Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Správa železniční energetiky Hradec Králové Riegrovo náměstí 914, 500 02 Hradec Králové
Technické podmínky připojení k Lokální distribuční soustavě železnice, část 1 – obchodní měření
OBSAH: I. II. III. IV.
Připojovací podmínky pro odběr z napěťové hladiny NN (kategorie C a D) ............. 2 Připojovací podmínky pro odběr z napěťové hladiny VN a VVN (velkoodběr)......... 8 Přílohy – schémata zapojení měřících souprav.......................................................... 11 Přílohy – Ostatní ........................................................................................................ 11
ředitel SŽE Hradec Králové Ing. Stanislav Kupa
V Hradci Králové dne: 1.7.2008
I. Připojovací podmínky pro odběr z napěťové hladiny NN (kategorie C a D) Elektrické přípojky Elektrické přípojky musí být provedeny podle ČSN 33 3320. Elektrická přípojka nízkého napětí (nn) začíná odbočením od rozvodného zařízení dodavatele elektřiny směrem k odběrateli (odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici popř. odbočením od venkovního nebo kabelového vedení) a je určena k připojení odběrného el. zařízení jednoho odběratele. Elektrická přípojka nn končí v přípojkové skříni. Je-li přípojka provedena venkovním vedením, je přípojkovou skříní hlavní domovní pojistková skřínka, která musí být plombovatelná nebo se závěrem na klíč pro rozvodná zařízení dle ČSN 35 9754. Je-li přípojka provedena kabelovým vedením, je přípojkovou skříní hlavní domovní kabelová skříň, která musí mít závěr na klíč pro rozvodná zařízení. Pro každý objekt má být zřízena jen jedna elektrická přípojka. Na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele příslušné distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Je-li provedeno více přípojek pro jeden objekt, musí být tato skutečnost vyznačena v každé přípojkové skříni tohoto objektu. Přípojka má být zřízena s plným počtem vodičů rozvodného zařízení dodavatele elektřiny v místě odbočení přípojky a její minimální průřezy jsou 16 mm2 AlFe u holých vodičů, 10 mm2 Al u závěsných kabelu, 16 mm2 Al u kabelového vedení při odbočení v rozpínací skříni kabelového vedení dodavatele el. z jedné samostatné sady pojistek a 25 mm2 Al při odbočení z kabelového vedení dodavatele T spojkou (odbočení T spojkou je možno zřizovat jen výjimečně v technicky a finančně zdůvodnitelných případech). Při použití kabelu s měděnými vodiči, je minimální průřez o stupeň nižší. U přípojky provedené venkovním vedením se přípojková skříň umisťuje zpravidla na odběratelově objektu nebo na hranici tohoto objektu či v blízkosti hranice jeho nemovitosti tak, aby byl k ní umožněn přístup i bez přítomnosti odběratele, přičemž spodní okraj přípojkové skříně má být ve výšce 2,5 - 3 m nad terénem. U přípojky provedené kabelem se přípojková skříň umisťuje zpravidla na odběratelově nemovitosti, v oplocení, v obvodovém zdivu budovy či jiném vhodném a snadno přístupném místě, které je přístupné i bez přítomnosti odběratele, přičemž nesmí zasahovat do evakuační cesty. Spodní okraj skříně má být 0,6 m nad definitivně upraveným terénem před skříní, s ohledem na místní podmínky (sněhovou pokrývku, záplavy a pod.) i výše. Před přípojkovou skříní musí být volný prostor o šíři minimálně 0,8 m k bezpečnému provádění obsluhy a prací. Jištění v přípojkové skříni musí být alespoň o jeden stupeň vyšší (z řady jmen. proudů podle ČSN 33 0125), než je jištění před elektroměrem při dodržení zásad článku 432.N4. ČSN 33 2000-4-43. Prozatímní přípojky se zřizují jen v případě nezbytné nutnosti a na dobu co nejkratší po dohodě se SŽE a v souladu s ČSN 34 1090. Náklady na zřízení elektrické přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, pouze u přípojek nn pro odběry domácnosti do délky 50 m hradí náklady dodavatel, přistoupí-li odběratel na způsob a technické podmínky zřízení takovéto přípojky. Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení a je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví či poškození majetku. Jestliže o to vlastník požádá, je dodavatel povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat.
