Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení
Veřejná správa a její fungování v krizových situacích
Téma: Státní úřad pro jadernou bezpečnost Zpracovala: pplk. Ing. Hana Malachová, Ph.D. Tel: 973 443 431 Email:
[email protected] Veřejná správa a její fungování v krizových situacích
STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST
2
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vykonává dozor při využívání jaderné energie a ionizujícího záření v oblasti radiační ochrany, ale i jaderné, chemické a biologické ochrany. Podílí se na výkonu státní správy v těchto oblastech a aktivně spolupracuje s dalšími orgány, např. MV ČR. Poslání, kompetence a úkoly ÚSÚ v systému KŘ
• SÚJB je ústředním orgánem státní správy ve smyslu kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb. • V jeho čele stojí předseda, který je jmenován Vládou ČR. • Úřad má samostatný rozpočet a je přímo podřízen Vládě ČR.
STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST
3
SÚJB vykonává státní správu a dozor při využívání jaderné energie a ionizujícího záření, v oblasti radiační ochrany a v oblasti jaderné, chemické a biologické ochrany. Působnost je dána: • zákonem č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), • zákonem č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a • zákonem č. 281/2002 Sb. o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní.
STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST
4
Do působnosti SÚJB patří: a) výkon státního dozoru nad jadernou bezpečností, jadernými položkami, fyzickou ochranou jaderných zařízení, radiační ochranou a havarijní připraveností v prostorách jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření, b) povolování výkonu činností podle zákona č. 18/1997 Sb., např. k umísťování a provozu jaderného zařízení a pracoviště s velmi významnými zdroji ionizujícího záření, nakládání se zdroji ionizujícího záření a radioaktivními odpady, přepravě jaderných materiálů a radionuklidových zářičů, c) schvalování dokumentace, vztahující se k zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, stanovené atomovým zákonem, limitů a podmínek provozu jaderných zařízení, způsobu zajištění fyzické ochrany, havarijních řádů k přepravám jaderných materiálů a vybraných radionuklidových zářičů, vnitřních havarijních plánů jaderných zařízení a pracoviště; se zdroji ionizujícího záření,
STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST
5
stanovení podmínek a požadavků radiační ochrany obyvatel a pracovníků se zdroji ionizujícího záření (např. stanovení limitů ozáření, vymezení kontrolovaných pásem), stanovení zóny havarijního plánování a požadavků havarijní připravenosti držitelů povolení dle atomového zákona, sledování stavu ozáření obyvatelstva a pracovníků se zdroji ionizujícího záření, koordinace činnosti radiační monitorovací sítě na území ČR a zajišťování mezinárodní výměny dat o radiační situaci, vedení státního systému evidence a kontroly jaderných materiálů, státních systémů evidence držitelů povolení, dovážených a vyvážených vybraných položek, zdrojů ionizujícího záření, evidence ozáření obyvatelstva a pracovníků se zdroji ionizujícího záření, odborná spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, poskytování údajů o hospodaření s radioaktivními odpady obcím a okresním úřadům na jimi spravovaném území a přiměřených informací o výsledcích činnosti úřadu veřejnosti a vládě ČR,
STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST
6
poskytování údajů o měření a hodnocení účinků jaderných, chemických a biologických látek na člověka a prostředí včetně hodnocení stupně ochrany individuálních a kolektivních prostředků ochrany člověka před těmito látkami, koordinace a zabezpečování činností při plnění úkolů plynoucích z Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení ve smyslu zákona č. 19/1997 Sb. a Úmluvy o zákazu bakteriologických (biologických), a toxinových zbraní ve smyslu zákona č. 281/2002 Sb., výkon působnosti národních úřadů podle Smlouvy o všeobecném zákazu zkoušek jaderných zbraní, Úmluvy o zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení.
KRIZOVÉ KOORDINAČNÍ CENTRUM
7
• KKC je odborným útvarem SÚJB podřízeným přímo předsedkyni.
