Technická univerzita v Liberci Hospodá ská fakulta
Studijní program: N 6208 Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika
Analýza funkcí a nástroj m nové politiky centrální banky v dvoustup ovém a t ístup ovém systému, p ípad NB a její vstup do eurozóny Analysis of the central bank monetary policy functions and instruments in the twostage and three-stage banking system; The Czech National Bank and its access to the Eurozone
DP-HF-KFÚ-2009-34
MONIKA KREJ OVÁ
Vedoucí práce: Ing. Ivana Šimíková, Ph.D. Konzultant: Ing. Zbyn k Beran, Skanska
Po et stran: 123 Po et p íloh: 0 Datum odevzdání: 22. kv tna 2009
PROHLÁŠENÍ Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se pln vztahuje zákon . 121/2000 Sb., O právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnit ní pot ebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v doma povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tomto p ípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše. Po p ti letech si mohu tuto práci vyžádat v Univerzitní knihovn TUL, kde je uložena a tím výše uvedená omezení v i mé osob kon í. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultace s vedoucím diplomové práce a konzultantem V Liberci
Podpis …………….
3
POD KOVÁNÍ P edevším bych cht la pod kovat paní Ing. Ivan Šimíkové, Ph.D., za odborné vedení a cenné rady, které mi poskytla a v neposlední ad za motivaci k co nejlepšímu výkonu. Mé pod kování pat í také mému konzultantovi panu Ing. Zby ku Beranovi a samoz ejm mým rodi m, kte í m podporovali nejen v tomto náro ném roce, ale b hem celého mého studia.
4
ANOTACE Téma týkající se
eské národní banky a jejího vstupu do eurozóny jsem si zvolila p edevším
pro jeho aktuálnost. Hlavním cílem mé práce bylo posoudit, jak by se zm nilo postavení eské národní banky po p ijetí spole né m ny euro a jaké výhody nebo nevýhody jednotná m na p inese. V prvních kapitolách se zabývám charakteristikou vývoje centrálního bankovnictví, dále jsem se zam ila na funkce a nástroje centrální banky ve dvoustup ovém bankovním systému, teorii devizového kurzu a na vývoj m nové integrace v Evrop . V praktické ásti se soust edím na funkce a nástroje
eské národní banky ve dvoustup ovém
bankovním systému a na t ístup ový systém, jehož vrcholným subjektem v Evrop Evropská centrální banka. V záv ru jsem uvedla zm ny, které
je
eské národní bance nastanou
po vstupu do m nové unie.
ANNOTATION I have chosen the theme regarding the Czech National Bank and its access to the Eurozone especially for its current issue. The main goal of my theses was to review how the status of the Czech National Bank would change following adoption of common currency – euro, including the review of potencial advantages and disadvantages such change will bring about. In the early chapters I deal with the development of central banking. Furthermore, I am focused on functions and instruments of central bank in two-stage banking system, on the theory of the exchange-rate and on the development of monetary integration within Europe. In the practically oriented part of my theses I try to concentrate on functions and instruments of the Czech National Bank in two-stage banking system. Moreover, I describe three-stage banking system with the European Central Bank as its supreme body. In the concluding chapter I have listed the changes that will occur within the Czech National Bank following accession to the monetary union.
5
KLÍ OVÁ SLOVA
KEYWORDS
Bankovní sektor
Banking sector
Centrální banka
Central bank
eská národní banka
Czech National Bank
Devizový kurz
Currency exchange rate
Dvoustup ový bankovní systém
Two-stage banking system
Ekonomická integrace
Economic integration
Euro
Euro
Eurosystém
Eurosystem
Eurozóna
Eurozone
Evropská unie
European Union
Evropská centrální banka
European Central Bank
Evropská m nová unie
European Monetary Union
Evropský systém centrálních bank
European System of Central Banks
Funkce centrální banky
Central bank funktions
M nová politika
Monetary policy
Nástroje m nové politiky
Monetary policy instruments
T ístup ový bankovní systém
Three-stage banking system
6
OBSAH: ÚVOD…………………………………………………………………………………….14 1 HISTORIE VZNIKU CENTRÁLNÍHO BANKOVNICTVÍ…….………..…15 1.1 Centrální bankovnictví v echách od Rakousko-Uherska po sou asnost….....…16 1.1.1 Jednostup ový bankovní systém………………………………….……………….…18 1.2 Bankovní sektor a bankovní systém…………………………………..……………...19 1.2.1 T i podoby bankovního systému……………………………………..…….………….20
2. FUNKCE CENTRÁLNÍ BANKY VE DVOUSTUP OVÉM SYSTÉMU………...21 2.1 Emisní funkce centrální banky………………………………………….…………...22 2.2 Provád ní m nové politiky…………………………………………….….………..…22 2.2.1 Vzájemný vztah vnit ní (cenové) a vn jší (kurzové) stability………..…………….…24 2.2.2 Expanzivní a restriktivní m nová politika……………….…………………………..25 2.2.3 M nové agregáty a m nová báze………..………………..…………….……………33 2.3 Centrální banka ve funkci banky bank …….……………….…………….…………35 2.4 Centrální banka jako banka státu……………….……….………………………….37
3. NÁSTROJE M NOVÉ POLITIKY VE DVOUSTUP OVÉM BANKOVNÍM SYSTÉMU…………………………………………………….…….…….………....…….41 3.1 Nep ímé nástroje…………………………………..……………….…….….…..……42 3.1.1 Operace na volném trhu…………………………………….…..…………………..…43 3.1.2 Diskontní nástroje………………………………………………………...…………..44 3.1.3 Kurzové intervence………………………………………………………………..…45 3.2 P ímé nástroje……………………………………………………….………………....46 3.2.1 Pravidla likvidity……………………………………………………..………………46 3.2.2 Limity úv r bank…………………………………………………………………..…47 3.2.3 Limity úrokových sazeb z poskytovaných úv r ……………………………..……….48 3.2.4 Povinné vklady (PMR)………………………………………………………...…..…48
7
3.2.5 Doporu ení, výzvy, tzv. gentlemanské dohody…………………………………..……49
4. TEORIE DEVIZOVÉHO KURZU………………………….…………………..…...52 4.1 Charakteristika devizového trhu …………………….…………………………..….52 4.2 Subjekty devizového trhu…………………………………….………………………53 4.3 Druhy devizových operací……………………………………………….…………...54 4.4 Charakteristika m nového kurzu……………….…………………..……………..…57 4.4.1 Typy m nových kurz ……………………………………….…….………………….58 4.5 Faktory ovliv ující pohyb m nového kurzu………………..…………………..……60 4.5.1 Faktory ovliv ující devizový kurz v krátkém období…………….……..…………….61 4.5.2 Faktory ovliv ující devizový kurz v dlouhém období……………….……..………….63 4.6 Základní teorie devizových kurz …………………………….…….…….……...…..66 5. EKONOMICKÁ INTEGRACE…………………………………...………………….70 5.1 Historické fáze integra ního procesu…………………….….………………………70 5.2 M nová unie…………………………………………………………………………..72 5.2.1 Etapy m nové unie…………………………………………………..……………….74 6. NÁSTROJE A CÍLE NB VE DVOUSTUP OVÉM BANKOVNÍM SYSTÉMU…………………………………………………………………….…………..82 6.1 Základní charakteristika NB………………………………………….……….…..82 6.1.1 Organiza ní uspo ádání NB……………………………………………….……….83 6.2 Cíle eské národní banky……………………………………………….……..…….83 6.3 M nová politika NB…………………………………………………….……….….84 6.3.1 Cílování inflace………………………………….……………………….…………..84 6.3.2 Nástroje m nové politiky NB………………………………………….…..………..85 7. NÁSTROJE A CÍLE ECB JAKO VRCHOLNÉHO ORGÁNU V T ÍSTUP OVÉM BANKOVNÍM SYSTÉMU………………..……….….…….89 7.1 Evropský systém centrálních bank……………………………………….…...……..89 7.2 Základní charakteristika ECB…………………………………………….……..…..90 7.3 Cíle a úkoly ECB…………………………………………………….……………..…92
8
7.4 M nová politika a její nástroje……………………………………….………………93 7.4.1 Operace na volném trhu………………………….…………………………………...94 7.4.2 Stálé facility……………………………………………….……….…..……..………95 7.4.3 Povinné minimální rezervy…………………………………….…………….….…….95 8. NÁSTROJE A CÍLE „DEUTSCHE BUNDESBANK“ – CENTRÁLNÍ BANKY N MECKA ……………………………..……..………….96 8.1 Základní charakteristika „Deutsche Bundesbank“……………….…….….………96 8.2 Cíle a úkoly „Deutsche Bundesbank“………………………………….……………98 8.3 M nová politika a její nástroje……………………………………….………...……98 9. NB JAKO LEN EVROPSKÉ M NOVÉ UNIE……..………………….………101 9.1 Náklady související se vstupem do m nové unie………………….………………..101 9.2 Postavení NB ve dvoustup ovém a t ístup ovém bankovním systému………..104 9.2.1 Shrnutí výhod a nevýhod m nové unie………….……………………..………….…111
ZÁV R…………………………………………………………………………………..114 Seznam literatury………………………………………………………………….……116
9
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK: atd.
a tak dále
bank.
bankovní
BP
platební bilance
CB
centrální banka
CP
cenné papíry
CZK
zkratka koruny eské
cca
p ibližn
.
íslo
NB
eská národní banka
R
eská republika
SÚ
eský statistický ú ad
DEM
zkratka n mecké marky
ECB
Evropská centrální banka
EHS
Evropské hospodá ské spole enství
EMI
Evropský m nový institut
EMS
Evropský m nový systém
EMU
Evropská m nová unie
EP
Evropský parlament
ER
zna ka ceny deviz
ERM II.
European Exchange Rate Mechanism II (Evropský mechanismus sm nných kurz )
ES
Evropské spole enství
ESCB
Evropský systém centrálních bank
ESUO
Evropské spole enství uhlí a oceli
EU
Evropská unie
EUR
zkratka m ny euro
Euroatom
Evropské spole enství pro atomovou energii
HDP
hrubý domácí produkt
HICP
harmonizovaný index spot ebitelských cen
HMU
Hospodá ská a m nová unie
10
hosp
hospodá ský (á)
i
úroková sazba
MB
m nová báze
MEX
monetární expanze
MMF
Mezinárodní m nový fond
MP
m nová politika
MRE
monetární restrikce
nap .
nap íklad
OB
obchodní banka
OTC
over the counter
PMR
povinné minimální rezervy
pop .
pop ípad
pozn.
poznámka
Q
ozna ení množství
referen .
referen ní
resp.
respektive
s.
strana
SB S
Státní banka eskoslovenská
stol.
století
tj.
to je
tzn.
to znamená
tzv.
tak zvaný (á)
úrok.
úrokový (á)
USA
Spojené státy americké
USD
zkratka amerického dolaru
VF
výrobní faktor
Y
produkce, produkt
zahrani .
zahrani ní
11
SEZNAM TABULEK: Tab. . 1 - Sklon k ivky IS Tab. . 2 - Sklon k ivky LM Tab. . 3 - Obecné vymezení m nových agregát Tab. . 4 - Rozd lení m nových agregát
NB
Tab. . 5 - Nástroje m nové politiky podle dopadu na bankovní systém Tab. . 6 - Výhody vyplývající z operací na volném trhu Tab. . 7 - Obecné rozd lení nástroj Tab. . 8 - Souhrnný p ehled nástroj m nové politiky Tab. . 9 -
initelé mající vliv na devizový kurz
Tab. . 10 - initelé s vlivem na poptávku a nabídku zahrani ní m ny Tab. . 11 - Fáze integrace Tab. . 12 - lenské státy EU Tab. . 13 - Státy s ú astí v ERM II Tab. . 14 - P epo ítací koeficienty bývalých národních m n len eurozóny k euru Tab. . 15 - Infla ní cíl eské republiky Tab. . 16 - Sazby nástroj m nové politiky NB Tab. . 17 - Porovnání funkcí a nástroj
NB a Deutsche Bundesbank
Tab. . 18 - NB ve dvou- a t ístup ovém bankovním systému
SEZNAM OBRÁZK : Obr. . 1 - Zem eurozóny Obr. . 2 - Hlavní pr elí úst edního sídla NB v Praze Obr. . 3 - Budova ECB ve Frankfurtu nad Mohanem Obr. . 4 - Symbol eura poblíž budovy Eurotower (vpravo) Obr. . 5 - Úst ední sídlo „Deutsche Bundesbank“ Obr. . 6 - Sídelní m sta „Deutsche Bundesbank“
12
SEZNAM GRAF : Graf . 1 - K ivka IS Graf . 2 - K ivka LM Graf . 3 - Všeobecná rovnováha na trhu IS-LM Graf . 4 - Klasický p ípad (MEX) Graf . 5 - Past likvidity (MEX) Graf . 6 - Vertikální k ivka IS (MEX) Graf . 7 - Rovnováha na devizovém trhu Graf . 8 - Zvýšení poptávky po devizách Graf . 9 - Zvýšení nabídky deviz Graf . 10 - Inflace v eurozón Graf . 11 - Poptávkový šok v domácí ekonomice Graf . 12 - Poptávkový šok v zahrani í
SEZNAM SCHÉMAT: Schéma . 1 – Typy m nových kurz Schéma . 2 – Typy kurzových intervencí Schéma . 3 – Pr b h repo operace Schéma . 4 – Evropský systém centrálních bank Schéma . 5 – Dvoustup ový bankovní systém Schéma . 6 – T ístup ový bankovní systém
13
ÚVOD Cílem mé diplomové práce je odvodit, jak by se zm nilo postavení
eské národní banky
po vstupu do EMU a p ijetí spole né m ny euro. Téma vstupu eské republiky do m nové unie je velice široké, protože zasahuje do mnoha r zných oblastí. Ve své práci se však budu soust edit na to, jak se zm ní postavení
NB p i p echodu z dvoustup ového do
t ístup ového bankovního systému. Diplomovou práci zahajuji popisem historického vývoje centrálního bankovnictví od dob Rakouska-Uherska až po sou asnost a uvádím charakteristiku jedno-, dvou- a t ístup ového bankovního systému. Druhá a t etí kapitola podrobn vysv tluje funkce a nástroje centrálních bank ve dvoustup ovém systému. V kapitole tvrté jsem se zabývám teorií devizového kurzu, uvádím typy kurz a faktory zp sobující zm ny kurzu v krátkém i dlouhém období. V páté kapitole se soust edím na fáze integra ního procesu a jednotlivé etapy m nové unie. Praktická ást za íná šestou kapitolou, ve které uvádím informace o m nové politice realizované
eskou národní bankou a jejích nástrojích p ed vstupem do EMU. Následující
kapitola je zam ena na postavení ECB v m nové unii, její m novou politiku a nástroje. V osmé kapitole jsem si zvolila Deutsche Bundesbank jako zástupce lenské centrální banky EMU a vysv tluji její m novou politiku, z ehož v poslední deváté kapitole odvodím, jak se zm ní práv postavení a m nová politika eské národní banky po vstupu do m nové unie. Ohledn p ijetí eura a vstupu do Evropské m nové unie existuje mnoho argument pro i proti, proto má tento zásadní krok jak své p íznivce, tak i odp rce. Jako asi nejznám jšího odp rce vstupu
R do EMU a euroskeptika bych uvedla sou asného prezidenta
republiky pana Václava Klause.
14
eské
1 HISTORIE VZNIKU CENTRÁLNÍHO BANKOVNICTVÍ V tšina zemí s tržní ekonomikou se opírá o dvoustup ovou bankovní soustavu, která se skládá ze sít obchodních bank a jedné centrální banky. To, že v ur ité zemi existuje centrální banka, nemusí vždy automaticky znamenat také existenci dvoustup ového bankovního systému, ale je tomu tak v drtivé v tšin p ípad . První zmínky o centrálním bankovnictví se objevily ve druhé polovin
17. století.
Z po átku nebyly d vody vzniku prvních centrálních bank ist ekonomické, jak bychom asi dnes ekali. Byly zakládány nap íklad proto, aby kryly náklady války, tzn. panovník si od dané banky p j oval p edevším na vále né výdaje. [11] P vodn vznikaly centrální banky p em nou stávající obchodní banky v banku, která byla pov ena státem pro vykonávání speciálních
inností. Takové banky m ly výsadní
pravomoc emitovat hotové peníze, spravovat státní pokladnu. Jejich další funkcí bylo ízení státního dluhu a byly oprávn ny také k vedení ú t státu. [11] První centrální banka v historii byla založena ve Švédsku roku 1656. V té dob to byla soukromá obchodní banka, jež nesla název Rikets Standers Bank. Švédská banka p sobila jako obchodní banka až do roku 1697, kdy byla švédským panovníkem pov ena k výkonu funkcí centrální banky, v té dob už došlo ke zm n jejího názvu na Sveriges Riksbank. Mezi její úkoly pat ila regulace vydaných bankovek a vedení vládních ú t , dále mohla emitovat bankovky, avšak ne jako jediná banka v zemi, jak jsme v sou asnosti zvyklí. Pravomoce k emisi bankovek m ly i jiné soukromé banky. Až v 19. století byla Sveriges Riksbank jediným emitentem bankovek ve Švédsku. Na po átku 20. století p estala rovn ž fungovat jako obchodní banka a za ala se v novat výhradn centrálnímu bankovnictví. [11, 22] Jako první specializovaná centrální banka na sv t
vznikla roku 1694 centrální banka
Anglie pod názvem Bank of England. Byla založena na p ání anglického panovníka Viléma III., Oranžského, který pot eboval získat peníze na své vále né výdaje. Již n kolik m síc po svém založení emitovala banka vlastní bankovky. [11]
15
1.1 Centrální bankovnictví v echách od Rakousko-Uherska po sou asnost a) Rakousko-Uhersko Na území
ech, tzn. Rakousko-Uherské monarchie byla jako první centrální banka
založena Privilegovaná Rakouská národní banka. Banka vzniklá roku 1816 m la právní formu akciové spole nosti. P vodn m lo povolení k emisi hotovostních pen z krom centrální banky také ministerstvo financí. [11] Roku 1878 došlo k p em n centrální banky na Rakousko-Uherskou banku, která byla stále ješt podrobena kontrole ze strany vlády. b)
eskoslovenská republika 1918 – 1939
B hem m nové odluky provedené roku 1919 došlo ke stažení pen z v Rakousko-Uhersku a byla zavedena nová m na - eskoslovenská koruna. Veškeré stažené bankovky byly okolkovány a do ob hu bylo op t vráceno pouze 50% z jejich celkového objemu. V období 1919-1926 zastával funkci CB Bankovní ú ad ministerstva financí, který spravoval pen žní ob h v zemi, vedl ú et státního dluhu a zabýval se zlatými rezervami státu. [11] Národní banka eskoslovenská byla založena roku 1926, k tomuto datu zárove ztratil své pravomoci Bankovní ú ad. Národní banka
eskoslovenská byla z ízena jako akciová
spole nost, kde t etinu akcií vlastnil stát. Banka provád la samoz ejm m novou politiku, m la právo emise bankovek. Mezi její povinnosti se o t i roky pozd ji p idalo udržování kursu koruny v i zahrani ním m nám na základ zlatého obsahu. Bankovky byly povinn kryty zlatem ve výši 25% jejich hodnoty. [11, 22] Z nástroj m nové politiky se používaly p edevším diskontní nástroje, které byly postupn stále ve v tším rozsahu nahrazovány operacemi na volném trhu, byly obchodovány p evážn prvot ídní státní obligace. [11]
16
eskoslovenská koruna pat ila v tomto období k nejstabiln jším, a proto také k velmi žádaným m nám v Evrop .
innost banky byla N meckem p erušena 16. b ezna 1939,
nebo se schylovalo ke 2. sv tové válce. c) Protektorát 1939-1945 Ve zhruba šestiletém období protektorátu byla centrální banka nesoucí název Národní banka pro
echy a Moravu pln pod ízena N mecku. V jejím ele stál íšský zmocn nec,
dalším ob živem se vedle eskoslovenské koruny stala íšská marka. [11] Za protektorátu nedocházelo k žádnému pozitivními rozvoji, p edvále né zlaté zásoby eskoslovenska byly N meckem zni eny a eskoslovenská koruna se propadala a stále více znehodnocovala. Existovalo pouze jediné východisko, jak z této situace, což bylo zvít zit nad N meckem ve válce. [11] d)
eskoslovenská republika 1945-1960
Národní banka eskoslovenská svoji innost znovu zahájila 1. ervna 1945. Po vále ném období, kdy soub žn s eskoslovenskou korunou platila na území
ech i íšská marka,
byla op t zavedena eskoslovenská koruna jako jediné platidlo na území. Po p evzetí moci v únoru 1948 nastal p echod na centráln plánovanou ekonomiku, což s sebou neslo požadavek ízení emisní i úv rové politiky z jednoho centra. Proto byla 1. dubna 1950 založena Státní banka eskoslovenská. [11] T i roky po vzniku Státní banky eskoslovenské, 1. ervna 1953 byla provedena pen žní reforma, jejímž cílem bylo umožnit p echod ekonomiky na „socialistický“ systém. Reforma m la výrazný negativní vliv, nebo kv li ní došlo ke znehodnocení veškerých úspor. Fyzickým osobám byly peníze do výše 300 K s vym n ny v pom ru 5:1 a zbytek v pom ru 50:1. Také vklady v bankách byly velmi drasticky p epo ítány, a to vklady do hodnoty 5000 K s pom rem 5:1 a vklady nad 50000 K s dokonce pom rem 30:1. Rovn ž mzdy a d chody byly sníženy vlivem p epo tu v pom ru 5:1. [11]
17
V povále ném
období
probíhala
také
striktní
centralizace
bankovního
systému.
