tel: )

Benešovské      ozvìny

Informaèní obèasník obce Benešov nad Èernou

Bøezen 2015

Vážení spoluobèané, v tomto èísle i v dalším bych se chtìla zabývat otázkou odpadù. Nejprve bych se dotkla organizaènì informaèních vìcí ohlednì poplatku za odpady a vyvážení smìsného odpadu. V dalším èísle bych rozebrala vìci kolem tøídìní odpadu a systému, který nás èeká podle novì pøipravované vyhlášky týkající se bio odpadu. Otázka odpadù je nejen obecnì problém, ale i celosvìtovì, a pokud je nezaèneme øešit sami od sebe tak nás odpady pohltí a naše zemì bude jako jedna velká skládka. Proto bych na úvod tohoto tématu zaèala citátem P.Mgr.Marka Váchy, Ph.D „Pøírodu musím chránit tak, jako chráním své tìlo, své ruce a srdce, nebo vše živé je spolu spojeno v síti vztahù, vlákny života“                                                       O D P A D Y

[email protected], tel: 380322264)

Poplatek dle ustanovení § 10b zákona o místních poplatcích je povinna poplatek platit každá fyzická osoba,   ­  která má v obci trvalý pobyt;   ­  které byl podle zákona upravujícího pobyt cizincù na území Èeské republiky povolen trvalý pobyt     nebo pøechodný pobyt na dobu delší než 90 dnù; ­1­

  ­  která podle zákona upravujícího pobyt cizincù na území Èeské republiky pobývá na území     Èeské republiky pøechodnì po dobu delší 3 mìsícù;   ­  které byla udìlena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo doèasná ochrana podle     zákona upravujícího doèasnou ochranu cizincù   ­  která má ve vlastnictví stavbu urèenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dùm, ve kterých     není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou     osobu;  má­li ke stavbì urèené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinnému domu vlastnické právo     více osob, jsou povinny platit poplatek spoleènì a nerozdílnì. Obec je správcem poplatku. I když vìtšina poplatníkù platí místní poplatky øádnì a vèas, obèas dochází ke vzniku nedoplatkù. Pøi vybírání poplatku vèetnì nedoplatkù se uplatní daòový øád. K vymožení nedoplatku mùže správce poplatku (danì) dle ustanovení § 175 daòového øádu využít daòovou exekuci. Pøedpokladem pro vymáhání je existence exekuèního titulu. Exekuèním titulem je podle dle ustanovení § 176 daòového øádu mj. výkaz nedoplatkù sestavený z údajù evidence poplatkù správcem poplatku. Exekuèní øízení je zahájeno naøízením daòové exekuce exekuèním pøíkazem, který je procesním rozhodnutím a vydává ho správce poplatku (obec). Exekuce je krajním øešením, ke kterému sahá správce poplatku až po vyèerpání jiných prostøedkù. Na druhou stranu je zákonnou povinností správce poplatku nezaplacené poplatky vymáhat a v pøípadì, že by je správce poplatku nevymáhal, dostal by se do postavení rušitele zákona a mohl by nést jak pracovnì právní, tak trestní odpovìdnost. Z toho vyplývá, že obec musí ze zákona poplatky vybrat, v krajním pøípadì dokonce i exekuènì. Vyhláška, kterou se stanoví rozsah a zpùsob zajištìní oddìleného soustøeïování komunálních odpadù, byla projednávána Vládou ÈR se zamìøením na bio odpad. Z toho vyplynou nové povinnosti jak pro obce, tak pro obèany. O tom se podrobnìji doètete v pøíštím èísle. Pøeji, aby se nám všem vyhnula všechna virová onemocnìní, která nás tu do teï ohrožovala, a aby jaro brzo zaukalo na dveøe. Veronika Korchová

