Tereza Bulková MIGRACE OBYVATELSTVA V REGIONU ORP BLATNÁ

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

Tereza Bulková

MIGRACE OBYVATELSTVA V REGIONU ORP BLATNÁ

Bakalářská práce

České Budějovice 2012

Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Dagmar Popjaková, PhD.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala zcela samostatně, s použitím uvedené literatury a cenných rad a pokynů vedoucího práce. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách. V Českých Budějovicích ……………………..

Tereza Bulková

Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce, paní doc. RNDr. Dagmar Popjakové, PhD., za její ochotu, cenné rady a připomínky, které mi během vypracování této bakalářské práce poskytla. Také děkuji své rodině a přátelům, kteří mi po celou dobu pomáhali a podporovali mě.

BULKOVÁ, T. (2012): Migrace obyvatelstva v regionu ORP Blatná. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra geografie, 61 s.

Anotace: Předložená bakalářská práce se zabývá migrací obyvatelstva v ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009. První část je teoretická. Jsou zde vysvětleny základní pojmy, které s migrací souvisí.

Další

kapitola

socioekonomického

a

charakterizuje

sledované

území

demografického

hlediska.

Stěžejní

z fyzicko-geografického, kapitola

se

zabývá

charakteristikou migrace. Hodnotí zde bilanční charakteristiku migrace a migrační toky. Dále se věnuje analýze strukturálních charakteristik migrantů a důvodům migrace. Poslední část je zaměřena na migraci uvnitř správního obvodu a migraci obyvatel města Blatná. Klíčová slova: Migrace, správní obvod ORP, obyvatelstvo, strukturní charakteristika migrantů, migrační toky

Annotation: This bachelor´s thesis deals with the migration of the population in the ORP Blatná in 1992 ─ 2004. The first part ist theoretical. Here are explain basic concepts related to migration. The next charter describes the monitored area of physical-geographical, socioeconomic and demographic terms. The central charter deals with the characteristics of migration. The thesis here evaluate balance characteristics of migration and migration flows. In addition to the analysis of structural characteristics of the migrants, and reasons for migration. The last part focuses in migration within the administrative district and the migration of population of the city Blatná

Key words: Migration, administrative district of the municipality with extended competence, population, structure characterization of migrants, migration flows

Obsah: ÚVOD ................................................................................................................................................ 6

1. TEORETICKO-METODICKÁ VÝCHODISKA ....................................................................... 7 1.1 Metodika zpracování ....................................................................................................... 7 1.2 Použité zdroje .................................................................................................................. 9 1.2.1 Přehled literatury .................................................................................................... 9 1.2.2 Statistická data a ostatní prameny ........................................................................ 12 1.3 Základní terminologie.................................................................................................... 13

2. ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ......................................................... 16 2.1 Fyzicko-geografické a socioekonomické geografické předpoklady území ................... 16 2.2 Demografická analýza ................................................................................................... 19

3. MIGRAČNÍ ANALÝZA............................................................................................................ 26 3.1 Dlouhodobý vývoj migrace na území ČR a Jihočeského kraje ................................... 26 3.2 Migrační obraz SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009 ................................................. 28 3.2.1 Migrační bilance .................................................................................................. 28 3.2.2 Migrační toky ....................................................................................................... 33 3.2.3 Analýza strukturálních charakteristik migrantů ................................................... 37 3.2.3.1 Věková struktura migrantů ...................................................................... 37 3.2.3.2 Vzdělanostní struktura migrantů ............................................................. 40 3.2.3.3 Rodinný stav migrantů ............................................................................ 43 3.2.4 Důvody stěhování ................................................................................................ 45 3.2.5 Migrace uvnitř SO ORP Blatná ........................................................................... 49 3.2.6 Migrace města Blatná .......................................................................................... 51

ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 53 SEZNAM ZDROJŮ ....................................................................................................................... 55 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP ...................................................................................... 60 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................... 61 PŘÍLOHY ...................................................................................................................................... 62

ÚVOD Migrace se zejména v posledních letech stává celosvětových fenoménem, přesto je stará jako lidstvo samo. Lidé se již od pravěku stěhovali nejprve za obživou, poté hledali lepší podmínky pro živobytí či objevovali nové kontinenty. Patří sem například i nucená migrace obyvatel z Afriky do Ameriky. Migrace ovšem nabírá na intenzitě zejména v posledních dvou století, kdy vůbec nejvíce lidí v celé historii opouští své domovy, ať už z náboženských, ekonomických či politických důvodů aj. Mobilita obyvatel je v dnešní době usnadněna zejména zlepšením infrastruktury a neustále se zdokonalujícími dopravními prostředky. Lidé z České republiky, a to hlavně mladí Češi, se stěhují do zahraničí zejména z důvodu hledání lepších životních podmínek, s čímž souvisí zejména zlepšení pracovní situace. Na druhé straně se do České republiky stěhuje čím dál více cizinců z Ruska, Ukrajiny, Vietnamu, Maďarska a dalších. Příliv imigrantů do ČR je jeden z nejrychlejších na světě. Bakalářská práce se zabývá hodnocením migrace obyvatel správního obvodu obcí s rozšířenou působností Blatná v letech 1992 ─ 2009. Cílem práce je nejprve vymezení sledovaného regionu SO ORP Blatná, a to z fyzicko-geografického, socioekonomickogeografického a demografického pohledu. Dalším cílem, a to primárním cílem je analýza základních bilančních ukazatelů migrace, migračních toků, strukturální analýza migrantů podle věku, rodinného stavu a vzdělání a dále analýza důvodů stěhování. Cílem práce je také hodnocení migrace uvnitř SO ORP Blatná a mobility obyvatel města Blatná, včetně zpracování grafického, tabulkového a kartografického znázornění migračních ukazatelů. Dalším cílem je také ověření hypotéz: 1. rostoucím trendem lidí je odklad sňatků a dětí do vyššího věku, což se projeví v migraci osob dle rodinného stavu a věku, kdy budou převládat mladí svobodní migranti 2. pokles pracovních důvodů, který se prohloubil v devadesátých letech v Jihočeském kraji, zaznamenáváme také v SO ORP Blatná Pro vytvoření jednotlivých částí jsem používala data z Historického lexikonu obcí České republiky 1869 ─ 2005, data z Českého statistického úřadu, literaturu vztahující se k tématu migrace, ale hlavním zdrojem dat při vypracování této práce jsou data z anonymizované databáze vnitrostátní migrace Jihočeského kraje z Českého statistického úřadu za roky 1992 ─ 2009.

6

1. TEORETICKO-METODICKÁ VÝCHODISKA 1.1 Metodika zpracování Bakalářská práce je tematicky rozdělena do tří částí. První část je zaměřena teoreticky, tedy vysvětlení základních pojmů, druhá část se věnuje vymezení daného území a poslední kapitolu tvoří praktická část hodnocení migrace ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností Blatná, dále jen SO ORP Blatná. Po úvodních stranách mé bakalářské je práce věnována teoretické části, tedy metodice zpracování samotné práce, přehledu literatury, kde je zmíněno několik málo autorů, kteří se problematikou migrace zabývali a také zdrojům, ze kterých jsem čerpala, čímž jsou zejména statistická data. Další částí této kapitoly je vymezení pojmu migrace a jejich ukazatelů, ale také vysvětlení demografických pojmů. Další kapitola se zabývá základní geografickou charakteristikou SO ORP Blatná, v níž je stručně nastíněna poloha, fyzicko-geografická, socioekonomická a demografická charakteristika. V rámci fyzicko-geografické charakteristiky je v práci zmiňována například geomorfologie, hydrologie, klima. V socioekonomické charakteristice jsou pak uvedeni největší zaměstnavatelé na Blatensku, jak se vyvíjí v posledních letech nezaměstnanost, hospodářství a průmysl a sídelní struktura SO ORP Blatná. Z hlediska demografické analýzy je práce nejprve zaměřena na vývoj počtu obyvatel, ke kterému jsou použita data z publikace Historický lexikon obcí ČR z roku 2005 a další data z Českého statistického úřadu. Je zde také zmíněn přirozený pohyb obyvatelstva, tedy míra porodnosti a úmrtnosti a celkový přírůstek, hustota zalidnění, charakteristika obyvatel dle pohlaví a věku, která je srovnávána s vyššími územními celky, včetně celé ČR. Poslední části jsou věnovány sňatečnosti, rozvodovosti a rozdělením obyvatel podle vzdělanostní struktury. Třetí kapitola je již zaměřena na migrační analýzu. Zprvu zde popisuje dlouhodobé migrační procesy na území České republiky a Jihočeského kraje, na základě již vzniklých publikací a v další části je charakteristika migrace v SO ORP Blatná od 90. let, respektive od roku 1992, což je podstatná část mé bakalářské práce. Tato druhá část se skládá z dílčích podkapitol jako je migrační bilance, migrační toky, charakteristika migrantů, migrace uvnitř správního obvodu a migrace města Blatná. Tvorba kapitoly migrační bilance vychází ze základních ukazatelů migrace, jako je počet přistěhovalých, vystěhovalých, migrační obrat a saldo v absolutním i relativním vyjádření, které se přepočítává na 1 000 obyvatel středního stavu. Analýza byla provedena 7

nejen v rámci celého správního obvodu, ale také za jednotlivé obce, což je vyjádřeno pomocí mapových děl. Hrubou míru migračního objemu a salda jsem vytvořila na základě kartogramu v program ArcMap - ArcView. Pomocí kartogramu je v kapitole migrační toky vyjádřena hrubá míra migračního salda SO ORP Blatná ve vztahu ke krajům ČR, kde můžeme vidět, jaké kraje získávají a které naopak obyvatelstvo ztrácí ve prospěch Blatenska. Při hodnocení migrace je také důležité to, jak migrace ovlivňuje strukturu obyvatelstva. Proto je v rámci čtvrté kapitoly věnována pozornost strukturální analýze migrantů, a to z hlediska věku, rodinného stavu a nejvyššího dokončeného vzdělání. Z hlediska stáří migrantů jsou věkové kategorie rozděleny po pěti letech. Rodinný stav je rozlišován čtyřmi kategoriemi (svobodný, ženatý/vdaná, rozvedený, ovdovělý) plus od roku 2005 přibyla kategorie rodinný stav neuvádět. V rámci vzdělanostní struktury je zjišťováno pět kategorií nejvyššího dokončeného vzdělání. Jako další hledisko při hodnocení migrace je důležité znát motivy, neboli důvody stěhování, které jsou rovněž zmiňované v této kapitole. Pro zpracování této části je použito devět důvodů stěhování a možnost důvod neuvádět. V rámci předposlední části této kapitoly, kterou je vnitřní migrace SO ORP Blatná, je mimo jiné uvedena také migrační uzavřenost, což je podíl migrace uskutečněné v rámci daných územních jednotek v %. Je zde stručně nastíněna charakteristika migrantů, migrační bilance a migrační toky v rámci správního obvodu. Úplně nakonec je pozornost věnována migraci města Blatná ve vztahu k ostatním regionům ČR, ale i v rámci správního obvodu, kde je opět stručně zmiňována charakteristika migrantů, důvody stěhování a migrační toky. Všechny tyto informace jsem získala na základě zpracování dat anonymizované databáze ČSÚ, která vychází z průběžné registrace stěhování. Tato data byla do roku 2005 roztříděna na emigranty a imigranty ORP Blatná, ovšem od roku 2005 bylo nutné tato data filtrovat podle jednotlivých kódů, neboť obsahovala migranty za celý Jihočeský kraj. Získané údaje bylo potřeba vnášet do tabulek a tím vytvořit výstupní data, na kterých je tato práce založena. Závěrečná kapitola shrnuje a hodnotí zjištěné výsledky analýzy migrace a vyvrací či potvrzuje hypotézy uvedené v úvodu. Celá bakalářská práce byla vyhotovena v programu Microsoft Office Word 2007 a následně převedena do programu Adobe Reader 9. K tvorbě tabulek a grafů byl použit Microsoft Office Excel 2007 za pomocí dat, která byla čerpána z Českého statistického úřadu a mapová díla v programu ArcMap.

8

1.2 Použité zdroje 1.2.1 Přehled literatury Migrační procesy se ve světě studují již poměrně dlouho. O migraci existuje relativně dostatek informací a zároveň velké množství literatury, a to zejména zahraniční, která se věnuje této problematice (Kocandová, 2009). Vůbec první vědeckou prací, která se zabývá problematikou migračních procesů je zahraniční dílo E. G. Ravensteina (1885). Dalo by se říci, že právě tato práce položila základy budoucí analýzy migrace. Na základě výzkumu stěhování v Anglii autor v této publikaci definuje základní zákonitosti migračních procesů, a to zejména obecných vztahů v jejich prostorovém uspořádání, motivačních aspektů a strukturální charakteristiky migrantů. Zahraničními autory, kteří se věnují migraci, jsou také např. P. Adey (2010), P. L. Knox (2010). R. King (2008) se ve svém díle Atlas migrace věnuje prostorové mobilitě obyvatelstva již od úplného počátku lidstva. V české odborné literatuře nebyla otázkám migrací v dřívější době věnována přílišná pozornost, která by odpovídala jejímu významu (Kulková, 1996). Existují však práce, které hodnotí celkový vývoj obyvatelstva ČR. Mezi ty novější patří například hodnocení populačního vývoje na území ČR od roku 1945 do roku 2008 od M. Kučery (2008) a populační vývoj ČR v období 1990 ─ 2002 od Z. Pavlíka (2002). B. Boris, L. Fialová a J. Rychtaříková (2010) se zaměřují na vývoj obyvatelstva od vzniku samostatné ČR do roku 2008, včetně prognóz do budoucnosti. K demograficky laděným dílům, zabývající se migračními pohyby patří především učebnice demografie Z. Pavlíka a kol. (1986), ale také například práce (monografie, učebnice) V. Roubíčka (1997), I. Knausové (2008), Klufové (2008) a K. Kalibové, Z. Pavlíka, A. Vodákové (2009). Studie V. Votlkučky (1970) hodnotí vliv migrace na vývoj a na formování věkové struktury obyvatelstva, a to konkrétně vliv migrace v letech 1961 ─ 1965 na vývoj obyvatelstva v daném období na území čtyř krajů ČR. Faktorům motivace migrace, regionální a sídelní preferenci obyvatelstva se věnuje D. Drbohlav (1990). M. Hampl a J. Müller (1995) se zaměřili na analýzu dlouhodobého formování migračních regionů v ČR, a to za celé poválečné období a připojili i úvahy o budoucím vývoji migrace v Čechách. Faktory ovlivňující tři vlny stěhování obyvatel v letech 1960 ─ 2001 hodnotí P. Sunega (2002). Z jeho analýzy vyplynulo, že při prvním stěhování se většina lidí přesouvá do

9

větších sídel, zatímco v případě druhého a třetího stěhování se většina přesouvá do stejně velké obce. Od 90. let 20. století se začínají objevovat zejména v geografických a demografických časopisech články, které hodnotí aktuální migrační vývoj v ČR, který souvisí s demokratizací politického systému a transformací centrálně plánovaného hospodářství po roce 1989. Základní rysy migrace na přelomu 80. a 90 let v ČSFR analyzuje Z. Čermák (1991). Později Z. Čermák (1997) upozorňuje na celkové utlumení migrační mobility, které souvisí s dramatickým snížením bytové výstavby. Dále tento autor analyzuje změny migračního chování obyvatel na základě migračních sald velikostních kategorií obcí podle věku. Vnitřní a zahraniční migrací obyvatelstva ČR v devadesátých letech se zabývá např. D. Bartoňová (1997). V. Srb a A. Andrle (1997) se zaměřili na analýzu vnitřního stěhování podle vzdělání a pohlaví migrantů v první polovině 90. let. Podle důvodů a druhů stěhování v letech 1993 ─ 2001 hodnotí vnitrostátní stěhování v ČR V. Srb (2005) a v letech 1993 ─ 1998 A. Andrle (2000). Vnitřní migraci v ČR v letech 1991 ─ 2004 analyzuje V. Polášek (2005). Migraci v letech 1980 ─ 1999 hodnotí M. Aleš (2001). Zaměřil se především na analýzu migrace na základě jejího objemu a struktury, na analýzu hlavních migračních proudů a příčin stěhování, kterými jak autor uvádí, jsou nejčastěji bytové důvody a následování rodinného příslušníka. M. Aleš upozorňuje na dlouhotrvající snižování objemu migrace, především na úbytek počtu vystěhovalých z malých obcí a na úbytek počtu přistěhovalých do měst, na pokles bytové výstavby, který také brání migraci nezaměstnaných za pracovními příležitostmi. Vnitřní migraci ČR v 90. letech dále také hodnotí v souvislosti s hustotou zalidnění, mírou nezaměstnanosti a ekonomickou strukturou území čtveřice autorů M. Kupiszewski, D. Drbohlav, P. Rees a H. Durhamová (1999). Zahraničním stěhováním obyvatelstva na území českých zemí se zabývá V. Srb (2001). Ve své studii hodnotí několik migračně zásadních období od roku 1870 do roku 2000, přičemž zde uvádí, že největší migrační ztráty byly zaznamenány v ČR v období 1945 ─ 1969, přesněji v letech 1945, 1946 a poté po roce 1964, kdy se začaly otevírat státní hranice. Migračními prognózami v ČR a SRN do roku 2050 se zabývá V. Srb a V. Hrušková (2003), kde mimo jiné uvádějí i nejdůležitější myšlenky z dokumentu – Podrobný návrh pilotního projektu 2002. Dojížděním a stěhováním za prací se ve svém článku věnují J. Keller a L. Tvrdý (2006).

