TERÉNNÍ VÝUKA ZEMĚPISU NA PŘÍKLADU JABLUNKOVSKA

MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra geografie

TERÉNNÍ VÝUKA ZEMĚPISU NA PŘÍKLADU JABLUNKOVSKA Diplomová práce

Brno 2015

Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Mgr. Hana Svatoňová, Ph.D.

Vypracoval: Bc. Daniel Andrášik 1

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a byla zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne 25. března 2015

Daniel Andrášik 2

Poděkování Chtěl

bych

poděkovat

vedoucí

své

diplomové

práce

PhDr. Mgr. Haně Svatoňové, Ph.D. za odborné vedení v průběhu diplomové práce. Děkuji také doc. PaedDr. Eduardu Hofmannovi, CSc. za cenné rady a připomínky k struktuře terénních cvičení. 3

ANOTACE: Diplomová práce se zabývá návrhem terénní výuky na Jablunkovsku. V diplomové práci je teoreticky popsána terénní výuka a její zařazení v kurikulárních dokumentech. Praktická část obsahuje návrh terénních cvičení, ke kterým jsou vytvořeny pracovní a metodické listy a teoretický úvod. Tři cvičení byla ověřena s žáky základní školy, kteří poskytli ke cvičení zpětnou vazbu.

KLÍČOVÁ SLOVA: Jablunkov, mapa, mezipředmětové vztahy, místní krajina, pracovní listy, terénní výuka, základní škola, zeměpis

ANNOTATION The diploma thesis deals with a proposal of field teaching in a region of Jablunkov. The thesis describes theoretically the field teaching and its placement in curricular documents. Practical part consists of the fieldwork proposals including worksheets, methodical sheets and theoretical introduction. Three of the field exercises were practised with primary school pupils who also provided feedback to the exercises.

KEY WORDS: Jablunkov, map, cross-curicular links, local landspace ,worksheets, fieldwork, elementary school, geography

4

OBSAH 1. ÚVOD .............................................................................................................................. 7 2. CÍLE ................................................................................................................................. 8 3. DISKUZE PRAMENŮ A LITERATURY ................................................................................... 9 4. METODIKA PRÁCE ......................................................................................................... 10 5. TERÉNNÍ VÝUKA ............................................................................................................ 11 5.1 Definice terénní výuky .......................................................................................................11 5.2 Formy terénní výuky ..........................................................................................................11 5.3 Cíle terénní výuky ...............................................................................................................12 5.4 Výhody terénní výuky.........................................................................................................13 6. TERÉNNÍ VÝUKA V SYSTÉMU KURIKULÁRNÍCH DOKUMENTŮ .......................................... 15 6.1 Rámcový vzdělávací program .............................................................................................15 6.2 Školní vzdělávací program a základní školy na Jablunkovsku ............................................17 7. VYMEZENÍ REGIONU A VÝBĚR VHODNÝCH LOKALIT PRO TERÉNNÍ VÝUKU ....................... 19 8. NÁVRHY TERÉNNÍCH CVIČENÍ......................................................................................... 21 8.1 Orientace v terénu a práce s mapami místního regionu....................................................22 8.1.1 Úvod k terénnímu cvičení ...........................................................................................22 8.1.2 Pracovní list .................................................................................................................24 8.1.3 Klíč k pracovnímu listu ................................................................................................28 8.1.4 Metodický list..............................................................................................................31 8.1.5 Zpětná vazba k terénnímu cvičení ..............................................................................33 8.2. Řeka Olše ............................................................................................................................40 8.2.1 Úvod k terénnímu cvičení ...........................................................................................41 8.2.2 Pracovní list .................................................................................................................43 8.2.3 Klíč k pracovnímu listu ................................................................................................47 8.2.4 Metodický list..............................................................................................................49 8.2.5 Zpětná vazba k terénnímu cvičení ..............................................................................51 8.3. Doprava v Jablunkově ........................................................................................................58 8.3.1 Úvod k terénnímu cvičení ...........................................................................................58 8.3.2 Pracovní list .................................................................................................................60 8.3.3 Klíč k pracovnímu listu ................................................................................................64 8.3.4 Metodický list..............................................................................................................65 8.4. K nejvýchodnějšímu bodu ČR přes Sušanské šance ...........................................................67 8.4.1 Úvod k terénnímu cvičení ...........................................................................................67 5

8.4.2 Pracovní list .................................................................................................................70 8.4.3 Klíč k pracovnímu listu ................................................................................................80 8.4.4 Metodický list..............................................................................................................82 8.4.5 Zpětná vazba k terénnímu cvičení ..............................................................................85 8.5. Další možnosti terénní výuky na Jablunkovsku ..................................................................96 9. ZÁVĚR ........................................................................................................................... 98 10. SHRNUTÍ ..................................................................................................................... 99 11. POUŽITÉ PRAMENY A LITERATURA ............................................................................. 100 PŘÍLOHY Samostatná příloha: DVD s pracovními listy

6

1. ÚVOD Diplomová práce se zabývá návrhem terénní výuky zeměpisu na Jablunkovsku. Terénní výuka je jedním z tematických okruhů zeměpisu v Rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání (dále jen RVP ZV). Zaměřuje se hlavně na orientaci v krajině, práci s mapou a zásady bezpečného pohybu. Terénní výuku lze však uplatnit při výuce dalších tematických celků i dalších předmětů. Přestože má terénní výuka pro žáky velký přínos, existuje stále mnoho škol, které se jejímu většímu zavádění do výuky z různých důvodů vyhýbají. Důvodem může být časová náročnost přípravy, finanční a bezpečnostní rizika a také narušení běžného chodu výuky. Zavádění terénní výuky vyžaduje také učitelův zájem a znalost regionu. S terénní výukou jsem se setkal při studiu zeměpisu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Studenti zeměpisu, ale také jiných předmětů, se seznamují s terénní výukou na integrovaném odborném pracovišti Pdf MU v Jedovnicích. Dále studenti zeměpisu absolvují předměty Integrovaná zahraniční výuka a Terénní praxe ČR. Návrh a realizaci vlastní terénní výuky jsem si vyzkoušel na ZŠ Krásného v Brně, kde jsem navrhl závodní trasu s úkoly, kterou museli žáci projít pomocí GPS přístroje a buzoly. Žáky cvičení velmi bavilo a učitelé byli také nadšení. Rozhodl jsem se vytvořit systém terénní výuky v oblasti mého bydliště na Jablunkovsku, protože se o tento region z historického a geografického hlediska dlouhodobě zajímám. Tento region nabízí vhodné lokality pro výuku různých zeměpisných témat pomocí terénní výuky.

7

2. CÍLE Hlavní cíle: Hlavním cílem je vytvoření podkladů pro terénní výuku zeměpisu na základních školách na Jablunkovsku. Terénní cvičení budou svým umístěním lokalit vhodné zejména pro ZŠ Jablunkov a polskou základní školu v Jablunkově. Využít je mohou také základní školy v Návsí, Písku a Mostech u Jablunkova. Čtvrté celodenní cvičení je vhodné také pro vzdálenější základní školy.

Dílčími cíly jsou: -

Vytvoření pracovních listů pro žáky a úvodní text pro učitele, kteří budou v textu seznámeni s teoretickými východisky pracovních listů a literaturou vhodnou k prohloubení znalostí o daném tématu.

-

Pro učitele vytvoření metodických listů, které budou obsahovat tematické celky s očekávanými výstupy, konkrétní cíle výuky, průřezová témata, mezipředmětové vztahy, organizační podmínky a časový scénář cvičení.

-

Ověření některých pracovních listů v terénu s žáky a učiteli ZŠ Jablunkov a získání zpětné vazby žáků pomocí dotazníků. Následné vyhodnocení zpětné vazby formou grafů, tabulek a textů.

8

3. DISKUZE PRAMENŮ A LITERATURY Pro tvorbu části popisující terénní výuku jsem použil zejména Integrované terénní vyučování od E. Hofmanna (2003), kde je téma terénní výuky velmi dobře zpracováno. Dále jsem také čerpal z článků časopisu geografické rozhledy Terénní výuka od J. Záleského (2009) a Jak na výuku zeměpisu v terénu od M. Marady (2006). Informace z hlediska zařazení terénní výuky do vzdělávání jsem čerpal z RVP ZV. Pro inspiraci k tvorbě pracovních listů jsem si prostudoval několik publikací, ve kterých se objevují náměty pro terénní nebo regionální výuku. Největší přínos pro mne měly publikace Život v našem regionu – pracovní učebnice a Život v našem regionu – příručka učitele od H. Kühnlové (2007), Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání: výuka v krajině od D.Řezníčkové (2008) a pracovní listy používáné na integrovaném odborném pracovišti Pdf MU v Jedovnicích. Pro tvorbu pracovních listů a teoretického úvodu jsem použil regionální literaturu a internetové zdroje. K tvorbě cvičení Orientace v terénu a práce s mapami místního regionu jsem využil zejména mapové severy www.mapy.cz k získání kolmých a šikmých leteckých snímků a www.kontaminace.cenia.cz, kde se nacházejí letecké snímky z roku 1953. Z tištěných zdrojů jsem použil atlas Česká republika: sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia (2008) a turistickou mapu Slezské Beskydy a Jablunkovsko: turistická mapa (2008). Pracovní list Řeka Olše byl vypracován pomocí publikace Olza od B. Ondraszka (2007). Publikace se zaměřuje na zeměpisné a přírodní podmínky řeky. Informace o úpravách vodních toků jsem získal z publikace Vodní hospodářství: vodní toky a vodní stavby od Satrapy, Havlíka a Picka (2014). Evidenční list hlásného profilu žáci získali ze stránek Českého hydrometeorologického ústavu www.hydro.chmi.cz. Výsledky sčítání dopravy pro cvičení Doprava v Jablunkově jsou k dispozici na stránkách www.scitani2010.rsd. a www.scitani2005.rsd.cz. Traťové jízdní řády jsou ke stažení na stránce českých drah www.cd.cz. Při tvorbě čtvrtého cvičení jsem využil zejména internetovou stránku www.hrady.cz, kde lze najít mnoho informací o Jablunkovských Šancích. Historickou mapu a GPS souřadnice jsem získal ze stránky www.mapy.cz. Otázky k naučné stezce Bukovec byly vytvořeny podle textů naučných tabulí.

9

4. METODIKA PRÁCE Pro tvorbu diplomové práce byla použita celá řada metod. Metodou sběru dat jsem použil k získání literatury a informací z internetových stránek. Literaturu jsem si vypůjčil z knihovny pedagogické fakulty, z Moravské zemské knihovny a z knihovny v Třinci. Mnoho dat jsem čerpal z různých internetových stránek. Kapitola zabývající se terénním vyučováním a teoretickými úvody k pracovním listům byly zpracovány pomocí analýzy psaných dokumentů, které jsem metodou komparace přizpůsobil novému cíli. Pomocí metody rozhovoru byly zjištěny informace o školním vzdělávacím programu (dále jen ŠVP) Základní školy Jablunkov (dále jen ZŠ Jablunkov) a o způsobu realizace terénního vyučování na škole. Před výběrem témat jsem provedl terénní průzkum, abych vybral nejvhodnější lokality pro terénní výuku. Po výběru lokalit a zvolení témat terénních cvičení byly některé lokality podrobněji prozkoumány, aby byly pracovní listy pro tuto lokalitu co nejvhodněji koncipovány. Při realizaci terénního cvičení byly používány vyučovací metody. Podle hlediska zdroje geografických informací byly použity metody slovní a názorně demonstrační. Ze slovních metod jsem použil výklad a řízený rozhovor. Názorně demonstrační jsem použil při vysvětlení práce s buzolou, GPS navigací, s jízdními řády, sčítacím listem a s internetovými stránkami ww.mapy.cz a českého meteorologického ústavu. Zpětnou vazbu k terénnímu cvičení jsem vypracoval pomocí informací získaných metodou dotazníkového šetření, které bylo provedeno hned po realizaci terénních cvičení.

10

5. TERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ 5.1 Definice terénní výuky Výuka zeměpisu v terénu mimo budovu školy pomáhá žákům rozvíjet zejména jejich dovednosti a schopnosti a doplňuje tak výuku v lavicích, kde převládá rozvoj vědomostí. Terénní výuka má u žáků větší oblibu než klasická výuka a pomáhá jim učební látku lépe pochopit. Výuka v terénu má v české literatuře různé definice. Nejpoužívanější zastřešující pojem je terénní výuka. Hofmann (2003) definuje terénní výuku jako komplexní výukovou formu, která v sobě zahrnuje různé výukové metody (pokus, laboratorní činnosti, pozorování, projektová metoda, kooperativní metody, metody zážitkové pedagogiky…) a různé formy výuku (vycházka, terénní cvičení, exkurze, tematické školní výlety – expedice...), přičemž těžiště spočívá v práci v terénu – především mimo školu. Dle Hofmanna a kol. (2003) může výuka probíhat v účelových zařízeních školy, např. na školním přírodovědném pozemku nebo na terénním pracovišti. Rozdíl je v tom, že zatímco školní přírodovědný pozemek je zpravidla vázán na bezprostřední okolí školy (může to být např. geopark, „zeměpisné políčko“, botanická zahrada atd.), terénní pracoviště je lokalizováno do předem vytypované modelové oblasti (např. integrované odborné pracoviště Pdf MU v Jedovnicích). Další pracoviště, na kterých lze terénní výuku realizovat, jsou zřizována různými občanskými sdruženími (např. Lipka, Chaloupky, Směr, Rýchory...), která jsou sdružená v hnutí „Pavučina“.

5.2 Formy terénní výuky Terénní výuku lze realizovat různými formami. Dle Šupky, Hofmanna a Ruxe (1993) dělíme terénní vyučování na několik zásadních forem. Nejméně náročnou formou je zeměpisná vycházka. Trvá zpravidla 1 až 3 vyučovací jednotky a je zaměřena na místní krajinu. Učitel působí jako průvodce a ukazuje žákům geografické jevy v přirozeném prostředí. Je nutné dát pozor na to, aby žáci nebyli pouze pasivními příjemci informací a vycházka se nestala jen klasickou školní výukou v jiném prostředí. Učitel by si měl trasu vycházky předem projít a připravit úkoly, kterými je zapojí do výuky.

11

Nejčastěji používanou formou terénní výuky je zeměpisná exkurze. Zeměpisnou exkurzi chápeme jako náročnější činnost žáků v terénu, která trvá několik hodin až dní a jejíž součástí je návštěva a prohlídka nějakého závodu, zařízení, či objektu. Platí pro ni stejná pravidla jako pro zeměpisnou vycházku, jen s tou změnou, že průvodcem při prohlídce závodu, zařízení či objektu většinou není učitel, ale místní odborný pracovník. Novější a stále se více prosazující formou terénní výuky je zeměpisná expedice. Expedice znamená objevování něčeho nového. Žáci nejsou pasivními příjemci informací, ba právě naopak informace získávají vlastní prací. Tyto expedice mají střednědobý charakter a trvají den až několik dnů. Zcela specifické postavení pro terénní výuku mají také školní akce organizované pro jednotlivé třídy či ročníky během školního roku. Mezi tyto akce patří právě hlavně školní výlety a sportovní kurzy (např. lyžařský výcvik). Jejich součástí také často bývají exkurze do různých průmyslových závodů, do muzeí apod. Tyto akce silně posilují mezipředmětové vazby a učitelé zeměpisu by se proto měli podílet na jejich přípravě. Poznatky z těchto akcí lze poté využít v jednotlivých vyučovacích předmětech. Všechny výše uvedené formy terénní výuky mají většinou formu terénního cvičení, při kterých žáci provádějí praktická pozorování, berou vzorky přírodnin, pořizují různou dokumentaci atd. Výsledky těchto terénních cvičení se zpětně využívají ve výuce.

Z časového hlediska lze terénní výuku vymezit jako: -

jednohodinová

-

dvouhodinová

-

dopolední nebo odpolední

-

celodenní

-

vícedenní

5.3 Cíle terénní výuky Podle Hofmanna (2003) můžeme stanovit tyto cíle terénní výuky: -

strategie učení a motivace pro celoživotní učení

-

základy tvořivého myšlení, logického uvažování a řešení problémů

-

základy všestranné komunikace 12

-

spolupráce a respektování práce a úspěchu

-

utváření a vhodné projevy svobodné a zodpovědné osobnosti

-

rozvoj a projevování pozitivních citů v jednání a prožívání, vnímavost

-

pozitivní vztah ke zdraví

-

schopnost žít s ostatními

-

poznání a uplatňování reálných možností

5.4 Výhody terénní výuky Záleský (2009) shrnul hlavní přínosy terénní výuky: 1. Efektivní způsob učení. Určitou informaci si zapamatujeme tím lépe, čím více aktivity při jejím ukládání do paměti vynaložíme. Poznatky získané vlastní činností v krajině si tedy žáci zapamatují mnohem trvaleji než ty, které si jen přečtou nebo vyslechnou. V krajině také můžou na vlastní oči pozorovat řadu procesů a jejich dopadů, které si při výuce ve třídě musí jen představovat (často dosti nepřesně). 2. Rozvoj geografických dovedností. V průběhu terénní výuky a po jejím skončení ve třídě žáci pozorují krajinu, vytvářejí mapy, přemýšlejí o vztazích, měří údaje, realizují anketu apod. Dostávají příležitost k tzv. autentickému učení, tedy takovému, při němž používají jednoduché metody výzkumu a něco vytvářejí nebo navrhují, nejen reprodukují znalosti. 3. Rozvoj obecných dovedností (součást tzv. klíčových kompetencí). Žáci si osvojují i další dovednosti obecného charakteru, například: komunikační dovednosti, schopnost týmové práce, dovednost klást si otázky a identifikovat problémy, organizovat si práci, používat počítačové programy. 4. Integrace témat. Při terénní výuce lze vhodně propojit zeměpis například s dějepisem, biologií nebo některým z průřezových témat. Žáci se tak učí kombinovat základní výzkumné metody jednotlivých vědních oborů a vnímat určitou problematiku celistvosti, nerozdělenou do školních předmětů. 5. Motivace, zaujetí, zájem o obor. Využití geografických poznatků při řešení praktických úkolů umožňuje studentům poznat, že školní vzdělání má smysl pro život. Pokud si při skupinové práci mohou do určité míry vybírat, na co se zaměří a jakým způsobem budou postupovat, mají i spoluzodpovědnost za své 13

učení. Proto může terénní výuka studenty značně motivovat k učení a celoživotnímu vzdělávání, dokonce v nich může probudit dlouhodobý zájem o geografii.

