Adresář prezídia Klubu chovatelů kníračů ČR 1927 Prezident: Jiří Škubal, Lipová 607, 330 12 Horní Bříza, tel.: 603 112 283,
[email protected] Viceprezident: Ing.Roman Ander, Krátká 1, 794 01 Krnov, tel.: 602 749 599,
[email protected] Jednatelka: Martina Zemanová, Zálesí 1126/88, 142 00 Praha 4, tel.: 603 913 587,
[email protected],
[email protected] Ekonomka: Jana Dostálová, Komenského 22, 772 01 Olomouc, tel.: 725 634 348,
[email protected] Výcvikář: Jaroslav Vidrna, Hubenice 20, 503 27 Lhota pod Libčany, tel.: 724 074 028,
[email protected] UPCH knírač velký: Helena Glänznerová, Kollárova 240, 332 02 Starý Plzenec, tel.: 604 752 242,
[email protected] UPCH knírač střední: Ing., arch. Martina Kaprálková, Na Padesátém 6, 100 00 Praha 10, tel.: 606 848 176,
[email protected] UPCH knírač malý černý, bílý: Andrea Zaoralová, Zberaz DS č. 4, 264 01 Sedlčany, tel.: 608 045 861,
[email protected] UPCH knírač malý p&s, čstř.: Miroslava Suchá, Na pastvičkách 97, 277 15 Tišice-Chrást, tel.: 607 916 351,
[email protected],
[email protected] Revizní komise: Ing. Danuše Kotalová, Ahepjukova 31, 702 00 Ostrava 1, tel.: 737 972 765,
[email protected] Renata Sakmarová, Nuselská 8, 140 00 Praha 4, tel.: 608 983 586,
[email protected] JUDr. Ladislav Eret, Černíky 21, 289 15 Kounice, tel.: 608 380 057,
[email protected] Redakce časopisu Knírač: Mgr. Světlana Lisová, Americká 13, 301 00 Plzeň, tel.: 775 622 414,
[email protected] Adresář předsedů poboček Klubu chovatelů kníračů ČR 1927 Praha: Jan Struska, Podskalská 23/2, 294 71 Benátky nad Jizerou, tel.: 326 316 690, 606 880 759,
[email protected] Praha-východ: Denisa Havelková, Chlustina 86, 267 51 Zdice, tel.: 775 231 547, 311 510 735,
[email protected] Středočská: Petra Vrchotová, Boskovická 17, 621 00 Brno, tel.: 607 292 525,
[email protected] Podbrdská: Bc. Petra Rohlenová, Rabyňská 739, 142 00 Praha 4, tel.: 775 340 141,
[email protected] Západočeská: Jiří Škubal, Lipová 607, Horní Bříza, 330 12, tel.: 377 857 044, mobil 603 112283,
[email protected] Jihočeská: Ludmila Želiborová, Plavská 159, 370 07 České Budějovice, tel.: 386 466 987, 777 188 854,
[email protected] Ústecká: Eva Vondrová, Kojetická 116, 400 03 Ústí nad Labem, tel.: 475 532 294, 776 851 480,
[email protected] Liberecká: Ing. Igor Švorc, Koperníkova 6, 408 01 Rumburk, tel.: 723 255 920,
[email protected] Východočeská: Jana Stránská, Labská 14, 530 02 Pardubice, tel.: 723 711 609,
[email protected] Jihomoravská: MVDr. Petr Pavelek, T. Novákové 30, 621 00 Brno, tel.: 541 225 335, 603 894 847,
[email protected] Jesenická: Ing. Roman Ander, Krátká 1, 794 01 Krnov, tel.: 602 749 599,
[email protected] Beskydská: Ing. Danuše Kotalová, Ahepjukova 31, 702 00 Ostrava, tel.: 737 972 765,
[email protected] Olomoucká: Petra Janišová, Vsisko 63, 783 72 Velký Týnec, tel.: 724 588 832,
[email protected]
© KNÍRAČ, 2012 Evidenční číslo tisku: MK ČR E12455 Návrh obálky: Ing.Martina Zajíčková Typografická úprava a korektura: Marcela Havlínová
OBSAH Stanovy KCHK ČR 1927
3
Zápisní řád KCHK ČR 1927
10
Bonitační řád pro knírače velké KCHK ČR 1927
19
Bonitační řád pro knírače střední a malé KCHK ČR 1927
27
Specifické podmínky pro zařazování kníračů do chovu KCHK ČR 1927
33
Kárný řád KCHK ČR 1927
36
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
3
STANOVY Klubu chovatelů kníračů České republiky 1927 Stanovy Klubu chovatelů kníračů České republiky 1927 jsou v souladu se Stanovami Českého kynologického svazu a Českomoravské kynologické unie a respektují Občanský a Obchodní zákoník a ostatní zákonné předpisy ČR. Článek 1.
Název a sídlo
1. Název klubu: Klub chovatelů kníračů České republiky 1927 se sídlem – Horní Bříza, Lipová 607 (adresa prezidenta klubu). Ve zkratce KCHK ČR 1927 – dále jen klub. 2. Klub působí na území České republiky. Článek 2.
Poslání klubu
1. Posláním klubu je prostřednictvím svých orgánů, poboček a jejích členů zabezpečovat a provádět kynologickou činnost v souladu s cíly a posláním FCI a zákony platnými v České republice. Zahrnuje zejména sportovní výcvik a chov psů, jejich organizování, řízení, provádění akcí, financování a hospodaření, evidenci, zajišťování reprezentace, jakož i publicitu a propagaci. 2. Klub je otevřenou, dobrovolnou, sportovní, zájmovou a nezávislou organizací neziskového charakteru, založené na členské základně s právem členů volit, sdružující chovatele, majitele a příznivce psů plemene knírač, která napomáhá uspokojování jejich zájmové činnosti. 3. Za tímto účelem klub zejména: a) hájí a prosazuje zájmy svých členů v souladu s těmito stanovami, b) řídí chov plemene knírač na území České republiky podle jeho potřeb a zásad Mezinárodní kynologické federace (FCI) a podporuje zvyšování odborné chovatelské úrovně svých členů, c) ve spolupráci s jinými kynologickými organizacemi se podílí na výcviku psů plemene knírač, příp. tento výcvik sám zajišťuje, d) vydává potřebné klubové, chovatelské a výcvikové normativy, e) ve spolupráci s Českomoravskou kynologickou unií a Českým kynologickým svazem zajišťuje výběr a školení rozhodčích pro exteriér a výkon psů, sám nebo ve spolupráci s kynologickými organizacemi nebo jinými subjekty pořádá výstavy, sportovní a jiné chovatelské akce, f) spolupracuje s dalšími, i zahraničními kynologickými organizacemi, zúčastňuje se jednání a je aktivním členem Internationale Schnauzer Pinscher Union (ISPU), g) plně respektuje Zákony na ochranu zvířat proti týrání a prosazuje principy ochrany zvířat. 4. Klub a jeho pobočky mají právní subjektivitu a mohou v souladu s obecně platnými právními předpisy a posláním klubu vyvíjet hospodářskou a obchodní činnost k zajištění potřeb svých členů případně k zajištění finančních prostředků pro svoji vlastní činnost. Článek 3.
Členství v klubu
1. Členem klubu může být každý, kdo souhlasí s posláním a se stanovami klubu na základě podepsané písemné přihlášky. 2. Ke členství nezletilého je potřeba písemného souhlasu jeho zákonného zástupce. 3. Člen klubu může být organizován pouze v jedné pobočce klubu, ve které uskutečňuje veškerou svoji činnost. Toto členství není odvislé od místa jeho trvalého bydliště. 4. O přijetí za člena klubu rozhoduje výbor pobočky klubu na základě písemné přihlášky. 5. Proti zamítavému rozhodnutí o přijetí za člena se lze odvolat do 30 dnů ode dne doručení písemného rozhodnutí k výboru pobočky. O odvolání s konečnou platností rozhoduje členská schůze pobočky. 6. Za mimořádné zásluhy o činnost v klubu může být na návrh uděleno: a) čestné členství klubu, b) zlatá, stříbrná nebo bronzová plaketa klubu, c) ocenění Českého kynologického svazu nebo Českomoravské kynologické unie.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927 Článek 4.
4
Ukončení členství, pozastavení členství a činnosti, přestup
1. Členství v klubu zaniká: a) vystoupením člena, písemně oznámeným výboru pobočky klubu, b) nezaplacením členského příspěvku ve stanovené lhůtě tj. do 31. ledna běžného roku, c) vyloučením, d) úmrtím. 2. ukončení členství v klubu vyloučením rozhoduje předsednictvo klubu podle platného kárného řádu klubu, který je v souladu s platným kárným řádem Českého kynologického svazu, na návrh pobočky. 3. Vyloučit člena lze: a) dopustí-li se zvlášť hrubého porušení povinností člena klubu, b) pro opětovné porušování povinností člena klubu závažnějšího rázu, c) pro opětovné a hrubé porušování Zákona na ochranu zvířat, d) člena, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin. 4. Člen musí být nejméně 7 dní před konáním jednání o vyloučení z klubu seznámen s důvody, pro které je jeho vyloučení navrhováno a musí mu být dána možnost se hájit. Proti rozhodnutí o vyloučení z klubu má člen právo se odvolat postupně k vyšším orgánům Českého kynologického svazu a Českomoravské kynologické unie, a to do 30 dnů ode dne doručení. 5. Rozhodnutí o vyloučení z klubu musí být skutkově zdůvodněno a musí být členovi doručeno do vlastních rukou doporučeným dopisem. Nepřevzetí doporučeného dopisu je bráno jako doručené. 6. O pozastavení činnosti nebo členství z důvodu porušení nebo neplnění povinností vyplývajících ze Stanov a ostatních řádů a předpisů klubu rozhoduje prezídium klubu na návrh pobočky, a to až do doby vyřešení tohoto porušení nebo neplnění. 7. Klub přebírá a využívá v plném znění Kárný řád Českého kynologického svazu. 8. Přestup člena mezi pobočkami. V případě, že se člen rozhodne přestoupit do jiné pobočky, než kde byl dosud registrován, je povinen: a) Písemně ukončit své členství ve stávající pobočce. Pokud již uhradil členské příspěvky, nevzniká nárok na jejich vrácení. b) Podat písemnou přihlášku do jiné pobočky. Článek 5.
Práva člena klubu
1. Člen klubu má právo zejména: a) volit a být volen; právo volit má člen klubu starší 15 let, právo být volen má pouze člen klubu starší 18 let, státní příslušník České republiky, b) podílet se na činnosti klubu v souladu s těmito stanovami a dalšími klubovými normami, c) podávat návrhy, dotazy a stížnosti všem orgánům klubu, d) zúčastňovat se akcí pořádaných klubem, e) využívat zvýhodnění poskytovaná klubem, pokud pro tato zvýhodnění splňuje stanovené podmínky. Článek 6.
Povinnosti člena klubu
1. Člen klubu má zejména tyto povinnosti: a) dodržovat tyto stanovy a ostatní normy schválené orgány klubu, b) dodržovat platné stanovy zastřešujících orgánů (ČKS, ČMKU, ISPU a FCI), c) dodržovat ustanovení Řádu na ochranu zvířat a dalších právních norem platných v České republice, d) plnit usnesení pro něho příslušných orgánů klubu, e) řádně a včas platit členské příspěvky klubu v požadované výši a nejpozději do 31. ledna běžného roku,
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
5
f) plnit úkoly vyplývající pro něho z funkcí v klubu, do kterých byl zvolen, g) nahlásit výboru pobočky klubu všechny změny, související s členstvím v klubu (zejména změnu adresy a telefonního spojení), a to nejpozději do 30 dnů od nastalé změny. Článek 7.
Organizační struktura klubu
1. Klub se dělí podle potřeby a počtu členů na pobočky: 01 pobočka Praha 08 jihomoravská pobočka 02 středočeská pobočka 09 jesenická pobočka 03 jihočeská pobočka 10 beskydská pobočka 04 západočeská pobočka 11 podbrdská pobočka 05 ústecká pobočka 12 pobočka Praha-východ 06 liberecká pobočka 13 olomoucká pobočka 07 východočeská pobočka Další rozšíření počtu poboček je možné jen po schválení konferencí klubu. 2. Orgány klubu jsou: * konference klubu * prezídium klubu * revizní komise klubu 3. Orgány pobočky jsou: * členská schůze pobočky klubu * výbor pobočky klubu * revizní komise (revizor) pobočky klubu 4. Orgány klubu nebo pobočky mohou k zajištění své činnosti vytvářet poradní orgány (komise, aktivy apod.). Tyto poradní orgány nemají rozhodovací pravomoc. 5. Orgány klubu s rozhodovací pravomocí jsou schopny se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jejich členů příp. delegátů. Není-li tato podmínka splněna, je orgán schopný se usnášet při jakémkoliv počtu přítomných jen v případě, že místo, čas a program jednání orgánu byly všem členům či delegátům písemně oznámeny nejméně 3 týdny před konáním akce. 6. Usnesení je přijato, vysloví-li s ním souhlas nadpoloviční většina přítomných členů nebo delegátů s hlasem rozhodujícím. 7. Způsob hlasování o věcech personálních je zásadně tajný, o ostatních věcech určí způsob hlasování na svém zasedání příslušný orgán. Článek 8.
Konference klubu
1. Konference klubu je jeho nejvyšším orgánem. 2. Konference klubu se koná jednou za čtyři roky a svolává ji prezídium klubu. 3. Prezídium klubu může svolat i mimořádnou konferenci klubu v případě, že je nutné řešit zásadní otázky činnosti klubu. 4. Prezídium klubu musí svolat mimořádnou konferenci klubu v případě, že o to písemně požádá nejméně jedna třetina poboček klubu. Prezídium je povinno svolat mimořádnou konferenci klubu nejpozději do 3 měsíců od podání písemné žádosti. 5. Konference klubu rozhoduje o všech zásadních otázkách, spojených s činností a hospodařením klubu, a to zejména: a) stanoví základní zásady činnosti klubu, b) hodnotí činnost klubu,
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
6
c) rozhoduje o přijetí a změnách stanov a schvaluje další klubové normativy; pokud dojde ke změně v rozhodnutí zastřešujících orgánů – FCI, ČMKU, ČKS a jiných, bere toto klub na vědomí, řídí se jím, upraví své normativy a není potřeba toto opatření konferencí schvalovat, d) schvaluje plán činnosti a plán hospodaření klubu, e) schvaluje usnesení konference, f) rozhoduje o vstupu klubu do jiných organizací a sdružení a volí do nich své zástupce, g) volí a odvolává prezidenta klubu a členy prezídia klubu, h) rozhoduje o výši členských příspěvků a jejich rozdělení mezi předsednictvo klubu a jeho pobočky. 6. Delegáti konference jsou voleni členskými schůzemi poboček klubu podle klíče, určeného předsednictvem klubu v dostatečném časovém předstihu, nejméně však tři měsíce před datem jednání Konference klubu. 7. Návrhy kandidátů do Prezídia klubu předloží pobočky písemnou formou spolu s písemným souhlasem kandidáta v dostatečném časovém předstihu, nejméně však tři měsíce před datem jednání Konference klubu. Článek 9.
Prezídium klubu
1. Prezídium klubu je nejvyšším výkonným orgánem klubu mezi konferencemi klubu. Je voleno konferencí klubu na čtyřleté období. V mezidobí nejméně jedenkrát za volební období musí být svoláno rozšířené zasedání prezídia o předsedy poboček. Účast předsedů hradí pobočky. 2. Za svoji činnost odpovídá konferenci klubu, které ze své činnosti skládá účty. 3. Počet členů prezídia s právem hlasovacím je 9 (prezident, viceprezident, jednatel, ekonom, předseda výcvikové komise, ÚPCH VK, ÚPCH SK, ÚPCH MK 2x, s hlasem poradním předseda revizní komise. Na pozvání prezídia se jednání zúčastňuje předseda redakční rady s hlasem poradním. 4. Zasedání prezídia klubu se koná podle potřeby (klubu), nejméně však čtyřikrát ročně. Zasedání se též zúčastní předseda revizní komise klubu. Zasedání prezídia se mohou podle potřeby zúčastnit jednotliví předsedové poboček, a to s hlasem poradním a na náklady pobočky. 5. Prezídium má možnost odvolat svého pasivního člena a nahradit ho na klubové konferenci zvoleným náhradníkem. V případě, že nebyl náhradník na konferenci zvolen nebo byl jejich počet vyčerpán, pověří jeho zástupem člena prezídia. 6. Prezídium podle potřeby jmenuje placeného tajemníka klubu. 7. Prezídium klubu zejména: * řídí činnost klubu v období mezi konferencemi klubu, * svolává konference klubu, * pořádá celoklubové akce příp. jejich uspořádání svěřuje pobočkám klubu, * jmenuje zástupce klubu do koordinačních či obdobných orgánů a organizací, * schvaluje adepty na rozhodčí pro posuzování exteriéru a výkonu psů, * podává odborná vyjádření k chovatelským a výcvikovým otázkám, * jmenuje a odvolává předsedu a členy redakční rady klubu, * podle podkladů poboček sestavuje celoklubový seznam členů pro potřeby ČKS a odevzdává je v termínu, stanoveném ČKS. Členské příspěvky pro ČKS hradí za své členy ve stanovené výši a v daném termínu. Článek 10.
