Technická univerzita v Liberci FAKULTA P ÍRODOV DN -HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra:
Katedra matematiky a didaktiky matematiky
Studijní program: M7503 - U itelství pro 2. stupe základní školy Studijní obor MA pro 2. st. - IF (kombinace)
T ídíme obaly (Projektové vyu ování v matematice) Sorting of wrappage (Project teaching in Math lessons) Diplomová práce: 09–FP–KMD– 0005 Autor:
Podpis:
Alena KÁVOVÁ Adresa: Vini ná 471 293 01, Mladá Boleslav III
Vedoucí práce: RNDr. Daniela Bittnerová, CSc. Po et stran
graf
obrázk
tabulek
pramen
p íloh
58
0
9
8
17
5
V Liberci dne: 14. 5. 2009
PROHLÁŠENÍ
Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou diplomovou práci se pln vztahuje zákon . 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnit ní pot ebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v dom povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tomto p ípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše. Diplomovou práci jsem vypracoval(a) samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím diplomové práce.
Datum: 14. 5. 2009
Podpis
P OD KOVÁNÍ Ráda bych pod kovala RNDr. Daniele Bittnerové, CSc. za pomoc, rady a velkou vst ícnost p i vypracovávání této diplomové práce. Zvláštní pod kování vedení 2. základní školy, Komenského nám stí 91, Mladá Boleslav 293 01, za možnost realizace mého projektu. V neposlední ad bych cht la pod kovat svým rodi m, sest e a partnerovi za podporu a velikou trp livost.
T ÍDÍME OBALY (PROJEKTOVÉ VYU OVÁNÍ V MATEMATICE) KÁVOVÁ Alena
DP–2009
Vedoucí DP: RNDr. D. Bittnerová, CSc.
RESUMÉ Cílem diplomové práce bylo vytvo it mezip edm tový projekt v novaný t íd ní obal a realizovat ho p i výuce na základní škole. Práce je rozd lena do t í hlavních ástí. První ást je zam ena na historii a d lení projektového vyu ování.
ást druhá p edstavuje nov
vytvo ený mezip edm tový projekt o t íd ní obal , jeho p ípravu, realizaci a hodnocení. Projekt je zam en na opakování a dopln ní znalostí v oblastech matematiky, p edevším procent a statistiky, dále zahrnuje enviromentální výchovu. Projekt m že být opakovan aplikován ve výuce žák základní školy. Poslední ást je v nována hodnocení výsledk práce. P íloha diplomové práce obsahuje pracovní sešit a další materiály k projektu.
KLÍ
OVÁ SLOVA
Mezip edm tový projekt, t íd ní obal , projektové vyu ování, oblasti matematiky, pracovní sešit.
ABFALLTRENNUNG (PROJEKTUNTERRICHT IN DER MATHEMATIK) ZUSAMMENFASSUNG Das Ziel der Diplomarbeit ist die Erstellung eines zwischenfachlichen Projekts, welches sich der Abfalltrennung widmet, und seiner Umsetzung währed des Unterrichts auf der Grundschule. Die Diplomarbeit besteht aus drei Hauptteilen. Der erste Teil richtet sich auf die Geschichte und Gliederung des Projektunterrichts. Der zweite Teil stellt das neu gebildete, fachuebergreifende Projekt der Abfalltrennung, seine Vorbereitung, Umsetzung und Auswertung dar. Das Projekt ist auf die Wiederholung and Ergänzung der mathematischen Kenntnisse (Prozentrechnung und Statistik), sowie die Umwelterziehung gerichtet. Das Projekt kann wiederholt im Unterricht eingesetzt werden. Der letzte Teil befasst sich mit der Auswertung von Diplomarbeitsergebnissen. Die Anlage beinhaltet ein Arbeitsheft und weitere Projektunterlagen.
SCHLÜSSELWÖRTER fachübergreifendes Projekt, Abfalltrennung, Projektunterricht, Mathematik-Sachgebiete, Arbeitsheft
SORTING OF WRAPPAGE (PROJECT TEACHING IN MATH LESSONS) MANAGEMENT SUMMARY The goal of the diploma paper was to create a multiple-subject project regarding sorting of wrappage and to launch it in primary school lessons. The paper is devided into three main parts. The first part is focused on the history and the content of the project teaching. The second part introduces the new project on sorting of wrappage, its preparation, execution and evaluation. The project is targeted on repeating and completion of knowledge in areas of Mathematics, mainly counting a percentage and statistics, followed by enviromental studies. The project can be launched repeatedly during the lessons at elementary school. The last part is compiling the evaluation of the diploma paper results. The appendix include a workbook and futher project supporting materials.
KEY WORDS Multiple-subject project, sorting of wrappage, project teaching, areas of Mathematics, workbook
O BSAH
Úvod ........................................................................................................................................ - 9 Teoretická ást....................................................................................................................... - 10 Nahlédnutí do historie projektové výuky ...............................................................................- 10 Historie projektové výuky v eských zemích ........................................................................- 12 Základní znaky pragmatické pedagogiky...............................................................................- 13 Projekt ....................................................................................................................................- 13 Vlastnosti výchovn vzd lávacího projektu...........................................................................- 14 Pro projektové vyu ování jsou podstatná tato hlediska .........................................................- 14 Podstata projektového vyu ování...........................................................................................- 15 Druhy projekt .......................................................................................................................- 15 Praktická ást......................................................................................................................... - 17 Úvod .......................................................................................................................................- 17 Stanovení tématu projektu......................................................................................................- 17 Stanovení cíl projektu...........................................................................................................- 18 Stanovení doby trvání projektu ..............................................................................................- 18 Stanovení místa realizace projektu.........................................................................................- 19 Mapování tématu....................................................................................................................- 19 Formulace zadávání projektu .................................................................................................- 19 Sestavení kostry projektu .......................................................................................................- 20 Realizace projektu ..................................................................................................................- 20 P ípravná fáze.........................................................................................................................- 20 Vlastní realizace .....................................................................................................................- 21 Vyhodnocení výsledk projektu .............................................................................................- 29 -
Výsledky a diskuse................................................................................................................ - 30 Záv r...................................................................................................................................... - 32 Použité zdroje........................................................................................................................ - 33 Seznam p íloh ....................................................................................................................- 35 P1 – Materiály k p ednášce . 1 ............................................................................................ - 36 P2– Materiály k p ednášce . 2 ............................................................................................. - 37 P3 – Pracovní sešit k projektu T ídíme obaly ....................................................................... - 41 P4 – Dotazník ......................................................................................................................... -55 P5 – Záv re ný kvíz.............................................................................................................. - 57 -
-9-
1
TEORETICKÁ
-9-
ÁST
Ú VOD eské školství prochází v sou astné dob významnou revolucí nazývanou Rámcový
vzd lávací program1. Jedním z p ínos
RVP je v tší otev enost alternativním vyu ovacím
formám ve výuce. V odborné literatu e se do teme, že reformní pedagogika se na školách v eských zemích výrazn ji používá od padesátých let 20. století. P esto v tšina žák b hem své povinné školní docházky pozná pouze frontální a p i troše št stí pak skupinové vyu ování. Jednou z reformních vyu ovacích forem je projektové vyu ování, v sou asnosti jeden z velmi asto užívaných zp sob
vyu ování v západoevropských zemích. Zásadním p ínosem
projektové výuky je fakt, že žáci p estávají být pasivními poslucha i, ale aktivn
se podílejí
na pr b hu výuky. Žáci se stávají centrem pozornosti a b hem výuky je p ikládán velký d raz na individualitu každého jedince. U itel naopak p echází do role konzultanta a pomocníka. Dalším velkým p ínosem projektové metody je, že výuka vychází z reálných problém , se kterými se žáci mohou v dosp losti setkat. Tím žáci dostávají možnost vyzkoušet si praktické využití dosažených znalostí a dovedností v reálném prost edí. Z t chto, ale i z dalších d vod
m tato organiza ní forma výuky velice zaujala, proto
jsem se rozhodla seznámit se s ní blíže. Tématem této diplomové práce je projektové vyu ování v matematice. Práce je rozd lena do t í ástí. První ást se zam uje na historii a d lení projektového vyu ování.
ást druhá p edstavuje nov
vytvo ený mezip edm tový projekt
v novaný t íd ní obal , jeho p ípravu, realizaci a hodnocení. Poslední
ást je v nována
hodnocení výsledk práce. Od projektu jsem o ekávala, že žáci budou v jeho pr b hu vyhledávat a zpracovávat data. Zopakují si a doplní své znalosti a dovednosti nejen v oblastech procenta a statistika, ale i v dalších oblastech matematiky. Dále si osvojí práci s textovým, grafickým a tabulkovým editorem.
Pi
práci
s
textem
a
obrazem
si
budou
rozvíjet
základní
pravidla.V neposlední ad si uv domí d ležitost t íd ní a dalšího zpracování obal .