Zařazení terénní výuky do vyučování sebou přináší také určité nevýhody. Její příprava je časově náročná a její realizace zasahuje do výuky ostatních předmětů. Učitele může odradit také nevědomost, jak výuku sestavit nebo neznalost regionu. Celodenní a vícedenní výuka vyžaduje větší finanční náklady, které škola nebo rodiče nejsou ochotni zaplatit. Realizaci může také zkomplikovat nepředvídatelnost počasí.

14

6. TERÉNNÍ VÝUKA V SYSTÉMU KURIKULÁRNÍCH DOKUMENTŮ V roce 2004 došlo v politice pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let ke změně v systému kurikulárních dokumentů. Změna je zakotvená v zákoně č. 561/2004 sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Kurikulární dokumenty jsou nyní vytvářeny na dvou úrovních a to na úrovni státní a úrovni školské. Na úrovni státní jsou kurikulární dokumenty tvořené Národním programem vzdělávání (tzv. Bílou knihou), který vymezuje počáteční vzdělávání jako celek a Rámcovými vzdělávacími programy, které vymezují závazné rámce pro jednotlivé etapy vzdělávání. Školní úroveň představují Školní vzdělávací programy, podle kterých se realizuje výuka na jednotlivých školách.

Obr.1: Systém kurikulárních dokumentů. Zdroj: MŠMT, 2013

6.1 Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání Smyslem a cílem základního vzdělávání je vybavit žáky souhrnem klíčových kompetencí, které představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Během základního vzdělávání by si měli žáci osvojit: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a kompetence pracovní. 15

Klíčové kompetence jsou na úrovni RVP ZV rozvíjeny a utvářeny naplňováním cílů základního vzdělávání, cílovým zaměřením vzdělávacích oblastí a vzdělávacím obsahem.

Obr. 2: Směřování k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Zdroj: MŠMT, 2013

V RVP ZV je obsah základního vzdělávání rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, které jsou tvořeny vzdělávacími obory. Zeměpis je s fyzikou, chemií a přírodopisem zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Každý předmět je v RVP ZV rozdělen na vzdělávací obsah, tvořený tematickými celky, ke kterým jsou uvedeny očekávané výstupy a učivo. Zeměpis je rozdělen na tematické okruhy: Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie; Přírodní obraz Země; Regiony světa; Společenské a hospodářské prostředí; Životní prostředí; Česká republika; Terénní geografická výuka, praxe a aplikace. Terénní výuka je zařazena do tematického okruhu Terénní geografická výuka, praxe a aplikace. Pro tematický okruh jsou vytyčeny očekávané výstupy a učivo. Očekávané výstupy: -

žák ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu

-

žák aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny

-

žák uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě 16

Učivo: -

cvičení a pozorování v terénu místní krajiny, geografická exkurze – orientační body, jevy, pomůcky a přístroje; stanoviště, určování hlavních a vedlejších světových stran, pohyb podle mapy a azimutu, odhad vzdáleností a výšek objektů v terénu; jednoduché panoramatické náčrty krajiny, situační plány, schematické náčrtky pochodové osy, hodnocení přírodních jevů a ukazatelů

-

ochrana člověka při ohrožení zdraví a života – živelní pohromy; opatření, chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom v modelových situacích

6.2

Školní vzdělávací program základního vzdělávání a základní školy na

Jablunkovsku Jablunkovsku Školní vzdělávací program základního vzdělávání (dále jen ŠVP ZV je školský dokument, který v souladu se školským zákonem zpracovává podle RVP ZV každá škola realizující základní vzdělávání. ŠVP ZV vychází z konkrétních vzdělávacích záměrů školy, zohledňuje potřeby a možnosti žáků, reálné podmínky a možnosti školy a oprávněné požadavky rodičů nebo zákonných zástupců žáků. Má na zřeteli postavení školy v regionu i sociální prostředí, ve kterém bude vzdělávání probíhat. Vzdělávací proces na konkrétní škole se pak uskutečňuje podle ŠVP, který si škola vypracovala. (MŠMT, 2013) Na Jablunkovsku se nachází pět základních škol s druhým vyučovacím stupněm. Po jedné škole v Mostech u Jablunkova, v Návsí, v Písku a dvě školy v Jablunkově, kde jedna z nich je s polským jazykem vyučovacím. Tři terénní cvičení z pěti jsou umístěny v bezprostřední blízkosti Základní školy Jablunkov. Umístěním terénních cvičení se zabývá následující kapitola 7. Na ZŠ Jablunkov jsou vzdělávací obory zeměpis a dějepis zařazeny do předmětu Člověk, prostor a čas, který navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. V 6. a 8. ročníku je vyučovací předmět zaměřen na oblast zeměpisnou, tedy prostor, a v 7. a 9. ročníku na oblast dějepisnou, tedy čas. Zařazení terénního vyučování v ŠVP ZŠ Jablunkov je uvedeno v obr. 3. Výhodou je výuka v dvouhodinových blocích, během kterých lze terénní výuku zrealizovat a výuka nezasahuje, tak nezasahuje do běžného chodu vyučování.

17

Obr. 3:Zařazení terénního vyučování v ŠVP ZŠ Jablunkov. Zdroj: ŠVP ZŠ Jablunkov

Z rozhovoru s učitelkou zeměpisu jsem se dozvěděl, že škola nemá vytvořený systém pro terénní výuku. Výuka probíhá zejména v bezprostředním okolí školy a je zaměřená na práci s buzolou a mapou. Vedení školy terénní cvičení zaujalo a vyšlo vstříc k realizaci třech cvičení s žáky školy.

18

7. VYMEZENÍ REGIONU A VÝBĚR VHODNÝCH LOKALIT PRO TERÉNNÍ VÝUKU Abych vytvořil vhodné náměty pro terénní výuku, musel jsem si nejprve vymezit region, v kterém budu vhodné lokality vyhledávat. Do Jablunkovska jsem zařadil 12 obcí náležející pod správu obce s rozšířenou působností Jablunkov (viz obr. 4)

Obr. 4: Správní obvod Jablunkov. Zdroj: czso, vlastní úprava

Na území jsem provedl terénní průzkum a vybral ty nejvhodnější lokality pro terénní výuku. Navrhl jsem čtyři cvičení, z nichž tři leží v Jablunkově v blízkosti základní školy, a jedno cvičení se nachází v obci Bukovec. Umístění tři cvičení v blízkosti základní školy v Jablunkově mělo několik důvodů. Hlavním důvodem byly vhodné lokality pro terénní výuku. Dalšími důvody byly: -

Dobrá dopravní dostupnost ostatních škol.

-

Lokalita je výhodná pro ZŠ Jablunkov. Snižují se náklady a doba potřebná na přesun k lokalitě. Může se realizovat také v případě hrozícího nepříznivého počasí, neboť se mohou žáci rychle přemístit do budovy školy. Výuka svoji délkou zasahuje 19

méně do běžného chodu výuky. Absence systému terénního vyučování na ZŠ Jablunkov. -

Cvičení může využít také základní škola s polským vyučovacím jazykem, která se nachází šest set metrů od ZŠ Jablunkov. Žáci se zde učí český jazyk od první třídy a mohou tedy použít česky psané pracovní listy. Kromě dopoledních cvičení jsem navrhnul jedno celodenní terénní cvičení,

během kterého si žáci mohou ověřit dovednosti a znalosti na vhodném modelovém území. Na Jablunkovsku jsem si vytipoval několik lokalit pro terénní výuku. Jsou to Obec Hrčava, okolí chaty Gírová, pevnost Jablunkovské šance, obec Dolní Lomná a obec Bukovec s naučnou stezkou k nejvýchodnějšímu bodu České republiky a s pevností Sušanské šance. Všechny lokality jsem navštívil a poté jsem vybral tu nejvhodnější pro výuku. Ostatní lokality, kromě Hrčavy uvádím v kapitole 8.5 Další možnosti terénní výuky na Jablunkovsku. Jako celodenní cvičení jsem zvolil obec Bukovec, kde jsem navrhnul trasu přes Sušanské šance a naučnou stezkou k nejvýchodnějšímu bodu České republiky. K lokalitě je dobrá dopravní dostupnost. Trasa není příliš dlouhá. Od místa příjezdu autobusu k místu odjezdu autobusu měří pouze 3,5 kilometru. Umožňuje výuku více tematických celků a využití mnoha dalších předmětů při plnění úkolů.

20

8. NÁVRHY TERÉNNÍCH CVIČENÍ V rámci diplomové práce byly vytvořeny čtyři návrhy terénních cvičení. Ke každému cvičení je vytvořen úvodní list, pracovní list, metodický list a klíč k pracovnímu listu. V úvodním listu je uvedeno, pro jaký ročník je pracovní list doporučován a na jaký tematický celek a učivo navazuje. Dále je popsána struktura pracovních listů a teoretické východiska pro učitele. V záběru úvodního listu jsou uvedeny doporučené zdroje ke studiu, z kterých jsem nastudoval teorii k tématu a získal podklady pro pracovní listy. Metodický list obsahuje tematické celky s očekávanými výstupy, konkrétní cíle výuky, průřezová témata, mezipředmětové vztahy, organizační podmínky a časový scénář cvičení. Cvičení Orientace v terénu a práce s mapami místního regionu, Řeka Olše a K nejvýchodnějšímu bodu ČR přes Sušanské šance byly ověřeny s žáky Základní školy Jablunkov. Po realizaci cvičení žáci ohodnotili cvičení pomocí dotazníku. Dotazníky byly vyhodnoceny pomocí tabulek, grafů a textu. Vyhodnocení jednotlivých cvičení jsou uvedena za metodickými listy. V samostatné příloze na DVD jsou pracovní, metodické a úvodní listy uvedeny jako samostatné soubory ve formátu docx, aby je mohl zájemce upravit a vytisknout.

21

8.1 Orientace v terénu a práce s mapami místního regionu 8.1.1 Úvod k terénnímu cvičení Terénní cvičení je zaměřeno na orientaci v terénu pomocí GPS přístroje a buzoly a na práci s mapami místního regionu. Navazuje tedy na tematický celek Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie. Cvičení je vhodné realizovat v šesté třídě po probrání učiva geografická kartografie a topografie a komunikační geografický a kartografický jazyk. Cvičení je lokalizováno na školním pozemku základní školy v Jablunkově. Pracovní listy jsou však lehce upravitelné pro další základní školy na Jablunkovsku. Časová dotace jsou čtyři vyučovací hodiny. Během první vyučovací hodiny sdělí učitel žákům organizační informace k cvičení a vysvětlí žákům práci s GPS přístrojem a buzolou. Následuje dvou a půl hodinová práce na pozemku školy, kde je rozmístěno pět stanovišť s úkoly. Stanoviště jsou uvedena v příloze č. 2 na straně 107. Během poslední půl hodiny je pomocí dataprojektoru žákům sděleno správné řešení. Stanoviště žáci vyhledávají pomocí GPS přístroje. Přístroje byly zapůjčeny z katedry geografie na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Návod pro práci s GPS přístrojem Garmin eTrex Vista HCx je uveden v příloze č. 1 na straně 105-106. Pokud škola GPS navigace nevlastní, tak je možné využít tablety, které některé školy vlastní v rámci projektu „Tablety do škol“, případně lze stanoviště vyhledávat pomocí buzoly a určeného azimutu. Na prvním stanovišti pracují žáci pomocí školního atlasu České republiky. Žáci musí do mapy lokalizovat místo bydliště v rámci České republiky. Doplnit významná města, hlavní poledník a rovnoběžku a pomocí měřítka zjistit vzdálenost z Jablunkova do tří měst. Na druhém stanovišti žáci pracují s turistickou mapou Jablunkovska. Mapa okolí Jablunkova je naskenovaná z turistické mapy Slezské Beskydy a Jablunkovsko. Z legendy mapy žáci překreslují turistické značky, zjišťují nejvýše a nejníže položené místo a zjišťují azimut objektů od základní školy. Návod k určení azimutu je uveden v příloze č. 1 na straně 105. Na třetím stanovišti žáci přiřazují k mapám jejich názvy a určí mapu největšího a nejmenšího měřítka. Katastrální mapy lze najít na stránce Českého úřadu katastrálního a zeměměřičského. Historická mapa je II. vojenského mapování z let 1836 - 1852. Mapy vojenských mapování a stabilní katastr lze najít na stránce www.oldmaps.geolab.cz. 22

Oba letecké snímky na 4. stanovišti jsou ze stránky www.mapy.cz. Šikmý snímek je focený pod úhlem 45° a na stránce lze najít pod názvem „ptačí pohled“. Letecký snímek z roku 1953 je ze stránky www.kontaminace.cenia.cz. Letecké snímky oproti mapám nejsou generalizované, ale zobrazují vše, co je schopen objektiv vyfotografovat. Pomocí odstínů barvy nebo šedi můžeme dobře rozlišit jednotlivé objekty a pozorovat jejich proměnu v čase. Žáci by se měli pokusit na tomto stanovišti tyto změny popsat. Na posledním stanovišti žáci vytvoří plán školy. Učitel dohlíží na to, aby měly plány všechny náležitosti. Vysvětlí žákům tvorbu měřítka a směrové růžice.

Doporučené zdroje: Katastrální mapa: -

dostupné z www.nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastrMapa.aspx

Kolmé a šikmé letecké snímky: -

dostupné z www.mapy.cz

Turistická mapa Jablunkovska: -

Slezské Beskydy a Jablunkovsko: turistická mapa 1:50 000. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008, 1 mapa.

Teorie leteckých snímků: -

SVATOŇOVÁ, H., LAUERMANN, L. Dálkový průzkum Země - aktuální zdroj geografických informací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 96 s.

Stará mapová díla z území Čech, Moravy a Slezska: -

dostupné z www.oldmaps.geolab.cz

Letecké snímky z roku 1953: -

dostupné z www.kontaminace.cenia.cz

Atlas použitý na 1. stanovišti: -

Česká republika: sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia. 2. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2008. 32 s.

23

8.1.2 Pracovní list

24

25

26

27

8.1.3 Klíč k pracovnímu listu 1. ÚKOL a) Jablunkov je nejvýchodněji položené město České republiky. Nachází se v okres Frýdek - Místek, kraj Moravskoslezský. V obci žije přibližně 6 000 obyvatel.

b) Jablunkov – Frýdek - Místek: 30 km Jablunkov – Olomouc: 108 km Jablunkov – Plzeň: 388 km 2. ÚKOL a) a) satelitní b) tematická c) historická d) katastrální e) politická f) topografická b) v největším měřítku: katastrální v nejmenším měřítku: satelitní 3. ÚKOL a)

název znaku

obrázek znaku

silnice I. třídy vlaková stanice, zastávka zřícenina nemocnice vodní tok most autobusová zastávka památný strom místo dalekého rozhledu restaurace kostel 28

b) Nadmořská výška nejvýše položeného místa: 990 m n. m Nadmořská výška nejníže položeného místa: 350m n. m. c) Pomocí buzoly zjisti, jaký je od školy azimut: -

vlakového nádraží v Návsí: 320°

-

koupaliště Amerika: 165°

-

chaty Bahenec: 85°

-

vrcholu Vitališov: 210°

4. ÚKOL a) Výhody snímku snímek připomíná plán (mapu) území

kolmý - šikmý

měřítko je na celém snímku stejné

kolmý – šikmý

lze snadno rozpoznat zobrazené objekty

kolmý – šikmý

pohled je přirozenější

kolmý - šikmý

Nevýhody snímku měřítko není na celém snímku stejné

kolmý - šikmý

obtížnější rozpoznávání zobrazených objektů

kolmý - šikmý

snímek nelze použít pro tvorbu mapy

kolmý –šikmý

b) Zástavba (přibylo/ubylo zastavených ploch, typ staveb - veřejné budovy, rodinné domy, bytové domy, průmyslové objekty): Zastavěných ploch přibylo. Rodinné domy hlavně v jihovýchodní části města. Panelová zástavba vznikla východně od náměstí a východně od soutoku řek Olše a Lomná. Vzniklo několik průmyslových objektů například na jihovýchodě území na levém břehu řeky Olše. Severovýchodně od náměstí byly na pravém břehu řeky Olše postaveny základní škola a autobusové stanoviště a na levém břehu Olše byl postaven Penny Market. Zemědělská půda (zmenšila/zvětšila se celková plocha zemědělské půdy; Jak se změnily velikost a tvar polí?): Celková plocha zemědělské půdy se zmenšila na úkor zástavby. Úzké a malé pole (lány) byly sceleny v rámci kolektivizace. Dnes jsou větší a mají nepravidelný tvar. Lesní plochy (zvětšení/zmenšení/nezměněné): Lesní plochy se téměř nezměnily. Více stromů roste podél vodních toků. Silniční síť (napiš jednu pro Jablunkov významnou silniční stavbu): Západně od města je veden silniční obchvat, který ulehčil vytížené komunikaci vedoucí přes centrum města.

29

5. ÚKOL a), b)

c) Délka trasy cvičení je cca 650 m.

