Textilnictví v prehistorii 3. přednáška – vývoj textilnictví od paleolitu po dobu stěhování národů Mgr. Kristýna Poppová Urbanová Oddělení prehistorie a protohistorie Národní muzeum
11. Vývoj textilnictví od paleolitu po dobu stěhování národů 11. 1. Paleolit – moravský pavlovién
Pro výrobu rohoží a košů bylo používáno široké spektrum divoce se vyskytujících rostlin (traviny, lýko dřeviny), které byly opracovány ručně nebo na primitivních dřevěných stavech (viz předchozí přednáška). Pro dané období předpokládáme znalost opracování rostlinných vláken technikami: -
košíkaření (vaky pro transport, uchovávání surovin, potravin aj.)
-
rohožnictví (výroba rohoží aj.)
-
síťování (pasti, sítě, vaky, ozdobné součásti oděvu aj.).
Jedná se o techniky, které sloužily k výrobě užitných předmětů a textilií před vynálezem samotného tkaní založeného na principu křížení dvou osnovních nití a protahování útku prošlupem – odtud jejich název „předtkalcovské“. Jedná se o základní primitivní techniky, z nichž se vlastní tkaní vyvinulo.
Obr. 1. Představa malíře L. Baláka o textilní výrobě v paleolitu.
1
Znalost a užívání těchto technik nám dokládají nálezy většinou negativních otisků vazeb (např. lokality Dolní Věstonice, Pavlov aj.) nebo přímo karbonizované zbytky šňůr (např. lokalita Lascaux, cca 15 000 př. n. l.).
2
3
Obr. 2. Jedny z nejstarších otisků tkanin z lokality Catal Hüyük, Turecko, schémata proplétání. Obr. 3. Schémata proplétání vytvořená na základě průzkumu paleolitických nálezů z prostoru Moravy.
K čemu byly výrobky z rostlinných vláken a textil používány? Předně k uskladnění a přenosu potravy a jiných nezbytností (drobné předměty, nářadí atd.), jako pomůcka při lovu (provazy, s´tě, pasti atd.) Další neméně důležitou funkcí bylo jejich používání jako dekorativních a funkčních oděvních součástek (např. třásňové sukénky jako je vidět vlevo na Obr. 4. Venuše, lokalita Lespugue, cca 20 000 př.n.l. aj.).
2
Doporučená literatura: Adovasio, J. - Hyland, D. C. - Soffer, O. - Klíma, B. - Svoboda, J. 1999: Textil, košíkářství a sítě v mladém paleolitu, in: AR LI, Praha, 58 - 94. Adovasio, J. M. - Hyland, D. C. - Soffer, O. 1997: Textiles and Cordage: A Preliminary Assement, in: Svoboda, J. (eds): Pavlov I Northwest, Brno, 403 - 423. Adovasio, J. et al. 1996: Upper Paleolithic Fibre Technology: Interlaced Woven Finds from Pavlov I., Czech Republic, c. 26 000 Years Ago,in: Antiquity 70 (269), 526 - 534. Barber, E. J. W. 1991: Prehistoric Textiles. The Development of Cloth in the Neolitic and Bronze Ages with Special Reference to the Aegean.Princeton. Barber, E. J. W. 1995: Womenś Work: the first 20 000 Years. Women, Cloth and Society in Early Times, New York - London. Bravermanová, M. - Březinová, H. 1999: Několik poznámek k článku "Textil, košíkářství a sítě v mladém paleolitu Moravy", in: AR LI, Praha, 113 - 118. Buňatová, M. 1999: Textilní produkce v mladém paleolitu, experiment pro dokumentární film "Úsvit géniů", in: AR LI, Praha, 104 - 111. Fridrich, J. - Sýkorová, I. 1999: Kritika kritiky aneb o tkaní v paleolitu, in: AR LI, Praha, 119 - 125. Kovačič, V. - Moravec, V. - Svoboda, J. 2000: Fotografická dokumentace textilních otisků z lokality Pavlov I., předběžná zpráva, in: AR LII, Praha, 303 - 315. Adovasio, J. M. 1997: Basketry Technology: A Guide to Identifikation and Analysis. Aldine Publishing Company. Chicago. Hurley, W. M. 1979: Prehistoric Cordage: Identification of Impressions on Pottery. Taraxacum, Washington.