Úspìšný zápis dìtí do první tøídy Dne 23. ledna 2015 probìhl v naší škole zápis dìtí do první tøídy. Pøi pøíchodu do školy  bylo na rodièích i dìtech vidìt napìtí, co je tady vlastnì èeká. Bylo toho dost. Po nutné administrativì se Zuzanou Krátkou si pøedškoláka vzala Jana Stráská, která hodnotila øeèový projev, výslovnost a vyjadøovací schopnosti. Po ní následovalo matematické stanovištì Barbory Langové, kde bylo zkoumáno poèítání do deseti, poznávání geometrických tvarù a elementární logické myšlení. Pro všechny za odmìnu už bylo výtvarné stanovištì s Janou Bursíkovou. Tam také èekaly drobné dárky a upomínkové listy. Výhodu mìli ti, kteøí navštìvují pøípravnou tøídu. Znali již prostøedí, paní uèitelky, zkrátka byli jako doma. Dospìlí se shodli i v tom, že jejich øeèový projev a komunikaèní schopnosti jsou na výborné úrovni. Všem budoucím prvòáèkùm pøejeme hodnì chuti do nové práce.   František Kumst

Vážení rodièe a milí pøedškoláèci! Jednou z prvních zkušeností je pro každého žáèka zápis do 1.tøídy.Ten na naší škole probìhl v pátek dne 23.1.2015. Všechny dìti, které se zápisu zúèastnily, se snažily ukázat, co všechno už umí a dovedou. Potìšil nás Vᚠvelký zájem o zápis do naší školy. Celkem bylo zapsáno 25 dìtí. Dìkujeme Vám za dùvìru a tìšíme se na setkání s Vámi a Vašimi dìtmi v naší škole. Pøejeme všem budoucím prvòáèkùm, aby se jim ve škole daøilo a líbilo a aby jim i jejich rodièùm pøinášela škola více radostí než starostí. Tìšíme se na Vás.  Zuzana Krátká, uèitelka

Návrat dinosaurù – Dne 3.2.2015 se žáci 4.tøídy  zúèastnili  unikátní a ojedinìlé výstavy   robotických modelù dinosaurù v životních velikostech. Výstava probíhala v areálu výstavištì v Èeských Budìjovicích. Výstava pøedvedla vybrané modely dinosaurù ze všech Dino­Parkù a návštìvníkùm tak poskytla možnost setkat se tváøí v tváø s druhohorními velikány, kteøí vládli na planetì Zemi pøed desítkami miliónù let. Expozice byla doplnìna o 3D kino s vlastním panoramatickým filmem Pøíbìh mládìte. Po skonèení prohlídky si dìti mohly zakoupit upomínkové pøedmìty a suvenýry. ­2­

Návštìva výstavy byla realizovaná jako souèást výuky pøírodopisu a vhodnì doplnila pøedstavy žákù o pravìkých obyvatelích naší Zemì.        Zuzana Krátká

Pololetí v benešovsk頚kole Dne 29. ledna 2015 se všichni žáci tìšili do školy. Nikdo je nenutil poèítat pøíklady nebo psát diktáty. Naopak. Jenom sedìli v lavicích a poslouchali své tøídní uèitele, kteøí hodnotili, co se za uplynulý pùlrok povedlo a kde ještì budou muset nìkteøí pøidat. Každý pak dostal výpis z vysvìdèení. V rámci øeditelského volna si mladší dìti na prvním stupni užívali zimní a jiné radovánky se svými uèitelkami. Dìvèata z druhého stupnì se pøesunula do tìlocvièny, kde si øádnì protahovaly tìla v rytmu zumby. Chlapce v místní hale èekal turnaj ve fotbalu a florbalu. Všichni si sportovní dopoledne opravdu užili. František Kumst

