TERMÍN: pondělí 11. 5. 2009 - čtvrtek 21. 5. 2009 (návrat do ČR dopoledne) (zvolený pro kněze - zástup na 6. neděli velikonoční 17.5.2009) Mše sv. v Athénách na pahorku Areopagos (Sk 17 kap) CHARAKTERISTIKA: Biblická cesta byla několik měsíců připravována tak, aby charakter programu a služeb odpovídal významu roku sv. Pavla a požadavkům nástupce apoštolů v královéhradecké diecézi biskupa Dominika procházet dostupnými místy apoštolských cest sv. Pavla s Novým zákonem a dokumenty plenárního sněmu, a to se svými nejbližšími spolupracovníky, kněžími a jáhny.Tato cesta by měla současně upevňovat pouta vzájemnosti při hledání cest v životě diecéze při diecézní synodě. SLUŽBY: Jsou zajišťovány skrze CK VOMA, která se již mnoho let zabývá poznávacími zájezdy převážně v Evropě, zajišťuje poutní zájezdy pro farnosti i organizace a osvědčila se i v realizaci hlavní národní pouti Velkého jubilea v Římě. Vzhledem k mimořádné klientele je volena nenáročná cesta, doprovázená polopenzí na všech místech a ubytováním v mezinárodních hotelích během celé pouti. Z časového hlediska je nutný pouze jeden noční přejezd na cestě do Řecka a zpáteční cesta je zpestřena plavbou zámořskou lodí s noclehem ve čtyřlůžkových kajutách. Samozřejmostí je zajištění povinné pojištění proti úpadku CK, zdravotní pojištění a pojištění léčebných výloh. PRŮVODCOVSKÉ SLUŽBY: Během celé cesty koná odborný řecký průvodce s licencí, což je na Balkáně nezbytné. Odborný biblický doprovod bude vykonávat P. Jan Šlégr. Celou cestu bude svými vstupy moderovat otec biskup Dominik Duka OP. ZÁKLADNÍ POŽADAVEK CK VOMA ZAJIŠŤUJÍCÍ TUTO MIMOŘÁDNOU CESTU: Ředitel CK VOMA Ing. Zdeněk Vondráček při osobním projednávání konečné podoby cesty s o. biskupem a P. Janem Šlégrem stanovil vzhledem k nákupu kvalitních služeb v Řecku a dalších možných výloh celkovou cenu pro každého kněze či jáhna na 14.990,- Kč se základním požadavkem neodkladného termínu závazných přihlášek do 15. 12. 2008, kde rozhodne dostatečný počet závazně přihlášených kněží a jáhnů o definitivním potvrzení uskutečnění této mimořádné biblické cesty po stopách sv. apoštola Pavla. To vše je rozhodnuto i s vědomím, že někteří kněží mohou kalkulovat s možností se na podobnou pouť dostat bezplatně jako průvodci některých cestovních agentur pořádající pouť po stopách sv. Pavla pro běžné klienty. O uskutečnění této biblické cesty se svým biskupem tedy rozhodnou kněží sami při přijetí a pochopení významu oběti pro mimořádnost této cesty.
PODROBNÝ DENNÍ PROGRAM V ŘECKU: ÚTERÝ 12. 5. 2009 – THESSALONIKI ( Soluň ) Bylo to zde v synagoze, kde Pavel „mluvil se židy a s pohany, kteří uvěřili v jediného Boha...“ (Sk 17,17) Zastávku plánujeme asi na 5 hodin ( z důvodu bezpečnosti práce řidičů se přestávka může protáhnout, ale to není na škodu, protože Soluň si to zaslouží). Poznámka : v některých z těchto kostelů by bylo dobré uskutečnit mši svatou. Jedná se o katolické kostely, věřím, že by tam dohoda byla možná. Výběrem z nabízených možností se zdá, že nejlepší by byl kostel sv. apoštolů. Je druhým největším městem Řecka - 750 000 obyvatel (s aglomerací) Řečtí bratři a duchovní, známí jako slovanští věrozvěstové sv. Cyril (Konstantin) a sv. Metoděj pocházeli ze Soluně a vytvořili pro slovanské kostely hlaholské písmo, z něhož se později vyvinula cyrilice. Apoštol Pavel se zde zdržoval dvakrát, a sice v letech 50 a 56 po Kr. Založil na tomto místě první křesťanskou osadu na evropské půdě (srovnej jeho listy Soluňským). x Kostel svatých apoštolů – v bezprostřední blízkosti městských hradeb z byzantských dob, stojí kostel Dvanácti svatých apoštolů. Byl postaven