T~HOVOJVI N t NJKE
LIf TY
ZPRAVODItJ
OB~NLJ
MUlA T~HOWCH JVINLJ 11 OKOU
25. Iistopad 1991
Jednou z nejvyznamnejsich casti zakona ,,0 prechodu nekterjch veci do majelku obci" je ta, ve ktere se pravi, ze se opet staneme maj iteli histor ickeho majetku. Tedy majetkn, kterj patril obdm ke dni 31.12.1949. Nase mesto ziskBn a ZlikJade tohoto Zlik na temer 670 ha lesti, kolem 40 ha rybllfku a dale zaUm bJiu neurcenou plocbn luk a polio Ackoli se mes to sta lo ope LOvnym majitelem sveho histo ricke ho majetku ' d nem nabyt ! ucinnosti uvedene no za kona , fa lc ticke naby tf je sloiitejsf. I e t otii l1a nas, abycbom o rga oizadm, kte re dne tento majetek drzl, pro kazali svuj opravn1!ny narok, A to je troebu probl m . Prede vSimtasovy, nebor pozemkove kni hy jsou v soueasnosti zava leny takovym mnoZstvfm za dost f 0 vypisy, ze na por jedood uk nezvladajL Eviden ce 0 byvale m majetku na mest s ke m ur ade p i' ito m d nes neexistuj . Pi'edpokladam , ze zfskanf v ' ke reho majetku bude zale zitost celeho jcd no ho roku. Proto jsme je ho prevedenf roz delili na nckolik etap podle du Iczitosti. V prvni ctape chccme vyresit zale-lilosti lesu . Ty bychom me nmIL predany do ko nce tohoto roku tak, a by se nejpozdcji s prvnfm pracovniIn dne m raku 1.992 "rozjela" cionOsl Spolei: nc I . nispravy obcfTrhovc Svi· ny a B sednice.. Nebot' jedna vee je majetc lc mit a druha ld it c jcj ob hospodarov at. Zase d · nf m stskeho zastu pite lstva rozhodlo koncem srp n B, tesy nevl o ffme do akciove spolecnosti, ani je ne bude me pronajfmat, a le zff d fm e vla s tni lesn i spra vu. Taklc sta tni lesy jiz dostaly vy paved'. Spolu praci s Besednicf pred
na
zc
Rocnik I.
Cislo 4 Zamery s "Velkym" ryb nfkem jsou takove, ze by mel slouzit pi'edev~im rekreaci. To mu bude caste~ne pod-i'fzeno i jeho hospodarskc vyu-zitLJc jiz schvalen navrh, podle ktereho uzavi'e mcstsleY urad smlouvu s Ceskym rybai'skym svazem organizacf Trhove Svi-ny, kteri budou pro mesto za urcity p odfl na zisku rybnik ob hospodafovat. Pujde-li vse dobre, budeme si moei na va na ce 1993 koupit ryby vypes tovane u mis.
urcili vlastne jiZ nasi pi'edkove l kdyt spolecne s nikoupiliv roce 1932 od 13uquoe 482 ha lesu v poles f " Sle picf hory". 65 % teehto lesu (idealni cast) pi'ipa da nasemu mestu, zbylych 35 % Besednici. Zasedani obou
K mestskemu majetku
mesto zajem stave!. Zlverem snad jeste tOlik, ze dfky nasim pi'edkiim bychom nemeli byt jako mesto pnivc chudf. Je zajfmave porovnat, kolik ktere mesto lesu vlastnf. Kupffkladu Ceske Budcjovice vlastnf kolem 2 000 ha, to je pi'ibliZne 0,02 ha na obyvatele, Pelhi'imovvlastnf 1700 ha, tedy pi'iblizne 0,10 ha na obyvatele. V nasem meste pfipada prii merne na jcdnoho obyvatele 0,13 ha - to uz je poi'adna za hrada. Tolik tedy hra cisel. DaiSi uz bude zalezct na zod povednosti pffslu~nych pra covnfku,jak dokazeme dedictvi minulych generaci pro uzitek mcsta vyuzft. Nepi'ed pokladejme ovsem, ze hned v prvnfm roce sklidfme nCjake obrovske zisky.
zastupitelstev schvalila take Co se tYce polf a luk, pozem zi'fze ni spolc~ne lesnf spray)"~ • ky 0 jejichz vyuziti se v zastu kt era b ud e abhospodai'ovat pitclstvu zatfm nejednalo , lesnf majc tek mesta, abce i ma budou s nejvetsr pravdepodob je tek spoleC:oy. Jcdna se celkem nostf pronajimany. A co bude lng. Frantisek StraslcY o 900 ba lesnich pozemku. V nejdiilditejsi, budo u k dispo slarosta mesta soucasnosti je jiZ vytvoi'ena pe ziei pro vymenu s majitcli po ticlenna lesnfrada, ktera by me. zemku, na kterych by melo ta kontrolova t cinnost spolecne lesnf pravy. V lesni rade rna mesto tri zastupce: log. na Jaroslava Randu (povolanim V sobotu 24. srpna 1991 se konala v kultumfm dome v Trhovych ekonom), J ii'fh o Roska (za Svinech vei'ejna aukce. Drazeno bylo 6 provoznfch jcdnotek a 10: mestnanee Lesniho zavadu prodejna Pramenu v Trhovych Svinech s vyvolavad cenou 2,82 mil. Ki's. Nove Hrady vc funkci tczeb Holandskou d'razbou byla tato prodejna vydrazena za 1,41 miL Ki's a niho inienyra zavodu) a lng. novym majilelem se stal pan Hanus. Dale byla drazena prodcjna Pramenu v Novych I1radech. Vyvohivad Pi'emysla Brezinu (pcstebniha cena byla 2,1 mil. Ki's ~ holandskou d razbou byla vyd razena za 1,69 mil. ins pektora Lesniho nlvodu Kcs. V Novych Hradechpyllez vydrazcn stanek PNS s roi'nfm najemnym Nove Hrady)_ 1 tis. Ki's. ' U kolem I nf rady pro nej o os!atnf provoznf jcdnotI.-y zajem nebyl a budou drazcny ve druhem bliZSi obdobi je maximalnf po kole v CesI.'9ch l3udejovidch. lcdna sc 0 Uhelne sklady v Rorovanech s moe ph zavedenf spolccne lesnf vyvolavacf cenou 3,081 mil. Kcs, Vyroba stipaneho d reva v lakuli s spravy - ta by mela mft sidlo v vyvolavacf cenou 5,378 mil. Kcs a novinovy slanek v l3orovancch s roi'nfm najemnym 9 tis. Kes. Trhovych Svinech. Na zliklade sdelcnf prcdsedy okrcsnf privalizacnf komise v CcsI.'9ch V pffpade mestskych ry b Budcjoviclch pozadaly organizace, ktere maji ve vlastnictvi matci'skou nfku rozhodlo mestske zastu skolku a.s. Gama a lihoccskc pekarny 0 vyjmuti lechto provoznfch pitelstvo vypovedet Statnr jednotek z male privatizace, s tim, ZC 0 prevodu vlastnictvi se rozhodne rybarstvf pouze z rybnfku "Vel ve velke privatizaci. A s. Gama je. zai'azena do prve vlny privatizace leY" ( katastralnf plocha 8,6 ha) Autce, ktere se konajf v okrese Ceske BUdejovice jsou vyveseny ve a "Bosna" (ploeha 0,4 ha). Os skilnce Mestskeho uradu. i\lois~.r. ta tni rybnf\cy budou v najmu predseda sekce PK St.atniho rybai'stvf.
Z prvni aukce
1
Bude referendum? I nase mesto reagovalo v mesfci zari a rfjnu na zm'imou Vyzvu ob~num,pofudujicfvy hlasenf referenda 0 otazee sta topravoiho uspoi'adaof. Podpisove archy byly k dis pozici oa radoici v podatelne. Svym podpisem vyzvu pod pofilo oa dYe ste obcao u oaSeho mesta. Dnes jsou jif podpisove ar chy odeslaoy do Prahy ioicia torum akce . Bu de -li referendum, to vsak nevf ted' (na konci rfjna) ani jasnovidec. V kazdem pffpade by se muse 10 - vzhledem k volbam - usku tee-nit do konee tohoto roku. -h-
Rekvalifikace V SOU
PrVl li l'ydraicny objekl v Trho· S l'incch - byvalii prv dcjn a Pram enu naproli ztikladlli skole.
Stcednf odborne uciliSte stavebni se podiU ve spolupracJ s pracovnimi ucady v C. Budej ovicich, C. Krumlove, J . Hradci a v Prachaticich na rekvaJifikaci pracovnikti, ktei-f ve svem dosavadnim oboru pi"isli 0 zam~tnAn1.
EHV
Nejvctsf zajem j e 0 rekvalifikaci na obor zednik. V lonskem skolnfm roce z ucilistl! vyslo jiz 28 absolven lu. Letos se zajem ZVYSil. Studium je formou extemfho studia s konzultaeemi v teoreticke pl'fpravl! a stanovenym poctem hodin pozadovane praxe . Studium je zakoncovano zave recnou zkouskou s vyucnim listem. Podmiokou pro ptijetf uchazece je vyucenf v jinem oboru nebo sttednf skola
~ych
Salcu &
maturitou. Studiu m lrVllJcden role, pro absolventy SPS sta vebnije studium pu lrocnL Mimo mjem li z fad neza mestnan 'ch, Ia rym naktady hradi pracovni urad, se llIasf i soukrome osoby. N!1klady Da jednoho posluchare ini 5' 679 K~ .
