STUDENTI EKO GYMNÁZIA ve školním roce 2011 / 2012 TERCIE – třídní profesorka Mgr. Alena Pastrnková 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Martin Béreš David Blažek Vladana Burešová Barbora Daňková Tomáš Přidal Jaroslav Svoboda David Žižka
KVARTA – třídní profesor Mgr. Jiří Štainc 1. Vojtěch Bém 2. Eliška Borecká 3. Radmila Boudová 4. Otakar Falta 5. Kristýna Fraňková 6. Eva Hrubá 7. Jan Kelin 8. Veronika Melicharová 9. Tereza Mrázková 10.Lukáš Nový 11.Jakub Rejf 12.Magdalena Šedivá
- 8-
SEXTA – třídní profesor Bc. Martin Šverma 1. Marie Havlová 2. Sebastian Hrbek 3. Šimon Kolář 4. Aleš Kykal 5. Zdeněk Marek 6. Joshua Zrzavý 7. Tomáš Chňoupek 8. Hristina Ivanoska 9. Adam Řepa 10.Martina Sazková 11.Jakub Semecký 12.Ingrid Trnková 13.Daria Zaychenko
SEPTIMA – třídní profesor PaedDr. Antonín Hlaváček 1. Jakub Čelikovský 2. Šimon Faltin 3. Tomáš Knopp 4. Michal Koušek 5. Roman Mutl 6. Lin Peimeng 7. Marcel Rudinský 8. Jaromír Šuk 9. Tomáš Vítek 10. Lukáš Zezula 11. Alexi Vasilev
- 9-
OKTÁVA – třídní profesor Mgr. Viktor Škarda 1. Tobiáš Jirsík 2. Veronika Dvořáková 3. Daniel Gavrilyuk 4. Karina Khruchsheva 5. Dolli Milenko 6. Marek Musil 7. Sergei Naumenko 8. Libor Salaba 9. Kryštof Šneiberk 10. Artem Tarasov 11. Lucie Toušová 12. Artem Satdinov 13. Vítězslav Tilhon 14. Petr Válek 15. Lukáš Vrňák
Dálkové studium 4. ročník – třídní profesorka Mgr. Anna Plimlová 1. Onřej Biskup 2 3 4. 5. 6.
Robert Dvořák Pavel Hypš David Moc Jan Randa Vlastimil Tvrzský
- 10-
Před osmnácti lety poprvé zazvonil „ekozvonek“ a v pozadí zněla slova naší písně: „Mám sen, že Země je útulný byt, v němž člověk má člověka rád. Má ústa volají Svobodu! Žít! – ne mít a stále se prát! Jak chcete pomoct, jste studenti jen, se můžete nás dneska ptát?“ Za tu dobu se ze studentů stali právníci, inženýři, ekonomové, politici, profesoři, zdravotníci, herci … Ze vzpomínek těch již „seniorů“: Na svá studia na malešickém gymnáziu Praha, o.p.s. rád vzpomínám. Nejen, že jsem poznal mnoho zajímavých lidí z řad svých spolužáků, dnes většinou vysokoškolsky vzdělaných a v zajímavých pozicích, ale především jsem se setkal s mnoha inteligentními a neobyčejnými lidmi z řad učitelského sboru. Dnes vím, že osobnost učitele je nejdůležitější pro činnost a motivaci studentů. Takto motivujících učitelů jsem na EKO GYMNÁZIU poznal vícero. Vzpomínám na profesory, kteří byli schopni vyvolat pozitivní vztah k předmětům, jež vyučovali a zároveň dokázali vybudovat vysokou úroveň znalostí, které mně pomohly k úspěšnému studiu na vysoké škole. Vzpomínám na ředitelku školy Hanu Pokornou, která vždy všechny naše problémy řešila hned, přímo a formou vzbuzující ve mně pocit, že mě i ostatní studenty bere jako osobnosti sobě rovné a přesto vždy byla schopna udržet si kázeň a autoritu. Jako na každé škole byly předměty lepší i horší. Často je to dáno právě učiteli. Ani EKO GYMNÁZIUM není výjimkou. Lukáš Koucký, 1. 3. 2010 trenér dívčího volejbalového družstva ŠSK EKO GYMNÁZIA Praha o.p.s.
