Tématické okruhy k SZZ pro obor Dějiny umění se zaměřením na památkovou péči a technické památky (bakalářské prezenční studium) 1. ČESKÉ UMĚNÍ 1.
Nejstarší architektura v českých zemích do období nástupu burgundsko-cistercké architektury ve 13. století a sochařství s ní spojené.
2.
Středověké rukopisy v období kolem r. 1000–1320; důraz na Kodex Vyšehradský, Pasionál abatyše Kunhuty a rukopisy z okruhu A. Rejčky.
3.
Nástěnná malba přemyslovské doby.
4.
Architektura doby posledních Přemyslovců včetně zakládání měst (od Přemysla I. Otakara po Václava II.).
5.
Umění v době nástupu Lucemburků; architektura, sochařství a monumentální malba doby Karla IV. jako výraz imperátorské a dynastické pozice Lucemburků v Evropě.
6.
Proměny umění dvorského i mimodvorského v době Václava IV. – architektura sakrální a profánní, plastika a malba jako součást internacionálního slohu.
7.
Krize středověku v českých poměrech – umění v době husitské a husitské umění. Umění doby poděbradské.
8.
Architektura jagellonské doby.
9.
Plastika jagellonské doby.
10. Desková malba jagellonské doby. 11. Charakteristika české renesance, její první projevy, umění a jeho mecenáši po r. 1526. 12. Zdroje a projevy manýrismu v českých zemích. 13. Nástup baroku – charakteristika české a moravské architektury 17. století. 14. Vrcholné a pozdní baroko v architektuře v Čechách a na Moravě. 15. Barokní plastika v českých zemích. 16. Vývoj barokní malby. 17. Vývojové tendence v architektuře ve 2. polovině 18. století; podmíněnost josefínskými reformami, impulsy z dobové filosofie i módy, kořeny novoklasicismu a romantismu a jejich reflexe v Čechách a na Moravě. 18. Vývoj krajinomalby od konce 18. století do cca 60. let 19. století 19. Akademie a tzv. historická malba v 19. století. 20. Hledání národní identity prostřednictvím umění v 19. století – včetně tzv. generace Národního divadla. 21. Historismus jako projev bezradnosti nebo jako možnost velké svobody v architektuře 19. století. Od romantického k puristickému pojetí historizujících slohů v Čechách a na Moravě. 22. Tzv. realismus v malbě 19. století. 23. Proměny českého sochařství 19. století se završením v tvorbě J. V. Myslbeka.
24. Secesní symbolismus ve spojení s duchovními proudy konce 19. století – malba, plastika, kniha. 25. Pojem moderna v architektuře přelomu 19. a 20. století a její reprezentanti ve vazbě na Vídeň, Darmstadt, Paříž, Berlín a Glasgow. 26. Revolta v malířství 1. desetiletí 20. století. 27. Český kubismus a jeho projevy ve všech uměleckých oborech. 28. Architektura mezi dvěma válkami. 29. Štursovi žáci a sochařství mezi dvěma válkami. 30. Meziválečné vývojové proudy v českém malířství – transformace kubismu a realismu, avantgarda 20. let, surrealismus, abstrakce.
2. EVROPSKÉ UMĚNÍ 1. Románské umění ve Francii, stylové znaky architektury, sochařství a malířství, příklady: dóm v Autun, Arles, St. Gilles, Vézelay, Vignory, portálová plastika. 2. Gotická katedrála, její slohové znaky a universalismus, St. Denis, St. Chapelle, Notre Dame v Paříži, Chartres, Remeš, Amiens, Laon. 3. Specifické zrození ranně gotické plastiky jako proces zachytitelný na katedrále v Cartres. Portálová plastika v Remeši, Amiens. 4. Gotické sochařství v Německu na fasádách katedrál ve Štrasburku, Bamberku, Freiburku, Magdeburku, Naumburku. 5. Gotická malba v Itálii: Florentská a Sienská škola, představitelé a formová charakteristika. 6. Pozdně gotické sochařství v Německu: Riemenschneider, Stwosz a problém dobového naturalismu a exprese. 7. Počátky renesance v Itálii, historické podmínky vzniku slohu a jeho charakteristiky, aplikace na konkrétní příklady. 8. Quattrocentní sochařství v Itálii a cesta k vrcholu slohu: Bruneleschi, Ghiberti, Donatello, Quercia, Verocchio, Michelangelo, Sansovino. 9. Italské malířství quattrocenta v toskánském okruhu: Masaccio, Fra Filippo Lippi, Botticelli, Fra Angelico, Piero della Francesca, Mantegna, Perugino, Ghirlandaio. 10. Vrcholně renesanční malířství v Itálii: Fra Bartolommeo, Leonardo, Raffaelo, Michelangelo. 11. Benátská malířská škola: Belliniové, Carpaccio, Giorgione, Tizian. 12. Manýrismus, charakteristika období a historické vymezení, stylové charakteristiky, představitelé: Tintoretto, Correggio, El Greco, Parmigianino, Pontormo, Vasari, Bronzino.