• KKC plní funkci pracoviště HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOSTI A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ SÚJB a zabezpečuje související činnosti.
HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOST ……je schopnost rozpoznat vznik radiační mimořádné situace a při jejím vzniku plnit opatření stanovená HAVARIJNÍMI PLÁNY.
KRIZOVÉ KOORDINAČNÍ CENTRUM
8
KKC z hlediska havarijní připravenosti zajišťuje zejména následující činnosti: a) schvalování vnitřních havarijních plánů jaderných zařízení, pracovišť IV. a vybraných pracovišť III. kategorie, b) kontrolování havarijní připravenosti jaderných zařízení pracovišť IV. a vybraných pracovišť III. kategorie a vyhodnocuje výsledky kontrolní činnosti; podílí se na kontrolní činnosti ostatních pracovišť se zdroji ionizujícího záření z hlediska zajištění havarijní připravenosti, c) nepřetržitou provozuschopnost pracoviště pro příjem informací o vzniku MU a jejich vyhlášení, d) příjem a distribuci protokolů o vyhlášení MU v oblasti své kompetence i jejich hodnocení, e) řízení činnosti celostátní RADIAČNÍ MONITOROVACÍ SÍTĚ za obvyklé radiační situace a mezinárodní výměna příslušných dat; aktuální radiační situace:
KRIZOVÉ ŘÍZENÍ
9
Krizové řízení je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením KS. Krizové koordinační centrum pro potřeby KŘ zajišťuje zejména následující činnosti: nepřetržitou provozuschopnost pracoviště krizového řízení Úřadu a zodpovídá za nakládání s dokumenty označované "zvláštní skutečnosti", zpracovává krizový plán Úřadu, organizace činnosti Krizového štábu SÚJB a příslušná technická podpora.
KRIZOVÉ KOORDINAČNÍ CENTRUM
10
1. činnost související s ŘEŠENÍ PROJEKTŮ VĚDY A VÝZKUMU 1. Vývoj a zavedení pokročilých systémů pro modelování šíření radionuklidů v životním prostředí. 2. Vývoj zdrojových členů jaderných elektráren pro potřeby Krizového štábu SÚJB 3. Vývoj programového vybavení pro hodnocení radiologických důsledků vážných havárií 2. nepřetržitou provozuschopnost PRACOVIŠTĚ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ a PRACOVIŠTĚ PRO PŘÍJEM INFORMACÍ O NÁLEZECH nebo důvodných podezření z nálezů chemických a biologických zbraní ve znění příslušných zákonů.
RADIAČNÍ MONITOROVCÍ SÍŤ
11
• Monitorování radiační situace na území ČR je zajišťováno především prostřednictvím celostátní Radiační monitorovací sítě (RMS). • Řízením činnosti sítě je pověřen SÚJB. • Na vlastním monitorování se vedle resortu SÚJB a provozovatele jaderných elektráren v současné době podílejí MF, MO, MV, MZe a MŽP. • Do činnosti RMS mohou být zapojeny i další subjekty, tzv. smluvní osoby.
RADIAČNÍ MONITOROVCÍ SÍŤ
12
• Data získávána RMS slouží pro hodnocení radiační situace, pro potřeby sledování a posuzování a stavu ozáření a, v případě radiační havárie, pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření. • Data, zpracovávaná programovým prostředkem MonRaS, jsou k dispozici veřejnosti a v rámci mezinárodní výměny předávána do zahraničí. • Příkladem této spolupráce je publikace Environmental Radioactivity in the European Community.
RADIAČNÍ MONITOROVCÍ SÍŤ
13
RADIAČNÍ MONITOROVCÍ SÍŤ
14
REGIONÁLNÍ CENTRA SÚJB
15
Struktura prvků krizového řízení v rámci resortu • Součástí SÚJB jsou Regionální centra SÚJB v Praze, Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě a 2 lokalitní pracoviště na JE Dukovany a JE Temelín. • Regionální centra zajišťují plnění úkolů SÚJB v přímé vazbě na regiony, v nichž se nacházejí jaderná zařízení a velmi významné zdroje ionizujícího záření. SÚJB řídí Státní ústav radiační ochrany se sídlem v Praze a je zřizovatelem veřejné výzkumné instituce STÁTNÍ ÚSTAV JADERNÍ, CHEMICKÉ A BIOLOGICKÉ OCHRANY, v.v.i. (SÚJCHBO, v.v.i.) se sídlem v Příbrami Kamenné.