30

8.1.4 Metodický list k terénnímu cvičení TÉMA HODINY: ORIENTACE V TERÉNU A PRÁCE S MAPAMI MÍSTNÍHO REGIONU TEMATICKÝ CELEK A OČEKÁVANÉ VÝSTUPY 1. Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie očekávané výstupy: -

-

organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu

2. Terénní geografická výuka, praxe a aplikace očekávané výstupy: -

ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech

CÍLE VÝUKY Žák bude po skončení výuky schopen: -

-

použít GPS přístroj a buzolu k nalezení objektů územně lokalizovat město Jablunkov a zařadit do správného kraje a okresu lokalizovat pomocí atlasu na obrysové mapě ČR město Jablunkov, Praha, Brno a Ostrava vypočítat pomocí měřítka vzdálenost na mapě mezi dvěma body porovnat kolmý a šikmý letecký snímek a vysvětlit jejich výhody a nevýhody identifikovat objekty na leteckých snímcích z roku 1953 a 2001 analyzovat letecké snímky z roku 1953 a 2013 a vyvodit z nich proměny krajiny přiřadit k jednotlivým mapám jejich název a najít mapu největšího a nejmenšího měřítka vyhledat v legendě určité mapové značky vyhledat na mapě nejvyšší a nejnižší bod území použít buzolu a mapu k určení azimutu objektů vytvořit plánek pozemku školy se všemi náležitostmi

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: -

Osobnostní a sociální výchova

POMŮCKY: - GPS přístroj, buzola, pero, tužka, guma, pracovní listy, pravítko,

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VAZBY: -

Matematika - výpočet měřítka Výtvarná výchova – tvorba plánu školy

PŘÍPRAVA UČEBNY:

-

Učebna s dataprojektorem – vysvětlení práce s GPS přístrojem a 31

podložka na psaní, pastelky, atlas ČR

ČASOVÁ DOTACE:

buzolou

ORGANIZAČNÍ PODMÍNKY: -

4 vyučovací hodiny

-

-

-

-

ČINNOST ŽÁKŮ

Výuka bude probíhat formou skupinové práce po 2-4 žácích (záleží na počtu žáků a GPS přístrojů nebo tabletů). Začátek výuky bude probíhat v učebně s dataprojektorem, kde bude žákům vysvětlena práce s GPS přístrojem a buzolou Samotné cvičení bude probíhat kolem školy, kde bude rozmístěno pět stanovišť, která budou žáci hledat pomocí GPS přístroje a buzoly Vyhodnocení a vysvětlení řešení proběhne v učebně pomocí dataprojektoru Personální zajištění 2 učitelé

SCÉNÁŘ CVIČENÍ ČAS

Úvodní informace k cvičení, rozdělení žáků do skupin

0:00 – 0:10

Žáci se naučí pracovat s GPS přístrojem a buzolou

0:10- 0:40

Přesun na pozemek školy

0:40 – 0:45

1. Úkol (stanoviště) 2. Úkol (stanoviště) 3. Úkol (stanoviště) 4. Úkol (stanoviště) 5. Úkol (stanoviště) Vyhodnocení cvičení

0:45 – 1:00 1:00 – 1:20 1:20 – 1:45 1:45 – 2:10 2:10 – 2:30 2:30 – 3:00

ČINNOST UČITELE Učitel sdělí žákům organizační informace k cvičení a rozdělí žáky do skupin Učitel vysvětlí žákům jak pracovat s GPS přístrojem a buzolou

Učitel prochází trasu a kontroluje označení stanovišť a vybavení pomůckami Učitel vyhodnotí pracovní listy a vyhlásí nejlepší tým. Jednotlivé úkoly okomentuje a uvede jejich cíl.

32

8.1.5 Zpětná vazba a vyhodnocení cvičení Terénní cvičení bylo realizováno 25. 2. 2015 s třídou 6. C. Cvičení se zúčastnilo 17 žáků (11 dívek a 6 chlapců) a učitelka zeměpisu. Žáci byli náhodně rozděleni do šesti skupin. Pět skupin po třech žácích a jedna skupina po dvou. Bylo zataženo, třetinu cvičení mírně pršelo. Teplota byla 4°C.

Obr. 5: Žáci při plnění úkolů z prvního stanoviště. Zdroj: Daniel Andrášik, 2015

Cvičení bylo realizováno pouze na pozemku Základní školy Jablunkov, kde bylo rozmístěno pět stanovišť, které museli hledat pomocí GPS přístrojů. Na každém stanovišti museli žáci vyřešit úkol. Jednu vyučovací hodinu jsme byli v učebně, kde jsem žákům vysvětlil práci s buzolou a GPS přístrojem. Kvůli špatnému počasí jsem nechal žáky vyřešit úkol z prvního stanoviště v šatnách školy a na pátý úkol jsem žáky poslal do učebny. Na závěr jsem v učebně pomocí dataprojektoru vysvětlil žákům správné řešení. Po realizaci cvičení bylo nutné zvýšit časovou dotaci z tří na čtyři vyučovací hodiny a také bylo nutné upravit časový scénář. V pracovním listu proběhly jen menší změny v zadání čtvrtého cvičení. Většina skupin nestihla dokončit pátý úkol a dvě skupiny ani čtvrtý. Pro větší motivaci bylo cvičení obodováno, nejlepšímu týmu byly slíbené jedničky a ostatním při aktivní práci malé jedničky. Aby žákům netrvalo 33

dlouho vypracovávání jednotlivých úkolům, chtěl jsem dát body navíc také za rychlost. Nakonec jsem se rozhodl to tak neudělat. Nebylo to vůbec nutné. Žáci byli z hledání stanovišť a řešení úkolů nadšení. Všichni žáci se do řešení aktivně zapojovali. Ve spěchu však některé skupiny zapomněly některé úkoly vyřešit. Proto jsou důležité úvodní instrukce k cvičení, kdy jsem mohl s žáky lépe projít strukturu pracovního listu. Učitel by měl žákům v úvodu sdělit informace o průběhu cvičení a sdělit žákům informace o tom jak pracovní listy vyplňovat. Důležité je vymezit prostor, ve kterém se budou pohybovat. Žáci by mohli zadat chybně souřadnice a ztratit se z dohledu. To se stalo jedné skupině, která kvůli špatně zadaným souřadnicím dlouho hledala první stanoviště. Žáky jsem důrazně upozornil, že se stanoviště nacházejí na školním pozemku, který skupina naštěstí neopustila. U tohoto cvičení by měli na žáky dohlížet nejméně dva učitelé. Zrychlí to úvodní instruktáž k buzolám a GPS přístrojům. Během cvičení bylo nutné řešit technické problémy s GPS, jako byly vybité baterie a problémy s obsluhou navigace. Postupně se skupiny nacházely na více stanovištích, kde potřebovaly usměrnit práci na úkolech.

Obr. 6: Žáci při vyhledávání mapových značek v legendě turistické mapy Jablunkovska. Zdroj: Daniel Andrášik, 2015

34

Úkoly na prvním stanovišti patřily mezi nejjednodušší. Problém měli žáci se zakreslením poledníku 15° a rovnoběžky 50°. V atlase je totiž uveden poledník 15°00´ i 15°30´´ a stejně i rovnoběžka 50°00´ a 50°30´. Proto jsme s učitelkou rychle žáky upozornili, že chceme poledník 15°00´ a po cvičení byla do zadání hodnota upřesněna i pomocí minut. Zjištění vzdálenosti dvou bodů na mapě jsme si zkusili při úvodních instrukcích. V pracovním listě to proto nezvládl jen jeden tým, který špatně převedl měřítko. U druhého cvičení přiřadili mapy k názvům správně dva týmy. Ostatní měli problém hlavně s pojmem mapa topografická, tematická a katastrální. Ze špatného přiřazení map poté také vyplývalo špatné přiřazení mapy největšího a nejmenšího měřítka. Dva týmy chápaly velikost měřítka naopak. Satelitní uváděli jako mapu největšího měřítka. Hledání značek v legendě a jejich kreslení na třetím stanovišti žáky bavilo a zvládli téměř všechno dobře. Při hledání nejnižšího místa jsem žákům poradil, aby hledali místo, kde vytéká řeka Olše ze zobrazeného území. Určení azimutu na mapě měly špatně tři týmy, i když měli na konci pracovního listu k dispozici návod. Při úvodních informaci jsem žákům zapomněl říct, aby návod na azimut a obsluhu GPS přístroje na konci pracovních listů využívali. Na čtvrtém stanovišti si dobře poradili s určením výhod a nevýhod kolmého a šikmého snímku. Chybu dělali hlavně v měřítku, které se podle většiny nemění na šikmém snímku. Zakreslit objekty do mapy z roku 1953 dva týmy nestihly. Ostatní týmy dokázaly zakreslit přibližně polovinu objektů, zejména Mariánské náměstí a hřbitov. Nejtěžší byl pro ně určit soutok řek Olše a Lomná. Vyhodnocení změny krajiny byl pro žáky nejtěžší úkol. Některé týmy ho opět nestihly. Ostatní skupiny správně uváděly přírůstek zastavěných ploch a zmenšení zemědělských ploch. Podrobnější vyhodnocení však neuvedly. U lesních ploch všichni uvedli úbytek. Na zobrazeném území se však lesní plochy téměř nezměnily, pouze přibyl stromový porost podél vodních toků. U silniční sítě uvedly dva týmy správně obchvat města. Na pátém stanovišti měli žáci nakreslit plán školy. Tento úkol stihnul dokončit pouze jeden tým. Odhad délky trasy cvičení většina skupin neuvedla, ale během vyhodnocení jsem se žáků na odhad ptal. Trasa měla délku přibližně 650 metrů. Většina žáků odhadovala délku na 100 – 300 metrů, dva žáci přes 1 km a jeden žák řekl 600 metrů. Pro získání zpětné vazby od žáků jsem vytvořil dotazník, který žáci po skončení cvičení anonymně vyplnili. Dotazník je uveden v příloze č.5. V následujícím textu jsou

35

uvedeny otázky a odpovědi z dotazníků, které byly slovně a pomocí grafů vyhodnoceny. 1. Oznámkuj jako ve škole (od 1 do 5) jak se ti cvičení líbilo: _ _ _ ZNÁMKOVÁNÍ TERÉNNÍHO CVIČENÍ 12

Počet žáků

10 8 6 4 2 0 1

2

3

Známka Graf 1: Známkování terénního cvičení.

Žáci hodnotili cvičení velmi kladně. Většina hodnotila terénní cvičení na výbornou, tři žáci dvojkou a jeden trojkou. Průměrná známka vychází 1,33.

2. Napiš číslo stanoviště, jehož úkoly se ti nejvíce líbily: _ _ _ Napiš, proč se ti toto stanoviště nejvíce líbilo: _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 3. Napiš číslo stanoviště, jehož úkoly se ti nejméně líbily: _ _ _ Napiš, proč se ti toto stanoviště nejméně líbilo: _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ÚKOLY, KTERÉ SE ŽÁKŮM NEJVÍCE A NEJMÉNĚ LÍBILY 12

Počet žáků

10 8 6

nejvíce

4

nejméně

2 0 1

2

3

4

5

Graf 2: Úkoly, kterése nejvíce a nejméně líbily

36

Hodnocení líbivosti úkolů na stanovištích bylo trochu ovlivněno nedostatkem času na vypracování všech úkolů a špatným počasím. Na každém stanovišti se líbily úkoly minimálně dvěma žákům. U skupinové práce je důležité, aby byly úkoly různorodé a tím zaujaly co nejvíce žáků. Jeden člen skupiny bude aktivnější třeba při práci s buzolou a jiného zase baví kreslit plán školy. Každý člen skupiny se tak nemusí na všech stanovištích zapojovat na sto procent, ale práci si mezi sebou mohou rozdělit. Nejvíce se žákům líbilo první stanoviště. Jako důvod uváděli, že cvičení bylo nejlehčí, bavilo je doplňovat do mapy, opravovat větu a také, že ho mohli plnit ve škole. Druhé stanoviště se nejvíce líbil dvěma žákům, protože byly lehké. U třetího stanoviště bavilo žáky vyhledávat mapové značky. U čtvrtého stanoviště jeden žák uvedl, že ho velmi bavil úkol s šikmým a kolmým snímkem. Druhého žáka bavilo hledat na staré mapě z roku 1953. K pátému stanovišti napsali oba žáci, že je baví kreslit. Nejméně, jedenácti žákům se líbily úkoly na čtvrtém stanovišti. Pět žáků uvedlo, že na to měli málo času. Šest žáků uvedlo, že byly úkoly moc těžké. Dva žáky to nebavilo a jeden si stěžoval na zimu. U pátého cvičení se jednomu žákovi nelíbilo, že cvičení nestihli. Třetí stanoviště se nelíbilo všem třem žákům, protože bylo pro ně moc těžké a ztratili tam spoustu času. U prvního stanoviště nebavilo jednoho žáka plnit úkoly. Druhý si stěžoval, že tam žádný úkol nebyl a neuvědomil si, že ho plnil ještě ve škole. U čtvrtého úkolu bylo pro žáky těžké zejména vyhodnocení změny území během 60 let. Zadání úkolu bylo mírně zjednodušeno. Žáky samozřejmě baví jednoduché úkoly a tento úkol patří v cvičení mezi nejtěžší. Ve cvičení by však zůstat mělo, protože žáci při jeho řešení musí zapojit složitější myšlenkové procesy, než při řešení jednoduchých úloh. 4. Oznámkuj jako ve škole (od 1 do 5) zpracování pracovních listů: a) srozumitelnost: _ _ _

b) náročnost: _ _ _

c) různorodost úkolů: _ _ _

d) poutavost: _ _ _

d) obsah: _ _ _

f) nové informace: _ _ _

Tab. č. 1: Známkování zpracování pracovních listů.

Známka Srozumitelnost Náročnost Různorodost úkolů Poutavost Obsah Nové informace

1 12 5 13 11 12 13

2 2 7 2 2 3 2

3 1 3 0 2 0 0

4 0 0 0 0 0 0

5 0 0 0 0 0 0

Průměr 1,2 1,8 1,13 1,4 1,2 1,13 37

Průměrná známka

ZNÁMKOVÁNÍ PRACOVNÍCH LISTŮ 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1

Graf 3: Známkování pracovních listů

Žáci hodnotili pracovní listy většinou pozitivně známkou jedna nebo dvě a několikrát za tři. Nejlépe průměrem 1,13 hodnotili žáci nové informace. Nejhůře byla hodnocena náročnost známkou 1,8.

5. Toto cvičení mne bavilo: a) více než klasická výuka c) stejně jako klasická výuka

b) méně než klasická výuka

Tab. 2:Názor žáků na pojetí výuky

Toto cvičení mne více než klasická výuka bavilo: Počet žáků:

11

stejně jako klasická méně než klasická výuka výuka 4

1

Jedenácti žákům se cvičení líbilo více než klasická výuka, pro čtyři žáky byla výuka srovnatelná s klasickou výukou a jednoho žáka bavila méně než klasická výuka.

6. Při tomto typu cvičení jsem se naučil znalostí a dovedností: a) méně než při klasické výuce b) více než při klasické výuce c) stejně jako při klasické výuce Tab. 3: Názor žáků na pojetí výuky

Naučil jsem se dovedností:

více než při klasické výuce

stejně jako při klasické výuce

méně než při klasické výuce

Počet žáků:

7

8

2 38

Sedm žáků si myslí, že se naučilo více znalostí a dovedností než při klasické výuce, osm žáků hodnotí výuku srovnatelně s klasickou a dva žáci si myslí, že se naučili méně než při klasické výuce.

7. Pokus se několika větami zhodnotit terénní cvičení. Jak se ti líbilo/nelíbilo. Co bys změnil. Můžeš se vyjádřit k délce cvičení, k času na vypracování úkolů, k volbě lokality, k nevhodným úkolům, k tématu cvičení atd.

Vyjádření žáků: -

„Moc se mi nelíbilo počasí, ale za to pan učitel nemůže. Jinak se mi vše líbilo.“

-

„Líbilo se mi to“

-

„Změnila bych 4. stanoviště. Líbila se mi GPS. Nelíbilo se mi bláto“

-

„Terénní cvičení se mi hodně líbilo. Klidně udělala znovu. Nelíbilo se mi, že jsme měli na to málo času. Panu učiteli se to moc povedlo.“

-

„Nelíbilo se mi počasí“

-

„Všechno se mi líbilo, ale mohl na to být delší čas“

-

„Terenní cvičení bylo (wow). Fakt se to panu učiteli povedlo. Nic bych neměnil akorát počasí. Wow.“

-

„Nelíbilo se mi počasí“

-

„Byl to dobrý nápad udělat to venku a s GPS a mapou. Úkoly byly docela těžké“

-

„nemohli jsme se rozdělit“

-

„Mě se to dost líbilo, protože jsme byli venku. Bylo tam chladno.“

-

„Bylo to zábavné a docela mě to bavilo, nezměnila bych nic“

-

„Bylo super akorát jsme měli málo času a nebavilo mě hledat v mapách“

-

„Dala bych to na více času a rozdělila bych to na lepší skupiny“

-

„Málo času ale dobré – teplota“

-

„Na mapách bylo to složitější a bylo tam zima a příště více času“

Žáci hodnotí cvičení celkově velmi kladně. Nejvíce jim vadilo špatné počasí a málo času, což lze jednoduše vyřešit realizací v teplejším období roku a zvýšením časové dotace o jednu vyučovací hodinu. Některé úlohy jsou pro žáky obtížnější, ale nemusí vše správně vyřešit. Důležité je závěrečné vyhodnocení, při kterém bude žákům vysvětleno řešení úloh a také jejich význam. 39

8.2 Řeka Olše 8.2.1 Úvod k terénnímu cvičení Terénní cvičení se v první části zaměřuje na monitorování a regulaci řeky Olše. Cvičení je vhodné realizovat v šestém ročníku po probrání učiva hydrosfréra, případně lze vzhledem k náročnosti cvičení realizovat v devátém ročníku po probrání učiva vztah příroda a společnost a místní region. Cvičení tedy navazuje na tematický celek přírodní obraz země a částečně také na tematické celky geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie a životní prostředí. Cvičení má časovou dotaci tři vyučovací hodiny. První půl hodina probíhá v počítačové učebně, kde žáci zjišťují na stránkách českého hydrometeorologického ústavu informace o řece Olši. Na těchto stránkách lze zjistit aktuální vodní stav českých řek z měřících stanic. Z detailu stanice lze zjistit mnoho dalších informací o daném místě, jako jsou vývoj vodního stavu během posledních čtyřiadvaceti hodin, povodňové stupně, N-leté průtoky, průměrné a nejvyšší zaznamenané stavy. Následně se žáci přemístí k lávce přes řeku, kde se nachází vodočet, z kterého musí odečíst výšku hladiny. V současnosti se místo vodočtu používá limnigraf, což je přístroj, který automaticky zaznamenává a dálkově přenáší výšku hladiny (viz obr. 7). Průtok se vypočítává automaticky podle výšky hladiny. V dalším úkolu mají žáci určit dvě období, kdy

se

vyskytují

nejčastěji

povodně.

Odtokový režim řeky Olše je dešťovo – sněhový. Maximum se tedy vyskytuje při letních srážkách a při jarním tání sněhu.

