Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí diplomové práce paní doc. Ing. Evě Vávrové, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady, připomínky a hlavně čas, který m

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Posouzení finanční situace komerčních pojišťoven České republiky a Slovenska Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Eva Vávrová, Ph.D.

Bc. Lucie Šmitková

Brno 2012

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí diplomové práce paní doc. Ing. Evě Vávrové, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady, připomínky a hlavně čas, který mi věnovala.

Prohlašuji, že jsem tuto práci na téma „Posouzení finanční situace komerčních pojišťoven České republiky a Slovenska“ vypracovala samostatně s využitím pramenů, které uvádím v přehledu literatury. V Brně dne 24. května 2012

__________________

Abstract Šmitková, L., Assessing the financial situation of selected commercial insurance companies in the Czech Republic and Slovak Republic. Diploma thesis. Brno, 2012. The subject of the diploma thesis is to assess the financial condition of selected commercial insurance companies in the Czech Republic and Slovak Republic. On the basis of selected financial ratios financial analysis is made of individual insurance companies, their mutual comparison and draw relevant conclusions. There are common indicators of financial analysis used and selected indicators specifically modified for commercial insurance companies. Required input data for financial analysis are obtained from annual reports of commercial insurance companies. Thesis is focused on the period 2006-2010, which was hit by global financial crisis. It is examined whether the results of financial analysis are affected by financial crisis. Basic hypothesis H0 is: Selected commercial insurance companies do not have problems with financial health. Keywords commercial insurance company, financial analysis, ratios, financial crisis, technical provision

Abstrakt Šmitková, L. Posouzení finanční situace komerčních pojišťoven České republiky a Slovenska. Diplomová práce. Brno, 2012. Cílem diplomové práce je zhodnocení finanční situace vybraných komerčních pojišťoven České a Slovenské republiky. Na základě vybraných poměrových ukazatelů je zhotovena finanční analýza jednotlivých pojišťoven, jejich vzájemná komparace a vyvození příslušných závěrů. Využity jsou běžné poměrové ukazatele a vybrané ukazatele speciálně upravené pro komerční pojišťovny. Potřebná vstupní data pro finanční analýzu jsou získána z výročních zpráv komerčních pojišťoven. Práce zkoumá období 2006-2010, které bylo zasaženo celosvětovou finanční krizí. Je sledováno, zda jsou výsledky finanční analýzy ovlivněny dopady finanční krize. Základní hypotéza H0 zní: Vybrané komerční pojišťovny nemají problémy s finančním zdravím. Klíčová slova komerční pojišťovna, finanční analýza, poměrové ukazatele, finanční krize, technické rezervy

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ...........................................................................................................7

1.2

Cíl práce .................................................................................................... 8

Metodika 2.1

5

Poměrové ukazatele .................................................................................. 9 Ukazatele rentability......................................................................... 9

2.1.2

Ukazatele zadluženosti..................................................................... 11

2.1.3

Ukazatele likvidity............................................................................12

2.1.4

Ukazatele aktivity.............................................................................13

Upravené poměrové ukazatele pro finanční analýzu pojišťoven ............13

Literární rešerše

19

3.1

Obecné pojetí finanční analýzy................................................................19

3.2

Specifika finanční analýzy komerčních pojišťoven .................................21

3.3

Zdroje informací pro finanční analýzu................................................... 22

3.3.1

Rozvaha ........................................................................................... 23

3.3.2

Výkaz zisku a ztráty......................................................................... 25

3.3.3

Příloha ............................................................................................. 27

3.3.4

Výroční zpráva ................................................................................ 27

3.4

4

9

2.1.1

2.2 3

7

Technické rezervy ................................................................................... 28

3.4.1

Druhy technických rezerv v České republice.................................. 29

3.4.2

Druhy technických rezerv na Slovensku..........................................31

3.4.3

Finanční umístění prostředků technických rezerv......................... 33

Vývoj pojistných trhů

34

4.1

Vývoj makroekonomických ukazatelů.................................................... 34

4.2

Situace na pojistných trzích ČR a SK...................................................... 36

Posouzení finanční situace vybraných pojišťoven České republiky

42

Obsah

6

5.1

Česká pojišťovna, a.s............................................................................... 42

5.2

Kooperativa pojišťovna, a.s., VIG ........................................................... 47

5.3

Allianz pojišťovna, a.s. .............................................................................51

6

Posouzení finanční situace vybraných pojišťoven Slovenské republiky

57

6.1

Allianz - Slovenská poisťovňa, a.s............................................................57

6.2

Kooperativa poisťovňa, a.s. VIG ..............................................................61

6.3

Generali Slovensko poisťovňa, a.s. ......................................................... 65

7

Diskuse

72

8

Závěr

86

9

Přehled literatury

90

Seznam obrázků

95

Seznam tabulek

96

Přílohy

100

Úvod a cíl práce

7

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Komerční pojišťovnictví je dynamicky se rozvíjejícím odvětvím tržní ekonomiky. Pojišťovny se neustále snaží zdokonalovat stávající produkty a nabízet nové podle aktuálních potřeb klientů. Ekonomické subjekty uzavírají pojištění, aby si udržely jistou životní a ekonomickou úroveň i v případě vzniku nečekaných událostí. Česká asociace pojišťoven zaznamenala v posledních letech nárůst v oblasti životního pojištění, které se stává oblíbeným nástrojem zhodnocení finančních prostředků. Pojišťovny se v mnohém odlišují od jiných podnikatelských subjektů. Důležitou činností komerčních pojišťoven je poskytnutí pojistné ochrany a tvorba technických rezerv. Podstatným faktorem podnikání pojišťoven je časový nesoulad mezi zaplacením pojistného a poskytnutím pojistného plnění. Pojišťovny získávají platby pojistného od klientů poměrně pravidelně, ale ani použitím matematicko-statistických metod nejsou schopny přesně určit, kdy dojde k výplatě pojistného plnění. Navíc je nutné investovat technické rezervy tak, aby byla zajištěna likvidita a pojišťovna byla schopna rychle reagovat na potřebu hotovosti. A tak může dojít k situaci, kdy skutečné náklady na pojistná plnění budou vyšší než očekávané a pojišťovna nebude disponovat dostatečnými prostředky ke splacení závazků. Tomu je třeba předcházet. Finanční analýza se v podnikatelské sféře stala významným nástrojem pro hodnocení finanční situace podniku. Je nezbytná pro manažery podniku, kteří její výsledky využívají k řízení podniku a plánování, ale stejně důležitá je i pro externí uživatele. Banky pomocí finanční analýzy hodnotí bonitu klienta při uzavírání nových úvěrů, investoři se rozhodují o vložení finančních zdrojů a obchodní partneři se ujišťují, zda jejich závazky budou řádně splaceny. Méně často se však hovoří o významnosti finanční analýzy komerčních pojišťoven. Ta je využívána především ratingovými agenturami a dohledovými orgány. Především orgány vykonávající dohled nad finančním trhem musí neustále sledovat, zda jsou pojišťovny schopny plnit své závazky a neohrožují stabilitu pojistného trhu. Ukazatele běžné finanční analýzy jsou známé. Nejčastěji se uvádí ukazatele likvidity, rentability, zadluženosti a aktivity. Je však otázkou, do jaké míry jsou tyto ukazatele použitelné i pro tak specifický podnikatelský subjekt, jako jsou pojišťovny. Existuje řada poměrových ukazatelů upravených speciálně pro komerční pojišťovny. Světovou ekonomiku výrazně zasáhla finanční krize. Význam finanční analýzy proto v posledních letech ještě vzrostl. Dopady krize negativně ovlivnily mnohé podnikatelské subjekty, finanční instituce nevyjímaje.

Úvod a cíl práce

8

1.2 Cíl práce Cílem diplomové práce je na základě zvolených ukazatelů posouzení finančního zdraví vybraných pojišťoven České a Slovenské republiky, jejich vzájemná komparace a vyvození příslušných závěrů. Práce je rozdělena do několika kapitol. V literární rešerši je nejprve definována finanční analýza obecně, následně je popsáno, v čem spočívají specifika komerční pojišťovny jako podnikatelského subjektu a jaké existují odlišnosti ve finanční analýze komerčních pojišťoven. Část práce se věnuje zdrojům informací pro finanční analýzu a struktuře rozvahy a výkazu zisku a ztráty komerčních pojišťoven. Důležitou položkou aktiv pojišťovny jsou technické rezervy, proto jsou stručně popsány jednotlivé druhy. V metodice práce jsou představeny poměrové ukazatele finanční analýzy, se kterými se lze setkat při hodnocení finanční situace běžných podnikatelských subjektů – ukazatele rentability, likvidity, zadluženosti a aktivity. Následně jsou uvedeny upravené poměrové ukazatele, specifické pro komerční pojišťovny. Praktická část práce se zabývá posouzením finanční situace vybraných pojišťoven České a Slovenské republiky. Z každé země jsou zvoleny tři pojišťovny s největším podílem na trhu, určeným dle objemu předepsaného pojistného. Nejdříve budou individuálně hodnoceny výsledky vybraných poměrových ukazatelů jednotlivých pojišťoven, následně dojde k jejich vzájemné komparaci. Pokud budou identifikovány problémy některé z pojišťoven, budou navržena příslušná doporučení. Finanční zdraví pojišťoven bylo hodnoceno za roky 2006-2010. Toto období bylo zasaženo celosvětovou finanční krizí, proto je hledána spojitost mezi výsledky pojišťoven a projevy finanční krize. Pro snadnější nalezení souvislostí hospodaření pojišťoven s vývojem ekonomiky daných zemí je krátce zhodnocen vývoj makroekonomických údajů za sledované období. Ze získaných výsledků analýzy jsou vyvozeny příslušné závěry a pro vybrané položky rozvahy je sestavena predikce budoucích hodnot. Pro dosažení cíle práce byly stanoveny následující hypotézy: 1. H0: Vybrané komerční pojišťovny nemají problémy s finančním zdravím. 2. H0: Finanční krize měla znatelný negativní dopad na výsledky finanční analýzy vybraných komerčních pojišťoven. V souladu s cílem práce byly položeny následující výzkumné otázky: 1. 2.

Mají výsledky finanční analýzy komerčních pojišťoven podobný vývoj jako makroekonomické ukazatele? Dosahují lepších výsledků finanční analýzy komerční pojišťovny České nebo Slovenské republiky?

Metodika

9

2 Metodika 2.1 Poměrové ukazatele Poměrová analýza patří k nejpoužívanějším metodám finanční analýzy. Poměrový ukazatel je získán jako poměr jedné nebo několika účetních položek účetních výkazů k jiné položce nebo jejich skupině. (Růčková, 2010) Existuje mnoho klasifikací poměrových ukazatelů. Růčková (2010) představuje dva typy uspořádání. První rozděluje poměrové ukazatele podle tří hlavních účetních dokladů, které se využívají při finanční analýze: ukazatele struktury majetku a kapitálu, ukazatele tvorby hospodářského výsledku, ukazatele na bázi peněžních toků.

• • •

Ukazatele struktury majetku a kapitálu jsou sestavovány z rozvahových položek a nejčastěji se vztahují k výpočtům likvidity. Ukazatele tvorby hospodářského výsledku vychází z výkazu zisku a ztráty a ukazatele na bázi peněžních toků analyzují pohyb finančních prostředků. (Růčková, 2010) Následující členění poměrových ukazatelů je v literatuře uváděno častěji: • • • •

ukazatele likvidity, ukazatele aktivity, ukazatele zadluženosti, ukazatele rentability.

Za dlouhou dobu používání finanční analýzy vzniklo velké množství poměrových ukazatelů. V literatuře se může zařazení jednotlivých ukazatelů do skupin lišit, dokonce i jednotlivé vzorce mohou být různě sestavovány. Výběr ukazatele záleží na subjektivním hodnocení analytika a na účelu, ke kterému bude analýza sloužit. Pro výsledky poměrových ukazatelů neexistují obecné univerzální doporučené hodnoty. To, co se pro jeden podnik jeví jako dobré, může být pro jiný podnik špatné. (Růčková, 2010, Čejková, Nečas, Řezáč, 2005) Pojišťovny využívají nejčastěji poměrové ukazatele: • • • •

likvidity, aktivity, rentability, zadluženosti.

2.1.1

Ukazatele rentability

Ukazatele rentability (neboli výnosnosti) vyjadřují schopnost podniku dosahovat přiměřený zisk a zhodnocovat vložené prostředky. Vstupní data pro výpočet ukazatelů rentability jsou získávána z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Do čitatele zlomku se dosazuje zisk zjištěný z výkazu zisku a ztráty. Zda se

Metodika

10

dosazuje zisk před zdaněním nebo po zdanění závisí na požadovaném ekonomickém významu ukazatele rentability. Ve jmenovateli zlomku se nalézají údaje o kapitálu pojišťovny. Analýza výsledků rentability není snadná. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují výnosnost. Obecně by hodnoty rentability měly mít v časové řadě rostoucí tendenci. Jiné doporučené hodnoty se u těchto ukazatelů neuvádí. (Pastoráková, 2006b; Růčková, 2010) Rentabilitu pojišťovny definují Vávrová a Homolová (2009) jako „schopnost komerční pojišťovny hradit ze svých peněžních prostředků své vlastní náklady na pojišťovací činnost a jiné činnosti a navíc dosáhnout zisku. Komerční pojišťovna je rentabilní v takovém případě, jestliže výnosy převyšují náklady, a tedy dosahuje zisku.“ Mezi základní ukazatele rentability pojišťoven (Pastoráková, 2006a) patří: • • • •

rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA – return on assets), rentabilita vlastního kapitálu (ROE – return on equity), rentabilita tržeb (ROS – return on sales), rentabilita nákladů (ROC – return on costs).

Rentabilitě tržeb a rentabilitě nákladů se práce nebude dále věnovat. Rentabilita celkového kapitálu ROA = zisk / celkový vložený kapitál Rentabilita celkového kapitálu bývá také nazývána jako produkční síla, neboť vyjadřuje celkovou výnosnost kapitálu bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly podnikatelské činnosti financovány. Pod pojmem celkový vložený kapitál se zpravidla rozumí celková aktiva. (Růčková, 2010) Zisk v čitateli může nabývat několika podob: • EBIT – (Earnings before Interest and Taxes) zisk před odečtením úroků a daní. Dle Kislingerové (2004) je tento tvar pro výpočet ROA vhodný použít v situacích, kdy se mění sazba daně v čase, kdy se mění struktura financování a nebo při srovnávání podniků s odlišnou strukturou financování. • EAT – (Earnings after Taxes) zisk po zdanění neboli čistý zisk. Ve výkazu zisku a ztráty je uváděn jako výsledek hospodaření za běžné účetní období. (Růčková, 2010) • EBT – zisk před zdaněním. Používá se při komparaci podnikatelských subjektů s rozdílným daňovým zatížením. (Růčková, 2010) Rentabilita celkového kapitálu bývá pomocí Du Pont rovnice vyjádřena jako funkce ziskovosti tržeb a obratu celkových aktiv. Ziskovost tržeb pojišťovny je výsledkem řádné kontroly nákladů, hospodárnosti při vynakládání prostředků a při spotřebě kapitálu. Vysoký obrat celkových aktiv je projevem efektivního využívání majetku, se kterým pojišťovna hospodaří. (Pastoráková, 2006a)

Metodika

11

Rentabilita vlastního kapitálu ROE = čistý zisk / vlastní kapitál Rentabilita vlastního kapitálu je klíčovým ukazatelem pro akcionáře a investory, neboť vyjadřuje výnosnost vloženého kapitálu. Růst tohoto ukazatele může znamenat například zlepšení hospodářského výsledku, zmenšení podílu vlastního kapitálu podniku nebo pokles úročení cizího kapitálu. Výsledky ROE je třeba porovnávat s výnosy cenných papírů garantovaných státem. Ukazatel by měl dosahovat vyšších hodnot než je úroková míra bezrizikových cenných papírů, neboť v jiném případě hrozí, že investoři nebudou mít zájem vkládat do podniku své prostředky. (Růčková, 2010) Rentabilita vlastního kapitálu by také měla dosahovat vyšších hodnot než rentabilita celkových aktiv. Může dojít k situaci, kdy ukazatel rentability ztratí svoji vypovídací schopnost. K tomu může dojít v případě, že se podnik nachází ve ztrátě a má záporný vlastní kapitál nebo je vlastní kapitál velmi nízký, tehdy ukazatel dosahuje extrémně vysoké hodnoty. U pojišťoven k tomuto jevu však téměř nedochází. (Pastoráková, 2006a) 2.1.2

Ukazatele zadluženosti

Zadlužeností podniku se rozumí používání cizích zdrojů k financování svých aktiv. (Růčková, 2010) Základním problémem finančního řízení podniku je volba správné skladby zdrojů financování jeho činnosti. Financování podniku pouze z vlastních zdrojů vede ke snížení celkové rentability vloženého kapitálu. Naopak využívání výhradně cizího kapitálu je omezeno obtížným získáváním zdrojů a samozřejmě zákonem, který stanovuje výši základního kapitálu pro různé právnické subjekty. (Růčková, 2010) Rozhodování o skladbě zdrojů financování je značně ovlivňováno faktem, že cizí zdroje jsou ve srovnání s vlastními levnější. To je způsobeno tzv. daňovým štítem, tedy že se úrokové náklady započítávají do daňově uznatelných nákladů. (Kislingerová, 2004) Ukazatele zadluženosti by se měly vždy posuzovat v souvislosti s výnosností podniku. (Růčková, 2010) Celková zadluženost Celková zadluženost = cizí zdroje / aktiva celkem Celkovými závazky se rozumí závazky dlouhodobé i krátkodobé včetně bankovních úvěrů. Čím vyšší je hodnota zadluženosti, tím vyšší je riziko pro věřitele, že jejich dluh nebude splacen. Proto bývá tento ukazatel označován také jako ukazatel věřitelského rizika. Dalším negativním dopadem vysoké zadluženosti je nárůst nákladů podniku z použití cizích zdrojů. (Živělová, 1998) Podle Růčkové (2010) však vysoká zadluženost nemusí být vždy nežádoucí,

Metodika

12

neboť její dočasný růst může vést ke zvýšení celkové rentability vložených prostředků (dojde k tzv. Pákovému efektu). Analytickými ukazateli celkové zadluženosti jsou dlouhodobá a krátkodobá zadluženost (Živělová, 1998): Dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky / aktiva celkem Krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / aktiva celkem Míra samofinancování Míra samofinancování = vlastní kapitál / celková aktiva Ukazatel vyjadřuje v jakém poměru jsou aktiva financována z vlastních zdrojů (akcionáři). Míra samofinancování je doplňkovým ukazatelem celkové zadluženosti a jejich součet musí být roven 1. (Živělová, 1998) Finanční páka Finanční páka = aktiva celkem / vlastní kapitál Finanční páka odráží vliv změn zadluženosti podniku ve změnách rentability vloženého kapitálu. Je velmi významný pro hodnocení výnosnosti podniku prostřednictvím pyramidových soustav. (Živělová, 1998) Živělová (1998) uvádí další ukazatele zadluženosti, kterým se však práce nebude dále věnovat: • ukazatel podkapitalizování, • dluh na vlastní jmění, • úrokové krytí. 2.1.3

Ukazatele likvidity

Při hodnocení platební schopnosti se lze setkat se třemi základními pojmy: • Solventnost – schopnost podniku získávat prostředky na úhradu svých závazků. • Likvidita – momentální schopnost podniku uhradit své splatné závazky. • Likvidnost – schopnost transformace majetku do peněžní podoby. (Živělová, 1998) Nedostatek likvidity vede k tomu, že podnik není schopen uhradit své závazky nebo nemůže využít ziskových příležitostí. Tato situace může vyústit v insolvenci a bankrot. Likvidita je tedy důležitou podmínkou pro dlouhodobou existenci podniku. Vysoká míra likvidity je však zároveň nežádoucí pro vlastníky podniku,

Metodika

13

neboť finanční prostředky vázané v aktivech by mohly být využity produktivněji. Proto má likvidita protikladný vztah k rentabilitě. Pokud podnik disponuje velkým množstím vysoce likvidního majetku, dosahuje obvykle nižších hodnot rentability. Je obtížné vytvořit správný úsudek na základě jednoho výsledku, proto je lepší sledovat vývoj ukazatelů likvidity v čase. (Růčková, 2010) Běžnými ukazateli likvidity jsou: • běžná likvidita, • pohotová likvidita, • pohotovostní likvidita. Blíže nebudou rozebrány, neboť ke zhodnocení likvidity budou v práci využity jiné ukazatele (viz kapitola Upravené poměrové ukazatele pro finanční analýzu pojišťoven). Vávrová a Homolová (2009) definují likviditu pojišťovny jako „okamžitou schopnost komerční pojišťovny vyplácet pojistná plnění klientům na jejich požádání.“ Cílem ukazatelů likvidity je vyjádřit potenciální schopnost pojišťovny okamžitě splatit svoje závazky. Likvidita je v případě pojišťoven kryta především z cizích zdrojů. (Pastoráková, 2006b) Ratingová agentura S&P považuje likviditu pojišťovny za jeden z nejdůležitějších faktorů, podle kterých jsou pojišťovnám udělovány ratingová známky. Při formulaci strategie likvidity musí pojišťovny nalézt vhodný kompromis mezi likviditou a výnosností, protože zachování vysoké úrovně likvidity obvykle vyžaduje investice do většího množství krátkodobých a málo výnosných aktiv. S&P upozorňuje také na fakt, že v době krize se z pojišťovny, která měla problémy s likviditou může rychle stát pojišťovna insolventní. Likviditu mohou mít pojišťovny zabezpečeny zajistnými smlouvami, formou bankovních úvěrových linek apod. (Puccia, 2004 a 2008) 2.1.4

Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity zobrazují vázanost kapitálu v jednotlivých formách majetku. Ukazatele kvantifikují, zda podnik dokáže dostatečně účinně a rychle využívat svůj majetek. Vstupní údaje pro výpočet ukazatelů jsou čerpány především z rozvahy (celková aktiva, objem pohledávek a závazků atd.) a z výsledovky (údaje o tržbách, předepsané hrubé pojistné, náklady na pojistné plnění). (Pastoráková, 2006b) Běžně používané ukazatele aktivity nebudou podrobněji rozebírány, neboť nebudou použity ve finanční analýze komerčních pojišťoven.

2.2 Upravené poměrové ukazatele pro finanční analýzu pojišťoven Specifika pojišťovnictví jsou zmíněna v literární rešerši. Mesršmíd a Keller (1998) však vidí další v tom, že „pojišťovací činnost v odvětví životního a neživotního pojištění má své vlastní charakteristické prvky jak v oblasti

Metodika

14

upisování, tak i v odškodňování, ve tvorbě i použití technických rezerv, což vedlo v Evropské unii až k oddělení činnosti a k samostatnosti životních a neživotních pojišťoven.“ Proto jsou následující ukazatele, které uvádí Mesršmíd a Keller (1998), aplikovatelné pouze pro odvětví neživotního pojištění a pouze orientačně je mohou využívat univerzální pojišťovny s převahou neživotního pojištění. předepsané pojistné netto / upravený vlastní kapitál Ukazatel poměřuje celkové upisovací riziko pojišťovací společnosti ve vztahu k její kapitálové vybavenosti. Vlastní kapitál1 se upravuje např. odpočtem nesplaceného základního kapitál od celkového vlastního kapitálu2. Způsob úpravy kapitálu se může v různých zemích lišit. Předepsané pojistné netto se získává z brutto předepsaného pojistného odečtením části postoupené zajistitelům. Pro ukazatel platí, že čím vyšší dosahuje hodnoty, tím většímu riziku je pojišťovna vystavena ve vztahu k vlastnímu kapitálu. pohledávky z pojištění / upravená aktiva Výsledná hodnota poměřuje pohledávky k celkovým aktivům3. Ukazatel je důležitý z hlediska maximalizace výnosu investic i z hlediska řízení úvěrů. Ratingové agentury upravují aktiva tak, že při jejich ohodnocování vynechají ta, která nesplňují kritérium likvidity. předepsané pojistné netto za běžný rok / předepsané pojistné netto za předchozí rok Výsledek ukazatele vypovídá o rychlosti růstu netto pojistného. Ukazatel je významný z hlediska kapitálové vybavenosti, neboť rychlý růst pojistného vyžaduje větší kapitálové krytí než pomalý. Pokud chce nová pojišťovna dosahovat vyššího tempa růstu již v počátečních letech, musí disponovat dostatečnou kapitálovou základnou. Rychlá tempa růstu mohou vyplývat z fúzí, změn v nabídce produktů nebo ze změn v zajištění. Na nových pojistných trzích je tento ukazatel chápán pouze jako okrajový. technické rezervy / upravená likvidní aktiva Tento ukazatel sleduje adekvátnost likvidity pojišťovny k jejím pojistně technickým závazkům. Cílem výpočtu je zjistit, zda pojišťovna dokáže rychle Mesršmíd a Keller (1998) používají označení „vlastní jmění“. V práci bude k výpočtu ukazatele použita výše vlastního kapitálu uváděná v rozvaze, tedy bez úprav. 3 V práci bude k výpočtu ukazatele použita hodnota celkových aktiv uváděná v rozvaze, tedy bez úprav. 1

2

Metodika

15

reagovat na potřebu hotovosti. Likvidní aktiva jsou vymezena jako kapitálové podíly v cizích firmách, dluhopisy a hotovost, a to v tržní hodnotě. Z technických rezerv jsou vyloučeny matematické rezervy životního pojištění. závazky / upravená likvidní aktiva Ukazatel poměřuje schopnosti pojišťovny uspokojit finanční požadavky, které na ni mohou být uplatněny. technické rezervy / předepsané pojistné netto Ukazatel vyjadřuje přiměřenost technických rezerv. Při jeho výpočtu je třeba znát skladbu pojistných produktů dané společnosti. upravený vlastní kapitál / netto zasloužené pojistné Tento ukazatel vyjadřující vlastní kapitálovou vybavenost, bývá označován jako solventní poměrový ukazatel neboli solvency ratio. Čím vyšších hodnot pojišťovna dosahuje, tím více bezpečnostního kapitálu má k dispozici a může tak čelit negativním dopadům vyplývajícím z obchodní činnosti pojišťovny. Vlastní kapitál může být definován v účetních nebo v tržních hodnotách. Standard & Poor´s doporučuje hodnoty v rozmezí 30-50 %, které značí, že je pojišťovna schopna hradit závazky z vlastních kapitálových zdrojů. (Juračková, 2008) Další uvedené poměrové ukazatele jsou opět speciálně upraveny pro oblast pojišťovnictví. Vávrová a Homolová (2009) je představují jako pojišťovnami nejčastěji používané ukazatele. Veškerá potřebná data pro jejich výpočet jsou dostupná z výročních zpráv pojišťoven. investice / celková aktiva Výsledek procentuelně vyjadřuje kolik pojišťovna investovala celkem prostředků vzhledem k jejím celkovým aktivům. Doporučná hodnota není uváděna. investice / technické rezervy Ukazatel uvádí kolik pojišťovna investovala prostředků tentokrát vzhledem k technickým rezervám. Doporučná hodnota by měla převyšovat 100 %. technické rezervy / vlastní kapitál Tento ukazatel (nazýván též ukazatel podrezervování4) vypovídá o tom, jakou výši technických rezerv pojišťovna udržuje vzhledem k vlastnímu kapitálu a tím 4

Tento název používá Korobczuk (2007a).

Metodika

16

informuje o schopnosti pojišťovny dostát svým závazkům vyplývajícím z uzavřených pojistných smluv. Doporučná hodnota by měla být menší než 350 %. průměrné investice / netto zasloužené pojistné Výsledná hodnota (v %) ukazuje, zda je pojišťovna více zaměřena na investiční činnost nebo na pojišťovací činnost. Pokud pojišťovna dává přednost činnosti investiční, disponuje větším množstvím likvidních prostředků než pojišťovna, která se zaměřuje na pojišťovací činnost a ukládá své prostředky do technických rezerv. Ukazatel se počítá alespoň pro 2 po sobě jdoucí období5. Ukazatel bývá podle Juračkové (2008) nazýván asset leverage. Čím vyšších hodnot ukazatel dosahuje, tím důležitější roli investování v pojišťovně hraje. Protože je investování pro pojišťovny nezbytné, Standard & Poor´s doporučuje vyšší hodnoty ukazatele. technické rezervy / netto zasloužené pojistné Ukazatel uvádí, jak vysoké technické rezervy si pojišťovna vytvořila vzhledem k netto zaslouženému pojistnému. Doporučené hodnoty se pohybují v rozmezí 100 až 150 %. Korobczuk (2007b) uvádí tento ukazatel pod názvem reserve ratio neboli dostatečnost technických rezerv. Ducháčková (2009) uvádí několik finančních ukazatelů, které se podle ní přímo nevážou k finanční analýze, ale jsou velice důležité pro hodnocení pojišťovny, neboť sledují její solventnost. Jsou to: Retention ratio, Liquidity ratio, Technical coverage ratio, Expense ratio a Claims ratio. Korobczuk (2007b) tyto ukazatele spojuje s finanční analýzou pojišťoven a doporučuje jejich sledování. Retention ratio = netto pojistné / brutto pojistné Ukazatel vyjadřuje závislost na zajištění, neboť výsledek ukazuje kolik procent předepsaného pojistného si pojišťovna ponechá a jakou část postupuje zajistitelům. Liquidity ratio = technické rezervy/likvidní prostředky Ukazatel hodnotí likviditu pojišťovny. Likvidní prostředky ve jmenovateli zlomku obsahují cenné papíry s pevným výnosem, akcie s výjimkou účastí, depozita u bank, pokladní hodnoty a depozita u zajistitelů. Výsledná hodnota by měla být menší než 100 %.