1
RVP
estetická
- 10 -
2
TEORETICKÁ
ÁST
- 10 -
T EORETICKÁ ÁST
NAHLÉDNUTÍ DO HISTORIE PROJEKTOVÉ VÝUKY Ko eny projektové metody musíme hledat na konci 19. století a na za átku 20. století v pragmatické filosofii, resp. v pedagogickém proudu nazývaném pragmatická pedagogika. (V americké pedagogické literatu e se vedle názvu pragmatická pedagogika také, a dokonce ast ji užívá termínu progresivní výchova.) Zásadní vliv na vznik pragmatické pedagogiky m lo tzv. hnutí progresivní výchovy, které se v USA rozvíjelo již od sedmdesátých let 19. století. Jak uvádí Kubínová2: „Jde o široké pedagogické hnutí ozna ované u nás a v n mecky mluvících zemích reformní pedagogika (Reformpädagogik), ve frankofonním sv t názvem nová výchova (l´éducation nouvelle), v anglosaských zemích pokroková nebo progresivní výchova (progressive education) a v Itálii aktivismus (attivismo).“ Nejvýznamn jší postavou tohoto hnutí byl Francis W. Parker (1831-1902). Americké školství bylo dlouhou dobu ovliv ováno pedagogickými názory a praktikami p enesenými z Evropy, p edevším pak z Anglie. A tak není divu, že v americkém školství nastalo období budování elementárního školství, s tím souviselo rozvíjení obsahu, metod a organizace vyu ování, vycházejícího z výrazných zm n v americkém hospodá ství, a ze spole enské a kulturní situace Spojených stát . Tímto obdobím rozumíme období po skon ení ob anské války (1861-1865) a p ed vstupem USA do první sv tové války 1917. Pragmatická pedagogika navazovala na n které progresivní jevy ve výchovné praxi tehdejších nejlepších amerických u itel a škol, dále se pak opírala o myšlenky významných evropských pedagog , jakými byli zejména J. J. Rousseau, J. H. Pestalozii a J. F. Fröbel. Hlavním p edstavitelem zmín ného pedagogického proudu byl americký pragmatický filosof a nejvýznamn jší americký pedagog 20. století John Dewey (1859-1952). Za zmínku stojí, že John Dewey byl v osmdesátých letech stoupenec Herbartovy pedagogiky a teprve na po átku 20. století vystoupil s ostrou kritikou herbartovské školy. Základním textem pragmatické pedagogiky je Dewey v nejproslulejší filosofický spis Demokracie a výchova. Hlavní rozvoj reformní pedagogiky však nastal až po první sv tové válce. V tomto období p sobil John Dewey na u itelské koleji Kolumbijské univerzity v New Yorku. Zde
2
KUBÍNOVÁ, M. Projekty ve vyu ování matematice: Cesta k tvo ivosti a samostatnosti: [Kapitoly z didaktiky
matematiky]. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2002. 105 s. ISBN 80-7290-088-9, str. 7.
- 11 -
TEORETICKÁ
- 11 -
ÁST
napsal a vydal svá nejvýznamn jší pedagogická díla, v nichž se mu v podstat poda ilo vytvo it celý systém pragmatické pedagogiky, který jeho nástupci a stoupenci již jen nepatrn doplnili. Ideu problémového a projektového vyu ování dále rozvíjel Dewey v žák a stoupenec na Kolumbijské univerzit W. H. Kilpatrick (1871-1965). W. H. Kilpatrick byl první významný americký pedagog, který se zasloužil o proniknutí pragmatické pedagogiky do amerických škol. Jeho vyu ovací metody byly založené na ešení problém v praxi. Zna ný vliv m ly jeho studie o projektové metod , v nichž rozvedl myšlenky, které nazna il John Dewey v pracích Škola a spole nost a Demokracie a výchova. Postoupil od Deweyova ešení problém , tzn. od problémového vyu ování k projektové metod . Hlavní Kilpatrickovou myšlenkou bylo aktivizovat žáky, rozvinout jejich zájem o vyu ování zejména tím, že projekty m ly velmi úzký vztah k životu žák a jejich pot ebám. Podle Singule3: „Do zna né míry zásluhou Kilpatricka se za alo ve dvacátých letech 20. století v USA ší it výchovné hnutí založené na Deweyov pedagogice, usilující o seberozvíjení d tí prost ednictvím jejich vlastní innosti. V roce 1918 dostalo toto hnutí formální podobu, byla vytvo ena asociaci progresivní výchovy (Progressive Education Association) a W. H. Kilpatrick se stal jedním z jejích nejvlivn jším v dc .“ Na konci dvacátých a po átkem t icátých let 20. století dosáhla pragmatická pedagogika svého nejv tšího rozmachu a vlivu, a to nejen ve Spojených státech, ale i v ostatním sv t . Krom toho získává v mnoha zemích sv ta do ad svých stoupenc
další velké postavy
z r zných spole enských vrstev a z r zných profesí, p edstavované p edevším jmény George Counts, John L. Childs, Boyd H. Bode a T. Thayer. Po druhé sv tové válce nastala v progresivní výchov krize. Jednou z p í in bylo, že v tšina jejích tv rc a stoupenc zestárla, ale krom toho byla i ost e kritizována. B hem krize tak pragmatická pedagogika ztratila mnoho ze svého d ív jšího vlivu a musela ustoupit i z výsadního postavení v oblasti pedagogické teorie. Rozhodn
však poznamenala nejen
americkou školu a výchovu tak zásadn , že její vliv pokra uje i v sou astné dob . Projektové vyu ování nalezlo odezvu na celém sv t .
3
SINGULE, F. Americká pragmatická pedagogika. 1. vyd. Havlí k v Brod: Státní pedagogické nakladatelství,
1991, 199 s. ISBN 80-04-20715-4, str. 32.
- 12 -
TEORETICKÁ
HISTORIE PROJEKTOVÉ VÝUKY V
- 12 -
ÁST
ESKÝCH ZEMÍCH
Na rozvoj pedagogické teorie a praxe u nás p sobila pragmatická pedagogika již od dvacátých let 20. století. Jedním z d vod bylo, že hlavní p edstavitelé naší pedagogické v dy V. P íhoda, St. Velínský a J.Uher studovali pedagogiku a výchovu ve dvacátých letech práv v USA . Nové p ístupy ke vzd lávání byly ov ovány vesm s na pokusných školách. Jednalo se tedy o individualistické pokusy, které se týkaly jedné školy
i jedné t ídy. U nás byla
projektová metoda zavád na na n kterých školách již ve t icátých letech 20. století. Soub žn s pokusy zm nit výchovu a vyu ování na jednotlivých školách, se za aly vyno ovat myšlenky na rozsáhlejší zm nu našeho školství. Iniciátorem tohoto reformního snažení byl p edevším V. P íhoda. O svém plánu na školskou reformu referoval V. P íhoda poprvé v roce 1928 p ed tzv. ,,Reformní komisí“. V této komisi se pozd ji soust e ovalo veškeré reformní hnutí u nás. V roce 1929 byl pod vedením V. P íhody p ipraven ucelený projekt školské reformy. M la vzniknout jednotná diferencovaná škola s dostate ným prostorem pro uplat ování nových didaktických zásad, metod a organiza ních forem práce. Východiskem didaktické reformy byly nové didaktické principy, které V. P íhoda zformuloval na základ
behavioristické a celostní psychologie (p irozená situace a p irozená reakce,
vyu ovací dynamismus, vnit ní motivace vyu ování, globalizace vyu ování, individualizace vyu ování). Projekt byl ov en v pokusných školách. P íhod v projekt získal podporu mnoha teoretik i u itel z praxe. K realizaci školské reformy však v plné ší i nikdy nedošlo. Auto i projektu byli z nejr zn jších hledisek kritizováni. V neposlední ad i zm ny v politickém systému znamenaly pro P íhodovy reformní snahy konec. Výrazn ji byl obsah a organizace práce v našem povinném školství ovlivn n myšlenkami reformní pedagogiky až na konci padesátých let. Jejich vliv je však patrný dodnes. Projektová metoda byla u nás rozpracovávána p edevším V. P íhodou a S. Vránou. Velkým p ínosem pro eské projektové vyu ování jsou také práce M. Kubínové. V sou asnosti se jí v nují zejména J. Kašová a T. Houšková.
- 13 -
TEORETICKÁ
- 13 -
ÁST
ZÁKLADNÍ ZNAKY PRAGMATICKÉ PEDAGOGIKY Hlavní rozdíly mezi Hnutím nové výchovy a tradi ní školou, jak je uvádí Kubínová4: D tství je stav, který má hodnotu sám o sob a který je vysoce pozitivní. Dále je d tství chápáno jako nejd ležit jší období v život
lov ka.