10

Z prací, které se konkrétně týkají populačního vývoje obyvatelstva na území jižních Čech, je vhodné zmínit J. Korčáka (1972). J. Wiendl (1970) analyzuje výsledky průzkumu příčin migrace obyvatel v Jihočeském kraji v letech 1966 ─ 1968. Zajímavým zjištěním Wiendla v té době bylo, že ve většině případů se lidé nestěhují do větších venkovských sídel, ale rovnou do měst. Dále autor hodnotí ve své studii příčiny migrace a rozdíly mezi původním a novým působištěm migrantů. Z publikací, které se týkají regionální migrace, je vhodné zmínit článek D. Bartoňové a D. Drbohlava (1993), kteří hodnotí vývoj migrační atraktivity okresů ČR v letech 1961 ─ 1991. Zabývají se zde hodnocením okresů podle vybraných ukazatelů migrace a trendy migračního chování. D. Drbohlav (1992) srovnává ve své studii dvě jihočeská města, a to Český Krumlov a Blatnou v rámci sídelní preference obyvatel. Zjistil, že je poměrně malý počet obyvatel, kteří by chtěli bydlet ve venkovských obcích. D. Drbohlav se ve spolupráci s J. Blažkem (1992) zabývá také migrací na základě meziokresního stěhování v 70. a 80. letech a typologií okresů ČR na základě migrace. Pohyb obyvatelstva podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností na území ČR v roce 2002, hodnotí R. Havel (2003). Mezi novější články patří příspěvek J. Vobecké (2010), v kterém hodnotí residenční migraci a sociální a demografickou strukturu migrantů. Migrací na Slovensku, konkrétně v městské části Bratislavy v Petržalce, se věnuje B. Bleha a D. Popjaková (2007). Ve sledovaném období let 1996 ─ 2005 hodnotí hlavní toky migrace, zahraniční migraci a strukturu migrantů podle pohlaví, věku, dosaženého vzdělání, ale také například podle národnosti. Výsledkem analýzy je konstatování migrační ztrátovosti této městské části. Vnitřní a zahraniční migrací a změnou věkové struktury migrantů v městské části Petržalka se zabývá D. Popjaková (2006, 2007). Důsledky migrace na charakter venkovských sídel hodnotí Ľ. Falťán (1990). Vnitřní migrací obyvatelstva na území Jihočeského kraje, se zabývá ve svých pracích, J. Čekal. J. Čekal (2006) hodnotí nejprve dlouhodobé migrační procesy na území dnešní ČR a jižních Čech a poté vnitřní migrací obyvatelstva Jihočeského kraje v období let 1992 ─ 1998. Dále v této citované práci hodnotí hlavní migrační vazby okresů Jihočeského kraje, důvody stěhování a strukturální analýzu migrantů, a to podle věku, pohlaví a vzdělání. Později se J. Čekal (2007) zabývá motivy stěhování v transformačním období devadesátých let ve správních obvodech ORP v Jihočeském kraji. Vnitřní migrací a migrační bilancí Jihočeského kraje a konkrétně regionu Českých Budějovic, se věnuje J. Čekal ve své studii z roku 2009. Analýzou migrace v Jihočeském kraji a v zázemí Českých

11

Budějovic v období let 1992 ─ 2004 se zabývá také J. Kocandová (2009). Hodnotí strukturální analýzu migrantů podle věku, pohlaví a dosaženého vzdělání. 1.2.2 Statistická data a ostatní prameny Vnitřní migrace se v České republice začala statisticky zjišťovat od května roku 1949, zatímco zahraniční migrace je sledována až od roku 1954. Data průběžné registrace vnitřní migrace jsou poměrně kvalitní, na rozdíl od migrace zahraniční. Výchozím zdrojem migračních dat je u nás tzv. průběžná registrace. Jde o běžnou evidenci obyvatelstva, která eviduje změny místa trvalého bydliště formou tzv. hlášení o stěhování. V této evidence se zjišťují a vyplňují údaje o předchozím a novém bydlišti, důvodech stěhování a dále se zde evidují některé socioekonomické a demografické údaje migrantů jako např. nejvyšší dosažené vzdělání, státní občanství, rodinný stav, věk, pohlaví, datum narození a datum přihlášení k pobytu. Nevýhodou je, že se statisticky nesledují přechodné pobyty, které mívají charakter trvalého pobytu a nejsou tedy registrovány dlouhodobé změny bydliště, u kterých nedojde k přihlášení k trvalému pobytu. Statistiky zjišťovaly do roku 2005 následující důvody stěhování: Změna pracoviště Přiblížení k pracovišti Studium Zdravotní důvody Sňatek Rozvod Bytové důvody Následování rodinného příslušníka Ostatní důvody V evidenci obyvatel došlo k 1. 1. 2005 ke změnám, kdy se přestalo u migrantů sledovat jejich vzdělání a důvody stěhování, jelikož docházelo ke zkreslování. Většina obyvatel České republiky nechtěla zveřejnit pravý důvod stěhování, a proto kategorie jiné důvody byly vyplňovány nejčastěji. Od roku 2005 nastaly změny také v oblasti sledování rodinného stavu, kdy přibyla možnost neuvádět stávající rodinný stav. Národnost migranta byla sledována do roku 1994 a o rok později byla nahrazena státním občanstvím.

12

Dalším zdrojem evidence migrantů jsou informace ze Sčítání lidu, domů a bytů, které provádí Český statistický úřad jednou za 10 let, přičemž poslední proběhlo v roce 2011. Tyto informace umožňují získat data o předchozím místě bydliště, nebo o místě bydliště v době narození migranta. Tato evidence může být zkreslena v případě, že obecní úřady neplní svoji ohlašovací povinnost vůči statistickému úřadu. Cílem mé bakalářské práce je analýza vnitřní migrace obyvatelstva v rámci ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009. Základním zdrojem pro vypracování této práce byla použita databáze Českého statistického úřadu, tedy stěhování obyvatel v SO ORP Blatná, která vychází z průběžného registru stěhování a obsahuje kódy: POHS = pohlaví migranta STAVS = rodinný stav VZDS = dokončené vzdělání VEKS = věk migranta DUSTE = důvody stěhování PBKO = okres původního bydliště PBOB = obec původního bydliště NBKO = okres nového bydliště NBOB = obec nového bydliště ROPRI = rok migračního pohybu PBVS = velikostní kategorie obce původního bydliště NBVS = velikostní kategorie obce nového bydliště PBORP = ORP původního bydliště NBORP = ORP nového bydliště STOBS = státní občanství DAPRI = datum přihlášení k pobytu DANAS = datum narození

1.3 Základní terminologie Migrací se rozumí změna trvalého pobytu osob za hranice určité územní jednotky, za kterou se u nás považuje obec. Migrace má významný vliv na celkový počet obyvatel, pracovních sil a na další demografické, ekonomické a sociální struktury (Pavlík, 1986). Migrace je složitý proces, kterým se zabývá několik vědních disciplín, jako například demografie, sociologie, geografie, psychologie a ekonomie, ale také architektura 13

a politika (Drbohlav, 1990). Každá z těchto disciplín se zabývá studiem migrace v rámci svého oboru. Demografové se zaměřují na věkovou strukturu migrantů a na důsledky migrace, které ovlivňují přirozený pohyb obyvatelstva, sociologové se zabývají analýzou motivů migrace a dopadem na sociální klima. Úkolem geografů je analýza směrů a vzdáleností a ekonomové kladou důraz na ekonomické příležitosti (Drbohlav, 1999). Vymezení migrace je v různých zemích odlišné. Hlavním důvodem je, že migrace nemusí být vázána na přihlášení k trvalému pobytu, jako je tomu v České republice. Do migrace jako takové se nezahrnuje sezónní a kyvadlová migrace, neboť jde o dočasnou změnu pobytu a opakující se denní nebo týdenní pohyby mezi místem pracoviště a trvalého bydliště (Pavlík, 1986). Migrace v rámci jednoho region (např. stát, kraj, okres) se nazývá migrací vnitřní, zatímco pohyb za hranice tohoto regionu označujeme jako migraci vnější. Pokud je tímto regionem stát, tak pohyb za hranice státu pak nazýváme zahraniční migrací. Základní migrační ukazatelé podle Slovníku demografických pojmov (2005): Emigrace = stěhování z určité územní jednotky Hrubá míra emigrace (HME) = celkový počet vystěhovalých, vztažený ke střednímu stavu obyvatelstva, uvádíme v ‰ Imigrace = stěhování do určité územní jednotky Hrubá míra imigrace (HMI) = celkový počet přistěhovalých, vztažený ke střednímu stavu obyvatelstva, uvádíme v ‰ Migrační saldo (čistá migrace) = rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých Kladné migrační saldo (migrační přírůstek) = nazývané také jako čistá imigrace znamená přírůstek obyvatel stěhováním Záporné migrační saldo (migrační úbytek) = nazývané také jako čistá emigrace znamená úbytek obyvatel stěhováním Hrubá míra migračního salda (HMMS) = migrační saldo k střednímu stavu obyvatel, uvádíme v ‰ Objem migrace (hrubá migrace) = úhrn přistěhovalých (hrubá imigrace) a vystěhovalých (hrubá emigrace) z určité územní jednotky Hrubá míra migračního objemu (HMMO) = migrační objem k střednímu stavu obyvatelstva, uvádíme v ‰ Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vykonávají státní správu na úrovni přenesené působnosti. Správní obvody obcí s rozšířenou působností začaly platit v České

14

republice od 1. 1. 2003 a jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2008 Sb. ze dne 15. Srpna 2002, které byly aktualizovány vyhláškou č. 388/2004 Sb. (www.mvcr.cz). Kartogram (kapitola 3) je jednoduchá tematická mapa, kde pro každý areál interpretujeme pomocí barev jednu nebo více relativních hodnot (Voženílek, 2002). Z kapitoly 2.2. Demografická charakteristika je vhodné zmínit několik pojmů: Přirozený přírůstek = rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých, záporný rozdíl se nazývá přirozený úbytek Hrubá míra porodnosti (Hmp) = počet živě narozených k střednímu stavu obyvatelstva za rok, vyjádřena v ‰ Hrubá míra úmrtnosti (Hmú) = počet zemřelých k střednímu stavu obyvatelstva za rok, vyjádřena v ‰ Index feminity = počet žen připadající na 1 000 mužů, vyjádřen v ‰ Index maskulinity = počet mužů připadající na 1 000 ženy, vyjádřen v ‰

15

2. ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 2.1 Fyzicko-geografické a socioekonomické geografické předpoklady území SO ORP Blatná se nachází na severu okresu Strakonice, v severozápadní části Jihočeského kraje a zahrnuje 26 obcí. Z těchto obcí mají pouze tři více jak 1000 obyvatel (Bělčice, Blatná a Sedlice) a pouze dvě obce mají statut města, a to město Blatná, která je zároveň jedinou obcí s pověřeným úřadem a město Sedlice. Sledované území spadá pod Blatenskou pahorkatinu, která se nachází v jihozápadní části Středočeské pahorkatiny. Rozprostírá se v nadmořské výšce od 400 do 600 m n. m., přičemž nejvyšším vrcholem je Hřeben. Průměrné roční teploty jsou okolo 7 oC a průměrný úhrn srážek je okolo 500 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v červenci, naopak nejméně v lednu. Průměrně zde sněží 35 dnů v roce. Převládá zde severozápadní a západní směr větru. Je tu velké množství potoků a největším vodním tokem je řeka Lomnice, která protéká přímo městem Blatná. Nachází se zde přes 300 rybníků, jejichž rozloha je 1500 ha a zaujímají 4,4 % území ORP a které patří do povodí řeky Otavy. Největším rybníkem je Labuť, který má rozlohu 109 ha. Zájmové území je jedním ze 17 ORP Jihočeského kraje. Těmi dalšími jsou ORP České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk, Vodňany. ORP Blatná sousedí na jihu s ORP Strakonice a na východě s ORP Písek. Celkovou rozlohou 27 877 ha je ORP plošně třetím nejmenším a počtem obyvatel 13 816 druhým nejmenším v rámci Jihočeského kraje. Zájmové území SO ORP Blatná je typicky venkovské. Nachází se zde, jak jsem již zmiňovala 26 obcí. Z toho jsou zde 3 obce, které mají více jak 1 000 obyvatel, 10 obcí, které mají méně jak 1000, ale více jak 200 obyvatel a 13 obcí, které mají méně než 200 obyvatel, což je přesně 50 %. Přímo ve městě Blatná žilo k 31. 12. 2010 podle ČSÚ 6 687 obyvatel a obec s nejnižším zastoupením obyvatel, což jsou Bratronice, měla ke stejnému datu jen 55 obyvatel.

16

Graf č. 1

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

SO ORP Blatná je co se týče zaměstnanosti poměrně problematický. Především díky těžebnímu průmyslu, ale také díky stavebnictví, strojírenství, službám a obchodní činnosti je zde patrná sezónní zaměstnanost. Nezaměstnanost se v důsledku uzavírání kamenolomů pravidelně ke konci roku výrazně zvyšuje a během března a dubna opět snižuje. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují v rámci SO ORP Blatná především malé obce. Podle údajů ČSÚ byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2010 v obci Buzice (24 %), Lažánky (23,3 %) a Lažany (20 %). Nejnižší hodnoty pak byly zaznamenány v Kocelovicích (4,6 %) a v Bratronicích (6,9 %). Pro město Blatná činila míra nezaměstnanosti v roce 2010 8,2 % a pro město Sedlici pak 8 %. Graf č. 2

Zdroj: data ČSÚ, MPSV vlastní zpracování

17

Nezaměstnanost v rámci celého SO ORP má kolísavý charakter, stejně jako okres Strakonice i Jihočeský kraj. V roce 2005 činila v ORP Blatná míra nezaměstnanosti 9 %. Poté do roku 2007 neustále klesala, v tomto roce byla zaznamenána nejnižší hodnota (6,1 %) a od tohoto roku opět míra nezaměstnanosti rostla a v roce 2010 činila její hodnota 10,1 % podle údajů MPSV a v tomto roce se o jedno pracovní místo ucházelo 15,3 uchazečů. Z výše uvedeného grafu je jasně patrné, že míra nezaměstnanosti v ORP dosahuje vyšších hodnot než JČK a okres Strakonice. Mezi největší a nejvýznamnější zaměstnavatele na území SO ORP Blatná patří Tesla Blatná, Vishay Electronic, Leifheit a DURA Automotive CZ. Předmětem činnosti Tesly Blatná, která zaměstnává přibližně 350 lidí, je výroba, instalace a opravy elektrických strojů a telekomunikačních zařízení, ale také obráběčství a nástrojářství. Vishay Electronic se zabývá výrobou elektrických součástek, elektromotorů a dalšího elektrického vybavení. Počet zaměstnanců se od roku 2003 neustále snižoval a stále je v neustálém pohybu, přesto tento podnik zaměstnává přes 1 500 lidí. Leifheit uvádí počet zaměstnanců od 250 do 500, kteří vykonávají práci v oblasti výroby domácích potřeb a úklidových pomůcek. DURA Automotive CZ zajišťuje výrobu a vývoj dílů pro automobily, svařování kovů a výrobu, zpracování skla a jeho počet zaměstnanců je přes 1 500. Na Blatensku působí ale i další menší významné podniky jako např. Blatenská ryba, Blatenské strojírny, Strojírna Sedlice, Obaly Blatná, Dřevokov Blatná zabývající se výrobou nábytku a další. Charakteristickým a tradičním odvětvím na území ORP je rybářství a zemědělství. Rybářství je zde spojeno s tradičním rybníkářstvím. Na Blatensku se nachází přes 300 rybníků, které zaujímají přes 1500 ha. Kromě rybářství je zde důležitý také chov vodní drůbeže jako kachen a hus. Největšími podniky zajišťující chov ryb je Blatenská ryba a Rybářství Lnáře. V zemědělství současně pracuje okolo 1 000 pracovníků a mezi největší podniky patří Zemědělské družstvo Lnáře, Bělčice, Sedlice a Agro Blatná. Lesnictví zajišťují Lesy České republiky (Informační brožura SO ORP Blatná). Podíl rybářství, zemědělství a lesnictví na ekonomické činnosti ORP dosáhl v roce 2010 hodnoty 9,8 % (ČSÚ). Průmysl na Blatensku nemá dlouhou tradici a nyní se zde prosazuje především strojírenská, elektrotechnická, textilní výroba, ale také těžba kamene. Podniky zajišťující průmysl na Blatensku jsou již zmiňované Blatenské strojírny, Leifheit, Tesla Blatná a

18

DURA Automotive CZ a v Sedlici pak ještě Továrna na parkety. Podle ČSÚ podíl průmyslu na ekonomické činnosti ORP dosáhl v roce 2010 hodnoty 14,4 %.

2.2 Demografická analýza Vývoj obyvatelstva v SO ORP Blatná je možno analyzovat na základě dat ze sčítání lidu, které se na území ČR provádí již od roku 1869. Graf č. 3

Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky v letech 1869 ─ 2001, Demografická ročenka ORP Blatná 2001 ─ 2010

Počet obyvatel v ORP má na první pohled (graf č. 3) jasně klesající tendenci. Nejvyšší počet obyvatel, konkrétně 17 470, můžeme zaznamenat v období druhého sčítání v roce 1880, kdy koeficient růstu dosahoval mezi roky 1869 a 1880 úrovně 102,3 %. Zároveň je to jediný rok, kdy koeficient růstu vykazoval hodnoty nad 100 %. Od té doby dochází téměř nepřetržitě k mírnému poklesu. Větší úbytek obyvatelstva lze zaznamenat při sčítání v roce 1950, což je zapříčiněno druhou světovou válkou a následným odsunem německého obyvatelstva. Mírný přírůstek je možné vidět mezi sčítáním 1950 a 1961 a mezi roky 1970 a 1980. Tento výkyv lze přičíst poválečné natalitní vlně a také vládním pronatálním opatřením v 70. letech. Přestože v ORP docházelo ke snižování počtu obyvatel, ve městě Blatná, jako jediné z 26 obcí, dochází od 50. let k růstu a v roce 2010 má Blatná 135,8 % počtu obyvatel z roku 1869, relativně její počet obyvatel vzrostl o 35,8 %. Hlavní příčinou poměrně slabé dynamiky růstu obyvatelstva je rostoucí urbanizace, tj. všeobecné vylidňování venkova a rozvoje měst a dřívějších tzv. střediskových obcí. 19

Dalo by se říci, že počet obyvatel za posledních deset let měl kolísavý charakter, jak můžeme vidět v tabulce uvedené níže (Tab. č. 1). Amplitudy absolutního přírůstku resp. úbytku obyvatel se pohybovaly řádově v několika desítkách obyvatel. V roce 2005 dosáhl počet obyvatel za poslední dekádu minima, naopak maximum bylo zaznamenáno v roce 2009. Graf č. 4

Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky v letech 1869 ─ 2001, Demografická ročenka ORP Blatná 2001 ─ 2010

Přirozený pohyb obyvatelstva je bilancí porodnosti a úmrtnosti. Stejně jako celkový počet obyvatel, tak i počty živě narozených a zemřelých v SO ORP Blatná kolísají. Nejvíce narozených (162) zaznamenává s poměrně velkým skokem rok 2008, naopak nejméně narozených (102), bylo v roce 2005. Vůbec nejvíce zemřelých osob (194) připadá na rok 2004 a nejméně zemřelých osob (141) pak bylo v roce 2007. Ve sledovaném období měl SO ORP Blatná přirozený přírůstek obyvatelstva převážně zápornou hodnotu, tedy vykazoval přirozený úbytek. Jedinou výjimkou, kdy ORP zaznamenal kladnou hodnotu, byl rok 2008, kdy přirozený přírůstek dosáhl 3 osob, což bylo zapříčiněno vyšší hrubou mírou porodnosti (dále jen hmp). Naopak nejvyšší přirozený úbytek na úrovni (-81), byl zaznamenán v roce 2003, což bylo v důsledku vysoké hrubé míry úmrtnosti (dále jen hmú). Absolutní přirozený přírůstek, respektive úbytek za období let 2001 ─ 2010, vykázal hodnotu (-365). 20