V sou(!asne dobe UCl lis[ pfip ravuje i de nni relcva li fikacni sludi um, ve kterem bu dou pos lu ehaci navst vovat teoreticke vyuwvanf v zimn ieh
mesfcich a pOlom se zucasLnf praxc.
U(!iliMe cbee pi'cdevsim po rn. hat nezamcs lnanym, kter i 'se bodlajfzapoji! c nejdi'fve do prac vniho procesu. Karel Pokorny feditel SOU
v yufijrc lake na~ebo oddeleni tleklrobul.3ru !
Pomuzetepriobnove?
STREDNI ODBORNE UCILISTE STAVEBNf
Jednou z nej '9znamncjsfch pama tek naseho mcst a a jihoccske pOldnl gotiky Je dek nsky koslel Nanebevzet f Panny Marie postavenyv SO.lelech 15. sloletf. Bohuzel, stavebne leehnickY Stay kostela neni dobrY. Dnes jc zi'ejme, ze nedoruc me-li v nejblizsich Ie tech udelat cclkovOu opravu, vznikno u sk d ' v budou cnu jenom tezko nahradltelnc. I presto, ie e efrkcvni a kultum i insLiluec snaii pro obnovu hi torickYch pam~iLek delat v posledo! do be maximum , rmancnieh pro lredku jc Zaloslny nedostatek. DckansK)' urad v Trnovyeh vinech se svolenfm meslskcho Ui'ad u proto vyht~ uJe .: vei'ejnou sbfrku na Llpravu kost laNanebevzetiP nay .Marie Obr dme se na vse hn ', klef! ht Ji pi'" pct k 0 n c dedictvi naSich davnych pi' dku. VCfim , ie prospeeh bu de Scobeeny. Jmena darcu budou p rub ~i n e uve reJ fio va na v T rho vosvinenskyeh lis tech. V zavc ru opravy kosl la bude do zdi o. azcna de ka, klera jmena vSech dareu pripomcne i buuoucfm generaelm. • Dary je mof-no zaslat na konto C. 4525 1 46 - 2 8 u Ceske sralni spoi'itelny Trhove Svsny.
TRHOvE SVINY I·
B"njs~k
Eleklro - hln - ,ideo ZboH pro dODl.JcnoJiI Trho" t v[ny,
Ko, leloi ul. 123
lei. 217 67 n 'bo 21102
Nubizlm!! el kIm, hQdinky Ii d"ouletou zarukou, hrocky, pr6m)'lollwi mOll 8yl zab8jen prodeJ periled a ohnoslrQj6!
provadidrobnestavebnfprace v oborech: zednik, elektroinstalace, instalace vody, malir a lakjrnfk, truhlar
•
Uctujeme za nizke rezijni ceny!
Informace: te1 216 S9 nebo primo
v sekretaria tu SOU, pracoviste
v C. Budejovicich . tel. 038 / 715327
Dale nabizime kopirovaci sluibu:
kopie formatu A4 · 1,40 Kcs
(sekretariat SOU)
\.. 2
Predstavujeme Vam . .. vr~hnibo iospektora Obvodniho oddelenf Policie Ceske cepubliky v Trbovjch Svinech npor. PETRA DVORAKA
• Diles uz se vasefimkce nenazyva " flacelnlk{~ ale" vrcl/ll£ illspeklor li• Pocit'ujete pres tuto i doisiJomuflnl zmellY (l1apf. pfejmel1oV(in f na polici;) i nejake zmeny skutecne? 1ak vlastn~ HkAte svoji otAzkou s kDteen~ mimo formal n! zmeny do~ lo i k mnoba skuteCnYm zm~n{un . Jako jednu z nejv~mch mohu uvest pnjeUmona CNR c. 238 / 91 Sb., 0 policii Ceske republiky. Tento mon nahradj ( puvodni 'l. roku 1974 a byly jim mimo jine rOzSueny prava ale i povinnosti policist u. Zde bycb zduraznil naprikJad, z~ kaidy rna pravo obnilil se na policistu a policejnf utvary se zfidosti 0 p moc. Policista a policejni utvary jsou povinni v r zsahu e plliiobnosti luto pomoc poskytnout. Jaka daISr l.ze uvest olazku dislokacl Obvodn1ch odd~leni Policie CR. J e maximaLni snaha ~it jejich pocty. V n~ m pffpad~ se jedna zfizeni od deleni v Novych Hradech, 0 he rem se uVaZuje po vyfe~ eni matcri lnich a personaInich otazek. V neposledni fade p lorn musim uvest j ~te apoli Licnost Policie CR, coz rna pro naSi praci velJey vyznam. • Obcane si v minulosti casto stezovali, ie jSle lam, kde vas potf-eba lIeni a naopak nejste v mlstedl, kde vas porreba je. Dnes zase casto slySfm, ie vas p olicisty /len( lIikde vidlt. Mohl byste se k tomu vyjadfit ? K lomuto mohu uvest pouze to, ze zdej~f Obvodni odd~ leni' je teriloriemjedno z nejv~t!Jch v naSem okrcse. Napad trestne einnosli se do SOUCasne doby 0 mnoho ~il ve srovnani s minulYmi roky, pfitcmf do~lo pouze k mini malnfmu ~enl stavu oa zdej~fm ()tvaru. Z tono vyplyvA, ze za stiivajfd ituace se musJ operalivne rozbodovat, ktery z chrAnenych zAjmu je v danem moment~ prioritni. Proto take muze dojit k lomu, ze v nekt Tych ~stech n~cno obvod u policistu mnoho nevidJ. J ak jsem ale jit uv dl, vykon sluzby .jc smerovan hlavnc do problemovych mlst a problemovych blasLi innosti, to zn mena do oblasti och rany b zpecnosli osob a rnajeLku, oblasli boje s kriminalitou a obla ti zajffitenfverej neho poradku. • Jaka je vase ~po/uprace s mlslskYm lif-adem a jak se divate fla otazku z fizen { m lstske polide? NaSe spoluprAce se odviji od spoleeoeho ukolu, klerym je zajiSfovani vei'ejneho poradku. Ze strany Policie mobu tuto spolupraci hodnotit jako velmi dobrou. Pokud se tyee otazky zfizen! mcstske policie ja osobne mam za to, ze bude pro mesto pHnosem, a to jak v oblasti zaj i~l~ n i verej neho poladku, tak i v oblasti sam otn tinnosli mestskebo uradu . Ze Irany Politie CR rna j ji zffzeni plnou podporu a die moznosli pn tomto i pomuzeme.
Kanr zmizel meslSkj znak? lor!), nebojlfJ set Nejedl/lf Sf) Udn ou knidci To jenom m eslSkY urad po do /wdl s parrujlkdli " ...chal his/orickj lJlak mes/a sejlllolil z dosal'adniho misla nad vchodon cWkostelo_ZlIakbudeZTI:SlaUrovdn 0 mis/ecLnil umis/ell prawlipodobne lie ve/ld zased.aci slm radnice. Jeho m lslO nad kos/einim vchodem ZIlujmepkmd kepit. -s-
Gymnazium zahajilo Za ' tkern letosniho skolniho rok u used l o v Tr hov ych Svi nech do lavic (zalim v zllkladnf skole) liicet studemlt gymowa. Jakj me iotbrmovall v 1. elsie LiSlll z \(vetna 1. f., bude trhovosvinenska gymna zialn f lfida vedena jako eloko vana trfda ~eskobad ejovi ckeho gymnazia v Ce ke ,ulici, nei nabchnou vSeclloy ctyfi rocnI Icy, by se gymnazium moblo osamoRtalnit. Proloze k rozhod nuli 7lizenf gymnazialnf lfidy dosl o
-£s
r
Mestska policie bide!