VZTAH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY
16
SÚJB podle atomového zákona ve spolupráci s příslušným KÚ (provádí distribuci a sběr detektorů určených k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů v jejich vnitřním ovzduší) v rámci OO před ozářením z přírodních zdrojů koordinuje a metodicky řídí distribuci a sběr detektorů určených k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů v jejich vnitřním ovzduší.
SÚJB stanovuje prováděcím právním předpisem podmínky pro poskytnutí dotace ze SR a ve spolupráci s KÚ vede evidenci vyhledaných objektů splňujících tyto podmínky a také vydává stanovisko k žádosti o poskytnutí dotace ze SR a stanovisko k posouzení účinnosti protiradonového opatření.
FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ A ZABEZPEČENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ
17
• Finanční zabezpečení řešeni KS se provádí prostřednictvím STÁTNÍHO ROZPOČTU.
• Pro SÚJB to podle tzv. krizového zákona č. 240/2000 Sb. představuje finanční částku cca 2 mil. Kč ročně. • JADERNÝ ÚČET - jsou zde odváděny finanční prostředky na správu radioaktivních úložišť (zřízen podle atomového zákona).
STUPNICE INES
18
Mezinárodní stupnice hodnocení závažnosti jaderných událostí (INES – The International Nuclear Event Scale) byla v březnu 1990 společně zavedena Mezinárodní agenturou pro jadernou energii (IAEA) a Agenturou pro jadernou energii Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD/NEA). PRIMÁRNÍM ÚČELEM je usnadnit komunikaci a dorozumění mezi odborným nukleárním společenstvím, sdělovacími prostředky a veřejností v případech výskytu událostí na jaderných zařízeních i jakékoliv události spojené s radioaktivním materiálem nebo s radiací, včetně přepravy radioaktivních materiálů.
STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST
Stupnice zařazuje události do 7 stupňů: - stupně 1 až 3 se označují jako nehody, - stupně 4 až 7 se označují jako havárie. - události, které nemají žádný bezpečnostní význam a jsou klasifikovány stupněm 0 (pod stupnicí), se nazývají odchylky. - události, které vůbec nesouvisejí s bezpečností se označují jako události mimo stupnici.
Tabulka popise událostí pro každý stupeň
19
Hodnotící stupeň
Popis typu události
Příklad
NES 1
Anomálie od schváleného režimu, ale se zbývající významnou hloubkovou ochranou. K tomu může dojít v důsledku poruchy zařízení, lidské chyby nebo nedostatků postupů a mohou nastat v jakékoliv oblasti, kterou stupnice pokrývá, například provoz jaderné elektrárny, transport radioaktivního materiálu, manipulace s jaderným palivem a skladování odpadů.
Mezi příklady patří: porušení technických podmínek nebo přepravních předpisů, nehody bez přímých důsledků, které odhalí nedostatky v organizačním systému nebo kultuře bezpečnosti, defekty v potrubí, menší než předpokládá kontrolní program.
NES 2
Nehoda s významným selháním bezpečnostních opatření, ale se zbývající dostatečnou hloubkovou ochranou k Mihama-2, jaderná elektrárna, vypořádání se dodatečnými poruchami. To Japonsko, 1991 zahrnuje události, kde by skutečné události byly klasifikovány stupněm 1, ale odhalují významné dodatečné organizační nedostatky. Událost, která vyústila v dávku pracovníkovi, Pickering A-B, jaderná překračující povolený roční limit nebo událost, elektrárna, Kanada, 2003 která vede k přítomnosti významných množství radioaktivity uvnitř zařízení v prostorách, kde to projekt nepředpokládal, a které vyžadují nápravná opatření.
