Text neprošel jazykovou úpravou. Olomoucký klastr inovací, družstvo. Autor: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci Fondu Partnerství Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Text neprošel jazykovou úpravou. © Olomoucký klastr inovací, družstvo Autor: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Olomouc 2012

Tento projekt se koná za podpory Olomouckého kraje



Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 1 Úvod ........................................................................................................................................... 2 1.

2.

Makroekonomické ukazatele Olomouckého kraje .............................................................. 3 1.1.

Hrubý domácí produkt a hospodářský růst .................................................................. 3

1.2.

Nezaměstnanost ........................................................................................................... 5

1.3.

Inflace .......................................................................................................................... 7

Průmyslový profil Olomouckého kraje ............................................................................... 8 2.1.

Průmyslová struktura Olomouckého kraje .................................................................. 8

2.1.1.

Průmysl v Olomouckém kraji v 1. – 3. čtvrtletí 2011 ........................................ 10

3.

Kvalifikace pracovní síly v regionu .................................................................................. 12

4.

Návrh řešení ...................................................................................................................... 14 4.1.

Infrastruktura - HUB ................................................................................................. 14

4.2.

Služby ........................................................................................................................ 15

4.2.1.

Koučink .............................................................................................................. 15

4.2.2.

Specializované poradenství ................................................................................ 16

4.2.3.

Dodávky ICT ...................................................................................................... 16

4.2.4.

Centrum pro transfer technologií ....................................................................... 16

4.2.5.

Vzdělávání .......................................................................................................... 17

5.

Závěr ................................................................................................................................. 18

6.

Bibliografie ....................................................................................................................... 19

7.

Seznam tabulek ................................................................................................................. 20

8.

Seznam obrázků ................................................................................................................ 20



Úvod Hovoříme-li o inovačních procesech, je třeba na prvním místě připomenout, že se jedná o evoluční, nelineární a interaktivní proces, který proto nutně stojí a padá s intenzivní komunikací a spoluprací mezi různými aktéry (firma – firma, firmy – veřejné instituce/vládní agentury, firmy – podnikatelská sdružení, firmy – znalostní základna aj.). Druhým bodem, který úvodem musí zaznít, je předpoklad, klíčový pro tvorbu jakéhokoli regionálního inovačního systému, že vzájemná blízkost mezi aktéry usnadňuje tvoření, získávání, akumulaci a využití znalostí, a to zejména díky existující sítí vztahů (mezi firmami i jednotlivci) a místně specifickému procesu učení a využívání znalostí. Obecně pak můžeme na zcela základní úrovni rozlišit dva subsystémy, které jsou nezbytně nutné pro jakýkoli inovační proces: je to subsystém generující znalosti (znalostní základna) a subsystém znalosti užívající a ekonomicky je zhodnocující (podnikový sektor). Inovační systém v nějakém regionu pak existuje pouze tehdy, pokud jsou mezi firmami a znalostní základnou v daném regionu vytvořeny a probíhají systematické interakce. V rámci této strategie se zaměřujeme na tzv. „byznys inovace“, kterými se rozumí vytváření nové přidané hodnoty pro zákazníka a pro firmu, která není nutně založená na výzkumu a vývoji. Z jiného pohledu se jedná o neustávající proces vylepšování a obměny výrobků a služeb firmy, včetně způsobů jejich produkce, prodeje a distribuce. Byznys inovace je tedy procesem, který se primárně odehrává uvnitř firem a který je ekonomickými odborníky považován za zcela klíčový pro získání a udržení konkurenční výhody firem. Jestliže se na region podíváme jako na skupinu firem, které realizují své aktivity na určitém území, pak inovace představují hlavní zdroj konkurenceschopnosti místní ekonomiky. Cílená podpora konkurenceschopnosti a zlepšování pozice firem na trhu prostřednictvím vhodně nastaveného regionálního inovačního rámce je velmi důležitým doplňkem již existujících spontánních i náhodných synergických efektů, které vyplývají z prostorové blízkosti a koncentrace.

