Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta
Studijní program: N 6202 Hospodářská politika a správa Studijní obor:
Pojišťovnictví
Analýza vývoje životního pojištění v ČR The Analysis of Life Insurance Development in the Czech Republic
DP-HF-KPO-2009-02 PAVLA DOBIÁŠOVÁ
Vedoucí práce: doc. RNDr. Jarmila Radová, CSc. (KPO) Konzultant:
Ing. Ondřej Poul, Ph.D. (Aegon Pojišťovna, a.s.)
Počet stran: 94 Datum odevzdání: 20.5.2009
Počet příloh: 9
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském zejména § 60 - školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
V Liberci, 11.05. 2009
3
Děkuji své vedoucí práce paní doc. RNDr. Jarmile Radové, Ph.D.za cenné rady, náměty a připomínky, bez nichž by tato práce vůbec nevznikla. Dále bych ráda poděkovala svému konzultantovi Ing. Ondřejovi Poulovi, Ph.D. Děkuji svým rodičům, kteří mi poskytli podmínky pro studium a mé poděkovaní patří i Ing. Miroslavovi Růžičkovi za grafickou a jazykovou úpravu.
4
Anotace Diplomová práce se zabývá analýzou trhu životního pojištění v České republice v letech 2000 až 2007. V teoretické části je uvedena charakteristika životního pojištění, základní ustanovení a způsob zániku životního pojištění. Podrobněji je rozebrán pojistný trh a faktory, které působí na trh. Stručně jsou popsány druhy životního pojištění, podrobněji je analyzováno kapitálové životní pojištění a investiční životní pojištění. Praktická část je pak věnována analýze českého trhu, postavení pojišťoven, koncentraci trhu. V poslední kapitole je porovnána situace na českém a slovenském pojistném trhu.
Klíčová slova životní pojištění, investiční životní pojištění, smíšené životní pojištění, pojistný trh, pojistné
5
Annotation The thesis deals with an analysis of life insurance development in the Czech Republic in the years 2000 – 2007. In the theoretical part characteristic features of life insurance are introduced together with basic regulations and ways of life insurance expiry. In more detail the insurance market is analysed alongside factors having a significant impact on it. A brief description of types of life insurance follows. Independent chapters focus more on endowment insurance and unit linked life insurance. The practical part is devoted to the analysis of the Czech market - the prescribed premium, the position of the insurance companies, and the concentration on the market. In the last chapter the author compares the Czech and Slovak insurance markets.
Key words life insurance, unit-linked insurance, endowment insurance, insurance market, premium
6
Obsah Obsah....................................................................................................................................7 Úvod....................................................................................................................................12 1 Charakteristika životního pojištění a pojistný trh......................................................14 1.1 Role životního pojištění v ekonomice.......................................................................14 1.2 Základní ustanovení pro životní pojištění.................................................................15 1.3 Výluky ze soukromého pojištění...............................................................................16 1.4 Daňové zvýhodnění pojistných produktů..................................................................16 1.5 Zdanění životního pojištění.......................................................................................18 1.6 Zánik pojištění...........................................................................................................19 1.7 Finanční a pojistný trh...............................................................................................20 1.7.1 Finanční trh.........................................................................................................20 1.7.2 Pojistný trh.........................................................................................................21 1.7.2.1 Faktory ovlivňující pojistný trh...................................................................22 2 Produkty životního pojištění.........................................................................................23 2.1 Pojištění pro případ smrti..........................................................................................23 2.1.1 Dočasné pojištění pro případ smrti.....................................................................24 2.1.2 Trvalé pojištění pro případ smrti........................................................................24 2.1.3 Cena pojištění.....................................................................................................25 2.2 Pojištění pro případ dožití.........................................................................................25 2.3 Vkladové pojištění ....................................................................................................26 2.4 Důchodové pojištění..................................................................................................26 2.4.1 Členění důchodového pojištění..........................................................................26 2.4.2 Druhy důchodů...................................................................................................27 2.4.2.1 Základní doživotní důchod..........................................................................28 2.4.2.2 Dočasný důchod..........................................................................................28 2.4.2.3 Důchod pro pozůstalé..................................................................................28 2.5 Univerzální životní pojištění ....................................................................................28 2.5.1 Výplata pojistného plnění...................................................................................30 2.6 Rodinné pojištění, pojištění dětí a mládeže, stipendijní pojištění, svatební pojištění .........................................................................................................................................30 2.6.1 Termínové pojištění............................................................................................30 2.6.2 Svatební pojištění...............................................................................................31 2.7 Pojištění více životů a skupinové pojištění...............................................................31 2.7.1 Skupinové pojištění............................................................................................31 2.7.2 Pojištění více životů...........................................................................................32 2.8 Připojištění.................................................................................................................33 2.8.1 Úrazové pojištění................................................................................................33 2.8.2 Pojištění závažných nemocí...............................................................................34 2.8.3 Připojištění invalidity.........................................................................................35 2.8.4 Pojištění dlouhodobé péče..................................................................................35 2.9 Shrnutí.......................................................................................................................36 3 Kapitálové životní pojištění...........................................................................................37 3.1 Princip pojištění.........................................................................................................37 3.2 Technická úroková míra............................................................................................38 3.3 Výpočet pojistného ...................................................................................................39 3.3.1 Princip ekvivalence............................................................................................39 3.3.2 Přístupy výpočtu.................................................................................................41
7
3.3.3 Vzorec pro výpočet brutto pojistného u kapitálového životního pojištění.........43 3.4 Modifikace pojištění..................................................................................................45 3.5 Podíl na zisku............................................................................................................46 4 Investiční životní pojištění ............................................................................................47 4.1 Vlastnosti pojištění....................................................................................................47 4.2 Charakteristika pojištění ...........................................................................................48 4.3 Princip fungování pojištění.......................................................................................49 4.4 Investiční fondy.........................................................................................................50 4.4.1 Změna investiční strategie..................................................................................51 4.5 Poplatky.....................................................................................................................52 4.5.1 Poplatek za správu investičních fondů...............................................................52 4.5.2 Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek.............................53 4.5.3 Poplatek na postupné umořování počátečních nákladů dané smlouvy..............53 4.5.4 Inkasní poplatek.................................................................................................54 4.5.5 Poplatek za vedení účtu pojistníka.....................................................................54 4.5.6 Poplatky za mimořádné pojistné a částečný odkup ...........................................55 4.6 Pojistné......................................................................................................................55 4.6.1Mimořádné pojistné a částečný odkup................................................................56 4.6.1.1 Mimořádné pojistné.....................................................................................56 4.6.1.2 Částečný odkup...........................................................................................56 4.7 Konstrukce pojistného plnění....................................................................................57 4.7.1 Pojistné plnění v případě smrti...........................................................................57 4.7.2 Pojistné plnění v případě dožití .........................................................................58 4.8 Moderní investiční životní pojištění..........................................................................59 5.1 Předepsané pojistné ..................................................................................................61 5.1.1 Podíl k celkovému předepsanému pojistnému..................................................62 5.1.2 Pořadí pojišťoven...............................................................................................64 5.1.3 Podíl jednotlivých pojištění................................................................................67 5.2 Pojistné plnění ..........................................................................................................69 5.3 Pojištěnost.................................................................................................................71 5.4 Počet komerčních pojišťoven....................................................................................72 5.4.1 Postavení pojišťoven na trhu životního pojištění...............................................73 5.6 Počet uzavřených pojistných smluv..........................................................................74 5.7 Průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu........................................................75 5.8 Průměrné pojistné plnění...........................................................................................76 5.9 Koncentrace trhu.......................................................................................................77 5.10 Závislost předepsaného pojistného na makroekonomických ukazatelích...............78 5.10.1 Hrubý domácí produkt (v běžných cenách).....................................................78 5.11 Situace v roce 2008.................................................................................................79 6 Srovnání se Slovenskou republikou..............................................................................81 6.1 Předepsané pojistné...................................................................................................82 6.2 Dynamika růstu ŽP....................................................................................................82 6.3 Pořadí pojišťoven......................................................................................................83 6.4 Postavení pojišťoven na trhu.....................................................................................84 6.5 Koncentrace trhu.......................................................................................................86 6.6 Pojištěnost.................................................................................................................87 6.7 Daňové zvýhodnění...................................................................................................88 Závěr...................................................................................................................................88
8
Seznam zdrojů...................................................................................................................91 Seznam příloh....................................................................................................................96
9
Seznam zkratek a symbolů apod. a.s. atd. CEA č. ČAP ČNB ČP ČSOBP DNL DPFO DPPO GP IŽP Kč KOOP ks KŽP mld. NBS NŽP odst. PČS písm. PP Sb. SLASPO Sk. sml. SÚ tis. TNÚ TÚM tzn. ŽP § %
a podobně akciová společnost a tak dále Comité Européen des Assurances číslo Česká asociace pojišťoven Česká národní banka Česká pojišťovna ČSOB Pojišťovna pojištění doby nezbytného léčení daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob Generali pojišŤovna Investiční životní pojištění česká koruna Kooperativa kusy Kapitálové životní pojištění miliardy Národná banka Slovenska neživotní pojištění odstavec Pojišťovna České spořitelny písmeno pojistné plnění sbírky zákonů Slovenská asociáce poisťoven slovenská koruna smlouvy pojištění pro případ smrti následkem úrazu tisíce pojištění pro případ trvalých následků úrazu technická úroková míra tak znamená životní pojištění paragraf procenta
10
Seznam tabulek Tabulka 1 Podmínky pro pojištění pro případ dožití...........................................................17 Tabulka 2 Porovnání některých druhů životního pojištění ................................................36 Tabulka 3 Platba za mimořádné pojistné............................................................................55 Tabulka 4 Mimořádné pojistné a částečný odkup...............................................................57 Tabulka 5 Vývoj předepsaného pojistného a procentuální podíly......................................62 Tabulka 6 Dynamika růstu životního pojištění...................................................................63 Tabulka 7 Vývoj obchodní produkce..................................................................................64 Tabulka 8 Procentuální podíly pojišťoven (%)...................................................................65 Tabulka 9 Podíly pojišťoven TOP 5 ( v %)........................................................................66 Tabulka 10 Složení pojišťoven v TOP 5.............................................................................66 Tabulka 11 Předepsané pojistné u jednotlivých druhů pojištění (v mld. Kč).....................68 Tabulka 12 Procentuální podíl KŽP a IŽP na předepsaném pojistném .............................68 Tabulka 13 Vývoj pojistného plnění v jednotlivých letech (v mld. Kč).............................69 Tabulka 14 Vývoj pojistné plnění v letech 2000 – 2007 (v %)...........................................70 Tabulka 15 Pojištěnost v letech 2000-2007........................................................................71 Tabulka 16 Pojištěnost v roce 2006....................................................................................72 Tabulka 17 Vývoj počtu pojišťoven v letech 2000 - 2007..................................................72 Tabulka 18 Vývoj počtu kmenových smluv v letech 2000 – 2007 (v tis. ks).....................75 Tabulka 19 Vývoj průměrného pojistného na jednu pojistnou smlouvu (v Kč).................76 Tabulka 20 Vývoj průměrného pojistného plnění (v Kč)...................................................76 Tabulka 21 Vývoj HHI v jednotlivých letech.....................................................................77 Tabulka 22 Vývoj předepsaného pojistného a HDP (v mld. Kč).......................................79 Tabulka 23 Předepsané pojistné (v mld. Sk).......................................................................82 Tabulka 24 Dynamika růstu životního pojištění.................................................................82 Tabulka 25 Procentuální podíl pojišťoven .........................................................................84 Tabulka 26 Vývoj procentuálního podílu ČP Slovensko....................................................85 Tabulka 27 Procentuální podíl TOP 5 v ČR a SR...............................................................86 Tabulka 28 Vývoj indexu HHI v ČR a SR..........................................................................86 Tabulka 29 Pojištěnost v SR (v %).....................................................................................87
Seznam obrázků Obrázek 1 Princip investičního životního pojištění………………………………………49
11
Úvod V životě člověka může nastat nahodilá událost, která ovlivní nejen jeho život, ale i životy jeho blízkých. Dnes je možné se rozhodnout, jak se proti této nahodilé události chránit. Buď bude financována z vlastních zdrojů, a nebo je možné využít životní pojištění. Životní pojištění představuje finanční nástroj, pomocí kterého dochází k přenesení rizika na subjekt, který se na tuto činnost specializuje. V životním pojištění dochází ke dvěma rizikům - riziko smrti a riziko dožití . Cílem diplomové práce je provést analýzu trhu životního pojištění v České republice v letech 2000 - 2007. Diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se zabývá charakteristikou životního pojištění. Podrobněji je rozebrán pojistný trh, jenž je součástí finančního trhu. Jsou zde uvedeny jednotlivé faktory, které mají vliv na pojistný trh. Druhá kapitola je věnována jednotlivým druhům životního pojištění, které jsou nabízeny na trhu. Vysvětlena jsou jak tradiční pojištění, jako je svatební pojištění či pojištění pro případ smrti, ale i novější pojištění jako je univerzální životní pojištění. Samostatná kapitola je věnována kapitálovému životnímu pojištění, které je označováno také jako smíšené životní pojištěni. Kapitálové životní pojištění představuje klasický produkt. Jsou zde uvedeny možné přístupy při výpočtu se vzorci. Také jsou zmíněny i možné modifikace pojištění. Vysvětlení pojmů technická úroková míra a limity skladeb finančního umístění. Investičnímu životnímu pojištění je také věnována samostatná kapitola. Tento produkt patří mezi moderní produkty. Kapitola se zabývá jednak vlastnostmi pojištění, principem pojištění, vysvětlením nejdůležitějších pojmů, které souvisí s pojištěním. Samostatná subkapitola je věnována poplatkům, které představují u pojištění značné náklady.
12
V páté kapitole je provedena analýza ukazatelů pojistného trhu jako předepsané pojistné, pojištěnost, koncentrace trhu, pojistné plnění či dynamika růstu předepsaného pojistného. Kromě analýzy ukazatelů je provedena analýza závislosti mezi předepsaným pojistným a některými makroekonomickými ukazateli (hrubý domácí produkt, míra inflace, míra nezaměstnanosti apod.). Šestá kapitola je věnována srovnání situace na českém a slovenském pojistném trhu. Pro srovnání jsou využity pouze některé ukazatele jako je předepsané pojistné, koncentrace trhu, procentuální podíl životního pojištění a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném, dynamika růstu.
13
1 Charakteristika životního pojištění a pojistný trh Počátky životního pojištění na území České republiky spadají do počátku 19. století, kdy zde působily „rakouské pojišťovny.“ V druhé polovině 19. století začaly vznikat české pojišťovny a životní pojištění se průběžně vyvíjelo. Dnes už je životní pojištění klasický produkt, které nabízejí jednotlivé pojišťovny. Existuje pestré množství produktů, které se upravují. Zároveň vznikají nové produkty, které se přizpůsobují potřebám společnosti a současnému životnímu stylu. Pojistné smlouvy mají většinou dlouhodobý charakter. Životní pojištění bude mít i nadále důležité postavení v životě lidí. Jeho význam by mohl ještě vzrůst v souvislosti s připravovanou reformou důchodového systému.
1.1 Role životního pojištění v ekonomice Životní pojištění je významné nejen pro osobu, která pojištění sjednala, ale i pro osoby blízké. Svoji povahou představuje i význam společenský a národohospodářský. Uvažujeme-li o smíšeném pojištění, které se skládá ze složek rizikové a spořící (úsporné), můžeme mluvit o tom, že toto pojištění přináší tyto efekty:
tlumení inflace,
výhodné financování investic,
doplněk státního důchodového pojištění,
přínosy pro státní rozpočet. [4]
Tlumení inflace Pojištění má většinou dlouhodobý charakter. Osoba, která platí pravidelně pojistné, odkládá svoji spotřebu, což představuje v podstatě protiinflační charakter.
14
Výhodné financování investic Pojistné se skládá z rizikové a spořící složky. A právě spořící složka je kumulována do technických rezerv. Pojišťovna je spravuje a zabezpečuje jejich zhodnocení. Pojišťovny mají předepsány možnosti umisťování. Doplněk státního důchodového pojištění Některé produkty mohou vhodně doplňovat důchodový systém např. soukromé důchodové pojištění. Přínosy pro státní rozpočet Rozvoj produktů přináší daňové efekty pro státní rozpočet. Zjednodušeně lze říci:
o zdanění zisku pojišťoven (sazba DPPO pro rok 2009 je 20%)
o zdanění některých druhů pojistného plnění tzn. rozdílu mezi výší pojistného plnění a zaplaceným pojistným (srážková daň).
1.2 Základní ustanovení pro životní pojištění Základní ustanovení pro životní pojištění je obsaženo v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě v § 54. Z ustanovení vyplývá, že životní pojištění lze sjednat pouze pro fyzickou osobu pro případ smrti, dožití se určitého věku, nebo dne, který je stanovený v pojistné smlouvě. Další možností je případ jiné skutečnosti, který se dotýká změny osobního postavení osoby. Osobní postavení není v zákoně nijak specifikováno. Životní pojištění může být pouze sjednáno pouze jako obnosové pojištění. Poslední ustanovení se týká dětí. Platí, že pojistník nemůže sjednat pojištění pro případ smrti dítěte, kterému ještě nebyly tři roky a stejně je ošetřena problematika potratu nebo narození mrtvého dítěte.
15
1.3 Výluky ze soukromého pojištění Jednou z výluk, kterou se pojistitel chrání před pojistnými podvody, je výluka sebevraždy. Výluka sebevraždy je ošetřena §56 v zákoně o pojistné smlouvě a vyplývá z ní, že pojistitel je povinen vyplatit pojistné plnění v případě sebevraždy pouze za určitých okolností. Pojištění muselo trvat nejméně dva roky nepřetržitě před dnem spáchání sebevraždy. Pojišťovny si mohou tento datum upravit v pojistných podmínkách. Další výluky se vztahují k obecným výlukám jako je občanská válka, válečná událost, převraty, teroristický útok apod.
1.4 Daňové zvýhodnění pojistných produktů Velký vliv na pojistný trh měl zákon č. 492/2000 Sb., kterým se měnil zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další zákony. Zákon č. 492/2000 Sb. vstoupil v platnost k dni 1.1.2001. Od roku 2001 začala éra daňových úlev pojistného u životního pojištění placeného pojišťovně, tak i penzijního připojištění se státním příspěvkem. V oblasti životního pojištění se daňové úlevy týkaly produktů, které mají charakter „spoření na stáří“ a doplňují důchodový systém. Mezi tyto produkty patří:
pojištění pro případ dožití,
pojištění pro případ smrti nebo dožití,
důchodové pojištění.
Vyjmenovaná pojištění se legislativně označují jako soukromé životní pojištění. Aby dané pojištění bylo daňově uznatelné, musí klient splňovat následující podmínky:
pojistník je shodný s pojištěným,
doba trvání pojištění je minimálně 5 let,
doba trvání pojištění je minimálně do roka, ve kterém dosáhne pojištěný 60 let,
16
sjednáno riziko pro případ smrti a dožití.
