Technika pro svoz komunálního odpadu Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Technika pro svoz komunálního odpadu Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Jiří Pospíšil, CSc.

Vypracovala: Bc. Iva Ošmerová

Brno 2013

Zadání

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Technika pro svoz komunálního odpadu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….

ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá problematikou využití techniky při svozu komunálního odpadu a měla by přinést ucelený pohled do dané problematiky. V literární části byla popsána jak příslušná legislativa s historickým a současným způsobem třídění a svozu odpadu, tak popis techniky pro tříděný svoz komunálního odpadu, v tomto případě za pomocí čárových kódů. Praktická část se zabývala vyhodnocováním získaných údajů z čárových kódů při svozu separovaného odpadu v obcích. Na základě těchto výsledků byla zjištěna míra třídění jednotlivých obcí. V diplomové práci bylo využito informací, hodnot a údajů převážně z rozhovorů, pozorování a praktických úkonů. Klíčová slova: odpad, komunální odpad, nakládání s odpady, čárový kód

ABSTRACT This thesis deals with the use of technology for collection of municipal waste and should provide a comprehensive look into the issue. The literary section was described as the relevant legislation with the historical and contemporary way sorting and waste colection and description of techniques for collection of municipal waste, in this case using bar codes. In the practical part, evaluated the data obtained from bar codes for collection of separated waste in municipalities. Based on these results was observed rate sorting of individual municipalities. In this thesis the use of information, values and data mainly from interview, observations and practical tasks.

Key words: waste, municipal waste, waste management, bar code

OBSAH 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 7

2

CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 8

3.

LITERÁRNÍ PŘEHLED .......................................................................................... 9 3.1 Legislativa odpadového hospodářství .................................................................. 9 3.1.1 Základní právní předpisy pro ČR..................................................................... 9 3.1.2 Základní pojmy k nakládání s komunálními odpady .................................... 12 Historie nakládání s odpady ................................................................................ 13

3.2

3.2.1 Hierarchie nakládání s odpady ....................................................................... 18 3.3 Evidence odpadů ................................................................................................ 18 3.4 Zařazování odpadů podle Katalogu odpadů....................................................... 19 3.5 Komunální odpad ............................................................................................... 20 3.5.1 Množství a skladba komunálního odpadu ..................................................... 20 3.5.2 Shromažďování, sběr a svoz komunálního odpadu ....................................... 22 3.5.3 Způsoby sběru odpadů ................................................................................... 25 3.5.3.1 Donáškový způsob .................................................................................. 25 3.5.3.2 Odvozový způsob ................................................................................... 27 3.5.4 Způsoby přepravy odpadu ............................................................................. 30 3.5.4.1 Potrubní svoz .......................................................................................... 30 3.5.4.2 Pravidelný svoz ....................................................................................... 31 3.5.4.3 Nepravidelný svoz .................................................................................. 31 3.6

Technika pro svoz komunálního odpadu ........................................................... 31

3.6.1 Dopravní systémy .......................................................................................... 31 3.6.1.1 Svozový automobil na komunální odpad................................................ 32 3.6.1.2 Svozové automobily s kontejnery na překládku ..................................... 32 3.6.1.3 Nákladní automobil s kontejnery na překládku ...................................... 32 3.6.1.4 Nákladní automobily pro přepravu kapalných a pastových odpadů ....... 33 3.6.1.5 Nosiče přepravníků ................................................................................. 33 3.6.2 Nástavby pro svoz odpadů ............................................................................. 36 3.6.3 Druhy stlačování ............................................................................................ 36 3.6.3.1 Lineární stlačování .................................................................................. 36 3.6.3.2 Rotační stlačování ................................................................................... 37

4

MATERIÁL A METODIKA.................................................................................. 40

5

VÝSLEDKY A DISKUSE ..................................................................................... 41 5.1 ESKO-T s. r. o.................................................................................................... 41 5.1.1 Svozová technika komunálního odpadu ........................................................ 42 5.1.2 Zavedení čárových kódů ................................................................................ 43 5.1.3 Terminály ....................................................................................................... 43 5.1.3.1 Terminál DENSO BHT 800 ................................................................... 43 5.1.4 Softwarová aplikace ....................................................................................... 45 5.1.4.1 ProBaze ODPADY SVOZ ...................................................................... 45 5.1.5 Čárový kód ..................................................................................................... 46 5.1.6 Zahájení systému ........................................................................................... 48 5.1.7 Čárové kódy v praxi ....................................................................................... 49 5.1.7.1 Množství vytříděných komodit v roce 2007 ........................................... 50 5.1.7.2 Množství vytříděných komodit v roce 2011 ........................................... 56 5.1.7.3 Množství vytříděných komodit za roky 2010, 2009 a 2008 ................... 63 5.1.7.4 Grafické znázornění vyseparovaných odpadů ........................................ 63 5.2 Navrhovaná řešení.............................................................................................. 68 5.2.1 Ideální svozové hospodářství v praxi ............................................................. 68 5.2.2 Finanční ocenění za třídění odpadů ............................................................... 70 5.2.2.1 Vyúčtování a výpočet slev ...................................................................... 71 5.2.3 Porovnání zkušeností se zahraničím .............................................................. 72

6

ZÁVĚR ................................................................................................................... 73

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 74

8

SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................ 77

9

SEZNAM TABULEK ............................................................................................ 78

10 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................ 79 11 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................. 80

1 ÚVOD Odpady provázejí lidstvo od pradávna. Jsou produktem prakticky veškeré lidské činnosti. Vznikají při průmyslové činnosti, stavební činnosti, zemědělství, dopravě a při běžném životě člověka v konzumní společnosti. Zejména komunální odpady a kaly z čistíren odpadních vod jsou produktem prakticky všech obyvatel. Kvůli svým specifickým vlastnostem a různému riziku ohrožení životního prostředí vyžaduje každý tok odpadů specifické nakládání. Základní pravidla pro nakládání s odpady jsou stanovena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími právními předpisy. (Jak třídit, 2013) Národní legislativa odpadového hospodářství rozděluje způsoby nakládání s odpady do tří skupin: využívání (R kódy), odstraňování (D kódy) a ostatní způsoby nakládání (N kódy). V České republice bylo nakládáno s celkem 30,5×103 mil. kg odpadu. Z tohoto množství bylo 37 % využito, 20 % bylo odstraněno a se 13 % bylo nakládáno jiným způsobem. Oproti roku 2010 se jednalo o 9% nárůst celkového množství odpadů, s nímž bylo nakládáno. Využívání se navýšilo o 14 %, odstraňování o 16 % a 3 % ostatního způsobu nakládání s odpady. (Český statistický úřad, 2012) Odpady pocházející z obcí jsou českým statistickým úřadem každoročně zjišťovány a podle statistického šetření se v roce 2011 vykázala produkce 3,7×103 mil. kg odpadů. Oproti roku 2010 zůstala produkce odpadů v obcích téměř stejná. Největší část odpadů v obcích tvořily odpady komunální. Běžný svoz (odpad z popelnic, z kontejnerů nebo svozových pytlů) docílila 73 % celkové produkce komunálních odpadů, 13 % odpovídalo tříděnému odpadu (odděleně separované složky: sklo, papír, kovy, plast) a 11 % objemného odpadu (nábytek, koberce). Největší podíl odděleně separovaných komodit tvořil papír s 33 %, dále pak sklo s 25 % a plasty s 21 %. (Český statistický úřad, 2012) V současné době bylo uvedeno, že 98 % obyvatel České republiky má možnost třídit odpad, z toho jej 75 % obyvatel třídí. Po celé České republice je rozmístěno na 213 946 kontejnerů na třídění odpadu a k nejbližšímu kontejneru to občané mají okolo 106 metrů. (EKO-KOM, 2013)

7

2 CÍL PRÁCE Cílem této práce bude zhodnotit využití techniky pro svoz komunálního odpadu. Popsat jeho historický i současný systém třídění a svozu komunálního odpadu. Dále bude vypsána příslušná legislativa s několika základními pojmy týkající se problematiky komunálního odpadu a příslušné svozové techniky. V neposlední řadě bude nutno vyhodnotit výsledné údaje praktické části, zformulovat závěry s předpokládaným vývojem v této oblasti a navrhnout případné zlepšení.

8

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1

Legislativa odpadového hospodářství Základním právním předpisem evropského odpadového hospodářství až do roku

2010 byla Rámcová směrnice 75/442/EHS. Jelikož neodpovídala současným potřebám společnosti, byla po delším přípravném období v roce 2008 přijata Evropským parlamentem a Radou nová směrnice o odpadech 98/2008/ES. Hlavním cílem této směrnice je „přiblížení se k evropské recyklační společnosti s vysokou úrovní hospodárnosti využívání zdrojů“. (Benešová, 2010) Vstupem ČR do EU se zásadně změnil postoj státu k požadavkům na zlepšení životního prostředí. Jestliže se před vstupem správný přístup vyhlašoval a částečně naplňoval, vstupem bylo nutné sjednotit platnou legislativu ČR a EU a začít se touto legislativou řídit. Jednou z oblastí, která byla tímto faktorem významně poznamenaná, bylo nakládání s odpady. Několikerá novela zákona o odpadech je důkazem toho, že je tato problematika velmi aktuální a její význam stále větší.

3.1.1 Základní právní předpisy pro ČR Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů. V tomto

zákoně se

stanovují

pravidla pro předcházení

vzniku

odpadů

a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany lidského zdraví, životního prostředí, trvale udržitelného rozvoje a při omezování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů a zlepšování účinnosti tohoto využívání v souladu s příslušnými předpisy Evropských společenství. Kromě toho upravuje práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství. (Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., 2012) Povinnosti vyplývající ze zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a příslušných vyhlášek k tomuto zákonu jsou:  souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady,

9

 zařazení odpadů dle Katalogu odpadů,  plnění ohlašovací povinnosti,  souhlas k provozu zařízení ke sběru a výkupu odpadů,  značení odpadů,  shromaždiště odpadů. (Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., 2012) Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška modifikuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství o přepravě odpadů rozsah údajů a dokumentace podle jeho části 3 přílohy II pro jednotlivé druhy přepravy a označení motorového vozidla přepravujícího odpad. (Vyhláška č. 374/2008 Sb., 2012) Vyhláška č. 381/2001 Sb., Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů ve znění pozdějších předpisů. V této vyhlášce je uveden Katalog odpadů v příloze č. 1, kde se ve skupině 20 nachází komunální odpady včetně složek z odděleného sběru a Seznam nebezpečných odpadů podle § 6 odstavce 1 písmene a) v příloze č. 2. (Vyhláška č. 381/2001 Sb., 2012) Vyhláška č. 383/2001 Sb., Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů. V této vyhlášce získáme potřebné informace o náležitostech žádosti o souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů a žádost o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Dále pak technické požadavky na zařízení a seznam odpadů, při jejichž odběru nebo výkupu je provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů povinen vést evidenci osob, od kterých odpady odebral nebo vykoupil. O podrobnostech nakládání s vybranými výrobky, vybranými odpady a vybranými zařízeními. (Vyhláška č. 383/2001 Sb., 2012)

10

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Účelem tohoto zákona je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů (snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek v obalech obsažených). Stanoví práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob a působnost správních úřadů při nakládání s obaly a uvádění obalů na trh nebo do oběhu, při zpětném odběru, při využití odpadů z obalu. Dále stanoví poplatky a ochranná opatření k nápravě a pokuty. Vztahuje se na nakládání se všemi obaly, které jsou v ČR uváděny na trh nebo do oběhu s výjimkou kontejnerů užívaných v silniční, železniční nebo letecké dopravě nebo při námořní či vnitrozemské vodní dopravě. (Zákon č. 477/2001 Sb., 2012) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. Přizpůsobuje podmínky provozu na pozemních komunikacích v těchto oblastech:  registrace vozidel a vyřazování vozidel z registru,  kontroly technického stavu vozidel v provozu,  práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel,  práva a povinnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisí,  práva a povinnosti osob, které vyrábějí, dovážejí a uvádějí na trh vozidla a pohonné hmoty,  technické požadavky na provoz silničních vozidel a zvláštních vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích. Upravuje výkon státní správy a státního dozoru v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích; nevztahuje se na vojenská vozidla. (Zákon č. 56/2001 Sb., 2012)

11

3.1.2 Základní pojmy k nakládání s komunálními odpady Odpad – každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Nebezpečný odpad – odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Komunální odpad – veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Odpad podobný komunálnímu odpadu – veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů. Odpadové hospodářství – činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrole těchto činností. Nakládáním s odpady – shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů. Shromažďováním odpadů – krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládám s odpady. Skladování odpadů – přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstranění. Sběrem odpadů – soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění. 12

Odstraněním odpadů – činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; v příloze č. 4 k tomuto zákonu je uveden příkladný výčet způsobů odstranění odpadů. Zpracováním odpadů – využití nebo odstranění odpadů zahrnující i přípravu před využitím nebo odstraněním odpadů. Původcem odpadů – právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu. Oprávněná osoba – každá osoba, která je oprávněná k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů. Soustřeďováním odpadů – jejich shromažďování původcem, sběr a výkup k tomu oprávněnou osobou, skladování odpadů jejich původci i oprávněnými osobami, ale i jiné soustřeďování než skladování převzatých odpadů osobami oprávněnými k jejich využití nebo odstranění před jejich využitím nebo odstraněním. Kategorie vozidla – skupina vozidel, která mají stejné technické podmínky stanovené prováděcím právním předpisem.

3.2 Historie nakládání s odpady Lidé se začali vypořádávat s odpady od doby, kdy přešli od kočovného způsobu života k usedlému, tj. asi před 8000 až 10 000 lety. V té době se naučili odkládat odpadky mimo sídliště do odpadových jam, aby je nezatěžovali zápachem, hmyzem a nelákaly divokou zvěř. V dnešní době jsou tyto odpadové jámy cenným zdrojem informací pro archeology. (Filip, 2002) 13

Počátkem 20. století má Praha již funkci městského inženýra, do jehož kompetence patří mimo jiné i čištění města. Pomůcky pro čištění ulic a chodníků jsou znázorněny na (obr. 2). I ostatní města se postupně začala starat o odvážení pevných odpadů, které byly dopravovány na primitivní skládky. Pro splašky se začalo s budováním centrální kanalizace. Vozy s koňskými potahy svážely odpady na různá „smetiště“, odkud byly rozváženy do okolí měst na pole (obr. 1).

Obr. 1 Sběr a svoz odpadů počátkem 20. století (Benešová, 2011)

Obr. 2 Čištění ulic a chodníků počátkem 20. století (Benešová, 2011)

14

Ještě v roce 1923 byly v Praze sváženy odpadky 168 vozy s koňským potahem na 21 smetišť, ležících vesměs v blízkosti obytných domů, ze kterých byly nakládány na čtyřech různých nádražních překladištích do železničních vagónů a zasílány rolníkům z okolí Prahy (obr. 3).

Obr. 3 Překládání odpadků na železnici (Benešová, 2011)

Řešením tohoto neudržitelného stavu města měla pomocí výstavba spaloven. Moderní evropský trend té doby však zachytilo pouze Brno (1905). Byla to vůbec první spalovna na území Rakousko-Uherské monarchie, která již v té době využívala spalování odpadů na výrobu elektrické energie. Spalovna sloužila svému účelu jen do roku 1941, kdy v posledních dnech 2. Světové války byla vybombardována. Pražští radní o spalovně přemýšleli 20 let a až epidemie úplavice v roce 1929, jejíž původ pátral v nehygienickém nakládání s odpady, úvahy zhmotnila do spalovny a třídírny ve Vysočanech. Zkušební provoz spalovna zahájila v roce 1933 a o tři roky později spálila již 96×103 kg odpadu. Za 2. Světové války byla pro nakládání s odpady typická snaha v maximální míře využívat ze vzniklých odpadů vše, co se využít dalo, a současně omezovat jejich produkci. Po roce 1948 byl vybudován velmi efektivní systém sběru a využití druhotných surovin.