TECHNICKE SLUZBYMESTA
TRHOvYCH SVINU
Dabj~i ldufby
One 24. fijna 1991 se uskuLccniJ o spo lce n€: zascdani MEs tskcho zastup itetstva Trhov6 Svinya Obecni ho zastupitelstva Bcst d nice. Krome dop lnku jednaciho i'adu zastup itelstev (p latn eho pro spoleena zased;}ni) byly odsouh laseny stanovy Spolerne lesni sp nivy a bel T rhove Sviny a Besednice (seznlmfme v:is ni mi v pn!rim fish:) a lake vyse pf ispCvku na ~innost lctoSpolerne lesni spnivy (T rh. Sviny 22S 000 Kes a Besed nice 75000 Kes). Predsedou usn! redy obou b i byI spotecnYm zase danim zaslupitetstev jmenova n pan Ji n RoSek . V zaveru pak trhovosvincnskc mesLSke zastupi te lstvo schvalilo vyh I a~ku 0 pusobnosli meslSke policie otisk ujeme ji v tomto eisle) a rozh odlo zndit meSlSkou policii v poltu dvou muiu . ·fs·
pro soukromniky J organlzace
rykopovi prace stroJem K l62
dopravu s fek8Joim voum 1PA
dopl'"avu auty LIAZ, AVIE, MULTlKJW a TRAX.TOR 5 vlebm
pl'"'~e s plo~iDOU M
to do ~~"" 10 OJ
InLormace u.s teL
pameme pazde, dojiZdf vetsina sludentu z C. B udejovic (19) a jen 11 je z Tr. Svinu a okoli. Bchem pi'lStich let se vsak tenta pamer pravdepadobae zmenf vyh odnolSt strednf skoly v mfste bydlistc nebo blfzkcm okolf je nesporml. Ze st.rany pedagogick)'ch pra covniku j chod gymnazialnf tndy pine Z3Jisten. Hi ucitelc dojfZdiz C. Budejovie, 2..,yucuji ext erne a ~ ty ri kva lifikovane vyuc ujfcr da l a k dispozici zakladni skala - s-
c 2L6 23
3
'URAD PRACEPROVA.S Tentolmite se obracfme oa vas obCane - podnikatele! D ud jsme se totif snafili dat rady tern, Icter. pi'~li a zamtstnanf, ale dnes chceme sezmimit a~e stavajicI ci budoucl podnikatele, nebo zamestnavatel , jak postupovat a jak6 mofnosti jim poskyLuje urad pnice ph rozvoji Jejich fircm. Je hued aekohk financnicb zvybodnenf, ale podle kritcrii. 1) Kafdj uchaul! 0 %8m~tnaDr starSr 18 let, kterj je veden v evidencl 0 .. C. Bud~jovice minimalne Z m~fre, d ud mu neby 10 nabidnuto vhodne 7lImtstnAnf a on se rozhodne zai!fl sAm
podnikat (vykoOl:ivat samoslatnou vydeletnou cinnoSl) - mUte dostat urcite financnfzvybodnenf 2) Za m~tnavateJ , kterj ztizuje nova pracovnC mfsta (miUe bYt i samas\. bospodalfcl zemCdelec) ma mofnost dostat take urcite fina ncni dOLace. Novl pracovnfci jsou vybfrani zestavajfcfch uchazecu 0 za m~tnanf, lcter. jsou evidovani nejmcoe 2 Meske. Pad minkau poskytnu tf financniho pi'fs¢vlcu. na nove spolceensky urelne mfsta je podaof pfsemoe fadosu u UP, odd poradenstvl. Sou astf pisemoe zadosti je odborm'i expertiza, ktera pDSuzuje tyta skutecoasti: - efektivnast vyufi tf novy h prac. misl - daba vyuzitf novebo m[c;ta - dabu , kt ~ je nulna pro ufzenf novebo prac. nmta Pro aeely posouzeni a odbomeho zbodnoceof fadosti 0 pi'fs¢ velc ns zrizeof naveho prac.l!lfsta jejmenovan tYro odboroflcU Lzv komise paradniho sboru UP. Pri rozhodovani 0 ueelnosti a efektivnosti nov~ho prac. mista a a vy!i a fonne finanfOlno prfspevku vychau poradni sOOr z expertizy a posouzenirn krilc4"ii z blediska drubo profese pi'edmetu podnik~nf: - do 12ti nasobku - vyrObnf ~innost finaJnf slufby vjrobni - rcmeslne nebo v pffpade ucbazecll z problemovych sku pin (rozumf se uchaz~ a zamestn6ni, ktery ma 2,/llenenou prao. scb pnost, mladistvl, absolventi, uchaze~1 0 zamestminf star r 50 let, uchazeci, ktei'f jsou v evidenci dele nef 6 mesfcu, obCane pot? bujlof zvl~lnr pomoc a spolerensky hui'e pi'izp~sdbilelnr obeane) - do 91i nasobku - u jednot!ivYcb ucbazeM, u Icterycb nebylo mofno poskytnout dvanactinasobek - do 6ti nasobku - pro zam~tnavatele, kd)1 neru narole oa dvamictinasobek Pokud chce uchazee ~plaLfioval flnaofni zvyhodnen[ nesmf mit pri pi'ijeli do evidence UP vlastnr registraci k podnikani 3) Na pomoc pH I'e§eni urnj iovani absolventUkol ~ch typu (VYSOkYoh, slrednicb, u~ili~C)jsou zi'izena ad 1. 9.lZV. absolvemsk6 mfsta (praktikantska u SS, asisleDtslui u VS) Uchazec mus! splnovat lytO podmfnky: - musi bYt uchazec 0 zamestnani (evidence UP), - misto milS! umozDi t zapracovani absolvcn t a zfskani pra)ctickYcb zoalostf. Proto m~ trvat alespol'l 1 rok, - zamestnavatel uzavi'e s UP dobodu, vo klert se zavMe k urcitym stanovenym podminkam Na zaklade dohody hradiDP zamestnavateli zalohove oaklady na zi'fzenf prac. mista [ormou dOlace at do ~ 12li nasobku 580 K~ (u podnilcatelske sfery) oebo do vy~e 12ti rnisobku mini malni mzdy 2 000 K~ (u pi'ispevlrovYcll a razpoatovych arg.). Totez platr i pro zamestoaru mladistvych do 18 let, nejde vSa 0 as islensk~ ~i prak:tikantskli mista. Pro v~chny absolventy prijate po 30. 6. 1991 platf u nesenf vhidy CR C. 238 z 10. 7. 1991, kde je po kytovana I1leva z odvodu ze zisku ve ~i is % z objemu mezd zU~tovanycb v bCZnem race Ie vyplate. Tcnto ~l'isob pomoci mladym lidem se zda velmi ~iaSlne poja tj. Pi'i n~l nejen prospe.ch jim, ale i organizacfrn, Lere tyro absol nty zamestn6vajL Na zaver \ze koostatovat, fe tyto finan~ni podpory umofnujf Up i'e~it jednak problemy sum' lovanfm uehazeM, jednak podporovat nove podnikatele a take pi'in~f moinosti rozvojc podnikaLelske annosti, kLera je v dane oblasti malo rozvinuta ci zcela chybf. Informace, ktere se tjkaj{ oastinenych oblastf v tomto ctanku, Ize ZLskal nejl~pe osobnlin slykcm na UP C. Budejovice, odd. poradcns lvf. B. Simsovci UP Tr. Sviny
Fonkj pOlDkp'~ jen naarostt:!
lak j.rrr si moina I'.fimli, pracol7lici Tt:cll1Iickjch sluieb meaU \, zan a njnu s tiScbJim Farskiho p%lal. ZDJjm 10 jeJllmml 01U) (pOlok rna pry rna TIIlPf. ~ydJdldlnt dna i jfni ',}moleflos(i), ale po trltCh Ill!Zdjmu, kde bjvolj natodnf ~ybor zfejml p'edpokJdda~ Ie jeho POl'innOJt prcl"t:zme povodeii c; jind pHrodni kolastrofa. neni oeista iadlly med. Doufcjme, ie pf#li rok bulk zapocQui prace dokcJIlcl!lla. -s
POZVANKA DO KINA NejplVe uochu hislorie: ironiclrou komedi i - .,Zebdc:ka opera" , klera vypr.1vi 0 vlcich pomerech v londyoskem pedsvc:tl i 0 iivotc spoleenosti
jake talrove, napsal Angl1lan John Gay v roce 1728, 0 dYe SIC let pOl eji zpracoval stejne tema Bertold Brcchtjako jedno z nejpi'iznacnejslch d~1 sveho pojeli epick~bo divadla (t.], dlV"ddla. ktere ma ~)'chovaval. ) A koneCnc v race 1972 se k lomUlo zajimavcmu lematu vrat li , dramalik Vaclav Havel. aby vytvoitl lehlwvliinol.l woven krulOu , briJantne prokombinovaRou hi'iclcu 0 mcchanismech tolallt niho sve la. .leho bra vlastn! vzmkla na objednavlru Cinohemiho kJubu. ale uvedena mob la b9t d po lilitopadove rcvoluci v roce 1990, kdyji USPCSDi! nasl ud o < I re1. is· r Jili MeRle!. V lemer leJDcm obsazenr jako Da d iva dle (d eplncncm kratickou ueasti QSCRrove hVl!!7.dy Ji!remyho lroDse) byla z!"il mo,1i na. Film , Zcbracka opera", kle.ry pi'ichlizi do nasie h kin je pi ny mlOlorad ne rozs
.. ,':, " ,<.{ &'l1fladt Stipb
.....: ·:1"i; sVW, trQ(:lI~i~~"5, 1t-l..... 211 (is •....:...;...>..• ', ' . ~.', '> . '. .
