TÉMATA STUDENTSKÝCH PRACÍ Území Prahy 10

Oddělení koncepce a rozvoje Odbor životního prostředí, dopravy a rozvoje MČ Praha 10

TÉMATA STUDENTSKÝCH PRACÍ Území Prahy 10

Témata pro zadání studentských projektů jsou zvolena tak, aby byla zastoupena jak zadání rozsáhlejší urbanistická, tak i drobnější architektonické úlohy. Všechny náměty jsou aktuální a jejich zpracování pro nás bude přínosem do reálné diskuse nad budoucností těchto lokalit. Témata jsou rámcově rozdělena do tří kategorií. Nejkomplexnější jsou témata urbanistická (U), kde se objevují velká a dlouhodobě problémová a diskutovaná území Prahy 10. Další řada témat je věnována veřejnému prostoru (VP), jehož kultivace je velmi aktuální a chceme se jí intenzivně věnovat. Poslední část je věnována návrhu budov (A). Jsou vybrány dvě lokality ve stabilizované zástavbě Vršovic s tématem dostavby bloků, návrh nových železničních zastávek a několik dalších objektů vhodných k rekonstrukci, či jako novostavba. Ke každému tématu je zpracován jednoduchý katalogový list se stručným popisem území a jeho rámcovým vymezením v mapě. Zároveň je zde uvedeno doporučené zadání projektu. Podrobnější podklady a detailnější informace k jednotlivým tématům jsou k dispozici na Oddělení koncepce a rozvoje MČ Praha 10.

Témata studentských prací 30.8.2013

1/26


MAPA

URBANISMUS: U.01 U.02 U.03 U.04 U.05 U.06 U.07 U.08 U.09 U.10 U.11 U.12

Veřejné prostory Prahy 10 – analýza, koncepce, rozvoj – studentský pohled na generel VP Koncepce revitalizace potoka Botiče a jeho nejbližšího okolí včetně návrhu lávek pro pěší Slatiny – urbanistická studie velkého rozvojového území Urbanistická studie Bohdalec – východ Bohdalec – západní část a přemostění s Moskevskou ulicí Revitalizace území Na Louži (areál autocentra Dojáček a okolí) Urbanistická koncepce území „Trojmezí“ Rozvojové území Hagibor – zástavba podél Vinohradské a Počernické ulice Revitalizace Brownfields podél rušené železnice ve Strašnicích Revitalizace Brownfields podél železnice ve Vršovicích Koncepce regenerace panelových sídlišť na území Prahy 10 Urbanistická studie okolí stanice metra A – Skalka (park Žernovská a park Skalka)

VEŘEJNÝ PROSTOR: VP.01 VP.02 VP.03

Návrh úprav veřejného prostoru areálu Květ na Zahradním městě Návrh úprav veřejného prostoru Kubánského náměstí Návrh úprav veřejného prostoru Malešického náměstí

ARCHITEKTURA: A.01 A.02 A.03 A.04 A.05 A.06 A.07

Rekonstrukce/novostavba spolkového domu Barikádníků včetně revitalizace prostoru bývalého tržiště Dostavba proluky mezi ulicemi Moskevská a Kodaňská s přilehlými veřejnými prostory Rekonstrukce areálu Koh-i-noor, Vršovická Zástavba podél Vršovické ulice u stadionu Bohemians Nové železniční zastávky Zahradní město, Eden a Vršovice Polyfunkční objekt na nároží ulic Bohdalecká a U Plynárny (Portugalia) Mateřská školka Přípotoční


2/26


U.01 VEŘEJNÉ PROSTORY PRAHY 10 – ANALÝZA, KONCEPCE, ROZVOJ – STUDENTSKÝ POHLED NA GENEREL VP Kultivace a revitalizace veřejných prostor byla dlouhou dobu v rozvoji měst opomíjené téma, které je v současné době velmi aktuální nejen u nás, ale ve většině vyspělých měst. Praha má v této sféře velké zpoždění a velký dluh. Kvalita veřejného prostoru ovlivňuje každodenní život všech obyvatel i návštěvníků a proto Praha 10 již v minulých letech připravila k tématu veřejného prostoru řadu teoretických materiálů inspirovaných moderními úvahami o jeho významu, tvorbě a funkci. V současné době je MČ Praha 10 ve stádiu přípravy zadání Generelu veřejných prostor, který by měl být komplexním koncepčním dokumentem pro dlouhodobou a systematickou kultivaci veřejných prostor. Studentský pohled na generel by měl přinést nové impulzy k tomuto velmi širokému a multiprofesnímu tématu. Součástí práce by měly být průzkumy a analýzy území, kde lze využít dříve zpracovaných podkladů s doplněním o vlastní aktuální analýzu. Výstupem z analytické části bude problémová mapa celého území s přesahy a širšími vazbami. Účelem Generelu je stanovit typologii a hierarchii veřejných prostorů na území Prahy 10. Bude definovat jednotlivé typy prostorů, budou popsány jejich priority a rámcová pravidla a bude popsána metodika (vzorové příklady) pro každý typ. Hlavní urbanistická část generelu bude zobrazovat celé území s vyjádřením základních navrhovaných idejí a principů s potenciálním rozvojem nových veřejných prostranství v návaznosti na stávající stav. Podrobnější dokumentace bude řešit vybrané konkrétní lokality ve větším detailu. Hlavní důraz bude kladen na zpracování parteru, zeleně a řešení dopravy v klidu.