15

50. léta ŘEDĚNÍ: Všeobecně známým se tento problém stal, když znečištění a odpady začaly působit na vzhled okolí a zdravotní stav obyvatelstva. Odpady společně s emisemi jsou vypouštěny do přírody, ale toto období charakterizujeme snahou o jejich co největší rozptýlení. Stavěly se vysoké komíny, odpady se vypouštěly dlouhými kanalizacemi do moře, co nejdále to šlo od břehu, ve vnitrozemí bylo využíváno mohutných toků řek. Počítalo se s tzv. asimilačními schopnostmi a absorpční kapacitou přírody. Byl předpoklad, že odpady a emise budou samočisticími mechanismy přírody převedeny na neškodné látky, nebo se v dané složce životního prostředí rozptýlí na tak nízkou koncentraci, že nebudou mít žádné škodlivé účinky. Pevný odpad se shromažďoval na kontrolovaných skládkách, kde běžně docházelo k otevřenému spalování. Z výše popsaného plyne, že tato strategie řešila problémy životního prostředí nedostatečně. (Kotovicová, 2003) 60. léta ČIŠTĚNÍ: V této etapě došlo k rozvoji koncových technologií, tj. zařízení na záchyt, úpravu a konečné zneškodnění odpadů společně s emisemi. Typické je používání odlučovačů a filtrů pro oddělení prachu a kalů ze vzduchu a vody, staveb velkých spaloven a skládek. Narůstající potřeba nových skládek byla omezována spalováním pevného odpadu. Znečištění se koncentrovalo do filtrátů, kalů a koncentrátů. Zhoršující stav životního prostředí začal ohrožovat člověka. I když byly odpady koncentrovány, neustále zůstával problém co s nimi, protože jednotlivé škodlivé látky se pouze přemisťovaly z jedné složky životního prostředí do druhé. Ani tato strategie neřešila množství vznikajícího odpadu. (Kotovicová, 2003) 70. léta RECYKLACE: V tomto období vzrostl zájem o problém omezených zdrojů surovin a energie na Zemi. Motivací byla nutnost vyřešit problém množství vznikajícího odpadu, ale i ropná krize, která poukázala na možnou vyčerpatelnost zdrojů. Bylo zřejmé, že množství znečištění odráží zásadně špatné užití přírodních zdrojů. Za dlouhodobě považovanou možnost, jak problém vyřešit, byly techniky opakovaného užití a recyklace. I když bylo díky tomuto způsobu zachováno mnoho surovin a přírodních zdrojů, metoda málokdy vedla ke snížení znečištění v samotné výrobě. Spalování bylo považo16

váno za přijatelnou strategii v případě, že nebylo možné odpadní látky opakovaně zpracovat či recyklovat. Spalování je však závislé mimo jiné na složení a množství odpadu. Ani metodou opakovaného získávání surovin se nevyřešily všechny problémy, protože recyklací se mnohdy vyrábí produkty, které mají ještě horší možnosti využití než původní. Ani tato strategie se neosvědčila a proto bylo nutné s narůstajícími problémy se životním prostředí a znečištěním najít novou strategii; strategii preventivní ochrany životního prostředí. (Kotovicová, 2003) 80. léta PREVENCE-ČISTŠÍ PRODUKCE: Zatímco výše popsané strategie reagovaly na vznik odpadů a znečištění, metody preventivní se mu snaží předcházet. S jejich uplatňováním se začalo v posledním desetiletí minulého století. V globálním měřítku napomáhá realizace principů čistší produkce zajistit trvale udržitelný rozvoj, protože se snaží dosáhnout co největších úspor surovin a energie. Jelikož je daleko únosnější odpad vůbec nevyrobit, než se po čase zabývat co s ním. (Kotovicová, 2003) SOUČASNOST Graf níže (obr. 4) ukazuje procentuální zastoupení jednotlivých způsobů nakládání s komunálním odpadem od roku 2006 do roku 2011. Největší zastoupení zaujímá i přes postupné snižování skládkování, které ze 77 % v roce 2006 kleslo na 65 % v roce 2011. Následuje spalování, které od roku 2006 do roku 2009 má obdobné zastoupení okolo 13 %, v roce 2010 a 2011 je mírný nárůst na přibližných 17 %. Další v pořadí je recyklace, která od roku 2006 až do roku 2011 zaujímá rostoucí tendenci, kdy z původních 8 % vzrostla na 16 %. Nejmenší procentuální zastoupení má kompostování, které má obdobně jako recyklace stoupající tendenci, ale hodnoty se pohybují okolo 2 %.

17

Vývoj nakládání s komunálním odpadem

Obr. 4 Vývoj nakládání s komunálním odpadem (Český statistický úřad, 2012)

3.2.1 Hierarchie nakládání s odpady  Předcházení vzniku odpadů.  Příprava k opětovnému použití.  Materiálové využití.  Jiná využití (např. energetická).  Odstranění odpadů.

3.3

Evidence odpadů Evidence odpadů vychází z §39 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně ně-

kterých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (zákon o odpadech), a z §21 a §22 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů. Podle §39 odstavce 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech mají všichni původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, povinnost vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu zvlášť. Původci odpadů jsou povinni v případě, že produkují nebo nakládají s více než 100 kg nebezpečných odpadů a s více než 100×103 kg ostatních odpadů za kalen18

dářní rok, nebo v daném kalendářním roce produkují či nakládají s odpady stanoveným právním předpisem zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Oprávněné osoby jsou povinny v případě nakládání s odpady v kalendářním roce zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání a o původcích odpadů obecnímu úřadu s rozšířenou působností příslušnému dle místa provozovny. Od roku 2012 mají všichni původci a oprávněné osoby povinnost zasílat toto hlášení o produkci a nakládání s odpady v elektronické podobě přes ISPOP. (Evidence odpadů, 2013)

3.4

Zařazování odpadů podle Katalogu odpadů Původce odpadů a oprávněná osoba odpady zařazují pod šestimístné katalogové čís-

lo druhů odpadů uvedeného v Katalogu odpadů, v němž první dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí značí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadů. Komunální odpad je podle Katalogu odpadů zařazen do skupiny 20 00 00 s úplným názvem „Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru.“ Skupina 20 00 00 se dále rozděluje na tři podskupiny: 1. 20 01 00 Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01). 2. 20 02 00 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu). 3. 20 03 00 Ostatní komunální odpady. (Altman, 2010) Základní dělení odpadů je do dvou kategorií, tj. Nebezpečný odpad (N), který má jednu nebo více nebezpečných vlastností vyjmenovaných v příloze č. 1 zákona o odpadech a Ostatní odpad (O), který nemá žádnou z vyjmenovaných vlastností. Zákon vymezuje případy, kdy je stanovena povinnost zařadit odpad do kategorie Nebezpečný. Výjimku tvoří pouze směsný komunální odpad, který, ač by mohl být smíšen nebo znečištěn s některým nebezpečným odpadem či složkou, se do kategorie Ne-

19

bezpečný nezařazuje, tzn., že mu je vždy přiřazena kategorie Ostatní. Zařazení odpadů do kategorie Nebezpečný se uskutečňuje na základě několika kritérií:  odpad je uveden v seznamu nebezpečných odpadů v Katalogu odpadů,  odpad je smíšen nebo znečištěn některou z nebezpečných složek uvedených v příloze zákona o odpadech nebo některým z nebezpečných odpadů,  odpad má některou z nebezpečných vlastností uvedenou v příloze zákona o odpadech (např. toxicita, hořlavost, infekčnost, žíravost apod.). (Altman, 2010) Splňuje-li odpad některou z výše vypsaných podmínek, je nutné ho zařadit jako nebezpečný a jako s nebezpečným s ním nakládat. Výjimku mohou tvořit odpady, pro které bylo vydáno Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu oprávněnou osobou. Pokud je však odpad uveden v Seznamu nebezpečných odpadů, není u něho možné vyloučit nebezpečné vlastnosti.

3.5

Komunální odpad Komunální odpad je podle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., definován jako veš-

kerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Komunální odpad je heterogenní směs různých druhů odpadů, které pocházejí z různých činností na území obce. Dané činnosti souvisejí se životem domácností a službami, které zajišťuje obec pro své občany (např. odpadkové koše, údržba ulic, údržba veřejné zeleně apod.). Převážnou část komunálního odpadu tvoří tzv. domovní odpad, který je komunálním odpadem z domácností a z činností spojených s úklidem objektů ve vlastnictví fyzických osob, tedy občanů. 3.5.1 Množství a skladba komunálního odpadu Důležitou informací pro rozhodování obcí o způsobech separace, především využitelných složek odpadů a způsobech nakládání se směsným odpadem, je skladba domovního odpadu. Údaje dávají obci informace o výskytu jednotlivých složek. V praxi nelze 20

stanovit univerzálního ukazatele o skladbě domovního odpadu, jelikož se složení odpadů liší v jednotlivých typech zástavby. Množství a skladba komunálního odpadu je ovlivněna:  typem zástavby,  systémem sběru komunálního odpadu, 

intervalem svozu,

 druhem a počtem odpadkových nádob,  aj. Významnou charakteristikou odpadu je jeho objemová hmotnost. Je to objem měřený za určitých podmínek. Liší se v jednotlivých fázích nakládání s odpady. Mezi největší objemy patří odpady při sběru. Následným lisováním již ve svozovém voze se objem zmenšuje. Znalost této charakteristiky napomáhá při vytváření sběrné sítě, kde lze stanovit předpokládané množství sběrných nádob, které jsou potřebné pro systém separace odpadů. Také počet svozových vozů, kapacity třídících linek nebo skládek a dalších zařízení na využití nebo odstraňování odpadů je důležitý. Objemová hmotnost při sběru závisí na stupni stlačení plastových lahví, velkých papírových krabic a rozbití skleněných lahví, jelikož stlačením lze ušetřit objem vozu. Celková produkce odpadů v roce 2011 v ČR dosáhla 23,6×109 kg. Proto se od roku 2010 jedná o mírný pokles (2 %). Komunálního odpadu u nás v roce 2011 vzniklo 3,4×109 kg, což odpovídá produkci 320 kg na jednoho obyvatele a rok. Oproti roku 2010 vzrostlo množství komunálního odpadu o 1 %. Grafické znázornění skladby komunálního odpadu za rok 2011 uvádí (obr. 5). Češi v porovnání s některými státy Evropy komunální odpad odpovědně třídí. Téměř 13 % odpadů domácností je separováno. Podle dat z Českého statistického úřadu bylo v roce 2011 na obyvatele vytříděno 15 kg papíru, 11 kg skla, 10 kg plastů, 5 kg kovů a 5 kg ostatních odděleně sbíraných složek. (iHNED Odpady, 2012)

21

Skladba a svoz komunálního odpadu v roce 2011

Obr. 5 Skladba komunálního odpadu za rok 2011 v kg×103 (Český statistický úřad, 2012)

3.5.2 Shromažďování, sběr a svoz komunálního odpadu Životní cyklus komunálního odpadu začíná jeho odložením do sběrných nádob v domácnostech (domovní odpad) nebo na stanovištích nádob (vytříděné odpady, objemné odpady, odpady ze služeb, průmyslové odpady nesouvisející s výrobou). Na opačném konci životního cyklu jsou náhrada primární suroviny (v případě materiálového využití), primárního zdroje energie (v případě energetického využití) či trvalé uložení na skládce komunálního odpadu. Kromě životního cyklu komunálního odpadu je při návrzích, jak s nimi nakládat, důležité zajištění integrovaného systému nakládání s odpady v rámci obce, měst či regionu. (Benešová, 2011) Podle technického vybavení lze sběr komunálního odpadu rozdělit na dva typy:  pytlový způsob,  nádobový způsob. Pytlový sběr Pytlový sběr představuje alternativu k předchozímu sběru odpadu. Využívá se převážně pro sběr směsného komunálního odpadu a separovaného sběru využitelných složek. Aplikují se pytle papírové, plastové či jutové. Sběrnými místy začíná každý systém nakládání s komunálními odpady. V domácnostech a institucích to jsou místa s „koši na odpadky“, v obcích to jsou sběrné dvory, 22

místa zpětného odběru, místa pro nádoby na směsný komunální odpad a výkupy druhotných surovin. Při určování míst k odkládání je nutné brát v úvahu místní podmínky dané obce či města, technickou vybavenost a v neposlední řadě také místní zvyklosti a návyky obyvatel. Je zcela na kompetenci obce, jestli zvolí pro odkládání odpadní pytle, sběrné nádoby (popelnice, kontejnery či velkoobjemové kontejnery) nebo přímo sběrné dvory. Často bývá optimální kombinace uvedených možností např. na krajích obce či v obtížně dostupném terénu využít pytlový sběr, v rekreačních, chatových oblastech přistavit velkoobjemový kontejner. (Balner a Vrbová, 2003) Stanoviště nádob by však měly splňovat zejména následující hygienická a estetická kritéria:  vzdálenost od komunikace co nejmenší (max. 10 m),  vzdálenost stanoviště od domu nemá přesáhnout 50 m,  počet nádob na jednom stanovišti nemá překročit u 110 l nádob 20 ks a u 1 100 l 10 ks,  pro nádobu o objemu 110 l je nutné počítat s plochou 0,6 × 0,6 m, pro nádobu 1 100 l je nutná plocha 1,5 × 1,5 m,  stanoviště má být vybaveno tak, aby nádoby byly pohledově zakryty zídkou či nějakou zelení a mělo by být zajištěno osvětlení,  každé stanoviště by mělo mít určenou odpovědnou osobu, která zodpovídá za jeho čistotu a za odklízení sněhu z přístupové cesty v zimním období. (Jelínek, 2001) Nádobový sběr Tento systém sběru odpovídá myšlence vícenásobného užívání sběrných nádob. Nádobový sběr může probíhat buď výměnou nádob, kdy naplněnou nádobu vyměníme za prázdnou, nebo vyprazdňováním nádob, kdy se naplněná nádoba vyprázdní a opět ji použijeme k naplnění. Shromažďování odpadů se uskutečňuje pomocí sběrných nádob. Nabídka těchto nádob je co do materiálu (plast či kov), vybavení (kolečka) i objemu (od 60 do 1 200 l) dostatečně široká. Pro jejich správné užívání je důležité jejich označení, které se dopo23

ručuje umístit na zadní viditelnou a dobře čitelnou nálepku s uvedením druhu odpadů, názvem svozové firmy a kontaktních údajů. Specifickým druhem sběrných nádob jsou velkoobjemové kontejnery, které se užívají nejen ke sběru objemného odpadu (např. vyřazený nábytek, stavební suť, větve apod.), ale i ke sběru komunálního odpadu, a to především ve venkovských oblastech. Převážně pro komunální odpady s nízkou měrnou hmotností (obaly, sběrový papír, PET) se vyrábějí velkoobjemové kontejnery, které mají zabudovanou lisovací jednotku (obdobou vozu s lisovacím zařízením). Jejich používání je však nutno, vzhledem k cenám, které se po-hybují od 250-300 000 Kč/ks, pečlivě, především ekonomicky zvážit. Sběrné nádoby můžeme rozdělit podle několika kritérií, a to:  funkce (shromažďování a přeprava odpadů),  druhu sbíraného odpadu (nádoby na směsný odpad, separovaný odpad, bioodpad, nebezpečný odpad, textil, elektroodpad),  materiálu nádob (kov, plast-HDPE, sklolaminát),  objemu nádob (od 35 l do 50 m3),  způsobu výsypu (s horním, se spodním),  umístění v terénu (nadzemní, částečně zapuštěné, podzemní),  počtu druhů odpadů shromážděných v 1 nádobě (jednodruhová, vícedruhová). (Balner a Vrbová, 2003) Pro shromažďování tříděného odpadu se využívá barevné rozlišení nádob, kdy modré nádoby slouží na papír, žluté pro plast, bílé na čiré sklo, zelené pro směsné sklo, hnědé na bioodpad apod. V tabulce 1 jsou uvedeny používané nádoby pro sběr tříděného odpadu s uvedeným materiálem (ze kterého byly vyrobeny), objemy (ve kterých jsou nabízeny) a hmotnostmi materiálu v nich shromážděných.