V roce 2004 došlo k doplnění podmínek u pojistných smluv, které mají pevně sjednanou pojistnou částku pro případ dožití. Byly stanoveny podmínky, které jsou uvedeny v tabulce 1. Podmínky pro zaměstnavatele zůstaly zachovány. Tabulka 1 Podmínky pro pojištění pro případ dožití Doba trvání smlouvy (v letech)
Minimální pojistná částka (v Kč)
5 - 15
40 000
Nad 15
70 000
Zdroj: Zákon č.586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., zvýhodňuje nejen fyzické osoby, ale i zaměstnance, za které platí pojistné zaměstnavatel, a vztahuje se také i na zaměstnavatele. V praxi je umožňováno zaměstnavatelům, kteří přispívají zaměstnancům na soukromé životní pojištění, aby toto pojistné bylo považováno za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Byl stanoven limit do výše 8 000 Kč za jednoho zaměstnance. Pokud zaměstnavatel přispíval více, než je stanovený limit, pak příspěvek nad limit nelze již zařadit mezi výdaje daňově uznatelné. Změny v daňové legislativě se také týkaly fyzických osob a zaměstnanců, ti měli stanoven limit ve výši 12 000 Kč. Pokud zaměstnanec měl sjednané soukromé životní pojištění, tak mohl si odečíst od základu daně pojistné ve výši 12 000 Kč. V roce 2008 došlo k úpravě daňových úlev. Zaměstnavatel má stále přesně stanoven limit ve výši 24 000 Kč. Tato částka je maximální limit, který si může zaměstnavatel odpočítat jako daňově uznatelné náklady. Záleží na něm, jak se rozhodne, zda celou částkou přispěje na penzijní připojištění či na soukromé životní pojištění nebo zvolí nějaký poměr. Aby si tyto výdaje ve stanovené výši mohl uplatnit do daňových nákladů, musí uplatnit § 24 odst. 2. písm. j) bod 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V tomto paragrafu
17
se píše, že zaměstnavatel musí daňovou uznatelnost zakotvit do kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní či jiné smlouvy.
1.5 Zdanění životního pojištění Některá pojistná plnění jsou podle § 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů osvobozena od daně z příjmů fyzických osob. Osvobození od daní se týká plnění v případě smrti pojištěného, plnění v případě úrazového pojištění, resp. připojištění. Pojistná plnění, která nejsou osvobozena od daně z příjmů fyzických osob, jsou tato:
plnění pro případ dožití z pojištění pro případ dožití,
plnění pro případ dožití z pojištění pro případ smrti nebo dožití,
plnění pro případ dožití z důchodového pojištění,
jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
Plnění ze soukromého životního pojištění (snížené o zaplacené pojistné) je zdaněno srážkovou daní ve výši 15%, týká se i jednorázového vypořádání. Také příjmy, které vznikly fyzické osobě při zániku soukromého životního pojištění ve formě odbytného, jsou zdaněny zvláštní sazbou daně ve výši 15%. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 a dále o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Tyto příjmy jsou pak zdaněny 15 %1
1
Zákon .č. 586/1992 Sb., § 36,odst. 1 písm. n
18
1.6 Zánik pojištění V zákoně č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě jsou přesně stanoveny podmínky pro zánik pojištění. Existuje několik možností, jak pojistná smlouva zaniká.
uplynutí doby,
nezaplacení pojistného,
dohoda,
odstoupení od smlouvy.
Uplynutím doby Pojištění zaniká uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Nezaplacení pojistného Pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Pojistitel musí upozornit na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.[16] Dohoda Pojistitel a pojistník se dohodnou na ukončení pojistné smlouvy. Dohoda musí obsahovat přesné určení okamžiku zániku soukromého pojištění a musí být dohodnutý způsob vzájemného vyrovnání závazků. [16] Odstoupení od smlouvy Pokud pojistník nebo pojištěný uvede při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele, které se vztahují
19
ke sjednávanému soukromému pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Pojistitel může právo uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny pojistné smlouvy. [16]
1.7 Finanční a pojistný trh 1.7.1 Finanční trh Finanční trh lze vymezit jako systém setkávání a střetávání nabídky dočasně nebo trvale volných peněžních fondů a poptávky po nich. [8] Mezi nejdůležitější funkce finančního trhu patří:
akumulační - jedná se o shromažďování volných peněžních prostředků,
alokační - spočívá v tom, že se zde umísťují finanční prostředky,
přerozdělovací
-
přerozdělování
finančních
prostředků
mezi
deficitními
a
přebytkovými subjekty,
selekční - finanční prostředky jsou automaticky přerozdělovány subjektům, které je dokáží nejefektivněji využít [4]
Finanční trh se skládá z dílčích trhů:
peněžní trh
kapitálový trh
devizový trh
komoditní trh
pojistný trh [4]
Každý trh je specifický. Trhy se mohou dále členit. Každý trh využívá jiné nástroje, pomocí kterých se sjednávají obchody.
20
1.7.2 Pojistný trh Pojistný trh je jeden ze segmentů finančního trhu, a proto funguje na podobném principu jako finanční trh. Dochází zde ke akumulování a rozdělování peněžních prostředků. Pojistný trh je, ale zvláštním trhem. Platí zde sice všechna pravidla finančního trhu, ale odlišnost spočívá v tom, že většina služeb, které se zde uskuteční, nastanou v delším časovém horizontu, nebo nenastanou vůbec. Volné prostředky se nekumulují ve fondech, ale v rezervách. Rezervy se vytvářejí pro úhrady náhodných potřeb, a proto nejde jednoznačně dopředu určit, zda se využijí na spotřebu či akumulaci. Pro rezervy platí, že pro jejich čerpání musí být splněny podmínky, které jsou uvedeny v zákoně, vyhlášce, pojistných podmínkách apod. [4] Pojistný trh členíme z více hledisek. Mezi nejdůležitější hledisko patří hledisko podle předmětu činnosti pojistitele. Podle předmětu činnosti pojistitele se pojistný trh člení na dva segmenty:
nabídka a poptávka po pojištění a zajištění, tzv. věcný pojistný trh,
investování dočasně volných peněžních prostředků pojistitele, tzv. investiční pojistný trh.
Další hlediska, podle kterých lze členit trh jsou:
pojistné riziko,
předmět pojištění,
produkty apod.
Na pojistném trhu se setkává poptávka a nabídka po pojistné ochraně. Předmětem je pojištění a zajištění. Stranu poptávky představují osoby, které vstupují na pojistný trh, aby se ochránili proti nepříznivých jevům, které mohou nastat v jejich životě. Stranu nabídky představují jednotlivé druhy pojištění, které jsou nabízeny pojišťovnami. [4]
21
1.7.2.1 Faktory ovlivňující pojistný trh Faktory, které ovlivňují pojistný trh lze rozdělit na
vnější a vnitřní. Vnější faktory
ovlivňují trh zvenčí a jedná se hlavně o ekonomické faktory, které mají vliv i na ekonomiku země. Mezi nejdůležitější patří: [4]
vývoj a objem hrubého domácího produktu,
vývoj inflace,
vývoj nezaměstnanosti,
počet obyvatel,
příjmy a výdaje domácností,
stav na ostatních částí finančního trhu apod.
Vnitřní faktory představují změny, které jsou vyvolávány uvnitř trhu. Jedná se o tyto faktory:
pojišťovací a zajišťovací činnost a další související činnost, které vykonávají pojišťovny či zajišťovny,
zájem o pojištění,
pochopení významu pojištění ze strany osob, které
sjednávají pojištění, tedy
pojistníka,
regulace trhu ,
zprostředkovatelská činnost,
činnost ČAP atd. [4]
Existuje mnoho faktorů, které mají vliv na vývoj pojištění. Pro pochopení chování pojistného trhu je nutné brát v potaz všechny vyjmenované faktory.
22
2 Produkty životního pojištění Na českém pojistném trhu existuje pestrá nabídka pojistných produktů. Záleží pouze na klientovi, pro který druh pojištění se rozhodne, a proti které pojistné události chce být chráněn. Pojišťovny nabízejí většinou tyto pojistné produkty:
pojištění pro případ smrti,
smíšené životní pojištění (kapitálové životní pojištění),
investiční životní pojištění,
univerzální životní pojištění,
důchodové pojištění,
rodinné pojištění, pojištění dětí a mládeže, stipendijní pojištění, svatební pojištění.
Kromě jednotlivých produktů jsou klientům nabízeny připojištění. Jednotlivá pojištění a připojištění budou následně charakterizována. Smíšené životní pojištění a investiční životní pojištění jsou rozebrány v samostatných kapitolách.
2.1 Pojištění pro případ smrti Pojištění pro případ smrti je často v zahraničí označováno jako rizikové životní pojištění. Pojistnou událostí se zde stává smrt pojištěného. Aby nastala pojistná událost, musí být smrt pojištěného prokázána na základě různých dokumentů - např. úmrtní list. [5] Pokud dojde k prokázání pojistné události, tak je pojišťovna povinna vyplatit pojistné plnění obmyšlené osobě, která je uvedena v pojistné smlouvě. Pokud nebyla stanovena obmyšlená osoba, přechází pojistné plnění do dědického řízení. [5] V praxi si lze sjednat dva druhy pojištění:
dočasné pojištění pro případ smrti,
trvalé pojištění pro případ smrti.
23
2.1.1 Dočasné pojištění pro případ smrti Dočasné pojištění pro případ smrti je čistě rizikové. Pojistné plnění je vyplaceno pouze tehdy, pokud vznikla pojistná událost během pojistné doby. Pokud pojistná doba uplyne a pojistná událost nenastala, nevzniká žádný nárok na pojistné plnění. Hodnota pojistného je sice relativně nízká, ale vložené pojistné se zpět nevrátí, pokud nevznikne pojistná událost. [7] Pojištění se může sjednat ve dvou formách:
počet let - např. 5, 10 apod.,
do určitého věku - do 60 let apod.
Pojištění slouží ke krytí úvěrů, které znějí na vyšší částku (úvěr ze stavebního spoření či hypoteční úvěr). Pojištění požadují finanční instituce jako jistotu navrácení peněz. Pojištění je nabízeno v různých variantách a klient se může rozhodnout, pro kterou variantu se rozhodne. Varianty se liší změnou pojistné částky.
na fixní částku po celou dobu trvání,
na klesající pojistnou částku,
na lineárně klesající částku,
na částku odpovídající zbývající části úvěru [7].
2.1.2 Trvalé pojištění pro případ smrti Pojištění je často označováno jako doživotní pojištění. V tomto případě je vždy vyplacena pojistná částka, a proto pojišťovna musí tvořit rezervu, ze které je vyplacena pojistná částka při úmrtí pojištěného. Pojišťovna vyplatí vždy pojistnou částku, ale okamžik výplaty závisí na vzniku pojistné události. [7]
24
Obvykle se uzavírá na nižší pojistnou částku. Pojistná částka by měla pokrýt náklady spojené s vyřízením pohřbu. Pojištění lze využít i pro zabezpečení rodiny apod. Pojistné se může platit po celou dobu pojištění. Častější formou je platba po určitou dobu pojištění. Po uplynutí doby platby pojištění dále trvá. [7]
2.1.3 Cena pojištění Protože pojištění pro případ smrti kryje pouze riziko smrti, cena pojištění je poměrně nízká. Při výpočtu pojistného se vypočítává konstantní výše u běžně placeného pojistného. V rámci pojištění rozlišujeme konstantní a přirozené pojistné. Konstantní pojistné neodráží skutečnou pravděpodobnost úmrtí, protože pravděpodobnost úmrtí se mění během života. Roste s přibývajícím věkem. Přirozené pojistné v sobě zahrnuje skutečnou pravděpodobnost úmrti. Konstantní pojistné je na začátku pojistné doby vyšší než přirozené pojistné, proto se z přebytku pojistného tvoří rezerva, která se v druhé části pojistné doby využívá. Pojistitel začne čerpat rezervu v okamžiku, kdy konstantní pojistné je nižší než přirozené pojistné. Při jednorázové úhradě pojistného tento problém odpadá. [5]
2.2 Pojištění pro případ dožití Jedinou pojistnou událostí, která může nastat, je dožití se pojištěného konce pojistné doby. Pojištění lze chápat jako formu spoření, protože u pojištění je garantována technická úroková míra. V porovnání s ostatními finančními produkty jsou náklady na pojištění velké a nelze zde mluvit o flexibilitě. Nevýhodou pojištění je ta možnost, že pojistná událost vůbec nenastane a tím následně nedojde k výplatě pojistného plnění. Této možnosti lze předejít připojištěním výhrady vrácení pojistného v případě smrti pojištěného.
25
2.3 Vkladové pojištění Vkladové pojištění je modifikací pojištění pro případ dožití. Na začátku pojistné doby se vloží návratný jednorázový vklad, který se zhodnocuje ve výši technické úrokové míry. Klient se může rozhodnout pro dvě varianty pojištění. První variantou pojištění je možnost připojistit si různá rizika (smrt, onemocnění závažných nemocí či úraz). Pojistné spojené s riziky je hrazeno z výnosů. Druhá varianta pojištění spočívá v ponechání pojištění bez připojištění dalších rizik. Pojistitel vytváří ze zaplaceného pojistného rezervu pro případ dožití, která je pak vyplacena na konci pojistné doby. Konstrukčně je tato varianta shodná s pojištěním pro případ dožití, které je jednorázově uhrazeno. [5]
2.4 Důchodové pojištění Soukromé důchodové pojištění, které je nabízeno komerčními pojišťovnami, lze označit jako pojištění pro případ opakovaného dožití. Pojistné plnění je ve formě výplaty důchodu a pojistná událost nastává tehdy, pokud se pojištěný dožije dalšího termínu výplaty důchodu. Důchodové pojištění je typickým odvětvím životního pojištění, které se velmi podobá smíšenému životnímu pojištění. Nedochází zde k jednorázové výplatě pojistného plnění, ale jsou vypláceny pravidelné důchody při dožití sjednaného roku. Lze využít i kapitálovou opci, kdy místo pravidelně se opakující platby je vyplacena jednorázová výplata. [7]
2.4.1 Členění důchodového pojištění Konstrukce důchodového pojištění se liší podle různých faktorů. [7] Podle délky výplaty důchodu
doživotní - důchod je vyplacen po splnění podmínek až do smrti pojištěného,
26
dočasný - důchod je vyplacen po sjednanou dobu, po uplynutí doby nárok zaniká.
Podle počátku výplaty důchodu
ihned splatný důchod -pojistné je zaplaceno jednorázově, z něho se pak platí důchod,
odložený důchod - buď je pojistné zaplaceno jednorázově nebo je běžně placené, které se platí během doby odkladu. Po uplynutí doby odkladu náleží pojištěnému důchod.
Podle frekvence výplaty
ročně vyplácené,
področně vyplácené.
Pojištěný se může rozhodnout, jakou frekvenci výplaty bude chtít. Může být zvolena roční, pololetní, čtvrtletní či měsíční. Nejčastěji se volí měsíční výplata důchodu. Podle okamžiku výplaty
předlhůtně,
polhůtně.
2.4.2 Druhy důchodů V důchodovém pojištění, které je nabízeno pojišťovnami, se rozeznává několik druhů důchodů. Pojišťovny většinou nabízejí tyto důchody:
základní doživotní důchod,
dočasný důchod v případě plné invalidity,
důchod pro pozůstalé (pozůstalostní důchod),
připojištění, např. pojištění invalidity.[7]
27
2.4.2.1 Základní doživotní důchod Základní doživotní důchod je velmi podobný starobnímu důchodu, který je financován ze státního rozpočtu. Výplata důchodu je vázána na dosažení věku pojištěného. Před výplatou se může klient rozhodnout i pro zkrácenou dobu výplaty důchodu. Pokud se klient rozhodne pro zkrácenou dobu výplaty, potom jsou dávky vyšší. Další modifikací důchodového pojištění je možnost jednorázové výplaty místo důchodů. Lze i požádat o odklad výplaty důchodu, pokud klient ještě nepotřebuje peníze. [7] 2.4.2.2 Dočasný důchod Důchod je přiznán v případě plné invalidity pojištěného. Důchod je vyplácen po dobu trvání plné invalidity a končí, pokud skončí úplná invalidita, nebo pokud byly splněny podmínky pro přiznání základního důchodu. [7] 2.4.2.3 Důchod pro pozůstalé Jak již z názvu vyplývá, tento důchod je sjednáván za účelem budoucího zabezpečení příjmů pozůstalých, pokud pojištěný zemře. Důchod pro pozůstalé představuje doplňkový důchod a závisí pouze na klientovi, zda sjedná tento důchod. Dobu výplaty důchodu mají jednotlivé pojišťovny různě ošetřeny. A výše důchodu je závislá i na době, kdy došlo k úmrtí pojištěného. Pro pozůstalé existuje možnost, aby místo pobírání pravidelného důchodu vybrali vložené peníze jednorázově. [7]
2.5 Univerzální životní pojištění Vývoj univerzálního životního pojištění je spojen s Jižní Afrikou, Velkou Británií, Holandskem a Spojenými státy americkými. Pojištění se v těchto zemích brzo osvědčilo a nabídka pojištění se rozšířila do celého světa. [5]
28
Univerzální životní pojištění vychází z kapitálového životního pojištění, ale je více flexibilní. Flexibilita pojištění spočívá v tom, že existuje možnost proměnlivé výše pojistného. (výše pojistného není přesně daná, existence mimořádného pojistného). Klient na základě své životní situace se rozhoduje, jak bude pojistné rozděleno mezi spořící a rizikovou složkou. Flexibilita umožňuje přizpůsobit pojištění aktuálním požadavkům klienta. Během pojistné doby se může měnit výše pojistné částky bez změny pojistného. [5] Podstatnou odlišností od kapitálového životního pojištění je konstrukce. Nedochází k tvorbě pojistně technické rezervy, která je anticipovatelná pojistně matematickými vztahy, vytváří se kapitálová hodnota. [5] Netto pojistné je opět rozděleno na složku rizikovou a spořící. Z rizikové složky se hradí pojistné vyplývající ze sjednaných rizik. Druhá část netto pojistného je spořena v kapitálové hodnotě. [5] Stejně jako u kapitálového životního pojištění, tak u univerzálního životního pojištění je zajištěna garance minimálního zhodnocení ve výši technické úrokové míry. [5] Kapitálová hodnota je účet pojištěného, který lze využít pro různé účely. Klient se může rozhodnout, že z kapitálové hodnoty bude krýt zvýšenou pojistnou ochranu, pokud je běžné pojistné nedostatečné. Lze z něho i platit pojistné, pokud pojistník zažádá pojišťovnu o dočasné neplacení pojištění. Tento případ je však extrémní. Doba neplacení pojistného může být tak dlouhá, dokud kapitálová hodnota je dostačující. Kvůli zmenšení rizika požaduje pojišťovna:
zaplacení několika počátečních plateb pojistného,
minimální hodnotu běžného pojistného, než bude moci klient využívat flexibilitu pojištění. [5]
Další možností, které univerzální životní pojištění nabízí, jsou mimořádné vklady pojistného, výběry nebo i možnost půjčky kapitálové hodnoty. [5]
29
Další odlišností je možnost zahrnout do konstrukce pravidelné změny úmrtnostních tabulek nebo využití úrokových měr místo technické úrokové míry u kapitálové hodnoty. [5]
2.5.1 Výplata pojistného plnění V případě úmrti pojištěného je vyplacena sjednaná pojistná částka nebo aktuální kapitálová hodnota nebo obojí. V případě dožití se výplata pojistného komplikovanější. Jelikož lze v průběhu pojistné doby čerpat finanční prostředky z kapitálové hodnoty, nelze sjednat pojistnou částku na počátku pojištění. Proto se při výplatě pojistného plnění vyplácí kapitálová hodnota. Pokud klient nebude využívat flexibilitu pojištění a pojistné bude hradit v konstantní výši, potom by bylo možné na počátku vypočítat výši kapitálové hodnoty na konci pojistné doby. [5]
2.6 Rodinné pojištění, pojištění dětí a mládeže, stipendijní pojištění, svatební pojištění Pod názvy těchto pojištění se skrývají produkty životního pojištění, které slouží k zabezpečení rodiny a především pro pojištění dětí a mládeže. Děti jsou většinou zapsány v pojistné smlouvě jako pojištěné osoby. Dále je ustanoveno, že děti mají nárok na určité pojistné plnění. V případě úmrtí pojištěného rodiče, dochází většinou ke zproštění od placení pojistného.
