Téma 6: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra managementu

Předmět:

Management 2

Téma 6: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ - definice

Krizové řízení

=

Ucelený soubor ověřených přístupů, názorů, zkušeností a metod, které vedoucí zaměstnanci – manažeři užívají k zvládnutí specifických činností, tj.: manažerských funkcí – plánování organizování, výběr a rozmísťování zaměstnanců, analyzování řešených problémů – rozhodování, implementace (VEBER, J. a kol.: Management, základy, prosperita, globalizace Praha : Management Press, 2002. 700 s. ISBN 80-7261-029-5)

Komplex úkolů a opatření, které plní orgány, instituce veřejného) sektoru při vzniku nebo výskytu mimořádných událostí nebo krizových situací pro zajištění ochrany obyvatelstva, majetku a území.

Krizové řízení

Zákon č. 240/2000 Sb.

=

To znamená: udržení funkčnosti veřejného sektoru a veřejné správy, udržení fyzického a duševního zdraví obyvatelstva, zajištění dostupnosti životně důležitého zboží a služeb, uchování soukromého i veřejného majetku, humanitární pomoc Krizové řízení = souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů, zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, implementaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.

KRIZOVÝ MANAGEMENT JAKO PROCES spojený s řízením rizika

Fáze procesu: PREVENCE

PŘIPRAVENOST

ODEZVA

OBNOVA

Činnost směřující k tomu, aby k mimořádným, resp. krizovým situacím vůbec nedocházelo protipovodňová opatření, bezpečná přeprava nebezpečných látek, plánování rozvoje území s ohledem na výskyt možných rizik zajištění akceschopnosti bezpečnostního systému k provádění záchranných a likvidačních prací realizaci potřebných opatření k řešení krizových situací

Činnost zabezpečující rychlé, překonání mimořádné či krizové situace a minimalizace následků provádění záchranných a likvidačních prací, opatření k ochraně postižených obyvatel a jejich nouzové přežití, opatření k zajištění funkčnosti veřejné správy

Obnova základních funkcí infrastruktury obnova dopravních, komunikačních, energetických systémů

CO JE TO RIZIKO ? Obecně:

Různé definice:

Druhy rizik:

Rizikem se rozumí nebezpečí vzniku škody, poškození, ztráty či zničení, popř. nezdaru při podnikání. pravděpodobnost či možnost vzniku ztráty, obecně nezdaru, variabilita možných výsledků nebo nejistota jejich dosažení, neshoda skutečných a očekávaných výsledků, nebezpečí negativní odchylky od cíle (tzv. čisté riziko), možnost vzniku ztráty nebo zisku (tzv. spekulativní riziko) politická a teritoriální, ekonomická = makro- i mikroekonomická, tržní, inflační, kurzovní, úvěrová, platební, obchodní a další, bezpečnostní, právní a spojená s odpovědností za škodu, specifická = pojišťovací, manažerská, odbytová, rizika inovací, apod. 1. Pojem neurčitého výsledku = výsledek musí být nejistý. existují nejméně dvě varianty řešení.

Další pojmy:

2. Alespoň jeden z výsledků je nežádoucí. tj. ztráta je větší než se předpokládalo (totální) tj. výnos je nižší (žádný)

RIZIKOVÉ

F A K T O R Y - členění

Rizika vnitřní

= interní procesy v organizaci a jejich výsledky: rizika výzkumu a vývoje nových výrobků; rizika použití nových technologií; rizika narušení sociálního smíru (stávka).

Rizika vnější

= spojení s nepříznivým vývojem externích faktorů, tj. faktorů okolí

Rizika realizace koaličních projektů

Rizika fungování organizace

snížená kvalita poskytovaných služeb, selhání či výpadky dodavatelů prací nebo technologií, nepříznivé vlivy na dokončení projektu, neplánovaný růst investičních nákladů ,

faktory, které mohou ovlivnit úspěšnost a výsledky koaliční politiky v době její realizace

IDENTIFIKACE RIZIKOVÝCH FAKTORŮ Vlastní určení faktorů rizika může usnadnit:

Rozčlenění činnosti organizace do dílčích aktivit nebo procesů

Stanovení: oblastí zranitelnosti, vymezení možných problémů při realizaci určených aktivit

Určitá forma zpochybňování významných faktorů, které mohou ovlivnit výsledky činnosti organizace

co, kdy, kde a jak

ceny surovin a energií,

by mohlo ohrozit průběh

prodejní ceny výrobků,

a výsledky určených aktivit

devizové kurzy, daňové sazby, apod.

Riziko většinou neexistuje izolovaně. Zpravidla se jedná o určité kombinace rizik, které mohou ve svém dopadu představovat hrozbu pro daný podnikatelský subjekt.