Vnit ní sv t dít te je jeho vlastní, odlišný od sv ta dosp lých. Postoj k dít ti je plný pochopení, respektu, lásky a trp livosti. Dít p ijímáme takové, jaké skute n je. T žišt výchovy je v osobní, subjektivní stránce dít te. Výchovou se snažíme uvolnit vnit ní síly dít te a rozvinout jeho tvo ivý potenciál. Základem školy jsou život sám a žák a jeho sv t. Školní vyu ování je odpov dí na skute né a aktuální problémy dít te. Školní vyu ování reaguje na skute né a aktuální problémy žáka. Žák je v hodinách aktivní, aktivn se podílí na hledání ešení. innosti žáka jsou založeny na jeho spontaneit , která je p edpokladem jeho bezprost edního zájmu a jeho samostatné zkušenosti. Vyu ovací metody jsou r znorodé a podporují aktivitu žáka. Hodnocení respektuje osobnost žáka.
PROJEKT Jak jej uvádí Kubínová5: „Význam slova projekt je odvozen z latinského slova proicio (hodit, vrhnout vp ed, nap áhnout, …) a nazna ují ho i jiná p íbuzná slova, nap . projekce, projektil, plán, návrh,… Jednozna né vymezení pojmu projekt v pedagogické literatu e nenajdeme. Mnozí auto i v bec pojem projekt nedefinují, hovo í rovnou o projektové metod
nebo o projektovém
vyu ování.“
4
KUBÍNOVÁ, M. Projekty ve vyu ování matematice: Cesta k tvo ivosti a samostatnosti: [Kapitoly z didaktiky matematiky]. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2002. 105 s. ISBN 80-7290-088-9, str. 11. 5 KUBÍNOVÁ, M. Projekty ve vyu ování matematice: Cesta k tvo ivosti a samostatnosti: [Kapitoly z didaktiky matematiky]. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2002. 105 s. ISBN 80-7290-088-9, str. 24.
- 14 -
TEORETICKÁ
VLASTNOSTI VÝCHOVN
ÁST
- 14 -
VZD LÁVACÍHO PROJEKTU
Sumarizace vlastností výchovn vzd lávacího projektu, jak je uvádí Kubínová6: Projekt by m l být p ipraven a koordinován týmem u itel , jejichž p edm ty prolíná. Jeden z u itel za projekt zodpovídá. U itel nebo jeho tým formuluje cíl projektu, který nemusí být shodný s cílem, jak je formulován pro d ti, nebo tak, jak je formulován d tmi (cíl u itele m že být ,,o úrove obecnosti výše“). Práce na projektu (jehož plánování se mohou d ti zú astnit) umožní d tem, aby škola byl ,,život sám“. Umožní jim obrazn i doslova opustit prostor t ídy a setkat se sv tem ,,tam venku“. D ti pracují na n em, co je aktuální a zajímavé pro n i pro okolí. Jejich práce má spole enský význam. Na konci je konkrétní výstup a možný konkrétní efekt. Projekt je mezip edm tový, a to bu v rámci p íbuzných p edm t (nap . d jepis, zem pis), nebo v rámci celého školního kurikula ( eština, matematika, ob anská výchova, výtvarná výchova, …). Projekt vyžaduje týmovou realizaci i na stran d tí, u ení se kooperativním dovednostem. Zodpov dnost za ešení je na stran d tí, u itel (u itelé) proces pouze usm r ují.
PRO PROJEKTOVÉ VYU
OVÁNÍ JSOU PODSTATNÁ TATO HLEDISKA
ty i podstatná kritéria, jak je uvádí Kubínová7: V u ebním projektu mají žáci jistý vliv na výb r, p ípadn bližší definici tématu. Proces u ení s tímto aspektem se vyzna uje otev eností. Program u ení není p ed provád ním projektu do všech jednotlivostí pevn
stanoven, takže žáci jím nemohou projít jako
programem fixním a shora daným. Projekt souvisí s mimoškolní skute ností. Vychází z prožitk žák a není jen zdánlivou nebo náhradní skute ností pro p edepsané vyu ování. 6
KUBÍNOVÁ, M. Projekty ve vyu ování matematice: Cesta k tvo ivosti a samostatnosti: [Kapitoly z didaktiky matematiky]. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2002. 105 s. ISBN 80-7290-088-9, str. 26. 7 KUBÍNOVÁ, M. Projekty ve vyu ování matematice: Cesta k tvo ivosti a samostatnosti: [Kapitoly z didaktiky matematiky]. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2002. 105 s. ISBN 80-7290-088-9, str. 25.
- 15 -
TEORETICKÁ
ÁST
- 15 -
Projekt staví na p edpokladu, že žáci jsou na n m zainteresovaní, pracují na n m z vlastního zájmu a bez vn jší motivace a práce je baví. U ební projekty vedou ke konkrétním výsledk m, na jejichž základ mohou žáci získat nejen odpovídající poznatky a kvalifikaci, ale i z ešení vyplývající odm nu.
PODSTATA PROJEKTOVÉHO VYU
OVÁNÍ
Jak ji uvád jí Kalhous a Obst8: „Podstatou projektové výuky je zcela jiné uspo ádání u ební látky, než bylo obvyklé v systému vyu ovacích p edm t . P i projektové výuce žáci nemají tradi ní povinnost vyslechnout výklad u itele, dopln ný n kdy názornými ukázkami, zapamatovat si látku, um t ji reprodukovat, resp. nau ené dovednosti použít. Mají s pomocí vyu ujícího ešit ur itý úkol komplexního charakteru (projekt), který bu
p ímo vychází
z praktických pot eb, nebo je alespo s praxí úzce spojený. P edložený úkol musí být pro žáky zajímavý a významný, aby se s jeho ešením identifikovali, aby jej p ijali za sv j a jako takový jej se zájmem ešili.“
DRUHY PROJEKT Podle vyu ovacích p edm t , ke kterým se projekt svým obsahem váže, d líme projekty na: matematické interdisciplinární Projekt m žeme použít jako vhodnou vzd lávací strategii ve všech fázích výuky. Z tohoto hlediska budeme dále hovo it o projektech: motiva ních expozi ních fixa ních diagnostických aplika ních 8
KALHOUS, Z. – OBST, O. Školní didaktika. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 447 s. ISBN 80-7178-253-X, str. 299.
- 16 -
TEORETICKÁ
- 16 -
ÁST
Dále m žeme projekty rozlišovat podle: délky trvání projektu na: krátkodobé, které trvají n kolik vyu ovacích hodin nebo jeden i více dní dlouhodobé, jejichž realizace je plánována na n kolik týdn , m síc
i dokonce
let stupn kooperace na: individuální skupinové kombinované po tu ú astník zapojených do práce na projektu na: jedno lenné více lenné t ídní celoškolní místa realizace na: školní, kdy se podstatná ást práce na projektu odehrává: o v pr b hu vyu ování matematice o v pr b hu vyu ování jinému p edm tu, než je matematika o v n kolika vyu ovacích p edm tech sou asn ve škole, ale mimo b žné vyu ování mimoškolní, kde se podstatná ást práce na projektu odehrává mimo školu
- 17 -
3
PRAKTICKÁ
P RAKTICKÁ
ÁST
- 17 -
ÁST
ÚVOD Na tvorb
projektu jsem za ala pracovat za átkem roku 2008. V rámci pr b žné
p edm tové praxe jsem se dostala do t ídy 7.A (pozd ji 8.A). Tato t ída m velice zaujala, a to z n kolika d vod . Ve t íd
bylo jen 21 žák , kte í v hodinách matematiky ochotn
spolupracovali, nevyrušovali a na používání r zných organiza ních forem b hem výuky reagovali pozitivn . Ve t íd se mi pracovalo velice dob e. Jak už jsem uvedla, po teoretickém seznámení se s projektovým vyu ováním, jsem byla rozhodnuta zam it se na n j podrobn ji. Po poznání žák 7.A jsem v d la, že je to ideální t ída pro vyzkoušení projektové metody v praxi. Cílem bylo vytvo ení projektu ve spolupráci s žáky. Necht la jsem žák m p edložit až hotový projekt. Prost ednictvím projektu jsem cht la poukázat na provázanost mezi jednotlivými p edm ty. Snahou bylo zapojit do projektu co možná nejvíce u itel a p edm t . V tšina u itelského sboru se spolupráci na projektu bránila. D vodem byla jejich obava z nadbyte né práce. Nakonec se poda ilo zapojit do projektu u itelku chemie a s využitím mého druhého aproba ního p edm tu vznikl mezip edm tový projekt (matematicko–chemicko informa ní). Hodiny informatiky m ly být v novány vyhledávání dopl ujících informací a p ehlednému zpracování výsledk projektu. V hodinách matematiky m li žáci zpracovávat výsledky domácí ásti projektu. Hodiny chemie m ly žák m zjišt né informace objas ovat a dopl ovat o další. V žácích jsem cht la probudit zájem o vyhledávání nových informací, a to nejen z oblasti matematiky, ale i z oblasti t íd ní obal a jejich dalšího zpracovávání.