Jmenovatel vzorce bude v práci vypočítán jako aritmetický průměr investic daného a předchozího roku

5

Metodika

17

Technical coverage ratio = (Technické rezervy netto + vlastní kapitál) / zasloužené pojistné netto Ukazatel posuzuje, zda u pojišťovny nedošlo k podkapitalizaci. Doporučené jsou hodnoty vyšší než 150 %. Expense ratio = Provozní náklady / předepsané pojistné brutto Ukazatel řeší nákladovost pojišťovny. Provozními náklady se rozumí náklady pořizovací a režijní. Přiměřených nákladů dosahuje pojišťovna pokud se výsledek pohybuje pod 30 %. Tato hranice by podle Korobczuka (2007a) měla být dodržena především u neživotních pojišťoven. Claims ratio = Náklady na pojistná plnění / zasloužené pojistné brutto Ukazatel tentokrát poměřuje náklady na pojistná plnění ku hrubému zaslouženému pojistnému. Jeho hodnoty se uvádějí v procentech. Korobczuk (2007b) ještě pro finanční analýzu doporučuje následující ukazatele. Combined ratio = (Provozní náklady + náklady na pojistná plnění) / zasloužené pojistné brutto Ukazatel je kombinací expense ratio a claims ratio. Roční nárůst pojistného = (předepsané pojistné brutto – předepsané pojistné brutto za předchozí rok)/ předepsané pojistné brutto za předchozí rok Vzorec pro výpočet tempa růstu byl již popsán výše, zde se však porovnává hrubá výše předepsaného pojistného. Doporučené hodnoty se pohybují v rozmezí od -10 do +30 %. Pro přehlednost ukazatelů, u kterých jsou známy doporučené hodnoty, jsem vypracovala následující tabulku.

Metodika Tab. 1

18 Přehled vybraných ukazatelů a jejich doporučených hodnot

Ukazatel Předepsané pojistné netto/ upravený vlastní kapitál Solvency ratio Investice/ technické rezervy Technické rezervy/vlastní kapitál Technické rezervy/ likvidní prostředky Reserve ratio Liquidity ratio Technical coverage ratio Expense ratio

Doporučené hodnoty nižší 30-50 % >100% <350 % <100 % 100 – 150 % <100 % >150 % <30 %

Zdroj: Vlastní práce dle Vávrová a Homolová (2009), Korobczuk (2007b)

K posouzení finanční situace komerčních pojišťoven jsem využila vybrané poměrové ukazatele, jejichž vzorce jsou uvedeny výše. Z poměrových ukazatelů, které se běžně používají při finanční analýze podnikatelských subjektů jsem zvolila pouze ty, které Pastoráková (2006a) uvádí jako nejčastěji využívané pro finanční analýzu pojišťoven. Jsou to: rentabilita celkového kapitálu, rentabilita vlastního kapitálu, celková zadluženost, míra samofinancování a finanční páka. Dlouhodobá a krátkodobá zadluženost nebude sledována, neboť výroční zprávy nezveřejňují potřebná data k jejich výpočtu. Namísto běžných ukazatelů likvidity jsou použity specifické ukazatele likvidity pro komerční pojišťovny, a to liquidity ratio dle Korobczuka (2007b) a solvency ratio dle Mesršmída a Kellera (1998). Namísto ukazatelů aktivity budou v práci aplikovány poměrové ukazatele speciálně upravené pro komerční pojišťovny. Z upravených poměrových ukazatelů pro finanční analýzu pojišťoven jsem vybrala 12 ukazatelů. Tyto ukazatele jsou v praktické části rozděleny do dvou tabulek. Vybrané ukazatele používané Mesršmídem a Kellerem (1998) či Vávrovou a Homolovou (2009) jsou označeny výběr I. Jako výběr II jsou nazvány vybrané ukazatele, které při finanční analýze doporučuje sledovat Korobczuk (2007a, 2007b). V roce 2009 se Slovenská republika stala členem eurozóny a proto jsou data výročních zpráv od tohoto roku uváděna v eurech. V letech 2006-2008 byly však výroční zprávy předkládány ve slovenských korunách. V případě potřeby převodu měn při analýze jsem použila fixní kurz 30,1260 Sk za euro neboli 0,03319 eura za 1 Sk. Z důvodu dvou odlišných měn během sledovaného období budou výsledky některých ukazatelů uváděny v peněžních jednotkách (p.j.). Údaje pro finanční analýzu jsou čerpány z výročních zpráv jednotlivých pojišťoven, zveřejněných na příslušných webových stránkách. Pro zpracování kapitoly „Vývoj pojistného trhu“ jsou použita data z výročních zpráv České asociace pojišťoven (ČAP) a Slovenské asociácie poisťovní (dále SLASPO), taktéž získaných na webových stránkách.


19

3 Literární rešerše 3.1 Obecné pojetí finanční analýzy Růčková (2010) definuje finanční analýzu jako „systematický soubor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek.“ Živělová (1998) vidí jako cíl finanční analýzy „provést za pomoci specifických metodických postupů diagnózu finančního hospodaření podniku, odhalit případné poruchy v době, kdy je možno je ještě bez větších dopadů napravit a ukázat i na silné stránky, kterých může podnik naopak využít.“ Finanční analýza má v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou dlouholetou tradici a je významnou součástí podnikového řízení. Prostřednictvím rozmanitých ukazatelů dokáže posoudit ekonomický stav společnosti. Analýza vychází z historických dat, její výsledky jsou však podstatné pro budoucí vývoj podniku. Výsledné hodnoty jsou důležitými zdroji pro strategické řízení podniku a finanční plánování, ale také působí jako nástroj kontroly, zda podnik dosahuje stanovených cílů. Odhalením silných a slabých stránek může management podniku rychleji reagovat na případné nedostatky v podnikatelském záměru. (Živělová, 1998) Výsledky finanční analýzy neslouží jen podnikovému managementu, ale existuje celá řada zájemců o výstupy hospodaření podniku. Kislingerová (2004) rozděluje uživatele finanční analýzy následovně: 1.

Externí uživatelé: 1.1. Investoři – informace z finanční analýzy využívají při rozhodování o případných investicích do podniku, ale také ke kontrole, jak podnik nakládá s vloženými zdroji investorů. Zaměřují se především na stabilitu podniku. 1.2. Banky a jiní věřitelé – dobré výsledky finanční analýzy jsou důležité především při určování podmínek pro uzavření nových úvěrů. Sledují především solventnost, likviditu a výnosnost. 1.3. Obchodní partneři (zákazníci a dodavatelé) – dodavatelé se zajímají především o skutečnost, zda podnik dokáže splatit své závazky. K tomu jim napomáhají ukazatele likvidity a zadluženosti. Pro zákazníky podniku je nejdůležitější jeho stabilita. 1.4. Stát a jeho orgány – stát se zajímá o správnost vykázaných daní a využívá informace z analýz pro statistická šetření. 1.5. Konkurence a další.


20

2.

Interní uživatelé: 2.1. Manažeři – využívají finanční analýzu při každodenní práci. Výstupy analýzy jsou nutné pro správné operativní i strategické finanční řízení podniku. Oproti externím uživatelům disponují manažeři i informacemi, které nejsou veřejně dostupné a tak mají nejlepší předpoklady pro zhodnocení finančního zdraví podniku. Výsledky porovnávají s konkurenčními podniky. 2.2. Zaměstnanci – prioritně se zajímají o finanční stabilitu podniku, která pro ně znamená jistotu zaměstnání a výdělku. 2.3. Odboráři a další. Zmíněný výčet uživatelů není úplný, zájemců o finanční analýzu neustále přibývá. Externí finanční analýza vychází z veřejně dostupných informací. Při vypracovávání interní analýzy jsou analytikovi k dispozici všechny údaje z informačního systému podniku. Podnik není povinen poskytovat externím uživatelům veškeré požadované informace, tím však může vyvolat podezření, že v podniku není něco v pořádku a odradit tak investory i zákazníky. (Růčková, 2007) Volba metody finanční analýzy záleží na potřebách uživatelů a cílech, kterých má být analýzou dosaženo. Vávrová a Homolová (2009) člení metody následovně: • Analýza absolutních (stavových) ukazatelů: o analýza trendů (horizontální-indexová analýza), o procentní rozbor (vertikální analýza). • Analýza rozdílových a tokových ukazatelů: o analýza fondů finančních prostředků, o analýza cash flow. • Přímá analýza poměrových ukazatelů: o rentability, o aktivity, o zadluženosti a struktury kapitálu, o likvidity, o kapitálového trhu, o na bázi finančních fondů a cash flow. • Analýza soustav ukazatelů: o DuPontův rozklad, o ostatní pyramidové rozklady. Pro ucelený závěr z analýzy je potřeba získané ukazatele srovnat v dlouhodobé časové řadě a porovnat s konkurencí a průměrnými hodnotami v odvětví. Podnikatelské subjekty jsou vystaveny mnohým rizikům, proto je v poslední době jejich nedílnou součástí risk management. Risk management se snaží


21

integrovat správu rizik, které by mohly ohrozit chod podniku. Mezi nejčastější rizika patří (Vaughan, Vaughan, 2008): • Tržní riziko – vyplývá z nepříznivého pohybu tržních cen. Zahrnuje změny v cenách komodit, změny cen akcií, úrokových sazeb apod. • Úvěrové riziko – je riziko, že dlužník nebude schopen splatit dluh. • Riziko likvidity – značí hrozbu, že podnik nebude disponovat dostatečným množstvím likvidního majetku ke splacení závazků. • Operační riziko – vzniká selháním vnitřních procesů, lidí a systémů. Se stejnými riziky se musí vypořádat i komerční pojišťovny. Pojišťovny, stejně jako i další finanční instituce zaznamenaly v posledních letech v oblasti risk managementu největší pokrok. Vzhledem k povaze jejich předmětu je řízení rizik nutností. Proto se i ratingové agentury snaží rozvoj řízení rizik podporovat. (Vaughan, Vaughan, 2008)

3.2 Specifika finanční analýzy komerčních pojišťoven „Cílem finanční analýzy v pojišťovnictví je identifikovat slabost ve finančním zdraví, která by mohla vést k budoucím finančním potížím, a určit silnou stránku, kterou lze v dané komerční pojišťovně zužitkovat v budoucnu.“ Finanční analýza je používána pro zhodnocení finanční situace a komerční pojišťovny ji uplatňují jako nástroj plánování, kontroly a řízení. Výsledky analýzy napomáhají vybrat správnou finanční strategii pojišťovny. Analýza vychází z údajů účetní závěrky, která je zvěčňována ve výročních zprávách komerčních pojišťoven. Je používaná nejen samotnými pojišťovnami, ale i dozorčími orgány, ratingovými agenturami, auditory apod. (Mesršmíd, Keller, 1998) Primárním důvodem proč se finanční analýza komerční pojišťovny odlišuje od jiných podnikatelských subjektů jsou rozdílné přednosti při plnění úkolů a dosahování cílů. Hlavním úkolem podnikatelských subjektů je dosažení zisku, který zaručuje další chod podniku. Pro komerční pojišťovnu není zisk nejvyšší prioritou. Každá pojišťovna by se v první řadě měla zaměřit na zmírnění a odstranění nepříznivých důsledků způsobených nahodilými událostmi. Toho může dosáhnout především vytvářením dostatečných technických rezerv z příspěvků pojistníků, které následně slouží k úhradě potřeb nebo náhradě škod, které vzniknou pojištěným po realizaci rizik. (Vávrová, Homolová, 2009) Při finanční analýze komerčních pojišťoven lze použít stejné základní ukazatele jako při analýze jakéhokoliv jiného podniku. Majtánová (2006) však zdůrazňuje, že pojišťovna je specifickým podnikatelským subjektem a uvádí tři příčiny, proč je třeba určitých modifikací při posuzování finančního zdraví komerčních pojišťoven. Prvním problémem je fakt, že pojišťovna není schopna odhadovat své náklady, jako je tomu u většiny podniků. Ceny pojistného jsou stanovovány bez


22

znalosti přesných nákladů spojených s poskytováním služeb. Pojistné je tak často určováno podle škodovosti6 z minulých let. Dalším specifikem pojišťoven je, že k dosažení svých cílů musí zvládat management dvou portfolií – portfolia pojistného kmene a investičního portfolia. Obě portfolia jsou vystavena riziku. Portfolio pojistných smluv je ohrožováno rizikem vzniku neočekávaných škod, investiční portfolio je závislé na pohybu na kapitálovém trhu. Třetím rozdílem dle Maltánové jsou odlišnosti v účetnictví pojišťoven a ostatních podnikatelských subjektů. Mesršmíd a Keller (1998) uvádí, že kvůli specifikům komerční pojišťovny jako podnikatelského subjektu je možné při výpočtu finanční analýzy použít pouze upravené poměrové ukazatele. Poměrové finanční ukazatele mohou odpovědět na otázky jako například: • • • •

Je pojišťovna likvidní? Vytváří management dostatečný zisk z aktiv? Jaká je kvalita investic? Dostávají akcionáři odpovídající výnos z jimi (Mesršmíd, Keller, 1998)

vložených

investic?

3.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Hlavním zdrojem informací pro finanční analýzu je účetní závěrka pojišťovny. Vávrová a Homolová (2009) ji definují jako „účetní dokument, ve kterém pojišťovna navenek prezentuje výsledky svého hospodaření.“ Mezi uživatele závěrky patří zejména akcionáři pojišťovny, představenstvo a management pojišťovny, věřitelé včetně bank, investoři, zaměstnanci a zainteresovaná veřejnost. Účetní závěrku sestavují pojišťovny v České republice v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 502/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a tvoří ji: • • • •

rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty, příloha, přehled o změnách vlastního kapitálu.

Pojišťovna předkládá účetní závěrku a výroční zprávu ověřenou auditorem a zprávu auditora České národní bance nejpozději do 15 dnů ode dne jejího uveřejnění. Pokud má ČNB pochybnosti o správnosti auditu, může kdykoliv požadovat ověření dalším auditorem. Komerční pojišťovny v ČR jsou povinny sestavit svoji účetní závěrku podle českých účetních předpisů, ale protože jsou

Škodovost vyjadřuje poměr mezi výší poskytnutých pojistných plnění a výší předepsaného pojistného nebo kmenového pojistného. (Čejková, Nečas, Řezáč, 2004)

6


23

často součástí mezinárodních skupin spojených osob, pro potřeby konsolidace jsou vyžadovány také účetní závěrky dle IFRS. (Bokšová, 2010) Zákon o pojišťovnictví ukládá pojišťovně povinnosti umožnit každému nahlédnout do své účetní závěrky a výroční zprávy a uveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kromě účetní závěrky sestavuje pojišťovna ročně Výkaz solventnosti za pojišťovnu a Výkaz pro výpočet upravené míry solventnosti za pojišťovnu. Předkládá se do 15 kalendářních dnů ode dne vypracování zprávy o auditu. Účetní závěrky i uvedené výkazy jsou předkládány České národní bance v elektronické podobě, ve formě datových zpráv a ve struktuře a formě datových souborů. (Vyhláška č. 433/2009) 3.3.1

Rozvaha

Rozvaha pojišťovny podává přehled o účetním stavu k určitému datu. Poskytuje informace především o funkční struktuře aktiv, likviditě podniku, finanční struktuře a struktuře vlastních zdrojů. Rozvaha pojišťovny se od rozvahy ostatních podnikatelských subjektů liší v uspořádání majetku podle účelu. Další odlišností je, že položky technických rezerv v pasivech jsou korigované o podíl zajišťovatelů. V rozvaze se také nalézají specifické položky, které se u jiných podnikatelů neobjevují. (Bokšová, 2010)

Literární rešerše Tab. 2

24

Rozvaha komerčních pojišťoven České republiky

Aktiva A. Pohledávky za upsaný základní kapitál B. Dlouhodobý nehmotný majetek C. Finanční umístění (investice) I. Pozemky a stavby (nemovitosti) II. Fin. umístění v podnikových seskupeních III. Jiná finanční umístění IV. Depozita při aktivním zajištění D. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník E. Dlužníci I. Pohledávky z operací přímého pojištění II. Pohledávky z operací zajištění III. Ostatní pohledávky F.Ostatní aktiva I. Dlouhodobý hmotný majetek a zásoby II. Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně III. Jiná aktiva G. Přechodné účty aktiv I. Naběhlé úroky a nájemné II. Odložené pořizovací náklady na pojistné smlouvy III. Ostatní přechodné účty aktiv Aktiva celkem Zdroj: Vyhláška Ministerstva financí č. 502/2002

Pasiva A.Vlastní kapitál I. Základní kapitál II. Emisní ážio III. Rezervní fond na nové ocenění IV. Ostatní kapitálové fondy V. Rezervní fond a ostatní fondy ze zisku VI. Nerozdělený zisk minulých účetních období nebo neuhrazená ztráta minulých účetních období VII. Zisk nebo ztráta běžného účetního období B. Podřízená pasiva C. Technické rezervy D. Technická rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník E. Rezervy na ostatní rizika a ztráty F. Depozita při pasivním zajištění G. Věřitelé I. Závazky z operací přímého pojištění II. Závazky z operací zajištění III. Výpůjčky zaručené dluhopisem IV. Závazky vůči finančním institucím V. Ostatní závazky VI. Garanční fond kanceláře H. Přechodné účty pasiv Pasiva celkem


25

Rozvaha komerčních pojišťoven na Slovensku

Aktiva A. Nehmotný majetek I. Zřizovací výdaje II. Goodwill B. Finanční umístění I. Pozemky a stavy II. Finanční umístění v obchodních společnostech a ostatní dlouhodobé pohledávky III. Ostatní finanční umístění IV. Vklady při aktivním zajištění C. Finanční umístění jménem pojištěných D. Pohledávky I. Pohledávky z pojištění II. Pohledávky ze zajištění III. Ostatní pohledávky IV. Pohledávky za upsaný základní kapitál E. Ostatní aktiva I. Hmotný movitý majetek a zásoby II. Pokladniční hodnoty a bankovní účty III. Jiné aktiva F. Účty časového rozlišení I. Nájemné II. Pořizovací náklady na pojistné smlouvy III. Ostatní účty časového rozlišení Aktiva celkem

Pasiva A. Vlastní kapitál I. Základní kapitál II. Vlastní akcie III. Emisní ážio IV. Ostatní kapitálové fondy V. Oceňovací rozdíly z ocenění majetku a závazků VI. rezervní fondy a ostatní fondy tvořené ze zisku VII. Výsledek hospodaření minulých let VIII. Výsledek hospodaření běžného účetního období B. Podřízená pasiva C. Technické rezervy D. Technická rezerva na krytí rizika z investování finančních prostředků jménem pojištěných E. Rezervy F. Vklady při pasivním zajištění G. Závazky I. Závazky z pojištění II. Závazky ze zajištění III. Výpůjčky zaručené dluhopisem IV. Bankovní úvěry V. Ostatní závazky H. Účty časového rozlišení Pasiva celkem

Zdroj: Opatření č. MF/12643/2004-74

3.3.2

Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty (VZZ) pojišťovny slouží ke zjištění hospodářského výsledku pojišťovny za dané účetní období. Od VZZ ostatních podniků se liší svým rozčleněním na tři části: technický účet k neživotnímu pojištění, technický účet k životnímu pojištění a netechnický účet. Na technické účty se účtují náklady a výnosy související s pojišťovací a zajišťovací činností pojišťovny. Na


26

netechnický účet patří náklady a výnosy vzniklé z ostatních činností pojišťovny a kalkuluje s výsledkem obou technických účtů. (Vávrová, Homolová, 2009) Struktura účtů je shodná pro Českou i Slovenskou republiku a je uvedena v následujících tabulkách. V České republice je stanovena vyhláškou Ministerstva financí č.502/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, na Slovensku opatřením č. MF/12643/2004-74. Termín očištěné hodnoty od zajištění značí hodnoty na vlastní vrub prvopojistitele. Tab. 4

Technické účty komerční pojišťovny

Technický účet k neživotnímu pojištění 1. Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění 2. Převedené výnosy z finančního umístění z Netechnického účtu 3. Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění 4. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění 5. Změny stavu ostatních technických rezerv, očištěné od zajištění 6. Prémie a slevy, očištěné od zajištění 7. Čistá výše provozních výdajů 8. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění 9. Změna stavu vyrovnávacích rezerv 10. Výsledek Technického účtu k neživotnímu pojištění Technický účet k životnímu pojištění 1. Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění 2. Výnosy z finančního umístění 3. Přírůstky hodnoty finančního umístění 4. Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění 5. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění 6. Změna stavu ostatních technických rezerv, očištěná od zajištění 7. Prémie a slevy, očištěné od zajištění 8. Čistá výše provozních výdajů 9. Náklady na finanční umístění 10. Úbytky hodnoty finančního umístění 11. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění 12. Převod výnosů z finančního umístění na Netechnický účet 13. Výsledek Technického účtu k životnímu pojištění Zdroj: Vyhláška Ministerstva financí č. 502/2002, Opatření č. MF/12643/2004-74


27

Netechnický účet komerční pojišťovny

Netechnický účet 1. Výsledek Technického účtu k neživotnímu pojištění 2. Výsledek Technického účtu k životnímu pojištění 3. Výnosy z finančního umístění 4. Převedené výnosy finančního umístění z Technického účtu k životnímu pojištění 5. Náklady na finanční umístění 6. Převod výnosů z finančního umístění na Technický účet k neživotnímu pojištění 7. Ostatní výnosy 8. Ostatní náklady 9. Daň z příjmů z běžné činnosti 10. Zisk nebo ztráta z běžné činnosti po zdanění 11. Mimořádné výnosy 12. Mimořádné náklady 13. Mimořádný zisk nebo ztráta 14. Daň z příjmů z mimořádné činnosti 15. Ostatní daně poplatky 16. Zisk nebo ztráta za účetní období Zdroj: Vyhláška Ministerstva financí č. 502/2002, Opatření č. MF/12643/2004-74

Rozdílný je také způsob účtování pojišťoven o nákladech a výnosech. Zatímco ostatní podnikatelé používají druhové členění, pojišťovny se přiklánějí ke členění účelovému. Jeho výhodou je, že pojišťovna přesně ví jakého hospodářského výsledku dosahuje v životním a neživotním odvětví pojištění a v ostatních činnostech. Díky účelovému členění je zajištěn i detailnější pohled na výsledky jednotlivých pojistných produktů, skupin a jednotlivých pojistných smluv. (Vávrová, Homolová, 2009) 3.3.3

Příloha

Příloha je nezbytnou součástí účetní závěrky, neboť doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Objasňuje jaké byly použity způsoby oceňování, postupy odpisování a postupy účtování použitých v účetním období a podává informace důležité pro posouzení stavu majetku a závazků, finanční situace a hospodářského výsledku účetní jednotky. (Vávrová, Homolová, 2009) 3.3.4

Výroční zpráva

Výroční zpráva podává informace o výsledcích hospodaření komerční pojišťovny a zároveň se snaží nastínit budoucí vývoj a strategie pojišťovny. V dnešní době komerční pojišťovny zveřejňují výroční zprávy pro veřejnost na svých internetových stránkách.


28

Doporučený obsah výroční zprávy komerční pojišťovny: úvodní slovo představitelů společnosti, základní charakteristika společnosti, složení představenstva a dozorčí rady, organizační struktura společnosti, zpráva představenstva o činnosti komerční pojišťovny a finanční situaci společnosti, • zpráva dozorčí rady, • vyjádření auditora, • přehledy (rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přílohy účetní závěrky). (Čejková, Nečas, Řezáč, 2005) • • • • •

3.4 Technické rezervy Pro pojišťovnictví jsou charakteristické prvky nahodilosti a rizikovosti. Období úhrady pojistného často neodpovídá období výplaty pojistného plnění a tak může dojít k situaci, kdy pojišťovna nemůže využít běžné příjmy na splacení závazků vyplývajících z pojistných smluv. V takovém případě musí použít technické rezervy. Technické rezervy (dále TR) je pojišťovna povinna vytvářet k závazkům plynoucím ze sjednaných smluv a jsou tvořeny z přijatého pojistného. (Vávrová, Homolová, 2009, Bokšová, 2010) Zákon č. 277/2009 Sb., § 51, odst. 1 přesně uvádí: „Tuzemská pojišťovna vytváří k plnění závazků z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, technické rezervy. Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost.“ Zákon č. 8/2008 Z. z. o poisťovníctve k tvorbě technických rezerv uvádí „Technické rezervy se vytváří ve výšce dostatečné na to, aby byla v každém okamžiku zabezpečená schopnost pojišťovny uhradit v plné míře všechny závazky pojišťovny vyplývající z pojistných smluv.“ Orgány dohledu nad finančním trhem7, si daly za primární cíl ochranu klientů pojišťovny. Proto je kladen mimořádný důraz na tvorbu technických rezerv a jejich bezpečné umístění. (Bokšová, 2010) Při tvorbě a používání technických rezerv se pojišťovny v České republice musí řídit zákonem o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb., na Slovensku zákonem č. 8/2008 Z. z. O každé technické rezervě se účtuje odděleně od ostatních závazků pojišťovny. Bokšová (2010) dělí technické rezervy z hlediska způsobu kalkulace následovně: • Rezervy alokovatelné jednotlivým pojistným smlouvám – výše rezervy se zpravidla stanovuje automaticky výstupem z provozního systému do 7 1.

ledna 2006 se orgánem dohledu nad českým finančním trhem stala Česká národní banka. Ke stejnému dni převzala kontrolu nad slovenským finančním trhem Národní banka Slovenska.


29

systému účetního. Patří sem například rezervy na nezasloužené pojistné, rezervy na prémie a slevy a rezervy životního pojištění. • Rezervy matematické – objem rezerv se vztahuje k určitému portfoliu pojistných smluv. Jejich výši určují pojistní matematici ve specializovaných programech. Jde např. o vyrovnávací rezervu a rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry. V dělení rezerv dle Vávrové a Homolové (2009) jsou také zmíněny rezervy matematické a ještě navíc: • Tzv. výkyvové rezervy – „jsou určené na pokrytí výkyvů ve velikosti pojistných plnění od dlouhodobého průměru ve škodním průběhu.“ Typickou výkyvovou rezervou je rezerva vyrovnávací. • Rezervy spojené s časovým rozlišením přijatého pojistného – prostřednictvím tvorby technických rezerv se přiřazuje přijaté pojistné do období, kdy budou prostředky pojistného potřebné na výplatu příslušného pojistného plnění. 3.4.1

Druhy technických rezerv v České republice

Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, vytváří pojišťovna podle zákona 277/2009, Sb. o pojišťovnictví tyto technické rezervy: rezervu na nezasloužené pojistné, rezervu na pojistná plnění, rezervu pojistného životních pojištění, rezervu na prémie a slevy, rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů, • rezervu pojistného neživotních pojištění, • jiné rezervy. • • • • • •

Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, vytváří pojišťovna dle zákona tyto technické rezervy: rezervu na nezasloužené pojistné, rezervu na pojistná plnění, rezervu na prémie a slevy, vyrovnávací rezervu, rezervu pojistného neživotních pojištění, rezervu na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, • jiné rezervy. • • • • • •


30

Vávrová a Homolová (2009) k jednotlivým rezervám uvádí následující: Rezerva na nezasloužené pojistné „Nezasloužené pojistné je příjmem daného účetního období, ale výnosem budoucího účetního období.“ Rezerva představuje tu část pojistného, která se vztahuje k budoucím účetním obdobím. Je vytvářena především pro případy, kdy u dlouhodobého pojištění přechází pojistná doba do dalších účetních období. Výše rezervy se vypočítá jako souhrn nezasloužených částí pojistného stanovených podle jednotlivých pojistných smluv. Rezerva na pojistná plnění Rezerva odpovídá části pojistného, která se vztahuje k danému účetnímu období, ale z různých technických důvodů nelze tato pojistná plnění v daném období realizovat. Rezerva kryje závazky z pojistných událostí: • v běžném účetním období nastalých a ohlášených, ale nezlikvidovaných (RBNS8); • v běžném účetním období nastalých, ale v tomto období neohlášených (IBNR9). Výše rezerv se vypočítá pomocí matematických modelů, které vycházejí z údajů jako např. počet škod na jeden den, průměrný odstup mezi vznikem škody a nahlášením škody, průměrná výše škod apod. Rezerva na prémie a slevy Rezerva je vytvářena ke krytí nákladů na prémie a slevy (bonusy) plynoucí z pojistných smluv. Cipra (2002) jako příklady tvorby rezerv uvádí: rezervu na slevy za frekvenci placení běžného pojistného10, na zproštění od placení pojistného v případě invalidity11 nebo na slevy pojistného podle počtu minulých bezškodních let. Do této rezervy se počítají také podíly na výnosech životního pojištění v případě, že jsou podle smlouvy součástí pojistného plnění. Rezerva pojistného neživotních pojištění Rezerva se vytváří k pojistným odvětvím, u kterých je pojistné určeno podle vstupního věku pojištěného. Uplatňuje se např. u pojištění nemoci. Rezerva pojistného životních pojištění Rezerva je řazena mezi matematické rezervy a kryje závazky ze životních pojištění. Na rozdíl od ostatních rezerv se její velikost stanoví na konkrétní závazek.