Bezprost edn po válce, roku 1945, se na našem území nacházely krom akciové centrální banky ješt další bankovní instituce, nap . soukromé banké ské domy, poštovní spo itelny, úv rová družstva a akciové obchodní banky. [11] Akciová centrální banka, soukromé banké ské domy i obchodní banky byly v pr b hu centralizace znárodn ny. Po roce 1948 z staly po znárod ování pouze dv
banky –
Živnostenská banka a Slovenská Tatrabanka. O dva roky pozd ji byla ukon ena innost úv rových družstev a komunální spo itelny a místo nich vznikla nová Státní spo itelna. Centralizace a rušení obchodních bank vedlo ke vzniku jednostup ového bankovního systému na území eskoslovenska. [11, 22]
1.1.1 Jednostup ový bankovní systém Vrcholným orgánem v bankovním systému se stala SB S, která nejen kontrolovala, ale i ídila ostatní banky. Banky, které p ed centralizací fungovaly jako samostatné subjekty, klesly do postavení pobo ek nad azené Státní banky eskoslovenské. [11] Jednostup ová bankovní soustava byla v R až do ledna 1990. Protože zde existoval centralistický typ ekonomického systému, banky stály až v druhé ad . Dominantní roli hrála státní monobanka, která v sob spojovala pln ní úkol centrální banky s inností komer ní banky a to i v etn devizové banky. Banka sama odpovídala za sestavení a realizaci tzv. m nového plánu, který byl ur ující i pro všechny existující pen žní ústavy, které p ijímaly vklady a poskytovaly úv ry. [11] e) Hlavní
eskoslovenská socialistická republika 1960-1989 roli
v eskoslovenském
bankovnictví
zastávala
i
nadále
Státní
banka
eskoslovenská, která byla pov ena ízením ostatních bank v esloslovensku, což je odsunulo do pozice pouhých pobo ek Státní banky eskoslovenské. [11, 22]
18
M nová politika je uskute ována prost ednictvím n kolika typ plán , které odpovídají režimu centráln
práv
plánované ekonomiky. Jedná se nap íklad o plán pokladní,
úv rový, pozd ji také devizový a m nový. [11, 22] V druhé polovin 80. let 20. stol. se za ala p ipravovat bankovní reforma, která m la vyústit ve funk ní dvoustup ový bankovní systém. f)
eská a Slovenská federativní republika 1990-1992
Reforma bankovnictví byla uskute n na 1. ledna 1990. B hem ní byla Státní banka eskoslovenská rozd lena na t i samostatné subjekty. Na již d íve fungující Státní banku eskoslovenskou a nov byly vytvo eny dv obchodní banky – Komer ní banka Praha a Všeobecná úv rová banka Bratislava. [11, 22] g) eská republika 1. ledna 1993 bylo rozd leno Slovenskou republiku, zárove
eskoslovensko na dva státy –
eskou republiku a
s tímto odd lením muselo p ijít rozd lení Státní banky
eskoslovenské. V eské republice byla založena 1. ledna 1993 eská národní banka, op t nastala m nová odluka a místo eskoslovenské koruny vznikla koruna eská. [11, 22]
1.2 Bankovní sektor a bankovní systém St žejní složkou bankovního sektoru je banka. Bankovní sektor v ur itém stát je tvo en bankami,
jejich
dce innými
spole nostmi,
orgány bankovního
dohledu,
státními
institucemi i bankovními klienty. V bankovním sektoru jsou zahrnuty veškeré banky a jejich vztahy s ostatními ekonomickými subjekty (podniky, domácnostmi). [25] Bankovní systém p edstavuje ur itý zp sob uspo ádání bankovního sektoru. Bankovní systém zahrnuje centrální banku, ostatní banky p sobící na území daného státu, jejich
19
vzájemné vztahy a vazby s okolními subjekty, které jsou regulovány pomocí zákon a norem. [25]
1.2.1 T i podoby bankovního systému Jednostup ový Jednostup ová forma bankovního systému existovala p edevším v centráln plánovaných ekonomikách. Na území
eské republiky fungoval jednostup ový bankovní systém až do
ledna 1990. Nejvyšším orgánem v bankovnictví byla Státní banka
eskoslovenská
(SB S), která byla nad azena ostatním komer ním bankám na území. SB S zastávala dnešní funkce centrální banky i komer ních bank. [11, 21, 45] Dvoustup ový Po roce 1990, kdy došlo k p echodu na tržní ekonomiku, se
R vrátila op t
k dvoustup ovému bankovnímu systému, který v sou asné dob zahrnuje centrální banku a veškeré obchodní banky na území státu. Základním znakem dvoustup ového bankovního systému je odd lené centrální a obchodní bankovnictví. Obchodní banky sice spadají pod kontrolu CB, ale na rozdíl od jednostup ového bankovního systému mohou o své innosti samostatn rozhodovat. Obchodní banky podnikají s pen zi za ú elem dosažení zisku, p i emž jsou ze strany CB pouze regulovány prost ednictvím norem a na ízení. [11, 21, 45] T ístup ový T ístup ová forma bankovního systému na evropském kontinent souvisí se vstupem do m nové unie a p ijetím m ny euro. Pak se p vodn
dvoustup ový bankovní systém
skládající se z CB a obchodních bank, rozší í o ECB, která bude nad azeným orgánem pro všechny centrální banky nacházející se na území m nové unie.
20
2. FUNKCE CENTRÁLNÍ BANKY VE DVOUSTUP OVÉM SYSTÉMU Funkce i postavení centrálních bank se od doby jejich vzniku m nily. Na po átku byly centrální banky zakládány, aby plnily funkci banky státu. Povolení k emisi hotovostních pen z m ly krom CB státu i ostatní obchodní banky. Postupem asu vznikla pot eba v tší kontroly emise ob živa, a proto se jediným emitentem stala práv centrální banka, což vedlo k jejímu osamostatn ní a získání p evahy nad obchodními bankami. [11, 25] Pro dvoustup ový bankovní systém je charakteristické odd lení centrálního a obchodního bankovnictví. Tímto uspo ádáním se vyzna ují sou asné tržní ekonomiky. P ed rokem 1989, v dob
centráln
plánované ekonomiky, fungoval v echách jednostup ový
bankovní systém s jedinou bankou, která provád la v tšinu operací. Funkce centrálních bank lze rozd lit do dvou základních skupin, a to na funkce makroekonomické a mikroekonomické. [22] a) Makroekonomické funkce Mezi makroekonomické funkce se adí funkce centrální banky související s m novou politikou – emise hotovostních bankovek a mincí, provád ní m nové politiky a operace s devizovými prost edky. [22] b) Mikroekonomické funkce Pod kategorii mikroekonomické funkce spadá regulace a dohled bankovního systému, funkce banka bank i banka státu a v neposlední ad reprezentace státu v domácí zemi i v zahrani í v záležitostech m nové politiky. Mezi povinnosti centrální banky pat í také zastupování státu na jednáních v mezinárodních institucích. [22]
21
2.1 Emisní funkce centrální banky Mezi základní innosti CB se adí emise bankovek a mincí. Emisní funkce dává centrální bance jedine né právo emitovat hotovost v bankovkách a mincích. S funkcí centrální banky, jako emitenta je svázána
ada dalších povinností. Centrální banka spravuje
emitované zásoby hotovosti, stará se o organizaci dodávek ob živa od výrobc
do
pen žního ob hu. CB je zodpov dná také za tisk bankovek a ražbu mincí, dále provádí dozor nad hotovostí, která ješt
nep ešla do ob hu. Uskute uje rovn ž vým nu
poškozených bankovek a stanovuje metody odebírání pad laných pen z. [11, 22] CB slouží nejen jako emitent hotovostních pen z – bankovek a mincí, ale v mnohem v tší mí e vydává bezhotovostní peníze tím, že poskytuje úv ry. CB nem že poskytnout úv r komukoli, ale je povinna ídit se Zákonem o centrální bance, v n mž je p esn dáno, jakým subjekt m, na jak dlouho a za jakých podmínek m že úv r poskytnout. [11, 25] Pravomoci k emisi bezhotovostních pen žních prost edk mají i klasické obchodní banky. CB emituje bezhotovostní peníze za ú elem dosažení a udržení m nové stability, tzn. emisi bezhotovostních pen z používá jako nástroj regulace množství pen z v ob hu. [11]
2.2 Provád ní m nové politiky S emisní funkcí popsanou v p edchozí podkapitole úzce souvisí provád ní m nové politiky centrální bankou. M nová politika je p edstavována pravidly, metodami a zásadami, které vyhlašuje centrální banka, aby mohla regulovat a kontrolovat platební, zú tovací, úv rové,
i
devizové operace provád né obchodními bankami i jinými nebankovními subjekty. [11] Podstata m nové politiky je použitím nástroj MP ovliv ovat množství pen z v ob hu a tak dosáhnout m nové rovnováhy v tržní ekonomice. Pod pojmem m nová rovnováha se rozumí, že nabídka pen z je rovna poptávce po pen zích. [22]
22
M nová rovnováha, neboli m nová stabilita se d lí na dv
ásti:
Vnit ní m nová stabilita = cenová Vn jší stabilita = kurzová Zdroj: [25], zpracování vlastní
P i utvá ení m nové stability se nabídka pen z považuje za veli inu danou centrální bankou na základ jejího rozhodnutí. Oproti tomu poptávku po pen zích ovliv uje celá ada ekonomických faktor , nap . úrove nominálních pen žních d chod , náklady držby pen z, výše úrokových sazeb, i asový nesoulad mezi p íjmy a výdaji rozli ných sektor tržní ekonomiky. [11] Použije-li CB n které z nástroj
MP, m že tak ovlivnit velikost pen žní zásoby, výši
úrokových sazeb, m nový kurz a cenovou stabilitu. Díl í cíle p i dosahování cenové stability jsou nízká úrove inflace, dlouhodobý ekonomický r st a podpora zam stnanosti. Cíle m nové politiky se lení do n kolika kategorií: a) Opera ní cíle -
tržní krátkodobá úroková míra,
-
limity na objem úv r ,
-
limity na úrokové míry úv r a vklad klient . transmisní
b) Zprost edkující cíle -
pen žní agregát,
-
m nový kurz,
-
tržní dlouhodobá úroková míra.
mechanismus m nové politiky Strategie m nové politiky
c) Kone né cíle -
cenová stabilita.
Zdroj: [8], zpracování vlastní
23
Zp sob, jakým opera ní cíl p sobí na kone ný cíl p i provád ní m nové politiky, se nazývá transmisní mechanismus m nové politiky. [8]
2.2.1 Vzájemný vztah vnit ní (cenové) a vn jší (kurzové) stability Základní úlohy m nové politiky
NB uvádí § 2 zákona . 6/1993 Sb., o
eské národní
bance. Hlavním cílem, jehož spln ní je nutné zajistit, je stabilita kupní síly domácí m ny. Tato m nová stabilita se skládá z vnit ní a vn jší m nové stability. Vn jší m nová stabilita se týká stability m nového kurzu, zatímco vnit ní stabilitou se rozumí dosažení stability domácí cenové hladiny. [21] Významným cílem m nové politiky CB je tedy zajistit stabilitu domácí cenové hladiny, avšak v ekonomice existuje mnoho dalších problém , které je zapot ebí ešit. Nap íklad dosáhnout rovnováhy platební bilance, zajistit hospodá ský r st, „plnou“ zam stnanost nebo docílit stabilního m nového kurzu. [21] Pokud by si však CB zvolila krom stability domácí m nové hladiny ješt jiný cíl nebo více dalších cíl , bylo by velmi obtížné provád t m novou politiku tak, aby vedla k pln ní všech stanovených cíl . Na základ zkušeností bylo prokázáno, že není možné realizovat takový typ m nové politiky, aby pln ní n kterého z cíl nebylo ohroženo. [21] Jako p íklad bych uvedla snahu o snížení inflace: Bude-li CB usilovat o snížení inflace, provede to zvýšením úrokových sazeb. Vyšší úrokové sazby než jsou v zahrani í p ilákají do domácí zem zahrani ní investory, což znamená p íliv zahrani ního kapitálu do domácí ekonomiky. To povede k v tší poptávce po domácí m n a její apreciaci. Bude-li dalším cílem CB stabilita m nového kurzu, kterou bude zajiš ovat prost ednictvím devizových intervencí, pak si bude sama CB znemož ovat pln ní základního cíle – stability cenové hladiny. [13, 21]
24
„Pokud si centrální banka volí více než jeden cíl, vždy bude riskovat, že alespo v krátkém období n který ze zvolených cíl
nebude plnit. Tato skute nost m že vést k podrývání
kredibility centrální banky.“ [21, s. 446] Provádí-li však CB m novou politiku s jediným cílem, kterým je zachování stabilní cenové hladiny, pak si spln ním tohoto cíle vytvá í vhodné podmínky pro dosažení dalších cíl hospodá ské politiky v dlouhém období. [21]
2.2.2 Expanzivní a restriktivní m nová politika Tyto dva typy m nové politiky volí CB dle toho, jakým sm rem chce m nit opera ní cíl. a) Monetární expanze P i expanzivní m nové politice zvyšuje centrální banka množství pen žních prost edk v ob hu, nebo
jejím hlavním cílem je stimulovat r st ekonomiky, tj. zvyšovat
zam stnanost a zlepšovat platební bilanci. [13] Monetární expanzi zahájí centrální banka snížením krátkodobých tržních úrokových m r. Na základ
toho vzroste ochota obchodních bank ohledn
poskytování úv r
svým
klient m a také klienti mají v úmyslu zvyšovat objem úv r , které žádají od bank. Následkem toho veškeré ekonomické subjekty více utrácejí, protože díky nižším úrokovým mírám se jim snížily náklady na úv ry. [8] Centrální banka má více možností, jak docílit stimulace produkce. Mezi nej ast jší zp sob p i podpo e r stu ekonomiky monetární expanzí pat í nákup obligací centrální bankou, ímž se dostane do ob hu více pen z. R stu množství pen z v ob hu dosáhne banka také, pokud by snížila diskontní sazby nebo povinné rezervy, které musí obchodní banky držet u centrální banky. [13]
25
V okamžiku, kdy už se úrokové míry dostate n snížily a došlo k odpovídající stimulaci ekonomiky, ukon uje centrální banka monetární expanzi a zahajuje restriktivní m novou politiku. [8] Graficky se ú innost monetární politiky zachycuje v modelu IS-LM, který vychází z následujících p edpoklad : Fixní ceny, tzn. veškeré zm ny reálného d chodu znamenají stejnou zm nu v nominálním d chodu Zásoba kapitálu je dostate ná – umož uje vyrobit takové množství produkce, které je v ekonomice poptáváno Dostate ná nabídka práce, p i které je možno vyrobit poptávané množství produkce Ekonomika je uzav ená – abstrahuje se od zahrani ního obchodu Centrální banka kontroluje a ovliv uje nabídku pen žních prost edk [13] Základní charakteristika k ivek IS a LM K ivka IS p edstavuje rovnováhu na trhu zboží a služeb p i r zných kombinacích úrokové sazby a d chodu. K ivka IS má negativní sklon, tzn. ím nižší je úroková sazba, tím více roste poptávka a zvyšuje se úrove produkce. [13]
Graf . 1- K ivka IS Zdroj: [13, s. 49]
26
Veškeré body ležící na k ivce LM znamenají rovnováhu na trhu pen z a ostatních finan ních aktiv. Z pozitivního sklonu k ivky LM vyplývá, že s r stem d chodu se zvyšuje poptávka po pen zích, a proto roste i úroková sazba. [13]
Graf . 2 – K ivka LM Zdroj: [13, s. 60]
Sklon k ivek IS a LM Sklon k ivky IS je dán t mito faktory – velikostí výdajového multiplikátoru
a citlivostí
poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu (b). Rovnice, které souvisí s k ivkou IS: K ivka poptávky po plánovaných autonomních výdajích (A) (1) Z této rovnice vyplývá, že poptávka po plánovaných autonomních výdajích je závislá na úrokové sazb (i) a velkou roli hraje rovn ž parametr (b) – tzn. citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu. Rovnice citlivosti plánovaných autonomních výdaj na úrokovou sazbu(b) (2)
27
Rovnice jednoduchého výdajového multiplikátoru ( ) (3) Rovnice k ivky IS (4) Zdroj: [13], zpracování vlastní
Tab. . 1 – Sklon k ivky IS Parametr b
Parametr
K ivka IS
Roven 0
Roven nule
Vertikální
Malý
Malý
Strmá
Velký
Velký
Plochá
Roven nekone nu
Roven nekone nu
Horizontální
Zdroj: [13, s. 50], zpracování vlastní
Sklon k ivky LM závisí na následujících dvou faktorech, na citlivosti
poptávky po
pen zích na d chod (k) a citlivosti poptávky po pen zích na úrokovou sazbu (h).
Tab. . 2 – Sklon k ivky LM Parametr h
Parametr k
K ivka LM
Roven nule
Roven nekone nu
Vertikální
Malý
Velký
Strmá
Velký
Malý
Plochá
Roven nekone nu
Roven nule
Horizontální
Zdroj: [13, s. 61], zpracování vlastní
28
Rovnice, které charakterizují k ivku LM Citlivost poptávky po reálných pen žních z statcích na d chod (k) (5) Citlivost poptávky po reálných pen žních z statcích na úrokovou sazbu (h) (6) Poptávka po reálných pen žních z statcích (L) (7) Rovnice k ivky LM ve vyjád ení pro úrokovou sazbu (i) (8) Zdroj: [13], zpracování vlastní
Všeobecná rovnováha, tzn. rovnováha na obou trzích nastává v pr se íku k ivek IS a LM, který je v grafu . 3 znázorn n bodem E0.
Graf . 3 – Všeobecná rovnováha na trhu IS-LM Zdroj: [13, s. 65]
29
P i monetární expanzi mohou teoreticky nastat t i základní p ípady, podle toho, v jaké situaci se nachází daná ekonomika.
Klasický p ípad Graf . 4 znázor uje monetární expanzi v tzv. klasickém p ípad . P i monetární expanzi roste množství pen z v ob hu, což jsem vysv tlila již d íve.
Následkem toho dochází
k posunu k ivky LM v modelu IS-LM sm rem vpravo a nahoru. V klasickém p ípad
je k ivka LM vertikální, protože poptávka po pen zích je úpln
necitlivá na úrokovou sazbu. Expanzivní monetární politika je v této situaci maximáln ú inná. [13]
Graf . 4 – Klasický p ípad Zdroj: [13 , s. 79 ]
Past likvidity V pasti likvidity, kterou p edstavuje graf
. 5, je naopak monetární expanze úpln
neú inná. K ivka LM je horizontální, protože poptávka po pen zích je maximáln citlivá na zm nu úrokové sazby. Dojde-li ke zvýšení nabídky reálných pen žních z statk , nem že se p i vysoké citlivosti poptávky na úrokovou sazbu zvýšit d chod. Je tomu tak proto, že nerovnováha na trhu pen z, která nastala po zvýšení nabídky pen žních
30
prost edk , je obnovena skoro minimální zm nou úrokové sazby. Je-li k ivka LM horizontální, pak ji žádná zm na nabídky reálných pen žních z statk neovlivní. Nedojdeli ke zm n úrokové sazby, pak se nezm ní ani poptávka po autonomních výdajích, ani agregátní poptávka a rovn ž velikost d chodu z stane beze zm ny. [13] P i úrokové mí e, která z stává stabilní, je ve ejnost ochotna držet jakékoliv množství nabízených pen z.. Investo i o ekávají pokles cen obligací a r st úrokové sazby, protože v sou asné situaci se pohybují ceny obligací p íliš vysoko a naopak úrokové sazby jsou velmi nízké. [13]
Graf . 5 – Past likvidity Zdroj: [13, s.74]
Je-li k ivka LM velmi plochá, i horizontální, pak monetární expanze provád ná centrální bankou, má nulový ú inek, tzn. neovlivní velikost produkce ani úrokovou sazbu. [13]
Vertikální k ivka IS Je-li k ivka IS, která charakterizuje trh zboží a služeb vertikální, je monetární expanze také neú inná. Situaci s vertikální k ivkou IS zachycuje graf . 6. Tento p ípad s sebou nese nulovou citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu. MEX má za následek op t posun k ivky LM sm rem vpravo. Protože je však poptávka po autonomních výdajích naprosto necitlivá na úrokovou sazbu, ke zm n d chodu nedojde. Nižší úroková sazba nemotivuje investory k dalším investicím a ani spot ebitelé nezvyšují svou spot ebu, proto z stává d chod na p vodní úrovni. [13]
31
Graf . 6 – Vertikální k ivka IS Zdroj: [13, s. 81]
b) Monetární restrikce Provádí-li centrální autorita restriktivní m novou politiku, snaží se jí zbrzdit p eh átou ekonomiku a tlumit infla ní tlaky zp sobené nadm rnou poptávkou. Proto centrální banka snižuje množství pen z v ob hu, aby poklesla i poptávka, ehož op t docílí zm nou výše úrokových sazeb. [13] V tomto p ípad centrální banka úrokové sazby zvýší, na což reagují banky sníženou ochotou poskytovat klient m další úv ry a rovn ž zájem klient o nové úv ry opadne. Nižší zájem o úv ry vede k tomu, že ekonomické subjekty, a už podniky, i domácnosti tolik neutrácejí a tím dochází ke zpomalování p ílišného r stu ekonomiky. [8] K restriktivní politice p istupuje CB p edevším v dobách, kdy hrozí nežádoucí inflace. Restrikci lze použít, jsou-li úrokové sazby velmi nízké a CB pot ebuje zpomalit až p íliš rychlý r st ekonomiky. Opadnou-li obavy z inflace, CB od restrikce upouští a vrací se op t ke stimulaci hospodá ského r stu pomocí expanzivní m nové politiky. [8] V p ípad monetární restrikce dojde v grafickém vyjád ení op t k posunu k ivky LM, ale opa ným sm rem, než tomu bylo u monetární expanze. Tzn. monetární restrikce zp sobí posun k ivky LM sm rem vlevo nahoru.
32
I p i monetární restrikci jsou k ivky v modelu IS-LM dány stejnými faktory jako tomu bylo u monetární expanze. Proto mohou nastat také již zmín né extrémní p ípady, které jsem graficky znázornila pro monetární expanzi – tj. klasický p ípad, past likvidity a vertikální k ivka IS, proto tyto jevy popíšu pouze krátce, nebo se jedná pouze o jejich opak.