Pìvecký soubor  pod vedením Markéty Nové postoupil z okresního kola Dìtské porty v Èeském Krumlovì do republikového finále v Praze ­ v kategorii skupin 16 až 20 let (skupina „The Happy Family“ je složena z dìtí v rozpìtí 8 až 16 let, poèítá se vìk nejstaršího). Do Prahy jel i díky velké podpoøe Obecního úøadu v Benešovì nad Èernou. Navázal tak na podobný úspìch flétnového souboru „Sedmikrásky“ pøed tøemi lety a úèast na finále spojil s návštìvou našeho hlavního mìsta. A tu si pìknì užil! Den pøed vystoupením si dìti nenechaly ujít procházku Prahou – od Petøína, kde vystoupaly až na vrchol rozhledny a hledaly cestu v zrcadlovém bludišti, pøes Pražský hrad na Malou Stranu. Sobotu vìnovaly zpívání, a aè si nepøivezly medaili, byla už úèast na samotném finále velkým úspìchem. Vždy hráli ve „vybrané spoleènosti“ sedmi nejlepších skupin z Èeské republiky ve své kategorii! Navíc porotci ocenili vokální pojetí skladeb s citlivým nástrojovým podbarvením i jejich nároènost. Nepovšimnut nezùstal ani charizmatický zpìv Vojty Smolíka. Nedìli dìti – na vlastní pøání ­ strávily v Pražské ZOO. A pak, naveèer, po tøech dnech plných zážitkù se vydaly na cestu domù. S chutí si zpívat, muzicírovat a dìlat tak radost sobì i druhým. Zaznamenala Miloslava Nová, doprovod skupiny „The Happy Family“   :o) Musím ještì podotknout, že mám z jejich zpívání velkou radost. Jsou to všichni absolventi naší školky a aktivní nebo minulí èlenové flétnového souboru Sedmikrásky  :o). A jsou to:  Vojta Smolík, Barbora Knížková, Helena Interholzová, TomᚠSzojka, Vlaïka Žyhalková, Karolína a Nikola Staòkovi, Natálka Trojáková a Natálka Gubaniová.

­3­

Druhý školní rok (1921 ­ 22) Druhý školní rok byl zahájen 1. záøí 1921, zapsáno bylo 19 žákù.  V záøí byl inspektorem menšinových škol ustanoven pan Emanuel Drobil z Èeských Budìjovic. Jeho jmenování bylo zárukou rozvoje menšinového školství v jižních Èechách. Díky zákroku okresní politické správy v Kaplici dal obecní úøad v Benešovì v domì, kde je škola, místnost pro kabinet. Den vzniku èeskoslovenského státu byl dùstojnì oslaven. Pøi této pøíležitosti bylo zmínìno výroèí sto let od narození Karla Havlíèka Borovského. Zajímavé je, že v tento den byly èeské vlajky vyvìšeny jen na èeské škole a na radnici (tam spolu s nìmeckým praporem). Na poštovním úøadì ani na èetnické stanici prapor vyvìšen nebyl. V øíjnu dovršil žák Antonín Vrážek 14­ti let a bylo mu vydáno propouštìcí vysvìdèení. Bìhem podzimu do školy pøistoupili 4 žáci, celkem školu tedy navštìvovalo 11 chlapcù a 11 dívek. Škola byla v listopadu oznaèena novou døevìnou tabulí s nápisem: Èeská státní škola národní. 18.prosince se ve škole sešli místní Èeši spolu s Èechy v okolí a vyslechli pøednášku uèitele Loukotky z Besednic "O významu menšin". Pøednáška zanechala hluboký dojem. Správou školy a místním odborem Národní jednoty pošumavské byla uspoøádána pìkná vánoèní nadílka. Dìti byly podìleny obuví, èepicemi a nátepnièkami. Vánoèní nadílka si vyžádala obnos kolem 7000 korun. (Šatstvo vìnoval odbor NJP v Benešovì a dva èeští dobrodinci, z nichž pan Vladimír Krtièka s Královských Vinohrad vìnoval 2000 korun. Byl štìdrým podporovatelem zdejší školy.) V bøeznu pøibylo dalších 5 èeských žákù, celkový poèet stoupl na 27. V kvìtnu navštívil školu inspektor státních menšinových škol pan Drobil. Pobyl pøi vyuèování, pøesvìdèil se o vìdomostech dìtí a jejich znalosti èeského jazyka. Shledal vše v poøádku, jen umístìní školy oznaèil za nedostateèné. 10. èervence 1922 byl vykonán zdaøilý vlastivìdný výlet do Žofínského zámku. Nìmecké obyvatelstvo v Benešovì usilovalo o zøízení m욝ansk頚koly, kterou by navštìvovali starší žáci bez rozdílu národnosti, což ministerstvo školství odložilo na neurèito, až se uklidní národnostní pomìry v Benešovì. Školní rok byl sváteènì ukonèen 28. èervna 1922. Pozn.:  ­ Školní inspektor pan Emanuel Drobil sepsal ve výslužbì spis "Nìmecký Benešov (struèný pøehled dìjin,     kostela a školy)".             ­ Národní jednota pošumavská = celozemská organizace pro posílení kulturního a politického vlivu èeského     etnika v jazykovì smíšených oblastech Pošumaví. Blanka Michlová