Obr. 7: Limnigraf. Zdroj: www.hydro.upol.cz

Povodňovou mapu České republiky lze najít na stránce výzkumného ústavu vodohospodářského. Úkoly 9 a 10 se týkají regulačních staveb, které jsou součástí tzv. přehrazování bystřin. Řeka Olše patří mezi toky karpatské soustavy, které jsou charakteristické vysokým chodem splavenin i za běžných průtoků, což má za následek dynamický vývoj koryt vodních toků. Katastrofální povodně z let 1880 a 1897 byly počátečním impulzem k vzniku protipovodňových úprav tzv. přehrazování bystřin na vodních tocích s velkým sklonem dna. Došlo ke stabilizaci podélného sklonu toku kaskádou stabilizačních stupňů, skluzů a prahů ve dně a k výstavbě štěrkových 40

přehrážek k zachycení chodu splavenin. Na řece Olši probíhaly další upravy až do 70. let 20. století, jako například rozšíření zemědělské půdy na úkor říčních biotopů a velkoplošné odvodnění. Některé úpravy měly negativní vliv na říční ekosystém a na retenci vody v krajině. Proto od 90. let probíhá v Česku revitalizace vodních toků. Poslední úkol plní žáci pomocí informační tabule. Mezi Jablunkovem a Třincem je podél řeky řídké osídlení a vodní tok tak většinou neregulovaný, břehy jsou zpevněné pouze kolem mostních objektů. Tento úsek řeky je významný výskytem chráněných rostlin a živočichů a proto je zařazen mezi evropsky významné lokality. O řece Olši poskytuje mnoho informací kniha Olza od B. Ondraszka. Publikace se zaměřuje na zeměpisné a přírodní podmínky řeky. Další kvalitní pramen lze nalézt na stránkách povodí Odry, kde jsou ke stažení atlasy vodních toků povodí Odry. Charakteristiku a úpravy vodních toků dobře popisuje publikace Vodní hospodářství: vodní toky a vodní stavby od Satrapy.

Doporučené zdroje: Atlas toku Olše: -

dostupné z www.pod.cz/atlas_toku/olse.html

Detail stanice Jablunkov -

dostupné z www.hydro.chmi.cz/hpps/hpps_prfdyn.php?seq=307325

Úpravy vodních toků: -

SATRAPA, L.:Vodní hospodářství, vodní toky a vodní stavby. Dostupné z www.hydraulika.fsv.cvut.cz/Vin/ke_stazeni/Vodni_toky.pdf

-

SATRAPA, Ladislav, Aleš HAVLÍK a Tomáš PICEK. Vodní hospodářství: vodní toky a vodní stavby. Vyd. 1. Vodňany: Střední rybářská škola a Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie, 2014, 183 s.

Povodňová mapa: -

dostupné z www.dibavod.cz/70/prohlizecka-zaplavovych-uzemi.html

Zeměpisné a přírodní podmínky řeky Olše: -

ONDRASZEK, B.: Olza. Vyd. 1. Vendryně: Beskydy, 2007. 211 s.

41

Obr. 8: Trasa terénního cvičení. Zdroj: www.mapy.cz, vlastní úprava

42

8.2.2 Pracovní list

43

44

45

46

Klíč k pracovnímu listu 1. ÚKOL Řeka Olše se vlévá do: c) Odry 2. ÚKOL Řeka Olše patří do úmoří Baltského moře. 3. ÚKOL Výška hladiny: 110 cm, průtok: 1,53 m3.s-1, teplota: 1,4 °C (k 23. 2. 2015) 4. ÚKOL Údaje z evidenčního listu hlásného profilu Jablunkov

5. ÚKOL Aktuální výška hladiny 105 cm. (k 23. 2. 2015) 6. ÚKOL Doba naplnění bazénu a) při dnešním průtoku

b) při průtoku stoleté vody

t=V:Q

t =V : Q

t = 2500 : 1,53

t = 2500 : 239

t = 1634 s = 27 min

t = 10,46 s

7. ÚKOL Povodně se nejčastěji vyskytují na jaře v období tání sněhu a v letních měsících, kdy se vyskytují vydatné srážky bouřkového charakteru. 8. ÚKOL a) Tato území se vymezují pro ochranu obyvatel a majetku. Pokud území ohrožuje povodeň, mohou se lidé předem evakuovat a zabezpečit jejich majetek. Dále může mapa sloužit pro územní plánování města. Často 47

zaplavovaná území mohou sloužit jako zemědělská půda nebo rekreační plocha (hřiště, parky). Dále pro potřeby pojišťoven a ocenění nemovitostí. b) Nejvíce je ohroženo okolí soutoku řek Olše a Lomná. Území je nízko položené a také je ohroženo v případě, že jsou rozvodněné oba vodní toky. Na místě jejich soutoku dochází nejdříve k rozlití řeky do okolí. 9. ÚKOL Štěrková přehrážka slouží zejména pro zachycení chodu splavenin, zabránění prohlubování strže a ke krátkodobé akumulaci vody při intenzivních srážkách. 10. ÚKOL a) Stupně a skluzy slouží ke snížení podélného profilu vodního toku, což zpomalí rychlost vodního toku a proudící voda tak působí menší silou na koryto. Dochází k provzdušnění vody a pod stupni vznikají tůňky poskytující útočiště živočichům. b) Ochránci přírody upřednostňují: b) skluz Ochránci přírody upřednostňují skluzy kvůli snadnější migraci zvířat a také pro přirozenější vzhled vodního toku. 11. ÚKOL a) třtina pobřežní, devětsil lékařský, chrastice rákosovitá, vrba lýkovcová b) mihule potoční, vydra říční c) Tuto lokalitu nejvíce ohrožuje regulace a znečištění toku a rostlinné invaze.

48

8.2.3 Metodický list k terénnímu cvičení TÉMA HODINY: ŘEKA OLŠE TEMATICKÝ CELEK A OČEKÁVANÉ VÝSTUPY 1. Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie očekávané výstupy: -

organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů

2. Přírodní obraz země: očekávané výstupy: - rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu

3. Životní prostředí očekávané výstupy: - uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí 4. Terénní geografická výuka, praxe a aplikace

očekávané výstupy: -

aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech

CÍLE VÝUKY Žák bude po skončení výuky schopen: -

lokalizovat na mapě řeku Olši, její soutok s Odrou a přiřadit ji do povodí Baltského moře zjistit informace o českých řekách ze stránky českého hydrometeorologické ústavu www.chmi.cz vysvětlit pojmy: staničení, nula vodočtu, průtok, stupeň povodňové aktivity, vodní stav, N-letý průtok zjistit z vodočtu výšku hladiny řeky orientovat se v povodňové mapě a umět vysvětlit její význam určit na povodňové mapě nejvíce ohroženou oblast města a vysvětlit proč je tato oblast nejvíce ohrožena uvést vztah mezi počasím a vodním stavem řeky během roku identifikovat umělé objekty na vodním toku a vysvětlit jejich funkci a význam vysvětlit význam neregulovaných úseků řeky Olše vyjmenovat významné rostliny a živočichy vyskytující se v lokalitách neregulovaných úseků řeky

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: -

-

Osobnostní a sociální výchova Environmentální výchova

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VAZBY: -

POMŮCKY: - psací potřeby, kalkulačka, pracovní listy, podložka na psaní

Matematika – výpočet doby naplnění bazénu Přírodopis – ochrana řeky, fauna a flora chráněného území Tělesná výchova – pohyb v terénu

PŘÍPRAVA UČEBNY:

-

počítačová učebna – použití počítačů a dataprojektoru 49

ČASOVÁ DOTACE: -

ORGANIZAČNÍ PODMÍNKY: -

3 vyučovací hodiny • 35 min počítačová učebna • 100 minut v terénu

-

Výuka bude probíhat formou skupinové práce po 2-3 žácích. Personální zajištění: 1-2 učitelé

SCÉNÁŘ CVIČENÍ ČINNOST ŽÁKŮ Žáci se přesunou do učebny informatiky.

ČAS 0:00 – 0:10

Úkol 1 a 2 žáci vyřeší pomocí atlasu ČR. Úkol 3 a 4 vyplňují žáci pomocí počítače

0:10 – 0:15 0:15 – 0:35

ČINNOST UČITELE Učitel sdělí žákům organizační informace a pokyny k terénnímu cvičení a seznámí je s cílem terénní výuky.

Přesun k vodočtu Úkol 5

0:35 – 0:40 0:40 – 0:50

Učitel může ukázat postup pomocí dataprojektoru. Až žáci vyplní tabulku, tak se učitel ujistí, jestli žáci rozumí všem pojmům a případně je žákům vysvětlí.

Úkol 6

0:50 – 1:00

Učitel žákům vysvětlí měření výšky hladiny pomocí limnografu.

Úkol 7 Úkol 8 Úkol 9 Úkol 10 Úkol 11

1:00 – 1:05 1:05 – 1:20 1:20 – 1:35 1:35 – 1:55 1:55 – 2:10

Celkové vyhodnocení cvičení v městském 2:00 – 2:10 lese. V případě nepříznivého počasí až v učebně. Přesun zpět do učebny 2:10 – 2:20

Učitel žákům vysvětlí měření průtoků a jeho odvození z výšky hladiny. Po vypracování každé otázky 8 – 12 učitel vyhodnotí odpovědi a případně pomůže žákům vydedukovat správnou odpověď. Dále může žákům sdělit další informace o řece, např. o přehrazování bystřin, o protipovodňových opatřeních atd.

50

8.2.4 Zpětná vazba a vyhodnocení cvičení Terénní cvičení bylo realizováno 23. 2. 2015 s třídou 6. A. Cvičení se zúčastnilo 16 žáků (8 dívek a 8 chlapců) a učitelka zeměpisu. Žáci byli náhodně rozděleni do šesti skupin. Čtyři skupiny po třech žácích a dvě skupiny po dvou. Počasí bylo polojasné, teplota kolem 8°C. Celková délka cvičení je necelé dva kilometry a žáci plnili úkoly na pěti stanovištích. Část cvičení proběhla v učebně informatiky, kde děti splnily 1. a 2. úkol pomocí atlasu, 3. a 4. úkol pomocí stránky českého hydrometeorologického ústavu. Následně jsme se přemístili před školu, kde se nachází vodočet. Zde žáci splnili 5. – 8. úkol. Poté jsme šli 350 metrů k štěrkové přehrážce umístěné na pravém přítoku řeky Olše a splnili zde 9. úkol. Úkol č. 10 žáci splnili o 500 metrů dále na místě, z kterého lze vidět stupeň a také skluz. Při cestě zpět žáci přešli přes lávku na druhou stranu řeky a splnili poslední úkol s pomocí informační tabule.

Obr. 9: Štěrková přehrážka na přítoku řeky Olše. Zdroj: Daniel Andrášik, 2015

Po realizaci nebylo nutné upravovat celkovou časovou dotaci pro terénní cvičení. Pouze v časovém scénáři pro jednotlivé úkoly byly provedeny malé změny. Kromě úkolu č. 5 a č. 6 nebylo nutné pracovní list upravovat. Pouze dvě skupiny zvládly úkol č. 6 odečet vodního stavu z vodočtu. Zde by bylo vhodné lépe žákům vysvětlit, co označují římské číslice a arabské číslice. Vysvětlení bylo také doplněno do pracovního listu. Odečet také trochu ztěžovalo to, že byla část stupnice zakrytá sněhem 51

a ledem, které šly špatně odstranit. Úkol číslo šest nedokázala spočítat ani jedna skupina, přestože měli pouze dosadit čísla do vzorce. Žáci ve vzorci neznali šikmé lomítko, které bylo nahrazeno dvojtečkou. Dozvěděl jsem se, že fyziku mají žáci až v sedmém ročníku a proto měli také problém dosadit hodnoty do vzorce. Zadání bylo trochu přeformulováno, aby bylo jasnější jaké hodnoty do vzorce dosadit. Poučen z cvičení v Bukovci, jsem cvičení obodoval a slíbil nejlepšímu týmu jedničky do žákovské knížky. V případě aktivní práce všech skupin jsem slíbil malé jedničky. Po každém úkolu jsme si řekli správné řešení, případně jsem se snažil žáky na správné řešení navést a následně jsem úkol ještě okomentoval a uvedl k němu další zajímavé informace. Za správné odpovědi jsem hned uděloval body, které si na konci cvičení sečetli. Motivace známkou očividně pomohla a žáci se snažili přijít na řešení úkolů, přestože byly některé pro šestou třídu těžké.

Obr. 10: Plnění posledního úkolu pomocí informační tabule. Zdroj: Daniel Andrášik, 2015

Některé úkoly např. č. 8. b), 9. a 10. jsou pro šestou třídu opravdu těžké. Při úvodních instrukcích jsem však žáky upozornil, že tato cvičení nevyřeší pomocí naučených faktů z výuky. Mohou však přijít na řešení logickou úvahou. Řekl jsem žákům, že vůbec nevadí, pokud tyto úkoly nezvládnou, ale aby se snažili o nich přemýšlet. I když na řešení přijde jen jeden z nich, bude mít o to více radost, že na to 52

přišel a získá pro tým body. U úkolu číslo 8. b) určily tři skupiny správně místo, které je nejvíce ohroženo povodní. Důvod ohrožení místa, i když špatně uvedeného, uváděli správně nízko položené území. Dále uváděli, že je blízko řeky a v záplavovém území. Tyto dva důvody jsou sice správné, ale platí pro všechny místa v záplavovém území. Proto jsem do pracovního listu uvedl poznámku, že tyto dva důvody nemají psát. S úkolem č. 9 si žáci poradili poměrně dobře. Většina skupin napsala, že stavba funguje jako přehrada, i když je to spíše vedlejší funkce. Dále dvě skupiny napsaly správně, že má zpomalit vodu a dále uváděli, že má přeházka něco zadržovat („čištění vody – zadrží klacky“; „zachycení štěrku“; „zadržuje špínu“). U otázky 10 žáci správně uvažovali, že stavby budou ovlivňovat rychlost vody. Mnoho skupin však napsalo, že mají stavby opačný význam – stupeň zrychluje vodu a skluz zpomaluje. Pět skupin správně určilo, že ochránci přírody budou upřednostňovat skluz. Pouze jedna skupina dokázala částečně správně odpovědět, že skluzy vypadají přirozeně a jsou více podobné přírodě. Ostatní úkoly zvládli žáci poměrně dobře. Pouze u sedmé otázky uváděli podzim místo léta. Pro získání zpětné vazby od žáků jsem vytvořil dotazník, který žáci po skončení cvičení anonymně vyplnili. Dotazník je uveden v příloze č.6. V následujícím textu jsou uvedeny otázky a odpovědi z dotazníků, které byly slovně a pomocí grafů vyhodnoceny. Odpovědi mohou být zkresleny tím, že zbylo na dotazník žákům málo času a vyplňovali ho po vyučování. Otázky a jejich vyhodnocení: 1. Oznámkuj jako ve škole (od 1 do 5) jak se ti cvičení líbilo: _ __ ZNÁMKOVÁNÍ TERÉNNÍHO CVIČENÍ Počet žáků

8 6 4 2 0 1

2

3

4

5

Známka Graf 4: Známkování terénního cvičení.

53

Ze tří ověřených cvičení, bylo toho cvičení hodnoceno nejhorší známkou. Průměrná známka cvičení je 2,06. Jeden žák, hodnotil cvičení pětkou a jeden čtyřkou. Podleřazení dotazníků mohli tito dva žáci sedět vedle sebe při jejich vyplňování a mohli špatné pochopit hodnocení dotazníků, což mohlo ovlivnit výslednou známku. I když oba žáci hodnotili cvičení a také zpracování pracovního listu špatnou známkou, líbilo se jim cvičení více než klasická výuka a ve slovním hodnocení se vyjádřili pozitivně. Mohli pochopit vyšší známku jako lepší hodnocení. Špatné pochopení se mohlo promítnout také naopak. Výborné hodnocení mohlo být myšleno jako nedostatečné. Z ostatních otázek, včetně slovního hodnocení to však nevyplývá. U dotazníků k cvičení Orientace v terénu a práce s mapami místního regionu jsem se raději ujistil, zda žáci známkování správně chápou.

2. Napiš alespoň tři úkoly, které se ti nejvíce líbily: _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 3. Napiš alespoň tři úkoly, které se ti nejméně líbily: _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

Počet žáků

ÚKOLY, KTERÉ SE ŽÁKŮM NEJVÍCE A NEJMÉNĚ LÍBILY 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

nejvíce nejméně

Graf 5: Úkoly, které se nejvíce a nejméně líbily

Mezi úkoly nebyl žádný, který by se líbil většině žáků. Nejvíce (šesti žákům) se líbil úkol č. 4 s doplněním tabulky ze stránky českého hydrometeorologického ústavu a také úkol č. 10. se stupni a skluzy. Mezi oblíbenými úkoly nebyl odečet z vodočtu a výpočet průtoku. Nejméně se žákům líbil úkol č. 6. výpočet průtoku, který nezvládla ani jedna skupina. Dále se málo líbil odečet z vodočtu a úkol s povodňovou mapou. Úkoly č. 5 a 6 byly trochu upraveny, aby bylo jejich řešení jednodušší. Úkoly 7, 8 a 9 byly 54

těžší na řešení, což byl jeden z důvodů, proč se žákům nelíbil. Pozitivní je však, že tyto úkoly se naopak některým žákům líbily i přes jejich obtížnost.

4. Oznámkuj jako ve škole (od 1 do 5) zpracování pracovních listů: a) srozumitelnost: _ _ _

b) náročnost: _ _ _

c) různorodost úkolů: _ _ _

d) poutavost: _ _ _

d) obsah: _ _ _

f) nové informace: _ _ _

Tab. 4: Známkování pracovních listů

Známka

1

2

3

4

5

Průměr

Srozumitelnost

9

5

1

0

1

1,69

Náročnost

6

7

1

0

1

1,87

Různorodost úkolů

9

3

3

1

0

1,75

Poutavost

4

7

2

2

0

2,13

Obsah

8

5

1

1

1

1,88

Nové informace

9

2

1

1

2

2,07

Průměrná známka

ZNÁMKOVÁNÍ PRACOVNÍCH LISTŮ 2,2 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1

Graf 6: Známkování pracovních listů

Pracovní listy byly hodnoceny kladně s průměrnými známkami od 1,69 za srozumitelnost po 2,13 za poutavost. Opět mohlo hodnocení ovlivnit špatné pochopení známkování u dvou již zmíněných žáků, kteří hodnotili pracovní listy špatnými známkami.