3/26


U.02 KONCEPCE REVITALIZACE POTOKA BOTIČE A JEHO NEJBLIŽŠÍHO OKOLÍ VČETNĚ NÁVRHU LÁVEK PRO PĚŠÍ Potok Botič prochází územím Prahy 10 v několika lokalitách a jeho charakter je velmi rozmanitý – od přírodní památky „Meandry Botiče“ po technicky upravené koryto či zatrubněný odvodňovací kanál. Cílem je pojmout potok Botič jako potenciální přírodní osu území, kde se kloubí zájmy ochrany přírody s funkcí rekreační a klidovou. Hlavním záměrem je vytvořit koncepci, jak navrátit vodnímu toku jeho přírodní funkci, ale zároveň jej zpřístupnit obyvatelům. Důraz je kladen na analýzu území, na širší urbanistické souvislosti a prostupnost území. Dále je ve studii požadováno vytvoření pěšího propojení přes potok Botič v místě vršovických ulic Ukrajinská a Přípotoční (případně lze zvolit jiné, čí více míst na území Prahy 10) a cyklistického propojení v co nejdelší linii podél potoka, jak je tomu v Praze například u Rokytky. Potok zasahuje v některých místech i na území MČ Praha 4, doporučujeme proto koncepci revitalizace řešit v širších souvislostech, ne pouze na území MČ Praha 10. Cílem je navrhnout objekt, který přiblíží život blíže k potoku Botiče, umožní vnímat ho v nových perspektivách a udělat z něj atraktivní součást městského života. Nová lávka je příležitost vytvořit nejen liniový prvek pro překonání jiné linie-bariéry, ale i objekt sloužící pro pozastavení, relaxaci a přiblížení přírodě. Lávka by měla sloužit jak chodcům, tak cyklistům a navazovat na stávající pěší a cyklistické trasy.


4/26


U.03 SLATINY – URBANISTICKÁ STUDIE VELKÉHO ROZVOJOVÉHO ÚZEMÍ Jedná se o část tzv. velkého rozvojového území sevřeného mezi železniční tratě. Díky této izolaci, jež se ještě prohloubila vybudováním Jižní spojky, je prakticky celá oblast Slatin dlouhodobě zanedbaná a špatně dopravně obsloužená. Současný stav území neodpovídá poloze uvnitř velkoměsta. Je zde nesourodá směs nejrůznějších typů staveb, zejména průmyslových objektů, skladů, hromadných garáží, domů pro bydlení, zahrádkářských kolonií, ale i území s útočištěm bezdomovců a pochybných aktivit. Na celou oblast Slatin byla vyhlášena stavební uzávěra, jejíž zrušení je podmíněno zpracováním podrobné urbanistické studie. Impulzem pro nastartování rozvoje by mohla být optimalizace železniční trati, díky které dojde k redukci ploch Českých drah. Budoucí urbanizace má velký rozvojový potenciál pro vznik nové městské čtvrti s ohledem na určité limity dané stávající i budoucí dopravní a technickou infrastrukturou. Ve velké míře bude určovat celkovou urbanistickou koncepci návrh dopravní obsluhy území a jeho napojení na okolní komunikační síť, ale také vazby na stávající sídelní strukturu. Dalším vodítkem je využití a zhodnocení Slatinského potoka jako vodního prvku v území. Předpokládá se návrh přírodní a parkově upravené rekreační zóny, která bude procházet středem území a bude propojena pěšími a cyklistickými komunikacemi s širším okolím.


5/26


U.04 URBANISTICKÁ STUDIE BOHDALEC - VÝCHOD Jedná se o část tzv. velkého rozvojového území, jehož současný stav území neodpovídá poloze uvnitř velkoměsta. Na celou oblast byla vyhlášena stavební uzávěra, jejíž zrušení je podmíněno zpracováním podrobné urbanistické studie. Budoucí urbanizace by měla území zhodnotit a vytvořit zde novou městskou čtvrť s ohledem na určité limity dané převažujícím charakterem zástavby, kterou tvoří velké halové objekty nejrůznějších soukromých subjektů v centrální části území. V severním okraji území podél rušné Bohdalecké ulice je rázovitá kolonie řadových domků zvaná Sedmidomky a na ni navazující enkláva zahrádkářské kolonie. Impulzem pro nastartování rozvoje by mohla být nová železniční zastávka Eden a plánované prodloužení tramvajové trati z Vršovic na Spořilov, které významně zlepší dopravní obsluhu. Zároveň bude třeba navrhnout komunikační síť pro obsluhu celého území. Fungující areály je třeba respektovat a v dosud neurbanizovaných částech je očekáván návrh nové zástavby.