8 RBNS

– z angl. Reported but not settled. IBNR – z angl. Incurred but not reported. 10 Např. klient zaplatí pojistné na rok dopředu místo měsíčních splátek. 11 Pojištění nadále trvá bez placení pojistného. 9


31

Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník Rezerva je určena ke krytí závazků vůči pojištěným u těch odvětví životního pojištění, kdy podle pojistné smlouvy nese investiční riziko pojistník. „Výše rezervy se vypočítá jako souhrn závazků vůči pojištěným ve výši hodnoty jejich podílů na umístěných prostředcích pojistného.“ Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry Rezerva kryje závazky pojišťovny v případě, kdy výnos aktiv pojišťovny nepostačuje na úhradu závazků z použité technické úrokové míry (TÚM). Způsob výpočtu této rezervy musí být schválen dozorčím orgánem. Vyrovnávací rezerva Rezerva je určena pro situace, kdy z důvodů výkyvů ve škodním průběhu12 dojde ke zvýšení nákladů na pojistná plnění. Velikost rezervy je určena kvalifikovaným odhadem podle objemu a rizikovosti nabízených pojištění. Rezerva na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů Rezervu vytvářejí pojišťovny, které jsou členy České kanceláře pojistitelů (ČKP). Pojišťovna ručí za závazky ČKP „v poměru podle výše svých příspěvků a za tímto účelem je povinna tvořit technické rezervy k závazkům, ke kterým nemá ČKP vytvořena odpovídající aktiva.“ Jiné rezervy Tvorbu „jiných rezerv“ schvaluje Česká národní banka na základě žádosti pojišťovny, ve které je uveden návrh způsobu tvorby a použití této rezervy. (zákon č. 277/2009) 3.4.2

Druhy technických rezerv na Slovensku

Pro vykonávání pojišťovací činnosti musí pojišťovna na Slovensku vytvářet podle zákona č. 8/2008 Z. z. o poisťovníctve následující technické rezervy: technickou rezervu na pojistné budoucích období, technickou rezervu na pojistné plnění, technickou rezervu na pojistné prémie a slevy, technickou rezervu na úhradu závazků vůči Slovenské kanceláři pojišťovatelů vznikajících z činností podle zvláštního předpisu, • technickou rezervu na životní pojištění, • technickou rezervu na krytí rizika z investování finančních prostředků jménem pojištěných, • • • •

12„Škodní

průběh je poměr mezi pojistným plněním a zaslouženým pojistným.“ (Vávrová, Homolová, 2009)


32

• technickou rezervu na vyrovnávání mimořádných rizik neživotného pojištění uvedeného v příloze č. 1 časti B bode 14, • další technické rezervy.

v odvětví

Tvorba technických rezerv komerčních pojišťoven na Slovensku se řídí zákonem č. 8/2008 Z. z. o poisťovníctve a Opatreniem NBS č. 7/2008 ktorým sa ustanovujú limity umiestnenia prostriedkov technických rezerv v poisťovníctve. Další technické rezervy mohou pojišťovny vytvářet, pokud závazky vůči pojištěným není možné uhradit z ostatních technických rezerv. Na její tvorbu je však potřeba souhlas Národní banky Slovenska. Tab. 6

Technické rezervy komerčních pojišťoven v České republice a na Slovensku

Rezervy vytvářené v životním i neživotním pojištění Česká republika TR na nezasloužené pojistné TR na pojistná plnění TR na prémie a slevy TR pojistného neživotních pojištění Jiné technické rezervy

Slovensko TR na poistné budúcich období TR na poistné plnenie TR na poistné prémie a zľavy Ďalšie TR

Rezervy specifické pro životní pojištění TR pojistného životních pojištění TR na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník TR na splnění závazků z použité technické úrokové míry

TR na životné poistenie TR na krytie rizika z investovania finančných prostriedkov v mene poistených -

Rezervy specifické pro neživotní pojištění TR na úhradu záväzkov voči TR na splnění závazků z ručení za Slovenskej kancelárii poisťovateľov závazky České kanceláře pojistitelů vznikajúcich z činností podľa osobitného predpisu Vyrovnávací rezerva Technická rezerva na vyrovnávanie mimoriadnych rizík v poistnom odvetví neživotného poistenia Zdroj: Zákony č. 277/2009, Sb. a č. 8/2008 Z. z.

Technické rezervy vytvářené slovenskými komerčními pojišťovnami jsou téměř totožné jako rezervy pojišťoven v České republice. Blíže bude specifikována pouze ta, se kterou se české pojišťovny nesetkávají:


33

Technická rezerva na vyrovnávání mimořádných rizik v odvětví neživotního pojištění. Zákon č. 8/2008 Z. z. uvádí, že rezerva se tvoří na vyrovnání technického deficitu nebo nadprůměrného škodního průběhu, které vznikají v pojistném odvětví neživotního pojištění uvedeného v příloze č. 1 části B bodě 14, tedy pojištění úvěru. 3.4.3

Finanční umístění prostředků technických rezerv

Technické rezervy jsou určeny pro krytí budoucích ztrát a závazků. Dočasně volné prostředky jsou vhodné k dlouhodobému investování na finančním trhu. To platí především pro odvětví životních pojištění. Rezervy v odvětví neživotních pojištění musí být v krátkém období likvidní. (Vávrová, Homolová, 2009, Bokšová, 2010) Velikost objemu technických rezerv komerční pojišťovny je dána zejména následujícími faktory: • Zaměření pojišťovny, pojistná odvětví, struktura pojistných produktů. • Rozsah pojištění (počet pojistných smluv, velikost pojistných částek). • Míra využití jiných způsobů eliminace pojistně technického rizika. (Vávrová, Homolová, 2009) Ve skladbě finančního umístění je dle zákona č. 277/2009, Sb. tuzemská pojišťovna, zajišťovna, anebo pojišťovna z třetího státu povinna postupovat v závislosti na charakteru provozované činnosti tak, aby: • „jednotlivé složky finančního umístění poskytovaly záruku návratnosti vložených prostředků – zásada bezpečnosti, • jednotlivé složky finančního umístění zabezpečovaly výnos z jejich držby nebo zisk z jejich prodeje – zásada rentability, • v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti byla část finančního umístění pohotově k dispozici k výplatě pojistných plnění ve lhůtě stanovené zákonem upravujícím pojistnou smlouvu – zásada likvidity, • jednotlivé složky finančního umístění byly rozloženy mezi větší počet právnických osob, mezi nimiž neexistuje úzké propojení, ani osob, které jednají ve shodě podle obchodního zákoníku – zásada diverzifikace.“ Stejnými zásadami se musí řídit i pojišťovny na Slovensku dle stanovení zákona č. 8/2008 Z. z. Finanční umístění musí být minimálně ve výši technických rezerv tvořených dle zákona o pojišťovnictví. Kam může pojišťovna investovat své volné peněžní prostředky je pro Českou republiku vymezeno v § 70 zákona č. 277/2009 Sb. a pro Slovensko v § 32 zákona č. 8/2008 Z. z. Limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění jsou v ČR stanoveny vyhláškou 434/2009, na Slovensku opatřením NBS č. 7/2008.


34

4 Vývoj pojistných trhů 4.1 Vývoj makroekonomických ukazatelů Vývoj na finančních trzích bývá závislý na stavu ekonomiky. Období, kterému se práce věnuje (2006-2010), bylo zasaženo celosvětovou finanční krizí, která se nevyhnula ani České a Slovenské republice. Práce je zaměřena na finanční situaci vybraných pojišťoven. Výsledky analýzy mohou být silně ovlivněny ekonomickou situací dané země. Pro kompletnost diplomové práce je tedy nejdříve zhodnocen vývoj makroekonomických ukazatelů a sledovány dopady krize na jejich hodnoty. Tab. 7

Vybrané makroekonomické ukazatele České republiky

2006 Meziroční míra reálného růstu HDP (%) Míra inflace (%) Míra nezaměstnanosti (%)

2007

2008

2009

2010

6,8

6,1

2,5

-4,1

2,3

2,5 8,1

2,8 6,6

6,3 5,5

1,0 8,0

1,5 9,0

Zdroj: Český statistický úřad Tab. 8

Vybrané makroekonomické ukazatele Slovenské republiky

2006 Meziroční míra reálného růstu HDP (%) Míra inflace (%) Míra nezaměstnanosti (%)

2007

2008

2009

2010

8,5

10,5

5,8

-4,8

4,0

4,3 13,3

1,9 11,0

3,9 9,6

0,9 12,1

1,0 14,8

Zdroj: Statistický úřad Slovenské republiky

Meziroční míra reálného růstu HDP zaznamenala nejpříznivější rok 2006, kdy její hodnota činila 6,8 %. Míra inflace v tomto roce dosahovala 2,5 %. Míra nezaměstnanosti však byla i přes svůj pokles oproti roku 2005 dosti vysoká. Slovensko naopak dosahuje nejlepších výsledků v roce 2007, kdy došlo k meziročnímu růstu HDP ve výši 10,5 %, nízké inflaci i snížení nezaměstnanosti téměř o 2 %. V České republice došlo v roce 2007 k mírnému zvýšení inflace, ale na druhou stranu došlo k výraznému úbytku nezaměstnaných. Evropu a tedy i českou a slovenskou ekonomiku zasáhla finanční krize v roce 2008. Došlo k závažnému zpomalení růstu HDP v celé Evropské unii, v České republice i na Slovensku. Inflace vzrostla v České republice o 3,5 %, na Slovensku o 2 %. Dopady krize pokračovaly také v roce 2009, kdy se ekonomiky dostaly do recese. V celé EU došlo k poklesu hrubého domácího produktu. V České republice byla hodnota -4,1 % způsobena převážně omezením exportu. Pokles HDP na Slovensku dělal až -4,8 %. Se zpožděním zareagovaly na snížení


35

výkonnosti ekonomik také trhy práce a tak v roce 2009 míra nezaměstnanosti vzrostla v obou zemích. Nízká inflace v tomto roce je pravděpodobně způsobena globálními protiinflačními vlivy. Rok 2009 znamenal pro Slovensko přechod na novou měnu. 1. ledna 2009 se Slovensko stalo členským státem eurozóny a národní měnu slovenskou korunu nahradilo eurem. Směnný kurz slovenské koruny k euru byl fixován na 30,1260 Sk za euro. V roce 2010 došlo k obnovení ekonomického růstu. A to v obou sledovaných zemích dokonce výrazněji než v průměru Evropské unie, jak je možné vidět na následujícím obrázku. Negativní vývoj je však možné pozorovat u míry nezaměstnanosti, která opět narostla. V České republice o 1 %, na Slovensku až o 2,7 %. 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 % 2,0 0,0 2006

2007

2008

2009

201 0

-2,0 -4,0 -6,0 Roky ČR

SK

EU

Obr. 1

Meziroční míra reálného růstu HDP (%) v České republice, Slovenské republice a Evropské unii Zdroj: Výroční zprávy České asociace pojišťoven a Slovenské asociace pojišťoven13

Obrázek porovnává jaký dopad měla finanční krize na HDP v České republice, na Slovensku a na průměr Evropské unie14. Česká i Slovenská republika dosahovala vyššího ekonomického růstu než činil průměr EU. Rok 2009 znamenal závažný propad HDP. Největší výkyvy jsou zaznamenány na

13 14

Dále jen ČAP a SLASPO. V roce 2006 měla Evropská unie 25 členských států, od roku 2007 má 27 členů.


36

Slovensku. V období 2008 až 2010 došlo nejdříve k propadu z 5,8 % na -4,8 % a následně k rychlému oživení ekonomiky na 4 %. Následující tabulka znázorňuje podíly pojistného na HDP. Tab. 9

Podíl pojistného na HDP v ČR, SK a EU

Česká republika (%) Slovenská republika (%) Evropská unie (%)

2006 3,8 3,3 9,0

2007 3,7 3,1 9,1

2008 3,8 3,1 8,0

2009 4,0 3,2 8,5

2010 4,3 3,2 9,4

Zdroj: Výroční zprávy ČAP, SLASPO

V České republice se v letech 2006 až 2008 podíl pojistného na HDP téměř neměnil, v následujících letech byl zaznamenán růstový trend. Na Slovensku se podíl pojistného na HDP pohybuje mezi 3,1-3,3 %. I přes různé kolísání výkonnosti ekonomiky, si pojistné obou zemí udržuje téměř stejný podíl na HDP. Při porovnávání podílů pojistného na HDP bylo zjištěno, že podíly v České republice a na Slovensku nedosahují ani poloviny průměrných hodnot členů Evropské unie.

4.2 Situace na pojistných trzích ČR a SK Předepsané pojistné je základním ukazatelem úrovně pojistného trhu. Tab. 10

Vývoj předepsaného pojistného (v mil. Kč) v České republice

2006 120 932

2007 131 922

2008 139 841

2009 144 171

2010 155 998

119 948

130 352

137 161

141 420

152 857

- PP NŽP

72 715

76 232

80 272

81 213

81 092

- PP ŽP

47 233

54 120

56 888

60 208

71 765

PP celkem ČR PP celkem ČAP15 z toho:

Zdroj: Výroční zprávy ČAP

Předepsané pojistné v České republice vykazuje rostoucí trend. Největší nárůst celkového předepsaného pojistného byl zaznamenán v roce 2007, a to 9,1 %. Vliv na tento trend má především zvýšení zájmu obyvatel o životní pojištění. Dle statistik České asociace pojišťoven (ČAP) zaujímal v roce 2010 podíl životního pojištění na předepsaném pojistném 46,9 %. Nadpoloviční většinu Údaje v tabulce týkající se předepsaného pojistného neživotního a životního pojištění jsou uvedeny pouze za členy ČAP. Podíl členských pojišťoven ČAP na celkovém předepsaném pojistném v ČR tvoří 98 %.

15


37

předepsaného pojistného však stále tvoří neživotní pojištění, čímž se Česká republika liší od většiny zemí EU, kde životní pojištění převažuje. Tab. 11

Vývoj předepsaného pojistného (v tis. €) ve Slovenské republice

PP celkem PP NŽP PP ŽP

2006 2007 2008 1 784 410 1 914 964 2 107 511 937 834 958 916 1 001 715 846 576 956 048 1 105 796

2009 2 027 107 965 018 1 062 089

2010 2 067 104 940 664 1 126 440

Zdroj: Výroční zprávy SLASPO

Předepsané pojistné na Slovensku téměř v celém sledovaném období rostlo. Pouze v roce 2009 došlo k úbytku předepsaného pojistného o 4 %, způsobeného poklesem v životním i neživotním odvětví z důvodu probíhající finanční krize. V roce 2010 opět došlo k růstu a to téměř o 2 %. Jako pozitivní jev je hodnocen růst podílu životního pojištění na předepsaném pojistném. V roce 2010 činil tento podíl 54,5 %, čímž se Slovenská republika pomalu přibližuje standardům evropských zemí, kde tento podíl dělá průměrně 63 %. 7 0,0 60,0 50,0 40,0 % 30,0 20,0 1 0,0 0,0 2006

2007

2008

2009

201 0

Roky ČR

SK

EU (27 )

Obr. 2 Podíl životního pojištění na předepsaném pojistném v ČR, SK a EU Zdroj: Výroční zprávy ČAP a SLASPO

Obrázek znázorňuje, jak se podíly životního pojištění na předepsaném pojistném České a Slovenské republiky přibližují standardům EU.

Vývoj pojistných trhů Tab. 12

38

Vývoj technických rezerv komerčních pojišťoven České republiky (v mil. Kč)

TR celkem Neživotní pojištění Životní pojištění

2006 253 036

2007 265 597

2008 278 413

2009 296 711

2010 319 766

62 262

68 189

73 569

74 230

73 995

182 887

197 408

204 843

222 480

245 771


Údaje o technických rezervách v tabulce jsou uváděny v netto hodnotách, tedy bez podílu zajišťovatelů. Technické rezervy (TR) českých pojišťoven ve sledovaném období neustále rostly. Objem technických rezerv mezi roky 2006 a 2010 vzrostl o 66,7 mld. Kč. Největší nárůst byl zaznamenán mezi roky 2009 a 2010 a to o 7,8 %. Na celkovém objemu technických rezerv mají převažující část technické rezervy v životním pojištění. Jejich podíl na celkových technických rezervách se pohybuje od 72 do 77 %. Rychlým tempem roste hlavně „rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“. Zatímco její podíl na celkových rezervách dělal v roce 2006 7 %, v roce 2010 šlo již o 18% podíl (podíl této rezervy na technických rezervách v životním pojištění vzrostl z 10 % v roce 2006 na 23 % v roce 2010). Důležitou činností pojišťovny je investování volných prostředků. Především pojistné získané z životního pojištění je vhodné k dlouhodobým investicím. Realizace finančního umístění je omezena limity stanovenými vyhláškou č. 434/2009. V následující tabulce je uvedeno, do kterých oblastí členské pojišťovny ČAP nejvíce investují.

Vývoj pojistných trhů Tab. 13

39

Finanční umístění komerčních pojišťoven v České republice (mil. Kč)

Finanční umístění celkem Dluhové cenné papíry Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly Depozita u finančních institucí Finanční umístění v podnikatelských seskupeních

2006

2007

2008

2009

2010

273 750

284 837

302 850

319 038

328 820

194 205

205 287

226 853

250 819

260 179

30 481

29 072

23 219

17 245

21 067

26 004

25 811

29 120

25 908

26 978

11 260

11 583

13 880

13 355

13 180


Více jak 70 % volných finančních prostředků směřuje do dluhových cenných papírů, v roce 2010 to dělalo dokonce 79 %. Dluhové cenné papíry jsou jedinými aktivy, do kterých české komerční pojišťovny vkládají stále větší podíl investic. Ostatní položky v oblíbenosti pojišťoven klesají. Druhé nejčastější finanční umístění - do depozit u finančních institucí - kleslo mezi roky 2006 a 2010 z 9,5 % na 8,2 %. Největší propad lze však vidět u akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem. 11% podíl z roku 2006 spadl v roce 2009 na pouhých 5,4 %, v roce 2010 sice opět vzrostl, ale jen na 6,4 %. Tab. 14

Vývoj technických rezerv komerčních pojišťoven Slovenské republiky (mil. €)

TR celkem Neživotní pojištění Životní pojištění

2006 3 265 808 2 456

2007 3 448 702 2 746

2008 3 679 649 3 031

2009 3 980 658 3 321

2010 4 315 739 3 576


Technické rezervy pojišťoven na slovenském pojistném trhu zažívají také rostoucí trend. V roce 2010 lze vidět nárůst technických rezerv od roku 2006 o více jak 1 mld. €. V porovnání s Českou republikou bylo zjištěno, že technické rezervy komerčních pojišťoven na Slovensku rostou rychleji. Nejmenší meziroční navýšení bylo zaznamenáno mezi lety 2006 a 2007 a to 5,6 %, největšího růstu 8,4 % bylo dosaženo mezi lety 2009 a 2010. Podíl technických rezerv v životním pojištění na celkových rezervách se ve sledovaném období pohybuje od 75,3 % (rok 2006) po 83,5 % (rok 2009). To znamená, že rezervy v životním pojištění se na celkových rezervách na Slovensku podílejí ve větším poměru než v České republice. Podstatnou a rychle


40

se rozvíjející část technických rezerv zaujímá podobně jako v ČR „Technická rezerva na krytie rizika z investovania v mene poistených“. Slovenská asociace pojišťoven (SLASPO) neuvádí údaje o finančním umístění členských pojišťoven. V práci je dále hodnocena finanční situace vybraných komerčních pojišťoven České republiky a Slovenska. Analyzovány budou v každé zemi tři největší pojišťovny vybrané na základě podílu na trhu. Zvolené pojišťovny, jejich předepsané pojistné a podíl na trhu znázorňují tabulky č. 15 a 16. Tab. 15

Předepsané pojistné (mil. Kč) a podíly na trhu (%) – Česká republika

Předepsané pojistné - celkem ČR Česká PP pojišťovna podíl PP Kooperativa podíl PP Allianz podíl

2006

2007

2008

2009

2010

120 932

131 922

139 841

144 171

155 998

39 667 32,8 27 427 22,68 9 373 7,75

39 805 30,17 29 107 22,06 9 598 7,28

40 386 28,88 30 730 21,98 9 862 7,05

38 005 26,36 30 996 21,5 10 244 7,11

38 399 24,62 30 895 19,8 10 651 6,83


Největší komerční pojišťovnou v České republice je Česká pojišťovna, a.s. Zároveň je také nejstarším pojišťovacím ústavem v zemi. Založena byla již v roce 1827 pod názvem První česká vzájemná pojišťovna a monopolní postavení si pod různými názvy zachovala až do roku 1991, kdy došlo k otevření trhu pro další pojišťovny. Česká pojišťovna patří do skupiny univerzálních pojišťoven. Ačkoli je ve sledovaném období zaznamenán její podíl na trhu jako klesající, stále si udržuje své výhradní místo na českém trhu. (Česká pojišťovna, 2011) Druhou největší tuzemskou pojišťovnou je Kooperativa pojišťovna, a.s., VIG. Kooperativa je součástí pojišťovacího koncernu Vienna Insurance Group16. Na trh vstoupila roku 1991 jako univerzální pojišťovna. (Kooperativa, 2012a) Pojišťovnou se třetím největším podílem na trhu je Allianz pojišťovna, a.s. Je stoprocentní dceřinou společností Allianz New Europe Holding GmbH a součástí předního světového pojišťovacího koncernu Allianz Societas Europaea. Na českém trhu je od roku 1993 a také se řadí mezi univerzální pojišťovny. (Allianz, 2012) Pokles v podílech na trhu u všech tří pojišťoven je pravděpodobně způsoben růstem počtu pojišťoven a rozvojem malých pojišťoven. Česká pojišťovna Mezi dceřiné společnosti Vienna Insurance Group v České republice patří dále Pojišťovna České spořitelny, a.s. a Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. (Kooperativa, 2012a) Jejich společný podíl na trhu dělal v roce 2010 29,8 %.

16


41

a Kooperativa se však nemusí bát ztráty svého postavení na trhu, neboť mají dostatečný odstup. Allianz pojišťovna může s velkou pravděpodobností o místo třetí největší pojišťovny v ČR přijít, např. ČSOB Pojišťovna, a.s. má jen o 0,3 % nižší tržní podíl. Tab. 16

Předepsané pojistné (mil. €) a podíly na trhu (%) – Slovensko

Předepsané pojistné - celkem SK Allianz Kooperativa Generali Slovensko Česká poisťovňa Slovensko

PP podíl PP podíl PP podíl PP podíl

2006

2007

2008

2009

2010

1 784

1 915

2 108

2 027

2 067

595 33,32 373 20,93 68 4 120 6,7

623 32,53 420 21,93 72 4 126 6,56

661 31,35 461 21,88 215 10,19

616 30,39 468 23,08 204 10,08

598 28,94 471 22,81 196 9,46

x


Největší komerční pojišťovnou na slovenském pojistném trhu je Allianz – Slovenská pojišťovňa, a.s. Tato univerzální pojišťovna byla založena v roce 1991 a stejně jako česká pojišťovna Allianz patří do skupiny Allianz Societas Europaea. Přestože její podíl na trhu postupně klesá, pozice největší pojišťovny prozatím není ohrožena. (Allianz, 2011) Druhou největší pojišťovnou Slovenska je Kooperativa poisťovňa, a.s. Vienna Insurance Group17. Na trhu je od roku 1990 a také nabízí produkty životního i neživotního pojištění. Ve sledovaném období kromě roku 2010 zaznamenává růst podílu na trhu. (Kooperativa, 2012b) Při výběru pojišťoven byl primárně sledován podíl na trhu v roce 2010. Dosud u všech pojišťoven platilo jejich pořadí i v předešlých letech. V roce 2010 se jako třetí největší pojišťovna jeví Generali Slovensko poisťovňa, a. s. Mezi tři největší pojišťovny se však dostala až v roce 2008, kdy se ještě pod názvem Generali Poisťovňa sloučila s (do té doby třetí největší pojišťovnou) Českou poisťovňou - Slovensko, a. s. a společně tak získaly silnější postavení. (Generali, 2012) Z tabulek je zřejmé, že jak na tuzemském trhu, tak na trhu slovenském patří mezi největší pojišťovny stejné společnosti a to Allianz, Kooperativa a Česká pojišťovna (na Slovensku sloučena s Generali). Dojde tak ke srovnávání stejných společností na dvou různých trzích.

Na Slovensku patří do skupiny VIG ještě: KOMUNÁLNA poisťovňa, a. s. a Poisťovňa Slovenskej sporiteľne, a.s. Společný tržní podíl pojišťoven skupiny VIG dosáhl v roce 2010 úrovně 31,88 %. (Kooperativa, 2012b)

17


42

5 Posouzení finanční situace vybraných pojišťoven České republiky V této a následující kapitole je hodnocena finanční situace jednotlivých komerčních pojišťoven. Z běžně používaných ukazatelů finanční analýzy byly vybrány ukazatele rentability a zadluženosti. Dále jsou využity upravené poměrové ukazatele specifické pro komerční pojišťovny. Je abstrahováno od faktu, že většina ukazatelů je vhodná pouze pro neživotní pojišťovny. Červená data v tabulkách se odchylují od doporučených hodnot.

5.1

Česká pojišťovna, a.s.