Členská schůze pobočky klubu
1. Členská schůze pobočky klubu je nejvyšším orgánem klubu v daném regionu. 2. Členskou schůzi pobočky klubu svolává výbor pobočky podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
7
3. Členská schůze pobočky klubu zejména: a) jedná o zásadních otázkách činnosti klubu v daném regionu, pokud těmito stanovami nebo rozhodnutími klubových orgánů nebylo určeno jinak, b) připravuje zásadní návrhy pro jednání konference klubu, c) volí delegáty konference klubu dle určeného klíče, d) volí předsedu a výbor pobočky klubu, poradce chovu a revizní komisi (revizora); předseda pobočky je statutárním zástupcem pobočky, e) rozhoduje a schvaluje způsob hospodaření pobočky klubu, f) rozhoduje o odvolání výborem pobočky disciplinárně potrestaných členů klubu. Článek 11.
Výbor pobočky klubu
1. Výbor pobočky klubu je řídícím orgánem pobočky klubu v období mezi členskými schůzemi pobočky klubu. Je volen výroční členskou schůzí pobočky klubu na čtyřleté období. 2. Počet členů výboru pobočky klubu stanoví členská schůze pobočky klubu. 3. Výbor pobočky klubu se schází podle potřeby, nejméně však čtyřikrát do roka. 4. Výbor na své prvé schůzi rozhoduje o rozdělení funkcí mezi jeho jednotlivé členy. 5. Výbor pobočky klubu vede členskou evidenci, vybírá členské příspěvky ve výši stanovené členskou schůzí pobočky a podíl z členských příspěvků, stanovený konferencí klubu, odvádí nejpozději do 28. února běžného roku na účet klubu. Za nové členy je podíl odváděn průběžně, nejpozději však do 1. prosince běžného roku. Výbor odpovídá za odvod příspěvků prezídiu KCHK tak, aby souhlasil se skutečným počtem členů pobočky. Výbor zajišťuje, aby seznam členů pobočky se všemi požadovanými daty byl řádně odeslán jednateli prezídia klubu zpracovaný PC v abecedním pořádku nejpozději do 15. března běžného roku. Další změny členské základny jsou nahlašovány jednateli prezídia klubu vždy čtvrtletně – a to do 15.06. a 15.09. kalendářního roku. 6. Rozvíjí chovatelskou a výcvikovou činnost plemene knírač ve svém regionu. 7. Vyhledává vhodné adepty na rozhodčí pro posuzování exteriéru a výkonu psů a společně s návrhy na kandidáty do vyšších funkcí je předává prezídiu klubu. 8. Výbor pobočky klubu je disciplinárním orgánem pobočky, proti jehož rozhodnutí je možné se odvolat k členské schůzi pobočky klubu. 9. Výbor pobočky klubu odpovídá za řádné vyúčtování poskytnuté dotace na akci do 1 měsíce po jejím konání. U akce, která se konala v listopadu, musí být vyúčtování do 30.11. Článek 13.
Obecná ustanovení o pobočkách klubu
1. Pobočky klubu jsou základním článkem organizační struktury klubu s právní subjektivitou. Novou pobočku lze založit na územním-oblastním principu pouze těmi osobami, které nejsou registrovány v žádné jiné pobočce klubu. Novou pobočku lze založit teprve po schválení konferencí klubu. Minimální počet zakládajících členů, kteří nejsou organizovani v jiných pobočkách, je 15. 2. Pobočka klubu vzniká po splnění těchto podmínek: a) přijetí usnesení ustavující členské schůze pobočky klubu, b) přijetí (těchto) stanov, c) zvolení výboru a revizní komise (revizora) pobočky klubu, d) schválení konferencí klubu. 3. Pobočky se mohou podle rozhodnutí svých členů sloučit do zemské nebo mezioblastní pobočky. 4. Pobočka klubu samostatně hospodaří se svým majetkem. 5. Pobočka klubu zaniká na základě rozhodnutí členské schůze třípětinovou většinou skutečných členů nebo při počtu členské základny nižší než 10 členů.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
8
6. Při zániku pobočky klubu musí členská schůze pobočky klubu rozhodnout o vypořádání práv a závazků zaniklé pobočky klubu. 7. Majetek zaniklé oblastní pobočky klubu se stává majetkem klubu v případě, že členská schůze pobočky klubu nerozhodne jinak. 8. Pobočka, která si neplní své povinnosti, porušuje schválené Stanovy klubu a další Normativy, může být na návrh prezídia klubu doporučena k pozastavení činnosti nebo ke zrušení. O tomto rozhoduje Konference klubu. Článek 14.
Závaznost usnesení
1. Usnesení konference klubu, přijatá v souladu se stanovami, jsou závazná pro ostatní orgány a členy klubu. 2. Usnesení členské schůze pobočky klubu, přijatá v souladu se stanovami, jsou závazná pro všechny orgány pobočky a členy pobočky klubu. Článek 15.
Revizní komise
1. V organizační struktuře klubu působí podle usnesení konference klubu a členské schůze revizní komise klubu a revizní komise nebo revizor pobočky klubu. 2. Revizní komisi klubu volí konference klubu, revizní komisi pobočky klubu volí členská schůze pobočky klubu. Revizní komise musí být nejméně tříčlenná, nerozhodne-li členská schůze pobočky klubu, že stačí zvolit jednoho revizora. Takto zvolený revizor má potom pravomoci, které přísluší revizní komisi pobočky klubu. 3. Členství v revizní komisi je neslučitelné s členstvím ve výkonném orgánu toho organizačního stupně, na kterém byla revizní komise zvolena. 4. Revizní komise odpovídá za svoji činnost orgánu, který ji zvolil. 5. Revizní komise volí ze svého středu předsedu. 6. Revizní komise je oprávněna a povinna na příslušném organizačním stupni kontrolovat veškerou činnost, zejména plnění přijatých usnesení a způsob hospodaření. 7. Požádá-li o to výkonný orgán, je revizní komise povinna provést mimořádnou kontrolu v požadovaném rozsahu, a to bez zbytečného odkladu. 8. Zjistí-li revizní komise v činnosti či hospodaření nedostatky, je oprávněna a povinna navrhnout způsob jejich odstranění či zjednání nápravy. Výkonné orgány klubu jsou povinny učinit vhodná opatření, a to ve lhůtě revizní komisí stanovené. Článek 16.
Příjmy a hospodaření klubu
1. Náklady spojené s činností klubu jsou hrazeny z členských příspěvků a z jiných zdrojů. 2. Klub jako celek a pobočky klubu hospodaří podle vlastních rozpočtů. 3. Výši centralizovaných prostředků, získaných z členských příspěvků, jejich čerpání a celkový rozpočet stanoví konference klubu. Ostatní podrobnosti o příjmech a provádění odvodů členských příspěvků z poboček stanoví prezídium klubu. 4. Opatření finanční povahy je oprávněn provádět v souladu se schváleným rozpočtem prezident klubu a pověřený člen prezídia klubu: listiny finanční povahy podepisují dva členové orgánu. 5. Za účelem zajištění činnosti podle předchozího odstavce může prezídium klubu rozhodnout o zřízení placené funkce tajemníka klubu. V tomto případě má tajemník práva pověřených členů prezídia klubu. 6. Členové neodpovídají za závazky klubu ani jeho organizačních jednotek. 7. Orgány klubu se mohou zavazovat jen do výše svého jmění.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927 Článek 17.
9
Podmínky zániku klubu
1. O zániku klubu rozhoduje konference klubu nejméně třípětinovou většinou platně zvolených delegátů konference klubu. 2. Při rozhodnutí o zániku klubu rozhodne konference klubu o způsobu naložení s centralizovaným majetkem. 3. O způsobu naložení s majetkem poboček klubu rozhodnou členské schůze poboček klubu. 4. Jinak než usnesením konference klubu může dojít k zániku klubu jen, stanoví-li tak zákon. Článek 18.
Závěrečná ustanovení
1. Tyto stanovy byly schváleny delegáty slučovací konference, která se konala v Praze dne 23. února 1991. Původní znění stanov bylo registrováno na Ministerstvu vnitra pod čj. V S/1-6472/91-R dne 30.4.1991. 2. Doplněny byly konferencí klubu, která se konala v Pardubicích dne 26.11.2011. 3. Takto upravené stanovy nabývají platnosti dnem 1.4.2012.
***
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
10
ZÁPISNÍ ŘÁD Klubu chovatelů kníračů České republiky 1927 Článek 1.
Úvodní ustanovení
1.1 Zápisní řád Klubu chovatelů kníračů ČR 1927 (dále jen klubu) je základní normou pro řízení a usměrňování chovu kníračů všech velikostních a barevných rázů v ČR. Plně respektuje Mezinárodní chovatelský řád FCI, Řád ochrany zvířat při chovu psů ČMKU a Zápisní řád ČMKU. 1.2 Činnost klubu je zájmová, obecně prospěšná. S chovatelstvím je neslučitelný chov štěňat jakéhokoliv plemene bez průkazu původu FCI, obchod se psy a podpora tohoto konání. 1.3 Jediným garantem plemene v ČR je Klubu chovatelů kníračů ČR 1927. Chovat lze prostřednictvím klubu. Pro majitele a držitele kníračů s průkazem původu, kteří se zabývají chovem a nejsou členy klubu, jsou závazné všechny klubové normativy kromě Stanov. Klub poskytuje chovatelský servis i pro nečleny klubu. Povinností prezídia klubu a výborů jednotlivých poboček je zajistit dostatečné množství těchto normativů, které na vyžádání a za úplatu musí poskytnout nečlenům klub. 1.4 V případě provinění jednotlivce a to i nečlena klubu proti klubovým normativům, uděluje tresty prezídium klubu na základě schválených kárných řádů zastřešujících orgánů. 1.5 Chovat lze prostřednictvím klubu, který je garantem za regulérnost chovu vůči ČMKU. Ustanovení zápisního řádu platí pro všechny majitele a držitele kníračů s průkazem původu, tedy i pro nečleny klubu, a je závazný pro každého, kdo se zabývá chovem kníračů na území ČR. 1.6 Zápisní řád vytváří předpoklady pro rozvoj chovu kníračů, respektující především zásady genetického zdraví jedince i populace (chov nesmí být na úkor zdraví). Čistokrevný pes je dědičně zdravý tehdy, jestliže zdědil standardní znaky, plemenný typ a povahu, jež jsou pro plemeno typické, nezdědil však dědičné vady, které by mohly nepříznivě ovlivnit zdraví jeho potomků. V tomto ohledu musí klub a následně i chovatelé dbát na to, aby nedocházelo ke zveličování a přehánění plemenných znaků, které by mohly následně nepříznivě ovlivnit funkční zdraví psů. Článek 2.
Knírač – obecné pojmy
2.1 Plemeno knírač ve smyslu tohoto řádu tvoří psi a feny s platným průkazem původu vydaným plemennou knihou uznávanou Mezinárodní kynologickou federací – FCI. V rámci dělení FCI podle vlastností je knírač zařazen do skupiny II – pinčové, knírači, molosové a švýcarští salašničtí psi. Knírače dělíme na 3 velikostní rázy – malý, střední a velký, a 4 barevné varianty – pepř a sůl, černý, černostříbřitý a bílý. Poslední 2 barevné varianty jsou uznány jen u malých kníračů. V rámci dělení FCI podle kohoutkové výšky, patří knírač malý a střední do kategorie malých plemen (kohoutková výška do 50 cm) a velký knírač do kategorie velkých plemen (kohoutková výška nad 50 cm). 2.2 Pod pojmem pes nebo fena se rozumí jedinec plemene knírač, zapsaný v plemenné knize, uznávané FCI. Článek 3.
Chovatel, majitel, držitel
3.1 Majitel chovného psa či feny je fyzická osoba (ve výjimečném případě stanoveném směrnicí ČMKU rovněž právnická), která má vlastnické právo k chovnému psu nebo feně. 3.2 Držitelem chovného psa nebo feny je buď majitel nebo ten, kdo je majitelem zmocněn používat je k chovu. 3.3 Chovatel je držitel chovné feny v době vrhu, jehož chovatelská stanice byla řádně zaregistrována.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
11
3.4 Každá změna ve vlastnictví chovného jedince, nebo jeho úhyn, musí být do 15 dnů oznámena písemně příslušnému poradci chovu a plemenné knize. Změnu majitele hlásí nový majitel spolu s písemným vyjádřením původního majitele. 3.5 Změna majitele musí být ohlášena příslušnému poradci chovu a plemenné knize – u chovného psa neprodleně, u feny se zápisem vrhu. 3.6 Přešla-li březí fena do vlastnictví jiné osoby, přecházejí veškeré závazky na tuto osobu, pokud nebylo sjednáno jinak. 3.7 Zemře-li majitel březí feny, rozhodne jeho dědic, bude-li vrh zapsán ještě na chovatelskou stanici zemřelého nebo na chovatelskou stanici dědice. 3.8 Produkce štěňat bez průkazu původu je neslučitelná s chovatelskou etikou a bude považována za porušení tohoto řádu s následným zastavením chovatelské činnosti chovateli a zastavením využívání chovného psa/feny. Prezídium klubu rozhodne o délce doby zastavení chovatelské činnosti a zastavení využívání chovných jedinců na návrh ÚPCH po předchozím projednání s porušitelem. Jestliže se porušitel na písemné vyzvání nedostaví k projednání přestupku dle platného kárného řádu, rozhodne prezídium klubu na základě rozhodnutí kárné komise bez jeho přítomnosti. 3.9 Chovatel si může zapůjčit chovnou fenu nebo psa ze zahraničí. Jejich využití je podmíněno uznanou chovností v zemi jejich majitele, u feny na 1 vrh, u psa na 3 měsíce. Pokud bude chovný jedinec zapůjčen na dobu delší než 3 měsíce u psa a u fen na více než na 1 vrh, musí být posouzen na bonitaci a zařazen do chovu. 3.10 Je-li chovný jedinec ve spoluvlastnictví více osob z různých zemí, musí splňovat podmínky pro zařazení do chovu všech zemí spolumajitelů. V tomto případě se nejedná o zahraniční krytí. 3.11 V případě více vlastníků chovného jedince je nutno doložit plemenné knize souhlas s podpisovým právem jednoho z majitelů nebo držitele, podepsaný všemi ostatními spolumajiteli. Ten je také zmocněn k jednání s příslušnými orgány ohledně chovatelských záležitostí. Článek 4.
Řízení a usměrňování chovu
4.1 Chov kníračů je řízen a usměrňován prezídiem klubu prostřednictvím poradců chovu. 4.2 Ústřední poradce chovu (dále jen ÚPCH) je volen podle počtu jedinců v barevném a velikostním rázu. Je volen jeden ÚPCH pro velké knírače, pro střední knírače a podle potřeby pro malé knírače pepř a sůl, černostříbřité, černé a bílé. Podmínkou je minimálně pět vrhů od vlastních fen příslušného plemene. ÚPCH řídí a vyhodnocuje chov plemene. Ve své činnosti vychází z úzké spolupráce s oblastními poradci chovu. Na základě vyhodnocení chovatelských výsledků zpracovává směry, kterými se má chov řídit. Z chovných psů zpracovává každoroční seznamy krycích psů na další období a do 28. února v daném roce s nimi seznamuje všechny Oblastní poradce chovu (dále jen OPCH). Vyjadřuje se k používání zapůjčených chovných jedinců. Vystavuje krycí listy pro zahraniční krytí, úzkou příbuzenskou plemenitbu a pro nečleny KCHK. 4.3 OPCH je volen členskou schůzí pobočky klubu. Pro každou pobočku klubu se obvykle volí jeden OPCH. Ve zdůvodněných případech (rozlehlost pobočky apod.) mohou být se souhlasem prezídia klubu voleni poradci chovu dva. Podmínkou vykonávání funkce OPCH jsou min. 3 vrhy u vlastních fen některého rázu kníračů. Ve výjimečných případech může výbor pobočky na návrh OPCH jmenovat jednoho pomocníka. Tento se musí stejně jako OPCH účastnit všech předepsaných školení pro poradce chovu, jinak funkci pomocníka OPCH nemůže vykonávat. Za činnost pomocníka odpovídá a podpisové právo má však jen OPCH. 4.4 OPCH vystavuje krycí listy pro všechny velikostní rázy v určené oblasti mimo zahraniční krytí, úzkou příbuzenskou plemenitbu a nečleny klubu, zpracovává pro ÚPCH výsledky
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
12
speciálních výstav, pořádaných v územní působnosti OPCH s tím, že organizátoři speciální výstavy mají povinnost zaslat ostatním OPCH výstavní katalog a výsledky výstavy. Dále OPCH zpracovává výsledky svodů a bonitací. Vyhodnocení předkládá OPCH příslušnému ÚPCH včetně bonitačních karet. OPCH je povinen zaslat jedenkrát vyhodnocení bonitací příslušné plemenné knize. Podává ÚPCH nejpozději do 31.12. běžného roku návrhy na krycí psy, navrhuje ÚPCH prodloužení chovnosti feny na základě zhodnocení odchovů, spolupracuje na zajištění chovatelských akcí v určené oblasti. Provádí kontroly vrhů, upozorňuje na nedostatky, vady a přednosti v jednotlivých vrzích, vyjadřuje se, zda doporučuje zapsat štěňata do plemenné knihy a zároveň potvrzuje na přihlášce k zápisu štěňat členství v klubu. Poskytuje praktické rady, zejména začínajícím chovatelům. Upozorňuje chovatele na štěňata, která zjevně neodpovídají standardu (viz Směrnice Klubu chovatelů kníračů ČR 1927). Při prokázaném neplnění povinností ze strany OPCH může prezídium klubu přestat akceptovat práci tohoto poradce a nařídit převod jeho povinností na ÚPCH. 4.5 Veškerá dokumentace, týkající se chovu psů, je majetkem klubu. 4.6 ÚPCH a OPCH po zvolení musí absolvovat odborná školení poradců chovu, které organizuje prezídium klubu. Článek 5.