2.2.3 M nové agregáty a m nová báze Základní povinností centrální banky je zajiš ování m nové stability, proto má CB k dispozici r zné nástroje m nové politiky, kterými ídí pen žní ob h. Aby mohla CB snadn ji ovliv ovat množství pen z v ob hu, t ídí jednotlivé druhy pen žních prost edk do skupin, tzv. m nových agregát
podle stupn jejich likvidity. Na základ velikosti
ukazatel , pak zjistí, zda je v ob hu vyhovující, nadbyte né nebo nedostate né množství pen z a podle toho pak provádí m novou politiku. [25] Obecné charakteristiky m nových agregát Pen žní agregáty se ozna ují velkým písmenem M s íslicí 0 – 4 Agregáty se adí podle stupn likvidity, tzn. dle toho jak rychle a snadno je možné daný agregát p em nit na platební prost edky ím nižším íslem je m nový agregát ozna en, tím vyšší má likviditu Agregát s vyšším íslem vždy obsahuje p edcházející agregát plus další složku, která je již mén likvidní než p edchozí agregát V m nových agregátech jsou obsaženy pouze pen žní prost edky, které jsou drženy rezidenty, nebo se p edpokládá, že pouze peníze rezident
mohou mít vliv na
domácí cenovou hladinu (inflaci) Pen žní agregáty s vyšším íslem bývají stabiln jší než agregáty s íslem nižším, protože agregáty s vyšším
íslem jsou mén
ovlivn ny p evody mezi r znými
složkami pen z M nové agregáty v r zných zemích se od sebe mohou zna n lišit [8]
33
Tab. . 3 - Obecné vymezení m nových agregát Agregát Agregát obsahuje M1
Hotovostní ob živo (bankovky a mince) v rukách nebankovních subjekt Vklady domácích nebank. subjekt v domácích bankách v domácí m n
M2
M1 + Termínované vklady dom. nebank. subjekt v dom. bankách v dom. m n + Ostatní závazky dom. bank k domácím nebank. subjekt m v domácí m n
M3
M2 + Vklady domácích nebankovních subjekt v dom. bankách v zahr. m nách
M4
M3 + Vklady domácích nebankovních subjekt v dom. nebankovních institucích
Zdroj: [22, s. 87], zpracování vlastní
Pozn: M1 = pen žní zásoba (money stock) M4 = peníze v nejširším vymezení (broad money)
Tab. . 4 - Rozd lení m nových agregát
NB
Agregát Agregát zahrnuje M1
Emitované ob živo Jednodenní vklady
M2
M1 + vklady s dohodnutou splatností do 2 let + vklady s výpov dní lh tou do 3 m síc
M3
M2 + repo operace + akcie / podílové listy fond pen žního trhu + emitované dluhové cenné papíry do 2 let
Zdroj: [49], zpracování vlastní
34
Definice m nové báze: „M nová báze je tzv. operativní kritérium m nové politiky centrální banky, jejímž prost ednictvím centrální banka ovliv uje velikost m nových agregát .“ [25, s. 21] Z definice vyplývá, že prost ednictvím MB mohou centrální banky ovliv ovat m nové agregáty. V m nové bázi jsou obsaženy nejlikvidn jší pen žní prost edky, jejichž množství m že CB ovlivnit pomocí nástroj m nové politiky. Protože je CB jediným emitentem hotovostních pen z a má výrazný vliv i na množství rezerv bank, které pat í také do MB, dochází tak k ovliv ování pen z v ob hu práv prost ednictvím m nové báze. [21, 25] M nová báze = ob živo + celkové rezervy bank Celkové rezervy bank = Povinné minimální rezervy + volné rezervy u centrální banky + hotovostní rezervy v pokladnách bank [25, s. 22]
2.3 Centrální banka ve funkci banky bank Jako hlavní charakteristiku, kterou se vyzna uje centrální banka ve funkci banky bank lze uvést nad azenost centrální banky nad ostatními komer ními bankami na území daného státu. Aby mohla centrální banka provád t m novou politiku a bankovní regulaci a dohled, musí mezi ní a druhým stupn m bankovního systému existovat úzký vztah. Centrální banka má pravomoc zasahovat do innosti komer ních bank pomocí nep ímých nebo i p ímých nástroj m nové politiky, což vedlo k postupnému rozvoji centrální banky ve funkci banky bank. [22, 25] Funkce banky bank zahrnuje následující funkce Bankovní regulace a dohled Definice bankovní regulace a dohledu: „Funkce centrální banky jako regulátora a dohlížitele nad bankovní soustavou v daném stát spo ívá v tvorb základních právních
35
norem upravujících bankovní podnikání, které jsou zam eny na obez etné chování bank, na dodržování kritérií bezpe nosti a stability bankovního systému a ochrany zájm klient bank, jakož i prost edk klienty bance sv ených.“ [11, s.18] Podstata bankovní regulace spo ívá ve stanovení pravidel
innosti bank, jejichž
dodržování pak centrální banka jako bankovní dohlížitel kontroluje. [25] Bankovní dohled je definován zákonem o centrální bance, zákonem o bankách a dalšími zákony vztahujícími se k innosti bank. V rámci bankovního dohledu posuzuje centrální banka žádosti o ud lení licence bankám a má pravomoc ud lení licence schválit nebo i zamítnout. V souvislosti s tím samoz ejm centrální banka kontroluje, zda komer ní banky dodržují zákony a pravidla vztahující se k bankovní
innosti.
V p ípad
porušování
n kterého z pravidel centrální banka nejd íve stanoví opat ení k náprav , dále m že uložit dané bance pokutu a v nejhorším p ípad dochází až k odebrání bankovní licence, tzn. banka, která tak vážn pravidla porušovala, p estane existovat jako banka. [11] P íjímání vklad od bank Centrální banka p ijímá bezhotovostní vklady od domácích i zahrani ních bank v domácí m n i v zahrani ních m nách. Tyto vklady se zobrazují v bilanci centrální banky na stran pasiv, nebo p edstavují závazky centrální banky v i komer ním bankám. [22] Poskytování úv r bankám Centrální banka m že obchodním bankám poskytovat také r zné typy úv r . V bilanci centrální banky se objevují úv ry poskytnuté jiným bankám na stran
aktiv, protože
znamenají pohledávky v i obchodním bankám. [22] Organizátor mezibankovního platebního styku Mezi další povinnosti centrální banky pat í zajiš ování plynulého chodu mezibankovního styku, což p ispívá k efektivnímu fungování ekonomiky státu. Centrální banka provádí
36
mezibankovní platební styk v tšinou na ú tech s povinnými minimálními rezervami, které mají komer ní banky otev eny u centrální banky. [25] V itel poslední instance Pokud nastane u n které z obchodních bank úpadek a na trhu již neexistuje nikdo, kdo by dané bance pomohl p j kou, ujme se tohoto úkolu CB. Banka si mohla p ivodit problémy s likviditou vlivem rizikových obchod , které provád la nebo také nedodržováním pravidel stanovených centrální bankou. Dostane-li se do takové situace jedna banka, mohou se problémy s likviditou rychle rozší it i na další banky, proto se jí snaží centrální banka co nejrychleji pomoci, aby udržela stabilitu v bankovním sektoru. [25]
2.4 Centrální banka jako banka státu V minulosti byly centrální banky zakládány, aby panovník m kryly vále né výdaje, proto lze funkci centrální banky jako banky státu pokládat za její nejstarší funkci. V sou asné dob je nápl této funkce pon kud jiná a úv rování vlády je výslovn zakázáno. [25] Z funkce centrální banky jako banky státu vyplývají pro centrální banku tyto povinnosti: Správa státní pokladny V souvislosti s pokladním pln ním státního rozpo tu vede centrální banka ú ty obsahující p íjmy a výdaje a uskute uje jejich platby a inkasa. V rámci státního rozpo tu byla vytvo ena zvláštní instituce s názvem státní pokladna, do které proudí všechny finan ní prost edky týkající se státního rozpo tu. Ve státní pokladn z vybraných daní a poplatk
se shromaž ují p íjmy
a p íjmy z innosti státních podnik . Naopak ze státní
pokladny proudí výdaje ob an m ve form sociálních dávek a penzí, výdaje podporující innost p ísp vkových organizací a dotace do r zných odv tví. [11, 25]
37
Zabezpe ování krytí státního rozpo tu K dalším povinnostem centrální banky se adí zajiš ování krytí státního rozpo tu. Tuto innost m že vykonávat centrální banka, jako nap .
NB v p ípad
R, ale není tomu tak
vždy. Krytí státního rozpo tu m že mít na starost také Ministerstvo financí. [25] P i správ státní pokladny vidí CB jistý nesoulad mezi p íjmy a výdaji státu. Centrální banka má za úkol zabezpe it plynulý chod státního rozpo tu, ehož dosáhne, pokud na pen žní trh umístí krátkodobé CP emitované Ministerstvem financí. Splatnost t chto cenných papír papír
se pohybuje okolo t í m síc . P íjmy, které obdrží z prodeje cenných
(státních pokladni ních poukázek) použije k pokrytí výdaj
státního rozpo tu.
Cenné papíry neemituje centrální banka, ale Ministerstvo financí. CB nenese zodpov dnost za splacení pokladni ních poukázek, ale je pouze pov ena k uskute n ní prodeje. [22, 25] ízení státního dluhu V tšina vysp lých tržních ekonomik se nachází v deficitu, který bývá financován z emise státních cenných papír . Státní dluh je vlastn
sou tem deficit
státních rozpo t
z jednotlivých let, krom toho zahrnuje ješt dluhovou službu. Dluhová služba p edstavuje náklady spojené se státním dluhem, p edevším splátky p ijatých úv r náklad
nebo úhrady
vyplývajících z emitovaných dluhopis . Státní dluh má dlouhodobý charakter,
proto bývá pokrýván st edn dobými nebo dlouhodobými státními dluhopisy. [22, 25] V rámci ízení státního dluhu se centrální banka zabývá nejen jeho správou, ale hlídá také splatnost státních dluhopis
a okamžik, kdy mají být splátky uhrazeny další emisí
dluhopis . Centrální banka je pouze v roli správce a zprost edkovatele prodeje cenných papír sloužících k pokrytí státního dluhu. Státní dluhopisy, stejn jako státní pokladni ní poukázky v p edešlém p ípad vydává op t Ministerstvo financí. [25]
38
Správa devizových rezerv státu K úkol m centrální banky m že pat it i správa devizových rezerv státu. Devizové rezervy se ukládají do sejfu centrální banky, odd len od ostatního majetku banky. Centrální banka je nejv tším vlastníkem devizových rezerv, proto má s jejich správou i ochranou nejv tší zkušenosti a je zárove jejich nejvhodn jším správcem. [25] Další povinností centrální banky je starat se, aby si jí sv ené devizové prost edky udržely stabilní hodnotu a nedošlo k jejich znehodnocení. Centrální banka m že na základ pot eb státu provád t operace s devizovými prost edky, nap . ást devizových rezerv prodá, aby mohl být z p íjm z prodeje rezerv pokryt státní deficit. Centrální banka uskute uje také platby
lenských
poplatk
do
nejr zn jších
mezinárodních
institucí,
nap .
do
Mezinárodního m nového fondu. [25] Reprezentace státu p i jednáních v mezinárodních m nových institucích Hlavní úkoly centrální banky jako reprezentanta státu se liší, jedná-li se o domácí zemi nebo o zahrani í. Centrální banka má povinnost informovat domácí ve ejnost o uskute ované m nové politice a m novém vývoji zem . Ve vztahu k zahrani í p sobí centrální banka také jako mluv í vlády v záležitostech m nové politiky a zastupuje domácí stát na jednáních mezinárodních m nových institucí. [11, 22]
Funkce reprezentanta státu je také úzce propojena s m novou politikou, nebo kvalitní a v asn
zve ejn né informace mají významný vliv na d v ryhodnost banky v o ích
ve ejnosti a zárove p ízniv ovliv ují ú innost m nové politiky. [22] Centrální banka získává informace p edevším z p ehled , které pravideln
vydávají
statistické ú ady. Centrální banka si zjiš uje r zné údaje, nap . vývoj agregátní cenové hladiny, hrubého domácího produktu, dále pot ebuje znát zm ny ve složkách státního rozpo tu a platební bilance. Mezi další veli iny, které centrální banka musí znát pat í ješt
39
produktivita práce, míra nezam stnanosti, míra inflace, vývoj pr myslové produkce a samoz ejm vývoj na kapitálovém trhu atd. [22] Informace o zmín ných a dalších veli inách neshromaž uje centrální banka pouze pomocí statistického ú adu, ale spolupracuje s r znými mezinárodními institucemi bankovního i nebankovního charakteru. [22] Centrální banka musí mít samoz ejm p ehled o tom, jak funguje druhý stupe bankovního systému. Všechny banky inné v daném stát mají povinnost zasílat údaje týkající se jejich hospoda ení, tzn. bilanci banky a výkaz zisk a ztrát. [22] Dalším zdrojem informací CB je externí audit provád ný externími auditory bank. [22]
40
3. NÁSTROJE M NOVÉ POLITIKY VE DVOUSTUP OVÉM BANKOVNÍM SYSTÉMU Centrální banky p istupují k použití n kterého nástroje m nové politiky, je-li pot eba regulovat množství pen z v ob hu. Tyto nástroje slouží rovn ž k zajišt ní a udržení cenové stability. [25] Nástroje m nové politiky, které centrální banky využívají lze lenit z r zných pohled . D lení nástroj m nové politiky: permanentní Podle etnosti využívání výjime n používané operativní Z hlediska rychlosti použití neoperativní zam ené
na
regulaci
operativního
kritéria (krátkodobá úroková míra) Na základ cíle použití
zam ené na regulaci zprost edkujícího kritéria
(m nové
agregáty,
domácí
m nový kurz) zam ené na podporu stability bank nástroje krátkodobé Z hlediska asu nástroje dlouhodobé
41
bankovní subjekty nebankovní subjekty Z hlediska subjektu, na který nástroj p sobí domácí subjekty zahrani ní subjekty nep ímé V závislosti na dopadu na bankovní systém p ímé Zdroj: [11, 22], zpracování vlastní
len ní nástroj v závislosti na dopadu na bankovní systém, uvedené na posledním míst , pat í mezi nej ast jší zp soby klasifikace m nov politických nástroj . Tab. . 5 - Nástroje m nové politiky podle dopadu na bankovní systém P ímé nástroje
Nep ímé nástroje
Pravidla likvidity
Operace na volném trhu
Limity úv r bank
Diskontní nástroje
Limity úrok. sazeb z poskytovaných úv r
Kurzové intervence
Povinné minimální rezervy
---------------------------
Doporu ení, výzvy (gentlemanské dohody)
---------------------------
Zdroj: [25], zpracování vlastní
3.1 Nep ímé nástroje Základním rysem nep ímých nástroj je jejich plošné p sobení na celý bankovní sektor. Tyto nástroje nemají vliv na samostatnost rozhodování jednotlivých obchodních bank.
42
Nep ímé p sobení t chto nástroj s sebou nese sice jejich nižší ú innost, ale banky jsou ochotny jejich existenci o to více akceptovat. [11, 22] Nep ímé nástroje m nové politiky se ozna ují také jako tržní, z ehož lze odvodit, že jsou používány mnohem ast ji, než nástroje p ímé. [22]
3.1.1 Operace na volném trhu Operace na volném trhu lze definovat jako: „ Nákupy nebo prodeje cenných papír centrální bankou ve vztahu k obchodním a dalším domácím bankám v domácí m n s hlavním cílem regulace m nové báze nebo krátkodobé úrokové míry.“ [22, s. 278] V p ípad operací na volném trhu dochází k obchodu mezi dv ma subjekty, z nichž jedním je centrální banka a druhým domací obchodní banka. Tento nástroj, pomocí n hož reguluje centrální banka likviditu a zdroje úv r obchodních bank, se vyzna uje velkou pružností. [11, 22] Podstata operací na volném trhu spo ívá v regulaci m nové báze. Centrální banka nakupuje, i prodává cenné papíry obchodním bankám, chce-li ovlivnit množství pen z v ob hu (m novou bázi). Má-li centrální autorita v úmyslu snížit m novou bázi, pak bude prodávat cenné papíry ostatním obchodním bankám. Nákoupí-li obchodní banka cenné papíry od centrální banky, zp sobí to snížení množství pen z v ob hu, protože touto operací došlo k od erpání pen žních prost edk obchodní banky a k jejich p ipsání na ú et centrální banky. V opa ném p ípad , požaduje-li centrální autorita zvýšení množství pen z v ob hu, bude od obchodních bank cenné papíry nakupovat. [11, 25] Centrální banka obchoduje s vysoce kvalitními cennými papíry, které obsahují minimální riziko. Takovými cennými papíry jsou p edevším státní dluhopisy vydávané vládou. Na volném trhu lze obchodovat také s krátkodobými dohodami o zp tném odkupu nebo s bankovními akcepty. [11, 22, 25]
43
Operace na volném trhu se lení dle toho, jakým zp sobem ovliv ují množství pen z v ob hu. V závislosti na tom rozeznáváme t i odlišné typy operací na volném trhu - p ímé operace, repo operace a switch operace. [21]
Tab. . 6 - Výhody vyplývající z operací na volném trhu 1. operace na volném trhu vychází z rozhodnutí centrální banky, proto má nad t mito operacemi centrální banka plnou kontrolu 2. každá obchodní banka má možnost svobod se rozhodnout, zda se do obchodování na volném trhu zapojí 3. jeden z nejpružn jších nástroj centrální banky 4. operací na volném trhu se v bec netýká administrativní zpožd ní, nebo centrální banka dá p ímo pokyn svému obchodníku s cennými papíry, který transakci uskute ní s okamžitou platností Zdroj: [11], zpracování vlastní
3.1.2 Diskontní nástroje Definice diskontních nástroj : „Úrokové sazby a další podmínky úv r poskytovaných centrální bankou obchodním a dalším domácím bankám v domácí m n , stanovené za ú elem regulace operativních kritérií v m novém a úv rovém transmisním mechanismu.“ [22, s. 290] Diskontní nástroje jsou historicky nejstarší nástroje, které se za aly využívat v rámci m nové politiky centrální banky. Nyní už CB od použití t chto nástroj upoušt jí. [22] Do skupiny diskontních nástroj lze za adit r zné typy úv r , které poskytuje centrální banka obchodním bankám – nap . diskontní úv r, reeskontní úv r, lombardní úv r, pak také úrokové sazby ze zmín ných úv r a vyhlašování úrok z cenných papír , které jsou obchodovány b hem operací na volném trhu. [22, 25]
44
3.1.3 Kurzové intervence Kurzové intervence lze definovat takto: „Ovliv ování vztahu mezi nabídkou a poptávkou na devizových trzích, s cílem ovliv ovat vývoj m nového kurzu domácí m ny.“ [22, s. 302] Dalším nástrojem MP, který pat í do kategorie nep ímých se nazývá kurzové intervence. Hlavní funkcí tohoto nástroje není p ímo ovliv ování množství pen z v ob hu, ale slouží v první ad k regulaci m nového kurzu domácí m ny v i m nám zahrani ním. Negativním efektem p i použití kurzových intervencí se m že stát zm na pen žní zásoby. [21, 25] Devizový kurz je utvá en na základ úrokových sazeb. Jsou-li domácí úrokové míry vyšší než sv tové, dojde k p ílivu zahrani ního kapitálu do zem . To zp sobí r st poptávky po domácí m n a zárove vzroste i devizový kurz. Z toho plyne, že p i vysokých úrokových sazbách bude více pen z v ob hu. Tím m že dojít k ohrožení m nové stability, proto centrální banka p istupuje k regulaci m nového kurzu. [25] P i regulaci devizového kurzu existují dv možnosti, centrální banka ho m že ovliv ovat bu p ímo nebo nep ímo. [25] a) Nep ímé kurzové intervence K ovliv ování m nového kurzu dochází prost ednictvím zm ny úrokových sazeb centrální banky. Zvýší-li banka úrokové sazby, p iláká to do domácí zem zahrani ní kapitál. V p ípad
poklesu úrokových sazeb, dojde k odlivu kapitálu ze zem , zvýšení nabídky
domácí m ny na devizových trzích a to povede k poklesu m nového kurzu domácí m ny. [13, 21, 25] b) P ímé kurzové intervence Tento typ kurzových intervencí se vyzna uje p ímou regulací m nového kurzu. Centrální banka provádí na devizovém trhu nákup nebo prodej domácí m ny za zahrani ní m ny. V
45
závislosti na tom dochází ke zm n poptávky nebo nabídky zahrani ní m ny za m nu domácí, což v kone ném d sledku p sobí na zm nu m nového kurzu. [13, 21, 25]
3.2 P ímé nástroje P ímé nástroje se používají p ímo k regulaci ur ité veli iny, centrální banka s pomocí takových nástroj p ímo zasahuje do innosti obchodních bank. Základní odlišnost mezi p ímými a nep ímými nástroji spo ívá v tom, že prost ednictvím p ímých nástroj p sobí centrální banka na konkrétní obchodní banku, zatímco nep ímé nástroje slouží k plošné regulaci bankovního systému. [25] V sou asné dob už se p ímé nástroje tolik nevyužívají, nebo jejich nasazaním p ichází banka o samostatnost svého rozhodování a musí dodržet pravidla, i na ízení stanovená centrální bankou. CB k t mto nástroj m p istupuje hlavn v období destability a krize. [25]
3.2.1 Pravidla likvidity Definice pravidel likvidity: „Stanovení závazné struktury aktiv a pasiv a závazných vazeb mezi nimi v bilancích bank za ú elem regulace likvidity bank.“ [22, s. 314] Pravidla likvidity omezují do jisté míry aktivní operace provád né obchodními bankami, nebo
konkrétní skupiny aktiv jsou vázány na ur itá pasiva. Hlavním cílem pravidel
likvidity je zajistit odpovídající úrove likvidity bank. Pravidla slouží také jako nástroj snižování a diverzifikace rizik plynoucích z provád ní bankovní
innosti, což vede
k zajišt ní stability bankovního systému. [11, 21, 22, 25] ást aktiv obchodní banky musí z stat na ú tu ve form
pokladní hotovosti tém
s nulovým úrokem. Ohledn pasiv pravidla stanovují, že nesmí být použita p íliš riziková pasiva. To vede sice ke ztrát zisku, který by si banka mohla zajistit, ale zárove dochází k eliminaci rizik. [25]
46