6/26


U.05 BOHDALEC – ZÁPADNÍ ČÁST A PŘEMOSTĚNÍ S MOSKEVSKOU ULICÍ Spojení Vršovic a Bohdalce je velmi omezené díky bariéře železnice. Jedno ze dvou propojení tvoří viadukt, kterým Moskevská ulice překračuje trať a pokračuje Bohdaleckou ulicí na vrchol Bohdalce. Obě předmostí mají potenciál vytvořit skutečné propojení dvou městských čtvrtí, jimž zde chybí urbanistický koncept. Přitom Moskevská ulice patří k nejdůležitějším tepnám Vršovic a její oživení jižně od křižovatky s Vršovickou ulicí by bylo velmi potřebné. V ohybu Moskevské ulice, která zde stoupá k viaduktu jsou převážně řadové garáže a další nehodnotné objekty, které lze odstranit. Na severním okraji Bohdalce při Bohdalecké ulici je rovněž větší část hmotově nesourodé zástavby možné nahradit novou strukturou s polyfunkčním využitím. Výrazné zlepšení pro území přinese optimalizace železniční trati, které je již v pokročilém stádiu přípravy. Železniční koridor bude zúžen a tak lze uvažovat s vedením obslužné komunikace či cyklostezky v souběhu s tratí. Nová urbanistická struktura by měla jasně vymezit prostor po obou stranách trati a vytvořit živé městské prostředí adekvátní poloze ve městě. Jedná se vlastně o tři samostatné plochy, které by měly být řešeny koncepčně jako jeden celek propojený rozšířeným nebo novým mostem.


7/26


U.06 REVITALIZACE ÚZEMÍ NA LOUŽI (AREÁL AUTOCENTRA DOJÁČEK A OKOLÍ) Území na okraji stabilizované blokové zástavby Vršovic vytváří přechodový, živelně zastavěný pás mezi obytnou zástavbou a železničním koridorem. Území o rozloze cca 7,6 ha je zastavěno několika areály převážně skladového a průmyslového charakteru a je dosud nekoncepčně urbanizované s mnoha znaky „brownfieldu“ podél železniční trati. Hmotovou strukturu vytvářejí srostlice nesourodých objektů různého stáří bez výraznější architektonické hodnoty a jsou většinou ve špatném technickém stavu. Veřejné uliční prostory a zeleň nejsou dlouhodobě udržovány stejně jako prostory vnitroareálové. Pouze ve střední části území s Autocentrem Dojáček dochází k postupné přestavbě a lokálním úpravám parteru. Lokalita má rozvojový potenciál z hlediska nového funkčního využití i prostorového utváření. Je zde předpoklad intenzivnější a kvalitativně vyšší městské struktury, která vhodným hmotovým řešením vytvoří jasně definovanou hranu městské zástavby vůči železnici a rovněž přirozenou vstupní bránu do území Vršovic od Nuslí. Na území byly zpracovány v roce 2012 doporučené zastavovací podmínky, které shrnují názor na urbanizaci území, včetně míry využití území a jeho prostorovou regulaci. Tyto podmínky mohou být určitým nezávazným podkladem pro vlastní koncept.


8/26


U.07 URBANISTICKÁ KONCEPCE ÚZEMÍ „TROJMEZÍ“ Trojmezí je velké rozvojové území, které svojí velikostí cca 265ha, polohou a potenciálem dalšího rozvoje je svým způsobem unikátní z hlediska celé Prahy. Vlivem historického vývoje, došlo k tomu, že se Trojmezí ve své původní, zemědělské podobě ocitlo uprostřed velkoměstské zástavby. Větší severní část území je součástí rozsáhlého přírodního parku „Hostivař – Záběhlice“. Tento rozsáhlý přírodní park vyhlášený v roce 1990 je dosud v části Záběhlic nerealizovaný. Území je z větší části dlouhodobě neudržované, včetně nejcennější části – přírodní památky meandrů Botiče. Přírodní park tak nesplňuje řadu funkcí, pro které byl vyhlášen. Příčinou neudržitelného stavu je dlouhotrvající rozpor mezi požadavky ochrany přírody, občanských iniciativ i městských částí, kteří požadují zachování parku ve stávajícím rozsahu a požadavky majitelů pozemků, kteří prosazují změnu územního plánu a změnu rozsahu či charakteru přírodního parku, jež by umožnily alespoň částečnou zástavbu jejich pozemků. Jádrem území bude velkoryse založený centrální park Trojmezí s fenoménem přírodních meandrů Botiče na jeho severním okraji a s množstvím nejrůznějších rekreačních a sportovních aktivit pro obyvatele přilehlých stávajících čtvrtí i pro obyvatele nové rezidenční čtvrti, kteří přispějí k jeho každodennímu využívání . Bude navrženo jasné propojení nového parku a Hostivařského lesoparku u Košíkovských nádrží. Zde na Trojmezí je prostor a šance vytvořit koncepčně založenou rezidenční čtvrť orientovanou do přírodního parku. Nová zástavba by měla maximálně využít vazby na budoucí park a zároveň by měla svým charakterem navázat na myšlenku zahradních měst, přetransformovanou do forem bydlení 21. století.


