TERÉNNÍ PROGRAMY A KONTAKTNÍ CENTRA NA MALÝCH MĚSTECH II. Jiří Valnoha, Sdružení Podané ruce, o.s.
Obsah
Začínáme… Není klient jako klient Kontakt, kontakt, kontakt… Harm reduction Sekundární výměnný program Jaký materiál, jaké služby? Další dilemata a diskuse
Začínáme…
Základní schémata sociální práce: individuální práce s klientem – v rámci přímého vztahu pracovník-klient řeší individuální problémy klienta skupinová práce – využívá skupinu pro řešení potíží v sociálním fungování jednotlivých osob komunitní práce – meziskupinový přístup, který usiluje o zlepšení porozumění potřebám komunity a hledá cesty, jak tyto potřeby uspokojit - umožňuje sociální změnu
Začínáme…
Základní principy terénní práce: hlavní cíl – vyjít vstříc cílové skupině, aktivní vyhledání jednotlivců a skupin s drogovým problémem poskytování informací a služeb přímo v komunitě uživatelů zaměření na jednotlivce a skupiny, kteří nejsou v kontaktu se stávajícími institucemi zjišťování opravdových potřeb cílové skupiny
Není klient jako klient (EMCDDA)
Rekreační užívání drog
Užívání drog (obvykle nelegálních) za různých společenských a rekreačních okolností, za předpokladu, že důsledkem není vznik závislosti a dalších problémů. (Typickými drogami jsou marihuana, LSD, extáze.)
Problémové užívání drog
nitrožilní užívání drog nebo dlouhodobé / pravidelné užívání drog, jako jsou opiáty, kokain a/nebo amfetaminy. (Extáze, LSD ani marihuana do této kategorie zařazeny nejsou.)
Sociální vzorce užívání drog
Experimentátor „Hulič“ • Chronický hulič (F12)
„Pařič“ • „Alkáč“ (F10)
Clubber • „Smažka“ (F14-F16 +F19)
• Závislý uživatel (F10.2 – F19.2, mimo F17)
Není klient jako klient
•
• • •
Dilemata na malém městě: Chronický hulič „Alkáč“ Závislý alkoholik Gambler Musíme se o všechny postarat? Co s nimi bude? Musíme obsáhnout vše? K čemu tam jsme? Jedná se o osoby v nepříznivé sociální situaci (ve smyslu zákona 108/2006Sb.) z důvodu: 1) nepříznivých životních návyků, 2) způsobu života vedoucímu ke konfliktu se společností, 3) života v sociálně znevýhodňujícím prostředí.
Malé X velké město MALÉ MĚSTO
Kvalita výkonů Zaměření na člověka Dostatek času Univerzalita Žádné návazné služby DiY
VELKÉ MĚSTO
Kvantita výkonů Zaměření na problém Práce pod tlakem Specializace Síť návazných služeb Outsourcing
Kontakt, kontakt, kontakt…
Koho nekontaktujeme, toho nemáme… Aktivní kontaktování Pasivní kontaktování Zprostředkovaný kontakt
Přístup „Harm Reduction“ Definice HR dle IHRA: „Politiky a programy, kterých primárním cílem je snižování negativních zdravotních, společenských a ekonomických následků užívání psychotropních látek pro jednotlivce, uživatele drog, jejich rodiny a komunity.“
Principy Harm Reduction (Backes, 97)
HR prosazuje, že některé způsoby užívání drog jsou bezpečnější než jiné HR prosazuje, že abstinence není vždy nejvhodnějším, nebo nejdůležitějším cílem HR pracuje s lidmi v situaci ve které se zrovna nacházejí HR prosazuje, že uživatelé drog jsou schopní řídit své životy a změny chování HR angažuje uživatele drog do plánování a poskytování služeb a tvorby strategií pomoci HR bere v úvahu prostředí uživatelů, cílem je efektivita intervence
Koncepce Harm Reduction
HR se orientuje na politiky a programy zaměřené na snižování škod spojených s užíváním drog. Hlavní charakteristikou těchto programů je, že se zaměřují na prevenci škod spojených s užíváním drog a ne na prevenci užívání drog jako takových. Obvyklý koncept HR rozlišuje škody na různých úrovních – individuální, komunitní a společenské – a různé typy škod – zdravotní, společenské a ekonomické.
Principy Harm Reduction (CSSA, 96)
Pragmatismus Humanita Zaměření na škody Zvažování nákladů a přínosů Priorita okamžitých cílů
Na malém městě je prostor dělat SKUTEČNĚ harm reduction, ne pouze ViP!
Konkrétní cíle při práci s klientem • • • •
•
• •
• • •
•
ukončení sdílení injekčního materiálu ukončení sdílení dalšího nádobí pro užívání drog ukončení opakovaného používání náčiní k aplikaci drog používání méně rizikových způsobů aplikace drog odstranění dalšího rizikového chování (dodržování pravidel bezpečného sexu apod.) redukce trestné činnosti navázání nebo udržení vazeb a vztahů – s rodinou, partnerem, dětmi apod. stabilizace zdravotní situace, léčba (odstranění) somatických poškození stabilizace sociální a finanční situace (bydlení, práce) stabilizace psychické situace (především v případě duálních diagnóz – léčba apod.) upevnění či znovuvytvoření základních hygienických návyků
Sekundární výměnný program „Terénní práce prováděná jednotlivci v rámci skupiny jejich vrstevníků a jejich vlastní sociální skupiny.“ Rhodes, T., 1999 -
-
příslušníci cílové skupiny se sami zapojují do terénní práce kontaktují členy své komunity a poskytují zdravotně vzdělávací služby
Sekundární výměnný program Terénní práce
aritmetický postup zaměření na jednotlivce částečné pokrytí skupin vrstevníků změna individuálního chování
Indigenní práce
geometrický postup zaměření na skupiny jednotlivců většinové pokrytí skupin vrstevníků změna skupinového chování
Sekundární výměnný program
umožníme čerpat službu i klientů, kteří mají důvod nevyužít službu tváří v tvář (stojí opodál, bojí se, nemají čas, nemají náladu, mají k dispozici poslíčka, jsou v trestu – nesmí do KC, atd……) respektujeme, že klient nepotřebuje kontakt s profesionálním pracovníkem (klient reálně nepotřebuje jít do zařízení, posílá materiál přes někoho, „kdo tam stejně jde“, nemá-li nikoho k dispozici
Jaký materiál, jaké služby?
Co všechno klientům nabídnout?
Nabídka X náklady
Vstřícnost X rigidita
Ochota X pravidla
Podpora samostatnosti X závislost na službě
Další dilemata a diskuse..
Testování drog… Testování infekčních nemocí / jakých… Mlčenlivost/důvěrnost na malém městě… Spolupráce PMS, soudy, PČR, OSPOD, atd.
Další…
Děkuji za pozornost..! Dr. Jiří Valnoha, Sdružení Podané ruce, o.s.
[email protected], www.podaneruce.cz
