TESTOVÁNÍ 7. TŘÍD, POTENCIÁLY 2007 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu ČR a rozpočtu hlavního města Prahy
Tento materiál obsahuje výklad a podrobný návod ke studiu výsledků srovnávacího testování 7. tříd základních škol, které proběhlo v rámci projektu „Testování 7. tříd, Potenciály 2007“. Každá škola, která se testování účastnila, najde v této zprávě základní souhrnné výsledky, detailní výsledky žáků i výsledky tříd a komentovaný návod k interpretaci tabulek a grafů.
SOUHRNNÁ ZPRÁVA
Testování 7. tříd, Potenciály únor, březen 2007
STRUKTURA ZPRÁVY
•
struktura zprávy
2
•
úvod
3
o
charakteristika projektu
3
o
jak číst výsledky v této zprávě
3
•
základní pojmy
4
•
souhrnná část – souhrnné výsledky testování a některé trendy ve vzdělávání
5
•
o
kvalita dat
5
o
počty zúčastěných škol, tříd a žáků
6
o
souhrnné výsledky testů
6
o
volba studia na střední škole
7
o
adekvátnost volby SŠ
8
o
vybrané důvody rodičů spojené s volbou dalšího studia
9
o
zájmy žáků
10
o
vybavenost domácnosti – studijní zázemí
12
komentované příklady výstupů – testová část – modelový návod k interpretaci o
o
•
•
-2-
souhrnné výsledky za školu
13 13
relativní postavení školy
13
tabulka souhrnných výsledků
14
průměrný percentil po třídách
14
souhrnné výsledky za třídu
15
přehled částí a dovedností v testu OSP
15
analýza částí – OSP
15
tabulka podrobných výsledků žáků
16
tabulka zájmu o další studium
17
analýza po úlohách
18
komentované příklady výstupů – dotazníková část – modelový návod k interpretaci 19 zájem žáků o typ středoškolského studia
19
průměrný percentil OSP podle zájmu o typ SŠ studia
20
soulad studijních předpokladů a výsledků školní výuky
20
zájmy žáků
21
vybavenost domácností – studijní zázemí
22
rozdělení testu na jednotlivé části
23
ÚVOD Charakteristika projektu Hlavním cílem projektu „Testování 7. tříd, Potenciály 2007“ je identifikovat žáky, kteří mají dostatečné předpoklady k úspěšnému vysokoškolskému studiu, a to nezávisle na současných studijných výsledcích, záměrech, sociálním a kulturním postavení rodiny. Dále zhodnotit jejich studijní předpoklady, pomoci jim s volbou střední školy a sdělit škole komplexní informace o studijních předpokladech žáků. Testování žáků 7. tříd je součástí projektu Tvorba evaluačních a autoevaluačních postupů pro ZŠ a SŠ na území hl. m. Prahy (EVALUACE). Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociální fondu, státního rozpočtu ČR a rozpočtu hlavního města Prahy. Výstupy z testování jsou koncipovány tak, aby posloužily jak samotným žákům, resp. jejich rodičům, tak škole. Výstupem pro žáky je brožura s detailními výsledky testu OSP v tabulkové a grafické podobě včetně komentářů, doporučení k další přípravě a zhodnocení volby plánovaného studia na SŠ. Druhou částí výstupu je zpráva pro školy, kterou nyní čtete. Zpráva vám na úrovni jednotlivých žáků i tříd školy poskytne obraz toho, jakou měrou se škole daří naplňovat vzdělávací aspekty a v čem jednotliví žáci nebo třídy vynikají oproti průměrné úrovni svých vrstevníků, případně v čem úrovně ostatních prozatím nedosahují. Díky informacím o znalostech a dovednostech každého žáka budou moci učitelé lépe plánovat, diferencovat a individualizovat výuku a stanovovat si přesnější cíle. Další a podrobnější informace najdete na www.scio.cz/skoly/zs/potencialy.
Jak číst výsledky v této zprávě Zpráva pro školy má dva celky – manuál se souhrnnou zprávou a analytickou část. Manuál je tato brožura, která je průvodcem pro vyhledávání a interpretaci výsledků a obsahuje některé souhrnné výsledky testování. Analytická část zprávy je blok grafů a tabulek za každou třídu a školu jako celek, zde naleznete veškeré výsledky testování. Doporučujeme vám, abyste se nejdříve seznámili s manuálem, protože se pak budete v grafech a tabulkách analytické části lépe orientovat a také budete znát význam důležitých pojmů.
Všem, kteří budou pracovat s výslednými výstupy, doporučujeme manuál a analytickou část zprávy v elektronické podobě. Ty jsou ke stažení v aplikaci ScioDat na www.scio.cz/1/sciodat.
-3-
ZÁKLADNÍ POJMY Tato část vysvětluje některé důležité pojmy a termíny, které se objevují v následujícím textu. Doporučujeme vám přečíst si tuto část ještě před samotným čtením zprávy. S podrobnějším komentářem těchto pojmů a s návodem k interpretaci se pak setkáte také u některých grafů.
Referenční rámec Je to skupina, se kterou vaši školu, třídy nebo studenty porovnáváme. Nejužívanějším referenčním rámcem v této zprávě je skupina všech zúčastněných škol a skupina podobného typu škol (ZŠ, víceletá gymnázia atd.).
Skóre Je dáno součtem bodů za test. Za každou správně vyřešenou úlohu získává žák 1 bod, za nesprávně vyřešenou úlohu se odečítá bod nebo část bodu: u úlohy se čtyřmi možnostmi je to jedna třetina bodu, u úlohy s pěti možnostmi jedna čtvrtina bodu a u úlohy s rozhodováním ano–ne jeden bod. Pokud student úlohu vynechá, nic se nepřičítá ani neodečítá.
Úspěšnost (čistá úspěšnost) Vyjadřuje poměr mezi skóre dosaženým v celém testu a maximálním ziskem bodů, kterého bylo možné v testu dosáhnout. V našem případě tento maximální možný zisk odpovídá počtu úloh v testu. Čistá úspěšnost může nabývat i záporných hodnot, a to v případě, že je dosaženo záporného skóre (tj. při velkém počtu chybných odpovědí).
Hrubá úspěšnost Vyjadřuje procentuální poměr mezi počtem správných odpovědí a počtem všech úloh. Hrubá úspěšnost není nikdy menší než čistá úspěšnost a nemůže nabývat záporných hodnot.
Percentil Pořadí účastníka testu přepočtené na stupnici 0–100 (0 = nejhorší, 50 = přesný střed, 100 = nejlepší). Percentil lze též interpretovat jako počet procent těch, které účastník předstihl. Pokud se např. testu zúčastnilo 500 žáků, pak účastník s percentilem 80 předstihl 80 %, tj. 400 ostatních a umístil se na 100. místě.
Skupinový percentil Pro porovnání škol stejného typu je nutné vzít v úvahu pouze studenty z těchto škol a ostatní pominout. Skupinový percentil tedy označuje percentil, který se vztahuje jen k žákům stejného typu školy (G, OA, SPŠ, SOŠ, SOU). Např. žák víceletého gymnázia s percentilem 70 a skupinovým percentilem 55 předstihl 70 % všech účastníků testování, avšak jen 55 % žáků víceletých gymnázií.