4
"
opalnt svou, "d~Lnicko u " in!elige nci, vetsino u marne , V~e je postavcno na hlavu, rozum i spraved lnosl, sociaLislick9 p rospech i smysl vYchovy, a nediferc ncovana jedno!na ~ko l a, kte rn je vskut ku difercneovami hned dvakrit, podle stareho, jell lIaNby obraceneho zpusobu a svou novou Dokon~ni z minuleho ~sla, nepnzn i k talentu , nejlepe ze ~eho sko li v pre d rn~tech, ktere neNtil ve " Me li jsmc: te dy, a marne dosl1d, skDlu jednotnou, a v jejim ramci svem pedagogickem programu: v poci tll lidske kn dy, v zavisti a nen a poehat v lid ovou devitilelku. jejl'! m1ady absolvent llIDi site elst visti, v ptytWni talentem. Naleze lo v~ ru sodalism u, aby tyhle pre d mely rozsahu, vnend 10 um~ 1 jebo predchiidce, absolvent byvalHkolyobecne zavadcfl Pervcm: nenavisli k talentu a propastna poducitelska neehut' k + mestansk6 (pnpadne niBi stfedni), ale s ~esk9m pravopisem jiZ jebo kultivaci se mnohon;isobnt! projevila i v sko lnich osnovaen, La tinu zap si , a koliv by l pravopis zjednodusen reformou , 0 tatn~ ven,tobylohe 10 prvoi'ade. ArealisoVlllo se. Z n Iznchoodpor lenivcho oeduslednou. Je neuveIitelne, ale je pravda, Ie pravopisne obll!e b ude netalentu p udove se vzpfraj(ciho discipline, jiI se oCividne prokazoval mit i na konci ~Iho tupne je dnotne skoly, po ma luTitc na trojlete poubji talent a th'bjJ pouu duch; prakticism us Circ ho ut il itaristy, ktcrj ~cobecne vzdelavacf ~kol e (VVS~); pra!cticky tcdy po cely !ivOl. Jeho poklada za zbytecn I ~e.chno. co n ikd o v zivote " nepoll'eb uje", co sc vyjadrovad a slo hova vycvi enost je velmi siaM, jebo jazykova kultura ned aj lstan i zpenC1i.t; ZIOSl ned ouka navSech no, coskutccnehovzdelance is loslna , jeho ucta k rodn~ reci rovna nule. Nabozensk.e a nabozensko vydi!luje 2 davu a vtiskuje mu pcce( neu!ilecn c, al e zavi dene duscvni mraVl'li v)ichovy se mu na skole. ktc.ra je niko!iv laickli, nYbd na vSech djsl inkce; necltlivost prizdneho po krokarc . ktcrj se desi hloubck, tup nich fanatickyalheislicki. miize dostat jcn nesmime obtizne. vleela souvis lostl,trad ic minulosti a necbce poeh.h .el z kulturnich dalav huma nily, po nevadl p ro nej hilitorie zaBna jim a jeho roztahovacnou neve om czc ne mil' as obeanskjrn risikem pro jeb.o rod ice. Mravnf aobe k.8 laic yYchova, kte.ra by ji leoreLicky mela nahradit , Je vSak na d o most£. Kef by jcdno lllii skola h ledc la vyplnit vakuum a ntiekeho ncj bid nejsim myslitelnem slupni: dokonce an i ui"itel diteti neni nemym humanismu arespoii disciplfna mi hum anismu mode rniho a n
Poznamka na okraj ...
'ii'
STUDIO EXPRES POLAROID
5
VYHLASKA MESTSKEHO uRAnu TRHOvE SVINY 0 PtJSOBNOSTI MESTSKE POLICIE tllinek 1 ustanovenr Mestskou policii tvon ozbrojena uniformovana straz, v jejfrnZ cele stoji velitel. Zakladnim ukolem mestske poli cie jako vykon ne ho or~3nu Mestskeho uradu Trhove Sviny je chranit vei'ejny por-ddek, zajistovat bezpecnost osob ajejich majetku a dbat na dodnovani platnych uikonu, pi'edpisu a vyhlasek. Sbor mestske policie jc pod i'izen starostovi mestskeho uradu nebo jim povei'enemu uvolnenemu funkcionari, prosti'ednictvim velitele mestske policie. Rada mesta navrhuje velitele mestske policie a po~et pnslusniku, navrh schvaluje mestske zastupitelstvo. Mestska policic ve sve cinnosti na uzemi mesta spolupracuje se statni (republikovou) policii.
- vykonava cinnost
pnsl u~nika
mestske policie
V~eobecna
Pi'i vykonu sve funkce je vclzan zakony a jinymi platnymi predpisy, "yhlaskami a usnesenimi zastupitelstva a mestske rady. Zistupce velitele mestske policie - plni ukoly ulozene velitelem - v nepntomnosti velitele plni ukoly die C'lanku 4 a dalsi ukoly ulo7.ene velitelem.
ClanekS Povinnosti a pravomoce pnslusnikii mestske policie Pi'i veSkere sluzebni cinnosti jsou pnslusnici mestske policic povinni dodrlovat zakony, schvalene predpisy a vyhlasky, plnit rozkazy a naHzeni svych velitelu. Pi'i jednani s obcany dbat cti, vatnosti a d ilstojnosti obcanu i sve vlastni a nepi'ipustit, aby osobam vsouvislosti s touto cinnosti vznikla bezduvodna ujma a pi'ipadny zasah do jejich pray svobodne prekrocil miru nezbytnou k dosazeni sledovancho ucclu. Pnslusnici mestske policie simi po svem jmenovani slib do rukou starosty mesta. Povinnosti kazdeho pnslusnika mestske policie je seznamit se se vSemi ukoly, pnivy a povinnostmi, ktere mu z jcho funkce pnslusnika mestskc policie vyplyvaji a ktere musi bczpodminecne dodrlovat. Postupuji v souladu s ustanovenimi zakona 0 mestske policii a dalsimi zakonnymi norma mi. Mimo vyt9cenych ukolil a povinnosti jsou pnslusnici mestske pOlicie zejmena povinni: - predavat statni pOlici nebo prokuratorovi poznatk-y 0 podczreni z trestne cinnosti, popnpade prestupku - dodnovat sluzebni kazcn, pine dodrlovat a vyuzivat slu7.ebni dobu - zvySovat svoji odbornou a fyzickou pi'ipravenost.
tlanek 2 Vymezeni pusobnosti mestske policie K zakladnim ukolum mestske policie patn predevSim: - kontrola dod novani schvalenych predpisii a vyhlasek vydanych zastupitelstvcm mesta, - chninit pred poskozenim nebo zwitou vei'cjne prospesna zanzeni a objekty, - kontrolovat radnc osvetleni mesta - sledovat radnou upravu vozovek , chodniku, verejnych cest a prostranstvi, jakoz i stav dopravniho znaceni a orientacnich navest i - zajist'ovat, aby byla dodrlovana opati'eni ulozena mestskYm uradem s pi'islusnymi organizacemi pi'i verejnych, kulturnich a sportovnich podnicich a sledovat, zda poradatele plni radne svc povinnosti - dohlizet, aby byl dodrZovan poradek , eistota na verejnych prostranstvich - d ohlizet, aby byl dodrlovan zakaz prodeje a podavani alkoholick-ych napoju mladistvym a podnapilym - posk)1ovat asistenci pi'i vykonu rozhodnuti pracovnikli mestskcho uradu - za kroi'ovat proti osobam narusujicim verejny poradek nebo ohro fujidm fivot, zdravi a majetky obeanu - zasahovat proti podnikani na ncpovolcnych vei'cjnych prostranstvich - spolupracovat se statni policii pi'i dohledu nad dod novanim orga niucc a nzeni dopravy na uzcmi mesta.
Hmotna, trestni i disciplinarn i odpovednost vSech pi'fslusnikli mcstske policie vcetne velitele je upravena obecnymi pravnimi prcdpisy, pokud ncni upravena zvlastnim i predpisy. Pil vykonu sve pravomoci jsou opravneni jako vykonny organ pofa dovat po obcanech, kteH se dopustili protipravniho jednani, aby prokazali svou totoznost. Jsou povinn i vest obcany k dodriovani vei'cjneho poradku, a to predevSim presved covanim a domluvou. Tam, kde se domliJva ncsctka s pnznivym vysledkem,jsou opravncni za poruseni vei'ejneho poradku a vyhlasky 0 organizaci a iizeni dopravy na uzcmi mesta Trhovc Sviny ukladat pokuty do "1Se stanovene zakonem, popffpade pi'estupek ozna mit spravnimu organu.
Mestska policie mufc b9t poverena dalSimi ukoly, souvisejicimi s cinnosti mestskcho uradu na useku ochrany verejneho- poradku podle usneseni zastupitelstva a rady mesta.
Clanek3 Rizcni mestske policie mestsk-ym uradem. Zastupitclstvo mesta Trhove Sviny schvaluje zakladni uisady pro einnost mestske policic. Mestska rada jmcnuje a odvolava velitele mcstske policie a stanovi mu plat. Na navrh velitelc jmenujc a odvolava zastupce velitcle mestske pOlicie. Mestska rada navrhuje zasadni smernice pro organizaci a einnost mestske policie, reSi vSechny zasadni otazky mestske pOlicie. Mestska rada jmenuje cleny mestske policic. Pravo kontroly cinnosti mestske policie ma starosta mcsta a jim povereny pracovnik nebo povereny elcn zastupitclstva mesta.