strana 2
Přívodní vedení za přípojkou: Přívodní vedení za přípojkou patří k odběrnému zřízení a skládá se obvykle z těchto částí: hlavní domovní vedení odbočky k elektroměrům vedení od elektroměru k podružným rozvaděčům (rozvodnicí) Veškeré vedení za přípojkou je nutné provést dle ČSN 33 2130 (změna 1 a 2). Hlavní domovní vedení: Pro hlavní domovní vedení se používá izolovaných vodičů nebo kabelů (případně holých vodičů vhodně uložených), které musí být uloženy a umístěny tak, aby byl ztížen nedovolený odběr elektřiny a zaručena ochrana před nebezpečným dotykem. Hlavní vedení musí být provedeno tak, aby jeho výměna byla možná bez stavebních zásahu - např. v trubkách, kanálech, lištách, dutinách konstrukcí). Průřez hlavního domovního vedení musí být volen s ohledem na očekávané zatížení jak z hlediska dovoleného proudového zatížení vodičů, tak z hlediska maximálních úbytků napětí dle příloh 1, 2 a 3 ČSN 33 2130. Změna průřezu vodičů hlavního domovního vedení je možná pouze v těchto případech: kde je odbočka k větším spotřebičům kde z kmenového hlavního domovního vedení odbočují jednotlivé větve hlavního dom. vedení kde část hlavního domovního vedení od přípojkové skříně k prvnímu odbočení k elektroměrům je provedena z vodičů jiné konstrukce než hlavní stoupací vedení Odbočky od hlavního domovního vedení: Odbočuje-li se k elektroměrům v odbočných rozvodnicích je nutno rozvodnici osadit tak, aby její spodní okraj byl ve výši nejméně 1,8 m nad podlahou. Tyto rozvodnice se nesmějí osazovat nad schody, ani nemají být umístěny v jiném prostředí než v základním a musí být upraveny ke spolehlivému zaplombování. Jsou-li elektroměry umístěny v bytech nebo u vchodu do bytu, musí se pro každý byt (každého odběratele) zřídit samostatná odbočka z hlavního domovního vedení nebo od přípojkové skříně. Na společný přívod lze umístit několik elektroměrů téhož odběratele. Jednofázové odbočky k elektroměrům lze provést u zařízení do soudobého příkonu 5,5 kW. V ostatních případech musí být odbočky k elektroměrům trojfázové, se všemi vodiči proudové soustavy. Průřez vodičů odbočky k elektroměru musí být takový, aby dovolená proudová zatížitelnost vodičů odpovídala alespoň soudobému příkonu odběru, vodiče byly jištěny proti přetížení a zkratu, a úbytek napětí byl v souladu s čl.4.7.3. ČSN 33 2130. Odbočky od hlavního vedení k elektroměrům musí být provedeny tak, aby byl ztížen nedovolený odběr a aby bylo možno vyměnit vodiče bez stavebních zásahů. Odbočka k elektroměru delší než 3 m musí být jištěna u hlavního vedení v témž podlaží, kde je elektroměr. Odbočku kratší než 3 m, je-li uložena nehořlavě, lze jistit jističem až před elektroměrem namontovaným na elektroměrové rozvodnici. Odbočka k elektroměru musí být z celistvých vodičů, má být bez krabic a zbytečných ohybů. Nelze-li se obejít bez krabic, musí být tyto upraveny ke spolehlivému zaplombování jednou plombou a umístěny jen na místech veřejně přístupných. Vedení od elektroměrů k podružným rozvaděčům: Jsou-li elektroměry pro několik odběrů soustředěny do elektroměrových rozvaděčů, musí se od každého elektroměru zřídit samostatná odbočka k podružnému rozvaděči. Odbočky od elektroměrů se dimenzují stejně jako odbočky z hlavního domovního vedení k elektroměrům. strana 3
