Témata pracovní skupiny pro rozvoj celoživotního vzdělávání a k nim přihlášení členové pracovní skupiny, dle svého expertního zaměření:

Témata pracovní skupiny pro rozvoj celoživotního vzdělávání a k nim přihlášení členové pracovní skupiny, dle svého expertního zaměření:

1. Komplexní pojetí celoživotního vzdělávání (legislativa) E. Konupčíková (AIVD) 2. Stav celoživotního vzdělávání na území Jihomoravského kraje (regionalizace z dostupných dat, vazby na jednotlivé sektory) H. Rozprýmová 3. Institucionalizace celoživotního vzdělávání (aktéři) L. Rozprým, J. Šild 4. Kvalita v dalším vzdělávání – kompetence a profesionalizace vzdělávacích institucí a lektorů (stanovení standardů, certifikace) P. Novotný, M. Kopecká 5. Motivace k celoživotnímu vzdělávání a trh práce (motivace, publicita, transfer informací, příklady dobré praxe); cílové skupiny L. Rozprým, K. Pokorný 6. Bariéry přístupu k celoživotnímu vzdělávání (disparity v rámci území kraje) P. Novotný, I. Štorová 7. Ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (monitoring kvality a kvantity) J. Košťál, K. Pokorný 8. Budoucnost konceptu celoživotního vzdělávání (platnost, aktivity, konkrétní projekty, zdroje financování) J. Hron, J. Šild, P. Novotný, J. Košťál 9. Centrum vzdělávání všem Brno-Bosonohy (úloha současná a budoucí, postavení ve struktuře aktérů) – viz bod. 2 H. Rozprýmová 10. Opatření na podporu aktivního stárnutí J. Hron, I. Štorová

Pracovní skupina pro rozvoj celoživotního vzdělávání v JMK

Č. Jméno a příjmení

Organizace

Kontakt

1.

Miloš Antoš

místopředseda RRLZ JMK

[email protected]

2.

Mgr. Lucien Rozprým

Odbor školství KrÚ JMK

[email protected]

3.

Ing. Karel Pokorný

Nová Mosilana, a.s.

[email protected]

4.

Bc. Jiří Košťál

SŠ stavebních řemesel

[email protected]

5.

Mgr. Ilona Štorová

AIVD

[email protected]

6.

Mgr. Hana Rozprýmová

Centrum vzdělávání všem

[email protected]

7.

Doc. Mgr. Petr Novotný, Ph.D.

MU - Ústav pedagogických věd

[email protected]

8.

PhDr. Milada Pelajová

Českomoravská vzdělávácí s.r.o.

[email protected]

9.

RNDr. Josef Pitner, Ph.D.

ÚP ČR - Krajská pobočka Brno

[email protected]

10. Mgr. Petr Kostík

KHK JM

[email protected]

11. Ing. Jan Šild

HOPE- E.S.

[email protected]

12. Jaromír Hron

ANNO JMK

[email protected]

13. Mgr. Michaela Kopecká

Akademie J. A. Komenského

[email protected]

Název tématu/oblasti: Legislativa v dalším vzdělávání Zpracovatel: Mgr. Bc. Erika Konupčíková (AIVD) Stručná charakteristika současného stavu v oblasti (např. s využitím SWOT analýzy): Legislativu v této oblasti lze rozdělit na 2 části: 1. Systémovou – upravující obsah a systém dalšího vzdělávání  Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) http://www.msmt.cz/file/17792 Je základní legislativní nástroj v dalším vzdělávání a upravuje Národní soustavu kvalifikací, rekvalifikace a nově bude i mistrovské zkoušky. Důvody pro implementaci NSK: • • • •

NSK je flexibilní, praktický nástroj nabízející alternativní cestu a pružná reakce a reflexe potřeb trhu práce, Řešení nedostatku kvalifikované pracovní síly (především v technických oborech) Socio-ekonomické důvody Šance pro předčasně odcházející ze vzdělávacího systému, pro neúspěšné maturanty a ty, kteří opouští vzdělávání předčasně

2. Finanční – upravující vícezdrojové financování dalšího vzdělávání Nástroje financování dalšího vzdělávání: 



zákon o daních z příjmů:  umožňuje snížit daňový základ o některé položky z oblasti dalšího vzdělávání  náklady na DV či rekvalifikaci zaměstnanců (pouze pro zaměstnavatele)  náklady spojené s úhradou zkoušky profesní kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb. zákon o zaměstnanosti:  rekvalifikace pro uchazeče a zájemce o zaměstnání  další nástroje APZ



zákon o DPH:  komerční vzdělávací kurzy nejsou zařazeny do snížené sazby DPH, ale mohou být od DPH osvobozeny, bez nároku na odpočet daně, pokud splňují daná kriteria (dle § 57):  rekvalifikace bez ohledu na plátce  jazykové kurzy připravující na standardizované jazykové zkoušky  pokud kritéria splňují, jsou osvobozeny bez možnosti volby



zákon o podpoře malého a středního podnikání:

    

podpora výchovy a vzdělávání ve vzdělávacích programech SŠ ukončených výučním listem zvyšování odbornosti dospělých hospodářské a technické poradenství projekty výzkumu a vývoje, jejichž výsledky malí a střední podnikatelé využívají vytváření nových pracovních míst

Další vzdělávání využívalo v minulých letech dosti velkou podporu ze zdrojů ESF – což bylo sice vnímáno jako podpora vzdělávacích institucí a jejich nabídky, na druhou stranu lze spatřovat snižování kvality vzdělávání a vliv na demotivaci občanů ke vzdělávání. Možnosti progrese v dané oblasti: V legislativní oblasti • • • • • • • •