Ctanek6 Prostredky pouZivane policis ty mes tske pol icie pri sluzebnich zakrocich Tyto prosti'edk-y budou upraveny zakonem CNR 0 mestske policii. C"nek7 Vyst rojni cad pnslusniku mestske policie Vybavenf a pOufiYlini vystroje mestske policie upravuji vnitrni predpi sy mestske policie. Clainek 8 Vnitfni sluzba mcstske policie Sluzebni doba mestskc policie je upravena v souladu s pracovni dobou stanovenou zakonem. Pokud to bezpccnostni situace vyladuje je velitel me take polici:: opravnen nand it sluzebni dobu delsi nez je stanovena. Za praci prescasse post..)1ne nahradni vOlno, vpnpade ,ie nelze n
t " nek 4 Organizace mestske policie a pravomoci V cele mestske policie je velitel, ktery ndi cinnost policie v celem rozsahu. Po ustanoveni do funkce slofi do rukou starostyslib. Je p n mym nadnzenYm vSech pnslusnikii mestske pOlicie a vestanovenem rozsahu nad nimi vykonava kazeilskou a personalni pravomoc. Velitel mestske policie - i'idi a organizuje cinnost mestske policic - kontroluje ~innost slufby podnzenych policejnich pnslusnikli -zajiSt'uje ~ovani odbornych znalosti vSech policejnich pnslusnikii - odpovida za hospodarnost provozu a udnbu vSech pi'idelcnych technickYch prostred ku, za dodnovani sluiebniho tajemstvi, predpisu v oblasti materialniho a finanen l ho zabezpeccni, za dodnovani zako:'lnosti a ochranu uloZenych zbrani a treliva -spr.lvne uplatnovani pravidel odm~novani vramci platnych pfedpisii - projednava zavafne ncdostatky na 6seku bezpecnosti a vei'ejneho poradku v cinnosti podnikii, podnikatelll a organizaci na uzemi mesta a ma pnivo 'l.adat, aby tyto subjekty pi'ispely ke zjednani napravy - zajist'uje spolupl'lki sc statni policii
tlainek 9 Hospodai'eni mestskc policie Mestska policie je samostatnou rozpoetovou organizaci v odvetvi vniti'ni spravy. Jeji vztah na useku planu, rozpoi'tu, spravy majetku a ostatnich hospodai'skYch zale'litost i k finanl'nimu odboru je stanoven zvlastnimi predpisy platnymi pro rozpoctove organizace mestskeho uradu. Pnjem policistil je projednavan v mestsk~ rade ve smyslu platnych vyhlasek a nanzeni. Clainek 10 ZamestnaneckY pomer Vznik, zmeny, skoneeni slu!ebniho (pracovniho) pomeru, porusenf Pokracovani na str. 7 6
VYIILASKA MESTSKEHO
uRAnu TRHOvE SVINY 0
sluiebni kaznE a ~chny sluzby pnivnl vztahy se u pnsl u~nildl mestske poli cie rid i zvhH tn(m 7.akone m (0 lil uzcbn(m pomEru piIslusnikO mestske policic). Do pnjeli zakona 0 mEstske policii jde 0 pracovni pome r podle zak. prace.
PUSOBNOSTI MESTSKE POLICIE
budou upraveny priivnfm aktem dohodou mezi starostou mesta a mistni policii CR
Cllinek 12 Do doby schvalen( zakona 0 mestske policii Ize tuto vyhlasku pnmerene pouZitpro pracovnikymestskeho uradu, ktcn budou poveren( zastupitelstvem mesta k resenr problematiky na useku verejneho poradku a dopravyve mestc.
tliinek ll Vztah mEstske policie ke stAtn i policii Pfislusnici nlestske policic a p n sluln(ci statni politie spolupracuji VC vsech Olazkach, ktete se tjlcaji zajiS(ovan( vc;rejneho poi'lidku ve mestC!. Tyto organy si nejsou vzlI.jemne podnzeny. Ukoly zaji f uji samostatne a pod Ie potfebysi vzajemne pom iihaji. H lavn i zasadyvzll.jemnc spolupnice
Cllinek 13 Tato vyhlUka nabYvil. ucinnosti dnem 24. 10. 1991
• Mestskj stavebnf urad informuje •
Vazeni obcane, abychom predesli VaSim pfi'padnym potifim v realizaci VaSich zameru, pokusime se nektere otazky s kteryroi se stavebnici v naSem meste stretavaji objasnit. ledna se 0 tyto nejbe~nejsi okruhy otazek: 1) naroky a povinnosti stavebniku vyplyvajid z vyhlaseni pamarkove chranene zony mesta, . 2) zfizovani reklamnich poutacu, vyvesnich tabuli atd. 3) povinnosti podnikatele, ktery hodla vyuzivat bjekt Ci jeho cast odLiSne s kolaudacnim rozhodnutim Ci puvod nimu vyuziti stavby, 4) kdy ~adat 0 stavebni povoleni a kdy Ize provadet stavebni prace na zaklade ohlaseni.
jine organy (nape. odbor dopravy atd.) pozn.: Doporucejeme obcanum, kterych se tykaji naroky v uzemi "pamfltkove zony", aby pred vynalozenim syYch prostredku na porizeni propagac::nich zarizeni svUj navrh konzultovali s Pamatkovym ustavem. Pri svevolncm vyveseni takto neodsouhlaseneho zai'izeni bude narizeno jeho odstraneni. ad 3) 3.1 Ve smyslu odst. 1 § 85 stay. zakona, lze provest zmenu ve zpusobu uzivani stavby pouze po predchozim ohla~eni stavebnimu uradu, ktery 0 nich rozhodne nebo nafidi nove kolaudacni rizeni. Priklad postupu: a) jedna se 0 zmenu uzivani stavby bez stavebnich uprav stavebni urad zaMji rizeni na zaklade podani ohlaseni vlastnika stavby. Toto ohlaseni musi obsahovat: - oznaceni stavby, pozemku, vlastnicka prava - soucasne uzivani stavby (die kolaudacniho rozhodnuti) - popis navrhovanych zmen, ktery se die okolnosli dolozi daISi nezbytnou dokumentaci (projekt, vyjadreni OHS, PO atd.) b) v pi'ipade, ze stavebni urad zjisti, ze pozadovana zmena tUivanf by mohla ohrozovat zajmy spolecnosti a to pi edev~im z hled iska ochrany zivota a zdravi osob, fivotniho prosti. atd., sdeli stavebni urad po jejich ohlaseni, ze je Lieb a provest nove kolaudacni rizenf a vydat kolaudacni rozhodnuti. 3. 2 ve smyslu odst. 2 § 85 stay. zakona, zmena uzivani stavby, ktera je spojena se zmenou stavby, projedna stavebni urad ve stavebnim rizeni na zaklade zadosti 0 vydani stavebnfho povoleni a po jejim dokonceni provede kolaudaci stavby. ad 4) Stavebni povoleni (§ 55 stay. zak.) se vyZaduje u staveb vsebo druhu bez zretele najejich stavebnetechnicke provedeni, ucel a dobu trvani. Sravebni povoleni se vyzaduje tez u zmeny staveb, zejmena u pfistavby, nastavby a stavebnich uprav, kdy jde o za 'ah do nosnych konstrukci, meni se vzhled stavby, Ci zpusob jejibo uzivani. Ohlaseni stavebnimu uradu postaci - u drobnych staveb, ktere plni doplilkovou funkci ke stavbe blavni a ktere nerrohou podstatne ovlivnit zivotni prostredi (kolna do 16 m , podsklepeni do 1,5 m, atd.) - u stavebnich uprav, kterymi se nemeni vzhled stavby, nezasahuje se do nosnych konstrukci stavby a nemeni se zpusob jejkh uzivAru (vymena oken, kde zustava rozmer a cleneni)
K jednotlivym bodum: ad 1) D nem 19. 12. 1990 bylo vydano zavazne nafi'zeni l cKNV v C. Budejovidch, kterym bylo prohlaseno hlsto ricke jadro mesta Trhove Sviny za parnlUkovou zonu mesta Z tobo pr o stanbniky v dotcene.m uzemi vyplJvli: a) Vyutiti jednotliyYch casU pamatkove zony, prostoru, souboru a obj ektu i ploch v pamfltkove z6ne musi b9t v so ul adu s jejich kul turni hodnot ou, kapac itnim i i technickymi mo~nostmi. b) Veskere upravy prosloru a ploch mUs! smerovat k jejich fu nkcnimu, technickemu, estetickemu a kulturnimu zhodnoceni s ohledem na charakter jednotliyYch casti pamalkove z6ny. c) Kjakyrokoliv stavebnim zasahUm a upravam kultur nkh pamatek ostatnich objektu, ktere nejsou kulturnimi pamatkami, vei:ejnych prostor, ploch i j ednotUvjch archi tektonickYch prvloi mus{ bjt vyiadano vlastnfkem (spnlv cern , u ~ iv a telem) pred e m pisem n e st an ov is k o Pamatkovebo ustavu v CeskYch Budejovidcb (tel. 23792) . Podminky uvedene v tomto vyjadi'eni budou zakotveny do stavSbniho povoleni nasledne vydaneho odborem yYstavby MeV v T. Svinech. (U j menova ny c h ch ra n e nych pamat k ovy ch obje kt u p redchaz i s ta y. po vol eni "Rozhodnuti" rderatu kultury OU v C. Budejovicich, po ktere je vyj adi'e nf Pamatkoveho uradu vychozim podkladem.) ad 2) V souladu s odst. 1 c § 71 stav. zakona vyladuje instalace: "infor macnfch, rekl amnich a propagac::nich zai'izeni, pokud jsou umisfovana na mistech 'ditelnych z vefej nych prostoru a pokud js u spojena se st?·.bou nebo pozemkem" vzdy povolenf tavebniho 6radu pokud k tomu nej ou pfislusny podle zvlastnkb predpisu 7
Trhove Sviny phin mestske pamatkove z6ny ,
No fotografii tmove I)'ZIl actml mlsto ZlloC[ mestskou pamiilkovou
'.