2



1. Makroekonomické ukazatele Olomouckého kraje Tato kapitola je zaměřena na popis hlavních makroekonomických trendů a ukazatelů hospodářské výkonnosti Olomouckého kraje. Jak dokládají údaje z ekonomických statistik, výsledky jsou ve srovnání s ostatními kraji spíše podprůměrné. Nižší tempo růstu se negativně promítá do dalších indikátorů, jako např. HDP na obyvatele a vysoká míra nezaměstnanosti. V důsledku negativních ekonomických trendů a nedostatku kvalitních pracovních míst dochází také k odlivu kvalifikovaných a vzdělaných pracovníků, čímž se prohlubují strukturální ekonomické problémy.

1.1.

Hrubý domácí produkt a hospodářský růst

Olomoucký kraj patří z hlediska velikosti HDP na 1 obyvatele v rámci České republiky k nejvíce zaostávajícím regionům státu. V roce 2010 se Olomoucký kraj se svým HDP ve výši 173 882 mil. Kč umístil mezi všemi kraji na 9 místě. Co se týče HDP na 1 obyvatele, tady se umístil až na 12 místě před Libereckým a Karlovarským krajem. Tabulka 1 HDP v jednotlivých krajích ČR, Zdroj: ČSÚ

HDP Měřicí jednotka mil. Kč

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2 688,1

2 929,2

3 116,1

3 352,6

3 662,6

3 848,4

3 739,2

3 775,2

Hlavní město Praha 641 835 697 979

752 091

813 275 909 016 977 136

945 796

972 551

Středočeský

278 424 305 638

318 687

357 151 392 597 415 250

395 557

405 837

Jihočeský

149 074 161 177

172 956

185 379 193 864 195 803

195 195

195 732

Plzeňský

136 611 152 818

158 755

171 854 183 162 178 474

176 553

175 398

Karlovarský

66 553

69 888

72 351

74 284

81 467

81 213

79 845

Ústecký

180 497 194 863

206 058

220 146 235 905 246 541

250 301

250 267

Liberecký

90 748

97 975

108 262

114 121 118 481 120 680

116 297

117 992

Královéhradecký

128 445 139 331

145 111

152 035 166 175 173 544

171 660

171 247

Pardubický

112 323 121 286

126 270

138 343 151 391 154 384

148 528

146 614

Vysočina

110 837 120 038

126 025

135 150 147 647 142 955

139 522

150 666

Jihomoravský

274 027 294 106

310 623

336 071 369 283 397 332

387 479

387 309

Olomoucký

129 477 142 597

146 368

154 111 168 073 176 763

172 249

173 882

Zlínský

128 274 135 256

144 825 156 644 170 213 185 264

180 885

177 989

Moravskoslezský

257 005 294 213

323 726

366 413

369 908

v tom kraje

Česká republika (mld. Kč)

80 355

339 517 371 399 393 358

3



Důvodem zaostávání Olomouckého kraje je nižší tempo hospodářského růstu. Oproti růstu HDP České Republiky v letech 1995-2009, který činil 44 %, Olomoucký kraj s 29,9 % výrazně zaostává. V tomto období dosáhly nižšího hospodářského růstu pouze čtyři kraje – Karlovarský, Ústecký, Liberecký a Moravskoslezský. Příčiny této slabé hospodářské výkonnosti Olomouckého kraje pramení z minulosti a souvisí s dlouhodobým vývojem struktury místní ekonomiky1. Dosažená úroveň HDP kraje mezi lety 1995 – 2010 poklesla vůči národní úrovni i hodnotě za 13 krajů bez Prahy. Vzhledem k míře vlivu Prahy na hodnoty HDP na obyvatele za celou ČR je vhodné srovnávat vývoj Olomouckého kraje jak vůči národní úrovni, tak vůči hodnotě za ČR bez Prahy. Dosažená úroveň HDP na obyvatele se v kraji v období 1995 – 2009 oproti národní úrovni snížila o 7,9 procentních bodů z 83,3 % na 75,4 %. V důsledku neustálého posilování pozice Prahy se vůči národní úrovni o 6,8 procentních bodů snížila také hodnota vůči ČR bez Prahy. Nicméně úroveň produktivity a struktura ekonomiky kraje ukazují vysoký potenciál dalšího poklesu HDP na obyvatele Olomouckého kraje jak na národní úrovni i úrovni ČR bez Prahy. Obrázek 1 Vývoj HDP na obyvatele Olomouckého kraje Zdroj: ČSÚ, regionální účty