Směrodatná odchylka Vyjadřuje variabilitu číselné řady (např. jak moc různé jsou výsledky žáků ve třídě). Jde o poměrně složitě vypočítanou veličinu. Říká, nakolik se sledovaná hodnota vzdaluje od průměru. Čím je menší, tím jsou jednotlivé výsledky (např. výsledky testu – percentil) podobnější.
-4-
SOUHRNNÁ ČÁST Tato část obsahuje obecný souhrn výsledků testování, počty zapojených škol a informace o kvalitě dat získaných z testů a dotazníků. Hlavní část tvoří souhrnné výsledky testování a dotazníkového šetření v textové i grafické podobě s komentářem k těmto výsledkům. Doporučujeme vám, abyste tyto souhrnné údaje interpretovali v souvislosti s grafy, které dostanete za školu a za jednotlivé třídy. Díky této části zprávy se dozvíte souhrnné výsledky testování a seznámíte se i s některými trendy ve výukovém procesu.
Kvalita dat Kvalitní data jsou pro výsledek testování stěžejní. Bez nich by nemohl být v pořádku ani výsledek zpracování. Na kvalitu dat má největší vliv přístup školy, resp. žáků k testování a následná konverze odpovědí z vyplněných testů a dotazníků do elektronické formy. Školy mohou předávat data dvěma způsoby – zápisem do databáze po internetu nebo formou záznamových archů. První metoda je výrazně spolehlivější, leč bohužel pracnější. Proto volí nemalá část škol časově méně náročnější, ale k možným chybám náchylnější záznamové archy. Největší problém plyne právě z nedodržení instrukcí správného vyplnění archů. Většina škol zasílá data v pořádku nebo jen s drobnými chybami, které se nám často podaří odstranit. U některých škol však jde o chyby závažnější, které odstranit nelze. Neumíme např. řešit situaci, kdy dva žáci v jednom předmětu vyplní v záznamovém archu stejné číslo nebo naopak žádné číslo, ani situaci, kdy není vyplněn identifikační údaj třídy nebo škola nevyplní údaje o třídě a žácích do databáze ScioDat. Takové chyby samozřejmě vedou k tomu, že by chybující škola mohla dostat poněkud zmatené výsledky. V některých případech by taková závadná data poškodila i zpracování výsledků pro ostatní školy. Z toho důvodu nejednoznačně identifikovatelné výsledky ze zpracování vyřazujeme. Do zpracování jsme po náročných opravách zařadili cca 98 % výsledků zaslaných na záznamových arších a dotaznících. Celkem bylo zasláno 1668 záznamových archů (98,3 % bylo použitelných pro zpracování), 5497 žákovských dotazníků (97,8 % bylo použitelných pro zpracování) a 5134 rodičovských dotazníků (98,1 % bylo použitelných pro zpracování). Doplňující údaje o návratnosti dotazníků naleznete v tabulce tb1. Hledáme stále nová opatření, která počet chyb omezí (např. nedovolí zadávat do ScioDatu neplatné údaje), varují před možnou chybou a vzniklé chyby napraví (např. již opravujeme vadný kód školy, pokud jej má jen několik žáků). Přesto musíme znovu apelovat na školy, aby datům věnovaly maximální pozornost, měly pochopení pro nutnost zadávání některých údajů do Sciodatu a četly doprovodné instrukce. Čím kvalitnější data nám pošlete, tím kvalitnější dostanete výsledky.
Návratnost dotazníků
žákovské dotazníky rodičovské dotazníky
navrácené dotazníky
% navrácených k počtu testů
spárované dotazníky s testem
% spárovaných k počtu testů
5378 5034
93,1 87,2
5194 4878
89,9 84,5
tabulka tb1
Dotazníků jsme obdrželi a následně zařadili do zpracování o něco méně než testů OSP. Vzhledem k tomu, že výstupy z dotazníku jsou v mnoha případech vázány na výsledek testu OSP, je nutné k dotazníku žáka najít jeho test OSP. Tento podíl je ještě o něco menší než u návratnosti. Přesto je množství dotazníků použitelných pro zpracování velmi příznivé, zejména pak u rodičovského dotazníku, kde návratnost převýšila 80 %.
-5-
Počty zúčastněných škol, tříd a žáků Zpráva komentuje výsledky testování, které proběhlo v rámci projektu „Testování realizovaného společností Scio v únoru a březnu 2007. Do testování bylo přihlášeno ze 161 škol (3342 žáků z 80 mimopražských škol a 3525 žáků z 81 pražských zpracováno 5662 žáků ze 147 škol (2995 žáků ze 79 mimopražských škol pražských škol). Největším důvodem úbytku byla částečná kolize termínu prázdninami. Podrobnější údaje naleznete v tabulce tb2.
7. tříd, Potenciály“, celkem 7867 žáků škol). Celkem bylo a 2667 žáků z 68 testování s jarními
Počet žáků, tříd a škol podle zastoupení v krajích Kraj
Počet škol
Počet tříd
Počet žáků
Hlavní město Praha
68
137
2737
Středočeský kraj
10
17
301
Jihočeský kraj
7
14
288
Plzeňský kraj
4
6
138
Karlovarský kraj
4
7
142
Ústecký kraj
7
14
275
Liberecký kraj
2
7
129
Královéhradecký kraj
5
15
338
Pardubický kraj
3
8
165
Vysočina
13
22
355
Jihomoravský kraj
6
13
218
Olomoucký kraj
7
17
347
Zlínský kraj
5
8
155
Moravskoslezský kraj
6
11
187
147
296
5775
Celkem
tabulka tb2
Největší účasti bylo dosaženo v Praze, protože zde projekt hradil magistrát. Jednalo se přibližně o polovinu všech zúčastněných. V ostatních krajích byla účast menší – průměrně 150–300 žáků na kraj.
Souhrnné výsledky testů Celkové průměrné výsledky podíly řešených úloh
průměrné výsledky
test počet správně špatně vynechané nečtené skóre OSP
5775
31,8
22,4
5,0
0,8
23,5
čistá úspěšnost
hrubá úspěšnost
39,1
52,9
percentil 49,9
tabulka tb3
Tato tabulka charakterizuje především kvalitu samotného testů. Test OSP vykazuje velmi dobré psychometrické parametry a jeho obtížnost byla zvolena zcela adekvátně k testovaným žákům, jak je vidět z grafu g1. Minimum žáků dosáhlo minimálního a maximálního skóre. Většina žáků vyřešila přibližně polovinu úloh. Průměrný student vyřešil cca 32 úloh správně, ve 22 chyboval, 5 úloh vynechal a 1 úlohu nestihl řešit. Vzhledem k tomu, že se za chybné odpovědi odečítají body z výsledného skóre, je množství chybných úloh poměrně velké. Žáci patrně poněkud přeceňují své znalosti.