Umístění a vybavení elektroměrových rozvaděčů a rozvodnic: Elektroměrové rozvaděče se umisťují v budovách - na chodbě nebo schodišti (nikoliv na rameni schodiště) - v samostatných místnostech přístupných z vnitřní veřejné komunikace - v hlavním rozvaděči objektu v chatových a zahrádkářských osadách, řadových garážích apod. soustředěné pro několik odběratelů u rodinných domků a rekreačních chalup apod. na vnější straně objektu (v případě oplocení objektu v pilíři ve vnějším oplocení) nelze-li elektroměr umístit v budově, musí být osazen co nejblíže místu připojení k síti Elektroměry se nesmějí montovat do společných skříní nebo výklenků s plynoměry a musí být dostatečně chráněny před vlivy prostředí. Způsob umístění a zapojení měřícího zařízení musí odběratel, popř. jím pověřená organizace projednat s provozovatelem LDSŽ. Elektroměrové rozváděče a rozvodnice mohou obsahovat pouze elektroměr(y) sazbový spínač příp. přijímač HDO jistič před elektroměrem a jistič před sazbovým spínačem ochranou svorkovnici (můstek) popř. svorkovnici středního pracovního vodiče ovládací relé nebo stykač pro blokování tepelných spotřebičů měřící transformátory pojistky pro jištění sekundárních okruhů měřících tr. napětí zkušební svorkovnice případně další příslušenství sloužící výhradně pro účely měření a blokování Všechny výše uvedené přístroje musí být upraveny pro zaplombování (pokud nejsou pod zaplombovaným krytem), přičemž jistič pro napájení sazbového spínače musí být upraven pro zaplombování zapnutého stavu. Ostatní části a přístroje elektroměrového rozvaděče musí být od zaplombované části měření prostorově odděleny přepážkou zamezující neoprávněnou manipulaci s měřícím zařízením a neměřenou částí rozvodu. Elektroměrové rozvaděče je nutno montovat tak, aby střed elektroměru byl ve výši 1500-1700 mm od podlahy (v technicky zdůvodnitelných případech 700-1700 mm). Před elektroměrovým rozvaděčem musí být volný prostor o hloubce alespoň 80 cm s rovnou podlahou. Pro elektroměrové rozvaděče mohou být použity oceloplechové nebo plastové rozvaděče nebo premixové desky. Elektroměrové rozvaděče musí vyhovovat ČSN 35 7107 a elektroměrové desky musí vyhovovat ČSN 35 7020. Premixové desky je možné používat do jmenovitého proudu jističe před elektroměrem 3x 25 A. Pro vyšší hodnoty je nutné použít rozvaděče. Pro upevnění elektroměru, sazbového spínače nebo přijímače HDO musí být elektroměrové desky opatřeny posunovacími upevňovacími šrouby, zajištěnými proti otáčení a vypadnutí. Způsob upevnění musí umožňovat snadnou montáž a výměnu různých typů elektroměrů, sazbových spínačů a přijímačů HDO. Šrouby a matice musí být z nerezavějících materiálů nebo musí mít povrchovou protikorozní ochranu, provedenou alespoň kadmiováním nebo jinou rovnocennou ochranu. Pro montáž elektroměrů, sazbových spínačů a přijímačů HDO musí být zabezpečené místo minimálně podle rozměru v tabulce č.1.
