Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN

Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012

IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN

Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje


Roztoky - prosinec 2012

Tento projekt podporuje

1/119



Tento Implementační akční plán (IAP) byl zpracován týmem ve složení: Vedoucí týmu: Členové týmu:

Ing. Jan Čermák, Prof. Ing. Josef Říha, DrSc. Ing. Jarmila Čechmánková, Ing. Jan Čermák, DrSc., Ing. Jiří Hladík, PhD., Prof. Dr. Ing. Miroslav Kyncl, Ing. Ivo Křipský, Ing. Petr Mamula, CSc., Ing. Martin Neruda, PhD., RNDr. Pavel Novák, RNDr. Jitka Novotná, Ing. Ivan Novotný, Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., Doc. Ing. Tomáš Randák, PhD., Ing. Jan Vopravil, PhD.

2/119



OBSAH Implementační akční plán (IAP) Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje (TP UVZ)

STRANA

1. Identifikace TP UVZ 1.1. TP UVZ 1.2. Členové TP UVZ 1.3. Orgány TP UVZ

5 5 5 6

2. Poslání a cíle TP UVZ

9

3. Východiska IAP

11

4. Současný stav ochrany vody v oblasti její jakosti a množství (ČR, EU) 4.1 Úvod 4.2 Ochrana vody 4.3 Legislativa EU 4.4 Legislativa ČR 4.5 Monitoring CL v povrchových vodách 4.5 Odborné subjekty, zabývající se ochranou vod 4.7 Jakost povrchových a podzemních vod 4.8 Ochranná pásma vodních zdrojů 4.9 Plány oblastí povodí 4.10 Hlavní směry protipovodňové ochrany 4.11 Akumulace a retence vody v krajině 4.12 Krajinné prvky 4.13 Komplexní pozemkové úpravy

13 13 14 15 20 23 24 24 33 35 36 38 39 40

5. Aktivity TP UVZ 5.1 Aktivity, zaměřené na identifikaci a iniciaci výzkumných, vývojových a inovačních projektů a na zakládání kooperací. 5.2 Aktivity, které jsou zaměřeny na zakládání a rozvoj spolupráce s relevantními subjekty dlouhodobě působícími na poli VaV a inovací 5.3 Témata výzkumu, vývoje a inovací

40 40

5.4 Připravované aktivity pro období do roku 2020 5.5 Semináře 5.6 Časový harmonogram hlavních aktivit v letech 2013-14 5.7 Návrhy úpravy legislativy 5.8. Vzdělávání a osvěta 5.9 Mezinárodní kooperace

53 57 57 59 59 60

6.

Souhrn

41 42

65

3/119



Přílohy k Implementačnímu akčnímu plánu Příloha 1. Příloha 2. Příloha 3. Příloha 4 Příloha 5. Příloha 6. Příloha 7

Charakteristiky expertů páteřového týmu European Innovation Partnership on Water Návrh polí intervence pro program HORIZON 2020 Cíle SVA – definované v SVA Incidenční matice program. Okruhů SVA a WssTP Návrh problémových okruhů IAP a porovnání s prioritami WssTP Aktivity EU a WssTP se vztahem k problematice „Vláhové poměry krajin“, možnosti účasti našich pracovišť Příloha 8 Konference Water Innovation Europe 2012 Příloha 9. Závěry z 1.zasedání Řídící skupiny Evropského inovačního partnerství Voda

4/119

67 75 82 85 88 92 94 98 117



1. . Identifikace TP UVZ 1.1 Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje (TP UVZ) je projektem realizovaným v rámci programu Spolupráce, který realizuje Prioritní osu 5 „Prostředí pro podnikání a inovace“ Operačního programu Podnikání a inovace 2007 – 2013, číslo projektu: 5.1 SPTP02/016. Správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), zprostředkujícím subjektem pro tento program je Agentura pro podporu podnikání a investic – CzechInvest. Projekt byl zahájen 1. ledna 2010, ukončen bude 31. prosince 2012. TP UVZ byla založena v souladu s iniciativou Evropské komise ze dne 16. června 2004 týkající se vytvoření technologických platforem, publikované v COM(2004) 353 final (Science and technology, the key to Europe's future - Guidelines for future European Union policy to support research). TP UVZ je sdružením, založeným podle § 829 a následujících Občanského zákoníku. Sdružení vzniklo dnem podpisu smlouvy, tj. 30. listopadu 2009. TP UVZ je zastupována vedoucím účastníkem sdružení, kterým je Asociace pro vodu v krajině ČR (IČ: 67775403). Vedoucí účastník sdružení: zastupuje sdružení a je jeho jménem oprávněn jednat v ústním i písemném styku, zastupuje účastníky sdružení ve všech věcech týkajících se schvalování, proplácení a vykazování výdajů sdružení, vyhotovuje finanční plán a pravidelně informuje členy o hospodaření, zodpovídá za řízení, koordinaci a administraci projektu TP UVZ. K výše uvedenému dali účastníci sdružení vedoucímu účastníkovi výslovné zplnomocnění. Sídlo TP UVZ: Tiché Údolí 113, 252 63 Roztoky. Zakládajícími jednadvaceti členy TP UVZ jsou jak zástupci univerzit, veřejných i soukromých výzkumných pracovišť, tak i státních podniků a podnikatelských subjektů: 1.2 Členové TP UVZ k 1. 12. 2012: Podnikatelské subjekty 1. GEOtest, a.s. 2. ABOvalve, s.r.o. 3. AQUA INDUSTRIAL, společnost s ručením omezeným. 4. CityPlan, spol. s r.o. 5. DEKONTA, a.s. 6. Hydro-X, s.r.o. 7. Software Solutions, s.r.o. 8. CHEMIESTAR, spol. s r. o 9. MEBIS, spol. s r. o 10. OSC, a.s. 11. Student Science, společnost s ručením omezeným 12. PLOSAB, s.r.o., 13. ProGeo, společnost s r.o. 14. W.P.E. a .s. Státní podniky 1. Povodí Labe, státní podnik. 2. Povodí Vltavy, státní podnik.

5/119



Univerzity Univerzity 1. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU) – Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech (dále VÚRH JU) – instituce terciárního vzdělávání. 2. Mendelova univerzita v Brně, Ústav aplikované a krajinné ekologie. 3. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí. 4. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Vyšší odborné školy: 1. VOŠ a SOŠ Roudnice nad Labem. 2. Gymnázium, SOŠ, SOU a VOŠ Hořice. 3. VOŠ zahradnická a SŠ zahrad. Mělník. Výzkumné instituce 1. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. 2. Chmelařský Institut s.r.o. 3. Centrum hydraulického výzkumu, spol. s r. o 4. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. 5. Výzkumný ústav rostlinné výroby. Občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti 1. Asociace pro vodu v krajině české republiky. 2. Česká bioklimatologická společnost. 3. Petr Dolejš, CSc. – nezávislý expert, soudní znalec. 4. ENKI, o.p.s. Partneři TP UVZ: 1. Asociace inovačního podnikání. 2. Zdravotní ústav. 1.3 Orgány TP UVZ jsou: - Projektová rada TP UVZ - Správní rada TP UVZ Projektová rada TP UVZ Ing. Jan Čermák Ing. Václav Jirásek

Předseda PR, manažer projektu Člen PR

Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. Mgr. Mark Rieder

Člen PR

RNDr. Lubomír Procházka

Člen PR

Ing. Jiří Šoukal, CSc.

Člen PR

Doc. Ing. Dr. Milada Šťastná

Člen PR

Člen PR

6/119

Prezident Asociace pro vodu v krajině ČR Ředitel pro správu povodí Povodí Labe, státní podnik Ředitel ENKI, o.p.s. Ředitel VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Generální ředitel GEOtest Brno, a.s. Ředitel společnosti Centrum hydraulického výzkumu spol. s r.o. Zástupce vedoucího ústavu MENDELU Ústav aplikované a krajinné ekologie



Správní rada TP UVZ Ing. Petr Mamula, CSc. RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský Ing. Jiří Hladík, PhD.

předseda SR místopředseda SR Člen SR

Předseda DR Asociace pro vodu v krajině ČR předseda Česká bioklimatologická společnost Ředitel VUMOP, v.v.i.

Práva a povinnosti orgánů TP: Projektová rada I. Harmonizuje obsah, rozsah a termíny aktivit, plynoucích z dvoustranných dohod, uzavíraných odděleně mezi jednotlivými členy TP UVZ a vedoucím členem TP UVZ, kterým je Asociace pro vodu v krajině ČR. II. Schvaluje organizační a pracovní řád TP UVZ a jeho případné novelizace. III. Podle potřeby zřizuje dočasné orgány potřebné k zajištění činnosti TP UVZ, zejména zájmové sekce a odborné týmy. IV. Funkční období členů Projektové rady a Správní rady je šestileté. Po uplynutí této lhůty končí i funkční období těch členů orgánů, kteří byli zvoleni v mimořádném termínu nebo do orgánů kooptováni. Opětovné zvolení člena orgánu je možné, bude-li činnost TP UVZ pokračovat i po 31. 12. 2015. V. Členové Projektové rady se volí z pověřených zástupců členů TP UVZ. Volby Projektové rady TP UVZ zajistí vedoucí účastník sdružení. Volby Projektové rady TP UVZ se může zúčastnit za každého člena sdružení pouze jediný pověřený zástupce. Projektová rada TP UVZ má 7 členů. Předsedou Projektové rady TP UVZ je zástupce vedoucího účastníka sdružení. Volba dalších 6 členů Projektové rady TP UVZ proběhne na prvním společném zasedání pověřených zástupců členů TP UVZ, které bude svoláno vedoucím účastníkem sdružení do 14 dnů po podání plné žádosti do Agentury pro podporu podnikání a investic. Každý člen TP UVZ má při volbě jeden hlas. Do Projektové rady TP UVZ je zvoleno šest členů v pořadí dle počtu obdržených hlasů. V případě rovnosti hlasů na rozhraní zvolení a nezvolení do Projektové rady TP UVZ proběhne mezi těmito účastníky druhé, eventuálně další kolo volby. Členové Projektové rady ze svého středu dále volí místopředsedu, který předsedu zastupuje v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy nemůže funkci vykonávat. VI. Zasedání Projektové rady TP UVZ svolává předseda Projektové rady TP UVZ. Rozhodnutí rady je právoplatné nadpolovičním počtem hlasů zúčastněných členů Projektové rady TP UVZ. V případě rovnosti bodů rozhoduje hlas Předsedy Projektové rady TP UVZ. Rozhodnutí Projektové rady TP UVZ bude předmětem příslušného zápisu ze zasedání, který pořídí zapisovatel zvolený pro příslušné zasedání a ověří jej podpisem Předseda Projektové rady TP UVZ. VII. Uvolní-li se místo člena Projektové rady v průběhu funkčního období, může být obsazeno členem, který je Projektovou radou kooptován. Kooptaci schvaluje Projektová rada nadpolovičním počtem hlasů. Funkční období kooptovaných členů končí společně s funkčním obdobím ostatních členů Projektové rady. VIII. Pokud se člen Projektové rady se některého jednání Projektové rady nemůže z vážných důvodů zúčastnit, může delegovat pověřeného zástupce.

7/119



IX. Projektová rada se schází ke svým jednáním dle potřeby, nejméně však jednou ročně. X. Jednání Projektové rady mohou být realizována via per rollam. XI. Projektová rada dále: schvaluje plány činnosti TP UVZ, schvaluje roční rozpočty TP UVZ, schvaluje na základě písemné žádosti vstup/výstup nových členů do/ze sdružení, schvaluje soubor opatření pro udržitelnost projektu, schvaluje komplexní program povinné publicity projektu, schvaluje komplexní program tvorby a aktualizace webových stránek TP UVZ, předkládá členům TP UVZ výroční zprávu o činnosti projektové rady, o průběhu věcného plnění a finančního zabezpečení projektu TP UVZ, • schvaluje návrhy na zřízení odborných týmů a zájmových sekcí v rámci TP UVZ, • schvaluje organizační a pracovní řád, případně další organizační a technické normy, vymezující způsob fungování TP UVZ.

• • • • • • •

Správní rada I. Správní rada je kontrolním a revizním orgánem TP UVZ. II. Správní rada je tříčlenná. III. Členové Správní rady jsou voleni ze zástupců řádných členů TP UVZ na období šesti let. Volby Správní rady TP UVZ zajistí vedoucí účastník sdružení. Volby Správní rady TP UVZ se může zúčastnit za každého člena sdružení pouze jediný pověřený zástupce. Do Správní rady TP UVZ jsou zvoleni první tři členové a to v pořadí dle počtu dosažených hlasů. V případě rovnosti hlasů na rozhraní zvolení a nezvolení do Správní rady TP UVZ proběhne mezi těmito účastníky druhé, eventuálně další kolo volby. Uvolní-li se místo člena Správní rady během funkčního období, lze je obsadit členem, kooptovaným na společném zasedání zástupců řádných členů TP UVZ, nebo systémem per rollam, jako rovnocennou metodou. Funkční období kooptovaného člena končí společně s funkčním obdobím ostatních členů Správní rady. IV. Členové Správní rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí její zasedání a dále místopředsedu, který předsedu zastupuje v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy nemůže funkci vykonávat. Zasedání Správní rady TP UVZ svolává předseda Správní rady TP UVZ. V. Správní rada zasedá nejméně jednou ročně. VI. Správní rada dále: • kontroluje dodržování této Smlouvy o sdružení, •

vyjadřuje se k návrhům na zřízení odborných týmů a zájmových sekcí v rámci TP UVZ,

• • • •

se vyjadřuje k výroční zprávě o činnosti TP UVZ a účetní závěrce, se vyjadřuje k členským otázkám předkládaným Projektové radě, kontroluje plnění usnesení přijatých Projektovou radou TP UVZ, dohlíží na finanční hospodaření TP UVZ.

Rozhodovací pravomoci: Účastníci sdružení zmocňují ke všem dalším úkonům zástupce vedoucího účastníka sdružení (Asociace pro vodu v krajině České republiky) Ing. Jana Čermáka ve funkci Předsedy Projektové rady TP UVZ. Schvalovací mechanismy: veškeré schvalovací pravomoci má Projektová rada

8/119



2. Poslání a cíle TP UVZ Plánované cíle TP Průmysl a doprava jsou spolu s dalšími odvětvími národního hospodářství velmi významnými účastníky vodního cyklu, na rozdíl od zemědělství, které spotřebovává pouhá cca 2% zdrojů. Konkurenceschopnost většiny průmyslových odvětví je výrazně závislá na disponibilitě vodních zdrojů pro produkci výrobků a výkonů, a naopak technická úroveň průmyslových technologií podnikání významně ovlivňuje kvalitu odpadních vod přímo i nepřímo cestou znečišťování životního prostředí. Cílem Technologické platformy pro trvale udržitelné vodní zdroje (TP UVZ) je přispět k dlouhodobé konkurenceschopnosti českého průmyslu a podnikatelských subjektů aniž by bylo nutné omezovat přístup k vodě ostatním spotřebitelským skupinám. Prakticky pro všechna odvětví průmyslové výroby a také pro vodní energetiku a dopravu je kvantitativně, kvalitativně i časově přiměřená dostupnost vodních zdrojů limitujícím faktorem jejich fungování. Doposud většinou nebyly v disponibilitě vodních zdrojů zaznamenávány dlouhodobé a významné problémy, tato situace se ale může v řádu let výrazně změnit jak vlivem klimatické změny, tak i v důsledku narůstající spotřeby. Klimatická změna bude podle současných poznatků významně ovlivňovat vodní režim na území České republiky. Základním důsledkem klimatické změny je pokles průměrné dlouhodobé odtokové výšky ve všech povodích. Celkový odtok klesne podle VÚV Praha do roku 2050 v případě optimistického scénáře na úroveň 80-94 % a v případě pesimistického scénáře na úroveň 57-86 % vůči nezměněnému klimatu. (Rozpětí uvedených hodnot reprezentuje výsledky z 50 povodí.) Klimatickou změnou je ovlivněn také sezónní chod celkového odtoku, v průběhu jarních, letních a podzimních měsíců bude celkový odtok v roce 2050 ve většině povodí o 10-20 %, resp. o 30-40 % menší než ve 20. století. V zimních měsících bude naopak odtok větší, což je způsobeno zejména zvýšením teploty, které povede k častějšímu tání sněhu už v průběhu zimy a k většímu podílu dešťových srážek na úkor sněhových. Např. pro povodí Labe celkový projektovaný zásobní objem plánovaných nádrží řádově odpovídá předpokládanému poklesu odtoku, ale jde o poloviční hodnotu objemu. Pouze nádrže by tedy úbytek odtoku nebyly schopny kompenzovat. Jednou z možností jak eliminovat budoucí možný deficit je budování dalších vodních nádrží. Budování nádrží je mimořádně investičně náročné, realizace staveb má negativní dopad na životní podmínky mnoha obyvatel zatopených vesnic a sídel i likvidaci podnikání mnoha subjektů, dochází tak k ekonomickým ztrátám i nenahraditelnými škodám z hlediska estetiky krajiny. A navíc objem plánovaných nádrží je 3540 mil. m3, objem potřebný pro kompenzaci poklesu odtoku by musel být 6584 mil. m3. Je proto zapotřebí systémově a systematicky hledat další cesty jak čelit výše komentovaným potenciálním dopadům klimatické změny, což je základní posláním Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje. K potřebným novým poznatkům lze dospět také hlubším, cíleně stimulovaným propojováním aktivit podnikatelské sféry a výzkumných organizací ke společnému nalézání a realizaci inovací v široké škály různých opatření v oblasti hospodaření s vodou v krajině, v průmyslových a vodárenských technologiích atd.

9/119



Odvětvové zaměření TP UVZ je velmi obtížně definovatelné protože voda má rozsáhlé množství funkcí, ovlivňuje většinu lidských aktivit a naopak její dostupnost a kvalita je těmito činnostmi často ohrožována anebo limitována. Významnou zvláštností rozvoje a využívání vodních zdrojů je jeho komplexní charakter, jenž vyplývá z mnohostranné souvislosti s většinou ostatních odvětví národního hospodářství. Proto také zaměření TP UVZ je multioborové, základním cílem je dosažení holistického přístupu k řešení jakýchkoliv problémových okruhů, souvisejících se spotřebou a/nebo s produkcí vody a s péčí o zdroje vody – jak o srážky, tak i podzemní a povrchové vody. TP UVZ v současné době soustřeďuje výraznou většinu relevantních univerzitních i výzkumných pracovišť (která se zabývají jak přírodními tak technickými a technologickými aspekty, souvisejícími s problematikou vodního cyklu), ale také reprezentanty progresivních producentů výrobků a služeb, kteří jsou zároveň výraznými aplikátory pernamentních inovací. Očekávané přínosy se promítnou do podniků – členů TP UVZ ale i dalších: • vypracování strategických materiálů, které umožní předložit komplexní a celostně pojednanou analýzu současného stavu složitého multidisciplinárního problému, jímž téma dlouhodobé udržitelnosti vodních zdrojů v ČR bezesporu je (state-of-the-start), • aktivity zaměřené na diseminaci poznatků z projektů a programů uskutečněných TP UVZ, • rozvoj interinstitucionálních týmů pro identifikaci, iniciaci a realizaci projektů VaV, • prohlubování spolupráce s WssTP a dalšími zahraničními potenciálními partnery, • uplatňování zájmů ČR při tvorbě nových legislativně právních dokumentech EU, • snížení rizika nedostatku vody pro průmysl a podnikatele v krizových oblastech jako základního předpokladu investičního rozvoje, • snížení rizika ztráty konkurenceschopnosti průmyslových subjektů vyrábějících zařízení pro vodohospodářské účely, která vzhledem k účinnějšímu provázání jejich technického rozvoje s výzkumnými institucemi budou inovována anebo budou vyráběna nově a budou mít vlastnosti nejlepších dostupných technologií (BAT), zlepšení eventuální schopnosti exportu výše uvedených výrobců, přičemž při využívání inovativních technologií dojde k zefektivnění využití vody pro jejich provoz, • zlepšení kvalitativních charakteristik odpadních vod cestou využití inovovaných technologií a dosažení s tím souvisejících finančních benefitů, • zkvalitnění činnosti privátních a veřejných výzkumných složek účastníků TP UVZ provázáním jejich aktivit, • komplexní a racionální přístup k informacím o rozvoji relevantních oborů, účinnější provázání na evropská pracoviště, platformy, asociace apod. Základním, horizontálně aplikovaným metodickým přístupem TP UVZ je jak využívání nových světových poznatků, tak nejnovějších disponibilních nástrojů pro realizaci VaV. Významným je v této souvislosti nově budované superpočítačové pracoviště Centra excelence IT4Innovation na VŠB-TUO Ostrava, s nímž je TP UVZ v úzkém pracovním kontaktu od roku 2009. Superpočítačové technologie představují klíčovou součást projektu Centra excelence IT4Innovations, ve kterém se mají tyto vysoce výkonné výpočetní prostředky (HPC – High Performance Computing) stát účinným nástrojem pro simulace, modelování a výpočty v nejrůznějších oblastech výzkumu, TP UVZ preferuje simulace klimatu včetně krizových situací (extrémní teploty, extrémní nadbytek nebo nedostatek srážek) a provázání stávajících,

10/119



nejrůznějších v současné době odděleně a zcela „nezávisle“ pojednaných a provozovaných databází na podkladě GIS ve správě různých subjektů. TP UVZ ověřuje také možnosti využití komparativní výhody, plynoucí z umístění ředitelství GS Galileo do Prahy. Základními plánovanými cíli jsou: • Posílení (zdrojové) bezpečnosti vodních zdrojů – (akumulace vody, záložní zdroje). • Prohloubení spolupráce s VaV a školami a profesními průmyslovými svazy. • Rozvoj spolupráce s evropskou TP – WssTP a dalšími relevantními pracovišti v EU. • Aktivní účast na tvorbě koncepčních materiálů evropské TP (WssTP). • Zapojování členů TP UVZ i dalších českých subjektů do mezinárodních kooperací v oblasti výzkumu, vývoje a podnikání. • Vyhledávání a prosazování inovací souvisejících se snižováním relativní potřeby vody pro technologické procesy. • Iniciování a realizace spolupráce mezi školami (VOŠ,VŠ) a mezi univerzitami, které jsou členy TP UVZ navzájem a která umožní jednak optimalizovat specializaci jednotlivých univerzit v souladu s potřebami praxe a také modernizovat studijní texty tak, aby reflektovaly úroveň současného poznání a požadované odborné zaměření. • Zvýšení povědomí veřejnosti o nezbytném celostním přístupu k účasti na veřejných projednáváních investic apod. Posláním TP UVZ je zakládání a rozvoj nových přístupů, potřebných pro dosažení trvalé udržitelnosti vodních zdrojů v ČR cestou - sdílení vizí a systematické spolupráce klíčových hráčů v oboru - uplatňování celostního (holistického) přístupu - identifikace a plné akceptování nových problémů v oboru i nových metod jejich řešení - účast na návrzích evropských dokumentů strategického vývoje a rámcových programů Posláním TP UVZ je zakládání a rozvoj nových přístupů, potřebných pro dosažení trvalé udržitelnosti vodních zdrojů v ČR cestou; • sdílení vizí a systematické spolupráce klíčových hráčů v oboru; • uplatňování celostního (holistického) přístupu – je jen „jedna voda“; • identifikace a plné akceptování nových problémů v oboru i nových metod jejich řešení; • účast na návrzích evropských dokumentů strategického vývoje a rámcových programů. Základní cíle TP UVZ v období 2010 – 2012 byly zejména: • zahájení harmonizace aktivit výzkumu a vývoje, VŠ, státních podniků a podnikatelské sféry, • rozvoj členské základny, • iniciování nových zadání pro oblast vědy a výzkumu, • získání podpory pro některý z navrhovaných projektů, • zapojení do Evropské technologické platformy, • zpracování Strategické výzkumné agendy a Implementačního akčního plánu.

11/119



3. Východiska IAP Hlavním podkladem pro zpracování IAP byla Strategická výzkumná agenda (SVA), která je základním dokumentem TP-UVZ (Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje), mapujícím vybrané aspekty rozvoje udržitelných vodních zdrojů, nakládání s vodními zdroji a management vodního hospodářství z pohledu dalšího vývoje, a z něj plynoucích nových požadavků na oblast výzkumu a inovací. V SVA je akcentováno zejména zvyšování úrovně bezpečnosti vodních zdrojů na území ČR na principu integrované ochrany a využití vodních zdrojů (IWRM). Návrh Strategické výzkumné agendy byl připraven v souladu s SVA Evropské technologické platformy WssTP (The European Technology Platform for Water) „WssTP, a common vision for water innovation“. SVA je základem k následnému zpracování Implementačního akčního plánu (IAP). Odborné zaměření SVA pokrývá oblast vybraných aspektů bezpečnosti a udržitelnosti vodních zdrojů se zvláštním zřetelem na: • Zpracování vize rozvoje sektoru vodního hospodářství a vypracování programu strategického výzkumu (Implementačního akčního plánu). • Identifikaci vzájemné provázanosti vodohospodářských objektů (služeb) kritické infrastruktury, projevující se synergetickými účinky a domino efekty • Posílení vazeb mezi vědou, výzkumem, vzděláváním a udržitelným nakládáním s vodními zdroji. • Rozvoj spolupráce se zahraničními subjekty zejména v oblasti inovací, VTR a terciárního vzdělávání • Propagaci inovačních aktivit a vědecko-technického rozvoje ve prospěch vodního hospodářství. Odborné zaměření SVA je členěno na dílčí vybrané problémové okruhy: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Systém půda – voda v krajině. Funkce lesa – interakce lesního a vodního hospodářství. Management podzemních vod (včetně modelů). Revitalizace vodotečí. Podpora inovací v oboru zásobování pitnou vodou (Přenos nových vědeckých poznatků do praxe). Extrémní situace v hydrologickém a spotřebním cyklu vody. Metody hodnocení a řízení rizik ve vodním hospodářství (vč. starých ekologických zátěží). Klimatická změna a strategie adaptace. Vzdělávání a osvěta veřejnosti.

Druhým okruhem podkladů jsou strategické materiály EK a evropské TP – WssTP, které lze získat: a) na portálech orgánů Evropské Komise: Internetový tematický registr EK

-

http://ec.europa.eu/atoz_en.htm - Generální ředitelství pro výzkum a inovace,DG Research and Innovation

12/119



http://ec.europa.eu/research/index.cfm?lg=cs&pg=dg - Generální ředitelství klima,DG Clima http://ec.europa.eu/dgs/clima/mission/index_en.htm - Generální ředitelství životní prostředí,DG Environment http://ec.europa.eu/dgs/environment/index_en.htm Hlavní aktivity související s problematikou komplexu voda-půda-klima jsou rozvíjeny ve spolupráci - DG Research and Innovation a DG Environment. Na portálu DG Environment je možno nalézt základní i aktuální informace členěné do tematických celků a dále dílčích témat: - Půda http://ec.europa.eu/environment/soil/index_en.htm http://ec.europa.eu/environment/soil/three_en.htm - Voda souhrnně http://ec.europa.eu/environment/water/index.html - Aplikace rámcové směrnice EU o vodách (WFD) http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/index_en.html - Podzemní voda http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/groundwater.html - Nedostatek vody a sucho http://ec.europa.eu/environment/water/quantity/about.htm http://ec.europa.eu/environment/water/quantity/building_blocks.htm - Adaptace na změny klimatu http://ec.europa.eu/environment/water/adaptation/index_en.htm

- Rizika záplav http://ec.europa.eu/environment/water/flood_risk/index.htm

b) na portálu Evropské inovační partnerství pro vodu (EIP Water) http://ec.europa.eu/environment/water/innovationpartnership/index_en.htm . Strategickým záměrem EIP je prosadit Evropu jako světového leadera v oblasti technologií vody a zásobování vodou podporou inovací, tvorbou nových tržních příležitostí a přispěním k zajištění udržitelného a efektivního využívání vody. c) Nejnovější aktivity EU orientované na vodní zdroje jsou rozvíjeny v úzké spolupráci DG Research and Innovation a DG Environment, a protože představují příležitost pro zapojení českých pracovišť, potvrzenou i pozváním k účasti na jejich podrobné přípravě v průběhu roku 2012, jsou dále pojednána podrobněji: Blueprint to Safeguard Europe's Waters. d) Strategická výzkumná agenda (SRA 2010) evropské TP - Water supply and sanitation Technology Platform, která byla založena z iniciativy EK k rozvíjení koordinace a spolupráce ve výzkumu a vývoji v oblasti vod. Od roku 2011 je členem WssTP také Asociace pro vodu v krajině ČR (a tím také TP UVZ). Díky tomu bylo možné se aktivně účastnit některých odborných akcí.

4. Současný stav ochrany vod v oblasti její jakosti a množství (ČR, EU) 4.1 Úvod Ochrana vod je komplexní činností spočívající v ochraně množství a jakosti povrchových i podzemních vod, a to v souladu s požadavky českého práva i práva EU. Základním právním předpisem Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES z 23. října 2000. Ochranu vod, jejich využívání a práva k nim upravuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Některá jeho paragrafová ustanovení jsou upřesněna či rozvedena tzv. podzákonnými předpisy (nařízení vlády, vyhlášky). Ministerstvo životního

13/119



prostředí společně s Ministerstvem zemědělství každoročně předkládá vládě Zprávu o stavu vodního hospodářství v České republice, která popisuje a hodnotí stav jakosti a množství povrchových a podzemních vod i související legislativní, ekonomické, výzkumné a integrační aktivity Dne 16. 2. 2012 byl schválen Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a nařízení vlády č. 23/2011 Sb., který poskytuje podrobné informace o tom, jak postupovat při stanovování emisních limitů a podává výklad k ustanovením, které se týkají se vypouštění odpadních vod, kategorizace domovních čistíren odpadních vod a norem environmentální kvality. Monitoring slouží ke sledování stavu povrchových a podzemních vod. Na základě zjištěných výsledků a po jejich vyhodnocení jsou v případě potřeby navrhována opatření s cílem dosáhnout dobrého stavu vod, popř. dobrého ekologického potenciálu – viz plánování v oblasti vod. V dalším kroku slouží monitoring jako kontrola účinnosti provedených opatření. Většina vod je monitorována v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen Rámcová směrnice), existují však některé výjimky (např. pitná voda na kohoutku spotřebitele). V případě povrchových vod se sleduje chemický stav (tzv. prioritní látky) a stav ekologický (biologické složky, hydromorfologie a některé fyzikálně chemické a chemické parametry). U podzemních vod se sleduje stav kvantitativní a chemický. V souladu se zněním §21 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon) a Metodického pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod (dále jen Metodický pokyn) se ustanovuje tento Rámcový program monitoringu (dále jen Rámcový program). Rámcový program stanovuje zásady a metodické postupy provádění programu monitoringu; náležitosti programu situačního monitoringu, provozního monitoringu, průzkumného monitoringu, monitoringu referenčních podmínek a programu monitoringu kvantitativního stavu povrchových a podzemních vod; výčet ukazatelů sloužící k výběru sledovaných ukazatelů v rámci jednotlivých programu monitoringu, včetně doporučených analytických metod; požadavky na monitorování vod pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce; technické a administrativní náležitosti předávání, ukládání a sdílení výsledku programu monitoringu pro potřeby výkonu veřejné správy a správy povodí, orgánu Evropské unie a mezinárodních organizací. Základním právním předpisem Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES z 23. října 2000. Ochranu vod, jejich využívání a práva k nim, upravuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Některá jeho paragrafová ustanovení jsou upřesněna či rozvedena tzv. podzákonnými předpisy (nařízení vlády, vyhlášky). 4.2 Ochrana vody Ochrana vod je komplexní činností spočívající v ochraně množství a jakosti povrchových i podzemních vod, a to v souladu s požadavky českého práva i práva EU. Základním právním předpisem Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES (Vodní rámcová 14/119



směrnice). Ochranu vod, jejich využívání a práva k nim upravuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Některá jeho paragrafová ustanovení jsou upřesněna či rozvedena pomocí nařízení či vyhlášek. Ochranou vody se dále zabývá směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (tzv. rámcová směrnice pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů), která je v souladu s citovanou směrnicí 2000/60 ES a nařízením (ES) 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. V článku 11 ukládá tato směrnice zajištění vhodného opatření na ochranu vodního prostředí a zdrojů pitné vody před vlivem pesticidů a připravuje se její transpozice do české legislativy (novela zákona č. 326/2004 Sb. o ochraně rostlin a dalších, zejména do zákona o vodách). Ministerstvo zemědělství jako garant připravuje spolu s Ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem životního prostředí Národní akční plán (NAP), který bude pojednávat i o krocích vedoucích k naplnění uvedených předpisů. Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství každoročně předkládá vládě Zprávu o stavu vodního hospodářství v České republice, která popisuje a hodnotí stav jakosti a množství povrchových a podzemních vod i související legislativní, ekonomické, výzkumné a integrační aktivity. 4.3 Legislativa EU • Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. • Směrnice 86/280/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění určitých nebezpečných látek. • Směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky. • Směrnice 88/347/EHS, kterou se mění příloha II směrnice 86/280/EHS. • Směrnice 2006/113/ES o požadované jakosti vod pro měkkýše. • Směrnice 80/68/EHS o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami. • Směrnice 84/156/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti jinými odvětvími • Směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu. • Směrnice 83/513/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění kadmia. • Směrnice 84/491/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění hexachlorcyklohexanu. • Směrnice 76/464/EHS o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami, vypouštěnými do vodního prostředí. • Rozhodnutí č. 2455/2001/ES ustavující seznam prioritních látek v oblasti vodní politiky. • Směrnice 76/160/EHS o jakosti vod pro koupání. • Směrnice 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. • Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. • Směrnice 75/440/EHS o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech. • Směrnice 2006/44/ES o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb. • Směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečišťováním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů.

15/119



• Směrnice 79/869/EHS o metodách měření, četnosti odběrů a rozborů povrchových vod. • Směrnice 2006/11/ES o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí. • Směrnice 2006/7/ES o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS. (Poznámka) Legislativní normy, uvedené v úvodu 4. kapitoly a v kapitole 4.3. (22 Směrnic a 1 Rozhodnutí Rady), tvoří 47 % legislativních norem EU různé právní síly (32 Směrnic a 17 Rozhodnutí Rady z let 1973-2008), uvedených v Souhrnném přehledu platné legislativy EU pro oblast vody – Příloze V. Strategické výzkumné agendy, zpracované týmem specialistů Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje v roce 2010. Legislativa EU související se sledováním cizorodých látek ve vodách • Směrnice č. 78/659/EHS o jakosti vod pro podporu života ryb. • Směrnice č. 79/869/EHS o metodách měření, četnosti odběrů a rozborů povrchových vod určených k odběru pitné vody. • Směrnice č. 80/778/EHS o kvalitě vody určené pro lidskou spotřebu. • Směrnice č. 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělské výroby. Vodní rámcová směrnice 2000/60/ES Rámcová směrnice vodní politiky (2000/60/ES) Evropské unie, ze dne 23. října 2000, představuje nejvýznamnější a prozatím nejucelenější právní úpravu pro oblast vody. Důvodem jejího vzniku je sjednocení různých způsoby stávající ochrany vod uvnitř Společenství a prosazování integrované péče o životní prostředí. Vývoj Rámcové směrnice vodní politiky trval více než 10 let, přičemž dodnes vyvolává uvnitř Společenství intenzívní vědeckou a politickou debatu. V současnosti je Rámcová směrnice vodní politiky doplněna několika dceřinými směrnicemi a provázána se Směrnicí o zvládání povodňových rizik (2007/60/ES). Rámcová směrnice vodní politiky nahlíží na vodní hospodářství z celkového hlediska a jeho hlavním cílem je zabránit jakémukoli zhoršení stavu vodních útvarů a chránit a zlepšit stav vodních ekosystémů a přilehlých mokřadů. Zaměřuje se na podporu udržitelného užívání vod a bude přispívat ke zmírnění následků záplav a suchých období. Rámcová směrnice vodní politiky se vztahuje na veškeré vodstvo – vnitrozemské povrchové vody, podzemní vody, brakické a pobřežní vody. Celoevropsky zavádí princip integrovaného přístupu pro záležitosti spojené s kvalitou a kvantitou vody a s problematikou povrchových a podzemních vod a pro vodní hospodářství zavádí Směrnice princip správy založený na jednotce povodí – v České republice je tento princip zaveden již od 60. let minulého století. Voda je tudíž považována za souvislý celek. Prvořadým cílem této politiky je dosažení „dobrého stavu“ všech vod do roku 2015. To je Rámcovou směrnicí vodní politiky přesně stanoveno. Tento cíl je předmětem několika přesně definovaných výjimek vztahujících se na určité okolnosti umožňující odklad dosažení dobrého stavu po dvě plánovací období tj. až do 22.12.2027. Implementace Rámcové směrnice vodní politiky neznamená pouhou aplikaci nových technických norem, ale potřebu zavést zcela nový komplexní režim správy vod a vodních zdrojů založený na jednotce povodí, bez ohledu na stávající administrativní či (v případě mezinárodních vodních toků) národní hranice. To vyžaduje úzkou mezinárodní spolupráci v mezinárodních povodích, která byla pro území České republiky zahájena již v závěru minulého století v rámci mezinárodních komisí na ochranu Labe, Dunaje a Odry, jež principy

16/119



a úkoly stanovené Rámcovou směrnicí vodní politiky konzistentně začlenily do náplně své práce. Rámcová směrnice vodní politiky představuje jednu z nejsložitějších směrnic vytvořenou Evropskou komisí, která pokrývá celou oblast životního prostředí. Naplňování úkolů a cílů Rámcové směrnice vodní politiky tak není jen záležitostí vodohospodářů a ochránců přírody, ale zásadní roli při naplňování Rámcové směrnice vodní politiky má též zemědělství, průmysl, lesnictví, územní plánování a další obory. Rámcová směrnice o udržitelném používání pesticidů Tato směrnice upravuje podmínky pro používání přípravků na ochranu rostlin (pesticidů). V budoucnu bude její působnost rozšířena i na další biocidní přípravky. Řada požadavků se v České republice uplatňuje již nyní (např. testování zařízení – strojů – pro aplikaci pesticidů nebo zkoušky odborné způsobilosti). Nitrátová směrnice Nitrátová směrnice je předpis Evropské unie (Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů) vytvořený pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělství. Plnění nitrátové směrnice je povinné ve zranitelných oblastech, které jsou vymezeny v hranicích katastrálních území. Zranitelné oblasti jsou oblasti, kde se vyskytují vody znečištěné dusičnany ze zemědělských zdrojů. Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech dále upravuje akční program nitrátové směrnice. Jak se má hospodařit ve zranitelných oblastech? → -zemědělské hospodaření upravuje akční program nitrátové směrnice, → -akční program podléhá přezkoumání a případným úpravám nejdéle ve čtyřletých intervalech, → -požadované způsoby hospodaření závisí na půdních a klimatických podmínkách, → -k tomu je využito údajů o bonitaci půdy (bonitované půdně ekologické jednotky, BPEJ), → -zemědělci zařazení v registru půdy (LPIS) mají možnost získat v LPIS informace o přikázaných způsobech hospodaření na jednotlivých půdních blocích nebo jejich dílech. Dodržování souhrnu podmínek této směrnice se od 1. 1. 2009 promítá také do Kontrol podmíněnosti (Cross-compliance), konkrétně do SMR 4 "Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů". V České republice je Směrnice Rady 91/676/EHS implementována do následujících národních předpisů: • zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, • nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech ve znění pozdějších předpisů, • zákon o hnojivech č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice o ochraně podzemních vod Tato směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu stanovuje specifická opatření s cílem zajistit předcházení a kontrolu znečišťování podzemních vod.

17/119



Podzemní vody představují největší objem sladké vody na světě a tvoří více než 97 % z celkového objemu sladkých vod (mimo ledovce a ledové kry). Zbylá 3 % tvoří vody povrchové (jezera, řeky, bažiny) a půdní vlhkost. Dosud se na podzemní vody pohlíželo především jako na zdroje pitné vody (zásobování cca 75 % obyvatel Evropské unie je z podzemních vod), je však zřejmé, že podzemní vody jsou také důležitým zdrojem pro průmysl (např. chladící vody) a zemědělství (zavlažování). Je stále jasnější, že na podzemní vody nelze pohlížet jen jako na zásoby vody, ale také jako na důležitou složku životního prostředí, kterou je potřeba chránit. Podzemní vody hrají významnou roli v hydrologickém cyklu, jsou rozhodujícím faktorem existence mokřadů a vodních toků a působí jako kompenzátor během suchých období. Jinak řečeno, tvoří základní odtok, který dotuje po celý rok systémy povrchových vod (vodní toky), užívaných v mnoha případech pro rekreaci či zásobování. Směrnice o ochraně podzemních vod před znečišťováním (2006/118/ES) byla oficiálně přijata v prosinci 2006. Doplnila tak Rámcovou směrnici o vodě (dále jen „WFD“) o jasně stanovené environmentální cíle v oblasti podzemních vod a to z hlediska chemického stavu. Směrnice o podzemních vodách (dále jen „GWD”) zavádí postupy při určování norem jakosti podzemních vod a opatření k omezení a zamezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod. Směrnice stanovuje kritéria kvality, která zohledňují místní podmínky a umožňuje na základě dat z monitoringu a nových vědeckých znalostí jejich další zlepšení. Směrnice tak představuje přiměřenou a vědecky platnou odpověď na požadavky WFD, jakými jsou hodnocení chemického stavu podzemních vod, identifikace a zvrat významných vzestupných trendů znečištění. Dodržování podmínek této směrnice se od 1. ledna 2009 promítá také do Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance), konkrétně SMR 2 „Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečnými látkami“. Kvalita vody je ohrožena znečištěním a fyzickými změnami vodních toků, jako jsou nové přehrady. Škody způsobují domácnosti, průmysl a zemědělství, a to v důsledku rozvoje měst, budování protipovodňových zábran, výroby elektrické energie, používání hnojiv a pesticidů, plavby, rekreačních aktivit, vypouštění odpadních vod, ochrany pobřeží, sladkovodního rybolovu, těžby nerostů a lesnictví. Členské státy měly vypracovat plány povodí k zajištění ochrany každé ze 110 oblastí povodí. Základním principem je účast veřejnosti, a proto evropští občané mají velký vliv na plánování a provádění opatření vyplývajících z rámcové směrnice o vodě. Podle rámcové směrnice o vodě je ekologický stav povrchových vod klasifikován do pěti kategorií: velmi dobrý, dobrý, střední, poškozený a zničený. „Velmi dobrým stavem“ se rozumí žádný nebo velmi malý vliv lidské činnosti. „Dobrým stavem“ se rozumí „malé“ odlišení od tohoto stavu, „středním stavem“ se rozumí „střední“ odlišení atd. Členské státy musely také do roku 2009 vypracovat plány povodí a programy opatření ke splnění cílů rámcové směrnice o vodě. Všechny evropské vody musí do roku 2015 dosáhnout „dobrého ekologického a chemického stavu“. To neznamená jen nízké úrovně chemického znečištění, ale také udržení zdravých akvatických ekosystémů S cílem definovat dobrý chemický stav byly v celé EU stanoveny normy kvality životního prostředí pro 33 nových a osm dříve regulovaných chemických znečišťujících látek vzbuzujících velmi vysoké obavy. Rámcovou směrnici o vodě doplňují další právní předpisy EU, jako je nařízení REACH o chemických látkách a směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) pro průmyslová zařízení. /rámc.směr.o vodě 2010/ Mezi 33 látkami popř. skupinami látek se nacházejí: • 4 těžké kovy; • 14 látek na ochranu rostlin; • 15 organických sloučenin z chemického průmyslu.

18/119



Prioritní nebezpečné látky: kadmium, rtuť, hexachlorcyklohexan, nonylfenol, cín a jeho sloučeniny, chlorované alkany C10 – 13, hexachlorbenzen, hexachlorbutadien, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), pentachlorbenzen, bromované bifenylové étery (pouze pentabromdifenyleter) Relevantní prioritní látky: olovo, antracen, atrazin, chlorpyrifos, diuron, endosulfan, isoproturon, naftalen, simazin, trifluralin, di(2-etyldrexyl)flatát(DEHP), oktylfenoly, pentachlorfenol, trichlorbenzen Prioritní látky, které nebyly zařazeny k prioritním nebezpečným látkám: nikl a jeho sloučeniny, alachlor, chlorfenvipos, benzen, dichlormetan, 1,2-dichlormetan, fluoranthen, trichlometan. Zdroj: Rozhodnutí 2455/2001/ES Evropské Rady a Parlamentu z 20.11.2001 Na základě „důvodu k obavám“ a „stupně nebezpečnosti“ je část prioritních látek klasifikována jako „prioritní nebezpečné látky“: to jsou látky, které jsou toxické, persistentí a bioakumulační. Cílem je dosáhnout zastavení nebo postupně odstranit vypouštění těchto látek během 20 let poté, co budou stanovena příslušná opatření. Rámcová směrnice o vodě je rámcem pro vodní politiku EU. Doplňují ji další právní předpisy, které upravují konkrétní aspekty využívání vody: • směrnice o podzemních vodách (2006), • směrnice o normách environmentální kvality (2008), • dvě rozhodnutí Komise (2005 a 2008) o ekologickém stavu, na základě kterých se zřídil rejstřík téměř 1 500 míst zahrnutých do mezikalibračního porovnání, které umožňuje srovnání norem různých zemí, a zveřejnily se jeho výsledky. Mezi předchozí a související právní předpisy patří: • směrnice o čištění městských odpadních vod (1991), • směrnice o dusičnanech (1991), • nová směrnice o jakosti vod ke koupání (2006), • směrnice o pitné vodě (1998). Novější související právní předpisy, které rozšiřují rozsah integrovaného hospodaření s vodou, jsou: • směrnice o povodních (2007), • rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí (2008). /rámc.směr.o vodě 2010/ Každoroční monitoring cizorodých látek zahrnuje sledování možné kontaminace potravin, krmiv a surovin určených k jejich výrobě, včetně biomonitoringu, tj. sledování kontaminace volně žijících organismů, které doplňují spotřební koš člověka. Zároveň jsou sledovány i složky prostředí, které tuto kontaminaci mohou způsobit nebo ovlivnit. Patří mezi ně půda, povrchová voda a vstupy do těchto složek prostředí. V roce 2010 se na monitoringu vod v České republice podílely tyto organizace: • Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), • Státní veterinární správa České republiky (SVS ČR), • Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), • Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v.v.i. (VÚMOP), • Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i. (VÚRV), • Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v.v.i. (VÚLHM), • Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický (VÚRH), • Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a.s. (VÚPS), • Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS).

19/119



Pro posouzení zátěže vodního prostředí (říčních ekosystémů) České republiky jsou od roku 1997 sledovány hladiny polychlorovaných bifenylů (PCB) a organochlorových pesticidů (OCP) v rybách (jelec tloušť, okoun říční, cejn velký, parma obecná a v pstruhových vodách i pstruh obecný) a sedimentech odebíraných v několika lokalitách na třech vodních tocích – Vltavě, Labi a Tiché Orlici. Ryby jsou často využívaným bioindikátorem zatížení vodního ekosystému těmito xenobiotiky díky relativně nízké úrovni metabolické aktivity a vysokému bioakumulačnímu potenciálu, vyššímu než u ostatních živočichů. Od roku 2001 bylo do této části projektu začleněno sledování kontaminace vodního prostředí i tzv. „novými“ organickými kontaminanty - polybromovanými difenyletery (PBDE), syntetickými analogy pižma (“musk” sloučeninami) a alkylfenoly. Polybromované difenylethery (PBDE) nalezly v praxi široké uplatnění jako tzv. retardanty hoření („flame retardants“). Jejich rozsáhlé použití vedlo k postupné kontaminaci prakticky všech složek životního prostředí. S ohledem na lipofilní charakter PBDE a relativně značnou stabilitu, dochází k jejich kumulaci v potravním řetězci. Základním principem mechanismu účinku těchto látek jako retardantů hoření je skutečnost, že při zahřátí dochází k jejich rozkladu dříve než u vlastní polymerní matrice a vznikající zplodiny zabraňují hoření. Z mnoha použití PBDE lze uvést například jejich přídavek do plastů, textilií, izolací elektrického vedení, těsnění u automobilů či do materiálů, ze kterých jsou vyráběny elektronické konektory k počítačům, televizorům a mnoha dalším domácím spotřebičům za účelem prevence či zpomalení hoření. Syntetické analogy pižma – „musk“ sloučeniny – jsou používány jak při výrobě luxusních parfémů a jemných vonných substancí, tak pro výrobu toaletních mýdel, pracích prášků a dalších detergenčních prostředků. Přírodní „musk“ sloučeniny jsou aromatickou složkou pižma, zvláštního výměšku žláz převážně samců některých živočichů. Současnou spotřebu „musk“ sloučenin není možné pokrýt z přírodních zdrojů, přírodní „musk“ sloučeniny se dnes používají jen do nejdražších parfémů. Z tohoto důvodu byly hledány alternativní možnosti, tj. syntetické analogy pižma s charakteristikami podobnými přírodním; tyto látky se však vyznačují odlišnou chemickou strukturou. Po aplikaci dochází k přestupu těchto látek prostřednictvím průmyslového a komunálního odpadu do čistíren odpadních vod, kde částečně podléhají mikrobiální degradaci. Spolu s degradačními produkty pak mohou přecházet do vodních toků, a dále do potravního řetězce. Alkylfenoly (AP) patří mezi sloučeniny, které vznikají degradací alkylfenol polyethoxylátů (APEO). APEO patří do skupiny celosvětově hojně používaných neionogenních tenzidů. Již přes 50 let jsou používány v mnoha průmyslových odvětvích, nejen při výrobě čisticích prostředků, ale také při zpracování vlny, při výrobě kůže, papírů, latexových barev a pesticidů. Dále mohou být používány jako aditiva do zvlhčujících, změkčujících a flotačních prostředků. APEO přítomné v odpadních vodách jsou po vstupu do čistíren odpadních vod biodegradovány na několik skupin látek, z nichž právě alkylfenoly představují mnohem lipofilnější a toxičtější látky než jejich mateřské sloučeniny. 4.4 Legislativa ČR Legislativní pravidla vlády • Vyhláška č.159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob. • Vyhláška č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. • Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu.

20/119


• • • • • • • • •


Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. Výklady odboru ochrany vod k zákonu č. 254/2001Sb. o vodách. Vyhláška č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání. Vyhláška 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích. Vyhláška č. 110/2005 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů. Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb. Výklad k vymezování ochranných pásem vodních zdrojů opatřením obecné povahy. Nařízení vlády č. 416/2010 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.

Legislativa ČR související se sledováním cizorodých látek ve vodách • Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů. • Vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody. • Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. • Nařízení vlády č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. • Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. • Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod. • Norma ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchových vod. Legislativní normy, uvedené v úvodu 4. kapitoly a v kapitole 4.1. (jeden zákon o vodách, šest nařízení vlády a osm vyhlášek), tvoří 27 % legislativních norem ČR různé právní síly (tři zákony – o vodách, o ochraně zdraví a o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a jejich šest novelizací, sedm nařízení vlády a 39 vyhlášek z let 1978 - 2010), uvedených v Souhrnném přehledu platné legislativy ČR pro oblast vody – Příloze IV. Strategické výzkumné agendy, zpracované týmem specialistů Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje v roce 2010. Vodní zákon a prováděcí předpisy V roce 2010 byly dokončeny tříleté práce na velké novele vodního zákona, která byla posléze schválena Parlamentem České republiky a podepsána panem prezidentem. Ve Sbírce zákonů byla novela vyhlášena dne 21. května a účinnosti nabyla dne 1. srpna 2010. Kromě uvedené velké novely vodního zákona nabyla dne 1. července 2010 účinnosti novela vodního zákona č. 227/2009 Sb. připravená v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. Velká

21/119



novela vodního zákona prošla druhým a třetím čtením v Poslanecké sněmovně v březnu 2010 a na konci dubna Senátem; v květnu podepsal schválený zákon prezident. Hlavních cílů novelizace, tj. transpozice evropských směrnic, odstranění problémů aplikace zákona v praxi a reakce na vývoj ve vodním hospodářství a rovněž snahy o snížení administrativní zátěže se snad podařilo dosáhnout; vše ukáže až určitá doba jejího užívání v praxi. V rámci sjednocení aplikace velké novely zavedla MZe a MŽP elektronickou adresu pro dotazy [email protected], která je stále hojně využívána odbornou veřejností pro řešení nejrůznějších problémů spojených s touto problematikou. Mezi nejvýraznějšími změnami, které velká novela přinesla, lze jmenovat: • řešení srážkových vod a úprava odpadních vod a jejich vztahu k vodám srážkovým (§ 5 odst. 3 a § 38), • zavedení výrobkového přístupu a vodohospodářských úprav (§ 15a), • princip dvojí prevence (§ 9 odst. 5 a § 15 odst. 1) a úprava změn povolení k nakládání s vodami (§ 12), • podpora revitalizací vodních toků (§ 15 odst. 1, § 44 odst. 2 a § 47), • úprava formy souhlasů a zavedení závazných stanovisek (§ 17 a § 104 odst. 9), • nové pojetí plánování v oblasti vod (HLAVA IV), • zrušení působnosti pověřených obecních úřadů jako vodoprávních úřadů (§ 105 odst. 2), • zjednodušení vodoprávního řízení (§ 115), • zavedení opatření obecné povahy pro některé úkony, včetně jeho speciální formy (§ 115a), • nová úprava sankcí ve vodním hospodářství (HLAVA XII). Zákonem, majícím svou účinností přímý vliv na znění vodního zákona, je zákon č. 227/2009 Sb. ze dne 17. června 2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. Účelem právní úpravy (ve sté dvacáté části zákona) byla nutná reakce na legislativní zakotvení základních registrů, jejichž referenční údaje budou využívány jako datové zdroje pro orgány veřejné moci. V praxi by orgány veřejné moci neměly zjišťovat hodnoty referenčních údajů pro své potřeby z různých zdrojů, ale pouze ze základních registrů. Údaj je sdělen pouze jednou a následně bude promítnut do základního registru a jeho prostřednictvím do dalších informačních systémů veřejné správy. Z prováděcích právních předpisů byly během roku 2010 ve Sbírce zákonů publikovány dvě vyhlášky a jedno nařízení vlády Dne 2. září 2010 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena a nabyla účinnosti vyhláška č. 255/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 471/2001 Sb., o technicko-bezpečnostním dohledu nad vodními díly. Vyhláška reaguje na změny v novele vodního zákona č. 150/2010 Sb., podněty z praxe a mj. nově vymezuje vodní díla, která jsou přímo vyhláškou vyjmuta z povinnosti technicko-bezpečnostního dohledu. Poté byla dne 27. prosince 2010 vyhlášena ve Sbírce zákonů vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, která nabyla účinnosti 1. ledna 2011. Vyhláška reaguje na novou úpravu plánování v oblasti vod a nahrazuje vyhlášku č. 292/2002 Sb. stejného jména. Nakonec bylo dne 29. prosince 2010 ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které nabylo účinnosti 1. ledna 2011. Nařízení upravuje zejména ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod a náležitosti povolení vypouštění odpadních vod do vod podzemních a dále obsahuje kategorii výrobků označených CE, přes které lze vypouštět do vod podzemních. Výkladová komise pro vodní zákon přijala v roce 2010 na svých dvou jednáních dva výklady, které jsou zveřejněny na internetových stránkách MZe.

22/119



Akční program podle směrnice Rady 91/676/EHS (tzv. Nitrátová směrnice) V roce 1991 byla přijata směrnice Rady č. 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, tzv. Nitrátová směrnice. Transpozice Nitrátové směrnice byla provedena do ustanovení § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, kde je uloženo vládě nařízením stanovit zranitelné oblasti a v těchto oblastech upravit používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Zranitelné oblasti představují oblasti, kde kontaminace podzemních a povrchových vod dusičnany již přesáhla nebo by mohla přesáhnout stanovenou mez koncentrace dusičnanů ve výši 50 mg/l. Zranitelné oblasti podléhají revizi do čtyř let od jejich vyhlášení. Zatím poslední revize zranitelných oblastí je vyhlášena novelou nařízení vlády pod č. 219/2007 Sb. s účinností od 1. 9. 2007. Akční program, který je připravován vždy na čtyřleté období, představuje povinné způsoby hospodaření ve vymezených zranitelných oblastech, které mají za cíl redukovat riziko vyplavování dusíku do povrchových a podzemních vod. Novelou nařízení vlády č. 103/2003 Sb. s účinností od 4. 4. 2008 byl vyhlášen tzv. II. Akční program (nařízení vlády č. 108/2008 Sb.). V rámci Evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (LPIS) jsou zpracovány informace pro zemědělce o opatřeních, která by měl zemědělec plnit v rámci konkrétního půdního bloku. Akční program je nejúčinnějším systémem opatření při implementaci Nitrátové směrnice. Mezi základní opatření akčního programu v ČR, který je zpracován v souladu s přílohou č. III Nitrátové směrnice, patří: 1. Období, kdy je zakázáno používání určitých druhů hnojiv a statkových hnojiv. 2. Stanovení minimálních kapacit skladů pro statková hnojiva, které umožní skladovat statková hnojiva v období, kdy je zakázáno hnojit (v ČR vychází z obecně platných právních předpisů, od roku 2014 bude požadována kapacita skladů pro statková hnojiva na šestiměsíční produkci). 3. Omezení aplikace hnojiv a statkových hnojiv, odpovídající správným zásadám hospodaření s ohledem na půdně-klimatické podmínky (půdní druh a typ, sklon pozemků, teploty, srážky). 4. Zavedení maximálních limitů hnojení k jednotlivým plodinám. 5. Způsoby využívání a obhospodařování půdy na svažitých, podmáčených, zaplavených, promrzlých půdách a v blízkosti vod. Opatření uvedená v akčním programu musí zajistit, že v žádném podniku ve zranitelné oblasti nebude v průměru překročeno takové množství ročně aplikovaných statkových, organických a organominerálních hnojiv, které obsahuje více než 170 kg dusíku na hektar za rok. Legislativní změny uvedené v novele nařízení vlády pod č. 108/2008 Sb. Vyvolávají požadavek na zvýšení stávajících kapacit skladů statkových hnojiv na šestiměsíční produkci v průběhu přechodného období, tj. do konce roku 2013. V roce 2010 byla na základě usnesení vlády předložena a schválena aktualizace Strategie financování implementace Nitrátové směrnice s odhadem celkových investičních nákladů (Finanční strategie Nitrátové směrnice). Ve srovnání s odhadem z roku 2008 došlo ke snížení nákladů cca o 40 %. K tomuto snížení nákladů došlo bez dopadu na kvalitu investic a jejich vliv na životní prostředí, vlivem realizovaných investičních nákladů na výstavbu skladovacích kapacit v rámci PRV na období 2007–2013. Národní cíle České republiky k Protokolu o vodě a zdraví Česká republika podepsala Protokol o vodě a zdraví v roce 1999 a následně ho ratifikovala v roce 2001. Od doby vstupu Protokolu v platnost (4. 8. 2005) je tedy Česká republika stranou Protokolu a proto v souladu s článkem 6 odst. 2 a 3 stanovila a zveřejnila národní cíle k jeho plnění. /web eagri/

23/119



Technické normy Technické normy jsou vyjádřením požadavků na výrobek, proces nebo službu a jejich specifických podmínek pro určený účel užití. Stanovují základní požadavky na kvalitu a bezpečnost, slučitelnost, zaměnitelnost, ochranu zdraví a životního prostředí. V současné době je technická norma kvalifikované doporučení a její používání je všestranně výhodné. Závaznost českých technických norem v ČR je upravena zákonem č. 22/1997 v platném znění, který uvádí, že česká technická norma není obecně závazná. Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena povinnost jejich dodržování. Nicméně vyskytují se případy, že povinnost dodržovat požadavky uvedené v českých technických normách vyplývají z jiného právního aktu, jakými jsou právní předpisy, smlouvy, rozhodnutí správního orgánu apod. České technické normy jsou vhodně doplňovány odvětvovými technickými normami a dalšími metodickými pokyny. Druhy norem se liší podle obsahu, který je určující pro účel jejich použití (terminologické, základní, zkušební, normy výrobků, bezpečnostní předpisy, normy postupů/služeb, řízení jakosti, rozhraní, zaměnitelnosti). V oblasti vodního hospodářství se jedná především o normy třídy 75. Hydrologie je řešena v rámci skupiny 751, dále pak hydrotechnika 752, ochrana vod 753, hydromeliorace 754, vodárenství 755, kanalizace 756 a jakost vody v rámci skupiny 757. Třída 758 je poté vyhrazena charakterizaci kalů. /web eagri/

4.5 Monitoring CL v povrchových vodách Provádění monitoringu cizorodých látek je pro ČR závazné a vychází z každoročních doporučení Evropské komise k získání srovnatelných dat v daných oblastech, která slouží buď k tvorbě limitů u látek, u nichž limity stanoveny zatím nejsou, nebo k mapování výskytu určitých látek na území EU. Plány monitoringu jednotlivých organizací jsou průběžně upravovány o některé analýzy kontaminantů či o komodity, jak bylo projednáno a dohodnuto v pracovních skupinách EK, a ve vazbě na plnění právních předpisů EK. Zároveň se přihlíží na zjištění notifikovaná systémem RASFF. Zadání požadavků na zajišťování monitoringu cizorodých látek se pružně mění s požadavky EK. Množství sledovaných kontaminujících látek je ve velké míře závislé na přidělených finančních prostředcích. Spektrum sledovaných potravin se nedá zúžit. Větší četnost odebraných vzorků dává reálnější obraz o výskytu cizorodých látek a má vyšší vypovídací hodnotu pro spotřebitele. Jsou stanoveny maximální limity obsahu některých kontaminujících látek v potravinách, krmivech a složkách prostředí a je průběžně monitorován jejich obsah. (MZe) Na sledování vodních ekosystémů se podílí: VÚLHM, ÚHÚL. Na sledování půdy a vody se podílí: ÚKZÚZ, VÚMOP, ZVHS, VÚLHM, ÚHÚL. Na sledování vstupů do půdy a vody se podílí: ÚKZÚZ, VÚMOP, VÚRV, ZVHS, VÚLHM, ÚHÚL, SRS.

4.6. Odborné subjekty zabývající se ochranou vod Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i. je veřejná výzkumná instituce, která se podílí svojí výzkumnou, odbornou a publikační činností na tvorbě vodního hospodářství a ochrany vod ČR. Český hydrometeorologický ústav je příspěvková organizace, jejímž účelem je vykonávat funkci ústředního státního ústavu České republiky pro obory čistota ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu. Česká inspekce životního prostředí je odborný orgán státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí. Dohlíží rovněž na 24/119



dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí. Svou činnost vykonává v pěti oblastech: ochrana ovzduší, ochrana vod, odpadové hospodářství, ochrana přírody a ochrana lesa a integrovaná prevence znečištění IPPC. Agentura ochrany přírody a krajiny je organizační složka státu, zřízená ministerstvem životního prostředí. Jejím hlavním posláním je péče o přírodu a krajinu na území České republiky. Odborná činnost AOPK ČR je na ředitelství se sídlem v Praze rozdělena do tří sekcí, na sekci ochrany přírody a krajiny, sekci dokumentace přírody a krajiny a sekci informatiky, jejichž aktivity se dále rozlišují podle jednotlivých odborů.

4.7 Jakost povrchových a podzemních vod Současná jakost povrchových vod ve srovnání s dvouletím 1991–1992 /modrá zpráva 2010 web eagri/

Každoročně je ve Zprávě o stavu vodního hospodářství České republiky uváděno porovnání aktuálního stavu se stavem jakosti vody dvouletí 1991–1992. S ohledem na rozsah v té době sledovaných ukazatelů bylo možné zpracovat jen porovnání podle základní klasifikace. I přes výrazné zlepšení jakosti vod se ještě vyskytují úseky vodních toků zařazené do V. třídy jakosti vody. Pro zpracování údajů jakosti vody v tocích ČR za období 2009–2010 poskytli správci povodí údaje z 324 profilů sítě sledování jakosti vod v tocích. Zařazení jednotlivých sledovaných profilů do tříd čistoty podle ČSN 75 7221 je následující: I. třída neznečištěná voda – stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, a při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v toku, II. třída mírně znečištěná voda – stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému, III. třída znečištěná voda – stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému, IV. třída silně znečištěná voda – stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému, V. třída velmi silně znečištěná voda – stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému. Radioaktivita Ve vybraných profilech státní monitorovací sítě jsou v povrchových vodách dlouhodobě sledovány radiologické ukazatele. Tyto profily jsou situovány v místech stávajících jaderných zařízení a v úsecích toků ovlivněných výpustmi důlních vod a průsaky z odvalů hlušiny z těžby nebo úpravy uranových rud. V roce 2010 byl počet dostupných laboratorních výsledků výrazně omezen – z tohoto důvodu nelze zhodnotit kvalitu povrchových vod v plném rozsahu dříve sledované státní monitorovací sítě. V povrchových vodách řeky Vltavy na profilu pod zaústěním odpadních vod z jaderné elektrárny Temelín v roce 2010 nepřekročila objemová aktivita tritia hodnotu 30 Bq/l, tato hodnota vyhovuje imisnímu standardu pro tritium v povrchových vodách uvedenému v nařízení vlády č. 229/2007 Sb. Zjištěné aktivity byly rovněž nižší oproti hodnotám z minulých let. Celková objemová aktivita alfa i beta byla zjištěna v hodnotách odpovídajících kvalitě neznečištěné vody. Ostatní aktivační a štěpné produkty vznikající při provozu jaderných elektráren nebyly detekovány. Pro zhodnocení objemové aktivity tritia v okolí jaderné elektrárny Dukovany nebyly 25/119



poskytnuty výsledky laboratorních analýz. V okolí příbramských ložisek uranových rud, v povrchových vodách řeky Kocáby v profilu Višňová a v Drásovském potoku v profilu Drásov byly v minulých letech zjištěny zvýšené hodnoty radiologických ukazatelů (dle ČSN 75 7221 šlo o třídu jakosti V). Výsledky laboratorních analýz za rok 2010 však poskytnuty nebyly. Rovněž tak i údaje o povrchových vodách v okolí těžby a úpravny uranových rud z dolu Rožínka. Z oblasti ložiska Stráž pod Ralskem byly výsledky dostupné jen z omezeného počtu profilů. Dostupné údaje vypovídají o dalším snižování zátěže. Všechny dříve sledované profily nebylo možné vyhodnotit (nejsou k dispozici profily v řece Ploučnici situované blíže k ložisku, např. Mimoň, Osečná, Břevniště). Jakost vody ve vodárenských a ostatních nádržích Rok 2010 byl z hlediska srážkového úhrnu nadprůměrný a z hlediska ročního objemu přítoku byl vysoce nadprůměrný. Kvalita vody v nádržích byla ovlivněna typickými zvýšenými průtoky a časným nástupem vyšších teplot vody. V řadě vodních nádrží docházelo především k eutrofizaci vody (tj. procesu způsobenému zvýšeným obsahem minerálních živin, především sloučenin fosforu a také dusíku ve vodách). Problémy v kvalitě vody se během roku vyskytly ve vodárenských nádržích a v nádržích s vodárenským využitím: Křižanovice, Vrchlice, Hamry, Seč, Lučina, Římov (zvýšení obsahu huminů), Karhov, Pilská, Láz, Obecnice, Chřibská, Vír, Fryšták, Mostiště, Boskovice, Bojkovice, Ludkovice, a v nevodárenských nádržích: Les Království, Pařížov, Rozkoš, České údolí, Orlík (dolní část, mírně), Brno, Novomlýnské nádrže, Luhačovice, Vranov, Křetínka, Moravská Třebová, Jevišovice, Oleksovice, Žermanice, Baška a Olešná. Celkově lze konstatovat, že zhoršená kvalita vody (např. v nádrži Vrchlice) byla v roce 2010 dostatečně provozně zvládnuta a nedošlo k omezení dodávky vody pro obyvatelstvo. Již několik let uskutečňované letecké vápnění, kterým je eliminován nepříznivý vliv rašelinných vod, (zejména v období tání sněhu) s nízkou alkalitou a nízkým pH, mělo pozitivní vliv na jakost vody v nádrži Souš. Jako méně vhodná nebo nevhodná k rekreaci byla v letních měsících voda v nevodárenských nádržích, např. Seč, Rozkoš, Les Království, Pařížov, České údolí, Orlík (dolní část), Brněnská přehrada, Žermanice, Baška, Olešná. Drobné vodní toky a malé vodní nádrže sledované Zemědělskou vodohospodářskou správou v roce 2010 Zemědělská vodohospodářská správa zabezpečovala ve spolupráci s dalšími organizacemi provoz celostátního monitorovacího systému zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod. V roce 2010 sledovala celkem 855 profilů na vodních tocích a malých vodních nádržích. Ve vzorcích vod byly sledovány jednak základní fyzikální a chemické ukazatele, umožňující včasnou identifikaci drobných znečištění pocházejících z komunálních a zemědělských zdrojů, jednak i cizorodé látky ukazující na možnost kontaminace prostředí toxickými kovy a některými specifickými organickými látkami. Na vybraných profilech byl prováděn též hydrobiologický monitoring. ZVHS spolupracovala v oblasti provozu a koncepce monitoringu s MŽP, všemi s. p. Povodí, ČHMÚ, VÚV T.G.M, v.v.i., Výzkumným ústavem rostlinné výroby, Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půd, Přírodovědeckou fakultou MU v Brně, Státní rostlinolékařskou správou a Akademií věd ČR. V rámci implementace tzv. Rámcové směrnice o vodách připravovala ZVHS každoročně spolu se s. p. Povodí síť provozního monitoringu. Dále se ZVHS jako pověřený odborný subjekt významnou měrou podílela na plnění požadavků plynoucích ze směrnice Rady 91/676/EHS (Nitrátová směrnice) s ohledem na sledování znečištění pocházejících ze zemědělských zdrojů. Statisticky vyhodnocené výsledky monitoringu jsou zveřejňovány na internetových stránkách ZVHS (www.zvhs.cz). Přístup k datům a dalším informacím je pro veřejnost zajišťován i prostřednictvím informačního systému ZVHS – IS Salamander. Pro 26/119



účely prezentace dat monitoringu dusičnanů je provozován Nitrátový portál. IS ZVHS je součástí vodohospodářského portálu informačního systému veřejné správy a dále jsou výsledky monitoringu předávány do IS Arrow MŽP, do datového skladu monitoringu CL MZe, a na základě jednotlivých potřeb a požadavků všem zainteresovaným subjektům (kontrolní a inspekční orgány, vědecké instituce, státní správa, samospráva apod.). Činnost ZVHS byla ukončena ke dni 31. 12. 2010. Jakost vody využívané ke koupání osob v koupací sezóně 2010 Nejčastější problémy s jakostí vody souvisejí s masovým výskytem sinic, který v některých lokalitách každoročně vede k vyhlášení zákazu koupání. Kontrola jakosti rekreačních vod se v ČR provádí ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění vyhlášky č. 152/2008 Sb. Směrnice Rady 76/160/EHS z 8. 12. 1975 o jakosti vody ke koupání byla do výše uvedených legislativních právních předpisů plně implementována. V současné době je dokončována implementace nové směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/7/ES. Rekreační vody, využívané ke koupání osob ve volné přírodě jsou v ČR rozděleny na koupaliště ve volné přírodě a dále povrchové vody využívané ke koupání osob (tzv. koupací oblasti). Nejčastější problémy s jakostí vody souvisejí s masovým výskytem sinic, který v některých lokalitách vedl k vyhlášení zákazu koupání. V koupací sezóně 2010 bylo z tohoto důvodu vyhlášeno celkem 16 zákazů koupání (z toho tři na koupalištích ve volné přírodě a 13 v koupacích oblastech). Jako limitní hodnoty pro ukazatel „sinice“ bylo přijato doporučení WHO, tj. třístupňové hodnocení jakosti vody, kdy zákaz je vydáván v případě, že vizuálním hodnocením je posouzena přítomnost vodního květu. Z důvodu nevyhovující mikrobiologické jakosti vody nebyl v koupací sezóně 2010 vydán žádný zákaz koupání. Lososové a kaprové vody v roce 2010 Lososové a kaprové vody jsou legislativně vyhlášené povrchové vody vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění nařízení vlády č. 169/2006 Sb.). Pro potřeby této zprávy byla hodnocena pouze dostupná data za období 2009–2010, která byla k dispozici (50 % uzávěrových profilů). Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. (stejně jako směrnice 2006/44/EU) umožňuje v případě, že není k dispozici dostatečný počet dat, vyhodnotit plnění limitů podle maximální naměřené hodnoty za dané období. Ke zhodnocení plnění limitů ve zbývajících 50 % profilů bylo pro potřeby této zprávy proto použito jen starší období 2008–2009 (i zde byla k dispozici pouze maximální hodnota přípustných ukazatelů). S ohledem na způsob provedeného hodnocení proto nelze jednoznačně dokladovat, zda došlo ke zlepšení či zhoršení situace oproti předcházejícímu období. Získán byl jen rámcový přehled o plnění přípustných limitů lososových a kaprových vod v ČR. Z hodnocení dostupných dat z uzávěrových profilů vymezených vod bylo zjištěno, že za období 2009–2010 byly splněny přípustné limity v 76 % těchto vod (82 % lososových a 70 % kaprových). Tato hodnocená polovina však zahrnuje spíše jen profily v dolních úsecích vodních toků ČR. Pokud použijeme pro druhou polovinu (nehodnocených) profilů stav z období 2008–2009, lze konstatovat, že limity plní 69 % rybných vod (76 % lososových a 60 % kaprových). Téměř u všech profilů, neplnících limity lososových vod (pouze u těch, které byly za období 2009–2010 hodnoceny), dochází 27/119



k překročení limitů u amonných iontů. Problémy s nedostatečným množstvím rozpuštěného kyslíku se objevily u 6 profilů. Vyhodnocení plnění limitů pro volný amoniak, který je pro ryby toxický, nebylo možné provést s ohledem na nedostatek dat. K hodnocení byla proto použita jen hodnota koncentrace amonných iontů (bez zmírnění), což nařízení vlády č. 71/2003 Sb. (stejně jako směrnice 2006/44/EU) umožňuje. Jakost plavenin a sedimentů Jakost povrchových vod je posuzována také z pohledu kvality plavenin a sedimentů jako nedílných součástí vodního prostředí. Na pevné matrice se přednostně váží mnohé polutanty, jejichž detekce ve vzorcích vody je často problematická a neposkytuje věrohodnou informaci o výskytu polutantu v tocích. V roce 2010 bylo sledování chemického stavu (jakosti) plavenin a říčních sedimentů realizováno v 47 profilech hlavních vodních toků České republiky a jejich významných přítoků v rámci programu monitoringu, který navázal na program situačního monitoringu prováděného v letech 2007–2009. Sledovanými ukazateli byly v roce 2010 obsahy toxických kovů, metaloidů a specifických organických látek, včetně většiny prioritních polutantů s relevancí pro pevné matrice. Spektrum dlouhodobě sledovaných látek bylo rozšířeno o další nebezpečné, příp. prioritní nebezpečné látky (příloha II směrnice 2008/105/ES) s relevancí pro sedimenty (chloralkany C10–13, bromované difenylethery, DEHP, alkylfenoly, sloučeniny tributylcínu) a na základě nových vědeckých poznatků také o některé potenciálně nebezpečné látky (s možnými endokrinními a toxickými účinky) jako jsou bisfenol A, musk sloučeniny, triclosan a celá řada aktuálně používaných pesticidů. Četnost sledování byla u plavenin 4x ročně, u sedimentů 2x ročně. Zhodnocení chemického stavu plavenin a sedimentů bylo založeno (podobně jako v předcházejících letech) na zatřídění měřených hodnot do kategorií dle Metodického pokynu odboru pro ekologické škody MŽP „Kritéria znečištění zemin a podzemních vod“ z roku 1996 ve smyslu Metodického pokynu MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného území č. 9/2005. Překročení limitu kategorie B tohoto normativu se posuzuje jako zvýšené znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí, překročení limitu C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a dalších složek životního prostředí. U vybraných látek je zmíněno také případné překročení hodnot NEK, uvedených v nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Na základě použitého normativu lze konstatovat, že v pevných matricích obsahy sledovaných látek (stejně jako v minulých letech) odpovídaly ve většině případů úrovni přirozených hodnot nebo mírného znečištění. Z hlediska negativních účinků na vodní ekosystém a zdraví člověka je i nadále zapotřebí zmínit setrvalý výskyt vysokých obsahů kovů, některých organochlorovaných pesticidů a PAU v tocích regionů s vysokou koncentrací průmyslových podniků a dlouhodobou antropogenní zátěží – Bílině, Ohři, Lužické Nise a Odře. Vedle klasických polutantů jsou v mnohých řekách prokazatelně přítomny také další běžně nesledované chemické látky s pravděpodobnými toxickými a endokrinními účinky, jejichž přítomnost a kumulace ve vodním prostředí může představovat do budoucna pro vodní ekosystém potenciální riziko. Akumulační biomonitoring povrchových vod v roce 2010 V roce 2010 probíhalo, podobně jako v minulých letech, sledování kontaminace biomasy škodlivými látkami na 21 závěrových profilech hlavních řek České republiky jako součást situačního monitoringu povrchových vod. V rámci tohoto akumulačního biomonitoringu byly hodnoceny tyto biotické matrice: mlži Dreissena polymorpha (18 lokalit), biofilm (21 lokalit), ryby – jelec tloušť (12 lokalit), juvenilní stadia ryb – plůdek (21 lokalit) a bentické organizmy (Hydropsyche sp., Erpobdella sp., Gammarus sp. – 21 lokalit). Hodnocené polutanty jsou látky, které se ve vodě velmi málo rozpouštějí (ve vzorcích vody jsou většinou pod mezí stanovitelnosti) a dobře se akumulují v tucích. Z toxických kovů se sleduje olovo, kadmium, 28/119



rtuť, chrom, zinek, měď, nikl a arzen. Ze specifických organických látek indikátorové kongenery PCB (PCB-28, PCB-52, PCB-101, PCB-138, PCB-153, PCB-180), chlorované pesticidy (o,p a p,p izomery DDT a izomery α, β, γ, δ,-HCH ), HCB, PBDE (kongenery 28, 47, 99, 100, 153 a 154) polyaromatické uhlovodíky PAU [suma sloučenin: fluoranten, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, indenol(1,2,3 cd)pyren] a biochemické parametry (markery) v rybách (jelec tloušť). Pro hodnocení byly vybrány organizmy, které nejlépe akumulují jednotlivé polutanty (koncentrace je udávána v µg/kg sušiny (pro organické látky), respektive v mg/kg sušiny (pro kovy) – stejně jako v minulých letech). Chlorované pesticidy U chlorovaných pesticidů byly hodnoceny koncentrace DDT a produkty jeho rozpadu (DDE, DDD) v rybách (jelec tloušť) a v juvenilních stadiích ryb. Ve všech sledovaných profilech vykazoval nejvyšší koncentraci izomer p,´p DDE (produkt částečného rozkladu DDT), kde nalezené hodnoty stejně jako v minulých letech byly řádově vyšší ve srovnání s izomerem p,´p DDD a oproti izomeru p,p DDT byly tyto hodnoty vyšší o dva řády. Hodnoty DDT (suma kongenerů o,p‘ a p.p‘ DDT, DDE, DDD) se v rybí svalovině (jelec tloušť) pohybovaly od 49 µg.kg-1 (Sázava – Nespeky) do 307 µg.kg-1 (Berounka – Srbsko). Vysoké hodnoty byly také v Labi – Schmilce a Obříství, v Bílině – Ústí nad Labem a Svratce – Židlochovicích. Hodnoty HCH se pohybovaly od 4,6 µg.kg-1 (Labe – Obříství) do 60 µg.kg-1 (Bílina – Ústí nad Labem). Koncentrace DDT v juvenilních stadiích ryb se pohybovaly v rozmezí od 56 µg.kg-1 (Lužnice – Bechyně) do 665 µg.kg-1 (Svratka – Židlochovice). Druhá nejvyšší hodnota byla zjištěna v Dyji – Pohansku (620 µg.kg-1). U hexachlorbenzenu byly nejvyšší hodnoty naměřeny v Bílině – Ústí nad Labem jak v rybí svalovině, tak v rybím plůdku. V bentických organizmech (Erpobdella sp.) byly nejvyšší hodnoty DDT, HCB a HCH zjištěny v Bílině – Ústí nad Labem. Hodnoty DDT se od ostatních profilů lišily řádově (1 462 µg.kg-1 DDT, 334 µg.kg-1 HCB a 3,7 µg.kg-1 HCH). Ve všech těchto případech se zřejmě jedná o staré zátěže z výroby nebo ze zemědělského hospodaření. Polyaromatické uhlovodíky Polyaromatické uhlovodíky byly v roce 2010 hodnoceny v biofilmu, kde jsou hodnoty řádově vyšší než v ostatních matricích. Koncentrace se pohybovaly v rozmezí 709 µg.kg-1 (Ohře – Terezín) do 6 830 µg.kg-1 (Otava – Topělec) Vysoké hodnoty byly zjištěny také v mlžích. Druhá nejvyšší hodnota byla naměřena v Opavě – Děhylov (5 390 µg.kg-1). Výsledky z Odry – Bohumín (kde byly v loňském roce značně vysoké hodnoty) nejsou k dispozici (odběrné zařízení bylo zničeno při vysokých stavech vody). Podobně nejsou hodnoty pro Lužickou Nisu, kde byly v roce 2009 rovněž vysoké koncentrace. Vysoké koncentrace byly také ve Svratce – Židlochovicích a v Labi – Debrném. Polychlorované bifenyly a polybromované difenylétery Nejvyšší koncentrace polychlorovaných bifenylů (suma šesti indikátorových kongenerů PCB) v bentických organizmech byla (stejně jako v roce 2009) zjištěna v profilu Labe – Schmilka (167 µg.kg-1), vysoké hodnoty byly naměřeny také v závěrových profilech Lužické Nisy, Jizery a Odry. Nejnižší hodnota byla zjištěna v Labi – Debrném (32 µg.kg-1). Nejvyšší koncentrace PBDE v bentických organizmech byla opět zjištěna v Bílině (21 µg.kg-1). Poměrně vysoké hodnoty byly zjištěny v závěrových profilech Jizery, Lužické Nisy a Berounky. V mlžích Dreissena polymorpha se polybromované difenylétery pohybovaly v rozmezí 1 µg.kg-1 (Lužnice – Bechyně) až 27 µg.kg-1 (Bílina – Ústí nad Labem). Druhá nejvyšší koncentrace byla zjištěna v Labi – Debrném. Nejvyšší hodnoty PCB v mlžích byly v Labi – Valech, Obříství a Schmilce (178, 154 a 135 µg.kg-1). 29/119



Toxické kovy Nejvyšší koncentrace jsou pravidelně nalézány v biofilmu. Rozsah zjištěných koncentrací sledovaných toxicých kovů se pohyboval v rozsahu: Hg: od 0,2 mg.kg-1 (Morava – Lanžhot) do 6,7 mg.kg-1 (Bílina – Ústí nad Labem), As: od 7,6 mg.kg-1 (Sázava – Nespeky) do 32,5 mg.kg-1 (Bílina – Ústí nad Labem), Cd: od 0,5 mg.kg-1 (Sázava – Nespeky) do 7,0 mg.kg-1 (Berounka – Srbsko), Cr: od 29,6 mg.kg-1 (Labe – Obříství) do 60,5 mg.kg-1 (Otava – Topělec), Cu: od 25,7 mg.kg-1 (Sázava – Nespeky) do 131 mg.kg-1 (Bílina – Ústí nad Labem), Ni: od 22,5 mg.kg-1 (Labe – Obříství) do 58,9 mg.kg-1 (Bílina – Ústí nad Labem), Pb: od 22,5 mg.kg-1 (Bečva – Troubky) do 178 mg.kg-1 (Berounka – Srbsko), Zn: od 107 mg.kg-1 (Sázava – Nespeky) do 483 mg.kg-1 (Berounka – Srbsko). Celkově lze říci, že vysoké hodnoty toxických kovů byly stejně jako v minulém roce zjištěny v Bílině – Ústí nad Labem (Hg, As, Cu, Ni). V Lužické Nise – Hrádku nad Nisou, kde byly v minulém roce vysoké hodnoty, nejsou data z důvodu povodňových stavů. Vysoké hodnoty byly zjištěny také v Berounce – Srbsku (Cd, Pb, Zn). Biomarkery Sledování biomarkerů v rybách poskytuje důležitou informaci o negativním vlivu kontaminace vodního ekosystému na organizmus ryb a významně doplňuje systém chemického monitoringu. Tyto ukazatele většinou nereagují na konkrétní polutant, ukazují na komplexní znečištění a pomáhají posoudit, nakolik je vodní ekosystém ovlivněn antropogenním znečištěním. Jedním z důležitých ukazatelů je koncentrace VTG v krevní plazmě, který vypovídá o znečištění xenoestrogenními látkami, ovlivňujícími reprodukční systém. VTG je lipofosfoprotein, který je syntetizován v játrech ryb samičího pohlaví. Pokud se ve vodním prostředí vyskytují látky s estrogenním účinkem (s ohledem na to, že syntéza VTG probíhá i v játrech samců), dochází až k degenerativním změnám pohlavního ústrojí, k poruchám hormonálního systému a reprodukčních schopností. Mezi látky s estrogenním účinkem patří některá farmaka, degradační produkty tenzidů, složky kosmetických přípravků, steroidní látky, pesticidy, rtuť atd. V roce 2010 byly maximální hodnoty VTG překvapivě zjištěny v profilu Otava – Topělec (5 650 ng.ml-1). V minulých letech zde byly hodnoty poměrně nízké, v roce 2006 nejnižší. Minimální koncentrace byla v profilu Ohře – Terezín (503 ng.ml-1). Vliv konkrétního místa, kde byly ryby uloveny, na zjištěné hodnoty biomarkerů (ale i na hodnoty sledovaných polutantů) nelze jednoznačně určit. Ryby se mohou pohybovat na vzdálenost i několika desítek kilometrů po i proti proudu. Jisté však je, že hodnoty VTG v samcích jelce tlouště jsou varovným signálem toho, že vodní ekosystém není v pořádku. Hodnocení z hlediska jednotlivých oblastí povodí Oblast povodí horního a středního Labe je oblastí s významnými průmyslovými a městskými aglomeracemi jako je Spolana Neratovice, Liberec, Jablonec nad Nisou, Mladá Boleslav. Podobně jako v minulém roce byly zjištěny v Labi v profilech Obříství, Lysá nad Labem a Valy poměrně vysoké hodnoty polychlorovanýchbifenylů (PCB). V Lužické Nise – Hrádku nad Nisou byly vysoké koncentrace chlorovaných uhlovodíků (HCH, DDT) a PCB. Poměrně 30/119



vysoké koncentrace polybromovaných difenyleterů (PBDE) byly naměřeny v závěrovém profilu Jizery; v Labi – Debrném se vyskytovaly vysoké hodnoty arsenu. Oblast povodí Ohře a dolního Labe je významně ovlivněna chemickým průmyslem a starými zátěžemi z chemické výroby (Spolchemie Ústí nad Labem). V Bílině byly zjištěny vysoké hodnoty toxických kovů a značně vysoké koncentrace PBDE, DDT, HCH a HCB. V hraničním profilu Labe byly zjištěny vysoké hodnoty PCB a poměrně vysoké koncentrace DDT, HCH a HCB. Oblast povodí dolní Vltavy je charakterizována závěrovým profilem Vltavy pod Prahou, kde byly zjištěny vysoké hodnoty PCB. Oblast povodí horní Vltavy byla hodnocena v závěrových profilech Otavy a Lužnice. V Otavě – Topělci byly zjištěny vysoké hodnoty PAU, DDT, chromu a nejvyšší hodnoty VTG. Pro oblast povodí Berounky je charakteristický závěrový profil Berounka – Srbsko, kde se vyskytují vysoké hodnoty olova, kadmia a zinku. Vysoké koncentrace DDT byly zjištěny ve svalovině jelce tlouště. Oblast povodí Dyje je zatížena starými zátěžemi ze zemědělské výroby – ukazují to vysoké hodnoty DDT (suma o a p izomerů) v závěrovém profilu Dyje. Brněnská aglomerace pak výrazně ovlivňuje řeku Svratku – v té byly naměřeny vysoké hodnoty PCB, ale i DDT a stejně jako v minulém roce druhá nejvyšší hodnota VTG u ryb. Oblast povodí Moravy je charakterizována hraničním profilem Morava – Lanžhot. Ve srovnání s ostatními sledovanými profily byly hodnoty sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích poměrně nízké. Oblast povodí Odry je zatížena především průmyslovou ostravskou aglomerací. Sledování znečištění se provádí v hraničním profilu Odry. Opakovaně se zde vyskytují vysoké koncentrace rtuti a PAU. Souhrnné zhodnocení akumulačního biomonitoringu povrchových vod Z výsledků bioakumulačního monitoringu v roce 2010 je zřejmé, že se ve vodním ekosystému vyskytují (a často ve vysokých koncentracích) polutanty, které se v prostých vzorcích vody nezjistí. Sledování v několika matricích potvrzuje komplexní znečištění vodního prostředí a ukazuje, že hodnoty pouze jedné matrice často nemusí poskytovat pravdivou informaci o stavu kontaminace životního prostředí. Pro porovnání s limitními hodnotami pro biotu podle nového nařízení vlády č. 23/2011 Sb. je nutné porovnat koncentrace vztažené na mokrou váhu. Ty jsou překračovány pouze u rtuti, a to především v rybách (koncentrace rtuti ve svalovině se pohybují od 96 µg.kg-1 mokré váhy (Ohře – Terezín) do 477 µg.kg-1 (Labe – Děčín), přičemž NEK je 20 µg Hg na 1 kg mokré váhy. V ostatních organizmech byla NEK pro rtuť překročena maximálně pětkrát (plůdek). U mlžů nebyly hodnoty 20 µg překročeny v žádném profilu. Monitoring probíhá od roku 2000, doposud nebyl zjištěn žádný výraznější pokles hodnot sledovaných látek a byla rovněž potvrzena negativní reakce ryb na kontaminaci vodního prostředí. Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými látkami a zvlášť nebezpečnými látkami Dne 22. března 2010 byl usnesením Vlády České republiky č. 226 přijat Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými látkami na období 2010 – 2013. Požadavek, na jehož základě byl tento program zpracován, vyplývá ze směrnice 2006/11/ES a do české legislativy byl transponován § 38 odst. 5 vodního zákona, kde je vládě ČR dána možnost ho přijmout. Nový program nahradil dřívější Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami schválený usnesením Vlády České republiky č. 339 ze dne 14. 4. 2004. Nový schválený program je platný pro celé území ČR pro období 2010–2013. Shrnuje obdobně jako program pro předcházející období aktuální poznatky týkající se realizovaných monitorovacích programů povrchových vod dle požadavků směrnice 2000/60/ES a současného vývoje legislativních a podzákonných nástrojů v předmětné oblasti. Program je určen pro:

31/119



• vodoprávní úřady k využití při vydávání rozhodnutí ve vodoprávním řízení a při přijímání dalších opatření k omezení znečišťování povrchových vod nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, • ČIŽP k využití při plánování a realizaci kontrolní činnosti v této oblasti, • subjekty nakládající s nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, protože shrnuje různá stávající i připravovaná omezující opatření ve vztahu k jednotlivým látkám, termíny pro jejich splnění a trendy v oblasti omezování nakládání s těmito látkami. Program je členěn do několika kapitol a přílohové části. Součástí jsou i programy zpracované pro jednotlivé prioritní a některé znečišťující látky dle směrnice 2008/105/ES, majících přímou vazbu na snižování znečišťování vodního prostředí a vyhodnocování chemického stavu vod. Vzhledem k tomu, že přenos znečištění se na základě fyzikálních vlastností a způsobu použití vybraných nebezpečných látek neomezuje pouze na přímé vypouštění do vodního prostředí, jsou zmíněna rovněž opatření v ostatních oblastech (chemické látky, ovzduší, odpady, zemědělství, stavebnictví, doprava). Program je členěn na tyto části: • Část A: Základní charakteristika, • Část B: Národní seznam relevantních nebezpečných látek pro hydrosféru ČR, • Část C: Stanovení standardů environmentální kvality a emisních standardů, • Část D: Charakteristika monitorovacích programů ČR, • Část E: Legislativní nástroje k omezování emisí nebezpečných závadných látek dle vodního zákona, • Část F: Dobrovolné nástroje k omezování emisí nebezpečných závadných látek dle vodního zákona, • Část G: Programy pro jednotlivé prioritní a některé znečišťující látky. Stavby na ochranu jakosti vod realizované v roce 2010 Z nejvýznamnějších akcí u zdrojů znečištění nad 2 000 ekvivalentních obyvatel byly v roce 2010 dokončeny následující čistírny odpadních vod: Nové komunální ČOV: Litvínov, Vysoký újezd, Bystřice, Mikulčice, Horní a Dolní Čermná, Ledce, Tupadly, Štěpánkovice, Dolní Lhota, Mladá Vožice, Nový Knín, Dolní Dobrouč, Lochovice, Vlčnov, Velká Dobrá. Dále byly v roce 2010 rekonstruovány nebo rozšířeny: Stávající komunální ČOV: Hradec Králové, Nový Bor, Dobříš, Rudná, Průhonice, Valašské Klobouky, Vizovice, Slušovice, Jesenice, Hulín, Postřelmov, Psáry II. etapa, Líně, Lázně Bělohrad, Nová Bystřice, Jevíčko, Jablonné v Podještědí, Břidličná, Újezd u Brna, Lužná, Mladá Vožice, Nové Hrady, Milín, Rokytnice v Orlických horách. Farmaka ve vodách Obecně lze konstatovat, že léčiva a jejich metabolity, vyloučené do odpadních vod po použití, jsou dnes významnou složkou znečištění. A na tento problém nejsme připraveni – neodhadujeme zatím jeho význam dnes ani v budoucnosti a nemáme připraveny technologie pro čištění odpadních vod ani pro vodárenské úpravy. Už jsme si ovšem potvrdili, že v ČR je pro celosvětově sledované látky situace stejná jako v Evropě, Severní Americe nebo v biblických krajinách, tj. farmaka běžně přicházejí do čistíren odpadních vod a z nich do řek a občas jsou pozitivní i nálezy v podzemních vodách a dokonce i ve vodách pitných. Vypouštění odpadních vod (a odpadů vůbec) z průmyslových výrob lze efektivně kontrolovat a všechny evropské státy na to mají standardní kontrolní systémy včetně postihu viníků. V denní praxi to nemusí vždycky fungovat, ale instituce a mechanismy tu jsou. Co však nelze kontrolovat, je osud výrobků, které člověk použije „doma“ a pak je „přesune“ do odpadních vod – léky, farmaka a případná aditiva potravin vyloučí s močí, kosmetické prostředky

32/119



a některá farmaka vypustí s vodou z koupelny, čisticí prostředky apod. vylije do výlevky. Tady začíná problém, zvaný PPCP (Pharmaceutics and Personal Care Products), které jsou součástí souboru zvaného „Emerging Pollutants“ (EP), tj. látek, které se postupně stávají známou součástí znečištění životního prostředí. Pro farmaka zpracoval VÚV TGM v rámci výzkumného záměru MZP0002071101 seznam deseti v ČR nejužívanějších látek (či reprezentantů jejich skupin), které se snaží sledovat v tocích ovlivněných vypouštěním odpadních vod. Seznam zahrnuje estrogenní hormony (estron – E1, 17β-estradiol – E2 a 17α-etynylestradiol – EE2, základní látka v současné orální antikoncepci), látky ze skupiny NSAID – tj. nesteroidních protizánětlivých léčiv (ibuprofen, diklofenak, kyselina acetylsalicylová a její metabolit kyselina salicylová); antiepileptikum karbamazepin a základní metabolit fibrátů kyselinu klofibrovou. Seznam vychází ze souborných publikací o sledování farmak ve vodách a spotřeb relevantních farmak v ČR a dnes se celkem běžně uvádí v různých přehledech. Jak je patrno, sledovaná významná farmaka jsou látky chemicky velmi rozdílné, s principiálně různým chováním v prostředí a vyžadující rozdílné přístupy ke zpracování vzorků před vlastním analytickým stanovením. Základní sledovaná řada je E-1, E-2, EE2, diklofenak, ibuprofen, karbamazepin, kyselina klofibrová. Zásadní analytický i bilanční problém představují samozřejmě metabolity základní aktivní látky – od okamžiku vyloučení močí po odtok z čistírny, až po osudy látky v řece. Zde pojednáváme pouze o primární látce – jakmile je degradována na nějaký meziprodukt, je třeba ji hledat a stanovit jako jinou látku. Z dalších PPCP jsou dnes sledovány tzv. umělá pižma (musky) přidávaná standardně do kosmetických prostředků, lze sem zařadit i „nové“ čisticí prostředky s alkylfenolethoxyláty používané v domácnostech (jinak jsou alkylfenolethoxyláty složkou především průmyslových odpadních vod). Některé tyto látky jsou již standardně monitorovány a data lze najít na stránkách ČHMÚ. Jaké jsou dnes standardy pro ochranu: Příloha VIII Rámcové směrnice pro vodní politiku ES (2000/60/EC) uvádí v bodě 4 jako Směrný seznam hlavních znečišťujících látek: „Látky a přípravky nebo jejich štěpné produkty, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní účinky, nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo jeho prostřednictvím.“ Rozpracování tohoto bodu do legislativních dokumentů (viz bod 4) by mělo v zásadě pokrýt problém dnes i do budoucna a stále se rozvíjí. Některé z citovaných dokumentů vycházejí z toho, že riziko nelze prokázat, tudíž je zanedbatelné, řada dalších předpokládá, že i současné riziko může být závažné. Rovněž seznamy prioritních a nebezpečných látek různých úrovní a doporučení jejich sledování stále rostou atd., např. oblast REACH. Farmaka ovšem mají v tomto směru významná specifika: • Standardní analýzy rizika jsou zaměřeny na toxické, karcinogenní a podobné vlastnosti sledovaných látek, farmaka jsou však v tomto směru ve většině případů „neškodné“ látky, ovšem s vysokým a specifickým biologickým účinkem. Navíc farmaka v prostředí působí dlouhodobě a ve směsích, tj. synergicky. • Farmaka nejsou a hned tak nebudou v seznamech látek, které se v prostředí nesmí objevit bez poplachu. Důvody jsou dva: A: Producentem je člověk sám o sobě, žádná firma, kterou lze „usměrňovat“ nebo trestat. B: Pokud jde o účinný lék, nelze jej zakázat jen proto, že v důsledku ovlivňuje životní prostředí nebo mu dokonce škodí. Vědecký stoprocentní důkaz tu nelze očekávat, poznámky ke standardní analýze rizika viz výše. Princip předběžné opatrnosti zde lze různě obracet ve smyslu toho, kdo má vlastně přinášet důkaz, když se věc děje bez zájmu už po léta. /Josef K. Fuksa, web VÚV TGM/

33/119



Odstraňování vybraných léčiv z vody Rezidua léčiv, která se dostávají do odpadních vod z farmaceutického průmyslu nebo exkrecí farmaceuticky léčených lidí nebo zvířat, jsou analyticky stanovitelná na odtoku z ČOV. Tato rezidua mohou následně kontaminovat zdroje pitné vody. Ve vodách s obsahem zbytkových koncentrací hormonální antikoncepce může dojít u vodních organismů k sexuální diferenciaci a problémům s reprodukcí. Z důvodů, že odtoky z ČOV mohou obsahovat rezidua léčiv, které mohou kontaminovat zdroje pitné vody, je nezbytné najít takové vodárenské postupy, které tato léčiva dokáží maximálně eliminovat. Vybraná léčiva zastupují nejčastěji nebo v největším měřítku užívaná léčiva (např. ibuprofen, diklofenac, paracetamol atd.). Cílem je nalezení šetrné a ekonomicky únosné metody odstranění léčiv z vodného prostředí. /web VŠCHT/

Odstraňování sloučenin dusíku a fosforu z odpadních vod Jsou vypracovány metody měření rychlosti těchto procesů a optimalizace podmínek pro ně. V souvislosti s nitrifikací byly studovány různé formy imobilizace pomalu rostoucích nitrifikantů od použití biofilmů (rotační diskové reaktory, pěnoplasty, apod.) až po jejich enkapsulaci do vhodných nosičů. Na základě studia populační dynamiky byla vypracována patentovaná metoda bioaugmentace nitrifikačních baktérií in situ, která se ukázala jako velmi úspěšné řešení. Byly studovány i vlivy kultivačních podmínek na denitrifikační baktérie a vybrány optimální substráty pro zvýšení účinku denitrifikace. Významného zlepšení ve stabilitě a účinnosti procesů nitrifikace a denitrifikace lze dosáhnout správným řízením podmínek v aktivačních systémech, přičemž je nutné procesy trvale monitorovat. K dispozici jsou ověřené a patentované postupy řízení nitrifikace a denitrifikace. V souvislosti s rostoucími požadavky na povolené koncentrace sloučenin fosforu v odtocích z čistíren odpadních vod jsou studovány metody vysoce účinného odstraňování fosforečnanů chemickým srážením v návaznosti na biologické odstraňování se zaměřením na možnost opětovného využívání sloučenin fosforu. /web VŠCHT/

4.8 Ochranná pásma vodních zdrojů Ochranná pásma vodních zdrojů jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 (v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den ). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. a II. stupně. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět. Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení u vodárenských nádrží (seznam vodárenských nádrží je přílohou k vyhlášce č. 137/1999) a nádrží, které slouží výhradně pro zásobování pitnou vodou, je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí. U ostatních nádrží s vodárenským využitím je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení. U vodních toků s jezovým vzdutím je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu jeho šířky v místě odběru. U vodních toků bez jezového vzdutí je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru.

34/119



U zdrojů podzemní vody je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení v ostatních případech pak individuálně. V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem “Ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje. Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví vodoprávní úřad. Vždy musí ležet vně ochranného pásma I. stupně. Může být souvislé nebo tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí. Zákon navíc umožňuje, aby bylo ochranné pásmo II. stupně stanovováno po jednotlivých částech. Označení ochranného pásma II. stupně tabulemi s nápisem “Ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“ se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje. Vodní zákon nepředepisuje žádná konkrétní omezení, povinnosti nebo technická opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci vodoprávního řízení toto provádí vodoprávní úřad. Stanovuje činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou vodní zdroj ohrozit, stanovuje také způsob a dobu omezení užívání těchto nemovitostí a také určuje konkrétní technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět. Vodoprávní úřady jsou: • obecní úřady; • újezdní úřady na území vojenských újezdů; • obecní úřady obcí s rozšířenou působností; • krajské úřady; • ministerstvo (podle § 108 „vodního zákona“ platí, že není-li tímto zákonem stanoveno jinak, je ústředním vodoprávním úřadem Ministerstvo zemědělství). Příklady možných zákazů a omezení činností týkajících se např.: • vstupu fyzických osob; • používání a skladování závadných látek; • provádění stavební činnosti, terénních úprav, zemních a vrtných prací, umísťování staveb; • aplikace chemických prostředků; • údržby komunikací; • provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů. Příklady možných technických úprav týkajících se např.: • vyznačení hranice ochranného pásma; • úpravy komunikací u vodárenské nádrže; • protierozních opatření ( např. terasy, zasakovací a sedimentační pásy, zatravnění • údolnic ,...) • zákazu vjezdu vozidel dopravujících náklad, který může způsobit ohrožení nebo zhoršení jakosti vody. Za prokázané újmy, které vyplývají z omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů přísluší vlastníkům dle vodního zákona náhrada. /enviwiki.cz/ 4.9 Plány oblasti povodí Strategickým dokumentem plánování v oblasti vod je Plán hlavních povodí České republiky, který stanoví rámcové cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami, pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů. Plán hlavních povodí České republiky pořizuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, dotčenými ústředními správními úřady a krajskými úřady 35/119



pro tři hlavní povodí na území České republiky, a to pro povodí Labe (úmoří Severního moře), pro povodí Moravy, včetně dalších povodí přítoků Dunaje (úmoří Černého moře) a pro povodí Odry (úmoří Baltského moře), která jsou národními částmi mezinárodních oblastí povodí Labe, Dunaje a Odry. Správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a s ústředními vodoprávními úřady zajišťují zpracování pro osm oblastí povodí. A to pro oblast povodí Horního a středního Labe, oblast povodí Horní Vltavy, oblast povodí Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast povodí Ohře a Dolního Labe, oblast povodí Odry, oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje. Konečný návrh plánu oblasti povodí schvalují podle své územní působnosti kraje. Ochranné pásmo vodních zdrojů stanoví nebo mění rozhodnutím vodoprávní úřad. Důvodem ochrany je vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou. Plán hlavních povodí ČR Plán hlavních povodí České republiky byl schválen vládou dne 23. května 2007 usnesením č. 562. Plán hlavních povodí České republiky (PHP ČR) sice není dokument požadovaný Rámcovou směrnicí, nicméně je významným strategickým dokumentem pro podporu plánování v oblasti vod. Tento dokument stanoví rámcové cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami, pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů vycházejících z cílů ochrany vod, pro udržitelné užívání těchto vod, pro ochranu před škodlivými účinky těchto vod a pro zlepšování vodních poměrů a ochranu ekologické stability krajiny. Plány oblastí povodí ČR Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát, a to prostřednictvím pořizování Plánu hlavních povodí České republiky a Plánů oblastí povodí, které obsahují programy opatření. Podle ustanovení § 25 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je podle ustanovení § 25 odst. 2 písm. a) bod 1 vodního zákona a v souladu s ustanovením § 10 odst. 4 až 6 vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, zpřístupněn Časový plán a program prací pro zpracování jednotlivých plánů oblasti povodí k připomínkám. Plány dílčích oblastí povodí ČR V souvislosti s nově stanovenou strukturou zpracování plánů povodí pro druhé plánovací období zastupují plány dílčích povodí koncepční dokumenty „plány oblastí povodí“, využívané v prvním plánovacím období. Plány dílčích povodí pořizují správci povodí dle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Schvalují je dle své územní působnosti kraje. Plány dílčích povodí doplňují národní plán povodí o podrobné údaje a návrhy opatření, které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění. Základní obsah plánu dílčího povodí dále upravuje vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Nově jsou plány dílčích povodí zpracovávány pro 10 dílčích povodí: • Národní plán povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích povodí: o Plán dílčího povodí Horního a středního Labe. o Plán dílčího povodí Horní Vltavy. o Plán dílčího povodí Berounky. 36/119



o Plán dílčího povodí Dolní Vltavy. o Plán dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe. • Národní plán povodí Odry je doplněn plány povodí pro dvě dílčí povodí: o Plán dílčího povodí Horní Odry. o Plán dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. • Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí povodí: o Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu. o Plán dílčího povodí Dyje. o Plán dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje.

4.10 Hlavní směry protipovodňové ochrany Důležitým cílem širokého komplexu protipovodňových opatření je postupné zvyšování retenční schopnosti krajiny. I když mají jednotlivá řešení v horní, střední či dolní části povodí svá specifika z hlediska volby opatření i jejich důsledků v protipovodňové ochraně, je třeba vždy uvažovat o povodí jako celku a nepreferovat lokální ani regionální zájmy. V rámci navrhovaných postupů jsou řešena opatření: 1) v pramenných oblastech toků, 2) na dolních a středních tocích řek, a to převážně na území vymezeném maximální záplavou ze srpna roku 2002. Při realizaci veškerých sanačních opatření je třeba brát v úvahu, že povodňové události jsou přirozenou součástí říční dynamiky a úplná protipovodňová ochrana není možná, a to zejména při mimořádných situacích. Důležité je tedy vypracovat protipovodňovou ochranu stupňovitou, která bude v jednotlivých povodích a jejich dílčích částech zapracována do místních, územních, resp. oblastních plánů rozvoje. V nich je třeba vyznačit plochy, které budou ohroženy, bude-li určitý stupeň protipovodňové ochrany překonán. To je zvláště důležité z hlediska informování obyvatelstva, ale i výrobního sektoru. Jakákoliv sanační opatření by měla sloužit minimálně k zachování nebo zlepšení současné říční dynamiky. Při jejich volbě je pak vhodné co nejméně ovlivňovat existující přírodní podmínky. Jednotlivá protipovodňová opatření, která jsou navržena, jsou rozpracována v rámci tří hlavních směrů protipovodňové ochrany: • pasivní protipovodňová ochrana, • výstavba ochranných hrází, • výstavba a obnova retenčních nádrží (především obnova klauzů a výstavba suchých nádrží). /Janský, PřFUK/ Povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Krajina zde představuje prostor, který podstatným způsobem ovlivňuje časový a prostorový průběh povodní, jejichž důsledky se pak projevují v zastavěných oblastech. Proto by protipovodňová ochrana měla být řešena už od povodí nižšího řádu a měla by být realizována v prvé řadě ve volné krajině s využitím její retenční schopnosti. Jejich nepravidelný výskyt a variabilní rozsah nepříznivě ovlivňují vnímání rizik, která přinášejí, což komplikuje systematickou realizaci preventivních opatření. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Ochrana před povodněmi není nikdy absolutní. Lze však částečně omezit povodňové kulminační průtoky, transformovat

37/119



povodňovou vlnu a tím příznivěji ovlivnit časový průběh povodní, což umožňuje přijmout účinnější opatření pro záchranu životů a majetku. Při aplikaci protipovodňových opatření v krajině je nezbytné usilovat o vytvoření prostorové rovnováhy mezi hospodářským rozvojem a urbanizací území na jedné straně a potřebami využít toto území ke zpomalení odtoku a akumulaci vody na straně druhé. Veškerá opatření na ochranu před povodněmi musí sledovat dopad na životní prostředí. Opatření v krajině jsou především změny využívání pozemků, změny rostlinného pokryvu, zatravňování břehů a přirozených inundací, tvorba protierozních mezí a vegetačních pásů a změny ve strukturách krajiny prováděné za účelem zachycení vody v povodí a zpomalení jejího odtoku. Kulminační průtoky zejména na malých a středních tocích lze částečně omezit pomocí opatření sloužících k zachování, resp. obnově přirozené retenční a akumulační schopnosti krajiny, vodních toků a údolních niv. Je rovněž nutné zachovávat a vhodným způsobem využívat přirozená inundační území. To znamená umožnit jejich zaplavení v případě povodní. Voda, která bude takto zadržena a prosákne do půdy, je ziskem pro hospodaření v přírodě a znamená snížené nebezpečí z extrémních srážek a povodní. Optimální by bylo dosáhnout co nejvyšší míry transformace povrchového odtoku na odtok podzemní. V krajině se nachází velké množství upravených (napřímených, opevněných, zatrubněných) drobných vodních toků, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) – to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky. Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale na druhou stranu nemůže být jejich účinek hlavně při extrémních povodňových situacích přeceňován. Těmito opatřeními lze snížit velikost průtoku velkých povodní řádově v procentech. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Hlavním nástrojem pro jejich realizaci jsou především komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Při návrhu preventivních protipovodňových opatření je potřeba nalézt vhodnou kombinaci opatření v krajině zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření ovlivňujících průtoky a objemy povodňových vln. Je potřeba použít takovou kombinaci opatření, aby byla co nejvíce využita pozitiva jednotlivých metod a odstraněna jejich negativa a tím bylo dosaženo efektivního výsledku. Je velmi důležité omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika. Jak je uvedeno výše, protipovodňová opatření by měla tvořit komplexní soubor opatření sestávající z následujících dílčích činností: • opatření v krajině tam, kde je tento přístup možný a kde k nim stejně musí dojít; • zkapacitnění koryt v sídlech tam, kde je to možné a nakolik je to efektivní v porovnání s náklady;

38/119



• systém nádrží tam, kde výrazně převáží efekt a přitom stavby nádrží nezasáhnou do sídel či infrastruktury; • systém stabilních hrází chránících části obcí; • mobilní hráze, hlavně tam, kde z různých důvodů nelze vybudovat hrazení stabilní, tedy hlavně na exponovaných parcelách v sídlech; • poldry, odsazené hráze, revitalizace koryt - tam, kde je to nejúčelnější. Pokud se tedy dokáže částečně snížit zrychlený odtok vody z plochy povodí (převedení povrchového odtoku na odtok podzemní, zpomalením povrchového odtoku) do vodních toků a umožní se v údolních nivách mimo zastavěné území rozliv vody během povodňových stavů, nemusí být úpravy na tocích (převážně v zastavěném území) tak technicky náročné a zároveň finančně nákladné. /web up.kr-kralovehradecky.cz/ 4.11 Akumulace a retence vody v krajině Funkce vodních ploch v krajině: • akumulace, zadržování vody; • retence, ochrana před účinky přívalových srážek a zmírnění povodňových vln; • čištění vody, sedimentace (zachycování živin a dalších splavenin); • stabilizace mikroklimatu; • stanoviště (biotopy) – dřeviny (funkce stabilizační a protierozní); • estetická kvalita. Retenční schopnost krajiny je daná její schopností zadržet vodu a tím zpomalit odtok srážkových vod z území. Pod tímto pojmem je možné rozumět dočasné zadržení vody na vegetaci, objektech v povodí, zadržení vody v pokryvné vrstvě povrchu půdy, v půdě, mikrodepresích, poldrech a v tzv. bezodtokové fázi srážkově - odtokového procesu – v tomto období jsou povrchové toky doplňovány vodou podzemní. Pokud krajina plní tuto svoji funkci, přispívá k vyrovnanějšímu hydrologickému cyklu (menší výskyt extrémních stavů povodně, sucha) a k menšímu odplavování živin. Významný vliv na retenční schopnost krajiny mají krajinné prvky, jako jsou lesní ekosystémy, přirozené vodní toky a jejích nivy, louky, mokřady, meze, zasakovací pásy atd. Odstraní-li se z krajiny tyto prvky, dochází k rychlému odtoku vody, k erozi, k zatěžování vodních toků splavenou půdou s vysokým obsahem živin, ale taky k výraznému poklesu zásob podzemní vody. Uvedené prvky zvyšují podíl převedení srážek z povrchového odtoku na odtok podzemní. Efektivní formu zadržování vody v krajině představují mokřadní biotopy, prameniště, rašeliniště, tůně, litorály rybníků, říční nivy, podmáčené smrčiny apod. Svým působením se podílejí na tlumení průtokových extrémů a transformaci povodňové vlny. Mokřady chrání krajinu před záplavami, protože vytvářejí prostor, který v čase povodňových průtoků umožňuje zachytit a akumulovat vodu. Mokřady působí jako vodní nádrž s funkcí retence vody v krajině. Nedostatečná retence vody v krajině postihuje: • všechny ekosystémy, • potřeby člověka, • umocňuje negativní projevy klimatické změny (častější extrémní srážky nebo naopak sucho, extrémy teplotní, větrné, …). Nevhodné hospodaření v krajině (vč. odvodnění) snižuje její přirozenou schopnost zadržovat vodu.

39/119



4.12 Krajinné prvky (KP) Krajinné prvky jsou přírodní nebo člověkem vytvořené útvary, které jsou nedílnou součástí zemědělské krajiny, člení ji a spoluvytvářejí její ráz. Funkce KP: • protierozní: ochrana půdy před erozí snížením vlivu erozních činitelů na půdu, • zvýšení retence vody v krajině: zadržování vody v krajině přírodě blízkými opatřeními (suché poldry, průlehy aj.), podpora zvýšené infiltrace vody (zasakovací pásy aj.), • udržení/zvýšení ekologické stability území: udržení/zvýšení biologické rozmanitosti (druhová, ekosystémová), propojení s dalšími přírodními útvary, • krajinářská: tvorba krajiny, ochrana krajinného rázu, • estetická a rekreační: jak krajina působí na člověka, možnosti odpočinku a rekreace, • ochrana přírody a krajiny: významné krajinné prvky, význam CHKO, NP aj. • protipovodňová: ochrana krajiny před povodněmi a jejich následky (náklady na protipovodňová opatření přírodního a přirozeného rázu jsou řádově nižší než náklady na stavby – hráze aj.). Krajinné prvky dělíme na: • KP v zemědělské krajině: KP jsou historicky vzniklé přírodní nebo uměle vytvořené útvary, které mají alespoň částečnou společnou hranici se zemědělskou půdou vedenou v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů a nacházejí se úplně nebo částečně na zemědělské půdě. Charakterem vegetace se liší od zemědělských plodin pěstovaných na zemědělské půdě a svým specifickým rázem a velikostí od okolní krajiny. Dotváří krajinný rámec, plní agroenvironmentální funkci a zemědělskou činnost prostorově ovlivňují. KP jsou předmětem společenského, právem chráněného zájmu k jejich zachování v původním stavu, bez nežádoucích vlivů zemědělské výroby. • Významné KP (VKP): Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny definuje významné KP. VKP je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Jsou jimi lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkameněliny, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou to být i cenné plochy porostů sídelních útvarů, včetně historických zahrad a parků. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. /web eagri.cz/ 4.13 Komplexní pozemkové úpravy Komplexní pozemkové úpravy ve smyslu zákona a ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují je nebo dělí a tím se zabezpečuje využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální vlastnické hospodaření. V těchto souvislostech se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný podklad pro územní plánování. Součástí návrhu pozemkové úpravy je plán společných zařízení, který tvoří budoucí kostru uspořádání zemědělské krajiny a je tedy formou krajinného plánu uvnitř pozemkové úpravy. Jde zejména o opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků, tedy polní nebo lesní cesty, dále protierozní a vodohospodářská opatření k tvorbě a ochraně životního prostředí.

40/119



Plánování pozemkových úprav prochází několika fázemi. Z krajinotvorného hlediska je zvláště důležitý plán společných zařízení, který např. stanovuje vyrovnávací a náhradní opatření v případě nezbytných zásahů do krajiny. Pozemkové úpravy se stávají nejvýznamnějším nástrojem k prosazování zájmů tvorby a ochrany krajiny. Podstatnou část nákladů na celý proces přebírá stát. Celého plánovacího procesu se významně a aktivně účastní veřejnost. Zapojením veřejnosti se těmto plánovacím procesům dostává široké publicity, díky níž je pak veřejnost zpětně informována o konkrétních výsledcích a přínosech těchto plánovacích činností. /web eagri.cz/

5. Aktivity TP UVZ 5.1. Aktivity, zaměřené na identifikaci a iniciaci výzkumných, vývojových a inovačních projektů a na zakládání kooperací Aktivity lze rozdělit do následujících činností: a) analýzy současného stavu poznání daného tematického okruhu (včetně SWOT) a míry potřebnosti získání a implementace nových poznatků z oblasti výzkumu, vývoje a/anebo inovací; b) analýzy současného poznání odborných okruhů (state of the art); c) posouzení současného stavu aplikační sféry z hlediska její konkurenceschopnosti včetně jejího předpokládatelného trendu ve spolupráci s kompetentními zástupci cílových skupin; d) posouzení současné úrovně a efektivnosti stávajícího stavu mezinárodní kooperace v oblasti VaV a inovací v oboru; e) identifikace nových témat pro VaV a doporučení jejich řešení, pokud není možné a efektivnější využití benchmarkingu, nákup licencí apod. f) navržení a založení nových „páteřních“ (core groups) řešitelských týmů (včetně mezinárodních) pro komunikaci se zdrojovými institucemi a cílovými skupinami a pro řešení projektů VaV /ad předchozí bod e) /; g) pořádání workshopů a/nebo pracovních seminářů zaměřených na problematiku výše uvedených bodů / ad a) – f) /, na něž byli zváni zástupci všech relevantních skupin, cílem těchto workshopů a seminářů mimo jiné také bylo: - komplexní a objektivní posouzení poznatků ad a) – ad e); - porovnání české úrovně znalostí s evropskou úrovní; - vyvození závěrů a návrhy na řešení.

5.2. Aktivity, které jsou zaměřeny na zakládání a rozvoj spolupráce s relevantními subjekty dlouhodobě působícími na poli VaV a inovací. Pod tyto aktivity jsou zařazeny: a) systematická spolupráce s - Asociací inovačního podnikání ČR; - Českou exekutivou ICID (předseda PR TP UVZ je místopředsedou ICID ČR;) - Českou manažerskou asociací; - Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (CBCSD) byla založena jako 64. regionální pobočka Světové Rady (WBCSD) 26. 4. 2012/.

41/119



b) dohody o spolupráci: - k podpisu je připravena „Dohoda o vzájemné spolupráci mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Technologickou platformou pro udržitelné vodní zdroje ve věci spolupráce v oblasti rozvoje bezpečnostního výzkumu, jejím předmětem je spolupráce při výměně informací obecné povahy v oblastech vývoje, výzkumu a inovací v problematikách zabezpečení, ochrany a udržitelnosti vodních zdrojů a vodního hospodářství, které budou obě smluvní strany považovat za účelné, spolupráce již byla konkrétně zahájena; - je vzájemně posuzována dohoda o spolupráci se sdružením podniků chemického průmyslu SUSCHEM; - je připravován návrh dohody o spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy. Doplňkové aktivity c) sborníky d) monografie e) popularizační články ve specializovaných periodikách typu Inovační podnikání apod. f) specializovaná periodika g) webový portál TP. Cílem bylo posílení vztahů mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými organizacemi a subjekty soukromého sektoru a veřejné správy prostřednictvím zvýšené spolupráce mezi subjekty, která se projevilo intenzivnější komunikací a přenosem informací mezi jednotlivými subjekty zainteresovanými v oblasti hospodaření s vodami v ČR. Důsledkem realizace projektu je rozšíření a zkvalitnění přenosu a využití výsledků výzkumu a vývoje do praxe a z praxe do výuky, přičemž byly jak v oblasti výuky, tak ve sféře VaV i v realizační praxi flexibilně reflektovány trendy požadavků trhu práce i nezbytnost podpory inovačních řešení. Projektem zkvalitněná a rozšířená spolupráce mezi subjekty se projevila společným využíváním výzkumných a vývojových kapacit (zejména v oblasti lidských zdrojů) a/nebo know how, prohloubením vzájemné konzultační činnosti vysokých škol a aplikační sféry, realizováním odborných stáží, společných seminářů aj. Zkvalitnění spolupráce mezi subjekty stejného i různého druhu se opíralo o důsledné využívání relevantních evaluačních nástrojů a zpětné vazby. Mezi vlastními aktivitami byla důležitá podpora rozvoje lidských zdrojů pro fungování Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje cestou jejího síťování s dalšími relevantními technologickými platformami v ČR i v zahraničí. 5.3. Témata výzkumu, vývoje a inovací Ve Studii proveditelnosti, která je součástí žádosti o podporu projektu TP UVZ – rozvoj (reg. č. 5.1 SPTP02/035.1 SPTP02/037) bylo identifikováno devět témat výzkumných projektů, (z toho jeden mezinárodní), které byly deklarovány jako závazné indikátory. Tyto návrhy projektů a žádosti o jejich podporu budou podávány podle možností daných relevantními výzvami, na jejich zpracování se bude většinou podílet experti společného projektového týmu TP UVZ. Kromě níže uvedených jsou připravována další projektová témata a náměty. a) Udržitelnost vodních zdrojů pro průmyslovou výrobu. b) Ochrana průmyslových objektů a jejich infrastruktury před extrémními jevy v povodí. c) Webový portál ochrany a využívání vodních zdrojů.

42/119



d) Dynamika Cs137 v mokřadech a možnosti jeho zadržení. e) Nakládání s dešťovou vodou ze zpevněných ploch v průmyslových areálech. f) Možnosti detekce a eliminace nový nebezpečných látek ve vodě (pesticidy, farmaka, chemikálie). g) Stabilizace a remediace ploch kontaminovaných po průmyslovém užití h) Využití dlouhodobě nevyužívaných území typu brownfields. i) Problematika úložišť popílků a negativního ovlivnění půdy a vody v okolí těchto lokalit. Projekty, neuvedené v Studii proveditelnosti k žádosti o podporu projektu TP UVZ – rozvoj j) Webový portál informací o evropské a tuzemské legislativě v oblasti vod. k) Modernizace výuky oboru Vodní hospodářství - Klíčová etapa 04 řešená v rámci projektu "Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na problematiku ochrany životního prostředí“ (acronym ENVIMOD). Tato témata navazují na pracovní okruhy Strategické výzkumné agendy: a) Projekty vycházející z návrhů SVA/IAP I

II

SVA je členěna na dílčí Navrhované projekty, které vybrané problémové okruhy z těchto okruhů vycházejí 1. Systém půda – voda v krajině. 2. Funkce lesa – interakce lesního a vodního hospodářství

III Poznámky

a) Udržitelnost vodních Holistické pojetí zabezpečení zdrojů pro průmyslovou dostatečnosti vodních zdrojů výrobu c) Webový portál ochrany a W portál má univerzální využívání vodních zdrojů funkci, stav lesů ovlivňuje také bezpečnost zdrojů pro průmysl

3. Management podzemních i) Problematika úložišť vod (včetně modelů) popílků a negativního ovlivnění půdy a vody v okolí těchto lokalit. 4. Revitalizace vodotečí

d) Dynamika Cs137 v mokřadech a možnosti jeho zadržení

5. Podpora inovací v oboru zásobování pitnou vodou (Přenos nových vědeckých poznatků do praxe)

f) Možnosti detekce a Zcela aktuální problematika i eliminace nový nebezpečných v EU látek ve vodě (pesticidy, farmaka, chemikálie)

6. Extrémní situace v hydrologickém a spotřebním cyklu vody.

b) Ochrana průmyslových objektů a jejich infrastruktury před extrémními jevy v povodí

43/119

K tokům přilehlé mokřady ovlivňují kvalitu povrchových vod, je nutné je při revitalizacích brát v úvahu



7. Metody hodnocení a řízení rizik ve vodním hospodářství (vč. starých ekologických zátěží).

g) Stabilizace a remediace ploch kontaminovaných po průmyslovém užití

8. Klimatická změna a strategie adaptace.

e) Nakládání s dešťovou vodou ze zpevněných ploch v průmyslových areálech

9. Vzdělávání a osvěta veřejnosti.

Modernizace výuky oboru Projekt byl již zahájen Vodní hospodářství - Klíčová etapa 04 řešená v rámci projektu "Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na problematiku ochrany životního prostředí“ (acronym ENVIMOD)

h) Využití dlouhodobě nevyužívaných území typu brownfields Strategie adaptace zahrnuje jakékoliv možnosti racionalizace zacházení s vodami

Stručný popis plánovaných projektů VaV: Ad a) Udržitelnost vodních zdrojů pro průmyslovou výrobu Průmyslová výroba spotřebuje velké množství vody. S klimatickou změnou souvisí zejména změna kvantitativních charakteristik vodních zdrojů jak povrchových tak podzemních, do budoucna je třeba předpokládat potřebu využití náhradních zdrojů vody pro průmysl. Výsledkem projektu budou Jednotné metodické postupy vyhledávání vhodných zdrojů pro průmyslové využití. Metodické postupy pro identifikaci vody pro průmyslovou výrobu budou koncipovány tak, aby zohledňovaly jak kritérium charakteru průmyslové výroby (úprava vody je nutná v mnoha průmyslových aplikacích a požadavky na vodu se velice liší), tak ekonomické aspekty, včetně udržitelnosti životního prostředí. Metodické postupy budou rovněž optimalizovat a standardizovat procesy snižování spotřeby vody v průmyslu, které se provádí například zavedením uzavřeného vodního cyklu – voda se v provozu továrny používá opakovaně. Iniciace projektu:• souhrnná studie - Vývoj oblastí s nedostatkem vody v ČR projednání tématu s příslušnými institucemi a svazy (MV ČR, SUSCHEM apod.); • analytická zpráva o postupech ve srovnatelných zemích EU; • pracovní workshop se zástupci podnikatelské sféry i státní správy a se správci vodních zdrojů. Výstup projektu: krizové scénáře pro bezprostřední dopad klimatické změny z pohledu udržitelnosti vodních zdrojů v oblasti průmyslu a zajištění udržitelnosti provozu průmyslových podniků Harmonogram přípravy projektu:

44/119



• souhrnná studie - I/13; • analytická zpráva - I/13 • vytvoření projektového a řešitelského týmu – I/13 • specifikace jednotlivých věcných okruhů I/13 • zpracování žádosti a podkladů pro výzvu II/13. Zapojené subjekty: VÚMOP, v.v.i., GEOtes, a.s., MV ČR, zástupci průmyslové výroby. Předpokládaní partneři: konzultační firmy v oblasti průmyslové výroby a problematiky využitelnosti vodních zdrojů pro průmysl, AIP ČR. Finanční zdroje pro realizaci projektu: účelová podpora TAČR a kofinancování z vlastních zdrojů účastníků projektu dle zadávací dokumentace. Náklady projektu: 12 mil. Kč Cílová skupina: průmyslové podniky závislé na vodních zdrojích. Diseminace: publikace výsledků v odborných časopisech, workshopy, aktivní účast na konferencích, na Dnech inovací AIP ČR apod. Ad b) Ochrana průmyslových objektů a jejich infrastruktury před extrémními jevy v povodí Posuzování míry povodňového nebezpečí patří k aktuálním problémům s celospolečenským dosahem. Jednou z nejbližších povinností, které ukládá Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (povodňová směrnice), je předběžné vyhodnocení povodňových rizik. Pro analýzu a mapování povodňových událostí ve vazbě na ochranu průmyslových objektů a jejich infrastrukturu bude využito výškopisných dat z leteckého laserového skenování (ČUZK), bude vytvořena databáze ohrožených průmyslových objektů a specifikován výčet nebezpečných látek, které mohou být distribuovány z konkrétních průmyslových areálů do říční sítě. Klíčová slova: stanovení rozlivových a záplavových území s využitím Laser scaningu, optimalizace systému protipovodňové ochrany, budování suchých nádrží („poldry“). Výstup projektu: certifikovaná metodika a specializované mapy s odborným obsahem s katalogem opatření protipovodňové ochrany. Dopad: vytvoření systému opatření v krajině pro bezprostřední ochranu průmyslových objektů a jejich infrastruktury z pohledu udržitelnosti jejich provozu a ochrany majetku. Iniciace projektu: • souhrnná studie - vyhodnocení stávajícího stavu včetně SWOT; • state of the art o postupech ve srovnatelných zemích EU; • pracovní workshop. Harmonogram přípravy projektu: • souhrnná studie - I/13; • posouzení možnosti využití superpočítačového pracoviště - I/13; • analytická zpráva - I/13; • vytvoření projektového a řešitelského týmu – I/13; • specifikace jednotlivých věcných okruhů I/13; • zpracování žádosti a podkladů pro výzvu II/13. Zapojené subjekty: VÚMOP, v.v.i., ČZU, DHI a.s. Předpokládaní partneři: konzultační firmy v oblasti průmyslové výroby a nakládání s vodami v oblasti průmyslu, AIP ČR. 45/119



Finanční zdroje pro realizaci projektu: účelová podpora TAČR nebo BV MV 2013. Náklady projektu: 13,5 mil. Kč. Cílová skupina: průmyslové podniky situované v lokalitách ohrožených extrémními jevy souvisejícími s klimatickou změnou. Diseminace: publikace výsledků v odborných časopisech, workshopy, aktivní účast na konferencích, na Dnech inovací AIP ČR apod. Ad c) Webový portál ochrany a využívání vodních zdrojů V roce 2000 Evropská unie učinila průlomový krok, když přijala rámcovou směrnici o vodě. Směrnice zavádí nový legislativní přístup k hospodaření s vodou a její ochraně, který není založen na státních nebo politických hranicích, ale na přirozených geografických a hydrologických útvarech - povodích. Rámcová směrnice (2000/60) stanoví rámec EU pro ochranu vnitrozemských povrchových, brakických, pobřežních a podzemních vod za účelem prevence a snižování znečištění, podpory udržitelného využívání vody, ochrany vodního prostředí, zlepšení stavu vodních ekosystémů a zmírnění účinků záplav a sucha. Povodí, která pokrývají území více než jednoho členského státu, jsou přiřazena k mezinárodní oblasti povodí. Cíle, který si směrnice vytkla, je třeba dosáhnout nejpozději do 15 let od jejího vstupu v platnost (2015); tato lhůta však může být za určitých podmínek prodloužena nebo zmírněna. První přezkum plánu na řízení povodí by měl proběhnout v roce 2021. Prováděcí zpráva „Směrem k udržitelnému vodnímu hospodářství v Evropské unii“ z roku 2007 [KOM (2007) 128], která byla předložena na konferenci EU o vodě v roce 2007, ukazuje, že bylo dosaženo významného pokroku, třebaže přetrvává ještě řada nedostatků. Zároveň se zprávou představila Komise nový nástroj Společenství WISE (Evropský systém informací o vodě), který obsahuje množství údajů a informací shromážděných na úrovni EU umožňujících výměnu informací prostřednictvím jeho veřejného internetového portálu a rychlou reakci s cílem zabývat se například podáváním zpráv o znečištění. V současnosti je v gesci Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, ve spolupráci s dalšími ústředními vodoprávními úřady k dispozici široké veřejnosti soubor informací o vodách České republiky. Jedná se o přehledné, snadno dostupné a srozumitelné údaje, které jsou nebo mohou být pro všechny občany České republiky nejen zajímavé, ale i velmi podstatné. Samotný Informační systém VODA je již cíleně budován a postupně dochází k zveřejňování jednotlivých aplikací na Vodohospodářském informačním portálu VODA. V současné době se tento portál řadí mezi plně profesionální portály s vodohospodářskou tematikou, jehož sledovanost (počet denních unikátních návštěvníků) se pohybuje v řádu několika desítek tisíc. Je nutné také zmínit tu skutečnost, že zmiňovaný portál je unikátním systémem i v celoevropském měřítku. Tato skutečnost je také samozřejmě podpořena kvalifikovaným přístupem zejména státních podniků Povodí k dané problematice a jejich ochotou podílet se na zajišťování informovanosti obyvatel. „Portál ochrany a využívání vodních zdrojů“, bude poskytovat informace o ochraně a využití vodních zdrojů v kontextu dalších relevantních podkladů. Webový portál bude navržen a implementován takovým způsobem, aby byl schopen poskytovat komplexní informace o ochraně a využívání vodních zdrojů na různých úrovních detailu podle aktuálních potřeb uživatelů (státní správa, samospráva). Webový portál bude implementován na geoportálu SOWAC GIS jako relativně samostatní aplikace s textovou a mapovou částí s přepojením na další relevantní aplikace geoportálu a dostupné datové zdroje.

46/119



Dopad: Zvýšení ochrany vodních zdrojů a obecně povědomí o informačních zdrojích zahrnujících danou tematiku. Dojde k analýzám, implementacím a transformacích dostupných, či nově vytvořených mapových a datových vrstev do uživatelsky akceptovatelné formy, prezentované na dostupných webových portálech. Iniciace projektu: • souhrnná studie; • vyhodnocení relevantních zahraničních řešení; • projednání s ministerstvy, zástupci průmyslové sféry a se zástupci dalších zainteresovaných subjektů; • pracovní workshop za účasti zástupců zainteresovaných institucí i podnikové sféry. Harmonogram přípravy projektu: • souhrnná studie - II/13; • workshop - II/13; • vytvoření projektového a řešitelského týmu – II/13; • specifikace jednotlivých věcných okruhů II/13; • zpracování žádosti a podkladů pro výzvu III/13. Zapojené subjekty: VÚMOP v.v.i., subjekty interesované v oblasti ochrany vody. Pro praktické aplikace budou do týmu přizváni účastnící z privátní sféry, pro které bude řešení projektu prioritní z pohledu jejich činnosti, např. projektanti, hydrogeologové apod. Předpokládaní partneři: MENDELU, VŠB-TUO, obchodní společnosti a jiné organizace z privátní sféry. Finanční zdroje pro realizaci projektu: TAČR, 7. Rámcový program 2013 případně jiné programy a fondy EU a ČR. Náklady projektu: 9 mil. Kč Cílová skupina: Státní správa, samospráva, investoři, podnikatelské subjekty, odborná i laická veřejnost. Diseminace: šíření informací o projektu, jeho výsledků a aktivit partnerům či cílové skupině formou sjednaných schůzek, zpráv, odborných článků nebo jiných konkrétních výstupů a přednáškami na odborných konferencích a seminářích. Ad d) Dynamika Cs137 (zbytkové cesium) v mokřadech a možnosti jeho zadržení. V rámci řešení bude realizováno: rešerše dokumentů a studií: Three Milles Island (březen 1979), Černobyl (1986) Fukushima (2011); • vlastní výsledky sledování; • návrh opatření pro zadržení Cs137 v kulturní krajině. Očekávaný dopad: na základě vlastních měření a experimentů a na základě literárních údajů bude vytvořen přehled účinnosti substrátů a krajinných prvků v zadržování Cs137. Iniciace projektu: •

• stav současných znalostí o příjmu a zadržení Cs137 bude diskutován se členy TP UVZ, zejména s VÚMOP z hlediska struktury a funkce zemědělské krajiny; • bude zpracována souhrnná analýza; • bude iniciována spolupráce se SÚRO (Státní ústav radiační ochrany) , s podniky Povodí a Hygienickou službou a dalšími relevantními subjekty formou konzultací a následného workshopu • pracovní workshop zainteresovaných. Harmonogram přípravy projektu: 47/119



• souhrnná zpráva - II/13; • návrh postupu prací projektu Duke University – II/13; • s Duke University plán cíle pro jednotlivé roky řešení a odpovídající harmonogram odběru vzorků a analýz. II/ 13; • zpracování žádosti a podkladů pro výzvu III/13. Zapojené subjekty: ENKI, o.p.s., Duke University USA Předpokládaní partneři: Státní ústav radiační ochrany budou řešiteli projektu. Finanční zdroje pro realizaci projektu: návrh do Programu Kontakt (MSMT) Cílová skupina Podniky povodí, Hygiena, SÚRO, Vodohospodářský správa (Krajský úřad Česé Budějovice, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra). Diseminac : publikace a konference na konci projektu v roce 2015/16 Ad e) Nakládání s dešťovou vodou ze zpevněných ploch v průmyslových areálech. Dešťové vody komplexně podléhají ochraně dle Vodního zákona č. 254/2001 Sb. a při jejich odtoku Zákonu o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb. Nakládání s dešťovou vodou je dále upravováno různými vyhláškami. V rámci optimalizačních opatření budou v rámci zpracování metodického návodu pro optimalizační postupy při nakládání s dešťovou vodou ze zpevněných ploch v průmyslových areálech sledována především retence, akumulace, vsakování, ale především využití dešťových vod pro průmyslovou výrobu, která vyžaduje velkou spotřebu vody. Klíčová slova: kategorizace průmyslových objektů z hlediska potenciálu využití dešťových vod, technologie úpravy a jímání dešťových vod, způsoby dalšího využití dešťové vody v průmyslu. Výstupy: Certifikovaná metodika s katalogem opatření, ověřená technologie. Iniciace projektu: • studie současného stavu; • informace o postupech v EU; • jednání s cílovými skupinami per partes; • workshop za účasti zástupců všech zainteresovaných (i cílových skupin). Očekávaný dopad: vytvoření systému opatření sloužících k využití srážkových vod pro další využití v průmyslu případně jiném odvětví. Harmonogram přípravy projektu: • analýzy I/14; • workshop I/14; • vytvoření projektového a řešitelského týmu I/14; • specifikace jednotlivých problematických okruhů I/14; • časový plán řešení projektu II/14 • podání žádosti o podporu II/14. Zapojené subjekty: VÚMOP,v.v.i., AQUA INDUSTRIAL, s.r.o. Předpokládaní partneři VaV projektu - specialisté z oboru technologie úpravy vody. Zajištění finančních zdrojů pro realizaci projektu: účelová podpora TAČR a kofinancování z vlastních zdrojů účastníků projektu dle zadávací dokumentace.

48/119



Náklady projektu: 12,5 mil. Kč Cílová skupina: průmyslové podniky s velkou plochou průmyslových areálů. Diseminace: publikace výsledků v odborných časopisech, workshopy, aktivní účast na konferencích.

Ad f) Možnosti detekce a eliminace nový nebezpečných látek ve vodě (pesticidy, farmaka, chemikálie). V rámci projektu bude probíhat spolupráce s členy a partnery TP UVZ, specializujícími se na tuto problematiku (např. W.P.E., podniky Povodí, atp.). Iniciace projektu: • projekt je v podstatě iniciován veřejným zájmem, kontaminanty ve vodě představují reálné riziko jak pro organismy žijící ve vodním prostředí, tak pro kvalitu pitné vody i technologické vody pro potravinářský průmysl apod. • budou získávány informace o efektivitě stávajících čistírenských technologií při eliminaci dosud nesledovaných či minimálně sledovaných farmak a pesticidů z odpadních vod i pitné vody; • budou experimentálně a i provozně ověřovány nové principy potenciálně zvyšující úspěšnost eliminace výše uvedených sloučenin z čištěných vod; • budou provedeny návrhy inovačních technologií a zařízení v oblasti úpravy vody maximálně eliminující výše uvedené kontaminanty z čištěné vody. • Projekt bude založen na spolupráci firmy vyvíjející čistírenské technologie a výzkumnou institucí disponující nejmodernější analytickou technikou a špičkovým expertem na detekci „nových“ kontaminantů ve složkách vodního prostředí. Harmonogram přípravy projektu: • Analýza současného stavu – nové hrozby I/14. • State of the art analýza – EU I/14. • Workshop I/14. • Podání žádosti o podporu II/14. Zapojené subjekty a partneři: JČU, W.P.E., a.s. Zajištění finančních zdrojů pro realizaci projektu: TAČR, jiné disponibilní fondy. Cílová skupina: potravinářský průmysl, obyvatelstvo ČR. Diseminace: potenciálními zákazníky budou producenti a zpracovatelé odpadních vod, výrobci pitné a užitkové vody a současně domácnosti a malé sídelní aglomerace s vysokou recyklací vody a omezenými zdroji vod, orgány státní správy odpovědné za kvalitu vod, atp. Nabídka a distribuce poznatků bude zaměřena především na obce, projekční ústavy a organizace zaměřující se na zpracování odpadních vod a výrobu vody pitné – formou populárních článků, příspěvků do sborníků, zasláním dopisů, spolupráce s masmédii.

49/119



Ad g) Stabilizace a remediace ploch kontaminovaných po průmyslovém užití. Životní prostředí je znečišťováno množstvím polutantů, které jsou spojeny s lidskou činností. Tyto látky mají v mnoha případech tendenci akumulovat se v prostředí, a tak být potenciálním nebezpečím pro lidské zdraví i životní prostředí. Pozornost se zaměřuje na látky ze spektra rizikových prvků a perzistentních organických polutantů. Principem navrhovaného projektu je výzkum možných stabilizačních a remediačních postupů na různém stupni kontaminovaných ploch, zejména ekologicky poškozených areálů po průmyslovém využití, či jiném zásahu způsobujícím kontaminaci půdy. Metoda: stabilizace půdy a vyplývající zamezení ohrožení podzemních a povrchových vod bude navrženo na principu půdních aditiv, remediace způsobem fytoremediace za pomoci zemědělských plodin. Výstup: Certifikovaná metodika „Metodika stabilizace a fytoremediace kontaminovaných ploch“. Očekávaný dopad: využití půdních aditiv a rostlin k eliminaci rizikových látek v životním prostředí, zavedení metodiky. Způsob iniciace a harmonogram projektu: • rešerše současných poznatků v ČR - II-III/2013; • state of the art v EU, související aktivity WssTP apod - II-IV/2013; • workshop - IV/2013; • veřejná soutěž TAČR I/2014. Zapojené subjekty: VÚMOP, .v.v.i., DEKONTA, a.s., UJEP, VŠB-TUO. Partneři VaV projektu – konzultační: Zdravotní ústav, MŽP ČR, MV ČR, specializované NNO. Zajištění finančních zdrojů pro realizaci projektu: podle zadávacích podmínek veřejné soutěže (TA ČR) + spoluúčast. Náklady projektu: 15 mil. Kč. Cílová skupina: ekologové z průmyslových odvětví, orgány státní správy a samosprávy, odborníci v oblasti ochrany životního prostředí, vzdělávací a výzkumné instituce Diseminace: periodické a výroční zprávy, v průběhu realizace projektu i po jeho skončení se plánují odborné semináře a workshopy s prezentací a interpretací získaných výsledků. Podle možností budou veřejnosti předávány propagační materiály s odkazem na probíhající projekt. Ad h) Využití dlouhodobě nevyužívaných území typu brownfields. Problematika lokalit typu brownfield a jejich revitalizace je aktuálním tématem ve vyspělých zemích zhruba od konce 60. let 20. století. Představují zásadní problém pro udržitelný rozvoj obcí, měst, regionů a krajiny a jejich nové využití souvisí s řadou oblastí – environmentálních, ekonomických, legislativních a praktických (strategické, územní a krajinné plánování). Brownfieldy jsou různého typu a intenzity ovlivnění nebo ohrožení okolního prostředí. Předpokladem úspěšné revitalizace brownfieldů je jejich identifikace, kategorizace, a tím vyjasnění kompetence ohledně jejich dalšího rozvoje. Problematika brownfieldů je často automaticky spojována s ekologickými riziky a brownfield se stává synonymem ekologické zátěže. Možnosti budoucího využití ploch brownfields pozemků jsou určeny mimo jiné hygienickým stavem půdy, eventuálně se odvíjejí od výsledků remediace půdy. Přístupy k hodnocení enviromentální zátěže a hygienického stavu půdy jsou různé. V současné době jsou široce používány kritické hodnoty, které jsou vypracovány pro obsahy tzv. rizikových látek, dělených na látky anorganické povahy – potenciálně rizikové prvky (RP) a látky organické povahy – perzistentní organické polutanty (POPs). 50/119



Strategie projektu bude směřovat k získání poznatků k objektivnímu hodnocení rizik kontaminace půd v areálech vybraných brownfiels. Principem bude komplexní průzkum lokalit typu brownfield a sledování ekologické zátěže těchto lokalit vzhledem k možné kontaminaci půdy (a nesaturované zóny) a vyplývajícímu ohrožení okolních vodních zdrojů. Pozornost bude věnována průmyslovým areálům, vojenským újezdům, skládkám a rovněž tzv. zemědělským brownfieldům. Klíčová slova: brownfieds, environmentální zátěž, perzistentní organické polutanty, rizikové prvky. Harmonogram přípravy projektu: • analýza současného stavu – nové hrozby IV/13; • state of the art analýza – EU IV/13; • workshop I/14; • žádost o podporu I-IV/14. Výstup: Specializovaná mapa zátěže areálů v rozsahu daném upřesněnou metodikou projektu. Zapojené subjekty:- VÚMOP, .v.v.i., GeoTest, a.s., DEKONTA, a.s., VŠB-TUO. Partneři VaV projektu – Zdravotní ústav, krajské úřady, relevantní NNO. Zajištění finančních zdrojů pro realizaci projektu, - dle zadávacích podmínek veřejné soutěže (TA ČR) + spoluúčast. Cílová skupina:- orgány státní správy a samosprávy , odborníci v oblasti ochrany životního prostředí, vzdělávací a výzkumné instituce. Diseminace: • databáze monitorovacích stanovišť, do této databáze budou postupně doplňovány získávané informace a výsledky. Databáze bude do určitého stupně přístupná jednotlivým uživatelům výstupů projektu. • speciální www stránky, kam budou vkládány postupně získávané informace a data zde je možnost využít a navázat na modul Land Parcel Information System (LPIS). • publikace mapových výstupů v zájmové oblasti. • odborné semináře a workshopy s prezentací a interpretací získaných výsledků; • propagační materiály s odkazem na probíhající projekt. • odborný tisk. • výsledky projektu budou prezentovány na vlastních i jiných seminářích, konferencích a workshopech zaměřených ke sledované problematice. Náklady projektu: 14 mil. Kč Ad i) Problematika úložišť popílků a negativního ovlivnění půdy a vody v okolí těchto lokalit Uzavírání prostor po průmyslové a těžební činnosti, resp. návrat těchto lokalit k plnění specifických funkcí v krajině, má v ČR dlouholetou tradici. Hlavním cílem výzkumů byla snaha o tvorbu půdního profilu umožňujícího optimální růst cílové kultury. Zemědělské a lesnické rekultivace mají však odlišná specifika od rekultivací prováděných na popílkovištích a jiných skládkách vedlejších energetických produktů, neboť na rozdíl od zahlazování důlní a těžební činnosti je v případě popílkovišť k dispozici materiál extrémní jak ve svých fyzikálně-chemických, tak i hygienických parametrech. Popílek je nejjemnější frakce zbytku ze spalování uhlí o zrnitosti 0 - 1 mm, který je zachytáván v odlučovačích, je to heterogenní materiál, jehož chemické, fyzikální, mineralogické, morfologické a technologické

51/119



vlastnosti jsou tedy značně rozdílné v závislosti na kvalitě spalovaného uhlí a technologii spalovacího procesu. Rekultivační praxe útvarů popílkovišť postrádá metodický postup jak k danému substrátu přistupovat z pohledu optimalizace vegetační vrstvy nově vytvořené půdy. Z tohoto důvodu je nutné připravit podklady pro návrhy vhodných rekultivačních opatření respektujících specifika těchto úložišť, zejména z pohledu kontaminace a chování těchto antropogenních útvarů. Projekt se pokusí vyplnit vakuum v této problematice a podat informace o stavu těchto rizikových ploch v České republice. Výstupy: Certifikovaná metodika. Iniciace a harmonogram přípravy projektu: • studie – analýza současného stavu v ČR I/14; • analýza state of the art v EU III/13 – I/14; • projektový a řešitelský tým; • workshop za účasti zástupců cílových skupin; • projekt II/14. Zapojené subjekty: VÚMOP, .v.v.i., DEKONTA, VŠB-TUO, UJEP, MENDELU. Partneři: Zdravotní ústav. Zajištění finančních zdrojů pro realizaci projektu, - dle zadávacích podmínek veřejné soutěže (TA ČR) + spoluúčast. Cílová skupina: průmysloví producenti, orgány státní správy a samospráv odborníci v oblasti ochrany životního prostředí, vzdělávací a výzkumné a projektové instituce. Diseminace: odborný tisk, popularizační články, www stránky TP UVZ a partnerů, dopisy na KÚ, MV, MPO apod. Propagace výsledků na oborových průmyslových konferencích. Náklady projektu: 15,5 mil. Kč Ad j) Webový portál informací o evropské a tuzemské legislativě v oblasti vod Právo Evropské unie tvoří samostatný systém právních aktů odlišný na straně jedné od systému mezinárodního práva a na straně druhé od systémů národních právních řádů. Jde o nezávislý právní systém, který je nadřazen právním systémům jednotlivých států. Na jeho vzniku, zavedení, dohledem nad ním a na dalším jeho vývoji se podílí řada institucí EU. Právní předpisy, které tvoří jeho součást, jsou velmi početné. Evropská unie je jedním z největších vydavatelů online informací na světě a hledání informací může být náročné. Každý den se na internet dostane obrovské množství informací včetně legislativy, statistiky, tiskových zpráv a dalších informací. Všechny instituce a orgány EU mají vlastní internetové stránky. Vlastní stránky mají také úřadovny EU v každé z členských zemí a v zemích po celém světě. Další online služby uspokojují řadu potřeb, ať se jedná o DIČ firem, objednávání publikací EU či pomoc lidem, kteří hledají práci v zahraničí. Portály zainteresovaných státních orgánů a organizací v ČR obsahují informace jak o evropských legislativních aktech tak tuzemských, avšak dosti nepřehledně, takže hledání potřebných právních informací pro pracovníky, kteří nejsou profesí právníky, ale příslušné právní informace potřebují, není příliš efektivní. Zamýšlený webový portál by měl být průvodcem v informačním terénu na internetu, který uspoří pracovní čas při vyhledání konkrétních specializovaných webových stránek a zejména zkušených odborníků, kteří mohou pomoci při řešení problémů v oblasti ochrany vod v ČR.

52/119



Iniciace projektu: • souhrnná studie; • analytická zpráva o současném stavu v ČR a EU; • projednání s ministerstvy, zástupci povodí v ČR a se zástupci dalších zainteresovaných subjektů – výzkumných ústavů a vysokých škol; • pracovní workshop za účasti zástupců zainteresovaných institucí. Harmonogram přípravy projektu • souhrnná studie - II/13; • analytická zpráva - II/13; • workshop - III/13; • - zpracování žádosti a podkladů pro výzvu III/13. Zapojené subjekty: VÚMOP v.v.i., MENDELU, UJEP, státní podniky Povodí. Předpokládaní partneři: VÚMOP v.v.i. Praha, MENDELU Brno, ÚISK FF UK Praha. Finanční zdroje pro realizaci projektu: TAČR, 7. Rámcový program 2013 případně jiné programy a fondy EU a ČR. Náklady projektu: 3 mil. Kč. Cílová skupina: státní správa, samospráva, vysoké školy, výzkumné instituce, odborná i laická veřejnost. Očekávaný dopad: Zvýšení povědomí a přehledu zainteresované veřejnosti o vazbách evropských a tuzemských informačních zdrojů o legislativě EU a ČR a jejich využití pro zkvalitnění a zefektivnění výsledků pracovní činnosti. Diseminace: šíření informací o projektu, jeho výsledků a aktivit partnerům či cílové skupině formou sjednaných schůzek, zpráv, odborných článků nebo jiných konkrétních výstupů a přednáškami na odborných konferencích a seminářích. Ad j) Webový portál informací o evropské a tuzemské legislativě v oblasti vod Právo Evropské unie tvoří samostatný systém právních aktů odlišný na straně jedné od systému mezinárodního práva a na straně druhé od systémů národních právních řádů. Jde o nezávislý právní systém, který je nadřazen právním systémům jednotlivých států. Na jeho vzniku, zavedení, dohledem nad ním a na dalším jeho vývoji se podílí řada institucí EU. Právní předpisy, které tvoří jeho součást, jsou velmi početné. Evropská unie je jedním z největších vydavatelů online informací na světě a hledání informací může být náročné. Každý den se na internet dostane obrovské množství informací včetně legislativy, statistiky, tiskových zpráv a dalších informací. Všechny instituce a orgány EU mají vlastní internetové stránky. Vlastní stránky mají také úřadovny EU v každé z členských zemí a v zemích po celém světě. Další online služby uspokojují řadu potřeb, ať se jedná o DIČ firem, objednávání publikací EU či pomoc lidem, kteří hledají práci v zahraničí. Portály zainteresovaných státních orgánů a organizací v ČR obsahují informace jak o evropských legislativních aktech tak tuzemských, avšak dosti nepřehledně, takže hledání potřebných právních informací pro pracovníky, kteří nejsou profesí právníky, ale příslušné

53/119



právní informace potřebují, není příliš efektivní. Zamýšlený webový portál by měl být průvodcem v informačním terénu na internetu, který uspoří pracovní čas při vyhledání konkrétních specializovaných webových stránek a zejména zkušených odborníků, kteří mohou pomoci při řešení problémů v oblasti ochrany vod v ČR. Iniciace projektu: • souhrnná studie; • analytická zpráva o současném stavu v ČR a EU; • projednání s ministerstvy, zástupci povodí v ČR a se zástupci dalších zainteresovaných subjektů – výzkumných ústavů a vysokých škol; • pracovní workshop za účasti zástupců zainteresovaných institucí. Harmonogram přípravy projektu • souhrnná studie - II/13; • analytická zpráva - II/13; • workshop - III/13; • - zpracování žádosti a podkladů pro výzvu III/13. Zapojené subjekty: VÚMOP v.v.i., MENDELU, UJEP, státní podniky Povodí. Předpokládaní partneři: VÚMOP v.v.i. Praha, MENDELU Brno, ÚISK FF UK Praha. Finanční zdroje pro realizaci projektu: TAČR, 7. Rámcový program 2013 případně jiné programy a fondy EU a ČR. Náklady projektu: 3 mil. Kč. Cílová skupina: státní správa, samospráva, vysoké školy, výzkumné instituce, odborná i laická veřejnost. Očekávaný dopad: Zvýšení povědomí a přehledu zainteresované veřejnosti o vazbách evropských a tuzemských informačních zdrojů o legislativě EU a ČR a jejich využití pro zkvalitnění a zefektivnění výsledků pracovní činnosti. Diseminace: šíření informací o projektu, jeho výsledků a aktivit partnerům či cílové skupině formou sjednaných schůzek, zpráv, odborných článků nebo jiných konkrétních výstupů a přednáškami na odborných konferencích a seminářích. 5.4.Připravované aktivity pro období do roku 2020 Aktivity, projekty a/nebo účast v zahraničních projektových týmech: 1. Metodika výběru vhodné lokalizace průmyslových center z různých hledisek • • • •

kritérium vymezení přírodními podmínkami (pedologie, hydrologie, biodiverzita, ochrany přírody), kritérium vymezení socio - ekonomickými podmínkami, kritérium vymezení dopravními podmínkami, kritérium vymezení s ohledem na typ průmyslové výroby

54/119



Výsledek AV • certifikovaná metodika, specializované mapy_N. • nelegislativní podklady _H. 2. Metodika využití nových technologií při evidenci, správě a řízení provozu technologických celků Přehled metod a příkladů jejich využití (postupů a instrumentace) monitoringu toků vody a látek v krajině s důrazem na provázanost toku sluneční energie a oběhu vody. Studie demonstrující na konkrétních příkladech výsledky monitoringu vodního cyklu v krajině – positivní příklady uzavřeného oběhu, negativní příklady narušení vodního oběhu a následného nedostatku vody. Důraz je kladen na principy, rozvoj přístrojového vybavení a příklady jeho využití pro pochopení dějů přeměn sluneční energie svázaných s oběhem vody a zadržením vody v krajině/regionech. Tato metodika bude provázána na systém. 3. Obnova vodního režim krajiny k vyšší produkci a biodiverzitu. Zhodnocení funkce vegetace v krátkém vodním oběhu a její přímý efekt na místní klima. Restoring the landscape for water, livelihoods and biodiversity; Kenya - (Role of vegetation in short water cycle and its direct effect on local climate – test of New Water Paradigm in praxis.) Podává Vědeckotechnický park ENKI, společně s Universitou Leicester (Dr. David Harper) do Darwin Initiative (UK Goverment funding Programme). Pro roky 2013 – 2015. Hodnocení úlohy vegetace na dvou farmách v Rift Valley a pobřežních porostů jezera Naivasha (Keňa, 140 km2) v oběhu vody a místním klimatu. ENKI, o.p.s. zajišťuje termovizní snímkování, metody dálkového průzkumu a vyhodnocování dat. Aplikace přístrojové techniky a postupů vyvinutých v NPV (projekt MSMT 2B06023). • Aplikace užitných vzorů a patentů: Jirka, V., Pokorný J., Kobrzek F., Mareček P., Zicha J., Bíla J. Soustava prostředků pro zjišťování energetických toků v přízemní vrstvě atmosféry. Užitný vzor 22671. 2011. • Jirka, V., Zicha J. Zařízení pro měření energetických toků na rozhraní zemského povrchu a atmosféry. Užitný vzor 22673. 15. 2011. Výsledek: Inovovaná instrumentace pro monitoring toků sluneční energie a vody v krajině. Odborná publikace v mezinárodním časopise na téma: efekt hospodářských zásahů v krajině na lokální klima, produkci rostlin a udržitelnost vodních zdrojů. Certifikovaná metodika hodnocení úlohy hospodářských zásahů v krajině pro obnovu vodního oběhu včetně praktických příkladů využití. 4. Rozvoj a využití technik monitoringu toků sluneční energie a na ně vázaného vodního cyklu v kulturní krajině. Problém: kritéria uzavřeného oběhu vody. Monitoring a hodnocení setrvalého hospodaření s vodou založené na energetickém (distribuce sluneční energie) a chemickém (ztráty živin a dalších látek) kriteriu (Ripl 1996 atd). 5. Rozvoj a využití technik dálkového průzkumu Země pro hodnocení vlivu hospodářských zásahů v krajině na dostupnost a kvalitu vody a místní klima. 6. Využití hydrologického měření schematizace koryt vodních toků pro potřeby hydrodynamických modelů na podkladě dat leteckého laserového skenování. 7. Autoregulace hypodermického odtoku v malých povodích.

55/119



8. Omezení plošných zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod fosforem pomocí agrotechnických opatření. 9. Modulární systém pro podporu rozhodování v krizovém řízení a managementu územních celků s aspektem environmentální problematiky a rizik. 10. Využití moderních technologií (GIS, DPZ) a HPC pro maximalizaci výkonů obecně a zejména v krizových obdobích (povodně, ekologické havárie atd.). 11. Způsoby monitoringu a hodnocení funkce rybničních ekosystémů v zadržení a recyklaci vody, živin – včetně finančního vyjádření ekosystémových služeb. (s Rakouskem (Bundesamt fur Wasserwirtschaft Waldviertel, Bodenkultur Uni Wien). 12. Využití umělých a přirozených mokřadů k zadržování vody, živin a látek v krajině a k produkci biomasy. Využití umělých mokřadů pro likvidaci a zadržení cizorodých látek, včetně farmak. (Uni Aarhus, Dánsko). 13. Mezinárodní spolupráce: UNESCO IHE Delft Nové způsoby čištění a využití odpadních vod, decentralizované sanitace pro recyklaci látek, význam mokřadů a vody pro tlumení klimatické změny, zavádění malých vodních nádrží v krajině pro chov ryb a zásobení vodou (projekt EU INCODEV). 14. Vývoj nových přírodě blízkých technologií čištění odpadních vod Nové technologie založené na principu „kořenových čistíren“ mohou do budoucna nahradit finančně nákladné ČOV s větším efektem čištění založeném na přírodních procesech. Výsledek AV: Ověřená technologie čištění odpadních vod přírodě blízkým způsobem. 15. Technische Universitat Berlin - zelené střechy, zadržení dešťové vody, recyklace vody ve městech pro mírnění klimatické změny. 16. University of Applied Sciences Turku, Finsko, sanitace odpadních vod, setrvalé způsoby využívání vodních zdrojů, využívání biomasy mokřadů, které slouží k zadržení vody a infiltraci (doplňování) podzemních vod. 17. Sturt University Albury, NSW Austrálie – techniky monitoringu a hodnocení využití vody v zavlažovaných oblastech (využitelné pro naše oblasti ohrožované suchem – jižní Morava, Rakovnicko atd.). 18. NSF Peter Andrews (Natural Sequencew Farming), NSW, Austrálie – obnova vysušené krajiny pro zvýšení produkce a zajištění vody. 19. Uni Aarhus – constructed wetlands in landscape. 20. Duke University University – zadržení živin a vody v krajině – dlouholeté výsledky z Floridy. 21. Udržitelnost vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou

56/119



• s klimatickou změnou souvisí zejména změna kvalitativních a kvantitativních charakteristik vodních zdrojů jak povrchových tak podzemních; • vyhledávání a charakteristika náhradních zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. • vytvoření jednotných metodických postupů v oblasti ochranných pásem vodních zdrojů. 22. Udržitelnost vodních zdrojů pro zabezpečení provozu závlah – budoucí zabezpečení vlastních surovin pro potravinářský průmysl • potřeba zavlažovacích systémů nabývá na významu s nástupem klimatické změny a rozšiřování aridních oblastí, zejména Žatecko a jižní Morava; • revitalizace zavlažovacích systémů; • lokalizace a charakteristika zdrojů pro závlahy zejména s důrazem na aridní oblasti; • analýza současného stavu potenciálních zdrojů pro závlahy a funkčnosti stávajících systémů. 23. Revize a kategorizace odvodňovacích systémů v krajině • funkce odvodnění z hlediska vodního režimu krajiny byla v minulosti podceněna a s tím také souvisí současný neuspokojivý stav odvodňovacích staveb jak pro hlavní odvodňovací zařízení, tak i plošné odvodnění; • identifikace staveb odvodnění, vytvoření jednotné evidence, sjednocení grafických vrstev HOZ; • kategorizace odvodňovacích systémů z hlediska jejich funkčnosti a důvodu realizace vlastní stavby; • návrhy opatření pro stabilizaci udržitelnosti systému odvodnění; • po zániku ZVHS nutno vytvořit adekvátní náhradu pro správce HOZ. 24. Ochrana vod před rezidui pesticidních látek související se změnou způsobu hospodaření na zemědělské půdě • v poslední době se stává významným fenoménem v oblasti ochrany vod problematika reziduí pesticidních látek v povrchových vodách, • změny způsobu hospodaření související s nešetrným způsobem aplikace pesticidních látek a vývoj trhu v oblasti komodit vedou ke zvyšování koncentrací pesticidních látek v povrchových (i podzemních) vodách, • ohrožení tímto fenoménem je nejrizikovější v povodí vodárenských nádrží, • je nutné zajištění dobrého ekologického stavu vodních útvarů dle rámcové směrnice o vodách, • je nutné zajištění dobrého chemického stavu vodních útvarů dle rámcové směrnice o vodách. 25. Návrhy opatření v povodí s cílem zabezpečení minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích • stabilizace vodního režimu v krajině na úrovni vazeb vodní tok – inundační území, • omezování výrazných výkyvů hladiny podzemní vody s cílovým stavem vyváženého vodního režimu, • zajištění dobrého ekologického stavu vodních útvarů dle rámcové směrnice o vodách, • zajištění dobrého chemického stavu vodních útvarů dle rámcové směrnice o vodách. 5.5. Semináře

57/119



1. Bude realizováno minimálně 18 odborných workshopů. Mimo to jsou plánovány semináře na další témata, např.: 1. Seminář na téma: techniky monitoringu oběhu vody v krajině, toků látek vázaných na oběh vody. Hodnocení vlivu klimatické změny na dostupnost vody v krajině a naopak jak voda a vegetace tlumí klimatickou změnu na regionální/lokální úrovni. 2. Seminář „Posílení akumulační schopnosti povodí“ proběhne ve spolupráci s Povodím Vltavy, s. p. a s dalšími účastníky v roce 2014.

5.6. Časový harmonogram hlavních aktivit v letech 2013-14 V každém pololetí bude realizováno: • aktivity pro inicializaci projektů; • spolupráce s evropskou WssTP; • propagace a publicita projektu. Identifikace označení projektů VaV a) Udržitelnost vodních zdrojů pro průmyslovou výrobu. b)Ochrana průmyslových objektů a jejich infrastruktury před extrémními jevy v povodí. c) Webový portál ochrany a využívání vodních zdrojů. d) Dynamika Cs137 v mokřadech a možnosti jeho zadržení. e) Nakládání s dešťovou vodou ze zpevněných ploch v průmyslových areálech. f) Možnosti detekce a eliminace nový nebezpečných látek ve vodě - pesticidy, farmaka, chemikálie apod. g) Stabilizace a remediace ploch kontaminovaných po průmyslovém užití. h) Využití dlouhodobě nevyužívaných území typu brownfields. i) Problematika úložišť popílků a negativního ovlivnění půdy a vody v okolí těchto lokalit. 1. pololetí 2013 • konstituování společného týmu pro identifikaci, zpracování a realizaci společných projektů VaV a rozvoje; • podrobný plán aktivit TP UVZ pro rok 2013; • odborný workshop (ústřední body: plán aktivit TP UVZ i v rozlišení na účast jednotlivých členů TP UVZ, na období 2013-14, harmonizace metodických přístupů k zabezpečování jednotlivých kroků iniciace VaV projektů, mezinárodní spolupráce, rozpočet); • průběžné inovování www stránek – např. rozšíření o informace o evropských zdrojích informací: Zahraniční zdroje Databázové centrum STN International Water Alternatives. Welcomeurope Research and Innovation FC Business Intelligence Ethical orporation Enterprise European Network Nanowerk 58/119



Europa Media Newsletter NANOfutures Research Training Networks Science and Technology Newletter Science/Bussines Science Bussines Science for Environment Policy České zdroje Enterprise European Network Interact II + Evropské dokumentační středisko - Věda a výzkum NAFIGETE Grant Advisor • Mezinárodní konference na téma: Význam mokřadů pro zadržení vody a látek v krajině. Jak čelit klimatické změně (suchu) na lokální úrovni.Termín: květen 2013, Třeboň, počet účastníků cca 40 z 10 – 15 států. • zpracování dvou projektových žádostí – a), b) – podle výzev. • jeden odborný workshop – k podrobnému rozpracování témat a aktivit. • účast na zasedání WssTP v Bruselu. • průběžné aktivity odborných a projektových týmů TP UVZ – zahájení. • příprava možného vybudování Centra kompetence. • workshop k rozvoji mezinárodních aktivit TP UVZ. 2. pololetí 2013 • inovace studijních textů oboru Vodní hospodářství. • zpracování dvou projektových žádostí – c), d) – podle výzev. • workshop – Rozvoj a využití technik dálkového průzkumu Země pro hodnocení vlivu hospodářských zásahů v krajině na dostupnost a kvalitu vody a místní klima. • studie – efektivnost využití nových technologií při evidenci, správě a řízení provozu technologických celků. • průběžné aktivity odborných a projektových týmů TP UVZ • seminář – Možnosti vyhledávání zahraničních partnerů, rizika a příležitosti v mezinárodní kooperaci. • seminář – Využití moderních technologií (GIS, DPZ) a HPC pro maximalizaci výkonů obecně a zejména v krizových obdobích (povodně, ekologické havárie atd.). • odborný workshop. • aktivní účast na Týdnu inovací 2013 výzkumu AIP ČR. • průběžné aktivity odborných a projektových týmů TP UVZ vyhodnocení 2013, plán 2014. 1. pololetí 2014 • Seminář na téma: techniky monitoringu oběhu vody v krajině, toků látek vázaných na oběh vody. Hodnocení vlivu klimatické změny na dostupnost vody v krajině. • workshop – Programy a fondy EU pro podporu výzkumu a inovací výroby. • podrobný plán aktivit TP UVZ pro rok 2014. • zpracování dvou projektových žádostí – e), f) – podle výzev.

59/119


• • • • • •


workshop WssTP Brusel. průběžné aktivity odborných a projektových týmů TP UVZ. průběžné aktivity odborných a projektových týmů TP UVZ – vyhodnocení. Mezinárodní konference Vláhové poměry v krajině – Mikulov duben 2014. seminář – Aktuální stav v identifikaci možností využití superpočítače. vyhodnocení aktivit k provázání oborových databází.

2. pololetí 2014 • průběžné aktivity odborných a projektových týmů TP UVZ. • zpracování dvou projektových žádostí – g), h), i) – podle výzev. • odborný workshop k vyhodnocení kooperačních projektů. • seminář – Dosažené výsledky kooperace VaV a podnikatelské sféry. • aktivní účast na Týdnu inovací 2014 výzkumu AIP ČR. • závěrečná konference – Vyhodnocení plnění Implementačního akčního plánu. • účast na workshopu v Bruselu. • seminář – další aktivity projektového tým. • plán činnosti do r. 2015 pro udržitelnost projektu.

5.7. Návrhy úpravy legislativy Průběžně budou identifikovány nedostatky v legislativní oblasti a vypracovávány návrhy na jejich úpravu a hledány cesty akceptování a realizace navrhovaných změn. V roce 2012 byl například shledán principiální nedostatek v nedostatečném zohlednění potřeby ochrany a rozvoje vodních zdrojů při zpracovávání projektů Komplexních pozemkových úprav.

V současné době jsou zpracovávány komplexní projektové úpravy podle zákona 139/2002 Sb. a prováděcího předpisu – vyhlášky 545/2002 Sb. Tyto předpisy obsahují požadavek na řešení záležitostí hospodaření s vodou v krajině především z hlediska odtokových poměrů a jejich změn, které plynou právě z komplexních pozemkových úprav. V současné době je problematika vodních zdrojů pojednávána v KPÚ nedostatečně. Pro zachování a udržitelnost vodních zdrojů je tedy nutné zahrnout jejich zohlednění ve všech plánovacích úkonech, které se v krajině odehrávají. Cílem plánované aktivity TP UVZ je promítnutí uvedeného principu do oblasti KPÚ. Navrhovaný postup: A) Informační agenda – osvětový seminář pro všechny potenciálně zúčastněné strany – zadavatele, obce, katastr, plánovací orgány, úřady/ministerstva, veřejnost. B) Pilotní projekt – zpracování vzorového postupu pro řízení zakázek KPÚ včetně zahrnutí vodních zdrojů v krajině. C) Informační agenda – seminář a další šíření výsledků pro potenciálně zúčastněné strany i pro veřejnost. Iniciativa – změny předpisů pro zahrnutí vodních zdrojů v krajině do nových KPÚ a pro doplňování stávajících KPÚ o část týkající se vodních zdrojů. 5.8. Vzdělávání a osvěta V příloze Strategické výzkumné agendy TP UVZ je konstatováno, že:

V prosinci 2011 bylo zahájeno týmem 16 řešitelů řešení Modernizace výuky oboru Vodní hospodářství. Tento projekt je "subdodávkou" pro celkový projekt Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, jímž je "Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP

60/119



se zaměřením na problematiku ochrany životního prostředí" (CZ.1.07/2.2.00/28.0205), který je financován z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost – IPo – oblast podpory 2.2. Tento projekt byl připravován dlouhodobě - byl iniciován na základě zpracování polostrukturovaných dotazníků, konzultací uvnitř TP UVZ a následné studie - analýzy – vnitřního auditu výuky oboru na UJEP-FŽP. Zvolený postup umožní generalizovat závěry a navrhnout opatření nad rámec cílové instituce, kterou je UJEP Ústí nad Labem, proto bylo zvoleno mimo jiné také použití komparativní analýzy. Předmětem komparativní analýzy bylo posouzení míry shody ve věcném obsahu bakalářského studia „Vodní hospodářství“ na některých vysokých školách ČR. Vybrána byla Stavební fakulta VUT v Brně, Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU v Ostravě a Fakulta životního prostředí ČZU v Praze. Provedené šetření prokázalo, že profilové vodohospodářské předměty na Fakultě životního prostředí UJEP jsou v souladu se zavedenými předměty na zvolených referenčních fakultách. Jinými slovy absolvent bakalářského studijního směru pro obor „Vodní hospodářství“ na Fakultě životního prostředí UJEP je ve smyslu pedagogického procesu, tj. získaných znalostí a dovedností, zcela rovnocenný s absolventy stejného oboru na jiných vysokých školách ČR. Analýza současného stavu byla zaměřena na 14 vybraných vodohospodářsky profilových předmětů. Verbální popis předmětů byl převzat z veřejně dostupné databáze Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem (ve zkráceném znění). Zjištěné odlišnosti jsou dány jednak různou délkou studia (4 roky na VUT Brno), jednak zásadními rozdíly v zaměření vysokých škol. Např. Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU v Ostravě klade důraz na přírodovědné studium vodní složky v krajině, meteorologii, klimatologii, geografické informační systémy. Naopak Stavební fakulta VUT v Brně předpokládá uplatnění bakaláře v celé šíři oblasti stavebního inženýrství vč. tzv. „velké vody“. Proto součástí studia jsou vodohospodářské betonové konstrukce, hydrotechnické stavby, chemie a technologie vody, hydroinformatika. Fakulta životního prostředí ČZU v Praze zcela oprávněně klade důraz na studium vodní eroze, malé vodní nádrže a v podrobnostech na funkci jednotlivých objektů. Identifikace slabin výuky oboru „Vodní hospodářství“ byla provedena systémovým způsobem pomocí tří nezávislých zdrojů: (a) konstrukcí incidenční matice věcných střetů a duplicity tematických modulů; (b) vytipováním bílých míst (gapů) oboru vodního hospodářství v učební osnově; (c) vyhodnocením odborných názorů garantů (vyučujících k jednotlivým předmětům. Bezprostřední využití výstupu auditu spočívá v návrhu na doplnění studijní pedagogické dokumentace z hlediska současné úrovně poznání oboru vodního hospodářství a v souladu se sledovaným cílem projektu. Byly definovány hlavní cíle auditu a pro podrobnou analýzu bylo odsouhlaseno portfolio 14 vybraný vodohospodářsky profilových předmětů. Obsah auditu splňuje uzanci kruhového diagramu postupných kroků se zvláštním zřetelem na modernizaci výuky. Práce probíhala za široké účasti odborníků. Na výše komentovaný projekt navazuje také rozvoj záměru dlouhodobé systematické spolupráce s VOŠ – prostřednictvím členů TP UVZ (VOŠ Mělník, Roudnice n.L., Hořice). Výsledky této spolupráce budou průběžně předkládány veřejnosti – v roce 2013 např. prezentovány formou široké veřejnosti přístupné posterové sekce konference „Jezera a mokřady ve zbytkových jamách po těžbě nerostů“, která se bude konat 16. – 18. dubna 2013 Hotel Cascade, Most apod.

61/119



5.9. Mezinárodní kooperace

V oblasti mezinárodní spolupráce musí akční plán vycházet z: • existující funkční spolupráce na úrovni členů platformy; • programových priorit, které vyplynuly z vlastní SVA; • strategických priorit vytčených v oblasti vodních zdrojů EU; • příležitostí, které jsou formulovány na základě těchto priorit; • zapojení do odpovídajících struktur pro realizaci těchto priorit. Existující mezinárodní spolupráce je orientována především do projektů realizovaných formou dvoustranné spolupráce vysokoškolských a výzkumných pracovišť nejvíce s evropskými, podstatně méně mimoevropskými partnery. Tematicky i personálně je determinována především dlouhodobými odbornými a osobními kontakty. Pozitivní je, že v některých případech se podařilo realizovat i začlenění do programů EU. Limitujícími přetrvávajícími faktory jsou • nepostačující připravenost širšího okruhu pracovníků i organizací jako celku k soustavné systematické komunikaci se zahraničními partnery, kterou vyžaduje projektový přístup; • limitovaná informovanost o programových aktivitách v rámci EU; • propojení vysokoškolských, výzkumných a realizačních pracovišť, případně orgánů veřejné správy, které je nutným předpokladem pro zapojení do programů inovačního charakteru, případně projektů regionální soudržnosti; • omezené personální i finanční kapacity, které lze vyčlenit pro manažerskou činnost v této oblasti. TP UVZ si proto stanovila jako prioritu v oblasti mezinárodní spolupráce,především v rámci EU přechodně a částečně kompenzovat slabé stránky • Na základě zpracované SVA identifikovat možné synergické efekty v aktivitách členů a navrhnout potenciální zformování programových okruhů, které by mohly uspět pro začlenění do aktivit a programů EU, • navázat efektivní komunikaci s odpovídající technologickou platformou na evropské úrovni Water supply and sanitation Technology Platform (WssTP), analyzovat možnosti začlenění do jejich aktivit, • zajistit soustavnou informovanost o iniciativách, projektech a programech v rámci EU v oblasti vodních zdrojů a její efektivní přenos k jednotlivým členům, • usilovat o zapojení dalších členů do TP UVZ jako předpokladu dosažení synergických efektů a formování komplexního profilu nutného pro zapojení do některých projektů, • poskytovat organizační i odbornou podporu při začleňování do mezinárodní spolupráce v EU i mimo EU. Rozvoj zahraniční spolupráce je postupný a vede těmito cestami I. II. III. IV.

Napojení na evropskou oborovou TP – WssTP a související aktivity. Průběžná kooperace s úzce profesně profilovanými komisemi a správními centry. Rozvoj spolupráce s koordinačními evropskými pracovišti zaměřenými obecně na asistenci při zakládání a rozvoji mezinárodní kooperace. Spolupráce se zahraničními pracovišti - vyhledávání partnerů, zakládání a rozvoj spolupráce prostřednictvím mezinárodních grantových programů.

62/119



Ad I. Napojení na evropskou oborovou TP – WssTP (Water Supply and Sanitation TP) a související aktivity WssTP je sdílená vize pro inovaci sektoru vodních hospodářství v Evropě, byla iniciována Evropskou komisí v roce 2004 a registrována v roce 2007 jako mezinárodní nezisková asociace podle belgických zákonů. Je uznávána Evropskou komisí i národními vládami jako referenční zdroj v oblasti výzkumu a technologie v sektoru vodních zdrojů. Z 11 zakládajících členů má dnes WssTP 74 registrovaných členů a 142 přispěvatelů, členěných do sekcí A – průmysl (14 členů), B – věda a výzkum (42 členů) a C – distribuce a neziskové organizace (18 členů). Konkrétní spolupráce byla navázána korespondenčně v červenci 2010, osobní jednání s představiteli WssTP proběhlo dne 30. 9. 2010 v Bruselu. Následně byla podána písemná přihláška a po zaplacení členského příspěvku (ročně 2.500 eur) je česká TP UVZ dosud jediná ze zemí východní Evropy od roku 2011 řádným členem WssTP. Díky tomu mají členové TP UVZ umožněn vstup do struktur a aktivit WssTP, přístup k informačním zdrojům, zapojení do collaborating email, networking table, pilot projects, workshop advertising, Newsletter, Expert units, a dalších aktivit. Členové TP UVZ byli o aktivitách WssTP a zahájení spolupráce, cílech a potenciálních přínosech informováni na workshopu pořádaném TP UVZ ve spolupráci s Českou bioklimatologickou společností a Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy v listopadu 2010 v Praze. Byl vysloven souhlas s tím, aby na základě zpracované SVA 2010 byly identifikovány problémové okruhy i začlenění do aktivit a odpovídajících organizačních struktur WssTP. Problémové okruhy podle kterých byla zpracována SVA a prioritní cíle v nich, které vyplynuly z diskuse na workshopu.jsou uvedeny v Příloze 5.1. Porovnání s výstupy strategické výzkumné agendy WssTP (SRA) definující globální hnací faktory, výzvy, klíčové priority a cíle a pilotními programy, které WssTP formulovala .jako přípravnou etapu pro kooperaci svých členů před aspirací na vstup do projektů v rámci programů EU, je provedeno v Příloze 5.1.A. PP1 UDRŽITELNÝ MANAGEMENT VOD V PRŮMYSLU PP2 UDRŽITELNÝ MANAGEMENT VOD V ZEMĚDĚLSTVÍ PP3 UDRŽITELNÝ MANAGEMENT VOD V MĚSTSKÝCH AGLOMERACÍCH PP4 SNÍŽENÍ VODNÍHO STRESU V POBŘEŽNÍCH OBLASTECH PP5 REHABILITACE DEGRADOVANÝCH VODNÍCH ZÓN (POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY) PP6 ADAPTACE NA HYDROKLIMATICKÉ EXTRÉMY Návazně na toto porovnání bylo navrženo v první fázi zformování pěti integrovaných okruhů na základě problémových okruhů definovaných v SVA 2010, které maximálně korespondují se strategickými prioritami WssTP, tedy i nadějností efektivní budoucí kooperace s WssTPPříloha 5.2. Současně mají úzkou vazbu na tematické projekty, které vzešly z dalších návrhů IAP –Příloha 5.3.,5.3a Konkrétním výsledkem kontaktů s WssTP bylo pozvání představitele TP UVZ k přednesení úvodního příspěvku k jednomu z hlavních témat (Podzemní vody) na akci The Blueprint for European Waters - Water Source of Life, Source of Danger,: a Researchers‘ Roundtable 20th September 2011, Brussels, Belgie, pořádané společně šwsti organizacemi pro podporu evropské spolupráce ve výzkumu, WssTP, DG Environment a DG Research and Inovation

63/119



EK v souvislosti s vyhlášením strategické iniciativy EU k ochraně a využívání vodních zdrojů. Při této příležitost byl řediteli WssTP p.Durku Krolovi předložen a s ním konzultován anglický souhrn SVA obsahující i uvedené porovnání priorit a požádán o podporu spolupráce. Pro aktivity po roce 2012 je určující poslední etapa 7. Rámcového programu výzkumu a inovací pro rok 2013 (výzva FP 7 byla publikována 10. 7. 2012), která má zajistit hladký přechod k programu HORIZON 2020 pro léta 2013-2020, WssTP během první poloviny roku 2012 vyvinula značnou aktivitu pro své uplatnění v těchto aktivitách a vytvoření podmínek k zapojení co nejširšího okruhu svých členů do konkrétních akcí v jejich rámci. Konkrétní systémová opatření jsou např.: • vize koordinovaného, integrovaného a inovativního výzkumu problematiky vodních zdrojů v rámci FP 7 jako podklad pro zapojení jednotlivých členů; • podpora tvorbě konsorcií na úrovni platforem a mezi jednotlivými členy pro řešení dílčích projektů, využití internetových konferencí pro účast širšího okruhu členů na jednání např. „Brokerage Event“ v červenci 2012 s možností dálkového vstupu prostřednictvím Internetu. Touto formou byl prezentován zájem o případné partnery TP UVZ v konsorciích k tématům: • Oblast 6.2 Udržitelné využití a management půdy a vod o téma 6.2.1 Management vodních zdrojů za složitých a napjatých podmínek. o téma 6.2.2 Management půdy a vodních za přítomnosti toxických polutantů a polutantů ŽP ICT-2013. • Oblast 6.3 Informační technologie pro management vodních zdrojů. Ad II Průběžná kooperace s úzce profesně profilovanými komisemi a správními centry. Průběžná kooperace s úzce profesně profilovanými komisemi a správními centry anebo jednoúčelově zaměřenými přeshraničními anebo mezinárodními iniciativami je v rámci TP UVZ reprezentována především státními podniky Povodí, které jsou napojeny na: • Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL), • členy v organizacích CEENBO a INBO, • jsou účastny projektů v rámci iniciativy EU INTERREG (projekty ELLA a LABEL). Ad III Rozvoj spolupráce s koordinačními evropskými (světovými) pracovišti zaměřenými obecně na asistenci při zakládání a rozvoji mezinárodní kooperace. V ČR je představitelem TC AV prostřednictvím oborově specializovaných Národních kontaktních bodů a prostřednictvím sítě dále projekty • CERA - Hlavním cílem projektu je rozvoj existující výzkumné infrastruktury, která bude poskytovat odborné, informační a organizační zázemí pro strategické rozhodování odpovědných orgánů státní správy přispívající k aktivnímu a účinnému zapojení ČR do Evropského výzkumného prostoru (ERA) a mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. • NICER III (OK 09002) je zaměřen na podporu účasti českých týmů v evropském výzkumu, zejména v probíhajícím 7. RP - poskytování informací o 7. RP, • BISONet (BusInesS and InnOvation Support Network) realizuje aktivity celoevropské sítě Enterprise Europe Network v České republice. Na projektu se podílí konsorcium jedenácti regionálních partnerů, koordinovaných Technologickým centrem AV ČR,

64/119



které svou působností pokrývá celé území ČR. Aktivity sítě úzce navazují na činnost dřívějších Euro Info Center a Innovation Relay Centres. • Od roku 2012 je TP UVZ prostřednictvím vedoucího člena Asociace pro vodu v krajině ČR členem České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (CBCSD). Rada se zabývá globální podnikatelskou činností se zaměřením na udržitelný rozvoj podnikání. Regionální síť: ♦ Poskytuje přístup k nejnovějším myšlenkám a podnikatelským „best practices“. ♦ Usnadňuje vzájemnou výměnu zkušeností, zejména mezi partnerskými organizacemi v zemích s podobnými socio-ekonomickými a kulturními charakteristikami, a které často sdílejí společné výzvy. ♦ Nabízí přístup k příležitostem „učení sdílením“ (learning by sharing). ♦ Poskytuje přístup ke „klíčovým mezinárodním hráčům“ v oblasti podnikání. Umožňuje přímé kontakty a vazby na globální korporace, čímž se usnadní výměna informací v různých zemích a odvětvích. Ad IV Spolupráce se zahraničními pracovišti - vyhledávání partnerů, zakládání a rozvoj spolupráce prostřednictvím mezinárodních grantových programů a) Sustainable water management in landscape Člen TP UVZ ENKI, o.p.s. plánuje vstup do konsorcia, které připravuje návrh projektu do 7. Rámcového programu EU: FP7-ENV-2013-WATER-INNO-DEMO. Termín podání je duben 2013. ENKI, o.p.s. zajišťuje „work package“ hodnocení oběhu vody pozemním měřením a technikami dálkového průzkumu. Předmětem činnosti bude: • návrh do Programu Kontakt (MŠMT); • projekt spolupráce s Duke University USA; • termín podání pravděpodobně 2013. Výsledek AV: • inovovaná instrumentace pro měření toků slunečního záření a teplot v krajině s důrazem na úlohu vegetace v oběhu vody, • odborné publikace popisující úlohu hospodářských zásahů v krajině pro vodní režim a zásobování vodou. • návrh na využití poznatků v souvislosti se zaváděním GS Galileo i souvislosti s možností jejich provázání s aktivitami společného týmu TP UVZ a superpočítačového centra projektu CE IT4Innovations apod. b) TP UVZ bude usilovat o zapojení do některého z programů typu:mezinárodních grantových programů Grundtvig - Tematické sítě Projekty tematických sítí jsou realizovány odborníky, institucemi a organizacemi z různých zemí zapojených do Programu celoživotního učení s cílem posílit vazbu mezi různými účastníky podílejícími se na vzdělávání dospělých, zlepšit kvalitu, evropskou dimenzi a zviditelnění aktivit a problematiky společného zájmu v oblasti vzdělávání dospělých, napomáhat rozšiřování informací o možnostech celoživotního učení mezi širokou veřejnost. Každý z realizovaných projektů by měl splňovat tři funkce: • poskytovat prostor pro diskuse a výměnu informací v klíčových oblastech, profilování politiky a výzkumu ve specifických oblastech vzdělávání dospělých; 65/119



• aktivně se účastnit na vytváření sítí zaměřených na předměty obecného zájmu s cílem podporovat evropskou spolupráci a inovace • aktivně se podílet na diseminaci výsledků a příkladů dobré praxe odvozených z realizovaných projektů, nebo jiných iniciativ řízených na evropské, národní a regionální úrovni. Joint Programming Cílem iniciativ v rámci Joint Programming (Společného programování) je spojit členské státy EU k vypracování společných vizí, jak řešit současné zásadní společenské problémy, jako např. změny klimatu, spotřebu energie či závažné choroby. Jedná se o dobrovolný proces, jehož cílem je odstranit roztříštěnost výzkumu, a tím zvýšit jeho efektivitu. Mezi současnými 10 iniciativami je také „Water challenges” – ČR je jednou z mála evropských zemí, které se této iniciativy neúčastní! Zúčastnění musejí zpracovat Strategic research agendu - SRA musí zahrnovat: • výměnu informací o národních programech, výzkumných aktivitách, • identifikaci oblastí, kterým koordinace bude prospěšná, • společné výzvy nebo společné sdílení národních a jiných finančních zdrojů, • interdisciplinární a mezisektorovou mobilitu a další vzdělávání, • společné využívání a propojování výzkumných infrastruktur a výzkumných center. Norské fondy – Název programu: CZ09 Nová dohoda bude signována v lednu 2013 – bude zahrnovat mimo jiná také téma: Voda a její ochrana i. Reprodukce ryb, populační genetika. ii. Výživa a krmení ryb. iii. Inženýrské systémy akvakultury. iv. Zdraví ryb. v. Problémy kvality vody a ekologický dopad. vi. Povrchové studie zatížení vody a sledování kvality sedimentu. vii. Interakce vody v oblasti přírodní a člověkem upravené krajiny, se zvláštním zaměřením na využívání zemědělské půdy. viii. Čištění odpadních vod a metody šetrné k životnímu prostředí.

6. Souhrn I. Aktivity, které jsou zaměřeny na vlastní identifikaci a vlastní iniciaci VaV projektů. a) analýzy současného stavu poznání daného tématického okruhu (včetně SWOT) a míry potřebnosti získání a implementace nových poznatků z oblasti výzkumu, vývoje a/nebo inovací; b) analýzy současného poznání odborných okruhů (state of the art); c) posouzení současného stavu aplikační sféry z hlediska její konkurenceschopnosti včetně jejího předpokládatelného trendu ve spolupráci s kompetentními zástupci cílových skupin; d) posouzení současné úrovně a efektivnosti stávajícího stavu mezinárodní kooperace v oblasti VaV a inovací v oboru; e) identifikace nových témat pro VaV a doporučení jejich řešení, pokud není možné a efektivnější využití benchmarkingu, nákup licencí apod.;

66/119



f) navržení a založení nových „páteřních“ (core groups) řešitelských týmů (včetně mezinárodních) pro komunikaci se zdrojovými institucemi a cílovými skupinami a pro řešení projektů VaV [ad předchozí bod e)]; g) pořádání workshopů a/nebo pracovních seminářů zaměřených na problematiku výše uvedených bodů [ad a) – f)], na něž budou zváni zástupci všech relevantních skupin, cílem těchto workshopů a seminářů mimo jiné také bude: • komplexní a objektivní posouzení poznatků ad a) – ad e); • porovnání české úrovně znalostí s evropskou úrovní; • vyvození závěrů a návrh na řešení. II) Aktivity, které jsou zaměřeny na zakládání a rozvoj spolupráce s relevantními subjekty dlouhodobě působícími na poli VaV a inovací. h) systematická spolupráce s: • Asociací inovačního podnikání ČR; • Českou exekutivou ICID (předseda PR TP UVZ je místopředsedou ICID ČR); • Českou manažerskou asociací • Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj [(CBCSD) byla založena jako 64. regionální pobočka Světové Rady (WBCSD) 26. 4. 2012]. i) dohody o spolupráci: • k podpisu je připravena „Dohoda o vzájemné spolupráci mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Technologickou platformou pro udržitelné vodní zdroje ve věci spolupráce v oblasti rozvoje bezpečnostního výzkumu“, jejím předmětem je spolupráce při výměně informací obecné povahy v oblastech vývoje, výzkumu a inovací v problematikách zabezpečení, ochrany a udržitelnosti vodních zdrojů a vodního hospodářství, které budou obě smluvní strany považovat za účelné, spolupráce již byla konkrétně zahájena; • je vzájemně posuzována dohod o spolupráci se sdružením podniků chemického průmyslu SUSCHEM je připravován návrh dohody o spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy. III) Doplňkové aktivity j) sborníky; k) monografi;e l) popularizační články ve specializovaných periodkách typu Inovační podnikání apod.; m) specializovaná periodika; n) webový portál TP. Cílem je posílení vztahů mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými organizacemi a subjekty soukromého sektoru a veřejné správy prostřednictvím zvýšené spolupráce mezi subjekty, která se projeví intenzivnější komunikací a přenosem informací mezi jednotlivými subjekty zainteresovanými v oblasti hospodaření s vodami v ČR. Důsledkem realizace projektu bude rozšíření a zkvalitnění přenosu a využití výsledků výzkumu a vývoje do praxe a z praxe do výuky, při čemž budou jak v oblasti výuky, tak ve sféře VaV i v realizační praxi flexibilně reflektovány trendy požadavků trhu práce i nezbytnost podpory inovačních řešení. Projektem zkvalitněná a rozšířená spolupráce mezi subjekty se projeví společným využíváním výzkumných a vývojových kapacit (zejména v oblasti lidských zdrojů) a/nebo know how, prohloubením vzájemné konzultační činnosti vysokých škol a aplikační sféry, realizováním

67/119



odborných stáží, společných seminářů aj. Zkvalitnění spolupráce mezi subjekty stejného i různého druhu se bude opírat o důsledné využívání relevantních evaluačních nástrojů a zpětné vazby. Mezi vlastními aktivitami bude důležitá podpora rozvoje lidských zdrojů pro fungování Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje cestou jejího síťování s dalšími relevantními technologickými platformami v ČR i v zahraničí.

xxx

68/119



PŘÍLOHA 1 V následující tabulce jsou uvedeny stručné Charakteristiky expertů páteřního týmu, který bude dále doplňován dalšími specialisty v souladu s konkrétními potřebami v daném časovém úseku. Jméno, pozice v týmu TP Ing. Ivan Beneš Klíčový expert

Ing. Jana Caletková, Ph.D. Klíčový expert

RNDr. Milan Čáslavský Klíčový expert

Kvalifikace - vybrané odborné zkušenosti, relevantní k zaměření TP UVZ Generální ředitel společnosti a jednatel CityPlan. Více než 37 let praxe v oboru energetiky a po roce 1989 obecně infrastruktury, ekonomiky, přípravy strategických dokumentů a jejich hodnocení. Od roku 2001 specializace na bezpečnost a výzkum kritických infrastruktur (energie, voda). V rámci činnosti TP se bude podílet na uvedených aktivitách v rámci bezpečnostního výzkumu v oblasti ochrany a bezpečnosti vodohospodářské infrastruktury a posléze aplikace výsledků do praxe. V roce 1980 absolvoval Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykova univerzita) v Brně, Přírodovědeckou fakultu. Od roku 1980 je pracovníkem GEOtestu, a.s. Samostatně řešil nebo jako vedoucí projektu řídil realizaci více než 50 projektů z oboru ochrany životního prostředí, na dalších cca 120 se podílel jako spoluřešitel nebo člen řešitelského týmu.

69/119

Aktivity

Propojení TP UVZ na ESRIF (European Security Research and Innovation Forum) v pozici vedoucího odborné podskupiny WG2.2 Distributed Network Security (including Energy and Water).

Součástí činnosti bude i aktivní účast na vyhledávání a vytváření vhodných podmínek pro získání dalších výzkumných projektů národních i mezinárodních. v oblasti kritické infrastruktury. Průzkum znečištění, návrhy, řízení a vyhodnocování monitoringu životního prostředí včetně podzemních vod. Ekologické audity, rizikové analýzy, posudky E.I.A.



7/2011- Vedoucí oddělení Hygieny Ing. Jarmila Čechmánková půdy, Výzkumný ústav meliorací a Klíčový expert ochrany půdy - VÚMOP, v.v.i., 2003 - 2011 Výzkumný a vývojový pracovník Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy VÚMOP, v.v.i., 2009 - Česká zemědělská univerzita v Praze, FAPPZ, katedra pedologie a ochrany půd, doktorský studijní program 2002 Universita degli Studi di Napoli Federico II. 1997–2002 Česká zemědělská univerzita v Praze, FAPPZ, katedra pedologie a ochrany půd, inženýrské studium, specializace Hodnocení a ochrana půdy 1957 – 1962-VŠZ Praha, fa. Ing. Jan provozně ekonomická, Čermák 1992Gardner Co. London - Training on Risk Management – Diplom, Manažer 2004 -5Singlemaine Ltd, projektu, Cambridge Tréninky k Rámcovým programům, Předseda Projektové rady 2007 - 2008 Bankovní Institut TP UVZ Vysoká škola, a.s. - Kurzy manažerských znalostí (cert. Diplom) Na základě oprávnění v bruselském registru (PHARE/Tacis Central Consultancy Register, CZE-21283) koordinoval mezinárodní týmy pro řešení projektů PHARE/TACIS v ČR i zahraničí. Od roku 1999 se zúčastňuje, jako expert evaluátor Evropské komise - DG Research (č. registrace EE19981A26046) evaluací návrhů projektů, pravidelně konaných v Bruselu.

70/119

Monitoring cizorodých látek v půdním prostředí a predikce jejich možného negativního ovlivnění vodních zdrojů. Možnosti a návrhy eliminace rizik vyplývajících z kontaminace půdy rizikovými prvky a rizikovými látkami (perzistentními organickými polutanty) a související ohrožení vodních zdrojů a potravního řetězce.

Iniciace a koordinace aktivit TP UVZ, řízení projektové rady, identifikace nových kooperací a zakládání a řešení projektů apod.


Doc. Ing. Petr Dolejš, CSc Klíčový expert

Ing. Tomáš Fuka, CSc Klíčový expert

Mgr. Roman Grabic, Ph.D. Klíčový expert

Ing. Jan Hillermann, Ph.D Klíčový expert


1970-75 Vysoká škola chemickotechnologická v Praze, specializace: technologie vody a prostředí. 197579 vědecká aspirantura, VŠCHT Praha. Od roku 1991 - dosud soukromý podnikatel. Člen IWA International Water Association (dříve IAWQ - International Association on Water Quality, od roku 1986), New York Academy of Sciences (1995 - dosud), American Water Works Association (AWWA) a mnoha dalších. 1969 až 1974 studium na Katedře technologie vody a prostředí na VŠCHT Praha, 1988 - 1992 Státního výzkumný ústav ochrany materiálu -vedoucí odboru pro čištění odpadních vod. Od r.1992 je spoluvlastníkem firmy W.P.E. zaměřené na výrobu vodohospodářských zařízení, , externě přednáší na JČU Č.Budějovice, publikoval přes 200 odborných článků a skripta,vlastní šest patentů. Datum narození:8. 2. 1970, 1998 – 2006 UK, Přírodovědecká fakulta, Katedra analytická chemie, distanční doktorské studium Ph.D. 1988-1993 UK, Přírodovědecká fakulta, Katedra anorganické chemie Mgr.1984-1988 FROV- vědecký pracovník 1998 – 2002 Mendelova univerzita v Brně, 2000 - Postgraduální studium na University of Glasgow, Institute of Biomedical and Life Science, Division of Environmental and Evolutionary Biology. 2007 – dosud GEOtest Brno, a.s., výrobní manažer. Ze zahraničních projektů: „Rehabilitation of small water resources in the Ampara District, Sri Lanka“.

71/119

Návrhy na výzkum a konzultační činnost - procesy agregace a separace nebezpečných patogenních prvoků při úpravě vody, laboratorní a poloprovozní modelování procesů úpravy, technologické audity úpraven vody. Kvalita vody ve vodárenských nádržích. Globální otázky vodního hospodářství.

Náměty nových témat pro výzkum, zabezpečování inovačních řešení v oblasti chemického a biologického čištění odpadních vod, výroby pitné vody, intenzifikace biologického čištění, fyzikálních postupů a biologické rozložitelnosti organických látek. Koncipování a zpracování analýz a strategických dokumentů, interní oponentura apod.

Nové postupy pro sledování vlivu městských aglomerací na kvalitativní parametry fluviálního prostředí, sledování, nové polutanty ve vodách a možnosti jejich efektivního monitoringu

Realizace aktivit TP UVZ v oblastech: Ochrana životního prostředí a vodních zdrojů – průzkumy znečištění, ekologické audity, rizikové analýzy, monitoring životního prostředí, E.I.A., expertní a posudkové činnosti Koordinace zahraničních aktivit TP UVZ.


Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Generální konzultant

Ing. Václav Jirásek Generální konzultant

RNDr. Petr Kubala Generální konzultant

Ing. Miroslav Konečný Klíčový expert


2007 - Ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 2003 – 2007 – ředitel Ústředního pozemkového úřadu - MZe 2004 – 2006 doktorandské studium - Česká zemědělská universita Praha – Fakulta lesnická a environmentální, obor krajinná a aplikovaná ekologie –1979 – 1983 Vysoká škola zemědělská - Praha - fakulta Agronomická, obor fytotechnický

Rozvoj vědních oborů v oblasti integrované ochrany půdy, vody a krajiny. Koncipování aktivit TP UVZ Příprava a organizace seminářů a workshopů TP UVZ

Ing. Jirásek je absolvoval VŠZ Brno, fa. agronomická (1969 – 1974) a management of natural resources na University of North Carolina, Chapel Hill, USA (1991 – 1992). Od roku 1991 je zaměstnancem Povodí Labe, s. p. v pozicích vedoucího odboru péče o vodní zdroje, organizačního ředitele. Od roku 2005 je ředitelem pro správu povodí, zároveň také zodpovídá za zahraniční projekty a je tiskovým mluvčím Povodí. V letech 1982 – 1987 vystudoval přírodovědeckou fakultu UK. Od roku od 1988 byl zaměstnání ve VÚV TGM v pozicích specialisty pro inženýrskou geologii a hydrologii a vedoucího oddělení podzemních vod. Od roku 2003 je zaměstnán v Povodí Vltavy v útvaru povrchových vod od r. 2011 – jako generální ředitel. Ing. Konečný je absolvent VUT FE Brno (1980 – 1985). V letech 1985 – 2002 pracoval ve společnostech EGU a ORGREZ, v současné době je vedoucím divize a členem představenstva společnosti OSC, a.s.

Koncipování a zpracování analýz a strategických dokumentů, interní oponentura apod. Spoluúčast na koncipování aktivit TP UVZ Komunikace s vybranými zahraničními partnery.

72/119

Koncipování a zpracování analýz a strategických dokumentů, interní oponentura apod. Spoluúčast na koncipování aktivit TP UVZ Koncipování námětů pro výzkum.

Management společnosti a divize řídicích systémů, určování koncepce a koordinace projektů a rozvoje útvaru.



Prof. Dr. Ing. Miroslav Kyncl Generální konzultant RNDr. Martin Milický Klíčový expert

Severomoravské VAK a.s. generální ředitel

Přírodovědecká fak. UK - katedra hydrogeologie, inženýrské geologie a geofyziky- 1982-1987, 1991 – 1992 (GMS a.s.)- Libye / hydrogeologický průzkum, 1995 – 1996 (AEA Technology, Harwell Lab.)- Velká Británie / modelování. V současné době ředitel a jednatel společnosti Progeo. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Ing. Martin Neruda, Ph.D. Labem, Fakulta životního prostředí Klíčový expert proděkan pro vnější vztahy Výzkumný ústavu meliorací a RNDr. Pavel ochrany půdy, v.v.i. Novák Klíčový expert RNDr. Jitka Novotná Klíčový expert

Ing. Jan Plechatý Generální konzultant

1981 –1986 Komenského univerzita v Bratislavě, Přírodovědecká fakulta, specializace na hydrogeologii a inženýrskou geologii. Zaměstnána jako specialistka v Geotestu. Účast na zahraničních projektech – Mongolsko (Dodávka technologie pro město Mandalgobi), Irák (studie Vyhledání zdrojů podzemních vod v oblasti Basra), Kypr (Hydrogeologické posouzení rizik skládek). 09/63 - 12/68 ČVUT – Fst – vodohospodářský směr, 10/8112/83 VŠE – fakulta výrobně ekonomická - postgraduální studium – řízení investiční výstavby. 08/90 – 10/02 – MZe ředitel odboru, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství. Současná pozice: Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. - předseda představenstva, specialista.

73/119

Koncepce, supervize

Řízení projektů TP UVZ, např. modelová řešení proudění podzemních vod v pánevních oblastech.

Modelování povrchových inovace výukového procesu

vod,

Hydrogeochemie a hydraulika podzemních vod, monitoring podzemních vod, sanační metody, riziková území.

Koncipování a zpracování analýz a strategických dokumentů, interní oponentura apod. Spoluúčast na koncipování aktivit TP UVZ.


Ing. Ivan Pokorný manažer

Doc. Ing. Tomáš Randák, PhD. Klíčový expert

Mgr. Mark Rieder Generální konzultant

Ing. Jiří Šebestík manažer


ČVUT Praha (1985-1990), Bankovní institut Praha (2003), kurzy GE Green Belt Certification Finance pro nefinanční manažery a další. V letech 2005 – 2009 u společnosti Global Financial Restructuring Czech s.r.o v pozici Reporting mamager. akademický pracovník FROV JU, vedoucí Laboratoře environmentální chemie a biochemie.

1986 - 1993 Přírodovědecká fakulta UK, obor ochrana životního prostředí a krajinné ekologie, 19931995-oddělení jakosti vod – ČHMÚ, 1995-1998 vedoucí skupiny jakosti povrchových vod – ČHMÚ 1998-2005 vedoucí oddělení jakosti vod – ČHMÚ, 2005-2007, náměstek ředitele pro odbornou činnost – VÚV T.G.M.,v.v.i.Od r. 2007 - ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M.,v.v.i.

Administrace a ekonomické řízení aktivit TP UVZ.

V rámci činnosti TP bude koordinovat a podílet se na výše uvedených výzkumných aktivitách, bude vytvářet podmínky po maximální propojení výzkumu a aplikační praxe, bude se podílet na organizaci plánovaného workshopu a bude aktivně zapojovat do přípravy výzkumných a aplikačních projektů, jejichž cílem bude získat finanční podporu z národních i zahraničních zdrojů. Koncipování a zpracování analýz a strategických dokumentů, interní oponentura apod. Spoluúčast na koncipování aktivit TP UVZ. Komplexní sítě sledování jakosti vody v tocích, především s ohledem na aplikaci směrnic EU, celostní pojetí managementu vod v ČR.

Komunikace, PR TP UVZ 1970 – 1975 - ČVUT Praha, Fakulta stavební - konstrukce a doprava, 1987 – 1990 ČVUT Praha – Fakulta stavební Ekologie a ochrana životního prostředí, pole aktivit: Zlepšování systémů managementu ve firmách technická a expertní pomoc firmám, reklamační a dohodovací řízení, vzdělávání, školení, trénink, semináře a workshopy

74/119



Ing. Petr Ševčík Klíčový expert

V roce 1980 absolvoval na Vysoké učení technické Brno. Od roku 2003 je vedoucím sekce Hydro OSC, a.s. Brno.

Doc. Ing. Radim Vácha, PhD. Klíčový expert

2011 dosud: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. , funkce náměstka pro výzkum a vývoj 2000 – 2011: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., funkce vedoucího oddělení hygieny půdy. 1997 – 2000: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i , funkce zástupce vedoucího oddělení hygieny půdy. 1990 – 1996: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. , funkce výzkumného asistenta. Česká zemědělská univerzita v Praze (doc.), fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, obor pedologie (2009). Česká zemědělská univerzita v Praze (Ph.D.), fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, obor obecná produkce rostlinná (ukončil v roce 2001). Vysoká škola zemědělská Brno (Ing.), fakulta agronomická, obor fytotechnický (ukončil v roce 1989).

75/119

koordinace projektů, garanční a speciální měření v oblasti hydroenergetiky a vodohospodářství, expertní posudky, vedení garančních měření, kontrola ve výrobě, zpracování podkladů pro legislativu a normy, návrh a testování nových měřicích metod Upřesňování limitních hodnot rizikových prvků a látek v půdě ve vztahu k ochraně kvality vod, návrhy legislativních norem. Výzkum transferu rizikových látek z pevné fáze půdy do půdního roztoku.



Absolutorium na ČZU v Praze, Ing. Jan Vopravil, PhD. fakultě lesnická v r. 2000 s titl. Ing., Klíčový expert absolutorium doktorského studijního programu na ČZU v Praze, fakultě lesnická a environmentální v r. 2006 s akadem. titl. Ph.D. Od r. 2000 výzkumným pracovníkem ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., od r. 2007 jmenován vedoucím oddělení pedologie a ochrany půdy.

Problematika vlivu půdních vlastností a charakteristik na infiltraci vody do půdy a její retenci, genetický vývoj půd, problematika erodovatelnosti půd, metod dálkového průzkumu půd, vývoj nové bonitační soustavy. Dále např. činnosti v souvislosti redefinice LFA, zavádění standardů GAEC, hodnocení povodňových škod u řízených rozlivů. Významný podíl na výsledcích znalecké činnosti VÚMOP, v.v.i.

Příloha 2 European Innovation Partnership on Water SLOŽENÍ PRACOVNÍ SKUPINY Níže uvedená tabulka ukazuje složení Pracovní skupiny rozdělené na členy navržené členy Řídící skupiny spolu s dalšími členy, kteří byli vybráni na základě projeveného zájmu. Složení Řídící skupiny zahrnuje různá hlediska a zainteresované strany, ale současně udržuje funkčnost skupiny. Ve skupině jsou zastoupeny všechny klíčové sektory, aby byla zajištěna přidaná hodnota z jejich interakce výzkum 20%, vláda 24%, podnikatelé 38%, finanční instituce 7% a zájmové skupiny 11%, přičemž je třeba mít na vědomí, že někteří z navržených členů pracují nebo působí v několika klíčových sektorech současně. Třetina navržených členů patř. k veřejné instituci, třetina k soukromé. Smíšené veřejno-soukromé instituce (16%) a neziskové organizace doplňují obraz. Pokud jde o geografické hledisko, ve kterém jsou navržení členové zvyklí pracovat s inovacemi a výzvami, největší část pracuje na úrovni evropské (31%), národní (31%) nebo globální (27%), ale do skupiny byli zahrnuti regionální a místní činitelé, aby byly přidány i zkušenosti o otázkách vod z terénu. Jsou zastoupeny všechny evropské regiony, nicméně střední (27%), jižní (18%), severní (13%) Evropa je zastoupena více než západní a východní (obě po 4%). Třetina navržených členů pracuje v nebo pro celou Evropu. Více než polovina navržených členů pracuje obvykle na všech třech tematických oblastech EIP Voda, ale jsou také činitelé se specifickým zaměřením na městské, venkovské nebo průmyslové problémy. Obecně složení Pracovní skupiny podle sektorů, typu institucí, regionu nebo zaměření je podobné složení Řídící skupiny, ačkoliv sektor výzkumu (zejména členové pracující v převodu výzkumu), regionální a místní a členové, kteří pracují na všech třech tematických oblastech, zvýšili svůj podíl ve foru v porovnání s řídící skupinou.Očekává se, že toto relativní navýšení bude ve prospěch činnosti Pracovní skupiny a přidá důležitou znalost a zkušenost.

76/119



77/119



78/119



Výstup z prvního zasedání Pracovní skupiny EIP (25. 9. 2012) 1.Postup definování priorit Na základě závěrů kick off setkání Řídícího výboru EIP 4. září 2012 byla matice definující potenciální priority EIP a výběrová kritéria postoupena členům pracovní skupiny. Členové byli požádání, aby obodovali priority podle relevance k výběrovým kriteriím. Na základě tohoto hodnocení byl sestaven žebříček v matici priorita - bodové hodnocení. Počet řádků matice byl 30, maximální sumární bodové ohodnocení 18. Řídící výbor vybral tři své priority: 1. Propojení voda - energie. 2. Správa vod. 3. Financování inovací. Hodnotící proces přinesl dvě priority s celkovým skóre vyšším než 15. Konsensus v pracovní skupině přiřadil proto k předchozím 4. Znovuvyužití a recyklace vod. 5. Úprava vod a čištění odpadních vod. Priority s celkovým ohodnocením nižším než 12 nebyly považovány za vhodné. Z hloubkové diskuse vzešly další tři priority s ohodnocením v intervalu 12-15. 6. Management rizika při extremních situacích spojených s vodou (záplavy a sucha). 7. Modely pro řízení a monitorování. 8. Služby spojené s ekosystémem. Z osmi priorit definovaných pracovní skupinou měly některé jasně průřezový charakter, zbývající jsou prioritami samy o sobě. Inteligentní měření a technologie jsou považovány za velmi důležité jako stimulující faktor, ale samy o sobě je za priority považovat nelze.Jejich integrace s předchozími prioritami tam, kde to je možné, proto bude ve specifickém ohnisku pozornosti pracovní skupiny. Schematická prezentace priorit:

79/119



V dalším textu je nastíněn předběžný obsah priorit, který bude základem Strategického Implementačního Plánu. 1.1 PROPOJENÍ VODA - ENERGIE Pracovní skupina v této prioritě identifikovala tři klíčové oblasti: • Potenciální zisk ze zvýšení energetické účinnosti opatřeními pro efektivní využívání vody. • Potenciál pro generování alternativní energie z vodních zdrojů. • Využití vodních zdrojů pro generování energie. Není zahrnuta rekuperace energie z odpadních vod, která je pokryta v prioritě „Úpravárenství a čištění odpadních vod“. 1.2 SPRÁVA VOD Pracovní skupina v diskusi shledala, že tradiční uspořádání ve správě vod neodráží nezbytně principy „integrovaného“ managementu vod v měřítku povodí. Inovativní přístupy mohou vytvořit administrativní celky a kompetence jako adaptaci na změnu modelu vodohospodářské politiky, ostatních oblasti politiky a podpořit účast většího počtu účastníků a veřejnosti. Mezinárodní rozměr managementu vod v rámci EU i mimo její hranice a přínos mezinárodních komisí pro vodní toky a mezinárodních dohod může být rovněž předmětem průzkumu. 1.3 FINANCOVÁNÍ PRO INOVACE V rámci této priority pracovní skupina identifikovala následující klíčové oblasti: • Soustředění grantů - po linii veřejných financí, na úrovni EU, ale také na regionální (clustery měst) úrovni versus soukromé zdroje. • Stimulovat vyšší využití počátečního financování sponzory a rizikovým kapitálem v předkomerční fázi. • Zvýšit přístup k financování předkomerční etapy (zvláště pro malé a střední podniky). • Export finančních produktů a služeb (zvláště pro malé a střední podniky). • Překlenout informační mezery v PPP. • Výzkum modelů pro inovativní cenovou politiku pro vody (např. inovace ve znovuužití a recyklování vod). 1.4 ZNOVUVYUŽITÍ A RECYKLACE VOD Pracovní skupina rozhodla, že tato priorita bude pokrývat jak průmyslové vody, tak aplikace v zemědělství. Klíčové oblasti této priority zahrnují: • Užití odpadní vody pro funkční zásobování vodou (např. předzpracované odpadní vody obsahující specifické nutrienty ponechané pro zásobování zákazníků v zemědělství). • Alternativní (netradiční) zpracovaná odpadní voda pro průmyslové zákazníky (např. pro specifické chladící a čisticí procesy. • Znovuvyužití mezi sektory. • Zvýšení účinnosti managementu vod. • Nové (diferenciované) modely pro ceny vod. 1.5 ÚPRAVA VOD A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V této oblasti pracovní skupina definovala dvě priority: • Rekuperace zdrojů z odpadních vod, zejména rekuperace nutrientů, uhlovodíků a zdokonalení rekuperace energie z průmyslových odpadních vod nebo kalů. Tento 80/119



bod se nezabývá pouze technologickými inovacemi, ale také aplikacemi pro rekuperované látky a formováním obchodních případů. Mělo by to vytvořit změnu modelu v přístupu ke zpracování odpadních vod - odpad ve vodě je surovinou. • Snížení obsahu mikropolutantů a farmak pro snížení ohrožení podzemních vod, užití v zemědělství a veřejné zdraví. 1.6 MANAGEMENT RIZIK PŘI EXTREMNÍCH SITUACÍCH SPOJENÝCH S VODOU (SUCHA, ZÁPLAVY) Pracovní skupina dosáhla konsensu v tom, že kombinace různých opatření (prevence, zmenšení, predikce, atd.) a změny v chování nabízejí potenciál pro preventivní zásahy, které mohou snížit rizika extrémních situací. Měly by se uvažovat následující klíčové oblasti: • Integrace do ostatních koncepcí a plánovacích procesů (např. územní plánování). • Prognózy pro místní a regionální plánování. • Konfliktní využívání půdy. 1.7 MODELY PRO ŘÍZENÍ A MONITOROVÁNÍ Pracovní skupina uvažovala následující klíčové oblasti: • Technické modely soustředěné kolem informačních a komunikačních technologií, které řídí poptávku a dodávku vody z různých zdrojů, včetně netradičních,k řadě zákazníků při respektování širokého rozsahu účelů (včetně sociálně - politických cílů). • Cílené monitorování přizpůsobené potřebám managementu vod. • Vývoj nástrojů pro provozní management. • Vývoj nových modelů managementu (pro odhad rizik, cenovou politiku a další politiky). 1.8 SLUŽBY PRO EKOSYSTEM Pracovní skupina diskutovala služby v ekosystému jako potenciálně nový koncepční rámec pro vyhodnocování pozitivních efektů udržitelného managementu vod. Výzkum postupuje, ale implementace do reálných řešení je nutné dále rozvíjet. 1.9 INTELIGENTNÍ TECHNOLOGIE Pracovní skupina považuje „inteligentní technologie“ nikoliv za separátní prioritu, ale za prioritu s klíčovou relevancí, kterou je nutné uvažovat jako stimulující faktor mezi ostatními prioritami. Je to soubor vycházejících technologií, u kterých se očekává, že se stanou standardními. Prioritní oblasti nejsou dosud specifikovány, ale inteligentní měření, monitorování a informační a komunikační technologie jsou v této prioritě pokryty. Výzvy jsou ve vývoji technologií a aplikací jako podpora a příspěvek ostatním prioritním oblastem.

81/119



PRIORITNÍ OBLAST

SKORE

1. Propojení voda-energie 2. Vodohospodářská správa 3. Financování inovací (veřejné zdroje, PPP a finanční inženýrství) 8.2. Recyklace a opakované využití vod

15.97

4.3. Úpravárenství a čištění vod včetně získávání druhotných zdrojů

15.20

8.1. Inteligentní technologie včetně membránových

14.43

5.2 Inteligentní měření a monitorování

14.30

6.4. Management rizika záplav, včetně hydromorfologie

13.67

4.2. Alternativní zásobování vodou

12.67

8.3. Redukce znečištění v místě zdroje

12.64

6.2. Služby v ekosystému

12.37

7.2. Vývoj nových modelů pro management vod

12.17

4.5. Snížení ztrát

11.70

6.1. Zelená infrastruktura

11.67

5.4. Opětovné využití odpadních vod pro

11.47

7.1. Adaptace velkokapacitních technologií

11.20

5.3. Ochrana a management zdrojů podzemních vod

10.97

4.4. Snížení spotřeby vody

10.75

7.3. Prevence rizik pro veřejné zdraví

10.70

4.1. Udržitelné drenážní systémy

10.57

5.1. Trh vody a alokační mechanismy

10.37

6.3. Udržitelný management lesa

9.30

82/119



PŘÍLOHA 3 NÁVRH POLÍ INTERVENCE PRO PROGRAM HORIZON 2020 Byl přednesen na Kulatém stolu ke společenské výzvě „Ochrana klimatu, účinné využívání zdrojů a surovin“ H2020, pořádaném Odborem mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji MŠMT. Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje Technology Platform on Sustainable Water Resources CZ

Návrh polí intervence pro program

HORIZON 2020 Pavel Novák Jiří Hladík Jan Čermák

Praha 26. 4. 2012

I. Úvod k tématu udržitelné vodní zdroje V rámci EU byl zpracován „Blueprint for European Waters“ •definuje strategie je zaměřena na integrované řešení extremních situací v zásobování vodou od povodní k suchu.• akcentuje i nutnost intenzivnější spolupráce mezi členskými státy EU.Proto je zařazení problematiky do programu HORIZON 2020 nezbytné jak z hlediska EU ale i hlediska ČR, což plyne mimo jiné i z: •predikce výskytu sucha nebo i z •vývoje počtu dnů bez dešťových srážek. Dále uvedená témata mají výrazně vyšší váhu pro potřeby průmyslu a obyvatel, v podstatně menší pro zemědělské využití – spotřeba vody zemědělstvím je cca 2% celkové potřeby v ČR.

II. Návrh polí intervence klíčového věcného tématu klimatická změna Přehled subtémat 1. udržitelnost vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou; 2. udržitelnost vodních zdrojů pro zabezpečení provozu závlah; 3. udržitelnost vodních zdrojů pro průmysl a energetiku; 4. nová funkce odvodňovacích systémů v krajině 5. zmírnění extrémních jevů v povodí souvisejících s klimatickou změnou 6. zabezpečení minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích; 7. Implementace systému Galileo.

Ad 1 Udržitelnost vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou Změna kvalitativních a kvantitativních charakteristik povrchových i podzemních vod je vyvolána změnou klimatu - s tím souvisí navrhovaná pole výzkumu a inovací: a) vyhledávání a charakteristika náhradních zdrojů pro zásobování občanů pitnou vodou. b) vytvoření jednotných metodických postupů v oblasti ochranných pásem vodních zdrojů.

AD 2 Udržitelnost vodních zdrojů pro zabezpečení provozu závlah

83/119



Potřeba zavlažovacích systémů nabývá na významu s nástupem klimatické změny a rozšiřování aridních oblastí (zejména Žatecko a jižní Morava). Navrhovaná pole výzkumu a inovací: a) analýza současného stavu potenciálních zdrojů pro závlahy a funkčnosti stávajících systémů. b) sofistikovaná revitalizace zavlažovacích systémů. c) lokalizace a charakteristika zdrojů pro závlahy zejména s důrazem na aridní oblasti.

Ad 3 Udržitelnost vodních zdrojů pro průmysl a energetiku Navrhovaná pole výzkumu a inovací: a) analýza současného stavu potenciálních zdrojů pro průmysl a energetiku. b) srovnávací analýza měrné potřeby technologické vody. c) benchmarkingová studie – návrhy na inovace technologie.

Ad 4 Revize funkcí odvodňovacích systémů v krajině Funkce odvodnění z hlediska vodního režimu krajiny byla v minulosti podceněna a s tím také souvisí současný neuspokojivý stav odvodňovacích staveb jak pro hlavní odvodňovací zařízení, tak i plošné odvodnění. Navrhovaná pole výzkumu a inovací: a) identifikace staveb odvodnění, b) vytvoření jednotné evidence, sjednocení grafických vrstev HOZ c) kategorizace odvodňovacích systémů z hlediska jejich funkčnosti a důvodu realizace vlastní stavby – včetně možného využití pro retenci

Ad 5 Zmírnění extrémních jevů v povodí souvisejících s klimatickou změnou Navrhovaná pole výzkumu a inovacía) stanovení rozlivových a záplavových území s využitím Laser scaningu; b) inovace metodiky a systému protipovodňové ochrany; c) budování suchých nádrží („poldry“); d) důsledná realizace protierozních opatření nad rámec GAEC II; e)realizace opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny.

84/119



Ad 6 Zabezpečení minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích Navrhovaná pole výzkumu a inovací: a)Metodika stabilizace vodního režimu v krajině na úrovni vazeb vodní tok – inundační území;b) omezování výrazných výkyvů hladiny podzemní vody s cílovým stavem vyváženého vodního režimu; c) zajištění dobrého ekologického stavu vodních útvarů dle rámcové směrnice o vodách;d) zajištění dobrého chemického stavu vodních útvarů dle rámcové směrnice o vodách.

Ad 7a Využití systému GALILEO v oblasti správy a ochrany vod - Hydrologieidentifikace • • • • • • • •

odběrových míst pro sledování jakosti vod; identifikace měrných profilů pro sledování množství povrchových vod; identifikace objektů podzemních vod (vrty, jímací zařízení, studny atd.); vzorkování zátěže povrchových vod cizorodými látkami; zaměření drobných vodních toků v návaznosti na další vodní útvary a odvodnění; lokalizace příčných překážek na vodních tocích; lokalizace objektů na vodních tocích; identifikace ohrožených nemovitostí v záplavových územích; vymezení niv pro řízené rozlivy při povodňových událostech.

Ad 7b Využití systému GALILEO v oblasti správy a ochrany vod – Odvodnění a závlahy • • • • • •

lokalizace HOZ, HMZ; identifikace výustí jednotlivých melioračních staveb; identifikace melioračních šachtic; identifikace sběrných a svodných drénů; lokalizace poruch drenážních systémů; lokalizace zdrojů vody pro závlahy.

Ad 7c Využití systému GALILEO v oblasti správy a ochrany vod - Půda – voda • • • • • • • •

identifikace nesouladů kultur; identifikace drah soustředěného odtoku; identifikace erozních smyvů; zaměření oblastí inundace; zaměření bodových zdrojů; identifikace a lokalizace infiltračních oblastí; vymezování zdrojových lokalit odvodňovacích systémů; identifikace hranic druhů pozemků.

85/119



Příloha 4 Cíle definované v SVA PO 1: SYSTÉM PŮDA-VODA V KRAJINĚ Krátkodobé cíle a priority výzkumu • Monitoring koncentrací splavenin i na malých povodích – jako nástroj pro vyhodnocování rozsahu aktuální vodní eroze. • Nové postupy správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu půdy a vody, snížení povrchového odtoku, ztráty půdy erozí a celkové zvýšení retenční kapacity krajiny zaštítěná dotačním systémem (společné prosazování přísnějších standardů GAEC). • Spolupráce v protierozní a protipovodňové ochraně (správná realizace a nadimenzování protipovodňových a protierozních opatření nejen v rámci pozemkových úprav). • Společná osvěta zaměřená na správnou zemědělskou praxi. • Chování půd v extrémních klimatických situacích v závislosti na stabilitě půdní struktury. • Výzkum faktorů ovlivňujících stabilitu půdní struktury. • Chování degradovaných půd při extrémních klimatických jevech. • Podpora hydrologických charakteristik půd agrotechnickými opatřeními. • Limity ochrany půdy ve vztahu ke kvalitě a čistotě vod. • Navracení degradovaným půdám jejich přirozené funkce s využitím nových rekultivačních postupů.

PO 2: HYDRICKÁ FUNKCE LESA Střednědobé cíle a priority výzkumu • v koordinované excerpci výsledky vědy, výzkumu a informačních zdroje pro vytvoření komplexního „obrazu“ aktuální problematiky vazeb lesa a vody. • ujednocení filozofie a strategie přístupu k lesům a koncepcím lesnického hospodaření ve vazbě na vodu a hospodaření s vodou. • návrhy jednotných metodik pro posuzování a hodnocení hydrické a vodohospodářské funkce lesa. • návrh strategické funkční zonace lesů podle hydrické a vodohospodářské významnosti. • návrh „koordinující „ legislativy pro vazby lesa a vody v celospolečenském zájmu státu.

PO 3: MANAGEMENT PODZEMNÍCH VOD (včetně modelů) Střednědobé cíle a priority výzkumu • V souvislosti s potřebou alternativních zdrojů energie - technologické využití statických zásob tepelné energie obsažené v zemském plášti je jednou z koncepcí pro postupnou náhradu fosilních paliv. Opuštěná zatopená důlní díla jsou vhodnou strukturou pro realizaci masivních odběrů podzemní (důlní) vody pro účely následného využití nízkopotenciálního tepla pomocí tepelných čerpadel. Vzhledem ke

86/119



•

změně poměrů proudění (a přítoku chladnější podzemní vody z přípovrchových oblastí) lze ale očekávat pozvolný pokles teploty jímané důlní vody. využití matematického modelování pro identifikování vědecko-výzkumných projektů typu „hodnocení dopadů klimatické změny na množství a kvalitu zásob podzemní vody“. Odbornost reprezentovaná jednotlivými členy technologické platformy umožňuje řešit široké spektrum úloh na pomezí primárního a aplikovaného výzkumu. Modelové simulace vlastního proudění podzemí vody, probíhajících transportních procesů chemismu, nebo toku tepla přispívají k navyšování znalosti a k rozvoji oboru hydrogeologie. Společné zapojení subjektu platformy do řešení problematiky změn klimatu, oceňování množství a časoprostorové distribuce podzemních vod, nebo zvyšování množství podzemních vod umělou infiltrací je logickým vyústěním činnosti Technologické platformy.

PO 4: REVITALIZACE VODOTEČÍ Zapojení do vědecko-výzkumných projektů • Problematika revitalizace vodních toků souvisí s uplatňováním Rámcové směrnice o vodní politice 2000/60/ES. Všechny evropské země řeší stejný problém, tedy jak efektivně zajistit postupný návrat vodních toků do dobrého ekologického stavu. V rámci řešení mezinárodního projektu ENWAMA – Environmental water management (Leonardo da Vinci – Partnership) v letech 2008-2010 byla vytvořena síť partnerských organizací a shromážděny příklady dobré praxe revitalizace toků (Connswater v Belfastu, Panke v Berlíně). Na základě těchto kontaktů bude v rámci Technologické platformy usilováno o podání návrhu projektu OPVK zaměřeného na sledování revitalizací řek v ČR a zahraničí.

PO 5: PODPORA INOVACÍ V OBORU ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Střednědobé cíle a priority výzkumu • Vytvoření informační sítě pro vlastníky infrastruktury, která by jim zajistila jednak lepší informovanost v oboru, jednak zajistila kvalitní zadání, výběr a oponenturu jimi zadávaných projektů k řešení. • membránové procesy – rychlofiltrace. • úprava vod v krizových situacích.

PO 6: EXTRÉMNÍ SITUACE V HYDROLOGICKÉM A SPOTŘEBNÍM CYKLU VODY Krátkodobé cíle a priority výzkumu • vypracování podrobné metodiky pro výběr (příp. vybudování) a udržování zdrojů pro nouzové zásobování vodou na území ČR a praktické ověření této metodiky na zvoleném modelovém území.

PO 7: METODY HODNOCENÍ A ŘÍZENÍ RIZIK VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ (vč. starých ekologických zátěží) Krátkodobé cíle a priority výzkumu • navrhnout t metodologii rizika, která umožní na základě obecného modelu hodnocení rizika jednoznačnou klasifikaci dílčích (specifických) modelů rizika a identifikaci

87/119



jednotlivých úloh hodnocení rizika. Ke každému modelu je jednoznačná přiřaditelnost těchto úloh, tedy i metod a nástrojů k jejich řešení. Náměty na aktivity TP UVZ 1. Staré ekologické zátěže /SEZ/, resp. kontaminovaná místa /KM/ • Hledat řešení pro lokality, které jsou stávajícími mechanismy neřešitelné. • Vypracování dalších metodických pokynů pro oblast KM, event. zajištění aktualizace met. pokynů již existujících. • Propojení SEKM/NIKM s geoportálem, event. s IS ČHMÚ (např. pro posuzování stavů při povodních). • Právní analýza využití vybraných existujících i připravovaných EU směrnic pro oblast řešení SEZ/KM v ČR. 2. Ekologická újma • Studie zaměřená na postupy, navržené v připravovaném nařízení vlády k finančnímu zajištění ve vztahu k ekologické. újmě, příklady a jejich rozbory. • Srovnání využití různých mechanismů pro toto finanční zajištění (pojištění, bankovní záruka atp.), výhody a nevýhody, doporučení použití jednotlivých nástrojů dle konkrétních příkladů.

PO 8: KLIMATICKÁ ZMĚNA A STRATEGIE ADAPTACE16 Krátkodobé cíle a priority výzkumu – otázky pro aktivity TP UVZ Adaptační opatření - soubor možných přizpůsobení nejvíce zranitelných složek přírodního nebo antropogenního systému stávající i budoucí změně klimatu a jejím důsledkům: zvýšení bezpečnosti vodních děl proti přelití, na změnu ovladatelného retenčního prostoru. • zvýšení efektivnosti řízení vodních děl v nestacionárních podmínkách a rozhodování za rizikových a neurčitých situací. • integrované využívání vodních zdrojů a další ve vodním hospodářství. • změna pěstovaných druhů zemědělských plodin a hospodářských zvířat (introdukce, šlechtění). • používání nových agrotechnických postupů za účelem snížení ztrát půdní vláhy, zajištění reprodukce půdní úrodnosti, zvýšení stability půd z hlediska jejich erozního ohrožení, zlepšení a rozšíření využití závlah pro produkci speciálních plodin. Je nutné rozvíjet komplexní strategii pro udržitelné vodní zdroje. •

PO 9: VZDĚLÁVÁNÍ, PORADENSTVÍ A OSVĚTA VEŘEJNOSTI Úkoly pro TP UVZ • •

metodické využití tzv. EQF systému (European Qualification Framework), na jehoţ základě jsou definovány jednotlivé znalosti, dovednosti a kompetence. zavádění partnerství mezi SŠ, VOŠ – VŠ – VaV – státní správa – podniky.

XXX

88/119



Příloha 5. Incidenční matice program. Okruhů Strategické výzkumné agendy TP UVZ (PO) a evropské TP – WssTP (TF) COOPERATION POTENTIAL TASK FORCES

TF1

TF2

TF3

TF4

TF5

TF6

PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 PO7 PO8 PO9 HIGH MEDIUM LOW TASK FORCES TF1 CLIMATE CHANGE TF2 MANAGEMENT AQUIFER RECHARGE TF3 SENSORS & MONITORING TF4 MEMBRANE TECHNOLOGIES FOR WATER APPLICATIONS TF5 WATER & ENERGY TF6 WATER REUSE

PROBLEM SETS PO1 Soil-water system in the landscape PO2 Hydric function of the forest ecosystem PO3 Groundwater management and modeling in integrated water management PO4 Revitalization of water courses PO5 Support of innovative technologies for drinking water supply PO6 Hydrological extreme events and extreme events in the water consumption cycle PO7 Risk management control methods in water management PO8 Climate change adaptations strategies PO9 Public training and awareness

89/119



COOPERATION POTENTIAL GLOBAL DRIVERS & MAJOR CHALLENGES GD1

GD2

GD3

GD4

CH1

CH2

CH3

CH4

CH5

PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 PO7 PO8 PO9 HIGH MEDIUM LOW

GLOBAL DRIVERS GD1 DEMOGRAPHIC GROWTH AND URBANIZATION GD2 GLOBALIZATION AND WEALTH GROWTH GD3 SPATIAL AND TEMPORAL PRESSURE (COASTAL ZONE) GD4 CLIMATE CHANGE MAJOR CHALLENGES CH1 INCREASING WATER STRESS CH2 REDUCING EFFECT OF EXTREME EVENTS CH3 MANAGING AGING OF INFRASTRUCTURE CH4 FACILITATING TECHNOLOGY TRANSFER CH5 ENABLING FRAMEWORK PROBLEM SETS PO1 Soil-water system in the landscape PO2 Hydric function of the forest ecosystem PO3 Groundwater management and modeling in integrated water management PO4 Revitalization of water courses PO5 Support of innovative technologies for drinking water supply PO6 Hydrological extreme events and extreme events in the water consumption cycle

90/119



PO7 Risk management control methods in water management PO8 Climate change adaptations strategies PO9 Public training and awareness

COOPERATION POTENTIAL PILOT PROGRAMMES AND KEY PRIORITIES PP1

PP2

PP3

PP4

PP5

PP6

HK1

HK2 HK3

HK4

HK5

PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 PO7 PO8 PO9 HIGH MEDIUM LOW PILOT PROGRAMMES PP1 SUSTAINABLE WATER MANAGEMENT FOR INDUSTRY PP2 SUSTAINABLE WATER MANAGEMENT FOR AGRICULTURE PP3 SUSTAINABLE WATER MANAGEMNET IN AND AROUND URBAN AREAS PP4 MITIGATION OF WATER STRESS IN COASTAL ZONES PP5 REHABILITATION OF DEGRADED WATER ZONES (SURFACE AND GROUNDWATER) PP6 ADAPTATION FOR HYDROCLIMATIC EXTREMES (DROUGHTS AND FLOODS) HIGHLIGHTS AND KEY PRIORITIES HK1 LOW CARBON TECHNOLOGIES AND CONCEPTS TO PRODUCE WATER HK2 TREAT WASTEWATER AND PROCESS WATER HK3 BALANCE WATER SUPPLY AND DEMAND WHILE PROTECTING ACUATIC ECOSYSTEM HK4 REDUCE ENVIRONMENTAL IMPACT ON WATER RESOURCES HK5 LIFE CYCLE APPROACH.PROCESSES &ENVIRONMENTAL APPROACH TO LOWER ENVI IMPACT

91/119



PROBLEM SETS PO1 Soil-water system in the landscape PO2 Hydric function of the forest ecosystem PO3 Groundwater management and modeling in integrated water management PO4 Revitalization of water courses PO5 Support of innovative technologies for drinking water supply PO6 Hydrological extreme events and extreme events in the water consumption cycle PO7 Risk management control methods in water management PO8 Climate change adaptations strategies PO9 Public training and awareness

92/119



Příloha 6 Návrh problémových okruhů IAP a porovnání s prioritami WssTP NÁVRH PROBLEMOVÝCH OKRUHŮ IAP A POROVNÁNÍ S PRIORITAMI WSSTP

AKCE

VÝSTUP

ČR

WSSTP

Změna klimatu,dopad na vydatnost a kvalitu vodních zdrojů,klasifikaci území,zemědělství,průmysl,kvalitu života

PP2>PP3>PP1 HK4 ,TF1 GD4 CH1

Adaptace na nazm2nu změnuklimatu klimatu a dostupnosti vodních zdrojů v zemědělství,lesnictví,vodním hospodářství ,extrémní jevy Horizon 2020

PP6 GD4 CH1,CH2

Ochrana a obnova vodních zdrojů před aktuálními a kumulovanými důsledky lidské činnosti Změny v krajině,řízená rajině,uměláfiltrace infiltrace

PP5 HK4,HK5 HK3 ,TF2 CH2

Energeticky úsporné technologie pro úpravu,čištění ,čištěníaarecyklaci recyklaci ecyklacivod vod vod od transfer technologií,nutná obnova infrastruktury

HK1 HK2 CH3,CH4 TF 2,TF4, TF5,TF6

Monitorování vodních zdrojů, statistické zpracování dat a matematické modelování jako prostředek k vyšší kvalitě a ekonomice vodních zdrojů

TF3

Holistický přístup k výchově odborníků, ve vodním hospodářství a ŽP vzdělávání,osvěta

Studijní plán, skripta

93/119

Projekt ÚnL. ÚJEP,VŠB

CH5

TIMING



HIGHLIGHTS AND KEY PRIORITIES HK1 LOW CARBON TECHNOLOGIES AND CONCEPTS TO PRODUCE WATER HK2 TREAT WASTEWATER AND PROCESS WATER HK3 BALANCE WATER SUPPLY AND DEMAND WHILE PROTECTING ACUATIC ECOSYSTEM HK4 REDUCE ENVIRONMENTAL IMPACT ON WATER RESOURCES HK5 LIFE CYCLE APPROACH.PROCESSES &ENVIRONMENTAL APPROACH TO LOWER ENVI IMPACT PILOT PROGRAMMES PP1 SUSTAINABLE WATER MANAGEMENT FOR INDUSTRY PP2 SUSTAINABLE WATER MANAGEMENT FOR AGRICULTURE PP3 SUSTAINABLE WATER MANAGEMNET IN AND AROUND URBAN AREAS PP4 MITIGATION OF WATER STRESS IN COASTAL ZONES PP5 REHABILITATION OF DEGRADED WATER ZONES (SURFACE AND GROUNDWATER) PP6 ADAPTATION FOR HYDROCLIMATIC EXTREMES (DROUGHTS AND FLOODS) GLOBAL DRIVERS GD1 DEMOGRAPHIC GROWTH AND URBANIZATION GD2 GLOBALIZATION AND WEALTH GROWTH GD3 SPATIAL AND TEMPORAL PRESSURE (COASTAL ZONE) GD4 CLIMATE CHANGE MAJOR CHALLENGES CH1 INCREASING WATER STRESS CH2 REDUCING EFFECT OF EXTREME EVENTS CH3 MANAGING AGING OF INFRASTRUCTURE CH4 FACILITATING TECHNOLOGY TRANSFER CH5 ENABLING FRAMEWORK TASK FORCES TF1 CLIMATE CHANGE TF2 MANAGEMENT AQUIFER RECHARGE TF3 SENSORS & MONITORING TF4 MEMBRANE TECHNOLOGIES FOR WATER APPLICATIONS TF5 WATER & ENERGY TF6 WATER REUSE

94/119



Příloha 7. Aktivity EU a WssTP se vztahem k problematice „Vláhové poměry krajin“, možnosti účasti našich pracovišť The latest activities of EU and WssTP as related to the issues of conference,potential involvement of our workplaces Dr. Jan Čermák Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje – Asociace pro vodu v krajině ČR Abstract During the sequence of the last three presidencies of EU „The European Water Policy“ has been declared as common priority.Under Hungarian presidency by the first term of 2011 a draft of the „ Blueprint to Safeguard Europe's Waters“ was elaborated.It approaches water both as the source of life and as the source of danger for life on the Earth.The document if officially approved by relevant EU authorities illustrates the European approach to the most important and critically threatened resources.It also outlines a future strategy aimed at the integrated solution of extreme situations occurring in water supply. The strategy would also reflect the necessity of more efficient and intense cooperation of EU27 and non-member states.The review of Water Framework Directive is foreseen.The 2020 Flag initiatives for 2020 „Resources Efficient Europe“,“European Innovation Partnership“ found outcomes also in water sector.The factors like the integration of the players from different sectors into new projects,broader participation of private companies require new flexible structures.The improved information and efficient communication amongst stakeholders,including researchers is a must.Technology platforms appear to be efficient.WssTP had reacted in advance to new challenges,drivers and priorities in water sector.Brief review of relevant information and activities is presented in order to facilitate broader involvement of conference participants. Keywords WssTP,TP SWR CZ,ACQUEAU,Horizon 2020,EIP Úvod Voda, půda, klima – tři součásti, které rozhodujícím způsobem určují kvalitu života na Zemi i postindustriální společnosti.Pokud v minulosti byly kritické pro udržení života především v mimoevropských zemích,důsledkem civilizačního vývoje a lidské činnosti přinášejí změny jejich stavu výzvy a hrozby,které nelze nadále přecházet i pro Evropu ,ve specifické formě i pro středoevropské země včetně České republiky.V tomto smyslu je třeba vnímat i odborná sdělení,která budou přednesena na této konferenci.Vědecký potenciál, tradice a vysoká odborná úroveň našich výzkumných a akademických pracovišť se mohou uplatnit v budoucnu stále více v celoevropském kontextu.V tomto ohledu je nutné překonat přetrvávající bariery mezi výzkumnou a inovační oblastí, soukromým a státním sektorem, fragmentaci výzkumu, alokovat lépe finanční zdroje,zefektivnit mezinárodní kooperaci, ve všech členských zemích EU, jak opakovaně vyzývají představitelé EU při nejrůznějších ,příležitostech. Za základní předpoklad dalšího postupu považujeme za nutnost dostatečnou informovanost odborné veřejnosti o činnosti těch orgánů Evropské komise, které mají přímý vztah k problematice vody, půdy, klimatu, výzkumu. Proto v dalším textu uvádím velmi stručný přehled těchto orgánů a internetového přístupu k příslušným informačním zdrojům. Současně je dále uvedena základní informace o nejnovějších aktivitách EU spojených s vyhlášením strategických priorit do roku 2020 v oblasti vodních zdrojů ,souvisejících strategických projektech výzkumu a inovací, Evropské technologické platformě pro vodní zdroje (WssTP) jako možnosti aplikace celostního přístupu k problematice vodních zdrojů,půdy,klimatu.

95/119



Orgány Evropské Komise ,možnosti přístupu na relevantní informační zdroje Internetový tematický registr EK http://ec.europa.eu/atoz_en.htm Generální ředitelství pro výzkum a inovace,DG Research and Innovation http://ec.europa.eu/research/index.cfm?lg=cs&pg=dg Generální ředitelství klima,DG Clima http://ec.europa.eu/dgs/clima/mission/index_en.htm Generální ředitelství životní prostředí,DG Environment http://ec.europa.eu/dgs/environment/index_en.htm Hlavní aktivity související s problematikou komplexu voda-půda-klima jsou rozvíjeny ve spolupráci DG Research and Innovation a DG Environment. Na portálu DG Environment je možno nalézt základní i aktuální informace členěné do tematických celků a dále dílčích témat: Půda http://ec.europa.eu/environment/soil/index_en.htm http://ec.europa.eu/environment/soil/three_en.htm Voda souhrnně http://ec.europa.eu/environment/water/index.html Aplikace rámcové směrnice EU o vodách(WFD) http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/index_en.html Podzemní voda http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/groundwater.html Nedostatek vody a sucho http://ec.europa.eu/environment/water/quantity/about.htm http://ec.europa.eu/environment/water/quantity/building_blocks.htm Adaptace na změny klimatu http://ec.europa.eu/environment/water/adaptation/index_en.htm Rizika záplav http://ec.europa.eu/environment/water/flood_risk/index.htm Nejnovější aktivity EU orientované na vodní zdroje jsou rozvíjeny v úzké spolupráci DG Research a DG Environment a protože představují příležitost pro zapojení českých pracovišť, potvrzenou i pozváním k účasti na jejich podrobné přípravě v průběhu roku 2012, jsou dále pojednána podrobněji:

A Blueprint to Safeguard Europe's Waters http://ec.europa.eu/environment/water/blueprint/fitness_en.htm

Od přijetí WFD v roce 2000 je to skoková změna a aplikace integrovaného (celostního) přístupu ve vodohospodářské politice na základě koncepce managementu povodí. Cílem je dosažení dobrého stavu všech vod v EU koncem roku 2015. Jak ale ukázal dokument Evropské Agentury pro ŽP (EEA), který byl předložen pod názvem Zpráva o stavu ŽP po roce 2010, nejsou cíle vodohospodářské politiky zdaleka naplněny důsledkem starých i nově se objevujících výzev. Dokument „Blueprint“ má být politickou odezvou na tyto výzvy. Bude zaměřen na zajištění vody v dobré jakosti a dostatečném objemu pro všechny oprávněné potřeby. Jeho horizontem je rok 2020 proto má úzkou vazbu na STRATEGII EU 2020, zejména plánovaný harmonogram Resource Efficiency Roadmap. Na tomto harmonogramu bude určovat milníky pro vodní zdroje. Nicméně analýza spojená s přípravou harmonogramu postihne delší časové období až do roku 2050. Dokument zformuluje doporučení pro vodohospodářskou politiku na základě čtyř nyní probíhajících vyhodnocení: - Posouzení vodohospodářských plánů povodí,které poskytnou členské státy v souladu s rámcovou směrnicí o vodě (WFD). - Přehled opatření,které EU podnikla proti nedostatku vody a suchu. - Posouzení zranitelnosti vodních zdrojů důsledkem změn klimatu a lidskými zásahy. - Ověření kondice ,které se zaměří na vodohospodářskou politiku EU v rámci přístupu k lepší regulaci využívání zdrojů .

96/119



Výstup z z těchto 4 posouzení spolu s velkým počtem studií, které provedly DG Životní prostředí,DG Výzkum a inovace,Společné výzkumné středisko,EEA a další,zajistí znalostní základ pro volbu politiky,která může dosáhnout lepší implementaci, integraci a ucelení EU vodohospodářské politiky. Volba alternativ bude podrobena pečlivému posouzení jejich dopadů, především dopadů na ŽP a sociálně ekonomických dopadů. Předjímají se akce v 7 specifických oblastech: - Hospodaření s půdou a možnostI nalézt účinná opatření a politické nástroje pro jejich urychlenou implementaci v rámci EU. Jedná se zejména o opatření v „zelené infrastruktuře“ se vztahem k hospodaření s vodou jako jsou znovuzalesnění,obnova naplaveninových lokalit,udržitelné městské kanalizační systémy. Kromě integrace takových opatření do společné zemědělské a kohesní politiky bude Evropská komise budovat metodický rámec pro širší aplikaci poplatků za ekoslužby.Ten představuje klíčový nástroj ke zmírnění dopadu selhání trhu .Jeho aplikace může vytvořit důležitou ekonomickou motivaci pro ochranu vodních zdrojů a biodiverzity. - Konzistentní přístup k internacionalizaci nákladů za užívání vody a její znečišťování. Jeho účelem bude podpořit návratnost nákladů vynaložených na ŽP aplikací portfolia ekonomických nástrojů a doplněním regulačních opatření.Bude nutné určit kriteria pro cenovou politiku, dańovou politiku, odstranění škodlivých dotací, veřejné zakázky a ustavit schemata pro alokaci vody (včetně obchodovatelných povolení) v oblastech chudých na vodu. - Účinnost využití vody. V současnosti není znám deficit mezi poptávkou a dostupností vody v Evropě v roce 2020 nebo 2050. V tomto ohledu bilance vody a ekosystému vypracovaná společně s EEA bude kvantifikovat odtok a přítok vody v povodích. Tato základní informace dnes většinou chybí pro optimalizaci využití vody na úrovni povodí a posouzení alternativ,zejména pokud jde o materiální a virtuální toky vody mezi povodími. Na tomto základě vyplynou první indikace pro cíle stanovené v účinnosti využití vody na úrovni EU s přihlédnutím k různosti situace napříč ekonomickými sektory a geografickými oblastmi. Neopominuto bude i zlepšení účinnosti využití vody ve stavbách i distribučních sítích. - Identifikace hlavních finančních,technologických,organizačních a společenských barier pro inovace v oblasti hospodaření s vodními zdroji a cesty k jejich překonání.

- Posouzení cest ke zlepšení správy včetně administrativního uspořádání a možnosti ke snížení administrativní zátěže. Dále schopnost reagovat a čelit novým výzvám, jako je adaptace na změnu klimatu Možnosti pro zlepšení kvality znalostní základny nutné pro tvorbu vodohospodářské politiky EU.Ta by mohla zahrnovat zdokonalení statistické informace o tlacích,které vyvíjí ekonomická aktivita na vodní zdroje.vyšší využití satelitů a pozorování pomocí GMES k monitorování stavu a tlaků , rozšíření informačního systému o vodních zdrojích (WISE) o politicky relevantní indikátory,vypracování harmonogramu pro výzkum vodních zdrojů v příštím rámcovém programu - Konečně Blueprint zohlední globální aspekty vodohospodářské politiky a posílí závazky EU pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí (MDG) v přístupu k pitné vodě a odpadním vodám na základě relevantních závěrů konference RIO+20 Vlajková iniciativa EU 2020 –Unie inovací navrhla koncepci Evropských inovačních partnerství.DG Životní prostředí spolu s DG Výzkum a inovace připravuje návrh projektu (jako vhodného nástroje pro realizaci záměrů Blueprintu.), jímž je

Evropské inovační partnerství pro vodu (EIP Water) http://ec.europa.eu/environment/water/innovationpartnership/index_en.htm Strategickým záměrem EIP je prosadit Evropu jako světového leadera v oblasti technologií vody a zásobování vodou podporou inovací,tvorbě nových tržních příležitostí a přispěním k zajištění udržitelného a efektivního využívání vody. Současně bude inovace prostředkem tvorby odpovídající evropské vodohospodářské politiky na úrovni rozvoje oboru. Cíle jsou: - Nalézt inovační řešení k mnoha výzvám,kterými Evropa (a svět) v oblasti kvality a kvantity vody čelí.Tyto výzvy jsou hnací silou interakcí mezi politikou a inovacemi.

97/119



- Urychlením inovací vytvořit globální vůdčí pozici pro evropské technologie vody a servisní služby v souladu se záměry strategie EVROPA 2020. - Mobilizací všech relevantních hráčů EU na národní a regionální úrovni odstranit všechny regulační a tržní bariéry,podpořit integraci různých politických a finančních nástrojů a zvýšit poptávku po inovacích napříč všemi sektory a odběrateli vody. Srdcem EIP budou inovační centra. Ta budou organizována do tří pracovních balíčků, aby byl zajištěn strukturovaný přístup: - Management vod v městských aglomeracích - Management vod ve venkovských oblastech - Management průmyslových vod Předmětem zájmu budou také horizontální témata jako vztah mezi vodou a energií. Na začátek je odhad vzniku až 30 inovačních míst. Inovační místa mají být garantem praktické realizace multidisciplinárního přístupu, který umožní řešitelům zohlednit technologické, finanční, organizační a manažerské perspektivy (partnerství a symbióza) a praktické ověření řešení. Výstupy a zkušenosti získané inovačními místy pomohou navrhnout opatření pro vyvolání poptávky, která může nastartovat inovaci ve vodním hospodářství, identifikovat a pojmenovat technologické, ekonomické a regulativní bariéry. K zajištění optimální výměny zkušeností mezi inovačními místy a podpoře vzájemné stimulace mezi nimi,budou ustaveny sítě. Pro každý z pracovních balíčků bude síť sestávat ze všech hráčů zúčastněných v různých inovačních místech. Každá síť bude mít funkci koordinace a výměny zkušeností mezi inovačními místy pro daný balíček a vypracuje pracovní plán. Koordinace mezi sítěmi také zajistí, že přístup založený na managementu povodí,který je logickým základem vodohospodářské politiky v Evropě bude při formulaci řešení respektován i nadále. Příprava pracovní verze dokumentu probíhá za řady konzultací zainteresovaných účastníků,jejichž cílem bylo zajistit zpětnou vazbu od účastníků do centra v EK i vzájemné pochopení zájmů a potřeb všech zúčastněných. Na základě konzultačního procesu bude postoupena zpráva EIP v první polovině roku 2012.Bude li tato zpráva schválena EP,EIP Water by mělo začít fungovat počátkem roku 2013. Důležitou roli zastává Water supply and sanitation Technology Platform http://www.wsstp.eu/site/online/home založená z iniciativy EK k rozvíjení koordinace a spolupráce ve výzkumu a vývoji v oblasti vod. Její úspěšná činnost v mezinárodní spolupráci při efektivním využívání vodních zdrojů trvá již od roku 2004. Její strategické dokumenty - Strategická výzkumná agenda (SRA 2010) odpovídají na řadu stávajících i budoucích výzev spojených s vodními zdroji. Od roku 2011 je řádným členem WssTP také Asociace pro vodu v krajině ČR. .Díky tomu jsme také mohli již být aktivně účastni některých odborných akcích, které již v rámci uvedených iniciativ proběhly.

98/119



Příloha 8. Konference Water Innovation Europe 2012 Společná akce WssTP,ACQUEAU, proběhla v Bruselu 15/16 května 2012. iWater Innovation Europe Je inovační partnerství mezi WssTP a ACQUAU, klastrem EURAKY pro vodu. Jeho cílem je posunout kupředu ústřední iniciativu Evropského sektoru vod - inovativní kooperaci pro udržitelné a konkurenceschopné výsledky prostřednictvím aktivní diskuse a debaty. Konference proběhla jako společná akce ACQUEAU, WssTP, finále projektu IWA k udělení cen za inovace pro Evropu a Západní Asii za silné a aktivní účasti členů, podporujících organizací a dalších organizací evropského sektoru vod. Tento sektor a jeho tah směrem i inovativnímu rozvoji čelí výzvám, které se šíří různými sektory, uživateli a přístupy jako veřejná správa, informační a počítačové technologie (ICT), management vod, spoje, zemědělství, energetika, soukromé firmy zabezpečující služby v sektoru vod a dalšími sektory. Pro ně poskytla konference mnoho příležitostí zapojit se do diskuse a zlepšit spolupráci a koordinaci. Stala se tak forem pro velký počet účastníků z organizací různého druhu a průmyslu a přispěla k pokračujícímu úsilí směrem k více inovativnímu a konkurenceschopnému evropskému sektoru vod. •

WssTP, vize

V roce 2030 bude sektor vod v Evropě globálním lídrem v zabezpečení udržitelných služeb v sektoru vod • WssTP byla vytvořena pro stimulaci kooperativní, inovační, vizionářské a integrované strategie Výzkum Vývoj Technologie & Inovace pro evropský sektor vod. • Formovat budoucí priority pro výzkum a inovace. • • •

Poskytnout sdílenou vizi pro inovace ve vodním sektoru. Podpořit problém vod v agendě politiků. Odpovědět na velké společenské výzvy dneška a zítřka.

•

Voda, klíčový sektor v Evropě Značné investice: > 3.5 mil. km vodovodní sítě > 2.5 mil. km stokové sítě Vodní infrastruktura 33 mld. eur investic ročně EU V&V: veřejné zdroje~200 mil. eur ročně

•

EU V&V: soukromé zdroje> 130 mil. eur ročně M

•

136.000 zaměstnanců, 9.000 SMEs

• •

•

99/119



• OECD Perspektiva vod 4 hlavní problémy •Kvantitativní problémy –Poptávka po vodě; –Vodní stress; –Úbytek podzemních vod. •Kvalitativní problémy –Nečištěné odpadní vody (země mimo OECD); –Odpad nutrientů ze zemědělství –Mikropolutanty. •Zásobování vodou a sanitace •Krizové situace spojené s vodou Do roku 2050 vzroste poptávka o 55% K tomu přistupuje změna klimatu •Jeden z mnoha stresových faktorů •Dva hlavní důsledky –Nejistoty a rizika –Extremní výkyvy počasí •Potřeba přizpůsobit management vod –Adaptace záleží na kontextu (horká místa) –Určení správné doby zásahu –Pružné systémy, které mohou čelit nejistotě • Politické odezvy • Hospodárnost s vodou –Cenová politika • Alokace vody –Pružné mechanismy (trading?) • Agresivnější politika pro další snížení vypouštění nutrientů •Politika soudržnosti –Voda,potrava,energie,územní plánování,atd –Technologie: nedirektivní politika • Předvídat a plánovat –V odpovídajícím měřítku – Podporovat pružná řešení • Hlavní role inovací • Ušetřit náklady a umožnit přístup k financím •Zbrzdit spotřebu vody •Zlepšit kvalitu vody • Lépe využít alternativní zdroje vody 100/119



• Kombinace s netechnickou inovací •Sounáležitost s komunitou

• KWR ( Watercycle Research Institute NL) •

Reagovat na ohromné společenské výzvy odpovědným a inovativním sektorem vodních zdrojů

- „Imperativ životního prostředí“, který vyžaduje systémový přístup, schopnost pracovat s nejistotami a komplikacemi a schopnost integrovat,kombinovat přejímat znalosti od mnoha různých hráčů a oborových znalostí. -„Znalostní ekonomika“, ve které znalosti a inovace jsou nahlíženy stále více jako ústřední pro ekonomický růst a konkurenceschopnost. -„Angažovaná veřejnost“, tou se rozumí růst úrovně vzdělanosti populace obecně,oslabování autority vědy a rostoucí respekt k hodnotě laické a vrozené znalosti -Nové vodní zdroje ze vzduchu, moře a odpadních vod. -Řízení vědy,které podporuje podnikání. Poučení -Voda je stále“malým“ objektem výzkumu. Je nutné spojit síly pro dosažení dopadu na společnost - Inovace je cyklická a dochází k ní paralelně; odtud ko-inovace a ko-výroba jsou klíčové pojmy - Návrhy společenských hodnot jsou důležitou hnací silou trhu Změny -Nezbytně spojit vědeckou excelenci s akceschopností a obchodním dopadem -Je nutné přistupovat týmově a sdíleně. - Udržitelná produkce zdravé a chutné pitné vody. -Ekonomická a bezpečná likvidace odpadní vody. -Opakované využití surovin a energie. -Aplikace online sensorů. -Environmentální udržitelnost a správa.

•

Znalostní ekonomika-jaké je povědomí o výzkumu v členských státech? 101/119


• •


Vědecká produkce na frontě vodních zdrojů (% světové produkce v 2008) Vnímání problémů s kvalitou vody v Evropě (% dotazovaných)

102/119



• Joint Programming Initiative (JPI2010) 103/119



•

Vodní výzvy pro měnící se svět od multidisciplinárního sektorového přístupu v FP 7 k průřezovému a multidisciplinárnímu v HORIZON 2020

•

PŘÍLEŽITOSTI FP7 ->zaměření na recyklaci vody a snížení její spotřeby ve všech průmyslových výrobách–potravinářský, papírenský chemický a textilní průmysl

HORIZON 2020 ->Expanze regionálního přístupu zaměřená na kooperaci výměnu mezi průmyslem , zemědělstvím a městy směrem k integrovanému udržitelnému systému využití

Partneři a pozorovatelé JPI Voda

104/119



Jak posuzují různé skupiny v JPI Voda podporu výzkumu znalostem potřebným pro temata JPI? P&O-Partneři a pozorovatelé STB- Vědecko-technický výbor SAG-Poradní skupina členů

105/119



I Indikátory výzkumu vod v EU 27 (publikace ve WoS)

Indikátory inovační aktivity v EU 27(počet patentů)

Závěry -Společná programovací aktivita s cílem zvýšení efektu financování a podpory inovací - Definování potřebných inovačních a strategických agend - Water JPI: Vysoká participace členských a přidružených zemí EC DG REGIO Podpora inovací v managementu vod EU politikou soudržnosti

106/119



107/119



Dopady investic z fondů soudržnosti na sektor vod Impacts of investments • Impressive results over 2000-2006 via Cohesion Policy: Innovation in water management in the Commission’s proposal for Cohesion Policy 2014-2020 Cohesion Policy 2014-2020 • Alignment with ‘Europe 2020’ strategy & its focus on smart, sustainable and inclusive growth • Increased thematic focus & performance orientation • ‘Innovation’ & ‘climate change / energy / environment’ to get stronger support Thematic objectives of 2014-2020 CP 11 thematic objectives - 3 on Sustainable Growth: – Supporting the shift towards a low-carbon economy in all sectors – Promoting climate change adaptation, risk prevention and management – Protecting the environment and promoting resource efficiency Investment priorities • Promoting climate change adaptation, risk prevention and management: • supporting dedicated investment for adaptation to climate change; • promoting investment to address specific risks, ensuring disaster resilience and developing disaster management systems; • Protecting the environment and promoting resource efficiency: • Meet the environmental ‘acquis’ in waste & water • protecting biodiversity, soil protection and promoting ecosystem services including NATURA 2000 and green infrastructures Sektor vody

108/119



V příštím programu soudržnosti předchozí splnění podmínek: Existence: • Cenové politiky pro vodu • Přiměřený příspěvek různých spotřebitelů vody na úhradu nákladů • Přijetí plánů pro management povodí tam, kde bude docházet k investicím z fondu soudržnosti Politika soudržnosti pro období 2014-2020 Inteligentní specializované strategie (SSS)

109/119



Proč inteligentní specializace?

110/119



Inovační strategie pro inteligentní specializaci

111/119



Klíčové kroky pro rozvoj regionální inovační Inteligentní specializované strategie (SSS nebo 3S), 50 registrovaných regionů (Jižní Morava v ČR)

Průvodce

112/119



Průvodce strategií 3S

Inovace pro udržitelný rozvoj • Inteligentní &udržitelný jsou rub a líc jedné mince •

Zahrnout ŽP, energii, změnu klimatu do inovací a inovační strategie

•

Výzkum&Inovace nutné pro -obnovitelnou a hospodárnou energii -vodu a její hospodárné využití -recyklační ekonomiku -adaptaci na klimatickou změnu -ochranu přírody/biodiverzitu

113/119



Investice do ekoinovací podporuje konkurenceschopnost Vztah mezi EI –eko-inovačním indexem a Konkurenceschopností v EU Globální konkurenceschopnost vs. produktivita zdrojů HDP/CELKOVÉ VÝROBNÍ NÁKLADY Konkurenceschopnost je jasně a silně vztažena k efektivitě zdrojů. Nejvíce konkurenceschopné průmyslové výroby využívají nejefektivněji zdroje a naopak. 114/119



Horizontální zásahy - Kritická úloha dobré správy:rozvinout partnerství&sítě:začlenit občanskou společnost a sociálně-ekonomické partnery - Klíčový nástroj=veřejné investice (17% EU HDP): Podpora Zeleným Veřejným Tendrům (GPP) - EK nyní pracuje na kriteriích GPP pro infrastrukturu odpadních vod - EIA (SEA/EIA směrnice) - Voda nemá hranic:příhraniční/meziregionální kooperace&akce=klíč - Klíčová=znalost,know-how&kapacity - Investice do školení & budování kapacit - Sznergie s Evropským Sociálním Fondem

115/119



116/119



Případová studie:Retence vody v lesích PL

Závěry:Voda je důležitým ohniskem politiky soudržnosti na cestě k udržitelnému rozvoji,pozornost bude zaměřena více na inovace a efektivitu zdrojů,nutnost připravit programy a priority pro 2014-2020

117/119



Příloha 9. Závěry z 1. zasedání Řídící skupiny Evropského inovačního partnerství Voda - 4. září 2012 Závěry: 1. Řídící skupina definovala na svém prvním zasedání následující prioritní oblast a průřezová témata pro činnost EIP: 1) Propojení voda- energie. 2) Správa vod. 3) Financování inovací. 4) Účinné využití zdrojů pro zásobování vodou a čištění vod v městských aglomeracích. 5) Rovnováha spotřeby a dodávky. 6) Integrovaný management vod v mimoměstských oblastech a územní plánování. 7) Zásobování vodou a sanitační sítě v malých obcích. 8) Nejlepší cesty v managementu průmyslových vod. 2. Ustavila Pracovní skupinu složenou z relevantních skupin členů zabývajících se managementem vod a inovacemi. 3. Uložila Pracovní skupině, aby definovala zaměření a obsah prioritních oblastí na svém prvním zasedání na základě následujícího výběrových kriterií: • Pravděpodobnost největšího příspěvku cílům partnerství. • Široký inovační potenciál. • Komparativní výhoda pro evropský průmysl a tvorbu pracovních míst. • Atraktivita pro investory a podnikatele. • Pravděpodobnost prospěchu z partnerského přístupu. • Potenciál ovlivnit charakter uvědomělost i a spotřebu veřejnosti. 4. Požádala Pracovní skupinu, aby koncem listopadu 2012 předložila koncept Strategického Implementačního Plánu (SIP) EIP Voda,který by se zabýval následujícími problémy: • prioritní oblasti činnosti (definované v bodech 1 a 3.) • klíčová průřezová témata (nastíněná v bodech 1 a 3). • revize konceptu cílů uvedených pro EIP Voda ve sdělení EK. • vypracování řídící struktury EIP Voda. • návrh konkrétních aktivit EIP Voda. • návrh specifických hodnotících kriterií pro každou z prioritních oblastí činnosti. s 5. Navrhla setkat se 17.prosince 2012 k diskusi a přijetí SIP na základě návrhu Pracovní skupiny

118/119

Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN

Recommend Documents