STANOVENÍ TÉMATU PROJEKTU Jediné období, kdy bylo možné projekt do výuky za adit, bylo zá í a íjen ve školním roce 2008/2009 v dob souvislé pedagogické praxe. V t chto m sících školního roku m la t ída 8.A podle osnov opakovat poznatky ze sedmé t ídy. V osnovách bylo více zajímavých tématických okruh , které žáci v sedmé t íd probírali, práce se zlomky, výpo ty obvod a obsah
ty úhelník , p evody jednotek délky a obsahu, procenta a statistika.
Zapo ala diskuze se žáky o jednotlivých tématech. Byli dotazováni na témata, o n ž se
- 18 -
PRAKTICKÁ
ÁST
- 18 -
zajímají, o kterých by se rádi dozv d li podrobn jší informace, jež by rádi vid li použitá v praxi. Podle výsledk
šet ení žáky nejvíce zaujala procenta a statistické zpracování
informací. Druhým úkolem bylo stanovení oblasti z reálného života, do níž bude projekt zasazen. Proto bylo d ležité zmapovat školní i o mimoškolní aktivity žák . Snahou bylo najít takové téma, jenž by zaujalo v tšinu žák , bylo pro n atraktivní a žáci by na n m pracovali se zájmem. B hem výzkumu vyšlo najevo mnoho zajímavých informací. Mimoškolní zájmy žák byly natolik r znorodé, že najít spole né téma bylo nemožné. Pozornost bylo nutné zam it na školní aktivity žák a téma bylo z ejmé, protože t ída se již n kolik let aktivn zapojuje do t íd ní obal . Téma bylo stanoveno T ídíme obaly. Projekt byl v novaný obal m, jejich t íd ní, recyklaci a dalšímu zpracování.
STANOVENÍ CÍL
PROJEKTU
B hem poznávání kolektivu byly zjišt ny ur ité problémy s komunikací uvnit t ídy. Ve t íd byl jeden problémový žák, který se nerad zapojoval do kolektivního d ní. Ostatní žáci s ním neradi spolupracovali. Žák v hodinách asto zlobil, pr b h výuky narušoval svými hlu nými výstupy. Jedním z cíl projektu bylo zapojení tohoto žáka do práce na projektu a jeho za len ní do kolektivu, p inejmenším alespo po dobu trvání projektu. Využít zájmu žák o projekt k mobilizaci jejich sil k práci na projektu. Výukovým cílem projektu bylo opakování a dopln ní v domostí a dovedností v tématických celcích procenta a statistika. Cílem projektu m lo být i motivování žák k dalšímu studiu matematiky.
Stanovení doby trvání projektu Souvislá praxe, b hem níž byl projekt realizován, trvala t i týdny. Ukázalo se jako nezbytné prodloužit souvislou praxi na ty i týdny. Na za átku praxe bylo zapot ebí žák m plánovaný projekt p ipomenout. Pak následovala samotná realizace projektu. Po ukon ení projektu musel zbýt as na jeho vyhodnocení. Konání projektu bylo naplánované na druhou polovinu praxe a vzhledem k hodinové dotaci p edm tu matematika a k obsáhlosti tématu projektu byla p edpokládaná doba trvání dvanáct dní. Jednalo se o krátkodobý projekt.
- 19 -
PRAKTICKÁ
- 19 -
ÁST
Stanovení místa realizace projektu Cílem bylo vytvo it projekt, který bude propojený s osobními životy žák . Zvolena byla kombinace práce ve škole s prací mimo vyu ování. Mimoškolní práce m la být zam ena spíše na manuální innost žák , zatímco školní ást projektu m la být spíše intelektuální. Pro tuto ást bylo zapot ebí, aby žák m l alespo minimální matematické znalosti dané oblasti matematiky, které byl projekt v nován.
Mapování tématu Výsledky práce v p íkladech z pracovního sešitu prokázaly dobré p edpoklady v tšiny žák 8.A pro úsp šné zpracování projektu. S t íd ním obal na tom byla t ída s 21 žáky výborn . Žáci této t ídy se již n kolik let aktivn
zapojují do t íd ní plastových obal
v rámci školy. Ve t íd
je stanovena i tzv.
ekohlídka – dvojice žák dohlížející na správné t íd ní plastových obal ve t íd . Do projektu se poda ilo integrovat t i tématické celky, dva z p edm tu informatika a jeden z p edm tu chemie. Z p edm tu informatika se jednalo o tématický celek u iva v novaný vyhledávání informací na internetu a zpracovávání informací pomocí tabulkového editoru Excel a vytvo ení záv re ných prezentací v PowerPointu. Z p edm tu chemie se jednalo o tématický celek u iva v novaný surovinám a jejich zpracování. Ten m l být dle u ebních osnov do výuky za azován v deváté t íd , ale paní u itelka souhlasila s d ív jším za azením v rámci projektu.
Formulace zadávání projektu D ležitou ástí práce na projektu byla konstrukce vhodných úloh a úkol . Formulace m la být jednoduchá a pro žáky poutavá. Úkoly m ly být pro žáky formulovány jako relativn uzav ené, p esto m ly žák m poskytnout ur itou volnost ve vyhledávání a za azování informací.
- 20 -
PRAKTICKÁ
ÁST
- 20 -
Sestavení kostry projektu Byla stanovena organiza ní forma skupinové vyu ování. Hlavním d vodem rozhodnutí se pro skupinovou práci byla snaha za lenit problémového žáka do aktivit spojených s projektem. Dalším d vodem byly výhody, které tato organiza ní forma nabízí, nap . rozd lení žák dle pracovního tempa i dovednosti jejich spolupráce. Žák m byla nabídnuta možnost vytvo it spontánn t i pracovní skupiny o zhruba stejném po tu len . Jednalo se o t i malé sociální skupiny se 7 leny. Dále bylo nutné stanovit metodu práce. Byla vybrána výzkumná metoda, p i níž u itel kontroluje pr b h ešení a výsledky práce, jak uvád jí Kalhous a Obst9: „Tato forma od žák vyžaduje samostatné hledání ešení pro celistvý problémový úkol. innost u itele spo ívá ve výb ru požadovaných u ebních úloh, které by u žák zajiš ovaly komplexní tvo ivé aplikace v domostí i získaných praktických zkušeností, v etn samostatného výb ru již upevn ných algoritm r zných ešení. Aktivita u itele v procesu výuky u této metody ustupuje do pozadí.“ Byla vytvo ena posloupnost úkol , ve kterých byl projekt ešen. Posloupnost dala pozd ji za vznik pracovnímu sešitu. Dále byla stanovena pravidla pro práci na projektu. Na záv r byl vytvo en asový harmonogram, který po ítal se ty hodinovou dotací v p edm tu matematika, t íhodinovou dotací v p edm tu informatika a dvouhodinovou dotací v p edm tu chemie.
REALIZACE PROJEKTU P
ÍPRAVNÁ FÁZE
Pro žáky byl p ipraven pracovní sešit, do kterého m li v pr b hu projektu zaznamenávat výsledky svých m ení, své výpo ty a zapisovat p ípadné poznámky. Byly dokon eny i materiály pro vedení projektu v p edm tu chemie. Projekt byl odsouhlasen vedením školy a samoz ejm cvi nou u itelkou.
9
KALHOUS, Z. – OBST, O. Školní didaktika. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 447 s. ISBN 80-7178-253-X, str. 311.
- 21 -
PRAKTICKÁ
ÁST
- 21 -
VLASTNÍ REALIZACE
P
ÍPRAVA PROJEKTU
Mapování matematických znalostí v ástech procenta a statistika. Žák užívá r zné zp soby kvantitativního vyjád ení vztahu celek – ást (p irozeným íslem, pom rem, zlomkem, desetinným íslem, procentem). Žák eší aplika ní úlohy na procenta (i pro p ípad, že procentová ást je v tší než celek). HODNOCENÍ P
ÍPRAVY PROJEKTU:
Spole n jsme zopakovali po ítání s procenty a vy ešili jeden p íklad. Žáci samostatn ešili ješt
1.
ty i p íklady v pracovním sešit . Žáci nem li s procenty v tší problémy.
VYU OVACÍ HODINA MATEMATIKY:
P edstavení projektu žák m prost ednictvím interaktivní tabule, jeho téma, plán a asový harmonogram. Následná diskuze ve t íd : Prvním jejím tématem byla otázka: ,,Pro , co a do eho balíme?“ Druhým tématem k diskuzi bylo malé statistické šet ení v rámci t ídy, ve kterém jsme se m li dozv d t, v kolika domácnostech se t ídí obaly a pro . Žák m byl rozdán pracovní sešit T ídíme obaly. Prost ednictvím interaktivní tabule se s ním podrobn ji seznámili. Seznámili se s jednotlivými tématy, kterým je pracovní sešit v nován. Prvním úkolem t ídy bylo rozd lení se do t í zhruba stejn po etných skupin. Následovalo rozebrání témat mezi skupinami a rozd lení práce v rámci skupiny.