9/26


U.08 ROZVOJOVÉ ÚZEMÍ HAGIBOR ZÁSTAVBA PODÉL VINOHRADSKÉ A POČERNICKÉ ULICE Vinohradská ulice je jednou z hlavních dopravních tepen Prahy. Tvoří přirozenou páteř území, která prochází celými Vinohrady od centra města a dále do Strašnic. Tato městská třída má však historicky několik hluchých míst, která je žádoucí urbanisticky a funkčně doplnit tak, aby se význam tohoto živého veřejného prostoru posílil. Od Flory ztrácí zástavba podél Vinohradské ulice blokový charakter tím, že prochází podél několika hřbitovů a je buď jednostranná nebo rozdrobena na nesourodé solitéry. To se týká zejména oblasti od stanice metra Želivského dále směrem k nové výstavbě Na Vinici. Zcela nezastavěná zbývá severní uliční fronta mezi objektem Radia Svobodná Evropa a Počernickou ulicí, která je příležitostí pro návrh moderní městotvorné urbanistické struktury, jež by měla jasně vymezit prostor ulice a podpořit její funkci moderní městské třídy. Dlouhodobě nezastavěná lokalita je provizorně využívána jako povrchové parkoviště, místo pro cirkusy a podobně. V letech 2004-5 zde byla plánována výstavba polyfunkční sportovní haly celoměstského významu, ke které zde nedošlo a proto je územní plán v této části s funkcí ZVO již překonaný a je potřeba hledat novou urbanistickou koncepci. Většina pozemků je dnes soukromých, přesto je snahou MČ definovat základní regulativy pro budoucí rozvoj.


10/26


U.09 REVITALIZACE BROWNFIELDS PODÉL RUŠENÉ ŽELEZNICE VE STRAŠNICÍCH Izolované území, které vymezují dvě větve železniční trati dozná v nejbližší době zásadní proměnu díky optimalizaci trati a zrušením původní severní větve se zastávkou Strašnice. Rovněž bude uvolněna velká část ploch po zrušeném seřaďovacím nádraží. Celé území tak bude výrazně zklidněno a získá na atraktivitě. Koridor zrušené trati je uvažován pro vedení páteřní cyklostezky, která bude propojovat nové stanice Zahradní město a Eden. Stávající zástavba je rozdrobena do několika zón s různou kvalitou a funkcemi, které neodpovídají možnostem a poloze ve městě. Obchodní, skladové a výrobní objekty halového charakteru jsou nahodile soustředěny podél ulice V Korytech. Ve středu území je situován sportovní areál ministerstva vnitra a v severní části se nachází nízkopodlažní obytná zástavba s převahou rodinných domů z období 1. republiky. Živelná urbanizace území ponechala jeho části vlastnímu osudu a bude třeba jej očistit od nevhodných objektů a nabídnout novou kvalitu návrhem urbanistické struktury, která doplní území a vtiskne mu městský charakter. Bude třeba navrhnout dopravní kostru, která obslouží území a propojí jej se stabilizovanou zástavbou severně od rušené trati i s rozvojovým územím Slatin, kde je očekáván rovněž velký rozvoj.


11/26


U.10 REVITALIZACE BROWNFIELDS PODÉL ŽELEZNICE VE VRŠOVICÍCH V návaznosti na optimalizaci železniční trati dozná celé území podél železnice zásadní proměnu. Bude redukován počet kolejí a bude upraveno nádraží Vršovice, které bude konečně podchodem spojeno s Nuslemi. Celé území tak bude výrazně zklidněno a získá na atraktivitě. Velká část ploch na místě nevyužívaného nákladního nádraží a nejrůznějších skladových a obslužných provozů tak bude moci být využita ve prospěch městské zástavby. Další obchodní, skladové a výrobní objekty halového charakteru jsou nahodile soustředěny podél ulice Nad Vinným potokem. V ose železnice je typickou dominantou území objekt výtopny, který díky své centrální dispozici by měl být revitalizován s možností doplnění o nové objekty v jeho blízkosti. V rámci návrhu je žádoucí uvažovat s možností vedení nových komunikací v souběhu s tratí. Tato komunikace by měla odlehčit dopravě jak po Nuselské tak Vršovické ulici. Část území je vymezena i na hranici s MČ Praha 4, proto je třeba toto území řešit v širších souvislostech.


12/26


U.12 KONCEPCE REGENERACE PANELOVÝCH SÍDLIŠŤ NA ÚZEMÍ PRAHY 10 Stav panelových sídlišť na území Prahy 10 je v současné době velmi diskutované téma. Cílem koncepce je reagovat na postupně se zhoršující nebo stagnující neutěšený stav sídlišť, zejména s ohledem na kvalitu veřejných prostranství. Bydlení na sídlišti představuje svébytný životní styl a má řadu pozitivních rysů ve srovnání s podmínkami života v původní rostlé zástavbě vnitřního města. Vyžaduje však specifický přístup k řešení problémů, které na sídlištích vznikají. Zpracováním vhodně zvolené regenerační strategie může dojít k potřebným změnám vedoucím k dosažení plnohodnotného městského života na sídlištích. Koncepce klade důraz především na komplexní přístup k regeneraci, který zahrnuje rozbor urbanistických hodnot sídliště, celoměstské vazby, občanské vybavenosti, stav technické infrastruktury včetně dopravy v klidu, stav zeleně a životního prostředí se zaměřením na komunikace pro pěší a na typ a umístění ploch pro kontejnerová stání, popřípadě rozbor ekonomických aspektů. Koncepce se může částečně zabývat stavem objektů, resp. opravami, zateplováním a úpravami panelových domů, zejména co se týče sjednocení architektonického tvarosloví a barevnosti fasád, nejedná se však o hlavní téma regenerace. Předmětem koncepce jsou: Sídliště Zahradní město – východ, sídliště Vlasta a část sídliště Malešice (popřípadě je možné po domluvě s pracovníky OŽD Praha 10 zvolit i jiné sídliště)