Co se týče hmp, tak ta dosáhla svého maxima v roce 2008 (11,6 ‰). Tento rok a rok 2010, kdy hmp dosáhla hodnoty 10,2 ‰, byly jediné roky, kdy tento ukazatel přesáhl hodnotu 10 ‰. Na nejnižší hodnotu (7,5 ‰) se dostává v roce 2005, kdy se narodilo nejméně dětí. Za celé sledované období se hmp pohybuje pod hmú, kromě roku 2008, kdy dosáhla maxima, což mělo za následek kladný přirozený přírůstek. Hmú dosáhla svého maxima (14,2 ‰) v roce 2004 a za celé sledované období se nedostala pod hranici 10 ‰. Nejnižší hodnotu (10,3 ‰) lze zaznamenat v roce 2007. Největší procento lidí umírá na nemoci oběhové soustavy a tato hodnota se pohybuje každoročně kolem 50 %, dále na novotvary okolo 30% a na nemoci dýchací soustavy kolem 5 %. Při porovnávání SO ORP Blatná s Českou republikou a Jihočeským krajem v roce 2010 lze zjistit, že SO ORP Blatná vykazoval nejnižší hmp a nejvyšší hmú. Hmp činí pro ČR 11,1 ‰ a pro Jihočeský kraj 10,8 ‰. Hmú dosahuje v rámci ČR hodnoty 10,1 ‰ a v rámci Jihočeského kraje 10,05 ‰. Hmp platná pro SO ORP Blatná nedosahuje hodnot ČR a JČK, naopak hmú dosahuje vyšších hodnot. Tab. č. 1 Přirozený pohyb obyvatelstva SO ORP Blatná v letech 2001 - 2010 Rok

Střední stav obyvatelstva

Počet živě narozených

Počet zemřelých

hmp [‰]

hmú [‰]

Přirozený přírůstek

2001

13672

122

162

8,9

11,8

-40

2002

13622

112

170

8,2

12,4

-58

2003

13629

104

185

7,6

13,5

-81

2004

13597

132

194

9,7

14,2

-62

2005

13586

102

154

7,5

11,3

-52

2006

13620

125

149

9,1

10,9

-24

2007

13729

122

141

8,8

10,3

-19

2008

13901

162

159

11,6

11,4

3

2009

13979

127

152

9,1

10,9

-25 -7

2010 13835 141 148 10,2 Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování Poznámky: Hmp – hrubá míra porodnosti, Hmú – hrubá míra úmrtnosti

10,7

Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví je v této práci sledována za posledních deset let a to ve třech meznících - 2001, 2005 a 2010. Ve všech třech letech má nejvyšší zastoupení produktivní složka obyvatelstva, tedy věková kategorie 15 – 64 let. V SO ORP Blatná žilo k 31. 12. 2010 13 816 obyvatel. Z toho je 1 900 obyvatel v předproduktivním věku, 9 515 obyvatel v produktivním a 2 401 v poproduktivním věku. V roce 2001 tomu

21

tak ale nebylo. V tomto roce měla poproduktivní složka obyvatelstva o 0,3 % menší podíl zastoupení, než složka předproduktivní. Zastoupení kategorie dětského obyvatelstva, tj. osob do 14 let se snižuje. Za sledované období její relativní podíl klesl o 2,1 %. Z následující tabulky je tedy zřejmé, že i v ORP Blatná je stejný trend jako v ČR, a to stárnutí populace, tedy zvyšování průměrného věku a zvyšování počtu obyvatel v produktivní a poproduktivní věkové kategorii. Stárnutí populace jasněji vyjadřuje index stáří, který měl v roce 2001 hodnotu 98,1 % a do roku 2010 se relativně navýšil o 28,2 % a jeho hodnota tedy činila 126,3 %.

Tab. č. 2 Hustota zalidnění a věková struktura obyvatelstva SO ORP Blatná (2001 ─ 2010) Rok

Počet obyvatel

Hustota zalidnění

Průměrný věk

0 - 14 [%]

15 - 64 [%]

65 a více [%]

2001

13688

49,0

40,0

15,8

68,7

15,5

2005

13585

48,7

40,9

14,0

70,4

15,6

2010 13816 49,5 Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

41,9

13,7

68,8

17,3

Ve všech třech obdobích žilo v ORP Blatná více žen než mužů, přesto má index feminity klesající charakter a index maskulinity vzestupný (tab. č. 3). Nejvyšší index feminity byl v obci Mačkov, a to 1900 ‰ a nejnižší naopak v obci Chobot 823 ‰. Téměř vyrovnaný počet mužů a žen je v obci Bělčice, kde žije 504 mužů a 503 žen a index feminity činí 998 ‰. Ve věkové kategorii 0 – 14 let, jasně převažuje mužská část populace. V kategorii 15 – 65 už rozdíl není tak markantní, přesto stále převažují muži, což se ale mění v kategorii 65 a více let, kde má jasnou převahu ženská část populace. Ženy se nejen v ORP Blatná, ale v celé ČR dožívají vyššího věku než muži, a přestože je vyšší mužská porodnost, tak v celkovém počtu ORP Blatná je většina obyvatelstva ženského pohlaví.

Tab. č. 3 Struktura obyvatel podle pohlaví v SO ORP Blatná v letech 2001, 2005 a 2010 Rok

Počet obyvatel

Počet žen

Počet mužů

Index feminity [‰]

Index maskulinity [‰]

2001

13688

6990

6665

1048,7

953,5

2005

13585

6915

6670

1036,7

964,5

2010 13816 7023 Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

6793

1033,8

967,2

22

Podle věkové struktury obyvatelstva v jednotlivých obcích ORP Blatná má věková kategorie 0 – 14 let nejvyšší podíl obyvatel v obci Hajany 23,3 %, naopak nejnižší v obci Uzeničky 4,1 %. Ve věkové kategorii 15 – 64 let mají pak nejvyšší podíl obyvatel Lažany 80 %, nejnižší Hornosín 62,1 % a ve věkové kategorii 65 a více let mají nejvyšší podíl obyvatel Kocelovice 28,3 % a nejnižší Záboří 8,2 %. Srovnání struktury obyvatelstva podle věku v SO ORP Blatná, s okresem Strakonice, Jihočeským krajem a Českou republikou nám ukazuje (tab. č. 4), že je zde patrný nejvyšší podíl poproduktivního obyvatelstva a nejnižší podíl předproduktivního obyvatelstva. Od tohoto se odvíjí i průměrný věk, který je v ORP nejvyšší, a to 41,9 let. Tab. č. 4 Srovnání struktury obyvatelstva podle věkových kategorií v SO ORP Blatná s vyššími územními celky v roce 2008 Územní celek

Počet obyv.

0 - 14 let [%]

ORP Blatná

13816

13,7

68,8

17,3

41,9

Okres Strakonice

70807

14,2

69,6

16,2

41,2

Jihočeský kraj

638706

14,5

69,9

15,5

40,9

10532770

14,4

70,5

15,5

40,8

Česká republika

15 - 64 let [%] 65 a více let [%]

Průměrný věk

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

Jak sňatečnost, tak rozvodovost mají v poslední dekádě kolísavý charakter (graf č. 5), přesto ve sledovaném území převládají počty sňatků. Sňatečnost od roku 2001, kdy dosáhla hodnoty 5,4 ‰, kolísavě klesá a této hodnoty už nebylo v průběhu sledovaných let dosaženo. Nízké hodnoty vykazovala v letech 2004 a 2005, kdy byl celkový počet sňatků pouze 51, ovšem největší pokles lze zaznamenat v roce 2010, kdy bylo ještě o deset sňatků méně než v roce 2005 a míra sňatečnosti dosáhla hodnoty 3 ‰. Stejně jako sňatečnost má i rozvodovost kolísavou tendenci. Nejmenší hodnoty připadají na roky 2001 a 2009, kdy byl počet rozvodů 23 a právě v tomto roce lze také zaznamenat poměrně vysoký podíl sňatků. Nejvíce rozvodů připadá na roky 2005 a 2008 a pouze v těchto letech byla přesažena hodnota 3 ‰.

23

Graf č. 5

Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v SO ORP Blatná v letech 2001 2010

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

Vzdělanostní struktura obyvatelstva je sledována u osob starších 15 let. K poslednímu sčítání bylo takovýchto obyvatel na území SO ORP Blatná celkem 11 526. Z nich nejvyšší skupinu tvoří ti, kteří jsou vyučení nebo mají střední odborné vzdělání bez maturity (39,6 %). Druhý nejvyšší podíl, a to 26,8 % mají obyvatelé se základním nebo neukončeným vzděláním. Poté následuje úplné střední vzdělání s maturitou (24,3 %), vysokoškolské vč. vědecké přípravy (5,3 %) a vyšší odborné a nástavbové (2,6 %). Na území ORP ale žijí i lidé (0,7 %), kterým vzdělání zcela chybí (graf č. 6). Graf č. 6

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

24

Při porovnání s Jihočeským krajem, má ORP Blatná vyšší podíl obyvatel se základním a neukončeným vzděláním, a to o 3,3 %. Dále u obyvatel, kteří jsou vyučení nebo mají střední odborné vzdělání bez maturity, činí rozdíl 0,9 %, vyšší podíl má ale také kategorie obyvatel bez vzdělání, a to o 0,3 %. Podle informační brožury SO ORP Blatná z roku 2007 není tato situace nijak výjimečná, spíše logická. Jak již zmiňuji výše, pod ORP Blatná spadají z 50 % venkovské obce, kde většina obyvatel má základní vzdělání, pro které je typická práce v zemědělství. Obyvatelé s maturitou nebo spíše s vysokoškolským vzděláním většinou nemohou v těchto malých obcích sehnat zaměstnání a proto se soustředí spíše do větších měst. Možnost uplatnění lidí s dosaženým stupněm vzdělání je jedním z hlavních faktorů, který určuje vzdělanostní strukturu. Dalším faktorem je i množství škol na daném území. Ve SO ORP Blatná se nachází 6 základních škol, jedno střední odborné učiliště s možností maturity a jedna střední odborná škola, kde je od roku 2005 možnost bakalářského studia.

25

3. MIGRAČNÍ ANALÝZA Česká republika je malá země ve středu Evropy, která se stává průsečíkem migračních proudů, směřujících z východu na západ, z jihu na sever a postupně i cílovou zemí. Výrazně stoupají počty cizinců, kteří se zde chtějí dlouhodobě nebo trvale usadit. Rovněž sílí počty uprchlíků, běženců a žadatelů o azyl. Na druhé straně také vzrůstají počty vystěhovalých do zahraničí, mezi nimiž jsou ti nejvzdělanější a nejkvalifikovanější. Výrazné změny nastávají také v rámci migrace uvnitř ČR. Zatímco dřív bylo typické stěhování do měst, v dnešní době velká města migračně ztrácejí a migrační toky směřují do venkovských zázemí velkých měst. Migrace v České republice reaguje na změny pracovního trhu pomalu, proto směry stěhování určuje rozmístění bytové výstavby (Aleš, 2001).

3.1 Dlouhodobý vývoj migrace na území ČR a Jihočeského kraje Podle J. Korčáka (1972) bylo území jižních Čech osidlováno o přibližně dva tisíce let později než ostatní části České republiky. Hlavním důvodem byly málo příznivé podmínky pro zemědělství a také geografická poloha. Z tohoto důvodu byla v oblasti jižních Čech nízká hustota zalidnění a proces industrializace zde probíhal pomaleji. Přestože se v jižních Čechách nacházela poměrně významná metropole, České Budějovice, tak od poloviny 19. století se obyvatelstvo nechávalo zlákat k přestěhování do větších center, jako byla Praha nebo Vídeň. V letech 1881 ─ 1890 lze navíc zaregistrovat nejvyšší počet emigrantů z České republiky do Ameriky. Po skončení 1. světové války počty vystěhování z jižních Čech opět výrazně vzrostly a lidé odcházeli opět převážně do Ameriky, Vídně a do Prahy. Počet vystěhovalých se snížil ve 30. letech, v době celosvětové ekonomické krize a ke snížení vystěhovalectví také přispěl nástup fašismu, který zapříčinil částečnou obnovu ekonomiky v důsledku zbrojení. V důsledku Mnichovské dohody jsou pro rok 1939 typické velké počty přistěhovalých, a to hlavně lidí ze Slovenska, ale také vystěhovalých, především židovské obyvatelstvo (Srb, 2001). Po druhé světové válce byl vývoj migrace na území ČR poznamenán ekonomickou a politickou situací. Ze zahraničí se vrátilo přibližně 100 tisíc obyvatel, kteří odešli hlavně po roce 1938 (Čekal, 2006). Ovšem migrační přitažlivost země snížily politické poměry nastolené Únorem 1948 (Srb, 2001). Velký význam měl po druhé světové válce také odsun 26

německého obyvatelstva z pohraničí. Ten vyvolal migrační proudy z vnitrozemí Čech a způsobil zvýšení migrační mobility ve druhé polovině 40. let na celém území (Kocandová, 2009). Byla to jedna z největších migračních vln v tehdejší Evropě, kdy mezi roky 1945 – 1949 změnilo obec bydliště uvnitř ČR nejméně třetina obyvatel (Aleš, 2001). V jižních Čechách nebyl odsun německého obyvatelstva tak výrazný jako v západních a severních Čechách. Obyvatelé Českobudějovického kraje měli největší podíl na dosídlení jihočeského pohraničí (52,7 %). Dále z Jihlavského a Pražského kraje se přistěhovalo 15 % a z Plzeňského kraje 7 % obyvatel (Čekal, 2006). V 50. letech byla migrace ovlivňována a regulována přesuny pracovních příležitostí a s tím související bytovou výstavbou. Typickými oblastmi jsou Ostravsko, Mostecko a Sokolovsko. Ustoupily tedy do té doby převažující důvody stěhování, za slučováním rodiny a migrace směřovala tam, kde byly k dispozici byty, tedy do průmyslových oblastí se soustředěnou bytovou výstavbou (Aleš, 2001). V roce 1953 dochází znovu k dosidlování, ale přesto se některé části okresů nepovedlo nikdy stabilizovat. Jak Klufová (2008) dále uvádí, docházelo v severočeském kraji k náborovému stěhování, které ovšem nemělo velkou účinnost, neboť pouze v okrese Chomutov se podařilo zabránit poklesu. Od konce druhé světové války jsou typické přesuny obyvatel z venkova do měst. V roce 1956 byly nejvíce migračně ziskové obce od deseti do dvaceti tisíc obyvatel, naopak nejvíce ztrátové byly obce do dvou tisíc obyvatel. Stěhování lidí z venkova do měst nabylo největších rozměrů v 70. letech (Kubeš, 2000). Migrace z venkova navíc zapříčinila urychlení stárnutí venkovského obyvatelstva a často způsobila i absolutní vylidňování venkovských sídel. Tato situace byla natolik vážná, že byla vydána politická směrnice vyrovnávání rozdílů mezi městem a venkovem, podle níž například v Praze neexistovala bytová výstavba, ale ani to nezabránilo migraci obyvatel z venkova do měst (Aleš, 2001). V důsledku politického uvolnění se od poloviny 60. let začaly otevírat státní hranice, což zapříčinilo opět rostoucí počty vystěhovalých z České republiky do zahraničí (Srb,2001). Dlouhodobý odliv obyvatelstva z venkova do měst trval do začátku devadesátých let. Tato tendence byla navíc posilována soustředěním bytové výstavby do měst. Tento trend migrace se změnil po roce 1990. Ve městech převládl počet vystěhovalých nad počtem přistěhovalých, naopak malé venkovské obce migrací začaly získávat. Jediným krajem, který vnitrostátní migrací získal, bylo do roku 1997 hlavní město Praha. Mírný migrační zisk lze zaznamenat u Jihočeského kraje, hlavně v Českých Budějovicích a Týnu nad Vltavou, z důvodu výstavby jaderné elektrárny Temelín. U všech ostatních krajů bylo migrační saldo ztrátové. Praha se po roce 1997 stala oblastí s převahou vystěhování, 27

naopak zesílila migrační atraktivita Středočeského kraje a migračně ziskový byl i Jihomoravský a Západočeský kraj (Aleš, 2001).

3.2 Migrační obraz SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009 Z dlouhodobého hlediska je v SO ORP Blatná patrný klesající počet trvale žijících obyvatel. Od sčítání z roku 1950 do sčítání v roce 2001 klesl počet obyvatel o více než 1 400 lidí. Za tento pokles je způsobený v důsledku minulých urbanizačních procesů, všeobecné tendence vylidňování venkova a také státní politika, která podporovala rozvoj měst, tzv. střediskových obcí. SO ORP Blatná není atraktivní zejména pro mladé obyvatelstvo, o čemž svědčí záporné migrační saldo u osob ve věku 20 – 29 let. Přesto, že Blatensko obyvatelstvo celkově ztrácí, počet imigrantů od roku 2001 pomalu stoupá. Jedním z důsledků je pravděpodobně výstavba nového domova důchodců ve městě Blatná, ale také návrat obyvatelstva do menších měst a venkovských obcí.

3.2.1 Migrační bilance Jak lze vidět v tabulce č. 5 počet obyvatel od roku 1992 do roku 2005 klesal, což bylo způsobeno vysokým počtem zemřelých a nízkým počtem narozených. Od tohoto roku ale nastává zlom a počet obyvatel opět roste, a to nejen díky rostoucímu počtu živě narozených, snižováním počtu zemřelých ale také díky mechanickému pohybu obyvatel. Jak vyplývá z níže uvedené tabulky 5, tak region mírně získává od roku 2001, s výjimkou roku 2008, také stěhováním obyvatelstva, a to i bez zahraniční migrace. V SO ORP Blatná se za období let 1992 ─ 2009 přestěhovalo 6 259 osob, z toho přistěhovalí činí 3 177 a vystěhovalí 3 082. V SO ORP Blatná je nepatrně vyšší intenzita migrační mobility žen, přičemž více se jich přistěhovalo, než vystěhovalo. U mužů je to naopak. 1 480 mužů se vystěhovalo a o sedm méně se jich přistěhovalo. Objem migrace má za posledních 18 let kolísavý charakter a jeho průměr je na úrovni 347 migrantů. Od roku 1992 do roku 2009 lze zaznamenat mírný nárůst v počtu přistěhovalých, a to zejména v posledním pětiletém období. Nejvyšší hrubou míru imigrace vykazuje rok 2007 a nejnižší rok 2000. Zatímco průměrný počet imigrantů je 176, tak právě rok 2000 je v počtu přistěhovalých velmi podprůměrný, protože se do SO ORP Blatná přistěhovalo pouze 136 lidí. V počtu emigrantů není nárůst ani pokles nijak specifický, vykazuje spíše kolísavý charakter. Pouze rok 2003 vykazuje nižší počty emigrantů a tedy i nejnižší hrubou míru 28

emigrace. Průměrný počet emigrantů je 171. Pro srovnání ženy dosahují záporného salda stejně často jako muži a nejnižší záporné migrační saldo je u žen v roce 1996 a u mužů v roce 1995. Nejvýraznější záporná salda vykazují celkově roky 1993 a 1996. Druhá polovina sledovaného období je pro SO ORP Blatná z hlediska migrace výhodná, neboť migrační saldo neznamenalo od roku 2001 žádné záporné hodnoty, s výjimkou roku 2008, což má mimo stoupajícího počtu narozených dětí velký vliv na celkový počet obyvatel. Průměrné migrační saldo za sledované období má kladnou hodnotu 5,2 a celkový zisk činí 95 osob. Tab. 5 Vývoj migrace obyvatel ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009 Rok

Počet obyv.