24

Tabulka 1 Hmotnosti nádob a množství vytříděných odpadů (Balner a Vrbová, 2003)

Objem Hmotnost Hmotnost Průměrná Průměrná Průměrná Používané nádoby Plastové pytle

Materiál

plast

Nádoby

Pozinkova-

s horním

ný plech,

výsypem

plast

nádob

plastové

plechové

[l]

nádoby

nádoby

Papír

Plast

Sklo

[kg]

[kg]

[kg]

[kg]

[kg]

8

3

12

6

2,5

28

35

17

170

40

20

200

58

28

296

60 120

110

6,4

24

hmotnost hmotnost

hmotnost

Nádoby s horním

Pozinkova-

660

45

výsypem

ný plech,

770

48-50

na koleč-

plast

1100

65-80

pozinkova-

1100

65

58

28

286

ný plech,

1500

77

79

39

390

sklo-

2100

90

112

55

546

laminát

3200

150

170

84

832

100-114 135-145

kách Nádoby se spodním výsypem

3.5.3 Způsoby sběru odpadů Způsoby sběru odpadů se rozdělují podle dostupnosti sběrného místa od místa jeho vzniku. Rozlišujeme způsob donáškový (sběrný dvůr), odvozový (pytlový a mobilní způsob). 3.5.3.1 Donáškový způsob Donáškový způsob tříděného odpadu je založen na aktivní roli obyvatel. Sběrné nádoby na vybrané komodity odpadu jsou umisťovány do „hnízd“ (stanoviště se sběrnými nádobami) většinou s více kontejnery. Donáškový systém je vhodný převážně v zástavbě rodinných domků. Nádoby se rozmisťují v místech největšího výskytu obyvatel a na křižovatkách ulic. 25

Aby byla zachována efektivita systému neměla by donášková vzdálenost přesáhnout 100-200 m. Ta ovšem souvisí s hustotou obyvatelstva. Počet obyvatel na jedno sběrné místo by nemělo překročit 300-500 obyvatel. Při velkých donáškových vzdálenostech je celková výtěžnost sběru nízká. Hnízda jsou tvořena kontejnery na sběr plastů, papíru a skla. Obvyklá četnost svozu činí 1× za týden i častěji u plastů, 1× za 1-3 týdny u papíru a 1× za 4-7 týdnů u skla. Tato četnost se upravuje podle potřeb systému. Přednosti:  celkově nižší používané náklady za zakoupení dostatečného počtu sběrných kontejnerů,  nižší frekvence svozu vytříděných odpadů,  menší nároky na organizaci tříděného sběru u obyvatel. Nedostatky:  v celkovém finančním ohodnocení (v Kč/1×103 kg) je provozování tohoto systému nejnáročnější,  při používání kontejnerů se spodním výsypem v případě plastů a papíru je přeprava nestlačeného odpadu neekonomická (auta vozí „vzduch“),  kvalita sebraného odpadu je nižší, odpad je znečištěn různými příměsemi,  větší donášková vzdálenost,  výtěžnost odpadu ze systémů v přepočtu na ekvivalentního obyvatele obce je malá, neboť kontejnery jsou využívány často jen omezeným počtem obyvatel, kteří žijí v bezprostřední blízkosti sběrného místa,  sběrové kontejnery jsou často poškozovány obyvatelstvem. (Balner a Vrbová, 2003) Sběrný dvůr Sběrný dvůr je obdobou donáškového sběru. Pro sběr využitelných složek se užívá pouze jako doplněk. Jako hlavní systém sběru si využívá v malých obcích, aby byla docházková vzdálenost únosná pro občany.

26

Sběrné dvory a sběrná místa mají ovšem velký význam pro celý systém nakládání s komunálními odpady, a to hlavně pro objemný odpad, nebezpečné složky odpadu, odpadu ze zeleně, stavební odpady apod. Sběrný dvůr by měly mít obce s počtem obyvatel nad 2 000. V případě menších obcí je vhodné umístit sběrný dvůr do středu oblasti. (Jelínek, 2001) 3.5.3.2 Odvozový způsob Tento systém spočívá v odkládání odpadu do sběrných nádob a je jednoznačně preferován obyvateli. Sběrové nádoby jsou umísťovány v domě nebo jeho těsné blízkosti. Vzdálenost sběrových nádob od domu by neměla přesáhnout vzdálenost 30 m. U sídlištní zástavby by měla být vzdálenost do 50 m. Lze použít především v zástavbě bytových domů, které mají dvory. Odvozovým případem je i sběr „dům od domu“. Sběr se provádí do nádob menšího objemu (80-360 l, na sídlištích i 1 100 l) s horním výsypem. Stanoviště mohou být totožná se stanovišti nádob na směsný domovní odpad. V rodinné zástavbě je možnost instalovat vzhledem k nízké výtěžnosti surovin sběrové nádoby větších objemů do hnízd pro 2-5 rodinných domků společně. V sídlištní zástavbě je doporučovaný počet na 1 kontejnerové hnízdo v odvozovém způsobu cca 200 obyvatel. Systém je náročnější na obsluhu z hlediska nutné zanášky do prostor domů. (Balner a Vrbová, 2003) Přednosti:  malá donášková vzdálenost,  preference obyvatelstvem,  vysoká účinnost tříděného sběru,  dobrá kvalita sbíraných surovin,  při svozu lineárním presem je úspora přepravních nákladů,  při nakládání sebraného odpadu nedochází k výraznému znečišťování okolí,  nižší provozní náklady než v případě donáškového systému,  menší pravděpodobnost poškození sběrných nádob,  jednodušší manipulace se sběrnými nádobami (lehké a mobilní).

27

Nevýhody:  vyšší pořizovací náklady na zavedení celého systému,  vyšší frekvence svozu tříděného odpadu,  vyšší nároky na organizaci tříděného sběru u obyvatel. Pytlový způsob Je tříděný sběr domovního odpadu pomocí plastových pytlů. Ty je nutné umístit v dostatečném množství do jednotlivých domácností. Naplněné pytle jsou sbírány odvozovým způsobem, kdy v určené svozové dny objíždí obce nákladní automobil nebo je možnost si v obci vymezit místo ke shromažďování naplněných pytlů a zorganizovat jejich odvoz. Odvozový způsob pytlového sběru je vhodný pro obyvatele rodinných domků, kteří mají dostatek prostoru ke skladování pytlů před odvozem. Tento sběr vyžaduje dokonalou organizaci svozu, protože při donášce na určité místo klesá účinnost systému. Ke svozu vytříděného odpadu v pytlích můžeme přistupovat několika způsoby. Jedním z nich je pravidelný svoz 1× týdně, popř. 1× za 14 dní. Občané si připraví naplněné pytle na ulici a svozový vůz s osádkou sveze pytle na určené překladiště či meziskládku nebo třídící linku. Odpady se mohou svážet podle jednotlivých druhů nebo s různými komoditami společně. Jinou možností svozu pytlů s odpadem je odvoz pytlů z určeného sběrného místa. V praxi to vypadá tak, že jsou vyčleněná místa, kam občané mohou shromažďovat naplněné pytle s odpady, kam přijede podle objednávky nákladní automobil, který odveze odpady. V tabulce 2 jsou schematicky vypsány nejčastější způsoby sběru. Hodnotily se tři z výše popsaných, a to: donáškový, odvozový a pytlový způsob. U každého z nich se určovala donášková vzdálenost, četnost svozu, akceptovatelnost obyvateli aj.

28

Tabulka 2 Nejčastější způsoby sběru využitelných složek (Balner a Vrbová, 2003)

Donáškový systém

Odvozový systém

Pytlový systém

4-15 (při objemu 80-

Počet obyvatel na jedno sběrné mís-

200-500

to

120 l)

1 domácnost

200 (při objemu

(3x70 l)

1100 l)

Donášková vzdá-

0-30 m

100–200 m

lenost

50 m

0m

plastové popelnice Sběrné nádoby

kontejnery s horním

(80-360 l),

plastové barevné

i spodním výsypem

kontejnery s horním

pytle (70-120 l)

výsypem 1100 l Životnost nádob

cca 6-8 let

cca 6-8 let

1-4 týdny

nákladní auto Četnost svozu

s hydraulickou rukou,

svozové auto

svozové auto

s lineárním lisem

nákladní auto

s lineárním lisem 1-6 týdnů

2-3 týdny

1-6 týdnů

nízká kvalita vytřídě-

vysoká kvalita vy-

vysoká kvalita vytří-

ných surovin

tříděných surovin

děných surovin

Umístění nádob Kvalita sběru

bytové domy a zárodinné domky

Využití systému

stavby s rodinnými domky

Akceptovatelnost

méně akceptován

velmi akceptován

rodinné domky ve městě velmi akceptován

Poznámka: Hmotnost odpadu v nádobě závisí na naplněnosti nádoby a objemu odpadu. Výpočty uvedené v tabulce jsou vypočítány za předpokladu 100% naplněnosti nádob. Další činitel, který ovlivňuje hmotnost odpadu v nádobě, je množství nežádoucích příměsí.

Mobilní sběr Frekvence svozu v případě naplněných pytlů přímo do jednotlivých domů se provádí 1× týdně až 1× za 14 dní. Při mobilním sběru je frekvence alespoň 1× měsíčně. (Balner a Vrbová, 2003)

29

Přednosti:  pořizovací náklady na zavedení tříděného sběru jsou nižší než při nákupu sběrových nádob,  provozovatel systému nehradí údržbu sběrových nádob nebo pronájem z veřejných prostranství,  odvozový systém pytlového sběru je vhodný a pohodlný zejména pro obyvatele rodinných domků,  systém vyžaduje jednoduchou svozovou techniku (postačí nákladní automobil s korbou). Nedostatky:  provozní náklady za pořizování dostatečného množství plastových pytlů do jednotlivých domácností jsou příliš vysoké,  dochází ke znečišťování ulic a komunikací,  pytle na nákladním automobilu je nutné zajistit sítí,  jednotlivé sbírané suroviny je nutno před odvozem ke zpracovateli vysypat z pytlů a dotřídit. 3.5.4 Způsoby přepravy odpadu  potrubní svoz,  mobilní svoz – pravidelný, – nepravidelný. 3.5.4.1 Potrubní svoz  odpad se přepravuje z místa vzniku na místo zpracování v potrubí,  nižší nároky na pracovní sílu, vyšší hygieničnost sběru,  vyšší investiční náklady i náklady na energii, nepodporuje se třídění komunálního odpadu,  vhodné především pro konkrétní případy (hygienický sběr špinavého prádla v nemocnicích). (Filip a kol., 2003)

30

3.5.4.2 Pravidelný svoz Týká se domovního odpadu a odpadů jemu podobnému, některých průmyslových odpadů, odpadů z těžební činnosti nebo kalu, které se pravidelně v předem určených termínech, odvážejí. 1. přesypný postup – pro domovní odpad soustředěný do odpadních nádob, 2. výměnný postup – pro objemný odpad, průmyslový odpad aj. – pomocí objemných kontejnerů. 3. jednorázový postup – domovní, nemocniční a jiný odpad umístěný v pytlích nebo sudovitých nádob. Je hygienicky nezávadný a časově kratší, ale je fyzicky náročnější na obsluhu. (Filip a kol., 2003) 3.5.4.3 Nepravidelný svoz  velkorozměrné odpady,  odpady o malé hmotnosti,  odpady velkého objemu, které se vyskytují jen občas (např.: stavební odpad). Obvykle se tento odpad shromažďuje ve velkoobjemových kontejnerech, které se podle potřeby vyváží výměnným způsobem nebo jednorázově.

3.6 Technika pro svoz komunálního odpadu 3.6.1 Dopravní systémy K přepravě odpadů slouží různé dopravní prostředky podle druhu, skupenství a kategorie odpadu a podle toho, jaké splňují účely. Rozlišuje se přeprava odpadu z místa soustřeďování na krátkou vzdálenost (např. k úpravě, na překladiště, zneškodnění) nebo na dlouhou vzdálenost (obvykle z překladiště do místa využití nebo odstranění). Vozidla musí splňovat legislativní požadavky dopravy po veřejných komunikacích např. rozměry vozidel, osové zatížení apod. Zásadně by měl být přepravovaný odpad zhutněn, zejména při přepravě na delší vzdálenost. (Filip, 2002) Rozhodující podmínky pro zavedení fázové přepravy odpadů jsou především ekonomické propočty: umístění překládací stanice v těžišti výskytu odpadu a vzdálenost využití nebo zneškodnění větší než 80-100 km. 31

Dopravní prostředky dělíme:  nákladní automobily se speciální nástavbou (svozové automobily na komunální odpad, nákladní automobily s hydraulickým zařízením, svozové automobily s kontejnery na překládku, nákladní automobily pro přepravu kapalných a pastových odpadů a stavebního odpadu či zemin),  nosiče přepravníků,  speciální přepravní automobily. 3.6.1.1 Svozový automobil na komunální odpad Tento prostředek má na podvozek nákladního automobilu upevněnou speciální nástavbou, kterou tvoří nádrž na odpadky, stlačovací zařízení a vyklápěč nádob. Dané stlačovací zařízení hutní odpady v nádrži, takže se maximálně využívá celková hmotnost automobilu. Odpady se mohou stlačovat buď rotačně, pak je nádrž válcová, nebo lineárně, pak je nádrž kvádrového tvaru. Lineární stlačování může probíhat nejdříve nabíráním a následně poté stlačováním odpadu, anebo najednou s nabíráním i stlačováním. Vyklápěč nádob je přizpůsoben užíváním normalizovaným odpadkovým nádobám. Velikost nádrže nám značí místo sběru a přepravní vzdálenost. Odpadkové nádrže o malých objemech jsou určeny ke sběru komunálního odpadu ve městech s úzkými uličkami a pro místa s menším objemem odpadu. Naopak větší objemy jsou pro ostatní místa a jejich ekonomická přepravní vzdálenost může být až do 80 km. (Filip, 2002) 3.6.1.2 Svozové automobily s kontejnery na překládku Tyto prostředky se používají tam, kde usnadňují práci ve stísněných ulicích s mnoha zaparkovanými auty, avšak pro jiný typ odpadkových nádob, než je u nás obvyklé. Mohou se vysypávat přímo vzadu do odpadkové nádrže nebo přes kabinu řidiče, což se děje čelně nebo bočně. Jiným způsobem mohou být výměny naplněných kontejnerů za prázdné. 3.6.1.3 Nákladní automobil s kontejnery na překládku Používají se pro výměnné nádoby či kontejnery v donáškovém sběrovém systému. Výhodou je obsluha jedním pracovníkem. Při sběru tříděného odpadu může dosahovat výkonnost až 50 nádob za směnu. 32