-6-
Celkové průměrné výsledky – rozdělení chlapci/dívky podíly řešených úloh pohlaví
průměrné výsledky
počet správně špatně vynechané nečtené skóre
čistá úspěšnost
hrubá úspěšnost
percentil
dívky chlapci
2518 2506
32,9 30,9
21,2 23,3
5,1 5,1
0,9 0,7
25,0 22,2
41,7 37,0
54,8 51,5
53,5 47,1
neuvedeno
170
31,8
22,9
4,3
1,0
23,2
38,7
53,0
49,5
tabulka tb4 graf G1
Četnost skóre v testu
Velmi zajímavé jsou souhrnné výsledky v testu OSP u chlapců a dívek. Celkově mají vyšší úspěšnost v testu dívky. Vyřešily více úloh správně (průměrně o 2 úlohy), méně chybovaly (průměrně o 2 úlohy) a celkově stihly řešit více úloh.
900 800
četnost
700 600 500 400 300 200 100 55 až 60
50 až 55
45 až 50
40 až 45
35 až 40
30 až 35
25 až 30
20 až 25
15 až 20
5 až 10
10 až 15
0 až 5
-5 až 0
-10 až -5
-15 až -10
0
Volba studia na střední škole Následující kapitola je věnovaná volbě středních škol, o které mají žáci zájem, prospěchu a výsledkům z testu, s nimiž se na vybrané školy hlásí. Podíl uchazečů hlásících se na jednotlivé typy středních škol podíl žáků dle percentilu OSP [%] volba SŠ
počet
průměrný percentil
směrodatná odchylka
0–20
20–40
40–60
60–80
80–100
základní vzdělání SŠ bez maturity SŠ s maturitou gymnázium ještě nevím
28 408 2304 966 1292
24,8 24,5 50,7 73,2 43,2
25,4 21 26,3 23,1 27,7
57 53 15 3 26
25 27 21 8 24
7 12 23 14 20
4 6 24 25 17
7 2 16 50 13
196
36,4
26,6
37
19
22
14
nevyplněno
7
tabulka tb5
procentuální podíl [%]
Podíl žáků se zájmem o různé typy SŠ [%] 50
graf G2
44,4
40 24,9
30 18,6
20 10
7,9
3,8
0,5
0 základní vzdělání
SŠ bez maturity
SŠ s maturitou
gymnázium
ještě nevím nevyplněno
Z tabulky tb5 a grafu g2 je zřejmé, že největší zájem z řad testovaných žáků je o střední odborné školy s maturitou (44,4 %), přibližně čtvrtina studentů ještě není rozhodnutá, pouze 18,6 % studentů by volila gymnázium, méně než desetina by se chtěla vyučit a minimum žáků chce ukončit studium se základním vzděláním. Výstupy z tabulky tb5 jsou komentovány na následující straně.
-7-
Adekvátnost volby SŠ Ačkoli mají testování žáci stále ještě 2 roky do přijímacích zkoušek, během kterých se jejich priority a připravenost ke studiu na střední škole může změnit, je udivující, kolik žáků zvolilo studium, které neodpovídá jejich předpokladům. Graf G3, který vychází z výsledků v tabulce tb5, vyjadřuje, s jakými studijními předpoklady se žáci hlásí na jednotlivé SŠ. Žáci byli rozděleni do 5 skupin podle OSP (kvintily). Pro každý typ školy je vyjádřen podíl žáků z jednotlivých kvintilů (např. na gymnázium se hlásí 3 % žáků z 1. kvintilu (perc. 0–20), 8 % žáků z 2. kvintilu a 50 % nejlepších žáků z 5. kvintilu (percentil 80–100). graf G3
Volba SŠ a výsledky žáků základní vzdělání gymnázium
SŠ bez maturity ještě nevím
SŠ s maturitou nevyplněno
60
procenta [%]
50 40 30 20 10 0 0 až 20
20 až 40
40 až 60
60 až 80
80 až 100
Tak např. 40 % žáků hlásících se na střední odborné školy, 11 % těch, kteří nechtějí studovat, a 8 % žáků hlásících se na učiliště by mohlo vystudovat gymnázium. Celkově se na gymnázia hlásí pouze třetina těch, kteří na to mají. Obzvláště nyní, kdy je celkově málo dětí, je šance na přijetí mnohem vyšší. Na druhou stranu mnoho žáků své schopnosti přeceňuje a volí školy, na které nemá mnoho šancí se dostat. Hledáme-li důvody, proč tomu tak je, napadne nás, že žák 7. třídy není schopen posoudit, na jakou SŠ má. Je však Překvapující, na kolik je výběr školy u žáků a jejich rodičů stejný. Porovnáme-li totiž volby studia žáků a jejich rodičů v níže uvedené tabulce tb6, je pouze málo z nich v neshodě (cca 12 %). Míra shody žáků a rodičů při volbě dalšího studia míra shody naprostá shoda drobná neshoda velká neshoda obrovská neshoda
počet
průměrný percentil
2821 391 8
55,6 48,9 31,2
1
32,5
*v tabulce jsou zahrnuti pouze žáci a rodiče, kteří uvedli konkrétní SŠ
tabulka tb 6
Nejpravděpodobnější je, že základním měřítkem ve výběru SŠ u žáka i rodičů je především školní prospěch, který však nemusí nutně reflektovat studijní předpoklady žáka. Na to, jaké má žák výsledky a nakolik studijní předpoklady využívá, má vliv řada dalších věcí, např. motivace a snaha samotného studenta, prostředí, v němž žije (rodiče, kamarádi), i učitel, který ho učí a hodnotí.
-8-
Vybrané důvody rodičů spojené s volbou dalšího studia Na výběr střední školy mají poměrně velký vliv i rodiče dětí. V dotazníku, který doplňoval testování 7. tříd, jsme se jich dotazovali, jaké mají důvody (posouzení důležitosti uvedených důvodů) k tomu, aby jejich děti studovaly na uvedeném typu školy. Z nich jsme vybrali a okomentovali následující tři, které jsou zajímavé ve vztahu k dnešním demografickým změnám a změnám ve školství. Vysoké školy dlouhodobě navyšují počty přijatých studentů a s největší pravděpodobností bude tento trend pokračovat i do budoucna, zatímco počet žáků na základních i středních školách dlouhodobě klesá. Dostat se na vysokou školu tedy bude snazší, než je tomu nyní.
podíl žáků [%]
počet respondentů
Zájem o VŠ se bude zvyšovat zejména ze strany středních odborných škol. Pokud chceme i nadále zachovat kvalitu vysokého školství, je graf G4 Dítě bude dobře připraveno pro studium na VŠ potřeba připravit budoucí uchazeče co nejlépe. Školou, která nejlépe a be zvýznamné nedůležit é důležité nejdůležit ější počet nejefektivněji připraví studenty na VŠ, 100 3000 je gymnázium. Jak je vidět z grafu G4, 80 2400 tento názor sdílejí i rodiče. Problémem 60 1800 studentů ze středních škol je mnohdy 40 1200 právě nedostatečná komplexnost a hloubka vzdělání na úkor praktické 20 600 odbornosti, zejména pokud někteří 0 0 základní vzdělání SŠ bez maturity SŠ s maturitou gymnázium ještě nevím studenti nepokračují ve specializaci ze střední odborné školy.
