TECHNOLOGIE A MATERIÁLY
2
Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební Pardubice s. r. o., Černá za Bory 110, 533 01 Pardubice Autoři: Karel Kroulík, Lenka Štěrbová – AJ, Jan Bartoš – NJ Název projektu: Inovace odborné výuky odborných oborů Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.28/02.0033
1
TECHNOLOGIE A MATERIÁLY Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební Pardubice s. r. o., Černá za Bory 110, 533 01 Pardubice Zřizovatel:
Ing. Milan Randák, Jiránkova 2285, 530 02 Pardubice
název ŠVP:
zedník
Délka a forma vzdělání:
3 roky v denním studiu
Dosažený stupeň vzdělání:
střední vzdělání s výučním listem
platnost ŠVP: od 1. 9. 2010
Odborné cíle vzdělávání v předmětu technologie a materiály Cílem vyučovacího předmětu technologie a materiály je poskytnout žákům odborné vědomosti v oblasti pracovních metod a technologických postupů, a to zejména u zednických prací, dále vědomosti o stavebních materiálech a výrobcích, jejich technických a užitných vlastnostech, o způsobech jejich zpracováni a použití ve stavební výrobě. Cílové vědomosti jsou zaměřeny na základní pracovní procesy a technologické postupy při pracovních činnostech na stavbách, na výběr pracovních pomůcek, nářadí, stavebních strojů a materiálů. Žáci se seznámí s částmi stavebních konstrukcí, na nichž budou provádět práce hlavní a přidružené stavební výroby při odborném výcviku. Důraz je kladen na znalosti předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, protipožárních předpisů, hospodaření s materiálem. Součásti učiva je získání znalosti o vzájemných vztazích mezi stavebními materiály a výrobky, o jejich vlivu na životní prostředí a možnostech recyklace. Předmět technologie a materiály je profilujícím předmětem oboru. Je úzce mezipředmětově vázán na předměty technické zobrazování a strojní zařízení a využívá poznatky z všeobecně vzdělávacích předmětů, především matematiky, chemie a fyziky. Jeho zvládnutí je nezbytnou podmínkou pro výuku předmětu odborný výcvik. 1. ročník - učivo se zaměřuje na tyto tematické celky: bezpečnost práce, stavební zákon, obecná chemie, konstrukční systémy budov, zednické nářadí a pomůcky, druhy stavebních materiálů, zakládání a základy cihelného zdiva, hydroizolace, izolace proti radonu, jednoduchá vnitřní lešení a tvárnicové zdivo. 2. ročník - učivo zahrnuje tyto tematické celky: příčky, komíny a ventilační průduchy, okenní a dveřní otvory, práce se dřevem, kovy, plasty, železobetonové konstrukce, stropy, klenby, vnitřní omítky, strojní omítání, ploché a šikmé střechy, střešní krytiny. 3. ročník – obsah učiva je obsažen v těchto tematických celcích: venkovní lešení, schodiště, tepelné izolace a izolace proti hluku a otřesům, podlahy, keramické obklady a dlažby dokončovací práce, technická zařízení budov a montované stavby, prefabrikace, architektura, stavební činnosti související s civilní ochranou (CO).
2
Obsah 1
PŘÍČKY ................................................................................................................................................................ 6 1.1 PŘÍČKY ZDĚNÉ ........................................................................................................................................................... 6 1.1.1 Příčky z plných a dutých cihel ...................................................................................................................... 6 1.1.2 Příčky z keramických příčkovek ................................................................................................................... 7 1.1.3 Postup zdění: ............................................................................................................................................... 8 1.2 MONTOVANÉ PŘÍČKY................................................................................................................................................ 10 1.2.1 Pórobetonové příčky ................................................................................................................................. 10 1.2.2 Sádrokartonové příčky .............................................................................................................................. 11 1.2.3 Sádrové příčky ........................................................................................................................................... 17 1.2.4 Příčky z heraklitových desek ...................................................................................................................... 17 1.2.5 Dřevěné příčky........................................................................................................................................... 17 1.2.6 Železobetonové panely ............................................................................................................................. 17 1.2.7 Pórobetonové panely ................................................................................................................................ 17 1.2.8 Skleněné příčky.......................................................................................................................................... 18 1.3 MONOLITICKÉ PŘÍČKY ............................................................................................................................................... 19 1.3.1 Rabitzova příčka ........................................................................................................................................ 19 1.3.2 Moniérova příčka ...................................................................................................................................... 19
2
KOMÍNY............................................................................................................................................................ 20 2.1 JEDNOVRSTVÉ KOMÍNY ............................................................................................................................................. 20 2.2 VÍCEVRSTVÉ KOMÍNY ................................................................................................................................................ 24 2.2.1 Dvouvrstvé komíny .................................................................................................................................... 24 2.2.2 Třívrstvé komíny ........................................................................................................................................ 26
3
OKENNÍ A DVEŘNÍ OTVORY .............................................................................................................................. 30 3.1 KERAMICKÉ PŘEKLADY .............................................................................................................................................. 31 3.1.1 Cihelné klenby ........................................................................................................................................... 31 3.1.2 Cihelné rovné překlady s pásovinou .......................................................................................................... 32 3.1.3 Keramické desky Hurdis I nastojato .......................................................................................................... 32 3.1.4 Keramické překlady nastojato .................................................................................................................. 33 3.1.5 Keramické překlady naležato .................................................................................................................... 33 3.1.6 Roletové překlady ..................................................................................................................................... 34 3.2 PÓROBETONOVÉ PŘEKLADY ....................................................................................................................................... 35 3.2.1 Nosné překlady ......................................................................................................................................... 35 3.2.2 Nenosné překlady ..................................................................................................................................... 35 3.2.3 U – profil ................................................................................................................................................... 35 3.3 S OCELOVÝMI NOSNÍKY ............................................................................................................................................ 35 3.4 ŽELEZOBETONOVÉ PŘEKLADY ..................................................................................................................................... 36 3.4.1 Montované překlady ................................................................................................................................. 36 3.4.2 Monolitické překlady................................................................................................................................. 36 3.5 LIAPOROVÉ PŘEKLADY............................................................................................................................................... 37 3.6 OSAZOVÁNÍ DVEŘÍ ................................................................................................................................................... 37 3.6.1 Dřevěné dveřní zárubně ............................................................................................................................ 39 3.6.2 Obložkové dveřní zárubně ......................................................................................................................... 41 3.6.3 Ocelové dveřní zárubně ............................................................................................................................. 41 3.6.4 Plastové dveřní zárubně ............................................................................................................................ 42 3.6.5 Hliníkové dveřní zárubně ........................................................................................................................... 43 3.7 OSAZOVÁNÍ OKEN .................................................................................................................................................... 43
4
DŘEVO .............................................................................................................................................................. 47
3
4.1 SORTIMENTY DŘEVA ................................................................................................................................................. 47 4.1.1 Surové dříví ............................................................................................................................................... 47 4.1.2 Řezivo ........................................................................................................................................................ 48 4.1.3 Překližované (překližkářské) výrobky ........................................................................................................ 50 4.1.4 Aglomerované desky ................................................................................................................................. 52 4.2 VADY ŘEZIVA .......................................................................................................................................................... 53 4.3 ŠKŮDCI DŘEVA ........................................................................................................................................................ 55 4.3.1 Dřevokazné houby..................................................................................................................................... 55 4.4 OCHRANA DŘEVA .................................................................................................................................................... 58 4.5 TESAŘSKÉ NÁŘADÍ .................................................................................................................................................... 59 4.5.1 Pily............................................................................................................................................................. 59 4.5.2 Sekery ........................................................................................................................................................ 60 4.5.3 Hoblíky ...................................................................................................................................................... 60 4.5.4 Kladiva ...................................................................................................................................................... 61 4.5.5 Ostatní nářadí ........................................................................................................................................... 62 5
BEDNĚNÍ ........................................................................................................................................................... 63 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5
6
PATKY ................................................................................................................................................................... 64 PÁSY A STĚNY ......................................................................................................................................................... 66 SLOUPY ................................................................................................................................................................. 67 STROPY ................................................................................................................................................................. 68 VĚNCE................................................................................................................................................................... 70
KOVY A PLASTY................................................................................................................................................. 72 6.1 KOVY .................................................................................................................................................................... 72 6.2 VÝZTUŽ ................................................................................................................................................................. 74 6.2.1 Dráty, tyče a sítě pro výztuž do betonu ..................................................................................................... 78 6.2.2 Deska......................................................................................................................................................... 84 6.2.3 Konzola...................................................................................................................................................... 84 6.2.4 Trám .......................................................................................................................................................... 85 6.2.5 Sloup ......................................................................................................................................................... 85 6.2.6 Patka ......................................................................................................................................................... 86 6.2.7 Třmínky ..................................................................................................................................................... 87
7
BETON .............................................................................................................................................................. 88 7.1 SLOŽKY BETONOVÉ SMĚSI .......................................................................................................................................... 88 7.1.1 Cement ...................................................................................................................................................... 88 7.1.2 Kamenivo .................................................................................................................................................. 90 7.1.3 Voda .......................................................................................................................................................... 90 7.1.4 Přísady do betonu ..................................................................................................................................... 91 7.2 ZKOUŠENÍ BETONU................................................................................................................................................... 93 7.3 PEVNOSTNÍ TŘÍDY BETONU ........................................................................................................................................ 94 7.4 OŠETŘOVÁNÍ BETONU............................................................................................................................................... 96 7.5 NEPŘÍMO LEHČENÉ BETONY ....................................................................................................................................... 97 7.6 PŘÍMO LEHČENÉ BETONY ........................................................................................................................................... 98 7.7 SPECIÁLNÍ BETONY ................................................................................................................................................... 98
8
VODOROVNÉ KONSTRUKCE ............................................................................................................................ 100 8.1 STROPNÍ KONSTRUKCE ............................................................................................................................................ 100 8.1.1 Stropy s dřevěnými stropnicemi .............................................................................................................. 100 8.1.2 Stropy s ocelovými nosníky ..................................................................................................................... 102 8.1.3 Stropy s keramickými nosníky ................................................................................................................. 104 8.1.4 Stropy s betonovými nosníky................................................................................................................... 105
4
8.1.5 Keramické povaly .................................................................................................................................... 106 8.1.6 Pórobetonové stropní panely .................................................................................................................. 106 8.1.7 Železobetonové stropní desky ................................................................................................................. 106 8.1.8 Železobetonové stropní panely ............................................................................................................... 106 8.1.9 Monolitické stropy .................................................................................................................................. 107 8.1.10 Ztracená bednění .................................................................................................................................... 107 8.2 PŘEVISLÉ KONSTRUKCE ........................................................................................................................................... 109 8.2.1 Římsy ....................................................................................................................................................... 109 8.2.2 Markýzy................................................................................................................................................... 109 8.2.3 Balkóny ................................................................................................................................................... 110 8.2.4 Arkýře ...................................................................................................................................................... 110 8.3 KLENBY ............................................................................................................................................................... 111 9
ÚPRAVY POVRCHŮ ......................................................................................................................................... 114 9.1 MALTY ................................................................................................................................................................ 114 9.2 OMÍTKY ............................................................................................................................................................... 114 9.2.1 Příprava podkladu pro omítání ............................................................................................................... 114 9.2.2 Postup omítání ........................................................................................................................................ 116 9.2.3 Sanační omítky ........................................................................................................................................ 120 9.2.4 Strojní omítání......................................................................................................................................... 121
10
STŘECHY ......................................................................................................................................................... 124 10.1 PLOCHÉ STŘECHY .............................................................................................................................................. 124 10.2 ŠIKMÉ STŘECHY ................................................................................................................................................ 131 10.3 SKLÁDANÉ STŘEŠNÍ KRYTINY ................................................................................................................................ 140 10.3.1 Keramické ............................................................................................................................................... 140 10.3.2 Betonové ................................................................................................................................................. 144 10.3.3 Plechové .................................................................................................................................................. 146 10.3.4 Šindele ..................................................................................................................................................... 146 10.3.5 Bitumenové vlnité desky ........................................................................................................................ 147 10.3.6 Vláknitocementové ................................................................................................................................. 147
11
POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ ......................................................................................................................... 150
5
1 PŘÍČKY Účel příček: rozdělení budovy na jednotlivé místnosti, zvuková, požární, případně tepelná izolace MATERIÁLY Rozdělení příček a) podle technologie: a) zděné b) monolitické c) montované b) podle akustických vlastností - neprůzvučnost (mezi místnostmi 42 dB – příčka min. 12 cm, byty 51 dB) a) s malým útlumem – jednoduché b) s větším útlumem – dvojité c) kombinované – stěna + akustická předstěna c) podle zabudování a) pevné b) přemístitelné c) pohyblivé d) podle přenášení tíhy na nosnou konstrukci a) spodní b) boční c) zavěšené příčky na strop d) kombinované uložení
1.1 Příčky zděné 1.1.1 Příčky z plných a dutých cihel CP – rozměry: 290/140/65 mm CPD (duťák) štorcka – nastojato - kótována 100 mm, tloušťka: 10+65+10 = 85 mm (tl. omítky + tl. cihly + tl. omítky) patnáctka - naležato - kótována 150 mm – tloušťka: 10+140+10=160 mm
6
dvojitá příčka
Z cihel příčně děrovaných -
CDm rozměry: 240/115/113 mm – (cédéemka) naležato, kótována 125 mm, skutečná tloušťka: 135 mm
1.1.2 Příčky z keramických příčkovek Pkdr 390/190/40 mm -
kótovaná 50 mm, skutečná tloušťka: 60 mm nevyhovuje (velká pracnost, průzvučnost)
Porotherm 11,5 P+D , rozměry: 497 x 115 x 238 mm Porotherm 8 P+D, rozměry: 497 x 80 x 238 mm Porotherm 6,5 P+D, rozměry:497 x 65 x 238 mm Supertherm 14 P+D Broušené POROTHERM 11,5 CB, rozměry: 497x115x249 mm, na lepidlo POROTHERM 11,5 CB DF – DRYFIX - polyuretanová pěna, která se nanáší v jednom pruhu uprostřed tloušťky cihel Příčky liaporové – Liatherm -
kuličky slinutého jílu s cementem v tloušťkách 115 a 70 mm
7
TECHNOLOGIE
1.1.3 Postup zdění: a) vyměření polohové a výškové – shora od stropu po 250 mm, obštychová lať, rysky b) osy zárubní, zvukově izolační a separační podkladIPA, založení 1 řádku - MVC c) styčné spáry příčkovek P+D nemaltujeme, převazba d) šňůra nebo gumička před - 1mm , svislost vodováhou e) při napojování příčky na nosnou zeď na tupo cihly namaltujeme z boku a namaltovanou stranou přisadíme a přimáčkneme k nosné stěně f) příčky do tloušťky 115 mm se doporučuje zdít po úsecích výšky maximálně 1,25 až 1,75 m za den g) napojování stěn - do každé druhé spáry!
h) kotvení příčky: -
8
nerezovými úhelníky na hmoždinky nebo z 1/3 nebo kovovým trnem zazděným do ložné spáry nosného zdiva přistřelenou pásovinou do železobetonového sloupu do ozubů a kapes se nedoporučuje
i) mezeru mezi poslední vrstvou příčky a stropem vyplníme maltou, pokud je rozpětí stropu větší než 3,5 m, vyplníme tuto mezeru z důvodu možného průhybu stropu stlačitelným materiálem – hobra, PUR
j) při provádění tenkých, dlouhých příček delších než 6 m se doporučuje vyztužit je pomocí prutů, žebříčků nebo sítí vložených do každé druhé vodorovné spáry
k) stále pořádek pod sebou!
l) Zesílení příčky pilířem
Povolené odchylky v rozměrech: kontrola 2m latí - povolená odchylka 10 mm na délku latě ve vodorovném směru - od svislice - 15 mm na podlaží -od zárubně +/- 0,00 - odchylka od pravého úhlu měřená 60 cm úhelníkem: 5 mm
9
dvojitá zvukově izolační příčka - dnes nahradíme tlustší příčkou POROTHERM 17,5 P+D a 24 P+D
1.2 Montované příčky 1.2.1 Pórobetonové příčky -
přesné, bílé, délka 599 mm, výška 249 mm šířky: 50, 75, 100, 125 a 150 mm
Porfix (Trutnov) -
šedé, rozměry: 500/250/50, 75, 100, 125, 150, 200 mm TECHNOLOGIE
Zásady dodržované při montáži pórobetonových příček a) speciálními lžicemi příslušné šířky nanášíme YTONG tenkovrstvou zdící maltu bílou nebo šedou b) maltu vsypeme do vody - potřebné množství vody je uvedeno na obalu c) mísidlem, které je upnuto do vrtačky, maltu mícháme, až vznikne viskózní směs, která se nechá asi 10 minut odležet, před použitím se ještě krátce promíchá d) konzistence malty je správná, když v maltě nanesené na ložnou spáru zůstává viditelné ozubení lžíce e) doba zpracovatelnosti malty je 3-4 hodiny f) po nanesení malta zůstane asi 10 minut plastická – v této době se musí do malty osadit příčkovky g) teplota vzduchu a podkladu má být do +5o C Výhody pórobetonových příček:
10
snadné řezání, vytvoření drážky (ruční, frézované), snadné vrtání otvorů pro elektrokrabice, možnost lepit obklady a nanášet stěrkové omítky přímo na podklad.
Styk pórobetonové příčky s jinými materiály a její kotvení - polyuretanová pěna, silikonový (vlhko) nebo akrylátový tmel. Zvukově izolační pórobetonové příčky – tloušťka nad byty 150 mm, mezi byty 300 mm, požární odolnost 120 min
1.2.2 Sádrokartonové příčky MATERIÁLY
11
Ohýbané desky
Děrované akustické desky s cleaneo efektem (pro čištění vzduchu v interiéru budov, pohlcují hluk)
12
CW
UW
CD
UD
Pod obvodové profily - samolepicí filc nebo pružný tmel + zatloukací hmoždinky
13
Tmely Tmelení desek s hranou HRAK - UNIFLOTT – bez výztužné pásky Uniflott imprägniert - k tmelení impregnovaných desek Uniflott Finish – hotový tmel Uniglatt - pro stěrkování a dokonalé vyhlazení povrchů všech omítek, betonů a stěnových konstrukcí; umožňuje jeho nanášení v tenkých vrstvách Fugenfiller leicht - základní tmelení s výztužnou páskou Readygips a Finish-pastös disperzní - finální tmelící hmota vhodná i pro strojní tmelení Jointfiller - super tmelící sádrová hmota na disperzní bázi k základnímu tmelení s výztužnou páskou Fireboard - Fireboard - Spachtel - tmel pro konstrukce Perlfix - lepidlo na obklad stěn sádrokartonovými deskami Penetrace - disperze, která hloubkově váže prach a sjednocuje rozdílnou savost podkladu Tiefengrund plus Putzgrund - bíle pigmentovaná polymerová disperze s křemičitým pískem Grundierung - snižuje a upravuje rozdílnou nasákavost podkladů
14
Základní nátěr - disperze s minerálním plnivem, upravuje savost a opticky sjednocuje vzhled Spezialhaftgrund Stěrková omítka Knauf Multifinish -
polymerová stěrková hmota na bázi sádry pro vytvoření vysoce kvalitních hlazených ploch vhodná na všechny běžné podklady v interiérech pro tloušťky vrstvy 0 – 40 mm a tenkovrstvé omítky, které mají splňovat požadavky na stupeň kvality Q4
jednoduchá – jednoduché opláštění
jednoduchá – dvojité opláštění
dvojitá – dvojité opláštění Šrouby - typ TN 3,5/25,35,45 , dvouchodý závit - do tloušťky plechu 0,7 mm - pro kovové i dřevěné podkonstrukce
Výztužné pásky a) b) c)
skelné papírové samolepící
15
RIGIPS – výrobce sádrokartonových desek s podobným sortimentem – jiné značení FERMACEL sádrokartonové desky -
rozdrcený papír rozmíchán v sádře vyšší pevnost desek sádrovláknité
Desky -
tloušťka: 10; 12,5; 15; 18 mm rozměry desek: 150/100; 200/124,5; 250/124,5; 254/124,5; 275/124,5; 300/124,5 cm podlahové dílce: 150/150 cm P+D spára 5 -7 mm vyplněná tmelem Fugenspachtel 5 kg/25 m2
TECHNOLOGIE Montáž sádrokartonových příček - KNAUF, RIGIPS, FERMACEL a) Hrana příčky se vyznačí na podlaze a stěnách. Osy stěn se přenesou na strop pomocí vodováhy a rovné latě; musí se brát v úvahu dveřní otvory. b) Profily se řežou nůžkami na plech. Profily, které jsou ve styku s ohraničujícími konstrukcemi „stěna, strop, podlaha“ se z důvodu zvukové i tepelné izolace podlepí samolepící páskou Knauf. c) Na strop a podlahu se upevní pomocí hmoždinek v odstupu 800 mm UW profily. d) Do UW profilů se potom kladou od kraje příčky CW profily a kontroluje se jejich svislost. Krajový CW profil se přikotví do stěny pomocí hmoždinek v osové vzdálenosti 1m. e) Kovové profily CW se osazují v osové vzdálenosti 62.5 cm; dilatační mezera je 10 - 15 mm → eliminován vliv možného průhybu stropu na konstrukci příčky. Svislé sloupky se s vodorovnými profily obvykle vzájemně nespojují. f) Opláštění 1. strany stěny se provádí celou sádrokartonovou deskou. Desky se na kovové profily CW upevňují rychlošrouby ve vzdálenosti 25 cm; styk dvou desek je uprostřed sloupku. V kovové podkonstrukci musí být hloubka zašroubování šroubu skrz kovový profil nejméně 10 mm. Hlava šroubu musí být zapuštěna pod úroveň povrchového kartonu sádrokartonové desky s ohledem na možnost snadného přetmelení. Vzdálenost upevňovacího prostředku od okraje desek – u hran opláštěných kartonem je nejméně 10 mm; u řezaných hran nejméně 15 mm. g) Instalační práce V dutině mezi deskami je dostatek místa pro veškerá elektrická vedení. Otvory vyražené v kovových profilech se otevřou a provlékne se jimi elektrické vedení. h) Pro vypínače a elektrické krabice se používají speciální krabice do sádrokartonu. Příslušné otvory se vyřežou dutým vrtákem na elektrokrabice nebo prořezávačem a instalují se krabice, které se upevní kovovými svorkami.
16
i) Tepelná a zvuková izolace je tvořena minerální vlnou, která se upevní mezi kovové profily. j) Opláštění druhé strany stěny, které začíná polovinou desky. Deskové spoje jsou tak přesazeny (převázány)
1.2.3 Sádrové příčky Promonta -
pero a drážka lepíme sádrovým tmelem zaléváme i zárubně úprava povrchu: stěrková omítka nebo tapeta
1.2.4 Příčky z heraklitových desek -
pomocný dřevěný rošt se po omítnutí 1 strany odejme, z obou stran připevníme pletivo a prostříkneme
1.2.5 Dřevěné příčky -
základem je dřevěný rošt, na kterém je z obou stran dřevěný obklad palubky, dřevovláknité a pazdeřové desky s povrchovou úpravou fólií - Werzalit, ABITIBI, lamely ATEX - i dýhované, polystyrenové desky
1.2.6 Železobetonové panely -
jeřábem při montáži nosných stěn – na celou výšku podlaží
1.2.7 Pórobetonové panely -
rozměry: 600/2570-3000 mm
17
1.2.8 Skleněné příčky -
pohyblivé nebo pevné skleněné tabule v rámu
Sklobetonové příčky VITRABLOCK - rozměry: 190/190/80,50,40, 190/190/10, 240/240/80, 240/115/80 mm - bílé i barevné, - rohovka: 190/132/80 mm - osazení: do 2 m2 - osazení do ocelových úhelníků nad 2 m do drážky; dilatace- lepenka nebo hobra Postup montáže příček: a) pomocný opěrný rám b) zdíme na zavlhlou CM c) do vodorovných i svislých spár vkládáme výztuž 8-10 mm – kotvena v obvodovém železobetonovém rámu d) spáry 6 mm a maximálně 15 mm silné. e) pouze u oken do plochy 1,5 m2 nemusí být výztuž použita f) omyjeme tvarovky, vyškrabeme spáry, spárujeme spárovačkou Materiál Dosud běžným materiálem pro osazení příček a spárování je cementová malta, vyráběná z cementu, u které se předpokládá užití 345 kg cementu na 1m3 hotového betonu. Pro spáry oken a stěn se používá písku ve velikosti zrna do 1,5 mm.
VÝZTUŽ
U PROFIL - přišroubován
Distanční vložky (= distanční křížky) Výhody materiálu: a) b) c) d)
18
urychlují stavbu, zaručují udržení konstantní spáry 10 mm umožňují složení tvárnic "na sucho", kontrolu rozměrů stěny před použitím malty zaručují dokonalé vertikální a horizontální sesazení tvárnic, vylučují "plavání" malty nepodléhají korozi ve vlhkém prostředí (např. ve sprchách nebo kuchyních)
Konstrukční zásady 1. Sklobetonová konstrukce musí být vždy dilatována. 2. Pro uchycení sklobetonové konstrukce k okolnímu zdivu jsou vhodné různé ocelové nebo hliníkové profily (např. pro skleněné tvárnice do 80 mm je možné použít profil 50/90/50 x 3 mm. 3. Při provádění vnitřních stěn musí být postavena soklová monierka do výšky 20 cm, počítá se do sklobetonu a provádí ji sklobetonář. 4. Podélná fasádní okna, jejichž výška je nejvýše 2,5 m, se musí dělit dilatačními spárami na menší části, a to maximálně 6 m dlouhé. Šířka dilatační spáry musí být nejméně 15 mm široká, vyplněná pružným tmelem. 5. Svislá schodišťová okna, jejichž šířka je nejvýše do 2,5 m, je nutno po výšce předělit vodorovnými nosníky betonovými nebo ocelovými, vzdálenými od sebe maximálně 5 m. Je-li rozměr okna větší než 2,5 m, musí se okno ze statických důvodů rozdělit vodorovnými nebo svislými betonovými nosníky a drážkami, nebo ocelovými nosníky tvaru H.
1.3 Monolitické příčky 1.3.1 Rabitzova příčka -
nosný rošt Ø 10 mm je kotven do stropu, stěn a podlahy; na něm je napnuto pletivo (Rabitzovo, Štausovo) - keramické, šestiúhelníkové omítáme VSM (vápenosádrovou maltou) nebo VCM (vápenocementovou maltou) z obou stran příčky, nebo musí být z jedné strany bednění
1.3.2 Moniérova příčka -
ukotvená výztuž 5,5 mm z 1 strany bednění postupně bedníme a betonujeme druhou stranu i perlitbeton, keramzitbeton /Liapor/ provedeme hutnění vložením plastové nebo hliníkové formy vzniká pohledový beton OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Co je účelem příček a jak se příčky rozdělují? 2. Z jakých materiálů se zdí příčky? 3. Popiš postup zhotovení příček.
19
2 KOMÍNY Účel komínů: odvod spalin do volného ovzduší Rozdělení komínů: 1. jednovrstvé – starší 2. vícevrstvé – novější; tepelně izolované podle technologie: 1. zděné 2. montované 3. monolitické (Chvaletice) podle umístění: 1. vestavěné 2. přistavěné 3. volně stojící MATERIÁLY
2.1 Jednovrstvé komíny Části komínu: 1. Základ - nese celé komínové těleso 2. -
Komínový plášť z plných cihel (rozměry: 290/140/65 cm) na MVC a MC musí být plynotěsný vnitřní omítka se vytvoří pomocí truhlíku čtvercového, obdélníkového nebo kruhového průřezu obléváme maltou a postupně povytahujeme vnější část omítnuta MVC až po střešní konstrukci
3. Komínová hlava - komínový plášť nad střešní konstrukcí z mrazuvzdorných cihel (keramických nebo vápenopískových) - ukončena železobetonovou krycí deskou tloušťky 8 cm - nepřesahuje plášť - sklon 1 : 15 ven 4. Komínový nástavec - osazení min. 20 cm
20
Výška komínu nad střechou -
způsob vyústění komínů nad šikmou střechou (viz. obr. 1) za šikmou střechu se považuje střecha se sklonem větším než 20°
Výška vyústění komínu v blízkosti střešních oken a vikýřů
21
Vyústění přetlakového komínu nad střechu - platí i pro plochou střechu - na horách musí být výška upravena podle místních podmínek (sníh)
Výška komína nad plochou střechou
Výška komína nad plochou střechou s nadstavbou ve vzdálenosti do 15 m od komína
Komínový průduch -
svislý vnitřní otvor pro odvod spalin (účinná výška) spad spalin (neúčinná výška) = sběrací - min.1/10 účinné výšky (UV)
Druhy komínových průduchů: a) podle tvaru čtvercové kruhové obdélníkové (nejvýše 1 : 1,25) b) podle plochy průřezu úzké: do 400 cm2
22
tuhá paliva 120 mm nebo 140/140 mm, neomítnutý 150/150 mm, plynná 100 mm, kapalná 110 mm) střední: 400 – 2 025 cm2 průlezné: nad 2 025 cm2 (min. 450/450 cm) c) podle druhu paliv spaliny z tuhých, kapalných a plynných paliv pro jednotlivé spaliny samostatný průduch d) podle založení průběžné: všechny založeny v nejnižším podlaží podlažní: založeny v jednotlivých podlažích přepažené: společný střední sběrač e) podle směru přímé uhýbané: pouze jedním směrem- 15° – 30° od svislice; zaoblený přechod Sopouch -
otvor pro připojení spotřebičů (vynechává se při zdění) do sopouchu se vkládá plechová válcová zděř, která je zakryta ozdobnou manžetou Tvary sopouchů: do 250 mm - vodorovný (co nejkratší) 250 - 500 mm – mírně stoupavý - do jednoho průduchu: 1 – 4 spotřebiče, které musí být min. 300 mm nad sebou - průřez 15 cm účinná výška nad 5 m – 1 spotřebič; - nad 10 m – 2 spotřebiče a nad 15 m 3 spotřebiče
Vymetací otvory -
vymetání středních komínů ze střechy, úzkých bez nástavce ze střechy, případně vymetacími otvory v půdním prostoru výška 250 mm, šířka 120 mm – 800 mm – 1 200 mm nad nespalnou podlahou do vzdálenosti 600 mm betonová nebo plechová dvířka, na nichž je vyznačeno podlaží a druh paliva
23
Vybírací otvory -
saze, popílek, spadlá omítka v podzemí, na chodbách, schodištích; ne v obytných místnostech a skladištích hořlavin výška 250 mm, šířka 120 mm – průlezné – 600/450 mm betonová nebo plechová dvířka; 300 – 1 000 mm nad nehořlavou podlahou (vyznačeno podlaží a druh paliva)
Vzdálenost dřevěných předmětů -
min. 5 cm od omítnutého pláště – jinak nehořlavý obklad
2.2 Vícevrstvé komíny Nové kotle mají vyšší účinnost, a tedy nižší teplotu kouře → kondenzát se pomalu odpařuje. Budují se proto vícevrstvé komíny, dnes s odvětranou tepelnou izolací, u kterých se rychleji odpařuje kondenzát a neprosakuje do zdiva a omítek.
2.2.1 Dvouvrstvé komíny Do neomítnutého průduchu pro spaliny plynu se vkládá vložka a mezi plášť a vložku tepelná izolace. Ohebná hliníková vložka – dnes se nesmí používat pro malou životnost!
24
Schiedel Flex - nerezový komínový sanační systém s ohebnou vložkou
ECO – přímé vložky
25
2.2.2 Třívrstvé komíny a) SCHIEDEL -
1) KOMPAKT nejstarší, dnes již nevyhovující pro kotle s vysokou teplotou spalin Tvárnice ze žárobetonu (Liaporbeton) - výška 33 cm; šířka a délka 32/32 cm (pro vložku 12 a 14 cm) až 95/95 cm (pro vložku 60 cm) Šamotová vložka -
12, 14, 16, 18, 20, 25, 30, 45, 60 cm. délka 33 a 66 cm
Minerální provazec – pouze na spoji tvárnic Tvárnice se zdí dutinami dolů na MVC (ne hydraulické vápno), šamotové vložky se pokládají na šamotový tmel, a to zkosením dovnitř. Komínová hlava -
mrazuvzdorné cihly na základové desce nerezový dilatační prstenec (dilatace 2 mm / 1m) krycí železobetonová deska
-
2) UNI PLUS nový typ komínu pro kotle s výstupní teplotou spalin nad 40o C
-
-
ve tvárnicích má čtyři vybrání – dutiny, které vytvoří průduchy pro zadní odvětrání čedičové rohože (v plné ploše obalena) vyžaduje přívod vzduchu mřížkou v základové tvárnici a zvláštní úpravu výdechu nad komínovou hlavou (dodává se v soupravě)
Tvárnice: -
26
čtvercové o hraně 32, 34, 36, 38, 48, 55, 60, 67, 75 a 95 cm, výška 333 mm
-
obdélníkové s větrací šachtou, dvouprůduchové i s větrací šachtou
Šamotové vložky: -
12, 14, 16, 18, 20, 25, 30, 35, 45, 60 cm jsou založeny na tvarovce pro odvod kondenzátu – případně NEUROSET
AVANT PRIMO -
pro etážové vytápění v každém podlaží je možno napojit až čtyři spotřebiče, do celého komínu až 10 spotřebičů Tvárnice: čtvercový průřez dutiny vložky jsou uchyceny a vystředěny plechovými tvarovkami; navzájem jsou propojeny čtyřmi ocelovými táhly v dutinách
Komínovou hlavou (dodána ve smontovaném stavu) je nasáván do dutiny mezi tvárnicí a vložkou potřebný vzduch k hoření. Vzduch se ohřívá o plášť vložky a prochází dvoudutinovou sopouchovou vložkou do hořáku kotle.
27
3) Komínový systém ABSOLUT - dvousložkový komínový systém s integrovanou tepelnou izolací v komínové tvárnici a tenkostěnnou keramickou vnitřní vložkou, - vhodný pro odvádění spalin od spotřebičů na plynná, kapalná a tuhá paliva
4) Schiedel Kombi - kombinace Uni a Avant
-
komínový systém RS 3 000 - dnes TechnoStar 3 000 nerezový dvouplášťový univerzální třívrstvý komínový systém
b) ECO (KOMTEC Horní Bříza) 1) ECO CLASIC - podobný SIH PLUS+ se zadním odvětráním Šamotové vložky: 12, 14, 16, 18, 20 cm; délka 326 mm Tvárnice -
výška 326 mm čtvercové, obdélníkové s větrací šachtou, dvouprůduchové i s větrací šachtou; navzájem jsou propojeny čtyřmi ocelovými táhly v dutinách
2) ECO COMPLET - 12 m komín lze smontovat ze tří dílů za 50 minut Tvárnice jsou navzájem propojeny čtyřmi ocelovými táhly v dutinách+ spojovací šrouby
28
3) -
ECO TURBO podobný QUADRU nerezová vložka pro etážové vytápění
c) CALOFRIG ( Borovany) - podobný KOMPAKTU - výška 33 cm - 14 a 20 cm OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Jaký je účel komínů a jak komíny rozdělujeme? 2. Popiš a nakresli jednotlivé části komínu. 3. Popiš postup zhotovení jednovrstvých a vícevrstvých komínů.
29
3 OKENNÍ A DVEŘNÍ OTVORY Ostění -
boční svislá stěna mezi okenním rámem nebo dveřní zárubní a svislou stěnovou konstrukcí Podle tvaru se dělí:
rovné 1 x nebo 2x zalomené
Parapet -
Nadpraží otvorů -
horní část otvoru, nosná část: překlad nebo klenba dělí se: a) podle tvaru: rovné s jedním nebo dvěma ozuby s drážkou
b) podle technologie: zděné monolitické montované
30
nenosné zdivo pod oknem výška: 0,75 – 1,10 m, nejčastěji: 90 cm
c) podle materiálu: kamenné cihelné keramické pórobetonové železobetonové z ocelových nosníků Okenní překlady
samostatné spojité – se ztužujícím věncem
TECHNOLOGIE Hlavní zásady zhotovení otvorů: -
spodní plocha překladu v přesné a stejné výšce kontrola podélné a příčné vodorovnosti uložení překladu dle výrobce neotočit nosné překlady dnem vzhůru špalety oken všech podlaží nad sebou rozměry otvoru přesně dle kótování - šířka / výška (výška parapetu nad podlahou)
MATERIÁLY
3.1 Keramické překlady 3.1.1 Cihelné klenby -
osy cihel směřují do středu kruhového oblouku, rozpětí a vzepětí
31
3.1.2 Cihelné rovné překlady s pásovinou -
přesahuje 15 cm nad zdivo
3.1.3 Keramické desky Hurdis I nastojato
výztuž ve spodní dutině
32
3.1.4 Keramické překlady nastojato Poroterm KP 7 -
rozměry:
70 x 238 x 1 000 až 3 500 mm (po 250 mm) -
nastojato -
vložen polystyren nebo čedičová vata, vázací drát
Porotherm KP XL
-
vhodný pro světlá rozpětí otvorů od 325 do 600 cm
3.1.5 Keramické překlady naležato Poroterm -
rozměry: 115/145 mm – podepření po 1 m!
33
Heluz -
SUPERTHERM 11,5 14,5 a 17,5
3.1.6 Roletové překlady RONO - ROLETA
34
Heluz – roletový překlad
3.2 Pórobetonové překlady 3.2.1 Nosné překlady NOP šířka: 200, 250, 300, 375 mm výška: 249 mm délka: 1 290 – 2 240 mm (světlost 1 750 mm)
3.2.2 Nenosné překlady NEP šířka: 75, 100, 125, 150 mm výška: 249 mm délka: 1250 mm (světlost 1010 mm)
3.2.3 U – profil šířka: 200, 250, 300, 375 mm výška: 249 mm délka: 599 mm -
na bednění širší částí ven (tepelná izolace) výztuž, beton, odbednění
3.3 S ocelovými nosníky -
do I nosníků vloženy cihly lépe vložit tepelnou izolaci a obalit pletivem pro následné omítání
35
Svařené U nosníky -
pro velká rozpětí obaleny pletivem
3.4 Železobetonové překlady 3.4.1 Montované překlady -
uložení: 1/10 světlosti otvoru
3.4.2 Monolitické překlady -
36
u obvodového překladu vkládáme do spodní a venkovní plochy Lignopor v tloušťce 5 cm
3.5 Liaporové překlady U tvarovky LIAPOR – U 300 a U 240
3.6 Osazování dveří MATERIÁLY Dveře -
dveřní křídlo a zárubeň
Nadsvětlík -
okno nad dveřmi prosvětlení
Podle otevírání
37
38
Podle materiálu Křídla 1. dřevěná a) z masivu: např. dub, buk, modřín b) dřevěný rám pokryt sololitem nebo překližkou, uvnitř papírová voština; povrch – email, plastová fólie (často imituje dřevo), dýha nebo latě + lakový nátěr 2. ocelová 3. plastová (uvnitř izolační komory a jekl) 4. hliníková (izolační komory) 5. skleněná Zárubně 1. a) b) c) d) 2. 3. 4.
dřevěné rámové tesařské truhlářské nově obložkové (Sapeli, Porta) ocelové – úhelníky nebo lisovaný plech tloušťky 1,5 mm plastové (uvnitř izolační komory a jekl) hliníkové (izolační komory)
TECHNOLOGIE Osazování dveří
3.6.1 Dřevěné dveřní zárubně -
vždy opatřeny nátěrem nebo napuštěny (dřevokazní škůdci a nebezpečí zkroucení vlivem vlhkosti ze zdiva nebo omítky) A) rámové dveře - do rovné nebo zalomené špalety a nadpraží - před nebo po omítkách 1. osazení dveří provedeme pomocí klínů pod stojkami s rozepřením do překladu – zrcátko musí být min. 7 cm nad křídlem, což je důležité pro nasazení křídla na závěsy (panty) 2. vyměříme výšku zárubní, provedeme jejich zalícování, srovnáme podélné a příčné svislosti (vodováhou), kontrola pravého úhlu (úhelnicí) 3. kotvení třemi lavičníky (ponkajsna) na výšku – do spáry – hřebík do očka 4. po kontrole vyměření vložíme kam skelný provazec nebo vtlačíme PUR pěnu do mezery mezi rámem a stěnou (1 cm) 5. omítneme špaletu s překrytím rámu o 0,5 cm, rám omyjeme a olištujeme ho + akrylátový nebo do vlhka silikonový přetíratelný tmel 6. zkontrolujeme zavírání dveří nasazením dveřního křídla
39
B) tesařské dveře - osazují se při zdění příčky - kotvení drážkou nebo trojúhelníkovými lištami do malty 1. vodorovně osadíme práh a zalícujeme ho do osy stěny, vsadíme stojky a nadpraží a zajistíme vše šikmými prkny 2. provedeme vyměření a zazdívání rámu – rozpěra ve středu výšky (prkno) 3. po omítkách vyrobíme obložení hoblovanými prkny (deštění) C) truhlářské - hoblované s rubovou drážkou - kotvení ocelovým táhlem do spáry – rozepřít
40
3.6.2 Obložkové dveřní zárubně desky z obložkových zárubní se spojují pomocí pera a drážky → umožňuje vyrovnání nerovností na povrchu dřevovláknitá deska potažená fólií nebo dýhou po omítkách SAPELI obložky z laminovaných nebo dýhovaných laťovek
do otvoru ve zdivu nebo stávajících kovových zárubní vložíme větší díl zárubně - mezera 1 cm provedeme uklínování, vyměření, rozepření zárubně proti pantům a osazení zárubní po kontrole vyměření vypěníme mezeru u pantů a zámků (PUR); POZOR na trojnásobné zvětšení objemu – deformace zárubní po vytvrzení ořízneme přečnívající části pěny nožem (dvousložková pěna tuhne rychleji) do drážky druhé části zárubně naneseme disperzní lepidlo a spojíme ji s osazenou první částí zárubně
3.6.3 Ocelové dveřní zárubně Lisované
světlá výška 197 cm šířka 60, 70, 80, 90, 110 125, 145, 160 cm, (vnitřní světlost) tloušťka: 60 mm, 75 mm, 95 mm, 110 mm (tloušťka 10cm); 160 mm; 190 mm šroubovatelné ze dvou dílů pro tloušťku panelu 60 – 150 mm podíváme se do plánu a do tabulky výplní otvorů, zvolíme druh zárubní zjistíme vady a zkontrolujeme pravý úhel, a to ocelovou úhelnicí nebo metrem (60, 80, 100 cm) vyměříme směr příčky a střed dveřního otvoru
41
rozepřeme pomocné hranoly do stropu a přivážeme zárubně vázacím drátem zárubně podklínujeme, vyměříme jejich výšku (97 cm odshora zárubní rysku), provedeme jejich lícování, srovnáme podélné a příčné svislosti (vodováha), zkontrolujeme pravý úhel (úhelnice) provedeme zazdívání – rozpěra ve středu výšky, kotvení ocelovým táhlem do spáry - rozepřít, pozor na dokonalé prozdění – malta do spáry (1 cm) u zárubní zkontrolujeme vyměření zárubní do MC v nadpraží vložíme překlad nebo 2 pruty výztuže (přesah 10 cm, zrcadlo o 7 cm výše) podbetonujeme práh zárubně omyjeme a zkontrolujeme jejich vyměření
Léra - drážka v omítce u zárubní - šablonou nebo hladítkem Úhelníkové - pro plechová křídla do sklepa, garáže a v průmyslu do zdiva vysekáme kapsy pro táhla pomocí klínů usadíme zárubně vyměříme výšku zárubní, provedeme jejich lícování, srovnáme podélné a příčné svislosti, zkontrolujeme pravý úhel zazdíme táhla na MC zkontrolujeme zavírání a zamykání dveří nasazením jejich křídel omítneme špalety
3.6.4 Plastové dveřní zárubně
42
provádějí specializované firmy před i po omítkách PVC fólie kryje okno před znečištěním vyměříme výšku zárubní, provedeme jejich lícování, srovnáme podélné a příčné svislosti, zkontrolujeme pravý úhel provedeme mechanické kotvení zárubní pomocí šroubů skrz rám do hmoždinek (častěji ocelovými táhly a šrouby do hmoždinek – v místě stojek a příčlí), a to max. po 70 cm do mezer mezi stěnou a zárubněmi naneseme tepelnou izolaci (PUR pěna) zkontrolujeme zavírání dveří, jemné doladění provedeme aretačním šroubem
omítání špalet nebo olištování
3.6.5 Hliníkové dveřní zárubně -
komorový profilový systém s tepelnou izolací izolační trojsklo ve standardu bez příplatku
3.7 Osazování oken Okno tvoří okenní rám a okenní křídlo Druhy oken: a) podle počtu křídel: jednokřídlová dvoukřídlová trojkřídlová b) podle tvaru: čtvercová obdélníková kruhová oválná trojúhelníková oblouková lomená c) podle způsobu otevírání:
43
d) podle osazení křídel: jednoduché jednoduché s tepelně – izolačním nebo zvukově – izolačním zasklením dvojité – dvě samostatně zavěšená křídla zdvojené – na hlavním křídle přišroubováno druhé e) podle materiálu: dřevěná – eurookno plastová ocelová hliníková Rozměry – velikost otvoru
skladebné: násobky 30 – 30, 60, 90, 120, 150, 180, 210 cm výrobní: o 2 cm menší – 28, 58, 88, 118, 148 cm
TECHNOLOGIE OSAZOVÁNÍ OKEN Shodně jako u dveří, kontrola zavírání provedeme nasazením křídla. Pozor na: ochranný nátěr okna před jeho osazením stejné odsazení od líce fasády to, abychom neotočili okno vzhůru nohama kvůli odtokovým kanálkům pro rosnou vodu stejnou výšku oken, svislost oken nad sebou vnitřní parapetní desku pod okenním rámem (především u kyvných oken ho musíme při čištění překlopit o 180o) Tmelení styku okna s omítkou provádíme akrylátem nebo lépe silikonem, parapetní plech kotvíme hřebíky do rámu a táhly pod omítku.
44
Osazení nových oken Usazování nového rámu okna provádíme vždy s vysazeným okenním křídlem. Postup vysazení okenního křídla: kliku otočíme do polohy „otevřeno“ a vysuneme čep horního závěsu směrem dolů, křídlo se poté mírně vyklopí a při opatrném otvírání se z dolního kloubového závěsu vysune směrem nahoru. Na vnitřní stranu rámu přilepíme parotěsnou zábranu. Na parapet uložíme distanční podložky, které srovnáme do roviny. Na vyrovnané podložky osadíme rám a v horní části jej provizorně zafixujeme pomocí dřevěných klínků.
Jakmile máme spodní část okna ve váze, je potřeba zajistit jeho správné výškové osazení a napojení na vnější parapet. To provádíme buď přidáváním či odebíráním distančních podložek umístěných na parapetu (spodní hrana stavebního otvoru). Nyní provedeme vyvážení ve svislici, aby rám nebyl nakloněn směrem do místnosti nebo naopak z místnosti ven.
Kotvení oken
Usazený a vyvážený rám, který jsme si pevně zafixovali klínky a podložkami můžeme nyní definitivně mechanicky ukotvit.
45
Pro uchycení můžeme použít buď montážní vruty (turbošrouby – vhodné pro všechny druhy ostění), rámové plechové hmoždinky (vhodné pro montáž do hotového ostění), nebo pomocí kotevních pásků (nevhodné pro osazení do hotových omítnutých špalet – viditelné). Důležitým faktorem jsou vzdálenosti kotvících bodů, které musíme bezpodmínečně dodržovat. První kotvící bod umísťujeme do vzdálenosti cca 150 mm od každého vnitřního rohu, tzn. jak na svislé, tak vodorovné části rámu. Zároveň nesmí vzdálenost dvou sousedních kotvících bodů přesáhnout 700 mm. Pokud by vzdálenost mezi kotvícími body byla větší, musíme doplnit toto místo dalším kotvícím bodem.
Obrázky: kotvení pomocí turbošroubů, rámových hmoždinek a páskových kotev
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. 2. 3. 4.
46
Jak se dělí dveře a okna? Popiš postup osazení překladů. Popiš postup osazení dveří. Popiš postup osazení oken.
4 DŘEVO MATERIÁLY
4.1 Sortimenty dřeva 4.1.1 Surové dříví Dělení dříví podle dřeviny: a) Jehličnaté: smrk, jedle, douglaska, borovice, modřín, vejmutovka b) listnaté tvrdé: dub, buk, jasan, javor, jilm, akát, habr, bříza, jeřáb, platan, ořešák, švestka, třešeň, hrušeň, jabloň, atd. c) - listnaté měkké: lípa, olše, topol, osika, vrba, jírovec, atd.
Přehled dřev našich nejvýznamnějších stromů 1. SMRK Dřevo smrku je smetanově bílé až nahnědlé, s výraznými letokruhy. Smrk je i přes svou měkkost houževnatý, poměrně pevný a pružný. Ze všech jehličnanů je také nejznámější a nejpoužívanější. 2. BOROVICE Dřevo borovice je měkké, křehčí než smrk, bělová část je smetanově bílá až k okru, jádro oranžově hnědé až dorezava. Letokruhy jsou výrazné. Bělové dřevo trpívá charakteristickým zamodráváním došeda, což se považuje za vadu na kráse. Borové dřevo se díky jeho odolnosti dodnes používá především na okna a dveře, včetně rámů. 3. MODŘÍN Modřínové dřevo je polotvrdé, tvrdší než smrkové nebo borové, pevné a trvanlivé. Bělová vrstva je světle žlutohnědá, jádro okrové až červenohnědé. Kresbu letokruhů má hustší než smrk a vyniká krásnou mnoha drobných, dobře zarostlých součků. Je vhodný k výrobě masivního nábytku, schodů, zábradlí, obložení apod. 4. AKÁT Akátové dřevo je těžké, velmi tvrdé, značně pružné a houževnaté. Dobře odolává vodě i počasí. Od úzké hnědobílé běli jde ke dřeni žlutozelenohnědá barva, s rozdílnou, mnohdy zajímavou kresbou. Letokruhy jsou dobře viditelné.
47
5. DUB Dubové dřevo je jedno z nejžádanějších. Má poměrně úzkou, světlehnědou běl a široké, stejnoměrně hnědě zbarvené jádro. Je to dřevo tvrdé, pevné, houževnaté a trvanlivé. Je odolné povětrnostním podmínkám i střídání vlhka a sucha. 6. JASAN Běl, u mladých stromů široká, u starých užší, je smetanově bílá, u některých jedinců bělejší než javorová, jindy narůžovělá. Jádro bývá nepravidelně ohraničené, tmavohnědé. Výrazné letokruhy vytvářejí krásnou kresbu. 7. HABR Habr je z našich dřev nejtvrdší. Jeho dřevo je husté, stejnoměrně šedobílé až hnědobílé. Po vyschnutí je stálé. 8. BUK Bukové dřevo patří z listnáčů k nejznámějším. Je tvrdé, málo pružné a poměrně pevné. Barvu má světle hnědou až narůžovělou, pařením získává barvu tmavší, více charakteristickou. Je stejnorodé a husté. 9. JAVOR Javorové dřevo patří k nejsvětlejším z našich dřev, je smetanově slonovinově bílé, až krémově. Okolo dřeně či suků se někdy objevují zelené nebo černohnědé pruhy a skvrny. Dřevo je tvrdé a lesklé. Dobře se opracovává. Kvůli kontrastu se používá v nábytkářství, v dýhách i v masivu. 10. OŘECH Dřevo ořešáku je vysoce kvalitní a velice rychle roste. Navíc jde o strom nenáročný na péči, takže ho lze za nízkých nákladů pěstovat na rozsáhlých plochách. Vyrábí se z něj nábytek.
4.1.2 Řezivo a) b) c)
48
pilařský výrobek se dvěma rovnoběžnými plochami, které mají stanovené rozměry Druhy řeziva: omítané: s rovnoběžnými boky, nerovnoběžnými boky neomítané: s neoříznutými boky jinak upravené: radiální nebo tangenciální řez
Jiné dělení řeziva: a) deskové
prkna: do tloušťky 40 mm, (šířka > 2 tl ) fošny: tloušťka: 40 – 100 mm, (šířka > 2 tl ) krajinová prkna: do tloušťky 25 mm
b) hraněné lišty: do 10 cm2 latě: 10-25 cm2 hranolky: 25 - 100 cm2, (šířka < 2 tl.) hranoly: nad 100 cm2, (tl. nad 100 mm, šířka < 2 tl.) c) polohraněné polštáře: tloušťka do 10 cm trámy: tloušťka nad 10 cm pražce
49
4.1.3 Překližované (překližkářské) výrobky a) dýhy
50
51
b) překližky
c) laťovky
d) spárovky
e) dveřovky
f) dýhovky truhlářské - dřevěné konstrukční desky vyrobené oboustranným překlížením dýhovkového středu loupanými dýhami - na výrobu středové vrstvy se používají převážně smrkové dýhy - na vrchní vrstvy (překližovačku) se používají zejména dřeviny topol, bříza, buk
4.1.4 Aglomerované desky - vyrábějí se z dřevního odpadu (pilin a třísek) lepením a lisováním Druhy aglomerovaných desek: 1. dřevovláknité desky DVD měkké: DVD m - Hobra tvrdé: DVD t - Sololit, Smrekolit, MDF,HDF – plovoucí parkety
52
2. dřevotřískové desky DTD s orientovanými velkoplošnými třískami - OSB - plošné třísky jehličnaté střídavě v podélném a příčném směru 3. pilinové desky PID - z pilin převážně jehličnatých dřevin - před lisováním lepidlo 4. pazdeřové desky PAD - ze zbytků lněného nebo konopného pazdeří
4.2 Vady řeziva 1) Suky a) podle tvaru kruhové oválné podlouhlé b) podle umístění plošné boční hranové pronikající c) podle vzájemné polohy jednotlivé skupinové rozvětvené d) podle stavu zdravé nahnilé shnilé 2) Trhliny a) b) c) d) -
Dřeňové ze dřeně – při růstu mrazové z běle – mrazem při růstu výsušné při sušení odlupčivé mezi letokruhy
53
3) Odklon vláken - od podélné osy 4) Svalovitost -
zvlněný a neuspořádaný průběh vláken
5) Smolník -
dutina uvnitř letokruhu obsahující pryskyřici
6) Prosmol -
část dřeva prosycená pryskyřicí – v blízkosti poranění
7) Zárost -
část kůry obrostlá dřevem
8) Závitek -
místní vychýlení letokruhů v blízkosti suků
9) Rakovina -
prohlubeň nebo vydutí vzniklé činností parazitních hub a bakterií
10) Plíseň -
mikroskopické houby povlaky způsobí změnu barvy
11) Zapaření -
v pokáceném dřevě zahnědnutí bělí
12) Hniloba -
dřevokaznými houbami vně stromů – růstové změny, uvnitř – změna zbarvení a struktury
13) Poškození dřevokazným hmyzem 14) Poškození cizopasnými rostlinami -
54
otvory vytvořené kořeny cizopasných rostlin
4.3 Škůdci dřeva 4.3.1 Dřevokazné houby 1) Dřevomorka domácí - sněhobílé vatovité bochánky se rozrůstají do plodnic Ø 30cm rezavě hnědé barvy s bílým okrajem
- výtrusy z plodnic se šíří prouděním vzduchu i oděvem - prorůstá i zdí - v poslední fázi se dřevo hranolkovitě rozpadá → destrukce trámů
2) Koniofora sklepní -
hnědé ploché plodnice s bílým okrajem napadá vlhké dřevo
3) Trámovka trámová -
rozklad dřeva nejprve uvnitř na povrch se postupně projeví malými tmavohnědými bochánky s velkými póry destrukce i bez předchozích projevů
4) Řasnatka zední -
miskovité plodnice na stěnách po havárii vody, dešťového svodu
5) Modrání dřeva - mikroskopické houby napadají kmeny smrků a borovic vytěžené v letním období → těžíme v zimě 6) Plísně - mikroskopické houby - vytvářejí mazlavé šedivé povlaky - vyvíjejí oxid uhličitý, toxické látky – onemocnění kůže a plic
55
4.3.1 Dřevokazný hmyz -
samičky nakladou vajíčka pod kůru nebo do trhlin larvy se živí dřevem – chodby po zakuklení vylézá brouk výletovými otvory 1) Červotoč - larvy přezimují, začátkem léta se kuklí - výletové otvory Ø1,5 mm - brouci poletují v létě ve večerních a nočních hodinách - brouci i larvy při žíru vydávají zvuk připomínající tikot hodinek
2) Hrbohlav parketový - napadá běl dubového dřeva 3) Tesařík krovový - larvy se zavrtávají do hloubky - vrzavý zvuk - destrukce
4) Dřevokaz čárkovaný - čeleď kůrovcovití - do skladů dřeva ve přezimujících brouků - chodby do hloubky 5 cm
5) Pilořitka - výletový otvor 5-7 mm - dospělá pilořitka dlouhá až 40 mm podobná velké vose a sršni
56
stádiu
larev
nebo
6) Mravenci mravenec obrovský délky až 17 mm v blízkosti lesa (hnízda pod podlahou, rozežírá trámy, prkna, ploty) v lese (spodní nejcennější část kmenů → upozorní datel)
Nejznámější druhy: Červotoč proužkovaný, Červotoč umrlčí, Tesařík krovový.
Poškození červotočem
Poškození tesaříkem
Poškození tesaříkem
Červotoč hnědý
Červotoč kostkovaný
Červotoč peřenitý
Červotoč proužkovaný
Dřevokaz čárkovaný
Hrbohlav
Korovnik dubový
Lesan dubový
Lesan hnědý
Mravenec dřevokaz
Nosatec
Pilořitka fialová
57
Pilořitka velká
Tesařík drobný
Tesařík hnědý
Tesařík krovový
Tesařík obecný
Tesařík skladištní
Tesařík fialový
Všekaz zhoubný
4.4 Ochrana dřeva 1) Stavebně konstrukční opatření -
zabránění zvýšené vlhkosti způsobené deštěm, vzlínáním nebo kondenzací → dokonalé větrání dřevěné podlahy 40 cm nad terénem vzduchové kapsy kolem záhlaví trámů
2) Chemická ochrana dřeva -
nátěrem, nástřikem, máčením, ponorem, infuzí (vsakováním), injektáží (nízkotlakou a vysokotlakou), bandážováním
Chemické ochranné prostředky: Značení:
F: fungicidní – proti houbám – FA a FB – druh hub B: proti dřevozbarvujícím houbám P: protiplísňové I: insekticidní – proti dřevokaznému hmyzu – Ip – preventivní, Ii – intenzivní, likvidační O: protipožární – Pyronit, Flamgard
Zdravotní nezávadnost
58
1 – nezávadné 2 – závadné při pravidelnému kontaktu 3 – závadné při nepravidelném kontaktu 4 – závadné při občasném kontaktu 5 – vyloučeno pro použití v interiéru – pražce, sloupy
Vyluhovatelnost
v – vyluhovatelné n – nevyluhovatelné
Bochemit QB - FA, FB, P, Ip 3n Lignofix Eko – B, P, Ii, Ip, 2n, Lignofix – OH - FB, P, Ii, Ip, 1,2,3 Wolmanit - FA, FB, P, Ip 3n 3) Protipožární nátěry Flamgard -
vytvoří nehořlavou krustu na povrchu dřeva
Flamizol -
zpěnitelný protipožární nátěr na ochranu ocelových konstrukcí v interiéru nátěr působením ohně nebo sálavého tepla vytváří silnou, nehořlavou, tepelně izolující vrstvu způsobující určitou časovou prodlevu spolehlivě chránící materiál 4) Fyzikální metody Sterilizace radioaktivní ozařování (historický nábytek)
4.5 Tesařské nářadí 4.5.1 Pily břichatka
tažná pila
oblouková
rámová
59
ocasky
děrovka
čepovka
4.5.2 Sekery
4.5.3 Hoblíky zubák - uběrák
60
římsovník
kocour
macek
4.5.4 Kladiva
61
4.5.5 Ostatní nářadí kolovrátky
nebozez
ponk
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Jak se rozděluje stavební dřevo? 2. Vyjmenuj vady a škůdce dřeva. 3. Jaké znáš tesařské nářadí a k jakému účelu se používá?
62
5 BEDNĚNÍ MATERIÁLY Druhy bednění: 1. Klasické dřevěné - prkna, fošny, hranoly, podlážky, vodovzdorná překližka - spojování hřebíky, svorníky (šroub se závity, 2 podložkami a maticemi) a rádlovacím drátem o 3 – 10 mm (zatočit např. pomocí roksoru) 2. Systémová velkoplošná bednění a) Podle účelu: stropní, stěnová, univerzální b) podle nosnosti: lehká, střední, těžká Výhody: -
obrátkovost až 100 x úspora řeziva rychlost a snadnost montáže bezpečnost kvalita
Lehká bednění -
rám z hliníkových slitin s vodovzdornou překližkou (tloušťka 4 – 21 mm) nebo plastovou deskou nosníky dřevěné příhradové (Peri) nebo plnostěnné (DOKA); výška 16,20,24 cm
Těžká bednění -
ocelový rám a nosníky vyšší nosnost umožňuje betonáž vyšších vrstev
Rozměry plošných dílců násobky 50 – např. 150 x 25; 50; 75 cm – systémové bednění (SB) násobky 15 – 30 / 120 – 90 / 150 cm (Frami – DOKA) 270/240 cm (Trio – PERI)
63
Spojování klínovými spojkami
závitovou tyčí a křídlovými maticemi
v plastových trubicích – rozpěry Hlavní zásady při sestavování bednění
Kdo bední, ten betonuje → ručí za bednění! Betonujeme po ½ m vrstvách + hutníme vibrátory. Při bednění myslíme na odbednění (směr hřebíků, sloupky) a bezpečný přístup pro železobetonáře. Odbedňujeme jen na příkaz stavbyvedoucího! (bočnice za 1 – 2 dny; sloupky a dna za 5 – 28 dní, případně déle (nesou horní podlaží).
5.1 Patky Druhy:
zapuštěné do terénu částečně zapuštěné do terénu nezapuštěné do terénu
Postup:
Zhutníme terén. Bednění podsypeme štěrkem. Vybetonujeme vodorovný podkladní beton do trubek nebo hranolů (o něco širší než je zakreslen v plánu). Nastřelovacími hřeby kotvíme roznášecí nebo vodící prkna (hřeby určují přesnou polohu bednění).
Dřevěné bednění
64
Dvě bočnice dle šířky základu zapřeme do svlaků delších bočnic. Provedeme rádlování nebo protáhneme svorníky skrz hranoly.
Systémové bednění
Bednící dílce propojíme s vnějšími rohy klínovými nebo spojovacími svěrkami. Delší dílce propojíme spínacími tyčemi s hvězdicovou maticí. Případný druhý a třetí stupeň bednění bedníme na beton 1 stupně.
65
5.2 Pásy a stěny Postup:
Prkna bočnic spojíme svlaky po 60-80 cm (svlaky zapuštěné, částečně zapuštěné a nezapuštěné
do terénu). Nízká stěna
2 vodorovné stahovací hranoly položíme přes svislé svlaky, provedeme rádlování, uložíme vzpěry a rozpěry.
Vysoká stěna
66
Stahovací sloupky umísťujeme po 80 cm; vodorovné trámky (pražce) po 1 m, první 30 cm nad terén.
Systémové bednění
Vyšší stěny zajistíme vodorovnými ztužujícími nosníky. Bedníme 1 stěnu + vzpěry. Zhotovíme výztuž. Bedníme druhou stěnu. Uložíme vzpěry a rozpěry. Bednění stáhneme táhlem.
5.3 Sloupy
Na připravené segmenty ztužujících věnců přibíjíme prkna po 50 cm (viz. patní věnec).
Kruhová a oválná ocelová bednění
67
Kruhová papírová bednění -
vrstvené s PE folií jednorázové délka až 7 m, 20 – 80 cm pomocí polystyrénových vložek lze jimi zhotovit i obdélníkový a čtvercový průřez
5.4 Stropy -
Dřevěné stojky položíme na roznášecí prkna a klíny a zavětrujeme je po 1 m. Vodorovné ližiny zajistíme příložkami. Pražce položíme kolmo na ližiny po 50 cm. Navrch usadíme prkna a překližkové desky.
Trámy
68
Dno posadíme na vodorovné sedlo. Na dno postavíme svislé svlaky. Bočnice pokládáme po 50 cm. Vzpěry a záložky opřeme na bočnici. Uložíme nosné prkno nebo nosník pro pražec bednění desky.
Ocelové sloupky s padacími hlavami – Skydeck- umožňují demontáž stropních desek a případných nosníků, ale stále podpírají stropní konstrukci.
69
5.5 Věnce V obvodovém zdivu musíme zamezit tepelným mostům vložením polystyrenu čedičové vaty, nebo tak, že vnější stranu vyzdíme z věncovek příslušného materiálu s tepelnou izolací.
70
Posuvné bednění Bednící prstenec šplhá do výšky pomocí několika hydraulických zvedáků po výztuži železobetonové konstrukce. Postupně se navařuje. Nepřetržitá betonáž se provádí po cca 1 – 1,5 m denně.
Překládané šplhací bednění – stěna šplhá po konzolách zapuštěných do betonu
Tunelové bednění – prstenec popojíždí po vodorovných kolejnicích -
pro stavbu tunelů, hotelů a administrativních budov
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Jak dělíme bednění dle materiálu? 2. Charakterizuj rozdělení bednění dle konstrukce. 3. Popiš postup zhotovení bednění.
71
6 KOVY A PLASTY MATERIÁLY
6.1 Kovy Kovy jsou chemické prvky nebo jejich slitiny, které používáme v praxi. Typické vlastnosti kovů: tažnost, pružnost, pevnost, kujnost, elektrická a tepelná vodivost, vysoká měrná hmotnost a vysoký bod tání Dělení kovů: 1. 2. I.
Lehké kovy měrná hmotnost do 5 000 kg/m3 hliník, hořčík Těžké kovy měrná hmotnost nad 5 000 kg/m3 ocel (7 500 kg/m3), mosaz (8 600 kg/m3), bronz (8 900 kg/m3), olovo (11 300 kg/m3)
Ferrum – železo (Fe) A) Historie zpracování železa 5 000 př. n. l.: lidé dovedli opracovávat tento poměrně měkký kov za studeného stavu 3 000 př. n. l.: lidé byli schopní železo nažhavit, a tak ho jednodušeji zpracovat 18. století: byl objeven rozdíl mezi ocelí a železem (v množství uhlíku v nich obsaženém,) byl vynalezen postup zbavení surového železa fosforu - způsobuje křehkost následně vyrobené oceli B) Vlastnosti železa měkký, stříbrobílý, kujný a tažný kov schopnost tzv. feromagnetismu teplota tání:1 538°C na vlhkém vzduchu koroduje – na obnaženém železe se tvoří rez C) Ochrana železa proti korozi
galvanizace - pokovení železa vrstvou zinku
ochranné nátěry - laky, oleje
D) Výskyt železa v přírodě v podobě krevelu (hematit), magnetitu; hnědelu (limonit) a sideritu
72
E) Výroba železa Technické železo vyrábíme ve vysokých pecích z obohacených kyslíkatých rud, redukcí uhlíkem (koks) v tepelném žáru 1 700° 1 900 °C za přítomnosti struskotvorných přísad např. vápence nebo křemene. (Fe2O3 + 3C --> 2Fe + 3CO) Struska se používá k výrobě cementu:
portlandský struskový vysokopecní směsný
Roztavené železo po odpichu (interval 4 až 6 hodin) vytéká do pojízdných pánví. Bílá litina -
vzniká přetavením šedého surového železa v kupolové peci a rychlým ochlazením tvrdá a křehká
Šedá litina -
vzniká přetavením šedého surového železa s litinovým odpadem a struskotvornými přísadami obsahuje nad 1,7 % uhlíku – měkká, dobře opracovatelná součástky strojů, trubky, radiátory, kotle ústředního vytápění
Temperovaná litina -
vzniká žíháním šedé litiny při teplotě 1 000oC houževnatá, částečně opracovatelná stavební a nábytková kování, součásti zbraní, strojů a přístrojů
F) Výroba oceli Ocel vzniká zkujňováním, při kterém se vyloučí část přítomného uhlíku z rozžhaveného železa (0,021,5 % C).
73
Martinská pec - za teploty 1 900 o C se do rozžhaveného železa přidává železný šrot Kyslíkový konvektor -
dmychání kyslíku nad taveninu
Elektrické pece -
3 500oC nejkvalitnější ocel
Druhy zkujňování železa: 1. Legování - přísady při zkujňování: chrom (Cr), měď (Cu), nikl (Ni) - nerezavějící ocel 2. Pokovování - zinkem (Zn), hliníkem (Al), cínem (Sn) nebo olovem (Pb) - ponorem, stříkáním (metalizací), ve vakuu, galvanické pokovování (v lázni je předmět katodou), smaltováním Použití oceli ve stavebnictví II.
betonářská ocel – viz. Výztuž tyčová ocel – L, I, U, O, C, T, obdélník, čtverec (jekl) kolejnice, štětovnice trouby – bezešvé nebo svařované plechy, pletivo Neželezné kovy
Hliník (Al): vyrábí se elektrolýzou z taveniny bauxitu a kryolitu o teplotě asi 950 °C - na katodě se vylučuje elementární hliník Zinek (Zn): na povrchu se vytváří vrstvička uhličitanu → nekoroduje několik let; nátěry po oxidaci Olovo (Pb): bod tání 324oC; pražením z galenitu (PbS) – jedovaté Cín (Sn): z cínovce; nejtvárnější při 100oC; válcováním staniol – 0,008 mm; bod tání 232oC Měď (Cu): ze sirníků, elektroinstalace, topenářské trubky III.
Slitiny neželezných kovů
Dural: Al(hliník) + Mg(hořčík)+ Cu(měď) – lehká slitina pro okna, dveře, obkladové lamely Bronz: Cu + Sn (do 20 %) Mosaz: Cu + Zn do (35%) – tvrdá pájka (měkká pájka = Pb + Sn); kohouty, fitinkyVýztuž
74
Beton má malou pevnost v tahu, proto se do něj používá výztuž (Monier). Dělení betonářské výztuže: A) Podle účelu: 1. hlavní – přenáší tahové napětí 2. rozdělovací – kolmo na hlavní 3. montážní – pro přepravu prefabrikátu B) Podle tvaru: 1. výztužné vložky – tyče 2. svařované sítě 3. mřížovina – několik podélných a řada příčných vložek 4. výztužná kostra – vázaná nebo svařovaná 5. příhradoviny
6. tuhá výztuž – I nosníky
7. předpínací výztuž – vyvozuje předpětí – napnutí před nebo po betonáži Nekovová výztuž – uhlíkové lamely -
nalepené na železobetonové konstrukci
75
Vlastnosti ocelové výztuže – modul pružnosti -
stejná pevnost v tlaku i tahu (350 – 600 MPa) při namáhání se ocel protahuje úměrně zatížení až do meze úměrnosti, po překroční této meze dochází k rychlejšímu přetváření mez kluzu - při překročení meze kluzu dojde k trvalé deformaci oceli, ukončíme-li zatížení oceli, nevrátí se do původního tvaru lámavost – ohýbání kolem trnu svařitelnost – svary nosné a spínací (místo vázání) svařování elektrickým obloukem, odporové stykové (nastavování), odporové křížové (sítě) svařitelnosti oceli je zaručená, dobrá, obtížná, nepřipouští se
Oceli pro výztuž
uhlíkové měkké – hladké – 10 216 uhlíkové středně tvrdé – 10 335 tvrdé mírně legované – 10 425, 10 505 – až dvojnásobné protažení, povrch je opatřen vroubky, žebírky tvářené za studena – vyšší mez kluzu ale menší tažnost
Číselné značení ocelí pětimístně první dvojčíslí – hutnické označení: 10 – betonářská ocel 11 - konstrukční ocel druhé dvojčíslí – mez kluzu v desítkách MPa
páté číslo 5 – zaručená svařitelnost 6 – dobrá svařitelnost 7 – obtížná svařitelnost 8 – zpevněna kroucením za studena 9 – zpevněna natahováním
76
Vybrané druhy ocelí, jejich značky, názvy a meze kluzu
označení třídy oceli
značka (název)
mez kluzu Re/Rp0,2
10 300
A-II
300 MPa
10 372
B
230 MPa
10 400B
A-III
400 MPa
10 472
I (ISTEG)
400 MPa
10 492
T (TOROS)
400 MPa
10 512
R (ROXOR)
380 MPa
následují výztuže používané podle ČSN 73 1201[7] 10 216
E
210 MPa
10 335
J
330 MPa
10 425
V
420 MPa
10 505
R
490 MPa
Betonářské oceli se dnes označují v souladu s ČSN EN 10027-1 ve tvaru BXXXZ, kde:
B
označuje betonářskou ocel,
XXX mez kluzu v MPa, Z
tažnost oceli ve třech volbách, a to A normální, B vysoká a C velmi vysoká.
77
značka ČSN EN 10027-1[16]
mez kluzu Re/Rp0,2
B420B
420 MPa
B500A
500 MPa
B500B
500 MPa
B550A
550 MPa
B550B
550 MPa
Písmenkové značení ocelových prvků – 4 J 20
6.2.1 Dráty, tyče a sítě pro výztuž do betonu 1. Tyče kruhové z oceli značky 10 216
2. Tyče žebírkové z oceli značky 10 335
78
3. Tyče žebírkové zkrucované za studena z oceli značky 10 338
4. Tyče žebírkové z oceli značky 10 425
79
5. Tyče žebírkové z oceli značky 10 505 – vynikající pevnost v tahu
6. -
80
Výztužné svařované sítě pomocné známé pod obchodním názvem KARI sítě vyrábějí se z drátů průměru 4 až 8 mm (výjimečně až 12 mm), z ocelí s mezí kluzu 500 až 550 MPa jsou odporově svařované s velikostmi ok od 50 do 250 mm v šířkách do 3 m a délkách až 8 m (výjimečně až 12 m) výhodou sítí je vysoká rychlost pokládky především deskových konstrukcí, např. základových nebo stropních desek rodinných domů, apod.
7. Svařované sítě z ocelových drátů žebírkových tvářených za studena
Kotevní délka výztuže -
ocelový prut - min. 20 Ø výztuže svařované sítě – 2 příčné pruty
Stykování výztuže -
svařováním přesahem (délka jako u kotvení = 20 Ø výztuže) přesahem s příložkami srazem na tupo (objímky, sloupy)
81
Krycí vrstva výztuže betonem
min. hlavní výztuže žb. deska 1 cm žb. trám 2 cm žb. sloup 3 cm žb. základy 3,5 cm žb. prefabrikáty – 1 cm oc. třmínky 1 cm
Kotvení výztuže
třením pravoúhlým hákem polokruhovým hákem svařovaným kotvením smyčkou
TABULKA - koncové úpravy třmínků
Předpínací výztuž
s velkou mezí kluzu patentový drát – D = 5,5 – 16 mm patentování = tepelná úprava, navíc zlepšení dočasným zatížením nebo nízkotepelným popouštěním
82
ocelový stabilizovaný drát sedmidrátové lano
jednopramenné, dvojpramenné (2 sedmidrátová lana), sdružené spletence – dvoj a trojdrátové, sdružené – ze tří spletenců kabely (větší počet vložek – drátů nebo lan) žebírkové pruty – 10 607 – YZ (pevnost v tahu 850 MPa) hladké pruty – 10 567 – YH
Kotvení klíny
šrouby
Tvary výztuže: deska, konzola, trám, sloup, patka a třmínky
83
6.2.2 Deska
6.2.3 Konzola
84
6.2.4 Trám
6.2.5 Sloup
85
6.2.6 Patka
86
6.2.7 Třmínky
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. 2. 3. 4.
Popiš výrobu železa a oceli. Popiš princip předpínané výztuže. Nakresli výztuž v jednotlivých konstrukcích. Popiš postup zhotovení bednění.
87
7 BETON MATERIÁLY
7.1 Složky betonové směsi 7.1.1 Cement Výroba cementu 1. 2. 3. 4. 5. 6.
odstřel vápence doprava dempry do drtičů mletí výpal v rotační peci při 1 400oC délka pece 100 m – vypadává z ní kusový slínek mletí se sádrovcem, který zpomaluje tuhnutí; další přísady (struska, popílek, pucolán)
7. expedice v 50 kg pytlích nebo volně ložený v železničních RAJ nebo autocisternách
88
Druhy cementu: I. Portlandský cement - CEM I 32,5 R - pevnost v MPa = 325 kg/cm2, 42,5m MPa; 52,5 MPa – pevnostní třídy R - rychlý náběh pevnosti: za 2 dny 30 MPa; za 7 dní 42 MPa Graf rychlého náběhu pevnosti použití
na prefabrikáty vysoké pevnosti (sloupy, průvlaky, vazníky) betonování v zimě při tuhnutí se vyvíjí hydratační teplo a beton se sám ohřívá → nemůžeme betonovat v létě a do masivních konstrukcí, protože by se odpařila voda
II. Portlandský struskový cement - CEM II A - S/ 42,5 a 32,5 R A: S 8 - 20 % strusky; snižuje hydratační teplo → i v létě B: S 21 - 35 % strusky; použití: pro betonáž, do malt a betonu – univerzální III.
Vysokopecní cement - CEM III A/22,5 a 32,5 R A: 38 - 65 % strusky B: 66 - 80 % strusky C: 81 - 95 % strusky
použití:
do základů ← odolává agresívním spodním vodám do masivních konstrukcí síranovzdorné cementy CEM III/A 32,5 R – SV
IV.
Pucolánový cement - CEM IV A: 11 - 35 % pucolánu a popílku B: 36 - 55 % pucolánu a popílku pucolán = sopečný popel použití: vodní stavby
V.
Směsný cement - ND V A/22,5 a 32,5 A: 20 % strusky a 20 - 30 % pucolánu B: 30 - 50 % strusky a 30 - 50 % pucolánu Použití: podřadné betony a malty
89
Další cementy Silniční cement
pro silnice, dálnice, letiště odolává solím, mrazu ← malá roztažnost
Bílý cement
z čistých vápenců a bělících přísad použití: na pórobeton, spárovací hmoty, omítkové směsi
Dávkování cementu: asi 400 kg/m3 - objemově - 3 díly kameniva na 1 díl cementu
7.1.2 Kamenivo Pro výrobu betonu se používají 3 frakce kameniva. Frakce je zbytek na sítu (většími oky propadlo a na menších zůstalo). Například frakce 4 / 8 znamená kamenivo od 4 do 8 mm, a to těžené nebo drcené. Pro výrobu betonu používáme frakce: 0/4; 4/8; 8/16; 16/22; 16/32 a 32/63 mm – pro prostý beton. Velká zrna vytvářejí mezery, které jsou vyplněny kamenivem menších frakcí. Beton má být hrubozrnný, protože jemné podíly zvyšují vodotěsnost, zlepšují čerpatelnost, pohledovou kvalitu, ale snižují mrazuvzdornost.
7.1.3 Voda Vodu rozdělujeme na záměsovou a ošetřovací. Při dávkování počítáme s vlhkostí kameniva. Vodní součinitel = hmotnostní poměr tekutých složek w a cementu c. Pro tuhnutí betonu je třeba minimálně 0,4 l vody na 1 kg cementu.→ w/c = nad 0,4 – nejlépe 0,5 – 0,6. Vysokou pevnost a mrazuvzdornost má beton v případě, když w/c = 0,55, vodotěsnost, když w/c = 0,6. Konzistence směsi měří se:
90
betonové
sednutím kužele (S1 – S5)
dobou sednutí (V0 – V4)
mírou zhutnění (C0-C3)
třídou rozlití (F1-F6)
Betonárny objednávají S1 – zavlhlou, S2 – měkkou, S3 - velmi měkkou, S4 – tekutou konzistenci betonu.
7.1.4 Přísady do betonu Relativně malé množství přísad (0,2 – 5 % z hmotnosti cementu) výrazně ovlivní vlastnosti betonu. 1) a) b)
c) 2)
3) 4)
5)
6)
7)
8)
Plastifikátory téměř ve všech betonech zlepšují zpracovatelnost při použití menšího množství vody umožňují čerpat beton zvyšuje se pevnost, vodotěsnost, objemová stálost a odolnost proti mrazu Plastifikátory pro zavlhlý beton - intenzifikátory hutnění – vibrolisování - zámková dlažba Superplastifikátory - vyšší účinnost zhutnění - tekuté vysokopevnostní betony s rychlým náběhem pevnosti Superplastifikátory 3 generace (hyperplastifikátory) - samozhutnitelné betony Urychlovače tvrdnutí - použití do injektáží, těsnících malt a betonu - působí od 16 do 72 hod - dnes nahrazeny cementy s R a bezsádrovcovým cementem Urychlovače tuhnutí - na stříkaný - torkretovaný beton Těsnící přísady - proti vzlínající vodě, ne proti tlakové vodě - omezení tvorby výkvětů Zpomalovače tuhnutí - až o 21 hod (u malt 36 hod) → doprava na velké vzdálenosti - do pohledových betonů (rychle odezní) ← po odbednění nejsou vidět spáry - ztekucující do masivních konstrukcí → působí delší dobu → omezuje vývin hydratačního tepla, a tím vznik trhlin Provzdušňovací přísady - rovnoměrně rozložené malé póry vytvářejí prostor pro rozpínání ledu → zvyšují mrazuvzdornost hotového betonu a odolnost proti solím - použití na mostní a silniční stavby - pro zvýšení pevnosti se kombinují se superplastifikátory Napěňovače - dehtové mýdlo s klihem, ADDIMENT SB - našleháním s vodou se vytvoří pěna (smícháním s dalšími složkami betonové směsi v míchačce nebo až v MIXU) - pěnobeton (bez kameniva – hmotnost 600 kg/m3) Stabilizátory - omezují rozměšování betonu - pohledové betony
91
9) Výztužná vlákna a) Ocelová - profilovaná - drátkobetony - omezují vznik trhlin při smršťování betonu a nahrazují svařované sítě - podlahy, základy, silnice, mosty - FATEK: 30 kg/m3, (délka: 20 – 50 mm; šířka: 1,9 mm; tloušťka: 0,4 mm), FIBRIN
b) Plastová - FIBRIN - polypropylénová - 1 kg /m3 (500 milionů vláken délky 6 – 12 mm) - zvýšení mrazuvzdornosti - omezení nasákavosti - nezvyšují pevnost - CRACKSTOP c) Skelná - ANTI – CRAK - 4 krát vyšší pevnost v tahu než ocel - 0,6 kg/m3 (200 milionů vláken) - modifikovaný beton: 10 kg/ m3 stříkané betony, prefabrikace
92
7.2 Zkoušení betonu 1. Destruktivní 3 válce o 150 mm a délky 300 mm nebo 3 krychle 15/15/15 mm - mačkají se po 28 dnech ve vlhku
2. Nedestruktivní Schmidtovo kladívko -
vystřelí pružinou úderník, který se více odrazí od betonu vyšší pevnosti pevnost odečteme na stupnici nebo displeji kladívka
93
7.3 Pevnostní třídy betonu Pevnostní třídy se uvádějí v MPa. 1 MPa 10 kp/cm2 Značení podle ČSN P ENV 206 – C 8/10 (válec/krychle) – C 100/115
Lehké betony – s Liaporem - LC 8/9 – LC 80/88
94
Potěry – BP 20, 25, 30
Vodostavební betony - B 20 V4, B 30 V8
Beton se navrhuje podle stupně agresivity prostředí (SAP) - expoziční třídy:
bez nebezpečí koroze: X0 koroze karbonatací: XC1-XC4 koroze chloridy: mořskou vodou – XS1-XS3; jinými chloridy - XD1-XD3 koroze vznikající působením mrazu: XF1-XF4 koroze vznikající chemicky agresivním prostředím: XA1-XA3
95
7.4 Ošetřování betonu 1) V létě kropíme ihned, kdy již neublížíme povrchu ← hrozí vznik smršťovacích trhlin, především na slunci a v teplém průvanu, a to opakovaně asi 1 týden
96
beton můžeme přikrýt igelitovou fólií → zapařuje se místo kropení se povrch může stříkat ochranným lakem 2) V zimě používáme CEM I, případně urychlovače tuhnutí přikrýváme polystyrenem dříve se tuhnutí a tvrdnutí urychlovalo párou a různými topidly na koks (koksáky), dříví, naftu a lehký topný olej →vysoká cena
7.5 Nepřímo lehčené betony Kamenivo je doplněno nebo nahrazeno lehčeným materiálem. 1. Liaporbeton - žárovzdorný beton - kuličky Liaporu (jíly z usazenin z Jurských moří z druhohorního období Lias staré 150 milionů let) prochází rotační pecí, kde expandují při teplotě asi 1 150°C - po vypálení je žárovzdorný; objemově stabilní do teploty 1 050°C - komínové tvárnice Schiedel a Eco a Calofrig, tvárnice Liatherm z Liaporu je možno vyrábět lehké betony o pevnosti 2 až 80 MPa a objemové hmotnosti 450 až 2000 kg/m3 potřebná tloušťka pro tepelný odpor R = 2 je 36cm 2. -
Experlitbeton perlit vzniká sopečnou činností (vulkanické sklo) při teplotě nad 1 000oC expanduje na bílé vločky = experlit lehké betony 250 – 1200 kg/m3 potřebná tloušťka pro tepelný odpor R = 2 je 20cm
8. -
Škvárobeton místo kameniva se používá škvára nevýhodou: malá tepelná izolace, škodlivé záření a nepravidelné objemové změny potřebná tloušťka pro tepelný odpor R = 2 je 104cm
Křemelinový beton - křemelina je lehká zemina ze schránek křemičitých řas (rozsivek) - objemová hmotnost:700 kg/m3 - Calofrigové tvárnice Pemzový beton - z přírodní pemzy
97
Pilinobeton -
ze smrkových a jedlových pilin desky Cetris
7.6 Přímo lehčené betony 1. Pórobeton - Xella, Ecrit - lehčení hliníkovým práškem 2. Pěnobeton - lehčení betonu mýdlovou pěnou
7.7 Speciální betony 1. Vakuovaný beton - pomocí pryžové plachty a čerpadla odsáváme z betonu přebytečnou vodu a vzduchové bubliny → zvýší se povrchová pevnost → beton můžeme dříve zatížit - podlahy, komunikace
98
2. Těžký beton - barytový beton: těžké kamenivo (baryt 60%, limonit 22%, portlandský cement 11%, voda 7%), chromové a olovnaté kaly - hmotnost: 3 500 kg / m3 - ochrana před rentgenovým zářením 3. Žárovzdorný beton - mletím vysokopecních slínků a chromové rudy se vyrábí chrommagnesit (odolnost až 1 600oC); hlinitanový cement a vodní sklo (odolnost 1 000oC) - Liaporbeton na komínové tvárnice 9. Polymerový beton - pojivem polyesterové, epoxidové a akrylátové pryskyřice - rychlé tuhnutí a vysoká pevnost OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. 2. 3. 4.
Vyjmenuj složky betonové směsi. Jaké znáš pevnostní třídy betonu? Vysvětli, jak použiješ beton dle stupně agresivity prostředí. Vyjmenuj druhy betonů.
99
8 VODOROVNÉ KONSTRUKCE 8.1 Stropní konstrukce Účel: rozdělení stavby na jednotlivá podlaží Požadavky:
únosnost – byty: 1,5 kN/m2 = 150 kg/m2,školy: 4 kN/m2 , chodby a kina: 5 kN/m2 tepelná zvuková a protipožární izolace MATERIÁLY
8.1.1 Stropy s dřevěnými stropnicemi 1. Trámový strop
trámy: 16/24 cm - 20/28 cm, uložení 20 cm, vzduchová mezera 3 cm trámová kleština se závlačí na každém 3. trámu
100
záklop: prkna tloušťka 25 mm, podbíjení tloušťka 13-20 mm, mezera 1 cm Příčka štorcka tl. 10 cm se zdí na příčné prkno, příčka tl. 15 cm se zdí na ocelový nosník, násyp nad stropnicemi minimálně 8 cm.
2. Fošnový strop - úspora řeziva
3. Rákosníkový strop
101
8.1.2 Stropy s ocelovými nosníky 1. -
HURDIS I rovná čela Hurdis Hodonín garáže, sklepy možnost zavěšení kladky, táhel
2. -
HURDIS II šikmá čela pro I nosníky řady 14 –18 osová vzdálenost nosníků: 1,3 m pro HURDIS 1180 mm 1,2 m pro HURDIS 1080 mm cementový potěr C16/20 polystyren
-
TECHNOLOGIE Montážní postup 1) Provedeme vyrovnání zdiva jemnozrnným betonem C12/16. 2) Rozložíme I nosníky (úložná délka min. 150 mm). 3) Přesnou polohu nosníků zajistíme osazením patek a vsazením desek po obou stranách každého pole. 4) Osadíme nosníky do maltového lože (MVC 25). 5) Patky vyplníme vápenocementovou maltou MVC do celé prohlubně patky. Takto upravené patky nasadíme na nosník. 6) Při osazování desek HURDIS maltu MVC 25 nanášíme na patky v tloušťce 15 – 20 mm. Současně ji naneseme i na čela desek HURDIS. Dbáme, aby spodní plocha HURDIS desek lícovala se spodkem patek. 7) Podepřeme trámce (vzdálenost mezi podporami 1,5 m) a zaklínujeme je. 8) Rozdíly výšky mezi výškami I profilu a horního líce HURDIS desky vyplníme polystyrenem, který zároveň slouží jako tepelná izolace (dříve se používala suchá škvára, keramzit, perlitobeton). Násyp provedeme tak, aby nosník zůstal obnažen.
102
9) Konec válcovaných nosníků zakotvíme přivařením kotev do věnce. 10) Žebra a desku spolu s věncem vybetonujeme současně z betonu třídy min. C16/20. Žebra betonujeme najednou, po celé jejich délce. Betonáž můžeme přerušit pouze uprostřed polí mezi nosníky. Beton ošetřujeme po dobu 28 dní. Teprve po této době můžeme odstranit podpěry. Při betonáži dalšího podlaží podpory v nižším podlaží ponecháme. Při montáži vícepodlažních objektů musí režim odstraňování podpor stanovit statik. 11) Veškeré otvory a prostupy ve stropě můžeme provést po konzultaci se statikem. 3. Přímé klenby do ocelových nosníků
4. Stropy s profily VSŽ - 2x ocelová svařovaná síť, B 22,5
103
8.1.3 Stropy s keramickými nosníky do 3,6 m - 1 podpěra, dále po 2 m - na 28 dnů dle betonu MIAKO - vložky – šířka 625 a 500 mm; výška 80, 150, 190 a 230 mm Nosníky POT 160 x 175 x 1 750 až 6 250 mm;160 x 230 x 6 500 až 8 250 mm
TECHNOLOGIE
104
Na srovnané zdivo (věnec) se doporučuje pod stropní konstrukci položit těžký asfaltový pás (zvuková izolace). Nosníky se ukládají na cementovou maltu srovnané obvodové a nosné zdivo nebo na vyrovnaný železobetonový věnec. Délka uložení nosníků musí být minimálně 125 mm. Nosníky je nutné ihned po uložení na nosné zdivo podepřít symetricky vodorovnými dřevěnými hranoly se sloupky tak, aby vzdálenost mezi podpěrami nebo podpěrou a nosnou zdí byla maximálně 1 800 mm. Osová vzdálenost podpěrných sloupků ve směru podpor (hranolů) nesmí překročit 1 500 mm. Při zhotovování stropů současně ve více podlažích musí stát podpěrné sloupky svisle nad sebou. Stropní vložky MIAKO se kladou na sucho na osazené a podepřené nosníky, a to rovnoběžně s nosnou zdí postupně od jednoho konce ke druhému. Uložení vložek MIAKO na nosném zdivu se doporučuje minimálně 25 mm. S betonáží lze začít, až když jsou vložky MIAKO uložené po celé délce nosníků.
Vzduchové dutiny u stropních vložek není nutné uzavírat proti zatékání betonu, protože délka zatékání je minimální. Jak při ukládání vložek, tak při betonáži se musí používat manipulační a pojezdová prkna uložená na příhradové výztuži nosníků. Před vlastní betonáží se musí celá plocha stropu řádně navlhčit z důvodů dobré přilnavosti betonu a co nejmenšího odsávání záměsové vody z betonové směsi. K dobetonování se používá beton třídy C 16/20 dostatečně měkké konzistence. Při betonáži je nutné současně betonovat jak nosná žebra, tak i pozední věnec, s betonovou vrstvou 40 - 60 mm nad vložkami MIAKO dle statického výpočtu. Výška použité věncovky se mění v závislosti na výšce použité stropní konstrukce. Postup betonáže je v pruzích, ve směru nosníků. Pracovní spáru je možné provádět pouze mezi nosníky uprostřed stropních vložek. Pracovní spára nesmí procházet betonovým žebrem nad nosníky. Při betonáži je nutné zabránit místnímu hromadění betonu. Stropní vložky MIAKO se NESMÍ během montážního stavu zatěžovat jinak než betonovou zálivkou. Do spolupůsobící nadbetonované desky se doporučuje vložit svařovanou síť KARI minimálně 4/150/150 mm, a to z důvodů rozložení zatížení a omezení případných prasklin v betonové ploše. Po zhotovení stropu je nutné udržovat beton v dostatečně vlhkém stavu až do jeho řádného zatvrdnutí. Podpěry nosníků je možné odstranit, až když beton dosáhne normou stanovené pevnosti. Při odstraňování podpěr se postupuje vždy od horního podlaží ke spodnímu.
8.1.4 Stropy s betonovými nosníky 1. YTONG bílý strop
105
2. PUTRELY - předpjaté nosníky obrácené T (až 12 m) a betonové vložky - KARI síť a 4 cm betonové nadbetonávky
8.1.5 Keramické povaly povaly (šířka 30 cm) a panely (š. 60,120,240 cm) -
keramické vložky ARMO, PARMO + výztuž + beton pokládka do vyrovnávací cementové malty s předpjatou výztuží - až 7 m délky podepření dle výrobce
8.1.6 Pórobetonové stropní panely -
YTONG - délka 5 000 a 6 000 mm; šířka 625 mm tloušťka 200 a 240 mm Vyztužené, P+D - s perem a drážkou pro přenesení zatížení výroba na míru
8.1.7 Železobetonové stropní desky -
š. 30 cm; světlost 0,48 - 3 m s dutinami a bez dutin – PZD
8.1.8 Železobetonové stropní panely 1. Plné - do 4,5 m 2. Dutinové (nepředpjaté) - světlost 6,00 m
106
3. Předpjaté PARTEK: tloušťka 150 mm; skladebná délka 240 – 780 cm PARTEK: tloušťka 200 mm; délka až 9 m SPIROLL: tloušťka 250 mm; délka až 12,2 m PARTEK: tloušťka 320 mm; délka až 15 m Partek: tloušťka 400 mm; délka až 16,2 m
8.1.9 Monolitické stropy Kazetové
8.1.10 Ztracená bednění 1. Filigránové stropní desky - rozměry: 700/240/6 cm; 750/250/5-7 cm; 800/450/7 cm - předpjaté až 12 m - filigrány slouží k podpírání pro betonáž spřažené desky - 4 žebříčkové pruhy výztuže
107
2. CEDRY - polystyrenová tvarovka - panely v maximální délce 13,5 m - panely se ukládají ve směru rozpětí stropu těsně vedle sebe
-
hloubka uložení panelu je minimálně 50 mm; je nutné odstranit část polystyrenu pod žebrem nad stěnou, panely příčně podložit hranoly o průměru 100/140 mm – po 2 m výztuž věnce je ze čtyř prutů (Ø 8-10 mm) spojených třmínky z drátu (Ø 5 mm); horní pruty věnce by měly být 20-30 mm nad polystyrenovým panelem výztuž jednotlivých žebírek se váže s výztuží věnců a je navržena statickým výpočtem
3. VELOX - dřevotřísková vložka s cementem
-
délka l 2 000; 1 830; 1 660; 1 500; 1 330; 1 000; 660; 500; 330 mm šířka b 500 (300) mm výška h + vrstva betonu 170 + 50; 220 + 50; 260 + 50; 315 + 50; 355 + 50; 400 + 50; 500 + 50; 575 + 50 mm
Do mezery mezi prvky se vloží prostorové příhradové nosníky nebo vázaná výztuž a následným zmonolitněním betonovou směsí vznikne žebírkový strop. V místě styků stěn a stropů se po celém obvodu konstrukce uloží ztužující věncová armatura.
108
8.2 Převislé konstrukce 8.2.1 Římsy Tvoří ji: 1. konzolová deska tahové napětí u horního okraje – hlavní a rozdělovací výztuž železobetonové desky chrání průčelí domu před deštěm, esteticky ukončují a zakrývají spodní část krovu proti větru a zvěři. 2. konzola - tvořena překládanými kameny, cihlami nebo železobetonovou deskou nebo dřevěnou konstrukcí
8.2.2 Markýzy -
přístřešek nad vstupem do budovy se sklonem od budovy - při vyložení nad 90 cm musí být s okapem
109
8.2.3 Balkóny -
zvětšují obytnou plochu místnosti, zlepšují architektonický vzhled průčelí domu - železobetonová konzola, krakorcovitě vysunutý železobetonový panel → tepelné mosty - nosníky pro Hurdis a Miako s nízkými tvarovkami, - dřevěné trámy – krakorcovitě - sklon od budovy cca 1%, nevodotěsný povrch → koroze výztuže → demolice - zavěšená balkónová deska - nepatří do převislých konstrukcí
8.2.4 Arkýře -
balkón se stěnami a střechou boční okna (francouzská rohová) umožňují pohled podél průčelí zvětšení půdorysné plochy obývacího pokoje krakorcovitě vysunuté nosníky v jednotlivých podlažích
LODŽIE - nepatří do převislých konstrukcí - stropní deska podepřena bočními lodžiovými stěnami - předsazené zvětšují plochu místnosti
110
8.3 Klenby -
vyzdívají se z kamene nebo cihel do cementové malty na dřevěné bednění nesené ramenáty na vodorovných ližinách novější betonové, železobetonové a sklobetonové klenby provádí se s větším převýšením o 1/100 rozpětí – počítáme se sednutím zdí se od paty nebo koutů k vrcholu klenby ložné spáry směřují do středu zakřivení (oblouku)
Druhy kleneb (viz. obr. níže)
valená - zatěžuje 2 nosné zdi, jejich průnikem vzniká klášterní a křížová klenba klášterní, neckovitá, zrcadlová, česká, pruská klenba a báň - zatěžují všechny 4 obvodové stěny, žebra nejsou zatížená, jsou dutá křížová klenba – tlak se soustřeďuje do žeber, která jsou zesílená a vystupující
podobně i u lunety
pilíř
Klenby vyvozují na nosné zdivo bočný tlak – táhla, opěrné pilíře. Při omítání připevníme plastové elektrikářské průchodky pomocí háčků do
táhlo
žeber nebo na válec a jádro strháváme přímou latí (valená, křížová klenba nebo klenutou - pruská, česká).
111
112
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Jak rozdělujeme stropy? 2. Popiš postup provádění stropů Miako. 3. Rozděl klenby a klenbové oblouky dle tvaru.
113
9 ÚPRAVY POVRCHŮ 9.1 Malty MALTY PRO OMÍTKY
VÁPNO
CEMENT
KAMENIVO
SÁDRA
VÁPENNÁ
1
-
4
-
VÁPENOSÁDROVÁ
2
-
6-8
1
SÁDROVÁ
0,1
-
0-3
1
SÁDRA
10 kg sádry na 6 l vody
VÁPENOCEMENTOVÁ
2
1
9
-
CEMENTOVÁ
0,1
1
3-3,5
-
PROSTŘIK
1
2
9
-
PERLITOVÁ
2
1
17 experlitu
BŘIZOLIT - stříkaný
2,5
1
7
slída
5
1
16
barvivo
škrabaný viz. 1.ročník
9.2 Omítky TECHNOLOGIE
9.2.1 Příprava podkladu pro omítání Fasáda po 2 letech po vyschnutí, nebo vláknité omítky proti trhlinám. Vnitřní vlhkost zdiva má dosahovat maximální hodnoty v rozmezí 12 -14%. Při aplikaci omítek na nevyzrálé zdivo musíme omítku armovat skelnou perlinkovou tkaninou. Minimální tloušťka omítky: interiér - příčky: 8 mm, nosné zdivo: 10 mm exteriér - 15 mm 1) Cihelné zdivo staré: osekání staré omítky, vyškrabání spár do hloubky 1 cm, ometení a nanesení cementového prostřiku nové: omítáme přímo, vlhkost zdiva do 10 % V místě smykového namáhání připevníme pletivo nebo jádro bandážujeme perlinkou do lepidla platí pro staré i nové zdivo
2) Pórobetonové zdivo - přesné - vyrovnání podkladu
114
-
omítka - Cemix na mokrý Ytong perlinka
3) Liaporové zdivo - drsný povrch - omítáme přímo bez prostřiku 4) -
Betonové plochy odmaštění od separačního nástřiku teplou mýdlovou vodou cementový prostřik nebo cementové lepidlo degradovaná vrstva se odstraňuje tlakovou vodou, frézováním nebo osekáním obnažená výztuž se opatří speciálním nátěrem a nahodí vysprávkovou maltou
5) Dřevotřískové desky - dříve bandážování pytlovinou do řídké malty - dnes překrytí rabicovým pletivem, kotveným hřeby do zátek od piva a prostřik (Velox) 6) Dřevo - impregnace proti dřevokazným škůdcům, pletivo, prostřik 7) Ocel - obalení pletivem a prostřik - obalení polystyrénem, čedičovou vatou + perlinka 8) -
Styk dvou materiálů bandážování pletivem nebo perlinkou přiznání spáry pružný tmel
9) Sádrokarton - Putzgrund penetrace pod omítky Knauf a stěrková omítka - pro venkovní a vlhké prostory zelené desky 10)Rákosový strop -
prostřik nebo potažení pletivem a prostřik mezery mezi prkny podbití 1 cm
115
9.2.2 Postup omítání 1. Stropy vodorovné přesné: prostřik, seštosování, stěrka, lepidlo, penetrace, stěrka nepřesné: prostřik terče v rozích umístíme do vodorovné roviny, další terče pro pásky po 1 m pomocí dlouhé latě pásky strháváme latí a štosujeme dlouhým hladítkem po zavadnutí malty jádro nahazujeme v tloušťce 1 cm a strháváme úhelníkovou latí, proces opakujeme po zavadnutí natáhneme stěrku
Laťování trámů
116
2. Stěny podobně jako u stropu místo maltových pásků používáme omítníky z ocelové kulatiny nebo dřevěných latěk, které umísťujeme po 1 m.
do roviny vyměřujeme latí nebo zednickou šňůrou (distanc 0,5 mm) maltu nahazujeme hadovitě odspodu, po stržení malty latí necháme povrch zavadnout a opatrně jej štosujeme fratáčem (držíme svisle)
117
léru (drážku) u zárubní vytvoříme pomocí plechové šablony (stejná hloubka a šířka i v rozích) omytí nebo předem zakrytí konstrukcí, ochranné nátěry stěrky provádíme vždy až po dokončení jádra – napojení do sucha je vidět
Tolerance
Pro nadstandardní kvalitu rovinnosti 2 mm na 2 m je nutné sjednat odpovídající navýšení ceny.
118
–
Ochrana hran pomocí úhelníků
Strukturování omítek – hladítky, špachtlí, válečkem
119
9.2.3 Sanační omítky Kompletní technologický postup sanačního systému na silně vlhkostí a solemi zatíženou a poškozenou konstrukci. 1) Odstraníme omítku, pokud se ještě někde nachází, a to do výše minimálně 1,5 násobku šířky zdiva, nad viditelné zasažení zavlhnutého zdiva, nejlépe na celou výšku stěn. Spáry vyškrabeme do hloubky minimálně 2 centimetry. Vyškrábání spár je velmi důležité → zvýší se tak účinnost a životnost sanační omítky. Starou suť ihned odvezeme z dosahu stavby (nepoužíváme ji na zásyp). Použití tlakové vody k očištění zdiva je výslovně nevhodné. 2) Obnažené zdivo mechanicky očistíme, nejlépe ocelovými kartáči, rovněž tak prach odstraníme mechanicky, nikoli vodou. Pro nové upevnění případných instalací nepoužíváme sádru, ale rychle tuhnoucí cementovou maltu. Podklad musí být nosný, suchý, bez prachu a jiných nečistot. 3) V závislosti na obsahu solí ve zdivu podklad předem ošetříme chemickým přípravkem. Přípravek, který lze nanášet stříkáním, vytvoří krátkodobou uzávěru a umožní sanačním omítkám vyzrát a získat potřebné vlastnosti. Sanační nástřik je nutno provádět do čerstvého nátěru. 4) Špric (prostřik) – příprava míchadlem, necháme cca 2 minuty odležet a potom ještě jednou krátce zamícháme, a to ručně nebo kontinuální míchačkou, případně běžnými omítacími stroji. 5) Nástřik na kamenný podklad musíme provádět celoplošně, na nasákavé stavební materiály pouze síťovitě (60 – 70 % plochy), podklad tedy musí prosvítat. Nástřik nesmí stékat a tvořit polevu. Vždy musíme zpracovat celý obsah pytle najednou! Před aplikací jádrových omítek necháme sanační nástřik minimálně 3 dny vyschnout! 6) Nerovnosti, spáry, kaverny a celoplošné vyrovnání podkladu provedeme podkladní jádrovou sanační omítkou. Po jejím zavadnutí je nutné povrch strhnout a srovnat ocelovou mřížovou škrabkou a nechat proschnout (1 mm tloušťky omítky 1 den). 7) Při strojním zpracování používáme zařízení, které zaručuje optimální míchání a dosažení potřebného obsahu vzduchu v čerstvé maltě (HASIMAT, HASIMIX). Při strojním zpracování omítacím strojem se doporučuje používat domíchávač. Omítku musíme nanést na stěnu, stáhnout a po ztuhnutí zdrsnit celoplošně mřížkovou škrabkou. Při tloušťce vrstvy nad 30 mm omítáme stěnu ve dvou vrstvách. Druhá vrstva se nanáší na zdrsněný podklad s minimálním časovým odstupem (pro zajištění optimální přídržnosti malty k podkladu). Spáry mezi různými stavebními prvky překleneme armovací tkaninou odolnou proti alkáliím, kterou umístíme do horní třetiny tloušťky omítky. Dilatační spáry provedeme dle projektu. Po zavadnutí malty je nutné povrch strhnout a srovnat ocelovou mřížovou škrabkou a nechat proschnout (1 mm tloušťky omítky 1 den). 8) Na takto připravený zdrsněný podklad nanášíme s časovým odstupem minimálně 14 dní jádrovou sanační omítku. 9) Povrchovou úpravu jádrové omítky provedeme sanačním štukem. Pozor: silně nasákavé podklady je nutné předem navlhčit. V průběhu tuhnutí omítky povrch zfilcujeme houbou. Spáry mezi různými stavebními prvky překleneme armovací tkaninou odolnou proti alkáliím, tkaninu umístíme do horní třetiny tloušťky omítky.
120
9.2.4 Strojní omítání
121
a) Mokrou cestou - malta se míchá nejčastěji ve žlabové míchačce, odtud se vyklápí přes vibrační síto do zásobníku a odtud se šnekovým nebo pístovým čerpadlem vhání do hadic, Součástí omítačky je kompresor pro výrobu stlačeného vzduchu, který je vháněn hadicí do směšovací pistole, odkud vystřeluje maltu. Při odpojeném kompresoru tlačená malta vytéká z hadice – můžeme použít na zdění nebo samonivelační potěr. Omítačka P 13 (Strojstav Nové Mesto n/Váhom v licenci Putzmeister) -
-
přívěs za nákladní auto pístová s výtlakem do výšky 60 m (60 barů) a horizontálně až 500 m starší typ výkon: regulovatelný – 1,5, 3, 4,8 m3/hod = 80 l /min. výhody: vysoký výkon a výtlak nevýhody: těžká, velká potřebuje dlouhé a robustní hadice, ve kterých zůstává značné množství malty, takže hrozí jejich ucpání nebo roztržení vyžaduje 2 pracovníky obsluhy
b) Suchou cestou - z hotových suchých směsí - do šnekového čerpadla je dávkována suchá směs a přesně nastavený průtok vody → do hadic jde stejná konzistence namíchané směsi Omítačka Knauf PFT G5 -
122
nový typ výtlak do výšky 30 m výkon 6 – 55 l/min výhody: malý rozměr → projede dveřmi a výtahem do každé místnosti lze ji rozložit na 3 díly (podvozek s násypkou, elektroinstalaci s kompresorem a průtokoměrem vody a motor se šnekovým čerpadlem) krátké tenké hadice práce v zateplené místnosti obsluha: – 1 pracovník pro násyp pytlů, při použití sila a dopravníku suché směsi (silomatu) může pracovat bez obsluhy (ovládání ventilem vzduchu na směšovací pistoli)
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. 2. 3. 4.
Popiš přípravu podkladu pro omítání. Jak postupujeme při omítání stropů? Popiš postup při omítání stěn. Jaké znáš způsoby strojního omítání? Blíže je charakterizuj.
123
10 STŘECHY 10.1 Ploché střechy 1. 2.
sklon do 10o (17 % - 17 cm/1 m) sklon musí zajistit rychlý odvod dešťové vody, nesmí na ni vznikat kaluže! nezateplené – sklady, garáže zateplené - R = tepelný odpor ( m2KW –1); R – normové 4,0
Musíme zajistit trvale suchou tepelnou izolaci → parozábrany RADONELAST , BITALBIT S.; větrání. MATERIÁLY 1. a)
Asfaltové pásy starý způsob penetrační nátěr, horký asfalt, A 400 H, horký asfalt, A 400 H, horký asfalt, reflexní nátěr Oxidované - starší - záruka půl roku, životnost 5 let - Extrasklobit, Parabit - vložka: skelná tkanina - používají se jako 1. vrstva hydroizolace a jako parotěsná zábrana b) Modifikované - upravené kaučukem → vyšší pružnost, delší životnost - pokládka pod +5 C u některých i pod -10 o C - nelámou se - dvojnásobná cena - příklady modifikovaných asfaltových pásů: Skloelast – vložka: skelná tkanina, vyšší pevnost, menší tažnost (do 4 %), jedna vrstva Skloelast extra - více kaučuku Skloelast extra design – s posypem barevnou břidlicí Polyelast - vložka: polyesterová tkanina, nižší pevnost, velká tažnost (nad 40 %) Polyelast extra- více kaučuku Polyelast extra design – s posypem barevnou břidlicí, 2. vrstva (proti poškození a UV) další: Paramoelast, Paramoplast, Elastek, Elastobit TECHNOLOGIE Postup izolace Upravíme podklad pod izolace, musí být rovný, bez ostrých hran a kamínků, beton ve spádu. Postup izolace dle druhu podkladu:
124
Na betonový podklad nejprve nasucho položíme děrovaný a dilatační pás PER V13 nebo BITUSAN, na který celoplošně navaříme asfaltový pás. Ten se bodově přilepí a vzniknou průduchy pro odvětrání na atiku. Na tepelně-izolační materiály se nejprve položí pás s dilatační a expanzní funkcí.
Na dřevěný podklad dáváme nasucho uložený pás s nosnou vložkou ze sklotkaniny nebo polyesteru, kotvený hřebíky s velkou hlavou a závitem. Hydroizolace - asfaltované pásy typu "S" s nenasákavou nosnou vložkou - spodní pás s nosnou vložkou ze skelné tkaniny, vrchní vrstvu tvoří pás z asfaltu modifikovaného Skloelast (Extrasklobit) + Polyelast extra design.
Asfaltové pásy se a) natavují propanbutanovým hořákem na penetrovaný podklad (Penetral, ALP - M – modifikovaný) b) mechanicky kotví k podkladu šrouby s velkými oválnými podložkami c) lepí asfaltovými nebo polyuretanovými lepidly d) zatěžují kačírkem, dlažbou – na ochranné filcové tkanině Přesahy pásů - 5 - 10 cm, u dvouvrstvých systémů pásy v jednom směru o polovinu posunuty. Spáry zatíráme špachtlí. Těsnění detailů trvale pružnými asfaltovými nebo silikonovými tmely.
125
MATERIÁLY 2. Fólie PVC a) měkčené Fatrafol 810 – základní - vyztužená polyesterovou mřížkou - pevnost a tvarová stabilita → vhodné i pro sklony Fatrafol 804 - doplňková pro 810 - nevyztužená - řešení detailů Fatrafol 807 - na spodní straně - pokládka na asfaltové pásy (lepením) Fatrafol 808 - zelená s textilní podložkou - pro obrácené „zelené“ střechy Fatrafol 817 - nová- vyztužená i nevyztužená (H) - univerzální - vyšší kvalita Měkčené fólie se spojují pomocí ručních horkovzdušných pistolí a přitlačovacích válečků, nebo pomocí pojízdných automatických strojků a aplikací pojistné zálivky tekutým PVC. b) modifikované neměkčené PVC Technodren - rozměry: výšky 8 nebo20 mm; šířka 1 282 mm, délka 20 - používá se jako ochranná a drenážní vrstva u obrácených střech c) polyetylenové Fondaline, Platon, Delta, Penefol - s nopky nebo miskami pro závlahovou vodu 3. -
126
Stěrkové izolace pro opravy asfaltových krytin je důležitý suchý podklad vyztužují se síťovinou 2 nátěry + případně reflexní nátěr Gumoasfalt - SA 4, SA 10 - lepení polystyrenu SA 13 - červenohnědý nátěr střech - obsahuje kaučuk - asfaltové nátěry zastudena
-
SAM - modifikovaný nátěr Akryzol - jednosložkový nátěr levná provizorní oprava
4. Polyuretanový nástřik - stříkají specializované firmy ve 3 vrstvách po 1,5 cm + reflexní nátěr - zároveň tepelná izolace
127
① hydroizolační souvrství ② izolační desky S nebo v kombinaci T a S vyskládaně ③ parozábrana ④ spádová vrstva ⑤ stropní konstrukce ⑥) atikový klín ORSIL T-AK
① hydroizolační souvrství ② izolační desky ORSIL S ③ spádové desky ORSIL T-SD ④ parozábrana ⑤ stropní konstrukce
128
①) hydroizolační souvrství ② izolační desky S (nebo S a T) ③trapézový plech ④ kotevní prvek ⑤) těsnící tmel a lepidlo
STŘEŠNÍ PLÁŠŤ NA OCELOVÝCH NOSNÍCÍCH
129
BOZ při práci ve výškách 1. Zábradlí 1,5 m od okraje – jednotyčové, natažené lano nebo je podlaha 0,6 m pod vrchem zdi na okraji – dvoutyčové od výšky nad 1,5 m 2. Osobní jištění od 1,5 m od 3 m pás (pád 0,6 m – průběžně upravovat délku volného lana) postroj s tlumičem pádu (pád 1,5 m, s tlumičem až 4 m) pásy kontrolovány po 2 letech 3. Kolektivní jištění sklon nad 10o – po celé délce hrany ochranné zábradlí nebo ohrazení 4. Žebříky délka max. 8 m, přesah 1,1 m, sklon větší než - 2,5 : 1 5. Zajištění pod pracovištěm ochranné pásmo: 1,5 m - do výšky 10 m 2 m - do výšky 20 m 2,5 m - do výšky 30 m 1/10 výšky objektu - nad 30 m při sklonu nad 25o se zvyšuje o 0,5 m Zajistíme dvoutyčové zábradlí, oplocení, záchytné konstrukce, ochranné stříšky, trvalé střežení Přerušení práce ve výškách bouře (vítr nad 10,7 m/s, při zavěšení 8m/s) silný déšť sněžení námraza dohlednost pod 30 m teplota pod 10o C
130
10.2 Šikmé střechy -
chrání budovu před deštěm, sněhem, větrem a chladem tvoří estetické ukončení stavby výrazně ovlivňuje životnost střechy požadavky na požární odolnost a ochranu před bleskem skládá se z nosné střešní konstrukce (krov, střešní panel) a střešního pláště (zateplení a krytina)
Šikmé střechy: sklon 10 – 45o Strmé střechy: sklon nad 45o Rozdělení šikmých střech podle tvaru:
131
Zatížení střech. a) stálé - vlastní hmotnost b) nahodilé - sníh, vítr, dešťová voda, pohybující se osoby nebo dopravní prostředky Dřevěné krovy Běžně používaná skládaná krytina vyžaduje sklon 25 – 45o. Podstřešní prostor lze využít jako obytné podkroví. Krov vaznicové soustavy a.
132
vaznice jsou podpírány plnou vazbou po cca 4 m mezi nimi prázdná vazba tvořená pouze krokvemi po cca 1 m podle směru sloupků stojatá stolice
Plná vazba po 4 m
DETAILY
133
b. ležatá stolice
Hambalkový lepený krov
134
Zastřešení vazníky Výhody: -
sériová výroba rychlá montáž velká rozpětí zavětrování a spojení vazničkami
Pultové
sedlové
135
1) Dřevěné a) sbíjené, stažené svorníky – plnostěnné nebo příhradové – rozpon do 12 m
b) se styčníkovými deskami - návrh na zakázku na počítači - montáž na lisovacích stolicích
136
137
c) lepené – plnostěnné, příhradové, vrstvené ohýbané – rozpon do 30 m - sportovní haly
2) Železobetonové a) plnostěnné
138
b) příhradové - nepředpjaté a předpjaté - pro rozpon i přes 24 m
-
zastřešení kazetovými stropními panely – obchodní domy, tovární haly
3) Ocelové a) příhradové – z úhelníků nebo trubek – svařených, nýtovaných nebo šroubovaných
b) deskové nebo prostorové - zastřešení ocelovými trapézovými plechy se zateplením, dřevěné podbití
139
10.3 Skládané střešní krytiny 10.3.1 Keramické Pálené tašky znali již v Řecku asi 2 300 let př. n. l. Na naše území je přivezli Římané, kteří je používali na budovách obranných stanic. První vlastní tašky se u nás objevují v období Velkomoravské říše. 1. Tažené klasické - bobrovka jednodrážkové - Steinbrück, Stadler, Velovka 2. Ražené jednodrážkové – Jirčanská 10 dvoudrážkové - Francouzská, Holland, Románská, Varia, Brněnka klasické – prejz (kůrka)a hák (korýtko) – plně do pokrývačské malty hřebenáče: hladký, nosový, drážkový, uhlový odvětrávací tašky, krajové, 1/2, průchodové, sněhové, ukončující Tondach 1. Maloformátové a) Bobrovka - hladká střešní krytina, která se dá pokládat na tzv. husté laťování (tj. šupinové), nebo řídké laťování (korunové krytí) - slouží k vykrytí různých, i oblých, tvarů (volské ok, kužel, úžlabí)
Kulatý řez, segmentový řez, hřebenová, poloviční, okrajová levá, pravá, větrací, okapová, prostupová.
140
b) -
Malý prejz skládá se ze spodního háku (korýtka) a vrchní prejzy (kůrky) rekonstrukce střech památkově chráněných objektů klade se převážně do malty pokládka je velmi pracná, náročná
c) Pražský prejz - možné pokrývat také na sucho a připevňovat mechanicky
141
d) Brněnka 14 - posuvná taška s posunem při pokládce až o 60 mm klasického formátu s dvojitým drážkováním v boku a vodní drážkou v hlavové části. - počet tašek na m2 je 14
e) Francouzská 14 - s dvojitým hlubokým hlavovým a bočním drážkováním - protisněhová
f) Polka 13 -
s dvojitým drážkováním v boku a vodní drážkou v hlavové části
s posunem při pokládce až o 50 mm
g) Steinbrück - navazuje na dlouhou tradici výroby tašek na Slovensku
142
Engoba -
barevná povrchová úpravy u matných až pololesklých tašek tenký povlak z keramické směsi (vodou rozplavené jíly obarvené přírodními oxidy železa), který se nanáší na vysušenou tašku, a takto upravený výrobek se následně vypaluje červená, hnědá, černá
-
-
Glazura v 7. století v Číně - rozplavené jíly obsahují vyšší podíl sklovitých příměsí → vysoký lesk - glazura nejenže výrobek zušlechťuje na nejvyšší možnou míru, navíc ho zpevňuje a chrání - glazura Amadeus červená, černá
2. Velkoformátové a) Francouzská 12 s dvojitým a zvlášť hlubokým hlavovým a bočním drážkováním 12 ks/m2 b) Románská 12 - drážková, klenutá - navozuje eleganci antických stavebních stylů - uplatňuje se na moderní i historické střeše c) Srdcovka 11 - ražená drážková taška, která se vyznačuje hlubokými drážkami v hlavové i boční části - 11 ks/m2 d) Hranice 11 - taška drážková posuvná - boční drážky a vodní drážky - s posunem až o 60 mm e) FALCOVKA 11 hluboké drážky v hlavové i boční části 11 ks/m2
143
f) STODO 12 -moderní drážková taška s hlubokým dvojitým drážkováním -umožňuje posun o 40 mm -s přerušovanou vodní drážkou s jedním žlábkem posuvná v drážce -lze ji pokládat pouze na střih.
g) Univerzál 12 - oční drážky a vodní drážka v hlavové části - s posunem až o 60 mm
10.3.2 Betonové 1. Alpská taška - se zvýšenou dvojitou vodní drážkou, symetrickým středním obloukem a zakulacenou spodní hranou - rozměry: 332 / 420 mm - materiál: vysoce kvalitní probarvený beton granulovaný s nástřikem disperzní barvou - cihlově červená, červenohnědá, tmavohnědá, břidlicově černá - spotřeba: na 1 m2 cca 10 ks - menší spotřeba - minimální sklon střechy: 22 ° (resp. 17°)
144
2. -
Alpská taška classic vysoce kvalitní probarvený beton hladký s nástřikem disperzní barvou zelená, šedá, modrá
3. -
Bramac MAX rozměry: 365 / 480 mm úspora váhy 1 t / rodinný dům řidší laťování spotřeba na 1 m2 cca 7,5 ks
4. Římská taška s větším poloměrem než u Alpské tašky hladká s nástřikem disperzní barvou cihlově červená, červenohnědá, tmavohnědá, břidlicově černá, zelená
5. 5. -
Moravská taška asymetrická vlna bez povrchové úpravy cihlově červená
6. Moravská taška plus - hladká s dvojitou povrchovou úpravou disperzní barvou - cihlově červená, červenohnědá, tmavohnědá, černá 7. Bobrovky - hladká s nástřikem disperzní barvou - spotřeba na 1m2 cca 35 ks; zdvojená cca 18 ks - cihlově červená, červenohnědá, tmavohnědá, památkově červená, zelená, břidlicově černá
Doplňky střešních systémů -
před pokrýváním střechy – fólie, hliníkový pás úžlabí, těsnící klínový pás, držáky latě, větrací mřížky a pásy, okapový systém StabiCor, odvětrávací tašky do 2. řady od hřebene, prostup pro anténu nebo hromosvod, odvětrání kanalizace, plexisklová taška, prvky umožňující chůzi, sněholamy
Zakončení štítových a okapních hran -
tašky krajní, okapní, půlené
Zakončení pultových střech -
taška pultu základní, rohová, půlená
Provedení hřebene a nároží -
taška hřebenová, hřebenáč (i koncový a rozdělovací)
145
Zajištění proti působení větru -
v otevřené krajině je vhodné připevnit každou 3. tašku v okapní hraně střecha by měla být jištěna po celém obvodě.
Dále: – BESK, KM BETA
10.3.3 Plechové – 1. 1. 2. -
materiál: hliník, měď (drahá, dlouhá životnost, jedovatá zelená měděnka), pozinkovaná ocel Lindab Topline taškové tabule ze žárově pozinkovaného ocelového plechu v délkách až do 6 140 mm s povrchem Plastisol šířka 110 cm, krycí šířka 100 cm, v délkách až do 4 940 mm s povrchem Polyester více choulostivé na poškození spodní strana má ochrannou vrstvu a zesílený spodní lak
2. NonDrop - proti kondenzaci vodních par - šroubovat nejlépe na latě (plné bednění) samořeznými šrouby s podložkou do každé druhé vlny; na každou druhou lať; okraje v každé vlně - malá hmotnost krytiny: necelých 5 kg/m2 - každé poškození povrchové vrstvy ihned zatřít originální opravnou barvou Lindab 3. Powertekk - český výrobek, norská kvalita ① bezbarvý akrylový lak ② barvená kamenná drť ③ barevný akrylový lak ④ epoxidový základový nátěr ⑤ žárový pozink ⑥ plech ⑦ žárový pozink/polyester dále: Ranila, Ondusteel
10.3.4 Šindele 1. -
146
Střešní šindele Isola kombinace impregnované skleněné vložky a silné vrstvy modifikovaného asfaltu s posypem barevnou břidlicí přibíjíme lepeňáky na dřevěné bednění pokryté asfaltovým pásem se skelnou tkaninou
-
dvojitý lepicí systém zaručuje bezpečné a dlouhodobé spojení (sluncem nebo horkovzdušnou pistolí)
2. Tegola - Prestige Compact - ze speciálního oxidovaného asfaltu - jeho pohledová část je tvořena měděnou folií 3. Mosaik - celoplošná samolepící vrstva
10.3.5 Bitumenové vlnité desky AQUALINE -
lisovaná organická vlákna (bitumen) barevný nátěr lehké vlnité desky rozměry: 200/92 cm plošná hmotnost: 3,05 kg/m2 přibíjení na laťování
10.3.6 Vláknitocementové Šablony - každý kus krytiny je držen dvěma hřebíky a jednou vichrovou sponou do podkladu tvořeného latěmi 30 x 50 mm nebo dřevěným bedněním bez lepenky (mezera 3 mm pro umístění vichrové spony). Krytina se klade směrem od okapu ke hřebeni a zprava doleva. Úpravy se provádějí nůžkami na stříhání vláknocementového materiálu, řezáním pomocí rozbrušovací pily nebo speciálním nožem opatřeným tvrdokovovým hrotem. Okapová hrana krytiny přesahuje do 1/3 šířky okapového žlabu.
147
sklon 30° – jednoduché krytí (šablona)
sklon 25° – dvojité krytí (obdélník)
Betternit - česká šablona - hladký povrch - rozměry: 400 x 400 x 4 mm - šedá, červená, černá, grafitová, hnědá
dánský obdélník - hladký povrch - rozměry: 600 x 300 x 4 mm
Dominant - česká šablona - imitace břidlice - rozměry: 400 x 400 x 4 mm
anglický obdélník - hladký povrch - rozměry: 600 x 300 x 4 mm
Dominant - dánský obdélník - imitace břidlice - rozměry: 600 x 300 x 4 mm
Vlnitá krytina -
148
Vltava (min. sklon 10°) výrobek na bázi cementu armovaného vláknem desky o rozměrech: 1 250 x 920 x 6 mm, 2 500 x 1 000 x ….mm barva: přírodní šedá, černá, cihlová, červená, mokka
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Vyjmenuj druhy plochých střech. 2. Jaké znáš druhy krytin? 3. Jak můžeme dělit krovy? Jaké známe části krovu?
149
11
Použité zdroje informací
ABS-portál. Progresivní betonové konstrukce [online]. [cit. 2013-12-11]. Dostupné z: http:// www.asb-portal.cz/stavebnictvi/materialy-a-vyrobky/beton/progresivni-betonove-konstrukce-proudrzitelnou-vystavbu-budov ALMMA. Hliníková okna a dveře [online]. [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.almma.cz/cz/ hlinikova-okna/hlinikove-okno-al110.php BEDNĚNÍ EU. Papírové bednění [online]. [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http://www.bedneni.eu/ ?pap%EDrov%E9-bedn%ECn%ED,6 BETONSERVER. ArcelorMittal [online]. [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www.betonserver.cz/ foto?foto=1576&i=1 BETONSERVER. Laboratorní pomůcky [online]. Dostupné také z: 15 BRAMAC‚ 2013. Betonové tašky [online] [cit. 10-15]. Dostupné z: http://www.bramac.cz/produkty/ betonove-tasky/ CEMBRIT. Česká šablona [online]. [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.cembrit.cz/ceskasablona/ COLEMAN. Isola - šindel [online]. [cit. 2013-09-05]. Dostupné z: http://www.coleman.cz/ asfkryt_isola.php?tit=Asfaltov%E9%20krytiny%20-%20Isola ČESKÉ LUXFERY.s.r.o. Vitrablok [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http:// www.ceskeluxfery.cz/menu02.php?sel=1&mn=2 DAP-ARTS. Montážní pokyny [online]. [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://daparts.sweb.cz/ jsgt%20popis/default.htm DEKTRADE. Produkty [online]. [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http://dektrade.cz/produkty/vypis/ 328-osb-superfinish-eco DOKA. Systémové skupiny [online]. [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.doka.com/web/ products/system-groups/index.cz.php DŘEVO A STAVBY. Perlit je darem přírody [online]. [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http:// www.drevoastavby.cz/cs/drevostavby-archiv/stavba-drevostavby/izolace/2238-perlit-je-daremprirody FASE. Nástřik PUR ploché střechy [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.fase-sro.cz/ stranka-exit-17 FOAMGLAS. Detaily [online]. [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: http://www.foamglas.cz/detaily.htm HELUZ. Produkty [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.heluz.cz/katalog/ HUTNÍ MATERIÁLY. Dráty, tyče a sítě pro výztuž do betonu [online]. [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www.hutni-materialy.cz/profilova-ocel/draty-tyce-a-site-pro-vyztuz-do-betonu ISOVER. Zateplení střechy [online]. [cit. 2013-09-12]. Dostupné z: http://www.isover.cz/zateplenistrechy ISTAVINFO. Rimat 150 G – sádrová omítka pro strojní omítání [online]. [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://istavinfo.dumabyt.cz/17/pdcnewsitem/02/10/53/index_17.html KNAUF. Produkty a systémy [online]. [cit. 2013-12-14]. Dostupné z: http://www.knauf.cz/ index.php?a=cat.287
150
KONZEA. Poškození [online]. [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http://www.konzea.cz/pozkoz.php LIAPOR. Keramické kamenivo Liapor [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.liapor.cz/ LUMIMONT. Výroba vazníků a stěnových panelů [online]. [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http:// www.vyroba-vazniku.cz/prihradove-vazniky NONSTOPSTAVEBNINY. Guttanit [online]. [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http:// www.nonstopstavebniny.cz/cz/e-shop/334139/c11585-vlnite-desky/vlnita-deska-stresnibitumenova-guttanit-14-cerna-vyprodej.html OKNA MACEK. plastova okna dvere veka [online]. [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http:// www.oknamacek.cz/plastova-okna-dvere-veka/ PERI. Skydeck [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.peri.cz/produkty.cfm/ fuseaction/showproduct/product_ID/44/app_id/4.cfm POWERTEKK. Powertekk [online]. [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.antos-stavitelstvi.cz/ powertekk.htm SCHIEDEL. Rekonstrukce komínů [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.schiedel.cz/ cz/obnova-kominu SOUDAL. Produkty [online]. [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://soudal.cz-dev.www3.e-one.cz/ produkty STŘECHY CHODSKÁ. Natavení hydroizolačních pásů [online]. [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http:// strechy.chodska.cz/soukromnik/nataveni-hydroizolacnich-pasu STŘECHY KREPL. Vazníky [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.vazniky-krepl.cz/ reference.html TONDACH. Produkty [online]. [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.tondach.cz/stresni-krytina TURISTIKA. Olomouc [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/fotogalerie/ 28563/olomouc-dolni-namesti-a-okoli TZ CZECH s.r.o. Sanace betonových konstrukcí [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http:// tsczech.cz/sanace-betonovych-konstrukci/ VELOX. Způsob montáže stropů [online]. [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.velox.cz/cs/ zpusob-montaze-stropu/ VSB. Konstrukční vlastnosti betonu [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: http://hgf10.vsb.cz/546/ VHZ1/vyuka/hmoty/vlastnosti.html VUT v Brně. Dřevěné konstrukce [online]. [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.fce.vutbr.cz/ KDK/bukovska.p/dkce.html WIENEBERGER. wienerberger.cz/zdivo [online]. [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http:// www.wienerberger.cz/zdivo WSB. Anorganická pojiva [online]. Dostupné také z: 16 YTONG. Stavební materiál Ytong [online]. [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.ytong.cz/cs/ content/sortiment.php
151
TIBITANZL, Otomar. Stavební technologie I: pro 1. ročník SOU učebního oboru zedník. Vyd. 6., přeprac. Praha: Sobotáles, 2005, 123 s. ISBN 80-868-1709-1. HÁJEK, Petr. Pozemní stavitelství pro 1. ročník SPŠ stavebních. Vyd. 6., přeprac. Praha: Sobotáles, 2005, 166 s. ISBN 80-868-1712-1. HÁJEK, Petr. Pozemní stavitelství II: pro 2. ročník SPŠ stavebních. 3., přeprac. vyd. Praha: Sobotáles, 2007, 225 s. ISBN 978-80-86817-22-4. HÁJEK, Václav. Pozemní stavitelství III pro 3. ročník SPŠ stavebních. 3., upr. vyd., V Sobotáles vyd. 2. Praha: Sobotáles, 2004, 327 s. ISBN 80-868-1704-0. KOHOUT, Jaroslav. Zednictví: tradice z pohledu dneška. 8., upr. a dopl. vyd. Praha: Grada, 1998, 221 s. ISBN 80-716-9653-6. ČIHÁK, Jaroslav, KRÁLIKOVÁ, Marcela. Pozemní Stavitelství Pro 1. Ročník SPŠ Stavebních Studijního Odboru Dopravní Stavitelství a Vodohospodářské Stavby. 1. vyd. Praha: SNTL, 1988. TIBITANZL, Otomar a František KODL. Stavební technologie II: pro 2. ročník SOU učebního oboru zedník. 4., upr. vyd. Praha: Sobotáles, 1996, 167 s. ISBN 80-859-2017-4. TIBITANZL, Otomar. Stavební technologie III: pro 3. ročník SOU učebního oboru zedník. 5., upr. vyd. Praha: Sobotáles, 2006. ISBN 978-808-6817-156. DĚDEK, Miloň a František VOŠICKÝ. Stavební materiály: pro 1. ročník SPŠ stavebních. 4., upr. vyd. Praha: Sobotáles, 2002, 216 s. ISBN 80-859-2090-5. LIŠKA, Roman; MACÍK, Jiří. Materiály pro I. až III. ročník učebních oborů lakýrník, malíř, malíř-natěrač na SOU a OU. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 1994. 155 s. ISBN 80-901684-6-9. GREGOROVÁ, Elvíra a Ľuboš HAMÁK. Stavební materiály II. Vyd. 2., upr., v Sobotáles vyd. 1. Editor František Vošický. Překlad Olga Bendíková. Praha: Sobotáles, 1994, 110 s. ISBN 80-901-6845-0. ŽÁK, Jaroslav. Materiály pro 1. ročník SOU oborů Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů. 8., upravené vyd. Praha: Informatorium, 1994, 146 s. ISBN 80-854-2758-3. MĚŠŤAN, Radomír. Omítkářské a štukatérské práce. Praha: SNTL 1988. 368 s. 04-70288. DOSEDĚL, Antonín. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročníky SOU. 2., upr. vyd., v Sobotáles vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1995, 108 s. ISBN 80-859-2006-9. RAMBOUSEK, František. Stavební Konstrukce Pro 2. Ročník Středních Průmyslových škol Stavebních 2. přeprac. vyd. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1969. KALOUSEK, Jan. Betonové Konstrukce 3. vyd. Praha: Ediční středisko Českého vysokého učení technického, 1981. HANÁK, Milan. Pozemní stavitelství: Cvičení <
>. 4. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 1994. ISBN 80-010-1134-8. DĚDEK, Miloň a Václav HÁJEK. Stavební výroba II: učebnice pro stř. odb. učiliště pro 2. roč. stud. oboru stavebnictví. 1. vyd. Praha: SNTL, 1990, 227 s. ISBN 80-030-0565-5. FLEISS, Manfred. Stavební nauka - zedník. Praha: Wahlberg, 1995, 185 s. ISBN 80-9016573-7.
152
KAČENA, Pavel, ŠULC Miroslav, Obálka a graf. úprava Ivona MALINOVÁ. Odborné kreslení: Pro 2. roč. učeb. oboru Tesař. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1994. ISBN 80854-2749-4. KAČENA, Pavel, ŠULC Miroslav, Obálka a graf. úprava Ivona MALINOVÁ. Odborné kreslení: Pro 3. roč. učeb. oboru Tesař. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1994. ISBN 8085427-49-4. KOHOUT, Jaroslav, Antonín TOBEK a Pavel MÜLLER. Tesařství: tradice z pohledu dneška. 8., upr. a dopl. vyd. Praha: Grada, 1996, 255 s. Stavitel. ISBN 80-716-9413-4. KUBĚNA, Ludvík. Tesařská technologie pro 2. ročník středních odborných učilišť. 3., upr. vyd., v Sobotáles vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1995, 113 s. ISBN 80-859-2005-0. KUBĚNA, Ludvík a Jaroslav MATOUŠEK. Tesařská technologie pro 3. ročník učebního oboru tesař. 2., upr. vyd., v Sobotáles vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1995, 143 s. ISBN 80859-2008-5. HÁJEK, Václav, Marek NOVOTNÝ a Jaroslav PAVLIS. Pracujeme na střeše. Praha: Sobotáles, 1995, 245 s. ISBN 80-859-2012-3. PANÁČKOVÁ, Mária a PANÁČEK,Pavol,Technologie obrábění dřeva 1: Pro stř. odb. učil., učeb. obor tesař. 2., upr. vyd, 1. vyd. Sobotáles. Praha: Sobotáles, 1994. ISBN 80-9016843-4.
153