2.6.1 Termínové pojištění Termínové pojištění je označováno jako pojištění s pevným termínem výplaty. Specifikum pojištění spočívá v tom, že pojistné plnění je vyplaceno ve sjednaný termín, bez ohledu na
30
to, zda pojištěný žije nebo ne. Pokud pojištěný během pojistné doby zemře, dochází ke zproštění placení pojistného. Pojištěným je většinou rodič a důvodem pro sjednání pojištění je finanční zabezpečení.[10]
2.6.2 Svatební pojištění Svatební pojištění je také označováno jako pojištění věna. Jedná se o upravené termínové pojištění. Při sjednání pojištění se pojišťuje dítě. Pojistné plnění se vyplácí k termínu svatby dítěte, z tohoto důvodu je také označováno jako svatební. Uzavření sňatku ale nemusí být podmínkou k výplatě pojistného plnění. Výplata je většinou vázána na dosažení určitého věku (často při dosažení 18 let).
2.7 Pojištění více životů a skupinové pojištění Specifickými pojištěními jsou pojištění více životů a skupinové pojištění. Pojistná smlouva se váže na více osob.
2.7.1 Skupinové pojištění Skupinové pojištění, je pojištění, které nabízí pojistnou ochranu skupině osob na základě jedné pojistné smlouvy. Mezi podstatné rysy pojištění patří:
původní příčinou pro vytvoření skupiny nebylo pojištění,
rozsah skupiny je větší.
Mezi největší výhody pojištění oproti individuálnímu pojištění patří:
nižší cena, která je způsobena nižšími náklady pojistitele,
větší zisk pro pojistitele, protože objem produkce je velký,
snižuje se administrativa, tedy náklady spojené s vedením smlouvy, inkasní náklady,
31
jednodušší underwriting,
pojištěná skupina osob není homogenní skupinou, a proto pojistiteli nevzniká obava rizika antiselekce.2
Mezi nejčastější typy pojištění, která jsou nabízena jako skupinové pojištění, jsou:
skupinové důchodové pojištění nebo penzijní připojištění,
skupinové pojištění úrazu,
skupinové pojištění invalidity,
skupinové zdravotní pojištění,
skupinové pojištění pro případ smrti.
Pojistná částka je většinou u všech pojištěných stejná. Skupinové životní pojištění je sice životní pojištění, ale při výpočtu pojistného se vychází z metod neživotního pojištění. Při kalkulaci se využívá přirozené pojistné. Přirozené pojistné představuje pojistné, které je zaplaceno na jeden rok, a které je během roku spotřebováno. [1]
2.7.2 Pojištění více životů U pojištění více životů je výplata pojistného plnění závislá na více osob. Pod více osobami se rozumí manželé, rodiče a děti, členové správní rady apod. Při konstrukci by měly být využívány skupinové úmrtností tabulky. Jelikož vytvoření skupinových úmrtnostních tabulek je velmi obtížné, využívá se přístupu aproximace typu: l xy ≈ l x ⋅ l y (vzorec 1) kde l xy označuje počet dvojic, které se dožily věku x a y, l x počet dožívajících se věku x, l y počet dožívajících se věku y. [1]
2
CIPRA, T. Pojistná matematika – teorie a praxe, str 224 -225
32
2.8 Připojištění Pomocí připojištění se rozšiřuje základní pojištění o další možná pojištění. Připojištění je možné sjednat u kapitálových životních pojištění a důchodových pojištění.
2.8.1 Úrazové pojištění Pojistnou událostí u pojištění je úraz, a proto je důležité definovat, co je to vlastně úraz. Definice úrazu je rozdílná u pojišťoven. Pro názornost je uvedena definice z pojistných podmínek České pojišťovny. Úrazem se rozumí očekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt.3 Stejně jako u životního pojištění existují zde výluky z pojistného plnění. Vyloučena je např. sebevražda po určitou dobu. Úrazové připojištění obsahuje v nabídce obvykle následující pojištění:
pojištění pro případ smrti následkem úrazu,
pojištění pro případ trvalých následků úrazu,
denní odškodné / pojištění doby nezbytného léčení.
Pojištění pro případ smrti následkem úrazu (zkratka SÚ) Důvodem pro sjednání pojištění je zájem o zvýšenou pojistnou ochranu rodiny. Pojistná částka se vyplatí pokud smrt vznikla v důsledku úrazu.
3
Všeobecné pojistné podmínky ČP
33
Pojištění pro případ trvalých následků úrazu (zkratka TNÚ) Pojistné plnění je vypláceno tehdy, pokud pojištěnému vzniknou trvalé následky. Pojišťovny při stanovení plnění využívají oceňovací tabulky. Na základě oceňovacích tabulek je pak stanoveno odpovídající procento pojistného plnění. Pojištění doby nezbytného léčení (zkratka DNL) Pojistné plnění je vypláceno, pokud po úrazu vzniknou následky, které vyžadují léčení. Pojistné plnění představuje procento z pojistné částky. Procento se stanovuje stejně jako u trvalých následků úrazu pomocí oceňovacích tabulek. Některé pojišťovny preferují výplatu denního odškodného za každý den pracovní neschopnosti v důsledku úrazu nebo za každý den pobytu v nemocnici v důsledku úrazu. Většinou v pojistných podmínkách je stanovena čekací doba. Nárok na pojistné plnění náleží pojištěnému až po její uplynutí.
2.8.2 Pojištění závažných nemocí Pojištění se označuje zkratkou DD z anglického názvu Dread Disease Insurance. Jedná se nové pojištění, které reaguje na životní potřeby osob. Reaguje na rostoucí riziko některých chorob v životě člověka. Pojišťovna vyplatí pojistné plnění, pokud je potvrzena diagnóza choroby, která je uvedena v seznamu. Nejčastěji jsou v seznamu uvedeny následující choroby:
(vážný) infarkt myokardu,
náhlá cévní mozková příhoda (mozková mrtvice),
rakovina,
34
totální selhání ledvin,
roztroušená skleróza, AIDS, vážná operace (transplantace životně důležitých orgánů, by-pass), ochrnutí, rozsáhlá spáleniště. [1]
Pojišťovna využívá ochranná opatření - doba přežití či čekací doba. Doba přežití je doba, která je stanovena od zjištění závažné choroby (dva týdny až tři měsíce). Pokud pojištěný tuto doby přežije, má nárok na plnění.Čekací dobou je označována doba od vzniku pojištění, během které není pojištěný kryt pojistnou smlouvou. Formy pojištění Pojistné plnění buď vychází ze základního pojištění, při výplatě základního pojištění je pak vypláceno pojistné plnění snížené o již vyplacené plnění při pojištění závažných nemocí. Plnění z pojištění závažných chorob může být buď celá pojistná částka sjednaná u základního pojištění, nebo odpovídající procento. Druhou formou pojištění je, že pojistné plnění je nezávislé na plnění ze základního pojištění. [1]
2.8.3 Připojištění invalidity Připojištění invalidity může existovat jako připojištění za zvláštní pojistné nebo je již zahrnuto v základní nabídce některých produktů kapitálových a důchodových pojištění. Invalidita se prokazuje potvrzením od lékaře. Většinou při přiznání invalidity dochází ke zproštění placení od pojistného, ale pojistná smlouva je stále v platnosti. Rozdílné plnění je u pojištění, kde dochází ke spoření částky. V tomto případě platí pojišťovna pojistné za klienta. V případě důchodového pojištění, pojišťovna platí pojistné a zároveň je přiznán dočasný invalidní důchod.
2.8.4 Pojištění dlouhodobé péče Pojištění slouží v případě, že vznikne pojištěnému neschopnost, bezmocnost, která vyžaduje opakující se pomoc pojištěnému od jiné osoby.
35
Podstatou plnění jsou náklady, které jsou spojené s životem, náklady spojené s pobytem v léčebnách či sanatoriích. Výplatou buď jednorázové dávky nebo doživotní důchod. Produkty v oblasti životního pojištění se stále vyvíjejí a přizpůsobují se požadavkům pojištěných. Na druhé straně pojišťovna se musí chránit před možnými riziky.
2.9 Shrnutí V tabulce 2 jsou znázorněny základní druhy pojistných produktů, které jsou nabízeny pojišťovnami. U každého pojištění jsou uvedeny základní vlastnosti pojištění. Všechny pojištění kromě důchodového pojištění kryjí riziko smrti. Pouze u investičního životního pojištění není garance zhodnocení. Kapitálové životní pojištění a univerzální životní pojištění jsou si velmi podobné, ale u univerzálního životního pojištění existuje flexibilita, která umožňuje přizpůsobovat pojištění potřebám životní situace. Většina životních pojištění jsou rezervotvorná pojištění a vytváří se rezerva nebo kapitálová hodnota (u univerzálního životního pojištění). Tabulka 2 Porovnání některých druhů životního pojištění
Vlastnosti Krytí rizika (smrti) Tvorba kapitálové hodnoty, technické rezervy Aktivní ovlivňování výnosu Garantované zhodnocení
Druh pojištění osob Rizikové Kapitálo Univerzální Investiční životní a vé (flexibilní) životní úrazové životní životní
Flexibilita Daňová znatelnost
Důchodo vé
Zdroj: [31]
36
3 Kapitálové životní pojištění Kapitálové životní pojištění je také označováno jako smíšené pojištění či pojištění pro případ smrti nebo dožití.4 Jedná se starý pojistný produkt, který stále hraje důležitou roli při ochraně pojistného rizika. Jeho předností je univerzalita pojištění. Jedná se o produkt, který má v sobě zakomponovány základní pojistná rizika, tzn. riziko dožití a riziko smrti. Pojištění je důležité z více hledisek. V případě smrti pojištěného se jedná o zabezpečení pozůstalých. V případě dožití se jedná o „spoření“, které se pak vyplatí pojištěné osobě. Při uzavírání pojistné smlouvy je stanovena pojistná částka, která bude vyplacena, pokud vznikne pojistná událost. Pojistná událost vždy nastane, ale neví se, kdy a jaká. Jedná se buď o dožití nebo smrt.
3.1 Princip pojištění Klient se může rozhodnout, jakou formou bude pojistné platit - jednorázově nebo běžně placené. Při uzavření pojištění je sjednána pojistná částka a na základě sjednané pojistné částky a dalších faktorů (riziko smrti, věk pojistného, pojistná doba atd.) je stanovena výše pojistného. Klient si stanovuje velikost pojistné částky na obě rizika. Pojistná částka může být stejně vysoká, ale jsou i různé modifikace, kdy se pojistná částka liší, tento rozdíl se také projeví při výpočtu pojistného. Kapitálové životní pojištění se řadí mezi pojištění rezervotvorná. Rezervotvorné pojištění je pojištění, které se uzavírá na delší pojistnou dobu. U pojištění je jisté, že po skončení vznikne klientovi nárok na výplatu. Během pojistné doby se z přijatého pojistného tvoří technická rezerva, která slouží k pokrytí budoucích závazků. Technická rezerva se postupně zvyšuje až do výše sjednané pojistné částky.
4
Mezi kapitálová životní pojištění patří ještě pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti, dočasné pojištění pro případ smrti.
37
Předepsané pojistné je rozděleno na dvě složky: rezervotvornou a rizikovou. Riziková složka je část pojistného, ze kterého se kryje riziko smrti a připojištění, pokud byla nějaká sjednána. Tato složka se nezhodnocuje a inkasuje ji pojišťovna. V této částce jsou také obsaženy poplatky z pojištění. Druhou část pojistného tvoří rezervotvorná složka. Pojišťovna z ní vytváří rezervu, která se zhodnocuje a na konci pojistné doby je z ní vyplacena pojistná částka pro případ dožití. Rezerva se zhodnocuje na základě garantované technické úrokové míry.
3.2 Technická úroková míra Technická úroková míra (TÚM) je úroková míra, která se používá při výpočtech v životním pojištění. Výše TÚM představuje garantované zhodnocení pojistného, které vyplývá z uzavřené pojistné smlouvy. Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu maximálně 60% průměrného výnosu z dluhopisů vydaných Českou republikou, s dobou splatnosti alespoň 5 let, vydaných během posledních dvanácti měsíců bezprostředně předcházejících šesti kalendářním měsícům přede dnem, od něhož má nově stanovená technická úroková míra vstoupit v platnost. Průměrný výnos se vypočítá jako vážený aritmetický průměr výnosů dlouhodobých státních dluhopisů uveřejněných Českou národní bankou formou oznámení o aukci státních dluhopisů.5 V roce 2009 je maximální TÚM ve výši 2,4%. Změnu maximální TÚM provádí Ministerstvo financí tehdy, pokud se průměrný výnos odlišuje nejméně o 0,5 procentního bodu od platné maximální TÚM. Maximální technická úroková míra nebyla do roku 2002 pevně stanovena. V dubnu 2002 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva financí, v níž byla stanovena maximální TÚM ve výši 4%. Nezměněná hodnota vydržela téměř dva roky. V lednu 2004 došlo snížení na hodnotu 2,4%. 5
Vyhláška č. 303/2004 Sb. v §3 ods.1.
38
Pojišťovna, která investuje rezervotvornou část pojistného od klienta, má omezené možnosti skladby finančního umístění, které jsou stanoveny ve vyhlášce 303/2004 Sb. Limity skladby finančního umístění jsou uvedeny v příloze B. Cílem stanovení limitů skladby finančního umístění je ochrana vložených prostředků pojištěného, a aby byla pojišťovna schopna dostát svým závazkům, které vyplývají z pojistných smluv. Všeobecně pro pojišťovnu platí, že má investovat do málo rizikových aktiv.
3.3 Výpočet pojistného 3.3.1 Princip ekvivalence Princip ekvivalence vychází z předpokladu, že očekávaná současná hodnota pojistného se rovná očekávané současné hodnotě pojistného plnění. Současnou hodnotou pojistného představuje buď jednorázově zaplacené pojistné na začátku pojištění, nebo suma současné hodnoty běžného pojistného za celou dobu placení pojistného. [1] Pojišťovna musí při kalkulaci pojistného zohlednit dvě hlediska
časové rozložení příjmů a výdajů,
náhodný charakter finančních toků.
Časové rozložení příjmů a výdajů Časové rozložení záleží na době trvání pojistné smlouvy, která má většinou dlouhodobější charakter. Pro vyjádření se většinou používají metody z finanční matematiky diskontování, úročení. Diskontování je založené na principu, kdy se všechny budoucí očekávané finanční toky, přepočítávají na současnou hodnotu pojistného. Pro diskontování se používá diskontní faktor (odúročitel). v=
1 , 1+ i
39
(vzorec 2 ) kde v je odúročitel, i je úroková míra.
Úročení je opačný princip, kdy se finanční toky, přepočítávají na konečnou hodnotu. Pro úrokování se používá úročitel u = (1 + i ) , (vzorec 3) kde, i představuje stanovenou úrokovou míru, u je úročitel. Pokud diskontuje určitou částku o n roků, vzorec je pak následující S ⋅ vn , (vzorec 4) kde, S je částka, n je počet let, v je odúročitel.[1] Náhodný charakter finančních toků Finanční toky v pojišťovně představuje pojistné a pojistné plnění. Oba finanční toky mají náhodný charakter a pojišťovna musí při výpočtu zohlednit charakter výpočtu. V případě pojistného, pojišťovna neumí přesně stanovit, jaká bude skutečná celková hodnota pojistného, které získá od pojistníka u běžně placeného pojistného, a proto se vychází ze středních hodnot náhodných veličin. Tento problém se neprojeví u jednorázově placeného pojistného. V případě pojistného plnění pojišťovna zná výši pojistného plnění, ale nezná přesné datum, kdy k němu dojde. [1]
40
3.3.2 Přístupy výpočtu Existuje více přístupů, pomocí kterých lze vypočítat počáteční hodnotu pojištění. Jednotlivé přístupy se liší výpočtem a použitím veličin. První přístup je založen na základě komutačních čísel. Výhodou přístupu pomocí komutačních čísel je, že pravděpodobnosti jsou nahrazeny diskontovanými počty zemřelých a dožívajících. Diskontované počty jsou jen fiktivní počty, které vycházejí z kořenu úmrtnostní tabulky. Přístup pomocí komutačních čísel je velmi používán. [1] U komutačních čísel rozlišujeme 3 řády: ·
nultý: Dx ,C x,
·
první: Nx, Mx,
·
druhý: Sx, Rx.
kde Dx je diskontovaný počet dožívajících se věku x, C x je diskontovaný počet zemřelých ve věku x, Nx je kumulovaný počet Dx ve věku x, Mx je kumulovaný počtu Cx ve věku x, Rx je kumulovaný počet Mx ve věku x, Sx je kumulovaný počet Nx ve věku x. Komutační čísla druhého řádu se využívají u pojištění s rostoucí nebo klesající pojistnou částkou. Vzorec pro výpočet pojistného u kapitálového životního pojištění pomocí komutačních čísel má pak podobu Axn ] =
M x − M x+ n + Dx+ n Dx (vzorec 5)
kde, Axn ] je označení pro jednotkovou počáteční hodnotu, Dx je diskontovaný počet dožívajících se věku x, Dx+n je diskontovaný počet dožívajících se věku x+n, Mx je kumulovaný počet Dx ve věku x a Mx+n je kumulovaný počet Dx+n věku x+n. [1]
41
Příklad: Muž ve věku 20 let se rozhodne uzavřít smíšené životní pojištění na 40 let. Pojistná částka je ve výši 1mil. Kč. Jaká je výše jednorázového netto pojistného? Tabulka komutačních čísel je přiložena v příloze D. Řešení: A20, 40 ] =
M 20 − M 60 + D60 17877,71 − 13401,07 + 20402,78 = = 0,40357909 D20 61646,95
Jednotkové netto pojistné je ve výši 0,4036. Pojistné pro pojistnou částku 1 mil. Kč. je pak ve výši: 0,40357909 * 1 000 000 = 403 579 Kč. Druhým přístupem je přístup pomocí střední hodnoty náhodné veličiny. Výpočet je založen na principu, že počáteční hodnotu pojistného představuje střední hodnota správně zvolené náhodné veličiny Z. Výpočet je velmi numericky náročný, a proto se v minulosti dříve tolik nevyužíval. S rozvojem výpočetní techniky byla odstraněna náročnost výpočtu a začíná se více využívat. [1] Pomocí přístupu lze vypočítat některé charakteristiky produktů, které jsou důležité pro pojištění . Jedná se například o riziko pojištění. Riziko pojištění se všeobecně vypočítává jako směrodatná odchylka. V případě kapitálového životního pojištění je pak riziko pojištění vyjádřeno ve vzorci 5.