Nasazením tohoto nástroje m že centrální banka korigovat m novou bázi, krátkodobou úrokovou míru i m nový kurs domácí m ny. Dodržování pravidel likvidity je také jednou z podmínek p i získávání bankovní licence. Pokud banka pravidla porušuje, m že jí být oprávn ní k bankovní innosti na ur itý as pozastaveno nebo dokonce úpln zrušeno. [11]
3.2.2 Limity úv r bank Limity úv r bank lze definovat jako: „Stanovení maximálního rozsahu úv r , které banky mohou poskytnout svým klient m, s hlavním cílem regulovat úv rové agregáty“. [22, s. 316] Limity úv r bank pat í mezi velmi ú inné nástroje m nové politiky, které má centrální banka k dispozici. [22] Centrální banka ur uje objem úv r , který m že banka svým klient m poskytnout. [25] Možnosti stanovení úv rového stropu: a) Ve form absolutní výše nov poskytnutých úv r na p íští období b) Relativní zm nou nov poskytnutých úv r vzhledem k objemu v minulém období c) Procentem z vlastního nebo celkového kapitálu, pop . bilan ní sumy
Použitím limit úv r bank zasahuje centrální banka p ímo do samostatnosti rozhodování obchodních bank. Proto je tento nástroj ze strany obchodních bank velmi neoblíbený a centrální banka k n mu p istupuje spíše ve výjime ných p ípadech. [21] Limity úv r bank se používají sice jen z ídka, ale ve form tzv. úv rové angažovanosti, se v praxi využívají mnohem ast ji. Jedná se o to, že centrální banka stanoví limity úv r , které m že obchodní banka poskytnout konkrétnímu klientovi nebo skupin klient . [22]
47
3.2.3 Limity úrokových sazeb z poskytovaných úv r Definice limit
úrokových sazeb z poskytovaných úv r : „Stanovení maximálních
úrokových sazeb bank z úv r a maximálních nebo minimálních úrokových sazeb bank z vklad za ú elem regulace, resp. stabilizace krátkodobé úrokové míry.“ [22, s 317] Centrální banka má možnost stanovit obchodní bance maximální úrokové sazby z úv r a maximální, i minimální úrokové sazby z vklad klient . V t chto p ípadech se jedná op t o opat ení, která mají vliv na samostatné rozhodování obchodních bank, proto se daný nástroj adí mezi p ímé nástroje m nové politiky. [21] Zavede-li centrální banka maximální limity úrokových sazeb z vklad , usiluje o ovlivn ní krátkodobé úrokové míry. P i snížení limit sazeb z vklad , lze p edpokládat nižší objem nových vklad , pop . odliv již stávajících vklad
a investice pen žních prost edk
do
výnosn jší varianty. Pokud dojde k odlivu klientských vklad , m že nastat zvýšená poptávka po úv rech od centrální banky ze strany obchodních bank, což povede k r stu m nové báze. [22] Stanoví-li centrální banka minimální úrokové sazby z vklad , chce tím v tšinou docílit, aby spole nost více spo ila a ukládala si své úspory do obchodních bank. [22] P i použití tohoto nástroje m nové politiky, jsou kone né výsledky p edem t žko p edvídatelné, nebo banky mohou toto opat ení obcházet nap íklad tím, že pozm ní své vkladové produkty. Krom reakce bank jsou obtížn odhadnutelné i reakce bankovních klient , o kterých jsem se zmínila již výše, proto nikdy nelze v p edstihu ur it, jaký dopad bude mít použití tohoto nástroje na m novou bázi. [22]
3.2.4 Povinné vklady (PMR) Definice povinných minimálních rezerv: „Stanovení povinnosti n kterým subjekt m otevírat b žné ú ty, ukládat volné pen žní prost edky a provád t n které další operace
48
výhradn p es centrální banku, s cílem získat kontrolu nad pohybem pen žních prost edk t chto subjekt .“ [22, s. 319] Povinnost otev ení si ú tu u centrální banky a ukládat si u ní své vklady stanovuje centrální banka nap íklad ministerstv m, státním fond m, orgán m místní správy. Tato povinnost m že být n kdy uložena i n kterým podnik m ve vlastnictví státu. [21] Vklady, které musí zmín né subjekty deponovat na ú tu centrální banky, mají velmi likvidní charakter. Na ízením povinných vklad získá centrální banka kontrolu nad t mito likvidními prost edky, které by byly jinak uloženy u obchodních bank. Když by m ly obchodní banky na svých ú tech více hotovosti, rostla by jejich likvidita. Z toho vyplývá, že pokud by byla povinnost vklad
u centrální banky pro n které subjekty zrušena,
obdržely by obchodní banky v tší objem vklad , což by vedlo k r stu m nové báze. V takovém p ípad by se také snížil zájem obchodních bank o úv ry centrální banky a tím by došlo i ke snížení vlivu diskontní politiky na obchodní banky. [11, 22] Zavedením PMR stoupá závislost obchodních bank na zdrojích poskytovaných centrální bankou. Proto mohou povinné vklady vést k vyšší ú innosti m nové politiky. [22] V sou asné dob už není vliv PMR tak významný. Centrální banka nechává subjekt m volný prostor pro samostatné rozhodnutí. Subjekty si zvolí, zda vklady uloží sice s nižším úro ením, ale v tší jistotou na ú et CB nebo zda podstoupí jisté riziko, aby dosáhly vyššího výnosu a uloží své pen žní prost edky na ú ty obchodních bank. Výjimkou je vláda, která má v rámci pln ní státního rozpo tu povinné vklady stanoveny. [22]
3.2.5 Doporu ení, výzvy, tzv. gentlemanské dohody Gentlemanské dohody lze definovat jako: „Verbální nebo písemná dopln ní n kterých nástroj m nové politiky, kterými centrální banka konkretizuje své zám ry pro nejbližší vývoj v m nové oblasti a bankovním systému.“ [22, s. 320]
49
Centrální banka má možnost vydat doporu ení nebo výzvy, které by upravovaly ur itou innost obchodní banky. Tato na ízení jsou pak pro obchodní banky závazná. [21] Striktn závazné jsou pouze dohody mající písemnou podobu, které obsahují podpisy obou zú astn ných stran, tj. centrální a obchodní banky. Ale ani doporu ení, které nemají písemný charakter, si obchodní banky nedovolí porušovat. [21, 22] Je tomu z následujících d vod : Obchodní banky si cht jí udržet svoji d v ryhodnost, proto respektují i na ízení centrální banky, která nemají písemnou formu. V p ípad , že obchodní banka dohodu, i výzvu nerespektuje, vystavuje se riziku ur itých sankcí ze strany centrální banky, která m že takové bance nap íklad odmítnout poskytnout diskontní úv r nebo má možnost jí snížit limit. Jsou-li dohody a výzvy málo ú inné, m že centrální banka zavést t eba limity poskytovaných úv r . [21, 22]
Tab. . 7 - Obecné rozd lení nástroj Název
Závaznost
Forma
Doporu ení
Nezávazná; spíše obecná
Nemusí být písemná
p ání centrální banky Výzvy
D razn jší charakter
Nemusí být písemná
Gentlemanské dohody
Závazné i se sankcemi p i
V tšinou písemná podoba
nepln ní dohod Zdroj: [21, s. 344], zpracování vlastní
50
Tab. . 8 - Souhrnný p ehled nástroj m nové politiky Název nástroje
Regulace
Dle dopadu na
použití
kritéria
bank. systém
Permanentní
Operativní
Operativního
Nep ímý
Permanentní
Neoperativní
Operativního
Nep ímý
Permanentní
Operativní
M nového kursu
Nep ímý
Pravidla
Permanentní i
Neoperativní
Podpora stability
P ímý
likvidity
výjime né
Limity úv r
Výjime né
Neoperativní
Zprost edkujícího
P ímý
Výjime né
Neoperativní
Operativního
P ímý
Permanentní
Neoperativní
Zprost edkujícího
P ímý
Doporu ení a
Permanentní i
Neoperativní
Operativního i
P ímý i
výzvy
výjime né
zprost edkujícího
nep ímý
Operace na
etnost použití Rychlost
volném trhu Diskontní nástroje Kurzové intervence bank
bank Limity úrok. Sazeb Povinné vklady
Zdroj: [21, 22] zpracování vlastní
51
4. TEORIE DEVIZOVÉHO KURZU Definice devizového trhu: „Místo, na kterém se st etává devizová poptávka s devizovou nabídkou a kde se vytvá í cena deviz – devizový kurz“. [21, s.584] Na devizovém trhu se obchoduje s cizími m nami, tj. s devizami a valutami. Nejv tší objem obchod na devizovém trhu se provádí s devizami, proto se na n v této kapitole zam ím. [21] Deviza – bezhotovostní forma cizích pen žních prost edk [21] Valuta – hotovostní podoba cizích pen žních prost edk [21]
4.1 Charakteristika devizového trhu V minulosti existovaly samostatné národní devizové trhy, ale v sou asnosti se již státy s vysp lou tržní ekonomikou integrovaly do Mezinárodního m nového fondu. K dnešnímu datu má MMF p ibližn 185 len . [21, 55] Mezi hlavní cíle MMF pat í : podpora mezinárodní m nové spolupráce, napomáhání r stu mezinárodního obchodu, podpora devizové stability, pomoc p i vytvá ení mnohostranných platebních systém , zp ístup ování svých zdroj
len m MMF, kte í mají problémy s platební bilancí,
zmírn ní nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích svých len . [74] Rozmíst ní devizových trh po sv t umož uje nep etržité obchodování 24 hodin denn , nebo trhy se nachází v r zných na sebe navazujících asových pásmech. Základní linie devizových trh je tvo ena m sty Tokio – Frankfurt – Curych – Londýn - New York - San Francisco. [21]
52
Obchody uzavírané na devizových trzích probíhají stále rychleji a plynuleji díky neustálému technologickému rozvoji. Rychlé komunikace na devizových trzích je dosaženo použitím mezinárodní komunika ní sít SWIFT, která umož uje p edávat zprávy o finan ních transakcích mezi bankami b hem n kolika sekund. [21]
4.2 Subjekty devizového trhu St žejními subjekty vystupujícími na devizovém trhu jsou obchodní banky a p edevším jejich dealingová odd lení, která propojují mezibankovní a klientský devizový okruh. D ív jší obchody na devizové burze tvo í v sou asné dob jen nepatrný objem z celkových obchod
s devizami. V sou asnosti se obchoduje neorganizovaným zp sobem, který se
ozna uje „over the counter“. Obchodní banky realizují na trzích OTC spotové i termínové operace. [21] Mezibankovní okruh Mezibankovní okruh se skládá ze t í skupin subjekt , jimiž jsou deale i obchodních bank, deale i centrálních bank a zprost edkovatelé (broke i). [21] Deale i obchodních bank nakupují a prodávají devizy na ú et své banky. Utvá í nákupní a prodejní devizový kurz formou dvoucestné kotace. Deale i obchodních bank zaujímají roli tv rc trhu. [21] Dvoucestná kotace kurz zajiš uje objektivn jší stanovení kurzu dealerem, protože klient mu p edem neoznámí sv j zám r, tzn. neuvádí, zda bude devizu nakupovat nebo prodávat. [21] Deale i centrálních bank provádí devizové operace na základ pot eb CB, tzn. realizují operace (devizové intervence) za ú elem ovlivn ní devizového kurzu. [21] Broke i neobchodují na sv j vlastní ú et, ale zprost edkovávají devizové operace mezi jednotlivými dealery, p i emž jeden broker m že pracovat i pro více dealer . Každý broker
53
si ur í pevný procentní poplatek z uskute n ného devizového obchodu, který se liší podle obchodované m ny a zam uje se pouze na operace s vybranou m nou. [21] Deale i volí v tšinou obchod prost ednictvím brokera, protože tak mohou z stat v anonymit až do uzav ení obchodu, tzn. snižuje se riziko odhalení obchodní strategie dealera podle jeho p edchozích obchod . [21] Klientský okruh Ú astníky klientského okruhu jsou obchodní banky a jako zájemci o obchod s nimi vystupují výrobní firmy, nebankovní instituce nebo malé obchodní banky, které neobchodují na mezibankovním devizovém trhu. Na klientském trhu se realizují obchody s mnohem menšími ástkami, než je tomu v p ípad mezibankovního trhu. [21] Obchody na mezibankovním trhu vychází z dvoucestné kotace kurzu, ale na klientském trhu se jedná pouze o jednocestnou kotaci. Klient požádá o kotaci nákupního nebo prodejního kurzu nebo m že devizy koupit nebo prodat p i požadovaném kurzu. M že se však stát, že kurz požadovaný klientem nebude pro dealery banky vyhovující, takže v danou chvíli k uskute n ní obchodu nedojde, ale bude realizován až pro dealera nastane p ijatelný kurz. [21]
4.3 Druhy devizových operací Operace na devizovém trhu lze z asového hlediska rozd lit na spotové (promptní) a termínové. [11] Spotová (promptní) operace Základní charakteristikou spotové operace je okamžitá sm na deviz realizovaná do dvou pracovních dní po uzav ení obchodu. Spotové transakce jsou obchodovány za promptní devizový kurz, který bývá kotován v p ímém záznamu, tzn. je uveden po et jednotek domácí m ny za jednotku zahrani ní m ny (p . 28 CZK/EUR). V p ípad p ímé kotace
54
p edstavuje r st kurzu nap . z 28 na 29 CZK/EUR znehodnocení domácí m ny, tzn. depraciaci.[11, 21] Rozp tí mezi nákupním a prodejním kurzem m že na mezibankovním trhu init cca 0,1 %, na trhu klientském okolo 1 %. Rozp tí se u r zných m n liší. V tší rozp tí mají v tšinou mén obchodované m ny nebo m ny, kde je vyšší riziko zm ny kurzu. [21] Forwardová operace Operace provád né s forwardy se adí mezi termínové operace, k jejichž realizaci dochází na trhu OTC. Uzav ení obchodu termínové operace probíhá v sou asnosti, zatímco pln ní kontraktu nastává až v budoucím p edem dohodnutém termínu. V rámci forwardových operací není standardizováno množství deviz, se kterými se obchoduje, což je výhodné pro zahrani ní klienty bank. K realizaci forwardové operace dochází na základ forwardového kurzu, který závisí na aktuálním stavu nabídky a poptávky. Nej ast ji obchodované jsou forwardové operace s dobou dosp losti do jednoho roku. [21, 70] Swapová operace Definice devizového swapu: „Devizový swap je tvo en dv mi neodd litelnými operacemi, které se uzavírají v jednom okamžiku se stejným partnerem, p i emž alespo jedna je forwardová“. [21, s. 591] Swapové operace slouží zejména k pokrytí krátkodobého nedostatku likvidity v ur ité m n . Tyto operace mohou zastoupit krátkodobý úv r. Pokud mám nap . dostatek domácí m ny – eských korun, ale platba musí být provedena v eurech, jejichž inkaso o ekávám až za týden, pak lze tuto situaci vy ešit týdenním spot-forward swapem. Za eskou m nu okamžit
nakoupím eura a termínov je prodám, p i emž eurovou platbu v budoucnu
uhradím o ekávaným inkasem (v eurech). [21]
55
Futures operace Termínové futures operace odstra ují n které nedostatky forwardových operací. Futures operace umož ují další (sekundární) prodej kontraktu t etí osob , p i emž zisk nebo ztráta jsou na burze ihned vyrovnány. [21] Futures operace se velmi podobají forwardovým operacím, nebo kontrakt je také uzav en v sou asnosti, zatímco k jeho pln ní dochází až k budoucímu datu. Hlavní rozdíl však spo ívá v tom, že futures obchody se nerealizují prost ednictvím OTC trhu, ale organizovan na burze. Z toho plyne, že futures kontrakty jsou standardizovány ohledn obchodovaného množství deviz. [21] Dalším rozdílem mezi transakcemi s forwardy a s futures je, že p i uzav ení futures kontraktu na nákup nebo prodej deviz, nevzniká mezi subjekty realizujícími daný obchod právní vztah. Bezprost ední právní vztah mají tyto dva subjekty v i clearingové úst edn na burze, kde mají povinnost uhradit zálohu ozna ovanou jako margin. Úst edna pak ú tuje zisky, i ztráty ve prosp ch nebo v neprosp ch margin na základ rozdílu mezi uzavíracími kurzy b žného a minulého dne. [21] Mezi výhody futures obchod pat í také nižší transak ní náklady, než je tomu v p ípad forwardových transakcí. [21] M nová opce M nová opce pat í také do kategorie termínových operací, avšak vyzna uje se n kterými odlišnostmi. Opce vychází ze smlouvy mezi vypisovatelem a držitelem opce. Vypisovatel opce se zavazuje neodvolat po stanovenou dobu svou nabídku. Držitel opce má možnost od uzav ené smlouvy odstoupit, avšak je za to povinen zaplatit pen žní prémii. [21] Existují dva základní typy opcí, kupní opce, kdy má její držitel právo koupit dohodnuté množství deviz za ujednanou cenu. Druhým typem je tzv. prodejní opce, ze které držiteli plyne právo prodat dohodnutý objem deviz za p edem stanovenou cenu. [21]
56
Cenou opce je op ní prémie, za kterou si držitel u vypisovatele kupuje právo odstoupit od smlouvy. Výše op ní prémie se odvíjí od doby splatnosti opce, od výše úrokového diferenciálu, výhodnosti dohodnuté ceny opce a také od rizikovosti dané m ny co se tý e zm ny jejího spotového kurzu. Op ní prémie se liší také u americké a evropské opce. Tato ozna ení nijak nesouvisí s teritoriem, kde jsou opce obchodovány. Držitel americké opce má právo požadovat pln ní na vypisovateli kdykoli po uzav ení transakce. Naopak pln ní v souvislosti s evropskou opcí je uskute ováno vždy až v dob dosp losti opce. [21] Další možné d lení opcí je na burzovní a bankovní opce. Burzovní opce jsou ohledn množství i
asu obchodu standardizovány. Naopak bankovní opce nabízejí svým
zákazník m možnost p izp sobit kontrakt konkrétním požadavk m klienta, nap . dobu splatnosti, výši transakce. [21]
4.4 Charakteristika m nového kurzu M nový kurz je utvá en faktory, které p sobí na nabídku a poptávku po dané m n . Devizový kurz lze vyjád it jako relativní cenu dvou m n, p i emž každý initel ovliv ující danou m nu ur uje i její postavení na mezinárodním trhu. [11] Poptávka po m n domácí zem – vývozy zboží a služeb z domácí zem do zahrani í, - kapitálový p íliv do domácí zem . [13] Nabídka m ny domácí zem – dovozy zboží a služeb do domácí zem , - kapitálové odlivy. [13]
57
4.4.1 Typy m nových kurz S omezenou oscilací Limitované
S úzkými pásmy fluktuace S neomezenou oscilací
Pružné
Se širšími pásmy fluktuace ízený floating Nelimitované Volný floating Rozpo tovými nástroji Korigované
Nepružné
Devizovými nástroji Diferencované Schéma . 1 – Typy m nových kurz
Zdroj: [22, s. 244], zpracování vlastní
Pružné limitované kurzy V období zlatého standardu existovaly pružné limitované kurzy s omezenou oscilací. Centrální banky jednotlivých zemí si definovaly hodnotu svých zlatých mincí nebo fixovaly cenu zlaté unce ve své národní m n . M nový kurz se v té dob odvíjel od nabídky (zásoby zlata dané zem ) a poptávky po zlat . Výše m nového kurzu se ur ovala podle ceny národní m ny ve zlat , která se vyjad ovala v tzv. zlatých bodech, které byly ozna ovány jako p irozené limity. M nový kurz té doby byl pevným kurzem, avšak s možností pohybu mezi horním a dolním zlatým bodem. Hodnota zlatých bod v sob zahrnovala transak ní náklady, obchodní riziko a veškeré další náklady v souvislosti s p evozem zlata. Dolní (exportní) zlatý bod byl stanoven na úrovni obsahu zlata v národní m n , od kterého se ode etly náklady na dovoz zlata. Horní (importní) zlatý bod byl dán také obsahem zlata v m nové jednotce, avšak s p ipo tením náklad na dovoz zlata. Zlatý standard fungoval ve sv t cca do za átku první sv tové války. D vodem jeho rozpadu bylo porušení pravidel zlatého standardu, tj. p evážn výdaj . [11, 22, 25]
58
infla ní financování vále ných
Do kategorie pružných limitovaných kurz pat í i kurzy s um lými limity (neomezenou oscilací). P irozené limity ve form
zlatých bod , které existovaly v dobách zlatého
standardu, byly nahrazeny um lými limity. Tyto um lé limity ozna ované jako fluktua ní pásmo stanoví v tšinou CB. Centrální autorita pak musí zajistit pomocí intervencí, aby kurz m ny nep ekro il vymezené fluktua ní pásmo.
ím je fluktua ní pásmo užší, tím
etn jší intervence se dají p edpokládat. Také na území dnešní R se v minulosti používal limitovaný kurz, který se odvozoval od dvou m n – DEM a USD. [11, 22] Pružné nelimitované kurzy Vysp lé zem s otev enou ekonomikou mají voln pohyblivý m nový kurz. Pružné kurzy lze rozd lit na ízený a volný floating. Základní charakteristikou ízeného floatingu je, že CB m že pohyb devizového kurzu ovliv ovat pomocí nástroj m nové politiky, které jsem podrobn rozebrala v kapitole . 3, avšak není to její povinnost. Pružné kurzy má v tšina len MMF.
eská republika na
tento typ kurzu p ešla v kv tnu roku 1997. [11] M nový kurz se ozna uje jako
istý,
i volný floating, vzdá-li se banka jakékoliv
intervence, tzn. nezasahuje do pohybu kurzu své m ny. V p ípad tohoto typu kurzu se nep edpokládají žádné zásahy centrální autority do pohybu kurzu, proto je volný floating považován spíše za teoretickou možnost. Volnému floatingu se nejvíce blíží nap . USA, Kanada, Austrálie nebo Nový Zéland. [11, 22, 73] Nepružné m nové kurzy V centráln plánovaných ekonomikách se uplat ovaly nepružné m nové kurzy, které lze rozd lit do dvou skupin. Jednu skupinu p edstavovaly diferencované kurzy využívané p edevším v rozvojových zemích. Tyto m ny nebyly voln sm nitelné a jejich nákup i prodej v domácí zemi byl
59
pod ízen striktním p edpis m. Nákup i prodej zahrani ních m n byl ízen spíše p íd lovým systémem. Tyto m ny nebyly obchodovány na devizových trzích. [11, 22] Druhou skupinu tvo í tzv. korigované m nové kurzy, což byly oficiální kurzy p evedené na jiné hodnoty. Pak mohly vzniknout ur ité rozdíly mezi zahrani ními a domácími cenami, které se vyrovnávaly prost ednictvím dotací a odvod nebo p es devizové fondy. [11, 22]
4.5 Faktory s vlivem na m nový kurz K d lení faktor , které p sobí na zm nu devizového kurzu lze p istoupit z hlediska asu, tzn. existují initele p sobící v dlouhém a krátkém období.