v letech 1312-1315 na křížovém půdoryse. S pěti kupolemi, bohatě vzorovaným cihlovým zdivem, který představuje překrásnou sakrální stavbu, která byla Turky využívána jako mešita. Při restaurátorských pracích v r.1940 odkryty nástěnné malby a mozaiky z dávných časů. Severně od kostela je cisterna dřívějšího kláštera Apoštolů. x Bazilika svatého Demetria -svatý a patron města. Císař Galerius nechal na tomto místě v r.306 zemřít římského důstojníka Demetria. K jeho hrobu se později konaly poutě ze všech částí Byzantské říše. Jedná se o hlavní kostel města, který v tureckých dobách sloužil jako mešita. V interiéru tohoto největšího kostela v Řecku (43 m dlouhý). Je zde také velký mramorový náhrobek mecenáše Lukáše Spantunia ( r.1481). x Kostel svaté Sofie – významná raně křesťanská sakrální stavba s figurálními mozaikami. V kupoli je velkolepě ztvárněno Nanebevstoupení Krista. Kostel sv.Sofie byl v letech 1204-1430 hlavní katedrálou města, dnes je to kostel Micropolis na stejnojmenné ulici. Pak byl Turky přeměněn na mešitu. Po požáru roku 1917 zůstal kostel netknutý. Za oběť těžkému italskému náletu r.1941 padl elegantní portikus a těžké škody utrpěla celá stavba při zemětřesení v r.1978. x Bílá věž – na konci nábřeží uprostřed malého parku stojí Bílá věž, symbol města. Dříve důležitý článek opevňovacího systému. Nynější kulatou věž postavili Turci okolo r.1430 a využívali ji zejména jako vězení. Když povstali janičáři proti sultánu Mahmudovi II. v r.1826, nechal je zavřít do věže a zavraždit. Od této události byla věž označována jako Krvavá. Aby tuto poskvrnu odstranili, nechali Turci věž nabílit a nazývali ji dále Beyaz Kule = Bílá věž. STŘEDA 13. 5. 2009 - FILIPPI, KAVALA, APOLONIA x Filippi (Sk 16, 11-40) Jedná se o malé místo, předpokládaná doba pobytu v případě sloužení mše svaté asi 2 hodiny. Poznámka: Na tomto místě pod širým nebem na troskách historických bazilik by bylo určitě vhodné a možné sloužit mši svatou. Apoštol Pavel vstoupil na své druhé misijní cestě poprvé na evropskou půdu v Neapoli (dnes Kavala) a ve Filippi – 15 km severozápadně od Kavaly na cest do Drámy – založil r.50/51 po Kr. první křesťanskou obec Evropy. Město Filippi získalo důležitou polohu na Via Egnatia, která vedla od Jaderského moře do Konstantinopole. Počátkem 4.stol. po Kristu bylo Filippi sídlem biskupa. Úpadek nastal po vpádech Slovanů a Bulharů. Vykopávky Bazilika A – od divadla je vidět v rozsáhlé rovině území francouzských a řeckých vykopávek na obou stranách moderní silnice, která zde sleduje trasu Via Egnatia. Vpravo (severně) od silnice vedou schody k atriu trojlodní baziliky A, která byla postavena kolem r.500. V blízkosti je muzeum s místními nálezy, které stojí za shlédnutí. Západně od baziliky A byly nedávno vykopány zbytky další trojlodní baziliky z téže doby. Odtud se může vystoupit ke svatyni egyptských bohů v polovici akropole. Nad silnicí je nové muzeum, kde se nalézá větší část vykopávek – především obdélník římského fora z doby císaře Marka Aurelia. Dále pak vykopávky římské cisterny mezi západním chrámem a bazilikou A se označuje podle místní tradice jako vězení apoštola Pavla. Po shlédnutí mramorového stolu v jihozápadním rohu fora se obrátíme k největší kostelní stavbě ve Filippi, bazilice B, která má pro své vysoké pilíře také turecké jméno „Direkler“, tj. Sloupy. Byla postavena nad antickou palestrou kolem r.560 podle vzoru chrámu Aja Sofia v Konstantinopoli. Kopule se však zřítila a stavba nebyla dokončena. Cesta sloupovými halami vede k nejstaršímu kostelu ve Filippi, oktogonu, postavenému