A, Sídliště Zahradní město - východ


13/26


B, Sídliště Vlasta

C, Sídliště Malešice


14/26


U.13 URBANISTICKÁ STUDIE OKOLÍ STANICE METRA A–SKALKA (PARK ŽERNOVSKÁ A PARK SKALKA) Stanice metra A – Skalka byla vystavena roku 1990 a do roku 2006 byla konečnou stanicí. Skalka se nachází na stejnojmenném sídlišti pod ulicí Na Padesátém v Praze 10 a přiléhají k ní dva parky, na východní straně přes ulici Na padesátém park Skalka a na západní straně za stanicí metra park Žernovská. Kdysi tyto oblasti patřily k udržovaným a poměrně bezpečným částem obvodu MČ Praha 10, postupem času ale tato lokalita upadá a je značně zanedbaná a zdevastovaná. Stanice metra Skalka je, jako většina stanic metra, především přestupním bodem mezi metrem a povrchovou dopravou. Velmi rušivým elementem proto působí i autobusová zastávka Skalka, neorganizovaná asfaltová plocha, která se nachází v bezprostřední blízkosti stanice metra. Oba parky jsou neudržované, porostlé náletovou zelení nesourodého charakteru, s nezpevněnými pěšími komunikacemi, často vyšlapanými a sloužícími jako zkratka například k nákupnímu centru Tesco, apod. Park Žernovská je rozsáhlý veřejný park, který vznikl jako důsledek páteřního vedení VVN 110 KV a jeho ochranného pásma. Park má západovýchodní orientaci s šířkou kolem 65m a propojuje stanici metra A – Skalka s Průběžnou ulicí v délce cca 600m. Cílem studie je revitalizace obou parků na polyfunkční městské parky pro posílení aktivního i pasivního odpočinku obyvatel, vytvoření moderní stanice metra A včetně veřejného prostranství a zároveň doplnění ulice na Padesátém budovami tak, aby vznikla plnohodnotná městská třída. Snahou je zachovat veřejnou zeleň a podporovat tak efektivní opatření k rozšíření pásu celoměstské zeleně.


15/26


VP.01 NÁVRH ÚPRAV VEŘEJNÉHO PROSTORU AREÁLU KVĚT NA ZAHRADNÍM MĚSTĚ Zahradní město vzniklo ve třicátých letech minulého století jako ideál moderního městského bydlení: vilová čtvrť se zahradami na kraji města spojená s centrem tramvají. V šedesátých letech se však Zahradní město výrazně rozrostlo a po jeho stranách se rozrostla dnešní sídliště Zahradní město východ a Zahradní město - západ. Jejich centra dostala jména Cíl a Květ. Původní „socialistická“ nákupní střediska prošla po revoluci řadou změn a další rozvoj je čeká v blízké budoucnosti. Oblast kolem NC Květ by se měla stát hlavním centrem Zahradního Města. Náměstím s vysokou koncentrací veřejných i soukromých služeb, kvalitním veřejným prostorem s dobrou dopravní obslužností (zejména MHD). Rozhodující je ochraňovat a rozvíjet hodnoty území, koncentrovat energii a potenciál území do jeho středu, aby se vytvořil charakter lokality, který posílí příslušnost obyvatel ke čtvrti a sounáležitost komunity. Je třeba do revitalizace veřejných prostranství zahrnout i úvahu nad budovou nákupního střediska, jehož stávající stav i funkční náplň je nevyhovující. Modrým obdélníkem je vyznačeno území pro vznik náměstí – hlavní veřejné prostranství Zahradního Města, centrum města. Na náměstí bezprostředně navazuje obchodní ulice znázorněná fialovým obdélníkem. Nejživější místo v území s obchody, službami a zastávkami veřejné hromadné dopravy. Červeným obdélníkem je pak vyznačeno nejproblematičtější prostranství, pro které je třeba nalézt odpovídající využití (nemusí nutně nadále zůstávat veřejným prostranstvím). Společné hledání podoby a náplně veřejných prostranství je bezpodmínečnou součástí návrhu nového objektu v takto důležitém území.


16/26


VP.02 NÁVRH ÚPRAV VEŘEJNÉHO PROSTORU KUBÁNSKÉHO NÁMĚSTÍ První zmínky o Kubánském náměstí pochází z 20. let minulého století. Plán na jeho vybudování se objevil nejprve v roce 1924 v „Návrhu na úpravu území vršovického“. Tato myšlenka se v roce 1936 stala součástí „Návrhu regulačního a zastavovacího plánu Prahy“. Již v těchto konceptech bylo náměstí definováno v půdorysu totožném s dnešním. S postupující okolní zástavbou směrem k navrženému prostranství přibývala nutnost řešit jeho vzhled. Proto byla na počátku 50. let 20. století vyhlášena soutěž na řešení náměstí, vítězný návrh však nebyl realizován. Kubánské náměstí, s rozlohou cca 3,8ha, leží u křižovatky páteřních ulic Vršovická a Litevská a pro obyvatele Strašnic tvoří lokální setkávací centrum. Jedná se o rozsáhlý park s vydlážděnou plochou s vodním prvkem před budovou České spořitelny, kde probíhají farmářské trhy a kulturní akce. V současné době slouží však více jako průchod územím než jako náměstí, tj. místo k pobytu a setkávání. Záměrem městské části Praha 10 je změnit prostor Kubánského náměstí tak, aby se stalo skutečným náměstím. Cílem projektu je zaměřit se na obnovu města, návrh kromě regenerace veřejné zeleně zahrnuje především obnovu městského organismu, jehož vitalita je v této části Vršovic poněkud potlačena. Absence kulturních a správních budov znamená, že lokalita má vyšší podíl chodců, kteří tudy procházejí, a menší podíl cílových návštěv. Náměstí je oživeno především tramvajovými zastávkami a provozem obchodů a služeb, ty ale poněkud stagnují i díky novému obchodnímu centru Tesco Eden. Cílem návrhu je podpořit běžný městský život – tj. pobyt ve veřejném prostoru (předzahrádky, atraktivní místa setkání atd.).