podíl žáků [%]
počet respondentů
Pro 70 % rodičů, kteří si přejí, aby jejich děti studovaly SŠ s maturitou, je dobrá příprava na VŠ jedním z nejdůležitějších faktorů. Zřejmě tedy o VŠ studiu alespoň uvažují. Otázkou je, zda by pro jejich děti nebyla vhodnější příprava na graf G5 gymnáziu. Ze studentů, kteří mají Dítě si najde všude zaměstnání předpoklady pro studium na bezvýznamné nedůležité důležité nejdůležitější počet gymnáziu, se na něj hlásí pouze 1/3 a 100 3000 zbylé 2/3 končí nejčastěji na 80 2400 odborných školách. Vzhledem k populačnímu poklesu bude snazší se 60 1800 gymnázia dostat. Největší výhodou 40 1200 pro tyto studenty by však byla 20 600 referenční skupina studentů, se 0 0 kterými se po dobu studia srovnávají základní vzdělání SŠ bez maturity SŠ s maturitou gymnázium ještě nevím a kteří je významně ovlivňují.
graf G6
Dítě si najde snadno zaměstnání nedůležité
důležité
nejdůležitější
počet
100
3000
80
2400
60
1800
40
1200
20
600
0
počet respondentů
bezvýznamné
podíl žáků [%]
Jednou z mylných představ mnohých rodičů je, že prakticky nebo odborně zaměřená škola usnadní dítěti budoucí hledání zaměstnání. V dotazníku jsme se rodičů ptali, jak důležitou roli při výběru typu školy hrají faktory „Dítě si najde všude zaměstnání“ a „Dítě si najde snadno zaměstnání“. Odpověď (výsledky v grafech G5 a G6) je u obou dotazů velmi podobná – s klesající úrovní vzdělání získává tento faktor na důležitosti. Přitom jsou lidé s vyšším vzděláním méně nezaměstnaní a celkově mají vyšší příjmy.
0 základní vzdělání
SŠ bez maturity
SŠ s maturitou
gymnázium
ještě nevím
-9-
Zájmy žáků V dotazníku jsme se žáků tázali, které činnosti běžně dělají (pravidelně každý týden) ve svém volném čase. Mohli si vybrat z více odpovědí (zájmů). Zajímalo nás, jaké aktivity provozují a jestli tyto aktivity souvisí s jejich výsledky v testu. Průměrně se žáci se věnují 3,2 zájmům. Největší oblibě se těší „Zábava na počítači“ a „Provozuji sport nebo jinou pohybovou aktivitu“, těm se věnuje více než 70 % žáků. Přibližně polovina uvedla, že se stará o zvíře, pěstuje rostliny nebo provozuje jinou přírodovědnou činnost. Nejmenší zájem je o klubovou činnost, kutilství, programování, hru na hudební nástroj, divadlo nebo zpěv. Obliba zájmových činností u žáků 7. tříd Zájmy žáků
Podíl žáků, kteří se zájmu pravidelně věnují [%]
Hraji na hudební nástroj, věnuji se divadlu, zpívám ve sboru
17,6
Provozuji sport nebo jinou pohybovou činnost
70,6
Kutím (modelářství, elektronika) nebo programuji
14,4
Čtu, píšu, zajímám se o literaturu a poezii
27,3
Ruční tvořivá činnost (maluji, modeluji, keramika atd.)
25,4
Hraji společenské hry, řeším rébusy (ne na počítači)
26,6
Zábava na počítači (hraji hry, chatuji)
79,5
Starám se o zvíře, pěstuji rostliny, jiná přírodovědná činnost
51,8
Docházím do oddílu (pionýr, skaut, sokol atd.)
10,0
tabulka tb7
Některé zájmy dětí (činnost a množství aktivit) významně souvisí s jejich výsledky v testu. Nedá se jasně říci, že by zájmy ovlivňovaly studijní předpoklady dítěte a naopak, i když je velmi pravděpodobně, že u některých aktivit tato příčinnost do určité míry existuje. Pravděpodobně jsou studijní předpoklady žáků i jejich zájmy ovlivněny jiným faktorem, např. rodinným prostředím. Oblíbeným aktivitám (sport, počítač, zvíře nebo rostliny) se věnují žáci bez rozdílu ve studijních předpokladech. Zájmy, které nejlépe odlišují žáky s nadprůměrnými předpoklady, jsou „Čtu, píšu, zajímám se o poezii“ a „Hraji na hudební nástroj, věnuji se divadlu, zpívám ve sboru“, zvláště pokud jsou v kombinaci (viz tabulka tb8).
percentil 40–60
percentil 60–80
percentil 80–100
percentil 20–40
Podíl žáků, kteří se zájmu pravidelně věnují [%] percentil 0–20
směrodatná odchylka
Průměrné výsledky průměrný percentil
počet dotázaných
Čtu, píšu, zajímám se o literaturu a poezii
Hraji na hudební nástroj, věnuji se divadlu, zpívám ve sboru
Zájmy, které nejlépe indikují žáky s vyššími studijními předpoklady
Ano
Ano
431
71,3
24,4
5
8
16
23
48
Ne
Ano
987
61,5
27,4
10
16
16
26
33
Ano
Ne
485
56,8
27,1
13
15
24
24
24
Ne
Ne
3296
43,3
27,6
26
24
21
18
12
tabulka tb8
- 10 -
Zajímavý náhled do dat může přinést použití metod shlukové analýzy. Při pokusu rozčlenit respondenty na skupinky podle podobného vztahu k jednotlivým aktivitám pro volný čas byly identifikovány tři skupiny.
Skupiny žáků s podobnými zájmy skupina 1
skupina 2
skupina 3
hraji na hudební nástroj, věnuji se divadlu, zpívám ve sboru
31 %
14 %
12 %
provozuji sport nebo jinou pohybovou činnost
71 %
71 %
70 %
kutím (modelářství, elektronika) nebo programuji
17 %
16 %
12 %
čtu, píšu, zajímám se o literaturu a poezii
87 %
0%
12 %
ruční tvořivá činnost (maluji, modeluji, keramika atd.)
54 %
18 %
14 %
hraji společenské hry, řeším rébusy (ne na počítači)
58 %
18 %
14 %
zábava na počítači (hraji hry, chatuji)
80 %
81 %
78 %
starám se o zvíře, pěstuji rostliny, jiná přírodovědná činnost
81 %
100 %
0%
docházím do oddílu (pionýr, skaut, sokol atd.)
14 %
9%
8%
4,9
3,3
2,2
podíl chlapců
31 %
48 %
59 %
velikost skupiny
26 %
31 %
43 %
63
46
46
průměrný počet jmenovaných aktivit
průměrný percentil
tabulka tb 9
V nejmenší skupině, která tvoří 26 % souboru respondentů, je nejnižší podíl chlapců – pouze 31 %. Žáci v této skupině se častěji věnují pravidelné hře na hudební nástroj, zpěvu nebo divadlu. V naprosté většině případů mezi jejich oblíbené aktivity patří četba, psaní a literatura. Také se poměrně často věnují ruční tvořivé činnosti, jako je malování nebo keramika. Většinou (58 % respondentů z této skupiny) také pravidelně hrají společenské hry. Často mají doma zvířátko nebo alespoň pěstují rostliny. Tato skupina je celkově velmi aktivní, uvádí průměrně pět aktivit, kterým se ve volném čase pravidelně věnuje. Poměrně vysoké míře aktivity těchto žáků a snad také významnému podílu tvůrčích zálib odpovídá nadprůměrný výsledek v testu OSP, kterého žáci z této skupiny v průměru dosahují. Další dvě skupiny dosahují v průměru slabších výsledků v testu. Ve skupině 2 je zhruba stejné zastoupení chlapců i dívek a specifickým rysem žáků této skupiny je, že se všichni věnují chovu domácího zvířete, rostlinám nebo jiné přírodovědné činnosti. Ve stejné míře jako jejich kolegové se žáci ze skupiny 2 věnují sportovním aktivitám a zábavě na počítači. Mezi jejich hlavní zájmy nepatří literatura. V poslední (největší) skupině jsou převážně zastoupeni chlapci a tato skupina je podle průměrného počtu jmenovaných aktivit (2) nejméně aktivní. Mezi nejčastější aktivity této skupiny patří sportování a zábava na počítači.