Plně implementovat systém uznávání kvalifikací a NSK Napojit systém uznávání na EQF (European Qualification Framework) Synergie se systémem kreditů – ECVET, ECTS Využít ESF pro systémové projekty a nastavení vícezdrojového financování dalšího vzdělávání Harmonizace - vzájemné uznávání - využítí EUROPASS, iniciativy pro mladé – Mládí v pohybu, programu Erasmus+ Podporovat jednotlivé občany, dále handicapované a cizince, nejen ve vzdělávání profesním, ale i tzv. basic skills. Podporovat občanské a zájmové vzdělávání – podpora motivace občanů ke vzdělávání. Podporovat vzdělávání zaměstnanců malých a středních firem s ohledem na jejich lokální potřeby – úkol pro kraje

Zdroje dat: www.msmt.cz www.mpsv.cz www.dzs.cz

Název tématu/oblasti: Stav celoživotního vzdělávání na území Jihomoravského kraje (regionalizace z dostupných dat, Název tématu/oblasti:

Zpracovatel: Mgr. Hana Rozprýmová, Centrum vzdělávání všem Stručná charakteristika současného stavu v oblasti Analýzou šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů v JMK konaných v letech 2009 až 2013 (NÚV) CVV popsalo stav a vývoj realizace vzdělávacích programů v JMK. Z počtu realizovaných akreditovaných vzdělávacích programů se Jihomoravský kraj umístil na třetím místě za Prahou a Moravskoslezským krajem. Celkové počty realizovaných akreditovaných programů dosáhly svého maxima v roce 2010 a až do roku 2012 klesaly. Na krajské úrovni klesal počet realizovaných akreditovaných programů už od roku 2009 do roku 2012. Od roku 2012 došlo k celkovému navýšení realizovaných kurzů. Stejnou tendenci vykazuje i průměrný počet opakování jednoho kurzu. Akreditované vzdělávací programy jsou v Jihomoravském kraji nejčastěji financovány Úřadem práce ČR a následně samotnými účastníky. Čtvrtina programů je také financována prostřednictvím strukturálních fondů Evropské unie. V rámci oborové orientace jsou dlouhodobě nejnavštěvovanějšími kurzy z oboru služeb, společenských věd a umění a technických věd, výroby a stavebnictví. Během sledovaného období je patrný nárůst zájmu o kurzy z poslední jmenované oblasti. Naopak zájem o kurzy z oboru přírodních věd, matematiky a informatiky od roku 2009 klesá. Během sledovaného období byl v Jihomoravském kraji také patrný vyšší podíl kurzů zaměřených na zemědělství než na celorepublikové úrovni. Při pohledu na podrobné vymezení oborů volí lidé nejčastěji kurzy z oblasti kadeřnických a kosmetických služeb a účetnictví a daní. Preference těchto vzdělávacích programů se projevuje na celorepublikové i krajské úrovni. V počtu nekreditovaných vzdělávacích programů se Jihomoravský kraj pravidelně umisťuje do čtvrtého místa. Největší množství programů vykazuje Praha a Moravskoslezský kraj. Nejčastější ekonomicko-právní formou vzdělavatelů realizujících neakreditované programy jsou společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. V rámci celého sledovaného období jsou neakreditované kurzy nejčastěji financovány úhradou od podniků a institucí a úhradou samotného účastníka. Největší zájem projevovali lidé o neakreditované kurzy z oblasti společenských věd a umění. Z hlediska úzkého vymezení oborů jsou nejčastěji voleny kurzy z oblasti osobních dovedností, obchodu, řízení a správy, technických věd a přepravních služeb a spojů.

Možnosti progrese v dané oblasti: Pokračovat v analýzách dat a realizovat vlastní šetření. Posílení spolupráce při výměně informací s ÚP ČR v oblasti realizovaných rekvalifikačních kurzů.

Zdroje dat: Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů za rok 2009 až 2013 (MŠMT, NÚV) Analýza šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů v JmK konaných v letech 2009 až 2013 (CVV, 2014)

Název tématu/oblasti: Kvalita v dalším vzdělávání – kompetence a profesionalizace vzdělávacích institucí a lektorů (stanovení standardů, certifikace)

Zpracovatel: Mgr. Michaela Kopecká (RPVC AJAK) Stručná charakteristika současného stavu v oblasti (např. s využitím SWOT analýzy):

Kvalita služeb vzdělávacích institucí je v současné době ohrožována neprofesionálními poskytovateli dalšího vzdělávání. Z tohoto důvodu je žádoucí vytvoření databáze kvalitních a kvalifikovaných vzdělávacích institucí, které odpovídají určitým standardům. Dnešní společnost klade velký důraz na rozvoj, vzdělávání a učení se – tyto procesy jsou stále více chápány jako nástroj růstu, prosperity a konkurenceschopnosti a to nejen pro jednotlivce, ale pro celou společnost. Na kvalitu a úroveň vzdělávacích institucí jsou kladeny stále větší nároky a požadavky – toto téma je také pravidelnou součástí intenzivních politických debat a to nejen v České republice. Legislativa našeho státu ovšem umožňuje realizaci aktivit spojených s dalším vzděláváním širokému okruhu poskytovatelů, aniž by byl potřebný nějaký doklad či certifikát, kterým by byla zaručena alespoň do jisté míry požadovaná kvalita či určitý standart. Služby spojené s dalším vzděláváním, jako např. realizace kurzů, školení nebo lektorská činnost, jsou kategorizovány do tzv. volných živností, které k provozování nevyžadují žádné speciální kvalifikační záruky, ať už pedagogické či personální povahy. Každý, kdo splní podmínku dosažení 18 let a je způsobilý k právním úkonům, může na základě živnostenského oprávnění realizovat jakoukoliv službu spojenou s dalším vzděláváním. Tato situace je jen dalším důvodem, který nás nutí zabývat se otázkou kompetence a profesionalizace vzdělávacích institucí a lektorů intenzivněji než doposud. Téma kvality v dalším vzdělávání je aktuální jak na regionální, národní a mezinárodní úrovni a to nejen pro stát, poskytovatele ale i pro klienty - zákazníky. Hodnocení a posuzování kvalitního vzdělávání je zpravidla prováděno pomocí určitých standardů. Dosažení stanoveného standardu může být potvrzeno certifikátem, jehož působnost může být oborová, regionální nebo národní či nadnárodní. Regionální poradenské a vzdělávací centrum Akademie J. A. Komenského o.s. (dále jen RPVC AJAK) je jedním z partnerů realizujících projekt