3.6.1.4 Nákladní automobily pro přepravu kapalných a pastových odpadů Jsou to nákladní automobily se sklápěcí korbou a ve speciální úpravě pro tyto odpady. Polotekuté odpady (např. vlhký popel), kaly z čistíren odpadních vod a odpady z průmyslových závodů se ukládají do otevřených nebo i uzavřených van, které jsou upevněné na nákladním automobilu vybaveném vyklápěcím zařízením. Kapalné odpady se převážejí v nádržích a svozová auta jsou vybavena sacím zařízením s vakuovým čerpadlem a zařízením na vyprázdnění. Nádrže jsou buď výměnné, nebo pevně připevněné na automobil. Jestliže přepravovaný odpad obsahuje toxické škodliviny, musejí být nádoby robustní a nejlépe z nerezavějícího materiálu. V případě nebezpečných odpadů jsou nádoby dvouplášťové se zařízením indikující únik kapalin a ještě záchytnou nádrž. V této skupině sběrných vozidel se přihlíží zejména k užitečné váze dopravního prostředku, topografii svozového území, provozu a omezení na ulicích, počtu pracovníku apod. (Filip, 2002) 3.6.1.5 Nosiče přepravníků Používají se k nakládání, přepravě a vyklápění různých typů kontejnerů či nástaveb. Rozlišujeme sklápěče podle způsobu manipulace s korbou přepravníků na odstavovací, navalovací či nákluzné. Dle druhu zavěšení přepravníků rozlišujeme: lanový systém viz (obr. 7), jednoramenný systém a dvouramenný systém viz (obr. 8 a 9). V prvních dvou případech zavěšení se užívá natahovacích kontejnerů, tzv. abrolů, které se vyrábějí v mnoha provedeních a velikostech. U ramenných systémů se využívá vanových kontejnerů určených pro sběr a svoz komunálního, průmyslového a jiného odpadu s objemy 7 a 10 m3. Vany jsou dvojího typu, otevřené nebo mají dvě odpružená uzavíratelná víka. Zajišťovací úchyty na spodní hraně jsou dva (český typ) nebo jeden samotný (západoevropský). (Filip, 2002)

33

Obr. 6 Zvedací a výklopný systém nakládání (Filip, 2002)

Obr. 7 Lanový systém nakládání (Filip, 2002)

Obr. 8 Jednoramenný systém nakládání (Filip, 2002)

34

Obr. 9 Dvouramenný systém nakládání (Filip, 2002)

Speciální přepravní automobily většinou představují soupravy tahače s návěsem nebo přívěsem s celkovou hmotností do 38×103 kg. Tahač smí být vybaven i jako navalovací sklápěč (řetězový nebo hákový), kdy je ho možno bez dalšího zařízení kontejnery bezprostředně nakládat, skládat, přesouvat na přívěs a vyklápět. Používá se k dálkové přepravě odpadů v mezinárodně standardizovaných kontejnerech. V tomto případě je nutno dodržovat předpisy stanované jejich rozměry, které činí 4 m na výšku, 2,5 m na šířku s max. délkou 18 m a hmotností nákladu podle tlaku na nápravu. Využívá se ho pro nejrůznější druhy odpadů z důvodů snížené fyzické námahy při zlepšení hygieny pracovního prostředí a výrazně se zvyšuje produktivita práce. Obzvláště speciální přepravní automobily umožňují kombinovanou přepravu odpadů, kdy se odděluje sběr a odvoz odpadů. Tu rozdělujeme na jednofázovou a dvouči vícefázovou přepravu. Předností přepravy je snížená zátěž dopravních komunikací. Jednofázová přeprava je založen využívání pouze jednoho druhu dopravního prostředku, kdy se sebraný odpad tímto vozidlem dopraví přímo na místo využití, uložení nebo zneškodnění. Ekonomická je do vzdálenosti 50-80 km. Dvou- a vícefázová přeprava se zakládá na odvozu odpadu vozidlem z místa shromáždění na překladiště odpadů. Odtud se po jeho úpravě převáží dál na místo jeho zpracování, zhodnocení či zneškodnění. Vícefázová přeprava spočívá ještě v jednom přeložení. Využívá se při umístění překládací stanice asi v těžišti výskytu odpadů, vzdálenosti odstranění či využití odpadů větším jak 80-100 km. (Filip, 2002)

35

3.6.2 Nástavby pro svoz odpadů Pro svoz komunálního odpadu se zpravidla montují nástavby na podvozky jako pevné, které bývají v provozu po celý rok. Základním dělícím kritériem pro rozdělení nástaveb je velikost zásobníku na odpadky a jejich způsob stlačování. Od hydraulické soustavy vozidla se zajišťuje pohon nástaveb. Nástavby na větší vozidla je možno vybavit univerzálním zadním vyklápěčem. Menší vozidla pak mohou být vybaveny bočním vyklápěčem shromažďovacích nádob. Odpadky jsou následně lisovány buď lineárně, nebo rotačně. Vyprazdňování nástaveb se zajišťuje pomocí hydraulického válce, který ji sklopí dozadu. (A-tec servis, 2012) 3.6.3 Druhy stlačování 3.6.3.1 Lineární stlačování Používá se pro sběr a svoz komunálního a separovaného (papír, plast) odpadu (obr. 10). Pro sběr skla není příliš vhodný, protože se sklo drtí. Obsahy nádob závisí na konstrukci vyklápěče (E), který je zhotoven pro zvedání nádob se 110, 120, 240, 660, 770, 100, 2 200 i více litry. Nástavby k lineárnímu stlačování mají nádrž (A) obdélníkového průřezu. Přední stěna tvoří posuvnou desku (B) a v zadní části je uzavírací víko (D) společně s vyklápěcím zařízením (E) a stlačovacím zařízení (C). Stlačovací zařízení má dvě funkce; jednak nabírá odpad z násypné vany (F) a jednak ho zatlačuje do nádrže (A) proti tlaku přední stěny (B). Nabírání odpadu a stlačování probíhá odděleně, nebo tvoří jeden celek. Výrobci svozové techniky podporují efektivnost svozu odpadků tím, že nabízejí celou škálu velikostí nadstaveb, od 3 do 20 m3. (Balner a Vágnerová, 2003)

36

Obr. 10 Svozové vozidlo s lineárním a otevřeným vyklápěčem (Balner a Vágnerová, 2003) (A- nádrž, B-posuvná deska, C-stlačovací zařízení, D- uzavírací víko, E-vyklápěcí zařízení, F-násypná vana)

3.6.3.2 Rotační stlačování Rotačního stlačování se převážně používá pro sběr a svoz komunálních odpadů (obr. 11). Ke sběru a svozu separovaného odpadu se používají jenom minimálně. Obsluha nádob závisí obdobně jako u lineárního stlačování na konstrukci vyklápěče (E). Tento systém stlačování je používán nejdéle. Princip spočívá v tom, že se válcová nádrž na odpadky (A) otáčí kolem své osy a lopatkami, které jsou umístěny v zadní části nádrže (B) nabírá odpad a zatlačuje jej dovnitř, kde se dále posouvá nízkou dvouchodou šroubovicí (C). Buben se vyrábí z materiálu odolného proti oděru. Na zadní část nádrže navazuje uzavírací víko (D) a vyklápěcí zařízení (E). (Balner a Vágnerová, 2003)

37

Obr. 11 Svozové vozidlo s rotačním stlačováním a otevřeným vyklápěčem (Balner a Vágnerová, 2003) (A- válcová nádrž, B- lopatky, C- šroubovice, D- uzavírací víko, E- vyklápěcí zařízení)

V tabulce 3 jsou uvedeny vhodné způsoby svozu pro vybrané komodity (papír, plast, bílé sklo, barevné sklo, kovy a nápojový karton) a způsoby sběru s jejich odůvodněním. Jak uvedené schéma naznačuje je pro papír a plast vhodné vozidlo s lineárním lisem, pro svoz skla je vhodnější vozidlo s hydraulickou rukou. Naproti tomu pro kovy a nápojový karton není ani jeden způsob nejvhodnější. Kovy obyvatelé sváží na sběrné dvory a nápojový karton se shromažďuje do pytlů, které jsou následně odváženy svozovým automobilem s ložnou plochou. Zároveň má nápojový karton i nejvyšší výtěžnost.

38

Tabulka 3 Vhodné způsoby sběru a svozu využitelných složek (Balner a Vágnerová, 2003)

Komodita

Sběr

Svoz

Zdůvodnění

výsypem,

vozidlo s lineárním

vyšší efektivita pře-

pytle,

lisem

pravy

vozidlo s lineárním

vyšší efektivita pře-

lisem

pravy

vozidlo

vyšší kvalita,

s hydraulickou ru-

lepší prodejnost

kou

surovin

vozidlo

vyšší kvalita,

s hydraulickou ru-

lepší prodejnost

kou

surovin

kontejnery s horním Papír

sběrný dvůr kontejnery s horním Plast

výsypem, pytle

Bílé sklo

Barevné sklo

kontejnery se spodním výsypem

kontejnery se spodním výsypem

Kovy

sběrný dvůr

Nápojový karton

pytle

nejvyšší výtěžnost

39

4 MATERIÁL A METODIKA Po obecném úvodu s tématy zabývající se legislativními požadavky, jejich pojmy, historií, evidencí, zařazováním, nakládáním s komunálním odpadem a příslušnou svozovou technikou v teoretické části navazuje část praktická. Praktická část se zaměřuje na zhodnocení využití dané svozové techniky pro svoz komunálního odpadu u konkrétní svozové firmy. Bude se sledovat množství vyseparovaných odpadů v obcích ze svozové oblasti, které bylo získáno pomocí čárového kódu. Bude vysvětlen obsah čárového kódu, co každé číslo uvedené pod čárovým kódem znamená a jakou má funkci; jeho přípravné fáze před samotným zavedením systému do praxe s následným využíváním. Monitorovat se budou komodity: papír, plast, bílé a směsné sklo za jednotlivé roky. Jelikož jsem z časového hlediska nemohla být přítomna u všech měření a vážení, byly mi poskytnuty potřebné údaje z evidence o množství odpadů od roku 2007 do roku 2011, pro následné zpracování. Během své přítomnosti ve společnosti zabývající se svozem komunálního odpadu jsem se dozvěděla a získala mnoho důležitých informací k této problematice. Prostudovala jsem různé manuály a příručky pro užívání čárových snímačů, abych se seznámila s jejich ovládáním a funkcemi. Využila jsem převážně rozhovorů s pracovníky zabývající se danými úkoly. Nedílnou součástí bylo i pozorování, bez kterého by získané poznatky nebyly kompletní. Všechny získané a shromážděné informace jsem nejprve rozdělila podle jednotlivých let, počtu obyvatel, které jsem rozdělila na 3 skupiny (do 500 obyvatel, 501-1 000 obyvatel a nad 1 000 obyvatel) a vyseparovaných komodit. V programu Microsoft Excel jsem vytvořila tabulku pro každou skupinu obyvatel zvlášť, do kterých jsem zapsala všechny obce s počtem obyvatel a hodnotami vyseparovaného papíru, plastu, bílého a směsného skla za každý rok samostatně. Tyto údaje sloužily k přepočtu a získání informací o množství vyseparovaného odpadu na kg/obyvatele/rok pro jednotlivé komodity zvlášť i dohromady. Pro lepší přehlednost byly údaje zaznamenány i graficky.

40

5 VÝSLEDKY A DISKUSE Obdržené informace byly získány z obcí ve svozové oblasti společnosti ESKO-T. Celkem se jednalo o více než 40 000 obyvatel v 83 obcích. Z důvodu rozsáhlých hodnot jsou všechny potřebné údaje za jednotlivé roky uvedeny v přiloženém CD.

5.1

ESKO-T s. r. o. V roce 1996 byla založena rozhodnutím valné hromady svazku obcí dceřiná společ-

nost ESKO-T s. r. o. Třebíč, jako reakce na zvyšující se požadavky tehdejší svozové firmy se zahraniční účastí na zvyšování cen a vytvořila tak v regionu zdravou konkurenci v části kraje Vysočina, který vykazuje nejlepší výsledky při snížení měrného množství komunálního odpadu v ČR. Svoji činnost zahájila v červenci roku 1997 a má za úkol zajišťovat členům svazku obcí veškeré služby v oblasti nakládání s odpady dle platné legislativy. Vybudovalo se 12 sítí sběrných dvorů a centrální překladiště na území svazku obcí. Jeho provoz byl zahájen v lednu roku 2001. O dva roky později se v Třebíči vybudovala moderní třídící linka pro potřeby členy svazků obcí, jejíž provoz byl zahájen v lednu. Od roku 1993 se budovala skládka TKO Petrůvky na rozloze 7 ha s projektovanou kapacitou 600×103 kg, jejíž činnost byla zahájena v únoru 1994. Tato skládka se nachází asi 10 km od Třebíče. Firma disponuje certifikáty ČSN EN ISO 14001 2005, ČSN EN ISO 9001:2008 a odborný podnik pro nakládání s odpady. Společnost zajišťuje tyto činnosti:  svoz komunálního odpadu,  přistavení, odvoz a odstranění odpadů pomocí kontejnerů LIAZ a AVIA,  mobilní svoz problémových odpadů,  likvidaci nebezpečných odpadů,  zajištění svozu a likvidace tříděného odpadu (sklo, papír, plast),  prodej odpadových nádob – 110, 120 a 240 l,  provozování skládky v Petrůvkách,  provozování sítě sběrných dvorů,  provozování třídící linky, 41

 zpracování evidence dle platné legislativy,  poradenskou činnost v oblasti nakládání s odpady. (ESKO-T, 2012) Společnost ESKO-T s. r. o. zajišťuje svoz pro 83 vesnic v regionu. Jednotlivé obce jsou rozděleny do skupin podle počtu obyvatel pro přehlednější získávání informací. Rozdělení je na obce do 500 obyvatel (59 obcí), 501-1 000 obyvatel (15 obcí) a nad 1 000 obyvatel (9 obcí). 5.1.1 Svozová technika komunálního odpadu ESKO-T s. r. o. vlastní sedm svozových automobilů. Pět jich je značky MAN TGA 28.350 a zbylé dva Renault Premium s nástavbou značky Haller X-2c o objemu nástaveb v produkované řadě stanovených od 11 do 24 m3. Společnost ESKO-T využívá vozidla s nástavbami o objemu 19 m3. Nakládání odpadu je díky velkému nakládacímu otvoru s nízkou spodní hranou a díky násypce 2,2 m3 zcela bez problematické. Nezávisle na libovolné poloze lisovacích desek lze kdykoliv pomocí vyklápěče nakládat odpad. Při každém nasazení nástaveb běží lisovací cyklus s lisovacím tlakem 25×103 kg při automatickém kontinuálním provozu i při úsporném provozu. Při nakládání bez vyklápěče pracuje lisovací cyklus vzhledem k bezpečnosti obsluhy pouze poloautomaticky. Všechny automobily používají systému lineárního stlačování, který slisuje odpad v poměru 1:6. Odpad se svozovými vozidly sváží přímo na skládku, tudíž se jedná o jednofázovou přepravu odpadů. Pro svoz vyseparovaných složek komunálního odpadu na třídící linku, kde probíhá dotřídění a následný prodej surovin, užívá firma stejných svozových prostředků. (SAP komunální technika, 2012) Pro třebíčský region je zajištěn separovaný sběr papíru, plastu, skla a od roku 2003 je v některých obcích zajištěn i sběr biologicky rozložitelného odpadu. Svoz těchto komodit zajišťuje společnost výše popsanými vozidly. Interval svozu se uskutečňuje jedenkrát za týden, jedenkrát za čtrnáct dní či kombinovanou formou. Záleží pouze na domluvě dané obce se svozovou firmou. Svezené komodity jsou následně dotříděny na třídící lince. Zbylé odpady nevhodné pro materiálové použití jsou uloženy na skládku či odvezeny do spalovny. Trendem, který je patrný i v České republice, jsou nádoby opatřené elektronickými čipy nebo čárovými kódy. K tomu patřičně vybavené vozidlo se snímačem, váhou, 42

