Téma: Preventivní prohlídka - součást závodní preventivní péče v rezortu Ministerstva vnitra

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví

Specializační příprava Veřejné zdravotnictví 1999-2000 Závěrečná písemná práce

Téma: Preventivní prohlídka - součást závodní preventivní péče v rezortu Ministerstva vnitra

Vedoucí závěrečné písemné práce: Doc. MUDr. Ctibor Drbal, CSc. Autorka závěrečné práce: MUDr. Nataša Minčičová Praha 2000


Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou písemnou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní informační zdroje, které jsem při jejím zpracování použila.

V Praze dne: 22. února 2000


Poděkování: Autorka děkuje všem, kteří se podíleli na přípravě této práce, zejména lektorům Školy veřejného zdravotnictví IPVZ, a pracovníkům odboru zdravotnického zabezpečení MV.


Obsah /. Zdraví a zdravotní politika státu ............................ 5-6 //. Historie rezortního zdravotnictví v Čechách .............. 7 ///. Právní předpisy upravující a dotýkající se

rezortního zdravotnictví ......................................... 8 IV. Struktura a činnost rezortního zdravotnictví......... 9-12 V. Závodní preventivní péče v ČR obecně................. 13-15 VI. Závodní preventivní péče v rezortu MV............... 16-26 Oddíl 1: Závodní preventivní péče u policistů........... 16-17 Oddíl 2: Závodní preventivní péče u zaměstnanců ......... 17 Oddíl 3: Posuzování zdravotní způsobilosti uchazeče pro přijetí do služebního poměru ............... 17-19 Oddíl 4: Provádění preventivních prohlídek u policistů.................................. 19-21 Oddíl 5: Posuzování zdravotní způsobilosti policisty ..... 22 Oddíl 6: Zhodnocení současného stavu provádění preventivních prohlídek............................. 22-23 Oddíl 7: Návrh standardů "Náplň prohlídky v rámci závodní preventivní péče"......................... 23-26 VII Zdravotnická dokumentace a její součásti.............. 27 VlIl. Poskytování ambulantní zdravotní péče policistům a zaměstnancům v rezortních zdravotnických zařízeních …………………28 X. Návrh dalších doporučení.................................. 29-31 X. Závěr .............................................................. 32-33 XI. Literatura ........................................................... 34


I. Zdraví a zdravotní politika státu Zdraví je jednou ze základních lidských hodnot nejenom jedince, ale také společnosti. Špatný zdravotní stav obyvatelstva České republiky zneklidňuje veřejnost, státní orgány i některé veřejné činitele. Nepříznivé ukazatele zdraví zůstávají hluboko pod úrovní srovnatelných vyspělých zemí. Neuspokojivá zdravotní situace přináší vedle humánních důsledků (snížení kvality života) i nežádoucí důsledky ekonomické. Se vstupem České republiky do evropského demokratického společenství je potřeba podstatně zlepšit národní zdraví. Příčiny našeho zdravotního zaostávání tkví v každodenních podmínkách života a chování lidí v nejširším slova smyslu. Změny může být dosaženo koordinovanou spoluprací všech, kteří každodenní podmínky života vytvářejí a ovlivňují, tj. vládních orgánů, rezortů, nevládních a dobrovolných organizací, místních orgánů, průmyslu, sdělovacích prostředků a občanů. Základním úkolem ucelené zdravotní politiky, kterou Česká republika zatím nevypracovala, je vytvoření prostředí pro koordinovanou spolupráci. Cílem zdravotní politiky musí být snížení výskytu, trvání a důsledků nemocí, a tím zlepšení kvality života. Uvedeného obecného cíle je možné dosáhnout naplňováním dílčích cílů nebo úkolů, které vedou k realizaci zdravotní politiky. Jednou z podmínek úspěchu je změna postoje nejširší veřejnosti ke zdraví jako významné individuální i společenské hodnotě a zainteresování všech občanů a institucí na tom, aby při všech svých aktivitách a rozhodnutích přihlíželi k jejich možnému zdravotnímu dopadu. Mezinárodní zkušenosti ukázaly, že nejefektivnější cestou je rozvíjení a koordinace preventivních aktivit na základě komplexních programů podpory zdraví. Souhrnem poznatků z této oblasti je program Světové zdravotnické organizace „Zdraví pro všechny do roku 2000", který je pro evropské vlády jednak výzvou a jednak návodem k cílenému zlepšování zdraví obyvatelstva. Dnes je program Světové zdravotnické organizace (dále jen „WHO") novelizován pro novou Evropu a příští století jako „Zdraví pro všechny pro 21. století".


Hlavní strategie, prostřednictvím které se mají naplnit cíle evropské zdravotní politiky WHO pro 21. století, je :

- posilování zdraví a prevence nemocí a úrazů, - dobrá zdravotní péče pro lidi s poruchami zdraví a úrazem, - nové formy mobilizace zdrojů pro rozvoj zdraví. Přestože česká zdravotní politika zatím formulována nebyla, existují dvě preventivní komponenty, které se kdykoli v budoucnu mohou stát její součástí, a to: 1. Národní program zdraví - schválený usnesením vlády ČR č.247/1991 jako česká varianta evropské strategie „Zdraví pro všechny do roku 2000" ( v roce 1994 novelizován WHO pro novou Evropu a příští století jako „Zdraví pro všechny pro 21. století"). Tento program je zaměřen pouze na primární prevenci. Realizačními formami programu jsou tzv. projekty zdraví, na které Ministerstvo zdravotnictví České republiky vypisuje výběrová řízení. 2. Akční plán zdraví a životního prostředí - schválený vládním usnesením č. 810 dne 9. prosince 1998. Formulují se v něm základní vlastnosti budoucí zdravotní politiky. Akční plán je obdobný s dokumenty evropských států. Jeho vypracování bylo iniciováno na Helsinské konferenci ministrů zdravotnictví a životního prostředí v roce 1994. Národní akční následujících zásad:

plán

zdraví

a

životního

prostředí vychází z

- solidarita občanů a spolupráce mezi národy, - udržitelný rozvoj, - spolupráce mezi jednotlivými rezorty a subsidiarita při zajišťování účinného plnění plánu. Jednou ze součástí Akčního plánu zdraví a životního prostředí je také ochrana zdraví při práci. Cílem je: - zajistit dostupnou a kvalitní pracovně lékařskou péči ) pro všechny zaměstnance, - omezovat expozice škodlivým fyzikálním, chemickým a biologickým faktorům a vytvářet podmínky pohody při práci. Národní akční plány zdraví a životního prostředí jsou stavebními kameny Evropského akčního plánu. *) Pojem pracovně lékařská péče je v současné době adekvátní pojmu závodní preventivní péče ( Koncepce zdravotnictví - rok 1999 ).