σ (Z ) =
{
2
Axn ] − ( Axn ] )
2
} (vzorec 6)
kde σ(Z) je směrodatná odchylka, Axn ] je označení pro jednotkovou počáteční hodnotu 2
Axn ] je označení pro jednotkovou počáteční hodnotu (při výpočtu využit diskontní faktor
v2) [1]
42
3.3.3 Vzorec pro výpočet brutto pojistného u kapitálového životního pojištění V předcházející části byly uvedeny přístupy, pomocí kterých lze vypočítat výši pojistného. Vzorec pro výpočet pojistného se liší podle způsobu platby pojistného. V brutto pojistném jsou již započítané správní náklady na vedení pojištění. Obecný vzorec pro brutto pojistné je: brutto pojistné (BP) = netto pojistné + správní náklady (vzorec 7) Správní náklady V rámci klasické německé školy jsou správní náklady rozděleny na několik druhů nákladů, které jsou pak zapracovány ve vzorcích pro výpočet pojistného.[1] Náklady spojené se sjednáním pojištění α Tyto náklady jsou spojeny s uzavřením pojistné smlouvy. Řadí se zde provize zprostředkovatelů za sjednání pojistné smlouvy. Tyto náklady se vypočítávají jako procento ze sjednané pojistné částky. Počáteční jednorázové náklady lze rozdělit na:
αZ
- představují jednorázové počáteční náklady při uzavření pojistné smlouvy
(provize zprostředkovatelům pojištění, vystavení smlouvy apod.),
αP - provizní náklady, které byly vynaloženy na udržovací provizi zprostředkovatelům. [1]
Běžné správní náklady β Běžné správní náklady představují každoroční náklady, které jsou spojené s vedením pojištění a jeho udržením. Promítají se do nich provozní náklady pojišťovny jako je např. nájem budov, výpočetní technika, platy zaměstnanců apod. Vypočítávají se jako procento z pojistné částky. Rozdílný výpočet může nastat, u jednorázového pojistného. Je to způsobeno tím, že pojistné se zaplatí najednou, ale náklady vznikají každý rok. Proto se pak náklady skládají ze dvou částí β1, β2.
43
Náklady β1 představují běžné náklady, které jsou hrazeny během pojistné doby a náklady β2, které jsou hrazeny během placení pojistného. [1] Inkasní náklady γ Již z názvu vyplývá, tyto náklady vznikají pojišťovně při výběru pojistného. Většinou se vypočítávají z ročního brutto pojistného a stanovuje je pojišťovna procentuálně. [1] Jednotná správní přirážka ε Správní přirážka již v sobě zahrnuje všechny předchozí náklady. Pro její výpočet se využívá brutto pojistné a jsou stanoveny pojišťovnou procentuálně. [1]
Vzorce pro výpočty JB x = Axn ] + α + β 1 ⋅ ä xn ] (vzorec 8)
B xn ] =
Axn ] + α
Z
+ (α
P
+ β ) ⋅ ä xn ]
(1 − γ ) ⋅ ä xn ]
1 = 1− γ
Z n Px + α + α ä xn ]
P
+ β (vzorec 9)
kde Bxn ] označení pro brutto pojistné, Axn ] je počáteční , αZ a αP jsou správní náklady, β jsou běžné správní náklady, äxn ] je dočasný důchod, n Px označení pro netto pojistné, γ jsou inkasní náklady. Vzorce 8 a 9 jsou vztaženy k jednotkové pojistné částce. Vzorec 8 je vzorec pro výpočet pro jednorázové pojistné a vzorec 9 je vzorec pro výpočet běžného pojistného. [1]
44
3.4 Modifikace pojištění
Kapitálové životní pojištění může mít různé modifikace, které spočívají v rozdílné pojistné částce pro jednotlivá rizika, jak již bylo řečeno. Klient se může rozhodnout, které riziko bude více preferovat. Klasickým typem kapitálového životního pojištění je pojištění na jednu pojistnou částku. Tato varianta se velmi dobře prodává a plnění vyhovuje pojistníkům. Pojištění je finančně náročné, protože je zde vysoká spořící částka. Klient musí platit poměrně vysoké pojistné, aby na konci pojistné doby dostal odpovídající částku. Jak již bylo zmíněno, modifikace pojištění mohou spočívat v rozdílné pojistné částce pro jednotlivá rizika. Většinou se jedná o násobky pojistných částek.
smíšené životní pojištění se zvýšeným plněním v případě dožití - důraz je spíše kladen na spořící složku,
smíšené životní pojištění se zvýšeným plněním v případě smrti - důraz kladen na rizikovou složku
Další možnou modifikací pojištění je smíšené pojištění s několika dílčími plněními v případě dožití. Pojištění lze označit jako smíšené životní pojištění s opakovanou výplatou pro dožití. Během pojistné doby dochází k dílčím plněním, které se opakují několikrát za sebou. Např. vždy po 5 letech. Částka odpovídá zlomku z pojistné částky pro případ smrti. [10] Příklad: Pojistná částka pro případ smrti = 300 000 Kč, pojistná doba činí 20 let, dílčí plnění každých 5 let. Dílčí plnění v případě dožití pak bude ve výši vždy 75 000 Kč. [10]
45
3.5 Podíl na zisku U klasického smíšeného životního pojištění rozlišujeme, zda má pojištěný nárok podíl na zisku. Podíl na zisku představuje rozdělování zisku pojišťovny klientům. Zisk je vykazován na základě rozdílu mezi kalkulovaným stavem a skutečným stavem určitých parametrů. Mezi parametry, které ovlivňují výši podílu na zisku patří:
investiční zhodnocení rezerv pojistného (skutečné zhodnocení je vyšší než kalkulovaná technická úroková míra),
úmrtnost a stornovost (skutečná úmrtnost je nižší, než je vypočítána v úmrtnostních tabulkách, které používá pojišťovna,
správní náklady pojišťovny v případě, kdy skutečné náklady jsou nižší než kalkulované. [3]
V praxi se využívá několik způsobu připisování podílu na zisku.
zvláštní prémie, která je ve výši akumulovaného podílu na zisku a je vyplacena spolu s pojistným plněním,
přímá výplata podílů na zisku, která se provádí každý rok klientovi nebo se připisuje na jeho úročené konto u pojišťovny,
sleva na pojistném, která odpovídá podílu na zisku z předchozího pojistného,
zkrácením platby pojistné doby v případě pojistných produktů spořivého charakteru, které umožňují přidávat podíly na zisku k rezervně pojistného. [3]
46
4 Investiční životní pojištění Investiční životní pojištění se stává stále populárnějším produktem v Evropě. I v České republice se zvyšuje zájem o pojištění. Rozvoj pojištění začal v 60. letech 20. století ve Spojených státech amerických. Jedná se o tzv. unit-linked pojištění. První pojištění tohoto druhu bylo v České republice nabízeno až v roce 1999. Prvními pojišťovnami byly: ING Nationale - Nederlanden, životní pojišťovna, organizační složka a Commercial union, životní pojišťovna. Český název pro pojištění je investiční životní pojištění (IŽP). Anglické označení pojištění je unit-linked insurance a jeho definice v je: Unit Linked Insurance - which means insurance where the amount of an insurance claim depends upon the value of a unit (share).6 Volně přeloženo toto pojištění znamená, že se jedná o pojištění, kde pojistné plnění závisí na hodnotě (podílové) jednotky.
4.1 Vlastnosti pojištění Každé pojištění má své vlastnosti a základními vlastnosti pojištění
je označit
následujících 5 vlastností: Průhlednost Průhlednost znamená, že je striktně oddělena spořící, nákladová a riziková složka. Klient vidí, jak jsou jeho volné peněžní prostředky umístěny. Klient si pak může zjistit výši jednotlivých nákladů, které představují nemalou částku. 6
, Crossroad Credit a.s.[online][cit.23.1.2009] dostupné z www.: http://www.crossroadcredit.cz/?
sekce=obcane&pg=o_investicni_zivotni&lg=en
47
Variabilita Záleží pouze na klientovi, jak peníze rozloží do jednotlivých fondů. Během pojištění může převádět jednotky mezi jednotlivými fondy, měnit výši pojistného apod. Flexibilita Záleží pouze na klientovi, jak rozloží pojistné mezi spořící a rizikovou složkou. Přenos některých pravomocí z pojišťovny na klienta Existuje možnost, aby klient vkládal peněžní prostředky podle svého rozhodnutí. Pojišťovna většinou nabízí pomoc při rozhodování formou svých programů. Ale konečné rozhodnutí je na klientovi. Není garance pojistné částky při plnění na dožití Jelikož se klient rozhoduje sám, jak peněžní prostředky investuje, není zde žádná garance zhodnocení jako u kapitálového životního pojištění. Objevují se ale už i konstrukce garancí. Obecně platí, že pojišťovna musí prostředky investovat do nízko-rizikových aktiv.
4.2 Charakteristika pojištění Investiční životní pojištění (IŽP) představuje pojištění, kde je pojistné plnění vázáno na hodnotu podílových jednotek. Tato skutečnost odlišuje IŽP od kapitálového životního pojištění (KŽP). Další odlišností je, že riziko investování nese sám pojistník, nikoliv pojišťovna.
48
Pojištění vzniká na základě podepsání pojistné smlouvy, ve které se pojistník zavazuje, že bude platit pojistné a pojišťovna vyplatí pojistné plnění při vzniku pojistné události. Pojištění je spíše určeno pro osoby, které chtějí mít pojistnou ochranu, ale zároveň požadují vyšší zhodnocení vložených peněz než u klasického životního pojištění. Jelikož se pojistník rozhoduje sám o investování peněžních prostředků, které zůstanou po zaplacení rizikového pojištění a po strhnutí poplatků pro pojišťovnu, musí pojišťovna mít napojení na investiční firmu. Dnes jsou pojišťovny často součástí finančních skupin, které již v sobě zahrnují investiční firmy.
4.3 Princip fungování pojištění Princip pojištění je znázorněn na obrázku 1. Je vidět, že pojistné, které zaplatí pojistník je rozděleno na alokované a nealokované pojistné. Pro oba druhy pojistného jsou vedeny odlišné účty. Nealokované pojistné je ukládáno na korunový účet. Z korunového účtu jsou hrazeny poplatky a zisk pojistitele apod. Poplatkům je věnována samostatná podkapitola. Rizikové pojistné představuje pojistné, které kryje riziko smrti a další připojištění, které si pojistník sjedná při uzavření pojistné smlouvy.
Pojistné
alokované
nealokované
Podílový účet Pojistné plnění a (částečný) odkup
Korunový účet
Skutečné správní náklady pojistitele Zisk pojistitele Případný doplatek do sjednané pojistné částky nad aktuální hodnotu podílových jednotek
Poplatky
49
Zdroj:CIPRA, T. Pojistná matematika - teorie a praxe, str.282
Obrázek 1 Princip investičního životního pojištění Alokované pojistné se převádí na podílový účet. Z alokovaného pojistného se nakupují podílové jednotky. Podílová jednotka neboli unit představuje nárok na podíl v investičním fondu. Podílové jednotky se dále rozdělují na počáteční podílové jednotky (initial units) a akumulované podílové jednotky (accumulation units). Při nákupu podílových jednotek je důležité alokační procento a alokační poměr.[1] Alokační procento vysvětluje, z kolika procent budou nakupovány podílové jednotky. Poměr alokačního procenta se mění. Na začátku pojištění je hodnota nižší a později muže dosahovat alokační procento hodnot až přes 95%. Alokační poměr určuje, jak bude do jednotlivých fondů rozděleno pojistné. .[1] Počáteční podílové jednotky nakupuje pojišťovna pro klienta na začátku pojištění a v několika následujících letech. Z těchto jednotek si pak pojistitel strhává náklady, které vznikly při vzniku smlouvy. .[1] Akumulované podílové jednotky, jsou podílové jednotky, které kupuje pojistitel později během pojištění za pojistné. Z těchto jednotek si pak pojistitel strhává každoročně poplatky za správu a rizikové pojistné, které slouží k pokrytí rizika v případě smrti. .[1] 4.4 Investiční fondy
Nabídka investičních fondů je pestrá a pojišťovna nabízí několik druhů fondů. Pojistník se pak může rozhodnout, do kterých fondů investuje alokované pojistné. Rozhodnutí záleží pouze na něm. Pojišťovny většinou mívají v nabídce již nějaké investiční programy, které jsou nabízeny klientům, kteří nevědí, do čeho chtějí investovat. Záleží pouze na tom, jaký je klient, „investiční typ“. Zda preferuje riziko či jistotu investovaní. Pojišťovna má většinou v nabídce následující druhy investičních fondů:
fondy peněžního trhu,
fondy státních cenných papírů,
50
fondy dluhopisů,
fondy akciové,
fondy smíšené,
fondy nemovitostí,
fondy regionální, ekologické, humanitární apod.
Investiční životní pojištění je velmi podobné otevřeným podílovým fondům. Princip nákupu je stejný, rozdíl je již patrný v legislativě. Investiční společnosti mají jinou legislativu než pojišťovny. Jsou zde odlišnosti v produktech, informacích, které musí být uveřejňovány, daňové výhody u investiční životní pojištění. Dále je to administrativa, poplatky či distribuce. 4.4.1 Změna investiční strategie Po uzavření pojistné smlouvy má klient možnost měnit investiční strategii. Změnu investiční strategie lze učinit dvěma způsoby.
změna alokace,
přesun mezi fondy (switch).
Změna alokace Při změně alokace se klient rozhoduje, v jakém poměru se budoucí pojistné bude investovat do fondů. U většiny pojišťoven je možné kombinovat mezi jednotlivými fondy a volit si poměr. První změny většinou nejsou zpoplatněny, následující jsou již za poplatek, a proto by se měl pojistník rozhodnout, zda změna alokace je pro něho výhodná a přinese mu větší přínos, než bude muset zaplatit. Na trhu jsou také pojišťovny, které nedovolují změnu alokace. Je to způsobené tím, že mají již v nabídce více investičních programů, které má klient na výběr (např. konzervativní, dynamický, růstový apod.). Záleží opět na pojistníkovi, jak velké riziko chce podstoupit při přeměně pojistného na podílové jednotky.
51
Přesun mezi fondy (switch) Přesun mezi fondy je využíván tehdy, pokud se pojistník rozhodne pro přesun již investovaného pojistného (např. přesun z peněžního fondu do dluhopisového fondu). Přesuny mezi fondy nejsou většinou zpoplatněny.
4.5 Poplatky Poplatky jsou zdrojem zisku pro pojistitele. Jedná se o kombinaci různých poplatků. Poplatky nejsou zakomponovány již v pojistném jako u kapitálového životního pojištění, ale jsou strhávány z pojistného nebo z podílových jednotek podle sazebníků. Každá pojišťovna má své sazebníky. Poplatky jsou finančně náročné. Nejčastějšími poplatky jsou:
poplatek za správu investičních fondů,
rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek (bid/Offer spread),
poplatek na postupné umořování počátečních nákladů dané smlouvy,
poplatek na správní náklady dané smlouvy,
poplatek za (částečný) odkup,
poplatek za převod podílových jednotek klienta na jeho žádost do jiného investičního fondu pojišťovny,
část rizikového pojistného v případě podúmrtnosti.7
4.5.1 Poplatek za správu investičních fondů
7
CIPRA, T. Pojistná matematika – teorie a praxe, str. 281
52
Poplatek za správu investičních fondů je spojen s náklady na obhospodařování fondů. V poplatku jsou zahrnuty investiční a administrativní náklady. Jeho výši nestanovuje zákon, a nepřesahuje hodnotu 2%. Poplatek za správu investičních fondů se strhává ročně, a je buď konstantní pro všechny fondy např. u Generali pojišťovny ve výši 1,6% z hodnoty fondu nebo rozdílný pro jednotlivé fondy, např. u Allianz od 0,75 - 1,5%. 4.5.2 Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek je nazýván bid/offer spread. Prodejní cena je cena, za kterou pojistitel prodává podílové jednotky pojistníka. Nákupní cena je cena, za kterou pojistitel nakupuje podílové jednotky pro pojistníka. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou se vyjadřuje většinou v procentech a dosahuje obvykle hodnoty 5% (Generali, Allianz apod.) Může to být ale i méně např. 2% (Kooperativa). Tento poplatek například nevybírá Česká pojišťovna, protože nevlastní žádné fondy a při nákupu využívá služeb firmy ČP Invest. ČP Invest vybírá tzv. manažerský poplatek a jeho výše je závislá na druhu fondu.
4.5.3 Poplatek na postupné umořování počátečních nákladů dané smlouvy Poplatek na postupné umořování počátečních nákladů je každoročně strháván, ale může být také omezen počtem let. Může se jednat o procento z počátečných nakoupených jednotek, kdy se procento strhne z aktuální hodnoty počátečních jednotek. Nákup počátečních jednotek trvá většinou dva roky. Jeho výše si stanovuje pojišťovna a výše je rozdílná (3,5% Allianz, 7% Generali). Příklad Měsíční pojistné činí 1000 Kč a počáteční jednotky se nakupují 1 rok, výše procenta je 7% a pojištění trvá 10 let.
53
Řešení
(1000 ⋅ 12) ⋅ 0,93 ⋅ 0,93 ⋅ 0,93 ⋅ 0,93 ⋅ 0,93 ⋅ 0,93 ⋅ 0,93 ⋅ 0,93 ⋅ 0,93 ⋅ 0,93 =
5808 Kč. [24]
Tato hodnota vyjadřuje, kolik zůstane klientovi počátečních podílových jednotek. Poplatek činí: 12 000 - 5808 = 6 192 Kč. Procentuálně poplatek za 10 let činí 51,6% počátečních jednotek. Další formou poplatku je alokační procento. Jak již bylo zmíněno, alokační procento se využívá při nákupu počátečních podílových jednotek. Jeho hodnota udává, z kolika procent pojistného se nakupují podílové jednotky. V prvním roce je výše alokačního procenta poměrně nízká, protože většina pojistného jde na poplatky. V dalších letech se alokační procento zvyšuje. Alokační procento se většinou uplatňuje znovu, pokud dojde k navýšení pojistného. [24] Příklad Měsíční pojistné činí 2000 Kč, alokační procento v 1. roce 15 %, ve 2. roce 50 % a v následujících letech 100 %. Řešení
( 2000 ⋅ 12) ⋅ 0,15 + ( 2000 ⋅ 12) ⋅ 0,50 + ( 2000 ⋅ 12) ⋅ 1,00 =
39600 [24]
Pojišťovna v těchto třech letech nakoupí pro klienta podílové jednotky pouze za 39 600 Kč, přestože klient již zaplatil pojistné ve výši 72 000 Kč.
4.5.4 Inkasní poplatek Inkasní poplatek je spjat s předpisem pojistného. Většinou ho pojišťovny ani nevybírají. Pokud ano, tak jeho hodnota dosahuje částky do 10 Kč.
4.5.5 Poplatek za vedení účtu pojistníka
54
Poplatek za vedení účtu pojistníka je strháván měsíčně a představuje náklady spojené s pojistnou smlouvou. Výše poplatku je většinou dána fixní částkou. Některé pojišťovny rozeznávají, zda se jedná o smlouvy placené běžným pojistným nebo jednorázově.
4.5.6 Poplatky za mimořádné pojistné a částečný odkup Poplatky za mimořádné pojistné si účtují jen některé pojišťovny. Jednou z nich je Česká pojišťovna a její systém poplatků za vkládaní mimořádného pojistného je uveden v tabulce 3. Tabulka 3 Platba za mimořádné pojistné Vklad o velikosti
Procento
1 000 - 59 999
2,8
60 000 - 199 999
2,4
200 000 a více
2,2
Zdroj:Internetové stránky České pojišťovny
Z tabulky 3 vyplývá, že Česká pojišťovna si určuje procento z vkladu a záleží ještě na jeho výši. Poplatek za částečný odkup si strhávají pojišťovny častěji. Výše poplatku vychází z jednotlivých sazebníků poplatků pojišťoven. Poplatek může být stanoven ve fixní výši, nebo se může pohybovat v závislosti na odkupu. V tomto případě je stanovena minimální a maximální hodnota např. 50 až 220 Kč. Další možností je procento z hodnoty odkupu, ale i zde bývá uvedena cenová výše rozpětí poplatku.