strana 4
Přístroj
šířka (mm) Elektroměr jednofázový 180 Elektrom. třífázový do 60A 200 Elektrom. třífázový do 120A 250 Sazbový spínač, přijímač HDO 200
výška (mm) 300 400 450 300
hloubka (mm) 160 160 160 160
Tabulka č.1 – Minimální rozměry elektroměrů, sazbových spínačů a přijímačů HDO V případě, že bude v elektroměrovém rozvaděči osazen pouze jeden přístroj, je nutné rozměry (šířku a výšku) v předcházející tabulce zvětšit o 50 mm. Při nutnosti osazování dalších přístrojů (zpožďovací relé, měřící svorkovnice, měřící transformátory apod.), sdělí požadované rozměry dodavatel el. energie. Jestliže je nutné osadit měření el. energie ve stísněném prostoru, je možno měřící místo připravit pro osazení elektroměru na DIN lištu TH 35 za podmínky, že všechny neměřené části rozvodu včetně sazbových spínačů budou umístěny pod zaplombovatelným krytem. Pro montáž elektroměru musí být na DIN liště volné místo o šířce 9 modulů u 3f. odběru a 5 modulů u 1f. odběru. Zámky dveří elektroměrových rozvaděčů musí být s uzávěrem na trnový klíc 6x6 mm a po otevření musí být zachováno krytí alespoň IP20. Pro elektroměrové rozvaděče sloužící pro napájení důležitých odběrných zařízení, je možno z důvodů zabránění nedovolené manipulace, použít zámek systému hlavního a generálního klíče FAB2009 č. A1296, který je u výrobce vyhrazen pro energetická zařízení Správy železniční energetiky (tento zámek si dodavatel nebo provozovatel el. zařízení může objednat u SŽE Hradec Králové, která určí jeho technickou specifikaci a zajistí dodávku od výrobce). Jistič před elektroměrem musí mít stejný počet pólů jako má elektroměr fází a jeho jmenovitý proud musí být alespoň o jeden stupeň vyšší než jmenovitý proud jistícího zařízení v měřené části odběrného zařízení. Fáze musí být na přívodu do elektroměru seřazeny ve správném sledu L1, L2, L3. Přímé měření se osazuje do jmenovité hodnoty jističe před elektroměrem 80A. V odůvodněných případech může dodavatel povolit osazení přímého měření do 120A. Jističe před elektroměrem musí být z řady přednostních hodnot jmenovitých proudů dle ČSN EN 60898 tj. 6, 10, 13, 16, 20, 25, 32, 40, 50, 63, 80, 100 a 125A, musí být typu „B“ (podle okamžitého vypínacího proudu - článek 3.5 výše uvedené normy) a musí mít neměnné označení jmenovitých hodnot. Ve výjimečných případech lze osazovat jističe s vypínací charakteristikou „L“. Spojovací vedení v elektroměrovém rozvaděči má být z plných vodičů a celistvých délek. Pro přívody a vývody z elektroměru s přímým měřením, musí být nejmenší průřez vodičů 4 mm2 Cu nebo 6 mm2 Al s výjimkou ovládacích vodičů sazby a největší průřez vodičů muže být 16 mm2. Propojovací střední pracovně uzemněný vodič mezi elektroměrem a nulovým můstkem nebo nulovou přípojnicí, musí mít minimální průřez 2,5 mm2 Cu. Ovládací vodiče musí mít průřez 1-1,5 mm2 Cu. Ochranné propojení elektroměru, časového spínače nebo přijímače HDO (u přístrojů třídy ochrany I) s ochrannou svorkovnicí (nulovým můstkem) se provede vodičem s minimálním průřezem 4 mm2 Cu. Přívodní vodič PEN popř. PE a N se přivedou vždy na ochrannou svorkovnici rozvaděče, popřípadě svorkovnici středního vodiče. Svorkovnice nebo část přípojnice, ze které je připojen střední vodič k elektroměru, a na kterou je připojen přívodní vodič PEN (popř. N) musí být zaplombovaná nebo umístěna pod zaplombovanou částí rozvaděče. Ke splnění tohoto požadavku je v soustavě TN-S vhodné osadit dvě svorkovnice pro připojení středního vodiče s tím, že první zaplombovaná část slouží pro připojení přívodu středního strana 5