17/26


VP.03 NÁVRH ÚPRAV VEŘEJNÉHO PROSTORU MALEŠICKÉHO NÁMĚSTÍ Malešické náměstí, někdejší náves s kapličkou Sv. Václava, a přilehlá zástavba historického jádra starých Malešic jsou chráněnou památkovou zónou. Malešice však nikdy nebyly souvisle se rozvíjející městskou čtvrtí měšťanské kultury konce 19. a začátku 20. století, ale vesnicí mezi poli, loukami, sady a vinicemi, která se rozrůstala po staletí v rámci svých téměř neměnných hranic. Malešice byly připojeny k hlavnímu městu Praze až později, v podstatě náhle zákonem č.114 o Velké Praze v roce 1922. Původní venkovský charakter s drobnou zástavbou a několika většími usedlostmi je dnes obklopen okolní výstavbou a kdysi klidná periferie Prahy je poznamenána průjezdnou dopravou. Výhledově má být doprava vedena po městském okruhu, který má procházet pod tímto územím tunelem. V souvislosti s trasou okruhu je v celém jejím průběhu vyhlášena stavební uzávěra. Záměrem studie je zklidnění dopravy a celková revitalizace veřejného prostoru náměstí a přilehlých ulic. Součástí návrhu bude i koncepce rekonstrukce tzv. Malešického zámečku s rozsáhlým nádvořím, které vybízí k využití jako veřejný prostor. Malešice především hledají svou současnou tvář, svůj vlastní genius loci a svá propojující témata.


18/26


A.01 REKONSTRUKCE/NOVOSTAVBA SPOLKOVÉHO REVITALIZACE PROSTORU BÝVALÉHO TRŽIŠTĚ

DOMU

BARIKÁDNÍKŮ

VČETNĚ

Dům Barikádníků, lidově zvaný “Barča“, je legendární kulturní zařízení v Praze 10 - Strašnicích. Byl postaven v letech 1945–1946 svépomocí účastníků pražského povstání z Prahy 10, dodnes je provizorní stavbou. Zejména před rokem 1989 se zde konala řada koncertů kapel mimo okruh oficiální kultury. Objekt s tympanonem nad hlavním vstupem je orientovaný do ulice Mrštíkova a disponuje spíše kulturně historickou než architektonickou hodnotou. V současné době je “Barča“ funkční kulturní středisko s lidovým tanečním sálem a s bohatým programem, ačkoliv stav samotné budovy není vyhovující, stejně tak jako venkovní veřejné prostranství, kde se nachází stánková asijská tržnice. Pozemek je mírně svažitý k jihu, zejména v severní části, a při ul. Bečvářově se nachází poměrně kvalitní vzrostlá zeleň. Na podzim roku 2013 bude vyhlášena architektonická soutěž o novou podobu radnice MČ Praha 10, jejíž zadání zahrnuje i lokalitu prostoru tržnice a domu Barikádníků. Pokud by se vítězný návrh nerealizoval, je snaha objekt spolkového domu zrekonstruovat, popřípadě postavit nový, který by svojí funkcí navázal na “Barču“, která je součástí specifického genia loci Strašnic. Je nutné řešit budovu v širším kontextu i s bezprostředním okolím, veřejným prostranstvím současné tržnice, které je třeba revitalizovat, oživit a přiblížit jej aktivitami a vzhledem občanům Strašnic i budově samotné.


19/26


A.02 DOSTAVBA PROLUKY MEZI ULICEMI MOSKEVSKÁ A KODAŇSKÁ S PŘILEHLÝMI VEŘEJNÝMI PROSTORY Pravděpodobně nejzajímavější a nejkontroverznější proluka Vršovic. Území vymezené pro řešení leží uvnitř stabilizované blokové zástavby Vršovic a je součástí památkové zóny Vinohrady, Žižkov, Vršovice. Význam lokality spočívá v jejím těsném kontaktu s Moskevskou ulicí, která tvoří páteřní dopravní tepnu Vršovic. Vedení tramvajové trati a umístění zastávek přímo u řešené lokality je příležitostí vytvořit zde novou zástavbou přirozenou vstupní bránu do území a zároveň využít potenciálu cenného veřejného prostoru někdejšího trhu, oživit a přiblížit jej aktivitami místním obyvatelům. Preferována je dostavba formou uliční blokové zástavby s klasickým tektonickým trojdělením fasád a vazbou na stávající objekty, návaznost k přiléhající a okolní zástavbě a citlivé osazení staveb do morfologicky členitého terénu. Většina pozemků je v soukromém vlastnictví, městská část však chce ovlivnit kvalitu budoucí zástavby nastavením rámcových regulačních podmínek. Významným partnerem v probíhajících diskuzích o charakteru budoucí zástavby s majitelem pozemků jsou i občanské iniciativy. Vedle samotného návrhu objektů proluky je klíčové i řešení veřejných prostor, městského parteru a zeleně, prostupnosti území a veřejné přístupnosti staveb a prostorů.