Tab. . 9 - initelé mající vliv na devizový kurz Dlouhé období
Krátké období
Pom r domácí a zahrani ní cenové hladiny
Pom r
reálných
zahrani ních
aktiv,
výnos tj.
z domácích vztah
a
domácí a
zahrani ní úrokové míry a míry inflace Dovozní cla a kvóty zboží a služeb
Poptávka a nabídka krátkodobých domácích a zahrani ních aktiv
Podpora vývozu zboží a služeb a podpora Intervence CB zvyšující (snižující) nabídku dovozu zahrani ního kapitálu
deviz a domácí m ny
Produktivita kapitálu a práce
--------------------------------------
Zdroj: [11, s. 91], zpracování vlastní
60
4.5.1 Faktory ovliv ující devizový kurz v krátkém období Pom r reálných výnos
z domácích a zahrani ních aktiv, tzn. vztah domácí a
zahrani ní úrokové míry a míry inflace Teorie trhu aktiv vychází z toho, že investor o ekává stejný reálný výnos z aktiv, a už je drží v kterékoli m n . Vzájemný pom r držby domácích a zahrani ních aktiv má schopnost ovlivnit velikost devizového kurzu. [11] Je-li domácí míra inflace vyšší, než v zahrani í, pak to vede ke znehodnocení domácí m ny. S vysokou mírou inflace dojde i k poklesu domácí úrokové míry, což vede ke kapitálovému odlivu, nebo klesla poptávka po domácích aktivech. [11,13] Poptávka a nabídka krátkodobých domácích a zahrani ních aktiv Poptávku po domácích a zahrani ních aktivech tvo í domácí i zahrani ní subjekty. Uvažují-li ekonomické subjekty, zda se stanou držiteli aktiv, pak se rozhodují na základ o ekávaného výnosu domácích aktiv v pom ru k o ekávanému výnosu plynoucímu ze zahrani ních aktiv. [11] Pokud se zvyšuje výnos z domácích aktiv vzhledem k výnosu ze zahrani ních aktiv, nastává nár st poptávky po domácích aktivech u domácích i zahrani ních subjekt . V závislosti na r stu poptávky po domácích aktivech, dochází i k vzestupu poptávky po domácí m n , tzn. roste kurz domácí m ny. [11] Vliv na pohyb devizového kurzu mají nejen zmín né faktory, ale d ležitým initelem ovliv ujícím kurz m ny je také politický vývoj v zemi, p edpokládané zm ny v dané ekonomice. Z toho plyne, že m nový kurz utvá í nejen skute né události, ale i o ekávání budoucího vývoje v ekonomice, politice atd. [11]
61
Intervence CB zvyšující (snižující) nabídku deviz a domácí m ny Podstatou kurzových intervencí je p sobit na vztah mezi nabídkou domácí m ny a poptávkou po domácí m n a tím ovliv ovat kurz domácí m ny.
P ímé Permanentní Kurzové intervence
Nep ímé Operativní Schéma . 2 – Typy kurzových intervencí
Zdroj: [11, s. 67], zpracování vlastní
a) P ímé kurzové intervence V tomto p ípad se jedná o nákupy nebo prodeje domácí m ny za zahrani ní m nu. CB m že tyto transakce realizovat bu
na domácím trhu ve spolupráci s domácími bankami
nebo na trhu zahrani ním prost ednictvím obchod se zahrani ními bankami innými na devizových trzích. [11] Cílem p ímých kurzových intervencí je ovliv ování poptávky a nabídky domácí m ny a v kone ném d sledku samoz ejm také devizového kurzu domácí m ny. [11] Je-li cílem CB zabránit zhodnocení domácí m ny (r stu kurzu domácí m ny, tj. r stu její ceny), pak bude prodávat domácí m nu a kupovat m nu zahrani ní. Tím roste nabídka domácí m ny, což má vliv na její znehodnocení, které je doprovázeno poklesem ceny domácí m ny, tzn. devizového kurzu. Zhodnocení domácí m ny má za následek, že dovoz je pro domácí subjekty levn jší, ale vývozy se se siln jší domácí m nou zdražují. [11,13] b) Nep ímé kurzové intervence Také prost ednictvím nep ímých kurzových intervencí se snaží CB ovliv ovat kurz domácí m ny. Nep ímé intervence zahrnují nap . zm ny úrokových sazeb, obchody se zlatem atd.
62
Zvýší-li CB úrokové sazby nad úrove sv tových úrokových sazeb, p iláká tím do domácí zem zahrani ní investory, tzn. došlo ke zhodnocení domácí m ny, proto se zájem o ní zvýšil. [11,13]
4.5.2 Faktory ovliv ující devizový kurz v dlouhém období Pom r domácí a zahrani ní cenové hladiny Vzroste-li domácí cenová úrove vzhledem k zahrani ní cenové hladin , pak dochází ke znehodnocení domácí m ny. [11] Dovozní cla Je-li dovážená produkce zatížená dovozním clem, pak je dovážené zboží v porovnáním se zbožím vyrobeným v domácí zemi dražší. Z toho plyne, že dovozní cla slouží jako podpora domácích výrobc . Dovozní cla vedou ke zhodnocení kurzu domácí m ny, nebo omezují domácí poptávku po devizách. [11] Podpora vývozu zboží a služeb Je-li podporován vývoz zboží a služeb, a už pomocí dotací, da ových zvýhodn ní nebo jiným zp sobem, dochází k r stu vývozu, protože vyvážené zboží je levn jší vzhledem k zahrani nímu. Proto se zvýší i poptávka po domácí m n , což vede v dlouhém období ke zhodnocení jejího kurzu. [11] Podpora dovozu zahrani ního kapitálu P i podpo e dovozu zahrani ního kapitálu nap . prost ednictvím p ímých investic dochází také k r stu poptávky po domácí m n a v dlouhém období ke zhodnocení domácí m ny. [11]
63
Ú innost vynakládaného kapitálu a práce V p ípad
ú inn
investovaného kapitálu a práce se stává domácí zboží v zahrani í
konkurenceschopn jším. Zvýši se poptávka po domácí produkci i po domácí m n a v dlouhém období to povede op t ke zhodnocení domácí m ny. [11] Je-li produktivita zem v útlumu za ostatními státy, znamená to, že domácí produkce bude relativn dražší v i té zahrani ní. Následkem toho dojde ke znehodnocení domácí m ny, nebo nastal pokles poptávky po domácím zboží a proto klesl i zájem o domácí m nu. [11] Rovnováha na devizovém trhu P sobení dlouhodobých a krátkodobých initel
determinuje rovnováhu na devizovém
trhu. V grafu . 7 nastává rovnováha v bod st etu k ivky nabídky a poptávky po devizách, který je ozna en písmenem E. [11] K ivka poptávky po devizách v sob nese vztah mezi poptávaným množstvím deviz (Q) a cenou deviz (ER). K ivka poptávky klesá zleva doprava, protože s rostoucí cenou deviz nastává pokles poptávaného množství deviz. [11] K ivka nabídky deviz také vyjad uje vztah mezi množstvím deviz, v tomto p ípad nabízeným (Q) a jejich cenou (ER). Tato k ivka roste zleva doprava, nebo nabízené Q se zvyšuje, roste-li cena deviz. [11]
Graf . 7 – Rovnováha na devizovém trhu
Zdroj: [11, s. 93]
64
Zvýšení poptávky po devizách Nastane-li zvýšení poptávky po devizách, pak se v grafu . 8 posune k ivka poptávky po devizách sm rem vpravo a nahoru. P i p vodní cen deviz ER1 by vznikl p evis poptávky nad nabídkou v rozsahu Q1 - Q3, protože cena deviz je p íliš nízká. P evis poptávky po zahrani ní m n (devizách) zp sobí zhodnocení zahrani ní m ny a zárove povede ke znehodnocení domácí m ny. Proto dojde k nár stu ceny deviz na úrove
ER2 a vznikne
nový rovnovážný bod E2. [11]
Graf . 8 – Zvýšení poptávky po devizách Zdroj: [11, s. 94]
Pozn.: Znehodnocení domácí m ny m že nastat kv li vyšší poptávce po devizách, tj. zahrani ní m n nebo v d sledku nižší nabídky deviz vzhledem k po áte nímu stavu. [11]
Zvýšení nabídky deviz Dojde-li k r stu nabídky deviz, pak nastane na devizovém trhu p evis nabídky nad poptávkou o velikosti Q1 - Q3. Protože je vyšší nabídka zahrani ní m ny, tj. deviz, má kurz domácí m ny tendenci ke zhodnocení, tzn. bude klesat cena deviz. V kone ném d sledku vznikne nová rovnováha v bod E2, avšak p i nižší cen deviz ER2. [11]
65
Graf . 9 – Zvýšení nabídky deviz Zdroj: [11, s. 95]
Pozn.: P í inou zhodnocení domácí m ny (poklesu ceny deviz) m že být nejen zvýšená nabídka deviz, ale i pokles poptávky po zahrani ní m ny ze strany domácích subjekt . [11]
Tab. . 10 - initelé s vlivem na poptávku a nabídku zahrani ní m ny Poptávku po devizách zp sobuje
Nabídku deviz ovliv uje
Dovoz zboží a služeb
Vývoz zboží a služeb
Vývoz kapitálu
Dovoz kapitálu
O ekávání vzestupu kurzu zahrani ní m ny O ekávání poklesu kurzu zahrani ní m ny O ekávání vzestupu reálné úrokové míry u
O ekávání poklesu reálné úrokové míry u
zahrani ní m ny
zahrani ní m ny
Zdroj: [11, s. 96], zpracování vlastní
4.6 Základní teorie devizových kurz Záv rem této kapitoly uvedu ješt n kolik hlavních teorií, které nám objas ují zm nu m nového kurzu. Pro každou z teorií jsou typické jiné faktory, které p sobí na pohyb devizového kurzu. [11]
66
Teorie parity obsahu m nového kovu Parita obsahu m nového kovu závisí na pom ru hmotnosti nebo množství st íbra, i zlata, které zastupuje každá sm ovaná jednotka. Paritní veli ina (tj. st íbrná nebo zlatá parita) byla brána jako základ, kolem n hož se pak pohyboval aktuální tržní kurz, který vycházel klasicky z pom ru nabídky a poptávky po m n . Kurz mohl oscilovat v rozmezí dolního a horního zlatého bodu. Tato teorie bývá nazývána také substancionální, protože p i odvození m nového kurzu vychází od substance kovu, který je reprezentován konkrétní pen žní jednotkou. [11] Teorie parity kupní síly Teorie parity kupní síly je považována za základní teorii popisující zm ny devizového kurzu. Tato teorie je založena na existenci zákona jediné ceny, který íká, že na dokonale konkuren ním trhu p i neexistenci dopravních náklad ani jiných p ekážek mezinárodního obchodu, musí být totožné zboží prodáváno v r zných zemích za stejnou cenu, pokud se tato cena vyjád í ve stejné m n . [11, 13] Existují dv verze teorie parity kupní síly – absolutní a relativní. [13] Absolutní forma teorie parity kupní síly definuje m nový kurz mezi m nami dvou zemí jako pom r cenových úrovní t chto zemí. Op t se vychází ze zákona jediné ceny, tzn. neexistují dopravní ani jiné transak ní náklady v mezinárodním obchod a trh je dokonale konkuren ní. Podle této teorie musí být zvýšení kupní síly domácí m ny, které je reakcí na snížení domácí cenové úrovn , následováno proporciální apreciací domácí m ny. V opa ném p ípad , dojde-li k poklesu kupní síly domácí m ny, pak je tento pokles doprovázen deprecicí domácí m ny. [13, 73] Zákon jediné ceny versus teorie parity kupní síly Zákon jediné ceny se vztahuje k jednotlivému zboží, ale teorie parity kupní síly se uplat uje vzhledem k veškerému zboží zahrnutému v referen ním koši zboží. I v p ípad
67
že zákon jediné ceny neplatí pro všechno zboží obsažené v referen ním koši, existuje myšlenka, že ceny ani m nové kurzy se nemohou dlouhodob p íliš odchýlit od úrovn p edpokládané teorií parity kupní síly. Lze to vysv tlit takto: krátkodob levn jší domácí zboží, než je zboží zahrani ní, vede ke zvýšení poptávky po tomto domácím zboží a zárove vzroste poptávka po této domácí m n , což povede k apreciaci domácí m ny a k r stu cenové úrovn
domácího zboží, tzn. cenová hladina se vrátí na úrove
p edpokládanou teorií parity kupní síly. [13, 14] Relativní forma teorie parity kupní síly vyjad uje, že míra zm ny m nového kurzu se rovná rozdílu mezi procentními zm nami národních cenových úrovní daných dvou zemí. To znamená, že zem s nižším r stem cenové hladiny, než je v zahrani í, to pocítí v nižší mí e inflace a v apraciaci své m ny. Je-li nap . míra inflace v R 5,9 % a v N mecku 1,4 %, pak bude eská koruna depreciovat o 4,5 %. Podíváme-li se však na míru inflace v eské republice, tj. 5,9 % ve vztahu k Litv 9,2%, pak eská koruna zaznamená apreciaci ve výši 3,3%. [13, 14, 39, 59] P ekážky p sobení zákona jediné ceny Vysoké dopravní náklady (kv li nim nem že být toto zboží obchodováno) Obchodní omezení – nap . cla Nedokonalá tržní struktura Vznik nových druh produkt
vede k vyšší poptávce po dané m n a
Objev nových nerostných surovin
k její apreciaci
Rozdílné referen ní koše [13]
Teorie platební bilance Definice platební bilance: „Úhrn plateb jdoucích z domácí zem do ostatních zemí k úhrnu plateb z ostatních zemí sv ta do domácí zem .“ [13, s 106]
68
len ní platební bilance: a) Vertikální – kreditní položky (p íliv pen z do ekonomiky dané zem , což vede ke zvýšení nabídky deviz) - debetní položky (odliv pen z z ekonomiky, který je p í inou nár stu poptávky po devizách) b) Horizontální B žný ú et
obchodní bilance (vývoz a dovoz zboží) bilance služeb (vývoz a dovoz služeb) bilance výnos (p íjmy tuzemc ze zam stnání v zahrani í, p íjmy cizozemc ze zam stnání v naší zemi, p íjmy a výdaje ze zahrani ních investic) bilance b žných p evod (transakce nevedoucí k závazk m ani pohledávkám ve vztahu k zahrani í
Kapitálový ú et Finan ní ú et (p ímé a portfoliové zahrani ní investice) Ú et chyb a opomenutí (odchylky vzniklé kv li neúplným informacím o zahrani ním obchodu) Zm na devizových rezerv Zdroj: [75], zpracování vlastní
Teorie BP chápe jako hlavní faktor ovliv ující devizový kurz saldo platební bilance. [11] Je-li saldo platební bilance v p ebytku, tzn. BP je aktivní, protože p evažují p íjmové položky, pak má zem pohledávky v i zahrani í, což zp sobí zvýšení poptávky po její m n a dojde ke zhodnocení devizového kurzu. [11]
Teorie trhu aktiv Základem této teorie je, že investor o ekává stejný reálný výnos ze svých aktiv, a je drží v jakékoliv m n . Podrobný popis této teorie jsem uvedla v kapitole 6.5.1., kde jsem se zabývala faktory ovliv ujícími devizový kurz v krátkém období. [11]
69
5. EKONOMICKÁ INTEGRACE Pojem ekonomická integrace lze chápat jako propojování ekonomik r zných zemí, odstra ování bariér vzájemného obchodu, aby byly vytvo eny co nejkvalitn jší podmínky pro obchod mezi jednotlivými zem mi. [61]
5.1 Historické fáze integra ního procesu Pásmo volného obchodu Zóna volného obchodu p edstavuje nejnižší úrove ekonomické integrace.
lenské zem
se domluvily na odstran ní všech nebo alespo n kterých bariér obchodu, p evážn cel. Rušení
obchodních
omezení se
týkalo
zejména
pr myslových
výrobk ,
avšak
nevztahovalo se na zem d lské produkty, i specifické zboží pro danou zemi. [29, 61] Celní unie V této fázi integrace jsou mezi leny zavedena spole ná omezení obchodu, tzv. spole ná celní politika v i t etím zemím. Došlo ke stanovení jednotných tarif na jednotlivé zboží, které bylo obchodováno s ne lenskými zem mi. [29] Jednotný trh zboží a spole ný trh V rámci jednotného trhu dochází k dalšímu odstra ování p ekážek v oblasti obchodu. Spole ný trh se vyzna uje již vysokým stupn m ekonomické integrace. Mezi lenskými státy funguje volný pohyb zboží, práce a kapitálu.
lenové zrušili cla a zavedli spole ný
celní sazebník v i t etím zemím. Jako p íklad spole ného trhu lze uvést ES. [29, 61] Hospodá ská a m nová unie M nová unie p edstavuje velmi vysoký stupe integrace, kdy funguje spole ný trh, jehož innost je podporována i spole nou hospodá skou politikou. M nová politika je
70
charakteristická bu
pevn fixovanými m novými kurzy národních m n nebo je zavedena
jednotná m na pro celou m novou unii, lenských zemí.
ímž se docílí hospodá ského sjednocení
lenské státy p enášejí n které své pravomoci na nadnárodní instituce –
nap . na ECB. V této fázi se nachází v sou asné dob EU. [29, 61] Politická unie Politická unie znamená sjednocení na nejvyšší úrovni. Jednotlivé d íve samostatné státy se integrují do spole ného politického a hospodá ského celku.
lenové unie se vzdali své
hospodá ské a politické suverenity ve prosp ch unie. Politická unie vznikla nap . roku 1990 sjednocením N mecka. [29, 61]
Tab. . 11 – Fáze integrace Typ
Žádná
Spole ná Žádná
Volný
Spole ná Spole ná Spole ná
integrace
vnit ní
vn jší
skrytá
pohyb
m na
omezení
omezení
vnit ní
VF
hosp.
zahrani .
politika
politika
omezení Volný obchod Celní unie Jednotný trh zboží Spole ný trh M nová unie Hospodá ská unie Politická unie
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Zdroj: [29, s. 228]
71
X
5.2 M nová unie Snaha o vytvo ení hospodá ské a m nové unie m la v Evrop po átek již v pr b hu 50. let 20. století. Za prvotní impuls této integrace jsou povážovány vstoupily v platnost 1. ledna 1958. Pojmem
ímské smlouvy, které
ímské smlouvy jsou ozna ovány dv
smlouvy, k jejichž podpisu došlo v ím a vedly k založení Evropského hospodá ského spole enství a Evropského spole enství pro atomovou energii. U zrodu EHS a Euroatomu stály: Francie, Spolková republika N mecko, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. ímské smlouvy sice obsahovaly myšlenku sjednocení, avšak spole nou m nu jejich auto i ješt nenavrhovali. [58, 76] B hem dalších let se tato spolupráce, která za ala podpisem
ímských smluv postupn
prohlubovala a vzniklo uskupení Evropská spole enství. Pod názvem Evropská spole enství byly zahrnuty EHS, ESUO a Euroatom. Po roce 1965 se vžilo ozna ení Evropské spole enství pro všechna t i uskupení. Po p ijetí Maastrichtské smlouvy vznikla roku 1993 Evropská unie. [50, 67] Myšlenka m nové unie v podob , kterou p edstavuje sou asné uspo ádání EU, byla obsažena v Delorsov zpráv vydané v dubnu 1989. Pod vedením p edsedy Komise ES Jaquese Delorse byl vytvo en plán p echodu lenských zemí ES k Hospodá ské a m nové unii. Delorsova zpráva obsahovala návrh m nové unie s nadnárodní m novou politikou a spole nou m novou jednotkou, která by nahradila národní m ny len HMU. [15, 58]
72
Tab. . 12 – lenské státy EU Rok
Používá
Po et obyv.