Tab. 17

Ukazatele rentability České pojišťovny

ROA (%) ROE (%)

2006 6,8376 48,5624

2007 5,4706 38,8533

2008 4,5748 31,8303

2009 5,8372 33,7742

2010 8,8565 46,3193

Zdroj: Vlastní výpočty dle výročních zpráv České pojišťovny

Důležitým indikátorem finanční situace je výnosnost neboli rentabilita pojišťovny. Práce je zaměřena na dva ukazatele výnosnosti, a to na rentabilitu celkových aktiv (ROA) a rentabilitu vlastního kapitálu (ROE). Jako žádoucí se obecně uvádí vyšší hodnoty a rostoucí trend. ROE by vždy mělo být vyšší než ROA.Pro výpočty výnosnosti byl použit zisk po zdanění (EAT). Hodnoty ROA ve sledovaném období kolísají. Nejméně výnosný byl rok 2008. Je to způsobeno nárůstem celkových aktiv a zároveň značným poklesem výsledku hospodaření. Ke snížení zisku došlo především vlivem událostí na světových finančních trzích. V důsledku poklesu akciových trhů a snížení cen korporátních dluhopisů dosahovala pojišťovna nižších výnosů z oblasti investování. Vliv světové finanční krize je jistě zřejmý i na výsledcích roku 2009. Nejvyšší hodnotu zaznamenala rentabilita celkového kapitálu v roce 2010, kdy se ekonomika začala vyrovnávat s krizí. Pojišťovna v tomto roce vykázala nejvyšší zisk za pět let a to i přesto, že rok 2010 byl zasažen několika živelnými katastrofami, za které musela pojišťovna vyplácet vysoké pojistné plnění. Pokud nedojde k opětovným výkyvům na finančních trzích, může být do budoucna očekáván růst rentability. Při porovnání hodnot ROA a ROE lze vidět, že rentabilita vlastního kapitálu je několikanásobně vyšší, čímž je splněno doporučení vyšší výnosnosti vlastního kapitálu než celkových aktiv. Vlastní kapitál zaznamenal růstový trend po celé sledované období, tvořil 14 % (rok 2006) až 19 % (rok 2010) celkového kapitálu. Největší propad výnosnosti byl opět v roce 2008, způsoben nárůstem vlastního kapitálu a již vysvětleným poklesem zisku. Rentabilita roku 2010 dosáhla díky


43

zvýšení vlastního kapitálu o 10 % vysokých hodnot, ne však nejvyšších z roku 2006. I u tohoto ukazatele lze předpokládat pozitivní budoucí vývoj. Tab. 18

Ukazatele zadluženosti České pojišťovny

Celková zadluženost (%) Míra samofinancování (%) Finanční páka (Kč)

2006

2007

2008

2009

2010

85,9199

85,9198

85,6274

82,7169

80,8795

14,0801

14,0802

14,3726

17,2831

19,1205

7,1022

7,1022

6,9577

5,7860

5,2300


Ukazatele zadluženosti posuzují používání cizích zdrojů k financování činnosti podniku. Obecně platí, že by celková zadluženost podniku neměla převyšovat 50 %. V případě pojišťoven však může docházet k vyšším číslům, neboť čitatel zahrnuje mimo jiné i technické rezervy, které jsou dle zákona pojišťovny povinny tvořit k závazkům z pojistných smluv. Zadluženost lze počítat také z pohledu krátkodobých a dlouhodobých závazků. U většiny pojišťoven však tato roztřídění chybí, proto je v práci sledován pouze vývoj celkové zadluženosti. Celková zadluženost České pojišťovny se snižuje. Zatímco v roce 2006 dosahovala téměř 86 %, během následujících čtyř let klesla pod 81 %. Od roku 2007 docházelo k rychlejšímu poklesu zadluženosti způsobenou především úbytkem celkových cizích zdrojů pojišťovny. Lze předpokládat, že si pojišťovna udrží hodnoty zadluženosti kolem 80 % i nadále. Největší podíl na celkových závazcích činí technické rezervy, pohybuje se v rozmezí 84-88 %. Zatímco zadluženost podniku klesá, je jasné, že míra, kterou se pojišťovna podílí na financování aktiv, roste. V roce 2010 tedy bylo 19 % aktiv financováno z vlastního kapitálu. Nejvyšší hodnota finanční páky je zaznamenána v letech 2006 a 2007, kdy 1 Kč vlastního kapitálu přísluší 7,10 Kč aktiv. Finanční páka pozitivně působí na rentabilitu vlastního kapitálu. Čím vyšší hodnoty finanční páka dosahuje, tím výnosnější by měl vlastní kapitál být. ROE České pojišťovny je více ovlivňováno jinými proměnnými, neboť i přes klesající finanční páku, rentabilita vlastního kapitálu od roku 2008 roste.

Posouzení finanční situace vybraných pojišťoven České republiky Tab. 19

44

Ukazatele likvidity České pojišťovny

Liquidity ratio (%) Solvency ratio (%)

2006

2007

2008

89,6747

85,4334

106,2636

63,7677

63,5006

64,6089

2009

2010

98,0143 103,0938 79,7249

91,7647


Ze všech ukazatelů likvidity mají pro pojišťovny největší vypovídací schopnost liquidity ratio a solvency ratio. Výsledky liquidity ratio by se správně měly pohybovat pod hranicí 100 %. V roce 2008 a 2010 tento požadavek nebyl splněn a pojišťovna tedy nedržela dostatek likvidních prostředků. To znamená, že pokud by došlo k neočekávaně velkým výplatám pojistného plnění, mohla se pojišťovna dostat do problémů, neboť by nedisponovala potřebnou výší hotovosti. Nejhorší výsledek z roku 2008 je způsoben poklesem likvidních aktiv o 16 %. Hodnoty roku 2010 mohou odrážet fakt, že pojišťovna v průběhu roku musela vyplácet velké množství pojistného plnění z důvodu živelných katastrof a proto ji na konci roku (výroční zprávy udávají hodnoty k 31.12.2010) nezbyl dostatek likvidních prostředků. Nejlepší výsledek vykazuje rok 2007, kdy liquidity ratio kleslo na 85,4 %. V tomto roce držela pojišťovna největší objem likvidních prostředků, a to 104 mld. Kč. Česká pojišťovna vykazuje vysoké hodnoty solvency ratio. To znamená, že disponuje velkým množstvím bezpečnostního kapitálu, ve všech letech však převyšuje doporučené rozmezí. Nejnižší hodnoty 63,5 % bylo dosaženo v roce 2007 a od tohoto roku docházelo k růstu až na 91,8 % v posledním sledovaném roce. Důvodem zvyšování ukazatele je rychlý růst vlastního kapitálu a pokles čistého zaslouženého pojistného. Hrubé zasloužené pojistné sice rostlo, pojišťovna však postupovala větší podíl zajištění. Pojišťovna je schopna hradit závazky z vlastních zdrojů. Aby mohla čelit negativním dopadům z obchodní činnosti, stačil by jí, vzhledem k zaslouženému pojistnému, i menší objem vlastního kapitálu (Standard & Poor´s uvádí standard 30-50 % solvency ratio)


Upravené poměrové ukazatele České pojišťovny – výběr I

2006 1 2

3

4 5 6 7 8

45

Předepsané pojistné netto/upravený vlastní kapitál Pohledávky z pojištění/ upravená aktiva (%) Předepsané pojistné netto/ předepsané pojistné netto za předchozí rok (%) Technické rezervy/ předepsané pojistné netto Technické rezervy/ vlastní kapitál (%) Investice/ celková aktiva (%) Investice/ technické rezervy (%) Průměrné investice/ zasloužené pojistné netto (%)

2007

2008

2009

2010

1,68

1,70

1,64

1,23

1,14

4,60

5,24

4,59

2,90

2,28

98,24

103,88

102,12

88,21

103,25

3,09

2,99

3,05

3,32

3,27

517,47

510,28

502,31

407,07

374,29

86,06

82,95

81,28

83,55

80,56

118,12

113,76

112,58

118,76

112,57

407,51

374,38

359,88

383,05

393,77


První upravený poměrový ukazatel sleduje celkové riziko upisování pojišťovny ve vztahu k její kapitálové vybavenosti. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím většímu riziku se pojišťovna vystavuje. Nejvyšší riziko je zaznamenáno v roce 2007, kdy výše ukazatele činila 1,7. V tomto roce předepsané pojistné pojišťovny dosahovalo maximální výše za sledované období. Od tohoto roku hodnoty ukazatele klesají, což je žádoucí stav, neboť se snižuje riziko, kterému je pojišťovna vystavena. Druhý ukazatel poměřuje pohledávky k aktivům. Ukazatel nemá doporučené hodnoty, sleduje se jeho vývoj. Pohledávky z pojištění měly nejvyšší podíl na aktivech v roce 2007 a to 5,24 %. V následujících letech jejich podíl klesá až k 2,28 %, neboť objem pohledávek z pojištění se od roku 2007 neustále snižuje. Třetí ukazatel sleduje tempo růstu čistého předepsaného pojistného. Nejvíce vzrostlo předepsané pojistné mezi roky 2006 a 2007 a to téměř o 4 %. Naopak k meziročnímu poklesu došlo mezi lety 2005/2006 a 2008/2009. Ve sledovaném období nebyla zaznamenána žádná extrémní změna. Výsledky ukazatele jsou ovlivňovány změnami hrubého pojistného a podílem pojistného postoupeného zajišťovatelům.


46

Čtvrtý ukazatel značí přiměřenost technických rezerv. Maximální hodnoty za sledované období bylo dosaženo v roce 2009, kdy pokles předepsaného pojistného byl větší než pokles technických rezerv. Minimální hodnota byla zaznamenána v roce 2007. Pátý ukazatel posuzuje přiměřenost technických rezerv vzhledem k vlastnímu kapitálu pojišťovny. Dosažené hodnoty by měly být menší než 350 %. Toto kritérium pojišťovna nesplňuje v žádném roce, pojišťovna tedy vytváří nadbytečné množství technických rezerv. Jako pozitivní se však jeví klesající trend. Díky rychlejšímu růstu vlastního kapitálu než technických rezerv, se pojišťovně povedlo snížit ukazatel z 517 % v roce 2006 na 374 % v roce 2010. V následujících letech by tedy mohlo dojít k žádoucímu poklesu pod 350% hranici. Šestý ukazatel představuje podíl investic na celkových aktivech pojišťovny. Tento podíl ve sledovaném období kolísá. Zatímco v roce 2006 byla aktiva tvořena z 86 % investicemi, v roce 2010 se investice na aktivech18 podílí pouze 80 %. Nejvíce prostředků investuje pojišťovna do dluhopisů. Sedmý ukazatel opět poměřuje investice, tentokrát s technickými rezervami. Hodnoty by dle doporučení měly převyšovat 100 %, neboli objem investic by měl být větší než objem technických rezerv. Tento požadavek koresponduje se zákonem č. 277/2009 Sb., ke je stanoveno, že finanční umístění musí být minimálně ve výši technických rezerv tvořených dle zákona. Doporučené hodnoty splňuje pojišťovna v celém období, hodnoty se pohybují v rozmezí 112,57-118,76 %. Nejnižší hodnota v roce 2010 je způsobená poklesem investic (především rezervní repo operace) i přes nárůst technických rezerv. Osmý ukazatel tabulky hodnotí, zda je pojišťovna více zaměřena na investiční nebo pojišťovací činnosti. Protože bylo výše zjištěno, že Česká pojišťovna disponuje vysokým objemem technických rezerv, měla by její činnost být více zaměřena na pojišťovací činnosti. Zároveň je pro ni však investování důležité, neboť ukazatel asset leverage dosahuje vysokých hodnot. Průměrné investice několikanásobně převyšují čisté zasloužené pojistné. Maximální hodnoty 408 % bylo dosaženo v roce 2006. V následujících letech došlo k poklesu a opětovnému nárůstu na 394 %.

Protože se v tomto roce investice snížily, došlo k navýšení aktiv především díky položce „pohledávky“, kde vznikla pohledávka z prodeje podílu ve společnosti Generali PPF Life Insurance LLC ve výši 5 561 mil. Kč.

18


47

Upravené poměrové ukazatele České pojišťovny - výběr II

2006 329,98

2007 324,03

2008 324,54

2009 324,54

2010 343,47

393,75

387,53

389,14

404,26

435,23

Retention ratio (%)

72,13

74,66

75,15

70,44

71,98

Expense ratio (%)

15,88

16,99

14,78

15,93

15,37

Reserve ratio (%) Technical coverage ratio (%)


Reserve ratio poměřuje technické rezervy a čisté zasloužené pojistné. Česká pojišťovna ve všech letech značně převyšovala doporučené rozpětí 100-150 %, když se její hodnoty pohybovaly od 324 % v roce 2007 do 343,5 % roku 2010. Pojišťovna má tedy zbytečně vysoký objem technických rezerv. Vzhledem k výši zaslouženého pojistného by se rozsah technických rezerv měl snížit. Že pojišťovna drží nadbytečné množství rezerv bylo zjištěno již v ukazateli č. 5. Technical coverage ratio poměřuje technické rezervy a vlastní kapitál ku netto zaslouženému pojistnému. V celém období je splněn požadavek překročení 150 %, což potvrzuje, že pojišťovna má dostatek vlastních a cizích zdrojů k dostání svých závazků. Od roku 2007 dochází k neustálému růstu ukazatele. Riziko, že by měla pojišťovna problémy s nesplacením závazků je minimální. Výsledky tohoto ukazatele se daly předpokládat, neboť výše již bylo dokázáno, že pojišťovna má nadměrné množství technických rezerv. Ukazatel retention ratio sleduje rozsah závislosti na zajištění. Výše zajištění závisí na vztahu pojišťovny k riziku. Závislost na zajištění výrazněji nekolísá, ve sledovaném období pojišťovna postupovala 25-30 % pojistného zajišťovatelům. Poslední ukazatel tabulky, expense ratio je získán jako podíl provozních nákladů a brutto zaslouženého pojistného. Výsledky pojišťovny splňují doporučený limit 30 %. Výška nákladů kolísá od 14,8 % po 17 %, což znamená, že pojišťovna nemá nepřiměřené provozní náklady.

5.2 Kooperativa pojišťovna, a.s., VIG Tab. 22

Ukazatele rentability pojišťovny Kooperativa (ČR)

ROA (%) ROE (%)

2006 2,2778 12,3223

2007 2,3062 13,3255

2008 2,2481 11,6198

2009 4,1691 19,9160

2010 5,6480 25,6982

Zdroj: Vlastní výpočty dle výročních zpráv pojišťovny Kooperativa

Výnosnost celkového kapitálu Kooperativy se ve sledovaném období zvyšuje, což je pozitivní vývoj. Pouze rok 2008 zaznamenal pokles rentability, ale to téměř zanedbatelný. Hospodářský výsledek je po celou dobu rostoucí. Lze tedy


48

poznamenat, že na zisk pojišťovny a tedy ani na výsledky ROA neměla situace na kapitálových trzích negativní dopad. Výnosnost vlastního kapitálu je značně kolísavá. Čistý zisk i vlastní kapitál ve všech letech rostl, výkyvy v rentabilitě jsou tak výsledky jejich různých temp růstu. Vlastní kapitál dosáhl nejnižší výnosnosti v roce 2007, kdy vzrostl rychleji než dosažený čistý zisk. Naopak nejvýnosnější je z pohledu ROE rok 2010, kdy na 1 Kč vlastního kapitálu připadá 0,2570 Kč čistého zisku. Tab. 23

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Kooperativa (ČR)

2006 Celková zadluženost (%) Míra samofinancování (%) Finanční páka (Kč)

2007

2008

2009

2010

81,5148 82,6931

80,6525 79,0666

78,0220

18,4852

17,3069

19,3475 20,9334

21,9780

5,4097

5,7781

5,1686

4,7770

4,5500


Kooperativa vykazuje klesající celkovou zadluženost, s výjimkou roku 2007, kdy dosahovala nejvyšší hodnoty za sledované období 82,7 %. Ačkoli závazky v celém období rostou, rostou zároveň i celková aktiva a to rychlejším tempem, proto dochází k poklesu zadluženosti. Rostoucí cizí zdroje tak nemají negativní dopad a nijak hospodaření společnosti neohrožují. Největší podíl na cizích zdrojích mají pochopitelně technické rezervy, jejichž objem se ve všech letech zvyšuje. Míra samofinancování od roku 2007 roste. To je způsobeno vyšším tempem růstu vlastního kapitálu. V roce 2010 je tak téměř 22 % aktiv financováno z vlastních zdrojů pojišťovny. Finanční páka pojišťovny nejdříve roste a pak klesá. Maximální výše bylo dosaženo v roce 2007, kdy na jednu korunu vlastního kapitálu připadalo 5,8 Kč aktiv. Ačkoli finanční páka klesá, rentabilita vlastního kapitálu roste, což znamená, že finanční páka nemá rozhodující vliv na výnosnost kapitálu. Tab. 24

Ukazatele likvidity pojišťovny Kooperativa (ČR)


2006

2007

2008

2009

2010

97,8830

102,7540

95,8383

92,9093

91,0718

36,5180

34,7742

40,2975

44,0770

50,6636


Ukazatel přiměřenosti likvidních prostředků dosahuje téměř ve všech letech doporučených hodnot. Hranice 100 % není dodržena pouze v roce 2007, kdy došlo k většímu nárůstu technických rezerv než likvidních prostředků. Jako


49

pozitivní vývoj lze hodnotit fakt, že od roku 2007 dochází ke každoročnímu poklesu ukazatele. V roce 2010 je tak dosaženo nejnižší hodnoty 91 %. Pojišťovna tak ve většině let drží dostatečné množství likvidních prostředků a podobný vývoj je očekáván i nadále. Ukazatel solvency ratio roste od roku 2007, kdy dosahoval nejnižší hodnoty. Výsledky ukazatele se pohybují v pásmu 30-50 % doporučeném Standard & Poor´s. Pouze v roce 2010 došlo k překročení 50 %. Bylo způsobeno snížením zaslouženého pojistného, zatím co vlastní kapitál ve všech letech rostl. Pojišťovna má dostatek bezpečnostního kapitálu a ve všech letech je schopna hradit své závazky z vlastních zdrojů. Tab. 25

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Kooperativa (ČR) – výběr I

2006 Předepsané pojistné 1 netto/ upravený vlastní kapitál Pohledávky z pojištění / 2 upravená aktiva (%) Předepsané pojistné netto/ předepsané 3 pojistné netto za předchozí rok (%) Technické rezervy/ 4 předepsané pojistné netto Technické rezervy/ 5 vlastní kapitál (%) Investice/ 6 celková aktiva (%) Investice/ 7 technické rezervy (%) Průměrné investice/ 8 zasloužené pojistné netto (%)

2007

2008

2009

2010

2,74

2,89

2,52

2,32

1,95

4,83

3,89

3,23

2,33

2,20

102,55

110,27

108,32

110,16

93,80

1,37

1,44

1,46

1,48

1,62

375,22

417,10

368,15

343,71

315,56

84,89

85,96

88,73

91,39

90,54

122,39

119,08

124,57

127,02

130,54

156,82

162,98

172,80

180,81

203,48


První ukazatel dosahuje nejvyšší hodnoty v roce 2007, kdy na korunu vlastního kapitálu připadají téměř 3 koruny netto předepsaného pojistného. V tomto roce je tedy pojišťovna vystavena nejvyššímu riziku za sledované období. Od roku 2007 hodnoty ukazatele klesají, čímž je snižováno i riziko pojišťovny. V roce 2006 měla pojišťovna nejvyšší objem pohledávek z přímého pojištění. To se projevilo ve výsledcích druhého ukazatele, když podíl pohledávek na celkových aktivech dosáhl 4,83 %. V následujících letech se tento podíl snižuje, neboť pohledávky z pojištění meziročně klesají, zatímco objem


50

aktiv se neustále zvyšuje. Na růst celkových aktiv mají vliv především finanční umístění. K největšímu nárůstu čistého předepsaného pojistného došlo mezi lety 2006 a 2007, a to o 10,3 %. V tomto roce došlo ke zvýšení hrubého předepsaného pojistného a zároveň ke snížení podílu postoupeného zajišťovatelům. Mezi lety 2009 a 2010 došlo k poklesu předepsaného pojistného a to o 6 %. Pokles ukazatele byl způsoben snížením hrubého předepsaného pojistného a růstem části pojistného postoupeného zajistitelům. Hodnoty ukazatel č. 4 jsou rostoucí. Nejnižší hodnota 1,37 je dosažena v roce 2006, nejvyšší 1,62 v roce 2010. Vývoj ukazatele je zapříčiněn rychlejším růstem technických rezerv než netto předepsaného pojistného. Hodnoty pátého ukazatele měly dosahovat maximálně 350 %. V letech 2006-2008 není tento požadavek splněn. Pojišťovna vytvářela nadbytečné množství technických rezerv. V roce 2009 a 2010 však došlo ke snížení hodnot ukazatele pod maximální hranici, když se objem technických rezerv přestal navyšovat rychleji než vlastní kapitál pojišťovny. Od roku 2009 tedy pojišťovna tvoří přiměřené množství rezerv. Z výsledků šestého ukazatele bylo zjištěno, že investice tvoří největší část majetku pojišťovny. Jejich poměr k celkovým aktivům vzrostl z 85 % v roce 2006 na 91,4 % v roce 2009. Příčinou byl rychlejší růst investic než růst celkových aktiv. V roce 2010 došlo k mírnému poklesu. Nejvíce finančních prostředků investuje pojišťovna do dluhových cenných papírů. Hodnoty sedmého ukazatele převyšují 100 % ve všech letech, což značí, že výše investic k technickým rezervám je adekvátní. Nejnižší hodnota 119 % byla dosažena v roce 2007, nejvyšší hodnota 130,5 % v roce 2010. Investice i technické rezervy v celém období narůstaly, výsledky ukazatele jsou ovlivněny jejich různými tempy růstu. Osmý ukazatel v jednotlivých letech roste. V průběhu 5 let vzrostl z 157 % na 203 %. Pojišťovna tedy investování přikládá stále větší význam. Tab. 26

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Kooperativa (ČR) – výběr II

2006

2007

2008

2009

2010

Reserve ratio (%)

137,02

145,04

148,36

151,50

159,88

Technical coverage ratio (%)

173,54

179,82

188,65

195,58

210,54

Retention ratio (%)

78,05

81,10

83,21

90,88

85,52

Expense ratio (%)

16,14

15,60

16,95

20,22

17,98


Výsledky ukazatele reserve ratio se v letech 2006-2008 pohybují v požadovaném rozmezí (100-150 %). V tomto období tvořila pojišťovna


51

patřičné množství technických rezerv vzhledem k netto zaslouženému pojistnému. Reserve ratio v celém období roste. Hodnoty 151,5 % a 159,9 % v letech 2009-2010 se však vymykají doporučenému standardu. Pojišťovna již vytváří nadměrné množství technických rezerv. Výsledky jsou ovlivněny především rychlejším tempem růstu technických rezerv než zaslouženého pojistného. V roce 2010 dokonce došlo k navýšení technických rezerv i přes pokles zaslouženého pojistného. Výsledky ukazatele reserve ratio se neshodují s výsledky ukazatele č. 5 z předchozí tabulky. Při porovnávání technických rezerv se zaslouženým pojistným se jako kritické roky jeví 2009 a 2010, při poměřování s vlastním kapitálem byly jako roky s nadměrnými technickými rezervami označeny 2006-2008. Dle výsledků technical coverage ratio má pojišťovna dostatek vlastního a cizího kapitálu ke krytí závazků. V celém sledovaném období hodnoty ukazatele převyšují požadovaných 150 %. Jako pozitivní lze vidět rostoucí trend tohoto ukazatele a s ním klesající riziko nesplacení závazků plynoucích z pojištění. Technické rezervy i vlastní kapitál neustále rostou rychlejším tempem než zasloužené pojistné. Retention ratio neboli míra zajištění mírně kolísá. V roce 2006 bylo z předepsaného pojistného postoupeno zajišťovatelům 22 %. V následujících letech využívala pojišťovna možnosti zajištění méně. Nejnižší míra zajištění je zaznamenána v roce 2009, a to 9 %. Hodnoty expense ratio mírně kolísají. Ve všech letech se ukazatel pohybuje v doporučeném rozmezí pod 30 %. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2009. To je způsobeno nárůstem provozních nákladů19 o 20 %, zatímco předepsané pojistné nevzrostlo ani o 1 %. V následujícím roce však opět došlo k poklesu provozních nákladů a tak i snížení expense ratio. Provozní náklady pojišťovny jsou ve sledovaném období přiměřené.

5.3 Allianz pojišťovna, a.s. Tab. 27

Ukazatele rentability pojišťovny Allianz (ČR)

ROA (%) ROE (%)

2006 5,5645 29,5006

2007 4,0481 20,4853

2008 4,2631 21,2945

2009 5,3899 26,6653

2010 4,2334 21,8407

Zdroj: Vlastní výpočty dle výročních zpráv pojišťovny Allianz

Rentabilita celkového kapitálu ve sledovaném období střídavě klesá a roste. To je způsobeno kolísáním zisku, neboť objem aktiv v letech 2006-2010 neustále rostl. Nejmenší výnosnost zaznamenal celkový kapitál pojišťovny v roce 2007, kdy došlo k 24% meziročnímu snížení zisku (z 1 023 mil. Kč na 825 mil. Kč). Dle výkazu zisku a ztráty byl tento pokles způsoben na Technickém účtu k životnímu Zásluhy na tomto rozdílu měly především změny stavu časově rozlišených pořizovacích nákladů.

19


52

pojištění, kde došlo především k podstatnému nárůstu položky „Změna stavu jiných rezerv-očištěná od zajištění“. Nižší výnosnost lze sledovat také v roce 2008, kdy čistý zisk stále nedosahoval výše ani 1 mld. Kč. Rok 2009 znamenal pro pojišťovnu zlepšení výsledků výnosnosti, ale v roce 2010 kleslo ROA pod hodnotu roku 2008. Vliv na výsledek hospodaření a tedy i na rentabilitu v roce 2010 mělo vyplacení vysokých pojistných plnění z důvodů vzniku mnohých živelných událostí (záplavy, povodně a krupobití). Rentabilita vlastního kapitálu také kopíruje výkyvy výsledků hospodaření v daných letech. Vlastní kapitál pojišťovny se neustále navyšoval. Nejvýnosnější byl vlastní kapitál v roce 2006, nejméně hned v roce následujícím. Splněn je standard, že vlastní kapitál by měl být výnosnější než celková aktiva. Tab. 28

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Allianz (ČR)

2006 Celková zadluženost (%) Míra samofinancování (%) Finanční páka (Kč)

2007

2008

2009

2010

81,1377

80,2390

79,9803

79,7869

80,6169

18,8623

19,7610

20,0197

20,2131

19,3831

5,3016

5,0605

4,9951

4,9473

5,1591


Nejvyšší celkové zadluženosti dosahovala Allianz pojišťovna v roce 2006, nejnižší v roce 2009. Meziroční rozdíly jsou však minimální, pojišťovna si po celou dobu udržuje celkovou zadluženost okolo 80 %. Vstupy pro ukazatel celkové zadluženost, tedy celková aktiva a závazky sledují rostoucí trend. Přesně opačný vývoj než celková zadluženost má míra samofinancování. Nejméně financovala pojišťovna majetek vlastními zdroji v roce 2006, naopak nejvíce pak v roce 2009. I zde jsou však rozdíly tak malé, že lze říct, že si pojišťovna ve sledovaném období zachovává stejný poměr financování z vlastních zdrojů. Finanční páka dosahovala nejvyšší hodnoty v roce 2006, kde na 1 korunu vlastního kapitálu připadalo 5,3 korun celkových aktiv. Nejnižší hodnota byla zaznamenána roce 2009.


53

Ukazatele likvidity pojišťovny Allianz (ČR)

2006

2007

2008

2009

2010

Liquidity ratio (%)

89,2888

95,7120

91,1058

97,1029

103,6273

Solvency ratio (%)

48,0794

52,0385

54,8791

56,3008

54,8764


Liquidity ratio dosahuje uspokojivých výsledků až na rok 2010. V roce 2010 byl překročen doporučený limit 100 %. V tomto roce tak pojišťovna nedržela dostatek likvidních aktiv. K nežádoucímu růstu hodnot ukazatele od roku 2008 dochází větším nárůstem technických rezerv než likvidních aktiv. Nejlepšího poměru mezi technickými rezervami a likvidními prostředky získala pojišťovna výsledkem 89,29 % v roce 2006. Výsledky ukazatele kapitálové vybavenosti pojišťovny Allianz se pohybují v rozmezí 48,08 – 56,3 %. Pojišťovna má dostatek bezpečnostního kapitálu, kterým lze hradit závazky z pojistných smluv. Ve vztahu k čistému zaslouženému pojistnému by pojišťovně stačil i menší objem vlastních zdrojů, čímž by se dostala do uváděného standardu 30-50 % dle S&P.


Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Allianz (ČR) – výběr I

2006 1

2

3

4 5 6 7 8

54

Předepsané pojistné netto/ upravený vlastní kapitál Pohledávky z pojištění/ upravená aktiva (%) Předepsané pojistné netto/ předepsané pojistné netto za předchozí rok (%) Technické rezervy/ předepsané pojistné netto Technické rezervy/ vlastní kapitál (%) Investice/ celková aktiva (%) Investice/ technické rezervy (%) Průměrné investice/ zasloužené pojistné netto (%)

2007

2008

2009

2010

2,09

1,94

1,85

1,82

1,83

3,39

4,00

3,04

2,84

3,09

105,96

107,52

104,77

109,74

101,49

1,77

1,83

1,90

1,96

2,07

369,91

354,66

351,87

356,85

379,09

88,91

88,99

90,18

90,77

89,98

127,42

126,98

128,01

125,84

122,45

214,50

222,86

236,25

240,29

249,48


Nejvyšší hodnoty prvního ukazatele bylo dosaženo v roce 2006 a to 2,09 Kč, kdy netto předepsané pojistné pojišťovny bylo dvakrát větší než celkový vlastní kapitál. Od tohoto roku však ukazatel klesal, pouze v roce 2010 došlo k mírnému růstu. Riziko pojišťovny ve vztahu k vlastnímu kapitálu se ve sledovaném období snižuje. Z výsledků druhého ukazatele bylo zjištěno, že největší podíl na aktivech tvořily pohledávky v roce 2007 a to 4 %. V tomto roce byly pohledávky nejvyšší za celé sledované období. Nejnižší hodnota ukazatele 2,84 % byla dosažena v roce 2009, kdy došlo k největšímu meziročnímu nárůstu aktiv (především kvůli nárůstu finančního umístění). Čisté předepsané pojistné se ve sledovaném období vždy zvyšovalo. Největší změna byla zaznamenána v roce 2009, kdy došlo k 9,7% růstu. To bylo způsobeno navýšením hrubého PP a snížením zajistné ochrany. V tomto roce je tak potřeba vyššího kapitálového krytí. V následujícím roce 2010 naopak došlo k nejmenšímu nárůstu pojistného, pouze o 1,5 %. Čtvrtý ukazatel, hodnotící adekvátnost technických rezerv, sleduje růstový trend. Ve sledovaném období tak hodnoty vzrostly z 1,77 Kč na 2,07 Kč.