1

Olomoucký kraj, Průzkum prostředí pro inovační podnikání v Olomouckém kraji [online]. květen 2011 [cit. 4.1.2012] Dostupné na WWW:

4


1.2.


Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji k 30.6.2012 zaznamenala mírný pokles oproti stejnému období loňského roku z 10,4 % na 10 %. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo ale stoupl z 20 (k 30.6.2011) na 23,6 (k 30.6.2012). Obrázek 2 Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k 30.6.2012, Zdroj: MPSV

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR byl Olomoucký kraj k 30.6.2012 s mírou nezaměstnanosti 10 % třetím nejhorším, před Moravskoslezským s 10,9 % mírou nezaměstnanosti a Ústeckým krajem s 12,8 % a od celorepublikového průměru dosahoval odstup 1,9 %. V Olomouckém kraji sledujeme trend postupného snižování míry nezaměstnanosti, který nebyl přerušen ani v červnu roku 2012. Během měsíce června se na úřadech práce

5



v Olomouckém kraji registrovalo 1 868 nových uchazečů, naopak 2 959 osob tutéž evidenci opustilo. Celkově eviduje úřad práce ke konci měsíce června 34 197 uchazečů2. Tabulka 2 Míra registrované nezaměstnanosti v krajích ČR v letech 2006-2011, Zdroj: ČSÚ

Stav k:

31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009 31.12.2010

31.12.2011

ČR celkem

7,67

5,98

5,96

9,24

9,57

8,91

Hl. m. Praha

2,72

2,16

2,14

3,66

4,07

3,95

Jihočeský

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50

7,53

Plzeňský

5,60

4,43

5,03

8,16

8,25

7,01

Královéhradecký

6,32

4,70

4,81

7,97

8,37

7,49

Středočeský

5,32

4,25

4,47

7,01

7,73

7,1

Pardubický

6,91

5,43

5,95

9,58

9,87

8,44

Vysočina

7,10

5,63

6,27

10,25

10,73

9,44

Zlínský

7,75

6,02

6,13

10,83

10,74

9,35

Jihomoravský

8,82

6,92

6,83

10,59

10,87

9,81

Liberecký

7,04

6,05

6,95

11,24

10,54

9,46

Karlovarský

9,20

7,32

7,62

11,07

11,39

9,83

Olomoucký

8,97

6,73

6,87

12,19

12,48

11,37

Moravskoslezský

12,58

9,62

8,49

12,14

12,36

11,18

Ústecký

13,77

10,96

10,26

13,61

13,90

12,9

Jak je vidět z předchozí tabulky, Olomoucký kraj dlouhodobě patří mezi kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v rámci České republiky a od průměrné míry registrované nezaměstnanosti si udržuje odstup 2 až 3 %.

2

Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 6.7.2012 [cit 7.7.2012] Dostupný na WWW :

6


1.3.


Inflace

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červnu 2012 2,8 %. Celková hladina spotřebitelských cen stoupla v červnu proti květnu o 0,2 %3. Dlouhodobý vývoj míry inflace zachycuje následující graf. Obrázek 3 Vývoj míry inflace v ČR v letech 2000 – 2012, Zdroj: ČSÚ

3

Český statistický úřad [online]. duben 2012 [cit. 13.5.2012]. Míra inflace. Dostupné na WWW:

7



2. Průmyslový profil Olomouckého kraje Mnohé příčiny a důležité faktory hospodářského zaostávání regionální ekonomiky se vztahují ke struktuře realizovaných ekonomických aktivit. Nejde přitom jen o odvětvovou či oborovou strukturu. Významným ukazatelem je také skladba firem dle jejich pozice v (globálních) hodnotových řetězcích. Nejde tedy o přítomnost či podíl znalostně intenzivních oborů v ekonomice, ale zejména o charakter konkrétních aktivit. Například přítomnost ústředí firmy oděvního průmyslu může mít větší přínos pro regionální ekonomiku (v podobě rozvojového potenciálu, charakteru pracovních míst, vyplácených mezd atd.) než montážní závod automobilového nebo elektrotechnického průmyslu. Hodnocení odvětvové struktury ekonomiky je proto nezbytné provádět na základě informací o konkrétní povaze realizovaných aktivit v místních firmách.

2.1.

Průmyslová struktura Olomouckého kraje

Jak uvádí následující graf, průmyslové aktivity jsou v Olomouckém kraji nejvíce koncentrovány v okresu Olomouc, který soustřeďuje 33,8 % celkové průmyslové výroby kraje. Za ním následují okresy Přerov a Prostějov s 19,6 % a Šumperk s 19,1 %. Nejméně průmyslu je soustředěného v okresu Jeseník 7,8 %.4 Mezi hlavní odvětví průmyslu v kraji patří: Strojírenský průmysl Elektrotechnický průmysl Potravinářský průmysl Textilní a oděvní průmysl

4

Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 27.2.2012]. Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ NACE v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31.12.2011. Dostupný na WWW:

8



Nejdůležitějším odvětvím v Olomouckém kraji je průmysl zpracovatelský. V prvním čtvrtletí roku 2012 v něm působilo 95 % všech velkých průmyslových podniků, které zaměstnávají celkem cca 40 tis. osob. Obrázek 4 Rozložení průmyslu v okresech Olomouckého kraje k 31.12.2011 Zdroj: ČSÚ

Obrázek

5

přehledně

zobrazuje rozložení zaměstnanosti

v jednotlivých odvětvích

v Olomouckém kraji. Vidíme, že až 32 % osob je zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu. Ze statistik vyplývá, že strojírenské podniky zaměstnávají 48 % všech lidí pracujících v průmyslové oblasti. Dalším výrazně zastoupeným sektorem je vzdělávání a zdravotnictví se 14 %, což je dáno zejména působením Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity Palackého, z nichž každá zaměstnává více jak 3 000 osob.

9



Obrázek 5 Rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v roce 2011. Zdroj: Úřad práce Olomouc

2.1.1. Průmysl v Olomouckém kraji v 1. – 3. čtvrtletí 2011 V Olomouckém kraji sídlilo od ledna do září roku 2011 celkem 156 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Počet podniků v Olomouckém kraji během sledovaného období stoupl v porovnání se stejným obdobím roku 2010 o 9. Počet zaměstnanců v těchto podnicích se ale snížil a dosahoval necelých 41 tis. osob, což odpovídá meziročnímu úbytku 0,6 %. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v největších průmyslových podnicích působících v Olomouckém kraji vzrostla na 22 777 Kč, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 5,2 %. Po výrazném poklesu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy roku 2009 se situace v letech 2010 a 2011 stabilizovala. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podniků se 100 a více zaměstnanci působících v kraji vzrostly od ledna

10



do září 2011 oproti stejnému období roku 2010 o 10,2 % na 71,2 mld. Kč a na celkových tržbách v zemi (2 123 mld. Kč) se podílely 3,4 %.5 Tabulka 3 Základní ukazatele v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci podle krajů v 1. – 3. čtvrtletí 2011. Zdroj: ČSÚ

Průměrný počet podniků

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2 313 222 207 153 159 76 169 105 131 137 140 255 156 175 230