Migrační objem

HMMO (v ‰)

Počet imigrantů

HMI (v ‰)

Počet emigrantů

1992

14295

428

29,94

205

14,34

223

15,60

-18

-1,26

1993

14238

427

29,99

185

12,99

242

17,00

-57

-4,00

1994

14213

294

20,69

147

10,34

147

10,34

0

0,00

1995

14153

336

23,74

147

10,39

189

13,35

-42

-2,97

1996

14013

358

25,55

149

10,63

209

14,91

-60

-4,28

1997

13961

345

24,71

187

13,39

158

11,32

29

2,08

1998

13896

313

22,52

156

11,23

157

11,30

-1

-0,07

1999

13870

301

21,70

156

11,25

145

10,45

11

0,79

2000

13837

281

20,31

136

9,83

145

10,48

-9

-0,65

2001

13672

294

21,50

153

11,19

141

10,31

12

0,88

2002

13622

297

21,80

165

12,11

132

9,69

33

2,42

2003

13629

271

19,88

153

11,23

118

8,66

35

2,57

2004

13597

314

23,09

161

11,84

153

11,25

8

0,59

2005

13586

397

29,22

209

15,38

188

13,84

21

1,55

2006

13620

377

27,68

220

16,15

157

11,53

63

4,63

2007

13729

401

29,21

234

17,04

167

12,16

67

4,88

2008

13901

404

29,06

193

13,88

211

15,18

-18

-1,29

2009

13979

421

30,12

221

15,81

200

14,31

21

1,50

1992 - 1997

25,78

1020

12,02

1168

13,76

-148

-1,74

84873

2188

roční průměr 14146

365

1998 - 2003

82526

1757

roční průměr 13754

293

2004 - 2009

2314

82412

170 21,29

919

195 11,14

153 26,25

1238

HME Migrační HMMS (v ‰) saldo (v ‰)

838

-25 10,15

140 15,03

1076

81

0,98

14 11,21

162

3,82

roční průměr 13735 386 206 179 27 Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování Poznámka: HMMO – hrubá míra migračního objemu, HMI – hrubá míra imigrace, HME – hrubá míra emigrace, HMMS – hrubá míra migračního salda

29

Z hlediska jednotlivých obcí SO ORP Blatná jsou největší migrační vazby v rámci ČR samozřejmě se samotným městem Blatná, jehož objem migrace činí 2 708 osob. Vyšší hodnoty vykazují také město Sedlice, obec Lnáře a Bělčice. Nejnižší migrační objem je patrný z mapy č. 1 v malých obcích, přičemž nejnižší je v obci Bratronice, Chobot a Lažánky. Do obce Chobot se za období let 1992 ─ 2009 přistěhovalo pouze šest lidí. Průměrný objem migrace v rámci 27 obcí SO ORP Blatná činí 240 osob na jednu obec. Průměrný počet imigrantů i emigrantů se pohybuje okolo 120 migrantů na jednu obec. Největší pokles imigrantů zaznamenala obec Lažany. V první polovině let se do této obce přistěhovalo 90 lidí, ale ve druhé části let pouze 2 osoby. Takový pokles již žádná jiná obec nezaznamenala. Mírný pokles imigrantů v průběhu 18 let je také v obcích Bělčice, Hornosín a Záboří. Pro všechny ostatní je charakteristický mírný nárůst přistěhovalých. Mezi vystěhovalými je situace spíše opačná. Počty emigrantů se ve většině obcí snižují, přičemž nejvýraznější pokles emigrantů je v obci Bělčice, kde se ve druhé polovině sledovaného období odstěhovalo o téměř 80 osob méně než v prvé půli. Zatímco počty přistěhovalých se výrazně zvyšují v druhé polovině let, tak naopak počty emigrantů se v druhé polovině snižují, což se odráží na migračním saldu (mapa č. 2). Z mapy č. 2 je tedy patrné, že v letech 1992 ─ 2000, tedy v první polovině sledovaného období, má kladné migrační saldo pouze 5 obcí, zatímco v druhé polovině, v letech 2001 ─ 2009, má většina obcí kladné migrační saldo a pouze 8 obcí vykazuje záporné migrační saldo. Nejvyšší kladné migrační saldo za celé období má obec Lažany, a to i přesto, že ve druhé polovině let vykazuje záporné migrační saldo. Průměrné migrační saldo všech obcí za celé období činí 3,65 a snižuje ho zejména nejnižší záporné migrační saldo města Blatná, které má hodnotu (-130).

30

Mapa č. 1

Zdroj: ArcČR500, vlastní zpracování

31

32

Zdroj: ArcČR500, vlastní zpracování

Mapa č. 2

3. 2. 2 Migrační toky Při hodnocení migrace obyvatel je také důležitá prostorová analýza migračních toků. Následující tabulka č. 6 poskytuje přehled o bilanci migračních toků SO ORP Blatná v rámci krajů České republiky. Jednoznačně z ní vyplývá dominantní postavení Jihočeského kraje, který se na migraci sledovaného území podílí více jak jednou třetinou. Téměř pětinový podíl zaujímá Plzeňský kraj, následovaný Prahou a Středočeským krajem. Právě tyto zmiňované kraje vykazují migrační proudy s objemem vyšším než 1 000 osob a jediný Jihočeský kraj má objem vyšší než 2 000 osob. Zlínský, Olomoucký, Liberecký a Ústecký kraj nedosahují ani 1 % podílu na objemu migrace SO ORP Blatná, přičemž nejnižší hodnotu vykazuje kraj Zlínský, a to 0,3 %. Zlínský kraj vykazuje nejnižší hodnoty jak mezi přistěhovalými, tak mezi vystěhovalými. Přestože Plzeňský kraj vykazuje vyšší objem se sledovaným územím než Středočeský, tak z hlediska jejich jednotlivých okresů dosahuje nejvyšších hodnot okres Příbram (629) ve Středočeském kraji. Okres Plzeňského kraje s nejvyšším objemem je Plzeň-Jih (236). Tab. 6 Součet migračních toků SO ORP Blatná v rámci krajů ČR v letech 1992 ─ 2009 Kraje ČR Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Imigranti

%

Emigranti

%

Migrační objem

%

Migrační saldo

%

554 496 1067 639 65 120 35 19 26 30 44 16 9 57

17,4 15,6 33,6 20,1 2,0 3,8 1,1 0,6 0,8 0,9 1,4 0,5 0,3 1,8

529 519 1116 562 60 73 25 33 43 34 45 11 11 21

17,2 16,8 36,2 18,2 1,9 2,4 0,8 1,1 1,4 1,1 1,5 0,4 0,4 0,7

1083 1015 2183 1201 125 193 60 52 69 64 89 27 20 78

17,3 16,2 34,9 19,2 2,0 3,1 1,0 0,8 1,1 1,0 1,4 0,4 0,3 1,2

25 -23 -49 77 5 47 10 -14 -17 -4 -1 5 -2 36

26,3 -24,2 -51,6 81,1 5,3 49,5 10,5 -14,7 -17,9 -4,2 -1,1 5,3 -2,1 37,9

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

Co se týká přistěhovalých, tak maxima jsou vykazována v posledních pěti letech, zejména v roce 2007, kdy se přistěhovalo do sledovaného SO ORP 234 obyvatel. Téměř o sto lidí méně se sem přistěhovalo v roce 2000, tedy v roce nejnižšího počtu imigrantů. SO 33

ORP Blatná získal největší počet přistěhovalých (1 067) z Jihočeského kraje, zejména v roce 2007. Druhý nejvyšší počet imigrantů, který tvoří 20 % všech přistěhovalých je z Plzeňského kraje. Nejvyšší počty přistěhovalých z Plzeňského kraje dosahují okresy Klatovy a Plzeň-Jih, kde počty imigrantů přesahují hodnotu 200 a naopak nejnižší hodnotu vykazuje okres Tachov. Z Plzeňského kraje se lidé do SO ORP Blatná stěhují nejspíše z důvodu lepšího životního prostředí, neboť město Plzeň a jeho blízké okolí má v tomto ohledu velmi špatné podmínky, z důvodu vysoké koncentrace průmyslu. Ženy mají v imigraci převahu. Pouze ve třech letech muži vykazovali vyšší počty než ženy. Z hlediska emigrace patří mezi nejsilnější okresy Plzeň-Jih, Klatovy a Plzeň-město. Do těchto tří okresů se ze SO ORP Blatná vystěhovalo více jak 100 osob. Na druhou stranu nejméně osob se vystěhovalo do Domažlic a Rokycan. Počty mužů a žen jsou z hlediska emigrace do okresů Plzeňského kraje poměrně vyrovnané. Důvodem proč se lidé stěhují do Plzeňského kraje, respektive do města Plzeň je pravděpodobně velikost města, s čímž hlavně souvisí více pracovních příležitostí. Středočeský kraj a hlavní město Praha jsou dalšími kraji s vysokým počtem přistěhovalých a vystěhovalých. Co se týče imigrace z okresů Středočeského kraje, tak pouze okres Příbram se dostává přes hranicí 300 osob. Ze zbylých okresů se počty přistěhovalých nedostaly přes 40 osob a z Kutné Hory se přistěhoval dokonce jen jediný člověk. Počty emigrantů jsou téměř totožné s počty imigrantů, s tím, že do Kutné Hory se nevystěhoval jediný člověk. Důvody imigrace z Prahy jsou pravděpodobně z důvodu lepšího životního a klidného prostředí. Důležitým motivem také může být fakt, že na Blatensku spoustu obyvatel z Prahy a Středočského kraje vlastní chaty, které využívají především v letních měsících, ale s přibývajícím stářím se toto chataření může proměnit v trvalý pobyt, neboť v tomto klidném prostředí chtějí prožít své stáří. Necelé 4 % imigrantů tvoří obyvatelé Ústeckého kraje. Jsou to převážně mladí lidé, kteří hledají lepší životní prostředí. Zbylé kraje nepřesahují v rámci imigrace, ale i emigrace hodnotu větší jak 100, přičemž nejméně obyvatel se do SO ORP Blatná přistěhovalo ze Zlínského kraje. Důvodů, které lákají imigranty do SO ORP Blatná je několik. Klidné venkovské prostředí vhodné k chataření, které se časem mění v trvalé pobyty, výstavba nového domova důchodců ve městě Blatná, dostavba panelového sídliště aj. Naopak důvodem k vystěhování je například málo pracovních příležitostí, zejména pro vysokoškolsky vzdělané osoby, malé množství školských zařízení a služeb.

34

Mapa č. 3

Zdroj: ArcČR500, vlastní zpracování

SO ORP Blatná vykazuje nejsilnější migrační vazby v rámci ČR s Jihočeským krajem. V rámci okresů Jihočeského kraje se přestěhovalo celkem 2 183 osob, přičemž nejsilnější migrační vazby má SO ORP s okresy Strakonice a Písek. Graf č. 7

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

35

Pro okres Strakonice činí navíc migrační objem 1 024 migrantů, což je téměř 50 % a je to jediný okres, který má objem vyšší než 1 000 osob. Hlavním důvodem stěhování obyvatel do těchto dvou okresů je přiblížení se k pracovišti. Na druhou stranu nejslabší vazby má s okresy Jindřichův Hradec a Český Krumlov, jejichž objem se pohybuje pod hodnotou 100 a právě tyto dva okresy spolu s okresem Tábor vykazují za celé období jako jediné kladné migrační saldo. V rámci emigrace je nejvyšší počet vystěhovalých v roce 1993 a právě v tomto roce většina okresů zaznamenává svá maxima. Stejně jako pro kraje ČR, tak i pro okresy Jihočeského kraje platí, že více imigrantů přišlo v druhé polovině sledovaného období, a to i přesto, že čtyři ze sedmi okresů vykazují maxima v první polovině. Maximální počet imigrantů je v roce 2007.

Blatensko migračně získává

především přistěhováním obyvatel z okresu Strakonice. Podle grafu níže je podíl tohoto toku z celkového objemu imigrace za celé sledované období 46 %. Co se týká okresu České Budějovice, tak v rámci migračního objemu zaujímá 3. místo, ale v počtu přistěhovalých se před ně dostává o 0,5 % okres Prachatice, z čehož tedy vyplývá, že větší migrační aktivita je mezi SO ORP Blatná a okresem České Budějovice než s okresem Prachatice, a to z důvodu většího počtu vystěhovalých do Českých Budějovic. Mapa č. 4 charakterizuje migrační saldo jednak v rámci krajů ČR, tak v rámci okresů Jihočeského kraje. Přesně polovina krajů ČR vykazuje kladné a polovina záporné migrační saldo. Je patrné, že nejvíce obyvatel získalo Blatensko z Plzeňského kraje (77). SO ORP Blatná také migračně profitoval na úkor hlavního města Prahy (25). Migračně ziskový je také ve vztahu ke krajům – Moravskoslezský, Olomoucký, Liberecký, Ústecký a Karlovarský. Se sedmi zbylými kraji Blatensko naopak vykazuje záporná migrační salda. Pouze jednu osobu ztratil (migrační saldo na úrovni (-1)) vzhledem k Jihomoravskému kraji. Sledované území ztratilo nejvíce obyvatel ve vztahu k Jihočeskému kraji (49). Vzhledem k okresům, pak nejvíce emigrantů ztrácí ve prospěch okresu Strakonice (44) a České Budějovice (24). Migračně ziskové je Blatensko zejména ve vztahu k okresu Jindřichův Hradec (26) a poté následuje Český Krumlov (17) a Tábor (17). Je tedy viditelné, že obyvatelé se stěhují spíše do okresů blíže zájmovému území.

36

Mapa č. 4

Zdroj: ArcČR500, vlastní zpracování

3.2.3 Analýza strukturálních charakteristik migrantů Při hodnocení mobility lidí je důležité znát mimo celkového počtu imigrantů a emigrantů, také jejich hlubší strukturální charakteristiku, a tak se do popředí zájmů dostávají demografické a socioekonomické charakteristiky migrantů. Je totiž časté, že dochází k rozdílnému chování jednotlivých skupin migrantů, které souvisí s jejich odlišnými preferencemi (Čekal, 2006). Následující podkapitoly popisují migranty na základě věkové struktury, na základě vzdělanostní struktury a na závěr z hlediska rodinného stavu, přičemž v rámci těchto podkapitol je také zmiňována migrace na základě pohlaví. 3.2.3.1 Věková struktura migrantů Migrace je převážně záležitostí mladých lidí, protože polovina migrantů v ČR je ve věku nižším než 26 let. Od roku 1980 do začátku devadesátých let byla více než třetina migrantů ve věku mezi 20 a 29 lety, s čímž souvisí i stěhování dětí do 14 let, kteří tvoří 37

přibližně jednu čtvrtinu migrace. Naopak nejméně početnou migrující skupinou jsou lidé mezi 50 a 59 lety. V průběhu devadesátých let se věková struktura migrantů výrazně změnila. Snížil se počet mladých lidí do 29 let, tím pádem i počet dětí do 14 let a naopak vzrostl podíl migrantů ve vyšších věkových skupinách (Aleš, 2001). SO ORP Blatná byl nejvíce migračně ziskový u skupiny obyvatel ve věkové kategorii 55 – 59 let. Tato věková kategorie jako jediná neměla po celé sledované období záporné migrační saldo. Nejvíce ztrátová skupina bylo obyvatelstvo ve věku 20 – 29 let. Celkem sedm věkových kategorií vykazuje za celé sledované období záporné saldo, a to věkové skupiny od 15 do 44 let a poté věková kategorie více než 95 let. Co se týká let, tak nejvíce migračně ziskový byl rok 2006 a 2007, naopak nejnižší migrační saldo bylo jasně v roce 1996. V tomto roce lze zaznamenat nejvyšší migrační ztráty ve věkové kategorii 15 – 19 let a 35 – 39 let. Tab. 7 Migrační saldo SO ORP Blatná podle věkových skupin za období 1992 ─ 2009 Věk

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

0-4

-1

-8

-4

-11

-9

14

6

-1

5

-2

5

5

1

-6

7

20

-4

27

5-9

1

-6

4

-1

-4

2

1

6

0

4

10

1

5

8

7

13

-8

9

10-14

-2

-5

7

-1

-7

3

0

4

-4

-3

3

3

1

4

4

7

-2

-2

15-19

-4

-7

-3

1

-19

-3

3

-2

1

12

-9

9

1

2

0

8

-1

-1

20-24

-12

-14

-26

-18

-23

-16

-12

-11

-3

0

4

-8

5

7

7

-4

6

-7

25-29

-14

-18

5

-17

-9

-4

-18

-4

-13

-4

-3

4

-16

-11

-6

14

-20

1

30-34

-9

-8

5

-5

3

-3

4

-3

-4

-4

-9

0

2

-5

8

-3

-5

-11

35-39

-4

-3

-1

2

-11

1

-2

0

1

-1

7

-1

-8

10

11

6

-8

-2

40-44

-2

3

0

6

-3

1

-4

2

1

2

-1

1

2

4

2

-3

-10

-2

45-49

5

-1

5

0

3

-2

-5

0

3

2

4

0

-5

4

3

0

-1

0

50-54

4

-1

7

-5

-2

5

7

1

-5

5

10

0

8

2

7

-1

4

3

55-59

4

4

3

5

2

5

8

6

1

5

1

5

4

1

4

7

4

3

60-64

10

2

1

0

2

3

4

6

-1

-1

0

8

4

2

3

5

13

1

65-69

2

1

3

1

3

7

0

5

4

1

-1

2

-1

1

5

3

2

-1

70-74

-1

2

0

-4

0

-2

0

1

-1

0

5

2

1

-3

4

0

0

-2

75-79

4

2

-5

3

4

8

2

3

3

-2

-1

4

0

3

-3

-1

5

0

80-84

0

1

0

2

6

5

3

-2

1

-2

3

1

3

-4

1

-3

2

5

85-89

-1

-2

-1

1

3

5

0

-1

1

0

3

0

1

2

1

-1

2

0

90-94

1

1

0

0

0

0

2

1

1

1

2

-1

1

1

-2

0

2

0

1 0 0 -1 1 0 95+ Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

0

0

0

-1

0

0

-1

-1

0

0

1

0

38

Z následujících grafů je patrné, že nejpočetnější kategorie imigrantů se posunula z věkové skupiny 20 – 24 let na skupinu 25 – 29 let, a to zejména v posledním šestiletém období. Toto posunutí o jednu věkovou kategorii lze dát do spojitosti s celkovým demografickým vývojem, který je od 90. let typický tím, že mladí lidé odkládají sňatky a rodinu do pozdějších let a tudíž i stěhování. Celkový počet imigrantů od roku 1992 ─ 2009 ve věku 25 – 29 let činí 446 obyvatel. V posledním šestiletém období je také znatelný nárůst imigrantů ve věku 50 – 64 let. V roce 2008 se přistěhovalo dokonce více lidí ve věku 60 – 64 let, než ve věku 20 – 24 let. Období od roku 2004 ─ 2009 má zároveň nejpočetnější skupinu imigrantů dětské složky do 14 let. S rostoucím věkem se celkové počty imigrantů od třiceti let snižují. Stejně jako u imigrantů, tak u emigrantů se těžiště nejpočetnější skupiny přesunulo na věkovou kategorii 25 – 29 let, a to především v posledním šestiletém období. Největší procento emigrantů, připadá za období let 1992 ─ 2009 na věkovou kategorii 25 – 29 let, ale jedná se pouze o sedm emigrantů více než u věkové skupiny 20 – 24 let. U starších věkových kategorií, tedy od 50 let výše, je emigrace v řádu několika lidí. Tyto počty nepřesáhly v žádném roce hodnotu 10, tudíž zde nejsou žádné výkyvy, jako tomu je u imigrantů.