55

Technické rezervy i netto předepsané pojistné pojišťovny se v celém období zvyšují, rezervy však rychlejším tempem. Pátý ukazatel také sleduje přiměřenost technických rezerv, tentokrát poměřením s vlastním kapitálem pojišťovny. Kritérium 350 % není splněno v celém sledovaném období. Nejdříve ukazatel klesá a v roce 2008 se jeho hodnota 352 % blíží k doporučené hranici. V následujících letech však dochází opět k nárůstu ukazatele. Pojišťovna tvoří nadměrné množství technických rezerv. Šestý ukazatel zachycuje, že podíl investic na celkových aktivech rostl od roku 2006 do roku 2009. V roce 2010 došlo k poklesu ukazatele. Investice tvoří podstatnou část aktiv, její podíl se pohyboval od 89 % do 91 %. Největší část investic tvoří dluhové cenné papíry (např. v roce 2007 to dělalo 95 %) Výsledky sedmého ukazatele v jednotlivých letech splňují doporučený limit 100 %. Pojišťovna tedy investuje potřebné množství technických rezerv. Investice i technické rezervy ve sledovaném období rostly, tempa růstu ovlivňují hodnoty ukazatele. Maximální hodnoty ukazatele bylo dosaženo v roce 2008, a to 128 %, nejnižší 122,5 % v roce 2010. Mezi lety 2006 a 2010 vzrostly investice z 16 mld. Kč na 23 mld. Kč. Allianz pojišťovna se zaměřuje především na pojišťovací činnosti, neboť ukládá své prostředky do technických rezerv. Bez investování se však pojišťovna neobejde. U osmého ukazatele je zachycen růstový trend, což znamená, že investice hrají pro pojišťovnu stále důležitější roli. Tab. 31

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Allianz (ČR) – výběr II

Reserve ratio (%) Technical coverage ratio (%) Retention ratio (%) Expense ratio (%)

2006 177,85

2007 184,56

2008 193,10

2009 200,91

2010 208,03

225,93

236,60

247,98

257,21

262,91

77,38 12,18

81,25 12,12

82,85 13,85

87,53 14,59

85,44 13,39


Výsledky ukazatele reserve ratio pojišťovny Allianz se nepohybují v doporučeném rozpětí 100-150 %. Ukazatel zaznamenává rostoucí trend. Po celé období roste objem technických rezerv rychleji než netto zasloužené pojistné. Pojišťovna vytváří nadbytečné množství technických rezerv. Nejlepšího výsledku bylo dosaženo v roce 2006, kdy hodnota 177,85 % se pohybovala nejblíže doporučenému standardu. Nejhorší poměr technických rezerv vzhledem k čistému zaslouženému pojistnému lze vidět v roce 2010, a to 208,03 %. V tomto roce by pojišťovna musela snížit technické rezervy o polovinu aby jejich objem byl adekvátní. Pojišťovna by měla tento růstový trend zastavit a přehodnotit výši tvorby rezerv. Že pojišťovna vytváří nadbytečné technické rezervy bylo zjištěno již v ukazateli č. 5 v předcházející tabulce.


56

Technical coverage ratio ve všech letech překračuje minimální hranici pro tento ukazatel 150 %. Pojišťovna tak drží dostatečné množství cizích a vlastních prostředků, kterými kryje závazky plynoucí z pojištění. Hodnoty ukazatele ve sledovaném období rostou díky růstu vlastního kapitálu a především technických rezerv. Podle výsledků retention ratio pojišťovna ve sledovaném období snižuje podíl pojistného postoupeného zajišťovatelům. Zatím co v roce 2006 byla výše zajistné ochrany 22,6 %, v roce 2009 to již bylo o 10 % méně. Provozní náklady pojišťovny, jak ukazuje expense ratio, nejsou příliš vysoké, neboť výsledky ukazatele jsou vzdáleny od maximální doporučené hodnoty 30 %. Nejvyšší hodnota 15 % byla zaznamenána v roce 2009, kdy provozní náklady vzrostly meziročně rychleji než předepsané pojistné pojišťovny.


57

6 Posouzení finanční situace vybraných pojišťoven Slovenské republiky 6.1 Allianz - Slovenská poisťovňa, a.s. Tab. 32

Ukazatele rentability Allianz pojišťovny (SK)

ROA (%) ROE (%)

2006 4,5021 20,0607

2007 5,8317 24,7366

2008 3,4817 14,1555

2009 4,1421 16,2548

2010 2,5760 10,2663

Zdroj: Vlastní výpočty dle výročních zpráv Allianz pojišťovny

ROA Allianz pojišťovny ve sledovaném období kolísá. Nejvyšší výnosnost zaznamenal celkový kapitál v roce 2007, kdy dosahoval 5,8 %. V roce 2008 došlo kvůli úbytku čistého zisku ke snížení rentability o více jak 2 %. Nejnižší rentability bylo však dosaženo v roce 2010, způsobené poklesem zisku o 32 milionů €. Výsledek hospodaření byl v tomto roce ovlivněn povodněmi na Slovensku a tedy zvýšením nákladů na pojistné plnění o 29 milionů eur. Celková aktiva v celém období rostla, výsledky rentability jsou ovlivněny především výkyvy hospodářského výsledku. Ekonomická situace tedy měla vliv na vývoj rentability pojišťovny Allianz, větší účinek na změny rentability měl však škodní průběh. Jinak řečeno – výnosnost celkových aktiv více poznamenaly neočekávané povodně než situace na kapitálových trzích. Rentabilita vlastního kapitálu je několikanásobně vyšší než rentabilita celkových aktiv. Vývoj je však velice podobný. Nejvýnosnější byl rok 2007, kdy jedna slovenská koruna vlastního kapitálu přinesla zisk téměř 25 haléřů. Nejhorším rokem byl rok 2010, když rentabilita klesla na 10,2 %. Vlastní kapitál ve sledované období rostl, na výsledky ROE měly podstatný vliv již zmíněné změny čistého zisku pojišťovny.

Posouzení finanční situace vybraných pojišťoven Slovenské republiky Tab. 33

58

Ukazatele zadluženosti Allianz pojišťovny (SK)


2006

2007

2008

2009

2010

77,5578

76,4249

75,4038

74,5179

74,9086

22,4422

23,5751

24,5962

25,4821

25,0914

4,4559

4,2418

4,0657

3,9243

3,9854


Zadluženost pojišťovny klesá, což může být hodnoceno jako pozitivní vývoj. Mezi lety 2006 a 2009 klesla z 77,6 % na 74,5 %. V roce 2010 došlo k nárůstu zadluženosti, ale pouze o zanedbatelného půl procenta. Celkové závazky i celková aktiva, z kterých se daný ukazatel získává, po celé období rostly. Vývoj zadluženosti byl ovlivněn větší rychlostí růstu celkových aktiv než cizích zdrojů. Naopak tomu bylo pouze v roce 2010. Nejvyšší podíl cizích zdrojů představují ze zákona tvořené technické rezervy a to 87-90 %. Protože míra samofinancování doplňuje celkovou zadluženost do výše 100 %, logicky jsou její hodnoty rostoucí (s výjimkou roku 2010). Na růstu vlastního kapitálu se podílí především fondy (zejména fondy tvořené ze zisku). Hodnoty finanční páky se pohybují okolo 4 %, ale zaznamenávají klesající trend. V roce 2010 tak na 1 € vlastního kapitálu připadaly 4 € celkových aktiv. Tab. 34

Ukazatele likvidity Allianz pojišťovny (SK)

2006 Liquidity ratio (%) Solvency ratio (%)

2007

2008

2009

2010

113,1753

107,9235

92,4653

89,5778

87,4967

90,9606

100,5115

105,5412

114,8236

117,4284


V letech 2006-2007 nedržela pojišťovna dostatek likvidních prostředků, technické rezervy převyšovaly hodnotu likvidních aktiv a tak liquidity ratio překročilo doporučenou hranici 100 %. Přesto je u ukazatele pozorován pozitivní vývoj, neboť jeho hodnoty ve sledovaném období klesají a dostávají se pod požadovaný limit. V letech 2008-2010 došlo k nárůstu likvidních aktiv, které zaručují přeměnu v peněžní prostředky v případě nečekaného nárůstu pojistných událostí. Nejnižší hodnoty bylo dosaženo v roce 2010 a to 87,5 %. Kapitálová vybavenost pojišťovny ve všech letech notně přesahuje horní hranici doporučeného rozpětí (30-50 %) a ve sledovaném období neustále roste. Bezpečnostní kapitál je ve vztahu k zaslouženému pojistnému vyšší, než je potřeba. Ačkoli přesažení horního limitu rozmezí nepřináší žádná rizika z hlediska schopnosti dostát svým závazkům, pojišťovna by mohla omezit další


59

navyšování vlastního kapitálu. Na vývoji ukazatele se také negativně projevilo snižování zaslouženého pojistného (ač mírné) v letech 2008-2010. Tab. 35

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Allianz (SK) – výběr I

2006 1

2

3

4 5 6 7

8

Předepsané pojistné netto/ upravený vlastní kapitál Pohledávky z pojištění/ upravená aktiva (%) Předepsané pojistné netto/ předepsané pojistné netto za předchozí rok (%) Technické rezervy/ předepsané pojistné netto Technické rezervy/ vlastní kapitál (%) Investice/ celková aktiva (%) Investice/ technické rezervy (%) Průměrné investice/ zasloužené pojistné netto (%)

2007

2008

2009

2010

1,11

1,00

0,96

0,88

0,85

1,84

1,67

1,85

1,78

1,51

97,04

100,08

102,31

99,20

97,71

2,84

2,85

2,86

2,98

3,19

314,47

284,81

273,92

261,39

270,37

87,85

88,12

85,41

88,59

88,82

124,48

131,25

126,78

133,00

130,93

337,45

365,06

367,97

383,49

410,17


Výsledné hodnoty prvního ukazatele ve sledovaném období klesají, což je pozitivní, neboť se tak snižuje riziko, kterému je pojišťovna ve vztahu k vlastnímu kapitálu vystavena. Vliv na vývoj ukazatele má rychlejší růst vlastního kapitálu. Od roku 2008 dokonce docházelo k úbytku předepsaného pojistného. Druhý ukazatel poměřuje pohledávky k celkovým aktivům. Podíl pohledávek na aktivech je nepatrný. Nejvíce se pohledávky na aktivech podílely v roce 2008, a to 1,85 %. Nejnižší hodnota 1,5 % je zaznamenána v roce 2010, což bylo způsobeno meziročním poklesem pohledávek o 13 %. Největší část aktiv tvoří pochopitelně investice.


60

Třetí ukazatel zaznamenává tempo růstu předepsaného pojistného očištěného o podíl zajišťovatelů. U Allianz pojišťovny nedochází k výrazně rychlému růstu pojistného. Největší nárůst byl zaznamenán mezi lety 2007 a 2008, a to o 2 %. V několika letech docházelo i ke snížení netto pojistného a to z důvodu poklesu hrubého předepsaného pojistného. Čtvrtý ukazatel znázorňuje přiměřenost technických rezerv vzhledem k netto předepsanému pojistnému. Ukazatel vykazuje rostoucí trend. Objem technických rezerv je až 3krát vyšší než hodnota předepsaného pojistného očištěného o část postoupenou zajišťovatelům. Technické rezervy neustále rostou, zatímco netto předepsané pojistné od roku 2008 meziročně klesá. Pátý ukazatel posuzuje adekvátnost technických rezerv ve vztahu k vlastnímu kapitálu. Hranice 350 % byla dodržena. Maximální hodnota dosažená pojišťovnou dělala 314,5 % v roce 2006, od tohoto roku docházelo až do roku 2009 k poklesu ukazatele. Pojišťovna tedy vytváří přiměřené množství technických rezerv. Šestý ukazatel poměřuje investice a celková aktiva. Podíl investic se pohyboval okolo 87-88 %. Pouze v roce 2008 došlo k 3% propadu ukazatele. Pokles byl způsoben snížením objemu investic, zatímco aktiva pojišťovny vzrostla. Hodnoty sedmého ukazatele střídavě rostou a klesají podle toho, zda rychleji rostou investice nebo technické rezervy. Doporučené hodnoty jsou splněny ve všech sledovaných letech. Nejvyšší hodnota 133 % byla dosažena v roce 2009, nejnižší 124 % v roce 2006. Poslední ukazatel vykazuje ve sledovaném období růstový trend. Pojišťovna se náležitě věnuje investování. V roce 2010 tvoří investice pojišťovny čtyřnásobek zaslouženého pojistného. Zda se pojišťovna věnuje více investiční nebo pojišťovací činnosti vypovídá také výše technických rezerv a likvidních prostředků. Pojišťovna, která dává přednost investování potřebuje větší množství likvidních prostředků. Ačkoli pojišťovna Allianz dává velkou váhu na investiční činnost, pojišťovací činnost je pro ni primární. Tab. 36

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Allianz (SK) – výběr II

2006 286,04

2007 286,26

2008 289,10

2009 300,14

2010 317,49

Technical coverage ratio (%)

377,00

386,78

394,64

414,96

434,92

Retention ratio (%)

89,50

89,80

90,23

90,09

89,22

Expense ratio (%)

31,98

32,22

35,85

33,39

35,00

Reserve ratio (%)


Výsledné hodnoty reserve ratio ve všech letech značně překračují doporučené rozmezí 100-150 %. Ve vztahu k zaslouženému pojistnému vytváří pojišťovna


61

nadměrné množství technických rezerv. Ukazatel za sledované období stále roste, v roce 2010 reserve ratio překročilo dvojnásobek horní doporučené hodnoty, když dosáhlo 317,5 %. Hodnoty technical coverage ratio ve všech letech překračují požadovanou výši 150 %. Nejnižší hodnoty 377 % bylo dosaženo v roce 2006. Od tohoto roku ukazatel neustále rostl až k 434,92 % v roce 2010. Pojišťovna drží dostatečné množství cizích a vlastních zdrojů ke krytí závazků z pojištění. Na výsledcích ukazatele má největší podíl značná výše technických rezerv, což bylo zřejmé již z ukazatele reserve ratio. Retention ratio sleduje, že podíl pojistného připadající zajistitelům se během let 2006-2010 výrazněji neměnil a tvořil 9,77-10,78 % pojistného. Výsledky expense ratio neodpovídají požadovanému omezení 30 %. Minimální hodnotu pod 32 % lze sledovat v roce 2006. Maximální hodnota za sledované období téměř 36 % byla dosažena v roce 2008, a to kvůli nárůstu provozních nákladů o 13 %. Pojišťovna by se měla v dalších letech pokusit snížit provozní náklady.

6.2

Kooperativa poisťovňa, a.s. VIG

Tab. 37

Ukazatele rentability pojišťovny Kooperativa (SK)

ROA (%) ROE (%)

2006 3,0400 16,4964

2007 3,7094 19,5798

2008 0,8733 4,2345

2009 1,4770 6,7296

2010 2,1615 9,9573

Zdroj: Vlastní výpočty dle výročních zpráv Kooperativa pojišťovny

Rentabilita celkového kapitálu střídavě roste a klesá. Nejvýnosnější byl pro pojišťovnu rok 2007, kdy rentabilita vzrostla na 3,7 %. Nejkritičtěji byl následující rok, tedy rok 2008, kdy rentabilita celkových aktiv klesla pod hranici 1 %. K takovému extrémnímu poklesu došlo vlivem snížení zisku po zdanění o 700 milionů Sk. Tento úbytek byl zapříčiněn především ztrátou z přecenění finančních aktiv na reálnou hodnotu a opravnými položkami k finančním investicím. V roce 2009 došlo k nárůstu čistého zisku o 78 % na 15 042 tisíc eur, přesto nedosáhl výšky zisku před ekonomickou krizí a tak výnosnost celkového kapitálu nedělala ani 1,5 %. V roce 2010 opět ROA vzrostlo díky zvýšení čistého zisku o 8 700 tisíc eur. Shodně se vyvíjela i výnosnost vlastního kapitálu. V roce 2007 dosáhla pojišťovna nejvyšší výnosnosti a to 19,58 %. Rok 2008 však znamenal pokles až na 4,2 %. Ten byl způsoben již zmíněným úbytkem čistého zisku, ale také růstem vlastního kapitálu, který se meziročně zvýšil o více jak 1 mld. Sk. Obě rentability (ROA i ROE) silně ovlivnila hospodářská situace.


62

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Kooperativa (SK)


2006

2007

2008

2009

2010

81,5715

81,0549

79,3767

78,0518

78,2924

18,4285

18,9451

20,6233

21,9482

21,7076

5,4264

5,2784

4,8489

4,5562

4,6067


Celková zadluženost pojišťovny vykazuje klesající tendenci do roku 2009. V roce 2010 došlo k mírnému nárůstu zadluženosti. Největší zadluženosti bylo dosaženo v roce 2006. Celková aktiva i závazky pojišťovny ve sledovaném období neustále rostly. Aktiva rostla v letech 2006-2009 rychleji, proto docházelo ke snižování zadluženosti. Z aktiv se nejčastěji zvyšoval objem investic (především investice v dceřiných společnostech, majetkové cenné papíry a dluhové papíry). V roce 2008 se výrazně zvýšila položka „úvěry a pohledávky“, když pojišťovna poskytla úvěry ve výši 1 658 milionů Sk. Nejrychleji rostoucí položkou cizích zdrojů jsou závazky z pojistných smluv (technické rezervy). S výjimkou roku 2010 je míra samofinancování rostoucí. Ve většině let tak roste vlastní kapitál rychleji než celkový kapitál pojišťovny. Míra samofinancování se pohybuje v rozmezí 18,4-21,9 %. Finanční páka sleduje klesající trend v letech 2006-2009. To znamená, že zatímco v roce 2006 připadalo na 1 peněžní jednotku vlastního kapitálu 5,4 p.j.20 celkových aktiv, v roce 2009 to bylo téměř o jednotku méně. Obdobný vývoj ukazatelů zadluženosti je očekáván i nadále. Tab. 39

Ukazatele likvidity pojišťovny Kooperativa (SK)


2006

2007

2008

2009

2010

79,0788

77,5636

87,7105

87,3973

85,8410

37,1608

39,3058

44,0398

48,1147

49,8229


Podíl technických rezerv na likvidních prostředcích ve sledovaném období kolísá. Ve všech letech se hodnoty pohybují pod doporučenou hranicí 100 %, což značí, že pojišťovna drží dostatečné množství likvidních prostředků. K největší změně došlo mezi lety 2007 a 2008, kdy nárůst liquidity ratio byl způsoben Jsou použity peněžní jednotky (p.j.), neboť výsledky z let 2006-2008 jsou získány z dat ve slovenských korunách a od roku 2009 v eurech.

20


63

navýšením technických rezerv o 3 miliardy Sk (o 21 %), zatímco likvidní aktiva vzrostla pouze o 1,3 miliardy Sk (7 %). Kapitálová vybavenost pojišťovny je dostačující. V celém sledovaném období se hodnoty solvency ratio pohybují v rozmezí 37,16 - 49,82 %, což odpovídá standardu dle S&P. Pojišťovna má dostatek bezpečnostního kapitálu pro dostání svým závazkům i při negativním hospodářském výsledku. Ukazatel neustále narůstá. Pokud bude rostoucí trend i nadále pokračovat, bude v následujících letech překročena horní hranice 50 %, což znamená, že pojišťovna bude mít více bezpečnostního kapitálu. Mírné převýšení hranice není negativní, pokud však dojde k výraznému překročení limitu, bude pojišťovna držet zbytečně velké množství vlastního kapitálu ve vztahu k zaslouženému pojistnému. Tab. 40

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Kooperativa (SK) – výběr I

2006 Předepsané pojistné 1 netto/ upravený vlastní kapitál Pohledávky 2 z pojištění/ upravená aktiva (%) Předepsané pojistné netto/ předepsané 3 pojistné netto za předchozí rok Technické rezervy/ 4 předepsané pojistné netto Technické rezervy/ 5 vlastní kapitál (%) Investice/ 6 celková aktiva (%) Investice/ 7 technické rezervy (%) Průměrné investice/ 8 zasloužené pojistné netto (%)

2007

2008

2009

2010

1,96

1,89

1,86

1,78

1,64

10,43

10,46

9,55

7,25

6,98

121,31

117,89

120,97

106,92

98,35

1,45

1,48

1,48

1,50

1,61

283,23

279,07

275,91

267,67

263,37

74,73

75,43

74,00

80,99

78,58

143,18

142,67

130,05

137,86

137,44

138,18

143,48

150,39

165,97

176,07


První ukazatel zachytil, že nejvyššímu riziku byla pojišťovna vystavena v roce 2006, kdy předepsané pojistné dělalo téměř dvojnásobek vlastního kapitálu. Vlivem rychlejšího růstu vlastního kapitálu a pomalejšího růstu (či dokonce poklesu v roce 2010) čistého předepsaného pojistného dochází ke snižování


64

ukazatele. To je žádoucí stav, neboť nižší hodnoty znamenají nižší riziko pro pojišťovnu ve vztahu k vlastnímu kapitálu. Druhý ukazatel dosahoval nejvyšší hodnoty v roce 2007, kdy podíl pohledávek na celkových aktivech dělal 10,46 %. Pokles podílu v následujících letech je zapříčiněn snižováním pohledávek vůči pojistníkům. Mezi roky 2006 a 2010 tak došlo až k 3% poklesu ukazatele. Jak zachycuje třetí ukazatel, k vysokému tempu růstu pojistného docházelo v prvních třech letech sledovaného období. V roce 2006 se předepsané pojistné oproti roku 2005 zvýšilo o 21 %. V následujících letech došlo k 17% a 21% nárůstům. Tyto výsledky byly zapříčiněny rychlým tempem růstu hrubého předepsaného pojistného (především v životním pojištění) a současného snižování podílu postupovaného zajišťovatelům. Vysoké tempo růstu v těchto letech vyžaduje větší kapitálové krytí. V roce 2009 došlo k poklesu tempa růstu a v roce 2010 došlo dokonce k úbytku předepsaného pojistného oproti předchozímu roku. Hodnoty čtvrtého ukazatele ve sledovaném období rostou. Objem technických rezerv se ve všech letech zvyšoval, předepsané pojistné taktéž, až na rok 2010. Maxima bylo dosaženo v roce 2010, kdy technické rezervy převyšovaly předepsané pojistné 1,6krát. Výsledné hodnoty pátého ukazatele odpovídají limitu 350 % ve všech letech, což značí, že pojišťovna tvoří přiměřené technické rezervy. Maximální hodnota za sledované období 283 % byla dosažena v roce 2006. V dalších letech rostl vlastní kapitál rychleji než technické rezervy a tak docházelo ke snižování ukazatele až na 263 % v roce 2010. Podíl investic na celkových aktivech kolísá. Minimální výše za sledované období bylo dosaženo v roce 2008, kdy investice tvořily pouze 74 % celkových aktiv. Maximální hodnota byla vykázána v roce následujícím, kdy se investice na aktivech podílely 81 %. Změny poměru jsou závislé na rychlosti růstu investic a celkových aktiv. Nejvíce pojišťovna investuje do dluhových cenných papírů. Hodnoty sedmého ukazatele se ve všech letech pohybovaly nad požadovanou hranicí 100 % s dostatečnou rezervou. Maximální hodnoty bylo dosaženo v roce 2006, když investice tvořily 143 % technických rezerv. V následujících letech došlo k poklesu až na 130 %, ale od roku 2009 se podíl pohybuje kolem 137 %. Protože technické rezervy i investice v celém období rostou, pouze jejich změny tempa růstu ovlivňují vývoj ukazatele. Poslední ukazatel vypovídá o tom, jak významné je pro pojišťovnu investování. Hodnoty ukazatele v daném období rostou, neboť investice pojišťovny rostou rychleji než čisté zasloužené pojistné. Nejvyššího podílu investic na zaslouženém pojistném bylo dosaženo v roce 2010.


65

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Kooperativa (SK) – výběr II

Reserve ratio (%) Technical coverage ratio (%) Retention ratio (%) Expense ratio (%)

2006 105,25

2007 109,69

2008 121,51

2009 128,79

2010 131,22

142,41

149,00

165,55

176,90

181,04

69,83 27,79

73,21 27,36

80,68 24,07

85,02 22,15

82,95 22,20


Výsledné hodnoty reserve ratio se za celé sledované období pohybují v předepsaném rozmezí 100-150 %. Pojišťovna tedy tvoří přiměřenou výši technických rezerv. Nejnižší hodnota 105,25 % byla zaznamenána v roce 2006. Od tohoto roku reserve ratio každoročně roste v závislosti na růstu technických rezerv a zaslouženého pojistného. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2010, a to 131,22 %. O adekvátnosti technických rezerv vypovídal také ukazatel č.5 v předcházející tabulce. U ukazatele technical coverage ratio je zaznamenán pozitivní růstový trend. V letech 2006 a 2007 nebyl objem prostředků vzhledem k zaslouženému pojistnému dostačující. Hodnoty 142,41 % a 149 % značily možné riziko nedodržení závazků. Doporučenou výši ukazatele překračující 150 % lze vidět až v období 2008-2010. V těchto letech drží pojišťovna dostatečnou výši technických rezerv a vlastního kapitálu, čímž kryje závazky související s pojištěním. Další růst je očekáván i do budoucna. Závislost na zajistné ochraně, kterou znázorňuje retention ratio, ve většině let klesala. Největší část pojistného postoupila pojišťovna zajišťovatelům v roce 2006, a to téměř 30 %. V dalších letech se podíl zajišťovatelů snižoval a minimální hodnoty dosáhl v roce 2009 a to 15 %. Poměr nákladů ku zaslouženému pojistnému (expense ratio) nepřesahuje limit 30 % a ve sledovaném období klesá. Pojišťovna nemá nadměrné provozní náklady. Pokles je způsoben snižováním provozních nákladů a současným růstem zaslouženého pojistného. Nejvyšší hodnota je zaznamenána v roce 2006, nejnižší v roce 2009.

6.3 Generali Slovensko poisťovňa, a.s. Třetí největší pojišťovna Slovenské republiky Generali Slovensko poisťovňa, a.s. vznikla 1.října 2008 sloučením dvou pojišťoven: Generali Poisťovňy, a.s. a České poisťovni –Slovensko, a.s.21 V letech 2006 a 2007 jsou sledovány ukazatele každé pojišťovny zvlášť, aby bylo jasné, jakých výsledků dosahovaly pojišťovny

Česká poisťovňa – Slovensko, a.s. (dále ČP-Slovenskobyla v letech 2006-2007 třetí největší pojišťovnou na Slovensku.