Tržby za prodej Průměrný evidenční Průměrná hrubá vlastních výrobků počet zaměstnanců měsíční mzda a služeb průmyslové povahy index index index skutečnost skutečnost skutečnost 2011/ 2011/ 2011/ (Kč) (mil. Kč) 2010 2010 2010 774 301 103,9 25 695 103,8 2 123 017 109,5 79 106 109,1 32 960 100,4 234 860 104,5 86 487 95,1 29 972 106,9 367 763 102,1 43 815 106,0 23 116 104,1 84 038 114,1 53 039 106,1 25 204 102,0 125 590 102,5 20 415 99,1 22 395 10359 26 562 103,6 52 902 101,0 25 469 102,9 233 472 110,9 40 621 101,7 25 575 104,4 89 342 110,8 40 468 110,0 22 741 106,1 84 971 138,5 43 291 104,4 22 655 104,2 149 346 106,8 47 131 107,8 23 826 102,8 82 234 110,7 69 743 111,4 23 619 103,3 141 055 119,0 40 854 99,4 22 777 105,2 71 164 110,2 46 408 105,3 23 215 105,7 105 332 107,2 110 021 101,8 25 672 104,4 327 279 115,0

5

Český statistický úřad [online]. [cit. 9.5.2012]. Průmysl v Olomouckém kraji v 1. pololetí 2011. Dostupný na WWW: < http://www.olomouc.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/6B004632A4/$File/w-71130211q3l1.pdf >.

11



3. Kvalifikace pracovní síly v regionu Kvalifikovanou pracovní silou pro oblast vědy a výzkumu jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, kterých je v Olomouckém kraji dostatek. Největší podíl na tomto ukazateli má UP Olomouc, kterou navštěvuje v rámci 8 fakult cca 23 000 studentů. Další institucí, zvyšující úroveň pracovní síly přímo v Olomouci je MVŠO s cca 800 posluchači. Třetí vysokou školou Olomouckého kraje je Vysoká škola logistiky o.p.s., která je stejně jako MVŠO neuniversitním typem vysoké školy. Rostoucí zájem o studium na vysokých školách v Olomouckém kraji dává předpoklad dalšímu zkvalitňování pracovní síly v regionu. Přehledné znázornění vzdělanostní struktury obyvatelstva Olomouckého kraje v ekonomicky aktivním věku je uvedeno na obrázku níže. Obrázek 6 Vzdělanostní struktura populace ve věku 25-64 let (2011, %)

12



Z dalších údajů, týkajících se profesní struktury zaměstnanosti, vyplývá, že většina ekonomicky aktivního obyvatelstva Olomouckého kraje je zaměstnána v technických a řemeslnických oborech, ve službách a ve strojírenství. Jak ukazuje následující graf, podíl vědeckých pracovníků a odborníků je ve srovnání s ČR průměrný.6 Obrázek 7 Profesní struktura zaměstnanosti (2011, %)

6

Budoucnost profesí - Trhy práce v regionech v roce 2011 [online]. [cit. 11.5.2012] Dostupný na WWW :

13



4. Návrh řešení Na základě výše uvedené, ne příliš pozitivní charakteristiky Olomouckého kraje a na základě zkušeností švýcarského partnera s řešením obdobné situace vyplynulo, že je nutné podporovat zejména malé a střední podniky působící v Olomouckém kraji, jelikož tvoří téměř 90 % všech zaměstnavatelů v regionu. Řešení se ukazuje v poskytování služeb, které pomohou nastartovat potenciál firmy, ušetří finanční prostředky a tyto mohou být následně investovány efektivněji do rozvoje firmy. Byly definovány možné oblasti, které by z hlediska struktury a situace v kraji byly pro firmy nejvíce přínosné a tyto byly také osobně konzultovány se zástupci cca 20 firem z Olomouckého kraje. Výsledkem a možným komplexním řešením je vytvoření tzv. akceleračního centra, které bude styčným místem pro malé a střední podniky (MSP) pro řešení jejich situace. Cílem je zlepšení postavení Olomouckého kraje oproti ostatním krajům ČR, nastartování ekonomiky kraje a zvýšení atraktivity kraje pro investory a to pomocí vytvoření silného regionálního podpůrného prostředí pro vznik a rozvoj inovativních firem, které budou spolupracovat s vědecko-výzkumnými organizacemi a budou efektivně využívat informačně-komunikační technologie. Definované možnosti a druhy poskytovaných služeb jsou v následujícím textu rozděleny do dvou základních skupin vytvořených podle jejich faktické podstaty. První skupinou je infrastruktura, kam můžeme zařadit např. pronájmy kanceláří, konferenčních prostor a specializovaných laboratoří. Druhou skupinu představují služby. Ty jsou dále rozděleny do dalších několika úrovní a subkategorií jako např. projektový servis, poradenství, koučink, transfer know-how a technologií a vzdělávání.