//. Historie rezortního zdravotnictví

Začátek rezortního zdravotnictví se datuje do počátku dvacátého století, kdy vzniklo jako součást tehdejších strážných sborů. Vlastní zdravotní služba byla vedená služebními lékaři - důstojníky. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo rezortní zdravotnictví převzato z dřívějšího období. Rezortní zdravotnická služba byla součásti četnictva a tehdejšího Sboru stráže bezpečnosti. Zabezpečovala zejména zdravotní dozor v úřadovnách bezpečnostních složek, úřední lékařské prohlídky členů strážných sborů, asistenci při policejních akcích, včetně zdravotnických aktivit u zadržených osob. Působila jako odborný konzultant při vyšetřování násilných trestných činů, u četníků prováděla přezkumná řízení při změně zdravotního stavu, předepsaná očkování, zdravotní přípravu apod. Vlastní léčení četníků nebo členů Sboru stráže bezpečnosti bylo prováděno ze zákona o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců. Rezortní zdravotnictví bylo zabezpečeno i po roce 1945. Od roku 1951 bylo rozšířeno i o léčebnou péči o příslušníky ozbrojeného bezpečnostního sboru. Podle všeobecného vzoru bylo však zařazeno mezi týlové útvary. Teprve v roce 1969 byly rezortní zdravotnické služby opět konstituovány jako samostatné organizační součásti ozbrojených bezpečnostních sborů v rámci federativního uspořádání republiky. Do roku 1989 bylo Ministerstvo vnitra ČR a Federální ministerstvo vnitra prakticky plně vojensky organizovaným sborem s většinovým zastoupením příslušníků Sboru národní bezpečnosti. V rámci restrukturalizace rezortu vnitra po roce 1989 dochází k postupnému zcivilňování příslušníků Ministerstva vnitra a některých útvarů policie. Vzniká policejní sbor, který tvoří příslušníci. Je zastřešen Policejním prezídiem. Procesem zcivilňování je na Ministerstvu vnitra zanedbatelný počet policistů.


III.Právní předpisy upravující a dotýkající se rezortního zdravotnictví a)Rezortní zdravotnictví Ministerstva vnitra vychází z těchto obecně závazných právních předpisů: • zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, (§ 40, § 80, odst. 1, 2 a 4), •

zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, (§§ 7,8 a §32 odst. 2 a 3),

• zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (§ 63 odst. 2 písm. a) a odst. 3), • vyhláška č. 62/1968 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče v ozbrojených silách a Sboru národní bezpečnosti a o součinnosti orgánů státní zdravotní správy při poskytování této péče (léčebný řád). b) Další zákony a předpisy, které se také týkají působnosti rezortního zdravotnictví: • zákon č.79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů (§ 8), •

zákon č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, který v § 14 odst. 2 obsahuje zmocnění pro Ministerstvo vnitra v rámci své působnosti shodně upravit organizaci a výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,

• vyhláška č.207/1992 Sb., o hygienických požadavcích na provoz zdravotnického zařízení. c) K provedení uvedených obecně závazných právních předpisů byly vydány rezortní zdravotnické předpisy • Nařízení Ministerstva vnitra č. 66/1999, o péči o zdraví příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky a zaměstnanců Ministerstva vnitra, • Nařízení ministra vnitra ČR č. 25/1994, o policejních celách.


IV.Struktura a činnost rezortního zdravotnictví Rezortní zdravotnictví je tvořeno: - soustavou rezortních zdravotnických zařízení , - Lázeňskými léčebnými ústavy Ministerstva vnitra, - odborem zdravotnického zabezpečení Ministerstva vnitra. Soustavu rezortních zdravotnických zařízení tvoří zdravotnické ústavy Policie ČR správ krajů, správy hlavního města Prahy a zdravotnické ústavy Ministerstva vnitra (dále jen „rezortní zdravotnické zařízení"). Podrobnější členění a náplň činnosti jednotlivých rezortních zdravotnických zařízení je stanoven v jejich organizačních nebo provozních řádech. Lázeňské léčebné ústavy Ministerstva vnitra jsou příspěvkovou organizací Ministerstva vnitra, kterou si rezort vnitra zřídil k plnění úkolů v oboru své působnosti. Na základě požadavků Policejního prezídia ČR a Ministerstva vnitra Lázeňské léčebné ústavy Ministerstva vnitra poskytují preventivní rehabilitaci příslušníkům Policie ČR. Odbor zdravotnického zabezpečení je útvarem Ministerstva vnitra pro výkon vymezené delegované působnosti, postoupené od Ministerstva zdravotnictví a dále útvarem Ministerstva vnitra působícím v oblasti vnitřní správy. Odboru zdravotnického zabezpečení v rámci vymezené delegované působnosti náleží zejména organizovat, zajišťovat, kontrolovat a ve stanoveném rozsahu i vykonávat - zdravotnické zabezpečení policistů, - lékařskou posudkovou činnost u policistů, - hygienické a protiepidemické zabezpečení v Policii ČR včetně jmenování hygieniků v Policii ČR jako orgánů hygienické služby Policie ČR, - odborné vzdělávání zdravotnických a veterinárních zaměstnanců rezortu a zdravotnickou přípravu policistů, - veterinární péči, úkoly správního orgánu. V rámci vnitřní správy odbor plní své úkoly v oblastech: - závodní preventivní péče zaměstnanců rezortu, popřípadě stanoveného okruhu dalších osob,


- zdravotnického zabezpečení služebních činností Policie ČR prostřednictvím odborného řízení rezortních zdravotnických zařízení, -vývoje informačního systému zdravotnického a veterinárního zabezpečení. V oboru své působnosti zejména: - připravuje návrhy interních aktů řízení na svěřeném úseku. Ve své působnosti vydává vlastní řídící akty, - zpracovává stanoviska k návrhům, které předkládají jiná ministerstva a jiné ústřední správní úřady, pokud se dotýkají okruhu působnosti odboru, - zpracovává právní předpisy v oboru působnosti odboru, - podílí se na plnění úkolů protidrogové politiky rezortu vnitra, - plní funkci správního orgánu v oblastech svěřené působnosti, - provádí v rozsahu své působnosti kontrolní činnost v útvarech a zařízeních Ministerstva vnitra a Policie České republiky, - vede soubory informačních zpráv o své činnosti a s tím spojených aktivitách včetně statistických sdělení. Odbor zdravotnického zabezpečení též metodicky usměrňuje činnost příspěvkové organizace Lázeňské léčebné ústavy Ministerstva vnitra v oblasti zdravotnického zabezpečení. Součastná rezortní zdravotnická služba je zřízená ministrem vnitra na základě § 80 zákona č. 20/1966Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákona ČNR č.283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů a zákona ČNR č.186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR, ve znění pozdějších předpisů. Rezortní zdravotnická zařízení poskytují závodní preventivní péči především policistům a zaměstnancům Policie ČR a Ministerstva vnitra, zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra.


Za stanovených podmínek též dalším osobám na smluvním základě. V rámci péče o zdraví policistů rezortní zdravotnické zařízení poskytuje: => hygienickou a protiepidemickou péči, => závodní preventivní péči, => neodkladnou péči, => lékařskou posudkovou činnost policistům, => zdravotnické zabezpečení služebních činností, => zdravotnickou přípravu a zdravotní výchovu policistů, => zabezpečení zdravotnického materiálu. V rámci péče o zdraví zaměstnanců poskytuje rezortní zdravotnické zařízení zaměstnancům rezortu zejména závodní preventivní péči. Rezortní zdravotnická zařízení v dohodnutém rozsahu spolupracují se zdravotnickými zařízeními v působnosti Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti, okresních úřadů, popřípadě s nestátními zdravotnickými zařízeními. Rezortní zdravotnické zařízení může poskytovat policistům i zaměstnancům též primární a specializovanou zdravotní péči. V ráme i primární zdravotní péče si policista, resp. zaměstnanec může jako svého praktického lékaře zvolit lékaře rezortního zdravotnického zařízení. Tato možnost je za stanovených podmínek dána i dalším osobám. Jinou osobu než policistu nebo zaměstnance si však může lékař rezortního zdravotnického zařízení zaregistrovat jen se souhlasem vedoucího lékaře rezortního zdravotnického zařízení a jemu nadřízeného služebního funkcionáře. Při převzetí do péče a při poskytování zdravotní péče (kurát i vy) pak postupuje podle právních předpisů platných v oblasti zdravotnictví pro občany. Specifikem rezortního zdravotnictví je zabezpečení služebních činností, tj. činností, které nesledují léčebný účel a nejsou propláceny zdravotními pojišťovnami. Jde především o výkony prováděné: - ve prospěch orgánů činných v trestním řízení,