„Společně v dalším vzdělávání“ CZ. 1.07/3.2.04/04.0079 – zkráceně „Partnerství“. Partnerství tvoří dále Krajská hospodářská komora jižní Moravy, Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně, Asociace nestátních neziskových organizací JMK a Asociace institucí vzdělávání dospělých reprezentovaných žadatelem projektu - firmou BEVE, spol. s r.o. Cílem tohoto projektu je mimo jiné vytvořit a ověřit systém nabídky dalšího vzdělávání a stanovit tak kritéria pro hodnocení kvality vzdělávacích zařízení. RPVC AJAK o.s. zajišťuje klíčovou aktivitu projektu s názvem "Návrh pravidel pro zařazení do systému hodnocení kvality vzdělávacích zařízení v JMK z pohledu kvality vzdělavatele, lektorů a zaměstnanců vzdělávacích zařízení." Úkolem je zjistit současný stav nabídky vzdělávacích institucí v JMK, stanovit kritéria pro hodnocení kvality vzdělávacího zařízení a vytvořit vzdělávací moduly pro lektory v kurzu "Lektor vzdělávání dospělých" a "Pedagogické minimum lektora VD". Kvalita vzdělávání dospělých a dalšího vzdělávání je velice úzce spjata s kvalitou osob, které jsou v přímém kontaktu s účastníky výuky a vedou výukový proces – tedy lektorů. Právě lektoři jsou velmi často považováni za rozhodující faktor určující kvalitu vzdělávacích programů a vzdělávací instituce samotné. Aby byl lektor schopný vykonávat svoji práci efektivně a profesionálně, měl by disponovat určitými kompetencemi. Profesionalitu lektorů lze ověřit různými způsoby, ať už je to předložení referencí či výsledků zpětných vazeb od účastníků vzdělávání nebo také předložením osvědčení o absolvování kurzů, školení apod. V roce 2013 se stala součástí Národní soustavy kvalifikací také profesní kvalifikace s názvem „Lektor dalšího vzdělávání“. K získání této profesní kvalifikace je nutné úspěšné absolvování zkoušky složené ze sedmi oblastí, v nichž jsou prověřovány především metodické kompetence uchazeče. Úspěšným absolvováním závěrečné zkoušky získá lektor osvědčení o profesní kvalifikaci, které je uznávané v rámci celé republiky a které potvrzuje schopnosti, profesionalitu a kvalitu daného lektora. Je tedy zřejmé, že profesionalita a kompetence lektorů jsou důležitými pilíři v hodnocení vzdělávacích aktivit a vzdělávacích institucí, které tyto aktivity realizují. Každý klient – zákazník má právo poznat, do jakých rukou svěřuje své další vzdělávání a svůj rozvoj, zda poskytovatel splňuje alespoň minimální standardy kvality. Vždyť certifikáty kvality mohou být rozhodujícím ukazatelem, který zákazníkům pomůže při volbě vzdělávacího zařízení. Vzhledem k tomu, že v České republice působí několik tisíc subjektů poskytujících další vzdělávání, je srozumitelné a objektivní hodnocení jejich kvality na základě předem stanovených kritérií nezbytné, a to jak pro zákazníky, tak pro samotné vzdělávací instituce. Výstupem již zmíněného projektu „Společně v dalším vzdělávání“, který je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, je i důmyslně propracovaný dotazník obsahující kritéria kvality pro posouzení vzdělávací instituce. Členové realizačního týmu projektu posoudí kvalitu vzdělávací instituce, která pak obdrží osvědčení a bude zařazena do seznamu institucí splňujících kritéria kvality. Označení kvality bude prezentováno také na webových stránkách příslušného vzdělávacího zařízení. Mezi kritéria kvality pro posouzení vzdělávacích institucí můžeme zařadit např.:  

kurzy akreditované u příslušného ministerstva kvalifikovanost lektorů (př.: vysokoškolský diplom ze studia zaměřeného na vzdělávání dospělých, zkouška z profesní kvalifikace „Lektor vzdělávání dospělých“, osvědčení z kurzu

„Lektor vzdělávání dospělých“ nebo „Pedagogické minimum“ profesionální vedení dokumentace o realizovaných vzdělávacích aktivitách (př.: prezenční listiny, přihlášky ke kurzům, dokumentace o platbách za kurzy)  vydávání osvědčení o absolvování kurzu a složení závěrečné zkoušky  realizace vzdělávací aktivity v kvalitní učebně odpovídající hygienickým podmínkám Možnosti progrese v dané oblasti: 

Pokračovat v realizaci výše uvedených aktivit, certifikaci lektorů a vzdělávacích institucí. Zdroje dat:     

Brožura s názvem „Pilotní ověřování systému hodnocení kvality vzdělávacích institucí v Jihomoravském kraji“ vydaná v rámci projektu „Společně v dalším vzdělávání“ www.ajakbrno.cz www.nuv.cz www.narodnikvalifikace.cz Zpracováno za pomocí článků od Mgr. Eriky Konupčíkové, Miroslavy Dvořákové a Tomáše Langera.