...
wm..
I
Pldnek dop lii llje in.fo Tm aci mlstskih o stQveblliizo uradu n.a
"
- predcluuejicl stranl
,
., "
Vytesen problem tzv. vnitfnrho obcbvatu Svinenskebo p oto ka) , avsak za nal a lik variabilnf. ze um oliiuje !!slup v pod tat ke vScm finan ne mene ruiroCnyrll va rian tam. eleno ve zastupitelslva posleze pnjall lut o pa to u varia nlu Ueden hJas proti), znamenaj ici mimo ji ne, !e p Hpad mi komunikace by ved la mezi Kolin6 rnlYnem a namestim (viz pl
DlIe 30. zaH J"owodlo mestske zastuplte1stvo na svem zasedtinl 0 ttY. vnilfn£ho okrubu, kterj by mEl Y budoucnu vyfe~1t problem doprnvy'i centru mesl.iL podob~
Jedn li ni byli pfi tom ni zpra covatele miVThu uzcmniho planu ing. arch. Storm a ing. Ze nkl, ktei'i na za klad e rozhodn utf zast u pitelstva xe 7. kvel na L r. zpra covali nc ko li k vari a nt dvo u sporn};ch bodu zjimi navrhovanc ho dopravnih o ideni. Ce lkem zpracovali 4 varianty reSeni a poz dcji dodali jeStc varian tu palOU. Protolc i'knove zastup it.e lstva se sesli na pracovnim zased~ni 0 novych variantilc h uz kon cem srpna a vzajemne si tehdyvysve tl il i
we
nazory, pncemt Id a porovnali &e rysovaJ UIat3 shoda, ne yla diskllse pn li~ rozsahl a byla vede na v ryze prakticke m duch u (te l.asedanf zastupitelstva na konci rpna byl tento probtem st zen, p rotoic !:lylo treba aktua lne vyTeSit otazku meslS.kjch lesua rybnlkll) , Zpracovarele mow podrob ne ko me ntovali predlalene va ri n!y, zvliille dodatecnou piitou, tYkajfci se Io kality Kolinu mlYna a nadraii. O:w acili ji za sice f1n anenc n j n~ ro tnej . f ( vyhd uj e pre l l.ku
Ohled ne od klo ncni komunikace z Tro cn avske ul ice byJy prijaty v podstate po dobne va n nty C, 2 a 3 (budou o Li~lenyv c( Ie pristim). Vyi'esen im protMmu tzv. vnitr nih o obchvatu lak padla posle dni prekafta k do konceni miVThu no veho uzemniho plan u mesta. ·bh-
UpOloriiujeme Pokud si chcete oa uzemi m~ta zi'idit C!i otcvtil provozovnu (obchod 6i kr~rnek) , v~n ujtc pOlOmOSl temto ustaDovenlru ze z~kona CNR C!. 367 /1 990 a obcich a obecnfm zl'fzm f: § 15 - Pr~vnicke a fyzicke oSOby a stat Dr organy potrebuji souhlas obce Ie umfsten-f sve provozovny nebo jeji cast! na uzemi obce. Tim nenr dotC!ena DUlnost splnen! podrnfnek Umis{eDi provozovny Debo jeji casLi podle zvlglnicb pfedpisu_Udeleni souh lasu nernuz by! odmiln ulo, s 'jirnkou prfpadu, Icdyby umistenf provozovny ncbo jcji Msti ohrozilo tivotni proslredf. § 49 - Za umisteni provozovny bez souhlasu oboe (§ 15) muze obeen! rada uioZiI pravnicke osobea podnik8lcli pokutu do 30 000 KCs. Tobie litera ...akona. Pokud si ledy cboete olevfit provozovnu, obchod i!i kn'imelc, staCizasla t na m . kj urad strucnou zadost a mestska rada varn pale formou rozbodnuu udl:lf ouhlas (spli'i o jele-li samozi'ejme vSecbn USLaD veni § l5).
Chcete koupit pozemek? V souvislo ri se schvalenim zakona c. 172 I 91 Sb. 0 pi'echodu nekterych vee[ 'a majetku Ceskt republiky do vlasln iclvi obci, dochazejf na nas mestskY urad zadosli obeanu ko upi pozemku. Pro urychJcnf vyi'izcni lechlo zaldi tosti je tieba za strany obcanu uvest tyto udajc: jrneno a p l'ij rneni, adresa , rodne cislo, rodinny slav (datum uzavfeni snalku), zamcslnavalel. Slalnl ptisl~nosl. V pripade zadatelu - manzclu, mo i bYt uvedena data obou partneru.
°
-fb· 8
" Z historie ... EMIL HACHA 2/ KdyZ Emil nastoupil do !koly, jet byla lehdy umfstl!na v dlle!D( bom i stare budove Gamy, joho lfidnim ufite lem se stal Barto lomcJ Pecka a spmvccm fkoly byl tehdy Hdlel u itel Weisfeil (podlo fOlografie z roku 1881 zmuno je!t~ jmeno katocholy Jakuba Farky a uclle le Josefa Sed lili). V jeho rocn1ku bylozapsano 80 rhlapdl a 38 devcal a je!tc v roce 1939 !iIi v T rhovych Svinech a okoll nekten byvali spoluzaci (napr. mestslcY ar hi ·H, redilel mestsH spofitelny v. v. Kurka nebo IQlnfk Stoi dl aj. ). Protoze v dobe ~kolni dochazky neumcl E mil j ehl! nemecky a malka si pra ia , a by so luto ie~ naueil , snazil se ui jako maly luto nesnaz piekonat. Zaeal pry lim, fc cell romany Marlitt o ve , klcre mcla matka doma, a vyp isovala si z nich eel vely. D ob ic nemecky50 ' k na ue il aZ v dobe, kdy melka jczdila s chJapci ne Caste mlvStell)' do rodiny sve pillclkyne Engel maycrovc , decry gubernialnfh o archiva re Kajetana Nadhemebo, jez. mcla za m a~era statkare dr. Enge lmayera ze starebo praz skeho mcsranskeho rodu_ Krome doko nale ncmfiny v le to ra dine ziskal i zak la dy vybroufenebo chovani, klere mu p ozdej i pmly velnli vhod. Jinak 50 vedic nem tiny Emil Hacha pmdeji naueil i fra ncouzsb:y a anglicky a u il se
historik d [. V'clav Novotny a p rof. fimskeho prava de. Van ~ura C::i d ruhy president NejvySSiho soudu dr. Vamy. V prvnkh letech budejovickeho pobytu byd leJ stu dent l Jacha u fed ilele PIVllI ~eske budejovicke skoly Va clava Novotn e h o, ry bomeho pedagoga a hudeb niho skladatele - vyriistal tu spoJeene s jebo jen 0 malo star!{m synem Vaclavem, bu do udm hislorikem a u.niversi tn rm profesorem. KdyZ se pale po smrti otcove panC Hachova pkst~h ovala do Budejovic, uby lovala se S chlapci v dome pilmo proti budove gymnazia. Ve Svi ncch a v nedaleke SlavC; v hostinci pa na Matib o traviH Hachovi u ~ jenom prazdniny. E mil zrejme ncbyl spatny-m stu dentem , kdyZ byl jako sextan pro [esorsl..j m sborem doporucen jako ucitel i'dtiny do rodiny bude jovickeho tovamika Hardtmutha. Jeho spoluzak Vadav cacha vzpo minaI, Ze Hacha mel vclmi dobrou pamer' a byl vel mi vytrvalY. Diky soustavn ' pili byl po cer.l studia mezi vyzn amcnanymi a pokud jdte existova la v jeho prvnich gym nalialnfc h le tech tzv. lokace iazenf Uk u podl e stud ijn iho prospl!chu (pozdl!j i zru~ene) , by! pry ¥fdy mezi prvnimi. Z da sc, ie uz v techto letech se for moval jedcn z hlavn ich rysli jeho pozdejsi pravnicke a publikacni CLOllosti krilienost. Cacha vzpominal, jak nekdy v lvin te zasahl i do jejich z.ivota spo r 0 pravost rukopisli Kra lovedvorskeho a Zele nohorskcho a jak vSichni prostc ve nli vc s 'atem mlfodnim nadseni, v jejich p ravo s t. IIa cha pry vsak tcnkni t zastaval mineni, zc jc treba prolko umat argu menly a tvrzcni obou stran a leprvc potom ")'Siovit ko n e~ny usud ck. Polcu d je lalO vzp o mfnka pravdiva , projcvil Haeh a nemalo kaeil'sk': statd' nosti. Po malurite v I oce 1890 se s matkou a b ratrem odstehoval do P.rahy a vSloupi l na pravnickou fak ultu Karlovy universily, kde roleu 1895 dosahl dokloratu. Ve svych 23 letcch tak mel sioieny v!ec hny pravnfckc zkousky, a to vci!inou s vyzna mena nim . Krome toho sc uz na fakul!~ zallal pro jevovat j e ho zvyseny zajcm 0 p ravnf teorii, ktery pozdeji vykrys lalizo I v Ha chov/! vcdeckc pub likai'ni cinnosii. Pabyt v Praze ovlivnil H,khliv