- při zdravotnickém zabezpečení služebních činností Ministerstva vnitra a Policie ČR na základě požadavků služebních funkcionářů, - při zdravotnickém zabezpečení Ministerstva vnitra a Policie ČR při krizových situacích, vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Rezortní zdravotnické zařízení může poskytovat zdravotní péči též osobám předvedeným, zajištěným, zatčeným, zadrženým, zajištěným z důvodu ukončení pobytu nebo vyhoštění, umístěným do policejní cely, u kterých se provádí zdravotní výkony podle readmisních dohod, kterými je česká strana vázána, vyšetřovaným na přítomnost alkoholu a jiných omamných látek v organizmu. Provádí též odběr biologického materiálu, včetně dalších potřebných vyšetření požadovaných v trestním řízení. Péče poskytovaná výše uvedeným osobám se poskytuje na vyžádání policisty a se souhlasem těchto osob. Nedílnou součásti služební přípravy u policistů je zdravotnická příprava a zdravotní výchova, které provádějí rezortní zdravotnická zařízení v rámci základní odborné a služební přípravy. Jejím účelem je docílit u policistů potřebné zdravotnické znalosti a praktické dovednosti, zejména při poskytování první pomoci.


V.Závodní preventivní péče v ČR Základním dokumentem, na základě kterého je poskytována pracovně lékařská péče v zemích Evropské Unie (dále jen „EU"), je Úmluva o závodních zdravotních službách (č.161), přijatá dne 26. června 1985 na 71. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce. Úmluva zavazuje vlády signatářských zemí postupně zavádět závodní zdravotní služby pro všechny zaměstnance, včetně zaměstnanců ve veřejném sektoru a ve výrobních družstvech. Česká republika tuto úmluvu ratifikovala a její znění bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů vyhláškou ministra zahraničních věcí č.145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách. Lékař závodní preventivní péče ve smyslu úmluvy má zajišťovat především tyto úkoly: - poskytovat odbornou poradenskou činnost zaměstnavateli, zaměstnancům a jejich zástupcům v otázkách ochrany zdraví při práci, - vykonávat preventivní lékařské prohlídky, - zajistit poskytování první pomoci, - podílet se na výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví. Zajišťování těchto úkolů vyžaduje značné nároky na odborné znalosti lékařů v oboru pracovního lékařství. Integrační snahy v ráme i zemí EU vedou i ke sbližování požadavků na postgraduální výchovu lékařů tak, aby získaná kvalifikace opravňovala lékaře k výkonu pracovně lékařské praxe ve všech státech EU. V návrhu koncepce, zpracované Ministerstvem zdravotnictví v roce 1999 se uvádí, že povinnosti vyplývající z úmluvy nejsou u nás prakticky vůbec realizovány a jsou jen částečně nahrazovány hygienickou službou, která pro výkon těchto povinností nemá ani kapacitní možnosti. Hygienická služba má zajistit zejména sledování rizikových prací a pracovišť. Dále se uvádí, že lékaři zajišťující závodní zdravotní služby (dnes jsou to většinou praktičtí lékaři), by měli mít potřebnou erudici v oblast i pracovního lékařství a perspektivně atestaci z hygieny práce a pracovního lékařství. Příslušné vzdělání se stane podmínkou pro výkon závodní zdravotní služby. Ministerstvo zdravotnictví plánuje obnovit institut závodních lékařů se smluvním vztahem k zaměstnavateli těch zaměstnanců, o které pečuje postupně počínaje „kategorií 3" s nejvyššími nároky


z hlediska hygieny práce, tj. zaměstnanců na rizikových pracovištích nebo zaměstnanců se stanovenou zvláštní zdravotní způsobilostí). Závodní preventivní péče je důležitou součástí péče zaměstnavatelů o jejich zaměstnance a bývá označována jako podniková sociální politika. Tvoří ji souhrn aktivit zaměstnavatele, kterými vytváří netechnologické podmínky potřebné či účelné pro výkon práce zaměstnanců. Tyto podmínky se mohou vztahovat přímo k práci či pracovišti nebo mohou uspokojovat i mimopracovní sociální potřeby a zájmy zaměstnanců. Cílem závodní preventivní péče je předcházení vzniku nemocí vlivem práce nebo pracovního prostředí, tedy nemocí podmíněných prací. Pro jeho splnění je nutné znát jak projevy nemocí a příčiny, které je vyvolávají nebo se podílejí na jejích zhoršování, tak podmínky pracovního prostředí, které mohou nemoci vyvolávat nebo podporovat jejich vznik nebo zhoršování. Ve stanovisku Ministerstva zdravotnictví k závodní preventivní péči z roku 1996 se uvádí, že zdravotní způsobilost k práci může být posuzována na potřebné odborné úrovni pouze v zařízeních závodní preventivní péče, neboť k odbornému posouzení je nutné znát nejenom zdravotní stav zaměstnance, ale součastně zdravotní nároky jeho konkrétní práce v konkrétních pracovních podmínkách. Právě z těchto důvodů je závodní preventivní péče vyloučená ze svobodné volby lékaře. Lékař závodní preventivní péče je poradcem zaměstnavatele a zaměstnanců ve věcech práce a zdraví. Jeho úkoly jsou mnohem širší než posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Svou funkci může lékař závodní preventivní péče vykonávat dobře jen ve spolupráci se svými partnery a klienty v závodě. Protože se sám nedozví o pracovní neschopnosti pro nemoc zaměstnanců, kteří se léčí u jiných lékařů, musí mu tuto informaci dodat zaměstnavatel, který ji přirozeně má na základě dokladů o pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel také musí mít zájem na správném zařazení zaměstnanců s ohledem na jejich zdraví, jak mu ukládá zákoník práce. Proto je třeba, aby lékař při uzavírání smlouvy s vedením závodu o výkonu závodní preventivní péče ve smlouvě stanovil nejen své úkoly, ale i povinnosti, které vůči lékaři má vedení závodu. Mezi ně musí patřit nejen např. informace o povaze výrobních postupů, o jejich změnách a o expozici zaměstnanců různým škodlivinám, ale i informace o pracovní neschopnosti pro nemoc. Pro lékaře závodní preventivní péče jsou důležité


údaje o průměrném procentu nebo o jejím nadměrně dlouhém trvání.