Název tématu/oblasti: Institucionalizace celoživotního vzdělávání (aktéři)

Zpracovatel: Ing. Jan ŠILD Stručná charakteristika současného stavu v oblasti (např. s využitím SWOT analýzy): Instituce v JMK působící v oblasti CŽV V oblasti CŽV je skladba poskytovatelů služeb poměrně široká. Aktuální rozložení závisí na:   

Cílových skupinách, jejich ad hoc či systémové podpoře, Formě a možnostech financování (např. evropské projekty), Předmětu, obsahu a formě vzdělávání.

Základní typy institucí    



Střední školy – zejména v oblasti dalšího profesního vzdělávání, primárně v oborech blízkých vzdělávání SŠ, dále pro absolventy SŠ, Centra celoživotního vzdělávání VŠ, VŠ a univerzity – primárně pro svoje studenty, absolventy, ale i pro jiné cílové skupiny, Soukromé vzdělávací instituce – poskytovatelé kurzů a vzdělávacích aktivit pro různé cílové skupiny, závislé na formě a dostupnosti finančních zdrojů, ochotě se účastnit vzdělávání, Neziskové organizace – oblast neformálního vzdělávání, vzdělávání vlastních pracovníků, cílových skupin (vč. mládeže, seniorů, apod.), včetně komunitních center fungujících ve spolupráci se ZŠ či jinými typy škol, Další vzdělávací instituce a instituce, které jsou zadavateli vzdělávacích aktivit (např. pro svoje zaměstnance, pracovníky, cílové skupiny) a spolupracují s individuálními lektory, interními lektory, mentory, apod.

Institucionální rozložení a zajišťování aktivit v oblasti CŽV je primárně závislé na formě financování a vnímání potřebnosti aktivit vzdělávání, jeho nezbytnosti pro zajištění adaptability a konkurenceschopnosti na trhu práce (zaměstnanci a osoby vstupující na trh práce), konkurenceschopnosti výrobků a služeb produkovaných zaměstnavateli (zájem zaměstnavatelů investovat do vlastních lidských zdrojů), veřejný zájem o vyšší vzdělanost, profesní a kompetenční připravenost obyvatel všech věkových kategorií s ohledem na vysokou kvalitu života. Základní možnosti financování institucí:    

Využití vlastních a soukromých prostředků (vlastních zdrojů lidí a firem), Využití národních a regionálních veřejných rozpočtových zdrojů (SR, krajský rozpočet, obecní rozpočty) Využití možností financování aktivit z fondů EU – projektové prostředky OP Zaměstnanost, OP VVV, Erasmus+, aj. Využití možností financování projektových aktivit z EHP a Norských fondů

Možnosti progrese v dané oblasti: Dle mého názoru je primárně nutné posunout vnímání vlastní odpovědnosti obyvatel, případně zaměstnavatelů a vzdělavatelů, za oblast CŽV jako významné podmínky konkurenceschopnosti ČR a regionu, kdy kvalita lidského kapitálu a její neustále udržování je významnou podmínkou prosperity a kvality života. Současné vnímání je deformováno dostupnými a nedávno vynaloženými dotačními a veřejnými prostředky, přičemž jednorázové a projektové aktivity jsou vnímány jako hlavní a systémové investice, nikoliv jako mimořádné a doplňkové prostředky formující a doplňující hlavní provozní a investiční prostředky do oblasti CŽV. Jejich hospodárnost, účelnost a účinnost je navíc často diskutabilní. Evropský koncept CŽV do roku 2025 Sledování vývoje a dokumentů na evropské úrovni zabývajícími se mapováním situace v jednotlivých členských státech, návrhem společného rámce pro oblast CŽV, pro oblast podpory mobility. Informační zdroje s aktivitami jsou dostupné na stránkách EK (viz zdroje dat). EK má ambici vytvořit společný rámec a koordinovat, jsou definovány i aktivity v oblasti podpory vzdělávání dospělých (p. Brůha, MŠMT). Národní koncept CŽV do roku 2025 Oblasti se věnovali systémové projekty realizované na národní úrovni, zejména projekt Koncept (NÚV), viz zdroje informací. Výsledků lze využít případně využít těch směrů vývoje, které budou projektu využívat na národní úrovni. Klíčové je nepomíjet oblast neformálního a informálního vzdělávání – toto je klíčové pro celou oblast dalšího osobního i kariérního vývoje jednotlivců. Regionální specifika oblasti CŽV v JmK do roku 2025 Specifika lze spatřovat zejména ve struktuře a regionálním rozložení poptávky (cílových skupin pro vzdělávání) a poskytovatelů pro vzdělávání. Nelze očekávat významná specifika v oblasti strategického směřování, spíše v oblasti realizační a „distribuční“. Klíčové je uvažovat v kontextu celého území kraje, nejen Brno (coby centrum inovačního potenciálu s významnou pozicí v oblasti počátečního vzdělávání i aktivit CŽV). Pokud se jedná o veřejné intervence v oblasti CŽV, tak je nutné řešit primárně disparity a podporu zaostávajících a obtížně dostupných oblastí v rámci území kraje, případně aktivity, které mají omezený přístup k vlastním finančním zdrojům (neformální vzdělávání dětí, apod.).