ANALÝZA RIZIK - POSTUP Stanovení hranice analýzy rizik:

Identifikace aktiv

= =

Stanovení hodnoty a seskupování aktiv

Identifikace hrozeb

Pravděpodobnost vzniku rizika

=

=

=

určení aktiv zahrnutých do analýzy od ostatních

Vytvoření soupisu všech aktiv zahrnutých do analýzy

posuzování hodnoty aktiva závisí na velikosti škody způsobené zničení či ztrátou aktiva seskupování aktiv dle zvolených kriterií – jejich další posuzování se provádí jako celek Provádí se výběr hrozby, která může ohrozit alespoň jedno z analyzovaných aktiv. Využití: seznam hrozeb, dřívější zkušenosti, využití metody brainstormingu, Delfské metody Respektovat status subjektu (státní orgán, nezisková org.), záměr organizace, dosahované výsledky,

Pokus o vymezení míry pravděpodobnosti vzniku rizika, tj. určení náhodnosti, intervalu pravděpodobnosti

LEGISLATIVA Ústavní zákon č. 110/1998 Sb.

Usnesení vlády ČR č. 263 (15.3.2006)

O bezpečnosti České republiky

Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti ČR v oblasti ochrany před mimořádnými událostmi Praha: MV ČR 2006, ISBN 80-86640-56-6

Zákon č. 239/2000 Sb.

o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů

Zákon č. 240/2000 Sb.

o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)

Zákon č. 241/2000 Sb.

o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů

OBECNÍ

ÚŘAD

Obecně organizuje přípravu obce na řešení mimořádných či krizových událostí podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací společně s prvky integrovaného záchranného systému, hospodaří s majetkem civilní ochrany, poskytuje hasičskému záchrannému sboru podklady a informace potřebné k zpracování havarijního plánu kraje, podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce, vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci.

Konkrétně

=

Vznik požáru v objektu, teroristický útok , výskyt toxických látek v ovzduší, havárie ne energetických zařízeních, informačních systémech

Mít vypracované zásady: • manipulace s neznámými zásilkami (antrax), či jinými předměty (bomba), • činnosti při výskytu toxických látek v ovzduší, • evakuace zaměstnanců úřadu a dalších institucí veřejného sektoru zřizovaných úřadem

STAROSTA

OBCE

Má pro zajištění úkolů obce při jejich podílu na provádění záchranných a likvidačních prací:

Zajišťovat varování osob, nacházejících se na území obce, před hrozícím nebezpečím

Organizovat v dohodě s velitelem zásahu nebo starostou obce s rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obce

Organizovat činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce

Je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní, nebo věcné pomoci

BEZPEČNOSTNÍ RADA OBCE Má nejvíce 8 členů a starosta obce jejími členy jmenuje vždy:

místostarostu, tajemníka obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, příslušníka Policie České republiky určeného policejním prezidentem nebo jím určeným funkcionářem, příslušníka Hasičského záchranného sboru určeného ředitelem HZS kraje nebo jím určeným služebním funkcionářem,

velitele sboru dobrovolných hasičů určené obce, je-li tento sbor zřízen, zaměstnance určené obce, jehož jmenuje tajemníkem bezpečnostní rady obce

KRIZOVÝ ŠTÁB URČENÉ OBCE (KRAJE) § 13 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., v platném znění

Členy krizového štábu jsou:

členové příslušné bezpečnostní rady,

členové stálé pracovní skupiny krizového štábu

tajemník krizového štábu, pracovníci obecního úřadu určené obce, Členy stálé pracovní skupiny jsou:

zástupci složek integrovaného záchranného systému, odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné nebo krizové situace

Vedoucí krizového štábu rozhodne podle druhu mimořádné nebo krizové situace o uvedení pracovní skupiny nebo její části do pohotovosti a o povolání osob.

AKTIVACE OBECNÍHO ÚŘADU Prvotní aktivaci provede např. ostraha obecního úřadu nebo jiné, k tomu určené pracoviště na pokyn starosty nebo jiné, kompetentní osoby (místostarosta, tajemník)

Po příchodu vyrozuměných osob se zahájí činnost dle „Plánu krizové připravenosti obecního úřadu“

Za krizové situace bude obecní úřad fungovat nepřetržitě ve složení:

Vztah obecního úřadu zřizovaným organizacím

skupina krizového řízení úřadu v čele s tajemníkem obecního úřadu (určeným místostarostou) ve stanoveném složení, určení zaměstnanci obecního úřadu v pohotovosti na pracovišti, určení zaměstnanci obecního úřadu v pohotovosti doma, dosažitelnost ostatních zaměstnanců obecního úřadu (zákaz dovolených, služebních cest, apod.)

povinnost vyrozumění o vzniku mimořádné (krizové) situace, metodická pomoc při přípravě a při řešení mimořádných (krizových) situací zařazení zaměstnanců zřizovaných organizací do havarijních a krizových plánů