11.2. Nejstarší doklady tkaných textilií - neolit Jak již bylo řečeno výše, s prvními doklady zpracování rostlinných vláken se setkáváme už v období paleolitu a mezolitu, které vesměs sloužily k užitným účelům (síťky na lov, vaky na transpost atd.), posléze také dekorativním („sukénky“ aj.). Nejstarší doklady rozvinuté textilní výroby a nálezy textilu (otisky) pocházejí z oblasti Předního Východu – z lokality Jarmo, Írák (8. tisíciletí př. n. l., viz obr. níže). 3
Obr. 5. Nejstarší otisky textilu na hliněných kuličkách, lokalita Jarmo, Irák, 8. tisíciletí př. n. l.
Z prostoru samotné střední Evropy bohužel nemáme žádný doklad pravé tkaniny před 4. tisíciletím př. n. l. (detailněji viz níže). Tkaniny z období mezolitu, neolitu a eneolitu se nám dochovaly ve třech formách: a) jako samostatné tkaniny dochované ve vlhkém prostředí nákolí s nepřístupem vzduchu (lokality Irgenhausen, Robenhausen aj.), které je ideální pro zachování organických materiálů (kromě textilu se dochovaly také předměty vyráběné z kůže, dřeva a jiných rostlinných vláken - lýko aj.). Podobné vhodné podmínky také poskytují rašeliniště, kde nacházíme množství textilu od doby bronzové až po vrcholný středověk. b) formou negativního otisku na keramice, v mazanici aj. (např. nálezy z Lulče aj.) c) karbonizované (např. nálezy z lokality Kreienkopp aj.). V současné době jsou známy a rozlišovány 3 okruhy, spjaté s konkrétními územími – 3 výrobní tradice: 1) Blízkovýchodní okruh (zejména Anatolie, Irák) -
typické pro tuto oblast jsou jednoduché plátnové vazby
-
stále početné užívání různých typů proplétaných textilií
-
používání výlučně rostlinných vláken, zejména lnu (vlna výjimečně od chalkolitu, lokalita Nahal Mishmar)
-
pro tkaní pravděpodobně používán pozemní tkalcovský stav 4
Obr. 6. Pozemní tkalcovský stav, schéma tkaní – princip tvoření prošlupu.
2) Severomořský okruh (S Německo, Pobaltí) -
vše jsou netkané textilie (pleteniny – sprang, proplétané textilie)
-
používání rostlinných vláken (lýko, traviny – např. mořská tráva, rákosoviny aj., ne len)
-
textilní výroba se v této oblasti ujala až s rozšířením vlny jako textilní suroviny, která měla podobné výhřevní vlastnosti jako doposud užívané kožešiny (upřednostňován oděv z kůží – rozdílné klimatické podmínky proti Blízkému Východu).
3) Středoevropský okruh (J Německo, Švýcarsko) -
typické je užívání vesměs rostlinných vláken (lýko z vrby, dubu, lípy, ale také len shodně jako na Blízkém Východě, výjimečně kombinovaná vlákna - vlna minimálně, objevuje se v kombinaci s rostlinnými vlákny, nálezy z lokalit Clairvaux-les-Lacs -cca 2900 př.n.l., Luetzendorf aj.)
-
základem je vždy plátnová vazba
-
objevují se i pleteniny
-
tzv. „starting borders“ – doklad používání svislého tkalcovského stavu se závažími
-
výzdobné prvky vplétány a všívány (detailněji viz níže).
Do mezolitu datovaná rozmotaná síťovina z lýkového vlákna byla nalezena v Litvě a ve Finsku a negativní otisky sprangu - pleteniny - z blíže neurčeného vlákna byly nalezeny na 5
střepu ze severního Německa (Schlabow 1970). Co se skutečné tkaniny týče, nemáme žádný doklad před 4. tisíciletím př. n. l. To samozřejmě neznamená, že obyvatelé Evropy neznali pravé tkaní a nenosili tkané oděvy a jejich součásti předtím. Setkáváme se s doklady tkalcovského stavu již v polovině 6 tisíciletí. Také se nachází otisky na střepech z lokalit Vinča-Pločnik, stupeň I., u Supska (Garašanin 1979).
Obr.7. Mapa rozšíření a užívání různých druhů tkalcovského stavu – pozemního (horizontálního) a svislého se závažími (vertikálního).
