3. MONITOROVÁNÍ Juraj Beláček 8.10.2013 Všeobecné lékařství, studijní sk. 1 Spolupracovníci: Ľuboslava Belanská
Tlak: 992 hPa Teplota vzduchu: 24,1°C Vlhkost vzduchu: 43,2%
1. Audiometrie 1.1. Stanovení sluchového prahu vzdušným vedením (AC) vzestupnou metodou
pravé ucho Hladina intenz. [dB]
I1 I2 I3
Frekvence [Hz] 125
250
500
750
1000
1500
2000
3000
4000
6000
8000
25
15
20
10
0
5
5
5
0
-10
-10
20
10
15
5
5
5
5
5
0
-10
-10
20
10
20
5
5
0
0
5
0
-10
-10
levé ucho Hladina intenz. [dB]
I1 I2 I3
Frekvence [Hz] 125
250
500
750
1000
1500
2000
3000
4000
6000
8000
25
15
10
5
10
10
15
5
-5
-10
-10
30
15
10
10
15
15
15
0
0
-5
-5
30
20
15
15
10
10
20
0
-5
-10
-10
1.2. Stanovení sluchového prahu vzdušným vedením (AC) s využitím maskování
levé ucho Prahová intenz. [dB]
125
250
500
750
1000
1500
2000
3000
4000
6000
8000
I1
30
10
5
5
0
5
5
0
-10
-10
-10
Frekvence [Hz]
Audiogram levé ucho
1.3. Stanovení sluchového prahu kostním vedením (BC)
pravé ucho Hladina intenz. [dB]
I1 I2 I3
Frekvence [Hz] 125
250
500
750
1000
1500
2000
3000
4000
6000
8000
20
20
15
15
15
5
5
-5
5
-10
5
15
15
15
20
20
10
5
0
0
-10
0
20
20
15
15
20
10
5
-5
5
-10
-5
Audiogram pravé ucho
Hladina intenz. [dB]
porovnání ze všech 4 měření Frekvence [Hz] 125
250
500
750
1000
1500
2000
3000
4000
6000
8000
25
15
10
5
10
10
15
0
0
-10
-10
20
10
15
5
0
0
0
5
0
-10
-10
l.u.mask. (AC)
30
10
5
5
0
5
5
0
-10
-10
-10
pravé ucho(BC)
15
15
15
15
15
5
5
-5
0
-10
-5
levé ucho(AC) pravé ucho (AC)
Audiogram pro porovnání všech 4 měření
Celkově jsme provedli pomocí audiometru čtyři měření, z toho dvě měření byla stanovena vzdušným vedením bez využití šumu (pro levé i pravé ucho), u třetího měření jsme využili možnosti maskování. Pro stanovení prahu slyšení s maskováním bylo zvoleno ucho levé, tedy z tabulky to ,,hůře slyšící". Poslední měření bylo odlišné od předchozích tří a to tím, že jsme sluchový prah určili kostním vedením. Když porovnáme hodnoty vzdušného vedení pravého ucha (zkr.puvv) s jeho kostním vedením(zkr.pukv), dojdeme k závěru, že hladina intenzity puvv při nižších frekvencích byla menší. Zlom přichází asi u frekvence 3000 Hz, kdy křivky v grafu nabývají velice podobných hodnot hladin intezity. Audiometrie jako jedna z metod vyšetření sluchu, poskytuje celkem objektivní a kvalitativní obraz o vadách sluchu zkoumaného subjektu. Tato metoda, s využitím nízkofrekvenčního oscilátoru, stanovuje prah slyšení pro jednotlivé akustické frekvence. Námi provedené měření neodpovídalo profesionálnímu vyšetření a to z několika důvodů : prostor nebyl zcela akusticky izolovaný, vyšetřující byl ve stejné místnosti s vyšetřovaným, časové omezení.
Pravé ucho vykazovalo mnohem lepší hodnoty sluchového prahu než ucho levé. U vzestupné metody tomu bylo už od hodnot frekvence 1000 Hz. Zajímavostí jsou opakované záporné hodnoty hladin intezity při frekvencích nad 4000 Hz téměř ve všech měřeních.