Zdroje dat: EU http://ec.europa.eu/education/policy/vocational-policy/ecvet_en.htm http://www.ecvet-toolkit.eu/ http://www.cedefop.europa.eu/node/11836 http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/country-reports/czech-republic-veteurope-country-report-2013 https://cumulus.cedefop.europa.eu/files/vetelib/2013/2013_CR_CZ.pdf ČR http://www.nuv.cz/koncept http://www.nuv.cz/uploads/download/Koncept_studie_leden_2014.pdf

Název tématu/oblasti: Budoucnost konceptu celoživotního vzdělávání (platnost, aktivity, konkrétní projekty, zdroje financování)

Zpracovatel: Ing. Jan ŠILD, Jaromír Hron a Zdeněk Hloušek (ANNO JMK) Stručná charakteristika současného stavu v oblasti (např. s využitím SWOT analýzy): Podle Evropské strategie zaměstnanosti by měly členské země Unie prosazovat takovou strategii celoživotního vzdělávání, která vybaví populaci dovednostmi, které jsou od pracovní síly požadovány v „ekonomikách založených na znalostech“.V roce 2012 byl region Jihovýchod na 3. nejhorší pozici v rámci ČR – podíl účasti v celoživotním vzdělávání dosahuje 9,7 % oproti celorepublikovému průměru 10,8 %.Široká podpora ze strany evropských i národních zdrojů umožňuje široký rozvoj nejrůznějších aktivit celoživotního učení. Podpora serverů zaměřených na nabídku dalšího vzdělávání a poradenství v oblasti dalšího vzdělávání (najdivzdelavani.cz, vzdelavamivsem.cz atd.).

Podpora neformálního vzdělávání u dětí – získání základních společenských a sociálních kompetencí (významný podíl zapojení neziskového sektoru a příspěvkových organizací v JmK)Podpora celoživotního učení u aktivních obyvatel – zvyšování své kvalifikace a osobnostní rozvoj ve vztahu na svůj přínos na trhu práce (jazykové vzdělávání, profesní vzdělávání, rozvoj měkkých dovedností…) – aktivní zapojení vzdělávacích firem (ziskového i neziskového sektoru), zapojení středních škol JmK do zvyšování kompetencí obyvatel, zapojení vysokých škol.Trvalý rozvoj celoživotního učení v oblasti age managementu vedoucí ke zvýšení svého potenciálu a zabránění znevýhodnění osob dle věku. V neposlední řadě má tato oblast vysokou míru zachování sociálních kontaktů. Financování: Využití možností financování aktivit z fondů EU – OP Zaměstnanost, OP VVV, Erasmus+, aj. Využití možností financování aktivit z EHP a Norských fondů Využití dotačních titulů SR a krajských rozpočtů Využití soukromých prostředků (vlastních, i od dárců) S:   

Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem Nárůst počtu ekonomických subjektů v kraji (zdroj registr ekonomických subjektů (RES)) Velké množství nabízených vzdělávacích aktivit celoživotního učení v Brně



Disproporce v tendenci růstu ekonomických subjektů v různých regionech kraje

W:

 

Menší nabídka vzdělávacích aktivit dalšího vzdělávání mimo Brno Snižující se procento dětí a aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel.

     

Nárůst počtu ekonomických subjektů povede ke zvýšení poptávky po kvalifikované síle Podpora neformálního vzdělávání již od dětí Podpora aktivního age managementu – zvyšující se střední doby délky života Možnost rozvoje nabídky celoživotního učení v regionech mimo Brno Podpora informovanosti o nabídce celoživotního učení Využití prostředků ESIF

O:

T: 



Omezení ekonomické podpory dalšího vzdělávání (omezení či zmenšení financování z národních a evropských fondů)  Nízká či nevyrovnaná kvalita nabízených služeb v oblasti celoživotního učení  Substituce národních a soukromých prostředků prostředky ESIF – deformace trhu a hodnoty CŽV, i vzdělanosti a prostředků investovaných do osobního růstu. Vede k deformaci očekávání a snížení pocitu vlastní odpovědnosti za investice do vzdělávání (investice i jednotlivci). Ekonomická krize

Možnosti progrese v dané oblasti: Evropský koncept CŽV do roku 2025 Sledování vývoje a dokumentů na evropské úrovni zabývajícími se mapováním situace v jednotlivých členských státech, návrhem společného rámce pro oblast CŽV, pro oblast podpory mobility. Informační zdroje s aktivitami jsou dostupné na stránkách EK (viz zdroje dat). EK má ambici vytvořit společný rámec a koordinovat, jsou definovány i aktivity v oblasti podpory vzdělávání dospělých (p. Brůha, MŠMT). Národní koncept CŽV do roku 2025 Oblasti se věnovali systémové projekty realizované na národní úrovni, zejména projekt Koncept (NÚV), viz zdroje informací. Výsledků lze využít případně využít těch směrů vývoje, které budou projektu využívat na národní úrovni. Klíčové je nepomíjet oblast neformálního a informálního vzdělávání – toto je klíčové pro celou oblast dalšího osobního i kariérního vývoje jednotlivců. Regionální specifika oblasti CŽV v JmK do roku 2025 Specifika lze spatřovat zejména ve struktuře a regionálním rozložení poptávky (cílových skupin pro vzdělávání) a poskytovatelů pro vzdělávání. Nelze očekávat významná specifika v oblasti strategického směřování, spíše v oblasti realizační a „distribuční“. Klíčové je uvažovat v kontextu celého území kraje, nejen Brno (coby centrum inovačního potenciálu s významnou pozicí v oblasti počátečního vzdělávání i aktivit CŽV). Pokud se jedná o veřejné intervence v oblasti CŽV, tak je nutné řešit primárně disparity a podporu zaostávajících a obtížně dostupných oblastí v rámci území kraje, případně aktivity, které mají omezený přístup k vlastním finančním zdrojům (neformální vzdělávání dětí, apod.). Zapojení populace do CŽV a trendy budoucí participace populace v aktivitách CŽV