4.1.

Infrastruktura - HUB

Tzv. HUB je určen především začínajícím podnikatelům (studentské firmy, start-upy apod.) a podnikatelům, kteří nepotřebují stálou provozovnu, a pro něž je důležité a výhodné mít možnost si potřebnou infrastrukturu pro své podnikání flexibilně pronajmout na období 14



nezbytně nutné. Jde o kreativní a inovativní prostředí včetně poskytování komunikačního a pracovního zázemí a navazujících podpůrných a poradenských služeb. Jedná se o vytvoření a provoz moderního otevřeného pracovního prostoru (open space), který kombinuje nízké náklady, serendipitu, komunikaci a interakci podnikatelů z různých oblastí. Standardně HUB nabízí virtuální kancelář (sídlo společnosti, úložné prostory, poštovní schránka,

kancelářské

vybavení),

konferenční

místnosti,

společenskou

místnost

s barem/kavárnou a kuchyňkou, členský profil na www stránkách HUBu. Začínající podnikatelé mohou též využít nabízených specializovaných poradenských služeb, např. v oblasti obchodního práva, účetnictví a daní, ICT aj.

4.2.

Služby

4.2.1. Koučink Koučink v našem pojetí znamená práci ve vlastním prostředí firmy a rozvoj jejího vlastního potenciálu jejími vlastními prostředky (nejde tedy „jen“ o klasické externí poradenství), přičemž kouč svými zkušenostmi a znalostmi napomáhá firemnímu týmu k dosažení vytyčených cílů. Celý proces lze rozčlenit do 4 hlavních fází (přičemž firma může využít pouze některé z nich): 1) Identifikace příležitostí. 2) Návrh

rozvojového

inovačního

projektu

–

evaluace

vnitřního

a vnějšího

mikroprostředí MSP, studie proveditelnosti, návrh strategie a business modelu). 3) Příprava inovačního projektu – definice nutných způsobů realizace a zdrojů, doplnění chybějících zdrojů (finanční, technologické, personální aj.), koncept realizace. 4) Implementace projektu a vyhodnocení výsledků. Celý proces koučování zde vychází z mnohaletých zkušeností společnosti Platinn, která jej zajišťuje v regionu Západního Švýcarska (tvořen šesti kantony). Tento model podpory inovačních kapacit podnikatelských subjektů se tedy osvědčuje v zemi, jejíž ekonomika patří stabilně na špičku ve všech globálních žebříčcích konkurenceschopnosti a inovativnosti. 15



4.2.2. Specializované poradenství -

PR a marketing: marketingové průzkumy trhu, poradentství v oblasti propagace firmy, tvorby marketingových koncepcí či koncepcí všech úrovní korporátní identity. Dále také možnost přípravy marketingových strategií, stejně jako poradenství v oblasti publicity a Public Relations a kontakty na reklamní agentury a grafická studia.

-

Podnikatelský záměr: profesionální informační servis v oblastech zakládání firmy, tvorby podnikatelského záměru a orientaci v legislativním rámci (volba právní formy podnikání a postup při založení firmy)

-

Technology foresight a market inteligence: služby zaměřené na usnadnění orientace MSP v dynamickém vývoji na trzích nových technologií, sledování trendů na trhu a předvídání jeho pohybu.

-

Služby rizikového kapitálu a souvisejícího poradenství, resp. asistence při hledání strategického investora.

4.2.3. Dodávky ICT -

Serverové služby jako např. Server housing a hosting (pronájem virtuálního serveru) či „skladování“ a zabezpečení dat na bázi cloud computing.