K esla
Hlasy
vstupu 1958
euro Ano
(mil.) 10,51
v EP 24
v Rad 12
2007
Ne
7,72
18
10
2004
Ne
10,25
24
12
Dánsko
1973
Ne
5,43
14
7
Estonsko
2004
Ne
1,34
6
4
Finsko
1995
Ano
5,26
14
7
Francie
1958
Ano
63,00
78
29
Irsko
1973
Ano
4,21
13
7
Itálie
1958
Ano
58,75
77
29
Kypr
2004
Ano
0,77
6
4
Litva
2004
Ne
3,40
13
7
Lotyšsko
2004
Ne
2,29
9
4
Lucembursko
1958
Ano
0,46
6
4
Malta
2004
Ano
0,40
5
3
Ma arsko
2004
Ne
10,08
24
12
N mecko
1958
Ano
82,44
99
29
Nizozemsko
1958
Ano
16,33
27
13
Polsko
2004
Ne
38,16
53
27
Portugalsko
1986
Ano
10,57
24
12
Rakousko
1995
Ano
8,27
18
10
Rumunsko
2007
Ne
21,61
35
14
1981
Ano
11,13
24
12
Slovensko
2004
Ano
5,39
14
7
Slovinsko
2004
Ano
2,00
7
4
1973
Ne
60,39
78
29
1986
Ano
43,76
54
27
1995
Ne
9,05
19
10
Zem Belgie Bulharsko eská republika
ecko
Spojené království Špan lsko Švédsko
Zdroj: [60,64], vlastní zpracování
73
5.2.1 Etapy m nové unie První etapa EMU (1. 7. 1990 - 31. 12. 1993) Na základ Delorsovy zprávy rozhodla Evropská Rada o zahájení první etapy m nové unie, jejíž za átek byl stanoven na 1. ervenec 1990. V této fázi nebyla ješt omezena suverenita
lenských stát
ohledn jejich m nové politiky.
lenové EMU se však již
zapojili do kurzového mechanismu EMS. Zapo alo posilování nezávislosti národních CB lenských stát , jako p íprava pro spole nou m novou politiku. Pokra ovalo také odstra ování zbývajících bariér, které ješt zt žovaly volný pohyb kapitálu. [15, 29, 58] Pravidla pro vstup do EU i pro ú ast v EMU jsou definována ve Smlouv o Evropské unii, která je ozna ována také jako Maastrichtská dohoda. K podpisu dohody došlo 7. února 1992 v Maastrichtu, avšak platnosti nabyla až od 1. listopadu 1993. V Maastrichtské dohod
jsou obsažena Maastrichtská konvergen ní kritéria, která jsou podrobn
charakterizována v bod s názvem T etí etapa EMU. [72] Druhá etapa EMU (1. 1. 1994 – 31. 12. 1998) Zárove se zahájením druhé fáze EMU byl založen také Evropský m nový institut se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, který se stal p edch dcem ECB. Koncem této etapy byl EMI nahrazen Evropskou centrální bankou. EMI se zabýval rozvojem spolupráce centrálních bank lenských zemí a posiloval m nové politiky len EMU, aby mohla být zajišt na m nová stabilita. Cílem EMI bylo zejména vytvo ení podmínek pro p echod k Evropskému systému centrálních bank a Evropské centrální bance, což souviselo i se vstupem do t etí fáze EMU a zavedením spole né m ny. [11, 15, 58] Hlavní úkoly Evropského m nového institutu: a) p íprava podmínek pro zavedení spole né m ny, nap . harmonizace pojm m nových statistik, definování nástroj
jednotné m nové politiky, rozvoj a
zkvalitn ní mezinárodních platebních systém ,
74
a
b) práce na p íprav výroby a distribuci nové spole né m ny, c) stanovení pravidel pro fungování ESCB, d) harmonizace m nových politik s d razem na posílení cenové stability, e) dohled nad inností Evropského m nového systému, f) fungovat jako poradce pro CB lenských zemí. [15] T etí etapa EMU (1. 1. 1999 – dodnes) Základní podmínkou vstupu do t etí fáze EMU bylo spln ní ekonomických kritérií, která byla stanovena Maastrichtskou dohodou.
lenové Komise ES a EMI sledovali, zda jsou
kritéria lenskými státy pln na a oznamovali p ipravenost jednotlivých stát na p echod do záv re né etapy m nové unie. [15] Maastrichtská konvergen ní kritéria: a) monetární kritéria cenová stabilita – lenská zem musí udržovat míru inflace na úrovni, která nep esáhne o více než 1,5 % pr m rnou míru inflace t í lenských zemí s nejnižší inflací, tj. s nejv tší cenovou stabilitou, stabilita na finan ních trzích – dlouhodobá nominální úroková míra nesmí p ekro it o více než 2 % pr m r t í lenských zemí s nejnižší úrokovou mírou, stabilita devizového kurzu – povinná ú ast
lenského státu v kurzovém
mechanismu EMS, p i emž nesmí dojít k výraznému výkyvu m nového kurzu b hem dvou let p ed vstupem do m nové unie b) fiskální kritéria rozpo tová stabilita - deficit ve ejných financí by nem l p evýšit 3 % HDP - podíl ve ejného dluhu na HDP nesmí být v tší než 60 % [10, 11, 15, 71] T etí etapa EMU probíhala ve t ech na sebe navazujících fázích
75
První fáze t etí etapy EMU Tato fáze byla zahájena již b hem roku 1998. V tomto po áte ním období t etí etapy EMU probíhalo prov ování zájemc o vstup do EMU ohledn pln ní konvergen ních kritérií. V kv tnu 1998 schválila Rada ministr 11 zemí spl ujících maastrichtská kritéria a tím jim umožnila vstup do m nové unie. Mezi tyto státy se adí: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, N mecko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Špan lsko. V této dob prob hlo také zafixování devizových kurz národních m n t chto jedenácti lenských stát EU. V lednu 2001 se lenem EMU stalo ješt
ecko, které splnilo podmínky pro
vstup do m nové unie pozd ji. [11, 15, 71] Sm nné kurzy národních m n byly zafixovány s p edstihem, aby m ly centrální banky jednotlivých stát více asu na upravení kurzových vztah k ostatním m nám, než dojde k definitivnímu zafixování kurz národních m n v i euru. [15] V této fázi EMU byly za provád ní m nové politiky zodpov dné ješt národní centrální banky. ECB za ala fungovat 1.
ervna 1998 a stala se tak nástupcem Evropského
m nového institutu, který k datu jejího vzniku definitivn ukon il svou innost. [15]
Druhá fáze t etí etapy EMU Zárove se zahájením druhé fáze dne 1. ledna 1999 za ala fungovat neúplná m nová unie skládající se ze zmín ných jedenácti zemí EU. K tomuto datu došlo také již ke kone nému zafixování kurz národních m n v i euru. Vztah národních m n a eura vyjad oval tzv. p epo ítací koeficient. [15] Jednou z podmínek vstupu do EMU je také alespo
dvouleté setrvání v Evropském
mechanismu sm nných kurz (do prosince 1998) a od ledna 1999 v ERM II. Budoucí lenové EMU musí v rámci ERM II udržovat své m nové kurzy ve fluktua ním pásmu ± 15 % od st edního kurzu (centrální parity) stanoveného k euru. Dánsko je výjimkou a má povinnost dodržovat oscila ní pásmo ± 2,25 %. [62]
76
Tab. . 13 – Státy s ú astí v ERM II Zem
ecko
Vstup do
Výstup
ERM II
z ERM II
1.1.1999
31.1.2000
M na
Zkratka Kurz
Drachma
GRD
Platnost
Oscila ní
k euru
kurzu od
pásmo
353,109
1.1.1999
340,750
17.1.2000 28.6.2004
± 15 %
Slovinsko 28.6.2004
31.12.2006 Tolar
SIT
239,640
Kypr
2.5.2005
31.12.2007 Libra
CYP
0,585274 2.5.2005
± 15 %
Malta
2.5.2005
31.12.2007 Lira
MTL
0,429300 2.5.2005
± 15 % 1)
Slovensko 28.11.2005 31.12.2008 Koruna
SKK
38,4550
28.11.2005
35,4424
19.3.2007
30,1260
29.5.2008 7,46038
± 15 %
± 15 % ± 2,25 3)
2)
Koruna
DKK
1.1.1999
28.6.2004
20012 ?
Koruna
EEK
28.6.2004 15,6466
± 15 % 4)
Litva
28.6.2004
20013 ?
Litas
LTL
28.6.2004 3,4528
± 15 % 5)
Lotyšsko
2.5.2005
20013 ?
Lat
LVL
2.5.2005
0,70,2804
± 15 % 6)
Malta nevyužívala oficiální fluktua ní pásmo ± 15 % a dobrovoln
udržovala
Dánsko
1.1.1999
Estonsko
Zdroj: [62], zpracování vlastní
Pozn.:
1.
pevný kurz své m ny k euru. 2.
Dánsko má trvalou výjimku na zavedení eura, tzv. opt-out, která je odvolatelná referendem. Provázanost koruny a eura je dobrovolný závazek Dánska.
3.
Dánská koruna je jedinou m nou ERM II, pro kterou je oficiáln stanoveno užší fluktua ní pásmo ± 2,25 %.
4.
Estonsko nevyužívá oficiální fluktua ní pásmo ± 15 % a dobrovoln udržuje pevný kurz své m ny k euru.
5.
Litva nevyužívá oficiální fluktua ní pásmo ± 15 % a dobrovoln udržuje pevný kurz své m ny k euru.
6.
Lotyšsko nevyužívá oficiální fluktua ní pásmo ± 15 % a dobrovoln dodržuje užší fluktua ní pásmo ± 1 % [62]
77
Za m novou politiku zemí eurozóny p evzala zodpov dnost ECB a právo o rozhodování v oblasti m nové politiky získal Evropský systém centrálních bank. [15] V této fázi EMU bylo euro používáno pouze v bezhotovostním platebním styku. Od 1. ledna 1999 až do konce roku 2001 si lenové m nové unie mohli sami zvolit, zda si jako svou m nu zvolí euro nebo jestli si ješt ponechají svou národní m nu. [15] Pro zjednodušení situace na mezibankovním trhu byla 31. 12. 1998 zavedena úroková sazba EURIBOR místo bývalých úrokových sazeb centrálních bank
lenských stát
m nové unie. [11, 15] Devizové kurzy jednotlivých m n
len
m nové unie byly nahrazeny p epo ítacími
koeficienty, které jsou od 1.1.2009 uvád ny i na kurzovních lístcích. [15]
78
Tab. . 14 - P epo ítací koeficienty bývalých národních m n len eurozóny k euru Zem
M na
Zkratka
Koeficient
Vstup do EMU
Belgie
Belgický frank
BEF
40,3399
1.1.1999
Finsko
Finská marka
FIM
5,94573
1.1.1999
Francie
Francouzský frank
FRF
6,55957
1.1.1999
Irsko
Irská libra
IEP
0,787564
1.1.1999
Itálie
Italská lira
ITL
1936,27
1.1.1999
Kypr
Kyperská libra
CYP
0,585274
1.1.2008
Lucembursko Lucemburský frank
LUF
40,3399
1.1.1999
Malta
Maltská lira
MTL
0,429300
1.1.2008
N mecko
N mecká marka
DEM
1,95583
1.1.1999
Nizozemsko
Nizozemský gulden
NLG
2,20371
1.1.1999
Portugalsko
Portugalské escudo
PTE
200,482
1.1.1999
Rakousko
Rakouský šilink
ATS
13,7603
1.1.1999
ecká drachma
GRD
340,750
1.1.2001
Slovensko
Slovenská koruna
SKK
30,1260
1.1.2009
Slovinsko
Slovinský tolar
SIT
239,640
1.1.2007
Špan lsko
Špan lská peseta
ESP
166,386
1.1.1999
ecko
Zdroj: [11, s. 167, 63], zpracování vlastní
Pozn.: V tabulce . 16 jsem pro p ehlednost uvedla všechny státy, které p istoupily k eurozón , i státy z tzv. východního rozší ení, o kterých se v dalším textu také zmi uji.
T etí fáze t etí etapy EMU Za átek záv re né fáze t etí etapy se váže k 1.1.2002. K tomuto datu se za alo euro používat i v hotovostním platebním styku. P ibližn dva m síce existoval duální ob h, kdy bylo krom národních m n v ob hu i euro a národní m ny byly postupn stahovány. [15]
79
Zavedením eura jako jediného zákonného platidla na území m nové unie byl dokon en integra ní proces, jehož cílem bylo vytvo it oblast s jednotným vnit ním trhem, spole nou m nou a nadnárodní m novou politikou. [15] Po et len eurozóny se z p vodních jedenácti v roce 1999 rozrostl na šestnáct. Dalšími státy, které splnily maastrichtská kritéria a p istoupily do m nové unie jsou:
ecko
(1.1.2001), Slovinsko (1.1.2007), Kypr a Malta (1.1.2008). Zvláštní postavení zaujaly Dánsko a Spojené království, nebo získaly právo rozhodnout se, zda se budou ú astnit t etí etapy EMU, tzn. zda zavedou euro. Také Švédsko je již od roku 1995 lenem EU, ale mezi evropské státy, které p ijaly jednotnou m nu euro, zatím nepat í. [50, 64] lenové Evropské unie, kte í ješt neplnili podmínky pro vstup do evropské m nové unie a zavedení spole né m ny euro: Bulharsko,
eská republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko,
Ma arsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. U jmenovaných stát se p edpokládá vstup do m nové unie po roce 2010, nap . plánovaný rok zavedení eura v Polsku je 2012 a v Rumunsku se o ekává možnost p ipojení k EMU a p ijetí eura cca roku 2014. Všechny tyto státy jsou na Obr. . 1 znázorn ny zelen . [77]
80
Obr. . 1 – Zem eurozóny Zdroj: [64]
Pozn.: lenské státy eurozóny Státy EU, které vstoupí do eurozóny po roce 2010 Stát EU, kde prob hne referendum o vstupu do eurozóny (Dánsko) Stát EU s trvalou výjimkou na zavedení eura (Spojené království) Státy a území mimo EU, které používají euro bez dohody s EU
81
6. NÁSTROJE A CÍLE NB VE DVOUSTUP OVÉM BANKOVNÍM SYSTÉMU 6.1 Základní charakteristika NB Vrcholný orgán dvoustup ového bankovního systému v R se nazývá banka.
NB vznikla 1. ledna 1993 jako nástupce Státní banky
Charakteristiku
NB jako centrální banky státu obsahuje Ústava
Postavení, pravomoci a úlohy
NB uvádí Zákon . 6/1993 Sb., o
eská národní eskoslovenské. eské republiky.
eské národní bance.
[11, 25, 35] V zákon o
NB je definována jako právnická osoba, která má postavení ve ejnoprávního
subjektu, avšak nezapisuje se do Obchodního rejst íku. Centrální banka samostatn hospoda í s majetkem, který jí byl sv en státem. Krom úst edního sídla v Praze má NB ješt regionální pobo ky v Praze, Ústí nad Labem, Plzni,
eských Bud jovicích, Hradci
Králové, Brn a Ostrav . [11, 35]
Obr. . 2 – Hlavní pr elí úst edního sídla NB v Praze Zdroj: [32]
82
6.1.1 Organiza ní uspo ádání NB Nejvyšší a zárove
ídící orgán
NB se nazývá bankovní rada. Sedmi lennou radu tvo í
guvernér, dva víceguverné i a ty i další vedoucí pracovníci odvolávat všechny leny bankovní rady má prezident
R.
NB. Pravomoc jmenovat i lenové rady jsou do funkce
jmenováni na šestileté období, avšak nesmí tuto pozici zastávat více než dvakrát. [11] Bankovní rada rozhoduje o vhodné m nové politice a nástrojích k její realizaci, schvaluje rozpo et
NB, ur uje pravidla pro
uspo ádání jednotek
innosti a obchody
NB, stanoví organiza ní
NB, rozhoduje o ud lení bankovních licencí i o jejich odebrání atd.
[38]
6.2 Cíle eské národní banky eská národní banka sledovala p vodn dva základní cíle, které byly vyty eny v Zákon o NB – vnit ní cenovou stabilitu a vn jší kurzovou stabilitu. V pr b hu roku 1997 došlo k p echodu na pohyblivý m nový kurz a jediným hlavním cílem se stala cenová stabilita. Další cíle NB mohou být pln ny, nebude-li tím ohrožena cenová stabilita. [22, 68] V souladu se svým hlavním cílem eská národní banka: ur uje m novou politiku, vydává bankovky a mince, ídí pen žní ob h, platební styk a zú tování bank, pobo ek zahrani ních bank a spo itelních a úv rových družstev, pe uje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajišt ní bezpe nosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systém a na jejich rozvoji, vykonává dohled nad osobami p sobícími na finan ním trhu, provádí analýzy vývoje finan ního systému, pe uje o bezpe né fungování a rozvoj finan ního trhu v eské republice a p ispívá ke stabilit jejího finan ního systému jako celku, provádí další innosti podle Zákona . 6/1993 Sb., o eské národní bance. [38]
83
6.3 M nová politika NB Základní úloha m nové politiky je uvedena v § 2 Zákona . 6/1993 Sb., o
eské národní
bance, což je zabezpe it cenovou stabilitu, p i emž nesmí být ohrožena možnost podporovat hospodá skou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodá skému r stu. Avšak nezbytným p edpokladem p i provád ní m nové politiky sm ující k zajišt ní cenové stability je nezávislost centrální banky. [37, 38] Zajišt ní cenové stability realizuje
NB v rámci režimu m nové politiky, který se nazývá
cílování inflace, p i emž používá nástroje m nové politiky. [37]
6.3.1 Cílování inflace K
cílování inflace p ešla
eská republika roku 1998 v souvislosti se zavedením
pohyblivého m nového kurzu a tento typ politiky stále používá. [31] D vody cílování inflace v R: centrální banka nem že vzhledem k jedinému nástroji m nové politiky (operace na volném trhu) sledovat krom cenové stability ješt další cíle, cílování inflace umož uje regulovat infla ní o ekávání i úrokové sazby, nižší hodnota inflace nevede k nežádoucímu p erozd lování d chodu a bohatství, nízká inflace dává možnost maximalizovat HDP v dlouhém období, vyšší inflace a vyšší nominální úrokové sazby vedou k nerovnováze BP, ur itá úrove inflace je jedním z maastrichtských konvergen ních kritérií, které musí R splnit, aby se mohla stát lenem EMU. [14] Režim cílování inflace je založen na prognózování budoucího vývoje inflace a vyhlášení infla ního cíle pro ur ité období. Prognózu inflace posuzuje bankovní rada eské národní banky, p i emž stanovuje i rizika nespln ní této prognózy. Na základ toho volí centrální banka vhodné nastavení nástroj m nové politiky, aby zabránila odchýlení inflace. [31]
84
Tab. . 15 - Infla ní cíl eské republiky Období
Infla ní cíl
Leden 2002 – prosinec 2005
3-5 %
Leden 2006 – prosinec 2009
3%
Leden 2010 – do p istoupení k EMU
2%
Zdroj: [31], zpracování vlastní
Pozn.: Inflace by se nem la od infla ního cíle odchýlit o více než jeden procentní bod na ob strany. P i vyhodnocování vývoje inflace erpá NB ze statistických dat uvedených SÚ. Zp tné hodnocení volby m nové politiky v režimu cílování inflace vychází z dat, která publikují instituce nezávislé na
NB. Používání zdroj pocházejících od dvou na sebe nezávislých
institucí má vliv na vyšší d v ryhodnost cílování inflace. [31]
6.3.2 Nástroje m nové politiky NB V páté ásti Zákona o NB jsou uvedeny Nástroje m nové regulace NB. [38] Nástroje, které má NB k dispozici, aby mohla ovlivnit m novou politiku, se d lí na p ímé a nep ímé. Pomocí p ímých nástroj lze ovlivnit innost konkrétní obchodní banky, zato nep ímé nástroje p sobí souhrnn na celý bankovní sektor. Z toho plyne, že vyšší ú innosti dosahují nástroje p ímé. Obchodní banky však ochotn ji p ijímají, když je naše centrální banka ovliv uje nep ímými nástroji. [11, 22] Nástroje m nové politiky používané eskou národní bankou: Operace na volném trhu V polovin 90. let se operace na volném trhu dostaly do pozice nejvíce využívaného nástroje m nové politiky. V minulosti se jimi regulovala m nová báze, avšak dnes slouží
85
k usm r ování krátkodobé úrokové míry. Nej ast ji jsou realizovány formou repo operací, p i nichž se jedná o to, že NB prodává cenné papíry a v p edem dohodnutém termínu si je odkoupí zp t. Pomocí repo operací ovliv uje
NB množství pen z v ob hu a p istupuje
k nim p edevším, je-li zapot ebí od erpat z ekonomiky p ebyte nou likviditu. [21, 25, 34]
Schéma . 3 – Pr b h repo operace Zdroj: [25, s. 172], zpracování vlastní
Vysv tlivky: 1 –
NB vyhlásí repo sazbu,
2 – Banka nabízí svou p ebyte nou likviditu a p edstavu o výši repo sazby, 3 – NB p ijme od banky likviditu a uloží ji za dohodnutou repo sazbu, 4 – NB nabídne bance za poskytnutý vklad zajišt ní cenným papírem (kolaterál), 5 – Po uplynutí 14-ti denní lh ty vrací NB bance její likviditu zvýšenou o úrok, 6 – Po 14-ti dnech vrací obchodní banka cenný papír (kolaterál).
Typy repo operací dle NB: a) Hlavní m nový nástroj S repo operacemi se obchoduje formou tendr a za ú elem od erpat od bank p ebyte nou hotovost. NB p evezme od obchodní banky její p ebyte nou likviditu a proti této likvidit jí p edá dohodnutý cenný papír – kolaterál. Po uplynutí stanovené lh ty prob hne zp tný obchod a
NB vrátí v itelské bance její likviditu navýšenou o p edem dohodnutý úrok.
Obchodní banka vrátí centrální bance její kolaterál. P i t chto operacích p evažuje trnáctidenní splatnost, proto se sazba
NB ozna uje jako dvoutýdenní repo sazba (2T
repo sazba). [25, 34]
86
Repo tendry realizuje
NB s variabilní sazbou, což znamená, že vyhlášená 2T repo sazba
je maximální sazbou, která m že být obchodním bankám poskytnuta. Obchoduje se podle pravidel americké aukce, tzn. že p i uzav ení obchodu mají p ednost obchodní banky, které požadují nejnižší úrokovou sazbu. Minimální akceptovatelný objem je 300 mil. K a dále celé násobky 100 mil. K . [34] b) Dopl kový m nový nástroj V tomto p ípad se jedná také o repo operace vyzna ující se stejným pr b hem jako v p edešlém p ípad .
NB však p ijímá od bank likviditu na t ím sí ní období. Repo tendr
probíhá rovn ž na základ americké aukce, avšak sazba, za níž se obchoduje není sazbou NB, ale sazbou pen žního trhu v dob vypsání tendru. V sou asnosti se tento nástroj nevyužívá, obchod s dosud posledním t ím sí ním tendrem byl uzav en v lednu 2001. [34] c) Nástroje jemného lad ní Jedná se o devizové operace a operace s cennými papíry, které
NB používá, nastane-li
ne ekaný krátkodobý výkyv v likvidit na trhu, s cílem stabilizovat úrokové sazby. Tento nástroj se ve skute nosti využívá pouze ojedin le. [34]
Automatické facility Automatické facility umož ují bankám vyp j ení nebo ukládání likvidity k NB na jeden den, p i emž lze tuto dobu každodenn prodlužovat. Úrokové sazby týkající se facilit vymezují dolní a horní hranici pro úrokové sazby na pen žním i kapitálovém trhu. [34] a) Depozitní facilita Depozitní facilita dává bankám možnost uložit si p es noc u likviditu, aniž by
NB svou p ebyte nou
NB vyžadovala jakékoli zajišt ní. Depozita jsou úro ena diskontní
sazbou. P i tomto obchod je CB v pozici dlužníka, protože musí platit za uloženou likviditu, bývá diskontní sazba nejnižší ze t í referen ních sazeb dolní mez pro pohyb úrokových sazeb na pen žním trhu. [25, 34]
87
NB a v tšinou tvo í
b) Marginální záp j ní facilita Tato facilita umožní obchodním bankám, které uzav ely s NB repo smlouvu, aby si p es noc vyp j ily od
NB likviditu formou repo operace. Marginální záp j ní facilita je
jednodenní úv r, úro ený lombardní sazbou. Banky tuto facilitu využívají jen z ídka, protože se potýkají spíše s p ebytkem, než nedostatkem likvidity. Lombardní sazba je nejvyšší ze t í referen . sazeb a udává horní hranici úrok. sazeb na pen žním trhu. [25, 34]
Povinné minimální rezervy Každá banka podnikající na území R na základ bankovní licence, má povinnost uložit na sv j ú et u
NB p edem stanovený objem likvidních prost edk , které se ozna ují jako
povinné minimální rezervy. Objem PMR se od roku 1999 udržuje na 2 % a je shodný s PMR p edepsanými Evropskou centrální bankou pro leny EMU. Základna pro výpo et PMR je dána objemem primárních závazk nebankovních subjekt
dané banky, tzn. hlavn
vklady od
se splatností do dvou let. Pen žní prost edky uložené ve form
PMR jsou od roku 2001 úro eny 2T repo sazbou NB. PMR jako nástroj m nové politiky nemá v sou asnosti takový význam jako repo operace a automatické facility, protože ú inek PMR je nejen nižší, ale i mnohem pomalejší. Avšak povinné rezervy slouží i k jiným ú el m. PMR tvo í polštá (rezervu), která p ispívá k plynulosti mezibankovního platebního styku v Zú tovacím centru NB. [25, 34]
Tab. . 16 - Sazby nástroj m nové politiky NB Nástroj
Sazba
Platnost od
Dvoutýdenní repo operace
1,75 %
Únor 2009
Depozitní facilita
0,75 %
Únor 2009
Marginální záp j ní facilita PMR – banky
2,75 %
Únor 2009
2,00 %
íjen 1999
PMR – spo itelny
2,00 %
íjen 1999
Zdroj: [34]
88
7. NÁSTROJE A CÍLE ECB JAKO VRCHOLNÉHO ORGÁNU V T ÍSTUP OVÉM BANKOVNÍM SYSTÉMU
7.1 Evropský systém centrálních bank Evropská centrální banka tvo í spolu s národními centrálními bankami lenských stát EU, které dosud nezavedly euro, Evropský systém centrálních bank. ESCB vznikl b hem t etí etapy realizace HMU a oficiáln zahájil svou innost k 1. lednu 1999. ESCB sám o sob nemá právní subjektivitu, ale má ji ECB a centrální banky
lenských stát . Práv
prost ednictvím ECB a centrálních bank lenských zemí EU realizuje ESCB své cíle. ECB a centrální banky zemí, které již p ešly na spole nou m nu euro jsou sou ástí tzv. eurosystému. Eurosystém a ESCB budou fungovat soub žn do té doby, než všichni lenové EU p ijmou euro a stanou se leny tzv. eurozóny.[10, 15, 57]
Schéma . 4 – Evropský systém centrálních bank Zdroj: [69, 71], zpracování vlastní
89
Úkoly a pravomoce ESCB: Pé e o cenovou stabilitu, Realizace jednotné m nové politiky, Podpora stability m nových kurz Správa devizových rezerv len eurozóny, Zabezpe ení plynulého platebního styku, Povolování emise bankovek, Provád ní bankovního dohledu, Poradenská innost, Shromaž ování statistických údaj pot ebných k realizaci jednotné m nové politiky, Zajišt ní ádného chodu systému centrálních bank. [15, 69]
7.2 Základní charakteristika ECB ECB zahájila svou innost 1. ervna 1998 a nahradila Evropský m nový institut, který fungoval pouze do asn . ECB sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. [15]
Obr. . 3 – Budova ECB ve Frankfurtu nad Mohanem Zdroj: [48]
90
Rozhodovací orgány ECB: ídící rada (Rada guvernér ) Skládá se z len Výboru editel a guvernér centrálních bank lenských zemí m nové unie. Rada rozhoduje o konkrétní form m nové politiky a jejích nástrojích.