kolem r.400 po Kr. Severozápadně od vykopávek stojí vlevo od silnice nový kostel, který je zasvěcen sv.Pavlu a Lydii. V jeho blízkosti je na řece zařízeno místo pro křty. x Kavala Plánovaná zastávka max. 2 hodiny 56 000 obyvatel. Apoštol Pavel zde poprvé vstoupil na evropskou půdu r.50-51 po Kr. Po vítězství křesťanství zdejší biskupství z Filipp obdrželo jméno Christópolis. Později se prosadilo jméno Kavala. Nad přístavem se zvedá byzantský hrad. K hradnímu kopci vede dvoupatrový aquadukt a krásná vyhlídka. (Evangelistu Lukášovi bylo řečeno, aby šel do Kavaly na jeho cestě z Troady) x Apolonia Tato zastávka je cca na 1 hodinu Město v Makedonii na proslulé silnici Via Egnatiana, kterým prošli apoštol Pavel a Sílas na své cestě z Filippi a Amfipolis do Thessaloniky. Tuto zastávku uskutečníme jen v případě, že budeme mít k tomu volný časový prostor. ČTVRTEK 14. 5. 2009 –VERIA,VERGINIA,PALÁTISA x Veria Zastávka by mohla být asi 2,5 hodiny, včetně mše svaté v jednom z vypsaných kostelů. 37 000 obyvatel. Místo bylo známo už v r.500 př. Kr., tehdy patřilo Madedonii a s ní v r.168 př. Kr. k Římské říši. V r.54 po Kr. kázal apoštol Pavel židovské obci města novou víru. Veria má několik kostelů, z nichž vynikají Ágios Christós, Agía Fotiní a Ágios Kyrikos, Všechny jsou v ulici Makariótissa. Z Verie je možno vystoupit do pohoří Vermíon (2016 m), oblíbeného areálu zimních sportů. x Vergina (Verjina) V tomto místě také může být zastávka asi 2,5 hod. Je vesnice v západní Makedonii, dlouhou dobu známa hrobovými a palácovými nálezy z Palátitsy. Jméno obce je spojováno se senzačními nálezy archeologa Manolise Andronikose. x Palátitsa Je pláň na terase nad řekou Aliakmón, osídlená již kolem r.1000 př. Kr. Kromě kupolového hrobu z helénistického období je zde také zkoumán hrob komorový, objevený až r.1939. Od východu vede vstupní koridor k jádru palácové stavby s velkým nádvořím. Palácová stavba má několik prostorů, sloužícím k různým účelům. Předpokládá se, že obytné prostory byly v patře, které dnes již neexistuje. Královský hrob podle nálezů mincí a keramiky patří do 4.stol. př. Kr. Byl odkryt Andronikosem r.1977. Pod 12 m vysokým hrobním pahorkem se objevila obezděná hrobka, uzavřená mramorovými dveřmi s malbou ztvárňující lov na lva. Jedná se o první originál řecké malby z této doby. V hrobce bylo nalezeno několik zlatých skříněk. Jedna větší zlatá skříňka vážila 11 kg a její víko neslo symbol makedonského znaku – šestnácticípou hvězdu. Ve skříňce byly tělesné pozůstatky a kromě diadému a žezla, také skvostná zbroj. Archeologové z nálezu usoudili, že se jedná o hrob makedonského krále Filipa II. (383-336 př.Kr.) – otce Alexandra Velikého. Tuto domněnku podporuje i nález dvou nestejně dlouhých holenních kostí v tomto hrobě, Filip II. totiž kulhal. Tyto poznatky vedou k domněnce, že makedonské královské sídlo Aigai, u něhož hroby ležely se nacházelo při Verjině a ne v Edesse, jak se původně uvádělo. V každém případě byl nalezen hrob krále, jehož okázalost je úžasná. PÁTEK 15. 5. 2009 – METÉORA x Metéora Návštěva komplexu klášterů bude opřena o klášter Metamorfosis. Prohlídka bude trvat asi 3 hod. Tento den možnost oficiální mše svaté asi nebude, proto navrhuji sloužit v dostupných prostorách ( hotel, příroda…) Na severozápadě Thessalie vyčnívají z roviny, kde protéká řeka Peneios 300 m vysoké skály, jimž dala eroze nejbizarnější podoby. Svislé stěny, špičaté skalní jehly a mohutné skály podobné špalkům se zvedají nad Kalambákou oddělené od sebe hluboko zařezanými roklemi. Na vrcholcích jsou kláštery Metéora, jimž dala jméno jejich poloha: „tá metéora monastíria“, tj. ve vzduchu se vznášející kláštery. Původně