Zabezpečení činnosti krizového štábu obce Na činnosti krizového štábu obce se budou podílet zejména určení zaměstnanci obecního úřadu

Pokyn pro aktivaci krizového štábu obce vydává starosta obce (vedoucí krizového štábu obce) v případě, že: je vyšším orgánem krizového řízení vyhlášen krizový stav pro celé nebo část území správního obvodu obecního úřadu s rozšířenou působností, obdrží od velitele zásahu žádost o koordinaci záchranných a likvidačních prací při řešení mimořádné události ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, je k tomu vyzván hejtmanem kraje při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací Ministerstvem vnitra České republiky aktivace krizového štábu je součástí úkolů prováděných při cvičení.

Vyrozumění členů krizového štábu a dalších určených osob

Provádí určené pracoviště, např. Operační středisko Integrovaného záchranného systému kraje podle „Plánu vyrozumění a svolání krizového štábu obce“ Vyrozumívaná osoba se zároveň dozví místo, kde bude krizový štáb zasedat a dobu zahájení činnosti.

EVAKUACE

Evakuace se plánuje:

Způsob provádění evakuace

Evakuací se zabezpečuje z míst ohrožených mimořádnou událostí : přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, případně strojů a materiálu k zachování nutné výroby, nebezpečných látek. Evakuace se provádí do míst, která zajišťují: pro obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení, pro věci uskladnění. Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí. Přednostně se plánuje pro následující skupiny obyvatelstva: děti do 15 let; osoby umístěné v sociálních zařízeních; osoby zdravotně postižené; doprovod výše uvedených osob Pro řešení zvlášť nebezpečných mimořádných událostí ( třetí nebo zvláštní stupeň poplachu) Ze zón havarijního plánování jaderných zařízení nebo pracovišť s velmi významnými zdroji ionizujícího záření. Ze zón havarijního plánování nebo zařízení s nebezpečnými chemickými látkami, Při hrozbě možného ozbrojeného konfliktu (teroristického útoku) z území předpokládané bojové činnosti, popř. z dalších zájmových prostorů

EVAKUACI ZABEZPEČUJE KRIZOVÝ ŠTÁB Zabezpečuje zejména: řízení průběhu evakuace; koordinaci z míst shromažďování do evakuačních středisek, řízení přepravy z nástupních stanic hromadné přepravy do přijímacích středisek a do cílových míst; řízení nouzového zásobování pro obyvatelstvo; koordinaci činnosti evakuačních středisek a přijímacích středisek; spolupráci s orgány veřejného sektoru, zdravotnickými a humanitárními organizacemi; Dokumentuje průběh celé evakuace.

Evakuační středisko = zařízení zřetelně označené příslušným nápisem = škola, hospoda, tělocvična. Umisťuje se mimo evakuační prostor, poskytuje informace evakuovaným osobám o dalším postupu. Zajišťuje zejména: koordinaci z míst shromažďování do evakuačních středisek, vedení evidence o příjmu evakuovaných osob; přerozdělování evakuovaných osob do předurčených příjmových oblastí; první zdravotnickou pomoc; vytýčení tras k nástupním stanicím hromadné přepravy; nocleh a stravování personálu a osob, které se zdrží ve středisku déle jak 12 hodin; podávání informací o průběhu evakuace pracovní skupině krizového štábu; udržování veřejného pořádku v prostoru střediska.

DRUHY EVAKUACE Podle rozsahu evakuačních opatření:

evakuaci objektovou = evakuace obyvatelstva z jedné nebo několika obytných budov, administrativních nebo správních budov, technických provozů nebo celků; evakuaci plošnou = evakuace obyvatelstva z části nebo celého urbanistického celku. Podle doby trvání:

evakuaci krátkodobou = hrozící krizová situace nevyžaduje dlouhodobé opuštění objektu. Neřeší se náhradní ubytování, nouzové přežití. V omezené míře teplé nápoje, přikrývky. evakuaci dlouhodobou = krizová situace vyžaduje pobyt mimo ohrožený prostor déle než 24 hodin. Zabezpečuje se náhradní ubytování, opatření pro dlouhodobé přežití, zajištění základních životních potřeb. V závislosti na předpokládaném ohrožení:

evakuace přímá = provádí se bez předchozího ukrytí osob v úkrytech. evakuace s ukrytím = provádí se po předchozím ukrytí osob v úkrytech a po snížení prvotního nebezpečí. Z hlediska způsobu realizace:

evakuace samovolná = evakuace není řízená, obyvatelstvo při krizové situaci jedná dle vlastního uvážení; je snahou řídících orgánů získat přehled a co nejdříve začít evakuaci řídit; evakuace řízená = příslušné organy se snaží evakuaci řídit; obyvatelstvo se přemísťuje pomocí vlastních dopravních prostředků, pěšky, hromadnou dopravou.