Prvním větším souborem dochovaných tkanin jsou až nálezy lněných textílií ze Švýcarska švýcarských jezerních nákolních osad (lokality Robenhausen, Schaffis,Irgenhausen, Murten, kultury Cortaillod, Pfyn, Horgen, okolo 3000 př.n.l.), které byly velmi pečlivě publikovány E. Vogtem (Vogt 1937). Základním typem tkaniny byla tkanina utkána v plátnové vazbě, různých stupňů kvality nejkvalitnější jsou zdobeny vytkávanými a vplétanými vzory a setkáváme se s množstvím různě řešených okrajů. Typickým rysem většiny tkanin z neolitických lokalit ve Švýcarsku je zesílené záhlaví - okraj o šířce okolo tuctu nití, mezi kterými byla osnova protažena ve zdvojeně - což dávalo povrchu 6
jemně rýhovaný vzhled. Právě tato záhlaví (v zahraniční literatuře označovaná jako tzv. starting borders) jsou důkazem užívání vertikálního tkalcovského stavu se zatíženou osnovou.
Obr. 8. Neolitická tkanina se zesíleným záhlavím a ozdobnými střapci.
Každá z těchto pozdně neolitických tkanin nám ukazuje další a další techniky a "triky" používané prehistorickými tkalci ke zkrášlení tkanin. Typické je prolínání technik vycházejících z košíkaření, síťování a pletení pomocí jehly, které se vedle vlastního tkaní držely poměrně dlouhou dobu a místy byly dominantní (zejména prostor severní Evropy). Další nálezy podobné švýcarským z Evropy 2 tisíciletí př. n. l. - jihovýchodní Francie (nákolní osady), z prostředí německého Magdeburgu, Hannoveru a Kasselu (zde se setkáváme s prvními vlněnými tkaninami). Mnoho otisků na keramickém materiálu nacházíme z prostředí kultur kulovitých amfor a lokální Warberské kultury (střední až pozdní neolit) z výzkumů z Hannoveru, Rietzmezk, Kreiss Rosslau (Schlabow 1970), nejčastěji se jedná o otisky sprangu, poté plátno, občas blíže nedefinovatelné (zejména díky způsobu dochování). Zdá se, že podle analýz, jsou tyto otisky spíše pozůstatky po tkaninách zhotovených z rostlinných vláken než ze zvířecí srsti. Nález dochovaných tkanin z této doby pochází také z oblasti jižně od Magdeburgu, z pohoří Harz - Kreienkopp, Kreis Bernburg - hrobky,ve kterých byly nalezeny karbonizované tkaniny (Schlabow 1959). Podobný typ nálezu máme také z další lokality z území středního Německa - pohřebiště Spitzech Hoch, taktéž pozůstatky tkanin – součástí oděvů. 7
V tomto období byl položen základ pro rozvoj dalších textilních technik v době bronzové. Doporučená literatura: Adovasio, J. M. 1975 – 77: The Textile and Basketry Impressions from Jarmo. Paleorient 3, 223 – 30. Adovasio, J. M. 1983: Appendix: Notes on the Textile and Basketry Impressions from Jarmo, in: Braidwood (et al.)1983:…….., 425 – 6. Barber, E. J. W. 1991: Prehistoric Textiles. The Development of Cloth in the Neolitic and Bronze Ages with Special Reference to the Aegean.Princeton. Barber, E. J. W. 1995: Womenś Work: the first 20 000 Years. Women, Cloth and Society in Early Times, New York - London. Bender Jørgensen, L. 1992: North European Textiles until AD 1000. Aarhus. Brandt, K. 1935: Neueerkentnisse zu Vor- und Frühgeschtlichen Webstuhlen, Prähistorische Zeitschrift 26, 87 – 101. Britnell, W. J. 1977: How upright was the Warp-weighted Loom? Antiquity 51, 238 – 39. Garašanin - DOPLNIT Illingworth S., J. - Adovasio, J. - Soffer, O. - Šedo, O. 2003: A Textile/Basketry Impression from the Neolithic Site of Luleč (Central Moravia), in: Archeologické rozhledy LV, 767 - 771. Johl, C. H. 1964: Altägyptische Webstuhle und Brettchenweberei in Altägypten, Hildesheim. Makkay, J. 2001: Textile Impressions and related Finds of the Early Neolitic Körös Culture in Hungary. Budapest. Massurel, H. 1984: Les premiers Tissus, Archéologia 188, 46 – 55. Kostelníková, M. 1985: Otisk tkaniny z mladší doby kamenné z Lulče (okres Vyškov), in: AR 37, 197 - 198. LaBaume, W. 1933: Der stehende Webstuhl, Prähistorische Zeitschrift 24, 301 – 4. Levin, M. – Horowitz, S. 1961: Textile remains from the caves of Nahal Hever, Atiquot 3, 163 – 64. Piccard – Schmitter, M. T. 1967: Deux métiers horizontaux utilisés en Egypte vers 2000 avant J.C., Bulletin du liason du CIETA 26 (July), 13 – 39. Rachlin, C. K. 1955: The Rubber Mold Technic for Study of Textile-impressed Pottery, American Antiquity 20, 394 – 96. Roth, H. L. 1913 (reprint 1953): Ancient Egyptian and Greek Looms, 2.nd. ed., Halifax. -
1918 (reprint 1977): Studies in Primitive Looms, Halifax.