byly přístupné jen po okrajových stezkách, žebřících a lanových rumpálech, jsou kláštery dnes otevřeny turistice po moderních silnicích a schodištích. V 9.století se usazovali poustevníci v jeskyních v dolních částech skal Metéory. Tak vznikl mariánský kostel Dupianí a místo bylo nazváno „stus Agius“ tj. „u svaté“ z čehož se pak stalo „Stágoi“. Poustevníci hledali v této neklidné době ochranu a ticho na výšinách. Vznikaly kláštery, nejprve klášter Metéoron na 534 m vysoké skále Platýs líthos, založený mezi 1356 a 1372 Athanásiem Meteoritem. V době rozkvětu zde bylo 24 klášterů. V 16.stol. nastal úpadek. Dnes je obýváno 5 klášterů. Vedle athoských klášterů jsou důležité pro poznání pobyzantského
malířství 16.stol. Klášter Russanú stojí na úzké skalní jehle a představuje nejodvážnější ze všech staveb této oblasti. Na skalní stěně před klášterem Metéoron můžeme zřetelně vidět stopy žebříků, věžovitou komoru, pod jejíž dřevěnou střechou je zachován starý lanový rumpál, dnes používaný jako nákladní výtah. Rostoucí počty návštěvníků vedly k tomu, že větší části kláštera už nejsou všeobecně přístupné. Hlavní kostel, který je zasvěcen Proměnění Páně na hoře Tabor (Metamórfosis). Kaple, pamatující zakladatele Athanasia, je nyní oltářním prostorem kostela, rozšířeného Jósafarem. Hroby obou zakladatelů se nacházejí v prostorné předsíni, která je právě tak jako kostel a apsida vyzdobena dobře zachovanými nástěnnými malbami. Zajímavá je také sbírka ikon a zvláště ikona nevěřícího Tomáše. Sousední klášter Varlaám byl založený r.1517. Na zpáteční cestě je možné jet kolem vyčnívajícího kláštera Ágia Triáda a ženský klášter Ágios Stéfanos. SOBOTA 16. 5. 2009 - DELFY, OSIOS LUKAS x Delfy Návštěva asi 2 hodiny, tak abychom ušetřili čas na následující podstatnou zastávku. 2500 obyvatel. Delfy, položené na úbočí Parnasu, vysoko nad Korintským zálivem, jsou jednou z nejslavnějších svatyní Řecka. Ve starověku byly vysoce vážené v celém řeckém světě a i mimo něj jako Apollónova věštecká svatyně. Jsou také jedním z nejvýznamnějších míst vykopávek. Bohaté antické zbytky a nálezy a jejich jedinečná poloha v horské krajině, učinila z Delf vrchol každé cesty po Řecku. Obydlené místo Delfy a komplex hotelů a obchodů, které se vyvinulo z vesnice, vzniklo teprve po začátku francouzských vykopávek r.1892. Tehdy byla malá ves Kastlí přeložena o 1 km na západ, stranou od vykopávek a nově založena. Na úpatí skal byla v dřívější době původní svatyně bohyně země Gaie, střežená drakem Pythonem. Mýtus vypravuje, že na ostrově Delu narozený bůh světla Apollón, Pythóna zabil a stal se pánem svatyně. I když nastoupilo mužské božstvo na místo staršího ženského, přece i pak zůstala žena hlavní postavou věšteckého kultu. Byla to Pýtie. Její nesouvislá slova věštby byla věřícím hledajícím radu zprostředkována kněžími a proroky. Ve třech zimních měsících odjížděl Apollón na sever k Hyperborejcům a na jeho místo nastoupil Dionýsos. Věštba mluvila i v této době. Je znám velký počet proroctví věštkyně. Delfské věštby přispěly k ovlivňování řecké kolonizace a též i politických rozhodnutí. Příjemci věšteckých výroků vyjadřovali svůj dík v obětních darech, které se v Delfách množily a byly shromažďovány jednotlivými řeckými státy v pokladnicích. Svůj poslední rozkvět zažily Delfy za císaře Hadriána v 2.stol. po Kr. dříve, než jejich konec přivodilo zemětřesení a r.392 po Kr. nařízené uzavření antických kultovních míst. Program návštěvy v Delfách zahrnuje Apollónovu svatyni se stadionem, Kastallský pramen a Athéninu svatyni v Marmariá a muzeum. x Osios Lukas Rozhodující zastávka tohoto dne. Tomuto místu budeme věnovat dostatek času, jak nejvíce to bude možné (alesp. 