Klíčové je směrování podpory z veřejných prostředků na ty aktivity, které mají nejvyšší potenciál a nízkou míru substituce. Zde vidíme prostor zejména v oblasti neformálního vzdělávání dětí a mládeže, podporu vnímaní role CŽV a vnímání vlastní odpovědnosti za vlastní vzdělávání jako nikdy nekončícího procesu, podporovat radost z učení a vzdělávání a vnímání ekonomických i neekonomických přínosů spojených s celkovou kvalitou života. Mapování poptávky po aktivitách CŽV Nabízí se využití informačních zdrojů Úřadu práce (pro určitou část vzdělávání), případně informace poskytovatelů. Zajímavou roli mohou hrát informace Centra vzdělávání, které je v přímém kontaktu jak se vzdělavateli, tak s klienty v oblasti dalšího vzdělávání. Významnou roli mohou hrát také jeho regionální pobočky, které mapují situaci v kraji a jednotlivých regionech a mají dobrou výchozí pozici pro přímé kontakty s relevantními aktéry. Definování finančních zdrojů pro realizaci aktivit CŽV, národní zdroje Významnou roli budou hrát evropské prostředky směřované prostřednictvím ESIF programů, a to včetně národního spolufinancování. Nelze očekávat významnější intervence z národních veřejných zdrojů do oblasti CŽV. Klíčová je aktivizace soukromých zdrojů na národní úrovni (a to jak korporátních, tak soukromých osobních, klíčové je vnímání vynaložených prostředků jako „investice do budoucnosti“). Intervence z OP 2007-2013 deformovala očekávání ohledně financování aktivit v oblasti CŽV, došlo k výrazné substituci národních a soukromých prostředků ze strany OP spolufinancovaných EU. Zdroje ESIF pro financování aktivit CŽV Pro období 2015 + jsou k dispozici zejména OP VVV a OP Z. Zde lze očekávat těžiště prostředků pro oblast CŽV. Významným zdrojem jsou také prostředky programu Erasmus+. Identifikace projektových a programových příležitostí rozvoje oblasti CŽV v Jihomoravském kraji pro období do 2025 Lze rozdělit do 2 základních linií:  projekty realizované subjekty (veřejnými i soukromými) na území JmK,  projekty realizované Krajským úřadem JmK, případně organizacemi zřizovanými Krajem, případně projekty, kde je Kraj partnerem. Klíčové je zahájit přípravu projektů předkládaných do prvních výzev OP Z a OP VVV, dle předběžných harmonogramů výzev lze očekávat první výzvy v druhém a třetím čtvrtletí roku 2015.

Zdroje dat: EU http://ec.europa.eu/education/policy/vocational-policy/ecvet_en.htm http://www.ecvet-toolkit.eu/ http://www.cedefop.europa.eu/node/11836 http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/country-reports/czech-republic-veteurope-country-report-2013 https://cumulus.cedefop.europa.eu/files/vetelib/2013/2013_CR_CZ.pdf ČR http://www.nuv.cz/koncept http://www.nuv.cz/uploads/download/Koncept_studie_leden_2014.pdf

Název tématu/oblasti: Centrum vzdělávání všem – úloha současná a budoucí Zpracovatel: Mgr. Hana Rozprýmová, Centrum vzdělávání všem Stručná charakteristika současného stavu v oblasti (např. s využitím SWOT analýzy): Centrum vzdělávání všem Centrum vzdělávání všem (CVV) vzniklo jako výsledek snahy kraje a Rady pro rozvoj lidských zdrojů o zlepšení přístupu obyvatel Jihomoravského kraje k informacím o dalším vzdělávání a pomoci při řešení zvyšující se nezaměstnanosti. V rámci České republiky jde o ojedinělý projekt kombinující správu databáze kurzů celoživotního vzdělávání v kraji s kariérním poradenstvím. CVV funguje od března 2013. Spolupracuje se vzdělavateli, kteří poskytují další vzdělávání a nabízí jim propagaci jejich aktivit směrem k veřejnosti. Základním nástrojem je prezentace vzdělavatelů a jejich kurzů v databázi na www.vzdelavanivsem.cz. K 30.1. 2015 je v databázi aktivně zapojených 181 vzdělavatelů, z toho28 středních škol nabízejících další vzdělávání. Počet inzerovaných kurzů je více než 2600. Návštěvnost databáze roste, využívají ji často lidé, kteří v ní hledají kurz v rámci tzv. zvolené rekvalifikace. V roce 2014 zájemci o kurzy uskutečnili prostřednictvím formuláře na webu CVV 836 nezávazných přihlášek na kurzy. Zájemci o služby využívají také informačního servisu o možnostech dalšího vzdělávání telefonicky, emailem a pomocí on-line poradny. CVV registruje 800 odběratelů novinek, kterým rozesílá 1x měsíčně tipy na kurzy a motivační obsah k podpoře účasti v CŽV. Databáze kurzů je nástrojem pro kariérní poradce centra, kteří na čtyřech pobočkách v kraji (Brno, Boskovice, Hodonín a Znojmo) poskytují kariérní poradenství formou individuálních konzultací. V rámci krátkodobého poradenství formou 1 až 2 schůzek mapují možnosti a konkrétní kroky k vyřešení problému klienta s pracovním uplatněním, poskytují tipy, jak si vylepšit pracovní profil např. vhodným kurzem. CVV poskytuje i dlouhodobé poradenství, v rámci kterého poradci mapují klientovy dovednosti a zkušenosti a vypracují podrobný rozvojový plán. Otevřená nabídka služeb CVV byla v září 2014 oceněna Národní cenou kariérového poradenství, kterou vyhlašuje Euroguidance. CVV provádí 1x za 6 měsíců evaluaci služeb formou elektronického dotazníku klientům. CVV prezentovalo v roce 2014 nabídku CŽV na Středních školách v JMK na veletrhu Gaudeamus a v rámci 15 dílného seriálu v ČRo Brno. Možnosti progrese v dané oblasti: Cílem CVV pro další období je udržování kvalitních služeb směrem k veřejnosti i ke vzdělavatelům a rozvoj živého portálu pro oblast CŽV v rámci Jihomoravského kraje.