20/26


A.03 REKONSTRUKCE AREÁLU KOH-I-NOOR, VRŠOVICKÁ Areál továrny na kovové zboží a mechanická spínadla Wales a spol. (Koh-i-noor) je historicky i architektonicky nejvýznamnější průmyslovou památkou pražských Vršovic. Závod byl založen v roce 1902 Jindřichem Waldesem a v průběhu let se prudce rozvíjel, nejvíce však v meziválečné období, kdy měl prosperující pobočky v Paříži, Drážďanech, Barceloně, Varšavě a v New Yorku. Vršovický podnik se v letech 1919 - 1921 rozšířil o rozměrný šestipodlažní objekt projektovaný arch. Jindřichem Pollertem. První návrh honosné budovy s průčelím inspirovaným ještě vídeňskou secesí se nakonec realizoval v jednodušší podobě. V objektu se nacházely univerzální pracovní sály mechanických dílen, tiskárna a expedice. Jednalo se o dvoutrakt s mohutnými žb. stropy a pilíři, krov byl částečně dřevěný, částečně ho tvořily žb. rámy. Fasáda objektu je symetrická a svým byť zjednodušeným tvaroslovím ještě odkazuje ke klasickému palácovému schématu. V areálu továrny se podle návrhů J. Pollerta ve 20. letech vybudovaly i další dílenské objekty, které ale nejsou nijak architektonicky cenné. Po válce výroba pokračovala, ale již bez původních majitelů, kteří zahynuli v koncentračním táboře. Z rozsáhlého areálu továrny mezi ulicemi Vršovická, Moskevská, Kavkazská a Altajská se dochovalo pouze několik budov. Areál Koh-i-nooru je rostlý, architektonicky nesourodý, průmyslový komplex o rozloze cca 1,66ha. Cílem rekonstrukce je nalezení nové odpovídající funkce a zároveň ochrana a rekonstrukce stávajících architektonicky hodnotných staveb, ačkoliv se nejedná o památkově chráněné objekty.


21/26


A.04 ZÁSTAVBA PODÉL VRŠOVICKÉ ULICE U STADIONU BOHEMIANS Vršovická ulice tvoří přirozenou páteř území mezi Nuslemi, Vršovicemi a Strašnicemi. Má však historicky několik míst, která je žádoucí urbanisticky a funkčně doplnit tak, aby se význam tohoto živého veřejného prostoru posílil. Nová hmotová struktura by měla jasně vymezit prostor po obou stranách ulice u stadionu Bohemians a podpořit její funkci moderní městské třídy. Jedná se vlastně o tři samostatné plochy, které by měly být řešeny koncepčně jako jeden celek. Největší příležitost nabízí dlouhodobě nezastavěná parcela na nároží s Petrohradskou ulicí, kde by měl vzniknout polyfunkční dům s živým parterem. Fotbalový stadion Bohemians, postavený ve dvacátých letech 20. století na periferii města, se dnes nachází uvnitř městské zástavby. Stadion je zastaralý, nevyhovuje požadavkům ČMFS, je bez potřebného zázemí a jako monofunkční zařízení je umrtvujícím prvkem v území. Snahou MČ Praha 10 je záchrana kopané v tzv. „Ďolíčku“, která předpokládá získání pozemků do majetku městské části s cílem zásadně rekonstruovat nebo vybudovat nový stadion pro cca 10 000 sedících diváků. Součástí by měly být i prostory pro obchod a služby, soustředěné v parteru do ulice. Plocha bývalého hřiště gymnázia Přípotoční byla nevhodně využívána jako tržnice a ve zbývající části je dosud autobazar. I zde je uvažován polyfunkční objekt uzavírající uliční frontu. Jeho součástí by měla být víceúčelová sportovní hala doplněná prostory pro obchod, služby včetně hromadných garáží. Spojujícím motivem koncepce je revitalizace Botiče a jeho využití jako přírodního a vodního prvku.


22/26


A.05

NOVÉ ŽELEZNIČNÍ ZASTÁVKY ZAHRADNÍ MĚSTO, EDEN A VRŠOVICE Příprava modernizace železniční trati procházející územím Prahy 10 probíhá již od roku 2005 resp. 2008. Pro Prahu 10 je zásadním projektem z mnoha aspektů. Z hlediska vlakové příměstské dopravy se výrazně zvýší celkový komfort cestování a zmírní se její dopad na životní prostředí. Z hlediska územního rozvoje bude velmi významná redukce kolejišť a rozsáhlých ploch po zrušeném seřaďovacím nádraží. Nové železniční zastávky Zahradní Město, Eden a modernizace nádraží Vršovice budou mít velký rozvojový potenciál a proto je potřeba klást velký důraz na jejich celkové řešení ve smyslu městotvorných ohnisek a kultivaci veřejného prostoru. Nelze proto na celý projekt pohlížet pouze jako na dopravní infrastrukturu a její realizaci je nutné přizpůsobit konkrétní poloze ve městě a soustředit se na integraci příměstské železnice do celé urbanistické struktury města. Investorem stavby je SŽDC a zhotovitelem projektu je SUDOP Praha a.s., který zpracoval v listopadu 2012 projekt pro stavební povolení. Tento projekt nevěnuje dostatečnou pozornost širšímu kontextu při řešení všech zastávek ani architektonickému řešení objektů, detailu a designu. Tématem práce je tak jednak urbanistické řešení ve vazbě na jednotlivé zastávky, zejména zpracování veřejného prostoru a případně návrh nové zástavby. Dalším tématem je architektonické a výtvarné řešení nástupišť, kde se očekává jednoduchý a přitom inovativní design přístřešků a drobné architektury.