4.6 Pojistné Z celkového pojistného je část odváděna na riziko smrti a připojištění, které si pojistník ve smlouvě sjednal. Pojišťovna určuje minimální pojistné nebo je stanovena minimální částka, která musí být vložena na „životní složku“ pro běžně placené pojistné. „Životní složka“ představuje tu část pojistného, za kterou jsou nakupovány podílové jednotky.
55
U jednorázového pojistného je stanoveno minimální pojistné. Minimální pojištění si pojišťovny stanovují sami (např. u Allianz GlobalInvest se jedná o částku 50 000 Kč). U některých pojišťoven neexistuje možnost jednorázově zaplatit pojistné (např. Česká pojišťovna - DynamikPlus). 4.6.1Mimořádné pojistné a částečný odkup 4.6.1.1 Mimořádné pojistné Další odlišností investičního životního pojištění od kapitálového životního pojištění je možnost zaplacení mimořádného pojistného. Pokud klient má dostatek volných peněžních prostředků, může vkládat mimořádné pojistné. Mimořádné pojistné představuje platby nad rámec běžného pojistného. Mimořádné pojistné se zhodnocuje stejně jako běžné pojistné. Pro mimořádné pojistné může pojišťovna vést odlišný účet než pro běžné pojistné. Z mimořádného pojistného pojišťovna nakupuje pro klienta nové podílové jednotky. Možnost zaplacení mimořádného pojistného vychází z pojistných podmínek. Pojišťovna někdy vyžaduje, aby pojistník nahlásil dopředu, že bude vkládat mimořádné pojistné. V pojistných podmínkách většinou bývá udána minimální výše mimořádného pojistného. Pojišťovna se tak ochraňuje před náklady, které vznikají při vkladu pojistného. Minimální výše mimořádného pojistného začíná od hodnoty 1 000 Kč.
4.6.1.2 Částečný odkup Další možností, kterou může klient využít u investičního životního pojištění, je tzv. částečný odkup. V podstatě částečný odkup znamená, že klient si během pojistné doby odkoupí část vložených peněz. Odkup může být limitován minimální částkou, kterou si lze vybrat. Existuje většinou i horní hranice odkupu. Horní hranice odkupu je závislá na pojistných podmínkách každé pojišťovny. Pojišťovna většinou stanoví minimální částku, která musí zůstat na účtu. V pojistných podmínkách pak může být stanoven maximální počet částečných odkupů za rok.
56
Pro srovnání jsou vybrány dva produkty: GlobalInvest (Allianz) a DynamikPlus (Česká pojišťovna). V tabulce 4 jsou uvedeny možností mimořádných vkladů a částečný odkup.
Tabulka 4 Mimořádné pojistné a částečný odkup Pojišťovna
Allianz
Česká pojišťovna
Produkt
GlobalInvest
DynamikPlus
Mimořádné pojistné
minimální výše
minimální výše
3000 Kč
3000 Kč
Částečný odkup
minimálně 3000 Kč, a nesmí minimální zůstatek na částku,
přesáhnout která
byla
účtu je 1 platba u vložena – nelze vybrat běžně
placeného zhodnocení
pojistného a 50 000 Kč u jednorázově placené smlouvy Zdroj: Internetové stránky České pojišťovny a Allianz pojišťovny
4.7 Konstrukce pojistného plnění Pojistné plnění je nutné rozlišovat na pojistné plnění v případě smrti a v případě dožití. 4.7.1 Pojistné plnění v případě smrti Při konstrukci pojistné částky v případě smrti jsou možné tři konstrukce. Stanovení pojistného plnění v případě smrti je vždy uvedeno v pojistných podmínkách. Každá pojišťovna může využívat jiný způsob pojistného plnění, a proto je důležité si prostudovat pojistné podmínky před uzavřením pojistné smlouvy. Pojistné plnění
aktuální hodnota fondu,
pojistná částka a aktuální hodnota fondu,
buď pojistná částka nebo aktuální hodnota fondu.
57
Pojistná částka a hodnota fondu Při uzavření pojistné smlouvy je sjednána pojistná částka pro případ smrti. Tato částka je vyplacena v případě smrti a k tomu pojišťovna ještě vyplatí aktuální hodnotu fondu. Výhodou této varianty je, že pokud klient během pojistné doby využívá částečného odkupu, tak se hodnota fondu snižuje, ale protože má sjednanou pojistnou částku, tak snížení fondu neovlivňuje sjednanou pojistnou částku. Aktuální hodnota fondu nebo zaplacené pojistné Při této variantě si nesjednává klient žádnou pojistnou částku pro případ smrti. Pokud nastane pojistná událost, tak se obmyšlené osobě vyplatí buď aktuální hodnota fondu, nebo dosud zaplacené pojistné. Vyplácí se vyšší z částek. Ve své podstatě se nejedná o velké finanční zabezpečení. Pojistná částka nebo hodnota fondu V případě této konstrukce se sjednává pojistná částka pro případ smrti. V případě smrti se ale zjišťuje i hodnota fondu. Pojistné plnění pak představuje vyšší částku z pojistné částky a hodnoty fondu. Klient vždy alespoň dostane sjednanou pojistnou částku. Nevýhodou může být částečný odkup, který se projeví ve snížení pojistné částky pro případ smrti. Pojišťovna se tak brání možným podvodům. 4.7.2 Pojistné plnění v případě dožití Na začátku kapitoly byly zmíněny vlastnosti investičního životního pojištění. Jednou z vlastností, která byla uvedena ,je, že není garance pojistného plnění při dožití. V prvopočátcích pojištění opravdu nebyla garance pojistného plnění při dožití. Pojištěnému byla vyplacena částka, která se nacházela na jeho podílovém účtu. Mohlo se tedy i stát, že výnos fondů nebyl žádný a pojištěný mohl získat i méně. Podstatný vliv na pojistné plnění má částečný odkup hodnoty fondu. Čím více je během doby pojištění vybíráno, tím se snižuje pojistné plnění na konci pojistné doby. Hodnotu
58
fondu tvoří pojistné, které je přeměněno v podílové jednotky a připisované úroky během pojištění. Pojištění se postupně vyvíjí a dnes je již možné sisjednat investiční životní pojištění s garancí. Jedná se o moderní investiční životní pojištění. Tomuto pojištění bude věnována následující podkapitola. 4.8 Moderní investiční životní pojištění Na straně poptávaných po pojistné ochraně jsou i klienti s averzí k riziku. Tito účastníci volí nízké riziko před výnosem a většinou své pojistné ukládají do peněžních fondů. Aby pojišťovny získaly tyto klienty, došlo v investičním životním pojištění ke změně. Změna spočívá v záruce vložených peněz klientem. Výsledkem byl vznik moderního investičního pojištění s garantovaným minimálním pojistným plněním. Stejně jako u původního investičního životního pojištění lze platit pojistné běžným pojistným nebo jednorázově a hodnota fondu se vyvíjí na základě cen podílových jednotek. Při výplatě pojistného plnění při dožití se vychází z hodnoty podílových jednotek, ale zároveň je minimální garantovaná částka, která bude vyplacena při pojistném plnění. 4.8.1 Pojistné a pojistné plnění Netto pojistné se dělí na dvě části: investiční část a put prémií. Za investiční část se nakupují pro klienta podílové jednotky. A put prémii pojistitel využívá k tomu, aby mohl garantovat minimální částku. Put prémie představuje cenu, kterou musí klient zaplatit, aby mohl mít garanci. Při stanovení výše pojistného se musí vzít v úvahu vztah pojistného plnění pro dožití na netto pojistném. Výše pojistného plnění je závislá na výši investic do podílových fondů,
59
které jsou hrazeny z části netto pojistného. Při výpočtu pojistného se vychází ze 4 schémat. První schéma spočívá v tom, že výše investiční části (D) i celkové brutto pojistné si určuje sám klient. Pojistník si stavoví, kolik je ochoten zaplatit za pojistnou ochranu. Dále je potřeba rozhodnout, jaké množství peněžních prostředků má být přeměněno do podílových fondů. Druhé schéma je založeno na principu, že si klient stanoví částku, která se bude pravidelně investovat. Klient pak odsouhlasí pasivně výši brutto pojistného pojistiteli. Třetí schéma je založeno na principu, že klient si může stanovit celkovou částku brutto pojistného. Pojistitel klientovi nabízí různé možnosti garancí a alokační procento. Záleží pouze na klientovi, jak se rozhodne. Posledním přístupem je situace, kdy se klient sám rozhoduje o výši garance. Garance je vázána na výši investovaného kapitálu. 8 Uvedené přístupy jsou pouze obecné schémata. Při modelování pojištění je nutné vždy přihlédnout k stavu na trhu a pojistitele, jaký produkt bude chtít nabízet. Pojistné plnění se vyskytuje ve dvou formách. První možností je garantované pojistné plnění a druhou možností je případ, kdy hodnota portfolia je vyšší než garantované pojistné plnění. 9
8 9
T. Cipra: Pojistná teorie, str. 218 – 220 T. Cipra: Pojistná teorie, str. 218 – 220
60
5 Analýza trhu s životním pojištěním Pojistný trh má důležité postavení v hospodářství (viz kapitola 1). Pro hodnocení trhu se využívají ukazatelé, které hodnotí účinnost zdrojů a vynaložených prostředků. Jelikož se diplomová práce zabývá analýzou životního pojištění, ukazatele jsou vztaženy pouze na životní pojištění. Ve složce kapitálového pojištění je zahrnuto kromě kapitálového životního pojištění i pojištění pro případ dožití a ve složce svatebního pojištění je i obsaženo pojištění pro zabezpečení dětí. Stejné rozdělení je použito i ve výročních zprávách ČAP a u pojišťoven. Pro analýzu pojistného trhu se využívají následující ukazatele:
předepsané pojistné,
pojistné plnění,
pojištěnost,
počet komerčních pojišťoven,
počet uzavřených pojistných smluv,
průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu,
průměrné pojistné plnění na jednu pojistnou událost,
koncentrace pojistného trhu a jiné ukazatele.
Pro analýzu pojistného trhu je vycházeno z výročních zpráv ČAP z let 2000 až 2007. 5.1 Předepsané pojistné Předepsané pojistné představuje pojistné, které je stanoveno na určité pojistné období. Předepsané pojistné je důležité pro komerční pojišťovnu, ukazuje její výkonnost za určité období. Předepsané pojistné lze rozdělit na pojistné životního pojištění a pojistné neživotního pojištění.
61
Předepsané pojistné bude srovnáváno z více hledisek:
podíl k celkovému předepsanému pojistnému,
podíl jednotlivých pojišťoven na předepsaném pojistném,
podíl jednotlivých druhů pojištění na předepsaném pojistném,
nová produkce.
5.1.1 Podíl k celkovému předepsanému pojistnému Jak již bylo zmíněno, celkové předepsané pojistné lze rozdělit do dvou částí - životní a neživotní. Výše předepsaného pojistného u životního pojištění je nižší, než u neživotního pojištění a rozdíl se pomalu zmenšuje. Situace v Evropské unii je odlišná. V Evropské unii je procentuální podíl u životního pojištění vyšší než u neživotního pojištění. V tabulce 5 je znázorněn vývoj předepsaného pojistného v České republice. Tabulka 5 Vývoj předepsaného pojistného a procentuální podíly Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Předepsané pojistné (v mld. Kč) ŽP NŽP Celkem 22,77 47,82 70,59 28,28 52,26 80,74 34,19 56,67 90,87 41,12 63,51 104,64 44,20 68,37 112,58 44,95 72,22 117,17 47,23 74,89 122,12 54,14 78,76 132,90
Procentuální podíl (v %) ŽP NŽP Celkem 32,26 67,74 100,00 35,03 64,73 100,00 37,63 62,37 100,00 39,30 60,70 100,00 39,26 60,74 100,00 38,37 61,63 100,00 38,68 61,32 100,00 40,74 59,26 100,00
Zdroj: Výroční zprávy ČAP, vlastní zpracování
Předepsané pojistné u životního pojištění roste rychleji, než u neživotního pojištění. V roce 2000 činil podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném 32% a do roku 2007 vzrostl podíl na 40,7%.
62
Naopak podíl neživotního pojištění klesá. V roce 2000 podíl na celkovém pojistném činil téměř 68% a o sedm let později činí podíl 59,3%. Lze tedy říci, že dochází k pomalému přibližování předepsaného pojistného u životního a neživotního pojištění. Dynamika růstu životního pojištění Z tabulky 5 je vidět, že podíl předepsaného pojistného na životním pojištění roste. Jaký je však růst životního pojištění? V tabulce 6 je uvedena dynamika růstu životního pojištění. Tabulka 6 Dynamika růstu životního pojištění Rok Dynamika
2000 1,145
2001 1,242
2002 1,209
2003 1,203
2004 1,075
2005 1,017
2006 1,051
2007 1,146
Zdroj: Výroční zprávy ČAP 2000 – 2007, vlastní zpracování
Nejvyšší dynamiky růstu bylo dosaženo u životního pojištění v roce 2001, kdy se zvýšil podíl předepsaného pojistného o 24%. Růst v roce 2001 byl ovlivněn změnou daňových zákonů. Rok 2004 představoval nejvyšší propad dynamiky růstu pojistného. Změna trendu je zaviněna více příčinami. Došlo k poklesu technické úrokové míry, k poklesu výnosů z investic, zvýšila se konkurence jiných finančních produktů či došlo k vyčerpání potenciálu daňového zvýhodnění pojistných produktů.10 V roce 2005 se téměř vůbec nezvýšilo předepsané pojistné (nárůst činil pouze 1,7%). Od roku 2006 se zvýšila dynamika. A v roce 2007 zaznamenala dynamika nárůst přes 9%. Jednorázově
placené
pojistné
na
objemu
celkového
předepsaného
pojistného
představovalo v roce 2007 podíl ve výši 35,1%. Očekává se i nadále růst potenciálu životního pojištění, který je spojován s důchodovou reformou.
10
Výroční zpráva ČAP 2006, str. 14
63
Nová produkce Objem předepsaného pojistného u nově uzavřených smluv je uveden v tabulce 7. Od roku 2000 do roku 2007 došlo k nárůstu objemu předepsaného pojistného o 241 %. Procentuální podíl předepsaného pojistného u jednorázově placených smluv rostl až do roku 2004, kdy podíl na nové produkci dosahoval až 51%. Od roku 2005 dochází k procentuálnímu poklesu na hodnotu 31,3% v roce 2007. Tabulka 7 Vývoj obchodní produkce Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Nové obchody (v mld. Kč) Celkem Jednorázově placené 9,22 11,50 13,19 5,11 14,33 6,97 14,98 7,59 14,02 5,68 16,26 5,57 22,23 6,94
Zdroj: Výroční zprávy ČAP 2000 – 2007, vlastní výpočty
Procentuální podíl nové produkce na předepsaném pojistném byl v letech 2000 a 2007 stejný a jeho výše činila 41%. V roce 2005 byl zaznamenán nejnižší podíl (31%) a od tohoto roku dochází k jeho nárůstu podílu nové produkce na předepsaném pojistném.
5.1.2 Pořadí pojišťoven Pořadí pojišťoven podle tržních podílů je uvedeno v tabulce 8. V tabulce 8 jsou umístěny pouze pojišťovny, jejichž tržní podíl na předepsaném pojistném u životního pojištění činil alespoň 4%. Jmenný seznam pojišťoven je seřazen podle podílů v roce 2007.
64
Tabulka 8 Procentuální podíly pojišťoven (%) Pojišťovna ČP ING KOOP PČS ČSOBP ALLIANZ GP
2000 41,18 17,65 6,53 1,42 0,04 4,57 2,1
2001 42,46 14,95 7,38 3,68 0,05 4,24 2,15
2002 36,35 14,13 8,98 10,42 9,94 3,23 2,23
Rok 2003 2004 34,75 35,95 12,23 12,05 10,96 12,36 9,28 7,39 7,82 7,67 3,41 3,87 2,51 2,77
2005 33,4 12,45 13,43 5,43 8,81 4,26 3,46
2006 27,96 12,57 13,43 9,32 9,38 4,54 4,17
2007 25,05 13,42 12,75 11,82 10,01 4,82 4,37
Zdroj: Výroční zprávy ČAP 2000 – 2007, vlastní zpracování
Z tabulky 8 vyplývá, že Česká pojišťovna (ČP) si stále udržuje vedoucí postavení na trhu životního pojištění, ale její podíl stále klesá. V roce 2007 činil její podíl už jen 25%, přesto je její náskok na druhou pojišťovnu téměř dvojnásobný. Od roku 2003 si „konkuruje“ druhá a třetí pojišťovna v pořadí o prvenství mezi sebou. ING pojišťovně od roku 2000 klesal tržní podíl až do roku 2004 a od roku 2005 dochází k opačnému trendu ve vývoji. Vývoj Kooperativy je odlišný od vývoje ING Pojišťovny. Kooperativa od roku 2000 posilovala svou pozici až do roku 2005. V letech 2006 a 2007 je vidět patrná stagnace tržního podílu. Nejvyšší růst zaznamenala ČSOB Pojišťovna v roce 2002, která se z pojišťovny s téměř nulovým předepsaným pojistným, dostala až na čtvrté místo. Tento nárůst byl způsoben odkoupením původní IPB Pojišťovny ČSOB Pojišťovnou. Velký nárůst v předepsaném pojistném zaznamenala Pojišťovna České spořitelny v roce 2002. Nárůst je způsoben dokončenou restrukturalizací a změnou obchodní a produktové strategie.11
11
Výroční zpráva PČS 2002, str. 12
65
TOP 5 Pod názvem TOP 5 je zahrnuto 5 pojišťoven s nejvyšším podílem na trhu. Procentuální podíl předepsaného pojistného TOP 5 je pro srovnání uveden v tabulce 9. Jsou vybrány tři roky: 2000, 2004 a 2007. Tabulka 9 Podíly pojišťoven TOP 5 ( v %) Rok TOP 5
2000 85,92
2004 75,42
2007 73,05
Zdroj: vlastní zpracování
Jak z tabulky 9 vyplývá, v roce 2004 byl podíl pojišťoven TOP 5 téměř o 10 % nižší než v roce 2000. Podíl pojišťoven v roce 2007 je opět nižší, ale pokles už není tak výrazný. Složení TOP 5 Složení TOP 5 ve vybraných letech si je velmi podobné a je znázorněno v tabulce 10. Tabulka 10 Složení pojišťoven v TOP 5 Rok
2000 ČP ING Pojišťovny IPBP KOOP Allianz
2004 ČP KOOP ING ČSOBP PČS
2007 ČP ING KOOP PČS ČSOBP
Zdroj: vlastní zpracování
Ve složení TOP 5 se vždy vyskytuje Česká pojišťovna jako lídr trhu, dále i ING, Kooperativa. IPB Pojišťovna se vyskytovala pouze v roce 2000, protože později byla odkoupena ČSOB Pojišťovnou. Poslední pojišťovnou je Pojišťovna České spořitelny. Podíl všech členů TOP 5 v roce 2007 dosáhl alespoň 10%.