- 22 -
PRAKTICKÁ
HODNOCENÍ PR
- 22 -
ÁST
B HU 1. VYU OVACÍ HODINY MATEMATIKY:
Podle reakcí se dalo usoudit, že žáky projekt velice zaujal. Co však mezi žáky rozpoutalo hore nou debatu, bylo téma projektu. Žák m bylo pomocí prezentace na interaktivní tabuli podrobn objasn no nejen téma projektu, ale i úkoly, které je ekají. V rámci diskuze žáci jmenovali jednotlivé druhy obal a výrobky, které jsou do nich baleny. Atmosféra ve t íd se velice uvolnila. Ze statistického šet ení vyplynuly velice pozitivní informace. Z 21 domácností, jejichž leny žáci jsou, se
jen ve dvou net ídí žádný obal
(d vodem je neexistence kontejner na t íd né obaly v míst jejich bydlišt ), ve dvanácti domácnostech t ídí plasty, papír, sklo a dokonce i kov a ve zbývajících sedmi domácnostech t ídí plasty. Pokud jde o reakci na pracovní sešit, nejvíce žáky zajímalo, kdo ho vytvo il a zda jim z stane. Následovala samotná práce žák . Prvním jejich úkolem bylo rozd lení do skupin. Po zadání tohoto úkolu za aly hore né diskuse, jejichž výsledkem byly t i skupiny a neza azení problémového žáka ani do jedné z nich. Problémový žák navrhoval jako ešení této situace vytvo ení speciálního zadání jen pro n j, což bylo zamítnuto a t ída byla upozorn na, že pokud nebudou schopni splnit zadání prvního úkolu, nebude možné na projektu pracovat a projekt skon í d íve, než mohl v bec za ít. T ída požádala o více asu na vy ešení vzniklé situace. Cílem bylo, aby došlo mezi skupinami a problémovým žákem k diskuzi, ze které vyvstane ur ité ešení. Nakonec se žáci dokázali dohodnout a vytvo ili t i skupiny. Problémový žák se p ipojil ke skupin žáky . Když byly skupiny vytvo eny, mohli si mezi sebou žáci rozd lit témata, na kterých budou pracovat.
MIMOŠKOLNÍ AKTIVITA: Žáci provedli statistické šet ení podle zadání v úkolu íslo 1.
lenové první skupiny
m li zjistit, do eho jsou zabaleny v ci kolem nás. P edevším se m li zam it na jednotlivé druhy potravin, jako je ovoce, sladkosti, nápoje, mlé né výrobky, sypké potraviny, tekuté potraviny a pe ivo. M li se pokusit u jimi vybraných výrobk zjistit, z jakých materiál byly vyrobeny jejich obaly, zda se jedná o kov, sklo, nápojový karton, plast i papír.
lenové druhé
skupiny m li zjistit, kolik obal (kg) za den vyprodukuje domácnost jejich rodi
a ur it
množství jednotlivých typ obal podle materiálu, ze kterého jsou (papír, sklo, plast, tetrapak,
- 23 -
PRAKTICKÁ
kov) vyrobeny.
- 23 -
ÁST
lenové t etí skupiny m li vypo ítat, jakou ást obalu zabírají zna ky, které
informují o materiálu, ze kterého byl obal vyroben. Výsledky svého šet ení m ly všechny t i skupiny zaznamenat do p íslušných tabulek, které nalezly v pracovním sešit .
HODNOCENÍ PR
B HU MIMOŠKOLNÍ AKTIVITY:
Žáci zvládli mimoškolní ást práce výborn . V tšinou v po tu nasbíraných informací p ekro ili kapacity tabulek, a tak žádali o rozší ení položek v tabulkách.
2.
VYU OVACÍ HODINA MATEMATIKY:
Žáci p ehledn zpracovali výsledky svého šet ení v rámci skupiny a pracovali na úkolu íslo 2.
lenové první skupiny m li za úkol spo ítat, do jakého materiálu jsou jednotlivé
druhy výrobk
(ovoce, sladkosti, nápoje, mlé né výrobky, sypké potraviny, tekuté
potraviny a pe ivo) nej ast ji baleny.
lenové druhé skupiny m li pomocí informací
získaných v prvním úkolu spo ítat, kolik obal vyprodukuje pr m rn jeden len jejich skupiny za jeden den. Dále m li ur it, jakou ást z celku tvo í jednotlivé druhy obal podle materiálu, z kterých jsou vyrobeny. Na záv r m li dopo ítat, kolik (kg) obal vyprodukuje pr m rn jeden len domácnosti jejich skupiny za jeden rok, a ur it, jakou ást z celku tvo í jednotlivé druhy obal skupiny m li z výsledk
podle materiálu, z kterých jsou vyrobeny.
lenové t etí
prvního úkolu vypo ítat pr m rnou velikost obalu, zna ky
a plochy, kterou každá zna ka zabírá vzhledem k pr m rné ploše obalu. HODNOCENÍ PR
B HU 2. VYU OVACÍ HODINY MATEMATIKY:
Hodina za ala ešením nejasností, které vyvstaly b hem ešení prvního úkolu. Po zodpov zení všech dotaz se žáci ve skupinách pustili do pln ní úkol . 2. Žáci si sami dokázali rozd lit úkoly a práci ve skupin , aniž by to bylo po nich p ímo požadováno.
- 24 -
PRAKTICKÁ
ÁST
- 24 -
Obr. 1 Žáci pracující na úkolu . 2.
1. VYU
OVACÍ HODINA CHEMIE:
Žáci m li možnost vyslechnout si p ednášku na téma Jak správn t ídit obaly – viz p íloha. V pr b hu p ednášky se dozv d li, do jakých kontejner které obaly pat í a pro .
Obr. 2 Žáci a paní u itelka v pr b hu p ednášky v rámci p edm tu chemie.
- 25 -
PRAKTICKÁ
HODNOCENÍ PR
ÁST
- 25 -
B HU 1. VYU OVACÍ HODINY CHEMIE:
Žáky p ednáška zaujala. V tšina informací, jež se na ní dozv d li, pro n byla známá. Proto se p edevším jednalo o zopakování a rozší ení stávajících znalostí.
3. VYU
OVACÍ HODINA MATEMATIKY:
Žáci p ehledn zpracovali výsledky svého šet ení v rámci skupiny a za ali pracovat na úkolu íslo 3. V tomto úkolu m li lenové první skupiny vypo ítat, který typ obalu je používán nej ast ji vzhledem ke všem výrobk m. lenové druhé skupiny m li zjistit, co se vyrábí z recyklovaného papíru, plastu, skla a tetrapaku. Dále m li zjistit, co by bylo možné z ro ní produkce obal jednoho lena jejich skupiny z jednotlivých materiál (papír, plast, tetrapak, sklo) vyrobit. Úkolem len t etí skupiny bylo shromážd ní co nejv tšího po tu zna ek, které informují o materiálu, z n hož byl obal vyroben, a rozd lit je podle toho, do jakého kontejneru na t íd ný odpad obal pat í.
Obr. 3 Žáci pracující na úkolu . 3.
- 26 -
PRAKTICKÁ
HODNOCENÍ PR
ÁST
- 26 -
B HU 3. VYU OVACÍ HODINY MATEMATIKY:
Na za átku hodiny v tšina skupin dokon ila úkol . 2. V druhé p li hodiny všichni žáci pracovali na úkolu . 3. N kte í žáci navrhovali možná vylepšení pracovního sešitu. V záv ru hodiny skupiny za aly diskutovat nad úkolem . 4. Práce v rámci skupin probíhala velmi dob e. Žáci spolupracovali, vzájemn se dopl ovali a radili si.
1. VYU
OVACÍ HODINA INFORMATIKY:
Žáci pracovali na úkolu íslo 4 a íslo 5, v nichž m li ke každé z tabulek vytvo it kruhový graf, který informoval o výsledcích jejich práce. HODNOCENÍ PR
B HU 1. VYU OVACÍ HODINY INFORMATIKY:
Práce na po íta i byla pro žáky zpest ením vyu ování. Všechny skupiny pot ebovaly s prací v tabulkovém editoru pomoci. Žáci v rámci skupiny vedli vášnivé diskuze o podob a obsahové stránce graf . 2. VYU
OVACÍ HODINA CHEMIE:
Žáci m li možnost vyslechnout si p ednášku o jednotlivých surovinách, z nichž se vyráb jí obaly, které nás obklopují. Dále se dozv d li možnosti dalšího zpracování obal v p ípad jejich t íd ní. HODNOCENÍ PR
B HU 2. VYU OVACÍ HODINY CHEMIE:
Podle reakcí žák
se dalo usoudit, že toto téma p ednášky pro n bylo mnohem
zajímav jší a p ínosn jší než první téma. Žáci si b hem p ednášky d lali poznámky a v pr b hu i na záv r p ednášky pokládali r zné otázky, vztahující se v tšinou k výrobk m z recyklovaných materiál .