vodiče a připojení středních vodičů pro měřící zařízení a druhá část slouží pro připojení středních vodičů vedení k podružným rozvodnicím. Přívodní i vývodní vodiče ze spínacího zařízení (HDO) musí být označeny dle tabulky č.2. vodič - barva přívodní fáze - černá střední vodič - modrá stykač ohřevu vody - modrá stykač přímotopného topení - modrá stykač akumulačního topení - modrá tarifní cívka - modrá
zkratka F N TUV TOP AKU TAR
číselné značení 1 2 3 4 5 6
Tabulka č.2. – Označení přívodních a vývodních vodičů z HDO Při instalaci dvou nebo více dvousazbových elektroměrů jednoho typu odběratelů v jednom objektu nebo řadové výstavbě se osazuje zásadně jen jeden sazbový spínač, který ovládá sazby všech elektroměrů (max. pro 5 odběratelů), přičemž vodič pro ovládání sazby nesmí být přes elektroměry smyčkován (ke každému elektroměru samostatný vodič ze sazbového spínače nebo z rozbočovací svorkovnice). Na ovládací kontakty HDO a časových spínačů je možno připojit pouze jeden stykač. V případě ovládání více stykačů je nutno osadit pomocné relé přičemž musí být bráno v úvahu maximální proudové zatížení kontaktu tohoto relé. Cívky stykačů, cívka ovl. tarifu elektroměru a cívka HDO (popř. spínacích hodin) musí být napájeny ze stejné fáze L1. Dle místních podmínek určí dodavatel nutnost osazení zpožďovacího relé pro ovládání blokovaných spotřebičů pro snížení proudového nárazu při zapínání. Osazování zpožďovacího relé muže být uplatňováno při připínání blokovaných spotřebičů o výkonu vyšším než 8 kW. Pro měření nad 80A se zřizuje nepřímé měření s měř. transformátory proudu s převodem X/5 A. Měřící tr. musí být třídy přesnosti 0,5 jmenovité zátěže 15VA a úředně ověřené. Elektroměry musí být připojeny přes normalizovanou zkušební svorkovnici ZS1b popř. ZS2. Propojovací vedení mezi měřícími transformátory a zkušební svorkovnicí, musí být provedeno bez přerušení vodiči 2,5 mm2 Cu (do délky 5m) nebo 4 mm2 Cu (do délky 20 m) pro proudové okruhy a 1,5 mm2 Cu (do délky 5 m) nebo 2,5 mm2 (do délky 20 m) pro napěťové okruhy. Napěťové okruhy jsou jištěny pojistkami PV10 gG 2A v pojistkovém odpínači OPV 10/3 případně se světelnou signalizací S-OPV10. V případě, že pojistkový odpínač není pod zaplombovaným krytem je nutné jej osadit do krytu KJ-3. Neměřené odběry je možno zřizovat v souladu s platným cenovým rozhodnutím ERÚ, kterým se stanovují pevné ceny distribuce elektřiny oprávněným zákazníkům ze sítí nízkého napětí, dle tarifu C 60d. Ve výjimečných případech, kdy by osazení měřícího zařízení bylo technicky neproveditelné nebo ekonomicky neúnosné, je možno zřídit neměřený odběr dle tabulky č.3, přičemž pro účtování el. energie bude počítána sazba dle ceníku pro měřené odběry a velikost odebrané práce bude určována dle následujících vztahů: Celk. měsíční paušální odběr [kWh/měsíc] = ∑ spotřeba jednoho spotřebiče [kWh/měsíc] Spotřeba jednoho spotřebiče [kWh/měsíc] = instalovaný příkon [kW] * doba provozu za den [hod/den] * měsíční využití [počet dnů] Výsledná velikost odběru za měsíc je uvedena ve smlouvě o dodávce el. energie a jako příloha této smlouvy je uveden přesný výpočet odběru za měsíc [kWh]. Při změně užívání strana 6
odběru je nutno prověřit výpočtem celkový měsíční odběr popř. změnit. Vzor pro výpočet měsíční paušální spotřeby elektrické energie je uveden v příloze č. 28.
Tabulka č.3 – Neměřené odběry – maximální předřazené jištění Maximální soudobý odebíraný výkon kW: Předřazené jištění maximálně: 1,3 6A jednofáz. 3,9 6A trojfáz. 2,2 10A jednofáz. 6,5 10A trojfáz. 3,5 16A jednofáz. 10,5 16A trojfáz. 4,4 20A jednofáz. 13,2 20A trojfáz.