Ani humor nám nechyběl … Dnes je úterý, tj. nejnenáviděnější den v týdnu. Úterý je díky svým devíti hodinám nenáviděno téměř všemi žáky sekundy. A mně přepadl nelehký úkol popsat tento den vlídnými slovy. Po první hodině (literatura) následovala menší křídová přestřelka mezi obyvateli předních a zadních lavic. Následoval zeměpis, ve kterém jsme se dozvěděli o nově zprůmyslněných a zaostalých zemích. Menší neklid ve třídě pak profesor hravě zvládl. Po zeměpisu následoval jazyk učenců a doktorů, latina. V té jsme probírali 3. deklinaci. Čtvrtou hodinu nastoupila na scénu paní zástupkyně plná energie jako vždy. Tu hned dovedně uplatnila v písemné práci na sčítání a odečítání úhlů, zbytek hodiny jsme rýsovali. Po hodině měla paní profesorka energie nanejvýš na to, aby došla do kanceláře. A pak přišel oběd. Naše třída je jako kyselina. Jídlo zmizelo ze stolů dřív, než bys řekl švec. Někteří tu hmotu snědli – 30% sekundánské populace, někteří odnesli – 70% populace. Při tělesné výchově se naštěstí žádné zlomeniny nekonaly, až na Lukášův zlomený prst a pár nezdarů. Viktor Paggio zápis z třídní kroniky 28. 2. 1995
- 11-
A pohled rodičů … Vážená paní ředitelko, bylo nám potěšením celých osm roků spolupracovat s Vámi a s celým kolektivem pedagogických pracovníků gymnázia. Začínalo to přijímacími zkouškami, následovala akce „Pampeliška“ a další akce a skončilo to předáním maturitních vysvědčení. Chtěli bychom Vám všem poděkovat za úsilí, trpělivost a zaujetí pro práci k dosažení úspěchů při předávání vědomostí studentům a pro jejich přípravu k dalším jejich životním cestám. Ubezpečujeme Vás, že naše spolupráce s EKO GYMNÁZIEM nekončí. Červen 2002
MUDr. Eva Stříteská, Ing. Vladimír Stříteský rodiče absolventa EKO GYMNÁZIA Jana Stříteského z Almanachu KDO JE KDO
Malá ochutnávka toho, jak to vidí studenti dnešní … Od spolužačky jsem se dozvěděla o EKO GYMNAZIU v Praze. Zaujalo mě, že toto gymnázium je ekologicky zaměřené. Šla jsem tedy na vstupní pohovor. Pohovořila jsem s paní ředitelkou, která mne přijala s úsměvem na tváři. Na škole se mi líbí hlavně její zaměření. Podle mne se předmět ekologická praktika na jiných školách moc neučí. Také třídíme odpad, ve třídě máme hodně rostlin, jezdíme na ekologické exkurze, jsme adoptivními rodiči želvy EBERHARD ze ZOO Praha. Eliška Borecká, tercie
Když táta objevil EKO GYMNÁZIUM na internetu, šla jsem se do školy podívat. Líbilo se mi tam, a tak jsem tady druhým rokem. Škola je dobrá, ve třídě máme zajímavou partu, jsou tu mnohem lepší spolužáci. Je tady zábava a skvělí profesoři. Líbí se mi, že ve třídách není moc žáků, profesor tak může lépe vysvětlit svou myšlenku. Vím toho mnohem víc.