Roth, H. L. – Crowfoot, G. M. 1921: Model sof Egyptian Looms, Ancient Egypt 4, 97 – 101. Ryder, M. L. 1962: The Origin of Feltmaking and Spinning, Antiquity 36, 304. -
1964a: The Origins of Spinning, Antiquity 38, 293 – 94.
-
1964b: Fleece Evolution in Domestic Sheep, Nature 204, 555 – 59.
-
1965: Report of Textiles from Catal Hüyük, Anatolian Studies 15, 175 – 76.
Schlabow, K. 1960: Abdrücke von Textilien an Tongefässen der Jungsteinzeit, Jahresschrift für Mitteldeutsche Vorgeschichte 44, 51 – 56.Vogt, E. 1937 : Geflechte und Gewebe der Steinzeit. Basel.
8
Vogt, E. 1937..: Geflechte und Gewebe der Steinzeit, Basel.
11.3. Rozvoj textilnictví – doba bronzová, raná doba železná S rozvojem výroby kovu a spolu se zařazením kovových předmětů do hrobového inventáře přichází nový fenomén: dochování textilu díky korozním procesům, což je nejčastější způsob dochování textilu z období prehistorie a protohistorie. V době bronzové se výrazně rozšiřuje používání vlny jakožto textilní suroviny. Spolu s tím jde ruku v ruce také rozvoj barvířství vlna velmi ochotně přijímá a drží přírodní barviva na rozdíl od rostlinných vláken jako je např. len.
Obr.9. Mapa užívání rozdílných textilních surovin: shora dolů – len, len a vlna, vlna (a konopí?).
V textilní výrobě převládá na mnoha místech výrazná neolitická tradice a kombinování předtkalcovských technik s tkaním. Stále se můžeme setkat s pletenými tkaninami a s jednoduchými plátnovými vazbami kombinovanými s vyplétáním a prošíváním jehlou. V tomto období dochází k výrazné inovaci - objevují se protokepry (severní Itálie, lokalita Lago di Ledro, 3. tisíciletí př. n. l.) a později i první složitější vazby keprové (např. jednoduché kepry 2/2, 2/1). To souvisí s vývojem tkalcovského stavu – místo jednobrdového
9
svislého tkalcovského stavu vzniká stav vícebrdový, který umožňuje tkaní právě takových složitějších vazeb.
Obr. 10. Schéma tkaní kepru na vícebodovém tkalcovském stavu, pohled z boku, pohled zepředu.
V českém prostředí se setkáváme s několika málo případy nálezů tkanin z doby bronzové a rané doby železné. V textilní výrobě lze opět vyčlenit více okruhů – postupně se začíná zvýrazňovat lokální tradice: 1) Skandinávie a severní Evropa -
nikdy nebyla přijata středoevropská technologie zpracování rostlinného vlákna, drtivá většina produkce je vlněná
-
nejsou tkalcovská závaží – zdá se, že byl užíván jiný typ tkalcovského stavu než v prostoru střední Evropy – předchůdce tubulárního tkalcovského stavu
Obr. 11. Nálezy textilií z lokalit v Dánsku (Borun Eshoj, Trindhoj aj.)
10
2) Střední Evropa -
přetrvávají převážně rostlinná vlákna, vlna se objevuje výjimečně
-
užíván svislý tkalcovský stav se závažími
-
vícebrdový svislý tkalcovský stav – technologická inovace – objevují se keprové vazby
3) Britské ostrovy 4) Jižní Evropa – Itálie, Španělsko, Francie
Obr. 12. Schéma tkaniny s vytkávanými motivy z lokality Hallein (Rakousko), přibližně okolo 1000 př. n. l..