strana 7
II. Připojovací podmínky pro odběr z napěťové hladiny VN a VVN (velkoodběr) Velkoodběrem se rozumí takové odběrné místo, které je připojeno na přenosovou nebo distribuční soustavu dodavatele o napětí vyšším než 1 kV (odběratelé kategorie A a B). Elektrické přípojky Elektrické přípojky vn (popř. vvn ) musí být provedeny dle ČSN 33 3320 část 3 (popř.4). Elektrická přípojka vn (vvn) začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v el. stanici nebo odbočením od venkovního nebo kabelového vedení a končí kotevními izolátory na elektrické stanici nebo kabelovou koncovkou v elektrické stanici. Náklady na zřízení el . přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena. Provedení měřícího zařízení Do celkového příkonu všech provozovaných transformátorů 630 kVA (vyjímečně 1000 kVA) se provádí měření velkoodběrů na straně nn (tzv. sekundární měření). Nad uvedené příkony se provádí měření velkoodběrů výhradně na straně primárního napětí vn (tzv. primární měření). Měření u všech odběratelů se provádí vždy nepřímým způsobem s použitím přístrojových transformátorů proudu a u primárního měření též i měřících transformátorů napětí. Měřící transformátory proudu i napětí musí odpovídat třídě přesnosti dle tabulky č.4. Příloha k vyhlášce č. 218/2001 Sb.: měřící místo
měřící měřící transformátory transformátory proudu napětí napětí nižší než 1 kV přímé měření napětí nižší než 1 kV 0,5 sekundární měření napětí od 1 kV do 52 kV 0,5 0,5 primární měření napětí vyšší než 52 kV 0,2 0,2 primární měření
Elektroměr
činná energie, třída přesnosti 2 jalová energie, třída přesnosti 3 činná energie, třída přesnosti 1 jalová energie, třída přesnosti 2 činná energie, třída přesnosti 1 jalová energie, třída přesnosti 2 činná energie, třída přesnosti 0,5 jalová energie, třída přesnosti 1
Tabulka č.4 - Minimální požadavky na třídy přesnosti elektroměrů a měřících transformátorů Znakem třídy přesnosti je číslo udávající meze povolené procentní chyby pro všechny hodnoty měřícího rozsahu při jednotkovém účiníku (a u vícefázových elektroměrů se symetrickým zatížením), jestliže se elektroměr zkouší za referenčních podmínek, tj. včetně povolených tolerancí u referenčních hodnot definovaných normou ČSN EN 60687. Jmenovitý výkon transformátoru musí být alespoň 15 VA. Všechny měřící transformátory musí být úředně ověřeny a opatřeny úřední cejchovou plombou a štítkem s číslem cejchovního protokolu. Převod měřících transformátorů proudu určí dodavatel elektřiny podle velikosti odběru, převod měřících transformátorů napětí musí odpovídat primárnímu napětí, na které je odběratel připojen. Spojovací vedení mezi přístrojovými transformátory proudu a zkušební svorkovnicí elektroměrové soupravy musí být provedeno bez přerušení (v jednom kuse) a též bez jištění. strana 8
Napěťový okruh je jištěn pojistkami PV10 gG 2A v pojistkovém odpínači OPV 10/3 a případně se světelnou signalizací S-OPV10. V případě, že pojistkový odpínač není pod zaplombovaným krytem, je nutné jej osadit do krytu KJ-3. Spojovací vedení musí být dále provedeno odděleně pro proudový a pro napěťový okruh a v celé délce musí být vhodně mechanicky chráněno. Vodiče spojovacího vedení musí být měděné a musí mít alespoň tyto průřezy: a) pro proudový okruh 4 mm2 Cu b) pro napěťový okruh 2,5 mm2 Cu c) pro pracovní uzemnění 6 mm2 Cu Tyto průřezy však platí do jednoduché délky 20 m. Při délce větší do jednoduché délky 60 m se uvedené průřezy zvětší o jeden stupeň a při délce nad 60 m je nutno průřezy dohodnout s dodavatelem dle místních podmínek. Vodiče spojovacího vedení musí být vhodně označeny, aby nemohlo dojít k