-

Systémy informačních technologií

4.2.4. Centrum pro transfer technologií Je institucionálním zázemím pro uplatnění výsledků výzkumu a vývoje takto zaměřených institucí v rámci kraje. Jde o způsob spolupráce a transferu znalostí a technologií mezi univerzitou a průmyslem. V rámci této spolupráce by měli být nabízeny především následující služby: -

Komerční uplatnění duševního vlastnictví - poskytování pomoci a podpory při komerčním využití produktů duševního vlastnictví.

-

Propojení tržního prostředí s vědecko-výzkumným prostředím. 16


-


Nabídka inovativních technologií a know-how klientskými firmami a dalšími vědecko-výzkumnými subjekty, vyhledávání potenciálních domácích a zahraničních partnerů (poptávajících) a zprostředkování kontaktů, případně asistence při jednáních s těmito partnery a další služby dle individuálních potřeb.

-

Identifikace technologických potřeb podniků v ČR i zahraničí (tzv. screening poptávky). Vyhledání vhodných partnerů – dodavatelů technologie a know-how v zahraničí,

vyhledání

partnerů

pro

joint-venture,

asistence

při

jednáních

s potenciálními partnery a další služby dle individuálních potřeb. -

Databáze technologických poptávek a nabídek – pravidelně aktualizovaná databáze, která

soustřeďuje

technologické

nabídky

a poptávky

ze

specializovaných

transferových center především ze zemí EU. -

Technology Watch Service – průběžné sledování novinek v oblastech specializace – nové trendy na trhu, patenty, legislativní prostředí atd.

4.2.5. Vzdělávání Představuje služby v oblasti výuky, získávání zkušeností, osvojování znalostí, dovedností a postojů. V rámci těchto služeb jde především o: -

Celoživotní vzdělávání – ekonomické a manažerské kurzy v rámci celoživotního vzdělávání pořádané zejména pro technicky vzdělané zaměstnance.

-

„Inovační akademie“ – vzdělávací program zaměřený na inovační rozvoj firem. Ty mohou pod dohledem lektorů analyzovat možnosti inovací ve svých firmách a eliminovat zbytečně vynaložené prostředky. Inovační akademie obsahuje různé moduly, kterými jsou např. tvorba budoucnosti firmy, inovace procesů a výrobků v rámci podniku, financování růstu atp.

Uvedený výčet nabízených služeb a prostředků vychází z výše uvedených potřeb a možností a odráží reálnou potřebu těchto služeb v určeném vzorku firem v Olomouckém kraji.

17



5. Závěr Úspěšnost regionů závisí na jejich schopnosti stát se ohniskem národních i nadnárodních toků informací, pracovníků, investic a výroby. Celkově je třeba zaměřit podporu na vytvoření funkčního inovačního rámce či systému regionu. Primárně jde o posílení endogenní kapacity firem i dalších aktérů v regionu inovovat. Účinná inovační politika musí být formulována a realizována na základě intenzivní komunikace a vytváření konsenzu mezi regionálními aktéry. Rolí veřejného sektoru je zejména vytváření sociálního kapitálu prostřednictvím podpory vzájemného dialogu mezi aktéry v regionu, posilováním důvěry, zprostředkování kontaktů aj. Ekonomické struktuře Olomouckého kraje dominují tradiční průmyslové obory a služby, což jsou segmenty pouze okrajově spjaty s výzkumem a podstatně více založeny na úzkém kontaktu a práci s trhy a zákazníky, spolupráci s dodavateli atd. Mnoho inovací v zavedených oborech má charakter kombinace již existujících znalostí/technologií, přičemž hlavním zdrojem takových inovací je podnikatel schopný rozeznat nové příležitosti a řídit změny a kroky potřebné ke zhodnocení těchto příležitostí. Z tohoto důvodu je podpora tzv. byznys inovací (tj. hledání přidané hodnoty pro firmu a zákazníka) prostřednictvím akceleračního centra zcela zásadním nástrojem inovační politiky Olomouckého kraje. V rámci tohoto centra půjde především o poskytování služeb inovačního koučinku, což je zcela zásadní pro zvyšování inovační kapacity a následný růst MSP v regionu. To je úzce spjato s udržením konkurenceschopnosti a výkonnosti ekonomiky Olomouckého

kraje

a snižováním

míry

nezaměstnanosti.