Doporučená literatura: Barber, E. J. W. 1991: Prehistoric Textiles. The Development of Cloth in the Neolitic and Bronze Ages with Special Reference to the Aegean.Princeton. Barber, E. J. W. 1995: Womenś Work: the first 20 000 Years. Women, Cloth and Society in Early Times, New York - London. Bender Jørgensen, L. 1992: North European Textiles until AD 1000. Aarhus. Burke, B. 1997: The Organization of Textile Production on Bronze Age Crete, in: Laffineur, R. - Betancourt, P. (eds): TEXHNE. Craftsmen, Craftswoman and Craftsmanship in the Aegean Bronze Age. Proceedings of the 6th international Aegean Conference, Philadelphia, Temple University, April 1996, Aegeum 16, 413 422. Bronholm, H. C. - Hald, M. 1940: Costumes in Bronze Age in Denmark. Cobenhagen.
11
Jenkins, I. – Dyfri, W. 1985: Sprang Hair Nets: Their Manufacture and Use in Ancient Greece, American Journal of Archeology 89, 411 – 18. Schlabow, K. 1959: Beiträge zur Erforschung der jungzeitlichen und bronzezeitlichen Gewebetechnik Mitteldeutschlands, Jahresschrift für Mitteldeutsche Vorgeschichte 43, 101 – 120. - 1962: Gewebe und Gewand zur Bronzezeit. Neumünster. - 1937: Germanische Tuchmacher der Bronzezeit. Neumünster. - 1957. Lárt du tissage dans l´Europe du Nord aux périodes du bronze et du fer, Buletin de Liaison du CIETA July 1957, 13 – 16. Tzachili, I. 2007: Weaving at Akrotiri, Thera: defining cloth-making activities as a social process in Late Bronze Age Aegean town, in: Nosh, M. - L. (eds) 2007: Ancient Textiles. Production, Crafts and Society, Ancient Textiles Series 1, Oxford, 190 - 196.
11.4. Halštat a latén – od honosných tkanin k „masové“ produkci Jedná se o období, kdy se setkáváme s vůbec nejpropracovanějšími a nejsložitěkšími tkaninami z protohistorie (halštat, hrobky elity). Základem je vždy plátnová nebo keprová vazba kombinovaná s dalšími tkalcovskými technikami – vytkáváním, všíváním, tkaním na destičkovém stávku aj. V tomto období dochází k rychlému rozšíření a „zevšednění“ keprových vazeb. V období následujícím (latén) se nesetkáváme s nijak výraznou technologickou inovací, většina nalézaných tkanin je střední kvality. Většina tkanin z obou období je zachována díky korozním procesům (Hochdorf, Pustiměř aj.) a vhodným konzervačním půdním podmínkám (Halštat). Opět lze vysledovat několik oblastí s charakteristickou textilní produkcí: 1) Skandinávie – S zákrut, textilní surovina vlna, plátno a 2/2kepr, diamantový kepr – tzv. „Huldremose typ“, užíván tubulární tkalcovský stav 2) Severní Evropa – Z zákrut, plátno a variace 2/2 keprů -tzv. „Haraldskjaer typ“, dále tzv. „ Weyhausen typ“ 3) Střední Evropa – tradice skaných nití v osnově a jedné niti v útku, tzv. „Duernberger typ“ typický pro halštat a raný latén, tzv. „Doehren type“, tzv. „Vače typ“ – poslední dva typy ztrácejí význam v laténu, tzv. „Oss typ“ – diamantový keprZ/S – větší výskyt až doba římská a doba stěhování národů
12
4) Jižní Evropa – objevují se „Doehren a Vače typ“ v kultuře Villanova v Itálii, Iberský poloostrov nezávislá area „La Joya typ“. Doporučená literatura: Banck – Burghess, J. 1999: Hochdorf IV. Die Textilfunde aus dem späthallstatzeitlichen Fürstengrab von Eberdingen-Hochdorf (Kreis Ludwigsburg) und weitere Grab textilien aus Hallstatt und Latenzeitlichen Kulturgruppen. Stuttgart. Bonfante, L. 1985: Etruscan Textiles, American Journal of Archaeology 89, 325 – 26. Hundt, H. – J. 1959: Vorgeschichtliche Gewebe aus dem Hallstäter Salzberg, Jahrbuch des römischgermanischen Zentralmuseums Mainz 7, 126 – 50. - 1961: Neunzehn Textilreste aus dem Dürnberg in Hallein, Jahrbuch