záměně vodičů při jejich zapojování a byla možná kontrola správného zapojení měřící soupravy. Provedení elektroměrových rozvaděčů hlavního měření v trafostanicích musí umožňovat osazení dvou elektroměrů (činný, jalový) a u odběratelů s povoleným odběrem nad 800 kW i registračního přístroje. Pro odběry do 800 kW se osazují pro měření čtvrthodinového maxima činné elektroměry s měřičem maxima. U odběru s více přívody vn je nutné osadit měřící impulsní součtovou soupravu s vysílacími elektroměry, pro které je nutno na každém přívodu připravit samostatné měřící transformátory proudu. Pro elektroměrové rozvaděče velkoodběrů, musí být použito oceloplechových nebo plastových skříní - použití PREMIXových desek není dovoleno. Elektroměrové skříně je třeba osazovat mimo prostor vn, nejlépe v rozvodně nn nebo v dozorně trafostanice. Pro primární měření vn se osazují měřící transformátory až za podélný odpojovač přípojnic primárního napětí, tj. na straně zařízení odběratele před vývodem na jeho silový transformátor (transformátory). Při použití dvou měř. transf. proudu (Aronovo zapojení) osazují se tyto do krajních fází L1 a L3. Pokud proudové transformátory budou umístěny uvnitř kobky (skříně) podélného odpojovače, musí být dveře této kobky přizpůsobeny k zaplombování. Pro měření dodavatele postačí proudové transformátory jednojádrové (x/5 A). Pokud potřebuje odběratel proudové okruhy měřících tr. také pro svoje kontrolní měřící nebo signalizační přístroje, je třeba pro tyto přístroje osadit další měřící transformátory nebo použít dvoujádrové transformátory, přičemž prvé jádro s třídou přesnosti 0,5 (event. 0,2) se vždy použije výhradně pro měření dodavatele. Měřící transformátory napětí se zásadně umístí v primární části zařízení odběratele v samostatné kobce (skříni), jejíž dveře musí být přizpůsobeny k zaplombování. Rovněž pohon odpojovače tr. musí být upraven pro zaplombování v zapnuté poloze. Transformátory napětí slouží výhradně pro měření dodavatele pouze při odůvodněných výjimkách lze na ně s ohledem na jmenovitý výkon transf. napětí připojit jištěný vývod pro přístroje odběratele. Napěťový vývod pro měření dodavatele je jištěn pojistkami PV10 gG 2A v pojistkovém odpínači OPV 10/3 případně se světelnou signalizací S-OPV10. V případe, že pojistkový odpínač není pod zaplombovaným krytem je nutné jej osadit do krytu KJ-3. Pro sekundární měření se osadí měřící transformátory ve všech třech fázích za hlavním jističem (ve směru od napájecího silového transformátoru) ve vstupním poli hlavního rozvaděče nízkého napětí. Při připojení více velkoodběrů ze společných přípojnic se měřící transformátory proudu umístí hned za hlavním jističem odbočující větve pro jednotlivé odběratele. Na proudové okruhy měřících tr. lze připojit výhradně měřící zařízení dodavatele a pro jakékoliv přístroje odběratele je nutno osadit další sadu měřících transformátorů. Napěťový měřící obvod se u sekundárního měření připojí přes pojistkový odpínač OPV 10/3 (s pojistkami PV10 gG A2 a případně světelnou signalizací S-OPV10 a v krytu KJ3) z přípojnic fází v místě umístění měř. transf. proudu a střední vodič se připojí z libovolného nejbližšího místa přípojnice PEN v témže poli hlavního rozvaděče. Napěťový a jakýkoliv jiný obvod pro potřeby odběratele ve vstupním poli musí být připojen až za strana 9