55

5. Toto cvičení mne bavilo: a) více než klasická výuka

b) méně než klasická výuka

c) stejně jako klasická výuka Tab. 5: Názor žáků na pojetí výuky

Toto cvičení mne

více než klasická

stejně jako klasická méně než klasická

bavilo:

výuka

výuka

výuka

Počet žáků

11

4

0

Jedenácti žákům se terénní výuka líbila více než klasická a čtyřem žákům se líbila stejně jako klasická. Žádný žák neuvedl, že se mu terénní výuka líbila méně než klasická

6. Při tomto typu cvičení jsem se naučil znalostí a dovedností: a) více než při klasické výuce

b) stejně jako při klasické výuce

c) méně než při klasické výuce Tab. 6: Názor žáků na pojetí výuky

Naučil jsem se znalostí a dovedností: Počet žáků:

více než při

stejně jako při

méně než při

klasické výuce

klasické výuce

klasické výuce

9

7

0

Devět žáků si myslí, že se naučili více znalostí a dovedností než při klasické výuce a sedm žáků si myslí, že se naučili znalostí a dovedností stejně jako při klasické výuce. Nikdo si nemyslí, že by si naučil méně znalostí a dovedností méně než při klasické výuce.

7. Pokus se několika větami zhodnotit terénní cvičení. Jak se ti líbilo/nelíbilo. Co bys změnil. Můžeš se vyjádřit k délce cvičení, k času na vypracování úkolů, k volbě lokality, k nevhodným úkolům, k tématu cvičení atd.

Vyjádření žáků: − „všechno“ 56

− „Líbilo se mi vše.“ − „bylo to dobré, ale moc jsme se zdržovali na jednom místě.“ − „Líbilo se mi všechno“ − „Líbilo jo“ − „jak jsme šli ven protože to obvykle v žádné hodině není.“ − „Moc se mi líbilo že jsme byli venku a vypracovávali listy tam.“ − „Dost se mi to líbilo, ale byli jsme dost dlouho venku.“ − „Líbilo. Bylo to docela dlouhé. perfektně zpracováno.“ − „Skvělé otázky, dobré dotazy, skvělé vysvětlení. Bylo to moc dobré a chtěla bych někdy, aby zase pán učitel přišel.“ − „Hodně se mi to líbilo a líbilo se mi, kde jsme byli“ − „Líbilo se mi to protože jsme byli v přírodě“ − „Líbilo se mi to. Bylo to fajn, úkoly některé byly těžké. A některé byly takové přiměřené a některé lehké. Líbilo se mi to.“ − „Nic bych nezměnil a všechno se mi líbilo.“ − „Myslel jsem, že budeme více chodit“ − „Líbilo se mi to a neměnil bych nic“ Většina žáků hodnotí cvičení kladně. Některým žákům se líbilo, že byli venku. Jeden žák uvedl, že jsme se moc zdržovali na jednom místě. Žáky by určitě více bavilo, kdyby se mohly jednotlivé skupiny přesunovat samy mezi stanovišti, protože některé skupiny měly úkoly vyřešené rychleji a musely čekat na ostatní. V tomto cvičení jsem však pokládal za důležité, abych na místě žákům jednotlivé úkoly okomentoval a vysvětlil. Při vysvětlování významu a funkce staveb na řece a odečtu výšky hladiny z vodočtu je důležité, aby byli žáci v přímém kontaktu s těmito objekty.

57

8.3 Doprava v Jablunkově 8.3.1 Úvod k terénnímu cvičení Terénní cvičení Doprava v Jablunkově je zaměřeno na sčítání dopravy a práci s jízdními řády. Cvičení je vhodné realizovat v osmém ročníku po probrání učiva světové hospodářství – sektorová a odvětvová struktura. Navazuje tedy zejména na tematický celek společenské a hospodářské prostředí. Cvičení má časovou dotaci tři vyučovací hodiny. Přibližně padesát minut je vyhrazeno na sčítání dopravy a značení silnic. Jedna vyučovací hodina je vyhrazena na práci s jízdními řády. Zbylý čas je vyhrazen na úvod a vyhodnocení cvičení. V prvním úkolu žáci zjistí pomocí mapy značení silnic 1. a 2. třídy a evropských mezinárodních silnic pomocí mapy. Evropské mezinárodní silnice jsou značeny písmenem E a dvojciferným číslem. Díky pozici České republiky uprostřed Evropy tudy prochází třináct mezinárodních silnic a z toho páteřní E50, E55, E65, E75 vedoucí přes celý kontinent. Páteřní silnice vedoucí ve směru sever- jih mají dvojciferná čísla končící číslem 5. Čísla silnic směrem k východu narůstají. Čísla páteřních silnic ve směru západ – východ mají dvojciferná čísla končící nulou. Čísla ve směru na jih narůstají. Druhý úkol je zaměřen na celostátní sčítání dopravy, které se v České republice provádí v letech končících na nulu nebo pětku. Výsledky z let 2000, 2005 a 2010 lze najít na stránkách ředitelství silnic a dálnic. Uváděné výsledky sčítání jsou ročním průměrem intenzit denní dopravy ve vozidlech za 24 hodin. Na dálnicích probíhá sčítání pomocí automatických detektorů dopravy a na silnicích pomocí ručního měření. Při ručním měření se používá sčítací list a každý sledovaný prostředek se zaznamenává čárkou do kolonky příslušného druhu vozidla. Každé páté vozidlo určitého druhu se zaznamená šikmou čárkou, kterou se škrtají čtyři čárky předchozí. Nasčítané údaje slouží pro získání informací o zatíženosti silnic a dálnic, dále jako podklady pro plánování nových nebo zkapacitňování stávajících komunikací, posuzuje se vliv dopravy na životní prostředí a vytváří se prognózy vývoje zatížení silniční sítě. V Jablunkově se měří doprava na silnici 474 na úseku od Návsí po odbočku na Bukovec, kde se nachází autobusové stanoviště a na úseku od odbočky na Bukovec po zaústění do silnice 11. Před otevřením obchvatu v roce 2008 projíždělo Jablunkovem přes dvacet tisíc vozidel a očekávalo se jejich navýšení po uvedení do plného provozu automobilku Hyundai v Nošovicích. Obyvatele obtěžovaly emise a hluk. Otevření 58

obchvatu ulehčilo dopravě v Návsí a v Jablunkově, přes jehož Mariánské náměstí původně silnice 1. třídy číslo 11 vedla. V dalších cvičeních žáci pracují s autobusovým a vlakovým jízdním řádem, a mapou vedle čekárny na autobusovém stanovišti. Autobusové jízdní řády jsou vyvěšené v čekárně a vlakové jízdní řády jsou ke stažení na stránkách českých drah.

Doporučené zdroje: Výsledky sčítání dopravy z roku 2005: -

dostupné z http://www.scitani2005.rsd.cz/start.htm

Výsledky sčítání z roku 2010: -

dostupné z www.scitani2010.rsd.cz/pages/informations/default.aspx

Sčítací list ke stažení: -

dostupné z www.rszk.cz/aktual10/TZ_RSZK10_015.pdf

Ukázka vyplněného sčítacího listu: -

dostupné z www.csd.cdv.cz/file/ukazkove-vyplnene-scitaci-listy/

Traťové jízdní řády ke stažení: -

dostupné z www.cd.cz/cs/vnitrostatni-cestovani/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/

59

8.3.2 Pracovní list

60

61

62

8.3.3 Klíč k pracovnímu listu 1. ÚKOL a) Číslo íslo silnice 2. třídy: tř 474 b) Číslo íslo silnice 1. třídy: tř 11 c) Číslo íslo evropské mezinárodní silnice: E75 d) Jablunkovský průsmyk prů 2. ÚKOL b) získání informací o zatíženosti silniční silni a dálniční sítě získání podkladů dů pro přípravu ípravu staveb pozemních komunikací zjištění údajůů pro posuzování vlivu provozu na životní prostředí prost prostř c) V roce 2008 byl vybudován západně západn od města silniční ční obchvat, který ulehčil uleh přetížené etížené komunikaci vedoucí přes p centrum města. 3. ÚKOL a)

4. ÚKOL a) Z Jablunkova do Mostů Most u Jablunkova jezdí nejvíce autobusůů v časovém intervalu: b) 13:00 – 15:00 b) V neděli ěli jede do Bukovce poslední autobus v 22:55 hodin. c) Cesta z autobusového stanoviště stanovišt v Jablunkově na zastávku Horní Lomná, Přeláč P trvá autobusem 22 minut 5. ÚKOL Názvy obcí:Jablunkov, Písečná, Píse ná, Písek, Bukovec, Nýdek, Bystřice, Milíkov, Bocanovice, Návsí 6. ÚKOL Odjezd z Jablunkova: Jablunkov 4:58 hodin Odjezd z Návsí: 5:09 hodin Doba jízdy vlakem 15 minut Ujetá vzdálenost celkem: 15 km

4/4 63

8.3.3 Klíč k pracovnímu listu 1. ÚKOL a) Číslo íslo silnice 2. třídy: tř 474 b) Číslo íslo silnice 1. třídy: tř 11 c) Číslo íslo evropské mezinárodní silnice: E75 d) Jablunkovský průsmyk prů 2. ÚKOL silni a dálniční sítě b) získání informací o zatíženosti silniční získání podkladů pro přípravu ípravu staveb pozemních komunikací zjištění údajůů pro posuzování vlivu provozu na životní prostředí prost prostř c) V roce 2008 08 byl vybudován západně západn od města silniční ční obchvat, který ulehčil uleh přetížené etížené komunikaci vedoucí přes p centrum města. 3. ÚKOL a)

4. ÚKOL a) Z Jablunkova do Mostů Most u Jablunkova jezdí nejvíce autobusůů v časovém intervalu: b)) 13:00 – 15:00 b) V neděli ěli jede do Bukovce poslední autobus v 22:55 hodin. c) Cesta z autobusového stanoviště stanovišt v Jablunkově na zastávku Horní Lomná, Koupaliště trvá 22 minut. minut Autobus urazí 13 km. Šestnáct žáků osmé třídy a jeden učitel itel zaplatí za jízdné dohromady 169 Kč (dospělý 1*25Kč, č, žáci 16*9Kč) 16*9K 5. ÚKOL Názvy obcí:Jablunkov, Písečná, Píse ná, Písek, Bukovec, Nýdek, Bystřice, Milíkov, Bocanovice, Návsí 6. ÚKOL Odjezd z Jablunkova: 4:58 hodin Odjezd z Návsí: 5:09 hodin Doba jízdy vlakem 15 minut Ujetá vzdálenost celkem: 15 km

64

8.3.4 Metodický list

TÉMA HODINY: DOPRAVA V JABLUNKOVĚ TEMATICKÝ CELEK A OČEKÁVANÉ VÝSTUPY 1. Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie očekávané výstupy: -

organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů

2. Terénní geografická výuka, praxe a aplikace očekávané výstupy: -

aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech

3. Společenské a hospodářské prostředí -

zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje

CÍLE VÝUKY Žák bude po skončení výuky schopen: -

vysvětlit značení silnic 1. a 2.. třídy v České republice a značení evropských mezinárodních silnic demonstrovat sčítání dopravy s použitím sčítacího listu přiřadit projíždějící vozidla do příslušné kategorie vozidel vysvětlit, proč se sčítání dopravy provádí vyhodnotit výsledky sčítání z roku 2005 a 2010 vysvětlit význam symbolů použitých v autobusovém jízdním řádu použít silniční a železniční jízdní řád

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: -

Osobnostní a sociální výchova Environmentální výchova

POMŮCKY: - psací potřeby, pracovní listy, podložka na

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VAZBY: -

PŘÍPRAVA UČEBNY:

-

psaní

ČASOVÁ DOTACE: 3 vyučovací hodiny

Matematika

Učebna s dataprojektorem pro vysvětlení práce s jízdními řády

ORGANIZAČNÍ PODMÍNKY: -

-

-

Výuka bude probíhat formou skupinové práce po 2-3 žácích. Začátek výuky bude probíhat v učebně s dataprojektorem, kde bude žákům vysvětlena práce s jízdními řády. Samotné cvičení bude probíhat na autobusovém stanovišti. Vyhodnocení a vysvětlení řešení proběhne v učebně nebo v terénu. Personální zajištění 1-2 učitelé

65

ČINNOST ŽÁKŮ

SCÉNÁŘ CVIČENÍ ČAS ČINNOST UČITELE

Úvodní informace k cvičení, rozdělení žáků do skupin

0:00 – 0:10

Žáci se naučí pracovat s jízdními řády.

0:10- 0:20

Žáci vyhledávají na mapě značení silnic. Žáci sčítají dopravu na silnici u autobusového stanoviště.

0:20 – 0:30 0:30 – 0:55

Žáci plní úkol 2 b), c) Žáci plní úkol 3 Žáci plní úkol 4 Žáci plní úkol 5 Žáci plní úkol 6 Vyhodnocení cvičení

0:55 – 1:10 1:10 – 1:15 1:15 – 1:25 1:25 – 1:35 1:35 – 1:45 1:45 – 2:15

Učitel sdělí žákům organizační informace k cvičení a rozdělí žáky do skupin. Učitel vysvětlí žákům jak pracovat s jízdními řády. Učitel žákům vysvětlí jak pracovat se sčítacím listem a dohlíží na bezpečnost žáků.

Učitel s žáky vyhodnotí cvičení a sdělí žákům další informace k důvodu provádění sčítání. dopravy, vliv místních přírodních podmínek na dopravu, tvorba a návaznost jíznídích řádů atd.

66

8.4 K nejvýchodnějšímu bodu ČR přes Sušanské šance 8.4.1 Úvod k terénnímu cvičení Celodenní terénní cvičení je lokalizováno do obce Bukovec. Cvičení je rozděleno

na

dvě

části

„Pevnost

Sušanské

šance“

a

„Naučnou

stezkou

k nejvýchodnějšímu bodu České republiky“. Trasa je dlouhá 3,5 km a cvičení trvá 6,5 hodiny. Vypracování pracovních listů zabere 5,5 hodiny a při účasti žáků ZŠ Jablunkov je navíc 1 hodina na přesun autobusem. Pracovní list obsahuje celkem 16 úkolů, 7 úkolů v první části a 9 úkolů v druhé části.

Obr. 11: Trasa terénního cvičení K nejvýchodnějšímu bodu ČR přes Sušanské šance. Zdroj: mapy.cz, vlastní úprava

První část cvičení je zaměřena zejména na zeměpisný tematický celek Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie, který se probírá v šesté třídě. Další činnosti navazují také na celek Česká republika a Životní prostředí, které se nejčastěji probírají nejčastěji v 9. třídě. V obou cvičeních se nejvíce uplatňuje mezipředmětový vztah s dějepisem. Žáci zde uplatní dějepisné znalosti 8. a 9. třídy. Z toho důvodu je cvičení nejvhodnější pro žáky 9. třídy. Než se žáci odeberou do terénu, zjistí si během přípravné fáze ve škole GPS souřadnice zaniklé pevnosti Sušanské šance pomocí historické mapy na internetu. Pomocí GPS přístroje tuto pevnost najdou. Žáci provedou náčrt pevnosti a splní úkoly s buzolou. 67

Sušanské šance je jedna z pevností nazývaných Jablunkovské šance, které vznikaly na ochranu hranice Slezska před vpádem z Uher. Dodnes je na české straně hranice známá poloha jedenácti pevností. Poslední pevnost byla objevena teprve v roce 2014 na svahu kopce Hrádek v obci Bukovec. Sušanské šance jsou ukázkově dochovanou vojenskou pevností. Je zde zachovalý výrazný zemní val a dělové rampy s nájezdovými rampami. K pevnosti žáky dovede dobře zachovaná stará úvozová cesta. Severozápadním a jižní směrem lze z pevnosti vidět přes údolí vyvýšená místa, kde ležely další pevnosti. Údolí tak byla chráněné z obou stran a všechny pevnosti si mohly postupně předat vizuální signál o blížícím se nepříteli. Žáci zde získají představu o původní podobě pevnosti, o její funkci a významu pro obranu hranice. Kvalitní informace o poloze, historii a současném stavu všech pevností poskytuje stránka www.hrady.cz,

z tištěných zdrojů například Jablunkovské šance od Krůle (2005).

Většina pevností je zaznačena na mapách 1., 2. a 3. vojenského mapování pod názvem Alte

Schanze.

Všechny

tři

vojenské

mapování

lze

nalézt

na

stránce

www.oldmapsgeolab.cz. Pro získání souřadnic pevností nebo zjištění polohy na turistické nebo letecké mapě je vhodná stránka www.mapy.cz, kde je mapa II. vojenského mapování. Pokud škola GPS přístroje nemá, tak mohou žáci v terénu vyhledávat pevnost pomocí turistické mapy. V druhé části cvičení žáci plní úkoly s pomocí tabulí naučné stezky, které seznamují čtenáře s okolním regionem, s jeho historií, tradicemi, faunou, florou a přírodní rezervací Olecky. Naučná stezka vznikla v roce 2008 a do té doby nevedla k nejvýchodnějšímu bodu žádná turistická ani naučná stezka. Mnoho lidí se stále domnívá, že nejvýchodnější obcí České republiky je Hrčava a bodem trojmezí, které je však místem styku hranic Česka, Polska a Slovenska. Závěr cvičení se věnuje geologii regionu. Nejvýchodnější bod leží u potoka Oleška, v jehož korytě lze pozorovat výchozy flyšových hornin. Žáci v posledním úkolu musí vymyslet příběh o vzniku pískovcových koulí, které se v této oblasti vyskytují. Pro vnější Západní Karpaty je typické střídání různých usazených hornin zvaných flyš, který je tvořen zejména pískovcem a jílovcem. Většinou jsou překryty zvětralinami a mladšími usazeninami. Výchozy flyšových hornin můžeme pozorovat v lomech a v přirozených výchozech, které většinou najdeme v korytech vodních toků. Na řece Olše zejména na jejím horním toku a na středním toku například v lokalitě U Belka v Hrádku nebo v Třinci pod

68

sídlištěm Sosna. Tyto horniny snadno podléhají erozi, a proto mají kopce oblé tvary a tekoucí voda způsobuje vznik úzkých hlubokých údolí a roklí.

Doporučené zdroje: Popis pevností Jablunkovské šance: -

KRŮL, M., NOVÁKOVÁ, P. Jablunkovské šance. 1. vyd. Český Těšín: Muzeum Těšínska, 2005, 96 s.

-

dostupné na: http://www.hrady.cz/index.php?OID=3172

Historie obcí nacházejících se podél Olše: -

Olza od pramene po ujście. Vyd. 2. Český Těšín: Region Silesia, 2001. 152 s.

Fyzickogeografická charakteristika Jablunkovska: -

VENCÁLEK, F. Severní Morava a české Slezsko: geografie místního regionu pro základní školy. 1. vyd. Český Těšín: Olza, 1995, 111 s.

Dějiny obce Bukovec: -

BYRTUS, Josef. Bukovec: nejvýchodnější obec České republiky = Bukowiec : znad krańca Republiki Czeskiej. Vyd. 1. Vendryně: Beskydy, 2013, 259 s.