66
5.1.3 Podíl jednotlivých pojištění Pro rozdělení druhů životního pojištění je zvoleno rozdělení z výročních zpráv ČAP. Ve výročních zprávách je pojištění rozděleno následujícím způsobem:
kapitálové pojištění,
důchodové pojištění,
pojištění pro případ smrti,
svatební pojištění,
investiční pojištění,
kapitalizační smlouvy,
doplňkové pojištění.
Vývoj jednotlivých pojištění je vidět v tabulce 11, která zobrazuje předepsané pojistné v jednotlivých letech. Je patrné, že až do roku 2004 rostl podíl kapitálového životního pojištění a od následujícího roku je vidět pokles. Předepsané pojistné pro důchodové pojištění stagnuje. Zajímavý je vývoj u pojištění pro případ smrti, kde pojištění sice v roce 2001 kleslo, ale v následujících letech je patrný neustálý růst. Tabulka 11 Předepsané pojistné u jednotlivých druhů pojištění (v mld. Kč) Pojištění Kapitálové Důchodové Pro případ smrti Investiční Svatební Kapitalizační sml. Doplňkové
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 11,84 17,75 19,57 24,47 26,59 25,86 24,04 2,72 3,26 2,79 3,31 3,25 2,80 2,77 0,69 0,31 0,39 0,55 0,61 0,76 1,00 1,37 2,45 3,14 3,88 6,05 7,52 11,24 2,32 2,79 2,84 2,79 2,47 2,46 2,44 2,77 0,49 1,03 0,66 0,46 0,40 0,23 1,05 3,26 4,41 4,46 4,77 5,13 5,41
2007 23,58 2,58 1,27 18,39 2,44 0,21 5,66
Zdroj: Výroční zprávy ČAP, vlastní zpracování
Důležitým momentem u doplňkového pojištění je rok 2001. Nárůst je způsoben změnou metodiky, která se využívá při výpočtu doplňkového pojištění. Z tabulky 11 dále vyplývá, že se zvyšuje podíl předepsaného pojistného u pojištění pro případ smrti. Opačný vývoj je
67
zaznamenán u důchodového a svatebního pojištění, kde je spíše stagnace v podílu předepsaného pojištění. Podstatným rysem vývoje životního pojištění je přibližování se podílu investičního životního pojištění k podílu kapitálového životního pojištění. Jedná se o „soupeření“ moderního produktu a klasického produktu. Přestože si kapitálové životní pojištění udržuje první místo v předepsaném pojistném, je vidět jeho výrazný pokles. Příčinou poklesu poptávky po kapitálovém životním pojištění je změna preferencí klientů při uzavírání smluv. Klienti dávají přednost modernějším, flexibilnějším produktům, které se objevily po roce 2000 v nabídce produktů pojišťoven. Tabulka 12 Procentuální podíl KŽP a IŽP na předepsaném pojistném Pojištění Kapitálové Investiční
2000 52,0 6,0
2001 58,6 8,1
2002 57,3 9,2
Rok 2003 2004 61,0 60,2 9,7 13,7
2005 57,6 16,7
2006 51,0 23,8
2007 43,6 34,0
Zdroj:Výroční zprávy ČAP, vlastní zpracování
Moderní produkt - investiční životní pojištění, je velmi se dynamicky rozvíjejícím pojištěním. Jak je z tabulky 12 vidět, výrazný nárůst v objemu předepsaného pojistného začal v roce 2004 a nadále pokračuje. Hodnota předepsaného pojistného se pomalu přibližuje k hodnotě předepsaného pojistného u kapitálového životního pojištění. V roce 2000 dosahoval podíl investičního životního pojištění pouze 6% (u kapitálového životního pojištění to bylo 52%), ale v roce 2007 již podíl dosahoval 34% (u kapitálového životního pojištění to bylo 43,6%).
5.2 Pojistné plnění Pojistné plnění představuje pro pojišťovnu výplatu peněžních prostředků. Výplata pojistného plnění je podmíněna vznikem pojistné události, která je uvedena v pojistné smlouvě.
68
V životním pojištění představuje většinou pojistné plnění předem dohodnutou pojistnou částku (výjimku tvoří investiční životní pojištění viz. kap.5) Důležitým rysem pojistného plnění u životního pojištění je to, že bude vždy vyplaceno. Vývoj pojistného plnění je vidět v tabulce 13. Růst celkového pojistného plnění rostl až do roku 2003 a v letech 2004 a 2005 došlo k poklesu. Od roku 2006 má výplata pojistného plnění opět růstovou tendenci. Pojistné plnění životního pojištění se od roku 2000 více než zdvojnásobilo.
Tabulka 13 Vývoj pojistného plnění v jednotlivých letech (v mld. Kč)
ŽP NŽP Celkem
2000 11,121 22,827 33,948
2001 13,188 24,899 38,087
2002 12,345 43,799 56,144
Rok 2003 2004 14,912 22,973 43,456 33,626 58,368 56,599
2005 19,501 32,239 51,740
2006 18,425 36,122 54,547
2007 24,553 33,687 58,724
Zdroj: Výroční zprávy, vlastní zpracování
Velký nárůst byl v roce 2004, kdy oproti roku 2003 vzrostlo pojistné plnění o více než 50%. Narůst výplaty pojistného plnění byl z části způsoben důchodovým pojištěním. V roce 2004 došlo k nárůstu výplaty o více než 100% (z 2,638 mld. na 5,661mld.). V následujícím roce došlo výraznému poklesu pojistného plnění u tohoto pojištění o 70% (z 5,661mld. na 2,235 mld.) Ve zbylých letech má pojistné plnění důchodového pojištění klesající tendenci. Podstatnou část pojistného plnění představuje plnění z kapitálového životního pojištění, které se v roce 2000 bylo ve výši 50 %, v roce 2001 sice došlo k poklesu na 41%, ale v dalších letech roste procentuální podíl. V roce 2007 činil podíl kapitálového životního pojištění 63% a pojišťovny vyplatily pojistné plnění ve výši 15,427 mld. Kč.12 Růstovou tendenci má i pojistné plnění u investičního životního pojištění. V roce 2000 činilo pojistné plnění necelé 1 % (výplata ve výši 99 mil. Kč) a v roce 2007 představuje podíl již 13% (výplata ve výši 3,258 mld. Kč).13 12 13
Výroční zprávy ČAP 2000, str. 64, Výroční správa ČAP 2007, str. 58 Výroční zprávy ČAP 2000, str. 64, Výroční správa ČAP 2007, str. 58
69
V tabulce 14 je vyjádřen procentuální podíl pojistného plnění ŽP na celkovém pojistném plnění. Je vidět, že vyplacené pojistné plnění dosahuje nižších hodnot než u NŽP. Jeho vývoj není stálý a mění se v jednotlivých letech. Nejnižších hodnot u výplaty pojistného plnění bylo dosaženo v roce 2002 a 2003. Procentuální pokles byl způsoben nárůstem výplaty pojistného plnění NŽP v důsledku škod z povodní 2002. Nejvyšších hodnot dosáhl v letech 2004 a 2007. Rok 2007 je spojován s výší výplat pojistných plnění u pojištění pro případ dožití a kapitálového životního pojištění. Tabulka 14 Vývoj pojistné plnění v letech 2000 – 2007 (v %) Rok ŽP NŽP Celkem
2000 32,8 67,2 100,0
2001 34,6 65,4 100,0
2002 22,0 78,0 100,0
2003 25,5 74,5 100,0
2004 40,6 59,4 100,0
2005 37,7 62,3 100,0
2006 33,8 66,2 100,0
2007 41,8 57,4 100,0
Zdroj: vlastní zpracování
5.3 Pojištěnost Pojištěnost je agregátní ukazatel, který patří mezi nejdůležitější při rozvoji pojistného trhu. Vyjadřuje se jako poměr předepsaného pojistného k hrubému domácímu produktu v běžných cenách. Jeho hodnota se vyjadřuje v procentech a vyjadřuje kapacitu pojistného trhu. Ukazatel je velmi ovlivněn tempem růstu jak hrubého domácího produktu, tak tempem růstu objemu předepsaného pojistného. Vývoj pojištěnosti je uveden v tabulce 15. V prvních letech je vidět, že docházelo k růstu celkové pojištěnosti, ale tento vývoj se zastavil v roce 2003 a od té doby je patrná stagnace a následný pokles. Pokles je způsoben vyšším tempem růstu HDP než je tempo růstu předepsané pojistného.
70
Tabulka 15 Pojištěnost v letech 2000-2007
Celkově Životní pojištění Neživotní pojištění
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 3,6 3,7 3,8 4,1 4,1 1,2 1,3 1,4 1,6 1,6 2,4 2,4 2,4 2,5 2,5
2005 3,9 1,5 2,3
2006 3,8 1,5 2,3
2007 3,7 1,5 2,4
Zdroj: Výroční zprávy ČAP
U neživotního pojištění je vidět patrná stagnace ve vývoji, ale u životního pojištění je patrný růst, který je ale minimální. Od roku 2000 do roku 2004 vzrostla pojištěnost u životního pojištění o 0,4%. Po roce 2004 došlo k poklesu a již nedochází ke změně. Pojištěnost v České republice je odlišná od pojištěnosti v Evropské unii. Jednak v její výši, ale i v jejím rozložení. Pro názornost jsou v tabulce 16 uvedeny státy, se kterými náš stát sousedí a průměr EU (25). Průměrná celková pojištěnost ve státech EU (25) dosahuje až 9%, z toho pojištěnost u životního pojištění je 5,6%. Je zde tedy rozdíl oproti stavu v České republice, kde je vyšší pojištěnost u neživotního pojištění. Stav v okolních státech je totožný se stavem v České republice, kde pojištěnost u neživotního pojištění dosahuje vyšších hodnot než v životním pojištění. Podle celkové pojištěnosti lze státy v tabulce rozdělit do dvou skupin. Tabulka 16 Pojištěnost v roce 2006 Stát Česká republika Německo Polsko Rakousko Slovensko EU (25)
Pojištěnost (v %) Celkem ŽP 3,8 1,5 7,0 3,2 3,6 2,0 6,1 2,8 3,2 1,5 9,0 5,6
Zdroj: European Insurance in Figures 2007
První skupinou by byly státy s celkovou pojištěností kolem 3,5%. Jedná se o státy, které vstoupily do Evropské unie ke dni 1.4.2004. Druhou skupinou jsou starší členové EU, kde je celková pojištěnost vyšší.
71
V příloze G jsou pro srovnání uvedeny tabulky celkové pojištěnosti a pojištěnosti ŽP všech členů organizace CEA.
5.4 Počet komerčních pojišťoven Pojišťovny se rozlišují podle zaměření na:
životní,
neživotní,
univerzální.
Životní pojištění mohou nabízet buď životní, a nebo univerzální pojišťovny. V tabulce 17 je vidět vývoj počtu pojišťoven v jednotlivých letech. Až do roku 2005 působily na českém pojistném trhu 3 životní pojišťovny, pak došlo k nárůstu. Tabulka 17 Vývoj počtu pojišťoven v letech 2000 - 2007 Pojišťovna Životní Neživotní Univerzální Celkem
2000 3 20 18 41
2001 3 23 17 43
2002 3 22 17 42
Rok 2003 2004 3 3 23 21 16 16 42 40
Zdroj: Výroční zprávy ČAP, vlastní zpracování
Vývoj počtu univerzálních pojišťoven od roku 2000 stagnuje.
5.4.1 Postavení pojišťoven na trhu životního pojištění Na českém pojistném trhu působí dvě velké skupiny
Generali PPF Holding,
Vienna Insurance Group (VIG).
72
2005 5 23 17 45
2006 6 27 16 49
2007 6 29 17 52
Generali PPF Holding Generali PPF Holding, který zahájil činnost v lednu 2008, je jednou z největších pojišťovacích skupin ve střední a východní Evropě. Smlouva byla podepsána v roce 2007 a získala souhlas regulátorů. Holding v ČR tvoří Česká pojišťovna a Generali pojišťovna. Přestože byl vytvořen holding, obě pojišťovny mají i nadále fungovat samostatně. Podíl na předepsaném pojistném činil v roce 2007 téměř 30% (29,42%). Vienna Insurance Group (VIG) Vienna Insurance Group (VIG) v roce 2008 odkoupila veškeré pojišťovací součásti Erste Bank. Tato transakce vyvolala změny i na českém pojistném trhu. Součástí odkupu byla i Pojišťovna České spořitelny. To způsobilo nárůst podílu na pojistném trhu. Celá operace ještě musí být schválena antimonopolními úřady a regulátory v EU a jednotlivých zemích. Do finanční skupiny Vienna Insurance Group již patří na českém trhu Kooperativa a Česká podnikatelská pojišťovna. Byla uzavřena dohoda o vzájemném přednostním prodeji svých služeb v distribučních sítích, která je součástí transakce mezi VIG a Erste Bank a zajišťuje rakouské pojišťovně další růst obchodů v Česku. [22] Procentuální podíl předepsaného pojistného v roce 2007 pro tuto pojišťovací skupinu činil14,49 %. Pokud by se započítal již podíl Pojišťovny České spořitelny, tak by podíl činil již 26,31%. Z toho vyplývá, že odkupem Pojišťovny České spořitelny dojde k značnému posílení postavení skupiny VIG na českém pojistném trhu. Podíl obou pojišťovacích skupin činil v roce 2007 téměř 56%, pokud je již ve VIG započítala i Pojišťovna České spořitelny. Jinak by byl podíl pouze necelých 44%. Další finanční skupiny, které působí na českém pojistném trhu jsou:
73
nizozemská ING s tržním podílem 13,42%,
belgická KBC, která je na trhu zastoupena ČSOB Pojišťovnou s tržním podílem 10,01%,
německá skupina Allianz a s tržním podílem 4,82%.
5.6 Počet uzavřených pojistných smluv Při zkoumání vývoje počtu uzavřených smluv je vycházeno ze stavu kmenových smluv k 31.12. daného roku. Počet uzavřených smluv od roku 2000 má rostoucí tendenci. V tabulce 18 je uveden, jak celkový vývoj počtu smluv, tak i počet smluv pro jednotlivá pojištění. Chybí pouze doplňkové pojištění, pro které nebyly údaje k dispozici. Celkový počet smluv roste. Vývoj počtu smluv a předepsané pojistné je trochu odlišné. Kapitálové životní pojištění u obou zkoumaných ukazatelů zaujímá první místo. Rozdíl je u investičního životního pojištění, kde v počtu smluv je až na třetím místě za pojištěním pro případ smrti. Vývoj počtu smluv roste téměř u všech druhů pojištění. Výjimku tvoří důchodové a svatební pojištění, kde počet smluv má klesající tendenci. Největší roční procentuální nárůst v počtu smluv dosahuje pojištění pro případ smrti. Jeho podíl v roce 2000 činil 9,3% a v roce 2007 již byl podíl ve výši 26,2%. Druhým pojištěním v rychlosti růstu je investiční životní pojištění. V roce 2000 procentuální podíl na celkovém počtu smluv činil pouze 1,7 %, ale v roce 2007 je jeho podíl již ve výši 13,3 %.
74
Tabulka 18 Vývoj počtu kmenových smluv v letech 2000 – 2007 (v tis. ks) Počet smluv 2000 2001 2002,0 Kapitálové 2933,6 3010,9 2968,9 Důchodové 752,7 663,5 648,0 Pro případ smrti 519,7 543,5 668,0 Investiční 99,6 196,9 287,8 Svatební 1117,2 1071,1 1093,9 Kapitalizační sml. 173,4 187,0 341,2 Celkem 5596,1 5673,0 6007,9
Rok 2003 2004 2005 2006 3234,2 3583,9 3669,7 3756,6 809,2 643,7 643,7 492,2 926,1 1333,1 1497,4 1746,6 367,8 495,4 596,4 772,7 1125,7 982,3 852,1 835,4 326,5 335,3 291,5 256,6 6789,5 7373,7 7550,8 7860,0
2007 3560,5 459,5 2172,0 1100,9 753,9 244,7 8291,5
Zdroj. Výroční zprávy ČAP, vlastní zpracování
Vedoucí postavení v počtu pojistných smluv má kapitálové pojištění, ale dochází zde ke stagnaci.
5.7 Průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu Ukazatel vysvětluje vztah mezi předepsaném pojistném a počtem pojistných smluv. Kmenové pojistné je součet ročního pojistného za dlouhodobé pojistné. Celkové předepsané pojistné v životním pojištění má rostoucí tendenci. Od roku 2000 se průměrné pojistné zvýšilo více než dvojnásobně na hodnotu 6493,1 Kč. Nejnižší průměrné pojistné má pojištění pro případ smrti. Je to způsobeno z více důvodů. Prvním důvodem je relativně nízké pojistné při uzavíraní pojištění a dalším důvodem je, že je sjednán velký počet smluv. Tabulka 19 Vývoj průměrného pojistného na jednu pojistnou smlouvu (v Kč) Pojištění Kapitálové Důchodové Pro případ smrti Investiční Svatební Celkem
2000 3660,7 3562,5 350,8 8450,9 1995,2 3166,5
2001 5113,4 3687,9 468,1 9009,9 2437,8 4513,2
2002 5647,1 3985,1 496,5 8584,9 2579,4 5452,6
2003 6076,8 3522,1 456,1 8574,1 2335,5 5435,4
Zdroj: Výroční zprávy ČAP a vlastní zpracování
75
Rok 2004 2005 2006 2007 6220,7 6212,9 6320,1 6480,1 4448,4 4497,0 6339,8 5593,5 386,8 391,0 406,3 1018,2 8973,3 10880,2 12907,8 12884,8 2538,4 2823,7 2974,3 3373,0 5660,1 3208,8 6306,8 6493,1
Nadprůměrných hodnot v průměrném pojistném dosahuje investiční životní pojištění. Průměrné pojistné dosahuje od roku 2000 nejvyšších hodnot. Roční pojistné je ve výši 12 884 Kč (měsíční asi 1 000 Kč). Velmi podobný vývoj průměrného pojistného je patrný u kapitálového pojištění a na průměrném celkovém pojištění.
5.8 Průměrné pojistné plnění V tabulce 20 je vypočítáno průměrné pojistné plnění pro čtyři odvětví životního pojištění (kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění, svatební a důchodové pojištění). Tabulka 20 Vývoj průměrného pojistného plnění (v Kč) Rok 2000 Průměrné PP 17841
2001 18719
2002 20904
2003 27049
2004 24186
2005 27545
2006 32840
2007 39161
Zdroj: Výroční zprávy ČAP a vlastní výpočty
Průměrné pojistné plnění na jednu pojistnou smlouvu má rostoucí tendenci. Od roku 2000 došlo k nárůstu o 119%.