Graf. 8

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

39

Stejně jako v celé ČR se i v SO ORP Blatná průměrný věk obyvatelstva zvyšuje. Blatensko má navíc jedno z nejstarších obyvatelstev v jižních Čechách. Průměrný věk obyvatelstva a migrantů je odlišný. Zatímco průměrný věk obyvatel SO ORP Blatná pozvolna roste a od roku 2001 se udržuje nad 40 let, tak průměrný věk migrantů je za sledované období značně nevyrovnaný a výrazně nižší než věk obyvatel. Věk imigrantů má do roku 2000 rostoucí tendenci a poté opět klesá, tedy mimo rok 2008, kdy bylo dosaženo nejvyššího věku imigrantů. Věk imigrantů je s výjimkou let 2007 a 2009 vyšší než věk emigrantů. Starší obyvatelstvo se sem stěhuje se záměrem prožit v této části jižních Čech své stáří, neboť je zde dobré životní prostředí, ale také kvalitní péče v domově důchodců. Průměrný věk emigrantů má kolísavý charakter, přesto amplituda pozvolna roste. Nejnižší věk emigrantů připadá na rok 1996, který činil pouze 23 let. Průměrný věk imigrantů za sledované období činí 32,05 let a emigrantů 28,98 let. Migrace se projevuje ve sledovaném území negativně. Mladší obyvatelstvo odchází, starší přichází a vzhledem ke stárnutí obyvatelstva v ORP Blatná, není vůbec tento stav pro vývoj příznivý. Tab. 8 Průměrný věk obyvatel a migrantů SO ORP Blatná v letech 2001 ─ 2009 Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Průměrný věk obyvatelstva imigrantů emigrantů 40,0 40,3 40,5 40,7 40,9 41,1 41,3 41,4 41,6

30,75 32,62 31,54 32,96 33,72 29,79 29,08 37,68 28,25

30,29 29,01 28,11 30,68 33,47 28,26 33,99 30,03 31,38

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

3.2.3.2 Vzdělanostní struktura migrantů Další sociálně-ekonomickou charakteristikou migrace obyvatel je stěhování podle vzdělání. Tato data se zjišťují u osob starších patnácti let. U mladších osob se uvádí bez vzdělání, ale tento údaj se objevuje i u osob starších. Z hlediska vzdělání vykazují v ČR nejnižší mobilitu obyvatelé se základním vzděláním. Během první poloviny devadesátých 40

let se ročně přestěhovalo na tisíc obyvatel příslušného vzdělání 13,8 ‰, tedy 1,38 %. Naopak nejvyšší intenzitu dosáhlo obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním, a to 3,04 %. S výjimkou základního vzdělání se častěji stěhují ženy než muži (Andrle, Srb, 1997). Z následující tabulky vyplývá, že mezi přistěhovalými došlo v SO ORP Blatná až na jednu výjimku k poklesu migrační mobility u všech skupin obyvatel podle dokončeného vzdělání. Nejvýraznější růst se projevil u osob se středoškolským vzděláním s maturitou, naopak značný pokles lze zaznamenat u skupiny obyvatel s vysokoškolským vzděláním, a to zejména z důvodu nedostatku kvalifikovaných pracovních míst. Podobný vývoj lze vidět i mezi vystěhovalými, ale zde je také nárůst počtu vysokoškolsky vzdělaných emigrantů, kteří se stěhují, jak už jsem zmiňovala, převážně za prací do větších center jako jsou České Budějovice nebo Plzeň. Celkem SO ORP Blatná ztratil 69 vysokoškolsky vzdělaných osob a nejvyšší kladné migrační saldo lze zaznamenat u osob se základním vzděláním. Dále je patrné, že mezi migranty nejvíce převládá střední vzdělání bez maturity a hned za ním je střední s maturitou. Tab. 9 Intenzita migrace obyvatelstva SO ORP Blatná v období let 1992 ─ 1997 a 1999 ─ 2004 podle stupně nejvyššího dokončeného vzdělání Dokončené vzdělání Bez vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské

přistěhovalí

vystěhovalí

1992 -1997

1999 - 2004

1993 -1997

2000 - 2004

Migrační saldo celkem

35,29 31,70 53,92 34,47 22,87

33,18 27,60 48,70 47,25 9,91

34,67 29,67 50,51 38,24 13,55

28,37 21,38 50,36 48,15 18,38

22 35 -3 -44 -69

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Z hlediska vzdělání se v období 1992 ─ 2004 v SO ORP Blatná stěhují častěji ženy než muži. Mezi přistěhovalými tvoří jedinou výjimku rok 2001, kdy se přistěhovalo o pět mužů více než žen, a to zejména vysokoškolsky vzdělaných. Mezi vystěhovalými převládají muži v letech 1998 a 2003. Největší rozdíly mezi ženami a muži je, co se týče emigrace, ve vzdělání vysokoškolském, kdy převládají muži a dále pak ve středním vzdělání s maturitou, kdy jak můžeme vidět v grafu č. 9, jsou s velkou převahou ve vedení ženy.

41

Graf č. 9

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Migrační saldo vzdělanostní struktury migrantů za jednotlivé roky je v první polovině let s jednou výjimkou záporné a naopak druhá polovina let vykazuje kladné migrační saldo. Nejnižší záporné migrační saldo je hlavně díky nejvyššímu počtu vystěhovalých se středním vzděláním s maturitou v roce 1996, kdy dosáhlo hodnoty (-60). Druhé nejnižší migrační saldo je v roce 1993, kdy se vystěhovalo nejvíce obyvatel bez vzdělání, což činí převážně děti a druhým nejvyšším počtem středoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou. Zatímco průměr emigrantů bez vzdělání činí 31,6 %, tak v roce 1993, jejich počet činil 53. Nejvyšší kladné migrační saldo lze zaznamenat v roce 2003 a 2002 s hodnotami 35 a 33. V těchto letech jsou vysoké hodnoty převážně díky tomu, že se odstěhovalo nejméně lidí z hlediska vzdělání za celé sledované období a také díky vysokému počtu přistěhovalých lidí se středním vzděláním s maturitou i bez maturity. Pro rok 2002 je také charakteristické, že se odstěhovalo s výjimkou roku 1992 nejvíce osob s vysokoškolským vzděláním, a to 21. Vysokoškolské vzdělání má také po celé sledované období záporné migrační saldo, s výjimkou let 1994 a 1996, kdy bylo dosaženo nejvyšší kladné migrační saldo s hodnotou 2. Nejvyšší kladné migrační saldo je v roce 1997 u skupiny migrantů se základním vzděláním, protože v tomto roce se přistěhovalo nejvíce imigrantů s tímto druhem vzdělání.

42

Tab. 10 Migrační saldo SO ORP podle nejvyššího stupně dosaženého vzdělání v letech 1992 ─ 2004 Dokončené vzdělání

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Bez vzdělání

-1

-18

6

-13

-20

19

7

9

1

-1

18

9

6

Základní

-13

-5

-7

-1

-13

25

3

5

5

5

11

2

18

Střední bez maturity

11

-6

6

-20

-11

-4

3

5

0

1

13

10

-11

Střední s maturitou

-5

-23

-5

-2

-18

-4

-8

-6

-6

10

3

17

3

Vysokoškolské

-10

-5

0

-6

2

-7

-6

-2

-9

-3

-12

-3

-8

Celkem

-18

-57

0

-42

-60

29

-1

11

-9

12

33

35

8

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

3.2.3.3 Rodinný stav migrantů V roce 2005 byla mezi čtyři základní kategorie rodinného stavu, tedy svobodní, ženatý/vdaná, rozvedení a ovdovělí přidána ještě možnost rodinný stav neuvádět, kterou celkově v SO ORP Blatná do roku 2009 využilo 60 migrantů. Jelikož rodinný stav úzce souvisí s věkem migrantů, tak vzhledem k tomu, že nejčastějšími migranty jsou lidé ve věku 20 – 29 let, tak nejčastěji udávaný rodinný stav je svobodní. Mezi přistěhovalými tedy můžeme vidět, že převládají právě lidé svobodní a pak následují ženatí/vdané, rozvedení a ovdovělí. Tento trend platí zároveň i pro emigranty. Ženy mají převahu ve všech kategoriích rodinné stavu s výjimkou svobodných, kde se přistěhovalo o 42 a vystěhovalo o 47 mužů více než žen. Největší rozdíly jsou v kategorii migrantů ovdovělých, kde ženy tvoří 81 % přistěhovalých a dokonce 86 % vystěhovalých. Přestože je celkově více svobodných migrantů, tak mezi přistěhovalými bylo od roku 1993 až do roku 1999 více imigrantů kategorie ženatý/vdaná. Právě od roku 2000 narůstá velkým tempem křivka svobodných imigrantů, která dosáhla svého maxima v roce 2009, kdy se přistěhovalo 121 osob této skupiny. Pro vystěhovalý je pak maximu v roce 2008, s celkovým počtem 108 emigrantů, kteří uvedli rodinný stav svobodní.

43

Graf. 10 Struktura rodinného stavu imigrantů SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

Z následující tabulky č. 11 je patrné, že nejvíce migračně ztrátové bylo období od roku 1992 ─ 1994, a to především rok 1993, kdy migrační saldo mělo hodnotu (-57). Toto období je charakteristické hlavně malým počtem přistěhovalých a vysokým počtem vystěhovalých mezi svobodnými. Právě v tomto tříletém období bylo dosaženo nejnižšího počtu přistěhovalých mezi svobodnými, rozvedenými a ovdovělými. Druhé nejnižší záporné migrační saldo je hned v období následujícím. I když má rok 1996 celkově nejnižší záporné migrační saldo (-60), tak období 1992 ─ 1994 dosahuje nižších hodnot, a to díky tomu, že v roce 1997 bylo poprvé dosaženo kladného migračního salda s hodnotou 29 a zároveň má tento rok nejvyšší kladné migrační saldo mezi ovdovělými. Rok 1996 je typický nejnižším záporným migračním saldem mezi svobodnými a kategorií ženatý/vdaná. Pro následující tři období je charakteristická vzrůstající tendence kladného migračního salda, přičemž maxima je dosaženo v roce 2006. Právě v roce 2006 bylo dosaženo nejvyšší migrační saldo hned ve dvou kategoriích, a to ženatý/vdaná a rozvedení a druhé nejvyšší kladné migrační saldo u skupiny svobodných. Svobodní dosáhli 44

nejvyššího migračního salda v roce 2007, tedy v posledním tříletém období a v témže roce bylo také dosaženo vůbec nejvyššího migračního salda za sledované období. Následný pokles v tomto období způsobil vysoký počet vystěhovalých mezi svobodnými v roce 2008. Z hlediska rodinného stavu je tedy charakteristické, že celkově mají nejvyšší migrační saldo přistěhovalí mezi ovdovělými, ale mezi vystěhovalými dosahují maxima kladného salda skupiny svobodných a také ženatých. Tento trend není, jak již bylo zmiňováno i v jiné kapitole, vůbec příznivé pro vývoj obyvatelstva, jelikož se mladí svobodní lidé stěhují pryč a naopak přichází starší obyvatelstvo, tudíž zde bude menší počet obyvatel, kteří by chtěli zakládat rodiny, a to vede k dalšímu stárnutí obyvatelstva. Pokud se ale podíváme na vývoj, tak lze vidět, že počty svobodných přistěhovalých stoupají, což je pro vývoj obyvatelstva příznivé, ale nemusí to vždy znamenat, že se do sledovaného území stěhují mladí obyvatelé. Celorepublikový trend je takový, že lidé odkládají sňatky na pozdější dobu, nebo vůbec manželství neuzavřou a tudíž lze nárůst svobodných přičíst poklesu přistěhovalých v kategorii ženatý/vdaná. Tab. 11 Migrační saldo SO ORP Blatná podle rodinného stavu v letech 1992 ─ 2009 rodinný stav

1992 - 1994

1995 - 1997

1998 - 2000

2001 - 2003

2004 - 2006

2007 - 2009

svobodní

-16,0

-21,0

-9,3

6,6

7,6

9,6

ženatý/vdaná

-9,0

-10,6

-1,0

4,3

7,6

6,0

rozvedení

-3,6

0,0

5,3

10,3

4,3

3,3

ovdovělí

3,6

7,3

5,3

5,3

2,0

-1,3

neuvedli

0,0

0,0

0,0

0,0

9,0

5,6

0,2

26,6

30,6

23,3

celkem -25,0 -24,3 Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

3.2.4 Důvody stěhování Důvody stěhování zjišťuje Český statistický úřad od roku 1966. Z počátku se rozlišovalo osm důvodů a tato škála byla rozšířena v roce 1986 o devátý důvod, a to následování rodinného příslušníka. Z dlouhodobějšího hlediska lze konstatovat, že na území dnešní ČR hrály v minulých letech minulého století nejdůležitější roli pracovní důvody, mezi něž řadíme změny pracoviště a přiblížení se k pracovišti (Drbohlav, 1989). Podíl tohoto důvodu se postupně snižoval, zejména ve prospěch bytových důvodů a výrazně poklesl v 90. letech. 45

Podíl stěhování z pracovních důvodů se snížil od roku 1993 ze 7,8 % do roku 2001 na 5,5 %. V rámci stěhování z pracovních důvodů docházelo v průběhu těchto let ke zvyšování podílu důvodu přiblížení se k pracovišti na úkor důvodu změny pracoviště u stěhování mezi obcemi v rámci jednoho okresu, mezi okresy a i mezi jednotlivými kraji (Srb, 2005). K poklesu pracovních motivů dochází v devadesátých letech také na území Jihočeského kraje. V součtu obou důvodů zaznamenáváme pokles mezi obdobím 1992 ─ 1998 z 13,4 % na 9 % (Čekal, 2007). Tab. 12 Migrační saldo SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2004 podle důvodů stěhování Důvod stěhování

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Změna pracoviště

-20

-6

Přiblížení k prac.

2

-7

-8

-4

2

-3

-6

0

7

-1

-1

-4

-3

4

-7

-5

-6

-4

-7

-11

-2

-12

-5

-9

Studium

2

-2

-2

-1

-10

0

-2

2

1

-3

2

-1

-2

Zdravotní důvody

2

3

-4

1

1

8

-1

6

3

-4

9

3

2

Sňatek

1

-10

-13

-3

-6

-14

-9

-6

-6

-6

-6

0

-3

Rozvod

-2

-1

0

-2

-1

2

1

2

2

5

4

1

3

3

4

1

5

-14

5

13

10

15

15

26

21

13

-25

-35

2

-31

-35

21

-5

1

-6

-1

10

10

-1

25

-7

10

3

18

17

4

6

-1

8

-7

7

7

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

Bytové důvody Násl. rodin. přísl. Jiné důvody

Neuvedli 0 0 Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

Z tabulky výše, můžeme vidět, že z ORP Blatná za prací lidé spíše odcházejí a tudíž tento správní obvod z tohoto důvodu migračně ztrácí. Pracovní důvody uvádějí převážně muži než ženy, a to jak mezi přistěhovalými, tak mezi vystěhovalými. Z hlediska pracovních důvodů má SO ORP Blatná kladné migrační saldo pouze v letech 1994, 1998 a 2002. Jak jsem již zmiňovala, tak uvádění motivu pracovní důvody se během devadesátých let snižovaly, a proto největší přírůstky imigrantů lze zaznamenat v letech 1992 až 1994, naopak nejnižší v roce 2000, 2003 a 2004, kdy se přistěhovalo pouze sedm lidí.

46

Graf č. 11

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

Podíl zdravotních důvodů mírně vzrostl ve druhé polovině devadesátých let (Čekal, 2006). Zdravotními důvody se myslí jednak najít zdravější bydliště, ale také jako snaha přiblížit se ke zdravotním zařízením. Od roku 1993 do 1998 podíl zdravotních důvodů vzrostl ve sledování migrace mezi obcemi v okresu, mezi okresy v kraji i mezi kraji v ČR. Mezi kraji ovšem vzrostla hodnota pouze o 0,1 % (Srb, 2005). V ORP Blatná tento motiv migrace uvádí častěji ženy, a to jak mezi přistěhovalými, tak mezi vystěhovalými. Graf č. 12

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

Migrační saldo je z hlediska zdravotních důvodů převážně kladné a tento důvod patří, stejně jako pracovní důvody, mezi méně uváděné jak je možno vidět v grafu č. 12. 47

Záporné migrační saldo má ve většině let důvod studium. Důvodem je malé množství školských zařízeních v zájmovém území, proto se lidé stěhují raději do Českých Budějovic a dalších větších center, kde jsou větší možnosti studovat. Stěhování z důvodu sňatku je v úzké souvislosti se sňatečností. Na 100 sňatků připadalo v devadesátých letech 30 % stěhujících se novomanželů a častěji se stěhují nevěsty než ženiši (Srb, 2005). Stejný trend platí i pro mé sledované území. Mimo jednoho roku se stěhovalo více žen než mužů a migrační saldo je z hlediska tohoto důvodu většinou záporné. Pouze v roce 1992 se přistěhovalo za motivem sňatku o jednoho člověka více, než vystěhovalo. U rozvodu je to odlišné. Podíl pohlaví na tomto druhu stěhování je velmi vyrovnaný. Rozvod je druhý nejméně uváděný důvod stěhování a od roku 1997 až do roku 2004 má kladné migrační saldo. Podíl bytových důvodů do poloviny devadesátých let na území ČR pomalu klesal, zřejmě v závislosti na poklesu nabídky bytů, poté dochází opět k mírnému nárůstu. V současné době patří mezi nejčastěji uváděné důvody. V Jihočeském kraji představovaly bytové důvody v devadesátých letech druhý nejčastěji uváděný motiv stěhování (Čekal, 2007). Bytové důvody patří i ve sledovaném ORP mezi nejčastěji uváděné příčiny stěhování, hlavně mezi imigranty, což se odvíjí v migračním saldu, které je mimo rok 1996 kladné. Od roku 2000 lze zaznamenat nejnižší počty vystěhovalých, naopak nejvyšší přírůstky obyvatel jsou v letech 2002 až 2004. Podíl pohlaví na tomto důvodu je poměrně vyrovnaný, mírně převládají ženy. Následování rodinného příslušníka se zjišťuje od roku 1986. Tento důvod je jedinou příčinou stěhování většiny dětí, proto bylo zařazení tohoto motivu mezi důvody stěhování logické. Bytové důvody spolu s následováním rodinného příslušníka patří mezi nejčastěji uváděnými důvody stěhování (Aleš, 2001). Podíl pohlaví na tomto druhu stěhování je vyrovnaný, ale podíl imigrantů a emigrantů je odlišný. Ze začátku sledovaného období jasně převládají počty vystěhovalých, které se výrazně snížily po roce 1996, zejména ve prospěch jiných důvodů. Nejvíce obyvatel se z tohoto důvodu odstěhovalo v roce 1993, naopak nejvíce přistěhovalo v roce 1997, tedy v letech nejvyššího kladného i záporného salda.