des römisch-germanischen Zentralmuseums Mainz 8, 7 – 25. - 1969: Über vorgeschichtliche Seidenfunde, Jahrbuch des römisch-germanischen Zentralmuseums Mainz 16, 59 – 71. - 1970: Gewebefunde aus Hallstatt, Webkunst und Tracht in der Hallstattzeit, in: Kriegern und Salzherren: Hallstattkultur im Ostalpenraum, Mainz, 53 – 71. Masurel, H. 1990 : Tissus et tisserands du premier âge du fer. Antiquités nationales.mémoires 1. Issoudun. Kostelníková, M. 1990: Halštatská tkanina z Pustiměře (okres Vyškov), in: AR XLII, Praha. Sankot, P. – Von Kurzynski, K. 1994: Textilfunde aus latenzeitliche Gräberfeldern in Böhmen, in: Dobiat, C. (ed.): Festschrift für Otto-Hermann Frey. Marburger Stud. Vor. – un. Frühgesch. 16 (1994), 533 ff. Von Kurzynski, K. 1996: „..und ihre Hose nennen sie bracas“. Textilfunde und Textiltechnologie der Hallstatt – und Latenzeit und ihr Kontext. In: Internationale Atchäologie. Band 22. Leidorf.
11.5. Doba římská V této době je celá Evropa rozdělena na 2 okruhy: produkce římské říše (vyvinutá, specializovaná produkce, písemné prameny, dálkový obchod – podrobně publikováno v Gleba 2009) a produkce v prostoru Barbarika (rozvíjení lokálních typů tkanin, např. „Haraldsjaer typ“, „Odry typ“, Putensen typ“, Virring typ“ aj. – Maik 1977, 1988, Jorgenssen 1992 aj.). Germáni – pohřební ritus žehem, oděv i součásti výbavy zemřelého shořela na hranici. I přesto nálezy textilu v popelnicích. Posbírané a deformované milodary přidávány do uren zabalené ve váčcích z organických materiálů (kůže, textil) nebo baleny do pruhů látek (např. Třebusice). Zachován často díky korozním procesům.Stále se ovšem setkáváme i s negativními otisky na keramice (Holubice) a mazanici (Křižanovice aj.) 13
Doklady značné a různorodé textilní výbavy hrobů nacházíme u tzv. „Fürstengräber“ – bohatých knížecích hrobů germánské elity (např. Marwedel - SRN, Lesno - PL, Mušov, Řepov – ČR), kde se dochovaly často na kovových milodarech – luxusních bronzových a stříbrných nádobách z prostředí římské říše. Setkáváme se zde také s importovanými tkaninami (např. výrobky z hedvábí aj.). dalším typem nálezu textilu jsou nálezy z bažin – germánských obětišť (Nydam, Huldremose aj.).
Obr.13. Peplos – tubulární tkanina z Huldremose a oběť z téže lokality.
Doporučená literatura: Bender Jørgensen, L. 1992: North European Textiles until AD 1000. Aarhus. Březinová, H. – Poppová Urbanová, K. 2009 (v tisku): Textilní fragmenty na bronzovém vědru z Řepova, in: AR, Praha. Gleba, M. 2009: DOPLNIT Hald, M. 1950: Olddanske Tekstiler. Kobenhaven. Hald, M. 1980: Ancient Danish Textiles from Bogs ands Burials. A Comparative Study of Costume and Iron Age Textiles. Kobenhaven. Maik, J. 1977: Tkaniny z okresu rzymskiego z terenu Polski, in: Pomorania Antiqua 7, 77 - 145. Maik, J. 1988: Wyroby włókiennicze na Pomorzu z okresu rzymskiego i ze średniowiecza, in: Acta Archaeologica Lodziensia, nr. 34, Wrocław – Warszawa – Kraków – Łódź.
14
Maik, J. 2001: Recent textile finds of the Roman period in Poland. In: Walton Rogers, P. - Bender Jørgensen, L. - Rast-Eicher, A. (eds.) 2001: The Roman textile industry and its influence. Oxford, s. 105 112. Schlabow, K. 1976: Textilfunde der Eisenzeit in Norddeutschland. Neumünster. Schlabow, K. 1965: Thorsberger Prachtmantel. Schlüssel zum altgermanischen Webstuhl. Neumünster. Wild, J. P. 1967: Two technical Terms using by roman Tapestry-weavers, Philologus 111, 151 – 55. - 1970a: Textile manufacture in the northern roman provinces, Cambridge. - 1984: Some Early Silks Finds in Northwest Europe, textile Museum Journal 23, 17 – 23.