Chov
5.1 Chovem rozumíme cílevědomou plemenitbu plemene knírač podle standardu FCI, především respektující zásady zdraví jedince i populace (chov nesmí být na úkor zdraví). 5.2 Chovatel si může volit krycího psa sám. V případě nevhodné volby chovatele, doporučí poradce chovu další dva vhodnější chovné psy. Poradce chovu zdůvodní chovateli jeho nevhodnou volbu. Chovatel je povinen použít ke krytí feny některého ze psů uvedených na krycím listě. 5.3 Rozeznáváme následující druhy chovu: a)
kontrolovaný, který využívá chovné jedince s minimálně 3 generacemi předků, zapsanými v plemenných knihách uznaných FCI,
b)
registrovaný, podle Zápisního řádu ČMKU, článku IX.,
c)
výkonnostní, může se uplatnit pouze u velkých kníračů.
5.4 Podmínky pro zařazování do jednotlivých druhů chovu: 1) - pro malé a střední knírače zařazení do chovu na bonitaci – chov kontrolovaný, - pro velké knírače – základní bonitace u psa i feny – chov kontrolovaný, - výkonnostní bonitace u psa i feny – chov výkonnostní, - při krytí zahraničním plemeníkem může být výkonnostní bonitace nahrazena všestrannou zkouškou třetího stupně; pokud plemeník nemá splněnu všestrannou zkoušku třetího stupně, musí ji mít krytá fena; pes pak musí mít „Körung“ (výběrová bonitace v SRN) a všestrannou zkoušku třetího stupně. 2) - výstavní ocenění ve třídě dospělých výborný nebo velmi dobrý z výstav pořádaných klubem pro chov kontrolovaný i výkonnostní, ..
3) - zkouška z výkonu: malý a střední knírač a velký knírač pepř a sůl – zkoušky se nepožadují (chov kontrolovaný),
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
13
velký knírač černý – chov kontrolovaný – každý z rodičů musí mít alespoň jednu jakoukoliv zkoušku, avšak jedna z nich musí být všestrannou zkouškou I. stupně podle NZŘ, IPO či ZPU2, velký knírač černý i pepř a sůl – chov výkonnostní – pro pár platí, že jeden musí mít všestrannou zkoušku prvního stupně (ZVV1, IPO1, ZPU2 a pod.), druhý všestrannou zkoušku třetího stupně (ZVV3, IPO3, apod.), velký knírač černý i pepř a sůl – chov výkonnostní, 4)
pro velké knírače a pro střední knírače rtg zjištění DKK po dosažení stáří 1 roku: pro VK – pes i fena DKK 0, 1, 2 = chov kontrolovaný, pes i fena DKK 0, 1 = chov výkonnostní, pro SK – je podmínkou zařazení do chovu stupeň DKK 0, 1, 2 a 3. Vždy platí horší strana vyhodnocení.
5.5 Podmínky pro zařazení do jednotlivých druhů chovu musí splňovat vždy oba rodiče. 5.6 Požádá-li chovatel o doporučení vhodného krycího psa, poradce chovu uvede na krycím listě obvykle tři jedince. 5.7 U kníračů velkých a středních je po dosažení 1 roku stáří povinné rentgenové vyšetření kyčelních kloubů (rtg. DKK) s centrálním vyhodnocováním. Centrální vyhodnocování rtg vyšetření na DKK pro střední a velké knírače bude provádět odborný pracovník. Jméno a adresu pracovníka včas oznámí prezídium klubu. Pracoviště, které provádí centrální vyhodnocování rtg. snímků musí archivovat tyto snímky po dobu 7 let po jejich vyhodnocení. U velkých a středních kníračů výsledky tohoto vyšetření zapisuje do průkazu původu příslušná plemenná kniha. Hodnocení rtg DKK je platné také ze země původu knírače, tj. z Německa, od vyhodnocovatele PSK. Téhož jedince lze vyhodnotit pouze v jedné z těchto dvou zemí. Odvolání proti vyhodnocení rtg vyšetření na DKK je možné prostřednictvím prezídia klubu, které zajistí a zveřejní příslušné kvalifikované odborné pracoviště. Náklady spojené s odvoláním hradí žadatel. Článek 6.
Chovní jedinci
6.1 Chovní psi a feny jsou čistokrevní jedinci, kteří vlastní průkaz původu, vystavený nebo registrovaný plemennou knihou uznanou FCI, a kteří byli zařazeni do chovu na základě splnění podmínek klubu a ČMKU. 6.2 Podmínky pro zařazení do chovu: a) Čistokrevnost doložená průkazem původu, vydaným plemennou knihou, uznávanou FCI. b) Dosažení věkové hranice: malý a střední knírač – pes i fena nejméně 15 měsíců, velký knírač – pes i fena nejméně 18 měsíců. c) Získání bonitačního kódu, opravňujícího zařazení do chovu. d) Získání stanovených výstavních ocenění (výborný a velmi dobrý) v kategorii dospělých (mezitřída, třída otevřená, pracovní nebo vítězů) na výstavě pořádané klubem (oblastní klubová, speciální klubová, celostátní speciální). e) Velcí knírači a střední knírači rtg vyhodnocení DKK (u VK do stupně 2/2, u SK do stupně 3/3), malí knírači vyšetření DOV negativní, ne starší dvou let. f) Do chovu nejsou připuštěni zejména jedinci, kteří mají dědičně podmíněnou vadu, jež je z chovu vylučuje. Dále nejsou do chovu připuštěni psi a feny s vadami, které standard příslušného plemene uvádí jako vady vylučující. Jedinci, na nichž byl proveden zákrok k odstranění nebo zakrytí anatomické nebo exteriérové vady, která je podle standardu
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
14
důvodem k vyloučení z chovu, jakož jsou z chovu vyloučení i jedinci v prokazatelně špatném zdravotním stavu a jedinci agresivní. Za vady vylučující z chovu jsou považovány zejména – slabá povaha, vrozená hluchota nebo slepota, zaječí pysk, rozštěp patra, značné vady chrupu a anomálie čelistí, oční choroby jako PRA, epilepsie, kryptorchismus, monorchismus, albinismus, nesprávné zbarvení, jakož i zjištěná těžká dysplazie kyčelních a loketních kloubů, eventuálně luxace pately (čéšky). Chov na těchto jedincích lze považovat za týrání chovem, ke kterému nesmí dojít. Psi, kteří nejsou zcela dědičně zdraví, nemohou být zařazováni do chovu. Pokud tomu odpovídá jejich zdravotní stav, jsou využíváni především jako společníci lidí a nemohou být utráceni. g) V případě, že je jedinci přiděleno číslo plemenné knihy ČMKU, musí tento jedinec i v případě exportu a reimportu splňovat tyto chovné podmínky. 6.3 Průkaz původu je nezaměnitelný a neprodejný doklad psa nebo feny. Úspěšné splnění podmínek pro zařazení do chovu označí klub do průkazu původu. Majitel chovného jedince pak předá průkaz původu i s přílohou plemenné knize k zapsání jedince do evidence chovných jedinců. Zařazení do chovu potvrzuje plemenná kniha v průkazu původu, vyhotovuje a zakládá kartu chovného jedince a vystavuje knihu krytí a odchovů. Záznam se provádí až po splnění všech podmínek na žádost majitele. U feny se průkaz původu zasílá k potvrzení chovnosti zároveň s přihláškou k zápisu štěňat prvního vrhu a rovněž při veškerých následných změnách (např. další zkoušky, získání výstavního ocenění aj.). U chovného psa je vhodné zaslat doklady k potvrzení chovnosti ihned po splnění podmínek. 6.4 Z chovu se vylučují nebo se pozastavuje chovnost u psů a fen, v jejichž odchovech se často a prokazatelně vyskytují hrubé vady exteriéru a povahy nebo jiné patologické a dědičné vady (atypičnost, kryptorchismus, hluchota apod). Vyloučení psa nebo feny, případně pozastavení chovnosti, provádí na zdůvodněný návrh OPCH nebo ÚPCH prezídium klubu. Toto rozhodnutí písemně oznamuje majiteli jedince a plemenné knize. Z chovu jsou předem vyloučeni jedinci, kteří mají při vydání průkazu původu vyznačeno plemennou knihou v rubrice Bonitace „Nestandard" pro předem vyřazující vady (bílý znak nebo netypická barva a vrozené vývojové vady) a jedinci, kteří mají v průkazu původu plemennou knihou zapsáno „jedinec není odchován podle Zápisního řádu KCHK ČR 1927“! Z chovu se dále vyřazují jedinci a jejich potomci, u nichž se opakovaně vyskytlo dědičně podmíněné onemocnění – např. demodikóza, PRA apod. Tento problém vždy aktuálně s plnou pravomocí řeší prezídium klubu po konzultacích s odborníky na danou problematiku. 6.5 Fena smí být použita k chovu (datum krytí) naposledy v den dosažení stáří 8 let. Chovnost psa není věkem omezena. 6.6 U fen starších 8 let lze povolit jedno výjimečné zabřeznutí, pokud chovatel předloží potvrzení veterinárního lékaře o vyšetření zvířete přibližně jeden měsíc před předpokládanou říjí s potvrzením, že zdravotní stav umožňuje březost bez nadměrných rizik. Článek 7.
Krycí list
7.1 Krycí list je základním chovatelským dokladem, který vyhotovuje příslušný poradce chovu dvojmo (originál a kopii). O krycí list žádá chovatel doporučeným dopisem, případně e-mailem s potvrzením o doručení, příslušného poradce chovu nejméně 6 týdnů před očekávaným háráním feny. Jedná-li se o první žádost o krycí list (rozumí se u každé jednotlivé feny), přiloží k žádosti fotokopii průkazu původu feny (obě strany), fotokopii odpovídajících stran výkonnostní knížky
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
15
nebo přílohy PP a uvede všechny důležité údaje, týkající se feny: název chovatelské stanice, předpokládaný termín krytí, úplnou adresu, fotokopii bonitační karty apod. U malých kníračů ještě dodá potvrzení o platném negativním vyšetření feny na dědičné oční vady (DOV) ne starší 2 let. Krycí list obvykle vystavuje příslušný OPCH. Pouze do pravomoci ÚPCH spadá vystavování krycího listu v případě: a) zahraničního krytí, b) úzké příbuzenské plemenitby (rodiče s dětmi, sourozenci mezi sebou), c) nečlena klubu. 7.2 Krycí list dvojmo – originál a kopii zašle doporučeně příslušný poradce chovu chovateli do 14 dnů po obdržení žádosti. Poradce chovu uvede na krycím listu vhodné chovné psy. Pokud se v předchozím vrhu vyskytnou vážně zdravotně postižená štěňata s podezřením vad na dědičném základě, má právo poradce chovu odmítnout opakovat spojení. 7.3 Pro krytí zahraničními plemeníky, kteří jsou v příslušném státě zařazení do chovu, vystavuje krycí list pouze ÚPCH pro příslušný ráz, a to na žádost chovatele, doloženou fotokopií nebo ověřeným opisem průkazu původu zahraničního psa. 7.4 Pro zahraniční krytí chovatel garantuje dodání všech dokladů o splnění podmínek chovnosti, nejpozději do doby, kdy žádá o vystavení krycího listu. Při zahraničním krytí musí plemeník dále splňovat následující podmínky: - výstavní ocenění ve třídách dospělých (mezitřída, otevřená, pracovní, šampiónů) výborný nebo velmi dobrý, - u malých kníračů negativní osvědčení o vyšetření očí na dědičné oční vady ne starší 2 let, - u velkých kníračů vyhodnocení rtg DKK max. stupně 2/2, u středních kníračů vyhodnocení rtg DKK max. stupně 3/3, - u velkých kníračů černých – pokud zahraniční plemeník nemá žádnou zkoušku, musí mít fena všestrannou zkoušku 1. stupně. Všechny tyto podmínky musí být splněny bez ohledu na podmínky chovnosti v zemi majitele krycího psa. 7.5 Platnost vystaveného krycího listu je omezena na dobu 1 roku ode dne vystavení. 7.6 Krycí list musí být vystaven i v případě, že oba chovní jedinci patří stejnému majiteli. 7.7 Krycí list pro nečlena klubu vystaví příslušný ÚPCH až na základě písemného potvrzení smlouvy, ve které je podpisy stvrzeno poskytování servisu ze strany klubu a dodržování klubových normativů ze strany nečlena. 7.8 Po krytí odesílá chovatel krycí list vyplněný dvojmo, řádně podepsaný a vyplněný majitelem psa i chovatelem, do 7 dnů po nakrytí, a to – originál krycího listu OPCH, který jej vystavil a kopii ÚPCH pro daný velikostní a barevný ráz. V krycím listu se v rubrice datum krytí vypíše i místo krytí. 7.9 Se žádostí o vystavení krycího listu musí žadatel zaslat příslušnému OPCH nebo ÚPCH i manipulační poplatek jako úhradu za vystavení krycího listu. Výši poplatku stanoví prezídium klubu podle aktuálního ceníku. Při požadavku na expresní vyřízení do 3 dnů je 100 % přirážka. Poštovné hradí chovatel zvlášť. Článek 8.
Krytí
8.1 Ke krytí může dojít výhradně mezi jedinci stejného plemene, velikostního rázu a barvy, kteří vyhovují ustanovení článku 6 tohoto řádu a kteří jsou uvedeni na platném krycím listě.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
16
8.2 Krytí jedné feny dvěma psy během jednoho hárání je zakázané, štěňata z takového spojení nebudou zapsána do plemenné knihy a s chovatelem bude zavedeno kárné řízení. 8.3 Krytí přirozenou cestou může být nahrazeno inseminací. Tento úkon smí provádět pouze osoba odborně způsobilá a musí svým podpisem potvrdit, že bylo použito semeno určeného psa nebo semeno s veškerou předepsanou dokumentací. Inseminace nesmí být v žádném případě použita mezi jedinci, kteří se již předtím úspěšně nereprodukovali přirozeným způsobem. O inseminaci se provede záznam v krycím listě. 8.4 Požaduje-li majitel feny opakování krytí během jednoho hárání téže feny, je majitel krycího psa povinen jedno opakované spojení umožnit. Během jednoho kalendářního dne smí chovný pes krýt jen jednu fenu. 8.5 K chovu je možno použít pouze zdravé jedince. 8.6 Chovná fena může mít v průběhu dvou let nejvýše tři vrhy do 6 ponechaných štěňat, počínaje datem prvního krytí. Po dvou vrzích po sobě těsně následujících, musí být jedno hárání vynecháno. Je-li ponecháno více než 6 štěňat je povoleno další krytí až po uplynutí jednoho roku od úspěšného krytí. Ideální počet je 1 vrh ročně. Vrh, kdy fena porodí pouze jedno štěně je započítáván jako regulérní vrh. 8.7 Způsob úhrady za krytí je věcí dohody. Doporučuje se uzavřít dohodu písemně – dohoda může být i vyznačena na krycím listě, případně v knize krytí s podpisem majitele kryté feny. Nedodržení dohody může být předmětem občansko-právního řízení. 8.8 Je-li jako úhrada za krytí poskytováno štěně, přísluší prvá volba chovateli, druhá majiteli krycího psa. Chovatel je povinen pečovat o štěně, které si majitel krycího psa vybral, po dobu 50 dnů. Chovatel hradí poplatek za vydání průkazů původu tohoto štěněte. 8.9 Plemenná kniha vystavuje pro každého psa, zařazeného do chovu, knihu krytí, pro každou fenu knihu odchovů. Majitel psa nebo feny je povinen: a) provádět záznamy v knize o chovném využití jedince průběžně a podrobně podle předtisku, b) knihu na požádání předložit všem kontrolním a chovatelským orgánům, c) při změně vlastnictví nebo držby chovného jedince předat knihu zároveň se psem či fenou. 8.10 Nezabřezne-li fena, je chovatel povinen tuto skutečnost oznámit jak příslušnému poradci chovu tak i majiteli (držiteli) psa do 75 dnů po krytí. 8.11 Nezabřezne-li fena a došlo-li k úhradě krytí ihned po aktu, má majitel (držitel) feny nárok na jedno bezplatné krytí stejné feny stejným psem, nedohodnou-li se jinak. Právo na opakované krytí zdarma zaniká úhynem psa nebo feny. Pokud se prokáže, že pes byl v době krytí neplodný, má majitel nárok na vrácení peněz uhrazených za akt krytí. Článek 9.
Vrh
9.1 Fena a vrh mají být umístěny u svého držitele. Pokud je nutno fenu umístit jinak, musí být o této skutečnosti uvědomen příslušný poradce chovu. 9.2 Chovatelům je zakázáno neodborně zasahovat do průběhu porodu způsobem, který zvyšuje bolest a nebo poškozuje zdraví matky nebo mláděte. V případě nutnosti je povinen zajistit odbornou pomoc veterinárním lékařem. 9.3 Chovatel je povinen nejpozději do 5 dnů po porodu ohlásit každý vrh doporučeným dopisem příslušnému poradci chovu, který vystavil krycí list. Ten kromě jiného bude provádět kontrolu vrhu z hlediska dodržování tohoto řádu. Poradce chovu provede jednu nebo dvě kontroly vrhu v termínech dle svého uvážení. Kontroly vrhu provádí OPCH nebo ÚPCH, který vystavil krycí list, pouze výjimečně může příslušný poradce chovu požádat o provedení kontroly jiného OPCH nebo ÚPCH. Kontrolu vrhu u OPCH nebo ÚPCH provádí jiný OPCH nebo ÚPCH.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
17
9.4 U začínajících chovatelů je nanejvýš vhodné vyžádat si u OPCH i kontrolu hned po narození, při které poradce chovu poradí chovateli v chovatelské problematice. 9.5 Počet štěňat se neomezuje. Fena kojí pouze takový počet štěňat, který odpovídá její zdravotní kondici podle posouzení veterinárním lékařem. Pokud fena nemůže kojit všechna štěňata, je chovatel povinen zajistit kojnou fenu, nebo vhodnou umělou výživu pro štěňata. 9.6 Chovatel je rovněž povinen do 5 dnů po porodu ohlásit doporučeným dopisem narození štěňat i majiteli krycího psa, s uvedením počtu narozených štěňat a jejich pohlaví. 9.7 Štěňata určená k utracení musí být do 7 dnů utracena, jinak bude zavedeno vůči chovateli disciplinární řízení a celý vrh nebude zapsán do plemenné knihy. Usmrtit štěně může pouze veterinární lékař po posouzení jeho zdravotního stavu, a to v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem k usmrcení může být pouze – slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, je-li pro další přežívání spojeno s trvalým utrpením. V žádném případě není povoleno utrácet tzv. nadpočetná štěňata nebo štěňata, která vykazují nežádoucí exteriérové znaky pro dané plemeno (např. nestandardní zbarvení). 9.8 Chovatel je povinen vést pravidelné záznamy o vývoji štěňat a váhových přírůstcích (nejméně jedenkrát týdně). 9.9 Tetovací čísla určí plemenná kniha na základě žádosti chovatele na předepsaném tiskopisu. Číslo je shodné s číslem zápisu v plemenné knize a na průkazech původu. V 7. týdnu stáří štěňat zajistí chovatel tetování celého vrhu najednou v pravé předkolenní řase nebo do levého ušního boltce. Tetování provádí pouze veterinární lékař nebo osoba odborně způsobilá podle § 59 veterinárního zákona.V případě zjištění nečitelnosti tetovacího čísla a pozdějším přetetování, musí být toto provedeno do levé předkolenní řasy nebo do pravého ušního boltce. Označení štěňat musí být nezaměnitelné a trvalé. Toto označení je povoleno provádět nejdříve ve věku 6 týdnů věku štěňat. Je ponecháno na vůli chovatele, zda čipem nebo tetováním, avšak celý vrh musí být označen stejně. Nejdéle ve 3 – 4 týdnech stáří štěňat zašle žádanku o tetovací a zápisové značky na plemennou knihu. Prezídium klubu na základě skutečné situace může operativně rozhodnout o ukončení tetování u kníračů a následném zavedení jejich čipování. V rámci jedné chovatelské stanice je nutno dávat štěňatům jména vždy podle abecedy a pořadí vrhu, a to pro každý velikostní a barevný ráz kníračů samostatně. Jména štěňat jednoho vrhu začínají stejným písmenem. Vrhy musí být řazeny abecedně (vzestupně) za sebou. Jména nesmějí obsahovat název chovatelské stanice, vulgární nebo hanlivá slova a nesmějí žádným způsobem propagovat terorismus nebo jiná extremistická hnutí. Délka jména – bez názvu chovatelské stanice – může být maximálně 20 znaků včetně mezer a interpunkčních znamének. Jména štěňat se v jedné chovatelské stanici v rámci jednoho plemene nesmí opakovat. Název chovatelské stanice je trvalou a nedílnou součástí jména jedince. Název chovatelské stanice se uvádí za jménem psa. 9.10 Vrh musí být přihlášen k zápisu kompletní – tzn., že musí být uvedena všechna štěňata, která byla do okamžiku žádosti o zápis odchována. Kontrola vrhu může být provedena pouze u označených štěňat (tetováním nebo případně čipováním). Přihlášku k zápisu vrhu (originál a kopii) včetně dalších dokladů, předá chovatel při kontrole štěňat příslušnému poradci chovu. Ten doklady zkontroluje, potvrdí členství chovatele v klubu (na základě členského průkazu a dokladu o zaplacení členského příspěvku na příslušný kalendářní rok) a odešle podle rozhodnutí prezídia buď příslušnému ÚPCH nebo plemenné knize, vystavující průkazy původu. Veškeré doklady, nutné k vystavení průkazu původu
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
18
štěňatům, musí být odeslány příslušnému poradci chovu doporučeně nejpozději do 60 dnů od narození štěňat. Plemenná kniha nevystaví průkazy původu a nezapíše vrh štěňat starších tří měsíců, pokud k opoždění došlo zaviněním chovatele. 9.11 V případě, že majitel feny nevlastní chráněný název chovatelské stanice, může jednu fenu zapůjčit do jiné chovatelské stanice pouze jedenkrát. Zapůjčení feny musí být plemenné knize doloženo písemnou smlouvou. 9.12 Veškeré náklady spojené s kontrolami vrhu a poplatky za úkony plemenné knihy hradí chovatel. Při použití vlastního auta OPCH nebo ÚPCH platí ceník podle aktuálního usnesení ČMKU. 9.13 Chovatel je povinen pečovat o fenu v době březosti a kojení i o celý vrh štěňat tak, aby byl zajištěn jejich zdárný vývin a zdraví feny. 9.14 Při předávání štěňat novým majitelům musí být štěňata stará nejméně 50 dnů a musí být schopna samostatně přijímat potravu. 9.15 Při vývozu štěněte je chovatel povinen označit jméno štěněte již na přihlášce vrhu (EXPORT PEDIGREE) tak, aby mohl být průkaz původu příslušně označen ČMKU, případně již vydaný průkaz původu odešle samostatně na ČMKU k vyznačení. Zásadně se povoluje jen individuální vývoz štěňat přímo konkrétním majitelům s uvedením adresy nabyvatele v zahraničí. 9.16 Cena štěněte patří do kategorie volné tvorby cen. Při jejím určování je nutno přihlížet ke kvalitě rodičovského páru. Součástí ceny štěněte je i jeho průkaz původu, který plemenné knize hradí chovatel. 9.17 Jestliže má poradce chovu vážné pochybnosti o původu štěňat případně, že štěňata nepocházejí z jednoho krytí nebo jsou neodpovídajícího typu, má ÚPCH právo nařídit po projednání a schválení prezídiem klubu provedení zkoušky krve rodičů a všech štěňat na náklady chovatele. Neuposlechne-li chovatel, nebude vrh zapsán. V případě, že zkouška nepotvrdí podezření, platí se zkouška z prostředků klubu. 9.18 V případě, že pobočka nemá výkonného OPCH, musí se chovatel obracet na ÚPCH příslušného plemene. Na ÚPCH pak přecházejí všechny povinnosti vyplývající z článku 9. Článek 10.
Závěrečná ustanovení
10.1 V případě, že se chovatel, poradce chovu nebo kterýkoliv funkcionář klubu dopustí přestupku proti zápisnímu řádu, bude prezídiem klubu nebo výborem pobočky potrestán podle platného kárného řádu klubu. 10.2 Produkce štěňat bez průkazu původu je považována za velmi vážný přestupek. Chovatel může být podle závažnosti za tento čin postižen podle platného kárného řádu klubu. 10.3 Rozhodnutí o porušení zápisního řádu a stanov klubu, řešené Prezídiem Klubu chovatelů kníračů ČR 1927 může být zveřejněno v klubovém tisku. 10.4 Nečlen klubu hradí všechny poplatky v dvojnásobné výši.
Tento Zápisní řád byl projednán a schválen na mimořádné konferenci KCHK dne 8.4.2006 v Pardubicích a je platný od tohoto data. Všechny změny byly projednány a schváleny na řádné konferenci Klubu chovatelů kníračů ČR 1927, která se konala dne 26. listopadu 2011 v Pardubicích a takto upravený Zápisní řád je platný od 1. dubna 2012.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
19
BONITAČNÍ ŘÁD PRO VELKÉ KNÍRAČE Klubu chovatelů kníračů České republiky 1927 Bonitace je odbornou chovatelskou činností, která slouží k zajištění zdravého a kvalitního chovného materiálu, zejména k získávání poznatků o exteriérových a povahových vlastnostech předvedených jedinců, jejich nedostatcích a vadách ve srovnání se standardem plemene. Získané údaje na bonitacích se zaznamenávají ve formě kódu do průkazu původu a jsou součástí údajů o psu nebo feně. Zakódované posudky hodnocených psů umožňují statistické vyhodnocení, které slouží jako jeden z podkladů pro sestavování rodičovských párů. 1.
Organizace a provádění bonitací
1.1 Bonitace se mohou zúčastnit psi a feny s minimální věkovou hranicí pro knírače velkého 18 měsíců. 1.2 U kníračů se provádí bonitace zpravidla jedenkrát za život. Další bonitace se může provádět pouze v průběhu řádné bonitace. Každá účast na bonitaci se zaznamenává do průkazu původu (PP) předváděného jedince. Záznam obsahuje: datum, místo konání, podpisy bonitační komise, bonitační kód a výsledek – ZAŘAZEN – VYŘAZEN – ODSTOUPIL. 1.3 U importovaných jedinců je povinnost majitele předvést svého psa k posouzení na bonitaci pořádanou klubem, i když tento pes absolvoval bonitaci v zemi, z níž byl dovezen. 1.4 Bonitace se mohou zúčastnit jen zdravá zvířata. Háravé feny musí být posouzeny zvlášť, a to až na závěr akce. 1.5 Majitel velkého knírače musí předložit při bonitaci záznam v průkazu původu (PP) o výsledku rentgenového vyšetření na DKK. Záznam do PP provádí příslušná plemenná kniha na základě vyhodnocení rentgenového snímku z ČR nebo Německa. 1.6 Pro účast na bonitaci je nutné předem absolvovat výstavu, pořádanou klubem, v kategorii dospělých (mezitřída, otevřená, pracovní nebo třída vítězů). Pro zařazení do chovu je třeba ocenění nejméně velmi dobrý a to pro psa i fenu. Při nástupu na bonitaci musí být zkontrolováno tetovací číslo jedince nebo čip. V případě nečitelnosti nebude jedinec k bonitaci připuštěn. 2.
Zásady pro pořádání bonitací
2.1 Pořádáním bonitace pro velké knírače pověří prezídium klubu po dohodě s ÚPCH pro VK vždy některou z poboček klubu. 2.2 Pro velké knírače se pořádají samostatné bonitace, a to v kalendářním roce nejméně jedna v Čechách a jedna na Moravě. 2.3 Výkonnostní bonitace pro velké knírače není povinná. Pořádá se po skončení základní bonitace. Podmínkou účasti na výkonnostní bonitaci je zařazení do chovu u základní bonitace. U výkonnostní bonitace se provádí jen přepad a protiútok (nehodnotí se již exteriér). Časový odstup od základní bonitace není stanoven, účast je možná i ve stejný den. Poplatek za tuto bonitaci činí polovinu poplatku za základní bonitaci. Při nástupu k výkonnostní bonitaci musí být zkontrolováno tetovací číslo jedince nebo čip. V případě nečitelnosti nebude jedinec k výkonnostní bonitaci připuštěn. 2.4 Pro velké knírače se pořádají samostatné bonitace, a to v kalendářním roce nejméně jedna v Čechách a jedna na Moravě. 2.5 Místa a data konání bonitací jsou navrhována výborem pobočky klubu a koordinována prezídiem klubu. Jsou součástí ročního plánu klubu, který také vydává kalendář těchto akcí. 2.6 Základní kynologické organizace, ve kterých se pořádají bonitace, mohou svá zařízení propůjčit nebo pronajmout pobočce klubu za předem dohodnutý poplatek.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
20
V případě, že areál ZKO byl klubu pro tuto akci pronajat, má klub právo žádat od jejího vedení zajištění technického a materiálového vybavení, potřebného pro bonitaci. 3.
Práva a povinnosti pořadatelů
3.1 Přihlášky na akci odeslat majitelům psů nejpozději 8 týdnů před termínem konání akce. 3.2 Žádat od majitele psa, přihlášeného na akci, úhradu poplatků i v případě, že se akce nezúčastní. 3.3 Ve zdůvodněných případech odvolat konání akce, tuto skutečnost oznámit včas všem majitelům přihlášených psů a delegovaným funkcionářům. 3.4 V případě bodu 3.3 je možné uskutečnit bonitaci v náhradním termínu po předchozí dohodě s prezídiem klubu. 3.5 Nejpozději 4 týdny před bonitací kníračů si pořádající pobočka zajistí účast rozhodčího exteriéru, rozhodčího pro výkon, ÚPCH pro knírače velké a hlavního výcvikáře klubu. 3.6 Na akci zajistit veterinární službu. O povolení akce je nutno požádat příslušnou veterinární správu pokud to vyžaduje veterinární zákon, a odbor životního prostředí příslušného místního či městského úřadu na jehož katastru se akce koná. 3.7 Pro bonitaci velkých kníračů výbor pobočky zajistí figuranta min. I. třídy podle seznamu ČKS a MSKS. 3.8 Uhradit delegovaným posuzovatelům, včetně poradců chovu a figuranta, posudečné a použitý dopravní prostředek. V případě použití vlastního automobilu platí ceník podle aktuálního usnesení ČMKU. 3.9 Zajistit odpovídající ubytování pro rozhodčí a ostatní členy bonitační komise. 3.10 Včas vyplnit záhlaví bonitačních karet se všemi údaji o psovi – feně. 4.
Práva a povinnosti majitelů psů
4.1 Podat včas přihlášku včetně zaplacení poplatku. 4.2 Předložit průkaz původu psa – feny. 4.3 Dostavit se včas na místo konání akce a řídit se pokyny pořadatelů, včetně pokynů uvedených v propozicích. 4.4 Obdržet originál bonitační karty se všemi záznamy. Jednu kopii obdrží ÚPCH pro VK, druhou kopii OPCH. 4.5 Žádat na závěr akce zdůvodnění zadaného kódu. 4.6 Nechat si zapsat výsledek bonitace do průkazu původu předvedeného jedince ihned po bonitaci. 4.7 Majitel psa – feny velkého knírače od základní bonitace může odstoupit (maximálně dvakrát). Důvody odstoupení sdělí předsedovi komise. Poplatek za nedokončenou bonitaci se nevrací. Bonitační komise je povinna do průkazu původu jedince v řádku bonitace zapsat – datum, místo konání a "odstoupil". Základní bonitaci lze opakovat ihned při následující bonitaci velkých kníračů, a to v celém rozsahu a po zaplacení celého poplatku. Opakovat se může maximálně dvakrát. Při nesplnění podmínek pro výkonnostní bonitaci velkých kníračů se opakování provádí při základní bonitaci velkých kníračů bez časových limitů a to jen zkouška odvahy – přepadení a protiútok a po zaplacení poloviny poplatku jako za základní bonitaci. 4.8 V případě účasti na bonitaci v jiné oblasti zašle OPCH této oblasti bonitační kartu příslušnému OPCH do 14 dnů po akci.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
21
4.9 Majitel ručí za veškeré škody, způsobené jeho psem – fenou. 4.10 Majitel psa nebo feny, kterým dorostly zuby po řádné bonitaci, může z chovatelských důvodů požádat o přebonitaci zubů. Přebonitovaný jedinec musí mít čitelné tetovací číslo nebo čip, jinak nebude přebonitace provedena. V případě ztráty zubů, na které je vystaveno platné veterinární potvrzení ověřené příslušným poradcem chovu v průkazu původu psa – feny, jsou chybějící zuby uváděny v bonitačním kódu malými písmenky od konce abecedy – „z“ – ztráta 1 zubu, „y“ – ztráta 2 zubů, „x“ – ztráta 3 zubů atd. Zuby neprořezané, byť doložené rtg snímkem, nejsou uznávány pro bonitaci a takový jedinec je považován za chudozubého a je hodnocen podle Specifických podmínek pro zařazování kníračů do chovu. 5.
Bonitační komise
5.1 Posuzování psů na bonitacích mohou provádět rozhodčí – specialisté pro knírače. Pořádající pobočka zajistí, aby na bonitaci posuzovali stejní rozhodčí exteriéru nejvýše dvakrát za sebou. Pak je nutné, aby pobočka zajistila na další bonitaci jiného oprávněného rozhodčího. Bonitační komise nesmí posuzovat knírače, který je v majetku člena této komise nebo jeho blízkého příbuzného. 5.2 a) b) c) d)
Bonitační komise pro velké knírače je složena z rozhodčího pro exteriér – specialisty pro knírače – předsedy bonitační komise rozhodčího pro výkon – podle seznamu rozhodčích pro výkon ČKS nebo MSKS ÚPCH nebo jím stanoveného zástupce s hlasem poradním hlavního výcvikáře KCHK ČR 1927, nebo jím stanoveného zástupce s hlasem poradním figuranta minimálně I. třídy deleguje pobočka podle seznamu figurantů ČKS nebo MSKS
Pokud je ÚPCH současně rozhodčím exteriéru – specialista pro knírače, nelze tyto dvě funkce v bonitační komisi pro velké knírače slučovat. Bonitační komise je vždy čtyřčlenná. 5.3 Maximální počet přihlášených jedinců pro jednu bonitační komisi je 30. 5.4 Všichni členové komise po celou dobu hodnocení psů spolupracují a rozhodují o jejich zařazení do chovu. Před začátkem posuzování zajistí bonitační komise kontrolu tetovacího čísla nebo čipu předváděného jedince a jeho soulad s průkazem původu. U nečitelných tetovacích čísel a čipů nebude provedena bonitace. Předseda komise doporučí majiteli přetetování nebo očipování jedince. Přetetování se provede do levé předkolenní řasy nebo do pravého ušního boltce a musí být zaznamenáno v průkazu původu jedince. Čipování bude provedeno dle směrnice Veterinární komory ČR. 5.5 Podmínky pro zařazování do jednotlivých druhů chovu: 1) - Základní bonitace u psa i feny – chov kontrolovaný - Výkonnostní bonitace u psa i feny – chov výkonnostní - Při krytí zahraničním plemeníkem může být výkonnostní bonitace nahrazena všestrannou zkouškou třetího stupně. Pokud plemeník nemá splněnu všestrannou zkoušku třetího stupně, musí ji mít krytá fena. Pes pak musí mít „Körung“ (výběrová bonitace v SRN) a všestrannou zkoušku třetího stupně. 2) - Výstavní ocenění ve třídě dospělých výborný nebo velmi dobrý z výstav pořádaných klubem pro chov kontrolovaný i výkonnostní. 3) - Zkouška z výkonu: velký knírač pepř a sůl – zkoušky se nepožadují (chov kontrolovaný) velký knírač černý – chov kontrolovaný – každý z rodičů musí mít alespoň jednu jakoukoliv zkoušku, avšak jedna z nich musí být všestrannou zkouškou I. stupně podle NZŘ, IPO nebo ZPU2
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
22
velký knírač černý i pepř a sůl – chov výkonnostní – pro pár platí, že jeden musí mít všestrannou zkoušku prvního stupně (ZVV1, IPO1, ZPU2 apod.), druhý všestrannou zkoušku třetího stupně (ZVV3, IPO3 apod.) 4) - Pro velké knírače rtg na zjištění DKK po dosažení stáří 1 roku pes i fena DKK 0, 1, 2 – chov kontrolovaný pes i fena DKK 0, 1 – chov výkonnostní Vždy platí horší strana vyhodnocení. 5.6 Bonitační komise je povinna dle rozhodnutí majitele: a) Zapsat bonitační kód do průkazu původu posuzovaného jedince, vyplnit bonitační kartu a písemně vyjádřit, zda je zařazen či vyřazen z chovu. b) Výsledek posouzení potvrdit v průkazu původu a na bonitační kartě podpisy členů bonitační komise. c) Předat průkaz původu a originál bonitační karty majiteli psa, nebo jeho zástupci a odůvodnit výsledek bonitace. d) ÚPCH obdrží jednu kopii, OPCH archivuje druhou kopii bonitační karty; u jedinců z jiných oblastí tyto kopie OPCH pořádající pobočky odešle nejpozději do 14 dnů příslušnému OPCH. 5.7 Bonitační kód se skládá ze tří částí od sebe oddělených lomítkem. K vyjádření exteriéru slouží písmena a číslice, k hodnocení povahy, případně zkoušky odvahy u jedinců, kteří ji absolvují, se užívají pouze číslice. V hodnoceném exteriéru se do kódu vyznačují pouze výrazné vady. Méně výrazné nedostatky se vypisují na bonitační kartu slovně. První číslice označuje skus, za ní v případě chybějících zubů se uvádějí malá písmena abecedy, podle počtu chybějících zubů (počínaje -"a" při jednom chybějícím zubu). V případě ztráty zubů, na kterou je vystaveno platné veterinární potvrzení ověřené příslušným poradcem chovu, uvádí se písmenka od konce abecedy („z“ – ztráta 1 zubu, „y“ – ztráta 2 zubů atd.). V případě zdvojených zubů se uvádí malá písmena zdvojená, podle abecedy a počtu zdvojených zubů („aa“ jedenkrát zdvojený zub, „bb“ dva zdvojené zuby atd.). Následuje další číslice, která označuje barvu oka a dále vlastní kód. U velkých kníračů je hodnocení reakce na střelbu součástí vyhodnocení zkoušky povahy při základní bonitaci. 5.8 Zkouška odvahy je povinná pro výkonnostní bonitaci u velkých kníračů. 5.9 Příslušný OPCH zpracuje výsledky bonitace do přehledu, který zašle po jednom vyhotovení: ÚPCH, OPCH všech poboček a plemenné knize. Ve vyhodnocení je nutno také vypsat kódy barva/ ucho/ chody v tomto pořadí a číslo zápisu obou rodičů. Musí být zde i poznačeno, pokud je nečitelné tetovací číslo nebo čip bonitovaného jedince. 6.
Hodnocení povahových vlastností
6.1 Prostor pro přezkušování povahových vlastností musí být vymezen tak, aby byly vyloučeny vnější vlivy, které by mohly hodnoceného jedince výrazně negativně ovlivnit. Diváci bez psů mohou být nejblíže 30 m od místa přezkušování povahových vlastností. Nejdříve se přezkušují všichni přítomní psi, poté feny – bez ohledu na velikostní ráz. Háravé feny zcela nakonec. Základní bonitace pro velké knírače: Hodnocení povahových vlastností u základní bonitace velkých kníračů se vyjádří jen jednou známkou. Hodnocení povahových vlastností trvá po celou dobu konání bonitace. Má dvě části: 1) zkouška povahy – provádí se vždy jako první 2) ochrana psovoda
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
23
Pokud pes projeví bázlivost nebo nadměrnou agresivitu v 1. části hodnocení, není už ke zkoušce „ochrana psovoda“ připuštěn a má možnost odstoupit. Po zkoušce povahy oznámí rozhodčí pro povahu spolu s výcvikářem majiteli psa svoje hodnocení povahového projevu psa, ke kterému bude později přihlíženo. 6.2 Zkouška povahy: platí pro základní bonitaci velkých kníračů. Prováděcí ustanovení ke zkoušce povahy: Výstroj psa: hladký stahovací obojek, obranářský obojek, vodítko. a) Posuzování povahových vlastností začíná hned po nástupu psa do kruhu a pokračuje v průběhu celé bonitace. Posuzuje se chování psa při vážení, měření, kontrole chrupu, kontrole tetovacího čísla nebo čipu, pohybu v kruhu. b) Chování psa vůči jednotlivci: Psovod má svého psa upoutaného na prověšeném vodítku a jde normálním krokem k rozhodčímu. Před rozhodčím se psovod se psem zastaví, je lhostejné jakou polohu pes zaujme. Po krátkém rozhovoru podá rozhodčí psovodovi ruku, poté promluví na psa a pohladí ho. Pokud pes jeví náznaky agresivity, rozhodčí se vyhne kontaktu se psem. Pes by se měl chovat klidně neutrálně nebo přátelsky. Neměl by být bázlivý ani agresivní. Odstavec c) a d) platí pro základní bonitaci: c) Samostatnost psa a chování při střelbě: Psovod uváže svého psa u úvazného kolíku na vodítko nebo řetízek cca 1,5 m dlouhé a bez jakéhokoliv povelu odchází do úkrytu vzdáleného cca 20 m před psem. Jakmile je psovod schován, přichází bonitační komise ze směru úkrytu psovoda. Bonitační komise prochází v těsné blízkosti psa (bez možnosti kontaktu) a asi po 5 metrech se otočí zpět a zastaví se v těsné blízkosti psa (opět bez možnosti kontaktu) tak, aby mu nebyl zakryt výhled na úkryt psovoda. Na pokyn rozhodčího vystřelí pomocník ze vzdálenosti 20 kroků startovací pistolí ráže 6 mm dvě rány s časovým odstupem asi 5 vteřin. Pes má zůstat po celou dobu klidný, neutrální nebo přátelský k bonitační komisi, na střelbu nemá reagovat vůbec nebo zvědavým způsobem. Při agresivní reakci psa na střelbu, se při hodnocení přihlíží k celkovému chování psa a při jinak bezvadném chování vůči lidem neovlivňuje známku v povaze, jen se zapíše do poznámky. Bonitační komise komunikuje mezi sebou, chová se naprosto přirozeně, psa nijak neovlivňuje. K případnému ověření reakce na střelbu, má rozhodčí právo střelbu jedenkrát opakovat. Celou dobu přezkušování povahy je pes bez náhubku, náhubek je nasazován jen agresivním jedincům. U velkých kníračů má bázlivá reakce na střelbu za následek návrh na vyřazení bonitovaného jedince z chovu. Majitel má právo od základní bonitace odstoupit (viz čl. 4.7). Reakce psa na střelbu se hodnotí dle uvážení rozhodčího. Případná negativní reakce se uvádí podle čl. 5.6 do bonitačního kódu. Při celkovém negativním projevu psa v průběhu bonitace je reakce na střelbu rozhodujícím kritériem pro jeho vyřazení z chovu v důsledku neodpovídající povahy. d) Ochrana psovoda Prováděcí ustanovení ke zkoušce ochrana psovoda: Výstroj psa: hladký stahovací obojek, obranářský obojek, vodítko. Psovod dojde se psem na vodítku či na volno až na vzdálenost 5 kroků od figuranta (označený výchozí bod), zde psa odpoutá z vodítka a drží jej jen za obojek. Ze vzdálenosti asi 5 kroků vydráždí figurant psa a na pokyn rozhodčího podnikne na psovoda útok. V okamžiku útoku figuranta psovod vypouští psa. Na útok figuranta odpovídá pes provedením zákroku. Figurant psa neudeří, jen naznačuje údery.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
24
Po vypuštění psa zůstává psovod stát na místě, může psa slovně povzbuzovat. Na pokyn rozhodčího figurant ukončuje boj. Intenzita útoku a celkové provedení plně odpovídá cviku „ochrana psovoda“ ve zkoušce ZM dle NZŘ. Po zastavení figuranta dává rozhodčí psovodovi pokyn pro pouštění, pokud pes nepouští, nemá to vliv na hodnocení povahových vlastností. V případě, že pes na povel nebo sám pustil, je nutné, aby se od figuranta nevzdálil více jak 5 kroků. Psovod jde ke psu až na pokyn rozhodčího. Rozhodčí pro výkon společně s výcvikářem by měli zkráceně obeznámit psovoda s hodnocením předvedeného výkonu. Figurant musí mít ochranný oblek, obušek a je vybaven měkkým rukávem určeným pro mladé psy. Hodnocení zkoušky povahy: Hodnotí se celkový projev psa po celou dobu konání bonitace. Dále je to odvaha a schopnost bránit psovoda. Při rozdílném projevu jedince při první a druhé části hodnocení povahy nebo při pochybnostech je třeba brát v úvahu vyzrálost jedince a jeho stáří. Nehodnotí se technika zákusu, pouštění, hlasový projev psa. Bázlivé, agresivní nebo zcela flegmatické chování má za následek návrh na vyřazení z chovu. V průběhu zkoušky povahy se používá náhubek jen u agresivních jedinců. Charakteristika kódových čísel: 1 – bázlivý, plachý (vyřazen pro povahu) Při posuzování problémový, bojí se kontaktu s jinými lidmi, téměř neposouditelný, bojí se střelby. Pes nekouše, jen štěká, couvá před figurantem, není schopen bránit psovoda, nedostává se do prostoru mezi psovoda a figuranta, bojí se, neprovede zákus. 3 – nervózní, náznak bázlivosti, dráždivý Při posuzování je pes nervózní z kontaktu s jinými lidmi, nedůvěřivý, náznak bázlivosti. Pes je však drážditelný, má snahu bránit psovoda, vyráží do prostoru mezi psovodem a figurantem, štěká, uhýbá před náznaky úderu, napadá i mimo ochranný rukáv nebo provede alespoň 1 zákus do rukávu. Neopustí prostor 5 kroků od figuranta při trvání boje. 4 – náznak agresivity, těžko ovladatelný Při posuzování velmi dominantní, náznak agresivity, ale ještě zvladatelný. Pes je předrážděný, následně je těžce ovladatelný a zklidnitelný, avšak zvládnutelný. 5 – vyrovnaný, sebevědomý (žádaná povaha) Přátelská, vyrovnaná povaha, naprosto sebevědomý projev po celou dobu hodnocení. Pes je lehce drážditelný, ihned provádí zákus, který je pevný a přesvědčivý, aktivní při spolupráci s figurantem. Pokud se pes „utrhne“ ze zákusu z důvodu špatného uchopení rukávu, musí zákus okamžitě energicky obnovit. 6 – důvěřivý, dostatečně sebevědomý Při posuzování přátelský, důvěřivý, dostatečně sebevědomý. Pes je drážditelný, provádí zákus ne zcela pevný, v průběhu boje padá z rukávu, avšak ihned zákus obnovuje, nemá reakce na nápřahy, je dobře ovladatelný. 7 – náznaky flegmatičnosti Při posuzování klidný, přátelský, oslabená pozornost bez náznaků bázlivosti. Pes je však velmi slabě drážditelný, přesto má snahu bránit psovoda. Provede alespoň 1 zákus do rukávu, nesetrvá na něm v průběhu boje nebo blokuje, bez náznaku bázlivosti. 9 – zcela flegmatický (vyřazen pro povahu) Zcela flegmatický, nebojí se, nereaguje na podněty. Pes nemá zájem o figuranta, není vůbec drážditelný. Chová se zcela klidně, neaktivně, není schopen provést zákus ani psovoda bránit. Opouští prostor 5 kroků od figuranta.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
25
Práce figuranta a vybavení: - měkký ochranný rukáv, ochranný oděv, měkký obušek - v době, kdy psovod vychází z výchozího bodu do bodu vypouštění psa, stojí figurant v klidu Práce figuranta plně odpovídá požadavkům na provedení cviku „ochrana psovoda“ podle zkoušky ZM dle NZŘ. 6.3 Zkouška odvahy Tato část přezkušování je podmínkou pro zařazení do výkonnostního chovu. Podmínkou účasti je zařazení do chovu u základní bonitace velkých kníračů. Časový odstup od základní bonitace není stanoven, je možné ji absolvovat ve stejný den. Figurant (min. 1. třídy dle seznamu ČKS a MSKS) musí mít ochranný oblek, obušek a je vybaven středně tvrdým rukávem určeným pro dospělé psy. Pes musí být opatřen pouze kovovým jednořadým obojkem. U obou zkoušek – přepadu i zadržení s protiútokem je možné psa povzbuzovat a chválit. a)
Přepadení
Figurant je schován v úkrytu (maketě). Ve vzdálenosti 20 kroků od tohoto úkrytu je na povrchu země označen vymezený prostor. Psovod jde se svým psem volně u nohy (může psa přidržovat za obojek) směrem do vymezeného prostoru. Jakmile do něj vstoupí, dá rozhodčí pokyn figurantovi k útoku. Ihned po vyběhnutí figuranta z úkrytu (směrem do psa), vypouští psovod psa a zůstává stát ve vymezeném prostoru. Po zákusu dostává pes od figuranta dva údery měkkým obuškem na méně citlivá místa (na stehna, po stranách těla, na krajinu kohoutku). Psovod může psa povzbuzovat. Na pokyn rozhodčího ukončí figurant boj. Psovod, který po celou dobu boje stál ve vyznačeném prostoru, jde ke psu. Pouštění se nehodnotí. b)
Zadržení s protiútokem
Po ukončení cviku a) se psovod přesune se psem volně u nohy nebo přidržovaným za obojek do vymezeného prostoru. Figurant se na povel rozhodčího rozběhne směrem od psa na vzdálenost cca 70 – 80 kroků, na pokyn rozhodčího vypouští psovod psa. Když pes dobíhá k figurantovi na vzdálenost asi 30 kroků, figurant podnikne na pokyn rozhodčího protiútok a s křikem a výhružnými pohyby útočí na psa. Údery jsou pouze naznačovány. Psovod může psa povzbuzovat. Pouštění se nehodnotí. Psovod, který po vypuštění psa i nadále zůstal ve vymezeném prostoru, jde ke psu až po ukončení boje a na povel rozhodčího. Hodnocení zkoušky odvahy: Zkouška odvahy se hodnotí kódem 1 až 5. Hodnocení zkoušky odvahy nemá vliv na zařazení či vyřazení psa – feny z chovu. Velký knírač, který nevyhověl při zkoušce odvahy, nemůže být zařazen do výkonnostního chovu. Minimální hodnocení pro výkonnostní bonitaci VK je /33. Při hodnocení /11 nebo /22 i v kombinaci pes výkonnostní bonitaci nesplnil. a)
Přepadení
1 – žádná bojovnost Pes psovoda nebrání, po přepadu figurantem se bojí a dává se na útěk. Pes se sice zakousne do rukávu, ale po úderu obuškem pustí a přes pokračující útok na psa se pes bojí a nechá se vyhnat. 2 – malá bojovnost Pes se nezakusuje nebo jen slabě a hned pouští, figuranta se však nebojí, blokuje figuranta přes pokračující útok na psa. Zakousne se do rukávu, po úderu obuškem pustí, nenechá se však vyhnat.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
26
3 – dostatečná bojovnost Pes psovoda brání, zákus je nervózní. Pes se zakousne do rukávu, po úderu obuškem pustí, ale i přes pokračující útok na psa zákus obnovuje. 4 – dobrá bojovnost Pes psovoda dobře brání, hned nebo po malém zaváhání se zakusuje, vydrží oba údery obuškem. Pokud se utrhne z důvodu špatného uchopení rukávu, okamžitě obnovuje zákus. 5 – velmi dobrá bojovnost Pes energicky brání psovoda, má razantní zákus, výrazně bojuje s pomocníkem. b) Zadržení s protiútokem 1 – žádná tvrdost Pes se dá figurantem zahnat a bojí se ho. 2 – malá tvrdost Pes se figuranta nebojí. Doběhne až k němu, blokuje ho nebo na něj skáče. Nezakusuje se nebo jen slabě a hned pouští, nenechá se však vyhnat. 3 – dostatečná tvrdost Pes se figurantovi vyhne, otočí se a pak se zakusuje. Zákus je nervózní, reaguje na nápřahy obuškem, ale nepouští. 4 – dobrá tvrdost Pes běží až k figurantovi, před zákusem zaváhá, ale pak se zakusuje a drží, nereaguje na nápřahy. 5 – velmi dobrá tvrdost Pes se sebevědomě a energicky zakusuje do rukávu dobrým zákusem, bez ohledu na švihání obuškem. Výrazně bojuje. Pokud se utrhne z důvodu špatného uchopení rukávu, musí zákus okamžitě energicky obnovit. 6.4 Přechodné ustanovení U doposud nezařazených jedinců z důvodů nesplnění zkoušky odvahy (povinné podle bonitačního řádu platného do 30.06.2003) se provádí jen hodnocení povahových vlastností podle základní bonitace bez znovuhodnocení exteriéru. Hodnocení se provádí při řádné základní bonitaci. Podmínkou je čitelné tetovací číslo nebo čip a složení poplatku ve výši poloviny poplatku za základní bonitaci VK. 7. Závěrečná ustanovení Všechny změny byly projednány a schváleny na řádné konferenci Klubu chovatelů kníračů ČR 1927 v Pardubicích dne 26.11. 2011. Bonitační řád je platný od 1.4.2012. Jedinci, kteří byli zařazení do chovu podle předchozího platného bonitačního řádu, zůstávají dále chovní.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
27
BONITAČNÍ ŘÁD PRO MALÉ A STŘEDNÍ KNÍRAČE Klubu chovatelů kníračů České republiky 1927 Bonitace je odbornou chovatelskou činností, která slouží k zajištění zdravého a kvalitního chovného materiálu, zejména k získávání poznatků o exteriérových a povahových vlastnostech předvedených jedinců, jejich nedostatcích a vadách ve srovnání se standardem plemene. Získané údaje na bonitacích se zaznamenávají ve formě kódu do průkazu původu a jsou součástí údajů o psu nebo feně. Zakódované posudky hodnocených psů umožňují statistické vyhodnocení, které slouží jako jeden z podkladů pro sestavování rodičovských párů. 1.
Organizace a provádění bonitací
1.1 Bonitace se mohou zúčastnit psi a feny s minimální věkovou hranicí 15 měsíců pro knírače středního a malého. 1.2 U kníračů se provádí bonitace zpravidla jedenkrát za život. Další bonitace se může provádět pouze v průběhu řádné bonitace. Každá účast na bonitaci se zaznamenává do průkazu původu (PP) předváděného jedince. Záznam obsahuje: datum, místo konání, podpisy bonitační komise, bonitační kód a výsledek – ZAŘAZEN – VYŘAZEN – ODSTOUPIL. 1.3 U importovaných jedinců je povinnost majitele předvést svého psa k posouzení na bonitaci pořádanou klubem, i když tento pes absolvoval bonitaci v zemi, z níž byl dovezen. 1.4 Bonitace se mohou zúčastnit jen zdravá zvířata. Háravé feny musí být posouzeny zvlášť, a to až na závěr akce. 1.5 Majitel středního knírače musí předložit při bonitaci záznam v průkazu původu (PP) o výsledku rentgenového vyšetření na DKK. Záznam do PP provádí příslušná plemenná kniha na základě vyhodnocení rentgenového snímku z ČR nebo Německa. 1.6 Pro účast na bonitaci je nutné předem absolvovat výstavu, pořádanou klubem, v kategorii dospělých (mezitřída, otevřená, pracovní nebo třída vítězů). Pro zařazení do chovu je třeba ocenění nejméně velmi dobrý a to pro psa i fenu. Při nástupu na bonitaci musí být zkontrolováno tetovací číslo jedince nebo čip. V případě nečitelnosti nebude jedinec k bonitaci připuštěn. 2.
Zásady pro pořádání bonitací
2.1 Pořadateli bonitací pro střední a malé knírače jsou jednotlivé pobočky klubu. 2.2 Bonitace pro střední a malé knírače se pořádají podle potřeby poboček. 2.3 Místa a data konání bonitací jsou navrhována výborem pobočky klubu a koordinována prezídiem klubu. Jsou součástí ročního plánu klubu, který také vydává kalendář těchto akcí. 2.4 Základní kynologické organizace, ve kterých se pořádají bonitace, mohou svá zařízení propůjčit nebo pronajmout pobočce klubu za předem dohodnutý poplatek. 2.5 V případě, že areál ZKO byl klubu pro tuto akci pronajat, má klub právo žádat od jejího vedení zajištění technického a materiálového vybavení, potřebného pro bonitaci. 3.
Práva a povinnosti pořadatelů
3.1 Přihlášky na akci odeslat majitelům psů nejpozději 8 týdnů před termínem konání akce. 3.2 Žádat od majitele psa, přihlášeného na akci, úhradu poplatků i v případě, že se akce nezúčastní. 3.3 Ve zdůvodněných případech odvolat konání akce, tuto skutečnost oznámit včas všem majitelům přihlášených psů a delegovaným funkcionářům. 3.4 V případě bodu 3.3 je možné uskutečnit bonitaci v náhradním termínu po předchozí dohodě s prezídiem klubu.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
28
3.5 Nejpozději 4 týdny před bonitací kníračů si pořádající pobočka zajistí účast rozhodčího exteriéru. 3.6 Na akci zajistit veterinární službu. O povolení akce je nutno požádat příslušnou veterinární správu pokud to vyžaduje veterinární zákon, a odbor životního prostředí příslušného místního či městského úřadu na jehož katastru se akce koná. 3.7 Pro bonitaci středních a malých kníračů výbor pobočky zajistí figuranta. 3.8 Uhradit delegovaným posuzovatelům, včetně poradců chovu a figuranta, posudečné a použitý dopravní prostředek. V případě použití vlastního automobilu platí ceník podle aktuálního usnesení ČMKU. 3.9 Zajistit odpovídající ubytování pro rozhodčího a ostatní členy bonitační komise. 3.10 Včas vyplnit záhlaví bonitačních karet se všemi údaji o psovi – feně. 4.
Práva a povinnosti majitelů psů
4.1 Podat včas přihlášku včetně zaplacení poplatku. 4.2 Předložit průkaz původu psa – feny. 4.3 Dostavit se včas na místo konání akce a řídit se pokyny pořadatelů, včetně pokynů uvedených v propozicích. 4.4 Obdržet originál bonitační karty se všemi záznamy. Jednu kopii obdrží ÚPCH toho kterého velikostního rázu, druhou kopii OPCH. 4.5 Žádat na závěr akce zdůvodnění zadaného kódu. 4.6 Nechat si zapsat výsledek bonitace do průkazu původu předvedeného jedince ihned po bonitaci. 4.7 Majitel psa – feny malého a středního knírače od bonitace může odstoupit (maximálně dvakrát). Důvody odstoupení sdělí předsedovi komise. Poplatek za nedokončenou bonitaci se nevrací. Bonitační komise je povinna do průkazu původu jedince v řádku bonitace zapsat – datum, místo konání a "odstoupil". Bonitaci lze opakovat jen v rámci řádné bonitace a to nejdříve za 1/2 roku, v celém rozsahu a po zaplacení celého poplatku. 4.8 V případě účasti na bonitaci v jiné oblasti zašle OPCH pořádající pobočky bonitační kartu příslušnému OPCH do 14 dnů po akci. 4.9 Majitel ručí za veškeré škody, způsobené jeho psem – fenou. 4.10 Majitel psa nebo feny, kterým dorostly zuby po řádné bonitaci, může z chovatelských důvodů požádat o přebonitaci zubů. Přebonitovaný jedinec musí mít čitelné tetovací číslo nebo čip, jinak nebude přebonitace provedena. V případě ztráty zubů, na které je vystaveno platné veterinární potvrzení ověřené příslušným poradcem chovu v průkazu původu psa – feny, jsou chybějící zuby uváděny v bonitačním kódu malými písmenky od konce abecedy – „z“ – ztráta 1 zubu, „y“ – ztráta 2 zubů, „x“ – ztráta 3 zubů atd. Zuby neprořezané, byť doložené rtg snímkem, nejsou uznávány pro bonitaci a takový jedinec je považován za chudozubého a je hodnocen podle Specifických podmínek pro zařazování kníračů do chovu. 5.
Bonitační komise
5.1 Posuzování psů na bonitacích mohou provádět rozhodčí – specialisté pro knírače. Pořádající pobočka zajistí, aby na bonitaci posuzovali stejní rozhodčí exteriéru nejvýše dvakrát za sebou. Pak je nutné, aby pobočka zajistila na další bonitaci jiného oprávněného rozhodčího.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
29
Bonitační komise nesmí posuzovat knírače, který je v majetku člena této komise nebo jeho blízkého příbuzného. 5.2 Bonitační komise pro střední a malé knírače je dvoučlenná a posuzuje kolektivně. Tvoří ji: a) Rozhodčí pro exteriér – specialista pro knírače, který je zároveň zodpovědný za činnost celé komise. b) Příslušný poradce chovu; v případě, že jsou v kraji OPCH dva, může být v komisi oblastní poradce chovu druhý. Členem může být také předseda pobočky klubu místo příslušného oblastního poradce chovu tehdy, když se tento nemůže akce z vážných důvodů zúčastnit c) Dalším členem komise může být ÚPCH. V případě, že se dostaví z vlastní iniciativy, může se zúčastnit posuzování s poradním hlasem (v tomto případě bez nároku na finanční úhradu). 5.3 Maximální počet přihlášených jedinců pro jednu bonitační komisi je 30. 5.4 Všichni členové komise po celou dobu hodnocení psů spolupracují a rozhodují o jejich zařazení do chovu. Před začátkem posuzování zajistí bonitační komise kontrolu tetovacího čísla nebo čipu předváděného jedince a jeho soulad s průkazem původu. U nečitelných tetovacích čísel a čipů nebude provedena bonitace. Předseda komise doporučí majiteli přetetování nebo očipování jedince. Přetetování se provede do levé předkolenní řasy nebo do pravého ušního boltce a musí být zaznamenáno v průkazu původu jedince. Čipování bude provedeno dle směrnice Veterinární komory ČR. 5.5 Bonitační komise je povinna dle rozhodnutí majitele: a) Zapsat bonitační kód do průkazu původu posuzovaného jedince, vyplnit bonitační kartu a písemně vyjádřit, zda je zařazen či vyřazen z chovu. b) Výsledek posouzení potvrdit v průkazu původu a na bonitační kartě podpisy členů bonitační komise. c) Předat průkaz původu a kopii bonitační karty majiteli psa, nebo jeho zástupci a odůvodnit výsledek bonitace. d) ÚPCH obdrží jednu kopii, OPCH archivuje druhou kopii bonitační karty; u jedinců z jiných oblastí tyto kopie OPCH pořádající pobočky odešle nejpozději do 14 dnů příslušnému OPCH. 5.6 Bonitační kód se skládá ze tří částí od sebe oddělených lomítkem. K vyjádření exteriéru slouží písmena a číslice, k hodnocení povahy, případně zkoušky odvahy u jedinců, kteří ji absolvují, se užívají pouze číslice. V hodnoceném exteriéru se do kódu vyznačují pouze výrazné vady. Méně výrazné nedostatky se vypisují na bonitační kartu slovně. První číslice označuje skus, za ní v případě chybějících zubů se uvádějí malá písmena abecedy, podle počtu chybějících zubů (počínaje -"a" při jednom chybějícím zubu). V případě ztráty zubů, na kterou je vystaveno platné veterinární potvrzení ověřené příslušným poradcem chovu, uvádí se písmenka od konce abecedy („z“ – ztráta 1 zubu, „y“ – ztráta 2 zubů atd.). V případě zdvojených zubů se uvádí malá písmena zdvojená, podle abecedy a počtu zdvojených zubů („aa“ jedenkrát zdvojený zub, „bb“ dva zdvojené zuby atd.). Následuje další číslice, která označuje barvu oka a dále vlastní kód. Reakce na střelbu u malých a středních kníračů se zapisuje do bonitační karty písmenem „S“ na konec kódu. 5.7 Zkouška odvahy na základě žádosti majitele psa je možná i u malých a středních kníračů. 5.8 Příslušný OPCH zpracuje výsledky bonitace do přehledu, který zašle po jednom vyhotovení: ÚPCH, OPCH všech poboček a plemenné knize. Ve vyhodnocení je nutno také vypsat kódy barva/ ucho/ chody v tomto pořadí a číslo zápisu obou rodičů. Musí být zde i poznačeno, pokud je nečitelné tetovací číslo nebo čip bonitovaného jedince.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927 6.
30
Hodnocení povahových vlastností
6.1 Prostor pro přezkušování povahových vlastností musí být vymezen tak, aby byly vyloučeny vnější vlivy, které by mohly hodnoceného jedince výrazně negativně ovlivnit. Diváci bez psů mohou být nejblíže 30 m od místa přezkušování povahových vlastností. Nejdříve se přezkušují všichni přítomní psi, poté feny – bez ohledu na velikostní ráz. Háravé feny zcela nakonec. Hodnocení povahových vlastností u malých a středních kníračů se vyjádří jen jednou známkou. 6.2 Zkouška povahy: platí pro malé a střední knírače a) Posuzování povahových vlastností začíná hned po nástupu psa do kruhu a pokračuje v průběhu celé bonitace. Posuzuje se chování psa při vážení, měření, kontrole chrupu, kontrole tetovacího čísla nebo čipu, pohybu v kruhu. b) Chování psa vůči jednotlivci: psovod má svého psa upoutaného na prověšeném vodítku a jde normálním krokem k rozhodčímu. Před rozhodčím se psovod se psem zastaví, je lhostejné jakou polohu pes zaujme. c) Po krátkém rozhovoru podá rozhodčí psovodovi ruku, poté promluví na psa a pohladí ho. Pokud pes jeví náznaky agresivity, rozhodčí se vyhne kontaktu se psem. Pes by se měl chovat klidně, neutrálně nebo přátelsky. Neměl by být bázlivý ani agresivní. d) Chování psa vůči skupině lidí: šest osob utvoří skupinu, volně se pohybující a komunikující mezi sebou. Majitel psa prochází několikrát se psem na vodítku skupinou lidí a alespoň jednou se zastaví. Jakékoliv ztížení zkoušky nepřirozenými nebo prudkými pohyby, hlasitým hovorem, křikem, tísněním psa je nepřípustné. Pes se má chovat přirozeně, bez známek strachu, nesmí být majitelem ovlivňován. e) Lhostejnost k výstřelům: psovod se psem se dostaví na místo určené k přezkušování lhostejnosti k výstřelu. Libovolným způsobem zaměstná psa hrou (aport, hadr apod.). V průběhu této činnosti se dvakrát vystřelí ze vzdálenosti 20 m s časovým odstupem 5 vteřin startovací pistolí ráže 6 mm. Reakce psa na střelbu se hodnotí dle uvážení rozhodčího. Případná negativní reakce se uvádí podle čl. 5.6 do bonitačního kódu. Při celkovém negativním projevu psa v průběhu bonitace je reakce na střelbu rozhodujícím kritériem pro jeho vyřazení z chovu v důsledku neodpovídající povahy. V průběhu zkoušky povahy se používá náhubek jen u agresivních jedinců. Hodnocení zkoušky povahy Hodnotí se celkový projev psa po celou dobu konání bonitace. Charakteristika kódových čísel: 1 – bázlivý, plachý (vyřazen pro povahu) Při posuzování problémový, bojí se kontaktu s jinými lidmi, téměř neposouditelný, bojí se střelby. 3 – nervózní, náznak bázlivosti, dráždivý Při posuzování je pes nervózní z kontaktu s jinými lidmi, nedůvěřivý, náznak bázlivosti. 4 – náznak agresivity,těžko ovladatelný Při posuzování velmi dominantní, náznak agresivity, ale ještě zvladatelný. 5 – vyrovnaný, sebevědomý (žádaná povaha) Přátelská, vyrovnaná povaha, naprosto sebevědomý projev po celou dobu hodnocení. 6 – důvěřivý, dostatečně sebevědomý Při posuzování přátelský, důvěřivý, dostatečně sebevědomý. 7 – náznaky flegmatičnosti Při posuzování klidný, přátelský, oslabená pozornost bez náznaků bázlivosti.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
31
9 – zcela flegmatický (vyřazen pro povahu) Zcela flegmatický, nebojí se, nereaguje na podněty. 6.3 Zkouška odvahy Tato část přezkušování není povinná, na základě žádosti majitele psa je možná i u malých a středních kníračů. Podmínkou účasti je zařazení do chovu u bonitace. Časový odstup od bonitace není stanoven, je možné ji absolvovat ve stejný den. U malých a středních kníračů je nutné, aby pořádající pobočka zajistila vhodného figuranta a odpovídající rukáv. Při přepadu se provádí jen náznak úderu. Pes smí být opatřen pouze kovovým jednořadým obojkem. U obou zkoušek – přepadu i zadržení s protiútokem je možné psa povzbuzovat a chválit. a)
Přepadení:
Figurant je schován v úkrytu (maketě). Ve vzdálenosti 20 kroků od tohoto úkrytu je na povrchu země označen vymezený prostor. Psovod jde se svým psem volně u nohy (může psa přidržovat za obojek) směrem do vymezeného prostoru. Jakmile do něj vstoupí, dá rozhodčí pokyn figurantovi k útoku. Ihned po vyběhnutí figuranta z úkrytu (směrem do psa), vypouští psovod psa a zůstává stát ve vymezeném prostoru. Po zákusu dostává pes od figuranta dva údery měkkým obuškem na méně citlivá místa (na stehna, po stranách těla, na krajinu kohoutku). Psovod může psa povzbuzovat. Na pokyn rozhodčího ukončí figurant boj. Psovod, který po celou dobu boje stál ve vyznačeném prostoru, jde ke psu. Pouštění se nehodnotí. b)
Zadržení s protiútokem:
Po ukončení cviku a) se psovod přesune se psem volně u nohy nebo přidržovaným za obojek do vymezeného prostoru. Figurant se na povel rozhodčího rozběhne směrem od psa na vzdálenost cca 70 – 80 kroků, na pokyn rozhodčího vypouští psovod psa. Když pes dobíhá k figurantovi na vzdálenost asi 30 kroků, figurant podnikne protiútok a s křikem a výhružnými pohyby útočí na psa. Údery jsou pouze naznačovány. Psovod může psa povzbuzovat. Pouštění se nehodnotí. Psovod, který po vypuštění psa i nadále zůstal ve vymezeném prostoru, jde ke psu až po ukončení boje a na povel rozhodčího. Hodnocení zkoušky odvahy: Zkouška odvahy se hodnotí kódem 1 až 5. Hodnocení zkoušky odvahy nemá vliv na zařazení či vyřazení psa – feny z chovu. a)
Přepadení:
1 – žádná bojovnost Pes psovoda nebrání, po přepadu figurantem se bojí a dává se na útěk. Pes se sice zakousne do rukávu, ale po úderu obuškem pustí a přes pokračující útok na psa se pes bojí a nechá se vyhnat. 2 – malá bojovnost Pes se nezakusuje nebo jen slabě a hned pouští, figuranta se však nebojí, blokuje figuranta přes pokračující útok na psa. Zakousne se do rukávu, po úderu obuškem pustí, nenechá se však vyhnat. 3 – dostatečná bojovnost Pes psovoda brání, zákus je nervózní. Pes se zakousne se do rukávu, po úderu obuškem pustí, ale i přes pokračující útok na psa zákus obnovuje. 4 – dobrá bojovnost Pes psovoda dobře brání, hned nebo po malém zaváhání se zakusuje, vydrží oba údery obuškem. Pokud se utrhne z důvodu špatného uchopení rukávu, okamžitě obnovuje zákus. 5 – velmi dobrá bojovnost Pes energicky brání psovoda, má razantní zákus, výrazně bojuje s pomocníkem.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927 b)
32
Zadržení s protiútokem:
1 – žádná tvrdost Pes se dá figurantem zahnat a bojí se ho. 2 – malá tvrdost Pes se figuranta nebojí. Doběhne až k němu, blokuje ho nebo na něj skáče. Nezakusuje se nebo jen slabě a hned pouští, nenechá se však vyhnat. 3 – dostatečná tvrdost Pes se figurantovi vyhne, otočí se a pak se zakusuje. Zákus je nervózní, reaguje na nápřahy obuškem, ale nepouští. 4 – dobrá tvrdost Pes běží až k figurantovi, před zákusem zaváhá, ale pak se zakusuje a drží, nereaguje na nápřahy. 5 – velmi dobrá tvrdost Pes se sebevědomě a energicky zakusuje do rukávu dobrým zákusem, bez ohledu na švihání obuškem. Výrazně bojuje. Pokud se utrhne z důvodu špatného uchopení rukávu, musí zákus okamžitě energicky obnovit. 7.
Závěrečná ustanovení.
Všechny změny byly projednány a schváleny na řádné konferenci Klubu chovatelů kníračů ČR 1927 v Pardubicích dne 26.11. 2011. Bonitační řád je platný od 1.4.2012. Jedinci, kteří byli zařazení do chovu podle předchozího platného bonitačního řádu, zůstávají dále chovní.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
33
SPECIFICKÉ PODMÍNKY PRO ZAŘAZOVÁNÍ KNÍRAČŮ DO CHOVU Klubu chovatelů kníračů České republiky 1927 Tyto specifické podmínky pro zařazování kníračů do chovu byli vytvořeny s ohledem na cílevědomou a postupnou chovatelskou práci Klubu chovatelů kníračů ČR 1927. Pozoruhodné, těžké a vyřazující vady podle nových standardů slouží jako orientační pro činnost rozhodčích na výstavách a dalších akcích klubu. KRITERIA PRO VYŘAZOVÁNÍ Z CHOVU: Ve všech bodech se jedná o výraznou míru popsaných vad, pokud není jinak přesně specifikováno. 1. Obecně platná: * Pohlavní orgány – kryptorchismus, monorchismus a tříselné kanály umožňující vtažení varlete do břišní dutiny. * Zakrývání vad – psi a feny, u nichž byl proveden operativní zákrok nebo barvení k odstranění nebo zakrytí nějaké anatomické nebo exteriérové vady, vyřazující z chovu (bílé skvrny, kryptorchismus apod). * Povahové vlastnosti – ohodnocení povahy nebo povahových vloh kódem 1 a 9. 2. Celkový vzhled: * vzhled hladkosrstého pinče, zcela netypický * příliš lehký, chrtovitý * příliš těžký a málo ušlechtilý, zcela netypický pro přílišnou hrubost a lymfatičnost, teriérský typ 3. Výška: U všech tří velikostních rázů se toleruje 1 cm od standardu jako mezní chyba při měření. Kohoutkovou výšku může měřit pouze delegovaný rozhodčí pro exteriér a jen za osobní asistence druhého člena bonitační komise. K měření může být používáno pouze kovové měřidlo, které každý rozhodčí obdržel od klubu. Horní bod měření – kohoutek je tvořen okraji lopatkových chrupavek a je třeba ho před přiložením měřidla určit pohmatem. Svislá část měřidla musí zachovat svislost a nemusí být nezbytně přiložena k přední končetině psa – feny. Měření se musí provádět v klidném prostředí a pouze za přítomnosti členů komise a majitele psa nebo feny. K měření musí být k dispozici rovná, pevná a neklouzavá plocha buď na zemi nebo na stole. Kohoutkovou výšku nutno měřit nejméně třikrát pod vizuální kontrolou druhého člena komise a naměřená hodnota musí být ohlašována nahlas, aby ji slyšel i majitel psa nebo feny. K měření mohou být předvedeni pouze psi nebo feny dobře k tomuto procesu připravení. Pes nebo fena musí při měření stát v korektním postoji, tj. přirozeně zaúhlené a na podložce postavené končetiny a přirozeně nesená hlava (hrdlo psa musí být ve výši páteře). Ostatní měření: Kovovým měřidlem je ještě stanovována délka trupu (měřícími body jsou výběžek kosti prsní vepředu a sedací hrbol pánve pro měření vzadu). Správné změření délky trupu rovněž závisí na splnění podmínek, uvedených pro měření kohoutkové výšky. Páskovou mírou se pak měří délka hlavy (měřícími body jsou týlní hrbol a špička čenichu), délka hřbetu (měřícími body jsou kohoutek a kořen ocasu). 4. Hlava: * atypická, pinčí
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
34
5. Oko: * dravčí – č. 4 a 5; v chovném páru se smí spojit barva oka 2 nebo 3 pouze s barvou 0 nebo 1 Trvale vyřazující vadou je pozitivní vyšetření na dědičnou oční vadu. Pro malé knírače dále platí: Všechna zvířata využitá v chovu po 01.07.2006 musí mít v průkazu původu zapsáno od kompetentního veterinárního lékaře vyšetření na dědičné oční vady (DOV) s negativním výsledkem ne starší 2 let. Jinak mu nemůže být vystaven krycí list. Platí i pro zahraniční krytí. 6. Ucho: U kníračů lze tolerovat nekupírované, malé postavené ucho. V bonitační kartě musí být evidováno a případně popsáno přesné postavení a tvar ucha. (Doporučení pro rozhodčí a poradce chovu – jedinec s tímto uchem by neměl získat významné ocenění jako vítěz třídy, vítěz výstavy, primus junior atd.) 7. Ocas: Na vůli chovatele zatím zůstává, zda nechá kupírovat ocasy nebo ne. Je však povinností chovatele upozornit předem nabyvatele štěněte s kupírovaným ocasem na případné těžkosti s účastí na výstavách v zemích, ve kterých je kupírování ocasů zákonem zakázáno. Vadné nesení či nasazení ocasu k hlavě vychýlené se označí v bonitačním kódu. 8. Srst: 8.1 (všechny barevné rázy) * hladkosrstost * chybějící vous, obočí * příliš měkká, dlouhá a zvlněná při min. délce 2,5 cm * kudrnatá * bílé znaky na prsou s nepigmentovanou kůží 8.2 černý ráz *
hnědý nebo šedý odstín převažující po celém těle
8.3 pepř a sůl *
ostře ohraničené světlé znaky
*
hnědá podsada po celém těle
*
výrazně černé sedlo a úhoří pruh bez náznaku propepření
8.4 černostříbřitý *
hnědý nebo šedý odstín převažující po celém těle
*
prokvetlost výrazná po celém těle ve spojení s neostře ohraničenými znaky
8.5 Výskyt jinobarevných štěňat: a) Ve vrhu, kde se vyskytnou jinobarevná štěňata, budou tato štěňata v přihlášce vrhu příslušným poradcem chovu a následně v průkazu původu plemennou knihou v rubrice bonitace označena písmenem „S“ (souhlasná barva s rodiči) nebo písmenem „N“ (nesouhlasná barva s rodiči). b) Všechna štěňata z takového vrhu budou zvlášť evidována ÚPCH. Mohou se zúčastňovat výstav a sportovních akcí bez omezení se zařazením podle skutečné barvy. c) Spojení rodičovského páru takového vrhu se nesmí opakovat!
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
35
d) V případě výjimečně kvalitních jedinců může o jejich zařazení do chovu podle skutečné barvy na 3 vrhy rozhodnout prezídium klubu na základě doporučení ÚPCH a posouzení samostatnou bonitační komisí, jejímž členem musí být ÚPCH nebo jím stanovený odborný zástupce. Bonitace je společná podle systému základních bonitací velkých kníračů, ale nelze ji opakovat! e) Chovatel musí případné zájemce o štěňata na tyto komplikace před koupí písemně upozornit.
9. Zuby: skus
* klešťový, předkus, podkus, šikmý, * řezáky nepravidelně uložené, * řezáky slabě vyvinuté (atrofické) mimo psinkového chrupu * alveolární výklon
chudozubost – tolerují se tyto chybějící zuby: ráz knírače
pes
fena
velký
plnochrupý
plnochrupá
střední
plnochrupý
plnochrupá
malý
2x M3 nebo 2x P1 (tj. 2 zuby, ne v kombinaci 1x P1 a 1x M3)
2x M3 nebo 2x P1 (tj. 2 zuby, ne v kombinaci 1x P1 a 1x M3)
V chovném páru u knírače malého musí být minimálně jeden plnochrupý. Poúrazová ztráta zubu (zubů) musí být potvrzena vedle veterinárním lékařem i příslušným poradcem chovu (OPCH nebo ÚPCH), který je k ošetření přizván. Bez ověření poradce chovu je potvrzení neplatné. Prokáže-li se rtg. vyšetřením, že pes má chybějící zub založený, ale neprořezaný, hodnotí se jako pes chudozubý! 10. Povinnost RTG DKK pro VK a SK: U VK DKK 3. a 4. stupně a SK DKK 4. stupně vyřazuje z chovu. Za rozhodující pro zařazení jedince do chovu se považuje horší nález poškození kloubu. Toto ustanovení platí pro zvířata s vyhodnocením po 01.09.2000. Pro VK platí
- pes i fena DKK 0, 1, 2 - pes i fena DKK 0, 1
- chov kontrolovaný - chov výkonnostní
Pro zařazení do chovu platí i rtg DKK a jeho vyhodnocení provedené v zemi původu – Spolkové republice Německo. Všechna zvířata využívaná v chovu po 01.07.2006 s DKK 2 nebo 3 u SK, u VK s DKK 2, mohou být do chovného páru zařazena pouze s jedincem DKK negativním (DKK 0). Platí i pro zahraniční krytí! Výsledky vyšetření na DKK provedené v Německu musí majitel knírače zaslat v kopii ihned po obdržení příslušnému ÚPCH. 11. Povaha * bázlivá – kód 1 * flegmatická – kód 9 12. Závěrečná ustanovení: Všechny změny byly projednány a schváleny na řádné konferenci Klubu chovatelů kníračů v Pardubicích dne 26. listopadu 2011 a takto upravené Specifické podmínky pro zařazování kníračů do chovu jsou platné od 1.4.2012. Pokud v těchto normativech není uvedeno jinak, platí normativy ČMKU.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
36
KÁRNÝ ŘÁD Klubu chovatelů kníračů ČR 1927 §1 Účel kárného řádu Tento kárný řád upravuje postup kárných orgánů Klubu chovatelů kníračů ČR 1927 (dále jen „KCHK ČR 1927“), práva a povinnosti účastníků kárného řízení a úkony, které s kárným řízením bezprostředně souvisejí tak, aby byl nejen spolehlivě zjištěn skutkový stav kárného provinění, ale i uloženo odpovídající kárné opatření (trest). §2 Kárné provinění 1. Kárného provinění se dopustí člen KCHK ČR 1927, který byť i z nedbalosti a) porušuje stanovy KCHK ČR 1927, směrnice, řády a jiné normativy klubu, b) neplní rozhodnutí příslušných orgánů KCHK ČR 1927, c) při soutěžích, závodech a jiných výcvikových a chovatelských akcích, pořádaných ČKS, MSK, ČMKU a FCI nevhodně zachází se psem, pokud nejde o trestný čin nebo přestupek a jeho chování neodpovídá slušným mravům v duchu morálního kodexu. 2. Kárné provinění nelze projednat, uplyne-li od jeho spáchání jeden rok. §3 Kárné opatření 1. Kárná komise může za kárné provinění uložit kárné opatření. 2. Kárnými opatřeními jsou: a) písemné napomenutí, b) dočasný zákaz činnosti – chovatelské, výcvikové, závodní či výkonu jiné funkce, c) v subjektech KCHK ČR 1927, a to na dobu až 5 let, d) trvalý zákaz činnosti – chovatelské, výcvikové, závodní či výkonu jiné funkce v subjektech KCHK ČR 1927, e) vyloučení z KCHK ČR 1927. 3. Při rozhodování o tom, jaké kárné opatření má být uloženo, je nutno mít na zřeteli především jeho výchovný účel. Je nutno objektivně zjistit skutkový stav a dbát na to, aby opatření bylo přiměřené závažnosti provinění. 4. Kárná komise může po projednání případu v kárném řízení vyslovit vinu kárně obviněného a přesto upustit od uložení kárného opatření, zejména tehdy, jestliže se kárně obviněný přiznal, projevil účinnou lítost, nahradil způsobenou škodu apod. 5. Kárná komise může též rozhodnout, že se kárné rozhodnutí po nabytí právní moci uveřejní v odborném kynologickém tisku. §4 Účastníci kárného řízení Účastníkem kárného řízení je člen KCHK ČR 1927, proti němuž bylo zahájeno kárné řízení (kárně obviněný) a kárný žalobce. §5 Práva kárně obviněného Kárně obviněný má právo: a) Vyjádřit se k návrhu na zahájení kárného řízení a ke kárné žalobě.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
37
b) Nahlížet do kárného spisu a činit si z něho výpisy. c) Navrhovat provádění důkazů. d) Účastnit se jednání před kárnou komisí, klást otázky svědkům a znalcům, vyjadřovat se k prováděným důkazům a během řízení se vyjadřovat k věci samotné. e) Podávat opravný prostředek k soudu proti rozhodnutí kárné komise v případě, že již podle Stanov nebo tohoto Kárného řádu nelze řádný opravný prostředek podat. f) Zvolit si po podání kárné žaloby z řad členů KCHK ČR 1927 svého zástupce; zástupcem si může zvolit i advokáta. Zastoupení je možné použít na základě udělení písemné plné moci, která je v jednom originále předložena kárné komisi. §6 Kárné orgány 1. Kárné orgány jsou: a) kárná komise – jako orgán základního stupně, která projednává a rozhoduje kárných proviněních podle tohoto kárného řádu, b) prezídium KCHK ČR 1927 – jako odvolací orgán, který projednává a rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím kárné komise. 2. K sepsání protokolů o úkonech kárné komise se zpravidla přibere z řad členů KCHK ČR 1927 zapisovatel. §7 Kárná komise 1. Kárnou komisi ve složení předseda a dva členové jmenuje prezídium KCHK ČR 1927. 2. Předsedou a členem kárné komise nemůže být jmenován člen prezídia KCHK ČR 1927 ani člen revizní komise KCHK ČR 1927. 3. Kárné řízení zahajuje kárná komise a to nejpozději do jednoho měsíce od data doručení podnětu k projednání kárného obvinění respektive kárné žaloby dále jen „kárná žaloba“. 4. Z rozhodování o projednávání věci je vyloučen člen kárné komise, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o jeho podjatosti pro jeho poměr k projednávané věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům. O vyloučení člena kárné komise rozhoduje prezídium KCHK ČR 1927 na návrh kárně obviněného, nebo kteréhokoliv z členů kárné komise. Postup před zahájením řízení §8 Kárný žalobce 1. Funkci kárného žalobce zastává člen prezídia KCHK ČR 1927 zvolený Konferencí do funkce předsedy organizační komise, případně jiný prezídiem KCHK ČR 1927 pověřený člen klubu. 2. Kárný žalobce je povinen stíhat každé kárné provinění člena KCHK ČR 1927, o němž se při výkonu své funkce dozví. Jakmile se dozví, že se člen KCHK ČR 1927 mohl dopustit kárného provinění, je povinen učinit vše pro to, aby věc byla náležitě objasněna. Celé přípravné šetření provádí kárný žalobce s největším urychlením; přitom dbá zejména, aby nedošlo k promlčení kárného stíhání. 3. Dojde-li k odložení věci, která byla šetřena na základě oznámení, uvědomí o tom kárný žalobce oznamovatele přípisem se stručným uvedením důvodů, proč člen KCHK ČR 1927 není kárně stíhán. 4. V případě, že věc není odložena jako bezpředmětná pro její nejasnost či nedostatek důkazů, či z důvodů promlčení, kárný žalobce podá žalobu. Žaloba obsahuje popis skutku, kterého se měl kárně obviněný dopustit, odůvodnění a návrh na provedení důkazů při jednání kárné
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
38
komise. Kárný žalobce zašle stejnopis kárné žaloby do vlastních rukou kárně obviněnému na jeho poslední známou adresu. V případě, že již v tomto stádiu řízení má kárně obviněný zvoleného zástupce a jeho plná moc je založena ve spisu, doručují se veškeré písemnosti zvolenému zástupci kárně obviněného do vlastních rukou. §9 Předběžné opatření 1. Dopustí-li se člen KCHK ČR 1927 závažného provinění a je důvodná obava, že by výkon rozhodnutí kárné komise byl ohrožen nebo byl neúčinným, může prezident KCHK ČR 1927 na návrh kteréhokoliv orgánu KCHK ČR 1927 nařídit předběžné opatření. 2. Předběžným opatřením lze rozhodnout pouze o opatřeních podle §3, odst. 2, písm. b) tohoto kárného řádu. Předběžné opatření musí být vyhotoveno písemně, musí být řádně odůvodněno a musí obsahovat poučení o opravném prostředku. 3. Předběžné opatření musí být doručeno členovi KCHK ČR 1927, jehož se týká, do vlastních rukou. Předběžné opatření se současně předloží kárnému žalobci s návrhem na podání kárné žaloby. 4. Proti předběžnému opatření může dotčený člen KCHK ČR 1927 podat do 15 dnů od jeho doručení prezídiu KCHK ČR 1927 řádně odůvodněnou stížnost; stížnost nemá odkladný účinek. 5. Prezident KCHK ČR 1927 může na základě skutečností ve stížnosti uvedených sám předběžné opatření zrušit. Pokud tak neučiní a kárná žaloba již byla podána, postoupí stížnost neprodleně k rozhodnutí kárné komisi. Pokud žaloba ještě nebyla podána, o stížnosti proti předběžnému opatření rozhodne prezídium KCHK ČR 1927. 6. Kárná komise není při rozhodování o kárném provinění vázána předběžným opatřením; jestliže však rozhodne o kárném opatření podle §3, odst.2, písm. b) tohoto kárného řádu, vždy započítá do doby jeho výkonu dobu, po kterou byl tímto předběžným opatřením kárně obviněný skutečně postižen. Řízení před kárnou komisí § 10 Zahájení kárného řízení 1. Kárné řízení (dále jen „řízení“) se koná na základě kárné žaloby, kterou podává a v řízení zastupuje kárný žalobce. 2. Řízení je zahájeno, jakmile je kárné komisi doručena kárná žaloba. 3. Řízení může kárná komise při neveřejném zasedání zastavit usnesením, jestliže: a) členství v KCHK ČR 1927 kárně obviněného bylo již ukončeno, b) kárná žaloba byla podána opožděně a skutek je již promlčen (po 1 roce), c) jde-li o provinění, za které již bylo kárně obviněnému pravomocně uloženo kárné opatření. 4. Předseda kárné komise doručí kárně obviněnému do vlastních rukou stejnopis kárné žaloby a oznámení termínu a místa ústního projednávání žaloby. Současně mu určí lhůtu, ne kratší než 10 dnů, v níž se ke kárné žalobě může vyjádřit. V pozvání k ústnímu projednávání kárné žaloby musí být kárně stíhaný upozorněn na následky bezdůvodného nedostavení se k jednání. Nedostaví-li se kárně stíhaný, který byl řádně pozván ke kárnému jednání bez řádné omluvy, může kárná komise jednat a rozhodnout v jeho nepřítomnosti. 5. Kárně obviněný a kárný žalobce musí mít od doručení předvolání k ústnímu projednávání žaloby nejméně pětidenní lhůtu na přípravu; nebyla-li lhůta dodržena, je možno konat jednání jen s jejich souhlasem.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
39 § 11 Jednání
1. Jednání kárné komise je neveřejné. Na žádost může kárná komise po předchozím vyjádření kárného žalobce a kárně obviněného připustit účast dalších osob, zejména toho, kdo byl činem obviněného dotčen na svých právech. 2. O jednání se pořídí zápis, který diktuje předseda kárné komise. Zápis má poskytovat výstižný obraz o průběhu jednání. Mimo to musí být v zápise uvedeno den a místo jednání, složení kárné komise, označení kárného žalobce a jméno a příjmení kárně obviněného včetně data narození a bydliště a v případě, že si zvolil zástupce i jeho nacionále. 3. Po zahájení jednání přednese kárný žalobce žalobu. Poté umožní kárně obviněnému, aby se k žalobě vyjádřil. V případě zastoupení na základě plné moci umožní vyjádření jeho zástupci. Není-li přítomen, nebo nevyužil-li právo se ústně vyjádřit, přečte se jeho písemné vyjádření k žalobě. 4. Poté následuje dokazování. Za důkaz slouží vše, co může přispět k objasnění věci. Ukáželi se v průběhu jednání potřeba doplnit řízení důkazy, jež nelze hned opatřit, kárná komise jednání odročí. 5. Po skončení dokazování udělí předseda kárné komise slovo k závěrečné řeči. Nejprve hovoří kárný žalobce, poté zástupce obviněného a naposledy se vyjadřuje obviněný. Je-li kárně obviněných více, určí pořadí závěrečných řečí zástupců obviněných a obviněných předseda kárné komise. 6. Po ukončeném ústním jednání následuje tajná porada kárné komise. Hlasuje se v abecedním pořádku s tím, že předseda kárné komise hlasuje jako poslední. Rozhoduje většina hlasů. Nejprve se hlasuje o vině, v případě uznání viny se obdobně hlasuje o konkrétním kárném opatření. § 12 Rozhodnutí 1. Kárná komise může rozhodnout jen o skutku, který je uveden v kárné žalobě. Uzná-li svým rozhodnutím obviněného vinným, uloží mu kárné opatření. V případě, že vina obviněného není prokázána, kárná komise jej zprostí žaloby nebo řízení přeruší či zastaví a toto rozhodnutí postoupí prezídiu KCHK ČR 1927 jedním stejnopisem. 2. Po skončení porady kárné komise dle § 11 odst. 6 vyhlásí předseda kárné komise rozhodnutí s jeho odůvodněním a poučením o opravném prostředku. 3. Rozhodnutí se vždy vyhotoví písemně. Rozhodnutí musí obsahovat složení kárné komise, den a místo vyhlášení rozhodnutí, jméno a příjmení kárně obviněného (případně jeho zástupce), včetně data narození, bydliště, popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, výrok o vině, výrok o kárném opatření popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce, výrok o úhradě nákladů řízení, odůvodnění rozhodnutí a poučení o opravném prostředku. V odůvodnění rozhodnutí musí být přesně, stručně a výstižně uvedeno, na základě kterých zjištěných skutečností a důkazů bylo rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí podepíše předseda kárné komise. Opis rozhodnutí se doručí nejpozději do 15 dnů po vyhlášení do vlastních rukou kárně obviněnému, v případě zastoupení jeho zástupci a kárnému žalobci. Ve stejné lhůtě se opis zašle prezídiu KCHK ČR 1927. § 13 Opravné prostředky 1. Rozhodnutí kárné komise lze napadnout odvoláním. Odvolání může podat kárně obviněný a kárný žalobce, a to písemně u kárné komise do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení kárného rozhodnutí. Odvolání je podáno včas, bylo-li v uvedené lhůtě podáno k poštovní přepravě.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
40
2. Včas podané odvolání má odkladný účinek. Odvolání podané opožděně kárná komise zamítne. Předseda kárné komise je oprávněn ve výjimečných případech prominout zmeškání lhůty k podání odvolání, jestliže kárně obviněný zmeškal lhůtu z omluvitelného důvodu a podal návrh na prominutí zmeškání lhůty do 15 dnů po odpadnutí překážky společně s odvoláním. 3. Předseda kárné komise doručí stejnopis odvolání druhému účastníku a předloží odvolání s celým spisem prezídiu KCHK ČR 1927 do 8 dnů od doručení odvolání. § 14 Řízení o odvolání 1. O odvolání rozhoduje prezídium KCHK ČR 1927. Na lhůtu pro předvolání k jednání, na účast při něm a na jeho průběh se užije obdobně ustanovení o jednání před kárnou komisí. Důkazy se však zpravidla neprovádějí. Výjimečně může prezídium KCHK ČR 1927 řízení doplnit důkazy nezbytnými k tomu, aby mohlo o odvolání rozhodnout. 2. Prezídium KCHK ČR 1927 přezkoumá zákonnost a odůvodnění všech výroků napadeného rozhodnutí i věcnou správnost řízení, jež mu předcházelo. 3. Zjistí-li prezídium KCHK ČR 1927 v napadeném rozhodnutí vady, napadené rozhodnutí zruší a ve věci, pokud může nové rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozhodnutí správně zjištěn případně doplněn v rámci odvolacího řízení, rozhodne samo. Jinak vrátí věc kárné komisi, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednala a rozhodla. 4. Prezídium KCHK ČR 1927 nemůže samo uznat kárně obviněného vinným kárným obviněním, pro něž byl napadeným rozhodnutím zproštěn kárné obžaloby. V takovém případě vrátí věc kárné komisi, aby ve věci znovu jednala a rozhodla. 5. Přísnější kárné opatření, než jaké uložila kárná komise, může být kárně obviněnému v odvolacím řízení uloženo jen v důsledku odvolání, které v jeho neprospěch podal kárný žalobce. 6. Proti rozhodnutí prezídia KCHK ČR 1927 se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá právní moci vyhlášením a v případě nepřítomnosti kárně obviněného, nebo jeho zvoleného zástupce, jeho doručením. § 15 Zrušení pravomocného rozhodnutí 1. Pravomocné rozhodnutí kárné komise může prezídium KCHK ČR 1927 z vlastního podnětu nebo z jiného podnětu zrušit, bylo-li vydáno v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, interními předpisy KCHK ČR 1927, nebo tímto kárným řádem. Pokud byly porušeny obecně závazné předpisy nebo výše citované interní normy KCHK ČR 1927 ve prospěch kárně obviněného, může tak učinit jen do tří měsíců od právní moci rozhodnutí. 2. Po zrušení kárného rozhodnutí vrátí prezídium KCHK ČR 1927 věc kárné komisi, aby ji znovu projednala a rozhodla. § 16 Náklady řízení 1. Náklady řízení zálohuje KCHK ČR 1927. 2. Člen KCHK ČR 1927, který byl uznán pravomocně vinným, je povinen zaplatit KCHK ČR 1927 náklady, které v průběhu řízení vznikly (zákon 119/1992 Sb.). 3. Kárně obviněnému, který nebyl shledán rozhodnutím kárné komise vinným, bude uhrazena náhrada nákladů jízdného v souvislosti s jeho účastí na jednání, eventuálně prokázané náklady spojené se zastupováním z řad advokátů dle jejich platného tarifu.
Soubor předpisů KCHK ČR 1927
41 § 17 Výkon kárného opatření
1. Pravomocné rozhodnutí kárného orgánu doručí předseda kárné komise prezídiu KCHK ČR 1927. 2. Bylo-li kárným rozhodnutím uloženo kárné opatření podle §3, odst. 2, písm. b) a c), zašle prezídium KCHK ČR 1927 pravomocné rozhodnutí na příslušné pracoviště plemenné knihy k provedení výkonu kárného opatření záznamem v rejstříku chovatelských stanic. 3. Rozhodla-li kárná komise o uveřejnění pravomocného kárného rozhodnutí v odborném tisku, zašle prezídium KCHK ČR 1927 opis kárného rozhodnutí, případně stručný a srozumitelný výtah s komentářem příslušné redakci odborného kynologického tisku se žádostí o uveřejnění. 4. Byla-li kárným rozhodnutím uložena povinnost k úhradě nákladů kárného řízení dle §16 a kárně postižený tuto povinnost nesplnil, vyzve prezídium KCHK ČR 1927 písemně kárně postiženého, aby do 15 dnů ode dne doručení této výzvy náklady kárného řízení uhradil. Nezaplacení bude posuzováno jako hrubé porušení organizační kázně člena KCHK ČR 1927. § 18 Rejstřík kárných opatření 1. Pravomocná kárná opatření se zapisují do rejstříku, který vede prezídium KCHK ČR 1927 prostřednictvím jednatele. 2. Na základě žádosti člena KCHK ČR 1927, kterému bylo pravomocně uloženo kárné opatření, provede prezídium KCHK ČR 1927 výmaz vykonaného kárného opatření z rejstříku kárných opatření, jestliže se choval bezúhonně: a) jeden rok, jde-li o písemné napomenutí, b) tři roky, jde-li o dočasný zákaz činnosti. 3. Zahlazení kárného opatření se poznamená v rejstříku kárných opatření. Na člena KCHK ČR 1927, jehož kárné opatření bylo zahlazeno, se hledí, jakoby nebyl kárně postižen. § 19 Závěrečná ustanovení 1. Tento kárný řád byl přepracován v souladu s kárným řádem Českého kynologického svazu. Takto přepracovaný kárný řád nabývá platnosti 1.4.2012.