a počítačem je schopno evidovat vyprázdněnou nádobu a současně stanovit přesné množství odpadu v nádobě. Tyto údaje nám posléze dovolují vést přesnou evidenci majitelů nádob a množství odevzdaného odpadu za určitou časovou jednotku. Ukazuje se, že v oblastech se zavedenou evidencí a vážením nádob klesá výskyt netříděných komunálních odpadů o 20-30 %. 5.1.2 Zavedení čárových kódů ESKO-T s. r. o. využívá čárových kódů prozatím na svoz separovaného odpadu. Od ledna roku 2012 už využívají pouze tento systém. Jedná se o evidenci počtu shromažďovacích prostředků (v tomto případě nádob) a jejich naplněnosti při svozu. Do tohoto systému jsou zapojeny všechny obce, kde společnost sváží tříděný odpad, dále pak firmy i sběrné dvory. V obcích se to týká především nádob o objemech 120, 240 a 1 100 litrů. Obdobně to platí i u firem včetně pytlového sběru (např. pouze svázané kartony). Sběrné dvory využívají jak nádob (1 100 litrů), tak především velkoobjemových kontejnerů (např. 14m3). I tento způsob sběru se eviduje a pomocí terminálů značky DENSO jsou využívány i na sběrných dvorech, které společnost provozuje. Zde slouží pro evidenci návštěvníků a každý plátce odpadu obdrží evidenční kartu s čárovým kódem. (Zprávy ESKO-T, 2012) 5.1.3 Terminály Všechny používané terminály značky DENSO zakoupila firma ESKO-T s. r. o. od firmy ICS Identifikační systémy, a. s., která se zabývá řešením aplikací čárových kódů pomocí mobilních terminálů, prodejem hardwaru s použitím na čárové kódy, tiskem etikem, záručním i pozáručním servisem aj. (ICS, Identifikační systémy, a.s., 2012) 5.1.3.1 Terminál DENSO BHT 800 Mobilní terminál BHT 800 (obr. 12) je dalším typem v řadě vysoce kvalitních snímačů čárového kódu. Jedná se o vyspělý snímací systém s laserovým zaměřovačem, umožňující kontaktní i bezkontaktní snímání čárových kódů, a to i kódů s vysokou hustotou či poškozenými kódy. Další předností tohoto snímače je jeho velký barevný displej. Je určen pro práci s větším množstvím dat (uživatelská paměť je 32 MB). Dodává se v provedení s nu43

merickou klávesnicí s 25 standardními, 2 aktivními tlačítky a je doplněn o pistolovou rukojeť. Má zabudovaný vibrátor, který slouží k potvrzení sejmutí kódu vibrací. Tato funkce rozšiřuje standardní signalizaci sejmutí o hmatový vjem. Snímače jsou napájeny lithiumiontovým akumulátorem, max. doba provozu při plném nabití dosahuje až 27 hodin. Optický komunikační modul s nabíječkou pro přenos programů a dat mezi snímači a hostitelským PC umožňuje rychlost přenosu dat až 115,2 Kb/s. (Manuál BHT 800, 2011) BHT 800 je určen do náročných provozních podmínek. Je značně odolný vůči vodě a prachu. Snese až 60× opakované pády z výšky do 1,2 m. Jejich použití může být při teplotách od -5 do +50 °C. Mají také velmi nízkou hmotnost, která činí pouhých 0,2 kg, a jsou pohodlné pro uchopení do ruky. (Manuál k programu terminálu čárového kódu, 2011)

Obr. 12 Terminál DENSO BHT 800 (Manuál k programu terminálu čárového kódu, 2011)

44

5.1.4 Softwarová aplikace Stejně jako u terminálů využívá společnost ESKO-T s. r. o. počítačového programu od firmy ICS Identifikační systémy, a. s. Je to software ProBaze ODPADY, který je určen pro obce ke sledování a vyhodnocování procesu sběru odpadu pomocí čárových kódů. Podle metody sběru se dělí na dva druhy: ProBaze ODPADY SVOZ a ProBaze ODPADY DVŮR. Nás bude zajímat první případ. (ICS, Identifikační systémy, a. s., 2012)

5.1.4.1 ProBaze ODPADY SVOZ Obec nebo pověřená organizace sváží odpad od občanů nebo ze sběrných míst. Je to software pro evidenci a vyhodnocení sběru odpadu. Tuto problematiku je nutno podrobněji vymezit a rozdělit na dvě specifické oblasti. Hlavní je rozdělení na vlastní sběr dat (práce s terminálem v terénu) a následné zpracování a vyhodnocování načtených dat (software pro evidenci a vyhodnocení získaných informací). Zmíněné oblasti se dále rozdělili na plnou verzi s veškerými možnostmi a odlehčenou variantu obsahující pouze základní funkce a je i cenově dostupnější. Jednoduchá varianta softwaru (s přihlédnutím k požadavku na co nejjednodušší obsluhu v terénu a získání pokud možno max. množství informací o provedeném svozu) by byla schopna pracovat v minimalistickém režimu, kdy obsluha jedním tlačítkem na terminálu založí svoz a snímá kódy nádob. Po ukončení svozu zmáčkne druhé tlačítko. Maximalistickou variantou stejného softwaru v terminálu je sledování SPZ svozového vozidla, naplněnost jednotlivých nádob a hmotnosti celého svozu. Hlídání druhu odpadu je samozřejmostí. (Manuál k programu ProBaze Odpady-Svoz, 2011) Pro funkčnost celého systému je významné zavedení evidence nádob eventuálně adres jejich umístění nebo evidence zapojených občanů do systému svozu odpadu. Hlavním cílem tohoto nezávislého systému je vyhodnocování nasnímaných dat a vytváření výstupů, zejména pro případnou optimalizaci nebo sledování různých hledisek. Samozřejmostí je uskutečňovat monitorování jednotlivých průběhů svozů.

45

Kromě stěžejních výstupů můžeme vytvářet a posuzovat i další souhrny (např. výkaz práce osádek svozů, dokladování výsypů jednotlivých nádob, vyčíslení nadměrného množství odpadu na hnízdech, soupis množství jednotlivých druhů odpadu podle plátců, podklady pro hlášení pro EKO-KOM apod.). 5.1.5 Čárový kód Níže uvádím varianty a možnosti čárových kódů pro lepší vysvětlení. Př.: čárový kód 050411010115 05 – je prefix firmy. Pokud se v regionu nachází více společností využívající daný systém, tak nemůže dojít k záměně. 04 – číslo uvádějící komoditu odpadu Tabulka 4 Číselník komodit (Zprávy ESKO-T, 2012)

Kód komo-

Název komodity

dity

Označení komodity

01

papír

PAP

02

papír ve směsi s nápojovým kartonem

PAPNK

03

plast

PL

04

plast ve směsi s nápojovým kartonem

PLNK

05

sklo čiré

SKC

06

sklo směsné

SKS

07

kov

KOV

08

nápojový karton

NK

09

biologický odpad

BRKO

11

směsný odpad

SO

Společnost využívá z číselníků komodit 01, 04 a 05; 06 a 03 jsou pouze pro sběrné dvory. 0115 – evidenční číslo nádoby 110 – číslo uvádějící druh nádoby

46

Tabulka 5 Číselník objemu nádob (Zprávy ESKO-T, 2012)

Kód objemu

Název objemu [l]

001

10

002

20

003

30

005

50

007

70

010

100

012

120

024

240

070

700

110

1100

130

1300

150

1500

210

2100

700

7000

Nádoby o objemu 120, 240 a 1 100 litrů společnost využívá na papír, plast a barevné sklo. Nádoby o objemu 2 100 litrů na bílé sklo. 1 – způsoby sběru výsypy Tabulka 6 Číselník typu sběru a výsypu nádoby (Zprávy ESKO-T, 2012)

Kód typu nádo-

Název typu nádoby

Označení typu

1

kontejner horní výsyp

KH

2

kontejner spodní výsyp

KS

3

kontejner – jiný způsob výsypu

KO

4

pytel

P

5

sběrný dvůr

S

6

mobilní sběr

M

7

jiný způsob sběru

J

8

výkupna

V

by

47

5.1.6 Zahájení systému Počátkem pro zavedení tohoto systému bylo nutné jednotlivé nádoby opatřit nálepkou čárového kódu. Tyto kódy jsou na nádoby umisťovány duplicitně. To znamená, že jeden čárový kód je umístěn vpředu vlevo a druhý (stejný) čárový kód je umístěn na boku nádoby. Důvodem tohoto umístění je možnost načtení čárového kódu při případném poškození jednoho z nich. V případě společnosti ESKO-T s. r. o. se jednalo zhruba o 2000 ks nádob rozmístěných po regionu Třebíč, které bylo nutno opatřit příslušným čárovým kódem (obce, firmy, sběrné dvory, školy, školky, atd.). Pokud jsou nádoby přemisťovány v rámci obce, města, či firmy, tak není nutné přelepovat čárový kód. V případě přemístění do jiné obce, je potřeba nádobu opatřit novým čárovým kódem. Důvodem jsou data a hlavně množství načtené na daný čárový kód a obec (správné rozdělení množství odpadu). Každé stanoviště sběrného místa má svůj čárový kód (šestimístné číslo) např. 000145 a na toto stanoviště jsou potom napárovány nádoby (s čárovým kódem) a je určen subjekt, na který je svezené množství načítáno. Subjekty jsou obce, města a firmy. (Zprávy ESKO-T, 2012) Například obec Hodov: Sběrné místo: 000145

Hodov

Hospoda – Česká pošta

050411010256 050411010257 050411010875 050111010142 050611010119 050513020189 Sběrné místo: 000146

Hodov

Základní škola

Sběrné místo: 000147

Hodov

u mostku

Na tomto případu je možno vidět, že v Hodově na stanovišti „hospoda-Česká pošta“ jsou kontejnery o objemu 1 100 litrů na plast (3×), papír (1×), barevné sklo (1×) a 1× zvon na bílé sklo o objemu 1 300 litrů. 48

5.1.7 Čárové kódy v praxi Před samotným svozem odpadu zajistí obsluha vozidla pomocí terminálu jeho zahájení. To znamená, že v terminálu DENSO BHT 800 zahájí nový svoz. Načte čárový kód vozidla (jeho SPZ), čárový kód umístěný na kontejneru a následně načte čárový kód naplněnosti nádob. Využívá se naplněnosti 0%, 25%, 50%, 75%, 100%, 125%, 150%, 175% a 200% (obr. 13). Tyto čárové kódy naplněnosti jsou připraveny na speciální fólii, která je odolná vůči počasí a umisťují se na zadní nástavbu každého svozového vozidla, která je uvedena v příloze č. 1.

Obr. 13 Čárové kódy naplněnosti

Pokud posádka vozidla zahájí svoz např. plastů, tak už nelze načíst žádnou jinou komoditu, pouze plast. Po skončení linky posádka v terminálu ukončí svoz a zadá váhu odpadu. Vozidla jsou vybaveny vážným systémem pro vážení. Pokud některé vozidlo tento vážný systém nemá, je váženo na třídící lince. Data jsou vždy 1x za týden staženy do počítače. 49

Načtené a získané informace jsou po stažení do počítače zpracovávána v programu PBOS – ProBaze Odpady Svoz (verze 130110 – 11). Díky tomuto programu jsou evidovány druhy a počty nádob na daném hnízdě. Určíme i majitele nádoby. Načtená data nám zobrazí SPZ svozového vozidla, které provádělo daný svoz, datum svozu a všechny časy načtených čárových kódů. Zjistíme také naplněnost nádob, kterou lze využít pro efektivnější využití (obr. 14).

Obr. 14 ProBaze ODPADY SVOZ (ICS, Identifikační systémy, a. s., 2012)

5.1.7.1 Množství vytříděných komodit v roce 2007 V roce 2007 se zapojilo do třídění odpadů v obcích celkem 40 222 obyvatel ze svozové oblasti ESKO-T. Celkový součet vytříděného odpadu zaujímalo množství 1 228 229 kg/rok. Množství vyseparovaného odpadu v této oblasti činilo průměrně 30,536 kg/obyv./rok.

Obce do 500 obyvatel V obcích do 500 obyvatel byla separace prováděna v 54 obcích s celkovým počtem 11 215 obyvatel. Provádělo se třídění směsného skla, papíru a plastu. Na základě zjiště-

50

ných hodnot jsou sestaveny tabulky 7 až 9, ve kterých jsou umístěny obce s nevyšším a nejnižším množstvím vyseparovaného odpadu.

Obr. 15 Separace všech komodit do 500 obyvatel

Graf (obr. 15) zaznamenává pouze několik obcí s nejvyššími a naopak nejnižšími údaji v separaci všech komodit na kg/obyv./rok u obcí do 500 obyvatel za rok 2007. Z celkového počtu obcí je jich pro přehlednost vybráno 14. Je patrné, že od nejnižší hodnoty u Radkovic u Hrotovic s 10,69 kg/obyv./rok separované množství téměř lineárně vzrůstá k nejvyšší hodnotě ve Valdíkově 98,55 kg/obyv./rok. Nejsou patrné, žádné výrazné odchylky. Podrobnější údaje nalezneme v tabulkách 7 až 9. Tabulka 7 Separace všech komodit

Pořadí 1. 2. 3. poslední

Separace všech komodit Obec Množství [kg/obyv./rok] Valdíkov 98,55 Hrutov 94,47 Brtnička 79,77 Radkovice u Hrotovic

51

10,69

Z tabulky 7 můžeme vyčíst informace, že nejlepší obcí do 500 obyvatel v separaci všech komodit je Valdíkov. Naopak nejhorší výsledky vykazovala obec Radkovice u Hrotovic. Jejich rozdílné hodnoty jsou patrné na první pohled. Tabulka 8 Separace papíru a plastu

Separace papíru 15 01 01 Pořadí 1. 2. 3.

Separace plastu 15 01 06

Obec Množství [kg/obyv./rok] Obec Množství [kg/obyv./rok] Valdíkov 43,88 Přeckov 27,78 Benetice 28,04 Valdíkov 25,04 Hrutov 27,94 Brtnička 22,99

poslední Svatoslav

Číchov

0,41

3,48

Tabulka 9 Separace směsného skla

Pořadí 1. 2. 3.

Separace směsného skla 15 01 07 Obec Množství [kg/obyv./rok] Hrutov 44,80 Zašovice 42,13 Loukovice 41,49

poslední Radkovice u Hrotovic

2,89

Z výše uvedených tabulek 8 a 9 je možno vidět umístění obcí v třídění jednotlivých komodit, konkrétně směsného skla, papíru a plastu. Pokud hodnoty v těchto třech tabulkách porovnáme, zjistíme, že jak u plastu, tak u směsného skla jsou rozdíly hodnot na prvních místech nepatrné. Na rozdíl od separace papíru, kde s převahou zvítězil Valdíkov. Konečné pořadí v separaci papíru zaujímá Svatoslav s nízkou hodnotou oproti již zmíněnému Valdíkovu.