- 27 -
2. VYU
PRAKTICKÁ
ÁST
- 27 -
OVACÍ HODINA INFORMATIKY:
Žáci vytvo ili prezentaci, ve které seznámili ostatní spolužáky s výsledky své práce. HODNOCENÍ PR
B HU 2. VYU OVACÍ HODINY INFORMATIKA:
Žáci se snažili rozd lit si práci v rámci skupiny a na ní každý pracovat individuáln . V tšina žák pracovala samostatn . Na konci hodiny se žáci v rámci jedné skupiny sesedli a snažili se dokon it záv re nou prezentaci.
MIMOŠKOLNÍ AKTIVITA: Žáci dokon ovali svou prezentaci.
4. VYU
OVACÍ HODINA MATEMATIKY:
Žáci pracovali na úkolu íslo 6, v n mž m li ostatní žáky seznámit s úkoly, které ešili, a s výsledky své práce prost ednictvím interaktivní tabule. Hodnocení pr b hu a výsledk práce žák . Nastal as na p ípadnou odm nu žák za jejich práci. Žáci prost ednictvím anonymního dotazníku hodnotili kvalitu projektu. Prost ednictvím anonymního kvízu bylo ov eno, jaké znalosti a dovednosti si žáci v rámci skupin z projektu odnesli. Shrnutí výsledk projektu. Ukon ení projektu. . HODNOCENÍ PR
B HU 4. VYU OVACÍ HODINY MATEMATIKY:
Všechny t i skupiny zvládly dokon it prezentaci, a tak ji mohli všichni lenové skupiny spole n p edstavit spolužák m. Prezentace byly po stránce odborné vytvo eny na výborné úrovni. Co se obsahové ásti tý e, až na menší výjimky zvládli žáci vystihnout to podstatné a to se snažili ostatním spolužák m sd lit. Na záv r každé prezentace byl dán as k p ípadným
- 28 -
PRAKTICKÁ
ÁST
- 28 -
otázkám, týkajícím se jak skupiny, tak otázkám vztahujícím se k vyslechnutým informacím. Po vyslechnutí a shlédnutí všech t í prezentací byla práce žák na projektu zhodnocena. Jednotlivé skupiny byly odm n ny sladkou odm nou. Protože žáci s malými p estávkami pracovali na projektu stejn horliv a výsledky jejich práce m ly velmi podobnou kvalitu, byli za své snažení ocen ni bez rozdílu. Krom odm ny hmotné se všem žák m dostalo slovního pod kování za jejich práci na projektu a za výbornou spolupráci v rámci skupin. Následovalo rozdání dotazník , ve kterých se žáci jako jednotlivci snažili hodnotit zadání, pr b h, hodnocení, kvalitu a p ínos projektu, p ípadn navrhli možná vylepšení. Dále bylo prost ednictvím anonymního kvízu ov eno, jaké znalosti a dovednosti si žáci v rámci pracovních skupin z projektu odnesli. Poslední ástí bylo uzav ení projektu a shrnutí výsledk , které projekt žák m p inesl. V první ad šlo o zlepšení ekologického myšlení žák , dále o p ínosy v rámci matematiky a v neposlední ad o sociální hlediska projektu.
- 29 -
PRAKTICKÁ
VYHODNOCENÍ VÝSLEDK
- 29 -
ÁST
PROJEKTU
JEDNOTLIVÝMI ŽÁKY Žáci si pochvalovali spolupráci ve skupinách. V tšina žák
byla p ekvapená, že
i problémový spolužák se zapojil do práce na projektu. N kte í žáci si st žovali na obtížnost úkol , zdály se jim p íliš složité, obratem se však zmi ovali o skute nosti, že nakonec vše úsp šn zvládli. Jako p ínosy projektu v p edm tu matematika žáci uvedli pochopení práce s procenty. Uv domili si pot ebnost matematiky v reálném život , a to nejen procent, ale zmínili se i o dalších znalostech a dovednostech, které v rámci projektu pot ebovali, nap . p evody jednotek, výpo ty obsah , výpo et pr m ru. Projekt jim ukázal matematiku v jiném sv tle, nejen jako p edm t, v jehož hodinách se po ítávají složité p íklady. Mezi p ínosy projektu do života se žáci zmi ovali o uv dom ní si d ležitosti t íd ní obal . Vyzkoušeli si práci ve skupinách. Dozv d li se, kam který obal pat í a kolik odpadu vyprodukují. N kte í žáci si pochvalovali, že se nau ili pracovat v Excelu a PowerPointu. Žák m se na projektu líbilo vyhledávání nových informací, práce na po íta ích, tvorba tabulek a prezentace, po ítání s reálnými
ísly a práce na interaktivní tabuli. Chválili
zpracování pracovního sešitu. Žáci uvád li i možná vylepšení projektu. Projekt by podle nich m l trvat delší dobu, navrhovali délku trvání jeden m síc. Pokud by projekt trval déle, byl by podle nich v tší as na propracování projektu a za azení více produkt v menších skupinách , o t ech až ty ech lenech.
do tabulek. N kte í žáci by uvítali práci
- 30 -
4
VÝSLEDKY A DISKUSE
- 30 -
V ÝSLEDKY A DISKUSE Od zrodu samotné myšlenky na vytvo ení mezip edm tového projektu se žáci aktivn
zapojovali na jeho vzniku. Díky tomu byl projekt žák m blízký. Tato skute nost se odrazila p i samotné realizaci projektu, jejich obrovskou snahou bylo podat co nejlepší výsledky. Žáci na projektu pracovali z velké
ásti samostatn . Sami si organizovali práci v rámci skupin,
rozd lovali si úkoly, domlouvali se na možných
ešeních úloh, spole n
analyzovali
a shromaž ovali díl í výsledky své práce, aby v záv ru projektu mohli se svými výsledky seznámit vyu ující a ostatní žáky. Žáci p i ešení aplika ních úloh na procenta provád li po etní operace v oboru celých a racionálních ísel. Bez v tších problém používali p evod jednotek délky a hmotnosti. Menší zádrhel se u n kterých žák objevil až p i p evodu jednotek obsahu, ale nakonec si žáci vše v rámci skupiny vysv tlili, a tak nebylo nutné do jejich práce zasáhnout. P estože to zadáním nebylo žádáno, byli žáci nuceni výsledky své práce zaokrouhlovat. Protože však nebyla p edem daná p esnost zaokrouhlení, m li zna né problémy s ur ením po tu desetinných míst, jež mají ponechat. Jedna skupina žák
m la tendenci nechávat
výsledky zaokrouhlené na desetitisíciny i stotisíciny. Bylo tedy nutné jim vysv tlit, co je pro naše pot eby ješt p esný výsledek a co už není. V pr b hu celého projektu žáci využívali kalkulátor. Pro v tšinu to bylo první v tší seznámení se s kalkulátorem, a tak se snažili vylepšovat svou obratnost. Krom toho objevovali r zné funkce kalkulátoru, a proto se asto ptali na jejich smysl a použití. Dále žáci vypo ítávali obsah základních rovinných útvar a povrch t les v prostoru. S výpo ty rovinných útvar žáci nem li žádné problémy. Co však pro n bylo nové, byly výpo ty povrch
prostorových t les. Avšak aniž by žádali o radu i pomoc s výpo tem,
pokoušeli se sami p ijít na možnost výpo tu povrchu. Brzy zjistili, že i se stávajícími znalostmi jsou schopni se dobrat výsledk . Nap íklad p i výpo tu povrchu válce zjistili, že jim sta í vzorec pro výpo et kružnice a obdélníku. P edevším však po celou dobu využívali procenta jako zp sob kvantitativního vyjád ení vztahu celek– ást. Velice se jim tato ást práce líbila. P i výpo tech jednotlivých úloh nenastaly potíže. Žáci si prací na projektu doplnili své znalosti a dovednosti nejen z tématických celk procenta a statistika. Jak je však patrné z hodnocení
pr b hu projektu, došlo k rozší ení
znalostí a dovedností i v dalších matematických oblastech. Krom opakování znalostí m l
- 31 -
VÝSLEDKY A DISKUSE
- 31 -
projekt žáky motivovat k dalšímu studiu matematiky. Mimo matematických cíl m l projekt i další cíle. Projekt potvrdil výhody práce žák ve skupinách. Dále ukázal, že jsou žáci schopni kooperace. Žáci byli v pr b hu projektu schopni využívat své znalosti a dovednosti p i ešení praktických úloh nejen z oblasti procent, ale i z dalších oblastí. Jedním ze sociálních cíl
projektu bylo zapojení problémového žáka do práce na
projektu, což se po menších prvotních komplikacích poda ilo. Žák po celou dobu trvání projektu aktivn spolupracoval. Velice pot šující bylo zjišt ní, že spolupráce pokra ovala i po ukon ení projektu.