Obecní knihovna v Benešovì nad Èernou Vás zve k pøíjemnému posezení a cestovatelskému promítání na téma

Skotské hory a skotská whisky k sobì neodmyslitelnì patøí… Když Bùh tvoøil zemi a dokonèil Skotsko, zálibnì se na nìj podíval a øekl si: „To je zatím ten nejlepší kousek, co se mi podaøil, mìl bych se nìkomu pochlubit“. A zavolal si archandìla Gabriela. „Podívej na tuhle zemi. Dal jsem jim všechno, co jen šlo. Ty nádherné hory a pøekrásná údolí, kterými protékají zurèící potùèky. Lidé budou veselí, protože jsem jim poskytnul hudební nástroj, který nikde nepøeslechnete a vždy vás roztanèí. A ze surovin, které jim tak krásná krajina poskytne, si vyrobí skvìlé jídlo a ten nejúžasnìjší nápoj, ochutnej.“ A dal Gabrielovi ochutnat doušek whisky. Ten ochutnal a odpovìdìl: „Mᚠpravdu, je tu krásnì a tohle chutná skvìle, ale nemᚠpocit, žes to na jeden malý národ pøehnal, žes jim dal všechno to nejlepší a nic zlého?“ Na to mu Bùh odpovìdìl: „Však poèkej, co dostanou za sousedy...“ V naší prezentaci s  Miroslavem Rafajem se tedy tentokrát obloukem vyhneme sousedùm z Anglie a pokusíme se vám pøedstavit ty dva úžasné dary, které Skotsko získalo ­ jejich hory a whisky.

­4 ­

Obecní knihovna v Benešovì nad Èernou Vás zve k posezení s èeským písnièkáøem, básníkem, textaøem, pøekladatelem, spisovatelem a autorem èetných rozhlasových a televizních poøadù, který v letech 1973–85 tvoøil a vystupoval ve dvojici s Janem Burianem. Navštívit a potìšit nás svým povídáním pøijede pan Na programu ètení z nových knih  pøeklady Borise Viana  a písnièky z nového CD a jejich chytré dìti K zakoupení budou knihy i CD.

, pohádky pro dospìlé

Po druhé svìtové válce po odsunu nìmeckého obyvatelstva nastala v oblasti našeho pohranièí velká vlna dosídlení rumunskými Èechy a Slováky zejména z oblasti, kterou navštívíme. V tomto roce jsme pøipravili k tradiènímu záøijovému termínu s ubytováním na hotelu ještì kvìtnovou variantu: romantiètìjší – èistì turistickou! Od roku 1990 zde, podobnì jako po 2. svìtové válce dochází k dramatickému úbytku obyvatelstva v dùsledku hledání lepších životních podmínek stìhováním pøedevším do zemí západní Evropy vèetnì Èech a Slovenska. Ve vesnicích pøibývají opuštìné domy a volná místa ve školních lavicích... Nemineme dùležitá místa spoleèenského a kulturního života – nìkteré místní školy, kostely a obchùdky. Zejména se ale setkáme s místními faráøi, budete mít pøíležitost se poptat po svých rodinách a nahlédnout do matrik.  Ve vesnicích potkáme mnoho místních, kterých se mùžete vyptat, a jak se obèas stává, tøeba i vy mezi nimi najdete další èleny své rodiny. Pro nás bude návštìva našich krajanù jistì i testem pokory s velmi silným pøipomenutím, co ke svému životu vlastnì skuteènì potøebujeme…