V lednu a únoru 2015 realizuje CVV dotazníkové šetření u vzdělavatelů s cílem zjištění jejich zkušeností, námětů a potřeb. Výsledky průzkumu budou v březnu 2015 zveřejněny na webu www.vzdelavanivsem.cz. CVV bude s výsledky pracovat směrem k vylepšení služeb a bude možné je využít k rozvoji strategie Jihomoravského kraje v oblasti CŽV. CVV bude realizovat další studie, průzkumy a analýzy v oblasti CŽV.

Název tématu/oblasti: Opatření na podporu aktivního stárnutí Zpracovatel: Jaromír Hron Stručná charakteristika současného stavu v oblasti (např. s využitím SWOT analýzy): Silné stránky Tradice aktivního stárnutí Ochota části populace dále se vzdělávat- viz senior akademie a univerzity třetího věku, kurzy, Spolkový a církevní život, Silné tradiční rodinné vazby- pečující osoby / hlavně ženy/ Slabé stránky Rychle se zvyšující podíl stárnoucí populace Nesourodá míra adaptace na stárnoucí populaci ve službách, zdravotnictví, dopravě a u zaměstnavatelů Neochota politické reprezentace řešit problémy vznikající stárnoucí populací Zhoršující se zdravotní stav preseniorů Příležitosti Možnost zaměstnání ve větších aglomeracích Tradice ve využití spolků jako prostředků seberealizace Seberealizace v sociálních službách – církve Podpora pečujících osob přiznáním statutu pracovního místa Vzdělání jeho hodnotné samo o sobě, nemusí nutně mít dopad na využitelnost na trhu práce

Hrozby Důchodová reforma, státní deficit v důchodovém fondu Vysoká nezaměstnanost, Ageismus Posouvání hranice strárnutí do nižších věkových kategorií – následek zbytečné věkové kategorizace – výkonnost se předpokládá pouze do 50 let ( a to jen zřídka) , označení presenior pro 55 je dehonestující a demotivující Plošné zhoršení zdravotního stavu následkem epidemie a špatného životního postředí Možnosti progrese v dané oblasti: Uvědomit si současný stav a prognózu dalšího vývoje – orgány veřejné správy, komory zaměstnavatelů apod Osvěta v uplatńování principu age manegementu – příležitost pro orgány samosprávy- dobrá praxe Podpora dotovaných vzdělávacích programů – nízká kupní síla populace Podpora využití relaxačních tělovýchovných aktivit – zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva Podpora sociálního podnikání – cílová skupina presenioři a senioři Podpora center celoživotního učení

Zdroje dat: Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí 2013-2017 http://www.mpsv.cz/files/clanky/14540/III_vlada__Akcni_plan_staruti_.pdf Plán aktivního stárnutí MMB http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/KSM/Brozura__Plan_aktivniho_starnuti_ve_meste_Brne.pdf Český statistický úřad http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xb Kriminalita seniorů – Kalina http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/13387/kalina_2010_bp.pdf?sequence=1 Age manegement – metodická přírůčka ,RNDr. Bořek Navrátil

Název tématu/oblasti: Opatření na podporu aktivního stárnutí Zpracovatel: Mgr. Ilona Štorová (AIVD ČR, o.s., Age Management o.s.) Stručná charakteristika současného stavu v oblasti (např. s využitím SWOT analýzy): Demografický vývoj ukazuje, že česká populace bude i nadále stárnout, bude se zvyšovat průměrný věk a současně i ekonomická zátěž produktivních obyvatel. Tento vývoj promění věkovou strukturu populace a pro udržení konkurenceschopnosti bude nutné se zaměřit na zaměstnávání co nejvyššího počtu osob a tedy i na zvýšení zaměstnanosti vyšších věkových kategorií zaměstnanců. K tomuto cíli však musí být vytvořeny adekvátní podmínky, jedním z možných řešení mohou být právě nástroje age managementu, konkrétně zejména konceptu pracovní schopnosti. V České republice je pojem age management (tedy „řízení s ohledem na věk“), stále relativně málo známým pojmem. Jeho nástroje umožňují vytvoření podmínek, které zohledňují věk na úrovni politické i organizační, v řízení pracovních procesů v oblasti fyzického i sociálního prostředí. První povědomí o problematice age managementu přinesl projekt mezinárodní spolupráce OP LZZ mezi ČR a Finskem „Strategie Age Managementu v České republice“, který realizovala Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o. s. ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, Univerzitou Palackého v Olomouci a Úřadem práce ČR, krajskou pobočkou v Brně v letech 2010 až 2012. Zahraničním partnerem byl Finský institut pracovního zdraví se sídlem v Helsinkách. Hlavním cílem tohoto projektu bylo nejenom přenesení metodiky age managementu z Finska do ČR, její široká publicita, ale zejména upozornění široké veřejnosti na problematiku zaměstnávání osob ve věku 50 plus v souvislosti s demografickým vývojem v ČR a s možnostmi udržování pracovní schopnosti. Vzhledem k tomu, že členové realizačního i expertního týmu pocházejí z organizací, které sídlí v JmK, jedná se o nespornou konkurenční výhodu, kterou může JmK zužitkovat k rozvoji celého konceptu nejenom v rámci JmK, ale i celé ČR, příp. v rámci mezinárodní spolupráce (zejména se Slovenskem a Rakouskem). Možnosti progrese v dané oblasti: Řešení problematiky stárnutí a věkové diverzity s ohledem na běh života na pracovišti a na všechny věkové skupiny zaměstnanců Cíle: 1. Zvýšení povědomí o problematice stárnutí na pracovišti 2. Zlepšení postojů k věku, prevence věkové diskriminace 3. Možnosti řešení Opatření: •