ZÁKLADNÍ POJMY Evakuační středisko - umísťuje se zpravidla mimo evakuační prostor; slouží ke shromažďování evakuovaných osob, k jejich informování a přerozdělení do předurčených příjmových oblastí a přijímacích středisek.

Přijímací středisko - umísťuje se zpravidla v prostoru příjmové oblasti a slouží zejména k příjmu evakuovaných osob a jejich přerozdělení do předurčených cílových míst přemístění a míst nouzového ubytování.

Evakuační zóna (ohrožené území) - je vymezené území, ze kterého je třeba provést evakuaci obyvatelstva.

Evakuační trasa - je pozemní komunikace pro evakuaci obyvatelstva s jednosměrným provozem z ohroženého území nebo do ohroženého území (přístupová cesta).

Uzávěra - je označené a střežené místo na pozemní komunikaci, které slouží pro zabránění vstupu nepovolaných osob do evakuační zóny (zamezení organizačním zmatkům a zejména rabování).

Příjmové území - je území mimo dosah ohrožení, které je předem připravováno pro příjem evakuovaných osob a na němž jsou zajištěna místa nouzového ubytování.

OPUŠTĚNÍ OBJEKTU KRÁTKODOBÉ vypněte všechny plynové a elektrické spotřebiče, které máte v provozu, elektrické spotřebiče odpojte ze zásuvky (mimo ledničky a mrazničky), uhaste otevřený oheň (krb, kamna, svíčky...), vypněte topení (plynový kotel), zhasněte před odchodem všechna světla, vezměte s sebou i svá domácí zvířata, uzamkněte byt / kancelář, ověřte, zda i ostatní v budově vědí o evakuaci, opusťte budovu podle únikového značení nebo podle pokynů toho, kdo evakuaci řídí. DLOUHODOBÉ Mimo to ale při dlouhodobé evakuaci také vypněte i hlavní uzávěr plynu a vody (v případě povodně i elektřiny) a na vchodové dveře bytu umístěte zprávu o tom, kdo, kdy a kam se evakuoval a kontakt, na kterém budete k zastižení. Toto platí zejména pro případ, kdy hodláte pobývat mimo oficiální místa, určená k nouzovému ubytování evakuovaných (např. na své chatě, u příbuzných).

EVAKUAČNÍ ZAVAZADLO 1. skupina

Do první skupiny patří zejména trvanlivé a dobře zabalené potraviny, pitná voda (vše na 2-3 dny pro každého člena domácnosti), hrnek nebo miska, příbor a otvírák na konzervy.

krmivo pro domácí zvíře, které berete s sebou,

V případě, že máte individuální dietetický režim (např. bezlepková dieta, vegetariánství apod.), počítejte s tím, že v místech náhradního ubytování s hromadným zajištěním stravování bude možné Vám vyjít vstříc jen v omezené míře. Mějte tedy své speciální potraviny s sebou v dostatečném množství.

EVAKUAČNÍ ZAVAZADLO 2. skupina

Do druhé skupiny řadíme osobní dokumenty (rodný list, občanský průkaz, cestovní pas, kartu zdravotní pojišťovny), jiné důležité dokumenty (pojistné smlouvy, stavební spoření, smlouvy o investicích, akcie) a peníze v hotovosti + platební karty.

EVAKUAČNÍ ZAVAZADLO 3. skupina

Ve třetí skupině nesmí chybět především pravidelně užívané léky nebo zdravotní pomůcky, také doporučujeme vitamíny a běžné doplňky stravy. Dále si vezměte běžné hygienické potřeby v přiměřeném množství.

EVAKUAČNÍ ZAVAZADLO 4. skupina

Čtvrtá skupina zahrnuje oblečení odpovídající danému ročnímu období, náhradní prádlo a obuv, spací pytel, karimatku, pláštěnku nebo deštník.

EVAKUAČNÍ ZAVAZADLO 5. skupina

V páté skupině je důležitý především mobilní telefon s nabíječkou, FM rádio (stačí ve formě MP3 přehrávače, discmanu apod.) s nabíječkou nebo bateriemi, svítilna, zavírací nůž, šití, psací potřeby a dále předměty pro vyplnění volného času - knihy, hračky pro děti, společenské hry.

Při balení se snažte využít co nejlépe omezený prostor zavazadla (ponožky do bot, konzervy do nádob apod.). Pokud Vám zbude místo, přibalte věci, které jste ochotni půjčit nebo věnovat jiným (potraviny, oblečení, hračky...). Každé zavazadlo opatřete cedulkou se jménem, adresou a číslem mobilního telefonu majitele. Cedulku se jménem a adresou dejte do kapsy i malým dětem.