2. Ergometr Zvolený program : zátěžový test vstupní Hodnota tlaku před testem (dig.tonometr) : 125/70 Hodnota pulsu před testem (dig.tonometr) : 88 Vypočtená předvolba zatížení : 3 x hmotnost(73kg) = 219 W Optimální srdeční frekvence pro zátěžový test: 65% (max.puls – klidový puls) + klidový puls = 159.5 (zátěžový puls) Kondiční známka vypočtená : 6 – ( 10 x (P1 - P2) / P1) = 5.72 P1 = 145 ; P2 = 141 ; rozdíl = 4 Kondiční známka z ergometru : F 5.9 Hodnota tlaku po testu (dig.tonometr) : 137/69 Hodnota pulsu po testu (dig.tonometr) : 108 Jako program jsem si zvolil vstupní zátěžový test. Se začátkem na 25 W jsem se postupně dostal až na hodnotu 175 W, kde byl můj organismus už dostatečně vytížen a test jsem ukončil. Nemožnost dosáhnout vyššího výkonu mohla býti způsobena například nekomfortním oblečením pro dlouhodobější a objektivnější test. Kondiční známka z ergometru odpovídala téměř hodnotě vypočtené. Hodnota krevního tlaku 137/69 a pulsu 108 naměřená po testu, byla po výkonu opětovně změřená až po vydýchávací minutě a proto nebyla výrazně odlišná od hodnoty původní 125/70; puls 88. Způsoby stanovení kondice např. u sportovců jsou sport od sportu odlišné. V hokeji probíhají zátěžové testy různými bruslařskými cvičeními, zaměřenými jak na rychlost, tak i na vytrvalost. Klasické stanovení zátěže organismu se provádí na spinningových kolech, kdy má vyšetřovaný na tváři dýchací masku a je napojený např. na respirační přístroje, které analyzují jeho příjem/výdej kyslíku. Puls před testem činil 88, hodnota tlaku byla 125/70. Optimální vypočtená srdeční frekvence činila 159.5 tepů/min. Vypočtená předvolba zatížení byla 219 W; kondiční známka 5.9. Po zátěžovém testu byla hodnota tlaku 137/69 mmHg, hodnota pulsu 108 tepů/min.
3. Měření krevního tlaku nepřímou metodou rtuťový tonometr 1. měření 2.měření 3.měření průměrná hodnota hodnota v Pa*
systolický tlak 125 130 127 127 17 462
pozn.: uvedené hodnoty tlaku jsou v jednotkách mmHg pozn.*: přepočet 1 mmHg = 1 torr = 133,3 Pa
diastolický tlak 70 80 76 75 9 731
digitální tonometr 1. měření 2.měření 3.měření 4.měření 5.měření 6.měření 7.měření 8.měření 9.měření 10.měření 11.měření průměrná hodnota směrodatná odchylka modus medián
systolický tlak 141 135 126 124 125 106 122 117 136 132 128 127 9.3 126 127
diastolický tlak 84 68 76 68 70 90 69 72 106 68 67 76 11.3 68 72
pozn.1: uvedené hodnoty tlaku jsou v jednotkách mmHg pozn.2: medián - střední hodnota ; modus - nejčastěji zastoupena ; směr.odchylka - vyjadřuje jak se hodnoty liší od průměru
V této úloze jsme si vyzkoušeli měření pomocí rtuťového tonometru, který je už v této době nahrazen spíše automatickým digitálním tonometrem. U dig.tonometru jsme provedli celkem 11 měření, u rtuťového jenom 3, ovšem když porovnáme průměrnou hodnotu systol/diastol. tlaku u obou měření, vyšla téměř stejná hodnota (127/75-76 mmHg). Měření digitálním tonometrem mi přišlo rychlejší, přesnější a mnohem praktičtější. Hodnoty tlaku vyšly vyšetřovanému v rámci norem, tedy se nejednalo o zvýšený ani snižený krevní tlak. Za vysoký tlak se považují opakované hodnoty nad 140/90 mmHg (hypertenze), za nízky tlak naopak hodnoty pod 100/65 mmHg (hypotenze). Měřením pomocí rtuťového a digitálního tonometru nám vyšla průmerná hodnota krevního tlaku 127/76 mmHg. V přepočtu tato hodnota činila 17 462/9731 Pa. Vypočtená směrodatná odchylka byla 9.3/11.3, modus se rovnal 126/68 mmHg a medián 127/72 torrům.
4. Měření rychlosti toku krve Křivka pro pravý i levý radikál vykazuje tvar typický pro vysokoodporový typ toku. Tento druh toku je přirozený pro artérie horní a dolní končetiny těla. Pokud by jsme tento tok krve zjišťovali někde na corpuse nebo na hlavě, křivka by nevykazovala tak prudké skoky na systolický vrchol a hlavně rychlost toku v diastole by nikdy neklesala k nulovým hodnotám. Důvodem je, že tyto artérie zásobují jednak orgány v těle, ale také i mozek. Nejvyšší rychlost krevního proudu vykazuje aorta (až 0,3 m/s). Rychlost proudění krve se bude velmi lišit jednak na základě jednotlivých oddílů krevního řečiště, na straně druhé bude rozhodovat i jestli se jedná o žílu nebo tepnu. Vycházet se bude ze zákona kontinuity, kdy je rychlost závislá na průřezu. Krev bude tedy v žílách proudit pomaleji než v tepnách, příčinou je jejich
větší průřez. Při postižení aterosklerózou dochází k ukládání tukových látek do stěn tepen, kdy může dojít až k trombóze a vznik sraženiny značně omezuje tok krve. Rychlost proudění toku krve byla pro pravý radiál 24,0 cm/s a pro levý radiál 22,4 cm/s.