Zpracování analýzy demografických ukazatelů v JmK, vypracování strategie rozvoje AM v JmK (vývoj demografické struktury ve vazbě na trh práce)

•

•

Stanovení regionálních cílů v souladu se strategickými dokumenty ČR a JmK (MPSV Národní akční plán přípravy na pozitivní stárnutí na období 2013-2017, MPO - Národní akční plán společenské odpovědnosti organizací, Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JmK, Brno - Zdravé město: Plán aktivního stárnutí atd.) Možnosti uplatnění age managementu (AM)  vypracování koncepce rozvoje nástrojů AM, konceptu pracovní schopnosti a nástroje na měření pracovní schopnosti Work Ability Index,  podpora vzdělávacích aktivit v problematice age managementu (s využitím nově vyvinutých vzdělávacích aktivit v rámci projektu OP LZZ, který realizuje AIVD ČR „Implementace Age Managementu v ČR“ a projektu OP VK „Vzdělávání lektorů pro udržitelný rozvoj se zaměřením na Age Management“, který realizuje o.s. Zaměstnanost (možnost spolupráce s Centrem vzdělávání všem Brno)  podpora zaměstnavatelů včetně institucí veřejné a státní správy v zavádění konceptu AM (vzdělávací aktivity, osvětová kampaň „Jihomoravský kraj jako kraj přátelský k občanům jakéhokoliv věku“)  podpora zaměstnavatelů, jejichž pracovníci jsou dle výzkumů nejvíce ohroženi poklesem pracovní schopnosti v průběhu pracovního života (pedagogové, zdravotníci, pracovníci fyzicky náročných profesí, řidiči atd.)  podpora firem uplatňujících principy age managementu  zřízení platformy AM v JmK pro vytvoření databáze sdílení hodnot pracovní schopnosti (Work Ability Index) u jednotlivých profesí a sdílení příkladů dobré praxe v oblasti age managementu  Uvědomit si současný stav a prognózu dalšího vývoje hlavně ze strany orgánů veřejné správy Situaci stárnoucí populace a tím i opatření k aktivnímu stárnutí nelze řešit bez legislativních a dalších norem, které jsou dostatečně dopředu a kvalitně nastaveny.V tomto případě by šlo kupř. o klasifikaci celoživotního vzdělávání, legislativní úprava sociálního podnikání, daňová zvýhodnění pro zaměstnávání preseniorů a mladších seniorů , možnost zapojení rodinných příslušníků jako pečujících osob s nárokem na důchodové zabezpečení aj.  Osvěta v uplatňování principu age manegementu Zapojit svazy, komory zaměstnavatelů do osvětové činnosti při prsoazování principu age managementu. Příležitost pro orgány veřejné správy, které v této oblasti mohou vytvořit příklady dobré praxe. Pokusit se změnit mediální obraz seniorů a preseniorů.  Podpora vzdělávacích programů pro dospělou populaci Vzhledem k nízké kupní síle části populace, její neochotě investovat do vzdělávání v dospělém věku , neochotě zaměstnavatelů dále vzdělávat zaměstance, ztížené možnosti během svého zaměstnání v středním měnit obor , by mohlo napomoci jednak dotování vzdělávacích programů , jednak daňová úleva pro účastníka celoživotního vzdělávání  Podpora center celoživotního učení Vzdělání je hodnotou samo o sobě a vzdělávání udržuje člověka dlouho v duševní svěžesti. Centra by měla poskytovat i vzdělávání tohoto typu.  Podpora využití relaxačních tělovýchovných aktivit -– zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva  Podpora sociálního podnikání – cílová skupina presenioři a senioři , udržení pracovních aktivity

Zdroje dat: 

CIMBÁLNÍKOVÁ A KOL. Age Management. Komparativní analýza přístupů a podmínek využívaných v České republice a ve Finsku. Praha: AIVD ČR, 2011, ISBN 978-80-904531-2-8

  



CIMBÁLNÍKOVÁ A KOL. Age Management pro práci s cílovou skupinou 50+. Metodická příručka. Praha: AIVD ČR, 2012, ISBN 978-80-904531-5-9 ILMARINEN, J. Ako si predĺžiť aktívny život. Starnutie a kvalita pracovného života v Európskej únii. Bratislava: Príroda, 2008. ISBN 978-80-07-01658-3 NOVOTNÝ, PETR A KOL.: „Age Management. Jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Průvodce pro jednotlivce, organizace a společnost. Praha: AIVD ČR, 2014, ISBN 978-80-9045317-3. ŠTOROVÁ, I., FUKAN, J. Zaměstnanec a věk. Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů, Praha: 2012. ISBN 978-80-87137-35-2

Internetové zdroje:  Národní akční plán společenské odpovědnosti organizací v České republice, MPO ČR, 2014, dostupné z: http://www.npj.cz/  Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 – 2017, MPSV ČR, dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14540  Cena za aplikaci age managementu, Národní politika kvality, dostupné z: http://www.npj.cz/cz/narodni-politika-kvality/dokumenty/cena-za-aplikaci-principu-agemanagementu/  www.agemanagement.cz