13. Nizozemské malířství období renesance, charakteristika, představitelé: Eyck, Patinier, Metsys (Massys), Bosch, Brueghel. 14. Německé renesanční malířství: Dürer, Cranach, Grünewald, Balbung-Grinen, Holbein. 15. Barokní architektura v Itálii: Bernini, Borromini, Palladio, Guarini, Maderna. 16. Španělské barokní malířství, jeho specifika: Greco, Murillo, Zurbarán, Velasquez. 17. Malířství francouzského barokního klasicismu: Poussin, Le Nain, Lorrain, cesta ke zesmyslovění v rokoku: Watteau, Boucher, Fragonard, Chardin. 18. Francouzská revoluce, klasicismus Davidův a jeho škola. 19. Zrození romantismu, jeho charakteristika a představitelé: Girodet, Gros, Géricault, Delacrox. 20. Realismus a barbizonská škola: Courbet, Daubigny, Troyon, T. Rousseau, Corot, Millet. 21. Zrození a charakteristika impresionismu: Monet, Manet, Sisley, Pissarro, Renoir, Degas. 22. Reakce na impresionismus: Seurat, Gogh, Gauguin, Cézanne. 23. Fauvismus a skupina Die Brücke, seskupení intimistů Nabis: Denis, Bonnard, Vuillard, Sérusier, Redon. 24. Převrat v názoru na prostor – kubismus: skupiny Le Bateau Lavoir a Section d´Or. 25. Futurismus, dada a surrealismus, charakteristika a představitelé. 26. Konstruktivistické a expresionistické směry v umění 20. století. 27. Krize moderního umění a postmoderna.
3. HISTORIOGRAFIE A PAMÁTKOVÁ PÉČE A. 1. Antika – pojem umění, techné a mimesis, teorie decora, nauka o proporci, Vitruvius a teorie architektury, topografie umění – Pausániás, Plinius starší – inovativní pojetí umění. 2. Středověk – pojetí ars, svobodná umění, středověké receptáře a technologická lit., sacrosanta – popisy chrámových pokladů - St. Denis, periegetická lit. – mirabilia. 3. „Znovuzrození umění“ a nové pojetí pojmu umění v Itálii (Ghiberti, Landino, Averlino, Leonardo da Vinci), Leon Batista Alberti 4. Dějiny umění jako dějiny uměleckých osobností, renesanční koncepce uměleckého pokroku a její interpretace Václavem Richterem. G. Vasari a jeho předchůdci, biografie jednotlivých umělců. Zaalpská teorie a historie umění 16. stol., A. Dürer, Karel van Mander, Sandrart, Houbraken.
5. 2. pol. 16 a 17. stol. – malířské akademie v Itálii, pojem disegna jako ideje v umění, B. Varchi a anketa o primátu v umění, Lomazzo – první pokus o uměleckou psychologii, Zuccari 6. Johann J. Winckelmann a normativní pojetí umění 7. Vznik dějin umění jako odborné disciplíny: Hegel, vliv romantismu, zakladatel DU Karl Friedrich von Rumohr, Franz Kugler – berlínská škola dějin umění, Carl Schnaase 8. Positivismus, idea kulturních dějin – H. Taine, J. Burckhardt, G. Semper, A. Springer, znalectví um. děl jako věda: (Morelli, Berengson) purismus: V. le Duc, Dehio, H. Wölffin 9. Vídeňská škola dějin umění, počátek moderních DU, A. Riegl, M. Dvořák, J. von Schlosser. Vídeňská škola a české DU, V. Kramář, V. Birnbaum, teorie restaurování Slánského škola 10. 20. stol. – škola kritické ikonologie, německá škola, francouzská škola, psycholanalytické teorie umění, současné teorie umění – posthistorismus, dekonstruktivismus, Didi Huberman, Arthur C. Danto, H. Belting… (povinná četba) B. 1. Historický vývoj institucionalizované památkové péče (centrální komise, soupisy památek, památkové úřady, zákon č. 22/1958 Sb., zákon č. 20/1987 Sb.) Stávající legislativní rámec (výkonné orgány a odborné instituce, nástroje zákona, Ústřední seznam kulturních památek, plošná ochrana, kulturní památky, národní kulturní památky) 2. Vývoj metod památkové péče (romantismus, purismus, konzervační metoda, analytická metoda, syntetická metoda) 3. Alois Riegl (systemizace památkové péče, individuální přínos, četba: Moderní památková péče), Max Dvořák (organizační práce, četba – Katechismus památkové péče). Zdeněk Wirth a Josef Wagner (rozdíl koncepcí, příklady realizací). Individuální přístup obnovy (Dušan Jurkovič, Pavel Janák, Jaroslav Fragner, příklady realizací). 4. Pojetí autenticity v památkové péči. 5. Památková obnova objektu (specifické zajištění zřícenin, odvlhčení budov, statické zajištění objektů a kleneb, dispozice a komunikační prostory, výměna okenních a dveřních otvorů, obnova fasád a střech. 6. Dokumentace a evidence památek (evidenční listy, fotografická dokumentace, Ústřední seznam kulturních památek, axonometrie, stavební výkresy, katastrální mapy, stavební zákony, historická plánová dokumentace). 7. Archeologická památková péče (záchranné archeologické výzkumy), periodizace, experimentální archeologie.
8. Specifické
metody
ochrany
technických
památek
–
průmyslová
archeologie,
technologický tok, poslední pracovní den, konverze průmyslových památek, jedinečnost a typičnost objektů a technologického zařízení (dle individuálního typologického vývoje). 9. Vodní a větrné motory (vodní kola, vodosloupcové stroje, vodní turbíny, pomaloběžná větrná kola, rychloběžné motory). 10. Motory tepelné (atmosférický stroj, parní stroj, rozvody parních strojů, parní turbíny, vývoj kotlů). 11. Energetika (plynárenství, elektrotechnika, elektromotory).