- 11 -
Vybavenost domácnosti – studijní zázemí žáků V dotazníku jsme se dotazovali žáků, zda mají doma vybavení, které by mohlo ovlivňovat jejich studijní výsledky. Dá se říci, že žáci, kteří mají doma jakoukoli věc z otázky číslo 5, mají v průměru lepší výsledky než ti, kteří věc nemají. Avšak v polovině případů má tato souvislost minimální význam. Sedm věcí (tabulka tb10) ale velmi dobře rozlišuje žáky s lepšími a horšími studijními předpoklady. Mezi vlastnictvím uvedených věcí a studijními předpoklady žáků je pozitivní souvislost (výsledky žáků, kteří mají věc k dispozici, jsou lepší). Vybrané věci, které indikují studenty s lepším studijními předpoklady Průměrné výsledky počet průměrný směrodatná žáků percentil odchylka
Věc
Podíl žáků v kvintilových skupinách [%] 1. kvintil
2. kvintil
3. kvintil
4. kvintil
5. kvintil
0–20
20–40
40–60
60–80
80–100
Pracovní stůl ke studiu
má
4857
51,5
28,6
18
20
20
21
21
nemá
314
32,1
26,8
46
21
17
9
8
Počítač, který mohu používat
má
4723
51,4
28,7
18
20
20
21
21
nemá
448
39,1
28,2
35
20
19
16
11
Vlastní kalkulátor
má
4421
52,5
28,4
17
20
20
22
22
nemá
750
37,8
28,6
37
19
19
13
11
Klasická literatura
má
2831
57,7
27,8
12
16
20
24
27
nemá
2340
41,5
27,7
28
24
19
16
12
Sbírky básní (poezie)
má
1454
60,6
27,7
11
15
18
25
31
nemá
3717
46,4
28,4
23
22
20
19
16
má
4537
52,9
28,5
17
19
20
22
22
nemá
634
32,6
25,5
41
25
16
11
6
má
4350
52,9
28,5
17
19
20
22
22
nemá
821
36,9
27,4
36
24
17
14
9
Slovníky
Encyklopedie, kroniky
tabulka tb10
Podle odpovědí žáků je samozřejmé mít doma většinu uvedených věcí (pracovní stůl, počítač, kalkulátor, slovníky a encyklopedie). Proto také žáci, kteří danou věc nemají, mají celkově podprůměrné výsledky. Výjimkou jsou pouze „sbírky básní“ a „klasická literatura“, které jsou méně obvyklé. Ti, kteří je vlastní, mají výsledky lehce nadprůměrné. Je téměř alarmující, že polovina testovaných studentů nemá doma klasickou literaturu a pouze 15 % z nich má doma poezii. Také byla zjištěna závislost průměrného výsledku testu na počtu v odpovědi jmenovaných položek z nabídky. Kromě případu nevyplnění žádné odpovědi u této otázky (vyskytuje se jen u několika desítek respondentů) je průměrný výsledek v testu tím lepší, čím více je domácnost vybavena.
- 12 -
KOMENTOVANÉ PŘÍKLADY VÝSTUPŮ – testová část Tato část zprávy obsahuje ukázky celostránkových grafů a tabulek výsledků v testech, které obdržíte současně s touto zprávou. Ukázky jsou vždy doplněné komentářem, který by vám měl pomoci se základní interpretací vašich tabulek a grafů. Další možnosti interpretace najdete také v předcházející části, která komentuje souhrnná data. Následující grafy a tabulky jsou pouze vzorové a netýkají se vaší školy.
Souhrnné výsledky za školu První část analytické zprávy obsahuje výsledky agregované na úroveň školy.
Relativní postavení školy Relativní postavení školy v testu OSP - souhrnné výsledky za školu
ostatní základní školy vaše škola
100
80 70 60 50 40 30
vaše škola; 27,6
výsledek testu - průměrný percentil
90
20 10 0 jednotlivé školy
Graf vystihuje postavení školy v rámci všech testovaných škol. Na základě průměrných percentilů z výsledků žáků 7. třídy bylo vytvořeno pořadí škol. Trojúhelníček reprezentuje výsledek vaší školy.
Na příkladu vidíme, že průměrný výsledek žáků uvedené školy je 27,6 percentil, což je ve srovnání s ostatními testovanými školami velmi podprůměrný výsledek. Přibližně 2/3 škol dosáhly průměrného percentilu v rozmezí 40–60, kde je křivka grafu položená. Přibližně 1/3 testovaných škol se nachází v okrajových pásmech pod 40 a nad 60 percentilem, kde křivka grafu rychle klesá, resp. stoupá. Pro školy v těchto okrajových pásmech to znamená, že mají většinu žáků s velmi špatnými nebo naopak velmi dobrými studijními předpoklady.
- 13 -
Tabulka souhrnných výsledků celkový průměrný výsledek
percentil
skupinový percentil
čistá úspěšnost
průměrné skóre
směrodatná odchylka skóre
verbální
analytická
kvantitativní
slovní zásoba
porozumění textu
analýza informací
orientace v grafu a tabulce
orientace v obrázku
porovnávání hodnot
číselné operace
7. A 7. B průměr
průměrný percentil za části testu
počet studentů
třída
OSP
20 15 35
25 31 28
27 33 30
20 26 23
12 15 14
11,2 10,3 10,8
28 30 29
27 37 31
29 36 32
31 31 31
30 31 30
29 37 32
34 40 36
33 27 30
32 41 36
29 46 36
Tabulka je zaměřena především na srovnání výsledků jednotlivých tříd. Obsahuje velice důležité výsledky tříd (úspěšnost, skóre, směrodatná odchylka, průměrný percentil), ze kterých vychází velká část analýz a grafů. Kromě toho jsou zde uvedeny výsledky částí testu.
Na příkladu vidíme dvě třídy jedné základní školy. Průměrné výsledky obou tříd jsou velmi podprůměrné, přičemž třída 7. B dosáhla o něco lepších výsledků (percentil 31) než třída 7. A (percentil 25). Drobné rozdíly jsou patrné v dosažených percentilech za některé části testů. Obě třídy měly nejlepší kvantitativní část testu (zejména část „orientace v grafu a tabulce“) a nejhorší verbální část.