21


66

individuálně před sloučením a po něm. Výsledné hodnoty roku 2008 jsou ovlivněny procesem slučování. Tab. 42

Ukazatele rentability pojišťovny Generali Slovensko

ROA (%) ROE (%) ROA (%) ROE (%)

2006 2007 2008 2009 2010 Česká pojišťovna - Slovensko 1,1094 2,1809 x 11,9950 21,5083 Generali pojišťovna Generali Slovensko 0,8322 1,6733 -1,4572 1,8800 1,4359 4,8815 10,5179 -7,4488 9,1936 7,9372

Zdroj: Vlastní výpočty dle výročních zpráv Generali Slovensko

Než došlo ke sloučení pojišťoven, byla dle předepsaného pojistného třetí největší pojišťovnou na trhu Česká pojišťovna – Slovensko. Její výnosnost byla nejvyšší v roce 2007. Díky zvýšení čistého zisku téměř o 100 milionů Sk vzrostla meziročně rentabilita celkového kapitálu o 1 % a rentabilita vlastního kapitálu dokonce o 9,6 %. Těchto výsledků se po fúzi prozatím nepodařilo dosáhnout. Pro Generali pojišťovnu byl z pohledu výnosnosti úspěšnější také rok 2007. Rentabilita celkových aktiv dosahovala 1,7 % a rentabilita vlastního kapitálu 10,5 %. I zde došlo oproti roku 2006 k velkému nárůstu těchto ukazatelů především díky zvýšení čistého zisku a to na více jak dvojnásobek. V roce 2008 dosáhla Generali Slovensko pojišťovna záporného výsledku hospodaření. Ztráta ve výši 171 milionů korun byla způsobena především náklady spojenými s procesem integrace a svůj podíl měl i přechod na novou měnu. Záporný výsledek hospodaření se projevil ve výsledcích rentability roku 2008. Výnosnost celkového kapitálu klesla na -1,46 % a výnosnost vlastního kapitálu až na -7,45 %. Že byly výsledky roku 2008 opravdu ovlivněny procesem slučování a ne žádnými závažnějšími problémy, prokázaly výsledky roku 2009. V tom roce se rentability opět dostaly do kladných čísel, neboť čistý zisk představoval 10 milionů eur. Rok 2010 znamenal zhoršení výnosnosti pojišťovny. Čistý zisk vlivem zvýšení vyplácení pojistných plnění (z důvodu povodní) a snížení výnosů z investic klesl o 2,5 milionu eur. Došlo i k poklesu vlastního kapitálu a celkových aktiv.


67

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Generali Slovensko

2006 2007 2008 2009 Česká pojišťovna - Slovensko Celková 90,7514 zadluženost (%) Míra 9,2486 samofinancování (%) Finanční páka 10,8124 Generali pojišťovna Celková 82,9527 zadluženost (%) Míra samofinancování 17,0473 (%) Finanční páka 5,8660

2010

89,8601 x

10,1399 9,8620

Generali Slovensko 84,0915

80,4370

79,5512

81,9090

15,9085

19,5630

20,4488

18,0910

6,2859

5,1117

4,8903

5,5276

Zdroj: Vlastní výpočty dle výročních zpráv pojišťovny Generali Slovensko

Nejvyšší zadluženosti dosahovala v roce 2006 Česká pojišťovna- Slovensko a to 90,8 %. Generali pojišťovna měla nejvyšší zadluženost v roce 2007. Nejnižší hodnoty zadluženosti jsou zaznamenány po sloučení pojišťoven. V roce 2009 klesla zadluženost pod 80 %. Nejvíce byla Generali Slovensko zadlužená v roce 2010. K nárůstu došlo poklesem celkových aktiv (především nehmotného majetku a finančních aktiv) o 2,5 milionu €, ale současným zvýšením závazků pojišťovny. Největší změny v závazcích vyvolal pokles závazků ze zajištění o 12,5 milionu eur a nárůst technických rezerv o 25 milionů €. Míra samofinancování kolísá přesně naopak než celková zadluženost. Nejvyšší hodnota byla dosažena v roce 2009, kdy pojišťovna kryla vlastním kapitálem 20,4 % aktiv. Nejvyšší finanční páka je zaznamenána u České pojišťovny-Slovensko. V roce 2006 připadalo na 1 Sk vlastního kapitálu 10,8 Sk celkových aktiv. Hodnoty pojišťovny Generali se pohybovaly od 4,9 p.j. do 6,3 p.j.


68

Ukazatele likvidity pojišťovny Generali Slovensko

2006 2007 2008 2009 Česká pojišťovna - Slovensko Liquidity 160,4940 165,7553 ratio (%) Solvency 30,2555 33,3034 ratio (%) Generali pojišťovna Liquidity 102,5992 82,4354 ratio (%) Solvency 114,4821 112,7870 ratio (%)

2010

x Generali Slovensko 99,1126

98,1195

101,8346

92,6214

71,4932

67,1292


Ukazatel přiměřenosti likvidních prostředků (liquidity ratio) ve sledovaném období kolísá. Minimální hodnota byla dosažena v roce 2007, a to 82,4 %. V tomto roce tedy pojišťovna držela dostatek likvidních prostředků, neboť nepřesahovala maximální doporučený limit 100 %. Česká pojišťovna-Slovensko před fúzí značně převyšovala doporučenou hranici likvidity. V případě nečekaných událostí by tak třetí největší pojišťovna na Slovensku neměla dostatek prostředků ke krytí pojistných plnění. Po sloučení obou společností se liquidity ratio pohybovalo těsně pod 100 %, v roce 2010 došlo k jeho překročení. Tyto výsledky naznačují možné problémy s likviditou a proto by do budoucna měla pojišťovna zvýšit množství likvidních aktiv v závislosti na růstu technických rezerv. Standardu 30-50 % uváděném pro solvency ratio odpovídají pouze výsledky ČP-Slovensko před fúzí, její hodnoty jsou však blízko spodní doporučené hranici. Pojišťovna měla dostatek bezpečnostního kapitálu k uhrazení závazků z pojistných smluv. Hodnoty ukazatele Generali pojišťovny klesly ze 114,48 % v roce 2006 na 67,13 % v roce 2010, čímž se pomalu přiblížily k uváděnému standardu. To bylo zapříčiněno nárůstem zaslouženého pojistného po sloučení Generali pojišťovny s ČP-Slovensko. V roce 2010 došlo ke snížení zaslouženého pojistného i vlastního kapitálu. Hodnoty vypovídají, že pojišťovna disponuje dostatečným množstvím bezpečnostního kapitálu pro případný negativní vývoj v hospodaření pojišťovny. Protože však došlo k překročení 50 %, drží pojišťovna v porovnání s výší čistého zaslouženého pojistného vlastní kapitál nadměrně velký.


1

2

3

4

5

6

7

8

69

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Generali Slovensko– výběr I

2006 2007 2008 2009 2010 Předepsané pojistné netto/ upravený vlastní kapitál ČP- Slovensko 3,34 3,02 x Generali 0,90 0,87 1,07 1,38 1,48 Pohledávky z pojištění/ upravená aktiva (%) ČP- Slovensko 4,06 4,67 x Generali 15,61 16,61 6,60 3,56 3,13 Předepsané pojistné netto/ předepsané pojistné netto za předchozí rok (%) ČP- Slovensko 129,61 107,71 x Generali 113,99 103,02 316,69 150,44 94,89 Technické rezervy/ předepsané pojistné netto ČP- Slovensko 2,17 2,16 x Generali 3,24 3,68 3,11 2,43 2,72 Technické rezervy/ vlastní kapitál (%) ČP- Slovensko 725,99 653,51 x Generali 292,99 321,27 334,14 333,69 403,91 Investice/ celková aktiva (%) ČP- Slovensko 58,03 58,97 x Generali 71,91 71,30 72,77 76,00 77,37 Investice/ technické rezervy (%) ČP- Slovensko 86,43 88,98 x Generali 143,97 139,50 111,32 111,38 105,89 Průměrné investice/ zasloužené pojistné netto (%) ČP- Slovensko 182,63 184,58 x Generali 372,50 476,03 252,83 246,03 285,21


První ukazatel značí, že největší celkové riziko upisování pojišťovny ve vztahu k její kapitálové vybavenosti hrozilo ČP-Slovensko v letech 2006 a 2007. Netto předepsané pojistné třikrát převyšovalo objem vlastního kapitálu. Ve stejných letech naopak Generali pojišťovna čelila nejnižšímu riziku za sledované období. Od sloučení pojišťoven dochází k nárůstu ukazatele, což není žádoucí stav. Vývoj je ovlivněn různými tempy růstu (a v roce 2010 poklesu) předepsaného pojistného a vlastního kapitálu. Maximálních hodnot druhého ukazatele dosahovala Generali pojišťovna v letech 2006 a 2007, když podíl pohledávek na celkových aktivech dělal až 16,6 %. Ve stejném období tvořily pohledávky ČP-Slovensko okolo 4 %. V roce 2008, kdy došlo ke sloučení pojišťoven dělal podíl 6,6 %. V roce 2009 poklesly pohledávky téměř o 40 %, což se také projevilo na snížení výsledku ukazatele. Jako nejvyšší tempo růstu se jeví výsledek roku 2008. Tato hodnota však musí být brána s rezervou, neboť vykazuje nárůst předepsaného pojistného


70

Generali pojišťovny, ke které ale byla v roce 2008 připojena ČP-Slovensko. Na výši ukazatele z roku 2008 měl také velký podíl pokles pojistného postoupeného zajišťovatelům na třetinu hodnoty z předchozího roku. K největšímu nárůstu předepsaného pojistného, které nebylo ovlivněno výsledky fúze, došlo v roce 2009, kdy netto PP narostlo o 50 %. To bylo zapříčiněno nárůstem hrubého předepsaného pojistného o 73 %. V následujícím roce došlo k poklesu brutto i netto předepsaného pojistného. Výsledky čtvrtého ukazatele ve sledovaném období kolísají v závislosti na tempech růstu technických rezerv a netto předepsaného pojistného. Maxima dosáhla Generali pojišťovna v roce 2007, kdy byl objem technických rezerv 3,7krát vyšší než předepsané pojistné netto. V následujícím roce, kdy došlo ke sloučení pojišťoven hodnoty ukazatele poklesly. Minimální výše ukazatele byla vykázána v roce 2007 u ČP-Slovensko. Pro pátý ukazatel jsou doporučené hodnoty nepřevyšující 350 %. ČPSlovensko nesplňovalo toto kritérium. V roce 2006 dosahoval ukazatel více jak dvojnásobku maximální doporučené hodnoty. Rok 2007 sice znamenal snížení ukazatele, stále však vysoce překračoval předepsaný limit. Česká pojišťovna tedy k výši vlastního kapitálu vytvářela nadměrné množství rezerv. Generali pojišťovna v letech 2006-2009 držela přiměřenou výši technických rezerv. K překročení 350% podílu došlo v roce 2010 a to z důvodu poklesu vlastního kapitálu o 12 %, zatímco technické rezervy stále rostly. Šestý ukazatel vyjadřuje, že nejméně z celkových aktiv investovala Česká pojišťovna-Slovensko v letech 2006 a 2007, a to 58-59 %. Investice pojišťovny Generali dělaly více jak 71 % celkových aktiv. Po sloučení obou pojišťoven vykazují hodnoty ukazatele rostoucí trend, neboť objem investic roste rychleji než celková aktiva. V roce 2010 tak investice tvořily 77,4 % celkových aktiv. Doporučený minimální limit pro sedmý ukazatel (100 %) nedosahovala Česká pojišťovna-Slovensko v letech 2006 a 2007. Investice tvořily pouze 8689 % technických rezerv. Ve stejných letech naopak Generali pojišťovna vykazovala nejvyšší hodnoty za sledované období. Po sloučení pojišťoven se sice hodnoty pohybují v doporučené výši, ale v roce 2010 došlo k přiblížení se k hranici, když investice poklesly na 106 %. Pokud by tento vývoj pokračoval, mohlo by v budoucnu dojít k negativnímu vývoji, kdy investice nebudou v potřebné výši. Poslední ukazatel sleduje výši investic pojišťovny vzhledem k zaslouženému pojistnému. Doporučené jsou vyšší hodnoty ukazatele. Za optimální jsou proto považovány roky 2006 a 2007 pojišťovny Generali. Naopak nejhorší výsledky lze sledovat ve stejných letech u ČP-Slovensko. Již předešlý ukazatel vypovídal, že tato pojišťovna dostatečně neinvestuje. V roce 2008 díky sloučení pojišťoven došlo k nárůstu čistého zaslouženého pojistného o 314 %, investice však vzrostly pouze o 167 %. V dalších letech došlo k poklesu a pak opět nárůstu ukazatele. Výsledek roku 2010 je ovlivněn nárůstem investic a současným poklesem zaslouženého pojistného.


71

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Generali Slovensko– výběr II

2006 2007 2008 2009 2010 Česká pojišťovna - Slovensko Reserve ratio (%) 219,65 217,64 Technical coverage ratio (%) 249,91 250,95 x Retention ratio (%) 66,39 68,00 Expense ratio (%) 35,22 36,27 Generali pojišťovna Generali Slovensko Reserve ratio (%) 335,42 362,35 309,49 238,56 271,14 Technical coverage ratio (%) 449,90 475,14 402,11 310,06 338,27 Retention ratio (%) 45,83 44,73 86,72 75,22 74,62 Expense ratio (%) 38,87 40,21 38,10 35,17 34,74 Zdroj: Vlastní výpočty dle výročních zpráv pojišťovny Generali Slovensko

Hodnoty ukazatele reserve ratio pojišťoven před sloučením ani po něm neodpovídají předepsaným hodnotám 100-150 %. Nejnižší hodnoty dosahovala Česká pojišťovna-Slovensko v roce 2007, a to 217,6 %. Nejvyšší hodnotu nepřiměřených rezerv lze vidět u Generali pojišťovny v roce 2007, tedy před sloučením. Po fúzi pojišťoven došlo v roce 2009 k většímu poklesu reserve ratio, zapříčiněnému nárůstem čistého zaslouženého pojistného o 50 % a technických rezerv jen o 17 %. Pojišťovna tvoří technické rezervy v nadměrné výši. Výsledky ukazatele reserve ratio blízce souvisí i s výsledky technical coverage ratio. Nadměrná výše technických rezerv zaručuje vysoké hodnoty ukazatele. Obě pojišťovny ve sledovaném období přesahovaly doporučenou výši 150 %. Nejnižších hodnot dosahovala ČP-Slovensko v letech 2006-2007. Nejvyšších (až 475 %) Generali pojišťovna před sloučením. Technické rezervy neustále rostou. Vlastní kapitál pojišťovny a čisté zasloužené pojistné pojišťovny rostlo v letech 2006-2009, v roce 2010 došlo k poklesu jejich hodnot. Objem vlastních a cizích zdrojů obou pojišťoven je dostačující. Riziko nedodržení závazků je minimální. Závislost na zajištění neboli retention ratio byla u ČP-Slovensko a Generali rozdílná. Zatímco zajistná ochrana pojišťovny ČP-Slovensko dělala 32-34 %, Generali pojišťovna před rokem 2008 postupovala zajišťovatelům více jak 50 % předepsaného pojistného, což značí již vysokou závislost na zajistné ochraně, která mohla bránit možnosti rozvoje podnikatelské činnosti. V roce 2008, kdy došlo ke sloučení obou pojišťoven dělal podíl postoupený zajištění pouze 13,3 %. V letech 2009 a 2010 došlo opět k nárůstu zajistné ochrany, ale nedosahovala předchozích hodnot. Podle výsledků expense ratio bylo zjištěno, že náklady obou pojišťoven jsou nepřiměřené, neboť překračují doporučený limit 30 %. V letech 2009 a 2010 došlo k poklesu hodnot díky snižování provozních nákladů. Pokud bude tento pokles pokračovat i v budoucnu, dostane se expense ratio pojišťovny do požadované výše.

Diskuse

72

7 Diskuse V této kapitole jsou komparovány výsledky jednotlivých pojišťoven.

SK

ČR

SK

ČR

Tab. 47

Srovnání pojišťoven – ukazatele rentability

Česká poj. Kooperativa Allianz Allianz Kooperativa Generali ČP-Slovensko

2006 6,8376 2,2778 5,5645 4,5021 3,0400 0,8322 1,1094

Česká poj. Kooperativa Allianz Allianz Kooperativa Generali ČP-Slovensko

2006 48,5624 12,3223 29,5006 20,0607 16,4964 4,8815 11,9950

ROA (%) 2007 2008 5,4706 4,5748 2,3062 2,2481 4,0481 4,2631 5,8317 3,4817 3,7094 0,8733 1,6733 -1,4572 2,1809 ROE (%) 2007 2008 38,8533 31,8303 13,3255 11,6198 20,4853 21,2945 24,7366 14,1555 19,5798 4,2345 10,5179 -7,4488 21,5083

2009 5,8372 4,1691 5,3899 4,1421 1,4770 1,8800

2010 8,8565 5,6480 4,2334 2,5760 2,1615 1,4359

2009 33,7742 19,9160 26,6653 16,2548 6,7296 9,1936

2010 46,3193 25,6982 21,8407 10,2663 9,9573 7,9372

Zdroj: Vlastní výpočty dle výročních zpráv pojišťoven

Existuje předpoklad, že situace na finančních trzích se výrazněji projeví i na hospodaření pojišťoven. Pojišťovny totiž z přijatého pojistného vytváří technické rezervy a tyto rezervy používají k investování na finančních trzích. V důsledku poklesu akciových trhů a snížení cen korporátních dluhopisů dosahovaly pojišťovny nižších výnosů z oblasti investování technických rezerv. Čistý zisk pojišťoven byl tedy krizí ovlivněn a jeho vývoj se projevil na výsledcích rentability. V roce 2008 v České republice došlo k poklesu rentabilit celkového i vlastního kapitálu u České pojišťovny a Kooperativa pojišťovny. Pouze Allianz pojišťovna nezaznamenala žádný negativní dopad na zisk a tedy ani na rentabilitu. Jako pozitivní lze u dvou největších českých pojišťoven hodnotit nárůst výnosnosti v posledním roce. Vliv krize na rentabilitu je výraznější u slovenských pojišťoven. V roce 2008 je znatelný pokles výnosnosti u všech tří pojišťoven. Způsoben byl taktéž poklesem zisku kvůli snížení výnosů z investic. U Kooperativa pojišťovny došlo k silnému propadu zisku v roce 2008, což ovlivnilo rentabilitu, ale její hodnoty zůstaly kladné. Nejhorší výsledek vykazovala pojišťovna Generali, když v roce 2008 zaznamenala ztrátu a tedy i výsledky výnosnosti jsou záporné. Musí ovšem být brán v potaz fakt, že v tomto roce došlo ke sloučení pojišťoven, tudíž náklady

Diskuse

73

na proces integrace měly na výsledek hospodaření větší vliv, než vývoj na finančních trzích. Rok 2008 byl pro Slovensko náročný také kvůli plánovanému vstupu do eurozóny. Pro pojišťovny byl nákladný proces přechodu na novou měnu, což se také mírně projevilo na výsledcích hospodaření. V roce 2009 došlo u všech tří pojišťoven k nárůstu zisku a tedy i výnosnosti. V roce 2010 však rentabilita pojišťoven Allianz a Generali opět klesla. Nižší zisk pojišťovny vysvětlují jako následek výplat vysokých pojistných plnění po živelných katastrofách. U všech šesti pojišťoven je rentabilita vlastního kapitálu vyšší než rentabilita celkových aktiv. Tento jev je žádoucí. Při porovnávání výsledků pojišťoven bylo zjištěno, že pojišťovny v České republice jsou výnosnější než pojišťovny na Slovensku. Vliv krize je zde evidentní. Pokles výnosů z investic se projevil na výsledcích hospodaření pojišťoven, a to především slovenských pojišťoven. Pojišťovna Generali dokonce vykazovala v roce 2008 záporný výsledek hospodaření. Závěrem lze k rentabilitě pojišťoven tedy konstatovat, že ani hluboká krize, která otřásla ekonomikami obou zemí, neznamenala pro silné pojišťovny větší hrozbu než nečekaně velké výplaty pojistného plnění.

SK

ČR

Tab. 48

Srovnání pojišťoven – celková zadluženost

Česká poj. Kooperativa Allianz

Celková zadluženost (%) 2006 2007 2008 85,9199 85,9198 85,6274 81,5148 82,6931 80,6525 81,1377 80,2390 79,9803

Allianz Kooperativa Generali ČP-Slovensko

77,5578 81,5715 82,9527 90,7514

76,4249 81,0549 84,0915

75,4038 79,3767 80,4370

2009 82,7169 79,0666 79,7869

2010 80,8795 78,0220 80,6169

74,5179 78,0518 79,5512

74,9086 78,2924 81,9090


Pro běžné podniky se doporučuje výše celkové zadluženosti okolo 50 %. Pro pojišťovny je však větší zadluženost obvyklá. Cizí zdroje pojišťoven jsou vyšší než u jiných podnikatelských subjektů a to především kvůli technickým rezervám, jejichž tvorba je uložena zákony č. 277/2009 Sb. (pro Českou republiku) a č. 8/2008 Z. z. (pro Slovensko). Celková zadluženost se pohybuje mezi 74 a 90 % a jak u českých, tak u slovenských pojišťoven sleduje převážně klesající trend. Ten je způsoben rychlým tempem růstu celkových aktiv. Ve sledovaném období nedošlo u žádné pojišťovny k významnějším výkyvům ukazatele. Nelze ani sledovat závislost ukazatele na vývoji ekonomiky. Finanční krize tedy neměla na zadluženost

Diskuse

74

pojišťoven žádný vliv. Ani doplňující ukazatele (míra samofinancování a finanční páka22) nezaznamenaly žádné výrazné změny.

SK

ČR

Tab. 49

Srovnání pojišťoven – ukazatele likvidity

Česká poj.

Liquidity ratio (%) 2006 2007 2008 89,6747 85,4334 106,2636

2009 2010 98,0143 103,0938

Kooperativa

97,8830 102,7540

95,8383

92,9093

91,0718

Allianz

89,2888

95,7120

91,1058

97,1029

103,6273

Allianz

113,1753 107,9235

92,4653

89,5778

87,4967

Kooperativa

79,0788

77,5636

87,7105

87,3973

85,8410

102,5992

82,4354

99,1126

98,1195

101,8346

ČP - Slovensko 160,4940

165,7553

Generali

Solvency ratio (%)

SK

ČR

2006

2007

2008

2009

2010

Česká poj.

63,7677

63,5006

64,6089

79,7249

91,7647

Kooperativa

36,5180

34,7742

40,2975

44,0770

50,6636

Allianz

48,0794

52,0385

54,8791

56,3008

54,8764

Allianz

90,9606

100,5115

105,5412 114,8236

117,4284

Kooperativa

37,1608

39,3058

44,0398

48,1147

49,8229

Generali

114,4821

112,7870

92,6214

71,4932

67,1292

ČP - Slovensko

30,2555

33,3034


Likvidita pojišťoven byla hodnocena dvěmi ukazateli – liquidity ratio a solvency ratio. Liquidity ratio (neboli přiměřenost likvidních prostředků) poměřuje technické rezervy s likvidními aktivy pojišťovny. Hodnoty ukazatele by se měly pohybovat pod úrovní 100 %. Každá ze sledovaných pojišťoven České republiky měla alespoň v jednom roce problémy s likviditou. V roce 2007 to byla Kooperativa, v roce 2008 Česká pojišťovna a v roce 2010 Allianz pojišťovna a opět Česká pojišťovna. Tyto pojišťovny by se mohly v daných letech dostat do problémů v případě nečekaných pojistných plnění, kdy by nemohly dostatečně rychle zareagovat na potřebu hotovosti. Výsledky roku 2010 jsou pravděpodobně ovlivněny velkými 22

Viz ukazatele zadluženosti u jednotlivých pojišťoven.

Diskuse

75

výplatami pojistných plnění z důvodů povodní. Nejlepší vývoj ukazatele sleduje pojišťovna Kooperativa, jejíž liquidity ratio od roku 2007 klesá. Ani Slovenské pojišťovny se nevyhnuly problémům s likviditou. Allianz pojišťovna nedržela dostatečné likvidní prostředky v letech 2006 a 2007, pak ale došlo k pozitivnímu vývoji. Generali pojišťovna překročila doporučený limit v letech 2006 a 2010. Největší problémy s likviditou měla Česká pojišťovnaSlovensko v letech 2006-2007. Technické rezervy tehdy převyšovaly likvidní prostředky až o 65 %. Nejlepších výsledků dosahuje pojišťovna Kooperativa. Ačkoli hodnoty ukazatele rostou, likvidní prostředky stále dostatečně převyšují technické rezervy tak, aby byla dodržena potřebná likvidita. Přestože se téměř žádná pojišťovna nevyhnula problémům s likviditou, lze jejich výsledky považovat za uspokojivé, neboť nedošlo k dlouhodobým problémům. K výkyvům ve výsledcích dochází především vlivem rychlejšího nárůstu technických rezerv. Pojišťovny mohou mít navíc likvidní prostředky zajištěny pomocí zajistných smluv. Dopady krize na liquidity ratio nelze jednoznačně potvrdit. Rozmezí 30-50 %, stanovené pro koeficient solventnosti agenturou Standard & Poor´s, pravidelně dodržují pojišťovny Kooperativa (v České republice i na Slovensku) a také Česká pojišťovna-Slovensko před fúzí. Tyto pojišťovny tedy mají objem vlastního kapitálu adekvátní k výši netto zaslouženého pojistného, což znamená, že jsou schopny hradit závazky z pojistných smluv z vlastních zdrojů. Ostatní pojišťovny převyšují výši 50 %. Výsledky ukazatele český pojišťoven se pohybují pod 100 %, u slovenských pojišťoven došlo i k většímu překročení. Tyto vyšší hodnoty značí, že pojišťovny mají dostatek bezpečnostního kapitálu a jsou schopny hradit závazky, zároveň to však znamená, že pojišťovny drží nadměrně velký vlastní kapitál. Ačkoli došlo k odchýlení od doporučeného standardu, tento vývoj je příznivější, než kdyby došlo k poklesu solvency ratio pod 30 %, kdy by vlastní kapitál nestačil k dostání závazků z pojistných smluv. Z tohoto pohledu tedy pojišťovny nemají problém se solventností a na výsledcích se neprojevila ani probíhající krize.

Diskuse Srovnání pojišťoven – Předepsané pojistné netto/upravený vlastní kapitál

Předepsané pojistné netto/upravený vlastní kapitál 2006 2007 2008 2009 2010 Česká poj. 1,70 1,64 1,23 1,14 1,68 Kooperativa

2,74

2,89

2,52

2,32

1,95

Allianz

2,09

1,94

1,85

1,82

1,83

Allianz

1,11

1,00

0,96

0,88

0,85

Kooperativa

1,96

1,89

1,86

1,78

1,64

Generali

0,90

0,87

1,07

1,38

1,48

ČP - Slovensko

3,34

3,02

SK

1

ČR

Tab. 50

76


V tabulkách č. 50-56 porovnávám osm vybraných upravených poměrových ukazatelů. Pro většinu z nich nejsou stanoveny doporučené hodnoty a sleduje se pouze jejich vývoj, výjimkou jsou ukazatele č. 5 a 7. První ukazatel poměřuje čisté předepsané pojistné s vlastním kapitálem. Nejvyšší hodnoty zaznamenala Česká pojišťovna Slovensko v letech 2006-2007, kdy netto předepsané pojistné bylo 3krát vyšší než vlastní kapitál pojišťovny. Nejnižších výsledků dosáhla slovenská Allianz pojišťovna v letech 2008-2010 a Generaci pojišťovny v letech 2006-2007, když jejich předepsané pojistné nedosahovalo výše vlastního kapitálu pojišťovny. Tab. 51

SK

ČR

2

Srovnání pojišťoven – Pohledávky z pojištění/ upravená aktiva (%)

Pohledávky z pojištění/ upravená aktiva (%) 2006 2007 2008 2009 2010 Česká poj. 4,60 5,24 4,59 2,90 2,28 Kooperativa 4,83 3,89 3,23 2,33 2,20 Allianz

3,39

4,00

3,04

2,84

3,09

Allianz

1,84

1,67

1,85

1,78

1,51

Kooperativa

10,43

10,46

9,55

7,25

6,98

Generali

15,61

16,61

6,60

3,56

3,13

ČP - Slovensko

4,06

4,67


Druhý ukazatel zobrazuje výši podílu pohledávek z pojištění na celkových aktivech. Nejvíce se pohledávky podílely na aktivech u Generali pojišťovny před

Diskuse

77

fúzí a také u slovenské Kooperativa pojišťovny, když pohledávky tvořily více jak 10 % celkových aktiv. Naopak nejmenší podíl je zaznamenán u slovenské Allianz pojišťovny, kde část pohledávek nedělá ani 2 %. U většiny pojišťoven dochází k poklesu výsledků ukazatele. Tab. 52 Srovnání pojišťoven – Předepsané pojistné netto / předepsané pojistné netto za předchozí rok (%)

SK

ČR

3

Předepsané pojistné netto/ předepsané pojistné netto za předchozí rok (%) 2006 2007 2008 2009 2010 Česká poj. 103,88 102,12 88,21 103,25 98,24 Kooperativa

102,55

110,27

108,32

110,16

93,80

Allianz

105,96

107,52

104,77

109,74

101,49

Allianz

97,04

100,08

102,31

99,20

97,71

Kooperativa

121,31

117,89

120,97

106,92

98,35

Generali

113,99

103,02

316,69

150,44

94,89

ČP - Slovensko

129,61

107,71


Třetí ukazatel sleduje tempo růstu netto předepsaného pojistného. U většiny sledovaných pojišťoven docházelo k neustálému nárůstu předepsaného pojistného. Největší hodnotu ukazatele zaznamenala pojišťovna Generali v roce 2009, když čisté předepsané pojistné vzrostlo o 50 % (hrubé předepsané pojistné v tomto roce narostlo dokonce o 73 %). Hodnota ukazatele této pojišťovny roku 2008 je ovlivněna zvýšením předepsaného pojistného o část České pojišťovny Slovensko z důvodu fúze pojišťoven. V České republice došlo k největšímu nárůstu předepsaného pojistného u Kooperativa pojišťovny, a to 10 % v letech 2007 a 2009. Naopak největší pokles zaznamenala Česká pojišťovna v roce 2009, když se snížilo hrubé předepsané pojistné a zároveň byla navýšena část pojistného postoupeného zajišťovatelům.