měřícími transformátory proudu. Do neměřeného a zaplombovaného prostoru lze umístit pouze napájení obvodu přímo souvisejících s ovládáním hlavního jističe a svítidlo a zásuvku dle čl.3.7.6 PNE 38 7149, přičemž musí být s dodavatelem dohodnuto umístění a jištění těchto obvodů. Spojovací vedení k elektroměrové soupravě se dimenzuje stejně jako u primárního měření. Neživé části elektroměrového rozvaděče musí být spojeny se zemní soustavou vn vodičem alespoň CY 6 mm2. Vstupní pole hlavního rozvaděče nn, jakož i jeho všechna další pole v nichž jsou umístěny měř. přístroje pro měření dodavatele nebo v nichž jsou neměřené průběžné části vedení, musí být ze všech stran plně zakryty nebo musí být jiným vhodným způsobem ztížen nedovolený odběr. U všech sekundárních měření musí být zajištěno kompenzování jalových příkonů transformátoru vn/nn připojením statických kondenzátorů na straně nn dle tabulky č.5. Pro transformátory s normálními plechy: velikost transformátoru velikost kompenzačního velikost komp. proudu kVA kondenzátoru 400V kVAr * při kontrolním měření A 50-75 100-160 200-250 315 400 500 630 800 1 000 1 250 1 600
4(5) 8(10) 12(15) 16(20) 24(25) 30(30) 40(40) 44(45) 56(55) 64(65) 72(70)
Pro transformátory s orientovanými plechy: velikost transformátoru velikost kompenzačního kVA kondenzátoru 400V kVAr * 250 - 400 630 - 1 000 1 600
6-10 8-22 17-27 22-35 27-42 35-51 37-62 55-75 68-89 89-106 101-112
velikost komp. proudu při kontrolním měření A
4(5) 8(10) 12(15)
6-11 10-16 16-25
* údaje v závorkách platí pro starou výkonovou řadu kondenzátorů Tabulka č.5 – Velikost kompenzačních kondenzátorů Jestliže skutečný naměřený kapacitní proud kondenzátoru je v kterékoli fázi nižší než spodní hranice předepsaného proudového rozpětí, považuje se celý transformátor za nevykompenzovaný a připočítávají se u těchto odběrů (při sekundárním měření) k naměřené spotřebě jalové energie transformační jalové ztráty podle tabulky uvedené v platném cenovém rozhodnutí ERÚ. Je-li vyšší, je odběratel povinen ve stanoveném termínu nadbytečný kapacitní výkon odpojit. (Pozn.: Při překompenzování napájecí sítě LDSž vlivem vlastní kapacity napájecích kabelů, může SŽE od požadavku na připojení kompenzačních kondenzátorů upustit.)
strana 10
III. Přílohy – schémata zapojení měřících souprav 1) Zapojení jednosazbového měřícího zařízení - elektroměr jednofázový v soustavě TN-C 2) Zapojení dvousazbového měřícího zařízení s jednopovelovým přijímačem HDO nebo sazbovým spínačem - elektroměr jednofázový v soustavě TN-C 3) Zapojení jednosazbového měřícího zařízení - elektroměr jednofázový v soustavě TN-S 4) Zapojení dvousazbového měřícího zařízení s jednopovelovým přijímačem HDO nebo sazbovým spínačem - elektroměr jednofázový v soustavě TN-S 5) Zapojení jednosazbového měřícího zařízení - elektroměr třífázový v soustavě TN-C 6) Zapojení dvousazbového měřícího zařízení s jednopovelovým přijímačem HDO nebo sazbovým spínačem - elektroměr třífázový 7) Zapojení dvousazbového měřícího zařízení s třípovelovým přijímačem HDO s blokováním ohřívačů TÚV a přímotopného vytápění v soustavě TN-C 8) Zapojení dvousazbového měřícího zařízení s jednopovelovým přijímačem HDO nebo sazbovým spínačem - elektroměr třífázový v soustavě TN-C 9) Zapojení jednosazbového měřícího zařízení - elektroměr třífázový v soustavě TN-S 10) Zapojení dvousazbového měřícího zařízení s třípovelovým přijímačem HDO s blokováním ohřívačů TÚV a přímotopného vytápění v soustavě TN-S 11) Zapojení dvousazbového měřícího zařízení s jednopovelovým přijímačem HDO nebo sazbovým spínačem - elektroměr třífázový v soustavě TN-S 12) Zapojení 4Q měřící nepřímé nn soupravy Landys&Gyr 13) Zapojení 4Q měřící nepřímé vn soupravy Landys&Gyr 14) Zapojení měřící nepřímé 1.fázové nn soupravy – elektroměr AMT B03 – SA
IV. Přílohy – Ostatní 1) Stanovená ověřená měřidla pro použití v LDSŽ 2) Výpočet měsíční paušální spotřeby elektrické energie
strana 11