48

Graf č. 13

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

Lidé nejsou povinni uvádět přesný důvod stěhování, ve většině případů ani nelze uvést pouze jeden jediný důvod, proto jiné důvody tvoří velký podíl. Nejčastěji se tyto důvody vyskytují u vystěhovalých z Prahy, kteří mají největší obavy z porušování soukromí (Aleš, 2001). Stejně jako v ČR, tak i v ORP Blatná patří jiné důvody mezi nejčastější příčiny stěhování. Největší nárůst lze zaznamenat v období od roku 2000, a to jak mezi přistěhovalými, tak mezi vystěhovalými. Podíl mužů a žen na tomto druhu stěhování je jeden z nejvyrovnanějších mezi důvody a migrační saldo je převážně kladné. Migrace v SO ORP Blatná převládá z třech důvodů, a to následování rodinného příslušníka, jiné a bytové důvody. Za ně se řadí sňatek, pracovní důvody, zdravotní důvody, rozvod a nejmenší procento migrantů, se stěhuje z důvodu studia. Mezi přistěhovalými je toto pořadí téměř stejné, jen před pracovní důvody se řadí imigrace z důvodů zdravotních. Největší kladné migrační saldo patří bytovým důvodům a nejvyšší záporné migrační saldo pak důvodům přiblížení se k pracovišti a sňatek.

3.2.5 Migrace uvnitř SO ORP Blatná Migrace obyvatel uvnitř SO ORP Blatná je charakteristická tím, že ve sledovaném období let 1992 ─ 2009 je mobilita obyvatel dynamičtější v její druhé polovině, a to i přesto, že v roce 2000 bylo dosaženo nejvyšší míry migrace. Celkově se za celé období přestěhovalo uvnitř zájmového území 1 938 osob, což je 23,6 % z celkového objemu

49

migrace. Ženy migrují častěji než ženy i v rámci vnitřní migrace. Největší rozdíl mezi migrací mužů a žen je v roce 2000, kdy mužů se přestěhovalo o 105 méně než žen. V rámci důvodů stěhování převládají bytové důvody, následování rodinného příslušníka a samozřejmě jiné důvody. Zbylé důvody stěhování nepřesáhli hodnotu 15 migrantů. Jiné důvody zaznamenaly během let 1992 ─ 2004 dva výkyvy, a to v roce 2000 a 2002. Tyto výkyvy mají jasné odůvodnění. V roce 1999 byl uveden do provozu ústav sociální péče Domov PETRA Mačkov v obci Mačkov a o rok déle byla většina obyvatel, kteří danou péči potřebovali, převezena z pečovatelského domu v Blatné do Mačkova. Právě proto v tomto roce lze zaznamenat největší počty vystěhovalých z města Blatná (146), ale i z města Sedlice a naopak nejvyšší počty přistěhovalých do obce Mačkov (116). Rok 2002 má podobné vysvětlení, protože tento rok byl uveden do provozu Domov důchodců v Blatné, kam byli přesunuti lidé z bývalého Domova důchodců v Lažanech, čili rok 2002 znamená pro obec Lažany migrační ztráty (43) a naopak do města Blatná obyvatelstvo přibylo. Celkem se do města v roce 2002 přistěhovalo 92 osob. Graf č. 14

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

Nejčastějšími migranty jsou lidé se středním vzděláním bez maturity (506) a nejméně se uvnitř zájmového území stěhují vysokoškolsky vzdělané osoby (27). Mezi migranty má největší podíl (45 %) svobodný rodinný stav. Na vyšším počtu ovdovělých migrantů (181) má výrazný vliv postavení domova důchodců ve městě Blatná, o čemž se 50

více podrobně zmiňuji v předchozím odstavci. Co se týče věku, tak nejčastější skupinou migrantů jsou lidé ve věku od 20 ─ 29 let a od 30 ─ 39, tedy převládá produktivní složka migrantů, poté předproduktivní a nejméně je migrantů v postproduktivním věku. Výjimku tvoří opět rok 2002, kdy předproduktivní složku převyšují lidé postproduktivní, a to díky již několikrát zmiňované výstavbě domova důchodců. Mimo města Blatná má nejnižší záporné migrační saldo obec Škvořetice, ze kterých se obyvatelstvo stěhovalo převážně v první polovině sledovaného období. Nejvyšší kladné migrační saldo vykazuje obec Mačkov, celkově za období 1992 ─ 2009 získal 94 osob. Lažany získaly druhý nejvyšší počet obyvatel (65), a to i přes velké ztráty v roce 2002.

3.2.6 Migrace města Blatná Za období let 1992 ─ 2009 se v rámci města Blatná přesunulo celkem 4 214 osob. Z toho 1 506 (35,7 %) v rámci správního obvodu a 2 708 (64,3 %) mimo SO ORP ve vztahu ostatním regionům ČR. V obou případech město Blatná migrací obyvatele ztrácí. Vzhledem k celé České republice se do města Blatná přistěhovalo v období let 1992 ─ 2009 celkem 1 289 osob. Nejvýraznější počty imigrantů jsou patrné (graf č. 15) v letech 1992, 2006 a 2007, tedy zároveň v letech nejvyššího počtu imigrantů v rámci celého správního obvodu a právě v roce 2006 a také v roce 2003 Blatná vykazuje nejvyšší kladné migrační saldo (19). Graf č. 15

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

51

V rámci charakteristiky imigrantů převládají ženy. Nejčastěji uváděný rodinný stav je svobodný, jehož podíl se zvýšil zejména v posledních letech, neboť ještě v roce 2003 převládal rodinný stav ženatý/vdaná. Nejčastěji se do města Blatná stěhují osoby se středním vzděláním, ať už s maturitou nebo bez maturity.

Bytové důvody v rámci

imigrace tvoří 26 %, za to imigrace z důvodu studia se podílí pouze 0,99 %, a to v důsledku malého množství školských zařízení nejen v celém správním obvodu, ale i právě v Blatné. Jako druhý nejvíce uváděný důvod je následování rodinného příslušníka. Necelých 32 % imigrantů jsou lidé ve věku 20 – 29 let, následováni věkovou kategorií 0 9 let. Nejvíce imigrantů se do Blatné stěhuje z hlavního města Prahy, z okresu Strakonice, Písek, Příbram a z okresu Plzeň-jih. Charakteristika emigrantů je téměř stejná jako imigrantů. Rovněž mezi emigranty převládá ženská část populace, stejně jako uvádění svobodného rodinného stavu. V rámci vzdělání vystěhovalých jsou oproti imigraci menší změny. Zatímco u přistěhovalých byly nejvyšší počty mezi středoškolsky vzdělanými, jak s maturitou tak bez ní, tak u emigrantů jasně převládá mobilita osob se středním vzděláním s maturitou. Také se navýšil počet emigrantů s vysokým vzděláním a naopak snížil počet se základním vzděláním. Migrační saldo v rámci vzdělání je kladné pouze u základního vzdělání a bez vzdělání, přičemž nejvíce lidí ztrácí střední vzdělání s maturitou a poté vysoké vzdělání. Jako důvod vystěhování je nejvíce uváděno následování rodinného příslušníka, které tvoří 27 %. Nejvyšší kladné migrační saldo mezi důvody má stěhování ze zdravotních důvodů (65) a dále kladné migrační saldo vykazují bytové důvody a rozvod. Nejnižší záporné migrační saldo je u následování rodinného příslušníka a pracovních důvodů. Věk emigrantů se nejčastěji pohybuje ve věkové kategorii 20 – 29 let, kde také migrační saldo vykazuje největší ztráty. Na druhém místě je věková kategorie 30 – 39 let. Jak jsem již zmiňovala, tak město migrací ztrácí. Nejvýraznější nárůst emigrantů je patrný v roce 2009 a 2008, tedy v letech nejnižšího záporného migračního salda (-48). Celkově tedy město Blatná vzhledem k ČR za celé sledované období migrací ztratilo 130 osob.

52

ZÁVĚR Tato bakalářská práce hodnotí vývoj migrace obyvatel ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Blatná, dále jen SO ORP, v letech 1992 ─ 2009. Migrace je velmi dynamický jev, který podléhá častým změnám. Na základě zjištěných výsledků, je možné vyvodit několik závěrů. Jedním z hlavních trendů je snižování migrační mobility v SO ORP Blatná a to do roku 2000. Poté dochází k mírnému nárůstu a opětovnému poklesu. Rokem 2003 ale dochází k prudkému růstu migrační mobility až do konce sledovaného období, ovšem migrační objem již nevykázal takové hodnoty jako na začátku, tedy v roce 1992 a 1993. Z hlediska migračního salda SO ORP Blatná získal za celé sledované období 95 lidí. Blatensko je migračně atraktivní jednak z důvodu dobrého životního prostředí, ale také poklidného a venkovského osídlení což láká hlavně starší obyvatelstvo, které chce své stáří prožít mimo ruch velkých měst. Tento druh migrace není pro SO ORP Blatná ale příznivý, neboť je zde velký problém stárnutí populace a navíc díky imigraci starších osob má Blatensko nejstarší obyvatelstvo v rámci Jihočeského kraje. Průměrný věk v roce 2010 byl 41,9 let a stále narůstá. Absolutně nejvíce obyvatel v rámci imigrace získalo město Blatná a další větší obce jako Bělčice, Kadov, či druhé město Sedlice, ovšem z hlediska migračního salda nejvíce získalo město Blatná a obec Lažany a město Blatná se stalo nejvíce ztrátové. Při hodnocení migrace podle charakteristik migrantů, tak je zde z hlediska pohlaví patrně vyšší mobilita žen. Mezi další hlediska patří věk. Nejvyšší intenzitu migrantů neboli objem migrace, zaznamenávají pětileté věkové kategorie od 20 do 34 let a poté děti ve věku 0 – 4 let, což jsou děti ,kteří následují své rodiče zejména ve věku 25 – 34 let. Migrační saldo dosahuje nejvyšších hodnot u věkové kategorie 55 – 59 let. Co je ale podstatnější, že od 45 do 95 let nebylo vykázáno žádné záporné migrační saldo a nejnižších hodnot je dosahováno u osob ve věku 20 – 29 let, z čehož tedy vyplývá to, že v SO ORP Blatná stále více přibývá staršího obyvatelstva a mladší odchází pryč, což má velmi výrazný podíl na stárnutí obyvatelstva v tomto regionu. Věková struktura migrantů má blízký vztah s rodinným stavem migrantů. Celorepublikový trend, odkládání sňatků a dětí se projevil i v tomto regionu, neboť většinu migrantů, především tedy emigrantů tvoří svobodní lidé. V posledních letech dochází v Jihočeském kraji, včetně SO ORP Blatná ke zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva, ovšem migrace působí spíše proti tomuto

53

trendu, neboť zájmové území výrazně ztrácí vzdělanější obyvatelstvo, zejména vysokoškolsky vzdělané. Nejvyšší kladné migrační saldo zaznamenává základní vzdělání. Při zkoumání migrační motivace došlo hned k několika výrazným skokům, a to hlavně mez třemi nejčastěji uváděnými důvody stěhování, jimiž jsou bytové a jiné důvody a následování rodinného příslušníka. Mezi imigranty došlo od roku 1992 do 2009 k velkému nárůstu bytových důvodů, což může být spojeno například s dostavbou nového sídliště či uvedením do provozu domova důchodců. V rámci migrantů celkově došlo k výraznému poklesu u důvodu následování rodinného příslušníka, a to ve prospěch jiných důvodů, které naopak vykazují razantní nárůst. Pokles vykazují také pracovní důvody, především změna pracoviště. Jedním z důvodů může být například zvyšující se osobní automobilizace a zlepšování dopravní infrastruktury, která umožňuje lidem za prací pouze dojíždět, nikoliv se stěhovat. Dominantní postavení mezi migračními toky je vazba s Jihočeským krajem, respektive s okresem Strakonice. S velkým odstupem pak za Jihočeským krajem stojí Plzeňský, Středočeský kraj a hlavní město Praha. SO ORP Blatná má v rámci Plzeňského kraje nejsilnější vazby s okresem Plzeň-jih a v rámci Středočeského s okresem Příbram. Migrace uvnitř správního obvodu, ale i migrace města Blatná má stejnou tendenci. Migranti jsou nejčastěji v produktivním věku, převážně 20 – 29 let, svobodní a se středním vzděláním. Je zde ale vykázán poměrně vysoký počet migrantů ovdovělých, a to ze dvou důvodů: otevření ústavu sociální péče v obci Mačkov a domova důchodců v Blatné. Město Blatná má nejvýraznější migrační vazby s hlavním městem Prahou, okresem Strakonice, Písek, Příbram a Plzeň-jih. V rámci vnitřní migrace vykazuje nejnižší záporné migrační saldo město Blatná, naopak nejvyšší kladné saldo obec Mačkov, díky již zmiňovanému pečovatelskému domu, který byl postaven v roce 1999.

54

SEZNAM ZDROJŮ ADEY, P. (2010): Mobility. London – New York, Routledge, 267 s. ALEŠ, M. (2001): Vnitřní migrace v České republice v letech 1980 – 1999. Demografie, 43 (3): s. 187 – 201. ANDRLE, A. (2000): Vnitrostátní stěhování. Moderní obec, 10, s. 28 – 29. BARTOŇOVÁ, D. (1997): Demografické aspekty vnitřní a zahraniční migrace v České republice v 90. letech. Demografie, 39 (4), s. 248 – 256. BARTOŇOVÁ, D., DRBOHLAV, D. (1993): Migrační atraktivita v regionálním pohledu (okresy ČR v letech 1961 – 1991). Demografie, 2, s 95 – 107. BLEHA, B., POPJAKOVÁ, D. (2007)

ležitý determinant budúceho

vývoja na lokálnej úrovni – príklad Petržalky. Geografický časopis, 59 (3), s 265 – 291. BURCIN, B., FIALOVÁ, L., RYCHTAŘÍKOVÁ, J. a kol. (2010): Demografická situace České republiky. Proměny a kontexty 1993 – 2008. Praha, Sociologické nakladatelství, 238 s. ČEKAL, J. (2006): Jihočeský kraj: regionálně geografická analýza prostorové mobility obyvatelstva. Disertační práce. Brno, Přírodovědecká fakulta MU. ČEKAL, J. (2007): Vymezování migračních regionů v kontextu změn základních funkcí migrace (na příkladu Jihočeského kraje). Geografie, 112 (4), s. 361 – 372. ČEKAL, J. (2009): Migrace obyvatel v rgionu Českých Budějovic v letech 1992 – 2004. In: Kubeš, j. a kol.: Urbánní geografie Českých Budějovic a Českobudějovické aglomerace II. Banská Bystrica: Ústav vedy a výskumu Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici, s. 73 – 86. ČERMÁK, Z. (1991): Základní rysy migrace v ČSFR. Demografie, 33 (1), s. 28 – 30. ČERMÁK, Z. (1997): Geografické aspekty vnitřní migrace v České republice. Demografie, 39 (4), s. 242 – 248.

55

DRBOHLAV, D. (1990): Migrační motivace, regionální a sídelní preference obyvatelstva – teoretická východiska v československé a zahraniční literatuře. Praha, Geografický ústav ČSAV, s. 358 – 374. DRBOHLAV, D., BLAŽEK, J. (1992): Typologie a podmíněnosti migrace obyvatelstva podle okresů České republiky. (Na pozadí sociálně geografického prostředí). Sborník ČGS, 4, s. 209 – 231. FALŤÁN, L´. (1990): Migrácia a jej sociálné dosledky na charakter vidieckých sídiel. Sociológia, 4, s. 433 – 442. HAMPL, M., MÜLLER, J. (1995): Regionální organizace dlouhodobých migračních procesů v České republice. Sborník ČGS, 100 (2), s. 37 – 77. HAVEL, R. (2003): Pohyb obyvatel podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2003. Demografie, 4, s. 290 – 297. JURČOVÁ, D. (2005): Slovník demografických pojmov, Bratislava, Inštitút informatiky a statistiky, 72 s. KALIBOVÁ, K., PAVLÍK, Z., VODÁKOVÁ, A. (2009): Demografie nejen pro demografy. Praha, Sociologické nakladatelství (SLON), 241 s. KELLER, J., TVRDÝ, L. (2006): Dojíždění a stěhování. Ekonom, 48, s, 72 – 73. KING, R. (2008): Atlas lidské migrace. Praha, Mladá fronta 2008, 192 s. KLUFOVÁ, R. (2008): Základy demografie. České Budějovice, Ekonomická fakulta JCU, 205 s. KNAUSOVÁ, I. (2008): Základy demografie I., II. Olomouc, Univerzita Palackého, 69 s. KNOX, P. L. a kol. (2010): Places and regions in global kontext: human geografy. Upper Saddle River, Prentice-Hall, 515 s. KOCANDOVÁ, J. (2009): Migrace v regionu Českých Budějovic od roku 1992. Diplomová práce. České Budějovice, Pedagogická fakulta JČU. KORČÁK, J. (1972): Populační vývoj jižních Čech. Sborník Československé společnosti zeměpisné, 77 (1), s. 29 – 36. 56

KUČERA, M. (2008): Padesát let hodnocení populačního vývoje České republiky. Demografie, 4. KUPISZEWSKI, M., DRBOHLAV, D., REES, P., DURHAMOVÁ, H. (1999): Vnitřní migrace a regionální populační dynamika – Česká republika na pozadí evropských trendů. Geografie, Sborník ČGS, 104 (2), s. 89 – 105. PAVLÍK, Z. a kol. (1986): Základy demografie. Praha, Academia, 732 s. PAVLÍK, Z. a kol. (2002): Populační vývoj České republiky 1990 – 2002. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra demografie a geodemografie, 98 s. POLÁŠEK, V. (2005): Vnitřní stěhování v ČR 1991 až 2004. Olomouc: Český statistický úřad, 90 s. POPJAKOVÁ, D. (2006): Petržalka – migračná snímka urbánnej struktury Bratislavy na prelome tisícročí. Gegrafická revue, 2/2. Fakulta porodných vied Univerzity Mateja Bela, Banská Bystrica, s. 416 – 424. POPJAKOVÁ, D. (2007): Zmeny vekovej struktury migrantov v ostatnom decéniu (príklad Petržalky – urbánnej struktury Bratislavy). Demografie, 49 (4), s. 307 – 320. RAVENSTEIN, E. G. (1885): The Laws of Migration. Journal of the Royal Statistical Society, 48, s. 167 – 227. ROUBÍČEK, V. (1997): Úvod do demografie. Praha, CODEX Bohemia, 352 s. RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL J. (2006): Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, Praha, Český statistický úřad, s. 246 – 257. SRB, V. (2001): Zahraniční stěhování obyvatelstva na území českých zemí 1870 – 2000. Demografie, 3, s. 202 – 208. SRB, V. (2005): Vnitrostátní stěhování v České republice podle důvodů a druhů stěhování 1993 – 2001. Demografie, 47 (1), s. 67 – 70. SRB, V., ANDRLE, A. (1997): Vnitřní stěhování v České republice 1993 – 1995 podle vzdělání. Demografie, 39 (4), s. 300 – 301.