Obce od 501-1000 obyvatel Do této skupiny spadalo celkem 14 obcí s 9 574 obyvateli. Opět se hodnotilo třídění v komoditách směsné sklo, papír a plast.

52

Obr. 16 Separace všech komodit od 501 - 1 000 obyvatel

Graf (obr. 16) znázorňuje všechny obce v separaci komodit na kg/obyv./rok od 501 do 1 000 obyvatel za rok 2007. Největší odstup je mezi prvním umístěným Březníkem s 43,49 kg/obyv./rok a druhým Studencem s 32,89 kg/obyv./rok, kde je rozdíl téměř 11 kg/obyv./rok. Při srovnání prvního Březníka s posledním Rudíkovem získáme rozdíl 28,61 kg/obyv./rok. Mezi ostatními obcemi není žádný výrazný odstup. Tabulka 10 Separace všech komodit

Pořadí 1. 2. 3. poslední

Separace všech komodit Obec Množství [kg/obyv./rok] Březník 43,49 Studenec 32,89 Opatov 29,86 Rudíkov

14,88

V tabulce 10 obsadil první místo zaslouženě Březník s 43,49 kg/obyv./rok, který se také umístil na prvním místě v separaci papíru a plastu (tabulka 12). Rozdíl mezi první a druhou obcí, Studencem, činí přes 10 kg/obyv./rok. To rozdíl druhé a třetí obce, Opatova, je menší a činí 3 kg/obyv./rok.

53

Tabulka 11 Separace směsného skla

Pořadí 1. 2. 3.

Separace směsného skla 15 01 07 Množství Obec [kg/obyv./rok] Opatov 16,90 14,09 Rokytnice nad Rokytnou Výčapy 9,70

poslední

Rudíkov

3,51

V tabulce 11 obsadil první místo Opatov s 16,9 kg/obyv./rok před druhou Rokytnicí nad Rokytnou s 17,09 kg/obyv./rok a třetími Výčapy s 9,7 kg/obyv./rok. Tabulku uzavírá poslední Rudíkov s hodnotou 3,51 kg/obyv./rok. Tabulka 12 Separace papíru a plastu

Pořadí 1. 2. 3. poslední

Separace papíru 15 01 01 Množství Obec [kg/obyv./rok] Březník 24,07 Tasov 16,03 Studenec 15,38 Kralice nad Oslavou

2,30

Separace plastu 15 01 06 Množství Obec [kg/obyv./rok] Březník 10,46 Trnava 9,77 Dukovany 9,30 Tavíkovice

5,32

Na tabulce 12 může zaujmout pozornost ta skutečnost, že na posledním místě v separaci papíru se umístily Kralice nad Oslavou s 2,3 kg/obyv./rok, které mají druhý nejvyšší počet obyvatel. Na první umístěný Březník ztrácí necelých 22 kg/obyv./rok. Druhý Tasov a třetí Studenec od sebe dělí necelý 1 kg/obyv./rok. Březník obsadil první umístění i v separaci plastu, ve kterém je jeho množství 10,46 kg/obyv./rok. Následují v těsné blízkosti Trnava s 9,77 kg/obyv./rok a Dukovany s 9,3 kg/obyv. rok. Obcí s nejnižším vyseparovaným množstvím jsou Tavíkovice s 5,32 kg/obyv./rok.

Obce nad 1000 obyvatel Zde se hodnotily údaje získané z 9 obcí s 19 433 obyvateli. Ani zde se oproti předešlým obcím nezměnily hodnocené komodity. Sledovaly se plasty, papír a směsné sklo. 54

Obr. 17 Separace všech komodit na 1 000 obyvatel

Graf (obr. 17) znázorňuje všech 9 obcí v separaci všech komodit na kg/obyv./rok nad 1 000 obyvatel v roce 2007. Od Kněžic s nejnižším množstvím 21,49 kg/obyv./rok se hodnoty postupně navyšují, bez výrazné změny v množství, až po obec s nejvyšší hodnotou separovaných komodit (Okříšky) 41,96 kg/obyv./rok. Obdobné hodnoty mají Kamenice s Budišovem, kde jejich rozdíl činí pouhých 0,19 kg/obyv./rok. Podobně tomu je u Mohelna a Želetavy, kde je rozdíl 0,64 kg/obyv./rok. Tabulka 13 Separace všech komodit

Pořadí 1. 2. 3. poslední

Separace všech komodit Obec Množství [kg/obyv./rok] Okříšky 41,96 Kamenice 37,69 Budišov 37,50 Kněžice

21,49

V tabulce 13 obsadily první umístění Okříšky s 41,96 kg/obyv./rok s náskokem větším než 4 kg/obyv./rok na druhou v pořadí Kamenici a třetím Budišovem. Nejnižší množství vyseparovaných komodit mají Kněžice s 21,49 kg/obyv./rok.

55

Tabulka 14 Separace směsného skla

Separace směsného skla 15 01 07 Pořadí Obec Množství [kg/obyv./rok] 1. Želetava 16,65 2. Rouchovany 11,75 3. Brtnice 11,67 poslední

Kamenice

7,31

Na tabulce 14 je zajímavé, že se na předních třech místech neumístila Náměšť nad Oslavou, která má 5 263 obyvatel, ale zvítězila Želetava s 1 519 obyvateli a množstvím 16,65 kg/obyv./rok. Druhé Rouchovany s 11,75 kg/obyv./rok získaly na třetí Brtnici nepatrný náskok necelou desetinu kg/obyv./rok. Tabulka 15 Separace papíru a plastu

Separace papíru 15 01 01

Separace plastu 15 01 06

Pořadí 1. 2. 3.

Obec Okříšky Mohelno Kamenice

Množství [kg/obyv./rok] 20,18 19,77 19,22

poslední

Kněžice

4,50

Obec Množství [kg/obyv./rok] Kamenice 11,16 Okříšky 10,62 Budišov 8,77 Brtnice

5,83

V tabulce 15 se na posledním místě v separaci plastu umístila obec Brtnice s nejvyšším počtem obyvatel. První v pořadí je Kamenice s 11,16 kg/obyv./rok, druhé Okříšky s 10,62 kg/obyv./rok a třetí Budišov s 5,83 kg/obyv./rok. V separaci papíru se na prvních třech místech objevují opět Okříšky s 20,18 kg/obyv./rok i Kamenice s 19,22 kg/obyv./rok. Tuto dvojici uzavírá na druhém místě Mohelno s 19,77 kg/obyv./rok.

5.1.7.2 Množství vytříděných komodit v roce 2011 Celkový počet obyvatel v obcích za rok 2011, ve svozové oblasti společnosti ESKO-T, činil 42 080. Celkem se vytřídilo 1 633 627 kg/rok a množství vyseparovaného odpadu bylo průměrně 38,822 kg/obyv./rok. Oproti roku 2007 se k separovaným komoditám přidalo ještě bílé sklo. 56

Obce do 500 obyvatel V této kategorii se nachází 59 obcí s celkovým počtem 12 644 obyvatel.

Obr. 18 Separace všech komodit do 500 obyvatel

V grafu (obr. 18) je uvedeno pouze 14 obcí z celkových 59 pro lepší přehlednost, a to se 7 nejvyššími a 7 nejnižšími hodnotami na kg/obyv./rok do 500 obyvatel za rok 2011. Nejvýraznější odstup má poslední Meziříčko s 8,48 kg/obyv./rok následované Radkovicemi u Hrotovic s 18,12 kg/obyv./rok. Další průběh je téměř lineární až k nejvýše umístěnému Valdíkovu s 82,78 kg/obyv./rok, kdy se rozdíly mezi po sobě jdoucími obcemi obvykle pohybují do 1 kg/obyv./rok. U obcí umístěných v druhé polovině (s větším množství separovaného odpadu) se tento rozdíl pohybuje až o 5 kg/obyv./rok. Tabulka 16 Separace všech komodit

Separace všech komodit Pořadí obec množství [kg/obyv./rok] 1. místo Valdíkov 82,78 2. místo Pucov 77,46 3. místo Zašovice 72,76 poslední Meziříčko

8,48

57

V tabulce 16 se na prvních třech místech umístily obce s obdobným rozdílem vyseparovaného množství. Valdíkov 82,78 kg/obyv./rok, Pucov 77,46 kg/obyv./rok a Zašovice s 72,76 kg/obyv./rok. Na konci tabulky je Meziříčko s 8,48 kg/obyv./rok. Tabulka 17 Separace směsného a bílého skla

Separace směsného skla 15 01 07 Pořadí 1. 2. 3.

Obec Valdíkov Zašovice Kramolín

poslední

Petrůvky

Separace bílého skla 15 01 07 Obec Množství [kg/obyv./rok]

Množství [kg/obyv./rok] 22,07 Zašovice 19,47 Radonín 18,94 Valdíkov Střítež

3,28

11,82 9,97 9,15 1,93

V tabulce 17 se opět na prvních třech místech separace směsného i bílého skla objevují 2 obce, a to Valdíkov s 22,07 kg/obyv./rok u směsného skla a 9,15 kg/obyv./rok u bílého skla; Zašovice 19,47 kg/obyv./rok směsného skla a 11,82 kg/obyv./rok bílého skla. Tabulka 18 Separace papíru a plastu

Pořadí 1. 2. 3.

Separace papíru 15 01 01 Obec Množství [kg/obyv./rok] Valdíkov 26,26 Pucov 23,86 Ostašov 22,88

poslední Meziříčko

0,00

Separace plastu 15 01 06 Obec Pucov Ostašov Zašovice

Množství [kg/obyv./rok] 29,27 27,52 26,43

Meziříčko

1,08

V tabulce 18 se poprvé objevuje hodnota vytříděného množství papíru 0 kg/obyv./rok. Týká se to Meziříčka, které se proto umístilo jako poslední. Ostatní obce na prvních místech mají hodnoty více než 26 kg/obyv./rok. U separace plastu se hodnoty pohybují obdobně jako u papíru přes 20 kg/obyv./rok.

Obce do 501-1000 obyvatel V tomto rozmezí se nachází 15 obcí s celkovým počtem 10 088 obyvatel.

58

Obr. 19 Separace všech komodit od 501 - 1 000 obyvatel

V grafu (obr. 19) jsou znázorněny obce od nejnižšího vyseparovaného množství komodit na kg/obyv./rok u obcí s 501-1 000 obyvateli za rok 2011. Ze všech 15 obcí dosáhl největšího množství Březník s 69,65 kg/obyv./rok a nejnižšího Rudíkov s 23,69 kg/obyv./rok. Nárůst vytříděného množství komodit je pozvolný, kdy největší odstup je mezi Výčapy a Čáslavicí (5,11 kg/obyv./rok), Hartvíkovicemi a Kralicemi nad Oslavou (6,57 kg/obyv./rok). V neposlední řadě i rozdíl mezi prvním Březníkem, druhými Tavíkovicemi a třetím Opatovem, kdy jejich hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce 19. Tabulka 19 Separace všech komodit

Pořadí 1. 2. 3. poslední

Separace všech komodit Obec Množství [kg/obyv./rok] Březník 69,65 Tavíkovice 62,25 Opatov 53,65 Rudíkov

23,69

V tabulce 19 je opět první v pořadí Březník s 69,65 kg/obyv./rok, který se pohybuje na prvních místech v separaci většiny komodit. Následují ho Tavíkovice a Opatov s 62,25 a 53,65 kg/obyv./rok. Tabulku uzavírá Rudíkov a jeho 23,69 kg/obyv./rok. 59

V tabulce 20 jsou hodnoty na druhých a třetích místech velmi vyrovnané. Čáslavice s 12,63 a Hartvíkovice s 13,39 kg/obyv./rok u směsného skla. Březník s 7,85 a Opatov s 7,69 kg/obyv./rok u bílého skla. Tabulka 20 Separace směsného a bílého skla

Separace směsného skla 15 01 07 Pořadí

Obec

Množství [kg/obyv./rok]

1. 2. 3.

Opatov Čáslavice Hartvíkovice

16,07 12,63 12,39

poslední

Rudíkov

5,55

Separace bílého skla 15 01 07 Množství Obec [kg/obyv./rok] Studenec 11,68 Březník 7,85 Opatov 7,69 Hartvíkovice

3,23

Tabulka 21 Separace papíru a plastu

Separace papíru 15 01 01 Množství Pořadí Obec [kg/obyv./rok] 1. Tavíkovice 25,78 2. Březník 23,14 3. Opatov 14,97 poslední

Rudíkov

4,39

Separace plastu 15 01 06 Množství Obec [kg/obyv./rok] Březník 29,27 Tavíkovice 27,52 Kralice nad Oslavou 26,43 Rokytnice nad Rokytnou

1,08

V tabulce 21 u separace papíru je znatelný odstup prvních dvou obcí, Tavíkovic a Březníku přes 23 kg/obyv./rok, od třetího Opatova s 14,94 kg/obyv./rok. Ve srovnání s posledním Rudíkovem je tento odstup více než zřetelný. U separace plastu je rozdíl mezi hodnotami na prvních třech místech téměř vyrovnaný, Březník 29,27; Tavíkovice 27,52 a Kralice nad Oslavou 26,43 kg/obyv./rok. Na posledním místě je umístěna opět obec s nejvyšším počtem obyvatel a množstvím 1,08 kg/obyv./rok.

Obce nad 1000 obyvatel Do této svozové oblasti spadá 9 obcí s celkovým počtem obyvatel 19 348.

60

Obr. 20 Separace všech komodit nad 1 000 obyvatel

Graf (obr. 20) znázorňuje množství vyseparovaných komodit na kg/obyv./rok u obcí nad 1 000 obyvatel v roce 2011. Do tohoto členění spadá 9 obcí, kde první místo obsadil Budišov s 50,63 kg/obyv./rok a náskokem 4,36 kg/obyv./rok před druhým Mohelnem. Nejtěsnější hodnota je mezi Želetavou a Náměští nad Oslavou, která je pouhých 0,55 kg/obyv./rok. Poslední místo obsadily Kněžice s 29,82 kg/obyv./rok a ztrátou 2,77 kg/obyv./rok na Rouchovany. Žádné větší odstupy mezi sebou obce nemají, nárůst je takřka lineární. Tabulka 22 Separace všech komodit

Pořadí 1. 2. 3. poslední

Separace všech komodit Obec Množství [kg/obyv./rok] Budišov 50,63 Mohelno 46,27 Okříšky 44,57 Kněžice

29,82

V tabulce 22 vytřídil největší množství komodit Budišov s 50,63 kg/obyv./rok následovaný Mohelnem a Okříšky s množstvím 46,27 a 44,57 kg/obyv./rok. Poslední místo získaly Kněžice s 29,82 kg/obyv./rok.