take lUSky, sloviosky a polsky. V roee 1882 byl Emil pfijal na TlCSikovo gymnlizium do CeskYCh Bud(!;j ovic. V Ie dob! bydleli Hfichovi v Trbo...ycb Svinech v dom! u Kasinli (v roce 1939 byl maJeLkem dr_ Gregory). Kdyf ¥bk olet v :roce 1884 z.emiel, pIeste bovala so panr HAcbova (zcmfela v race 1914) i s dl!uni do Cesk-ych Budejovic. Ula 5[udentska
JiIsikovo gymnwum v Ceskjrh lJudejovicfch byl ustav velmj dobre povesti, a ~emZsvedcil vcJkY zAjem 0 studium na teta !kole lemefvScchny tndyme ly poboCky. NavSt!vnost~Jcolybyla ov!em pod porcwana i tim, ksojejiUci rckru lovali z rozs a hlcjsiho uzem i, proloi.estfcdn ich skol bylo naj ihu Cech daleko men~ nei dnes e v samotnych Ceskjch Budejovicicb. jimi ~kol pod obneho typLl nebyla. Take biskupsk-y konvikl piispival k poeelnej!i D8vStl!ve, protozc pial za ubytcwani a opatl'eni byl v kon viktu menU De! na soukro mych studcntskych bytc:ch. Jirsikovska ku ltum i lradico byla na gym naziu stale !iva a za tebd ejSiho redilele MUDI. Bozd~ch.a tam pllsobili kva!ilni profesofi. 0 dobre urovn i !koly svedl!i1y i pozdejsi uspechy mnohych jejich MIdi-vedle Emile IUc hy vynikl i napi'. unive rsit nC profesoi'f prafske u niversily
M anicle llticholli se SvST/!; syny. Del'Eli/erYm Emi/em (vpravo) a sedmife/fm Thecoorem lose/em
10
Emil Hacha v debe promoce zivOI i v jinem, cilovem smeru. Ui v prvnich Ictech pravnickeho stu dia se spra telil sc svou scstrenici Marii Klausovou, ktera tehdy by dlela s ro di~ i na Smichove. lejich pratelstvi se casem zmcnilo v hlub si vztah a kdy;[ pozdcji Emil Hacha pevne a hlavnc: finanene zakotvil ve sluibach zemskcho vy-boru, uza vrel s Marii Klausovou snatek a jcjich manielstvi bylo af do jeji smrti v roce 1938 podle Hachova vyjadreni velmi stastne. Narodila se }im jedin a dcera Milada (pozdej i p rovdana Radlova). E mil Hacha redy, zda se, sel uz od poi'atku svym zivotem velmi d levedome. lebo 0 dva rol)' mladsi bratr zustal vl.dy v jeho slinu . Zminmc se alespoii slrui'nc i 0 ne m. Take Theodor Hacha chodil na budejovicke gymnazium, od pocatku hOvSakzajimalyspise veci technickc a strojirenskc. V roce 1891 se na J ubilejni vyslave v Praze scznamil ve strojirenskem pavi 10llu s jakymsi vyznacnym ame rickym podnikatelcm, na jehol radu odjel do ul mori. V Americc zustal osm leI a ziskal dokonce americke statnl obcanstvl. Po navratu do Evropymu rodina dalsi pobyt v USA rozmluvila a tak Theodor poslcze nasloupil ke zna me firml'! "losef a .Ian Frii'ove", kde od roku 19~4 pusob il 30 let jako konstruktcr. Po prcvratu v ro cc 1918 se rozhodl pro i'csko slovenskou stiitni pfisiusnosl a vlal si za manzelku - podobn c ja ko Emil - svou scstrcnici, M ar ii Sittlerovou, scstru uz zminencho Eduarda Sittlera, zna meho kon zervato ra a ar heologa, klc rY u sporada l a katalogizoval VyiiehradsI..1 archiv. Pred E milcm I Jachou se zatim rysovala slibna pravnicka kariera. (pokral'ovanl p HStc)
RADiME . INFORMUJEME • RADIME. INFORMUJEME
Dove oef zaenu 0 fezu ovoe nych di-evi n, o dpovim jeste na do taz na minulc tema - jake pod note pouzit tam, kde je h.!llbok' vrstva pisku. V pildach piscirych majf rostliny ned ostatek zivin, kte re 6e pfi d eS ti sp lavujf d o spodrueh vrstev, pro podnoze jii ne d osaiitel nycb . V tako vem piCp a d e d op o r u cuj i pouZft slabe vzrustnc podnote, pi-ed wenim vykopa t vetSf j'mu a pi sek na hrad it do b,.ym kom postern s "YSOicYm obsahem hum su o Pi'idal trochu j llovile zeme, kte ~ na sebe wZe fiviny a vod u. Zd e se nevybneme p o ui i tr prilmyslovyeb bnojiv, ktere dod' v me v ma lye h, a le f stej~i h da vkaeb. Nas lylka oa po rch u e li min llje tepel ne rozd lly mezi d ncm a noel a zabraiiuje vysych' nf pudy. a ja k tezat? Reza t se mus e, ate ~patny rez je ei'i c inou mn o ha n e iisp echu . Ueele m i ezu jc ~toV3 t PCVIIOU, s ilno u a svetlou korunu. kteci brzv a pravi de lne plo di. D b am e ;; spnivoc ro:doze ni kostemieh vetvi II hlavne 0 rovnowhu mezi ril !.em a plod no If. Rikava e. Ie fez od dal uje plod nost, ale zku!enost i dokazujf, fe spravoy rez ji ul}'eh luje a jeD palny oddaluje. Pl'e d zaca l ke m rezu m usfme rozva,W , jake mame prosiorove moznosti . po lo hu zah rady, sklo n, laJ..1 lvar strom u eh erne ¢stovat. Stihla vretena, ovoene teny, neho volne rvary. Stih lli vfetena dnve kord ony) a sleny predpoklad ajf od za b r li d k ie mn o bem vh~r zku e nosti net ¢ sto 'il ni volnycb tvaril. T o take velmi Olsto vi dfme za pl aty zahra dek, kde byl nepo dare ny po kus 0 ve deni d o sten uskutecnen . Vetvcspod Dlcb pater jsou neplod ne, zakrnele, nej~i palra jsou silne rozbujel3 neplod nym drevem (j ed e n vlk vedle
rroc
d rubeho). Mnohdy to zah radk8i jii vzdava,protoze nevi, ze o m vice vlku kritl Debo odstraiiuje, tim vi ce a urp utnl!jixostou. Proto d opo rul' uji pr ed evsfm p es tovanf bezpatrovych vo lnych ko run. J e nejme nl! Da rocne na prad, Dej· mene uraz ov~ , ekoD o mieky vy- hodDe, protoze ' ljme nejmensi pol'et jedincu, pntom plodnost je vysoka . Vgch ovny rez ta kove ho stromecku je jednoduchy a . nad ny. Z vollme si vysku r ozvetveni. R adsi vyse, protole pn se~enf trivy, Debo obdi!laWni pfldy nilSi ve tve p r ekUejf. Pr oto p o ne chlivame asi je den metr nad ze mi pet z d xa v ' c h o ce k, o s t at nl odstranfme. Tim vznikne stredD] vyhOD a tyi'i tejne odklo Dena ramena . St red n! vyhon ihned v rilsl u potlacujeme, ale zatfm ne· odstraiiujeme, protoze dopomaha spravnemu odklonu spodnieh vyhonil. Jiz konecm cervenee nebo v srpn u p rvnfb o roku zkratfme vyhony lak, ie si vyhledame pupe· oy smeiujicr z koruny ye n, eehny phbliznc ve stejne vysce a sthb ne· me 0 jeden pUptD vysc. Zde zlileif naspr.1vncm kolmem slhhnuti (asi 1 mOl nad pupenem) , aby Debyl podstrizeD , nebo nezustal cipek, ktcrf oeko ncspravne nasmeruje. B udou d ve.tC vky z nej vyssi eh pupcn ilza.ehovav-dji puvod ni smer. ale z vcn kovnieh pupcnfl vyrostou vyhony ho rizon t.ilnfm sme re m a Ivoi'[ zakl ad velvi 11. ra d u. Do \t on ee p rveb o rok u marne j iZ 7..3 'Iad jednoduehe, vzdusne koru ny. Stred, neboli terminal odstranime. D ruhym a trelrm rokem postu· p ujeme stej ne. vedcme a kratime jen hlavni vybo ny, ve tvi ~ky kolmo resloua odstraiiujeme zeela , ale ne krali me . Zde si musfme uve dom it, Ze vC Mcka Jcden Tok rosIe , d ruhy rok se na nl tvon k"Ve tni pu p e n y a t fetl ro p lo d £. Pr i
zakracovani s i doslova vynu eujeme rozv~ tvovanf, eof vede k zahuSt'ownI ko runky a zabraiiuj e tvorb i! kV!lnic b p u p enii. Tak behe m vyehovne ho rezu zaplnime co nejve tsi mozny prostor, stromky za ci naj f na p lno plo d it. Da le uplal iiuje me tzv. "Pillar" system, k le ry s i vysvi! t1 1me v da U fm poltracowru.
V ZAHRADKARsKE PRODEJNE
NA TRZNICI?