57

SRB, V., HRUŠKOVÁ, V. (2003): Jakou migrační politiku České republiky do roku 2050?. Demografie, 1, s. 42 – 65. SUNEGA, P. (2002): Dráhy bydlení v ČR 1960 – 2001. Praha, Sociologický ústav Akademie věd ČR, 97 s. VOBECKÁ, J. (2010): Kam se Češi stěhují? Sociální a demografické charakteristiky residenční migrace. Demografie, 52 (4), s. 266. VOTLUČKA, V. (1970): Vliv migrace na vývoj obyvatelstva. Demografie 12 (1), s. 23 – 26. VOŽENÍLEK, V. (2002): Zásady tvorby mapových výstupů. Olomouc, Univerzita Palackého Olomouc, Přírodovědecká fakulta, s. 10 – 11. WIENDL, J. (1970): Výsledky průzkumu příčin mechanického pohybu obyvatelstva v jižních Čechách. Demografie, 1, s. 37 – 47.

INTERNETOVÉ ZDROJE: Český statistický úřad Jihočeský kraj [online], (29. 10. 2011): Časové řady ORP dle ukazatelů. http://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableRow=1.5#1 . Český statistický úřad Jihočeský kraj [online], (29. 10. 2011): Vybrané ukazatele – ORP Blatná. http://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/vybrane_ukazatele_orp_blatna Český statistický úřad Jihočeský kraj [online], (29. 10. 2011): Charakteristika obcí a podnikatelská sféra – ORP Blatná k 31. 12. 2010 http://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristika_obci_a_podnikatelska_sfera_blatna Český statistický úřad Jihočeský kraj [online], (3. 11. 2011): Vybrané ukazatele ORP Blatná http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/blatna/$File/blatna.pdf Integrovaný portál MPSV [online], (15. 11. 2011): Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. Nezaměstnanost POÚ a ORP. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem/?_piref37_240429_37_240428_240428.statse=20000 00000011&_piref37_240429_37_240428_240428.statsk=2000000000013&_piref37_2404 29_37_240428_240428.send=send&_piref37_240429_37_240428_240428.stat=20000000 00054&_piref37_240429_37_240428_240428.obdobi=C&_piref37_240429_37_240428_2 40428.rok=2005&_piref37_240429_37_240428_240428.uzemi=35&ok=Vybrat 58

Sbírka zákonů [online], (17. 2. 2011), Vyhláška ministerstva vnitra ze dne 15. Srpna 2002 o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2002/sb138-02.pdf Projekt Jihočeského kraje [onlline], (28. 10. 2011): Informační brožura SO ORP Blatná http://partnerstvi.kraj-jihocesky.cz/storage/1210147102_sb_blatna_obal_stranky.pdf Český statistický úřad [online], (15. 11. 2011): Správní obvod ORP Blatná http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/t/C5004E1F61/$File/3101.pdf

59

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP A) Tabulky Tab. č. 1 - Přirozený pohyb obyvatelstva v SO ORP Blatná v letech 2001 ─ 2010 Tab. č. 2 - Hustota zalidnění a průměrná věková struktura obyvatelstva v SO ORP Blatná Tab. č. 3 – Struktura obyvatelstva podle pohlaví v SO ORP Blatná v letech 2001, 2005 a 2010 Tab. č. 4 – Srovnání struktury obyvatelstva podle věkových kategorií v SO ORP Blatná s vyššími územními celky v roce 2008 Tab. č. 5 – Vývoj migrace obyvatel SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 6 – Součet migračních toku SO ORP Blatná v rámci krajů ČR v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 7 – Migrační saldo SO ORP Blatná podle věkových skupin za období 1992 ─ 2009 Tab. č. 8 – Průměrný věk obyvatel a migrantů SO ORP Blatná v letech 2001 ─ 2009 Tab č. 9 – Intenzita migrace obyvatelstva SO ORP Blatná v období let 1992 ─ 1997 a 1999 – 2004 podle stupně nejvyššího dokončeného vzdělání Tab. č. 10 – Migrační saldo SO ORP Blatná podle nejvyššího stupně dosaženého vzdělání v letech 1992 ─ 2004 Tab. č. 11 – Migrační saldo SO ORP Blatná podle rodinného stavu v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 12. Migrační saldo SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2004 podle důvodů stěhování B) Grafy Graf č. 1 – Obce SO ORP Blatná podle počtu obyvatel v roce 2010 Graf č. 2 – Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Blatná v letech 2005 ─ 2010 Graf č. 3 – Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Blatná v letech 1869 ─ 2010 Graf č. 4 – Vývoj počtu obyvatel ve městě Blatná a v jeho zázemí v letech 1869 ─ 2010 Graf č. 5 – Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v SO ORP Blatná v letech 2001 ─ 2010 Graf č. 6 – Rozdělení obyvatel SO ORP Blatná podle vzdělání v roce 2010 Graf č. 7 – Podíl imigrantů do SO ORP Blatná z okresů Jihočeského kraje (1992 ─ 2009) Graf č. 8 – Zastoupení věkových kategorií imigrantů SO ORP Blatná (1992 ─ 2008) Graf č. 9 – Počet emigrantů SO ORP Blatná podle vybraného druhu vzdělání v letech 1992 – 2004 Graf č. 10 – Struktura rodinného stavu imigrantů SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009 Graf č. 11 – Počet imigrantů do SO ORP Blatná v období 1992 ─ 2004 z pracovních důvodů Graf č. 12 – Migrace obyvatel SO ORP Blatná podle důvodů stěhování v letech 1992 ─ 2004 Graf č. 13. - Migrace obyvatel SO ORP Blatná z důvodu následování rodinného příslušníka v letech 1992 ─ 2004 Graf č. 14 – Důvody stěhování uvnitř SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2004 60

Graf č. 15 – Celkový počet migrantů města Blatná v letech 1992 ─ 2004 C) Mapy Mapa č. 1 – Hrubá míra objemu migrace obcí SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009 Mapa č. 2 – Migrační saldo obcí SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009 Mapa č. 3 – Hrubá míra objemu migrace SO ORP Blatná ve vztahu ke krajům ČR v letech 1992 ─ 2009 Mapa č. 4. – Hrubá míra migračního salda SO ORP Blatná ve vztahu ke krajům ČR v letech 1992 ─ 2009

SEZNAM PŘÍLOH Tab. č. 13 Vývoj migrace obyvatel v SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 14 Vývoj migrace v SO ORP Blatná v různých časových intervalech (1992 ─ 2009) Tab. č. 15 Přistěhovalí do SO ORP Blatná v rámci krajů ČR v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 16 Vystěhovalí ze SO ORP Blatná v rámci krajů ČR v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 17 Přistěhovalí do SO ORP Blatná v rámci Jihočeského kraje v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 18 Vystěhovalí ze SO ORP Blatná v rámci Jihočeského kraje v letech 1992 - 2009 Tab. č. 19 Součet migračních toků SO ORP Blatná v rámci Jihočeského kraje v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 20 Přistěhovalí do obcí SO ORP Blatná v rámci ČR v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 21 Vystěhovalí z obcí SO ORP Blatná v rámci ČR v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 22 Věková struktura imigrantů SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 23 Věková struktura emigrantů SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 24 Počet přistěhovalých do SO ORP Blatná podle vzdělání v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 25 Počet vystěhovalých ze SO ORP Blatná podle vzdělání v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 26 Počet přistěhovalých do SO ORP Blatná podle rodinného stavu v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 27 Počet vystěhovalých ze SO ORP Blatná podle rodinného stavu v letech 1992 ─ 2009 Tab. č. 28 Migrace obyvatel SO ORP Blatná za období 1992 ─ 2004 podle důvodů stěhování Tab. č. 29 Počet vystěhovalých v rámci migrace uvnitř SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2004 Tab. č. 30 Počet přistěhovalých v rámci migrace uvnitř SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2004

61

PŘÍLOHY Tab. č. 13 Vývoj migrace obyvatel v SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009 Rok 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Počet obyvatel 14295 14238 14213 14153 14013 13961 13896 13870 13837 13672 13622 13629 13597 13586 13620 13729 13901 13979

Přistěhovalý

Vystěhovalý

Migrační objem

ženy muži celkem HMI (v ‰) ženy muži celkem HME (v ‰) ženy muži celkem 109 96 205 14,34 118 105 223 15,60 227 201 428 101 84 185 12,99 139 103 242 17,00 240 187 427 79 68 147 10,34 88 59 147 10,34 167 127 294 82 65 147 10,39 95 94 189 13,35 177 159 336 75 74 149 10,63 118 91 209 14,91 193 165 358 106 81 187 13,39 81 77 158 11,32 187 158 345 86 70 156 11,23 77 80 157 11,30 163 150 313 87 69 156 11,25 77 68 145 10,45 164 137 301 71 65 136 9,83 75 70 145 10,48 146 135 281 74 79 153 11,19 76 65 141 10,31 150 144 294 87 78 165 12,11 74 58 132 9,69 161 136 297 83 70 153 11,23 54 64 118 8,66 137 134 271 80 81 161 11,84 93 60 153 11,25 173 141 314 109 100 209 15,38 80 108 188 13,84 189 208 397 119 101 220 16,15 68 89 157 11,53 187 190 377 129 105 234 17,04 72 95 167 12,16 201 200 401 100 93 193 13,88 115 96 211 15,18 215 189 404 127 94 221 15,81 102 98 200 14,31 229 192 421

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

62

HMMO Migrační HMMS (v ‰) saldo (v ‰) 29,94 -18 -1,26 29,99 -57 -4,00 20,69 0 0,00 23,74 -42 -2,97 25,55 -60 -4,28 24,71 29 2,08 22,52 -1 -0,07 21,70 11 0,79 20,31 -9 -0,65 21,50 12 0,88 21,80 33 2,42 19,88 35 2,57 23,09 8 0,59 29,22 21 1,55 27,68 63 4,63 29,21 67 4,88 29,06 -18 -1,29 30,12 21 1,50

Tab. č. 14 Vývoj migrace v SO ORP Blatná v různých časových intervalech (1992 ─ 2009 Přistěhovalí

3-leté intervaly

ženy

Objem 1992-1994 289 roční průměr 96,3 Objem 1995-1997 263 roční průměr 87,7 Objem 1998-2000 244 roční průměr 81,3 Objem 2001-2003 244 roční průměr 81,3 Objem 2004-2006 308 roční průměr 102,7 Objem 2007-2009 356 roční průměr 118,7

6-leté intervaly

Vystěhovalí

muži celkem 248 82,7 220 73,3 204 68,0 227 75,7 282 94,0 292 97,3

ženy

muži

537 345 179,0 115,0 483 294 161,0 98,0 448 229 149,3 76,3 471 204 157,0 68,0 590 241 196,7 80,3 648 289 216,0 96,3

Přistěhovalí

Celkem

celkem

267 89,0 262 87,3 218 72,7 187 62,3 257 85,7 289 96,3

612 204,0 556 185,3 447 149,0 391 130,3 498 166,0 578 192,7

Vystěhovalí

ženy

muži

634 211,3 557 185,7 473 157,7 448 149,3 549 183,0 645 215,0

celkem

515 171,7 482 160,7 422 140,7 414 138,0 539 179,7 581 193,7

Celkem

ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži celkem

Objem 1992-1997 552 468 roční průměr 92,0 78,0 Objem 1998-2003 488 431 roční průměr 81,3 71,8 Objem 2004-2009 664 574 roční průměr 110,7 95,7

Dlouhodobý průměr

1020 639 529 170,0 106,5 88,2 919 433 405 153,2 72,2 67,5 1238 530 546 206,3 88,3 91,0

Přistěhovalí

1168 194,7 838 139,7 1076 179,3

1191 198,5 921 153,5 1194 199,0

997 166,2 836 139,3 1120 186,7

Vystěhovalí

2188 364,7 1757 292,8 2314 385,7

Celkem

ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži celkem

Objem 1992-2000 roční průměr Objem 2001-2009 roční průměr

796 672 88,4 74,7 908 801 100,9 89,0

1468 868 747 163,1 96,4 83,0 1709 734 733 189,9 81,6 81,4

1615 179,4 1467 163,0

1419 157,7 1534 170,4

3083 342,6 3176 352,9

Objem 1992-2009

1704 1473

3177 1602 1480

3082 3306 2953

6259

roční průměr

94,7 81,8

176,5 89,0 82,2

171,2 183,7 164,1

347,7

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

63

1664 184,9 1642 182,4

1149 383,0 1039 346,3 895 298,3 862 287,3 1088 362,7 1226 408,7

Tab. č. 15 Přistěhovalí do SO ORP Blatná v rámci krajů ČR v letech 1992 ─ 2009 Kraj ČR Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 38 15 77 57 3 7 4 1 3 0 0 0 0 0 205

25 27 72 25 12 8 4 0 2 4 1 0 0 5 185

16 25 50 36 5 8 0 2 1 2 1 0 0 1 147

37 24 44 21 2 7 2 0 0 2 4 2 0 2 147

25 22 48 31 5 9 0 1 2 1 2 1 0 2 149

32 36 67 26 2 4 0 2 12 1 1 1 1 2 187

32 17 63 25 4 6 1 0 0 2 2 2 1 1 156

23 16 57 36 1 0 7 0 1 1 3 0 1 10 156

26 21 37 34 3 6 4 0 0 1 1 0 0 3 136

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

64

25 38 51 21 0 7 0 0 0 1 2 5 1 2 153

28 22 64 30 7 5 0 1 0 3 1 2 0 2 165

35 21 48 33 2 4 0 0 2 1 3 0 0 4 153

33 27 41 39 5 6 0 4 0 4 1 0 1 0 161

26 39 71 49 2 6 4 0 0 2 6 1 1 2 209

36 45 55 49 4 7 4 5 1 1 6 0 2 5 220

34 26 84 56 3 16 2 1 0 0 4 2 0 6 234

39 31 64 33 4 6 3 0 2 2 5 0 1 3 193

44 44 74 38 1 8 0 2 0 2 1 0 0 7 221

Tab. č. 16 Vystěhovalí ze SO ORP Blatná v rámci krajů ČR v letech 1992 ─ 2009 Kraje ČR Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 33 32 93 46 6 6 0 2 4 0 1 0 0 0 223

30 30 117 44 5 7 1 3 0 4 0 0 0 1 242

23 16 58 28 3 4 0 8 1 2 2 0 0 2 147

38 31 59 34 11 0 4 0 3 2 2 4 0 1 189

35 36 65 45 2 7 2 7 1 3 0 0 5 1 209

15 34 62 31 3 2 2 1 5 0 0 0 0 3 158

28 28 62 19 1 10 2 1 4 1 1 0 0 0 157

34 17 38 26 5 1 0 3 13 4 4 0 0 0 145

18 28 53 32 1 1 0 0 0 0 7 4 0 1 145

25 30 47 27 1 2 0 0 4 2 1 1 1 0 141

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

65

29 18 39 26 7 7 0 2 0 2 1 0 1 0 132

21 16 47 23 1 5 2 0 1 1 1 0 0 0 118

34 22 48 24 1 5 3 3 0 2 1 0 3 7 153

37 26 75 31 2 0 2 2 1 4 7 0 0 1 188

27 42 52 24 1 3 1 1 1 1 2 0 0 2 157

35 35 49 28 1 5 5 0 1 3 5 0 0 0 167

33 29 85 38 5 6 1 0 3 2 7 0 1 1 211

34 49 67 36 4 2 0 0 1 1 3 2 0 1 200

Tab. č. 17 Přistěhovalí do SO ORP Blatná v rámci Jihočeského kraje v letech 1992 ─ 2009 Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Celkem

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 11 11 0 10 3 40 2 77

8 2 1 19 10 30 2 72

3 1 3 4 4 30 5 50

2 5 1 14 5 14 3 44

2 1 6 7 1 29 2 48

5 6 1 12 2 40 1 67

1 1 2 19 7 25 8 63

3 1 3 3 9 32 6 57

2 1 1 5 5 22 1 37

3 2 4 13 2 27 0 51

1 1 0 24 8 29 1 64

5 2 3 18 6 14 0 48

1 3 0 8 2 25 2 41

5 1 3 26 4 31 1 71

2 2 1 21 7 22 0 55

4 1 10 25 9 28 7 84

13 2 4 14 2 26 3 64

11 2 5 24 1 26 5 74

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

Tab. č. 18 Vystěhovalí ze SO ORP Blatná v rámci Jihočeského kraje v letech 1992 ─ 2009 Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Celkem

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 11 2 1 17 11 49 2 93

7 5 0 24 17 58 6 117

4 1 4 5 2 39 3 58

4 1 2 7 9 35 1 59

11 0 1 18 4 30 1 65

3 1 2 17 2 34 3 62

4 3 0 29 5 20 1 62

7 1 1 11 1 15 2 38

6 0 0 9 1 34 3 53

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

66

5 5 0 16 3 18 0 47

2 2 1 17 0 14 3 39

6 1 1 9 5 23 2 47

8 1 1 13 9 13 3 48

2 2 2 26 11 32 0 75

7 0 1 11 5 27 1 52

4 2 2 17 3 21 0 49

10 1 1 24 4 45 0 85

15 0 2 20 2 27 1 67

Tab. č. 19 Součet migračních toků SO ORP Blatná v rámci Jihočeského kraje v letech 1992 ─ 2009 Jihočeský kraj

Imigranti

%

Emigranti

České Budějovice

82

7,7

Český Krumlov

45

4,2

28

Jindřichův Hradec

48

4,5

22

266

24,9

Prachatice

87

8,2

Strakonice

490

45,9

49

4,6

32

Celkem 1067 100,0 Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

1116

Písek

Tábor

Migrační objem

%

116 10,4

%

Migračn í saldo

%

198

9,1

-34

69,4

2,5

73

3,3

17

-34,7

2,0

70

3,2

26

-53,1

290 26,0

556

25,5

-24

49,0

8,4

181

8,3

-7

14,3

534 47,8

1024

46,9

-44

89,8

2,9

81

3,7

17

-34,7

100

2183

100

-49

100

94

Tab. č. 20 Přistěhovalých do obcí SO ORP Blatná v rámci ČR v letech 1992 ─ 2009 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Bělčice

