Teplotní roztažnost Přenos tepla Kinetická teorie plynů
Teplotní roztažnost pevných látek a kapalin
Teplotní délková roztažnost
Teplotní objemová roztažnost a závislost hustoty na teplotě • Objemová roztažnost souvisí s roztažností délkovou • Rozměry izotropních pevných těles se v závislosti na teplotě mění ve všech směrech stejně
Teplotní anomálie vody
• Mpembův jev – zatím není uspokojivě vysvětleno, jedná se o jev, kdy teplejší kapalina zmrzne dříve, než kapalina chladnější
Způsoby přenosu tepla
Přenos tepla • Přenos neboli sdílení tepla je možné rozdělit na následující – vedení (kondukce) – uplatňuje se především u pevných látek – záření (sálání) – vysílání záření a následné pohlcení absorbujícím tělesem – proudění (konvekce) – probíhá v plynech a kapalinách
• Přenos tepla v reálných situacích se děje za kombinace dvou nebo všech zmíněných procesů • Přenos tepla lze také rozdělit na – ustálené (stacionární) - teplotní rozdíl mezi jednotlivými částmi tělesa stálý, tj. nezávisí na čase – neustálené (nestacionární) – dochází k postupnému vyrovnávání teplotních rozdílů mezi jednotlivými částmi tělesa
Přenos tepla vedením • Předpokládáme homogenní izotropní desku • Teplo proudí kolmo k povrchovým plochám
Průchod tepla složenou rovinnou stěnou • V praktickém životě se můžeme setkat se situací, kdy máme několik vrstev s různou tloušťkou a různou tepelnou vodivostí
• Zobecnění na n stěn:
Průchod tepla potrubím • Tenkostěnná trubka
• Získaný výsledek odpovídá situaci, kdy bychom celý válec „rozbalili“ a získali tak rovinnou desku • Tento vztah je tedy přibližný a dá se použít pouze v případě velmi slabé stěny
Průchod tepla potrubím • Tlustostěnná trubka – odvození výsledného vztahu je složitější (viz. seminář)
Průchod tepla složenou válcovou stěnou • Postupujeme analogicky případu složené stěny z n vrstev • Dostaneme tak výsledný vztah:
Nestacionární vedení tepla • V praxi se dost často vyskytují problémy, kde je vedení tepla nestacionární, tj. závislé na čase • Teplota se v tělese mění s časem a teplotní profil již nemá lineární závislost • Nestacionární děje se popisují parciálními diferenciálními rovnicemi s příslušnými okrajovými podmínkami a řeší se numericky
Přenos tepla prouděním • Dochází k němu např. při styku kapaliny nebo plynu s pevnou stěnou
Vedení a prostup tepla rovinnou stěnou
• Zobecnění na n stěn:
Přenos tepla zářením • Sálání souvisí se změnami vnitřní energie tělesa a následně těleso vydává zaření. Záření je vysíláno ve formě elektromagnetických vln do prostoru, který těleso obklopuje • Dopadne - li toto záření na nějaké jiné těleso a dojde - li k pohlcení tohoto záření, zvýší se vnitřni energie tohoto tělesa • Pro přenos tepla není třeba žádné hmotné prostředí
• Obecně platí: • Záření AČT, Stefan-Boltzmannův zákon
Záření absolutně černého tělesa • Jedná se o ideální fyzikální model • Předpokladem je, že těleso pohltí veškeré záření, které na něj dopadne • Při určité teplotě vyzařuje AČT do okolí elektromagnetické záření všech vlnových délek
Záření absolutně černého tělesa
•
Stefan – Boltzmannův vyzařovací zákon
•
Wienův posunovací zákon – maximum vyzařování pro určitou teplotu
Kinetická teorie plynů • Plyn se skládá s N identických atomů či molekul, které se neuspořádaně pohybují, vzájemně se srážejí mezi sebou a se stěnami nádoby • Mimo okamžik srážky na sebe částice silově nepůsobí, objem částic je podstatně menší než vnitřní objem nádoby. • Srážky jsou dokonale pružné mění se směr a velikost rychlosti, žádný směr není preferován- > nedochází k makroskopickému pohybu plynu • Z hlediska klasické mechaniky můžeme považovat plyn za soustavu N hmotných bodů, jejich pohyb popisuje 3N rovnic • Velký počet částic, je nevýhodou pro řešení pohybových rovnic, výhodnou je při statistickém zpracování
Kinetická teorie plynů • Rozdělení rozdělení)
složek
rychlostí
částic
(Boltzmannovo
• Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení rychlostí
Kinetická teorie plynů
Typické rychlosti
Tlak plynu a vnitřní energie jednoatomového plynu • Tlak plynu
• Celková kinetická energie translačního pohybu N molekul, každé o hmotnosti m0 je rovna
Ekvipartiční teorém • Jednoatomová molekula
• Dvouatomová molekula
Brownův pohyb • Jedná se o neustálý chaotický pohyb malých částeček rozptýlených v kapalině nebo plynu • Pohyb je tím intenzivnější, čím je menší viskozita kapaliny, rozměry částice a teplota prostředí, ve kterém dochází k pohybu • Poprvé tento pohyb zaznamenal R. Brown (1827), vysvětlili ho M. Smoluchowski a A. Einstein na základě kinetické teorie plynů (1906)
Brownův pohyb • Simulace Brownova pohybu (http://en.wikipedia.org/wiki/Brownian_motion)
• Pohybová rovnice