61

Tabulka 23 Separace směsného a bílého skla

Separace směsného skla 15 01 07 Pořadí Obec Množství [kg/obyv./rok] 1. Kněžice 9,53 2. Okříšky 9,46 3. Kamenice 8,86 poslední Rouchovany

5,64

Separace bílého skla 15 01 07 Obec Množství [kg/obyv./rok] Budišov 13,32 Mohleno 9,61 Okříšky 7,69 Kamenice

3,89

Tabulka 24 Separace papíru a plastu

Pořadí 1. 2. 3. poslední

Separace papíru 15 01 01 Množství Obec [kg/obyv./rok] Náměšť nad Oslavou 18,27 Okříšky 14,57 Budišov 14,27 Kamenice

5,94

Separace plastu 15 01 06 Množství Obec [kg/obyv./rok] Mohelno 18,61 Budišov 15,30 Kamenice 14,79 Kněžice

7,90

V tabulkách 23 a 24 se nejvíce vyskytují obce Budišov (první v separaci bílého skla, druhý v separaci plastu a třetí v separaci papíru) a Kamenice (třetí místo v separaci směsného skla i plastu a poslední v separaci papíru a bílého skla). Pokud si blíže prohlédneme získaná data, zjistíme, že se hodnoty v separaci směsného a bílého skla pohybují řádově ve stejném množství až na Budišov s 13,32 kg/obyv./rok, který má nepatrný odstup od druhého Mohelna s 9,61 kg/obyv./rok. V separaci směsného skla se hodnoty pohybují od 5,64 kg/obyv./rok u Rouchovan až po 9,53 kg/obyv./rok u prvních Kněžic. V separaci papíru a plastu jsou hodnoty téměř totožné. Na prvních místech (Náměšť nad Oslavou a Mohelno) hodnoty přes 18 kg/obyv./rok, druhé (Okříšky a Budišov) a třetí (Budišov a Kamenice) místa s množstvím přes 14 kg/obyv./rok.

62

5.1.7.3 Množství vytříděných komodit za roky 2010, 2009 a 2008 Z důvodů rozsáhlého obsahu analýzy třídění odpadů jsou níže uvedeny pouze výsledné hodnoty třídění odpadů za dané roky. Podrobné informace k jednotlivým rokům jsou na přiloženém CD. Analýza třídění odpadů v obcích za rok 2010 Celkový počet obyvatel ve svozové oblasti ESKO-T:

41 991

Celkový součet vytříděného odpadu:

1 530 421 kg/rok

Množství vyseparovaného odpadu ve svozové oblasti:

36,455 kg/obyv./rok

Analýza třídění odpadů v obcích za rok 2009 Celkový počet obyvatel ve svozové oblasti ESKO-T:

42 198

Celkový součet vytříděného odpadu:

1 508 714 kg/rok

Množství vyseparovaného odpadu ve svozové oblasti:

35,753 kg/obyv./rok

Analýza třídění odpadů v obcích za rok 2008 Celkový počet obyvatel ve svozové oblasti ESKO-T:

42 198

Celkový součet vytříděného odpadu:

1 419 181 kg/rok

Množství vyseparovaného odpadu ve svozové oblasti:

33,631 kg/obyv./rok

5.1.7.4 Grafické znázornění vyseparovaných odpadů Tabulka 25 Hodnoty separovaných odpadů v obcích do 500 obyvatel

Komodity [kg] Papír Plast Bílé sklo Směsné sklo

2007 107 169 115 555 0 152 910

2008 2009 2010 2011 133 828 128 917 110 290 106 990 131 997 156 720 166 323 176 094 39 721 36 250 41 843 57 050 132 797 124 699 128 929 127 265

V tabulce 25 jsou zaznamenány hodnoty separovaných komodit (papír, plast, bílé sklo a směsné sklo) v obcích do 500 obyvatel za pět let. Z těchto hodnot jsem pro přehlednost sestavila graf (obr. 21). 63

Obr. 21 Množství vyseparovaných odpadů v obcích do 500 obyvatel

Z obr. 21 můžeme vyčíst, jaká komodita byla nejvíce a naopak nejméně tříděna občany v obcích do 500 obyvatel za jednotlivé roky. V tomto případě občané nejvíce třídí plasty, které mají rostoucí tendenci (z necelých 116 na 176 tisíc kg). Naopak klesající tendenci má od roku 2008 papír, který do roku 2011 klesl o necelých 27 tisíc kg. Za povšimnutí stojí rok 2007, ve kterém je množství vyseparovaného bílého skla na hodnotě 0 kg. Důvodem byla absence shromažďovacího prostředku na tuto komoditu v obcích.

Tabulka 26 Hodnoty separovaných odpadů v obcích od 501 - 1 000 obyvatel

Komodity [kg] Papír Plast Bílé sklo Směsné sklo

2007 91 091 70 862 0 84 655

2008 2009 2010 2011 121 634 133 290 115 954 113 766 94 741 115 595 129 114 142 370 30 537 27 923 33 109 52 482 92 855 98 183 89 968 101 274

V tabulce 26 jsou zapsané hodnoty množství tříděných komodit za jednotlivé roky u obcí s 501-1 000 obyvateli. Tyto hodnoty posloužily pro zpracování grafického znázornění (obr. 22).

64

Obr. 22 Množství vyseparovaného odpadu v obcích od 501 - 1 000 obyvatel

Obr. 22 znázorňuje množství vytříděných komodit v obcích od 501-1 000 obyvatel za pět let. Opět se ukázalo, že nejvíce se třídí plast, který každoročně stoupá o hodnotu okolo 10 tisíc kg. Rostoucí tendenci má i směsné sklo, které kromě roku 2010 postupně vzrůstá o několik tisíc kilogramů ročně. Naopak nejméně tříděnou komoditou je bílé sklo, které ani u těchto obcí nebylo v roce 2007 tříděno.

Tabulka 27 Hodnoty odpadů v obcích nad 1 000 obyvatel

Komodity [kg] Papír Plast Bílé sklo Směsné sklo

2007 248 382 144 748 0 212 857

2008 2009 2010 218 176 240 411 249 966 158 475 197 141 206 717 100 419 64 434 90 687 206 439 183 513 167 578

2011 245 920 225 251 135 993 149 172

Tabulka 27 obsahuje zaznamenané hodnoty tříděných komodit v obcích nad 1 000 obyvatel od roku 2007 do roku 2011. Tyto údaje jsou důležité pro následné sestavení grafického znázornění (obr. 24).

65

Obr. 23 Množství vyseparovaného odpadu v obcích nad 1 000 obyvatel

Obr. 23 znázorňuje množství vyseparovaných odpadů u obcí nad 1 000 obyvatel v pěti letech. Opět je rok 2007 bez zastoupení bílého skla, z již známých důvodů, které jsou uvedeny dříve (obr. 22 i obr. 23). Tento graf ukazuje, že největší zastoupení ve tříděných komoditách má papír, jehož průměrná hodnota se pohybuje okolo 240 tisíc kg. Plasty mají znovu stoupající tendenci společně s bílým sklem, pokud u něj opomeneme rok 2008. Dokonce se v roce 2011 množství vyseparovaného bílého a směsného skla téměř vyrovnala. Jediná komodita s klesající tendencí je směsné sklo, které z hodnoty 212 857 kg kleslo na 149 172 kg. Tabulka 28 Hodnoty separovaných odpadů v obcích celkově

Komodity [kg] Papír Plast Bílé sklo Směsné sklo

2007 446 642 331 165 0 450 422

2008 473 638 385 213 170 677 432 091

2009 502 618 469 456 128 607 406 395

2010 476 210 502 154 165 639 386 475

2011 466 676 543 715 245 525 377 711

V tabulce 28 jsou uvedeny hodnoty separovaného odpadu v obcích ve svozové oblasti ESKO-T od roku 2007 do roku 2011. Z těchto hodnot jsem následně vytvořila graf (obr. 24). 66

Obr. 24 Množství vyseparovaných odpadů v obcích

Obr. 24 zaznamenává množství separovaného odpadu v obcích, bez rozdělění počtu obyvatel. Jak je z grafu patrné, mezi nejstabilnější tříděné komodity patří papír s průměrnou hodnotou 473 157 kg. Plasty mají jako ve všech předešlých grafech rostoucí tendenci. Od roku 2007 do roku 2011 se navýšily o 212 550 kg. A naopak klesající charakter je zastoupen směsným sklem o 72 711 kg za uvedených pět let. Velký posun v množství tříděných komodit zaujalo bílé sklo, které se od roku 2009 podstatně navýšelo. Díky této technice probíhá zjištění o druhu a množství separovaného odpadu bezdrátově. Obsluha pro jeho užívání nepotřebuje speciálních školení, jeho manipulace je velmi snadná. Ze získaných hodnot pomocí čtečky čárového kódu jsou vytvořeny tabulky a následné grafy, ze kterých vyhodnocujeme umístění jednotlivých obcí v separaci daných komodit a množství vytříděných druhů odpadů. Tyto informace jsou cenným nástrojem jak pro svozovou společnost, tak i pro samotné obce. Díky všem těmto výsledkům je ESKO-T schopen upravit počty přistavěných shromažďovacích prostředků, intervaly výsypů apod. To vše ve spolupráci s konkrétní obcí. A naopak to může být motivací pro samotné občany, aby ve třídění odpadů nepolevovali a udrželi si dobré umístění. 67

5.2

Navrhovaná řešení

5.2.1

Ideální svozové hospodářství v praxi

Svozová firma je vybavena téměř bezobslužnými vozy, které jsou sledovány přes GPS. Shromažďovací prostředky (nádoby či pytle) určené ke sběru odpadu jsou identifikovatelné pomocí čipů, které jsou umístěny v tělech nádob a pytlů. Jejich pozice se automaticky porovnává s aktuálními souřadnicemi vycházející z GPS v autě. Svozové vozy jsou opatřeny čtecím zařízením, které umožňuje zápis získaných údajů do čipu nádoby k případné kontrole občanem, automatickým vážícím systémem popřípadě vyhodnocovacím zařízením obsahu odpadu. Výsledek výsypu nádoby je posléze on-line odeslán do příslušného informačního systému, kde je následně zpřístupněn na internetu pro občany. Výše popsaný ideální postup při svozu separovaného odpadu je následně zaznamenán do přehledné tabulky 38, kterou naleznete níže. Informační systém průběžně vyhodnocuje dosažené informace o právě ukončeném svozu (jaké bylo procentuální naplnění nádob, zda je na daném stanovišti optimální velikost, zda je četnost svozu nejvhodnější nebo zda je obsah náležitě vytříděn) a navrhuje vhodná opatření. Z uvedeného znázornění níže (tabulka 29) je patrné, že je možné relativně drahé funkce s úspěchem nahradit výrazně levnějšími alternativami řešení. Pro značení nádob se mohou použít všechny typy značení (RFID, 2DK, ČK). Každý typ značení má z určitého hlediska svoje přednosti a tudíž nelze jednoznačně určit, který způsob je ten nejlepší a nejvýhodnější. Proto je důležité zvážit všechny důležité aspekty a dobře uvážit přínosy i úskalí pro každé jednotlivé nasazení. V případě svozu obou typů (nádob i pytlů), je nejvhodnějším řešením čárový kód (ČK) nebo dvojdimenzionální kód (2DK). Toto tvrzení se opírá o fakt, že zatímco u nádoby se umisťuje označení trvalého charakteru, u pytlů se jedná pouze o spotřební značení. Tato jasná volba vyplívá i z faktu nízkých pořizovacích nákladů.

68

Tabulka 29 Kritéria a jejich alternativy (ICS, Identifikační systémy, a. s., 2012)

Funkce Sledování svozu

Identifikace nádoby

Umístění nádoby

Terminál

Ideál

Náhrada

Alternativa

sledování vozu

adresa + čas sejmutí

autonomní sledová-

GPS

+ SPZ

ní vozů

Čip s možností opakovaného zápi-

čárový kód

su

vyhodnocení (po-

následná kontrola

mocí souřadnic v

umístění podle vý-

čipu)

kazu svozu

RFID terminál přímo ve voze

terminál se snímačem čárového kódu u obsluhy

2DK, čip bez možnosti zápisu

informace přímo v terminále (nahrané pořadí či adresa nádob) terminál se snímačem 2DK u obsluhy

zadávání míry naMnožství odpadu

vážící systém přímo

v nádobě

na voze

při výsypu

Zápis informace o

čip s možností zápi-

informace

výsypu

su v nádobě

v terminálu

Odeslání dat

GPRS přenos dat

Zpracování dat

on -line

plněnosti nádoby

přenos dat při návratu na centrály

odeslání SMS

dávkové po návratu

dávka odeslána přes

do centrály

GPRS

2DK - dvojdimenzionální kód, ČK – čárový kód, GPRS (General Packet Radio Services) – technologie na přenos dat a připojení k internetu, RFID (Radio Frequency Identification ) – bezdotyková automatická identifikace sloužící k přenosu a ukládání dat pomocí elektromagnetických vln.

69

Z pohledu čistě spotřebních nákladů je na tom o něco lépe 2DK, jelikož ho lze vytisknout při stejném množství údajů na menší etiketu, než je tomu právě u čárového kódu. Materiál vhodný k označování odpadů je závislý také na tom, zda se jedná o nádobu či pytel. Pro nádoby jakéhokoli druhu je nutno použít trvanlivý materiál. Nejčastěji se užívá plastová etiketa, která odolává vnějším teplotním vlivům. U vysokých nároků na odolnost značení se používá kovový štítek s vypáleným kódem (obr. 25). (ICS, Identifikační systémy, a. s., 2012)

Obr. 25 Vzorek kovového štítku

Při volbě vhodného materiálu je asi nejdůležitějším hlediskem mechanická odolnost a bezpečnost. Nejenom z tohoto důvodu se využívá terminálu s CCD snímačem v odpovídajícím provedení, který na rozdíl od laserového scanneru není rizikový na poškození zraku obsluhy.

5.2.2

Finanční ocenění za třídění odpadů

Nepochybně převládá oprávněný názor, že je zapotřebí odpad třídit, a každý uvědomělý a slušný občan to dělá. Ten, který netřídí, má možná určité výčitky svědomí, ale ne zase tak velké, aby své zvyklosti a jisté pohodlí ohledně odpadů změnil. Většinou si říkají: „Oba platíme stejně, tak co?“. Pokud ale občan, který třídí, obdrží nějakou formu finančního bonusu, pak ten který odpad netřídí, dostane určitou „náplast“ na svoje špatné svědomí. Úvaha takového občana je asi taková: „Platím víc, tak co bych třídil?“

70

Někdy může ovšem dojít k paradoxně psychologickému jevu, a to, že i ti, kteří doposud odpad třídili, třídit přestali. Toto je samozřejmě nežádoucí jev, kterého se chceme v každém případě vyvarovat. (Zprávy ICS Identifikační systémy, a. s., 2012) Je jisté, že třídění odpadu je jediným rozumným přístupem k našemu okolí a životnímu prostředí, ale přístupů vzhledem k třídění, motivaci občanů a optimalizaci prostředků je celá řada. 5.2.2.1 Vyúčtování a výpočet slev Při zavádění modulu kalkulace slev je vhodné svázat výši slev s množstvím vytříděného odpadu. Za zvážení stojí i vazba velikosti slevy na množství vytříděného odpadu. Nabízených možných přístupů se nabízí několik, od lineární závislosti přes zavedení minimálního a maximálního limitu pro výpočet slev až k vypracování speciální funkce, která bude úměrně s množstvím vytříděného odpadu klesat dle výše slev. (Manuál k programu ProBaze Odpady-Svoz, 2011) Předpokladem k tomuto modulu je, že obec má nastavena pravidla pro výpočet poplatku za každého poplatníka. Plátce tento poplatek zaplatí podle počtu osob v domácnosti. Umožní to vyhodnocení vyseparovaného odpadu podle jeho bonity. Možné je i nastavení limitů jak pro minimální, tak pro maximální bonitu odevzdaného odpadu. Tudíž se celková sleva na poplatku odvíjí od celkového množství vytříděného odpadu. (ICS, Identifikační systémy, a. s., 2012) Tento způsob výpočtu kalkulace slev pro občany je vhodný především pro místní úřady. Následující modul umožňuje kalkulaci vyúčtování svozu odpadu podle různých kritérií a je určen především pro organizace, které provozují svoz a následně za něj subjektům účtují. Princip tohoto modulu je založen na zvolení vhodných parametrů jednotlivých hledisek. Vyúčtování je možno provádět podle skutečného objemu odpadu nebo, který byl svezen, nebo podle počtu přistavených nádob a jejich objemu. Vzhledem k variabilitě je možné nalézt a nastavit oboustranně přijatelné parametry pro všechny účastníky a povede to k zefektivnění a zprůhlednění účtovaných nákladů.