ídící rada
zasedá dvakrát do m síce a každý její len disponuje pouze jedním hlasem. [15] Výbor editel (Výkonná rada) Výbor editel je tvo en prezidentem, viceprezidentem a ty mi dalšími leny, kte í jsou jmenováni po dohod vlád lenských zemí EU. Hlavním cílem výboru je realizace m nové politiky na základ sm rnic a pravidel stanovených
ídící radou. Výbor editel vydává
pravidla a instrukce pro lenské CB. [15] Generální rada Generální rada je tvo ena prezidentem a viceprezidentem ECB a guvernéry centrálních bank v EU. Zem , která není lenem eurozóny se však nem že podílet na rozhodování o jednotné m nové politice. Generální rada plní funkci poradního orgánu, zajiš uje sb r statistických údaj , p ipravuje výro ní zasedání ECB a p edevším je spojovacím lánkem mezi ECB a eurosystémem a centrálními bankami, které dosud nepat í do m nové unie. [15]
Základní kapitál ECB Na základním kapitálu ECB se podílí všechny národní centrální banky lenských stát EU. Jejich podíl se vypo ítává pro každou centrální banku jako rovný vážený podíl podle charakteristik zem jako jsou nap íklad celkový po et obyvatel a HDP, kterým se podílí na hrubém domácím produktu EU. Základní kapitál ECB dosahuje v sou asnosti ástky 5 760 652 402,58 EUR. [54]
91
Obr. . 4 – Symbol eura poblíž budovy Eurotower (vpravo) Zdroj: [48]
7.3 Cíle a úkoly ECB Cíle, pravomoci a povinnosti ECB ohledn m nové politiky vycházejí ze Smlouvy o založení Evropského spole enství a ze Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Hlavním cílem ECB je cenová stabilita, pln ní ostatních cíl m že nastat pouze v p ípad , nebude-li to v rozporu se zachováním cenové stability. [51] Úkoly Evropské centrální banky: Udržení cenové stability, Stanovení pravidel pro m novou politiku a její realizace, Schvalování emise bankovek a koordinace jejich výroby, Intervence na devizových trzích ve spolupráci s národními centrálními bankami, Spolupráce na mezinárodní a evropské úrovni a ú ast na jednáních o eurosystému, Povinnost vydávat statutární zprávy a informovat o své innosti, Sledování finan ních rizik ohrožujících devizové rezervy ECB, Poradenství pro instituce v rámci EU, Provozování informa ních systém k provád jí decentralizovaných operací, Správa a ízení devizových rezerv ECB. [52, 53]
92
7.4 M nová politika a její nástroje Jednotná m nová politika realizovaná Evropskou centrální bankou na území EMU je založena na spole né m n euro, tzn. lenové EMU se vzdali nejen své národní m ny, ale i národní m nové politiky. [15] Prvo adým cílem ESCB je udržení cenové stability, p i emž ECB tento cíl plní prost ednictvím nástroj m nové politiky. Cenová stabilita je chápána jako meziro ní r st harmonizovaného indexu spot ebitelských cen (HICP) pro eurozónu. Úkolem ECB je udržovat míru inflace pod 2 %. ECB provádí m novou politiku formou cílování inflace. [47]
Graf . 13 – Inflace v eurozón Zdroj: [47]
Pozn.: …. HICP …. Pr m rná míra inflace od r. 1999
93
7.4.1 Operace na volném trhu Pojem operace na volném trhu znamená nákupy a prodeje cenných papír mezi ECB a obchodními bankami lenských zemí EMU. Hlavním cílem t chto operací je ovliv ování likvidity bank a sou asn regulace úrokové míry. Tento nástroj je p i ízení úrokových sazeb v eurozón používán nej ast ji. ECB dává podn t centrálním bankám v m nové unii, aby p istoupily k operacím na volném trhu, rozhoduje o konkrétní form , podmínkách a termínech, ve kterých budou operace uskute n ny. Rozhodnutí ECB je závazné pro všechny subjekty v EMU. [15, 21] Druhy operací na volném trhu v závislosti na sledovaném cíli: Hlavní refinan ní operace Jsou to klasické repo operace se splatností 14 dní. Provádí je lenské centrální banky m nové unie formou tendru. Podstatou operací je zajišt ní likvidity na trhu a zárove slouží k regulaci krátkodobé úrokové sazby. ECB vyhlašuje minimální úrokovou sazbu, za kterou mohou obchodní banky získat od centrálních bank likvidní prost edky. Obchodní banky sd lí centrální bance své nabídky a výši úrokové sazby, p i které jsou ochotny operaci uskute nit. Centrální banky vy izují jejich nabídky sestupn od nejvyšší nabídnuté úrokové sazby. [15, 57] Dlouhodob jší refinan ní operace Takto se ozna ují repo operace s t ím sí ní splatností, které jsou vyhlašovány jednou m sí n . Jsou realizovány formou tendru a mají i stejný cíl jako hlavní refinan ní operace, tj. získat pro trh likvidní prost edky. Tento typ operací na volném trhu je však v praxi využíván mnohem mén , než hlavní refinan ní operace. [15, 57] Operace jemného dolad ní Tento druh operací na volném trhu se používá pouze v p ípad nutnosti vyrovnat ne ekané výkyvy likvidity na trhu, která by mohla nežádoucím zp sobem ovlivnit úrokové sazby. [15]
94
Strukturální operace Ke strukturálním operacím p istupuje ECB, pot ebuje-li regulovat strukturu likvidních prost edk na finan ním trhu. Nej ast ji jsou provád ny formou repo operace nebo emisí dluhopis . [15]
7.4.2 Stálé facility Pomocí stálých facilit mohou jednotlivé CB ovlivnit jednodenní likviditu na trhu. K realizaci stálých facilit dochází na základ rozhodnutí ú astník
trhu. Proto pomocí
tohoto nástroje nem že ESCB p ímo realizovat sv j cíl, ale k jeho pln ní dochází zprost edkovan p es úrokové sazby na denní peníze, které stanovuje ECB. [15, 57] a) Záp j ní facilita Ú astníci trhu mohou využít záp j ní facilitu, aby si proti vhodné zástav (zp sobilým aktiv m) vyp j ili od národních CB jednodenní likviditu za p edem stanovenou úrokovou sazbu. [15, 57] b) Vkladová facilita Tato facilita umož uje protistranám uskute ovat jednodenní vklady u národních centrálních bank, tzn. uložit si u CB p ebyte nou likviditu. Úroková míra, za kterou se tento obchod provádí, p edstavuje dolní hranici sazeb vyhlašovaných ECB. [15, 57]
7.4.3 Povinné minimální rezervy Evropská centrální banka je oprávn na požadovat od finan ních institucí pat ících do m nové unie, aby u p edepsaných centrálních bank držely ur ité množství pen žních prost edk jako povinné minimální rezervy. Nyní jsou dány ve výši 2 % ze základu, který tvo í vybrané položky rozvahy institucí podléhajících povinnosti držet PMR. Povinné rezervy uchovává úv rová instituce u centrální banky státu, kde má své sídlo. [15, 57]
95
8. NÁSTROJE A CÍLE „DEUTSCHE BUNDESBANK“ – CENTRÁLNÍ BANKY N MECKA
8.1 Základní charakteristika „Deutsche Bundesbank“ „Deutsche Bundesbank“ byla roku 1957 založena jako centrální banka Spolkové republiky N mecko. Je to právnická osoba disponující se základním kapitálem ve výši 2,5 miliard euro. Úst ední sídlo banky se nachází ve Frankturtu nad Mohanem. N mecká centrální banka nemá pouze jediné sídlo, ale sídlí v devíti m stech na území N mecka, kterými jsou Berlín, Düsseldorf, Frankfurt nad Mohanem, Hamburg, Hannover, Leipzig, Mainz, Mnichov a Stuttgart. Pod hlavní vedení pak spadá ješt
47 dalších menších pobo ek
rozmíst ných po N mecku. [43] N mecko vstoupilo k 1. lednu do m nové unie, proto je „Deutsche Bundesbank“ lenem Eurosystému a je povinna provád t jednotnou m novou politiku.
Obr. . 5 – Úst ední sídlo „Deutsche Bundesbank“ Zdroj: [41]
96
Obr. . 6 – Sídelní m sta „Deutsche Bundesbank“ Zdroj: [43]
Organiza ní uspo ádání P edstavenstvo Vrcholným orgánem „Bundesbank“ je p edstavenstvo, které tvo í prezident a víceprezident CB N mecka a ty i další lenové.
lenové p edstavenstva jsou jmenováni prezidentem
státu na základ návrhu vlády na osmileté období, ve výjíme ných p ípadech na p tileté. Prezident je zárove i lenem Rady ECB, v p ípad jeho neú asti na jednáních Rady ECB ho zastupuje víceprezident „Deutsche Bundesbank“. P edstavenstvo vede a ídí banku, rozhoduje o organiza ní struktu e, cílech a úkolech, které musí splnit jednotlivé pobo ky banky. [41, 42, 44]
97
8.2 Cíle a úkoly „Deutsche Bundesbank“ „Deutsche Bundesbank“ je centrální bankou N mecka a zárove sou ástí EMU, nebo N mecko již p ijalo spole nou m nu euro. Jejím st žejním cílem je dodržovat cenovou stabilitu. [42] Další úkoly „Deutsche Bundesbank“: Dodržování cenové stability, Správa m nových rezerv N mecka, Zajiš ování plynulého platebního styku doma i v zahrani í, P ispívání ke stabilit platebního a zú tovacího systému. [42]
8.3 M nová politika a její nástroje Operace na volném trhu V pop edí nástroj m nové politiky stojí operace na volném trhu, které právn vychází ze Statutu Evropského systému centrálních bank. Operace na volném trhu na území EMU jsou uskute ovány z iniciativy eurosystému. ECB rozhoduje o vhodném nástroji a podmínkách pro jeho nasazení. Existuje n kolik typ t chto operací, jejichž charakteristiky jsou uvedeny již v ásti týkající se Evropské centrální banky. [40] Transakce s cennými papíry mohou být realizovány formou tendru nebo jako bilaterální obchody. Obchodování v rámci tendru se mohou ú astnit všichni obchodní partne i eurozóny, kte í spl ují p edepsaná (standardizovaná) kritéria. V p ípad
bilaterálních
obchod se jedná o p ímé uzav ení kontraktu. [40] Stále facility Pomocí stálých facilit má „Deutsche Bundesbank“, jako centrální banka státu, možnost ovlivnit jednodenní likviditu na trhu. Existují dva typy facilit – Záp j ní a vkladová facilita, které jsou charakterizovány v ásti v nované ECB. [40]
98
Povinné minimální rezervy Pro úv rové instutuce existuje v EMU povinnost ukládat si ur itou
ástku v podob
povinných minimálních rezerv u národní centrální banky. V sou asné dob jsou PMR ve výši 2 % ze základu pro jejich výpo et. [40]
99
9.
NB JAKO LEN EVROPSKÉ M NOVÉ UNIE
Integrace NB do Evropské m nové unie byla zahájena již 1. kv tna 2004 vstupem eské republiky do Evropské unie. Od tohoto data se za lenila
NB do Evropského systému
centrálních bank a vznikla jí povinnost upsat podíl na základním kapitálu ECB. V sou asné dob není ješt guvernér
NB lenem Rady guvernér ECB, ú astní se pouze jednání
Generální rady ECB. [10] eská republika bude úpln integrována do ESCB až po vstupu do eurozóny a p ijetím spole né m ny euro. V tomto okamžiku zanikne nejen eská koruna, ale NB p ijde také o své právo rozhodovat o monetární politice v zemi.
NB se stane jednou z mnoha
centrálních bank eurozóny a na rozhodování o m nové politice se bude podílet pouhým jedním hlasem. [10, 11] P ed vstupem do eurozóny používala
NB nástroje m nové politiky k ovlivn ní výše
úrokové sazby nebo m nového kurzu, aby udržela v zemi makroekonomickou stabilitu. eská republika však pat í mezi malé otev ené ekonomiky, proto mají na ekonomiku vliv i jiné události než zásahy centrální banky, nap . p íliv a odliv zahrani ních investic (i když i velikost zahrani ních investic m že CB zm nou úrokových sazeb do jisté míry ovlivnit). Z toho vyplývá, že
R nerealizovala skute n autonomní m novou politiku ani v dobách
vlastní eské m ny. Proto nebude mít ztráta samostatné m nové politiky pro
R takový
význam, p edevším v období stability. [56] Jako len eurozóny se bude muset R pod ídit a akceptovat m novou politiku Evropského systému centrálních bank. Problém m že nastat v p ípad vnit ních nebo vn jších šok na eskou ekonomiku. Pokud by byla takovým šok m vystavena pouze eská republika, jako jeden z len eurozóny, pak nelze o ekávat, že by ESCB zm nil m novou politiku týkající se celé eurozóny. Došlo-li by nap . k razantnímu poklesu poptávky po automobilech, výrazn by to zasáhlo
R, nebo podíl automobilového pr myslu na eském HDP je
zna ný. V dobách samostatné m nové politiky by
NB depreciovala eskou m nu, ímž
by zlevnila eský vývoz na zahrani ní trhy. Další možností, jak ešit tuto situaci, by mohlo
100
být snížení úrokové sazby, což by vedlo ke snadn jšímu p ístupu ke kapitálu a výrobci by si mohli obstarat nové technologie a tím snížit své výrobní náklady. [56] Nastane-li však propad poptávky po automobilech b hem lenství
R v eurozón , ESCB
nebude depreciovat euro ani snižovat úrokové sazby, pokud se bude problém týkat malého po tu lenských stát .
R si bude muset pomoci sama prost ednictvím fiskální politiky. I
když i v rámci fiskální politiky je také ur itým zp sobem omezena. Nesmí provád t p íliš expanzivní fiskální politiku, protože musí dodržovat pravidla stanovená Paktem stability a r stu, tj. udržovat deficit ve ejných financí pod 3 % HDP a zadlužení ve ejných financí nesmí p esáhnout 60 % HDP. [11, 56] Fiskální politika lenských zemí EMU je omezena Paktem stability a r stu, nebo extrémní fiskální expanze realizovaná jedním státem by se mohla negativn projevit v jiném stát , nap . zvýšením cenové hladiny. Negativní efekt by byl tím výrazn jší, ím více spolu dané zem
obchodují a
problematiku
ím v tší je zem , která by p íliš silnou FEX uskute nila. Tuto
znázor uje
Mundell-Fleming v
model,
který
budu
v dalším textu
charakterizovat. [10]
9.1 Náklady související se vstupem do m nové unie P istoupí-li do EMU nový stát, vznikají mu r zné náklady, p edevším náklady dané ztrátou m nového kurzu. M nový kurz byl p ed vstupem do m nové unie významným nástrojem hospodá ské politiky. Další náklady jsou zp sobeny ztrátou autonomie centrální banky ohledn m nové politiky a omezeními ve fiskální politice, kterou definuje Pakt stability a r stu. [10] M nový kurz funguje ve dvoustup ovém bankovním systému jako nástroj, který dokáže vyrovnávat náklady zp sobené p esunem poptávky z domácí ekonomiky do zahrani í. Dojde-li k tomuto p esunu poptávky do zahrani í, pak nastane pokles domácí výroby a jako reakce na nižší výrobu, stoupne v domácí zemi nezam stnanost. V zahrani í, kde je poptávka vyšší, bude r st výroba a naopak klesat nezam stnanost. [10]
101
Existovaly-li by v domácí ekonomice pružné nominální mzdy i ceny, pak by tyto mzdy i ceny
v dané
situaci
klesly.
V d sledku
konkurenceschopnost domácích výrobk
poklesu
mezd
i cen
by se
zvýšila
v zahrani í, nenastal by tak výrazný pokles
domácí výroby a ani nár st nezam stnanosti by nebyl v domácí ekonomice tak velký. Naopak v zahrani í by mzdy i ceny po p esunu poptávky vzrostly, což by zp sobilo snížení konkurenceschopnosti i zahrani ní výroby a zárove v zahrani í. [10]
Graf . 14 – Poptávkový šok v domácí ekonomice Zdroj: [10]
Graf . 15 – Poptávkový šok v zahrani í Zdroj: [10]
102
r st nezam stnanosti
Body Q0 a Q0X p edstavují body tržní rovnováhy, tj. rovnost agregátní nabídky s agregátní poptávkou. Klesne-li poptávka v domácí zemi a jsou-li mzdy fixní, pak se k ivka poptávky posune sm rem vlevo na D1 a tím vznikne i nový bod rovnováhy Q1. Naopak zvýšení poptávky v zahrani í p i existenci fixních mezd zp sobí posun k ivky poptávky sm rem vpravo na D1X a nová rovnováha nastane v bod
Q1X. Flexibilní mzdy v domácí
ekonomice, tj. jejich pokles by vedly k r stu konkurenceschopnosti domácí produkce v zahrani í a proto by se k ivka nabídky posunula vpravo na S1. Naopak r st mezd v zahrani í by zp sobil pokles konkurenceschopnosti zahrani ní zem , došlo by ke snížení nabídky této zem a posunu nabídkové k ivky vlevo na S1X. Nová rovnováha domácí ekonomiky by tedy byla v bod Q2, p i nižších cenách a vyšší produkci než v p vodním bod Q1. Zahrani ní ekonomika by však m la rovnováhu v bod Q2X, kde jsou vyšší ceny a nižší produkce než v bod Q1X. [10]
Z teorie R. Mundella vyplývá, že ztratí-li zem p i p echodu do m nové unie možnost používat m nový kurz, pak bude znevýhodn na v p ípad asymetrického poptávkového šoku. Bude existovat pouze jednotný kurz m ny euro, který bude spole ný pro veškeré zem
EMU, jejichž hospodá ská situace se m že navzájem lišit. Rozhodn
se
nedoporu uje vstupovat do EMU d íve, než kandidátská zem dosáhne ur ité slad nosti hospodá ství se zem mi EU (viz d íve zmín ná konvergen ní kritéria). [10, 14]
103
9.2 Postavení NB ve dvoustup ovém a t ístup ovém bankovním systému Schéma
. 5 znázor uje sou asné postavení
dvoustup ovém bankovním systému.
NB jako centrální banky
R v tzv.
NB je vrcholným subjektem m nové politiky,
kterému jsou pod ízeny veškeré obchodní banky na území státu.
Schéma . 5 – Dvoustup ový bankovní systém Zdroj: vlastní
Schéma . 6 zachycuje t ístup ový bankovní systém v EMU, v jehož ele stojí ECB. Evropské centrální bance jsou pod ízeny centrální banky šestnácti lenských stát
EU,
které vstoupily do m nové unie. Po vstupu
NB
eské republiky do EMU nebude již
vrcholným orgánem m nové politiky, ale bude podléhat Evropské centrální bance .
Schéma . 6 – T ístup ový bankovní systém Zdroj: vlastní
104
Po vstupu eské republiky do Evropské m nové unie se zm ní i nápl jednotlivých funkcí eské národní banky, které jsem popsala v teoretické ásti.
a) Makroekonomické funkce Velká zm na nastane p edevším v makroekonomických funkcích
NB, které jsou úzce
spjaty s m novou politikou centrální banky. Emisní funkce V rámci dvoustup ového bankovního systému byla bankovek na území
NB jediným emitentem hotovostních
R, avšak v t ístup ovém systému dojde k zásadní zm n .
R p ejde
na spole nou m nu EMU - euro, jejímž emitentem bude samoz ejm vrcholný orgán Evropské m nové unie – Evropská centrální banka.
eská národní banka však obdrží
povinnost razit euromince pro pot ebu R. Provád ní m nové politiky Ohledn realizace m nové politiky
eskou národní bankou se také mnohé zm ní, nebo
ve dvoustup ovém bankovním systému rozhodovala o na asování a volb nástroj sama
NB, avšak v rámci t ístup ového systému
V dvoustup ovém systému provád la
m nových
NB tuto samostatnost ztratí.