11.6. Doba stěhování národů V tomto období lze vyčlenit charakteristické okruhy textilní výroby a tradice podle geografie a zejména etnických skupin: textilní okruh Skandinávie, merovejské a karolínské SZ Evropy, Anglo – saské Británie, slovanské V Evropy a oblast Pobaltí (Baltové a Finové). Nejoblíbenější jsou keprové variace – zejména diamantový kepr 2/2, který nacházíme zejména v bohatých hrobech germánské elity. Doporučená literatura: Bender Jørgensen, L. 1992: North European Textiles until AD 1000. Aarhus Březinová, H. 1997: Doklady textilní výroby v 6. – 12. století na území Čech, Moravy a Slovenska, in: Památky archeologické LXXXVIII, Praha. Březinová, H. 2003 : Nálezy textilií z pohřebiště ze stěhování národů v Klučově, in: Archeologie ve středních Čechách 7/2 (2003), Praha, 457 - 459. Urbanová, K. 2008: Soubor textilních pozůstatků z doby stěhování národů ze sbírek oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze, in: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (edd.), Barbarská sídliště, Brno.
15
12. Rekonstrukce oděvu – za jakými účely? Především ilustrační – v muzejnictví, neodborná veřejnost, ale také vědci – rozvrstvení společnosti se odráží na oděvu, jeho součástech i materiálu. Rekonstrukce oděvu krok za krokem – podle čeho je možno rekonstruovat oděv? - přímé archeologické nálezy textilu a oděvů - největší vypovídací hodnota, ovšem nejméně častá možnost - nálezy předmětů souvisejících s oděvem - jedná se o funkční ,ale i dekorativní součásti šatu (různé spony, přezky, závěsky aj.), bojovnické výbavy atd. - nálezy předmětů souvisejících s textilní výrobou – např. tkací destičky, pletací jehly aj. – dokládají rozšířenost té či oné textilní techniky, která mohla být používána k tvorbě nebo výzdobě oděvu
Obr.14. Nález bohatých závěsků u spon, Krym, 6. století.
- ikonografické prameny - malířství, sochařství, drobné umění, je potřeba vždy brát v úvahu faktor stylizace (např. typ „Barbar“ v římském umění), ornamentalizace, nevypořádání se s perspektivou atd. 16
Obr. 15. Pokus o rekonstrukci oděvu na základě ikonografických pramenů.
- písemné prameny – klima (teplá léta - chladné zimy, dlouhotrvající deště atd.), lokální tradice a odlišnosti v odívání, hospodářství (vlna, len, místní produkce tkanin), rozvrstvení společnosti (identifikace jedince související s typem oděvu). - experiment - ověření funkčnosti oděvu nebo jeho součástí Doporučená literatura: Březinová, H. 2000: Zhotovení ženského oděvu podle nálezů z doby bronzové, R. E. A., 1(2000), 125 – 130, Hradec Králové. Gleba, M. 2008: Dressing the Past, Ancient Textiles Series 3, Oxford. Lillethun, A. 2003: The Reconstruction of Aegean Cloth and Clothing, in: Foster Polinger, K. - Laffineur, R. (eds): Østergard, E. 1994: A Reconstruction of a Blanket from the Migration Period. Archeological Textiles Newsletter 18/19 (1994), 17 – 19. Furmánek, V. 1985: Počiatky odievania na Slovensku. Bratislava. Wild, P. 1968: Clothing in the North-West Provinces of the Roman Empire,In: Bonner Jahrbücher, 168, 166 - 240. Vierck, H. 1978a: Trachttenkunde und Trachtgeschichte in der Sachsen-Forschung, ihre Quellen, Ziele und Methoden, in: Sachsen und Angelsachsen, Hamburg, 231 – 243-1978b: Die anglische Frauentracht, in: Sachsen und Angelsachsen, Hamburg, 245 – 253. -1978c: Zur angelsächsischen Frauentracht, in: Sachsen und Angelsachsen, Hamburg , 255 – 262. -1978d: Zur seegermanischen Männertracht. Sachsen und Angelsachse., Hamburg. 263 – 270.
17