- 32 -
5
ZÁV
R
- 32 -
Z ÁV R Cílem této práce bylo vytvo it a realizovat mezip edm tový projekt, zahrnující krom
matematiky, informatiky a chemie i enviromentální výchovu. Zkušenost s projektovou metodou hodnotím velice pozitivn . Ráda bych tento projekt znovu realizovala v rámci své pedagogické praxe, abych m la možnost porovnávat jeho pr b hy a výsledky. V budoucnosti bych se také cht la podílet na tvorb a realizaci nového projektu. Z vlastní zkušenosti vím, že k použití projektové metody je pot eba p edevším chu žák a u itel více se pono it do ur ité problematiky a komunikace mezi u iteli a mezi u iteli a žáky. Projektová výuka samoz ejm klade mnohonásobn v tší nároky na u itele než frontální výuka. Vytvo ení projektu a jeho zasazení do symbolického rámce je velice náro né. Avšak výsledek dává žák m možnost poznat vyu ovací p edm t v jiném sv tle, mají šanci vyzkoušet si využití dosažených v domostí a dovedností p i ešení praktických úkol , což by m la být dostate ná motivace pro jejich další studium matematiky.
- 33 -
POUŽITÉ ZDROJE
- 33 -
P OUŽITÉ ZDROJE 1. BUŠEK, I. – KUBÍNOVÁ, M. – NOVOTNÁ, M. Mám to dob e? 1. vyd. Praha: Prometheus, 1994. 103 s. ISBN 80-85849-03-8. 2. ÁP, J. Psychologie výchovy a vyu ování. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 415 s. ISBN 80-7066-534-3. 3. KALHOUS, Z. – OBST, O. Školní didaktika. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 447 s. ISBN 80-7178-253-X. 4. KUBÍNOVÁ, M. Projekty ve vyu ování matematice. Cesta k tvo ivosti a samostatnosti: [Kapitoly z didaktiky matematiky]. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2002. 105 s. ISBN 80-7290-088-9. 5. PETTY, G. Moderní vyu ování. 2. vyd. Praha: Portál, 2002. 380 s. ISBN 80-7178-681-0. 6. SINGULE, F. Americká pragmatická pedagogika.1. vyd. Havlí k v Brod: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, 199 s. ISBN 80-04-20715-4. 7. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 1999, 296 s. ISBN 80-85866-33-1. 8. SOLFRONK, J. Organiza ní formy vyu ování. 1. vyd. Praha: SPN, 1991. 67 s. ISBN 80-7066-334-0. 9. Dostupné z URL
[cit. 2008-06-07]. 10. Dostupné z URL [cit. 2008-06-07]. 11. Dostupné z URL [cit. 2008-06-07].
- 34 -
POUŽITÉ ZDROJE
- 34 -
12. Dostupné z URL [cit. 2008-07-08]. 13. Dostupné z URL [cit. 2008-07-08]. 14. Dostupné z URL [cit. 2008-07-09]. 15. Dostupné z URL [cit. 2008-07-13]. 16. Dostupné z URL [cit. 2008-06-15]. 17. Kolektiv autor . Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání. [cit. 2008-06-15]. Dostupné z URL: .
- 35 -
SEZNAM P
ÍLOH
S EZNAM P ÍLOH P1 – Materiály k p ednášce . 1 P2 – Materiály k p ednášce . 2 P3 – Pracovní sešit k projektu T ídíme obaly P4 – Dotazník pro záv re né hodnocení projektu jednotlivými žáky P5 – Záv re ný kvíz
- 35 -
- 36 -
P
ÍLOHA
. 1 – MATERIÁLY K P
P1 – M ATERIÁLY K P EDNÁŠCE JAK SPRÁVN
EDNÁŠCE
.1
T ÍDIT OBALY
Do žlutého kontejneru na plasty pat í: Kelímky od jogurt , tuk , mlé ných výrobk (vymyté) Obaly od t stovin, bonbon Tácky z balené zeleniny a ovoce Obaly z CD Tašky - igelitky PET lahve Obaly od šampon , kosmetiky Obaly od b žných domácích isticích prost edk Mikrotenové sá ky a balicí fólie
Do modrého kontejneru na papír pat í: Noviny asopisy s papírovou obálkou Staré sešity Knihy bez vazby Lepenkové krabice od výrobk (sešlápnuté) Papírové obaly Ostatní papír všeho druhu
Do zeleného kontejneru na sklo pat í: Nevratné lahve od alkoholických a nealkoholických nápoj Nádoby z barevného skla Tabulové sklo z oken, dve í apod.
Do erno-oranžového kontejneru na papír pat í: Obaly od mléka, džus
.1
- 36 -
- 37 -
P
ÍLOHA
. 2 – MATERIÁLY K P
P2– M ATERIÁLY K P EDNÁŠCE
EDNÁŠCE
.2
.2
VYUŽITÍ RECYKLOVANÝCH OBAL Výrobky z recyklovaného plastu Z PET lahví - vlákna a následn koberce nebo od vy z tvrdých obal - palety na zboží z fólií - op t fólie, pytle
Obr. 4 Výrobky z recyklovaného plastu [9].
Tvrdé obaly Hranoly, k ly, drenážní žlaby, chodník a obrubník
Obr. 5 Plastová zatrav ovací dlažba [10].
- 37 -
- 38 -
P
ÍLOHA
. 2 – MATERIÁLY K P
EDNÁŠCE
.2
- 38 -
Obr. 6 Plastové p epravní palety [11].
Obr. 7 Protihlukové panely [12].
Protihlukové panely jsou vyrobeny z materiálu „REPLAST“ (recyklovaný plast). Ten je získáván recyklací odpadních sm sných plast . Panel je po dožití op tovn recyklovatelný.
PET láhve Zimní bundy, spací pytle, polštá e a p ikrývky
Zajímavosti: 900 PET lahví obléklo ekologický hyundai. Recyklované plasty pochází z oblíbených PET lahví, na oble ení automobilu jich bylo použito p ibližn 900, místo lakování potáhl podkladový plast tenký film speciálního materiálu.
- 39 -
P
ÍLOHA
. 2 – MATERIÁLY K P
EDNÁŠCE
.2
- 39 -
Obr. 8 Hyundai s potahy z recyklovaných PET lahví [13].
30 PET lahví sta í na výrobu jedné fleesové bundy.
Obr. 9 Fleesová bunda z PET lahví [14].
Výrobky z recyklovaného papíru Papír, který vyhodíte do modrého kontejneru, se vám m že do domácnosti vrátit až sedmkrát: n kdy jako sešit, jindy si na n m p e tete noviny a nakonec si v n m p inesete zabalená vají ka z obchodu.
Výrobky z recyklovaného skla Vyt íd né sklo se dá recyklovat tém
donekone na. Roztaví se a v továrnách je pak
používají znovu jako surovinu. Šet í se tím nejenom tisíce tun materiálu, ale i velké množství energie, a tedy i pen z. Investice do t íd ní odpad se tak vyplatí nejen p írod , ale také obcím. Z nápojových obal - v etn známých tetrapak - se dá získat recyklovaný papír nebo také stavební izolace. Nápojový karton je tvo en n kolika vrstvami r zných materiál : papíru, polyethylenu a v tšinou i hliníku. Papírová vrstva (75 – 80 %) má nosnou funkci, polyethylenová a hliníková
- 40 -
P
ÍLOHA
. 2 – MATERIÁLY K P
EDNÁŠCE
.2
- 40 -
fólie má funkci ochrannou. Správn vyt íd ný nápojový karton v sob skýtá velmi cennou surovinu – kvalitní papírová vlákna, o která je zájem v papírnách.
- 41 -
P
ÍLOHA
. 3 – PRACOVNÍ SEŠIT K PROJEKTU T
ÍDÍME OBALY
P3 – P RACOVNÍ SEŠIT K PROJEKTU T ÍDÍME OBALY
- 41 -
- 42 -
P
ÍLOHA
!
"
. 3 – PRACOVNÍ SEŠIT K PROJEKTU T
#
"
#&
#
- 42 -
ÍDÍME OBALY
%$#
#
% #
" * "
% ' (
#&
(
)
% +
" " %
,
( & -
% .
"
- 43 -
P
' (
. 3 – PRACOVNÍ SEŠIT K PROJEKTU T
ÍLOHA
)
! %
#
/
#
+ (
- 43 -
ÍDÍME OBALY
"
"
!
,
"
(
!
"
0
%
% 1
2
"
%
3
#
!
# "
%4
!
%3
$
"
!