Mapy 1. vojenského mapování: -

dostupné z www.mapy.cz/19stoleti?x=15.6252330&y=49.8022514&z=6

Mapy všech vojenských mapování -

dostupné z www.oldmaps.geolab.cz

Popis kamenných koulí: -

dostupné z www.wmmagazin.cz/view.php?cisloclanku=2009060022

Popis flyše: -

dostupný z www.frydekmistek.cz/prilohy/Texty/117902/1342532787_11_ karpatsky_flys_geologicky_zaklad_krajiny.pdf

69

8.4.2 Pracovní list

70

71

72

73

74

75

76

77

78

79

8.4.3 Klíč k pracovnímu listu 1. ÚKOL a) 49°32.87570´N, 18°50.51828´E d) Zahloubení cesty je způsobeno jejím dlouhodobým využíváním. Hlavně potahy s koňmi, které jízdou po cestě způsobovaly rozrušování jejího podloží a cesta se tak prohlubovala. Prohlubování mohla urychlit tekoucí voda, sklon terénu nebo také vlastnosti podloží. e) Plošiny byly určeny pro děla g) Azimut: šance Komorovský Grúň: 200°, šance na Kempě: 320° 2. ÚKOL b) Obec Bukovec má 1360 obyvatel a protéká jim řeka Olše. c) První písemná zmínka o Bukovci je z roku 1353. Osada měla sloužit jako zázemí pro zdejší Strážnici, která měla chránit jihovýchodní území Těšínského knížectví. První obyvatelé se zabývali zejména mýcením bukových lesů a první valašští osadníci zavedli salašnickou činnost. d)

e) Louky se musí pravidelně kosit. f) Územím vedla stezka: c) hedvábná Zkratka TK označuje: a) Teschen Kammer (Těšínská komora) g) Ve zdejších lesích převládá smrkový porost. Výsadba je ekonomicky nejvýhodnější. Smrky rychle rostou a dřevo se snadněji těží a zpracovává. 80

Většinou je smrk vysazen mimo jeho přirozené prostředí (pod 800 m n.m.) proto je náchylnější k větrným kalamitám, napadení hmyzím a houbovým škůdcem. Dochází k degradaci půdy (rozklad jehličí okyseluje půdu), k odplavování živin a erozi půdy. Snižuje se druhová rozmanitost. Na území Bukovce nemůžeme potkat: b)

f)

h) 1. zaokrouhlení: 18°51´33´´ = 18°52´; 12°05´29´´ = 12°05´ odečtení: 18°52´ - 12°05´ = 6°47´ 2. 360°=24h=1440 min, 1440/360 = 4, 1°=4 min 1°=60´, 4 min = 240 s, 240/60=4, 1´=4 s 3. 6° * 4 min = 24 min, 47´*4 s = 188 s = 3 min 8 s 24 min + 3 min 8 s = 27 min 8 s Dne 1. 9. 2014 vycházelo slunce v obci Krásná v 6:27 hodin.

81

8.4.4 Metodický list k terénnímu cvičení TÉMA HODINY:Hledání pevnosti Sušanské šance. Naučnou stezkou k nejvýchodnějšímu bodu České republiky TEMATICKÝ CELEK A OČEKÁVANÉ VÝSTUPY 1. Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie očekávané výstupy: -

-

organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu

2. Přírodní obraz země očekávané výstupy: -

prokáže na konkrétních příkladech tvar planety Země, zhodnotí důsledky pohybů Země na život lidí a organismů

3. Životní prostředí očekávané výstupy: -

uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost

4. Česká republika očekávané výstupy: -

vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům

5. Terénní geografická výuka, praxe a aplikace očekávané výstupy: -

ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech

CÍLE VÝUKY Žák bude po skončení výuky schopen: -

-

použít nástroje internetové stránky www.mapy.cz použít historickou mapou a vysvětlit možnosti jejího využití použít GPS přístroj a buzolu k nalezení objektů rozlišit v terénu antropogenní (úvozová cesta, pevnost) a přírodní tvary nakreslit půdorys objektů, odhadnout jejich rozměry, vytvořit odpovídající grafické měřítko a vytvořit si představu o původní podobě pevnosti Sušanské šance shrnout základní informace o obci Bukovec – poloha, historie 82

-

-

-

zakreslit do mapy Moravskoslezského kraje, města a názvy okolních krajů a států vysvětlit důvod a způsob ochrany flory a fauny v přírodní rezervaci Bukovec – Olecky vysvětlit vliv fyzickogeografických podmínek na vznik obchodních stezek procházejících Jablunkovskem vysvětlit výhody a negativní důsledky výsadby smrkové monokultury a vyjmenovat faunu vyskytující se v regionu vysvětlit vliv rotace země na střídání dne a noci a vypočítat časový rozdíl mezi dvěma místy na zemi pomocí zeměpisné délky zařadit region do správné geomorfologické jednotky, vyjmenovat horniny, které jsou typické pro geologické podloží regionu a vysvětlit jejich vznik

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: -

-

Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VAZBY: -

-

POMŮCKY: - GPS přístroj, buzola, pero, tužka, guma,

PŘÍPRAVA UČEBNY:

-

pracovní listy, podložka na psaní

ČASOVÁ DOTACE: -

7 vyučovacích hodin • 1 vyučovací hodina v počítačové učebně • 1 vyučovací hodina na přesun • 5 vyučovacích hodin v terénu

Český jazyk – příběh o vzniku pískovcových koulí Dějepis – Sušanské šance, dějiny obce Bukovec, II. vojenské mapování, úvozová cesta, Těšínské knížectví Matematika – výpočet východu slunce, tvorba grafického měřítka Přírodopis – PR Bukovec Olecky, Fauna a Flóra, Geologie Tělesná výchova – pohyb v terénu Výtvarná výchova – kreslení půdorysu Německý jazyk - historická mapa, hraniční kámen Počítačová učebna – použití počítačů a dataprojektoru

ORGANIZAČNÍ PODMÍNKY: -

-

-

Výuka bude probíhat formou skupinové práce po 3-5 žácích (záleží na počtu žáků a GPS přístrojů). První hodina bude probíhat v učebně informatiky. Žáci musí mít s sebou peníze na autobus. Cena k 10/2014 je 19Kč (žáci do dovršení 15 let) a 38Kč (15 let a více). Aktuální ceny na stránce dopravce: www.arrivamorava.cz/tarif/odis Personální zajištění: 1-2 učitelé.

83

ČINNOST ŽÁKŮ

SCÉNÁŘ CVIČENÍ ČAS ČINNOST UČITELE

Sraz ve škole Úvod

7:00 7:00 – 7:15

Zjištění GPS souřadnic (1.a)

7:15 – 7:25

Uložení souřadnic do GPS přístroje (1.b)

7:25 – 7:55

Přesun na autobusové stanoviště v Jablunkově. Přesun autobusem na zastávku Bukovec, škola. Úvozová cesta, nalezení pevnosti (1.c)

7:55 – 8:05

Plošina (1.e) Kreslení půdorysu (1.d)

8:50 – 8:55 8:55 – 9:25

Azimut (1.f)

9:25 – 9:40

Vyhodnocení, svačina

9:40 – 10:00

Svačina

10:00 – 10:20

Přesun k rozcestníku Rašeliniště rezervace (2.a) Tabule č.1 (2.b) Tabule č. 2 (2.c) Tabule č. 3 (2.d) Tabule č.4 (2.e) Tabule č. 5 (2.f) Tabule č. 6 (2.g) Tabuleč. 7 (2.h)

10:20 -10:40

Geologie (2i)

11:40 – 12:10

Vyhodnocení

12:10 – 12:50

Přesun k autobusové zastávce Bukovec, hraniční přechod. Přesun autobusem do Jablunkova aut. st. Rozchod u školy.

12:50– 13:10

Učitel sdělí žákům organizační informace a pokyny k terénnímu cvičení a seznámí je s cílem terénní výuky. Postup zjištění souřadnic může žákům ukázat pomocí dataprojektoru. Učitel zkontroluje, zda žáci uložili správné souřadnice. Pokud zbude čas, mohou se žáci naučit navigovat podle uložených souřadnic.

8:05 – 8:20 8:20 – 8:50

10:40 – 10:45 10:45 – 10:50 10:50 – 10:55 10:55 – 11:00 11:00 – 11:10 11:10 – 11:20 11:20 – 11:40

Po výstupu z autobusu musí učitel žáky navést k první odbočce vlevo z hlavní silnice, aby žáci šli přes úvozovou cestu a ne přes soukromý pozemek. Učitel by měl dohlížet na to, aby si činnosti mezi sebou rozdělili a urychlili, tak práci. Pokud si nebudou vědět rady s určením měřítka a směrové růžice, může žákům poradit. Učitel zkontroluje správné určení azimutu. Společná kontrola pracovních listů 1. cvičení.

Při přesunu k nejvýchodnějšímu bodu ČR by se měl jeden učitel držet nejrychlejší skupiny a druhý učitel jít za poslední skupinou. U jednotlivých úkolů, kromě (2. h) není nutná asistence učitele.

Pokud budou mít žáci problém s výpočtem východu Slunce, tak úkol spočítají společně s učitelem. Učitel žákům ukáže vrstvy spraše v potoce Oleška. Společná kontrola pracovních listů ke 2. úkolu. Četba příběhů o vzniku kamenných koulí.

13:10 – 13:25 13:30 84

8.4.5 Zpětná vazba a vyhodnocení cvičení Terénní cvičení bylo realizováno 22.10.2014 s třídou 9. C. Cvičení se zúčastnilo 19 žáků, učitelka zeměpisu a učitelka dějepisu. Žáci byli náhodně rozděleni do sedmi skupin. Pět skupin po třech žácích a dvě skupiny po dvou. Počasí bylo polojasné, od 7°C ráno do 13°C v poledne. Při příchodu na pevnost Sušanské šance, zde byla mlha, která se během půlhodiny vytratila. Po realizaci cvičení byl poupraven časový scénář cvičení a realizace také odhalila některá organizační opatření, které jsou vhodné provést. Přípravná fáze cvičení byla realizována v učebně informatiky. Na tuto fázi je vhodné vyčlenit více času kvůli případným technickým komplikacím. Časovou rezervu je možné využít na podrobnější vysvětlení práce s GPS přístrojem a buzolou.

Obr. 12: Terénní pozůstatky pevnosti Sušanské šance. Zdroj: Daniel Andrášik, 2014

Na začátku výuky je důležité stanovit podmínky hodnocení cvičení. Tento krok jsem neprovedl a během cvičení se to negativně projevilo. Ve skupinách se žáci nezapojovali do práce stejnou měrou. Někteří se práci vyhýbali a nechávali ji na spolužácích. U těžších úkolů neměli dostatečnou motivaci se snažit ho vyřešit. Vhodnější by bylo vytvořit pouze dvoučlenné skupiny. Žáci by se do plnění úkolů lépe zapojili. Oba by si mohli vyzkoušet hledání pomocí GPS přístroje – hledání pevnosti a 85

hledání rozcestníku rašeliniště rezervace. Vhodné by bylo otázky bodově ohodnotit a nejlepšími týmu slíbit odměnu nebo pracovní listy oznámkovat. Žáky by to nutilo se do práce aktivněji zapojit a soupeřit mezi sebou. Nestanovení podmínek hodnocení se projevilo při práci s tabulemi naučné stezky. Při přesunu k naučné stezce pomocí GPS žáci nadšeně spěchali a vzdálili se od pedagogického dozoru. Předpokládal jsem, že žáky dostihneme při plnění úkolů z naučných tabulí. Všechny skupiny však spolupracovaly a řešení si navzájem diktovaly, což šlo poznat ze stejných chyb u jednotlivých skupin. Skupiny jsme tak dostihli až u nejvýchodnějšího bodu ČR. Proto by bylo vhodné, aby žáci mezi sebou soupeřili a před plněním úkolů z naučné tabule by měli počkat na pedagogický dozor, který by případnou spolupráci mezi týmy lépe ohlídal. Čas na svačinu je vhodné zařadit po první části. Během pauzy může učitel žákům cvičení opravit a potom vyhodnotit. Čas do odjezdu autobusu může také využít pro opravu druhé části a k závěrečnému vyhodnocení.

Obr. 13: Výchozy flyše v korytě potoka Oleška. Zdroj: Daniel Andrášik 2014

Pro získání zpětné vazby od žáků jsem vytvořil dotazník, který žáci po skončení cvičení anonymně vyplnili. Dotazník je uveden v příloze č.7. V následujícím textu jsou

86

uvedeny otázky a odpovědi z dotazníků, které byly slovně a pomocí grafů vyhodnoceny.

Otáky a jejich vyhodnocení: 1. Navštívil jsi před terénním cvičením pevnost Sušanské šance? a) ano

b) ne

2. Navštívil jsi před terénním cvičením nejvýchodnější bod ČR? a) ano

b) ne

Tab. 7: Návštěvnost Sušanských šancí a nejvýchodnějšího bodu ČR žáky

Návštěva před terénním cvičením

ano

ne

Sušanské šance

5

14

Nejvýchodnější bod ČR

7

12

Sušanské šance jsem si vybral také z toho důvodu, že je mnoho lidí nezná. Kromě velké pevnosti v Mostech u Jablunkova jsou ostatní pevnosti málo známé. Mnoho z nich bylo zaoráno nebo jsou málo patrné v lesním porostu. Pevnost Sušanské šance je však dobře zachovaná a většina žáků ji mohla zkusit poprvé objevit pomocí GPS přístroje. Pevnost si však začíná získávat větší pozornost. Na posledním vydání turistické mapy klubu českých turistů už je zaznačená a je zmíněna také na internetových stránkách obce Bukovec. Když jsem se během přípravné fáze zeptal žáků jestli už navštívili nejvýchodnější bod ČR, tak se všichni přihlásili. Jeden žák říkal, že tam byli během školního výletu. Žáci si však tento bod spletli s trojmezím na Hrčavě. Lidé si trojmezí pletou s nejvýchodnějším bodem zřejmě také díky propagaci obce. Titul nejvýchodnější obce může přilákat turisty. Hrčava sice pozemky nezasahuje nejvýchodněji, ale její centrum a obydli jsou východněji než Bukovec. V obci může návštěvník dokonce dostat potvrzení o návštěvě nejvýchodnější obce České republiky.

87

3. Oznámkuj jako ve škole (od 1 do 5) jak se ti cvičení líbilo: _ _ _ ZNÁMKOVÁNÍ TERÉNNÍHO CVIČENÍ 16

Počet žáků

14 12 10 8 6 4 2 0 1

2

3

Známka

Graf 7: Známkování terénního cvičení.

Žáci hodnotili cvičení velmi kladně. Většina hodnotila terénní cvičení na výbornou, čtyři dvojkou a jeden trojkou. Průměrná známka vychází 1,31.

4. Napiš alespoň tři úkoly, které se ti nejvíce líbily: _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

Počet žáků

ÚKOLY, KTERÉ SE ŽÁKŮM NEJVÍCE LÍBILY 12 10 8 6 4 2 0

Graf 8: Úkoly, které se nejméně líbily

88

5. Napiš alespoň tři úkoly, které se ti nejméně líbily: _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ÚKOLY, KTERÉ SE ŽÁKŮM NEJMÉNĚ LÍBILY 12

Počet žáků

10 8 6 4 2 0

Graf 9: Úkoly, které se nejvíce líbily

V páté a šesté otázce měli žáci napsat úkoly, které se jim líbily nejvíce a nejméně. Graf je trochu zkreslující, protože se všichni žáci nevyjádřili přesně. V některých případech žáci chválili skupinu otázek nebo napsali, že nemají co vytknout. Ty to případy jsem vypsal níže. U páté otázky žáci také napsali: − „Hlavně se mi líbila práce s navigací,vyhledávání souřadnic a orientování v terénu. Celý den se mi hodně líbil a byl velmi poučný“ −

„Doplňovací cvičení“

− „Doplňování informací z naučných tabulí“ − „Naučná stezka“ − „Hledání informací z naučných tabulí“ −

„Všechny“

− „Tabule 1 – 6“ − „doplňovat chybějící slova do textu (text byl na 7 tabulích, které jsme cestou na nejvýchodnější bod viděli)“ − „Vše bylo fajn“ 89

U šesté otázky také napsali: − „Líbily se mi všechny úkoly, byly zajímavé.“ − „Žádné“ − „Vyjít na sušanské šance v mokré trávě“ − „Jediné co se mi moc nelíbilo bylo zakreslování do mapy. Ještě mi vadilo to, že byla docela zima, ale to nikdo neovlivní“ − „číst vlastní pověst“ Z odpovědí vyplývá, že se žákům nejvíce líbilo hledat objekty pomocí GPS přístroje a pracovat s historickou mapou na stránce www.mapy.cz. To jsem si oveřil také na základní škole Krásného v Brně, kde byli žáci s prací s GPS velmi nadšení. Překvapilo mne jak rychle se naučí děti s přístrojem pracovat a také jak rychle se s přístrojem pohybují v terénu. Osmi žákům se líbilo vymýšlení příběhu o vzniku kamenných koulí. Tato aktivita žáky bavila také z toho důvodu, že si příběhy před sebou nakonec přečetli. Některé byly velmi nápadité a zábavné. Příběhy jsou uvedeny v příloze č. 4 na straně 122. Na těchto příbězích lze vidět, jak žáci dokáží aplikovat do vymyšlených textů znalosti a pojmy z různých oborů jako např. doba ledová, lovci mamutů, kyselé deště, bůh Radegast, Krakonoš z Krkonoš, archeologové atd. Dále je v grafu několik cvičení z naučné stezky, která se líbila vždy jen jednomu žákovi. Pět žáků však napsalo, že je jim líbily všechny úkoly u tabulí naučné stezky. Vyhledávání odpovědí v textu naučných tabulí žáky bavilo. Čtyři žáci uvedli, že se jim líbil úkol s kreslením půdorysu pevnosti. Některým žákům se podařilo půdorys velmi dobře nakreslit. Kresby půdorysu jsou uvedeny v příloze č. 3 na straně 116. Kresba půdorysu však patřila u osmi žáků mezi nejméně oblíbenou aktivitu.