Diskuse Tab. 53

78 Srovnání pojišťoven – Technické rezervy/ předepsané pojistné netto

2006

SK

ČR

4

2007

2008

2009

2010

Technické rezervy/ předepsané pojistné netto Česká poj.

3,09

2,99

3,05

3,32

3,27

Kooperativa

1,37

1,44

1,46

1,48

1,62

Allianz

1,77

1,83

1,90

1,96

2,07

Allianz

2,84

2,85

2,86

2,98

3,19

Kooperativa

1,45

1,48

1,48

1,50

1,61

Generali

3,24

3,68

3,11

2,43

2,72

ČP - Slovensko

2,17

2,16


Čtvrtý ukazatel poměřuje technické rezervy s čistým předepsaným pojistným. Nejvyšších hodnot dosahuje na Slovensku Generali pojišťovna a v tuzemsku Česká pojišťovna. Jejich technické rezervy tvoří v některých letech více jak trojnásobek čistého předepsaného pojistného. Nejnižší objem technických rezerv ve vztahu k předepsanému pojistnému mají obě pojišťovny Kooperativa. Tab. 54

SK

ČR

5

Srovnání pojišťoven – Technické rezervy/vlastní kapitál (%)

Technické rezervy/vlastní kapitál (%) Česká poj. 517,47 510,28 502,31 407,07

374,29

Kooperativa

375,22

417,10

368,15

343,71

315,56

Allianz

369,91

354,66

351,87

356,85

379,09

Allianz

314,47

284,81

273,92

261,39

270,37

Kooperativa

283,23

279,07

275,91

267,67

263,37

Generali

292,99

321,27

334,14

333,69

403,91

ČP - Slovensko

725,99

653,51


Pátý ukazatel sleduje adekvátnost technických rezerv ve vztahu k vlastnímu kapitálu pojišťovny. Doporučené jsou hodnoty nižší než 350 %. Výsledky ukazatele pojišťoven České republiky převážně klesají, což značí rychlejší nárůst vlastního kapitálu než technických rezerv, přesto dochází k překročení stanoveného limitu. Tento fakt značí, že pojišťovny vytvářejí nadměrné množství technických rezerv při srovnání s objemem vlastního kapitálu pojišťoven. Pouze

Diskuse

79

výsledky Kooperativa pojišťovny se v posledních dvou letech pohybují v doporučené výši. Slovenské pojišťovny vytváří přiměřené množství technických rezerv. Pouze Česká pojišťovna Slovensko a pak Generali v roce 2010 překročily 350% hranici. Tab. 55

Srovnání pojišťoven – Investice/ celková aktiva (%) a Investice/ technické rezervy (%)

2006 2007 2008 2009 Investice/ celková aktiva (%)

6

SK

ČR

Česká poj. Kooperativa

86,06 84,89

82,95 85,96

81,28 88,73

83,55 91,39

80,56 90,54

Allianz

88,91

88,99

90,18

90,77

89,98

Allianz

87,85

88,12

85,41

88,59

88,82

Kooperativa

74,73

75,43

74,00

80,99

78,58

Generali

71,91

71,30

72,77

76,00

77,37

58,03

58,97

ČP -Slovensko 7

Investice/ technické rezervy (%)

ČR

Česká poj.

SK

2010

Kooperativa

118,12 122,39

113,76 119,08

112,58 124,57

118,76 127,02

112,57 130,54

Allianz

127,42

126,98

128,01

125,84

122,45

Allianz

124,48

131,25

126,78

133,00

130,93

Kooperativa

143,18

142,67

130,05

137,86

137,44

Generali

143,97

139,50

111,32

111,38

105,89

86,43

88,98

ČP - Slovensko


Šestý a sedmý ukazatel vyjadřují přiměřenost investic. Ukazatel č. 6 poměřuje investice s celkovými aktivy. Investice tvoří hlavní část majetku pojišťovny. Nejnižší podíl investic vlastnila Česká pojišťovna - Slovensko, jenž nedosahoval ani 60 %. Investice ostatních pojišťoven se na celkových aktivech podílejí 7191 %. Následující ukazatel poměřuje investice s technickými rezervami. Protože zákony o pojišťovnictví23 nařizují tvorbu investic (finančního umístění) alespoň ve výši objemu technických rezerv, měly by hodnoty tohoto ukazatele přesahovat 100 %. Tento limit nedodržela Česká pojišťovna – Slovensko.

Zákon č. 277/2009 Sb. pro Českou republiku a zákon č. 8/2008 Z. z. pro Slovenskou republiku.

23

Diskuse

80

Všechny technické rezervy pojišťovny tedy nejsou dále investovány. Ani po fúzi s pojišťovnou Generali nedochází k uspokojivému vývoji ukazatele, neboť v roce 2010 došlo k poklesu na 106 %, což by mohlo značit nízké investice v následujícím roce. Výsledky ukazatele ostatních pojišťoven se pohybují mezi 112-143 %. Objem investic pojišťoven je tedy adekvátní k objemu technických rezerv. Prostředky pojišťovny jsou nejčastěji investovány do dluhových cenných papírů. Tab. 56

8

Srovnání pojišťoven – Průměrné investice/ zasloužené pojistné netto (%)

Průměrné investice/ zasloužené pojistné netto (%)

SK

ČR

Česká poj. Kooperativa

407,51 156,82

374,38 162,98

359,88 172,80

383,05 180,81

393,77 203,48

Allianz

214,50

222,86

236,25

240,29

249,48

Allianz

337,45

365,06

367,97

383,49

410,17

Kooperativa

138,18

143,48

150,39

165,97

176,07

Generali

372,50

476,03

252,83

246,03

285,21

ČP - Slovensko

182,63

184,58


Poslední ukazatel je také zaměřen na investice pojišťoven, tentokrát jde o poměr investic k čistému zaslouženému pojistnému. Ukazatel má prozradit, jak významné je pro pojišťovnu investování. Protože se však pojišťovny bez investování nemohou obejít, jde pouze o doplňující ukazatel. Nejvyšší hodnoty nad 330 % si v celém období udržuje Česká pojišťovna a slovenská Allianz pojišťovna, což značí vysoké zaměření na investiční činnost. Výsledky ostatních pojišťoven České a Slovenské republiky se pohybují mezi 130 a 280 %.

Diskuse Tab. 57

81 Srovnání pojišťoven – Reserve ratio (%) a Technical coverage ratio (%)

SK

ČR

Česká poj.

Reserve ratio (%) 2006 2007 2008 329,98 324,03 324,54

2009 324,54

2010 343,47

Kooperativa

137,02

145,04

148,36

151,50

159,88

Allianz

177,85

184,56

193,10

200,91

208,03

Allianz

286,04

286,26

289,10

300,14

317,49

Kooperativa

105,25

109,69

121,51

128,79

131,22

Generali

335,42

362,35

309,49

238,56

271,14

ČP - Slovensko

219,65

217,64

SK

ČR

Technical coverage ratio (%) 2006

2007

2008

2009

2010

Česká poj.

393,75

387,53

389,14

404,26

435,23

Kooperativa

173,54

179,82

188,65

195,58

210,54

Allianz

225,93

236,60

247,98

257,21

262,91

Allianz

377,00

386,78

394,64

414,96

434,92

Kooperativa

142,41

149,00

165,55

176,90

181,04

Generali

449,90

475,14

402,11

310,06

338,27

ČP - Slovensko

249,91

250,95


Reserve ratio hodnotí, zda pojišťovna vytváří adekvátní množství technických rezerv. Hodnoty by se měly pohybovat v rozmezí 100-150 %. Tomuto doporučení odpovídají pouze výsledky pojišťovny Kooperativa na Slovensku a v letech 2006-2008 také Kooperativa v České republice. Technické rezervy, které tyto pojišťovny vytváří jsou vzhledem k čistému zaslouženému pojistnému v přiměřené výši. Ostatní sledované pojišťovny jak v České republice, tak na Slovensku tvoří nadměrné množství technických rezerv a u většiny dochází ke stálému nárůstu ukazatele. Nejvyšších hodnot dosahuje Česká pojišťovna, jejíž technické rezervy jsou ve všech letech více jak trojnásobně vyšší než zasloužené pojistné (očištěné o podíl zajistitelů). Přiměřenost technických rezerv zkoumal již pátý upravený poměrový ukazatel. Zatím co výsledky reserve ratio poukazují na to, že pouze Kooperativa pojišťovna drží přiměřenou sumu technických rezerv, pátý ukazatel označil za bezproblémové všechny slovenské pojišťovny. Technical coverage ratio zkoumá, jestli má pojišťovna dostatek vlastních a cizích zdrojů ke krytí závazků. Ukazatel může být také využit k rychlému

Diskuse

82

zhodnocení solventnosti pojišťovny. Doporučené jsou hodnoty převyšující 150 %. Do jmenovatele zlomku vstupuje vlastní kapitál pojišťovny a technické rezervy. Protože byla u většiny pojišťoven odhalena tvorba nadměrného množství technických rezerv, daly se výsledky technical coverage ratio očekávat. Téměř všechny pojišťovny mají adekvátní množství zdrojů. Nejnižší hodnoty lze vidět u obou pojišťoven Kooperativa, čemuž odpovídají výsledky reserve ratio. Nedostatek zdrojů ke krytí závazků z pojištění měla pouze slovenská pojišťovna Kooperativa v letech 2006-2007. V následujících letech však i u ní došlo ke zlepšení situace. Pojišťovny České i Slovenské republiky tedy nemají problémy s nedostatkem zdrojů ke krytí svých závazků. Tab. 58

Srovnání pojišťoven – Retention ratio (%)

SK

ČR

Česká poj.

Retention ratio (%) 2006 2007 2008 72,13 74,66 75,15

2009 70,44

2010 71,98

Kooperativa

78,05

81,10

83,21

90,88

85,52

Allianz

77,38

81,25

82,85

87,53

85,44

Allianz

89,50

89,80

90,23

90,09

89,22

Kooperativa

69,83

73,21

80,68

85,02

82,95

Generali

45,83

44,73

86,72

75,22

74,62

ČP - Slovensko

66,39

68,00


Retention ratio informuje o tom, jakou část předepsaného pojistného pojišťovny postupují zajišťovatelům. Pro ukazatel nejsou stanovené doporučené hodnoty, o výši zajistné ochrany rozhoduje pojišťovna po zvážení všech možných rizik. Největší podíl pojistného postupovala Generali pojišťovna v letech 2006-2007, zajistná ochrana tehdy činila více jak 50 %, což vystihuje značnou závislost na zajištění. Přes 30 % hrubého pojistného přenechala zajistitelům také Česká pojišťovna Slovensko. Zajistná ochrana ostatních pojišťoven (České i Slovenské republiky) se průměrně pohybovala mezi 10-27 % předepsaného pojistného, což neznačí příliš velkou závislost na zajištění.

Diskuse Tab. 59

83 Srovnání pojišťoven – Expense ratio (%)

Expense ratio (%)

SK

ČR

2006

2007

2008

2009

2010

Česká poj.

15,88

16,99

14,78

15,93

15,37

Kooperativa

16,14

15,60

16,95

20,22

17,98

Allianz

12,18

12,12

13,85

14,59

13,39

Allianz

31,98

32,22

35,85

33,39

35,00

Kooperativa

27,79

27,36

24,07

22,15

22,20

Generali

38,87

40,21

38,10

35,17

34,74

ČP Slovensko

35,22

36,27


Expense ratio hodnotí nákladovost pojišťovny. Provozní náklady by se měly pohybovat pod 30 % hrubého předepsaného pojistného. Všechny sledované české pojišťovny toto doporučení splňují. Jejich provozní náklady většinou nedosahují výše ani 20 %. Taktéž slovenská Kooperativa dodržuje nízké náklady. Ostatní pojišťovny Slovenské republiky (Allianz, Generali a bývalá Česká pojišťovna-Slovensko) vynakládají na provoz pojišťovny nepřiměřené náklady. Ani u těchto čtyř ukazatelů nejsou evidentní negativní dopady probíhající finanční krize. S využitím matematicko-statistických metod jsem vytvořila predikci významných položek rozvahy komerčních pojišťoven, a to předepsaného pojistného brutto, celkových aktiv a technických rezerv. Protože byla u mnohých pojišťoven zjištěna nepřiměřenost likvidních aktiv, bude také sledován jejich vývoj a vývoj liquidity ratio. Předpověď budoucího vývoje pro roky24 2011-2014 je získána metodou nejmenších čtverců. Jako vstupní údaje byly použity hodnoty za období 2006-2010, pro Generali pojišťovnu byly výchozí pouze roky 2008-2010, tedy po fúzi. Údaje českých pojišťoven jsou uváděny v milionech Kč. Data slovenských pojišťoven jsou uváděny v tisících eur, údaje za období 20062008 byla přepočtena kurzem 30,1260 Sk/€. Grafy k predikci jsou uloženy v příloze č. 4. Předepsané pojistné České pojišťovny zaznamenalo v posledních dvou sledovaných letech pokles. Toto snižování může pokračovat i v následujících letech. Pojistné pojišťoven Kooperativa a Allianz pravděpodobně v dalších letech

Předpovězeny jsou i údaje pro rok 2011, neboť v době ukončení diplomové práce nebyla dostupná potřebná data.

24

Diskuse

84

stále poroste a tak se Kooperativa pojišťovna v roce 2014 přiblíží předepsanému pojistnému České pojišťovny a ohrozí její prvenství na trhu. Předepsané pojistné slovenských pojišťoven Kooperativa a Generali rostlo ve sledovaném období 2006-2010 a stejný trend očekávám i v následujících letech. Předepsané pojistné Allianz pojišťovny však v letech 2006-2010 mírně kolísalo a proto není velký nárůst předpokládán ani v dalším období. Pokud na Slovensku opravdu dojde k předpovídanému vývoji, v roce 2012 ztratí pojišťovna Allianz své přední místo na trhu a podle hrubého předepsaného pojistného se největší pojišťovnou Slovenska stane pojišťovna Kooperativa. Největší nárůst předepsaného pojistného lze sledovat u Generali pojišťovny. Celková aktiva v letech 2006-2010 sledovala převážně rostoucí trend, a to u pojišťoven České i Slovenské republiky. Rostoucí trend předpokládám také v budoucnu. Pouze Česká pojišťovna zaznamenala pokles celkových aktiv v letech 2009-2010, proto je růst celkových aktiv v následujícím období značen jako pomalejší. Podobný vývoj jako u celkových aktiv lze sledovat také u technických rezerv. Ty ve sledovaném období 2006-2010 rostly téměř u všech pojišťoven obou zemí a jejich nárůst předpovídám i v následujících letech. I zde je pomalejší nárůst zaznamenán u České pojišťovny. U většiny pojišťoven jsem zjistila nadměrnou tvorbu technických rezerv již v letech 2006-2010, nepřiměřené množství technických rezerv bude pokračovat i v následujících letech, proto jsem došla k závěru, že pojišťovny uplatňují konzervativní politiku. Ze sledovaných ukazatelů v diplomové práci jsem jako nejvíce rizikový shledala ukazatel liquidity ratio. Proto jsem vytvořila predikci vývoje likvidních prostředků a ukazatele liquidity ratio v případě, že se pojišťovny nezaměří na dodržení likvidity a budou hospodařit jako v předchozích letech. Nejhorší výsledky ukazatele liquidity ratio vykazuje Česká pojišťovna. Pokud bude budoucí vývoj likvidních prostředků pojišťovny pokračovat v klesajícím trendu předchozích let, hodnoty liquidity ratio budou neustále růst a v roce 2014 dosáhnou dokonce 127 %. Vypracovaná predikce tedy ukazuje, že Česká pojišťovna nebude mít v letech 2011-2014 dostatečnou likviditu a v případě nečekaných pojistných plnění nebude schopna rychle reagovat na potřebu hotovosti. Hranici 100 % však může v následujícím období překročit i třetí největší česká pojišťovna Allianz. Hodnoty liquidity ratio se zvyšovaly už od roku 2008, proto je metodou nejmenších čtverců předpovězen růst i nadále. Hodnoty se v roce 2014 přiblíží 110 %. Z českých pojišťoven je ve všech letech likvidní pouze pojišťovna Kooperativa. Likvidní prostředky pojišťovny jsou neustále zvyšovány, proto výsledky liquidity ratio klesají. Vybrané pojišťovny slovenského trhu tak velké problémy s likviditou mít nebudou. Likvidní prostředky všech tří pojišťoven by se měly v letech 2011-2014 zvyšovat. Přesto dojde k překročení hranice 100 % pojišťovnou Generali. Ta měla nedostatek likvidních aktiv již v roce 2010 a tento vývoj je očekáván i v následujících letech. Hodnoty liquidity ratio porostou také u pojišťovny Kooperativa, nedojde však k převýšení limitu 100 % a proto pojišťovnu hodnotím jako likvidní. Nejlepšího výsledku dosahuje pojišťovna Allianz.

Diskuse

85

Protože byl v letech 2006-2010 zaznamenán velký propad hodnot liquidity ratio, došlo k promítnutí tohoto vývoje také do predikce budoucích hodnot a je očekáván neustálý nárůst likvidních prostředků a tedy pozitivní vývoj liquidity ratio. Z těchto výsledků mi vyplývá doporučení pro většinu sledovaných pojištěn, aby k růstu technických rezerv přiměřeně zvyšovaly také objem likvidních aktiv. Nedostatek likvidity by totiž mohl vést k velkým problémům, které by mohly vyústit v insolvenci pojišťovny.

Závěr

86

8 Závěr Finanční analýza se používá pro zhodnocení finanční situace podnikatelských subjektů. Je nezbytná jako nástroj plánování, kontroly a řízení podniku. Ani komerční pojišťovna se neobejde bez finanční analýzy, protože se však jedná o specifický podnikatelský subjekt, dochází při posuzování finančního zdraví k určitým modifikacím. Cílem diplomové práce bylo na základě zvolených ukazatelů zhodnotit finanční situaci vybraných pojišťoven České a Slovenské republiky. Pro naplnění požadovaného cíle bylo zapotřebí seznámit se s danou problematikou. V metodice práce jsou uvedeny nejčastěji využívané poměrové ukazatele finanční analýzy běžných podniků a následně poměrové ukazatele upravené pro komerčních pojišťovny. V literární rešerši je nejdříve rozebrána finanční analýza obecně, poté jsou popsána specifika finanční analýzy komerčních pojišťoven. Pojišťovny se od ostatních podnikatelských subjektů odlišují mimo jiné v účetnictví, proto je část práce věnována účetním dokumentům pojišťovny a specifické položce, která se u jiných podnikatelských subjektů neobjevuje – technickým rezervám. Další část práce již věnuji finanční analýze vybraných komerčních pojišťoven. Obvykle se pro finanční analýzu používají poměrové ukazatele rentability, zadluženosti, likvidity a aktivity. Pojišťovna je specifickým podnikatelským subjektem a proto pro ni některé ukazatele finanční analýzy, běžně používané pro ostatní podniky, nemají dostatečnou vypovídací schopnost. Ze skupiny ukazatelů rentability jsem použila rentabilitu celkového kapitálu a rentabilitu vlastního kapitálu, které lze snadno aplikovat na pojišťovny. Z ukazatelů zadluženosti byla vybrána celková zadluženost a k ní doplňující míra samofinancování a finanční páka. Nebylo možné sledovat, jestli na celkovou zadluženost má větší vliv zadluženost dlouhodobá nebo krátkodobá, neboť výroční zprávy neuvádí potřebné údaje pro výpočty. Místo běžných ukazatelů likvidity byl sledován ukazatel, který lépe vystihuje likviditu pojišťovny, neboť ji hodnotí ve vztahu k technickým rezervám, a to liquidity ratio. A dále solvency ratio, který napomáhá rychlému posouzení solventnosti pojišťovny. Ukazatele aktivity nebyly sledovány vůbec. Ač mají ve finanční analýze podniku své místo, dala jsem přednost poměrovým ukazatelům speciálně upraveným pro komerční pojišťovny. Protože specifických ukazatelů existuje řada, pro tuto práci bylo vybráno 12 ukazatelů, pro přehlednost rozdělených do dvou tabulek. Pro některé ukazatele jsou známy doporučené hodnoty, u jiných lze sledovat pouze jejich vývoj. Data pro výpočty jsem získala z výročních zpráv zveřejněných na internetových stránkách daných pojišťoven. V práci jsem posuzovala tři největší pojišťovny České republiky a tři největší pojišťovny Slovenské republiky. Při výběru byl rozhodující podíl na trhu podle předepsaného pojistného. Sledovány byly roky 2006 až 2010. Toto období bylo silně poznamenáno finanční krizí a proto v kapitole č. 4 uvádím dopady této krize na makroekonomické ukazatele jako HDP, nezaměstnanost a inflaci. Ze

Závěr

87

získaných dat je zřejmé, že výsledky české a slovenské ekonomiky začala krize ovlivňovat v roce 2008. Nejvíce jsou však obě země poznamenány rokem 2009, kdy se dostaly do recese. Při sledování vývoje ukazatelů pojišťoven jsem se zaměřila také na to, zda finanční krize negativně ovlivnila hospodaření pojišťoven. Ve sledovaném období však došlo i k jiným událostem, které působily na výsledky pojišťoven. Například české pojišťovny byly v roce 2009 ovlivněny povodněmi, které zasáhly především oblast Moravskoslezského kraje. Ani rok 2010 se neobešel bez živelných pohrom. Povodně tentokrát vážně postihly nejen Českou republiku, ale i Slovensko, kde byly doprovázeny silnými sesuvy půdy. Oba tyto roky znamenaly pro pojišťovny vysoké výplaty pojistných plnění z uzavřeného neživotního pojištění. Rok 2009 se stal významným pro Slovenskou republiku z důvodu vstupu země do eurozóny. Od 1.1. 2009 byla národní měna (slovenská koruna) nahrazena eurem. Tento přechod znamenal zvýšení nákladů. Na začátku práce jsem stanovila dvě hypotézy. První hypotéza H0 zněla: Vybrané komerční pojišťovny nemají problémy s finančním zdravím. Většina sledovaných pojišťoven byla v letech 2006-2010 rentabilní. I přes pokles výnosů z investiční činnosti si pojišťovny České republiky udržely kladný hospodářský výsledek. Slovenské pojišťovny však vykazovaly nižší výnosnost než české pojišťovny. Rentabilita celkových aktiv slovenské pojišťovny Kooperativa v roce 2008 klesla pod 1 %. Velmi nízké hodnoty sledovaných rentabilit vykazovala také pojišťovna Generali. Ta dokonce v roce 2008 vykázala ztrátu a proto i hodnoty její výnosnosti (celkových aktiv i vlastního kapitálu) byly záporné. Tento výsledek však mohu přisoudit probíhající fúzi pojišťovny a předpokládám, že za normálních okolností by i tato pojišťovna měla kladné, ač velmi nízké hodnoty ROA a ROE. Vyšší hodnoty ukazatele celkové zadluženosti odpovídají specifickému hospodaření pojišťoven a proto pojišťovny nikterak neohrožují. Problémy s likviditou neměla za celé období pouze slovenská pojišťovna Kooperativa. Ostatní pojišťovny minimálně v jednom roce nedodržely požadovaný limit hodnot liquidity ratio. Nedostatečná výše likvidních aktiv, by mohla vést k situaci, kdy by pojišťovny při vzniku nečekaných událostí nebyly schopny rychle reagovat na potřebu hotovosti. Jako pozitivní však hodnotím fakt, že ke zhoršení likvidity došlo vždy jen krátkodobě a v následujících obdobích byla nedostatečná likvidita napravena. Při předpovědi vývoje liquidity ratio v následujících letech jsem však došla k poznání, že pokud budou pojišťovny pokračovat ve stejné tvorbě likvidních aktiv i nadále a nebudou jejich objem navyšovat, dojde v následujících letech k rapidnímu nárůstu hodnoty liquidity ratio u dvou českých pojišťoven (České pojišťovny a Allianz pojišťovny) a jedné slovenské pojišťovny (Generali). Protože ratingové společnosti sledující vývoj likvidity pojišťoven, mohlo by v případě naplnění prognózy dojít ke snížení ratingového stupně pojišťoven.

Závěr

88

Jako velmi pozitivní hodnotím výsledky ukazatelů solvency ratio a technical coverage ratio, které prokázaly, že většina pojišťoven má dostatečnou kapitálovou vybavenost a že jsou bez problémů schopny hradit závazky z pojistných smluv. Pouze slovenská pojišťovna Kooperativa v letech 2006 a 2007 neměla dostatek zdrojů, i u ní však došlo v následujících letech ke zlepšení situace. Dále se pojišťovny odchylují od doporučených hodnot týkajících se přiměřené výše technických rezerv. Téměř všechny pojišťovny vytváří nadměrné množství technických rezerv. Neadekvátní výše technických rezerv však neznamená žádnou hrozbu, naopak to značí, že pojišťovny uplatňují konzervativní politiku. Investice pojišťoven jsou v dostatečné výši, neboť převyšují objem technických rezerv. I přes některé odchylky výsledků ukazatelů od doporučených hodnot nemohu konstatovat, že by vybrané pojišťovny měly závažnější a déle trvající potíže s finančním zdravím, čímž nulovou hypotézu nelze zamítnout. Druhá hypotéza H0 zněla: Finanční krize měla znatelný negativní dopad na výsledky finanční analýzy vybraných komerčních pojišťoven. Přímé dopady krize jsem identifikovala pouze u ukazatelů rentability. Výsledky hospodaření vybraných pojišťoven byly ovlivněny snížením výnosů z investic v důsledku poklesu akciových trhů a snížení cen korporátních dluhopisů, což se projevilo na výsledcích výnosnosti pojišťoven. Souvislost mezi výsledky ostatních ukazatelů a situací na finančních trzích nemohu potvrdit. Zhoršení výsledků ukazatelů na základě dopadů finanční krize jsem neprokázala a proto nulovou hypotézu zamítám. Dále byly položeny výzkumné otázky První výzkumná otázka zněla: Mají výsledky finanční analýzy komerčních pojišťoven podobný vývoj jako makroekonomické ukazatele? Vývoj makroekonomických ukazatelů byl ovlivněn dopady probíhající krize. V roce 2008 došlo ke zhoršení makroekonomických ukazatelů a v roce 2009 se Česká i Slovenská republika dostaly do recese. Zhoršení výsledků hodnocených poměrových ukazatelů v letech 2008 a 2009 se mi však nepovedlo potvrdit. Lze tedy konstatovat, že výsledky finanční analýzy komerčních pojišťoven neodpovídají makroekonomickému vývoji dané země. Druhá výzkumná otázka zněla: Dosahují lepších výsledků finanční analýzy komerční pojišťovny České nebo Slovenské republiky? Při volbě sledovaných pojišťoven na základě podílu na trhu jsem zjistila, že budou hodnoceny stejné pojišťovny na různých pojistných trzích. Ani o skupině českých pojišťoven, ani o skupině slovenských pojišťoven nelze říct, že by dosahovala lepších výsledků. České pojišťovny byly průměrně výnosnější než pojišťovny Slovenska. V dalších výsledcích však byly pojišťovny daných zemí poměrně vyrovnané. Výsledky Slovenska však silně zhoršuje Česká pojišťovnaSlovensko. Jako třetí největší pojišťovna v letech 2006-2007 nevykazovala příliš

Závěr

89

uspokojivé výsledky. Měla problémy s likviditou, vlastní kapitálová vybavenost se pohybovala blízko spodního limitu požadovaných hodnot, neinvestovala dostatečné množství technických rezerv, atd. Mezi výraznější rozdíly mezi výsledky českých a slovenských pojišťoven patří například podíl pohledávek z pojištění na celkových aktivech, kde slovenské pojišťovny Allianz a Generali dosahovaly vyšších hodnot než pojišťovny České republiky. Poměr technických rezerv s vlastním kapitálem značil, že slovenské pojišťovny nevytváří nepřiměřené množství technických rezerv. Při porovnání technických rezerv se zaslouženým pojistným již však takové rozdíly nevznikly. Slovenské pojišťovny vydávají vyšší provozní náklady. Nelze konstatovat, které pojišťovny dosahují lepších výsledků. Důležité je, že žádná z pojišťoven nemá závažnější problémy s finančním zdravím a pojistné trhy České i Slovenské republiky jsou i v době krize stabilní. Doporučit pojišťovnám mohu především větší obezřetnost při dodržování pravidla likvidity. Výsledky finanční analýzy vybraných komerčních pojišťoven hodnotím jako uspokojivé. Ačkoli ve sledovaném období nečekaně udeřila finanční krize, pojišťovny České i Slovenské republiky jsou natolik stabilní, že nedošlo k závažnějšímu a dlouhodobějšímu ovlivnění jejich hospodaření. Na tom má jistě svůj podíl také fakt, že všechny sledované pojišťovny patří do silných nadnárodních skupin jako Vienna Insurance Group, Generali PPF Holding a Allianz Societas Europaea. V práci jsem také vytvořila predikci budoucích hodnot vybraných položek rozvahy pojišťoven. Celková aktiva a technické rezervy sledovaly v letech 20062010 rostoucí trend, který očekávám i v budoucnu. U předepsaného pojistného jsem v posledních letech zaznamenala pomalý růst a to především u pojišťoven České republiky. U České pojišťovny dojde pravděpodobně k poklesu předepsaného pojistného, což může ovlivnit přední pozici pojišťovny na trhu. Podle vývoje vybraných položek rozvahy usuzuji, že v budoucnu budou poměrové ukazatele dosahovat podobných výsledků jako v období 2006-2010. Pouze u ukazatele liquidity ratio očekáván negativní vývoj. Proto bych pojišťovnám doporučila, aby zvýšily množství likvidních aktiv, které by odpovídalo výši technických rezerv pojišťovny. Je však také možné, že pojišťovny mají likviditu zajištěnou způsobem, který nelze z výročních zpráv pojišťovny vyčíst a to například pomocí zajistných smluv. Ačkoli budou v ekonomikách obou zemí stále zřejmé důsledky finančních krizí, nepředpokládám znatelnější dopady na finanční situaci pojišťoven.