23/26


A.06

POLYFUNKČNÍ OBJEKT NA NÁROŽÍ ULIC BOHDALECKÁ A U PLYNÁRNY (PORTUGALIA) Nároží ulic je dlouhodobě nezastavěné a nevhodně provizorně využívané jako autobazar. Považujeme toto místo, kde dnes dominuje doprava a nevhodně řešené hypermarkety za velmi důležité, neboť může vytvořit vstupní bránu do území, které nemá městskou strukturu. V nedávné minulosti zde byl připravován projekt administrativní budovy, od kterého investor odstoupil. Pozemky jsou soukromé, přesto městská část chce ovlivnit kvalitu budoucí zástavby nastavením rámcových regulačních podmínek. Exponovaná lokalita vybízí k návrhu architektonicky výrazného objektu, který by měl navázat na výšku štítu sousedního činžovního domu v ulici U plynárny, akcentovat nároží a postupně se snižovat podél Bohdalecké ulice. Z hlediska územního plánu bude třeba projednat úpravu na zvýšení míry využití území, která by umožnila toto hmotové řešení, jak z hlediska dokončení blokové struktury, tak z hlediska oživení parteru.


24/26


A.07 MATEŘSKÁ ŠKOLKA PŘÍPOTOČNÍ Trojúhelníkové území ve Vršovicích je vymezeno ulicemi Přípotoční, Sportovní a tokem Botiče a v současné době je prakticky nevyužívané. Z původních izolovaných přízemních pavilonů zbyly pouze dva, které dlouhodobě nefungují. Tyto objekty představovaly dvě mateřské školy, ke kterým přiléhaly ještě jesle ev. č. 172, které byly po požáru v roce 1982 odstraněny. Území je přitom díky blízkosti Botiče, vzrostlé zeleni a umístění v centru Vršovic velmi cenné. Výhodou je velmi dobré napojení na městskou hromadnou dopravu a také velikost celého areálu. Je logické uvažovat o napojení na areál Gymnázia Přípotoční (kontakt dětí předškolního a školního věku). Současné objekty je možné zrekonstruovat, nebo vystavět objekty zcela nové, odpovídající současným standardům. MČ Praha 10 zde preferuje vybudovat mateřskou školku v souladu s územním plánem a v souladu koncepcí MŠ v Praze 10 z roku 2011. Celý areál je oplocen a zaujímá plochu cca 8 800m2. Předpokládaná kapacita školky je 96 dětí ve 4 třídách. Kromě tohoto programu je možné uvažovat s jeslemi a dalším zařízením zaměřeném na děti a mládež.


25/26


OBSAH ODEVZDANÉ DOKUMENTACE - STUDENTSKÉ PROJEKTY Odevzdaná dokumentace studentských projektů, které budou poskytnuty MČ Praha 10, musí obsahovat následující údaje (u kategorie U a VP): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Titulní strana – název projektu a údaje o autorovi Fotodokumentace současného stavu a zadání studentské práce Analýza lokality, širší vztahy Prostorová koncepce Funkční a provozní koncepce Axonometrie a perspektivy vysvětlující navržené řešení Popřípadě: urbanistický detail části řešeného území

U kategorie (A) budou body 4 a 5 obsahovat půdorysy jednotlivých podlaží včetně parteru, typické řezy a pohledy. Výše je uveden minimální rozsah odevzdané dokumentace. Je možné doplnit portfolio o další výtvarné a koncepční prvky, jako například skici, fotky modelu, diagramy, apod. Práce bude odevzdána jako portfolio ve formátu A3 naležato a bude vytištěna v barevném provedení. Součástí práce bude CD, které bude obsahovat údaje o autorovi a jednotlivé výkresy ve formátu pdf. Součástí odevzdání dokumentace je i výstava ve Středisku územního rozvoje v budově MČ Praha 10 (přízemí budovy B). Prosíme proto studenty o zapůjčení prezentovaných plakátů. Rozsah a odevzdání dokumentace je také možné konzultovat s pracovníky oddělení koncepce a rozvoje MČ Praha 10. Student doručí dokumentaci na úřad MČ Praha 10 do kanceláře C508 po domluvě s pracovníky viz níže. Kontaktní údaje: Ing. arch. Pavel Ludvík – vedoucí oddělení koncepce a rozvoje MČ Tel. 267 093 695 e-mail: [email protected]

Ing. arch. Hana Bláhová – referentka urbanismu a veřejných prostor Tel. 267 093 724 e-mail: [email protected]

Ing. arch. Viktor Tuček – referent urbanismu a územního plánování Tel. 267 093 239 e-mail: [email protected] Témata studentských prací 30.8.2013

26/26

TÉMATA STUDENTSKÝCH PRACÍ Území Prahy 10

Recommend Documents