25

25

35

13

21

23

11

11

9

17

13

21

14

17

17

12

27

17

0

9

1

6

0

4

4

0

1

1

2

1

5

2

5

8

5

10

97

85

55

63

61

84

57

75

55

62

78

67

65

69

88

87

65

76

Bratronice

0

1

1

0

0

0

0

1

1

0

2

0

0

0

4

0

1

2

Březí

0

0

0

0

1

2

0

0

1

0

1

0

0

6

1

0

0

0

Bezdědovice Blatná

Buzice

0

0

0

0

5

0

2

1

1

1

0

3

0

3

0

1

1

0

10

7

4

0

1

0

2

2

3

7

1

3

3

5

6

0

2

7

Hajany

0

0

0

2

3

0

0

0

0

0

3

1

3

1

0

3

6

0

Hornosín

2

2

0

0

6

0

1

0

0

1

2

0

4

2

0

0

0

0

Chlum

0

0

0

1

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

2

1

1

4

Chobot

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4

1

1

Kadov

5

7

11

6

3

3

8

5

7

6

1

11

0

5

12

2

9

16

Kocelovice

2

1

0

1

0

6

0

0

2

1

0

4

0

0

0

4

1

2

Lažánky

0

0

0

0

0

1

0

2

0

1

0

0

0

3

2

1

2

1

Lažany

21

5

2

8

12

13

15

2

12

1

0

0

0

0

0

1

0

0

Lnáře

12

15

16

9

6

18

11

16

10

8

10

3

10

22

15

16

4

12

Lom

0

0

2

0

1

0

1

1

0

5

1

0

0

5

1

4

6

1

Mačkov

0

0

0

1

0

0

2

2

6

0

4

3

1

4

4

10

3

13

Myštice

3

4

6

4

5

7

13

5

1

2

4

3

7

4

11

8

4

13

Předmíř

4

0

2

1

1

0

2

0

1

3

3

13

6

7

4

11

13

14

Sedlice

11

18

7

9

11

11

15

15

15

21

32

15

31

36

30

34

24

15

Škvořetice

4

2

4

7

5

1

2

2

5

6

0

0

2

11

6

9

8

11

Tchořovice

1

0

0

6

5

8

4

4

0

2

3

3

2

1

5

11

2

0

Uzenice

0

0

0

3

0

2

0

1

3

3

3

0

4

2

4

0

3

0

Uzeničky

0

1

0

3

0

1

0

1

1

0

1

1

0

2

0

4

3

1

8 205

3 185

1 4 147 147

2 149

3 187

6 156

8 156

2 136

5 1 153 165

1 153

4 161

2 209

3 220

3 234

2 193

5 221

Čečelovice

Záboří Celkem

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

67

Tab. č. 21 Vystěhovalých z obcí SO ORP Blatná v rámci ČR v letech 1992 - 2009 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Bělčice Bezdědovice Blatná

30

29

15

27

31

26

12

22

11

11

10

14

11

15

14

19

13

19

0

3

3

4

6

1

4

1

4

2

0

0

2

3

3

0

2

1

98

107

60

91

92

66

73

71

58

58

62

48

82

85

69

79

113

107

Bratronice

1

1

1

2

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

1

0

1

Březí

0

0

1

1

1

1

1

1

1

0

1

2

2

0

0

1

0

1

Buzice

0

1

0

3

0

2

2

1

0

0

2

4

2

1

2

0

0

0

Čečelovice

4

9

6

1

1

3

2

5

0

0

3

0

1

2

6

3

3

2

Hajany

0

0

1

0

0

3

2

0

1

0

3

0

2

1

2

1

0

0

Hornosín

1

0

0

1

2

0

6

2

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

Chlum

0

0

0

0

1

0

1

2

0

0

2

1

1

1

0

3

1

1

Chobot

4

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

3

0

1

1

1

0

Kadov

5

21

9

7

8

6

14

6

7

5

0

9

3

10

4

4

16

4

Kocelovice

2

0

0

2

2

3

1

1

0

2

0

0

4

1

0

1

1

1

Lažánky

1

0

0

1

0

3

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

3

Lažany

1

0

0

3

0

0

5

1

3

1

1

0

0

0

0

0

3

0

Lnáře

9

12

6

9

22

8

6

8

15

25

16

10

5

14

13

9

10

19

Lom

4

8

6

0

2

0

1

2

2

6

3

2

3

1

1

3

2

1

Mačkov

3

4

3

2

1

2

1

0

5

2

4

0

1

3

2

4

1

3

Myštice

9

1

4

3

6

8

4

3

6

4

1

3

3

5

4

3

3

4

Předmíř

1

6

7

2

9

3

0

6

3

0

2

3

4

8

5

4

7

7

Sedlice

24

28

13

14

10

9

12

8

11

13

10

12

11

23

21

27

20

13

Škvořetice

11

3

5

3

6

1

3

2

0

3

2

1

2

2

4

1

4

3

Tchořovice

1

3

0

2

0

4

0

0

4

3

2

2

2

4

4

1

4

1

Uzenice

2

0

0

6

0

1

3

0

0

1

0

2

2

1

0

0

1

0

Uzeničky

2

1

0

3

2

3

1

1

2

1

1

2

2

1

0

1

1

8

Záboří

10

5

7

2

7

5

3

1

11

2

7

3

4

6

2

1

5

1

Celkem

223

242

147

189

209

158

157

145

145

141

132

118

153

188

157

167

211

200

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

68

Tab. č. 22 Věková struktura imigrantů SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009

Tab. č. 23 Věková struktura emigrantů SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009 Počet emigrantů

Počet imigrantů

Rok

Rok 1992 - 1997

1998 - 2003

1992 - 1997

2004 - 2009

1998 - 2003

2004 - 2009

Věková struktura

Celkem

%

Celkem

%

Celkem

%

Věková struktura

Celkem

%

Celkem

%

Celkem

%

0-4

16,7

9,82

13,3

8,69

22,8

11,06

0-4

19,8

10,16

10,3

7,37

15,3

8,53

12,0

7,06

10,5

6,86

15,0

7,27

5-9

12,7

6,52

6,8

4,87

9,3

5,18

7,8

4,59

6,3

4,11

8,2

3,98

10-14

8,7

4,47

5,8

4,15

6,2

3,46

17,2

10,12

10,7

6,99

9,3

4,51

15-19

23,0

11,81

8,3

5,94

7,8

4,35

24,8

16,20

20,5

9,94

20-24

5-9 10-14 15-19 20-24

28,8

16,94

47,0

24,13

29,8

21,33

18,2

10,14

25-29

18,7

11,00

22,5

14,70

33,2

16,10

25-29

28,2

14,48

28,8

20,62

39,5

22,02

30-34

10,5

6,18

9,5

6,21

24,3

11,78

30-34

13,3

6,83

12,2

8,73

26,7

14,88

35-39

9,3

5,47

8,0

5,23

13,7

6,64

35-39

12,0

6,16

7,3

5,23

12,2

6,80

7,5

4,41

6,8

4,44

8,8

4,27

40-44

6,7

3,44

6,7

4,80

10,0

5,57

6,2

3,65

4,7

3,07

6,8

3,30

45-49

4,5

2,31

4,0

2,86

6,7

3,73

4,8

2,82

6,7

4,38

10,3

5,00

50-54

3,5

1,80

3,7

2,65

6,5

3,62

5,8

3,41

7,0

4,57

7,5

3,64

55-59

2,0

1,03

2,7

1,93

3,7

2,06

5,3

3,46

9,0

4,36

60-64

40-44 45-49 50-54 55-59 60-64

5,7

3,35

2,7

1,39

2,7

1,93

4,3

2,40

65-69

4,5

2,65

3,7

2,42

4,0

1,94

65-69

1,7

0,87

1,8

1,29

2,5

1,39

70-74

2,0

1,18

3,3

2,16

3,0

1,45

70-74

2,8

1,44

2,2

1,57

3,0

1,67

75-79

4,8

2,82

3,7

2,42

3,3

1,60

75-79

2,2

1,13

2,2

1,57

2,7

1,51

4,5

2,65

2,8

1,83

3,8

1,84

80-84

2,2

1,13

2,2

1,57

3,2

1,78

2,2

1,29

2,2

1,44

1,8

0,87

85-89

1,3

0,67

1,7

1,22

1,0

0,56

1,3

0,85

0,7

0,34

90-94

80-84 85-89 90-94

0,7

0,41

0,3

0,15

0,3

0,21

0,3

0,17

95+

0,3

0,18

0,0

0,00

0,2

0,10

95+

0,2

0,10

0,2

0,14

0,3

0,17

Celkem

170

100

153,1

100

206,2

100

Celkem

194,8

100

139,7

100

179,4

100

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

69

Tab. č. 24 Počet přistěhovalých do SO ORP Blatná podle vzdělání v letech 1992 ─ 2004 Dokončené vzdělání

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Bez vzdělání

48

35

28

32

32

41

31

34

27

24

35

30

34

Základní

36

40

30

26

20

42

30

24

24

20

30

20

35

Střední bez maturity

68

68

52

50

38

54

47

41

43

53

51

44

38

Střední s maturitou

40

28

25

32

41

45

36

44

36

48

40

48

46

Vysokoškolské 13 14 Zdroj: data ČSÚ, vlasní zpracování

12

7

18

5

12

13

6

8

9

11

8

Tab. č. 25 Počet vystěhovalých ze SO ORP Blatná podle vzdělání v letech 1992 ─ 2004 Dokončené vzdělání

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Bez vzdělání

49

53

22

45

52

22

24

25

26

25

17

21

28

Základní

49

45

37

27

33

17

27

19

19

15

19

18

17

Střední bez maturity

57

74

46

70

49

58

44

36

43

52

38

34

49

Střední s maturitou

45

51

30

34

59

49

44

50

42

38

37

31

43

Vysokoškolské 23 19 Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

12

13

16

12

18

15

15

11

21

14

16

70

Tab. č. 26 Počet přistěhovalých do SO ORP Blatná podle rodinného stavu v letech 1992 ─ 2009

Rok

svobodní

ženatý/vdaná

rozvedení

ovdovělí

neuvedli (až od roku 2005)

muži ženy celkem

muži ženy celkem

muži ženy celkem

muži ženy celkem

muži

ženy

celkem

1992

47

42

89

36

47

83

7

7

14

6

13

19

0

0

0

1993

36

32

68

40

46

86

5

9

14

3

14

17

0

0

0

1994

27

30

57

34

33

67

7

13

20

0

3

3

0

0

0

1995

27

30

57

30

32

62

7

12

19

1

8

9

0

0

0

1996

34

27

61

31

33

64

7

8

15

2

7

9

0

0

0

1997

33

34

67

36

42

78

9

10

19

3

20

23

0

0

0

1998

31

31

62

28

31

59

4

11

15

7

13

20

0

0

0

1999

28

31

59

28

35

63

11

11

22

2

10

12

0

0

0

2000

33

24

57

24

29

53

5

12

17

3

6

9

0

0

0

2001

41

27

68

23

32

55

13

9

22

2

6

8

0

0

0

2002

41

34

75

24

31

55

10

8

18

3

14

17

0

0

0

2003

35

34

69

25

31

56

10

13

23

0

5

5

0

0

0

2004

47

34

81

25

28

53

7

7

14

2

11

13

0

0

0

2005

42

42

84

27

33

60

19

11

30

1

11

12

11

12

23

2006

47

51

98

30

41

71

19

12

31

2

12

14

3

3

6

2007

56

57

113

30

34

64

11

19

30

0

4

4

8

15

23

2008

45

37

82

35

38

73

10

15

25

3

10

13

0

0

0

2009 55 66 121 28 Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

41

69

11

16

27

0

4

4

0

0

0

71

Tab. č. 27 Počet vystěhovalých ze SO ORP Blatná podle rodinného stavu v letech 1992 - 2009 svobodní Rok

muži ženy

ženatý/vdaná

celkem

muži ženy

rozvedení

celkem

muži ženy

ovdovělí

celkem

muži ženy

neuvedli ( až od roku 2005)

celkem

muži

ženy

celkem

1992

48

47

95

45

51

96

11

13

24

1

7

8

0

0

0

1993

52

54

106

38

65

103

12

9

21

1

11

12

0

0

0

1994

29

32

61

25

39

64

5

9

14

0

8

8

0

0

0

1995

51

33

84

31

44

75

8

12

20

4

6

10

0

0

0

1996

52

50

102

30

53

83

9

13

22

0

2

2

0

0

0

1997

28

34

62

42

36

78

6

5

11

1

6

7

0

0

0

1998

47

28

75

26

30

56

6

9

15

1

10

11

0

0

0

1999

36

33

69

27

32

59

5

5

10

0

7

7

0

0

0

2000

35

27

62

28

35

63

5

8

13

2

5

7

0

0

0

2001

32

34

66

29

30

59

4

6

10

0

6

6

0

0

0

2002

26

33

59

25

32

57

5

7

12

2

2

4

0

0

0

2003

40

27

67

19

18

37

4

6

10

1

3

4

0

0

0

2004

37

37

74

19

33

52

4

15

19

0

8

8

0

0

0

2005

42

45

87

17

39

56

17

9

26

3

15

18

1

0

1

2006

38

41

79

23

30

53

5

12

17

1

6

7

1

0

1

2007

32

41

73

32

26

58

7

16

23

0

12

12

1

0

1

2008

65

43

108

35

33

68

13

14

27

1

4

5

1

2

3

2009 51 55 106 40 Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

22

62

8

14

22

2

6

8

1

1

2

72

Tab. č. 28 Migrace obyvatel SO ORP Blatná za období 1992 ─ 2004 podle důvodů stěhování Důvod stěhování

1992 - 1995

1996 - 1999

2000 - 2004

Imigranti Emigranti Imigranti Emigranti Imigranti Emigranti

Změna pracoviště

46

77

23

36

30

31

Přiblížení k pracovišti

31

41

22

44

14

53

3

6

6

16

5

8

Zdravotní důvody

50

48

37

23

42

29

Sňatek

51

76

52

87

55

76

Rozvod

20

25

19

15

24

9

Bytové důvody

155

142

167

153

214

124

Násl. rodinného příslušníka

176

265

148

166

160

148

Ostatní

152

121

174

129

223

209

0

0

0

0

1

2

Studium

Neuvedli Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

Tab. č. 29 Počet vystěhovalých v rámci migrace uvnitř SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009 Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří Celkem

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 3 5 12 10 7 3 10 3 2 1 2 4 8 3 8 9 6 6 0 5 1 1 2 2 5 1 1 0 7 11 6 2 11 10 9 6 59 32 30 48 33 25 25 22 146 25 23 46 32 53 44 67 53 42 0 0 1 0 0 0 3 0 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 2 1 0 0 0 0 1 0 1 2 0 1 6 2 5 1 4 6 1 1 1 1 5 2 3 1 2 0 0 1 3 0 0 1 0 0 0 1 5 0 0 0 0 0 0 4 3 0 0 1 1 3 0 0 4 0 0 2 1 0 1 2 0 3 0 0 0 0 0 1 0 0 0 2 0 3 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 1 7 3 3 3 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 2 1 1 0 0 0 0 0 0 0 2 0 7 0 2 3 3 0 6 6 4 6 15 6 1 5 3 1 3 3 1 3 0 0 4 2 2 1 0 5 1 0 1 0 0 2 1 4 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2 0 4 1 0 2 1 0 0 0 5 1 0 1 0 0 0 43 0 3 0 2 1 2 0 2 10 10 2 3 0 4 5 3 9 6 7 8 8 8 16 8 9 0 2 1 0 1 0 3 0 0 0 0 0 0 2 4 1 0 4 4 2 0 2 7 1 2 0 1 4 4 4 2 5 2 2 5 2 1 3 1 2 4 5 5 10 5 3 2 5 2 0 0 1 3 8 0 3 3 1 1 3 1 0 0 0 4 8 2 5 5 8 3 0 8 4 4 5 1 9 4 4 11 6 10 6 4 8 5 6 4 10 10 4 9 6 5 4 3 9 9 2 1 2 5 5 5 7 0 2 4 2 0 0 7 7 4 4 4 1 6 1 0 12 1 0 0 4 0 1 0 0 0 0 4 3 0 0 1 0 1 3 0 2 0 0 2 0 0 0 1 2 0 1 2 0 1 0 2 0 0 1 6 8 3 3 3 0 2 0 3 3 4 1 4 5 0 7 4 7 13 1 107 83 91 90 84 73 90 79 201 74 140 117 85 129 111 147 122 115

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

73

Tab. č. 30 Počet přistěhovalých v rámci migrace uvnitř SO ORP Blatná v letech 1992 ─ 2009 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

2005 2006 2007 2008 2009

Bělčice

4

3

4

1

2

7

1

5

5

1

2

17

4

8

15

10

8

4

Bezdědovice

1

8

4

1

2

0

5

0

6

2

5

10

8

13

2

8

3

5

21

31

42

23

30

31

36

32

23

36

92

39

34

46

44

52

37

52

Bratronice

0

0

0

0

1

2

0

0

0

0

0

0

1

0

1

2

3

0

Březí

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1

2

0

Buzice

0

0

0

1

1

0

2

3

3

8

1

4

0

9

0

4

1

0

Čečelovice

0

0

1

0

0

0

1

0

2

0

2

2

1

3

4

1

1

3

Hajany

0

0

0

0

0

1

1

0

3

0

4

4

0

6

0

11

4

3

Hornosín

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3

0

0

Chlum

0

3

0

12

0

0

2

0

0

0

4

12

5

1

3

1

0

3

Chobot

0

0

0

0

0

0

2

1

0

0

2

0

0

0

0

2

1

0

Kadov

1

2

0

1

5

0

0

1

5

0

2

2

2

1

6

10

7

3

Kocelovice

0

0

0

0

0

1

1

0

1

0

0

6

0

3

0

0

0

0

Lažánky

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

5

0

0

0

2

3

10

0

Lažany

20

5

10

13

22

19

8

12

13

0

0

1

0

0

0

0

0

0

Lnáře

21

4

1

4

7

5

9

3

5

9

3

5

6

4

5

5

4

3

Lom

0

1

8

1

0

0

0

0

0

6

1

0

0

1

3

1

3

1

Mačkov

0

0

0

2

0

0

0

0

116

4

4

0

0

6

4

2

1

4

Myštice

0

3

1

1

1

0

0

5

2

0

0

0

2

2

6

0

7

0

Předmíř

2

2

3

2

0

0

0

1

0

1

1

3

0

2

0

0

0

0

Sedlice

Blatná

11

7

10

9

5

4

9

11

11

4

2

9

16

12

12

10

7

13

Škvořetice

7

3

3

4

2

1

3

2

0

1

5

1

0

3

4

5

2

6

Tchořovice

6

3

1

0

2

0

3

2

0

1

2

2

2

0

0

14

2

10

Uzenice

0

0

0

11

0

1

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

3

4

Uzeničky

2

4

1

3

0

0

5

0

0

0

0

0

0

1

0

0

9

0

11

3

1

1

3

0

1

1

4

0

3

0

4

8

0

2

7

1

107

83

91

90

84

73

90

79

201

74

140

117

85

129

111

147

122

115

Záboří Celkem

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zracování

74