5.9 Koncentrace trhu Pro měření tržní koncentrace se využívá Herfindahlův - Hirschmanův index (HHI). Jeho vzorec je: HHI =
n
∑
i= 1
xi2 (vzorec 10)
kde n je počet všech firem v odvětví a xi představuje podíl i-té firmy na celkovém obratu. Index vychází z předpokladu, že konkurenční síla růste s druhou mocninou tržního podílu. [9]
76
Výše indexu se pak dělí na tři skupiny. 1. vysoce koncentrované odvětví
HHI > 1800
2. středně koncentrované odvětví
1000 < HHI > 1800
3. nízko koncentrované odvětví
HHI < 1000
Pokud je odvětví středně koncentrované, tak je v odvětví dobrá fragmentace a v odvětví není žádná dominantní firma a podíl firem je poměrně nízký a vyrovnaný. [9] Vývoj indexu v jednotlivých letech je uveden v tabulce 21. Koncentrace trhu v letech 2000 až 2002 byla velmi silně koncentrována. Velký vliv na index mělo postavení České pojišťovny. Je vidět, že koncentrace trhu se postupně snižuje k dolní hranici, která vymezuje středně koncentrované odvětví. Výjimku tvořil rok 2004, kdy se podíl index přiblížil opět k hraniční hodnotě 1800. Od roku 2000 došlo k poklesu indexu na 55 % v roce 2007. Tabulka 21 Vývoj HHI v jednotlivých letech Rok HHI
2000 2356
2001 2280
2002 1862
2003 1724
2004 1794
2005 1626
2006 1389
2007 1300
Zdroj: Výroční zprávy ČAP a vlastní výpočty
5.10 Závislost předepsaného pojistného na makroekonomických ukazatelích Cílem zkoumání bylo zjištění, zda existuje nějaká závislost mezi vývojem předepsaného pojistného a vývojem některých makroekonomických ukazatelů. Pro analýzu byly zvoleny tyto ukazatele:
hrubý domácí produkt (HDP) v běžných cenách,
míra inflace,
míra nezaměstnanosti,
míra růstu reálných mezd.
Závislost byla zkoumána pomocí jednoduché korelační analýzy. Hladina spolehlivosti byla stanovena ve výši 5% pro všechny zkoumané ukazatele.
77
Při analýze bylo zjištěno, že existuje pouze jedna závislost: předepsané pojistné a hrubý domácí produkt. U ostatních makroekonomických ukazatelů na zkoumané hladině spolehlivosti nebyla zjištěna závislost.
5.10.1 Hrubý domácí produkt (v běžných cenách) Při zkoumání existence závislosti mezi hrubým domácím produktem a předepsaným pojistným bylo zjištěno, že existuje lineární závislost. Rovnice lineárního modelu má tento tvar: y = − 18,4455 + 0,0441566 x , kde x představuje nezávislou proměnou, y představuje závislou proměnou a číselné koeficienty jsou parametry b0 a b1. Koeficient u x (b1) je statisticky významný při měření. Vyjadřuje přírůstek předepsaného pojistného při růstu HDP o jednotku (1 mld. Kč). Pokud vzroste HDP 1 mld. Kč, zvýší se předepsané pojistné o 0,0441566 mld. Vhodnost vybraného modelu potvrzuje i vysoký koeficient determinace ve výši 95,8 %. Z tohoto koeficientu vyplývá, že pouze 4,2% předepsaného pojistného nelze vysvětlit růstem HDP. V tabulce 22 jsou pro názornost uvedeny hodnoty pro předepsané pojistné (skutečné hodnoty, modelové hodnoty) a HDP. Hodnota pro model u předepsaného pojistného vychází z vypočítaného modelu.
78
Tabulka 22 Vývoj předepsaného pojistného a HDP (v mld. Kč) Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Předepsané pojistné HDP v běžných cenách Skutečnost Model 70,6 78,2 80,7 85,4 90,9 90,4 104,6 95,3 112,6 105,9 117,2 113,5 122,1 124,3 132,9 138,7
2189 2352 2464 2477 2815 2988 3232 3558
Zdroj: ČSÚ, Výroční zprávy ČAP, vlastní výpočty
Grafické znázornění závislosti předepsaného pojistného a hrubého domácího produktu je uvedeno v příloze H.
5.11 Situace v roce 2008 Podle předběžných výsledků, které uveřejnila ČAP na svých internetových stránkách, objem předepsaného pojistného u ŽP vzrostl na 56,29 mld. Kč. Oproti roku 2007 je růst pouze třetinový. Rozdíl mezi procentuálním podílem životního a neživotního pojištění se opět mírně snížil. Podíl životního pojištění činí 41,21%. Přesto je ještě velký rozdíl mezi situací v České republice a situací v Evropské unii. Pozitivní signál je u běžně placeného pojistného jak v předepsaném pojistném, tak i v obchodní produkci. Jeho nárůst v roce 2008 činil 7,9%. Jednorázově placené pojistné zaznamenalo téměř 3% pokles. Zvrat ve vývoji je dán hlavně výkonem některých pojišťoven a změnami v jejich produkci (hlavně nových obchodech).[13] Situace na pojistném trhu je obdobná s předcházejícím rokem. Na trhu si vedoucí postavení v předepsaném pojistném udržuje Česká pojišťovna. Složení TOP 5 je také shodné. Tyto pojišťovny si udržují podíl na předepsaném pojistném ve výši 73%.
79
Koncentrace trhu zůstala shodná s předcházejícím rokem, a proto lze říci, že pojistný trh i nadále zůstává středně koncentrovaný. Hodnota HHI (Herfindahlův - Hirschmanův index) je ve výši 1309. Předběžné výsledky za rok 2008 vypovídají o trvalé stabilitě pojistného trhu. Finanční krize se zatím do českého pojišťovnictví zásadně nepromítla. Výsledky pojistného trhu za rok 2009 již více ovlivní finanční krize. [13] V souvislosti s finanční krizí je pravděpodobné, že vzroste zájem o produkty, které mají garantované zhodnocení a o tradiční kapitálová životní pojištění. Investiční životní pojištění, které bylo v uplynulých letech velmi oblíbené, velmi ovlivnila finanční krize. Místo výnosů byla zaznamenávána ztráta. Proto se předpokládá, že dojde k útlumu při sjednávání investičního životního pojištění. [13] Pojišťovny stále častěji nabízejí tzv. moderní investiční životní pojištění, kde již je dána garance zhodnocení. V podstatě již nelze říci, že se jedná o klasické investiční pojištění. Pro rok 2009 se přepokládá v souvislosti s dopadem finanční krize pokles dynamiky růstu předepsaného pojistného jak u životního tak i u neživotního pojištění. U životního pojištění byl měl být pokles způsoben především u jednorázově placeného pojistného. [26]
80
6 Srovnání se Slovenskou republikou Pro srovnání se Slovenskou republikou jsou vybrány pouze některé ukazatele. Časovou řadu dat tvoří roky v rozmezí 2001 až 2007. U některých ukazatelů jsou informace pouze v letech 2001 až 2005. V roce 2006 došlo k legislativní změně a metodické úpravě, která odpovídá IFRS (Mezinárodní standardy pro finanční výkaznictví). Ve výročních zprávách je pojistné na životním pojištění rozděleno jinak než předchozích letech, a proto statistiky nejsou srovnatelné s ostatními roky. Zkoumanými ukazateli jsou :
předepsané pojistné,
pojištěnost,
koncentrace trhu.
6.1 Předepsané pojistné Předepsané pojistné na Slovensku je znázorněno v tabulce 23. Z tabulky je vidět, že předepsané pojistné rostlo v každém roce stejně jako v České republice. Tabulka 23 Předepsané pojistné (v mld. Sk) Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Předepsané pojistné ŽP NŽP Celkem 10,97 16,54 27,50 13,78 18,34 32,12 15,75 20,87 36,62 17,34 25,07 42,41 19,31 28,78 48,09 21,92 29,76 51,68 25,33 28,25 53,58 28,50 28,88 57,38
Ročné správy 2001 - 2007
Vývoj objemu předepsaného pojistného u ŽP a NŽP je odlišný než v ČR. Procentuální podíl předpisu pojistné u ŽP dosahuje vyšších hodnot než v České republice a v roce 2007
81
došlo téměř k rovnováze podílů mezi ŽP a NŽP. Podíl ŽP v ČR dosahoval v roce 2007 pouze 42%. Zájem obyvatel o životní pojištění je trvalý. Podle odhadů by se měl podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném i nadále zvyšovat. Pokud tento trend bude pokračovat, Slovensko se bude přibližovat stavu, který je v západních zemích EU, kde podíl životního pojištění dosahuje 60%. [25]
6.2 Dynamika růstu ŽP Vývoj dynamiky růstu ŽP je v obou státech odlišný. V obou státech jsou období s vyšším růstem a s nižším růstem. V tabulce 24 je pro srovnání uveden vývoj dynamiky růstu. Tabulka 24 Dynamika růstu životního pojištění Dynamika ČR SR
2001 1,24 1,27
2002 1,209 1,143
2003 1,203 1,101
Rok 2004 1,075 1,114
2005 1,017 1,135
2006 1,051 1,156
2007 1,146 1,125
Zdroj: Výroční zprávy ČAP a Ročné správy Slaspo, vlastní výpočty
Z tabulky 24 je patrné, že dynamika růstu v SR jen v roce 2001 dosáhla růstu více než 20%. V dalších letech se dynamiku růstu pohybovala v rozmezí 10 až 15% růstu. V roce 2004 byla poprvé dynamika růstu v SR vyšší než v ČR. Tento trend vydržel ještě dva roky a v roce 2007 byla dynamika růstu v ČR je vyšší než v SR. Největší rozdíl mezi dynamikami byl v letech 2003 a 2006 (rozdíl činil téměř 10%).Dynamika růstu slovenského trhu vždy dosáhla alespoň 10%. Na českém trhu je vidět větší rozkolísanost dynamiky růstu.
82
6.3 Pořadí pojišťoven Na slovenském trhu měla vedoucí postavení Slovenská poisťovňa, ale tato pojišťovna nedosahovala takových procentuálních podílů jako Česká pojišťovna na českém trhu. V roce 2002 proběhla fúze dvou pojišťoven - Allianz a Slovenské poisťovny. Nově sloučená pojišťovna se plně transformovala do společnosti Allianz. Allianz se stala vedoucí pojišťovnou na trhu. Sloučená pojišťovna, která se jmenuje Allianz - Slovenská poisťovna a.s. si udržuje první místo v předepsaném pojistném. V tabulce 25 je znázorněn podíl největších pojišťoven na trhu s ŽP. Pojišťovny jsou srovnány podle pořadí z roku 2007. Pro rok 2001 a 2002 jsou uvedeny samostatné podíly Allianz a Slovenská poisťovny. Druhou pojišťovnou v roce 2007 byla KOOPERATIVA. Její tržní podíl stále roste, stejně jako KONTINUATA poisťovně, která s tržním podílem v roce 2007 se umístila na 5. místě. Pojišťovny na třetím a čtvrtém místě postupně ztrácejí svůj podíl. Tabulka 25 Procentuální podíl pojišťoven Pojišťovna Allianz - Slovenská p. KOOPERATIVA AMSLICO AIG Life ING Životná poisťovna KONTINUATA Allianz Slovenská poisťovna Celkem
2001 9,51 18,58 13,53 4,04 4,97 33,29 83,92
2002 11,92 17,92 12,82 5,32 5,45 28,46 81,89
2003 30,67 13,71 17,77 12,44 4,93 79,52
Rok 2004 27,53 14,20 16,42 11,70 4,83 74,68
2005 26,1 14,66 15,34 10,95 5,73 72,78
2006 26,72 16,03 13,75 10,16 6,37 73,03
2007 27,65 16,30 12,33 9,29 8,38 73,95
Zdroj: Výroční zprávy SLASPO
V roce 2007 působily na slovenském pojistném trhu tři pojišťovny s tržním podílem větším než 10 % V porovnání s českým trhem je to o 1 pojišťovnu méně. Procentuální podíl vedoucí pojišťovny v obou státech je přibližně na stejné úrovni. Rozdíl je pouze ve vývoji. Zatímco podíl České pojišťovny od roku 2000 klesá, podíl Allianz -
83
Slovenské poisťovny klesal až do roku 2005, ale od rolu 2006 se vývoj obrátil a podíl pojišťovny se zvyšuje.
6.4 Postavení pojišťoven na trhu Stejně jako na českém trhu, tak i na slovenském trhu působí pojišťovací skupina Vienna Insurance Group. Na slovenském pojistném trhu patří do této skupiny 4 pojišťovny.
Kooperativa,
Kontinuita,
Komunálná poisťovna,
Poisťovna Slovenskej sporitelny.
Celkový podíl na předepsaném pojistném je přibližně stejný jako v ČR. V roce 2007 dosahoval podíl 28,19% a v ČR byl podíl ve výši 26,31%. Na slovenském pojistném trhu působí i PPF Generali Holding. Jeho pozice ovšem není tak výrazná jako na českém pojistném trhu. Pojišťovací skupinu PPF Generali Holding tvoří Generali a Česká poisťovna – Slovensko. Jejich tržní podíl na předepsaném pojistném činí 8,65%. Pobočka České pojišťovny - Česká poisťovňa – Slovensko působí na trhu od r. 1993 jako univerzální pojišťovna. Vývoj procentuálního podílu předepsaného pojistného u ŽP je znázorněn v tabulce 26 . Tabulka 26 Vývoj procentuálního podílu ČP Slovensko Rok Podíl
2000 0,35
2001 0,61
2002 1,03
2003 2,01
Zdroj: Ročné správy SLASPO
84
2004 2,58
2005 3,68
2006 5,03
2007 4,82
V obou státech působí i některé další mezinárodní pojišťovny jako jsou:
AEGON, životní pojišťovna,
Allianz pojišťovna,
AXA, životní pojišťovna,
ČSOB Pojišťovna,
ING životní pojišťovna,
Wüstenrot, životní pojišťovna,
AMCICO AIG Life ( AMSLICO AIG Life), životní pojišťovna,
a další.
KOOPERATIVA a ING Životní pojišťovna v obou státech se vyskytují jako přední pojistitelé. Významné postavení na slovenském trhu s životním pojištěním má AMSLICO AIG Life na rozdíl od AMCICO AIG Life na českém trhu, kde podíl je malý.
TOP 5 Další zkoumaný ukazatel je procentuální podíl pojišťoven. Pro srovnání bylo zvoleno pět pojišťoven s největším tržním podílem. V tabulce 27 je uveden procentuální podíl TOP 5 ve vybraných letech. Tabulka 27 Procentuální podíl TOP 5 v ČR a SR Rok ČR SR
2001 80,13 80,84
2004 75,42 75,65
2007 73,05 74,80
Zdroj: Výroční zprávy ČAP a Ročné správy SLASPO, vlastní výpočty
V obou zemích postupně klesá procentuální podíl pojišťoven TOP 5 a v obou státech je podíl přibližně stejný.
85
6.5 Koncentrace trhu Koncentrace trhu se zkoumá pomocí Herfindahlův – Hirschmanův indexu (HHI).14 Vývoj indexu je znázorněn v tabulce 28. Tabulka 28 Vývoj indexu HHI v ČR a SR
ČR SR
2001 2280 1739
2002 1862 1520
2003 1724 1611
Rok 2004 1794 1485
2005 1626 1391
2006 1389 1415
2007 1300 1450
Zdroj: Výroční zprávy ČAP, Ročné správy SLASPO, 2001-2007
V ČR se koncentrace trhu snižuje, jen v roce 2004 došlo k mírnému nárůstu. Koncentrace trhu v SR až do roku 2005 (kromě roku 2003) klesala, od roku 2006 dochází k mírnému nárůstu koncentrace trhu. Koncentrace trhu v SR byla až do roku 2004 nižší než koncentrace v ČR. Od roku 2004 je koncentrace na slovenském trhu vyšší. Koncentrace trhu se v ČR od roku 2001 do roku 2007 snížila o 45%. V SR došlo pouze k poklesu o 17 %. Zvýšení hodnoty indexu v SR v roce 2003 je způsobeno sloučením Allianz a Slovenské poistovňy. Od roku 2005 koncentrace na slovenském trhu roste. Je to způsobeno mírným nárůstem tržních podílů Allianz - Slovenská poisťovny a KOOPRETIVA poisťovny.
6.6 Pojištěnost Dalším ukazatelem pro srovnání situace v ČR a SR je hodnota ukazatele pojištěnosti. Hodnoty pojištěnosti v SR jsou uvedeny tab 29.
14
Výpočet je již uveden v kapitole 5.
86
Tabulka 29 Pojištěnost v SR (v %) Rok 2000 Celková 2,92 ŽP 1,16
2001 3,15 1,35
2002 3,29 1,42
2003 3,50 1,43
2004 3,55 1,43
2005 3,52 1,49
2006 3,29 1,56
2007 3,11 1,54
Zdroj:Ročné správy SLASPO a vlastní výpočty
Celková pojištěnost v SR dosahuje nižších hodnot než v ČR (viz tabulka 15 ). Hodnota pojištěnosti ŽP v SR dosahuje téměř stejných hodnot jako v ČR a stejně jako v ČR zaostává za průměrem EU. V životním pojištění dlouhodobě dominuje na celkovém objemu předepsaného pojistného poistenie pre prípad dožitia alebo poistenie pre pripad smrti alebo dožitía. Pokles zaznamenává poistenie vena alebo prostriedkov na výživu. Na českém pojistném trhu je situace podobná, jediným rozdílem je vyšší růst investičního životního pojištění než na slovenském trhu.
6.7 Daňové zvýhodnění Některé produkty životního pojištění jsou v SR také daňově zvýhodněné jako v ČR. Daňový zvýhodnění vstoupilo v platnost až v roce 2003, tedy o dva roky později než v ČR. Do konce roku 2008 bylo možné odečíst až 12 tis. Sk. Od roku 2009 činí nejvyšší možná odpočitatelná max. 398,33 EUR, tedy stále 12 tis. Sk při konverzním kurzu 1 EUR = 30,1260 SKK.
87
Závěr Cílem diplomové práce bylo provést analýzu životního pojištění na českém pojistném trhu v letech 2000 až 2007, srovnání situace se Slovenskou republikou a porovnání jednotlivých produktů. Objem předepsaného pojistného u životního pojištění v každém roce rostl, ale dynamika růstu byla odlišná. Nejvyšší nárůst zaznamenala dynamika v letech 2001 – 2003, kdy ukazatel růstu dosahoval přes 20%. Procentuální podíl životního pojištění na předepsaném pojistném se postupně zvyšuje (v roce 2007 - 40,7%), ale přesto nedosahuje hodnot, které jsou v Evropské unii, kde procentuální podíl u životního pojištění je vyšší než u neživotního pojištění. Ukazatel pojištěnosti je velmi ovlivněn tempy růstu hrubého domácího produktu a předepsaného produktu, což je velmi patrné ve vývoji ukazatele od roku 2005. Postavení pojišťoven na českém trhu je téměř neměnné. Pět pojišťoven s nejvyšším tržním podílem jsou Česká pojišťovna, Kooperativa, ING Životní pojišťovna, Pojišťovna České spořitelny a ČSOB Pojišťovna. Česká pojišťovna si udržuje pozici „jedničky“, ale její podíl se snižuje na úkor ostatních pojišťoven. Podíl pojišťoven TOP 5 se postupně snižuje a v roce 2007 byl ve výši 73%. Ve skladbě pojistného trhu dochází ke změnám. Tradiční kapitálové životní pojištění ztrácí své dominantní postavení. Na vzestupu je moderní produkt - investiční životní pojištění. Podíl investičního životního pojištění se pomalu přibližuje k podílu kapitálového životního pojištění. Ke stagnaci dochází i u důchodového pojištění a svatebního pojištění. Ukazatelé počtu uzavřených smluv a průměrného pojistného mají rostoucí tendenci. Koncentrace trhu, která je vyjádřena pomocí Herfindahlův - Hirschmanův indexu, má klesající tendenci. Podle hodnoty ukazatele je možné říci, že trh životního pojištěn je středně koncentrovaný.