Tento dobrodružnìjší a fyzicky nároènìjší výlet je urèen hlavnì pro ty, kterým plnì slouží zdraví a mají chu si projít oblast „Sedmihradského Rudohoø퓠po svých. Umožní nám to v malé skupinì max. 7 úèastníkù nejen navštívit i místa, která nejsou dostupná autobusem, ale zejména doslova všemi smysly poznat dùvìrnì nejen lidi, ale pøedevším nádhernou krajinu pohoøí Plopiº. Dojedeme do Boromlaku a odtud už vyrazíme pìšky s batohem sbaleným na pìt dnù vzhùru k zanikající vsi Bojovské. Dále budeme pokraèovat pøes Socet, Stará Huta, Nová Huta, idáren, Gemelèièka, Cujleni a rozsáhl頊arany sejdeme do Borodu.  Cestou navštívíme všechna dùležitá místa života obcí – farnosti, školy, obchùdky… Zpìt se zastávkou na tržnici v Aleºdi a pøes Oradeu se již vydáme do Èech.

V Marghitì se ubytujeme ve dvou a tøí lùžkových pokojích (zde mùžete samozøejmì odpoèívat rozhodnete­ li se nìkterý den na výlet neodjet). Celý týden budeme na jednom místì a každý den po snídani vyrazíme na výlet a odpoledne se po celodenním zážitku vrátíme zpìt na hotel. Navštívíme tato místa: Plopiº, Gemelèièka, Èerpotok (zde stihneme i odpusovou slavnost), Siplak, Fogáš, Varza¾, Stará a Nová Huta, Socet, Židáren, Šastelek, Bajaš, Derna, Harašov, Bystrá, Èierna Hora, Boiana Huta, Alesd, Borod, Šarany a další. Pokud jste v seznamu míst nenašli to „sv铠je možné je po pøedešlé konzultaci zaøadit do programu. Výlety doplníme dle zájmu a chuti lehkými procházkami po okolí, návštìvou škol i sídla „Demokratického svazu Slovákù a Èechù v Rumunsku“ a pøed odjezdem nakoupíme na tržnici.

O pøihlášky na výlety, doplòující dotazy, zpùsob platby, nástupní místa a o vše další, co vám pøijde na mysl pište na [email protected], nebo volejte na mé tel. èíslo 602468377.  JAROSLAV ZEMAN, DiS, CESTOVNÍ AGENTURA – prùvodce po Rumunsku ­5­