pracovní

neschopnosti u jednotlivců

V zahraničí, kde je taková praxe pracovně lékařských zařízení obvyklá, se doporučuje věnovat pozornost osobám, které jsou za rok nemocné častěji než třikrát nebo čtyřikrát anebo které jsou práce neschopné déle než tři týdny. Na tyto zaměstnance má zaměstnavatel lékaře závodní preventivní péče upozornit a má zařídit, aby se nevrátili po skončení pracovní neschopnosti k předchozí práci bez souhlasu tohoto lékaře, eventuelně aby byli zařazeni jinam podle doporučení lékaře. Lékař závodní preventivní péče u každého zaměstnance při nástupu do zaměstnaní, v době zaměstnání při vykonávání určené práce a při ukončení pracovní činnosti provádí tzv. závodní prohlídky. Provádí je jednak za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci nebo jiné činnosti, jednak za účelem posouzení vlivu vykonávané práce na zdraví apod. Přitom postupuje podle směrnic Ministerstva zdravotnictví č.49/1967 Věst. MZ, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů. Podle účelu jejích provedení jsou tyto prohlídky označovány specifickými názvy: - vstupní, - periodické preventivní, - řadové, - mimořádné, - následné, - výstupní. Prohlídky jsou povinné. V souvislosti s výkonem práce se setkáváme se třemi skupinami nemocí podmíněných práci: - pracovní úrazy - nemoc i z povolání - nemoci vznikající nebo pracovního prostředí

zhoršující

se

vlivem

práce nebo

Výkon těchto zdravotních služeb musí být hrazen zaměstnavatelem. V zahraničí je obvyklé, že náklady za preventivní prohlídky pracovníků rizikových pracovišť hradí zaměstnavatelé, a tím jsou motivováni k odstranění rizik z práce.


VI.Závodní preventivní péče v rezortu vnitra Závodní preventivní péči jak policistům, tak zaměstnancům rezortu vnitra, včetně Policie České republiky poskytují lékaři rezortních zdravotnických zařízení. Jak uvedeno výše, v rezortních zdravotnických zařízeních může být poskytována závodní preventivní péče i dalším zaměstnancům, tj. nerezortním, a to na smluvním základě.

Oddíl 1 Závodní preventivní péče u policistů V rámci závodní preventivní péče poskytované policistům lékař rezortního zdravotnického zařízení vykonává zejména: a) potřebná vyšetření v souvislosti s

- přijímáním uchazečů do služebního poměru, - posuzováním zdravotní způsobilost pro výkon služby policistů včetně přípravy podkladů pro přezkumná řízení, - rozhodováním o krátkodobých úlevách a omezeních pro výkon služby, a to podle nařízení Ministerstva vnitra č.66/1999, o péči o zdraví příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky a zaměstnanců Ministerstva vnitra, b) lékařské preventivní prohlídky, kterými jsou

- vstupní a výstupní prohlídky, - periodické preventivní prohlídky, - mimořádné a následné prohlídky zdravotních důvodů, - řadové prohlídky,

nařízené

ze

c)v souladu s obecně platnými právními předpisy běžný hygienický dohled při vytváření a ochraně zdravých podmínek na pracovištích, včetně podílu při kontrolách rizikových pracovišť, d)základní opatření v ohnisku nákazy v případě výskytu přenosných nemocí a podle pokynu orgánů rezortní hygienické služby též zvýšený zdravotnický dohled,


e)dispenzární prohlídky policistů s hlášenou nemocí z povolání a dále těch, u kterých vlivy pracovních rizik působí i po ukončení expozice riziku, f) poskytování první pomoci, g) zdravotní výchovu policistů.

Oddíl 2 Závodní preventivní péče u zaměstnanců V rámci závodní preventivní péče poskytované zaměstnancům, popř. dalším osobám na smluvním základě, lékař rezortního zdravotnického zařízení postupuje obdobně jak je uvedeno v oddíle 1 písmena b)-f). Posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců k práci provádí lékař rezortního zdravotnického zařízení podle právních předpisů platných pro občany.

Oddíl 3 Posuzování zdravotní způsobilosti uchazeče pro přijetí do služebního poměru Policie České republiky je ozbrojeným bezpečnostním sborem, který plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnost i v rozsahu vymezeném ústavními zákony, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy. Policisté jsou ve služebním poměru k Policii České republiky. Do služebního poměru může být přijat občan České republiky starší 18 let za předpokladu, že splňuje dané podmínky přijímacího řízení uchazečů o přijetí do služebního poměru k Policii České republiky. Jednou z podmínek přijímacího řízení je fyzická, zdravotní a duševní způsobilost uchazeče pro výkon služby. Uchazeči o přijetí do služebního poměru jsou za účelem zjištění zdravotní způsobilosti vyšetřováni příslušnými lékaři rezortního zdravotnického zařízení, popř. též odbornými lékaři zdravotnického zařízení, se kterými má příslušné rezortní zdravotnické zařízení uzavřenou smlouvu podle stanovených vyšetření.


K posouzení zdravotní způsobilosti se provádí: - komplexní vyšetření lékařem rezortního zdravotnického zařízení, - komplexní stomatologické vyšetření, - RTG hrudních orgánů, - cílené kožní vyšetření (povrch těla, genitálie), - cílené chirurgické vyšetření (anatomické změny a výstižné funkční změny), - cílené neurologické vyšetření, - cílené psychiatrické vyšetření (orientačně), - komplexní oční vyšetření (vždy: visus naturalis, visus s korekci, barvocit, u určených osob orientačně vyšetření zorného pole), - komplexní ORL vyšetření: ušní a ústrojí rovnováhy, včetně audiometrického vyšetření, nosní a krční, řeči a hlasu, - laboratorní vyšetření -moč chemicky, krev (BWR), - EKG, - jiná odborná vyšetření ( u uchazeček tj. gynekologické vyš.). Stanovená vyšetření jsou uvedená v Lékařském vysvědčení uchazeče ( tiskopis MV č.skl. 64 - dále jen „LVU"). Součásti uvedeného LVU je „Výpis ze zdravotnické dokumentace", který si uchazeč nechá potvrdit svým registrujícím lékařem a předá rezortnímu lékaři před provedením stanovených vyšetření. Posouzení zdravotní způsobilosti provádějí v souladu s nařízením Ministerstva vnitra č.66/1999, o péči o zdraví příslušníků a zaměstnanců Policie ČR a zaměstnanců Ministerstva vnitra, příslušné lékařské komise rezortního zdravotnického zařízení stanovením zdravotní klasifikace, která stanoví, že uchazeč je : a) schopen výkonu služby - „A" nebo b) schopen výkonu služby s omezením - „C" anebo c) neschopen výkonu služby - „D". V závěru LVU se rovněž uvedou zjištěné nemoci, úrazy a jejich následky, a to slovně i číselným diagnostickým znakem podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decenální revize. V případě, že uchazeč je schopen výkonu služby s omezením, uvede příslušná lékařská komise konkrétně, ke kterým činnostem při výkonu služby se úlevy a omezení vztahují.


Personální pracoviště pak obdrží od příslušné lékařské komise závěr lékařského vyšetření o zdravotní způsobilosti uchazeče, ve kterém je uvedena zdravotní klasifikace a případné úlevy pro výkon služby. V tomto závěru se neuvádí diagnostický souhrn ani slovně ani číselným diagnostickým znakem. LVU se ukládá v příslušném rezortním zdravotnickém zařízení. V případě přijetí uchazeče se LVU stává součástí zdravotnické dokumentace policisty, tj. zdravotní knížky a vložky zdravotní knížky policisty. LVU nepřijatých uchazečů se archivují. Po ukončení výběrového řízení je povinností příslušného služebního funkcionáře oznámit lékaři závodní preventivní péče každé přijetí uchazeče a zajistit, aby se přijatý policista dostavil do sedmi dnů k příslušnému lékaři rezortního zdravotnického zařízení k provedení vlastní vstupní prohlídky a k založení zdravotní knížky a vložky zdravotní knížky. Důvodem tohoto opatření je, že ukončení výběrového řízení uchazeče trvá někdy víc než tři měsíce a nelze vyloučit, že v tomto období nedojde ke změně zdravotního stavu, která by mohla bránit výkonu služby policisty. Lékař rezortního zdravotnického zařízení po vstupní prohlídce pak seznámí policisty s plánem preventivních prohlídek.