Průměrný percentil po třídách Průměrný celkový percentil po jednotlivých třídách 100 90
průměrný percentil
80 70 60 50 40 30 20 10 0
OSP
7. A
25,15
7. B
30,86
Graf znázorňuje průměrné výsledky tříd školy v testu OSP. Referenčním rámcem jsou všechny zúčastněné školy. Výsledky jsou vyjádřeny jako průměrné percentily jednotlivých tříd. Obecně lze říct, že čím vyšší sloupec grafu, tím lepší je výsledek třídy v testu.
Z ukázky lze vypozorovat, že výsledky dvou uvedených tříd jsou ve srovnání se všemi třídami, které se testování účastnily, velmi podprůměrné, přičemž třída 7. A má o něco horší výsledky (percentil 25) než 7. B (percentil 31).
- 14 -
Souhrnné výsledky za třídu Druhá část analytické zprávy obsahuje výsledky testování agregované na úroveň třídy a výsledky jednotlivých studentů. Grafy a tabulky jsou seskupeny podle tříd. Výsledky v elektronické podobě jsou pro každou třídu v samostatném souboru. Naleznete je také v aplikaci ScioDat. Přehled částí a dovedností v testu OSP Test obecných studijních předpokladů sestává ze tří specifických částí, z nichž každá testuje jeden ze tří základních typů myšlení – verbální, analytické a kvantitativní. U verbálního myšlení (části Slovní zásoba a Porozumění textu) se v prvé řadě zkoumá schopnost pracovat se slovy a texty, schopnost správně jim porozumět, správně s nimi nakládat a správně je interpretovat. U slov se sleduje umění postihnout jejich význam a souvislosti nalézáním vhodných významových opaků a odpovídajících významových analogií. U analytického myšlení (části Analýza informací, Orientace v grafu a tabulce a Orientace v obrázku) se testuje logické uvažování. Třeba se zjišťuje, do jaké míry dokáže testovaná osoba posoudit, zda některá tvrzení bezprostředně vyplývají z kratších textových úryvků, či nikoli. Také se sleduje schopnost řešit konkrétní logické a rozhodovací úlohy za dodržení určitých pevně stanovených podmínek. S kvantitativním myšlením (části Porovnávání hodnot a Číselné operace) souvisejí základní aritmetické dovednosti, schopnost elementárních algebraických úprav a úvah, řešení jednoduchých slovních úloh, porovnávání kvantitativních výrazů. Tato část testu není zkouškou z matematiky, mnohem více je zde zapotřebí pružná orientace v zadaných informacích a schopnost aplikace jednoduchých poznatků. Proto v testu bývají úspěšní i ti, kteří v matematice prospívají hůře. Analýza částí – OSP Výsledky částí testu OSP jsou zachycené v následujícím grafu „Analýza dovedností a částí – OSP“. Test je strukturován na 3 části (úlohy v částech testují jednotlivé typy myšlení) a 7 dovednostních celků.
Analýza dovedností a částí - OSP třída 7. A
všechny školy
60
50
40 percentil
34 31 28
30
29
30
33
32
29
29
27
25
20
10 50
49
49
50
48
47
49
44
46
47
47
celkový
verbální
analytická
kvantitativní
slovní zásoba
porozumění textu
analýza informací
orientace v grafu a tabulce
orientace v obrázku
porovnávání hodnot
číselné operace
0
Na grafu můžeme sledovat celkový percentil, kterého třída dosáhla v testu OSP, a můžeme ho porovnat s průměrným percentilem ostatních základních škol. Následují výsledky (percentily) za jednotlivé části - 15 -
(užší sloupce) v porovnání s průměrným percentilem (širší sloupce). Poslední část grafu znázorňuje výsledky jednotlivých dovedností, těch je celkem sedm. Užší sloupec opět vyjadřuje percentil třídy a širší sloupec průměrný percentil.
Podle tohoto modelového grafu uvedená třída dosáhla celkově nižšího percentilu než ostatní testované třídy. Výsledky všech částí testu jsou velmi vyrovnané a jsou více či méně pod průměrem. Nejlepšího výsledku třída dosáhla v části Orientace v grafu a tabulce. Rozdělení testů do částí naleznete na konci zprávy. Na základě výsledků zachycených v tomto grafu můžete lépe plánovat výuku, zařazovat do ní tematické celky a činnosti zaměřené na rozvoj všech typů myšlení tak, abyste je u svých žáků rovnoměrně rozvíjeli. Výsledky mohou např. ukázat, které konkrétní dovednosti je třeba u žáků posilovat a rozvíjet, které dovednosti naopak žáci zvládají a na které dovednosti můžete ve výuce navazovat.
Tabulka podrobných výsledků žáků
verbální
analytická
kvantitativní
slovní zásoba
porozumění textu
analýza informací
orientace v grafu a tabulce
orientace v obrázku
porovnávání hodnot
číselné operace
správně
špatně
skóre
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 = =
6 34 77 5 81 18 11 47 37 9 33 28
7 29 56 4 59 19 12 37 31 10 26 20
11 25 95 3 98 12 10 58 55 13 38 36
25 22 37 2 27 37 16 49 39 17 27 14
4 61 61 40 73 28 26 30 19 13 36 23
12 25 95 11 98 12 19 49 49 29 40 33
16 32 92 3 79 16 7 63 56 4 37 33
9 46 24 9 19 58 3 34 46 13 26 19
69 8 54 2 45 10 69 69 31 37 39 26
1 65 32 33 79 33 33 33 9 24 34 23
43 51 30 76 47 43 20 27 43 8 39 19
37 42 90 6 60 11 37 37 54 11 39 26
15 28 35 16 39 20 19 26 29 15 24 9
28 24 5 32 8 28 30 14 25 24 22 9
4,0 17,4 33,7 2,6 35,3 11,3 7,4 22,3 18,8 6,0 15,9 11,8
extrém
čistá úspěšnost
odpovědi
percentil
Xxxx XXXX Xxxx XXXX Xxxx XXXX Xxxx XXXX Xxxx XXXX Xxxx XXXX Xxxx XXXX Xxxx XXXX Xxxx XXXX Xxxx XXXX průměry směrodatná odchylka
percentily za dovednosti
číslo žáka
jméno
percentily za části
–
–
–
– = =
Tabulka umožňuje podrobnější studii výsledků třídy. U každého studenta je uveden celkový percentil, čistá úspěšnost, percentily za části testu, počet správných a špatných odpovědí včetně skóre v testu. Údaje o studentovi uzavírá upozornění na případný extrémní výsledek (velmi slabý“–„ nebo velmi dobrý „+“) ve sloupci extrém.
Údaje z této tabulky poskytují o žácích obrovské množství informací. Podrobná analýza by byla velice zdlouhavá, a proto uvedeme jen některé názorné příklady. Ve třídě jsou žáci s velmi rozdílnými studijními předpoklady. Např. studenti č. 3 a 5 dosáhli výrazně lepších výsledků než zbytek třídy, žáci č. 1, 4, 7 a 10 naopak velice slabých výsledků a průměrní žáci, ačkoli jich je vždy nejvíce, nejsou ve třídě téměř zastoupení.
