TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV

Fakulta stavební Fakulta stavebníVŠB–TUO VŠB–TUO Katedra prostředí staveb a TZB

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV Přednášky pro bakalářské studium studijního oboru Příprava a realizace staveb

Přednáška č. 7 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA

Nové výukové moduly vznikly za podpory projektu EU a státního rozpočtu ČR: „Inovace a modernizace studijního oboru Prostředí staveb“ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/15.0125 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Tento projekt jeEvropským spolufinancován Evropským a státním rozpočtem České republiky. Tento projekt je spolufinancován sociálním fondem sociálním a státním fondem rozpočtem České republiky. 1

1

Fakulta stavební VŠB–TUO

Vytápění, druhy otopných soustav, pojmy, otopná tělesa Přednáška č. 7

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Tento projekt jeEvropským spolufinancován Evropským a státním rozpočtem České republiky. Tento projekt je spolufinancován sociálním fondem sociálním a státním fondem rozpočtem České republiky. 2

2


Druhy vytápění • ústřední – ze společného zdroje (zdroj umístěn v budově, slouží pro více místností) • (zdroj umístěn mimo vytápěnou budovu, může sloužit i pro více budov - dálkové ústřední vytápění • lokální – zdroj se nachází přímo v místnosti


3


Základní rozdělení otopných soustav


4


• Teplonosným médiem je zpravidla voda. • Teplotní spád 90 na 70°C (z kotle 92,5°C, do kotle 72,5°C) se používá většinou u samotížných systémů (s přirozeným oběhem), 85-90°C jsou maximální normové teploty otopných těles (povrchová teplota) • Teplotní spád 75 na 65°C, 70/55°C, 55/45°C, zpravidla systémy s nuceným oběhem (čerpadlem) •

Vyhláška č. 193/2007 Sb. kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu (3) Pro vytápění s nuceným oběhem teplonosné látky nevýrobních objektů se volí teplota teplonosné látky na vstupu do otopného tělesa do 75 °C. Pro vytápění s přirozeným oběhem otopné vody se volí teplota teplonosné látky na vstupu do otopného tělesa maximálně 90 °C.


5


Základní varianty teplovodních soustav


6


•

trvalé vytápění – min. 8 hod/den na teplotu 20°C po dobu 5 dnů za sebou, přestávka max. 2 dny

•

občasné vytápění – méně než 8 hod/den na 20°C na dobu kratší než 5 dnů jdoucích po sobě, přestávka může být i více než 2 dny

•

nepřerušované vytápění – jestli dojde k přerušení, tak max. na 2 hod za celý den, avšak max. na 4 hod/den

•

akumulační vytápění


7


• Vyhláška č. 194/2007 Sb. kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům


8


Pravidla pro vytápění (1) Otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku. (2) Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13°C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13°C pro následující den. (3) Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních ploch v 7:00, 14:00 a ve 21:00 hod., přičemž teplota měřená ve 21:00 hod. se počítá dvakrát. INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Tento projekt jeEvropským spolufinancován Evropským a státním rozpočtem České republiky. Tento projekt je spolufinancován sociálním fondem sociálním a státním fondem rozpočtem České republiky. 9

9


Pravidla pro dodávku teplé vody (1) Teplá voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu 45°C až 60°C, s výjimkou možnosti krátkodobého poklesu v době odběrných špiček spotřeby v zúčtovací jednotce^3). (2) Dodávka podle odstavce 1 je uskutečňována denně nejméně v době od 6:00 do 22:00 hod. (3) Do nebytových budov se dodávka ve dnech, kdy tyto budovy nejsou provozovány, přeruší, pokud je to technicky možné.


10


(4) Nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody odpovídají měrným spotřebám na její přípravu a dodávku zvýšeným o 50% oproti hodnotám uvedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce. (5) Odstávka v dodávce teplé vody mimo otopné období z důvodu plánované údržby v rozsahu do 14 dnů se dohodne mezi dodavatelem a odběratelem, který ji oznámí nejméně 10 dnů před jejím započetím všem konečným spotřebitelům.


11


Otopná tělesa (konvekční) • dle konstrukce: 1. článková (klasická), z oceli nebo litiny, hliníku, do menších prostor, ventil + stoupačka, jednotlivé články spojeny pomocí závitových vsuvek. Základní typ je Kalor, do přetlaku 0,6MPa. 2. desková (z ocelových plechů spojované švovým svarem, mají malý objem vody, do 0,6 MPa, desek může být i několik) 3. trubková (především v průmyslu tzv. registry), svařují se individuálně, do přetlaku 0,6 MPa. 4. trubková se zvýšenou teplosměnnou plochou 5. konvektory (především v podokenních prostorech, jako podlahové těleso. Obsahují až dvouřadý trubkový registr s lamelami, jen pro teplovodní vytápění, pro místnosti s prosklenými plochami až k podlaze lez použít konvektory s ventilátorem (fancoily) s malou stavební výškou) INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Tento projekt jeEvropským spolufinancován Evropským a státním rozpočtem České republiky. Tento projekt je spolufinancován sociálním fondem sociálním a státním fondem rozpočtem České republiky. 12

12


•

Další druhem otopných těles jsou tělesa teplovzdušná (klimatizace, ohřev místnosti teplým vzduchem)

Sálavé vytápění 1. velkoplošné 2. infrazářiče 3. stropní panely (uspořádání do pásů, pozor na opálení, intenzitu (trpí hlava)


13


1. velkoplošné stropní se zabudovanými trubkami – zabudováno buď v betonu, stropním podhledu, monolit. max. t H2O = 60°C, nejčastěji spád 55/45°C, povrchová teplota stropu od 35-45°C, užití především v občanských budovách se SV do 3,00 m. Nevýhody: špatná regulace monolitu – velká setrvačnost, aby se tomu předešlo, montuje se jako podhled. 2. lamelový stropní podhled – lamely jsou obvykle z Al do SV 3,00 m. 3. sálavé panely zavěšené – do průmyslových hal, kde je větší SV, použití: teplá i horká voda, i pára.


14


4. tmavé zářiče – s povrchovou teplotou cca 450°C, spalují plyn v uzavřené trubici vybavené odvodem spalin. Výhody: žádné ztráty po trasách, odtah spalin je řešen ventilátorem. 5. světlé zářiče – infrazářiče, teplota 600 - 900°C, spalují plyn na otevřené porézní keramické desce formou bezplamenného hoření o vlnové délce viditelného spektra.


15


• Použité prameny • Cihlář, J., Gebauer, G., Počinková, M.: Technická zařízení budov – Ústřední vytápění I. Cerm, Brno. 1998. • Papež, K. a kol.: Technická zařízení budov II. ČVUT, Praha. 1999. • www.tzb-info.cz


16

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV

Recommend Documents