3 hod.) Na tomto místě by bylo vhodné sloužit mši svatou. Ortodoxní klášter Osios Lukas je vedle klášterů Dafní u Athén a Néa Moní na ostrově Chíu, nejvýznamnější památkou umění mozaiky z 11.století. Blahoslavený Lukáš – Osios Lukas na rozdíl od evangelisty svatého (ágios) Lukáše, který se narodil kolem r.898 v Kastorii a žil od asi r.910 jako poustevník v kraji Fokis, kde 7. 2. 953 zemřel. Již za jeho života zřídil byzantský místodržitel krajiny mezi r.941 a 944 vedle jeho poustevny kapsli sv. Barbory. Z této se vyvinul klášter, který svými dvěma kostely dominuje opuštěné krajině. Kaple sv. Barbory zůstala zachována jako krypta hlavního kostela. V ní stojí sarkofág blahoslaveného. Za zmínku stojí některé nástěnné malby, např. Poslední večeře. Hlavní kostel byl zasvěcen blahoslavenému Lukášovi a vedlejší kostel Matce Boží. Oba odpovídají středobyzantskému typu kostela s křížovou kopulí. Klášter, který byl ve II.světové válce poškozen, v letech 1953-1962 zrestaurovali a zajistili především cenné mozaiky z 11.stol. Přitom byla zazděná okna odkryta, takže hlavní kostel získal světlost, která významně umocňuje dojem z celého prostoru. Náměty mozaik jsou seřazeny podle platných hierarchických pravidel, která jsou platná již od 9.stol. (velké množství mozaik ve 40-ti prostorech). Kromě blahoslaveného Lukáše zde nalezli poslední odpočinek i jiní svatí nebo blahoslavení místního významu tehdejší doby, jako sv. Nikon Metanoeite, který přivedl ke křesťanství Spartu. NEDĚLE 17. 5. 2009 – ATHÉNY (Sk 17, 16-34) x Athény Celodenní zastávka. Na pahorku Areopagos doporučuji sloužit mši svatou pod širým nebem. S aglomerací i Pireem mají Athény 3,5 milionu obyvatel. V r. 50 přichází do Athén sv. Pavel. Jeho zastávka zde má velký vliv na jeho další misionářskou činnost. Sv. Pavel zde vysvětluje své evangelium filosofům na Areopagu, tj. tehdejší intelektuální špičce.
Téměř čtvrtina řeckého obyvatelstva žije v obvodu přímého vlivu hlavního města. Od r.1834 hlavní město Řecka, Athény, odedávna vystupovaly jako největší a nejdůležitější město země. Nejranější doba Athén byla spojena s řadou jmen mýtických králů. V těchto mýtických pověstech se odráží historie Athén od ranné doby mykénské až k rozhraní 2. a 1. předkřesťanského tisíciletí. Nálezy na jižním svahu Akropole dokazují, že Athény byly osídleny již v mladší době kamenné kolem 3 000 před Kr. Akropolis tehdy zabírala 35 000 m2 a sloužila zároveň jako útočistě pro obyvatele sídlišť na Agoře, dypilonu, pahorku múz a Areopagu. Agora byla místo shromáždění lidu. x Akropolis Skála Akropole měří 320 metrů a v mykénské době ji kopírovala „kyklopská“ hradní zeď. Na místě pozdějšího chrámu Athenina stál královský palác a jiné obytné budovy. Tento „Starý chrám“ vystřídal Hekatompedon jako kultovní místo Athény Polias a převzal její starou dřevěnou kultovní sochu. Všechny archaické stavby byly zničeny Peršany roku 480. Zbytky Starého chrámu byly roku 406 úplně srovnány se zemí. V této „Perské suti“ se při vykopávkách v roce 1885 našly četné skulptury a stavební díly, které jsou dnes vystaveny v akropolském muzeu. Uvnitř rozšířené hradní plochy rozvinul Perikles klasický program výstavby. Tak vznikl Parthenón, Propylaje, chrám Athény Niké a Erechtheion. x Pahorek Areopagos Na 110 metrů vysokém skalním útvaru měl kdysi své sídlo nejvyšší soud Athén. Z křesťanských dob se uvádí v historii apoštolů Nového zákona v 17. kapitole kázání, které proslovil apoštol Pavel na tomto starém posvátném místě. S poukazem na nesčetné obrazy boží „mužům athénským“ představil Krista jako jím uctívaného „neznámého Boha“. Moderní bronzová tabule vpravo od výstupu obsahuje tento text a na severním svahu Areopagu leží zbytky baziliky, která byla zasvěcena prvnímu v Athénách Pavlem na víru obrácenému, Dionýsovi, členovi Areopagu. Pod pahorkem byla odkryta domovní čtvrť, kterou je možno spatřit z ulice apoštola Pavla. x Agora Agora byla vykopána a prozkoumána americkými archeology. Od mykénské doby až do 7. století př. Kr. sloužilo toto území jako pohřebiště. Od 6. století bylo používáno jako Agora. V následujícím století bylo místo centrem veřejného života . Každá doba zřizovala nové budovy. Kolem roku 550 bylo toto důležité místo opuštěno a teprve v 11. století se pomalu vytvářelo sídliště, které existovalo až do začátku vykopávek (místo popravy Sokrata). x Chrám Dia Olympského Býval to největší chrám v Řecku a i dnes je to na první pohled znát. Sice z původních 104 korintských sloupů zbylo jen 15, ale jejich výška 17 metrů člověka donutí k velkému záklonu. Chrám byl téměř 100 metrů dlouhý a 40 metrů široký. PONDĚLÍ 18.5.-KORINT,MYKÉNY (Sk 18) x Korint Zastávka plánovaná asi na 2 hodiny. Mše svatá pod širým nebem. 34 000 obyvatel Antický Korint se nalézá v nádherné poloze na úpatí hory Akrokorint. Je slavný rozsáhlými objekty zejména z římské doby, nad něž ční mohutné zbytky starého Apollónova chrámu. Říkalo se, že Akrokorint a Ithomé jsou rohy býka Řecka. Kdo je drží, ovládá Peloponés. Území Korintu bylo osídleno již v mladší době kamenné. Ve starověku měl Korint velký význam díky své poloze. Kolem roku 1000 př. Kr. se zde usadily fénické kolonie a dorští usedlíci. V Korintě našel svou formu dórský chrám a byla zde vynalezena „korintská hlavice sloupu“. V letech 51 – 52 po Kristu zde žil a učil apoštol Pavel. Těžké zemětřesení roku 521 přineslo Korintu zánik. Na náměstí uprostřed řady krámů se zvedá bema (řečniště) pro mluvčí při shromáždění lidu. Zde se zodpovídal roku 52 po Kristu apoštol Pavel před místodržitelem Galliem, bratrem Senecy. Později na tomto místě byl postaven křesťanský kostel. Západní strana Agory je ohraničena řadou římských pódiových chrámů. x Posvátný pramen Na severní straně Agory je řada obchodů, na které navazuje brána s „Fasádou zajatců“. Před tím leží posvátný pramen, řecký dům se studní. Odtud je možno se dostat na pahorek, na němž se zvedá zdaleka viditelný Apollónův chrám x Korintský průplav Isthamos u Kotintu je prokopán průplavem, který byl vybudován v letech 1882-83. Je zaříznut do terénu až 80 m hluboko. Dlouhý je 6,3 km a široký 23 metrů. Pojme lodi až do 10-ti tun. Na tomto místě chtěl kanál vykopat již císař Nero. x Mykény
Zastávka asi na 2,5 hodiny. Mykény mají pouze 440 obyvatel. Jsou archeologickou lokalitou v Řecku, na severovýchodě Peloponésu. Mykény objevil slavný archeolog Heinrich Schliemann, který se mimochodem postral i o objevení Tróji. Mykény byly v 2. tisíciletí př. n. l. jedním z hlavních center řecké civilizace s vojenskou pevností, která dominovala velké části jižního Řecka. Období od 16. do 12. století př. n. l. je proto nazýváno obdobím mykénské kultury. Poznámka: První den v pondělí bude odjezd v ranních hodinách. Nástupní místa budeme volit podle přihlášených a přejezd přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Makedonii do Řecka. Závěr v úterý 19. 5. 2009 po snídani návštěva bájné Olympie, kolébky olympijských her a odjezd do přístavu Petra a nalodění na zámořskou loď. Nocleh ve 4-lůžkových kajutách Středa 20. 5. 2009 plavba po Jaderském moři do Itálie, přístav Ancona a přejezd do ČR. Čtvrtek 21. 5. 2009 příjezd do ČR v dopoledních hodinách