NB m novou politiku s cílem zajistit cenovou
stabilitu eské republiky. P i p echodu do m nové unie bude realizovat Evropská centrální banka m novou politiku spole nou pro všechny zem eurozóny, p i emž
eská republika
se bude na rozhodování o MP podílet pouhým jedním hlasem. Ztratí-li
eská republika po vstupu do m nové unie devizový kurz, který je významným
nástrojem hospodá ské politiky, m že to vést ke vzniku r zných náklad , nebo m nový kurz má schopnost vyrovnat náklady zp sobené p esunem poptávky z domácí ekonomiky do zahrani í, které graficky znázor uje graf. . 14 – Poptávkový šok v domácí ekonomice a graf . 15 – Poptávkový šok v zahrani í.
105
Význam devizového kurzu spo íval v možnosti vyrovnat vn jší šoky, kterým byla
R
vystavena. Pokud by v dvoustup ovém systému došlo k výraznému poklesu poptávky po zboží, jehož vývoz má podstatný podíl na eském HDP – nap . automobily, pak by eská národní banka depreciovala eskou m nu. Tímto krokem by pomohla eským vývozc m, protože eské zboží by se vlivem oslabené m ny pro zahrani ní zákazníky zlevnilo. Avšak ztratí-li
NB po vstupu do m nové unie devizový kurz, pak nelze o ekávat, že takto
zasáhne také ECB, protože jejím hlavním cílem je cenová stabilita eurozóny a bude-li se tento problém týkat pouze jednoho lenského státu, pak ECB nezasáhne. a) Operace na volném trhu P ed vstupem do EMU dojde samoz ejm k úpravám Zákona o NB, který definuje funkce centrální banky, pravidla provád ní m nové politiky a její nástroje. Centrální banka dosud používala nep ímé nástroje MP – p edevším operace na volném trhu, které realizovala formou repo operací dle svého uvážení. V t ístup ovém systému bude moci také používat tyto operace na volném trhu, aby vyrovnala krátkodobý nedostatek likvidity, p i emž maximální objem prodeje cenných papír
eskou národní bankou bude stanoven
Evropskou centrální bankou a nov se uvede do Zákona o NB. Evropská centrální banka bude moci na ídit lenským CB, aby použily tento nástroj, dále m že ECB rozhodnout o konkrétní form operací na volném trhu, podmínkách a termínu jejich realizace. Tato rozhodnutí ECB jsou závazná pro veškeré lenské banky zapojené v EMU. b) Stálé facility Stálé facility jsou dalším nástrojem m nové politiky, který
NB v sou asnosti realizuje,
aby ovlivnila jednodenní likviditu na trhu. I v rámci EMU dochází k realizaci tohoto nástroje, p i emž rozhodnutí, zda a kdy tento nástroj lenská banka nasadí v praxi, záleží jen na ní.
106
c) Kurzové intervence Dalším m nov politickým nástrojem
NB jsou kurzové intervence, které slouží
k ovlivn ní devizového kurzu, který se m ní na základ vývoje úrokových sazeb. Pokud zvýší CB úrokové sazby a ty jsou pak v porovnání se zahrani ními sazbami vyšší, pak se zvýši zájem investor o domácí zemi, dojde k p ílivu kapitálu do
R, což zp sobí nár st
poptávky po domácí m n a tím vzroste i devizový kurz. Silná domácí m na zlev uje dovoz do domácí zem , avšak vývozy jsou následkem siln jší domácí m ny pro zahrani ní subjekty dražší. Vstupem do m nové unie ztratí však R svou národní m nu, tzn. i devizový kurz, proto už nebude moci pomocí t chto intervencí ovliv ovat p íliv zahrani ního kapitálu do zem nebo pomoci vývozu ze zem oslabením domácí m ny. d) Povinné minimální rezervy P ímý nástroj m nové politiky používaný
eskou národní bankou se nazývá povinné
minimální rezervy. Nyní jsou PMR vyžadované
eskou národní bankou na úrovni 2 %,
což zcela odpovídá požadavk m ECB.
b) Mikroekonomické funkce Mikroekonomické funkce národní centrální banky tvo í p edevším regulace a dohled bankovního systému centrální bankou, dále funkce eské národní banky jako banky bank a banky státu. Funkce banka bank a) Bankovní regulace a dohled Ve dvoustup ovém systému byla
NB vrcholným orgánem MP a byla nad azena
veškerým obchodním bankám na území státu. Provád la regulaci a dohled nad komer ními
107
bankami, tzn. nejd íve stanovila pravidla pro innost obchodních bank a poté kontrolovala jejich dodržování, mohla dokonce odejmout licenci bance, která na ízení nerespektovala. Ve t ístup ovém bankovním systému z stane bankám a bude provád t kontrolu jejich
NB
NB nad azená obchodním
innosti, avšak bude ješt
nov
podléhat
nejvyššímu stupni – Evropské centrální bance, která provádí dohled nad
lenskými
centrálními bankami m nové unie. b) Organizace mezibankovního platebního styku V dvoustup ovém bankovním systému byla za plynulý chod mezibankovního platebního styku zodpov dná
NB, avšak po vstupu do EMU bude plynulost mezibankovního styku
na území Evropské m nové unie zajiš ovat Evropská centrální banka a národní centrální bance budou ponechány pouze n které díl í
innosti související s platebním stykem
v rámci eské republiky. c) P íjímání vklad od bank P ed vstupem do EMU, tj. v dvoustup ovém bankovním systému p ijímá obchodních bank na území
NB vklady od
R i od zahrani ních bank. V rámci t ístup ového systému
bude i tato innost pod dohledem ECB. d) Poskytování úv r bankám V sou asnosti poskytuje
NB úv ry obchodním bankám na území
eské republiky, aby
vy ešila jejich problémy s likviditou. V budoucnu už jako len Evropské m nové unie bude eská národní banka podléhat kontrole ECB, která má pravomoc tyto úv ry schválit, pop . i zamítnout. e) V itel poslední instance NB nyní pomáhá formou p j ky bankám, které se dostaly do problém s likviditou nap . z d vodu rizikových transakcí. V budoucnu bude i na situaci obchodních bank dohlížet
108
ECB, jejímž prost edníkem bude
NB jako domácí banka. ECB pak rozhodne o vhodné
pomoci pro postižené banky, aby se potíže s likviditou nerozší ily i do zahrani í a nedošlo k ohrožení cenové stability EMU.
Funkce banka státu a) Správa státní pokladny NB bude i nadále správcem státní pokladny, avšak bude mít povinnost pravideln dokládat své hospoda ení, tj. rozložení výdaj a p íjm Evropské centrální bance. b)
ízení státního dluhu
V rámci ízení státního dluhu je NB nejen jeho správcem, ale hlídá také splatnost státních dluhopis a as, kdy mají být splátky uhrazeny další emisí dluhopis . I v t ístup ovém systému z stane
eské národní bance tato funkce zachována, avšak ECB bude pravideln
informována o výši a vývoji státního dluhu. c) Správa devizových rezerv státu eská národní banka je v sou asnosti nejv tším vlastníkem a správcem devizových rezerv v eské republice. Centrální banka má tyto rezervy uschovány odd len od svého majetku. P i p echodu na t ístup ový bankovní systém by NB tuto pravomoc správce rezerv státu ztratila, nebo správcem devizových rezerv všech len eurozóny je Evropská centrální banka. d) Reprezentace státu p i jednáních v mezinárodních m nových institucích NB bude mít i nadále povinnost informovat domácí ve ejnost o plánované m nové politice a jejích nástrojích, bude fungovat jako mluv í vlády a bude zastupovat republiku p i zasedáních mezinárodních m nových institucí.
109
eskou
Shrnutí zm n v m nové politice po vstupu do eurozóny: NB ztrátí možnost samostatn rozhodovat o m nové politice, ale bude se na rozhodování podílet pouze jedním hlasem, NB bude v oblasti mezinárodní spolupráce podléhat zásadám a pokyn m Evropské centrální banky, Dojde k úpravám Zákona o bude moci
NB – bude v n m stanoven rozsah transakcí, které
eská národní banka v rámci Evropského systému centrálních bank
realizovat, Zanikne právo
eské národní banky emitovat vlastní m nu (emisi eura povoluje
Rada guvernér ECB), Euro bude v Zákon o
eské národní bance definováno jako národní m na
eské
republiky, NB bude realizovat operace na volném trhu, jejichž maximální objem bude uveden v Zákon o NB, Stálé facility bude
NB nabízet, aby vyrovnala krátkodobý nedostatek likvidity,
aniž by jí do rozhodování zasahovala ECB, Povinné minimální rezervy budou ze zákona drženy na ú tu
eské národní banky
ve výši 2 %, Nov vznikne povinnost ražby euro mincí pro pot eby R. [11, 33]
110
Tab. . 17 – Porovnání funkcí a nástroj Funkce Emisní funkce
NB a Deutsche Bundesbank
eská národní banka
Deutsche Bundesbank
Ano
Ne, euro emituje ECB
Rozhoduje samostatn
MP na doporu ení ECB
Bankovní regulace a dohled
Ano
Podléhá ECB
Organizátor mezibankovního
Ano, v rámci R
Ne, organizátorem v EMU
M nová politika
platebního styku
je ECB
Správce státní pokladny
Ano
Ano, s dohledem ECB
ízení státního dluhu
Ano
Ano, s dohledem ECB
Ano
Ne, správcem rezerv len
Správce devizových rezerv státu Reprezentant státu
eurozóny je ECB Ano
Ano
Realizuje dle svého uvážení
Objem, as i forma operací
M nov politické nástroje Operace na volném trhu
podléhá ECB Stálé facility Kurzové intervence PMR
Realizuje samostatn
Realizuje samostatn
Realizuje
Ne (ztratila dom. m n. kurz)
Povinné ve výši 2 %
Povinné ve výši 2 %
Zdroj: vlastní
111
Tab. . 18 – NB ve dvou- a t ístup ovém bankovním systému
Vrcholný orgán MP Hlavní cíl MP O m nové politice rozhoduje
Dvoustup ový bankovní
T ístup ový bankovní
systém
systém
NB
ECB
Cenová stabilita v R NB
Cenová stabilita v EMU ECB
Rozhodování o MP
Autonomní - NB
Volba nástroj MP
Zcela v režii NB
Na základ doporu ení ECB
Nástroje MP definuje
Zákon . 6/1993 Sb., o NB
Statut ESCB
Devizový kurz
Nástroj m nové politiky
M na
Národní – eská koruna
Právo emise bankovek
NB
Asymetrické šoky
eší m nová i fiskální politika
NB má jeden hlas
R ho ztratí Spole ná m na EMU – euro ECB eší fiskální politika omezená Paktem stability a r stu
Zdroj: vlastní
Pozn.: MP – m nová politika
9.2.1 Shrnutí výhod a nevýhod m nové unie Výhody m nové unie a spole né m ny euro omezení p ímých transak ních náklad v zemích eurozóny díky rychlejším bankovním p evod m, eliminace nep ímých transak ních náklad vlivem zjednodušení v ú etnictví, nižší transak ní náklady vzhledem k zániku ú t v mnoha národních m nách, snížení kurzového rizika pomocí jednotné m ny, lepší propojenost finan ního trhu,
112
v tší m nová stabilita na finan ních trzích, zvýšení atraktivity finan ního trhu pro zahrani ní investory po zavedení eura, transparentní ceny a v tší možnost srovnávat ceny v celé eurozón , v tší mobilita pracovních sil, tlak na pokles úrokových sazeb, velký jednotný trh povede k poklesu výrobních náklad , posílení ekonomické výkonnosti len EMU posílení postavení EU na mezinárodních finan ních i komoditních trzích. [10, 11, 15, 21] Negativa plynoucí z lenství v EMU ztráta národní m nové jednotky, ztráta suverenity ohledn volby nástroj m nové politiky, ztráta m nového kurzu - nejd ležit jší, ztráta samostatnosti v oblasti fiskální politiky, r st cenové hladiny po zavedení spole né m ny euro (spíše obava obyvatel, ale tento jev nebyl skute n prokázán), náklady spojené s výrobou a distribucí bankovek a mincí, náklady spojené se stažením národní m ny z ob hu, náklady podnikatel
a veškerých institucí týkající se zm ny v ú etnictví,
da ových p iznání, reklamních brožur, leták , ceník , internetových stránek atd. snížení p íjm bank, které vyplývaly z devizových transakcí a sm ování m n, náklady související s informováním ve ejnosti. [10, 15, 21]
113
ZÁV R Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jak se zm ní postavení
NB po jejím zapojení do
Evropské m nové unie a p ijetí spole né m ny – eura. P i zkoumání zm ny postavení
eské národní banky po vstupu do EMU jsem vycházela
p edevším z údaj , které jsem si zjistila o Evropské centrální bance jako vrcholného subjektu m nové politiky EMU a dále jsem provedla komparaci s Deutsche Bundesbank, která je již za len na v m nové unii. Asi nejpodstatn jší zm nou je, že
NB p ijde o svou samostatnost ohledn provád ní
m nové politiky a bude závislá na Evropské centrální bance a jejích doporu eních. V sou asnosti realizuje
NB m novou politiku pomocí nep ímých nástroj , jimiž jsou
operace na volném trhu, automatické facility a používá jeden p ímý nástroj – povinné minimální rezervy. Sice bude moci tyto nástroje používat i nadále, avšak nap . o objemu, termínu i typu operací na volném trhu nebude již rozhodovat ECB.
eská národní banka, ale
eská národní banka nebude m nov politickými nástroji ovliv ovat cenovou
stabilitu v R, jako dosud, nebo vrcholným orgánem m nové politiky v rámci EMU je Evropská centrální banka, která používá nástroje MP k ovliv ování cenové stability na území eurozóny. eská republika ztratí po vstupu do EMU také významný m nov politický nástroj, kterým je v sou asnosti devizový kurz. Ztráta kurzu m že p edstavovat riziko, nastane-li asymetrický poptávkový šok, nebo ECB není povinna zasahovat, týká-li se tento výkyv pouze jedné nebo n kolika málo zemí. Se vstupem do m nové unie by p ijala eská republika spole nou m nu Evropské m nové unie – euro a tím ztratí nejen svou národní m nu, ale i emisní právo, protože euro emituje pouze ECB. V každé zemi jsou také odlišné podmínky a hospodá ská situace, p i emž lenské zem EMU mají jednotný kurz, který m že být pro n které z nich nevýhodný. Proto se
114
doporu uje vstupovat do EMU, až v dob dosáhne-li kandidátská zem co nejvyššího stupn
slad nosti se zem mi eurozóny, kterou vymezují maastrichtská konvergen ní
kritéria.
115
Seznam literatury: [1]BALDWIN, R. WYPLOSZ, CH. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-1807-1 [2] BEGG, D., HALPERN, L., a WYPLOSZ, Ch. Monetary and exchange rate policie, EMU and Central and Eastern Europe. London: Centre for Economic Policy Research, 1999. ISBN 1898128413 [3] BUTI, M. Monetary and fiscal policie in EMU: interactions and coordination. Cambridge: Cambridge University Press, 2003. ISBN 0521832152 [4] CZESANÝ, S. Euro: Postup a d sledky zavád ní nové m ny pro banky podniky a ob any. Praha: Profess Consulting s.r.o., 1999. ISBN 80-7259-000-6 [5] FASSMANN, M. a KOL. Sociální a ekonomické souvislosti integrace eské republiky do Evropské unie. 1. vyd. Praha: Rada vlády R pro sociální a ekonomickou strategii, 2002. ISBN 80-238-8699-1 [6] FRIEDMAN, B. The future of monetary policy: the central bank as an army with only a signal corps. Cambridge: National Bureau of Ekonomic Research, 1999. ISBN [7] ISSING, O. (et. al.) Monetary policy in the euro area: strategy and decision making at the European Central Bank. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. ISBN 0521788889 [8] JÍLEK, J. Peníze a m nová politika. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0769-1 [9] KOTÁBOVÁ, V. (ed.) Rozvoj eské spole nosti v evropské unii. 1. vyd. Praha: Matfyzpress, 2004. ISBN 80-86732-35-5
116
[10] LACINA, L. a KOL. M nová integrace. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-560-5 [11] LANDOROVÁ, A., JÁ OVÁ, H. a NESLÁDKOVÁ, M. Centrální bankovnictví. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2003. ISBN 80-7083-699-7 [12] LOUŽEK, M. (ed.) M nová politika a p íchod eura. 1. vyd. Praha: Centrum pro politiku a ekonomiku, 2002. ISBN 80-86547-08-6 [13] MACH, M. Makroekonomie II. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2001. ISBN 80-86175-189 [14] MANDEL, M., TOMŠÍK, V. Monetární ekonomie v malé otev ené ekonomice. 1. vyd. Praha: Management Press, 2003. ISBN 80-7261-094-5 [15] MARKOVÁ, J. Mezinárodní m nové instituce. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2002. ISBN 80-245-0431-6 [16] Mc NAMARA, K. The Currency of Ideas. 1st ed., Ithaca: Cornell University Press, 1998. ISBN 0-8014-3432-7 [17] Národní plán zavedení eura v eské republice. Ministerstvo financí R. 2007 [18] N MCOVÁ, I., ŽÁK, M. Hospodá ská politika. 1. vyd. Praha: Grada, 1997. ISBN 80-7169-462-2 [19] PE INKOVÁ, I. (ed.) Euro versus koruna: Rizika a p ínosy jednotné evropské m ny pro R. 2. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. 2008. ISBN 978-80-7325-138-3 [20] PENTECOST, J. (ed.) European Monetary Integration: Past, prezent and future. Cheltham: Edward Edgar Publishing, 2001. ISBN 1-84064-579-2
117
[21] REVENDA, Z. a KOL. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. ISBN 80-7261-132-1 [22] REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 2. vyd. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-7261-051-1 [23] SEAR, S. Euro: Jak se vyrovnat s d sledky zavedení jednotné evropské m ny. 1. vyd. Praha: Management Press, 1999. ISBN 80-85943-86-7 [24] SZAPÁRY, G. (ed.) Monetary Strategie for Joining the Euro. Northampton: Edward Edgar Publishing, 2004. ISBN 1-84376-689-2 [25] ŠIMÍKOVÁ, I. Finance a bankovnictví. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2004. ISBN 80-7083-898-1 [26] The Monetary Policy of the ECB. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2001. ISBN 92-9181-217-X [27] WYPLOSZ, Ch. The impact of EMU on Europe and the developing countries. New York: Oxford University Press, 2001. ISBN 0199245312 [28] ŽÁK, M. Hospodá ská politika. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007. ISBN 978-80-86730-04-2 [29] SLANÝ, A. Makroekonomická analýza a hospodá ská politika 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-738-3
118
Zdroje z internetu: [30] eská národní banka – Agregáty [online]. Dostupný z WWW:
[31] eská národní banka – Cílování inflace v R [online]. Dostupný z WWW: [32] eská národní banka – Fotogalerie [online]. Dostupný z WWW: [33] eská národní banka – Integrace R do EU – m nová a hospodá ská politika [online]. Dostupný z WWW: [34] eská národní banka – M nov politické nástroje [online]. Dostupný z WWW: [35] eská národní banka – O NB [online]. Dostupný z WWW: [36] eská národní banka – Transmisní mechanismus m nové politiky [online]. Dostupný z WWW: [37] eská národní banka – Úloha m nové politiky [online]. Dostupný z WWW: [38] eská národní banka – Zákon . 6/1993 Sb., o eské národní bance [online]. Dostupný z WWW:
119
[39] eský statistický ú ad [online]. Dostupný z WWW: [40] Deutsche Bundesbank – Aufgabenfelder, Rechtlicher Rahmen, Geschichte [online]. Dostupný z WWW: [41] Deutsche Bundesbank – Aufgaben und Organisation [online]. Dostupný z WWW: [42] Deutsche Bundesbank – Gesetz über die Deutsche Bundesbank [online]. Dostupný z WWW: [43] Deutsche Bundesbank – Hauptverwaltungen der Deutschen Bundesbank [online]. Dostupný z WWW: [44] Deutsche Bundesbank – Protokol über die Satzung des Europäischen Systéme der Zentralbanken und der Europäischen Zentralbank [online]. Dostupný z WWW: [45] Dvoustup ový bankovní systém [online]. Dostupný z WWW: [46] Euportál – Výhody a nevýhody m nové unie [online]. Dostupný z WWW: [47] European Central Bank – Inflation in the euro area [online]. Dostupný z WWW:
120
[48]European Central Bank – Photo gallery [online]. Dostupný z WWW: [49] Euroskop – M nová unie – pro a proti [online]. Dostupný z WWW: [50] Evropská centrální banka [online]. Dostupný z WWW: [51] Evropská centrální banka – ECB, ESCB a Eurosystém [online]. Dostupný z WWW: [52] Evropská centrální banka – Úkoly ECB ½ [online]. Dostupný z WWW: [53] Evropská centrální banka – Úkoly ECB 2/2[online]. Dostupný z WWW: [54] Evropská centrální banka – Upisování základního kapitálu [online]. Dostupný z WWW: [55] International Monetary Fund [online]. Dostupný z WWW: [56] Ministerstvo financí eské republiky – Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku R [online]. Dostupný z WWW: [57] Provád ní m nové politiky v eurozón [online]. Dostupný z WWW:
121
[58] The European Central Bank – History, Role and Functions [online]. Dostupný z WWW: [59] V Evrop klesá inflace [online]. Dostupný z WWW: [60] Wikipedie – lenové Evropské unie [online]. Dostupný z WWW: [61] Wikipedie – Ekonomická integrace [online]. Dostupný z WWW: [62] Wikipedie – ERM II [online]. Dostupný z WWW: [63] Wikipedie – Euro [online]. Dostupný z WWW: [64] Wikipedie – Eurozóna [online]. Dostupný z WWW: [65] Wikipedie – Evropská m nová unie [online]. Dostupný z WWW: [66] Wikipedie – Evropská m nová unie [online]. Dostupný z WWW: [67] Wikipedie – Evropská unie [online]. Dostupný z WWW: [68] Wikipedie – Evropské spole enství [online]. Dostupný z WWW:
122
[69]Wikipedie – Evropský systém centrálních bank [online]. Dostupný z WWW: [70] Wikipedie – Finan ní derivát [online]. Dostupný z WWW: [71] Wikipedie – Maastrichtská kritéria [online]. Dostupný z WWW: [72] Wikipedie – Maastrichtská smlouva [online]. Dostupný z WWW: [73] Wikipedie – M nový kurz [online]. Dostupný z WWW: [74] Wikipedie - Mezinárodní m nový fond [online]. Dostupný z WWW: [75] Wikipedie – Platební bilance [online]. Dostupný z WWW: [76] Wikipedie – ímské smlouvy [online]. Dostupný z WWW: [77] Zavedení eura v eské republice [online]. Dostupný z WWW:
123