Tento úkol byl jeden

z časově nejnáročnějších a to je jeden z důvodů, proč u žáků patří mezi nejméně oblíbené. Někteří žáci si nevěděli rady jak půdorys nakreslit a také měli problémy s tvorbou grafického měřítka, které jsem jim pomohl vypočítat. Poradil jsem jim, aby si změřili šířku pevnosti pomocí krokování. Všiml jsem si, že jeden žák použil jiné řešení, které mne nenapadlo. Změřil si šířku pevnosti přesněji pomocí GPS přístroje. Nejméně se žákům líbila práce s buzolou. Žácí měli za úkol zjistit z historické mapy azimut sousedních dvou pevností a jejich směr mi ukázat. Ani podle návodu se to žákům nedařilo a proto jsme postup udělali společně. Ve skupiny měli žáci jednu buzolu. Některé žáky snad nebavilo, čekat až spolužák splní úkol. Jiní asi jen postupovali podle 90

mých pokynů, ale práci s buzolou dobře nepochopili. U úkolu s kreslením půdorysu a práci s buzolou jsem také trochu podcenil. Žákům jsem mohl lépe vysvětlit proč tyto úkoly plní a jak by měli postupovat. S vysvětlováním jsem trochu pospíchal a nedal jsem ji dostatečný čas na řešení, protože jsem se bál, že nestihneme druhou část terénního cvičení. Druhá část cvičení byla nakonec méně časově náročná, než jsem předpokládal. Proto byl časový scénář upraven v prospěch první části na pevnosti. Pěti žákům se nelíbila otázka s výpočtem východu Slunce. Tuto otázku považuji za nejtěžší ze všech. Od učitele matematiky jsem se dozvěděl, že stejná otázka byla na přijímacích zkouškách na čtyřleté gymnázium. Společně jsme příklad spočítali. Přesto si myslím, že pro některé to bylo dost složité a nepochopili jak příklad spočítat. Hlavní je však, aby pochopili, že vlivem rotace Země má každá zeměpisná délka svůj místní čas, který se liší od pásmového. Mezi otázkami, které se žákům nejméně líbily, se objevila také otázka s úvozovou cestou a hraničním kamenem. Někteří žáci si ani nevšimli, že jdou podél úvozové cesty. Hraničního kamene si nevšimla ani jedna skupina. Obě otázky jsou poměrně těžké. Zkratku z hraničního kamene určila správně pouze jedna skupina. Úvozovou cestu neměla ani jedna skupina a na řešení přišli, až když jsem jim poradil. I přes obtížnost otázek by měly v pracovních listech zůstat. Myslím, že je to pro žáky dobrá ukázka toho, jak můžeme z krajiny vyčíst různé informace.

5. Oznámkuj jako ve škole (od 1 do 5) zpracování pracovních listů: a) srozumitelnost: _ _ _

b) náročnost: _ _ _

c) různorodost úkolů: _ _ _

d) poutavost: _ _ _

d) obsah: _ _ _

f) nové informace: _ _ _

Tab. 9: Známkování pracovních listů

1

2

3

4

5

Průměr

Srozumitelnost

13

4

2

0

0

1,42

Náročnost

5

11

3

0

0

1,89

Různorodost úkolů

14

4

1

0

0

1.32

Poutavost

8

8

1

1

0

1,63

Obsah

12

5

1

0

0

1,31

Nové informace

15

3

1

0

0

1,16

91

ZNÁMKOVÁNÍ PRACOVNÍCH LISTŮ 2 1,9 1,8

Průměrná známka

1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1

Graf 10: Známkování pracovních listů

Žáci hodnotili pracovní listy většinou pozitivně známkou jedna nebo dvě, několikrát za tři a jednou čtyřkou za poutavost. Nejlépe průměrem 1,16 hodnotili žáci nové informace. 6. Toto cvičení mne bavilo: a) více než klasická výuka

b) méně než klasická výuka c) stejně jako klasická výuka

Všichni žáci označili, že je terénní cvičení bavilo více než klasická výuka. 7. Při tomto cvičení jsem se naučil znalostí a dovedností: a) méně než při klasické výuce b) více než při klasické výuce c) stejně jako při klasické výuce

Sedmnáct žáků označilo, že se naučili znalostí a dovedností více než při klasické výuce a dva žáci označili, že se naučili znalostí stejně jako při klasické výuce.

92

8. Zaujalo tě téma některých úkolů natolik, že by ses mu věnoval ve svém volném čase a) ano

b) ne

Pokud ano, napiš jaké (např. práce s GPS, s buzolou, s internetovou stránkou www.mapy.cz, historie regionu, návštěva naučných stezek, hledání zaniklých objektů, geologie atd.) Tabulka č. 10: Záujem žáků o témata terénní výuky

Počet žáků

ano

ne

9

10

Žáky zaujala tato témata: − „návštěva naučných stezek“ − „návštěva naučných stezek“ − „geocaching“ − „některým věcem se už věnuji, jelikož děda se aktivně věnuje geocashingu, takže pracujeme s GPS a s mapami. Také často navštěvujeme naučné stezky.“ − „práce s GPS, historie, geologie“ − „historie regionu“ − „návštěva naučných stezek, hledání zaniklých objektů“ − „hodně mě bavilo poslouchat výklady pana učitele a chození s GPS“ − „práce s GPS, s buzolou, hledání věcí“ 9. Pokus se několika větami zhodnotit terénní cvičení. Jak se ti líbilo/nelíbilo. Co bys změnil. Můžeš se vyjádřit k délce cvičení, k času na vypracování úkolů, k volbě lokality, k nevhodným úkolům, k tématu cvičení atd. − „Terénní cvičení se mi velmi líbilo, viděli jsme krásné prostředí přírody (les), v praxi jsme si vyzkoušeli práci s GPS navigací a buzolou, což mnozí ještě nezkoušeli. Ani terén (cesta), kterou jsme šli nebyla příliš náročná.“ − „Líbila se mi různorodost úkolů a změna oproti klasickému učení ve škole, nelíbila se mi početní úloha a práce s mapou.“ 93

− „Terénní cvičení mě docela bavilo až na nějaké vyjímky (úkoly). Čas byl dostačující. Úkoly byly zajímavé.“ − „Cvičení by mohlo být trochu delší. Líbilo se mi.“ − „Myslím si, že v tomto cvičení jsem se naučil více než v normální výuce. Bylo to zábavné a ani ta cesta mi nevadila klidně bych ještě něco doplnil jako přehlídku. Škola by mohla dělat takové cvičení častěji.“ − „Terénní cvičení se mi líbilo, protože jsem se něco nového naučil, ale některé úkoly byly těžší a nezáživné“ − „Celkově se mi líbilo pochodili jsme si a naučili nové věci. Možná bych ale nedělal ten úkol s půdorysem, bylo to moc zdlouhavé a nudné.“ − „Terénní cvičení se mi líbilo, čas a délka byla tak akorát. Nebylo tak moc složité – úkoly byly srozumitelné, něco nového jsem se naučil.“ − „Toto cvičení bylo ideální, moc se mi líbilo. Nejlepší byly příběhy nakonec.“ − „Toto cvičení mě velice bavilo, úkoly byly skělé. Čas byl úplně super. Nejlepší bylo, jak jsme skončili o hodinu dříve. MOC DĚKUJI!!“ − „nic bych neměnil bylo to dobré“ − „S celým dnem a programem jsem spokojená. Čekala jsem, že to bude nudné a nezáživné, ale hodně mě to překvapilo. Dokonce mě to i bavilo a získala jsem nové informace. Už teďka vím jak používat buzolu a rozhodně mě to může někdy pomoct. Líbil se mi výběr lokality. Měli by jsme vědět co máme kolem sebe a tohle nám docela pomohlo. Akorád kdyby to počasí bylo lepší, tak si není na co stěžovat. Rozhodně děkuji za dnešek a byly bych ráda, kdyby se ještě něco takového událo“ − „Cvičení bylo fajn. Změnila bych úkoly, mohly by být víc zajímavé a akční více pohybu v terénu a kdyby jsme si něco mohli vyzkoušet“ − „Cvičení se mi líbilo a nemám žádné protiklady“ − „Cvičení bylo zábavné a poučné“ − „Tento den se mi velice líbil, Nic bych neměnila.“ − „Celý dnešní den se mi moc líbil. Až na některé úkoly ty byly trošku těžší. Aspoň jsme se něco nového naučili a dozvěděli. − „Myslím si, že cvičení bylo zajímavé, ale příště bych vybrala jinší lokalitu. Myslím si, že budete dobrý učitel.“ 94

− „Bylo to fajn, úkoly propracované, akorát na to dopoledne udělané atd. Celkově vše v poho.“

Z hodnocení vyplývá, že se žákům cvičení líbilo. Oceňovali pohyb v přírodě, různorodost a nové informace, zajímavé a propracované úkoly, práci s GPS a délku cvičení. Jeden žák se vyjádřil, že by mohla dělat takové cvičení častěji. Žákům se nelíbilo to, že byly některé úkoly težší a zdlouhavější například náčrt půdorysu nebo početní úloha. Jeden žák by vybral pro cvičení jinou lokalitu.

95

8.5. Další možnosti terénní výuky na Jablunkovsku Jablunkovské Velké šance Pracovní list z cvičení v Bukovci lze s mírnými úpravami použít také k návštěvě pevnosti Jablunkovské šance nacházející v Jablunkovském průsmyku v obci Mosty u Jablunkova, kde jej může využít místní základní škola. Žáci mohou navštívit také přírodní památku kamenné Gule Megoňky, nacházející se 1 km západně od pevnosti. Zde mohou využít poslední list pracovního listu z Bukovce.

Chata Gírová V okolí chaty Gírové lze využít k výuce jeden z největší sesuvů v České republice. U sesuvu se nachází naučná tabule s jeho popisem a s vysvětlením jeho vzniku. Pět set metrů severovýchodně od chaty se nachází pseudokrasové jeskyně, zvané Čertův mlýn, ke kterým je vázána místní pověst. Vrcholem hory Gírová prochází hranice úmoří Baltského a Černého moře. Z vrcholu je výhled na Slovenské pohoří Malá Fatra, Oravské Beskydy a při dobré viditelnosti také Vysoké Tatry. Chata fungovala do 60. let 20. století jako salaš a celá hora byla odlesněná. Uvnitř chaty se nacházejí dobové fotografie. Žáci by mohli pomocí naučné tabule vysvětlit vznik pseudokrasových jeskyní a sesuvu a na mapě změřit plochu sesuvu. Nabízí se možnost vymyslet vlastní legendu o jeskyni Čertův mlýn a vytvořit tak mezipředmětový vztah s českým jazykem. Do mapy mohou zakreslit hranici úmoří a jejich názvy. Z vrcholu Gírové mohou žáci pomocí mapy a buzoly identifikovat pohoří Slovenska. Předměty výtvarná výchova a dějepis lze zařadit formou vlastní kresby původního vzhledu salaše a okolí z 60. let 20. století a zjištěním historie chaty. Cestou k chatě lze opět využít jedné ze zaniklých pevností šance Studeničný. Na místě pevnosti sice již nejsou terénní náznaky, ale hledání její polohy pomocí historické mapy a GPS přístroje by bylo přínosné. Nevýhodou je špatná dopravní dostupnost. Cvičení by bylo vhodné realizovat formou celodenního cyklovýletu z Jablunkova o celkové délce 20 km nebo formou pěšího výletu z Mostů u Jablunkova o celkové délce 9 km.

Dolní Lomná V obci Dolní Lomná je vhodné začít terénní výuku u autobusové zastávky Matyščina Louka. Na tomto místě začínají dvě naučné stezky, na kterých se nacházejí 96

naučné tabule, pomocí kterých mohou žáci plnit úkoly. První stezka o délce 7 km s deseti naučnými tabulemi vede kolem pralesu Mionší, který patří mezi nejzachovalejší lesní komplexy Západních Karpat. Druhá naučná stezka „Krajinou starých horalů“ o délce 4 km se sedmi zastaveními nabízí nahlédnutí na místní krajinu očima horalů, kteří zde žili před 100 lety. Při doprovodu dvou učitelů by se mohli žáci rozdělit na dvě skupiny. Každá by absolvovala jednu naučnou stezku a ve škole by získané informace mohli prezentovat pomocí posteru. U autobusové zastávky se také nachází zemědělský dvorek, kde je možná prohlídka domácího zvířectva a salaše s ukázkou tradičních výrobků z ovčího mléka. Terénní výuka by byla zaměřena mezipředmětově, zejména na přírodopis, zeměpis a dějepis.

97

9. ZÁVĚR Hlavním cílem mé práce bylo vytvoření podkladů pro terénní výuku zeměpisu na Jablunkovsku. Byla navržena čtyři terénní cvičení, která jsou tvořena pracovními listy, klíčem správných řešení, metodickými listy a úvodem pro učitele. Lokality pro terénní cvičení byly vybírány tak, aby byly dobře dostupné a nabízely didakticky zajímavá místa, která jsou vhodná pro terénní výuku různorodých témat navazujících na tematické celky RVP ZV a poskytující mezipředmětové vazby. Tři dopolední cvičení jsou umístěna v blízkosti Základní školy Jablunkov a jedno celodenní terénní cvičení v obci Bukovec. Kromě terénního cvičení Doprava v Jablunkově byla všechna cvičení ověřena v praxi s žáky ZŠ Jablunkov. Žáci poskytli prostřednictvím dotazníků k terénnímu cvičení zpětnou vazbu. Díky realizaci terénní výuky a zpětné vazbě bylo možné pracovní listy a časový scénář cvičení v metodických listech upravit. Výuku je tak možné zrealizovat bez organizačních obtíží, pracovní listy jsou pro žáky srozumitelnější a dokážou s nimi samostatně pracovat. Celkové hodnocení bylo velmi kladné. Většina žáků známkovala cvičení jedničkou nebo dvojkou a samotná výuka je bavila více než klasická. Oceňovali pohyb v přírodě, práci s GPS, zajímavá témata, nové informace a různorodé úkoly. Výtky se nejčastěji objevily k času na vypracování úkolů, náročnosti cvičení a počasí. Proto je realizace vhodnější v teplejším období školního roku. Čas na vypracování cvičení byl u některých úloh navýšen a některé byly ulehčeny nápovědou nebo podrobnějšími instrukcemi. Ze zpětné vazby a z pozorování během cvičení vyplývá, že žáky terénní výuka nejen velmi bavila, ale získali především nové poznatky, a proto je ji vhodné zařadit do ŠVP školy. Terénní cvičení byla kladně hodnocena učitelkou zeměpisu, dějepisu a vedením školy. Za úspěch se dá považovat jednak zveřejnění pracovních listů a příběhů o vzniku pískovcových koulí na internetových stránkách školy, a poté vyvěšení fotografií na facebookovém profilu školy. Vedení navíc plánuje od příštího školního roku pracovní listy využít pro výuku zeměpisu a tak se tato práce nestane další „diplomkou do šuplíku“.

98

10. SHRNUTÍ Diplomová práce se zabývá návrhem terénní výuky na Jablunkovsku. V diplomové práci jsou nastíněny formy, cíle a výhody terénní výuky a její zařazení v systému kurikulárních dokumentů. Byly navrženy tři terénní cvičení v Jablunkově v blízkosti základní školy a jedno cvičení v obci Bukovec. Doporučeny byly další tři lokality pro realizaci terénní výuky. Každé terénní cvičení obsahuje úvod k terénnímu cvičení s teoretickými východisky a doporučenou literaturou, pracovní list pro žáky, klíč k pracovnímu listu a metodický list pro učitele. Metodický list obsahuje tematické celky s očekávanými výstupy, konkrétní cíle výuky, průřezová témata, mezipředmětové vztahy, organizační podmínky a časový scénář cvičení. Tři terénní cvičení byla ověřená v praxi s žáky Základní školy Jablunkov. Žáci poskytli k terénním cvičením pomocí dotazníků zpětnou vazbu, která je v diplomové práci vyhodnocená.

10. SUMMARY Diploma thesis deals with a proposal of field teaching in a region of Jablunkov. In the thesis there are presented forms, goals and advantages of the field teaching as well as its placement in the system of curricular documents. Four field exercises were created, three of them are designed for locality near Jablunkov Primary school and one for Bukovec village. For the realization of the field teaching were also suggested another three localities. Every field exercise consists of introduction with theoretical knowledge and recommended literature, worksheet for pupils, key to the worksheet and methodical sheet for a teacher. Methodical sheet contains thematic units with expected outputs, specific goals of teaching, cross-sectional topics, relations among school subjects, organizational conditions and a schedule of field exercises. Three field exercises were conducted in practise with pupils of Primary School in Jablunkov. Feedback to the field teaching was provided by the pupils who completed the questionnaires. The feedback was evaluated in the diploma thesis.

99

11. POUŽITÉ PRAMENY A LITERATURA Literatura: BYRTUS, J. Bukovec: nejvýchodnější obec České republiky = Bukowiec : znad krańca Republiki Czeskiej. Vyd. 1. Vendryně: Beskydy, 2013. 259 s. Česká republika: sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia. 2. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2008. 32 s. HOFMANN, E.: Integrované terénní vyučování. Brno: Paido, 2003. 123 s. KRŮL, M., NOVÁKOVÁ, P. Jablunkovské šance. 1. vyd. Český Těšín: Muzeum Těšínska, 2005. 96 s. KÜHNLOVÁ, H.: Tady jsem doma aneb Poznej dobře svoje bydliště - Pracovní učebnice regionálního zeměpisu. 1. vydání. Praha: Moby Dick, 1998. 56 s. KÜHNLOVÁ, H.: Kapitoly z didaktiky geografie. Praha : Karolinum, UK. 1999 KÜHNLOVÁ, H.: Život v našem region - pracovní učebnice. Plzeň: Fraus, 2007. 64 s. MARADA, M. (2006). Jak na výuku zeměpisu v terénu? Geografické rozhledy. roč. 15, č. 3, s. 2–5. MÍSAŘOVÁ, D.: Kapitoly z didaktiky geografie - pracovní verze určená k ověření ve výuce.Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. 63 s. Olza od pramene po ujście. Vyd. 2. Český Těšín: Region Silesia, 2001. 152 s. ONDRASZEK, B.: Olza. Vyd. 1. Vendryně: Beskydy, 2007. 211 s. ŘEZNÍČKOVÁ, D. a kol. (2008): Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání: výuka v krajině. Praha : Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, UK. SATRAPA, L., HAVLÍK, A., PICEK, T.: Vodní hospodářství: vodní toky a vodní stavby. Vyd. 1. Vodňany: Střední rybářská škola a Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie, 2014. 183 s. Slezské Beskydy a Jablunkovsko: turistická mapa 1:50 000. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008, 1 mapa. SVATOŇOVÁ, H., LAUERMANN, L. Dálkový průzkum Země - aktuální zdroj geografických informací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 96 s.