- 16 -
známka z českého jazyka
vybraný typ dalšího studia
6 34 77 5 81 18 11 47 37 9
5 2 1 4 1 4 3 3 4 4
5 4 2 4 1 4 3 3 4 4
SŠ bez maturity SŠ bez maturity SŠ s maturitou SŠ bez maturity SŠ s maturitou SŠ bez maturity SŠ s maturitou SŠ bez maturity SŠ bez maturity SŠ bez maturity
vhodnost volby dalšího studia
známka z matematiky
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
percentil
Xxxxx XXXXX Xxxxx XXXXX Xxxxx XXXXX Xxxxx XXXXX Xxxxx XXXXX Xxxxx XXXXX Xxxxx XXXXX Xxxxx XXXXX Xxxxx XXXXX Xxxxx XXXXX
číslo žáka
jméno
Tabulka zájmu o další studium
!G !G
! SŠ
Tabulka dává do souvislosti výsledek žáka v testu OSP a údaje z dotazníku (prospěch z matematiky a českého jazyka; preferovaný typ střední školy) pro posouzení vhodnosti výběru středoškolského studia. Značky „! G“, „! G/SŠ“ a „SŠ“ upozorňují na žáky, kteří by se na základě svých studijních předpokladů mohli ucházet o náročnější typ studia („! G“ – žák by na základě výsledku OSP mohl studovat na gymnáziu; „! G/SŠ“ – žák by na základě výsledku OSP mohl studovat na SŠ s maturitou, ale pravděpodobně i na gymnáziu; „! SŠ“ – žák by na základě výsledku OSP mohl studovat na SŠ s maturitou). Jednotlivá doporučení je nutné pečlivě zvážit, protože studijní předpoklady jsou pouze dispozice, které nezaručují studijní úspěch. Určitě jsou ale podnětem k hledání příčin rozporů mezi školními výsledky a výsledky tohoto testu nebo k zamyšlení nad žákem podceněnou volbou typu středoškolského studia.
Na ukázce tabulky je třída s deseti žáky. Jejich výsledky jsou až na dva spíše podprůměrné, a to v případě školních známek i testu OSP. Tomu odpovídá i volba dalšího studia. Žáci se hlásí na odborné střední školy zakončené maturitou nebo bez maturity. Všimněme si žáků č. 3, 5, 7 a 8. Žáci 3 a 5 mají velmi dobré studijní předpoklady i známky z MA a ČJ a pravděpodobně by mohli studovat na gymnáziu, žák č. 7 by mohl studovat SŠ s maturitou. Neshoda mezi výsledkem testu a volbou SŠ je také u žáka č. 8. Předpoklady tohoto studenta pro maturitní studium jsou poměrně malé, avšak může to být pilný žák s relativně dobrým prospěchem. Také se mu nemusel povést test OSP a výsledek může být zkreslený. Z těchto důvodů tabulka na tohoto žáka nijak neupozorňuje, protože naším cílem je motivovat ke studiu a ne od něj odrazovat.
- 17 -
Analýza po úlohách Analýza po úlohách - OSP třída 7. A
všechny školy
100 90
průměrná hrubá úspěšnost
80 70 60 50 40 30 20 10 0 1
3
5
7
9
11
13
15
17
19
21
23
25
27
29
31
33
35
37
39
41
43
45
47
49
51
53
55
57
59
úlohy
Tento graf vyjadřuje, jak úspěšně žáci dané třídy řešili jednotlivé úlohy v testech. Pro každou úlohu v testu znázorňuje porovnání průměrné hrubé úspěšnosti třídy s průměrem všech tříd škol podobného typu. Vyjadřuje, jaký podíl žáků ve třídě odpověděl na danou otázku správně. Pro každý předmět obdržíte samostatný graf.
Na ukázce vidíme, že třída celkově řešila úlohy v testu s podprůměrnou úspěšností, protože světlejší sloupce, které vyjadřují úspěšnost třídy, jsou u jednotlivých úloh pod úrovní tmavých sloupců (ty vyjadřují průměr všech tříd). Test sestával ze 60 úloh, z nichž úlohy 2, 50, 51 a 54 byly nejobtížnější a úlohy 32, 57 a 58 nejjednodušší. V testu se rovnoměrně střídaly těžší a lehčí úlohy, což potvrzuje záměr autorů testu. Snižuje se tak riziko, že se slabší student v některém místě „zasekne“. Největší problémy měla třída s úlohami 3, 9, 30, kde je úspěšnost třídy výrazně horší než průměr škol. To signalizuje, že tato témata pravděpodobně nebyla probrána. Stejně tak najdeme příklady opačné, a to u úloh 15 a 51, které třída řešila s nadprůměrnou úspěšností.
- 18 -
KOMENTOVANÉ PŘÍKLADY VÝSTUPŮ – dotazníková část Tato kapitola přináší návod k interpretaci zpracovaných výsledků dotazníkového šetření, které bylo součástí vstupního testování. Samotné testování jednotlivých předmětů pouze mapuje stav znalostí a dovedností. Opakování nám umožní sledovat důležité tendence ve vzdělávání, ale ani tak neposkytne informace o obecných záměrech a chování studentů, které vycházejí z nepřetržitých proměn společnosti. Právě tyto informace o studentech mohou pomoci školám pružně a s předstihem reagovat na měnící se potřeby studentů a vytvářet pro ně efektivnější vzdělávací systém. Také mohou být nápomocné samotné škole. Jednou z možností, jak získat takové informace, je dotazníkové šetření. Cílem dotazníkového šetření bylo vytvořit přibližnou představu o některých názorech studentů na školu, o jejich představách a budoucích záměrech; dále shromáždit informace o některých mimoškolních faktorech a zjistit, jakou měrou tyto faktory ovlivňují studijní výsledky. Výstupy a závěry, které nebyly zpracovány na úrovni konkrétní školy nebo třídy, tj. obsahují pouze souhrnné výsledky, naleznete v kapitole Souhrnná zpráva. Zájem žáků o typ středoškolského studia Graf vyjadřuje podíly žáků se zájmem o určitý typ středoškolského studia a je odpovědí na dotaz č. 7 v dotazníku žáka „Jakou střední školu, kde budeš dále studovat, jste s rodiči vybrali?“ Zájem žáků o typ SŠ studia 100 90 80
procenta
70 60 50 40 30 20 10 0
nebudu dále studovat
SŠ bez maturity
SŠ s maturitou
gymnázium
vaše škola
0
12
39
15
ještě nevím 27
všechny školy
1
8
44
19
25
Tmavé (užší) sloupce vyjadřují procentuální podíl žáků školy, kteří vybrali příslušnou odpověď. Černý rám je průměr odpovědí žáků ze všech škol, které se zúčastnily testování. Graf tedy umožňuje srovnání situace ve škole se vzorkem všech škol.
Z ukázky je patrné, že ve srovnání s průměrem všech testovaných žáků mají žáci ve škole menší zájem o maturitní studium a větší zájem o studium na odborné škole bez maturity. Analýzu tohoto grafu je dobré dělat v kombinaci s grafem „Průměrný percentil OSP podle zájmu typ studia“, ve kterém je vidět průměrné OSP žáků školy, kteří se hlásí na určitou SŠ.