20
21
Hodnotící stupeň
Popis typu události
Příklad
Únik radioaktivních materiálů do okolí s následkem dávky pro kritickou skupinu v řádu desetin milisievertů Při takovém úniku nemusí být vnější ochranná opatření zapotřebí.
INES 3
Událost uvnitř zařízení s důsledkem takového ozáření zaměstnanců, že by způsobilo akutní zdravotní následky nebo událost s výsledkem těžkého rozšíření kontaminace, například několika tisíc TBq aktivity uvolněné v sekundárním kontejnmentu, kde lze materiál vrátit do vyhovujících skladovacích prostor.
Vandellos, jaderná elektrárna, Španělsko, 1989 Davis Besse-1, jaderná elektrárna, USA, 2002
Nehoda, při níž by další porucha bezpečnostních systémů mohla vést k havarijním podmínkám, nebo situace, ve které by nebyly bezpečnostní systémy schopné zabránit havárii, pokud by nastaly určité iniciační události.
Paks, jaderná elektrárna, Maďarsko, 2002
22
Hodnotící stupeň
Popis typu události Únik radioaktivních materiálu do okolí s následkem dávky pro kritickou skupinu v řádu několika milisievertů. S takovým rozsahem úniku by pravděpodobně obecně nebyly spojovány žádné vnější ochranné zásahy s výjimkou místní kontroly potravin.
Příklad
Windscale Pile, přepracovatelský závod, Velká Británie, 1973
INES 4 Saint Laurent, jaderná Významné poškození zařízení. Taková havárie elektrárna, Francie, může zahrnovat poškození vedoucí k velkým 1980 potížím uvnitř zařízení, jako je částečné tavení aktivní zóny v energetickém jaderném reaktoru a Tokaimura, závod na srovnatelné události v zařízeních bez reaktoru. výrobu paliva, Japonsko, 1999 Takové ozáření jednoho nebo více zaměstnanců, že je vysoká pravděpodobnost rychlého úmrtí.
23
Hodnotící stupeň
INES 5
Popis typu události
Příklad
Únik radioaktivních materiálů do okolí (s aktivitou stovek až tisíců TBq 131 I). Takový únik by pravděpodobně vyústil do částečného uplatnění protiopatření zahrnutých v místních havarijních plánech ke zmenšení pravděpodobnosti zdravotních následků.
Windscale Pile,Velká Británie, 1957
Three Mile Island, Těžké poškození jaderného zařízení. Může to jaderná zahrnovat těžké poškození velké části aktivní zóny elektrárna,USA, 1979 energetického reaktoru, velká havárie s kritičností, nebo velký požár či exploze uvolňující velké množství radioaktivity uvnitř zařízení.
Hodnotící stupeň INES 6
Popis typu události
Únik radioaktivních materiálů do okolí (s aktivitou tisíce až desítky tisíc TBq 131 I). Takový únik by pravděpodobně vyústil do plného uplatnění protiopatření zahrnutých v místních havarijních plánech ke zmenšení pravděpodobnosti zdravotních následků.
Příklad 24
Kyštym, přepracovatelský závod, SSSR (nyní v Ruské Federaci), 1957
INES 7 Únik značné části radioaktivních materiálů z velkého zařízení (například z aktivní zóny energetického reaktoru) do okolí. Typicky obsahujících směs radioaktivních štěpných produktů s dlouhými i krátkými poločasy rozpadu (s aktivitou přesahující desítky tisíc TBq 131 I). Takový únik by vyústil do možnosti akutních zdravotních účinků; zpožděné zdravotní účinky v rozsáhlé oblasti s možností zasažení více než jedné země; dlouhodobé důsledky pro životní prostředí.
Černobyl, jaderná elektrárna, SSSR (nyní Ukrajina), 1986 Fukušima Daiiči, jaderná elektrárna, Japonsko, 2011