Veronika Melicharová, tercie
Uprostřed prázdnin jsme se přestěhovali do Prahy. Na internetu jsme našli EKOGYMNÁZIUM. Neměla jsem mnoho možností, protože 1. září se blížilo. Tak tedy prvního jsem stála před branami školy zvědavá, jak dopadnu. Kupodivu jsem dopadla lépe než jsem očekávala. Našla jsem si nové kamarády, zamilovala se a moje známky nejsou nejhorší.Tato škola, podle mě, co se týká výuky je možná lepší průměr, ale zato jsou zde suproví lidé, profesoři, se kterými si můžeme o všem popovídat, kamarádi schopní pro vás udělat skoro všechno. Samozřejmě, že se i hádáme, pomlouváme, hněváme se, ale i přesto všechno jsem ráda, že jsem šla zrovna na tuhle školu, protože ona je svým způsobem nejlepší. Yen Bui Quynh - Anička - kvarta
- 12-
Školu jsem našel náhodou na internetu, když jsem vybíral na internetu mezi gymnázii. Zaujala mě svou charakteristikou, tím, na co a jak je zaměřena. Tak jsem si řekl, že to zkusím. Na škole se mi líbí profesoři. Jsou klidní a rádi spolupracují. Škola mi přinesla nové známosti a celkem rád jsem je poznal. Školu hodnotím jako velmi dobrou, a tak jsem si řekl: Na škole se mi líbí a hodlám se tu udržet. Lukáš Nový, tercie
Dobrá škola. Docela malé školné. Hodně školních ekologických akcí. Třídíme odpad, to je dobře. JSEM TADY RÁD. Jakub Semecký, kvinta
- 13-
Školní rok uplynul...vzpomínka zůstává... Když se řekne slovo „škola“, každý si pod tímto pojmem představí něco jiného. 90% mladých lidí by vám vyjmenovalo slova jako buzerace, nuda nebo ztráta času. Z toho polovina chodí ještě na základní školu, kde mají povinnou školní docházku. Ta další půlka už má základní školu za sebou a studuje dál dobrovolně. Proč tedy, když je jim škola na obtíž, to nevzdají? Hlavní úlohu zde mají rodiče a hned za nimi jsou přátelé a kamarádi. Škola, ale není přeci jenom o učení. Jsou tu spolužáci, kteří vás baví jak o přestávce, tak v hodině. Sdílejí s námi několik hodin týdně a vědí o nás spoustu věcí. Radí nám při složitých písemkách, dávají nám opsat domácí úkoly, protože ten váš „sežral pes“. Školu vnímám jako dlouhou běžeckou dráhu, přes kterou mi profesoři nastavují různé překážky. Jsou různě velké a když je všechny přeskočíte správně, čeká vás na úplném konci „zkouška dospělosti“. Tento školní rok (2010/2011) mi uběhl jako voda. Pamatuji si, jak jsem si 1. září v půl sedmé ráno vařila kávu a přemýšlela, že ty prázdniny utekly strašně rychle. Poté jsem absolvovala složitý běh na autobus, který mi, stejně jako obvykle, ujel. První školní den mi přijde naprosto zbytečný. Spolužáci si vás prohlížejí, protože vypadáte jinak, než před prázdninami, což je docela logické, protože dva měsíce je dost času na to, abyste se změnili natolik, že vás nikdo nepozná. Profesoři jsou odpočatí a usměvaví a vás jenom děsí, že se zase budete potit u tabule. Po tomto školním dnu pro vás začíná deset měsíců učení a stresu z toho, že neumíte na zkoušku z chemie apod. Mezi mé oblíbené měsíce (velkým písmenem vyjadřuji citový vztah) na škole patří Listopad, Prosinec a Březen, Duben. O Vánocích škola bývá pěkně vyzdobena a je tu slavnostní atmosféra, která na vás dýchá ze všech stran. Ovšem nejhorší je pro mě Květen, který je dlouhý. Sice jsou zde nějaké svátky, ale ty vždy vyjdou buď na víkend nebo na nějaký den, který není zrovna špatný. Plánujete si o „nezáživných“ hodinách co budete dělat o prázdninách, kam pojedete, jakou si zařídíte brigádu apod. V červnu to jde všechno strašně rychle. Všichni si na poslední chvíli chtějí vytáhnout známky a předvádějí, jak všechno umí... Seneca jednou prohlásil: „Neučíme se pro školu, ale pro život.“, myslím, že kdyby se nad tím zamyslelo těch 90% mladistvých , hleděli by na školu jinak. Každý má přeci nějaké své sny a cíle, kterých by chtěl v dospělosti dosáhnout, ne? Škola je také jedna z cest, které k těmto výšinám vedou.
Martina Sazková, kvinta
- 14-