Matedobie uskladnenou zeleninu? SDahou kazdeho zahradkare jc vypestovat kvalitni a zdravou zeleninu, kterou pak skllzi v dobe kdyZ je zrala. Sklizeii zeleniny je podmfnena jed oak dobou se ti, vysadbou. vlastnostf pildy(bonitou), podnebim,jakof i dillsimi ovliYii ujicimi faktol}'. Velmi casto sklizena zelenina na podzim, zejmena nektere druhy se uchovavaji skladovanfm az do predjai'i k p ozdejsimu konzumovani a zpracovanf. Meli byehom davat pozor na p redcasnou sklizeii, jelikoz slabS[ mrazik mnohym zeleninam (mimo p lodov}m) nevadi , naopak prospiva najej ich kvalite napr. kaderavek rna jcmnejSi chut'. D na lotiz zelenina za pod zimnich dnu piibyva na vaze, mohutni, pletiva se zpcvi\uji a lim vzrilsla trvanlivost ph skladovani! Sklizet zeleninu k uskladneni na zimu, byehom meli vldy za sucheho po~si, protoze zclenina sklizena za deSlivcho poeasi nam snaze podleha zilie. Kofenovo u zeleninu jako jemrkev, eeler, petriel, pasliiiak, kterou jsme p a sklimi opa tml: vyryli ze zeme, na t' od kroutili , takZc z\lstaly asi 3 em dlou he iapiky (srdicko malyeh list ll, aby se omezilo dychani) neehame trocb u osch nout a pak !ep rve milzeme tento druh ukladal do hromadky pisku, rase li ny ncbo meehu. Raselina i meeh je vhodncjsi, protoze lepc udduji vlhkoSI v eelem p rostoru hromadk-y. Zeli nebo kapusla snasl i nekolikastupiiovy mraz. Hlavky, ktere jsme sklidili i s kosialy, pfipadne i s koreny, rovnez mllzeme zalozit stejnym zpilsobem jako korenovou zeleninu. Nekten zahradkah k uskladneni pouzivajf s ki niku ncbo tcz vyklizenych prostor pareniste. Pri tomto zpusobu uskladneni je zapot rebi jednak zajistit potrebnou tepelnou ilOlac:i a vetranf, ktere opatNm hust9m plclivcm. aby se nam dovoitr nedostaly m si. Pro zahradkaie bydlici v domcch s tepclnymi sklepy je tenlO zp ilsob uskladneni zeleniny dosli vhod ny. Riii tckovou kapustu a kaderavek milzeme smele neebat na zahone, jclikoi tyto druhy snlis sf - 15°C mrazu i vice za pi'edpokladu , je-li d osta tecna ~n e hova poJaYvka . Jinak je miHeme uchoval ve skladovacim prostoru tak, ze necha me koseal s rilzickami a s vegetacnim vreholem nebo uehova me pouze orezane ruzii'J.:y, col. je nejekonomiclcjsi. Kaidy dru h zeleniny pred uskladnenfm na zimu dilkladne vyti'idime, kdy odstranime poskozenou nebo napadenou zeleninu ehorabami . T akovou zasadne do skladovacich prostoril neukladame! Skladovacf prostol}',jako jsou sklepy, bye hom meli pred uskladnenim vysiht a vybflit s pi'idavkem madre skalice, clmZzamezime sirenl rilznyeh plisn!. Rovoez mil.zcmc nekte re pouzite listy zelenin Ik uskladneni dezinfikovat na par minut v roztoku hypermanganu (manganistan draselny) , kd y timlo zpusobem docilfme snfieni skladovacich ztrat zeleniny. Hlavni podminkou skladovaciho prostoru, kterou se nam vsak nmohde tezko podaN zajistil, je Udrl.ellCplo\u mezi 1 az5 °c pri vlhkosti 85 - 95 % . Romel prostora by nemela b)1i primo osvctlena -Iepsi jc lma , a rovoez musime zabezpecil vhodnou velratelnosl. Castecnou vyjimkou v uskladneni zeleniny na zimu jsou eibuloviny, ktere se neehavaji uplne dazrat (nejlepe v prilvanu) - i'esnek se ncsmf neehat pfez rat. aby neshnilyochranne slup~J' a eibule se nerozpadla. Tulo zeleninu naopak uskladiiujeme vsuehyeh. vzdusnyeh mfstnosleeh asi lak 18°C teplych. Dels i skladovatelnost rna cesnek nepalicak nebo cesnek vysazeny na jare, ovSem jeha vynasnost je mens!. Doddime - Ii vScehny zasady spravneho pestovani, sklizne a pak i uskJadneni , milieme se tesit po eely rak zc zdnive a ehutne zeleniny.
PODNlKATELE,
POZOR!
Mil:sTSKA RAnA pf\PTllVlue pTopagolDll'rospekt 0 m~sa.
klerY by mn bft pHpranD do !etnf sewny 1992. Ve snuze, ahy
byl prospekl pro mi9to eo DtJlevnEj ~f, a pHlom neztralil Dic
na kvaUtE, nabbime (ilasl podnikalelflm.
Co zisluilc?
Svou reklamu v kaid.im vtllsku prospekla.
Co ZM to?
ZlIplaUIc tanovenou eornu nkllUDy die nllkDSIL tlml zSskAte
dvakraL Naldad na reldaruu Vim odette nm'D~ni 6fad u
zikJadu cIanL
Co pro to udHat?
011
ZE NEJLEVNEJI
NAKouplTE
Bohuslav Zaehar
kten muu te oa bfdnout sluiby pro turisty
Pisemnou formou se pHh16s11
VAZENi,
UZ viTE,
Mes15kim lifadE v Trhoryc:h
Svlnech. Cena a nWcolil nkIa.mJ budoo upmni n y v pr6bihu
rprtlcllvanl pror;peiclu. Vf1VBrDY navrh oech.&me: rpncoval DB
od povfdB,lid lirovnL
Aby lnzel'Ovani slufby delaly mestu dobn! Jmeno. ")'IDliivJe sl
mi:stsk8 rads pr8"0 rozhodnoul, lden ftldamy budou do
prospeklu zafa7.eny.
1. E. 11
Spolecenska kronika NAROZENi Jan Cerny, 2. 8., - Tfebi:n;keho 803 Vladimir Sokolik, 12. 8., - Budovatelska 1005 Tomas Kobes, 13. 8., - Sidliste 708 Nikola Vesela, 14. 8., - Zahradnf 1013 Ma rie Sinaklova, 16. 8., - Husova 148 Martin D vorak, 26. 8., - Pecin 16 Tomas Trajer, 15. 9. - Cizkrajice 43
Kopirovani na piistroji znacky RICOH provadi MestskY urad Trhove Sviny Kopie fo rmatu A4 1,40 Kes Kopirujeme i stranky zvazanycb knih!
OSMDESA.TNicl Leopoldina Steinbauerova, Slunecna 889 - 2.11. 1911 Jan Votruba, TrocnoVllka 517 -4.12.1911 Bozcna Hohenbergerova, Jiraskova 207 - 11 . 12. 1911 ZLAT ASVATBA Bedrich a Bozena Kocinovi, Jeronymova 487 oslavili 18. listopadu padeSB\ let spolecneho manzelske ho souzitL
Abeceda fytoterapie (2.)
Pokeaeovanf z minuleho efsla: Ani Cechy nezustaly za sve tovym denfm pozadu. CIsar Karcl IV. povolal z F10rencie do Prahy vynikajfcfho znalce iceiv)'ch rostlin Angela. T en zalozil v Praze rozsahlou zahradu Bortus Angeli, kde pesloval nejruznejM leeive roslliny, ktere poto m s uspcchem pouifval ve sve leka rcn ke peaxi. Poeatkem 15. sl oleli pusobi l na prazske univcrzite Ki'istan z Prachatic, vyhl
melod u ovlivi'lovanf nejruz (nap!'. p ro liztin~ tlivc) i stimu lujfcf, ktere podporujf imunitni n~jMc b nemoc( a~ do pot4tku ystem. V celku j e tak m o~ne naseho stoleti. Objevem Sal v arsamu, k t er y p at H P. pOl l acil a amezi t proj evy Erlichovi, za
VYUZIJTE REKLAMY VNASEM LI STE! A dr esa M cstsky urad, redakce T rbovosvinenskych listu, 374 01 Tr. Sviny nebo m u ~ete telefonovat na c. 0335 / 211 59, kl. 4, pf BeekoV3 PlcSna inzerce v ramecku -za 1 cm 2 plochy 3 Kes, za jeden rcldek textu 5 Kes, za celo trankovy inzerat 1000 Kes. V pi'fpade, ze nam svuj inze ral ci reklamu zaslete postou, doru cime yam slozenku. Pri osobnim podanim (v kancelai'i M 0 c. dv. 1 v I patrc) zaplatfte ucet na mfs l c . V obou pi'fpadech stacf uvest rozmery r amecku a lext nebo pocet fadek s textem
Rukopisy dncSnfho cisla byly projednany v redakcnf rade dne 30. Hjna a do tiskaren pi'edany dne 7. 11. 1991
TRIJOVOSVINENSKE
Llsn
Zpravodaj obcanu mcsta Trhovych Svinu a okolf Vydava Mcstsk}' urad v Trhovych Svincch Pi'edseda rcdakcni rady Frantisek Slfpka Odpovedna redaktorka Marie Du~kova Tisknou Jihoccskc tiskarny, provoz 11, CeskY Krumlov Cena tohoto vytiska 2 Kes