Byl jsem požádán, abych napsal upoutávku na mé promítání fotek a vypravování. Ale co mám napsat? Nebude mi možná staèit hodina a pùl powerpointové prezentace s dvìma sty fotkami, abych všechno vypovìdìl, tak jak to smìstnat do pár øádek? Nelze! Od støedu Francie po její jihozápad se rozkládá hodnì nesourodé území, zhruba stejnì velké jako Èechy. U nás skoro neznámé, z velké èásti opouštìné nebo již opuštìné. Jedna jeho èást, Seveny (ale tak se to francouzsky nepíše), patøí dokonce k nejliduprázdnìjším oblastem Evropy. Celý ten kraj je zøejmì nejpravdivìjším a nejkrásnìjším kusem Francie. Já vím, že je Provance a Azurové pobøeží a Bretaò. Jenže Francouzské støedohoøí a Lví zátoka, jak zní název, podle nìjž oblast najdete v mapách, jsou silnìjší. Na severu sopky, uvnitø oblasti pohoøí a suché náhorní plošiny s bizarními skalami a malými stády ovcí, z jejichž mléka se dìlá proslulý rokfór. Jsou tu nejkrásnìjší a nejhlubší krasové jeskynì Francie. A mezi tím kaòony, ten nejvìtší z nich, kaòon Tarnu, je hluboký víc než pùl kilometru a dlouhý desítky kilometrù. V místì, kde se rozšiøuje, nad ním stojí v Millau donedávna nejvyšší most svìta. Teï už je „jen“ druhý, ale stále je považován za nejkrásnìjší. Vidìl jsem ho stavìt. A stará mìsteèka, kamenné vesnice a farmy. Ve chvíli, kdy za Saint­Etienne do oblasti vjedete, vás provázejí stovky kilometrù. Ne jako skanzen èi malé rázovité území, ale poøád, podle zvolené trasy asi tøi sta kilometrù. Nejvìtší síla té oblasti není v jednotlivostech, aè jsou mnohdy unikátní a úchvatné, ale v tom, že to je všude okolo, poøád, každý den, od rána do veèera, nìkolik dnù. I kdybyste jen jeli a nezastavili, je to zážitek. Lví zátoka… Sete je nejvìtší francouzský støedomoøský rybolovný pøístav, Collioure na samém jihu pak královský pøístav jak ze starých rytin. A mezi tím je místo, jediné na celém pobøeží, kde stále žije pravý a nefalšovaný „obyèejný pøístav“, místo, kterého se zatím nechopily velké cestovky. V noci tu na malých otevøených bárkách vyjíždìjí rybáøi na lov, aby pak za rozednìní prodávali u mola ryby. Jen pár desítek kilogramù nebo kusù, jen to, co právì ulovili. Ale mùže to být až padesát druhù ryb. Kuchaøky vaøí podle toho, co rybáøi chytili. Pøístav je z obou stran obklopen dvakrát pìti kilometry volných pláží, jedné øíkáme Mexická. Smí se na ní s auty, psy, koòmi. Obleèení èi nazí, adrenalinoví sportovci i piknikující rodinky, rybáøi, snílci… Mezi moøem a pevninou Lví zátoky jsou veliká brakická jezera, takzvané etangy. Pøes nìkdy i mnohakilometrové rozmìry jsou jen metr hluboké. Mezi nimi je s흠kanálù, ten neslavnìjší, Canal du Midi, pak spojuje Støedozemní moøe a Atlantik. Je zapsán v UNESCO. Místy vede po mostech, jednou dokonce tunelem, jsou na nìm stovky zdymadel. Kanál je funkèní, dá se pùjèit loï a putovat po nìm. Pokud jste francouzský dùchodce, není to drahé. Místní vinice jsou údajnì vìtší než všechny vinice Itálie dohromady. Produkuji vynikající vína, svou kvalitou podobná bordeaux.  Jsou tu i nedobytné katarské hrady a Carcassonne, ohromující opevnìní s dvaapadesáti vìžemi. A Albi s jednou z nejvìtších katedrál svìta. A… a… a… stejnì jsem neøekl ani zlomek toho, co tam je. Dva a pùl tisíce let staré kruhové opidum, Le Puy, mìsto na sopouších sopek… A nevyprávìl jsem o svých zážitcích, ale to by vypadalo, že se vytahuju a nejhorší by bylo, že by to byla pravda. Vzal jsem do „jiné Francie“ postupnì asi dvacet svých blízkých a pøátel. Všichni byli uchváceni, mnozí se tam opakovanì vracejí. Vás tam zkusím vzít alespoò virtuálnì ve ètvrtek 2. dubna.                                                 Milan Koželuh Poznávací soutìž: Na únorovou soutìžní otázku, že jde o “smrkovou alej” kolem cesty na Tøebíèko, pøišlo 14 správných odpovìdí a tak mi tentokrát nezbylo, než opravdu losovat. Knížku tedy získávají

Soutìžní fotografie na bøezen. Poznáte místo na fotografii? Své odpovìdi posílejte na adresu [email protected] nebo SMS na tel. 727 814 457 do 20. bøezna 2015. Na výherce èeká pìkná cena. RL

­6 ­

Komunitní škola Benešov nad Èernou pro Vás pøipravila víkendový kurz Pod vedením zkušeného lektora si budete moci vyzkoušet tuto dnes již ne zcela bìžnou práci se døevem. Kurz se uskuteèní ve dnech v budovì základní školy Benešov nad Èernou. Zaèátek kurzu v sobotu v 9:00 hod. Cena kurzu na osobu. Poèet míst v kurzu je omezen kapacitou školní dílny, maximální poèet 8 úèastníkù. Pøihlásit se mùžete v knihovnì do 10.3.2015.