- 19 -
Graf vyjadřuje průměrný výsledek (percentil) testu OSP u žáků, kteří si vybrali stejný typ střední školy, na které by rádi studovali. Průměrný percentil OSP podle zájmu o typ SŠ studia 100 90 80
procenta
70 60 50 40 30 20 10 0
nebudu dále studovat
SŠ bez maturity
SŠ s maturitou
gymnázium
0
27
45
47
31
27
25
51
73
43
vaše škola všechny školy
ještě nevím
Tmavé (užší) sloupce vyjadřují průměrný percentil žáků školy, kteří vybrali stejné studium. Černý rám je průměrný percentil žáků ze všech škol, kteří vybrali stejné studium. Graf tedy umožňuje srovnání situace ve škole se vzorkem všech škol.
Z ukázky je zřejmé, že žáci s nejnižšími studijními předpoklady se hlásí na učiliště a jiné školy bez maturitní zkoušky, průměrní se hlásí většinou na odborné školy zakončené maturitou a žáci s nejlepšími studijními předpoklady se hlásí na gymnázium. Žáci v této škole, kteří mají zájem o gymnázium, mají výrazně horší průměrné výsledky (percentil 48) než průměr všech žáků (percentil 73). Je téměř srovnatelný se žáky, kteří se hlásí na odborné školy.
Soulad studijních předpokladů a výsledků školní výuky Následující grafy porovnávají výsledky OSP žáků školy a jejich známky z matematiky a českého jazyka. Je důležité si uvědomit, že jde o testované výsledky studijních předpokladů. Na výsledky žáků v matematice a českém jazyce mají sice velký vliv, ale nejsou jediným ovlivňujícím faktorem. Je tedy velmi pravděpodobné, že následující grafy poukáží na větší či menší neshody studijních předpokladů a známek, které žáci dostali ve škole. To vůbec nemusí znamenat, že se ve škole nesprávně klasifikuje. Výstupy je nutné ve škole pečlivě analyzovat, než budete dělat jakékoli závěry. Neshody, které z grafů zjistíte, jsou podnětem k dalšímu zkoumání schopností žáků nebo výukových a evaluačních procesů ve škole. Soulad studijních předpokladů a známky z předmětu ČJ 100%
80%
60%
40%
20%
0%
100 - 80
80 - 60
60 - 40
40 - 20
20 - 0
známka 1
0
2
1
0
0
známka 2
1
0
4
3
1
známka 3
0
3
6
2
2
známka 4
0
0
0
1
5
známka 5
0
0
0
0
1
- 20 -
Uvedený graf vyjadřuje, jaké známky z českého jazyka dostali žáci, kteří mají podobné studijní předpoklady. Žáci školy jsou rozděleni do 5 skupin podle výsledku OSP (kvintily). U každé skupiny je v grafu procentuálně vyjádřen podíl žáků se stejnou známkou. V tabulce pod grafem nejsou procenta, ale četnosti, abyste mohli určit, kolik je v každé skupině žáků.
Průměrný percentil OSP u žáků se stejnou známkou z ČJ 100 90 80 70 průměrný percentil
Tento graf vyjadřuje, jaké studijní předpoklady (percentil OSP) mají žáci se stejnou známkou z českého jazyka. Obsahuje výsledek konkrétní školy (užší tmavý sloupec) i celkový průměr všech škol (černý rám), což umožňuje srovnávat. Počty žáků najdete v tabulce pod grafem “Soulad studijních předpokladů a známky z Čj“.
60 v aše škola
50
v šechny školy 40 30 20 10 0 1
2
3
4
5
zn ámka
Ukázka interpretace: ve školní klasifikaci českého jazyka jsou známky 1, 2 a 4 podhodnoceny, naopak známky 3 a 5 mírně nadhodnoceny. Zajímavé je, že známky 2 a 3 se objevují napříč celým spektrem úrovní studijních předpokladů, tj. žáci z těchto kategorií mají velmi rozdílné schopnosti a dovednosti, ačkoli mají podobné studijní výsledky. To může signalizovat, že někteří dvojkaři jsou chytří, ale líní a jiní jsou méně nadaní, ale o to pilnější. Také to může znamenat, že způsob známkování učitele reflektuje i jiná kriteria, která nesouvisí se studijními předpoklady žáků.
Zájmy žáků Graf vyjadřuje, jakým zájmům se žáci ve škole nejčastěji věnují. Je odpovědí na otázku č. 4 v dotazníku „Které činnosti děláš běžně (pravidelně každý týden) ve svém volném čase?“ Zájmy, kterým se žáci pravidelně věnují hraní na hudební nástroj,hraní divadla, zpěv ve sboru sport nebo jiná pohybová činnost kutilství(modelářství, elektronika), programování čtení, psaní, literatura a poezie ruční tvořivá činnost hraní společenských her a řešení rébusů zábava na počítači přírodovědecká činnost - péče o zvíře, rostliny aktivity v oddílu
0
10
vaše škola
20
30
40
50
60
70
80
90
100
všechny školy
Tmavé (užší) vodorovné sloupce vyjadřují procentuální podíl žáků školy, kteří vybrali příslušnou odpověď. Černý rám je průměr odpovědí žáků ze všech škol, které se zúčastnily testování. Graf tedy umožňuje srovnání situace ve škole se vzorkem všech škol.
Až na některé výjimky odpovídají zájmy žáků školy průměrným hodnotám celé testované skupiny. Výrazně nižší zájem (téměř o 1/3) je o sport, uměleckou a ruční tvořivou činnost (zpěv, divadlo, hraní na hudební nástroj, malování, keramika apod.). Více žáků se zajímá o programování, kutilství a hraní společenských her. Celkově nejvíce žáků tíhne k pasivní zábavě na počítači a stará se o zvíře nebo rostliny. - 21 -
Vybavenost domácností – studijní zázemí Graf vyjadřuje procentuální podíl žáků, kteří mají doma k dispozici uvedené věci, které byly z dotazu č. 5 vybrány, protože dobře rozlišují studenty podle úrovně jejich studijních předpokladů. Obecně lze říci, že čím více žáků má uvedené věci, tím lepší bude průměrný výsledek.
Studijní zázemí žáků
pracovní stůl(ke studiu)
počítač, který mohu použít
vlastní kalkulátor
klasickou literaturu
sbírky básní(poezie)
slovníky
encyklopedie, kroniky
0
10
20
30
40
vaše škola
50
60
70
80
90
100
všechny školy
Tmavé (užší) vodorovné sloupce vyjadřují procentuální podíl žáků školy, kteří vybrali příslušnou odpověď. Černý rám je průměr odpovědí žáků ze všech škol, které se zúčastnily testování. Graf tedy umožňuje srovnání situace ve škole se vzorkem všech škol.
- 22 -
ROZDĚLENÍ TESTU NA JEDNOTLIVÉ ČÁSTI Test
Části a dovednosti
Výčet úloh
Dovednost
Část
Obecné studijní předpoklady Verbální část
1–25
Analytická část
26–39
Kvantitativní část
40–60
Slovní zásoba
1–17
Orientace v textu
18–25
Analýza informací
26–35
Orientace v grafu a tabulce
36–39
Orientace v obrázku
47–54
Porovnávání hodnot
40–46
Číselné operace
55–60
- 23 -