Přehled literatury

90

9 Přehled literatury Odborné publikace BÖHM, A. Ekonomika a řízení pojišťoven v podmínkách po vstupu České republiky do Evropské unie : (vybrané aspekty). Praha : ASPI Publishing, 2004. 259 s. ISBN 80-735-7020-3. BOKŠOVÁ, J. Účetnictví komerčních pojišťoven - specifika v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 379 s. ISBN 978-807-3575-212. CIPRA, T. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. Praha: Ekopress, 2002. ISBN 80-86119-54-8 ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika I. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 66 s. Distanční studijní opora. ISBN 80-2103557-9. ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika II. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 56 s. Distanční studijní opora. ISBN 80-2103662-1. DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4 (BROž.). KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, 714 s. MAJTÁNOVÁ, A. Poisťovníctvo: teória a prax. 1. vyd. Praha: Ekopress, c2006, 288 s. ISBN 80-869-2919-1. MESRŠMÍD, J., KELLER, J. Finanční analýza v pojišťovnictví. Pojistné rozpravy. 1998, č. 3. PASTORÁKOVÁ, E. Finančná analýza v poisťovniach. Bratislava: Ekonóm, 2006a. ISBN 80-225-2214-7. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1.

Přehled literatury

91

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: distanční studijní opora. Vyd. 2., upr. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2007, 126 s. ISBN 978-807-2484-171. VAUGHAN, T., VAUGHAN, E. J. Fundamentals of Risk and Insurance. Hoboken, USA: Wiley, 2008. 643 s. ISBN 978-0-470-08753-4. VÁVROVÁ, E., HOMOLOVÁ, P. Vybrané kapitoly z ekonomiky komerčních pojišťoven. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 128 s. ISBN 978-80-7375-276-7. ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku. 1.vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1998. 105 s. ISBN 80-715-7339-6.

Internetové zdroje Historie a vývoj České pojišťovny. Česká pojišťovna [online]. 2011 [cit. 2012-0220]. Dostupné z: KOROBCZUK, L. Informační výstupy pojišťoven: Analýza výroční zprávy [online]. 2007a [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: KOROBCZUK, L. Informační výstupy pojišťoven: Shrnutí [online]. 2007b [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: Nejnovější ekonomické údaje. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 201202-15]. Dostupné z: O nás. Generali Slovensko [online]. 2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: O spoločnosti. Allianz Slovenská poisťovňa [online]. 2011 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: PASTORÁKOVÁ, E. Analýza všeobecných a špecifických činností poisťovne. In: Finančné trhy [online]. 2006b [cit. 2012-01-09]. Dostupné z:

Přehled literatury

92

Profil. Kooperativa [online]. 2012b [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: < http://www.koop.sk/ActiveWeb/Page/sk/o_nas/profil.htm> Profil společnosti. Allianz [online]. 2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: PUCCIA, M. Evaluating Liquidity Triggers In Insurance Enterprises. Standard & Poor´s [online]. 2008 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: PUCCIA, M. Liquidity. Standard & Poor´s [online]. 2004 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: Ukazovatele ekonomického vývoja SR. Štatistický úrad SR [online]. 2012 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=19 Základní informace. Kooperativa [online]. 2012a [cit. 2012-02-20]. Dostupné z:

Výroční zprávy Ročné správy. Slovenská asociácia poisťovní [online]. 2009 [cit. 2012-05-09]. Výroční zprávy. Allianz [online]. 2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: Výroční zprávy. Česká asociace pojišťoven [online]. 2010 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: Výroční zprávy. Česká pojišťovna [online]. 2011 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z:

Přehled literatury

93

Výroční zprávy. Kooperativa [online]. 2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: Výročné správy. Allianz Slovenská poisťovňa [online]. 2011 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: Výročné správy. Generali Slovensko [online]. 2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: Výročné správy. Kooperativa [online]. 2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z:

Právní předpisy Opatrenie NBS č. 7/2008, ktorým sa ustanovujú limity umiestnenia prostriedkov technických rezerv v poisťovníctve [online]. [cit 2012-01-26]. Dostupné z: Vyhláška č. 359/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny [online]. [cit 2012-01-26]. Dostupné z: Vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny [online]. [cit 2012-01-26]. Dostupné z: Vyhláška č. 434, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví [online]. [cit 2012-01-26]. Dostupné z: Vyhláška č. 502/2002 Sb. [online]. [cit 2012-01-26]. Dostupné z:

Přehled literatury

94

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví [online]. [cit 2012-01-26]. Dostupné z: Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví [online]. [cit 2012-01-26]. Dostupné z: Zákon č. 8/2008 Z. z. o poisťovníctve o zmene a doplnení niektorých zákonov [online]. [cit 2012-01-26]. Dostupné z:

Diplomové práce DŮBRAVOVÁ, Š. Přístupy k měření finanční výkonnosti komerční pojišťovny. Brno, 2010. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, Ústav financí. Vedoucí práce Ing. Eva Vávrová, Ph.D. JURAČKOVÁ, V. Finanční analýza v pojišťovnictví. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, katedra financí. Vedoucí práce Ing. Svatopluk Nečas.

Seznam obrázků

95

Seznam obrázků Obr. 1 Meziroční míra reálného růstu HDP (%) v České republice, Slovenské republice a Evropské unii

35

Obr. 2 Podíl životního pojištění na předepsaném pojistném v ČR, SK a EU

37

Obr. 3 Předepsané pojistné vybraných pojišťoven České republiky – predikce pro období 2011-2014

108

Obr. 4 Předepsané pojistné vybraných pojišťoven Slovenské republiky – predikce pro období 2011-2014

108

Obr. 5 Celková aktiva vybraných pojišťoven České republiky – predikce pro období 2011-2014

109

Obr. 6 Celková aktiva vybraných pojišťoven Slovenské republiky – predikce pro období 2011-2014

109

Obr. 7 Technické rezervy vybraných pojišťoven České republiky – predikce pro období 2011-2014

110

Obr. 8 Technické rezervy vybraných pojišťoven Slovenské republiky – predikce pro období 2011-2014

110

Obr. 9 Likvidní prostředky vybraných pojišťoven České republiky – predikce pro období 2011-2014

111

Obr. 10 Likvidní prostředky vybraných pojišťoven Slovenské republiky – predikce pro období 2011-2014

111

Obr. 11 Liquidity ratio vybraných pojišťoven České republiky – predikce pro období 2011-2014

112

Obr. 12 Liquidity ratio vybraných pojišťoven Slovenské republiky – predikce pro období 2011-2014

112

Seznam tabulek

96

Seznam tabulek Tab. 1 Přehled vybraných ukazatelů a jejich doporučených hodnot

18

Tab. 2

Rozvaha komerčních pojišťoven České republiky

24

Tab. 3

Rozvaha komerčních pojišťoven na Slovensku

25

Tab. 4

Technické účty komerční pojišťovny

26

Tab. 5

Netechnický účet komerční pojišťovny

27

Tab. 6 Technické rezervy komerčních pojišťoven v České republice a na Slovensku

32

Tab. 7

34

Vybrané makroekonomické ukazatele České republiky

Tab. 8 Vybrané makroekonomické ukazatele Slovenské republiky

34

Tab. 9

36

Podíl pojistného na HDP v ČR, SK a EU

Tab. 10 Vývoj předepsaného pojistného (v mil. Kč) v České republice

36

Tab. 11 Vývoj předepsaného pojistného (v tis. €) ve Slovenské republice

37

Tab. 12 Vývoj technických rezerv komerčních pojišťoven České republiky (v mil. Kč)

38

Tab. 13 Finanční umístění komerčních pojišťoven v České republice (mil. Kč)

39

Tab. 14 Vývoj technických rezerv komerčních pojišťoven Slovenské republiky (mil. €)

39

Tab. 15 Předepsané pojistné (mil. Kč) a podíly na trhu (%) – Česká republika

40

Tab. 16 Předepsané pojistné (mil. €) a podíly na trhu (%) – Slovensko

41

Tab. 17

42

Ukazatele rentability České pojišťovny

Seznam tabulek

97

Tab. 18

Ukazatele zadluženosti České pojišťovny

43

Tab. 19

Ukazatele likvidity České pojišťovny

44

Tab. 20 Upravené poměrové ukazatele České pojišťovny – výběr I

45

Tab. 21 Upravené poměrové ukazatele České pojišťovny výběr II

47

Tab. 22

Ukazatele rentability pojišťovny Kooperativa (ČR)

47

Tab. 23

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Kooperativa (ČR)

48

Tab. 24

Ukazatele likvidity pojišťovny Kooperativa (ČR)

48

Tab. 25 Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Kooperativa (ČR) – výběr I

49

Tab. 26 Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Kooperativa (ČR) – výběr II

50

Tab. 27

Ukazatele rentability pojišťovny Allianz (ČR)

51

Tab. 28

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Allianz (ČR)

52

Tab. 29

Ukazatele likvidity pojišťovny Allianz (ČR)

53

Tab. 30 Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Allianz (ČR) – výběr I

54

Tab. 31 Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Allianz (ČR) – výběr II

55

Tab. 32

Ukazatele rentability Allianz pojišťovny (SK)

57

Tab. 33

Ukazatele zadluženosti Allianz pojišťovny (SK)

58

Tab. 34

Ukazatele likvidity Allianz pojišťovny (SK)

58

Tab. 35 Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Allianz (SK) – výběr I

59

Tab. 36 Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Allianz (SK) – výběr II

60

Tab. 37

61

Ukazatele rentability pojišťovny Kooperativa (SK)

Seznam tabulek

98

Tab. 38

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Kooperativa (SK)

62

Tab. 39

Ukazatele likvidity pojišťovny Kooperativa (SK)

62

Tab. 40 Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Kooperativa (SK) – výběr I

63

Tab. 41 Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Kooperativa (SK) – výběr II

65

Tab. 42

Ukazatele rentability pojišťovny Generali Slovensko

66

Tab. 43

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Generali Slovensko

67

Tab. 44

Ukazatele likvidity pojišťovny Generali Slovensko

68

Tab. 45 Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Generali Slovensko– výběr I

69

Tab. 46 Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Generali Slovensko– výběr II

71

Tab. 47

Srovnání pojišťoven – ukazatele rentability

72

Tab. 48

Srovnání pojišťoven – celková zadluženost

73

Tab. 49

Srovnání pojišťoven – ukazatele likvidity

74

Tab. 50 Srovnání pojišťoven – Předepsané pojistné netto/upravený vlastní kapitál

76

Tab. 51 Srovnání pojišťoven – Pohledávky z pojištění/ upravená aktiva (%)

76

Tab. 52 Srovnání pojišťoven – Předepsané pojistné netto / předepsané pojistné netto za předchozí rok (%)

77

Tab. 53 Srovnání pojišťoven – Technické rezervy/ předepsané pojistné netto

78

Tab. 54 Srovnání pojišťoven – Technické rezervy/vlastní kapitál (%)

78

Tab. 55 Srovnání pojišťoven – Investice/ celková aktiva (%) a Investice/ technické rezervy (%)

79

Seznam tabulek

99

Tab. 56 Srovnání pojišťoven – Průměrné investice/ zasloužené pojistné netto (%)

80

Tab. 57 Srovnání pojišťoven – Reserve ratio (%) a Technical coverage ratio (%)

81

Tab. 58

Srovnání pojišťoven – Retention ratio (%)

82

Tab. 59

Srovnání pojišťoven – Expense ratio (%)

83

Tab. 60

Vstupní data – Česká pojišťovna, a.s. (v mil. Kč)

101

Tab. 61 Vstupní data – Kooperativa pojišťovna, a.s., VIG (v mil. Kč)

102

Tab. 62

Vstupní data – Allianz pojišťovna, a. s. (v mil. Kč)

103

Tab. 63 Vstupní data – Allianz – Slovenská poisťovňa, a.s. (v mil. Sk nebo tis. €)

104

Tab. 64 Vstupní data – Kooperativa poisťovňa, a.s. VIG (v mil. Sk nebo tis. €)

105

Tab. 65 Vstupní data – Generali Slovensko poisťovňa, a.s. (v mil. Sk nebo tis. €)

106

Tab. 66 Vstupní data – Česká pojišťovna - Slovensko, a.s. (v mil. Sk)

107

Seznam použitých zkratek

Přílohy Příloha 1 Seznam použitých zkratek ČAP ČP ČP-Slovensko ČR NP p.j. PP ROA ROE S&P SK SLASPO TR VK VZZ ŽP

Česká asociace pojišťoven Česká pojišťovna, a.s. Česká poisťovňa – Slovensko, akciová spoločnosť Česká republika neživotní pojištění peněžní jednotky předepsané pojistné rentabilita celkového kapitálu (celkových aktiv) rentabilita vlastního kapitálu Standard and Poor´s (ratingová agentura) Slovenská republika Slovenská asociácia poisťovní technické rezervy vlastní kapitál výkaz zisku a ztráty životní pojištění

100

Vstupní data pro finanční analýzu pojišťoven České republiky

101

Příloha 2 Vstupní data pro finanční analýzu pojišťoven České republiky Tab. 60

Vstupní data – Česká pojišťovna, a.s. (v mil. Kč)

Celková aktiva Investice Likvidní aktiva Náklady na pojistná plnění (hrubá výše) Pohledávky z pojištění Provozní náklady Průměrné investice Předepsané pojistné brutto Předepsané pojistné netto Předepsané pojistné netto za předchozí rok Technické rezervy Vlastní kapitál Zasloužené pojistné brutto Zasloužené pojistné netto Závazky celkem Zisk po zdanění

2006 121 285 104 381 98 544

2007 122 015 101 211 104 142

2008 128 376 104 338 87 218

2009 126 430 105 634 90 751

2010 126 461 101 883 87 788

23 158

21 535

24 589

24 137

26 153

5 581 6 299 109 132

6 392 6 764 102 796

5 893 5 971 102 775

3 668 6 054 104 986

2 882 5 900 103 759

39 667

39 805

40 386

38 005

38 399

28 611

29 720

30 350

26 772

27 641

29 123

28 611

29 720

30 350

26 772

88 369 17 077

88 972 17 180

92 681 18 451

88 949 21 851

90 504 24 180

37 836

37 543

38 594

38 641

37 108

26 780

27 458

28 558

27 408

26 350

104 208 8 293

104 835 6 675

109 925 5 873

104 579 7 380

102 281 11 200

Zdroj: Výroční zprávy České pojišťovny, a.s.

Vstupní data pro finanční analýzu pojišťoven České republiky Tab. 61

102

Vstupní data – Kooperativa pojišťovna, a.s., VIG (v mil. Kč)

Celková aktiva Investice Likvidní aktiva Náklady na pojistná plnění (hrubá výše) Pohledávky z pojištění Provozní náklady Průměrné investice Předepsané pojistné brutto Předepsané pojistné netto Předepsané pojistné netto za předchozí rok Technické rezervy Vlastní kapitál Zasloužené pojistné brutto Zasloužené pojistné netto Závazky celkem Zisk po zdanění

2006 42 338 35 940 30 001

2007 47 123 40 506 33 105

2008 52 470 46 555 38 996

2009 57 941 52 952 44 871

2010 61 568 55 741 46 886

13 595 2 137 4 426 33 609

14 300 2 103 4 541 38 223

15 605 1 867 5 208 43 531

16 064 1 582 6 268 49 754

18 760 1 520 5 556 54 347

27 427

29 107

30 730

30 996

30 895

21 407

23 605

25 570

28 168

26 421

20 875 29 366 7 826

21 407 34 017 8 155

23 605 37 373 10 152

25 570 41 689 12 129

28 168 42 700 13 531

27 452

28 954

30 351

30 346

31 182

21 431 34 512 964

23 453 38 967 1 087

25 192 42 318 1 180

27 518 45 812 2 416

26 708 48 036 3 477

Zdroj: Výroční zprávy Kooperativa pojišťovna, a.s., VIG

Vstupní data pro finanční analýzu pojišťoven České republiky Tab. 62

103

Vstupní data – Allianz pojišťovna, a. s. (v mil. Kč)

Celková aktiva Investice Likvidní aktiva Náklady na pojistná plnění (hrubá výše) Pohledávky z pojištění Provozní náklady Průměrné investice Předepsané pojistné brutto Předepsané pojistné netto Předepsané pojistné netto za předchozí rok Technické rezervy Vlastní kapitál Zasloužené pojistné brutto Zasloužené pojistné netto Závazky Zisk po zdanění

2006 18 390 16 350 14 370

2007 20 368 18 125 14 914

2008 22 053 19 886 17 051

2009 24 320 22 075 18 065

2010 25 592 23 027 18 146

4 333

4 027

4 663

5 091

5 914

931 1 142 15 476

1 060 1 163 17 238

924 1 366 19 006

1 019 1 495 20 981

1 316 1 426 22 551

9 373

9 598

9 862

10 244

10 651

7 253

7 798

8 170

8 967

9 100

6 845

7 253

7 798

8 170

8 967

12 831 3 469

14 275 4 025

15 535 4 415

17 542 4 916

18 804 4 960

9 335

9 534

9 736

10 009

10 590

7 215

7 735

8 045

8 731

9 039

14 921 1 023

16 343 825

17 638 940

19 404 1 311

20 631 1 083

Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny Allianz pojišťovna, a. s.

Vstupní data pro finanční analýzu pojišťoven Slovenské republiky

104

Příloha 3 Vstupní data pro finanční analýzu pojišťoven Slovenské republiky Tab. 63

Vstupní data – Allianz – Slovenská poisťovňa, a.s. (v mil. Sk nebo tis. €)

Celková aktiva Investice Likvidní aktiva Náklady na pojistná plnění (hrubá výše) Pohledávky z pojištění Provozní náklady Průměrné investice (v tis. €) Předepsané pojistné brutto Předepsané pojistné netto Předepsané pojistné netto za předchozí rok Technické rezervy Vlastní kapitál Zasloužené pojistné brutto Zasloužené pojistné netto Závazky Zisk po zdanění

2006 56 677 49 793

mil. Sk 2007 59 900 52 786

tis. € 2008 61 310 52 368

2009 2 129 760 1 886 792

2010 2 182 172 1 938 219

35 343

37 266

44 673

1 583 654

1 691 942

7 852

7 849

8 502

278 781

306 750

1 331

1 280

1 380

47 287

51 057

5 039

5 065

5 738

176 226

182 299

1 566 347

1 702 499

1 745 233

1 812 541

1 912 506

15 759

15 720

16 005

527 840

520 793

14 105

14 117

14 442

475 540

464 672

14 536

14 105

14 117

479 391

475 540

39 999

40 219

41 307

1 418 602

1 480 393

12 720

14 122

15 080

542 708

547 537

15 642

15 648

15 833

524 793

522 297

13 984

14 050

14 288

472 645

466 273

43 958

45 778

46 230

1 587 052

1 634 635

2 552

3 493

2 135

88 216

56 212

Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny Allianz – Slovenská poisťovňa, a.s.

Vstupní data pro finanční analýzu pojišťoven Slovenské republiky Tab. 64

105

Vstupní data – Kooperativa poisťovňa, a.s. VIG (v mil. Sk nebo tis. €)

Celková aktiva Investice Likvidní aktiva Náklady na pojistná plnění (hrubá výše) Pohledávky z pojištění Provozní náklady Průměrné investice (tis. €) Předepsané pojistné brutto Předepsané pojistné netto Předepsané pojistné netto za předchozí rok Technické rezervy Vlastní kapitál Zasloužené pojistné brutto Zasloužené pojistné netto Závazky Zisk po zdanění

2006 21 776 16 274 14 373

mil. Sk 2007 25 880 19 522 17 641

2008 29 200 21 608 18 943

4 921

6 285

7 882

315 314

322 919

2 295

2 811

2 922

81 694

90 190

3 127

3 462

3 343

103 616

104 650

495 320

594 105

682 633

771 040

845 382

11 252

12 652

13 889

467 768

471 498

7 857

9 263

11 205

397 694

391 126

6 477

7 857

9 263

371 938

397 694

11 366 4 013

13 683 4 903

16 615 6 022

598 295 223 521

630 040 239 221

10 604

12 464

13 812

467 013

473 810

10 799

12 474

13 674

464 559

480 143

17 763 662

20 977 960

23 178 255

794 880 15 042

862 793 23 820

Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny Kooperativa poisťovňa, a.s. VIG

tis. € 2009 2010 1 018 401 1 102 014 824 826 865 937 684 569 733 962


106

Vstupní data – Generali Slovensko poisťovňa, a.s. (v mil. Sk nebo tis. €)

mil. Sk 2007

2006 Celková aktiva Investice Likvidní aktiva Náklady na pojistná plnění (hrubá výše) Pohledávky z pojištění Provozní náklady Průměrné investice (tis. €) Předepsané pojistné brutto Předepsané pojistné netto Předepsané pojistné netto za předchozí rok Technické rezervy Vlastní kapitál Zasloužené pojistné brutto Zasloužené pojistné netto Závazky Zisk po zdanění

tis. € 2008

2009

2010

6 124

6 992

14 647

546 443

543 905

4 404

4 985

10 658

415 281

420 834

2 981

4 335

9 660

380 010

390 279

421

406

2 733

75 145

96 085

956

1 162

967

19 459

17 179

800

874

1 353

71 885

67 922

112 762

155 825

259 633

384 539

418 058

2 059

2 174

3 551

204 422

195 537

944

972

3 079

153 761

145 906

828

944

972

102 208

153 761

3 059

3 573

9 575

372 864

397 439

1 044

1 112

2 865

111 741

98 398

2 017

2 189

3 541

205 394

196 137

912

986

3 094

156 296

146 580

5 080

5 879

11 782

434 702

445 507

51

142

-213

10 273

7 810

Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny Generali Slovensko poisťovňa, a.s.


107

Vstupní data – Česká pojišťovna - Slovensko, a.s. (v mil. Sk)

Celková aktiva Investice Likvidní aktiva Náklady na pojistná plnění (hrubá výše) Pohledávky z pojištění Provozní náklady Průměrné investice Předepsané pojistné brutto Předepsané pojistné netto Předepsané pojistné netto za předchozí rok Technické rezervy Vlastní kapitál Zasloužené pojistné brutto Zasloužené pojistné netto Závazky Zisk po zdanění

2006 7 738 4 490 3 237 1 655 956 1 269 4 320 3 602 2 391 1 845 5 195 716 3 585 2 365 7 022 86

Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny Česká pojišťovna – Slovensko, a.s.

2007 8 403 4 955 3 359 1 483 1 162 1 374 4 722 3 787 2 575 2 391 5 568 852 3 807 2 558 7 551 183

Obrázky (predikce)

108

Příloha 4 Obrázky (predikce) 45 000 40 000 35 000 mil. Kč

30 000 25 000 20 000 1 5 000 1 0 000 5 000 0 2006

2007

2008

2009

201 0

201 1

201 2

201 3

201 4

Roky Česká pojišťov na - predikce A llianz - predikce Kooperativ a

Kooperativ a - predikce Česká pojišťov na Allianz

Obr. 3 Předepsané pojistné vybraných pojišťoven České republiky – predikce pro období 2011-2014

7 00 000 600 000

tis. €

500 000 400 000 300 000 200 000 1 00 000 0 2006

2007

2008

2009

201 0

201 1

201 2

201 3

201 4

Roky Allianz - predikce

Kooperativ a - predikce

Generali - predikce

Allianz

Kooperativ a

Generali

Obr. 4 Předepsané pojistné vybraných pojišťoven Slovenské republiky – predikce pro období 2011-2014

Obrázky (predikce)

109

1 60 000 1 40 000

mil. Kč

1 20 000 1 00 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2006

2007

2008

2009

201 0

201 1

201 2

201 3

201 4

Roky

Obr. 5 2014

Česká pojišťov na - predikce

Kooperativ a - predice

Allianz - predikce

Česká pojišťov na

Kooperativ a

A llianz

Celková aktiva vybraných pojišťoven České republiky – predikce pro období 2011-

3 000 000 2 500 000

tis. €

2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2006

2007

2008

2009

201 0

201 1

201 2

201 3

201 4

Roky

Obr. 6 2014

Allianz - predikce


Generali - predikce

Allianz

Kooperativ a

Generali

Celková aktiva vybraných pojišťoven Slovenské republiky – predikce pro období 2011-

mil. Kč

Obrázky (predikce)

1 00 90 80 70 60 50 40 30 20 10

110

000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 0 2006

2007

2008

2009

201 0

201 1

201 2

201 3

201 4

Roky Česká pojišťov na - predikce Allianz - predikce Kooperativ a

Obr. 7 2014


Technické rezervy vybraných pojišťoven České republiky – predikce pro období 2011-

1 800 000 1 600 000 1 400 000 tis. €

1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2006

2007

2008

2009

201 0

201 1

201 2

201 3

201 4



Generali - predikce

Allianz

Kooperativ a

Generali

Obr. 8 Technické rezervy vybraných pojišťoven Slovenské republiky – predikce pro období 2011-2014

Obrázky (predikce)

111

1 20 000 1 00 000

mil. Kč

80 000 60 000 40 000 20 000 0 2006

2007

2008

2009

201 0

201 1

201 2

201 3

201 4

Roky Česká pojišťov na - predikce Allianz - predikce Kooperativ a


Obr. 9 Likvidní prostředky vybraných pojišťoven České republiky – predikce pro období 2011-2014

2 500 000

2 000 000

tis. €

1 500 000

1 000 000

500 000

0 2006

2007

2008

2009

201 0

201 1

201 2

201 3

201 4



Generali - predikce

Allianz

Kooperativ a

Generali

Obr. 10 Likvidní prostředky vybraných pojišťoven Slovenské republiky – predikce pro období 2011-2014

Obrázky (predikce)

112

1 30 1 25 1 20 115

%

110 1 05 1 00 95 90 85 80 2006

2007

2008

2009

201 0

201 1

201 2

201 3

201 4

Roky Česká pojišťov na - predikce A llianz - predikce Kooperativ a

Obr. 11 2014

Kooperativ a - predikce Česká pojišťov na A llianz

Liquidity ratio vybraných pojišťoven České republiky – predikce pro období 2011-

1 20 115 110 1 05

%

1 00 95 90 85 80 75 70 2006

2007

2008

2009

201 0

201 1

201 2

201 3

201 4

Roky

Obr. 12 2014

Allianz - predikce


Generali - predikce

Allianz

Kooperativ a

Generali

Liquidity ratio vybraných pojišťoven Slovenské republiky – predikce pro období 2011-

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí diplomové práce paní doc. Ing. Evě Vávrové, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady, připomínky a hlavně čas, který m

Recommend Documents