Místní akèní skupina Sdružení Rùže pøipravuje témata možné mezinárodní spolupráce. Snahou vìtšiny místních akèních skupin, kterých je v souèasné dobì v ÈR více než 130 bude do regionu získat peníze z rùzných zdrojù. Jednou z možností je èerpání z fondù zamìøených na mezinárodní spolupráci, výmìnu zkušeností a realizaci spoleèných zámìrù. V souèasné dobì probíhají diskuse nad tématy, partnery i nositeli možných projektù. Máme nabídku na spolupráci od welšského partnera, se kterým jsme již dva projekty realizovaly. Organizace PLANED by ráda spolupracovala v oblasti vzdìlávání dìtí (11 – 14), na tématu místní potraviny, ochrana pøírodního a kulturního dìdictví (pod programem ERASMUS+). Dalším tématem je výroba energie z obnovitelných zdrojù a efektivní využití energie komunitním zpùsobem (tedy se zapojením obèanù a spolkù). Pole pro spolupráci se zde nabízí i v oblasti podpory podnikání a rozvoje dodavatelských øetìzcù. Na spoleèném setkání jihoèeských a bavorských MAS jsme navrhli 5 oblastí další možné spolupráce: Cestovní ruch Celoživotní vzdìlávání Kulturní dìdictví movité i nemovité (tradice), venkovská musea, hudba Lokální produkty, místní znaèení Identita s regionem, budování regionální image Na dalším setkání v kvìtnu probìhne burza projektových zámìrù, kde MAS budou hledat vhodné partnery. Obracíme se tedy na obce, spolky, neformální skupiny i aktivní jednotlivce, pokud mají zájem o zprostøedkování partnerství s bavorskými partnery, èi mají zajímavé nápady na realizaci projektù v uvedených oblastech, aby nás kontaktovali pro další jednání. Rádi podpoøíme dobré nápady, které pomohou rozvíjet nᚠregion.

Z. Guthová (724643050, [email protected]) M. Chytrová (608608334, [email protected]) ­7­

V  se na naše území usmìje mimoøádn頚tìstí. Uvidíme hned dvì opravdu výrazná a tud힠dost vzácná zatmìní. Prvním z nich bude Na území ÈR dosáhne zatmìní asi 73 procent zakrytí v jednotkách sluneèního prùmìru. Zatmìní tak bude mezi lety 2011­2026 tím nejvýraznìjším, jaké v ÈR nastane. Jako úplné jej budou moci lidé pozorovat na Faerských ostrovech a Špicberkách. O pùl roku pozdìji se pak doèkáme po opravdu dlouhé dobì prvního viditelného od nás v takøka celém prùbìhu (Mìsíc zapadá v dobì oèima již nepozorovatelné závìreèné fáze polostínového zatmìní). K úkazu dojde na státní svátek  v èasných ranních hodinách.

nabízí šièkám èi švadlenám práci z domu. Lze formou plného i èásteèného úvazku nebo sezónní brigády. Nutno vlastnit svùj šicí stroj a ideálnì overlock, zodpovìdnost, dovednost a zkušenost. V pøípadì zájmu nás kontaktujte na mob: 777 769 667 nebo email: [email protected].

Toto páteèní zatmìní bude nejvìtší v Èeské republice viditelné mezi lety 2011 a 2026 a také až . Pøi maximální fázi bude Mìsíc krátce pøed 11. hodinou dopolední støedoevropského èasu zakrývat shora . Jev spatøíme v celém prùbìhu a maximální fáze zatmìní probìhne pomìrnì vysoko, pøes 35° nad obzorem. Pøímo pøi zatmìní bude také pøíležistost vyhledat si na denní obloze planetu Venuši. Jako úplné bude zatmìní pozorovatelné v Severním moøi, vycestovat za ním lze pøedevším na Faerské ostrovy.  (více na http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/) Vydavatel: Obec Benešov nad Èernou, Benešov nad Èernou 126, 382 82, IÈ: 00245780, ev.è. MK ÈR E 17508. Uzávìrka pøíspìvkù vždy 20. v mìsíci, kontakt: [email protected], [email protected]. Benešovské Ozvìny v internetové podobì na www.benesovnc.cz Za pùvodnost, jazykovou a vìcnou správnost zveøejnìných pøíspìvkù odpovídají autoøi. Pøíspìvky nemusí vyjadøovat stanovisko redakce nebo OÚ. Redakce si vyhrazuje právo dodaný pøíspìvek neotisknout. Datum vydání 4.3. 2015

­8­