ŠUPKA, Jan, Eduard HOFMANN a Jaromír RUX. Didaktika geografie. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 104 s. 100

VENCÁLEK, František. Severní Morava a české Slezsko: geografie místního regionu pro základní školy. 1. vyd. Český Těšín: Olza, 1995, 111 s. ZÁLESKÝ, Jan. Terénní výuka. Geografické rozhledy, 2009, č. 2, s. 14 - 19 Internetové zdroje: Atlas toku Olše [online]. [cit. 2015-01-12]. Dostupný z WWW: http://www.pod.cz/atlas_toku/olse.html¨ Centrum dopravního výzkumu [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.csd.cdv.cz/file/ukazkove-vyplnene-scitaci-listy/ Celostátní sčítání dopravy 2010 [online]. [cit. 2015-02-27]. Dostupný z WWW: http://scitani2010.rsd.cz/pages/informations/default.aspx České dráhy: Traťové jízdní řády [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z WWW: www.cd.cz/cs/vnitrostatni-cestovani/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/ Český hydrometeorologický ústav: hlásná a předpovědní povodňová služba [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupný z WWW: http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_prfdyn.php?seq=307325 Český úřad zeměměřičský a katastrální: nahlížení do katastru [online]. [cit. 2015-0122]. Dostupný z WWW: http://nahlizenidokn.cuzk.cz Frýdek-Místek [online]. [cit. 2014-10-17]. Dostupný z WWW: http://www.frydekmistek.cz/prilohy/Texty/117902/1342532787_11_karpatsky_flys_geo logicky_zaklad_krajiny.pdf Hrady.cz [online]. [cit. 2014-10-12]. Dostupný z WWW: http://www.hrady.cz/?OID=3172 Kontaminovaná místa [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupný z WWW: http://kontaminace.cenia.cz/ Mapy.cz [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupný z WWW: http://www.mapy.cz Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska [online]. [cit. 201501-23] dostupný z WWW: http://oldmaps.geolab.cz/ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. [cit. 2014-11-02]. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upravenyramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani Ředitelství silnic Zlínského kraje [online]. [cit. 2015-03-12]. Dostupný z WWW http://www.rszk.cz/aktual10/TZ_RSZK10_015.pdf

101

Školní vzdělávací program [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupný z WWW: http://www.zsjablunkov.cz/soubory/%C5%A0VP/%C5%A0VP%202013%20%20aktu%C3%A1ln%C3%AD.pdf Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti čr v roce 2005 [online]. [cit. 2015-02-27]. Dostupný z WWW: http://www.scitani2005.rsd.cz/start.htm Vodní hospodářství, vodní toky a vodní stavby [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupný z WWW: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Vin/ke_stazeni/Vodni_toky.pdf Výzkumný ústav vodohospodářský T .G. Masaryka: prohlížečka záplavových území [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupný z WWW: http://www.dibavod.cz/70/prohlizeckazaplavovych-uzemi.html WMMagazin.cz [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupný z WWW: http://www.wmmagazin.cz/view.php?cisloclanku=2009060022 Internetové zdroje použitých obrázků: Textová část: [obr. 1] Zdroj: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upravenyramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani [obr .2] Zdroj: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upravenyramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani [obr. 3] Zdroj: http://www.zsjablunkov.cz/soubory/%C5%A0VP/%C5%A0VP%202013 %20-%20aktu%C3%A1ln%C3%AD.pdf [obr. 4] Zdroj: https://www.czso.cz/csu/xt [obr. 7] Zdroj: http://hydro.upol.cz/?page_id=194 [obr. 8] Zdroj: http://www.mapy.cz/turisticka?x=18.7714642&y=49.5758611&z=15 [obr. 11] Zdroj: http://www.mapy.cz/turisticka?x=18.8479729&y=49.5495484&z=14&l=0 Pracovní list Řeka Olše: [obr. 1] Zdroj: http://www.dibavod.cz/70/prohlizecka-zaplavovych-uzemi.html [obr .2] Zdroj: http://www.pod.cz/atlas_toku/olse.html [obr. 3] Zdroj: http://www.pod.cz/atlas_toku/moravka.html Pracovní list Terénní cvičení Doprava v Jablunkově: [obr. 1] Zdroj:www.cd.cz/cs/vnitrostatni-cestovani/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/ [obr .2] Zdroj: http://www.rszk.cz/aktual10/TZ_RSZK10_015.pdf

102

Pracovní list K nejvýchodnějšímu bodu ČR přes Sušanské šance: [obr. 1] Zdroj: http://www.mapy.cz/zakladni?x=18.8419926&y=49.5508811&z=13 [obr .2] Zdroj: http://www.mapy.cz/zakladni?x=18.8419926&y=49.5508811&z=13 [obr. 3] Zdroj: http://www.mapy.cz/19stoleti?x=18.8324401&y=49.5539337&z=13 [obr. 8] Zdroj: http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/js08/sneznice/8.html [obr .9] Zdroj: http://www.mapy.cz/19stoleti?x=18.8324401&y=49.5539337&z=13 [obr. 10] Zdroj: http://wiki.rvp.cz/@api/deki/files/18563/=Obrysov%25c3%2583%25c 2%25a1_mapa_%25c3%2584%25c2%258cR.jpg [obr. 11] Zdroj: http://www.sumavanet.cz/www/fr.asp?tab=snet&id=2497&burl=/sumava .asp [obr .12] Zdroj: http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/fejeton-vaclavavetvicky-na-ostny/ [obr. 13] Zdroj: http://www.greathunting.eu/2010/05/medved-hnedy-v-prirode.html [obr. 14] Zdroj: http://www.regionopavsko.cz/2013/12/09/divocak-myslivce-malemprizabil/prase-divoke/ [obr. 15] Zdroj: http://www.biolib.cz/cz/image/id2831/ [obr. 16] Zdroj: http://1hdwallpapers.com/hyena-wallpaper.html [obr. 17] Zdroj: http://fm.denik.cz/galerie/foto.html?mm=kamen_koule_jablunkov

103

PŘÍLOHY Příloha č. 1. Návod k zjištění azimutu na mapě a ovládání GPS přístroje. Příloha č. 2. Stanoviště k cvičení Orientace v terénu a práce s mapami místního regionu. Příloha č. 3. Náčrty půvorysu pevnosti Příloha č. 4. Příběhy o vzniku pískovcových koulí Příloha č. 5. Dotazník k cvičení Orientace v terénu a práce s mapami místního regionu Příloha č. 6. Dotaník k cvičení Řeka Olše Příloha č. 7. Dotazník k cvičení K nejvýchodnějšímu bodu ČR přes Sušanské šance

104

ZJIŠTĚNÍ AZIMUTU NA MAPĚ 1. Dlouhou stranou buzoly spojíme naši polohu s cílem. 2. Otočný kotouč otočíme tak, aby značka severu (N) směřovala na sever mapy. 3. Z otočného kotouče odečteme hodnotu azimutu.

OVLÁDÁNÍ GPS PŘÍSTROJE

105

NAVIGACE PODLE ULOŽENÝCH SOUŘADNIC SOUŘADNICE 1. STANOVIŠTĚ: N 49°34.667´ E 018°46.147´

106

1. STANOVIŠTĚ VYŘEŠ 1. ÚKOL V PRACOVNÍM LISTĚ A POKRAČUJ NA 2. STANOVIŠTĚ SOUŘADNICE 2. STANOVIŠTĚ:N 49°34.656´ E 018°46.214´

107

2. STANOVIŠTĚ VYŘEŠ 2. ÚKOL V PRACOVNÍM LISTĚ POMOCÍ ZOBRAZENÝCH MAP A POKRAČUJ NA 3. STANOVIŠTĚ a)

d)

b)

e)

SOUŘADNICE 3. STANOVIŠTĚ:N 49°34.695´ E 018°46.184´

c)

f)

108

3. STANOVIŠTĚ VEZMI SI ZE SLOŽKY TURISTICKOU MAPU JABLUNKOVSKA, VYŘEŠ 3. ÚKOL V PRACOVNÍM LISTĚ A POKRAČUJ NA 4. STANOVIŠTĚ. SOUŘADNICE 4. STANOVIŠTĚ:N 49°34.604´ E 018°46.234´

109

110

111

4. STANOVIŠTĚ VYŘEŠ ÚKOL 4. a) POMOCÍ NÍŽE ZOBRAZENÝCH LETECKÝCH SNÍMKŮ A PRO VYŘEŠENÍ ÚKOLU 4. b) SI VEZMI JEDNU SLOŽKU S MAPAMI KOLMÝ LETECKÝ SNÍMEK

ŠIKMÝ LETECKÝ SNÍMEK

SOUŘADNICE 5. STANOVIŠTĚ:N 49°34.635´ E 018°46.165´ 112

113

114

5. STANOVIŠTĚ VYŘEŠ 5. ÚKOL V PRACOVNÍM LISTĚ PO VYPRACOVÁNÍ 5. ÚKOLU ZKONTROLUJ, JESTLI MÁŠ VYPRACOVANÉ VŠECHNY ÚKOLY A ODEVZDEJ PRACOVNÍ LIST UČITELI.

115

Příloha č. 3. Náčrty půvorysu pevnosti

116

117

118

119

120

121

Příloha č. 4: Příběhy o vzniku pískovcových koulí

„Jak vznikly pískovcové koule? No to je otázka, kterou se všichni trápí. Ale babička mi říkala, že jí její prabába vyprávěla příběh. Ten příběh byl nějak takhle. Jednou v noci slyšeli venku strašný rámus. Hodně pršelo, blýskalo se a hřmělo. Každý si o tom rámusu myslel něco jiného. Např. že se venku rvali obři a házeli po sobě velké kameny, padaly hvězdy a meteority, nějací čerti měli soutěž v golfu, nebo v nebi hráli bowling atd. Ale já si myslím, že zde přistáli mimozemšťané a vyráběli obří koule, aby vytvořili na své planětě sochy. Jenže kameny byly moc těžké a tak spadly na zem i s talíři. A létající talíře nějak nevysvětlitelně zmizely.“ „Pískovcové koule vznikaly takhle. Jeden obr, který se živil pískem si řekl, musím udělat něco nového, aby mohl mít něco dobrého. Tak si vymyslel recept. Recept zněl takto: 500 tun písku, 250 hl vody, 100 tun hlíny. Malým obříkům řekl, ať z těsta udělají pro ně malé kuličky. Byly to různé kuličky. Od 130 cm do 5 metrů. Nechali je nějaký ten rok vyschnout a udělali hody pro celou tlupu. Obrům ale ty koule nechutnaly, protože byly tvrdé a zahráli si s těmi kameny golf. Od té doby jsou takhle rozházeny.“ „Jednou tak se vypravil Krakonoš k nám na Těšínsko. Pomalu si tak chodil mezi horami, řekami, lesy. V kapse měl kamenné kuličky pro dceru od Radegasta. Dcerka byla samozřejmě rozmazlená, takže Krakonoš měl s těmi kuličkami hodně problémů. Tak se jich radši zbavil a vrátil se do Krkonoš (měl takový strach). Radegast, s toho že nedostal ty kuličky se radši nechal zkamenět, než aby to řekl svojí milované dcerce. A dcerka z toho, že nemá ty kamenné kuličky vztekem pukla. Proto nikdo neuvádí, že by měl Radegast nějakou dceru.“ „Víte, že v roce 5791 před naším letopočtem začala ukrutně mrazivá doba ledová. Byla tak neuvěřitelná zima, že i rampouchy zmrzly. Všechno co žilo i nežilo se pomalu, ale jistě zakulacovalo. Této době se říkalo „extrémis zimovis kulatis“ Tento neuvěřitelný jev měl dopad na pískovcoví balvany. Balvany takové jako je vídáme dnes v té době byly k nenalezení, asi se ztratily... Často se však nacházely kameny nebývalých kulatých tvarů. Tyto kameny hojně využívali „studení lidé – lovci mamutů. S ledovým klidem v srdci svalili kámen napříč své kořisti... Bohužel mnoho kamenů z doby extremis zimovis kulatis se znenadání ztratilo. Tento neuvěřitelný jev se do nýnějška snaží archeologové objasnit. „ 122

„Před dávnými lety, když byla Země ještě mladá, jste mohli potkat všelijaké živočichy, o kterých se oc nemluví a v Americe se je snaží utajit. (nečekaně). Existoval totiž jeden živočich, díky kterému můžeme obdivovat úžasné „kamenné koule“. Nebyly to totiž vždy jen koule ... bylo to něco víc. Jo já jsem znal jednoho Josefa z Plešaté ulice. Ten vždycky říkal, že Američané toho hodně tají a polovinu toho, co nás ve škole učí není pravda. Byl zahalen tajemstvím... zavřeli ho do blázince kde skonal. Lidé s darem pravdy a viděním jsou vždy podivíni, ale mají pravdu. Bohužel. Každopádně podplatil jsem nějakého hackera, aby mi o kamenech toho zjistil více. Zjistil toho hodně potom spáchal sebevraždu. To hlavní zjistil... koule byly součástí těla živočichů Shrekus Tvrdokus. Byl to tvor inteligentní, ale neuměl se bránit, což ho dovedlo k záhubě. Po několika měsících vyšel film Shrek, asi jsem nebyl jediný kdo toho hackera podplatil. Ve filmu byl ale „Shrek“ hloupější, ale uměl se bránit. Navíc odebrali důležitější věc... koule. Díky kyselině tvrdokusové se tyto koule zachovaly dodnes“ „Když jsou trochu dělší dobu kyselé deště. Smíchají se s určitým typem látek, které se nacházejí jen na pár místech a blízko povrchu. Vznikne z toho zvláštní hornina, která má tvar koule...“

123

DOTAZNÍK K TERÉNNÍMU CVIČENÍ – ORIENTACE V TERÉNU A PRÁCE S MAPAMI MÍSTNÍHO REGIONU

1. Oznámkuj jako ve škole (od 1 do 5) jak se ti cvičení líbilo: _ _ _ 2. Napiš číslo stanoviště, jehož úkoly se ti nejvíce líbily:_ _ _ Napiš, proč se ti toto stanoviště nejvíce líbilo:_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _____________________________________________ ______ ______________________________________ ____________________________________________ 3. Napiš číslo stanoviště, jehož úkoly se ti nejméně líbily:_ _ _ Napiš, proč se ti toto stanoviště nejméně líbilo:_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _____________________________________________ _____________________________________________ ____________________________________________ 4. Oznámkuj jako ve škole (od 1 do 5) zpracování pracovních listů: a) srozumitelnost: _ _ _ b) náročnost: _ _ _ c) různorodost úkolů: _ _ _ d) poutavost: _ _ _ d) obsah: _ _ _ f) nové informace: _ _ _ 5. Toto cvičení mne bavilo: a) více než klasická výuka výuka

b) méně než klasická výuka c) stejně jako klasická

6. Při tomto typu cvičení jsem se naučil znalostí a dovedností: a) méně než při klasické výuce b) více než při klasické výuce c) stejně jako při klasické výuce 7. Pokus se několika větami zhodnotit terénní cvičení. Jak se ti líbilo/nelíbilo. Co bys změnil. Můžeš se vyjádřit k délce cvičení, k času na vypracování úkolů, k volbě lokality, k nevhodným úkolům, k tématu cvičení atd. _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _____________________________________________ _____________________________________________ 124

DOTAZNÍK K TERÉNNÍMU CVIČENÍ – ŘEKA OLŠE

1. Oznámkuj jako ve škole (od 1 do 5) jak se ti cvičení líbilo: _ _ _ 2. Napiš alespoň tři úkoly, které se ti nejvíce líbily: _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _____________________________________________ _____________________________________________ 3. Napiš alespoň tři úkoly, které se ti nejméně líbily: _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _____________________________________________ _____________________________________________ 4. Oznámkuj jako ve škole (od 1 do 5) zpracování pracovních listů: a) srozumitelnost: _ _ _ b) náročnost: _ _ _ c) různorodost úkolů: _ _ _ d) poutavost: _ _ _ d) obsah: _ _ _ f) nové informace: _ _ _ 5. Toto cvičení mne bavilo: a) více než klasická výuka výuka

b) méně než klasická výuka c) stejně jako klasická

6. Při tomto typu cvičení jsem se naučil znalostí a dovedností: a) méně než při klasické výuce b) více než při klasické výuce c) stejně jako při klasické výuce 7. Pokus se několika větami zhodnotit terénní cvičení. Jak se ti líbilo/nelíbilo. Co bys změnil. Můžeš se vyjádřit k délce cvičení, k času na vypracování úkolů, k volbě lokality, k nevhodným úkolům, k tématu cvičení atd. _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________

125

DOTAZNÍK K TERÉNNÍMU CVIČENÍ V BUKOVCI

1. Navštívil jsi před terénním cvičením pevnost Sušanské šance? a) ano

b) ne

2. Navštívil jsi před terénním cvičením nejvýchodnější bod ČR? a) ano

b) ne

3. Oznámkuj jako ve škole (od 1 do 5) jak se ti cvičení líbilo: _ _ _ 4. Napiš alespoň tři úkoly, které se ti nejvíce líbily: _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ 5. Napiš alespoň tři úkoly, které se ti nejméně líbily: _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ 6. Oznámkuj jako ve škole (od 1 do 5) zpracování pracovních listů: a) srozumitelnost: _ _ _

b) náročnost: _ _ _

c) různorodost úkolů: _ _ _

d) poutavost: _ _ _

d) obsah: _ _ _

f) nové informace: _ _ _

7. Toto cvičení mne bavilo: a) více než klasická výuka

b) méně než klasická výuka c) stejně jako klasická

výuka

8. Při tomto typu cvičení jsem se naučil znalostí a dovedností: a) méně než při klasické výuce

b) více než při klasické výuce

c) stejně jako při klasické výuce 126

9. Zaujalo tě některé téma úkolů natolik, že by ses mu věnoval ve svém volném čase? a) ano

b) ne

Pokud ano, napiš jaké (např. práce s GPS, s buzolou, s internetovou stránkou www.mapy.cz; historie regionu, návštěva naučných stezek, hledání zaniklých objektů, geologie atd.) ____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________

10. Pokus se několika větami zhodnotit terénní cvičení. Jak se ti líbilo/nelíbilo. Co bys změnil. Můžeš se vyjádřit k délce cvičení, k času na vypracování úkolů, k volbě lokality, k nevhodným úkolům, k tématu cvičení atd. _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________

127