71

5.2.3 Porovnání zkušeností se zahraničím Níže uvedené srovnání zkušeností (tabulka 30) se shodou okolností týká dvou obdobně velkých měst, která se rozhodla realizovat stejný systém sběru a třídění odpadu. Obě dvě města si pro něj vybraly sesterské společnosti ICS, Identifikační systémy, a. s. Zřídily shodný počet sběrných míst, využily stejný způsob identifikace čárovým kódem a obě jej úspěšně provozují. Ten hlavní rozdíl je v počtu druhů tříděných odpadů. Zatímco ve švýcarském městě třídí 25 druhů běžného domácího odpadu, v českém městě třídí 5 druhů odpadů. Na první pohled se jedná o ohromný rozdíl, ale při bližším seznámení s historií a tradicemi ve vztahu k životnímu prostředí ve srovnaných zemích je tento rozdíl pouze numerický. Ve Švýcarsku jsou na rozdíl od České republiky, tradice třídění odpadu hluboce zakořeněné a masivně podporované úřady. U nás je vytváření obecného povědomí o nutnosti třídit odpad ještě stále na začátku. (ICS, Identifikační systémy, a. s., 2012) Tabulka 30 Srovnání zkušeností (ICS, Identifikační systémy, a. s., 2012)

Kde

Švýcarsko

Česká republika

Místo

Lausanne

Mladá Boleslav

Kdo

ICS Identcode Systeme AG

Co

25 druhů odpadu

6 druhů odpadu

Jak

svoz občany

svoz občany

Počet obyvatel

129 273

115 379

Počet sběrných míst

6

6

Identifikace

lineární čárový kód

lineární čárový kód

Čím

Symbol MC 9090

Denso BHT 8044D

Hospodářský systém města

Probaze ODPADY

Lausanne

v návaznosti na IS města

Zpracování

72

Ics Identifikační systémy, a. s.

6 ZÁVĚR Diplomová práce se zabývá využitím techniky, konkrétně čárových kódu, při svozu komunálního odpadu ve svozové oblasti společnosti ESKO-T s. r. o. V teoretické části jsou uvedené informace získány především studiem literatury a informačních zdrojů, zabývající se danou problematikou. Praktická část obsahuje naopak převážné množství informací z praxe a běžného užívání těchto čárových sní-mačů. V diplomové práci jsou uvedena některá motivační opatření, které by bylo možné aplikovat v systému nakládání s odpady do budoucna. Vše se bude odvíjet na spolupráci svozové společnosti s jednotlivými obcemi. V celé práci je využito informací získaných studiem literatury, rozhovory s vedoucími pracovníky a pozorováním využívané techniky v praxi, které vedlo ke konečným výsledkům. Při souhrnném pohledu na využití čteček čárových kódů při svozu komunálního odpadu hraje důležitou roli finanční stránka. Pořízení této techniky, spolu s programovým vybavením, popř. tiskárnou čárových kódů, není zrovna příliš levná záležitost. To může některé “odpadářské“ firmy na první pohled odradit. Veškeré ušlechtilé důvody perfektně odůvodněné a mohutně propagované je vhodné podpořit kolektivní nebo ještě lépe osobní motivací občanů. Toho je možno dosáhnout mnohými způsoby. Asi nejrozšířenější metodou je snížení poplatků jednotlivých občanů za svoz odpadu. Jedná se o citlivý proces stanovení motivační výše, snížením poplatků a zároveň zachování přijatelné ekonomické návratnosti. Pro zavedení osobní motivovanosti občanů je nezbytným předpokladem zavedení jednoznačné identifikace jak účastníků (např. domácnosti), tak i jednotlivých druhů odpadů (papír, plast, bílé sklo, směsné sklo,…). Způsobů identifikace je mnoho, od prostého pohledu přes barevné odlišení sběrných nádob, označení lineárním čárovým nebo dvojdimenzionálním kódem až po RFID čipy. Při porovnání nákladů a výnosů ve spojení s rychlostí a především přesností identifikace se jako nejvýhodnější způsob značení jeví klasický lineární čárový kód. Hovoří pro něj nejen dostupnost a cena zařízení pro jeho pořízení, ale také vyhodnocení údajů. V žádném případě to neznamená, že v případě nutnosti se ostatní způsoby identifikace nedají realizovat, ale jsou buď dražší, nebo méně výhodné.

73

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] ALTMANN, V., VACULÍK, P. a MIMRA, M., 2010: Technika pro zpracování komunálního odpadu: vědecká monografie. Česká zemědělská univerzita, Praha, 120 s. [2] BALNER, P. a VRBOVÁ, M., 2003: Hospodaření s odpady v obcích. EKO-KOM, Praha. [3] BENEŠOVÁ, L., 2011: Komunální a podobné odpady. ENZO, Praha, 93 s. [4] FILIP, J., KOTOVICOVÁ, J. a BOŽEK, F., 2003: Komunální odpad a skládkování. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 121 s. [5] FILIP, J., 2002: Odpadové hospodářství. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 116 s. [6] HAVRÁNKOVÁ, V., 2005: Komunální odpady. Ministerstvo životního prostředí, Praha, 40 s. [7] HUDÁKOVÁ, V., 2007: Odpady a nakládání s nimi: výzkum ve VÚV T.G.M., v.v.i. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha, 114 s. [8] JELÍNEK, A., 2001: Hospodaření a manipulace s odpady ze zemědělství a venkovských sídel. Agrospoj, Praha, 236 s. [9] KOTOVICOVÁ, J., 2003: Čistší produkce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 129 s. [10] Manuál BHT 800: Mobilní terminál s CCD snímačem čárového kódu. 4 s. [11] Manuál k programu ProBaze Odpady-Svoz. 2011, 43 s. [12] Manuál k programu terminálu čárového kódu. 2011, 11 s. [13] Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů ve znění pozdějších předpisů. 74

[14] Vyhláška č. 381/2001 Sb., Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů ve znění pozdějších předpisů. [15] Vyhláška č. 383/2001 Sb., Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů. [16] Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. [17] Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů [18] Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.

Internetové zdroje [19] A-tec servis [online]. 2012 [cit. 2012-11-11]. Nástavby pro svoz komunálních odpadů. Dostupné na: http://www.a-tec.cz/haller [20] Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-11-20]. Produkce, využití a odstranění odpadu a produkce druhotných surovin v roce 2011. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/produkce_vyuziti_a_odstraneni_odpadu_a_produk ce_druhotnych_ surovin_v_roce_2011/$File/ zprava_o_odpadech_ 2011.doc [21] EKO-KOM [online]. 2013 [cit. 2013-02-11]. Krátce o třídění. Dostupné na: http:// www.ekokom.cz/cz/ostatni/pro-verejnost/kratce-o-trideni-odpadu [22]

Evidence

odpadů

[online].

2013 [cit.

2013-01-19].

Software

Dostupné na: http://www.evidence-software.cz/evidence-odpadu-vlastnosti

75

odpadů.

[23] ESKO-T s. r. o. [online]. 2012 [cit. 2012-10-10]. Společnost ESKO-T s. r. o. Dostupné na: http://www.esko-t.cz/ [24] ESKO-T s. r. o. [online]. 2012 [cit. 2012-09-25]. Svazek obcí společnosti ESKO-T. Dostupné na: http://www.esko-t.cz/?menu=svazek_obci_zkladninformace [25] ICS Identifikační systémy, a. s. [online]. 2012 [cit. 2012-09-12]. Čárové kódy. Dostupné

na:

http://www.ics.cz/standarrni-pc-aplikace/probaze-odpady/probaze-

odpady-svoz/ [26] IHNED Odpady [online]. 2012 [cit. 2012-12-29]. Statistika produkce odpadů. Dostupné

na:

http://odpady.ihned.cz/c1-58940050-statistika-produkce-komunalnich-

odpadu-vzrostla-jen-o-procento [27]

Inisoft [online]. 2012 [cit. 2012-10-25]. Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb.

Dostupné na: http://www.inisoft.cz/strana/zakon-185-2001-sb [28]

Jak třídit [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Třídění odpadů v domácnosti.

Dostupné na: http://www.jaktridit.cz/cz/trideni/trideni-v-domacnosti [29] SAP komunální technika [online]. 2012 [cit. 2012-11-12]. Nástavby pro svoz odpadů. Dostupné na: http://www.saploket.cz/produkty/126-nastavby/141-celorocniudrzba/141-nastavby-pro-svoz-odpadu.html [30] Zákony pro lidi [online]. 2013 [cit. 2013-03-15]. Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. Dostupné na: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-56 [31] Zprávy společnosti ICS Identifikační systémy, a. s. [32] Zprávy společnosti ESKO-T s. r. o.

76

8 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Sběr a svoz odpadů počátkem 20. století (Benešová, 2011) ................................ 14 Obr. 2 Čištění ulic a chodníků počátkem 20. století (Benešová, 2011) .......................... 14 Obr. 3 Překládání odpadků na železnici (Benešová, 2011) ............................................ 15 Obr. 4 Vývoj nakládání s komunálním odpadem (Český statistický úřad, 2012) ........... 18 Obr. 5 Skladba komunálního odpadu za rok 2011 v kg×103 (Český statistický úřad, 2012) ............................................................................................................................... 22 Obr. 6 Zvedací a výklopný systém nakládání (Filip, 2002) ............................................ 34 Obr. 7 Lanový systém nakládání (Filip, 2002)................................................................ 34 Obr. 8 Jednoramenný systém nakládání (Filip, 2002) .................................................... 34 Obr. 9 Dvouramenný systém nakládání (Filip, 2002) ..................................................... 35 Obr. 10 Svozové vozidlo s lineárním a otevřeným vyklápěčem (Balner a Vágnerová, 2003) ............................................................................................................................... 37 Obr. 11 Svozové vozidlo s rotačním stlačováním a otevřeným vyklápěčem (Balner a Vágnerová, 2003) ......................................................................................................... 38 Obr. 12 Terminál DENSO BHT 800 (Manuál k terminálu čárového kódu, 2011) ......... 44 Obr. 13 Čárové kódy naplněnosti ................................................................................... 49 Obr. 14 ProBaze ODPADY SVOZ (ICS, Identifikační systémy, a. s., 2012) ................. 50 Obr. 15 Separace všech komodit do 500 obyvatel .......................................................... 51 Obr. 16 Separace všech komodit od 501 - 1 000 obyvatel .............................................. 53 Obr. 17 Separace všech komodit na 1 000 obyvatel ....................................................... 55 Obr. 18 Separace všech komodit do 500 obyvatel .......................................................... 57 Obr. 19 Separace všech komodit od 501 - 1 000 obyvatel .............................................. 59 Obr. 20 Separace všech komodit nad 1 000 obyvatel ..................................................... 61 Obr. 21 Množství vyseparovaných odpadů v obcích do 500 obyvatel ............................ 64 Obr. 22 Množství vyseparovaného odpadu v obcích od 501 - 1 000 obyvatel ............... 65 Obr. 23 Množství vyseparovaného odpadu v obcích nad 1 000 obyvatel ....................... 66 Obr. 24 Množství vyseparovaných odpadů v obcích....................................................... 67 Obr. 25 Vzorek kovového štítku ...................................................................................... 70

77

9 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Hmotnosti nádob a množství vytříděných odpadů (Balner a Vrbová, 2003) . 25 Tabulka 2 Nejčastější způsoby sběru využitelných složek (Balner a Vrbová, 2003) ...... 29 Tabulka 3 Vhodné způsoby sběru a svozu využitelných složek (Balner a kol., 2003) ..... 39 Tabulka 4 Číselník komodit (Zprávy ESKO-T, 2012) .................................................... 46 Tabulka 5 Číselník objemu nádob (Zprávy ESKO-T, 2012) .......................................... 47 Tabulka 6 Číselník typu sběru a výsypu nádoby (Zprávy ESKO-T, 2012) .................... 47 Tabulka 7 Separace všech komodit ................................................................................. 51 Tabulka 8 Separace papíru a plastu ............................................................................... 52 Tabulka 9 Separace směsného skla ................................................................................ 52 Tabulka 10 Separace všech komodit ............................................................................... 53 Tabulka 11 Separace směsného skla .............................................................................. 54 Tabulka 12 Separace papíru a plastu ............................................................................. 54 Tabulka 13 Separace všech komodit ............................................................................... 55 Tabulka 14 Separace směsného skla .............................................................................. 56 Tabulka 15 Separace papíru a plastu ............................................................................. 56 Tabulka 16 Separace všech komodit ............................................................................... 57 Tabulka 17 Separace směsného a bílého skla ................................................................ 58 Tabulka 18 Separace papíru a plastu ............................................................................. 58 Tabulka 19 Separace všech komodit ............................................................................... 59 Tabulka 20 Separace směsného a bílého skla ................................................................ 60 Tabulka 21 Separace papíru a plastu ............................................................................. 60 Tabulka 22 Separace všech komodit ............................................................................... 61 Tabulka 23 Separace směsného a bílého skla ................................................................ 62 Tabulka 24 Separace papíru a plastu ............................................................................. 62 Tabulka 25 Hodnoty separovaných odpadů v obcích do 500 obyvatel .......................... 63 Tabulka 26 Hodnoty separovaných odpadů v obcích od 501 - 1 000 obyvatel .............. 64 Tabulka 27 Hodnoty odpadů v obcích nad 1 000 obyvatel............................................. 65 Tabulka 28 Hodnoty separovaných odpadů v obcích celkově ........................................ 66 Tabulka 29 Kritéria a jejich alternativy (ICS, Identifikační systémy, a. s., 2012) ........ 69 Tabulka 30 Srovnání zkušeností (ICS, Identifikační systémy, a. s., 2012) ..................... 72 78

10 SEZNAM ZKRATEK BRKO – biologicky rozložitelný komunální odpad CCD – Colony Collapse Disorder ČK – čárový kód D kódy - odstraňování odpadů GPRS – General Packet Radio Services GPS – Global Positioning Systém HDPE – High density polyethylene ISPOP – Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností J – jiný způsob sběru KH – kontejner s horním výsypem KO – kontejner s jiným způsobem výsypu; komunální odpad KOV – kov KS – kontejner se spodním výsypem M – mobilní sběr N – nebezpečný odpad NK – nápojový karton N kódy – ostatní způsoby nakládání O – ostatní odpad P – pytel PAP – papír PAPNK – papír ve směsi s nápojovým kartonem PL – plast PLNK – plast ve směsi s nápojovým kartonem RFID - Radio Frequency Identification R kódy – využívání odpadů S – sběrný dvůr SKC – sklo čiré SKS – sklo směsné SO – směsný odpad SPZ – státní poznávací značka 2DK – dvojdimenzionální kód 79

11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Naplněnost čárových kódů .......................................................................... 82 Příloha č. 2 Hlášení pro EKO-KOM .............................................................................. 83 Příloha č. 3 Výpis svozu odpadu ..................................................................................... 84

80

PŘÍLOHY

81

Příloha č. 1

Příloha č. 1 Naplněnost čárových kódů

82

Příloha č. 2

Příloha č. 2 Hlášení pro EKO-KOM

83

Příloha č. 3

Příloha č. 3 Výpis svozu odpadu

84