!
2
. #!
%
!
(
% 5
&
%
' ( +
" "
"
%. # !)
"
#&
" (
"
%
# (
"
" #
"%
( !
" &
(
#
$
(
" "
&
%
# (
$
" ( & 6
% ,
- 44 -
P
. 3 – PRACOVNÍ SEŠIT K PROJEKTU T
ÍLOHA
(
7
2
)
"
- 44 -
ÍDÍME OBALY
" "
%
7
$ "
%+
&( & !
+
! !
&
(
(
%8
!
!
$
$ %+
& -
& $
"
&
&
(
($
"
! !
"
"
& #
*
& # :;
$% +
(% 9%
(
$ #! !
! 9
%
- 45 -
P
ÍLOHA
! #
$ %
<
&( & & & ( =
!
- 45 -
ÍDÍME OBALY
" & '
<
. 3 – PRACOVNÍ SEŠIT K PROJEKTU T
%
%> #
" <
( =
(
%>
( =
< =
Tab. . 1
) ? ( &( & -
&
!
& "
+
& &
*
! ! ( &( & !
! (
$< =
(
"
% +
(% @%
(
"
# (
& =
( ! &
"
! &
<
&
- 46 -
P
#
# 9;
ÍLOHA
. 3 – PRACOVNÍ SEŠIT K PROJEKTU T
$% +
$#
)
!
# :;
"
%
-
%
%$*
( < = +
- 46 -
ÍDÍME OBALY
#
,
%
&
%
./
/
%
0 %
Tab. . 2
1 7
(
!
-
"
+ &
#
*
"
!
$ %+
(% B%
! ! ( "
(
( &
"
#
& #
! # 9;
%$$
&
- 47 -
P
ÍLOHA
. 3 – PRACOVNÍ SEŠIT K PROJEKTU T
1
!
" ( < =
+
%
-
%
- 47 -
ÍDÍME OBALY
#
,
%
&
%
./
/
%
0 %
Tab. . 3
2 .
#&
)
!
(% @
! C -
!
-
%
+
&
# !C -
9;
&
C -$
#
# :;
$% +
%$3 .
(% B
+
&
!C -
&
!
C -
-
!
#
%
# 9;
%$ - 48 -
P
ÍLOHA
. 3 – PRACOVNÍ SEŠIT K PROJEKTU T
- 48 -
ÍDÍME OBALY
4 ?
+
&
#
)
" (! !
#
5 0 1
$#
% 7!
@D;
%
%$# @;
%$ - 49 -
P
ÍLOHA
. 3 – PRACOVNÍ SEŠIT K PROJEKTU T
- 49 -
ÍDÍME OBALY
@% .
.
$
7
)
" "
($
7 <
2
%
"
"
&
!
4
&
(
!
=
%+
&
7 8
.
$
& "
& $% +
*
(
$
#!
* -
9- . %*$
8 , :=<
9- . %*$
# ! $ < C=
# ! $
# ! $ < C=
# ! $
# " ! $ < C=
9
,
# " ! $
Tab. . 4
# ! $ < C=
# ! $
<
(% E%
, -
8
$ < C= (
%$&
6
, : ;<
+ "
$
# :;
"
9
* + "
%+
" =
& -
#
2
( (
#
+
$
# $ & < C=
# $ &
%
!
- 50 -
P
ÍLOHA
. 3 – PRACOVNÍ SEŠIT K PROJEKTU T
- 50 -
ÍDÍME OBALY
) +
!
-
(
%8 (
(
%4
(
!
$ & < C= %
$
$ " "
"
!
$
$
(
(
$ " "
(
(
%7
&
-
( "
*
(% D (% F%
+
& #
+ # @;
3
"
$ " &
# @; &
$
(
%$"
(
$
(
#
%$, 0
, 0 8 9- . # " %*$ ! , : ;< ' < C= . >."
, 0 8 9- . # " %*$ ! , :=< ' ."
.
*
# $
!
# " !
$
< C=
!
# $
< C=
# $
, $
< C=
# " !
$
# !
Tab. . 5
< C=
# $
# !
$ &
$
$ &
- 51 -
P 4
ÍLOHA
. 3 – PRACOVNÍ SEŠIT K PROJEKTU T
, 0
, 0 8 9- . # " %*$ ! , : ;< ' < C= . >."
, 0 8 9- . # " %*$ ! , :=< ' ."
.
*
# $
! < C=
#
!
!
$ < C=
#
#
$
$ &
< C=
# " !
$
#
$
< C=
# $
,
# " !
$
- 51 -
ÍDÍME OBALY
!
$
$ &
Tab. . 6
1 & 4
# & !
+
(
$
$<
# !
9;
%
=
(
%
&
#
#
%$2 .
(% E
+
&
!C -
!
&
-
#&
!
: C -$
%
#
# 9;
%$3 .
(% F
+
&
!C -
&
!
-
#
!
# 9;
%
%$ - 52 -
P
ÍLOHA
. 3 – PRACOVNÍ SEŠIT K PROJEKTU T
- 52 -
ÍDÍME OBALY
4 ?
+
&
#
)
% 7!
" (! !
#
5 0 1
$#
@D;
%
%$# @;
%$ - 53 -
P
ÍLOHA
. 3 – PRACOVNÍ SEŠIT K PROJEKTU T
- 53 -
ÍDÍME OBALY
B% .
1
G
!
#&
%7
(
)
(
*
%
-
" #
(
( %7
-
(% :%
+
& @
<
=
& #
+ # :;
(
$% +
#!
5
%
&
# :;
&
?
+
2
7
'
(
(
$% +
( (
9
=
%
& 9
@
<
#! (
"
(
#
%
*$
'
*$
:*
*$ '
" :*
@ -
)
< )
<
/ :=<
' . '
Tab. . 7
) + #
! (
(% H%
!
$
( $ " &
$ "
( %7
-
"
*
- 54 -
P
ÍLOHA
A
+
5
%
"
- 54 -
ÍDÍME OBALY
*$
' )
, 0
-
:*
, 0
- '
" :*
, 0 '
. 3 – PRACOVNÍ SEŠIT K PROJEKTU T
*$ /
< )
<
' . :=<
'$
9
Tab. . 8
+
&
# @;
"
$ "
(
#
%$1 7
)
#"
"
"
&
*
(
"
" !
( %7
-
(% I%
+
#
+
( &
"
(
9
(
#
%
& # B;
%$2 .
(% :
!C -
+
&
&
! C -
-
! #
% # @;
%$3 ? +
&
#
)
" (! !
#
5 0 1
$#
% 7!
@D;
%$% # @;
%$ - 55 -
P
ÍLOHA
. 4 – DOTAZNÍK
P4 – D OTAZNÍK PROJEKTOVÉ VYU
OVÁNÍ
1. Pokus se zhodnotit pr b h celého projektu:
2. Co nového Ti projekt p inesl v rámci p edm tu matematika?
3. Co nového Ti projekt p inesl?
- 55 -
- 56 -
P
ÍLOHA
. 4 – DOTAZNÍK
4. Co se Ti na zadání, pr b hu a hodnocení projektu líbilo?
5. Co bys na zadání, pr b hu a hodnocení projektu vylepšil/a?
- 56 -
- 57 -
P
ÍLOHA
. 5 – ZÁV
RE NÝ KVÍZ
P5 – Z ÁV RE NÝ KVÍZ ZÁV
RE NÝ KVÍZ
1. Do modrého kontejneru na papír pat í:
2. Do zeleného kontejneru na sklo pat í:
3. Do žlutého kontejneru na plasty pat í:
4. Do bílého kontejneru na sklo pat í:
5. Do oranžovo erného kontejneru na nápojové kartony pat í:
6. Napiš výrobky z recyklovaného tetrapaku:
7. Napiš výrobky z recyklovaného papíru:
8. Napiš výrobky z recyklovaného plastu:
- 57 -
- 58 -
P
ÍLOHA
. 5 – ZÁV
RE NÝ KVÍZ
- 58 -
9. Který typ obalu je podle výsledk skupiny . 1 používán nej ast ji vzhledem ke všem výrobk m? 10. Kolik (kg) obal vyprodukuje pr m rn jeden len skupiny . 2 za jeden rok ?
11. Navrhn te možná ešení, díky nimž by bylo možné snížit množství obal , které ro n vyprodukujeme.
12. Jakou plochu (%) zabírá v pr m ru zna ka, informující o materiálu, z kterého je obal vyroben, podle výsledk šet ení skupiny . 3?
13. Zdá se Vám tato plocha dosta ující?
14. Zhodno te práci ve skupin : Jak se Vám líbila spolupráce v rámci skupiny? Jak se Vám da ilo rozd lování úkol v rámci skupiny? Co Vám práce ve skupin p inesla nového?
15. Prostor pro Vaše p ipomínky k zadání, pr b hu a hodnocení projektu:
