Techniky směru dat (1)
Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Dotazník
Dotazování Opírá se o výpovědi respondentů Volební preference Veřejné mínění Spotřebitelské ankety
Rozhovor Dotazník Anketa Telefonické a elektronické dotazování
Dotazník (1) Soubor písemných otázek – mohou být složitější než u rozhovoru Metoda, kterou lze získat velké množství dat s relativně malým nákladem Nedochází k ovlivňování Respondent: Oslovován jako u rozhovoru Obsahuje instrukci Zdvořilé požádání o vyplnění Ujištění o zachování anonymity
Dotazník (2) Nevýhoda Horší návratnost Kontrola Méně spontaneity – nevypovídá nic o neverbálních projevech respondenta
Zásady tvorby dotazníků Jednoduché a srozumitelné Kvalitně provedená grafická a technická stránka
Dotazník (3) Podrobný návod k vyplňování Termín pro navrácení dotazníků Pokud jsou anonymní, neměly by obsahovat údaje, které by umožňovaly odhalení anonymity Nabízené možnosti výběru odpovědí by měly být vyčerpávající a pokrývat všechny možné možnosti Psychologické umístění otázek Otázky obecného rázu na začátku, stejně tak abstraktní umístěné před konkrétními
Nejdůležitější uprostřed (úvodní → filtrační → zahřívací → specifické → identifikační)
Dotazník (4) V počátku dotazníku tedy má být: Oslovení respondenta Účel výzkumu Představení se tazatele (jméno, tituly, škola, studium) Anonymita – většinou u jednorázových dotazníků (tam, kde se respondent nesleduje v čase) Pokud není zcela anonymní - např. že data jsou zpracována podle zákona o ochraně osobních údajů 101/2000 Sb.
Instrukce z vyplnění Poděkování a podpis
Dotazník (5) Dělení dotazníků: A) Standardizované Polostandardizované Nestandardizované
B) Anonymní – odpovědi jsou spolehlivější Faktická anonymita – není známo jméno respondenta Psychologická – vyloučení “choulostivých” otázek Sociologická – zaručuje neidentifikovatelnost respondenta v průběhu zpracování dat
Neanonymní
Dotazník (6) Možnosti distribuce dotazníků: Poštou – reálná návratnost 20% Přímé dotazování Kombinace různých způsobů doručení a navrácení dotazníků
Návratnost: Poměr počtu navrácených dotazníků ku počtu rozdaných dotazníků Malá návratnost dotazník
–
snižuje
znehodnocuje
Dotazník (7) Úlohu hraje délka a anonymita – čím delší, tím odrazuje respondenta od vyplnění Průvodní dopis rozesílaných dotazníků – zlepší návratnost Follow-up – po určitém počtu dnů (cca 14 dnech) se respondenti, kteří dotazník nevrátili, urgují
Tvorba otázek Používat jednoduchý a srozumitelný jazyk Méně užívat dlouhé otázky Dotaz musí být co nejvíce specifický Příliš obecná otázka dává bezvýznamnou odpověď
Nutno vyloučit nejednoznačná slova – slova s více významy Vyloučit nepříjemné otázky, narážky, předsudky …
Typy otázek (1) 1) Uzavřené a)Dichotomické (s alternativou) b)Polytomické výběrové c)Polytomické výčtové d)Polytomické stupnicové e)Stupnicové komparativní
2) Otevřené 3) Polouzavřené
Typy otázek (2) 4) Filtrační 5) Projekční 6) Kontrolní
1) Uzavřené otázky (1) Otázky, kde je k dispozici výčet odpovědí Předem formulované odpovědi Zjednodušení práce, ale také nebezpečí zkreslení
a) Dichotomické (s alternativou) může si vybrat pouze ze 2 odpovědí, které se vzájemně vylučují Např. Byl/a jste již někdy léčen/a v nemocnici? a) Ano b) ne
ano - ne
1) Uzavřené otázky (2) b) Polytomické výběrové Jedna možnost z předložených alternativ je správně Nutné, aby alternativy odpovědí byly vyčerpávající zvážit použití → označení jedné odpovědi vylučuje označení odpovědí jiných Např. Váš zdravotní stav hodnotíte jako: Výborný Dobrý Zhoršený Špatný Např. Z níže uvedených předmětů označte Váš nejoblíbenější. – špatná formulace – může mít více oblíbených předmětů.
1) Uzavřené otázky (3) c) Polytomické výčtové možnost výběru několika variant z předložených odpovědí, postup vyplnění dotazníku určuje instrukce buď na začátku dotazníku nebo u každé otázky Např. V seznamu předmětů zakroužkuj 3 nejoblíbenější.“ Θ neříká nic o pořadí oblíbenosti předmětů
1) Uzavřené otázky (4) d) Polytomické stupnicové respondent uvádí pořadí níže uvedených variant odpovědí – stupňování variant odpovědí Např. níže uvedených 10 předmětů seřaď dle obtížnosti.“
e) Stupnicové komparativní číselné vyjádření pomocí bodového systému respondent udělí své odpovědi hodnotu dle bodového systému
1) Uzavřené otázky (5) Např. Podle oblíbenosti předmětu přiřaďte body k jednotlivým předmětům – 5 nejoblíbenější, 0 nejméně oblíbený Matematika
0 1 2 3 4 5
Pediatrie
0 1 2 3 4 5
Interna
0 1 2 3 4 5
Ošetřovatelství
0 1 2 3 4 5
Český jazyk
0 1 2 3 4 5
2) Otevřené otázky Otázky z volností odpovědi Nutno ponechat v dotazníku dostatek místa Jsou obtížněji zpracovatelné než uzavřené Např: S kým nejčastěji hovoříte o svém zdravotním stavu? Co považujete za největší problém našeho školství v současnosti?
3) Polouzavřené otázky Druh smíšení otevřené a uzavřené otázky, kdy respondent, nevyhovuje-li mu nabízené odpovědi, použije možnost doplnit vlastní Nejčastěji se pod výčtem možností uvádí “jiné” Např. Kdo Vám aplikuje výživu do PEG? a) manžel/ka b) zdravotní sestra c) soused/ka d) Jiné (doplňte) ....................................................
4) Filtrační otázky Netýkají se celého vzorku “Pokud jste odpověděl/a ano, uveďte ......” Následující otázka se pak týká těch, kteří požadovaným způsobem odpověděli na filtrační otázku
Např. Jste kuřák? Pokud jste odpověděl/a ano, jaké značce cigaret dáváte přednost?
5) Projekční otázky Vychází se z poznatku projekce – lidé často vlastní jednání a názory projektují na ostatní Např. Jak smýšlejí všeobecné sestry ve Vaší nemocnici o jejich platovém ohodnocení? (než otázka Jste spokojen/a s platovým ohodnocením?)
Možnost použít nedokončené věty: Např. Vedle Marka si ve vlaku sedne dívka. Marek ...... (dle instrukce doplňte, co by udělal Marek
Využíváno zejména v sociální psychologii
6) Kontrolní otázky Jejich úkolem je upřesnit nepřesnosti, vyloučit lživé odpovědi (úmyslné zkreslení) Umísťují se do větší vzdálenosti od ověřované otázky Např. Používáte moderní obvazová materiál k léčbě dekubitů? Jaký z moderních obvazových materiálů používáte na septické, zapáchající rány?
Identifikační otázky Slouží k roztřídění dat Zjištění údajů o sociálním postavení Věk Pohlaví Vzdělání Rodinný stav Bydliště Zaměstnání
Pozor na porušení anonymity!
Chyby v konstrukci otázek (1) Někdy mohou být otázky postaveny tak, že respondent nemusí dané otázce rozumět a) Obsahová nesrozumitelnost Odpověď je všeobjímající, dotazovaný neví, na co se tazatel přesně ptá Např. Které infekční nemoci jste prodělal/a? Respondent neví, o jaké infekční nemoci se jedná. Chřipka je také infekční choroba a na tu se ho tazatel jistě netáže. Lidé nemusí také všechny druhy infekčních chorob znát
Chyby v konstrukci otázek (2) b) Jazyková nesrozumitelnost Tazatel používá jak, který nemusí respondent znát – cizí nebo odborná terminologie Např. Myslíte, že gerontologie přinese rozřešení otázek aktivního stáří? Respondent nemusí znát pojem gerontologie
Chyby v konstrukci otázek (3) c) Nejednoznačné otázky Např. Co se Vám v nemocnici nejvíce líbilo? Respondentu se mohlo líbit cokoliv – pak, sestra, strava … Např. Čístíte si zuby pravidelně? Nejasná otázka na kvantitativní údaj – slovo pravidelně může být 1x ročně, 2x denně. Tazatel měl na mysli frekvenci Např. Souhlasí rodiče s Vaším postojem k vlastnímu zdraví? Nesprávný dotaz – jeden rodič může souhlasit, druhý ne
Chyby v konstrukci otázek (4) d) Příliš strohá otázka Výsledkem jsou nejednoznačné odpovědi Např. Jaké jsou Vaše kulturní zájmy? Respondent může chápat kulturu v užším smyslu (umění) nebo v širším smyslu (celá oblast životního stylu)
e) Příliš dlouhá otázka – mnohomluvná Např. Domníváte se, že zdravotní péče byla v 80.letech lepší než v následujícím období nebo si myslíte, že v současné době je nejlepší? Lze těžko odpovědět bez opakování otázky nebo rozložení na podotázky
Chyby v konstrukci otázek (5) f) Sugestivní otázky Otázky, které svojí formulací napovídají “očekávanou” odpověď Formulace “líbí se Vám ...” vyvolá více kladných odpovědí Např. Kolikrát denně si čistíte zuby? Někdy je sugestivnost žádoucí jako pomocný prostředek
Chyby v konstrukci otázek (6) g) Otázky typu “proč” Odpovědi na tyto otázky jsou hodně všeobecné a málo užitečné, část úkolu přenáší výzkumník na laického respondenta Přípustné jsou jen tehdy, mají-li vysvětlit nějaký čin respondenta: Např. Proč nechcete navštěvovat bakalářské studium?
Nejsou přípustné tehdy, mají-li vysvětlit nějakou širší společenskou skutečnost: Např. Proč je ve Vaší nemocnici dobrá pracovní morálka?
Chyby v konstrukci otázek (7) h) Haló efekt Vzniká tehdy, když klademe řadu příbuzných otázek za sebou a první z nich jsou spojené s negativními odpověďmi nebo Θ citovým nábojem Tento citový náboj se snadno automaticky přenáší i na další otázky příbuzného tématu Zabráníme tomu rozmístěním mezi neutrální otázky nebo vztahující se k jinému tématu Předchozí otázka by neměla obsahovat informace, které by mohly ovlivnit odpověď na následující otázku
Chyby v konstrukci otázek (8) i) Neohleduplné otázky Otázky, které mají citový náboj a dostáváme na ně zpravidla špatné odpovědi Např. Jak často se opíjíte? Proto se doporučuje používat opisná vyjádření: „Pijete někdy alkoholické nápoje?” než „Opíjíte se?” „Jaké výchovné metody používáte při výchově svých dětí?“ než „Trestáte děti?”
Chyby v konstrukci otázek (9) j) Věcná náročnost Neklást otázky, které jsou náročné např. z hlediska paměti respondenta nebo z hlediska podrobné informovanosti Např. Uveďte průměrný měsíční příjem na osobu ve Vaší rodině? Např. Proč jste se rozhodla pro povolání všeobecné sestry? Na tuto otázku by měly odpovídat sestry, které pracují 3 a méně let, ne sestry mající např. 20 let praxi
Škály
Škály (1) Forma otázky, kdy respondent je žádán, aby řadil zkoumaný problém na určité kontinuum (postoje, názory …) Kontinuum je vyjádřeno: Verbálně Např. „Jak jste byl/a spokojena v nemocnici s přístupem sester k pacientům?” a) V nemocnici se mi velmi líbil přístup sester k nemocným b) V nemocnici se mi líbil přístup sester k nemocným c) Nevím, nemohu se vyjádřit) d) V nemocnici se mi nelíbil přístup sester k nemocným e) V nemocnici se mi velmi nelíbil přístup sester k nemocným
Škály (2) Číselně Např. „Jak jste byl/a spokojena v nemocnici s přístupem sester k pacientům?” 1 = velice se mi líbil 2 = dost se mi líbil 3 = líbil se mi 4 = nelíbil se mi 5 = dost se mi nelíbil 6 = velmi se mi nelíbil 7 = nemohu posoudit
Škály (3) Graficky Odpověď zaznamenává na dané úsečce. Často je dobré kombinovat jak číselné, tak i verbální a grafické vyjádření odpovědi Např. „Jak jste byl/a spokojena v nemocnici s přístupem sester k pacientům?” Velmi dobrý
Velmi špatný
1
2
3
4
5
Škály (4) Graficky Ve zdravotnictví se nejvíce užívají škály se známkováním jako ve škole – na 5 bodové škále se zakroužkuje možnost, která se nejblíže blíží názoru respondenta Např. Velmi spokojen/a
1 - 2 - 3 - 4 - 5
Velmi nespokojen/a
Škály (5) Graficky Velice oblíbené jsou škály s “ksichtíky”, které vyjadřují emoční rozpoložení klienta – zachycení nálady, psychického stavu, bolest ... Nehodí se ale k hodnocení spokojenosti – mohou ovlivnit pocity N a odradit ho od negativního hodnocení
Škály (6) Grafické škály
Ankety
Anketa Nejjednodušší výzkumná technika, velmi často používaná pro realizaci průzkumných prací Rozsah Ne více než 5-10 otázek Ve srovnání s dotazníkem používá zavřené otázky vyžadující rychlou odpověď
Není kontrolován výběr respondentů Menší návratnost – 1-3%, zvyšuje ji příslib odměny (slosování, osobní zainteresovanost – vyjádření ke stavbě radaru, dálnice ...)
Druhy anket (1) a) Poštovní Odeslány všem lidem v daném regionu Náklady jsou vysoké, při správné motivaci k jejich vyplnění, vysvětlení smyslu .... → vyšší návratnost
b) Předávané Předávají se osobně určitému souboru (diváci představení, lidé nakupující v obchodě …) nebo na frekventovaném místě (nádraží …) Návratnost je malá Tímto způsobem možno uskutečnit pouze sondy o existenci určitého sociálního jevu
Druhy anket (2) c) Novinové Otištěné v tisku a určeny pouze čtenářům tisku Návratnost v úrovni několika procent
d) Telefonické e) Rozhlasové f) Televizní … Výhody: Laciné a rychlé
Nevýhody: Samovýběr respondentů (odpovídají jen ti, které to zajímá)
Experiment
Experiment (1) Využívá se při kvantitativním výzkumu Definuje se jako metoda výzkumu, která záměrným vyvoláním určitých jevů, kontrolovaným pozorováním jejich účinků na jiné jevy a kritickým zhodnocením zjištěných výsledků umožní přiblížit se k podstatě jevů, objasnit jejich povahu, zákonitosti změn a vývoje
Experiment (2) Vychází z hypotézy (předpoklad pravdivosti určité teze), které mají být v průběhu pokusu ověřeny Sestavují se 2 skupiny: Experimentální – je vystavena vlivu faktorů, jejichž účinky zkoumáme Kontrolní – těmto faktorům není podrobená
Základní typy experimentu (1) a) Klasický experiment (= čistý, in vitro) Prováděný v laboratorních podmínkách Využívá jednu experimentální skupinu a jednu kontrolní (náhodně vybranou) Obě skupiny jsou pozorovány b) Klinický experiment Pracuje se srovnávacími skupinami (velká skupina N užívá lék, druhá velká skupina ne nebo placebo)
Základní typy experimentu (2) Klinická studie musí být do detailů připravená, podložená studijním protokolem (obsahuje cíle, celkové plánování a provedení studie) Podléhá schválení etickou komisí – po prostudování studijního protokolu a souhlasného vyjádření N posoudí, zda proti studii neexistuje morální nebo právní pochybení
Základní typy experimentu (3) c) Přirozený experiment (= in vivo) Navozuje uměle nějakou situaci, kterou odvozuje pouze spekulativně Obě složky jsou málo kontrolovatelné Tam, kde přenesení do laboratorních podmínek “umrtvuje” výzkumný proces
Ve zdravotnickém výzkumu : Práce na zvířatech Pokusy na tkáňových kulturách a vzorcích materiálu Lékařské pokusy na lidském organismu (zdravém nebo nemocném)
Klinický pokus (1) = rozumí se jím první aplikace nové metody, postupu nebo léčby na nemocném s cílem léčit ho Má podobu: Kazuistiky – nejstarší forma, podstatou ej pozorování a popis jednotlivých případů onemocnění – jednotlivých nemocných Klinické studie – poznání soustředěné více na patologické děje než na nemocného Klinického pokusu – aktivní zásah do organismu N s cílem získat údaje o funkci organismu
Klinický pokus (2) Kontrolovaného klinického pokusu – soubor dílčích pokusů prováděných na jedinci v rámci předem připravovaného pokusného plánu. Jeho součástí je sestavení pokusných a kontrolních skupin Prováděn za předem stanovených podmínek
Interklinické studie – pokus realizovaný v několika zdravotnických zařízeních Nároky na organizaci – musí garantovat udržení standardních podmínek na všech pracovištích