Oddíl 4 Provádění preventivních prohlídek u policistů Po přijetí do služebního poměru k Polici i ČR jsou jednotliví policisté zařazování k vykonávání různých činností. Obecně lze říci, že práce v ozbrojených složkách je náročná jak na psychickou, tak fyzickou zátěž jednotlivců. Nelze opomenout také odbornost u specialistů jednotlivých složek. Vykonávání této náročné činnosti vyžaduje dobrý zdravotní stav. Jednou ze základních podmínek je fyzická, zdravotní a duševní způsobilost pro výkon služby. Zdravotní způsobilost se sleduje a potvrzuje v průběhu celého výkonu služby, a to formou vyhodnocení periodických preventivních, mimořádných a dispenzárních prohlídek. Preventivní prohlídky, prováděné za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu služby, jsou prováděny lékaři rezortních zdravotnických zařízení.


Periodické preventivní prohlídky jsou prováděny u policistů: A vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, A zařazených na rizikových pracovištích, A jejichž činnost může ohrozit zdraví ostatních policistů nebo jiných osob a dále u policistů, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost. Před vykonáváním činnosti nebo zařazením k výkonu služby na pracoviště, uvedená výše, se provádí preventivní vstupní prohlídka. Jejím účelem je vyloučit, aby policista, jehož zdravotní stav neodpovídá stanoveným kritériím, vykonával službu na tomto pracovišti. Před ukončením činnosti nebo vyřazením z výkonu služby na uvedených pracovištích se provádí výstupní preventivní prohlídka. Jejím účelem je zhodnotit vliv přestálých rizik na zdraví policisty za období, po které jim byl vystavován. Lékař, který má posoudit zdravotní způsobilost pro výkon služby, musí být obeznámen s celkovým zdravotním stavem policisty a měl by být informován o všech změnách jeho zdravotního stavu, které proběhly od poslední periodické prohlídky. Vzhledem k svobodné volbě zdravotnického zařízení a lékaře na kurativu se lékař závodní preventivní péče, u něhož se policista neléčí, nemusí dozvědět o případných změnách zdravotního stavu. V § 21 odst. 3 zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů se uvádí: "Ošetřující lékař nebo jiný odborný pracovník ve zdravotnictví informuje registrujícího lékaře o zjištěných skutečnostech a o průběhu a ukončení léčení, zejména o skutečnostech důležitých pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci a o epidemiologické situaci. Totéž platí pro poskytování informací mezi registrujícím lékařem a lékařem závodní preventivní péče". Kdyby se v praxi dodržovala zejména poslední věta výše uvedeného ustanovení, tak každý lékař, buďto registrující nebo lékař závodní preventivní péče, by byl informován o každé skutečnosti důležité pro posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu služby v Policii ČR, čemuž však neodpovídá vždy běžná praxe.


Lékař závodní preventivní péče posuzuje zdravotní způsobilost k výkonu služby u policisty na základě posouzení vykonané preventivní prohlídky. Rozsah, časové rozmezí periodických preventivních prohlídek a okruh policistů, popřípadě pracovišť určuje, pokud není právními předpisy stanoveno jinak, příslušný orgán hygienické služby. U policistů zařazených na rizikových pracovištích se periodické preventivní prohlídky provádějí jednou ročně, u ostatních policistů jednou za dva roky. Mimořádné prohlídky se provádějí ze zdravotních důvodů. Dispenzární prohlídky se provádějí u policistů s hlášenou nemocí z povolání a u policistů, u nichž vlivy pracovních rizik působí i po ukončení expozice rizika. Po provedení vyšetření v rám či preventivních prohlídek a zhodnocení jejich výsledků uzavírá lékař rezortního zdravotnického zařízení prohlídku diagnostickým závěrem. Na základě diagnostických závěrů se policisté zařazují do těchto skupin zdravotního stavu: /. skupina - dobrý zdravotní stav zařazují se policisté, u nichž nebyly zjištěny zjevné příznaky narušení zdraví, II.skupina - vyhovující zdravotní stav zařazují se policisté, u nichž bylo zjištěno narušení zdraví nebo lehká vada, které však nevyžadují stanovit trvalá omezení pro výkon služby, ale podmiňují stanovit některé potřebné úlevy, ///. skupina - oslabený zdravotní stav zařazují se policisté, u nichž bylo zjištěno dlouhodobé nebo trvalé narušení zdraví anebo trvalá závažná vada, které vyžadují již cílená léčebná opatření, dlouhodobé úlevy nebo i trvalá omezení pro výkon služby, IV. skupina - nepříznivý zdravotní stav zařazují se policisté s onemocněním, které vyžaduje vedle trvalých omezení pro výkon služby dlouhodobé, zpravidla nemocniční léčení a dovoluje výkon služby jen za zvlášť ulehčených podmínek.


Oddíl 5 Posuzování zdravotní způsobilosti policisty Posuzování zdravotní způsobilosti policisty je součástí péče o jeho zdraví. Zdravotní způsobilost policisty je jednou ze základních podmínek jeho celkové způsobilosti pro výkon služby a vyjadřuje se zdravotní klasifikací. Policistovi lze v průběhu trvání služebního poměru měnit stávající zdravotní klasifikaci jen přezkumným řízením, které provádí příslušná lékařská komise rezortního zdravotnického zařízení. Přezkumné řízení se provádí: • na návrh příslušného lékaře rezortního zdravotnického zařízení na základě změny zdravotního stavu, • na návrh příslušného služebního funkcionáře s personální pravomocí, • z podnětu pracovního psychologa, • na vlastní žádost. Přezkumným řízením se provádí komplexní posouzení zdravotního stavu policisty, při kterém se při změně zdravotního stavu určuje jeho zdravotní způsobilost stanovením: • zdravotní klasifikace, • souvislosti nemoci nebo úrazu s výkonem služby, - úlev pro výkon služby v odůvodněných případech.

a

omezení

Oddíl 6 Zhodnocení součastného stavu provádění preventivních prohlídek Z vlastního pohledu jako lékař oddělení péče o zdraví odboru zdravotnického zabezpečení Ministerstva vnitra, který se ve stanovené působnosti, mimo jiné, podílí na odborně metodickém řízení a kontrolní činnost rezortních zdravotnických zařízení, a na podkladě poznatků získaných při provádění tematických prověrek rezortních zdravotnických zařízení v letech 19931999, jakož i při plnění dalších úkolů, které souvisí s konkrétním pracovním zařazením, bych chtěla uvést:


- že individuální postoj jednotlivce k vlastnímu zdraví je nedostatečný - (negativní postoj k povinnosti jak policisty, tak zaměstnance zúčastňovat se prohlídek plánovaných zaměstnavatelem ), - v ojedinělých případech je nedostatečná spolupráce služebních funkcionářů a vedoucích zaměstnanců s lékaři při organizování prohlídek, - v důsledku svobodné volby ošetřujícího lékaře nemá lékař závodní preventivní péče často k dispozici výpis ze zdravotnické dokumentace zabezpečovaných policistů a zaměstnanců od registrujícího lékaře a nemá přehled o překonaných nemocech policisty či zaměstnance, - nejčastější nedostatky jsou v provádění záznamů ve zdravotnické dokumentaci, a to zejména: * ve zdravotnické dokumentaci jsou záznamy o provedené lékařské prohlídce zapsány velmi stručně, často nečitelně, chybí záznamy o subjektivním a objektivním nálezu při vyšetření, * není dodržován stanovený rozsah vyšetření, např. neprovádí se vyšetření per rectum s odůvodněním, že to pacient odmítá, * případná laboratorní vyšetření a jiná pomocná vyšetření nejsou chronologicky zaznamenaná ve zdravotnické dokumentaci, * závěr prohlídky bývá učiněn aniž by byly k dispozici výsledky plánovaných vyšetření, * ve zdravotnické dokumentaci chybí záznamy o poučení pacienta, dalších doporučeních, vyšetřeních, atd., * záznamy o důsledcích odmítnutí doporučených vyšetření, popř. jiných doporučení, nejsou pacientem podepsány, * záznam ve zdrav, dokumentaci není podepsán lékařem, který prohlídku provedl.

Oddíl 7 Návrh standardu „Náplň prohlídky prováděné v rámci závodní preventivní péče" Náplň lékařské prohlídky by měla vycházet z rozsahu vyšetření, na základě kterých lékař zjistí případné poruchy zdravotního stavu, které by mohly být kontraindikací k dané rizikové práci a tam, kde lze klinickým a laboratorním


vyšetřením odhalit iniciáiní nepříznivý jej prokázat a vyvodit odpovídající důsledky.

vliv

škodliviny

na člověka, včas

V součastných platných předpisech, které stanoví kriteria k posuzování zdravotní způsobilosti k práci, se stanoví, že odborná náplň preventivních prohlídek se řídí účelem prohlídky, povahou práce a pracovního prostředí. Je určená metodickými návody, které vydává Ministerstvo zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že uvedené návody v součastné době nejsou k dispozici, měly by být v rámci závodní preventivní péče vypracované standardy jednotlivých prohlídek. Podkladem k vypracování standardů by mohl být obsah preventivní prohlídky, stanovený v §1 vyhlášky MZ č.56/1997Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, doplněný o další specifická vyšetření. Každá preventivní prohlídka by měla obsahovat zejména: 1) klinické vyšetření, 2) laboratorní vyšetření včetně speciálních laboratorních vyšetření při expozici chemickým látkám, 3) doplňující vyšetření, 4) závěr prohlídky. ad

1) Klinické vyšetření zahrnuje zejména zjištění a hodnocení:

* rodinné anamnézy ( zvláštní důraz klást na kardiovaskulární úmrtí, výskyt hypertenze, diabetes mellitus, apod.). *

*

*

osobní anamnézy se zaměřením na překonané nemoci, úrazy , operace ( včetně údajů o alergické dispozici ), pracovní anamnézy ( rizikové faktory a profesní zhodnocení údajů ze zdravotnické dokumentace ),

rizika,

včetně

kompletní fyzikální vyšetření interního charakteru ( včetně orientačního vyšetření dermatologického, neurologického, zraku a sluchu, změření krevního tlaku, hmotnosti ),


- onkologické prevence ( vyšetření prsu a per rectum ), - u osob starších 40 let věku ve čtyřletých při zjištění hypertenze vždy EKG ).

intervalech vyšetření EKG (

ad 2) Laboratorní vyšetření zahrnuje: - orientační chemické vyšetření moče, - vyšetření krevního obrazu a diferenciálního rozpočtu při první prohlídce a dále podle expozice chemické škodliviny, - vyšetření plazmatického cholesterolu celkového a plazmatických lipoproteinů ( LDL + HDL ) v rámci první preventivní prohlídky u lékaře a dále dle zhodnocení klinického vyšetření při další preventivní prohlídce, - vyšetření glykémie při první prohlídce a dále od 45 let věku ve dvouletých intervalech, - vyšetření jaterních testů ( bilirubin v krvi, aktivity ALT, AST, GMT, ALP ). Na základě konkrétního pracovního zařazení, druhu práce, kterou vykonává, pracovního prostředí, škodliviny, která působí na policistu, popř. zaměstnance, by měla být náplň prohlídky doplněná o konkrétní specifická laboratorní vyšetření. ad 3) Doplňující vyšetření Indikuje lékař, provádějící vstupní a preventivní prohlídky, a to na základě zhodnocení anamnestických údajů a výsledků klinického a laboratorních vyšetření ve vztahu ke konkrétnímu riziku práce posuzované osoby. ad 4) Závěr prohlídky Lékař vyhodnotí provedená vyšetření a podle výsledků stanoví diagnostický závěr. V závěru každé prohlídky musí posuzující lékař jasně uvést, zda je posuzovaná osoba schopná či neschopná vykonávat danou práci, konkrétní činnost, apod.


Při posuzování zdravotní způsobilosti policistů k výkonu služby a při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců k práci na rizikových pracovištích, by měli lékaři závodní preventivní péče dodržovat obecné kontraindikace pro všechny rizikové práce. Jde zejména o: * ženy v graviditě a do 9.měsíce věku dítěte, * mladistvé (kromě doby, které je vymezená učňovskými osnovami), * všechna závažná chronická onemocnění včetně poúrazových stavů s organickým nebo s významným trvalým funkčním postižením orgánů, potencionálně ohrožených rizikovou prací, * stavy po závažných akutních onemocněních až do normalizace klinického stavu a výsledků laboratorních vyšetření, * onemocnění spojená se stavy bezvědomí, * psychiatrická onemocnění včetně vrozených poruch inteligence podle vyjádření psychiatra, * alkoholová a jiná drogová závislost, * stavy, které brání nošení předepsaných ochranných pomůcek a stavy omezující možnost úniku z místa nehody v případě vzniku havárie. Lékař závodní preventivní péče při vstupní prohlídce, pokud si neponechá osobu zařazenou v riziku nadále v péči, je povinen při předávání výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícímu lékaři uvést, jakým rizikovým faktorům je osoba vystavena a upozornit na možnost onemocnění cílových orgánů, resp. systémů, kde lze podle současných znalostí očekávat výskyt tumorů. Při výstupní prohlídce by měl lékař závodní preventivní péče uvést rizikový faktor, kterému byla osoba vystavena, včetně doby trvání zaměstnání ( služby ) v daném riziku. Při ukončení práce v riziku by měl každý zaměstnavatel předat osobě zařazené v riziku certifikát s údaji o expozici rizikovým faktorům ( pokud lze nejen kvalitativní, ale i kvantitativní údaje ) a o době trvání zaměstnání ( služby ) v riziku. V rezortních zdravotnických zařízeních po provedení výstupní prohlídky u policisty, popř. zaměstnance nebo jiné zabezpečované osoby, obdrží uvedené osoby od lékaře, který prohlídku provedl, výpis ze zdravotnické dokumentace. Kopie tohoto výpisu se zakládá do zdravotnické dokumentace.


VII.Zdravotnická dokumentace a její součásti

Zdravotnická dokumentace je základní a důležitý doklad lékaře, který obsahuje informace o zdravotním stavu zabezpečované osoby. Zdravotnická dokumentace by měla obsahovat základní údaje o ošetřované osobě a jejím zdravotním stavu, a to: - jméno a příjmení, rodné číslo, - pracovní zařazení a popis vykonávané práce, - závěr vstupní prohlídky - posouzení zdravotní způsobilosti k práci na daném pracovišti (u policistů včetně stanovení zdravotní klasifikace a skupiny zdravotního stavu), - riziko, popř. diagnostický znak nemoci, pro které je zařazen do dispenzární péče, - chronologické záznamy o všech provedených výkonech -vyšetřeních (poskytnutí akutní péče při náhlých nevolnostech, úrazech, nehodách), prohlídkách, očkování apod., včetně lékařských zpráv registrujícího lékaře a odborných lékařů, které byly předány lékaři závodní preventivní péče, - záznamy o všech provedených prohlídkách ( periodických preventivních, dispenzárních, mimořádných, následných, řadových, výstupních), - závěry z jednání lékařských komisí, - záznamy ve zdravotnické dokumentaci musí být označeny datem provedení a opatřeny razítkem a podpisem lékaře, který takový výkon provedl, -

záznam o každém odmítnutí navrhovaných výkonů souvisejících s diagnostickým a terapeutickým vyšetřením, opatřen podpisem dotčené osoby. V případě odmítnutí podpisu je třeba záznam opatřit podpisy lékaře a přítomné zdravotní sestry.


VlIl. Poskytování ambulantní zdravotní péče policistům a zaměstnancům v rezortních zdravotnických zařízeních

V nařízení Ministerstva vnitra č.66/1999 je rezortním zdravotnickým zařízením umožněno poskytovat policistům a zaměstnancům též primární a specializovanou ambulantní zdravotní péči. Primární péče je základním a integrujícím článkem celého zdravotnického systému. V roce 1998 v jednotlivých zdravotnických ústavech správ krajů bylo z celkového počtu zabezpečovaných osob v průměru kolem 80% z nich registrováno u lékařů rezortních zdravotnických zařízení. Z výše uvedené informace vyplývá, že práce lékaře rezortního zdravotnického zařízení je v převaze syntézou práce lékaře závodní preventivní péče a registrujícího lékaře. Preventivní prohlídky, které provádí lékař primární péče (tj. lékař registrující praktický lékař pro dospělé, stomatolog a gynekolog), jsou prohlídky prováděné za účelem včasného zjištění počínajících stadií nemoci nebo v případech, kdy je nemoc rozvinutá, pro včasné ovlivnění jejího dalšího vývoje. Jsou hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění a to ve stanoveném rozsahu a časových intervalech podle vyhlášky MZ č.56/1997 Sb. Jsou to prohlídky nárokové. Policista, popř. zaměstnanec rezortu vnitra si může jako svého praktického lékaře zvolit lékaře rezortního zdravotnického zařízení. Při převzetí do péče vyplní registrující lékař registrační list. Při poskytování zdravotní péče se postupuje podle právních předpisů platných pro občany.


IX.Návrh dalších doporučení - Vzhledem k tomu, že úroveň výpisů ze zdravotnických dokumentací uchazečů je různorodá, neobsahuje komplexní údaje o zdravotním stavu uchazeče, bylo by žádoucí, aby lékařská prohlídka uchazečů obsahovala standardně mimo vyšetření moče a BWR také další vyšetření, zejména: - kompletní krevní obraz,

- ALT,AST,GMT,

- glukóza v krvi, - cholesterol celkový a HDL-cholesterol, - triacylglyceroly.

- Z dotazníkového šetření o užívání drog, provedeného v rezortu MV v roce 1997 na Střední policejní škole MV Holešov a Střední policejní škole MV v Praze Hrdlořezích, mezi žáky 1. a 3. ročníků maturitního studia směru bezpečnostněprávního, lze konstatovat, že ve zkoumaném souboru 260 respondentů uvádí zkušenost s drogou, tj.včetně těch, kteří ojediněle experimentovali s některou drogou, 45,4% žáků s tím, že 22,3% udává opakované užívání drogy. Jinak vyjádřeno: téměř polovina respondentů udává zkušenost s drogou a každý pátý užil drogu opakovaně. Na základě uvedené studie lze předpokládat, že se o výkon služby uchází také osoby závislé na návykových látkách. Proto by bylo vhodné: S základní laboratorní vyšetření doplnit o vyšetření moče na návykové látky. Pro lékaře závodní preventivní péče by výsledky všech doporučených vyšetření tvořily ucelenější přehled o zdravotním stavu uchazeče při nástupu k výkonu služby. Uvedená vyšetření by eliminovala, popř. včas zachytila výskyt onemocnění, která v součastné době mají stoupající tendenci. Např. diabetes mellitus (roční přírůstek 5%), poruchy meíabolizmu tuků, hepatitidy, apod. V následujícím období by uvedená vyšetření, při případných změnách zdravotního stavu, sloužila k porovnání, k analýze zdravotního stavu. Jako screeningová vyšetření by se mohla provádět zvlášť na pracovištích s rizikem infekce, ionizujícího záření, organických rozpouštědel, u potápěčů, pyrotechniků apod. s tím, že u jednotlivých rizik budou tato vyšetření doplněná o další specifická vyšetření, která by měla být doporučena odborníky z oblasti hygieny práce ve spolupráci s odborníky z oboru nemocí z povolání, nejlépe formou metodických návodů, popř. závazných standardů.


- Pro lékaře závodní preventivní péče, který dobře pozná pracovní prostředí a pracovní podmínky - může doporučený screening posloužit ke studiu vlivu faktorů pracovního prostředí na zdraví zabezpečovaných osob. - Ve studii "České zdravotnictví - Poskytování péče a financování", provedené Sdružením pro výzkum zdravotnické soustavy pro OECD, se uvádí, že 7% obyvatelstva trpí poruchami sluchu. V rámci prevence poruchy sluchu, vzhledem k povinné střelecké přípravě, prováděné u všech policistů, se provádí - od roku 1996 u všech uchazečů audiometrické vyšetření sluchu. Uvedené vyšetření, provedené u uchazeče, slouží jako standard. U policistů a zaměstnanců, kteří jsou zařazení v riziku hluku (z celkového počtu policistů a zaměstnanců zařazených na rizikových pracovištích je v riziku hluku 54%), je audiometrické vyšetření součásti každé preventivní periodické prohlídky. - Je známo, že obraz životního stavu populace je výrazem komplexního působení množství determinant různé povahy a různé provenience. Výsledkem studia zdraví a nemoci bylo vypracování, dnes již obecně známého a používaného schématu, podle něhož je zdravotní stav výslednicí komplexního působení čtyř základních determinant: -

genetického základu, prostředí, způsobu života, zdravotní péče.

Bylo konstatováno, že genetika se podílí na zdravotním stavu určité populace 1015%, zdravotnictví zhruba stejným dílem, životní prostředí asi 20%, a 50% se do utváření zdraví, či nemoci promítá způsob života. Lékař, který zná své pacienty (zdravotní stav, pracovní prostředí, životní styl, atp.), by měl - v rámci zdravotní výchovy doporučovat těm, u kterých to zdravotní stav vyžaduje, aby ve vlastním zájmu provedli „ozdravení svého životního stylu".


- Vzhledem ke specifickému služebnímu zařazení policistů, u kterých dochází k nadměrnému psychickému zatížení, by měl být - klinický psycholog součástí zdravotnických ústavů Policie ČR správ krajů, hlavního města Prahy a zdravotnických ústavů Ministerstva vnitra. - Do prosince 1998 byla součásti rezortního zdravotnictví Nemocnice s poliklinikou Ministerstva vnitra. Usnesením vlády č.326/1997, vydaným k restrukturalizaci lůžkového fondu, byla tato nemocnice s poliklinikou vyjmuta z působnosti rezortu vnitra a převedena do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. V důsledku této skutečnosti se v součastné době vyskytují určité problémy v zabezpečování následné odborné péče, v tomto rezortním zařízení dříve poskytované zejména policistům. Značně se prodloužila doba objednávek na odborná vyšetření ( jsou to i měsíce ). V uvedeném rezortním zdravotnickém zařízení se centrálně prováděla vyšetření u uchazečů, diagnostické hospitalizace, atd. Vzhledem ke zkvalitnění závodní preventivní péče by bylo vhodné - zřídit v rezortním zdravotnictví síť vybraných odborných ambulancí, včetně klinické psychologie. - Informovanost o zdravotním stavu jak policistů, tak zaměstnanců, kteří jsou registrováni u svobodně zvoleného lékaře, je nedostatečná. Proto by bylo vhodné v novele zákona, která bude upravovat problematiku zdravotní péče, - zakotvit povinnost pro všechny dotčené lékaře vzájemně se informovat o zjištěných skutečnostech ošetřovaných osob, o průběhu a ukončení léčení, zejména o skutečnostech důležitých pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci a o epidemiologické situaci.


X.Závěr Zdraví závisí především na podmínkách každodenního života lidí. Všechny složky společnosti zasahují do životních podmínek a životního prostředí a svým působením mohou zdraví chránit nebo naopak ohrožovat. Vedle toho je zdraví ovlivňováno úrovní zdravotní péče a její organizace. Ochrana a podpora zdraví je proto společným zájmem a odpovědností všech občanů, organizací, institucí, zájmových sdružení a státní správy. Úkolem mé práce bylo podat obecnou informaci o systému závodní preventivní péče v rezortu vnitra. Svou pozornost jsem soustředila hlavně na provádění a náplň preventivní prohlídky jak u policistů, tak u zaměstnanců rezortu vnitra. Při provádění tématických prověrek rezortních zdravotnických zařízení a při plnění dalších úkolů, které souvisí s konkrétním pracovním zařazením, jsem získala určité poznatky. Na podkladě zhodnocení preventivních prohlídek, jejich záznamů ve zdravotnické dokumentaci a na základě dalších poznatků z organizace a provádění závodní preventivní péče, jsem v práci uvedla některá doporučení, která by byla přínosem pro zkvalitnění závodní preventivní péče v rezortu vnitra. Realizace navrhovaných doporučení závisí od ekonomických možností rezortu vnitra. Chtěla bych zdůraznit, že v systému závodní preventivní péče lékař sehrává důležitou roli. Na jedné straně se setkává se služebním funkcionářem nebo s vedoucím zaměstnavatelem, na straně druhé s policistou nebo zaměstnancem. Lékaři rezortních zdravotnických zařízení též mohou provádět zdravotní péči policistům a zaměstnancům (80 % zabezpečovaných osob je registrováno u lékařů rezortních zdravotnických zařízení). Uvedená skutečnost umožňuje lékařům preventivně působit na zdraví jednotlivců a vhodnou zdravotní výchovou zvyšovat zájem o individuální zdraví. Případné zjištění škodlivých jevů, popř. rizikových faktorů pracovního prostředí, které negativně působí na zdraví, lékaři řeší se služebními funkcionáři a vedoucími zaměstnanci. Zdraví policisté a zaměstnanci vlastně představují zdravý rezort. Jejich zdraví a tedy stále dobrá práce v rezortu vnitra přináší zpětně i ekonomický efekt. Za nemocné policisty nebo zaměstnance je nutné zajišťovat náhrady. Policisty a zaměstnance, kteří odcházejí z rezortu ze zdravotních důvodů, je nutné doplnit novými, kteří se musí


nově vyškolit pro specifické činnosti nebo práci v rezortu. Pro řadu profesí to představuje někdy i několik roků, než je zajištěná plnohodnotná náhrada. Zájem o péči o zdraví podřízených poskytuje řídícím pracovníkům možnost rozvíjet svou schopnost úspěšně vést svůj pracovní tým. Zvlášť důležité to je u služebních funkcionářů rezortu vnitra, zejména s ohledem na plnění cílů Akčního plánu zdraví a životního prostředí. Zdraví je významná humánní a sociální hodnota, která má závažné ekonomické i politické důsledky. Služebnímu funkcionáři nebo vedoucímu zaměstnanci, který preferuje jen ekonomickou stránku věci, musí být jasné, že vložené investice do zdravotní péče policistů a zaměstnanců se jim musí vrátit. Systém závodní preventivní péče je stabilizující faktor, který nelze v žádném případě přehlížet.


Literatura: 1. Koncepce rezortního zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Praha 1994, 2. Národní program podpory zdraví, NCPZ, Praha 1991, 3. Akční plán zdraví a životního prostředí, Praha 1999, 4. Návrh koncepce Ministerstva zdravotnictví, 1999, 5. Nařízení Ministerstva vnitra č.66/1999, o péči o zdraví příslušníků a zaměstnanců Policie ČR a zaměstnanců Ministerstva vnitra, 6. Politika pro zdraví, Doc. MUDr. Ctibor Drbal,CSc., Škola veřejného zdravotnictví, IPVZ Praha, 1998, 7. Povinnosti zaměstnavatele v oblasti zdravotní péče o zaměstnance, MUDr. Kuklová, JUDr. Šubrt, ANAG 1998, 8. Vyhláška ministra zahraničních věcí č.145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách(č. 1 6 1), 9. Stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR k závodní preventivní péči, Věstník MZ č.4/1996, 10. Prevence pro náš nemocný systém zdravotní péče, JAMA -CS, květen 1993, ročník číslo 5, 11. Oblast, která čeká na svoje koncepční řešení, Doc. MUDr. Alois David, CSc, Zdravotnické noviny, leden 1996, 12. Systém zdravotní péče o zaměstnance součástí podnikové kultury, Zdeněk Venci, ČEZ a.s., sociální politika 2/1996, 13. Vnitrorezortní protidrogové aktivity zdravotnické služby Ministerstva vnitra se zaměřením na dotazníkové šetření mezi žáky čtyřletého maturitního studia bezpečnostně právního směru, MU Dr. Bechník, Škola veřejného zdraví, Praha 1999, závěrečná písemná práce, 14. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, (§ 40, § 80, odst. 1, 2 a 4), 15. Zákon č. 32/1957., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, (§ 32 odst. 2 a 3), 16. Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ( § 63 odst. 2 písm. a) a odst. 3), 17. Vyhláška č. 62/1968 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče v ozbrojených silách a SNB a o součinnosti orgánů státní zdravotní správy při poskytování této péče (léčebný řád), 18. Zpráva o průběhu a závěrech semináře Efektivita zdravotní prevence zaměstnanců v podmínkách podniků, Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc., Ing. Břetislav Sklář, Pracovní lékařství, 1 999, 19. Právo pro zdravotníky, JUDr. Pavel Varvařovský, Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 20. České zdravotnictví, financování a poskytování péče, Studie OECD, Sdružení pro výzkum zdravotnické soustavy, 1998.

Téma: Preventivní prohlídka - součást závodní preventivní péče v rezortu Ministerstva vnitra

Recommend Documents