Koučování

spojené

se specializovaným poradenstvím se bude zaměřovat na fungování firmy v oblastech jako např. obchod (úspěch s novým, inovativním produktem/službou, získání nových zákazníků a úspěch na nových trzích, obnova nabídky atd.), partnerství (budování partnerství a projektů založených na spolupráci s cílem budování obchodních inovací), organizace (optimalizace a vývoj organizace, sladění mezi organizací a obchodní strategií) a strategie (identifikace a posílení firemních kapacit pro inovace).

18



6. Bibliografie [ 1 ] HUBÍK, Stanislav a Juliet M CORBIN. Hypotéza: metodologický nástroj výzkumu ve společenských vědách. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2006, 80 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 42. ISBN 80-704-0842-1. [ 2 ] LOUČKOVÁ, Ivana a Juliet M CORBIN. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu: techniques and procedures for developing grounded theory. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, 311 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 42. ISBN 978-808-6429-793. [ 3 ] STRAUSS, Anselm L a Juliet M CORBIN. Basics of qualitative research: techniques and procedures for developing grounded theory. 2nd ed. Thousand Oaks: Sage Publications, c1998, 312 s. Opuscula, 5. ISBN 08-039-5940-0. [ 4 ] STRAUSS, Anselm a Petr DVOŘÁK. Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie Přel. S. Ježek. 1.vyd. Boskovice: Albert, 1999, 196 s. Opuscula, 5. ISBN 80-858-3460-X. [ 5 ] NOVÁK, Lukáš a Petr DVOŘÁK. Úvod do logiky aristotelské tradice: vybrané kapitoly z jeho epistemológie a metafyziky. Vyd. 1. České Budějovice: Teologická fakulta Jihočeské univerzity, 2007, 217 s. Opuscula, 5. ISBN 978-807-0409-596. [ 6 ] CHABADA, Michal. Ján Duns Scotus: vybrané kapitoly z jeho epistemológie a metafyziky. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 2007, 151 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-802-2322-645. [ 7 ] HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-807-3674-854. [ 8 ] REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů: Příručka pro uživatele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-802-4730-066. [ 9 ] DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3.vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 80-246-0139-7. 19



[ 10 ] MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN 80-247-1362-4.

7. Seznam tabulek Tabulka 1 HDP v jednotlivých krajích ČR, Zdroj: ČSÚ ............................................................ 3 Tabulka 2 Míra registrované nezaměstnanosti v krajích ČR v letech 2006-2011, Zdroj: ČSÚ . 6 Tabulka 3 Základní ukazatele v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci podle krajů v 1. – 3. čtvrtletí 2011. Zdroj: ČSÚ ................................................................................ 11

8. Seznam obrázků Obrázek 1 Vývoj HDP na obyvatele Olomouckého kraje Zdroj: ČSÚ, regionální účty ........... 4 Obrázek 2 Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k 30.6.2012, Zdroj: MPSV .............................. 5 Obrázek 3 Vývoj míry inflace v ČR v letech 2000 – 2012, Zdroj: ČSÚ ................................... 7 Obrázek 4 Rozložení průmyslu v okresech Olomouckého kraje k 31.12.2011 Zdroj: ČSÚ ..... 9 Obrázek 5 Rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v roce 2010. Zdroj: Úřad práce Olomouc ................................................................................................................................... 10 Obrázek 6 Vzdělanostní struktura populace ve věku 25-64 let (2011, %) ............................... 12 Obrázek 7 Profesní struktura zaměstnanosti (2011, %) ........................................................... 13

20

Text neprošel jazykovou úpravou. Olomoucký klastr inovací, družstvo. Autor: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s

Recommend Documents