88
Pomocí korelační analýzy bylo zjištěno, že existuje vzájemná závislost mezi hrubým domácím produktem a objemem předepsaného pojistného. Závislost mezi těmito dvěma ukazateli je poměrně silná závislost a z modelu vyplynulo, že pojistného.
U
ostatních
makroekonomických
ukazatelů
95% předepsaného
(míra
inflace,
míra
nezaměstnanosti a míra růstu reálných mezd) nebyla zjištěna závislost. V diplomové práci bylo také provedeno stručné srovnání situací na českém a slovenském pojistném trhu. Na obou trzích roste objem předepsaného pojistného na životním pojištění. Rozdílné je procentuální poměr pojistného. Zatímco na českém trhu má nižší podíl životní pojištění, na slovenském trhu došlo v roce 2007 k vyrovnání a předpokládá se, že podíl životního pojištění bude i nadále růst. Dynamika růstu životního pojištění má také rostoucí tendenci jako na českém trhu, ale je patrný rozdílný vývoj. Dynamika růstu na slovenském trhu není tak rozkolísaná jako na českém. Koncentrace trhu na slovenském trhu je vyšší než v České republice. V obou zemích působí mezinárodní pojišťovací společnosti. Podíl skupiny Vienna Insurance Group (VIG) je přibližně stejný v obou zemích. Podíl Generali PPF Holding je nižší na slovenském trhu. Na slovenském trhu také působí dceřinná společnost České pojišťovny - ČP Slovensko. V obou zemích mohou lidé využívat daňové zvýhodnění u vybraných produktů životního pojištění. Na základě vývoje ukazatelů lze předpokládat, že i nadále se bude zvyšovat objem předepsaného pojistného u životního pojištění, protože potenciál životního pojištění nyní v České republice zcela vyčerpán. Také se bude přibližovat procentuální podíl životního pojištění.
89
V souvislosti s finanční krizí se budou lidé spíše navracet při uzavíraní pojistných smluv k produktům, které mají sice nižší garantované zhodnocení, ale riziko ztráty vložených peněžních prostředků je minimální.
90
Seznam zdrojů Literatura [1]CIPRA, T. Pojistná matematika – teorie a praxe. 2.vyd. Praha: Ekopress, 2006, 411s. ISBN 80-86929-11-6 [2] CIPRA, T. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2002, 271s. ISBN 80-86119-54-8 [3] CIPRA, T. Finanční a pojistné vzorce. 1.vyd. Praha: GRADA Publishing, 2006, 376s. ISBN 80-247-1633-X [4]ČEJKOVÁ, V. Pojistný trh. 1.vyd. Praha:GRADA Publishing, 2002, 120 s. ISBN 80-247-0137-5 [5]DAŇHEL, J. a kol. Pojistná teorie. 2.vyd. Praha: Professional Publishing, 2006, 338 s. ISBN 80-86946-00-2 [6]DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2003, 177 s. ISBN 80-86119-67-X [7]KOLEKTIV. Životní pojištění, 1.vyd. Praha: GRADA Publishing, 2002, ISBN 80-247-0146-4 [8] LANDOROVA, A. a kol. Cenné papíry a finanční trhy, 1.vyd. Liberec:TUL, 2005, 291s. ISBN 80-7083-920-1 [9] MAJTÁNOVA, A. a kol. Poisťovníctvo Teória a prax.= Pojišťovnictví Teorie a praxe 1.vyd. Praha: Ekopress, 2006, 288s. ISBN 80-86929-19-1 [10]VOSTATEK, J. Sociální a soukromé pojištění. 1. vyd. Praha: Codex Bohemiea s.r.o. 2000, 595s. ISBN 80-86119-67-X Odborné časopisy [11] DOHNAL, R. Regulace technické úrokové míry. Pojistný obzor 2004, roč. 81, č. 6, str. 6-7 ISSN 0032-2393 [12] GABRHEL, K. Celková propojištěnost klesá. TOP Finance, speciál měsíčníku Bankovnictví a týdeníku Ekonom. 2007. s. 5. ISSN 1212-4273 [13] SÍKORA, T. Pojistný trh mírně zpomalil. Finanční poradce. 2009 roč.5, č 4, s. 20-21. ISSN 1214-410X
91
Zákony a vyhlášky [14] Vyhláška č. 303/2004 Sb. [online]. [cit. 2009-01-18]. Dostupné z WWW : http: // www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/leg_pojistovny/download/vyhl_30 3_2004.pdf [15] Zákon č. 586/1992Sb., o dani z příjmů [online]. [cit. 2009-01-18]. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ [16] Zákon č. 37/2004 Sb.,o pojistné smlouvě[online]. [cit. 2009-01-18]. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistna_smlouva/ [17] Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví[online]. [cit. 2009-01-18]. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistovnictvi/ [18] Zákon č. 8/2008 Z.z.,o poisťovnictve [online]. [cit. 2009-01-18]. Dostupné z www: http://www.nbs.sk/_img/Documents/ZAKLNBS/LEGISLAT/z0082008.pdf Výroční zprávy [19] Výroční zprávy ČAP z let 2000 - 2007 Praha: ČAP [online]. [cit. 2009-01-18]. Dostupné z www: http://www.cap.cz/Zpravy.aspx? list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro+web+V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr %C3%A1vy [20] Ročné správy SLASPO z let 2001 - 2007 [online]. [cit. 2009-01-18]. Dostupné z www: http://www.slaspo.sk/12448 Internetové stránky [21]SÍKORA
T.
Očekáváme
pojištění[online].Praha:Finance
zájem
2009[cit.
o
tradiční
2009-01-29].
kapitálové Dostupné
životní z WWW:
http://www.finance.cz/zpravy/finance/210614-sikora-ocekavame-zajem-o-tradicnikapitalova-zivotni-pojisteni/
92
[22] SKALKOVÁ, O. Vlastník Kooperativy opět sílí vznikl [online].Praha:ECONOMIA 2008[cit. 2009-01-29].Dostupné z WWW: http://ekonomika.ihned.cz/c1-23628040 [23] Generali PPF Holding dnes oficiálně vznikl [online].Praha:Finance 2008[cit. 2009-01-29]. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/146057-generalippf-holding-dnes-oficialne-vznikl/ [24] Na kolik přijdou poplatky a nárok na odkupné u IŽP [online]. [cit. 2009-04-16]. Dostupné
z www:
http://www.penize.cz/17482-na-kolik-prijdou-poplatky-a-narok-na-
odkupne-u-izp [25] Poišťovne očakávajú rast životného poistenia [online].Bratislava: ECOPRESS 2008[cit. 2009-04-16]. Dostupné z WWW: http://hnonline.sk/ekonomika/c1-24160480poistovne-ocakavaju-rast-zivotneho-poistenia [26] Pojišťovny letos čekají pokles trhu [online].Praha: ECOPRESS 2009[cit. 2009-04-16].
Dostupné
z www:
http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-
trhu/pojistovny-letos-ocekavaji-pokles-trhu/ [27] Řádné a mimořádné poplatky u IŽP [online]. [cit. 2009-04-16]. Dostupné z www http://www.penize.cz/17483-radne-a-mimoradne-poplatky-u-izp [28]Unit Linked Insurance[online].Praha: Crossroad Credit, 2004 [cit. 2009-01-23]. Dostupné z www: http://www.crossroadcredit.cz/?sekce=obcane &pg=o_ investicni_zivotni &lg=en [29] European Insurance in Figures 2007,Brusel:CEA 2008 [online]. [cit. 2009-04-16]. Dostupné z www http://www.cea.eu/index.php?page=european-insurance-in-figures [30] Národná banka Slovenska [online]. Bratislava: Národná banka Slovenska 2009 [cit. 2009-01-29].
Dostupné
z WWW:
http://www.nbs.sk/sk/dohlad-nad-financnym-
trhom/dohlad-nad-poistovnictvom/ukazovatele
93
[31]Produktový infolist Kapitálové životní pojištění [online].Praha: ČAP 2008[cit. 2009-01-29]. Dostupné z www: http://www.cap.cz/ZobrazItem.aspx?item=Kapit %C3%A1lov%C3%A9%20%C5%BDP&typ=HTML%20stranky [32]Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění ČP [online].Praha:Česká pojišťovna 2008 [cit. 2009-01-29]. Dostupné z www: http: //www.ceskapojistovna.cz/ files/downloads/ pojistne-podminky/939.pdf [33] Česká republika – hlavní makroekonomické ukazatele. ČSÚ [online]. [cit. 2009-01-29]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/sber_dat_vykazy [34] Allianz pojišťovna, a.s. [online].[cit.2009-02-24].Dostupné z www: http://www.allianz.cz [35] Česká pojišťovna, a.s. [online]. [cit. 2009-02-24].Dostupné z www. http://www.cpoj.cz [36] Generali pojišťovna, a.s. [online]. [cit. 2009-02-24].Dostupné z www: http://www.generali.cz [36] Kooperativa pojišťovna, a.s. [online]. [cit. 2009-02-24].Dostupné z www: http://www.koop.cz
94
Seznam příloh
Příloha A B C D E F G H I
Název přílohy Odvětví životního pojištění v ČR a SR Limity položek skladby finančního umístění v ČR Nabídka pojistných produktů v roce 2007 Komutační čísla pro muže v roce 2004 Výše technické úrokové míry ve vybraných státech v roce 2004 Pojištěnost ve vybraných státech Průměrné pojistné na jednu osobu ve vybraných státech Graf analýzy závislosti mezi HDP a předepsaným pojistným Podmínky pro uplatnění úlevy na dani za životní pojištění v SR
95
Rozsah 1 2 1 3 1 1 1 1 1
Přílohy
96
Příloha A Odvětví životního pojištění v ČR a SR V ČR zákon o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, 363/1999 Sb. 1. Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistného. 2. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí. 3. Důchodové pojištění. 4. Pojištění podle bodů 1 až 3 spojené s investičním fondem. 5. Kapitálové činnosti a) umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši, b) správa skupinových penzijních fondů, c) činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku, d) pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní riziko. 6. Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění podle odvětví 1 až 5. V SR Zákon o poisťovníctve a o zmene a doplnení niektorých zákoniov (8/2008 Z. z.) 1. Poistenie pre prípad smrti, pistenie pre pripad dožitia alebo pistenie pre pripad srmti alebo dožitia. 2. Poistenie ven alebo prostriedkov na výživu detí. 3. Poistenie spojené s kapitalizačními zmluvami. 4. Poistenie podľa 1 a 3 spojené s investičným fondom. 5. Dôchodkové poistenie. 6. Poistenie pre prípad úrazu alebo choroby, ak je pripoistením niektorého poistného odvetviea uvedeného v bodoch 1 až 5.
97
Příloha B Limity položek skladby finančního umístění Pro jednotlivé položky sklady finančního umístění pojišťovny nebo zajišťovny platí tyto limity: a) pro dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou a dluhopisy, za které převzal záruku členský stát, 75% z celkových technických rezerv, b) pro dluhopisy vydané bankami a obdobnými úvěrovými institucemi členských států 50% z celkových technických rezerv c) pro kotované dluhopisy vydané obchodními společnostmi 20% z celkových technických rezerv, d) pro pokladniční poukázky 75% z celkových technických rezerv e) pro kotované komunální dluhopisy 20 % z celkových technických rezerv, f) pro půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou, 10% z celkových technických rezerv, g) pro směnky, jejichž splnění je zajištěné bankovním směnečným rukojemstvím (bankovním avalem, 10 % z celkových technických rezerv, h) pro nemovitosti na území členských států 20% celkových technických rezerv, pozemek nebo budova zapsaná v katastru nemovitostí jak jedna nemovitost nesmí překročit 10% z celkových technických rezerv, i) pro hypoteční zástavní listy 50% z celkových technických rezerv, j) pro kotované akcie až do výše 10% z celkových technických rezerv, k) pro vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jak
98
banka, 50% z celkových technických rezerv; tyto vklady u jedné banky nesmí překročit 20% z celkových technických rezerv, tato položka nezahrnuje běžné účty, ze kterých jsou hrazeny provozní náklady, l) pro předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny 5% z celkových technických rezerv. m) pro dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, 75% z celkových technických rezerv, n) pro cenné papíry vydané jednotkou kolektivního investování 20% z celkových technických rezerv. Finanční umístění dále zahrnuje: a) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, až do výše 10 % z celkových technických rezerv, b) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění , až do výše 5% z celkových technických rezerv, c) zajišťovací deriváty;;; 5 % z celkových technických rezerv, d) pohledávky za zajišťovny až do výše 50 % z celkových technických rezerv; tyto pohledávky mohou pojišťovny použít do skladby finančního umístění až po odečtení všech závazků vůči zajišťovnám.
99
Příloha C Nabídka pojistných produktů v roce 2007 Základní pojištění
AEGON AIG ALLIANZ AMCICO AVIVA AXA CARDIF ČP ČP ZDRAVÍ ČPP ČSOBP D.A.S. EGAP ECP GP GERLING HVP ING KP KOOP PČS PVZP SLAVIA UNIQA VICTORIA WÜST – pod. WÜST – ŽP
Poji štěn í pro pří pad smr ti
Ka pitá lové živo tní poji štěn í
+ + + + + + + +
+
+
+
+
+
+
+
+ +
+ +
+
+ +
+ +
+ +
+
+
+
+
+
+
+ + + + +
+ + + + +
+ +
+ +
+ + + +
+ + + + + + +
+
+ +
+ +
Dů cho dov é poj iště ní
+ +
+
+
+ +
Poji štěn í pro děti a mlá dež
Inve stič ní živo tní poji štěn í
+
+
+ +
+ + + +
Pojištění osob Doplňkové pojištění
+
+
+
+ +
+ +
+ +
+
+
+
Úra Poji Poji Poji zové Zpr štěn štěn štěn poji oště í ív ív štěn ní záva příp příp í (+ od žnýc adě adě přip plac h hos nem ojišt ení chor pita oci ění) ob ce
+ + + + + +
+ +
Zdroj: Výroční zpráva ČAP 2007
10
+
+ + +
+ + + +
+
+ + + + + +
+
+
+ + + + + + + + + + +
+
+
+
+
+ +
+ +
+
+ +
+ + + + + + + + +
Ostatní
Poji štěn í pro příp ad inva lidit y
+ + + + + + + + + +
Poji štěn í léče bníc Jiná h pojiš výlo tění hv zahr anic í
+ +
+ + + +
+ + + + + + +
+ + +
+ + +
+
+ +
+
+ +
+
+
+
+
+ + + + + +
+
Příloha D Komutační čísla pro muže v roce 2006 při i=0,024 Tabulka Komutační čísla pro muže Věk 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45
lx 100000 99609 99584 99568 99543 99524 99505 99489 99470 99450 99432 99415 99400 99386 99369 99344 99315 99273 99217 99147 99063 98973 98886 98794 98707 98622 98538 98462 98385 98307 98226 98141 98050 97957 97852 97742 97617 97482 97335 97176 96998 96806 96599 96368 96106 95808
dx Dx CX Nx Mx 391 100000 381,9224 3470512 18659,87 25 97274,33 24,00925 3370512 18277,95 16 94970,45 15,03915 3273238 18253,94 25 92729,54 22,584 3178268 18238,9 18 90533,61 16,40291 3085538 18216,31 20 88395,33 16,9195 2995004 18199,91 16 86306,64 13,44152 2906609 18182,99 19 84270,39 15,4994 2820302 18169,55 20 82279,8 16,35772 2736032 18154,05 18 80335,01 14,43116 2653752 18137,69 17 78437,73 12,7994 2573417 18123,26 15 76586,54 11,49906 2494979 18110,46 14 74780,05 10,02125 2418393 18098,96 17 73017,37 12,30461 2343613 18088,94 25 71293,72 17,61547 2270596 18076,64 29 69605,16 19,66004 2199302 18059,02 42 67954,13 28,29848 2129697 18039,36 56 66333,15 36,63744 2061742 18011,06 70 64741,83 44,5502 1995409 17974,43 84 63179,9 52,16468 1930668 17929,88 90 61646,95 54,7315 1867488 17877,71 87 60147,37 51,48352 1805841 17822,98 92 58686,18 53,2681 1745693 17771,5 87 57257,46 49,097 1687007 17718,23 85 55866,39 46,93451 1629750 17669,13 84 54510,09 45,58454 1573883 17622,2 76 53186,92 39,99612 1519373 17576,61 77 51900,36 39,46775 1466186 17536,62 79 50644,47 39,59184 1414286 17497,15 81 49417,9 39,64186 1363641 17457,56 85 48220,03 40,72353 1314224 17417,91 91 47049,15 42,39984 1266004 17377,19 93 45904,03 42,52765 1218954 17334,79 106 44785,63 47,19045 1173050 17292,26 110 43688,78 47,95339 1128265 17245,07 125 42616,87 53,28625 1084576 17197,12 134 41564,75 55,90768 1041959 17143,83 147 40534,67 59,78865 1000394 17087,93 159 39524,85 62,91688 959859,6 17028,14 178 38535,57 68,85931 920334,8 16965,22 193 37563,53 72,93338 881799,2 16896,36 206 36610,2 76,14332 844235,7 16823,43 232 35676,01 83,5184 807625,5 16747,28 262 34756,33 92,12063 771949,5 16663,77 298 33849,61 102,4371 737193,2 16571,64 344 32953,82 115,4226 703343,5 16469,21
10
Rx Sx 94775961 1249200 91305449 1230540 87934937 1212262 84661699 1194008 81483431 1175770 78397893 1157553 75402889 1139353 72496280 1121170 69675977 1103001 66939945 1084847 64286193 1066709 61712776 1048586 59217797 1030475 56799404 1012376 54455791 994287,4 52185195 976210,8 49985893 958151,7 47856197 940112,4 45794454 922101,3 43799045 904126,9 41868377 886197 40000890 868319,3 38195049 850496,3 36449356 832724,8 34762349 815006,6 33132599 797337,5 31558716 779715,3 30039343 762138,7 28573156 744602,1 27158870 727104,9 25795229 709647,3 24481006 692229,4 23215002 674852,2 21996048 657517,5 20822997 640225,2 19694733 622980,1 18610157 605783 17568198 588639,2 16567803 571551,2 15607944 554523,1 14687609 537557,9 13805810 520661,5 12961574 503838,1 12153949 487090,8 11381999 470427 10644806 453855,4
46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96
95465 95071 94635 94159 93640 93059 92415 91695 90881 90007 89068 88063 87018 85894 84662 83291 81790 80169 78479 76740 74933 73022 70982 68823 66571 64237 61801 59266 56551 53700 50744 47719 44569 41330 38033 34671 31292 27936 24604 21371 18267 15364 12672 10227 8056 6174 4591 3299 2282 1513 956
394 436 476 520 581 643 720 814 874 939 1004 1045 1124 1232 1370 1502 1621 1690 1738 1807 1911 2040 2160 2252 2334 2436 2535 2715 2850 2957 3025 3151 3239 3297 3362 3379 3356 3332 3232 3105 2903 2691 2445 2172 1881 1584 1292 1017 769 557 383
32066,04 31185,34 30314,86 29455,46 28606,39 27762,49 26924,37 26088,36 25250,8 24421,76 23600,56 22787,52 21989,26 21196,5 20402,78 19602,1 18797,53 17993,22 17201,05 16425,8 15663,09 14905,89 14149,9 13397,8 12655,69 11925,8 11204,69 10493,25 9777,803 9067,329 8367,301 7684,151 7008,622 6346,996 5703,82 5077,754 4475,446 3901,79 3355,864 2846,678 2376,131 1951,623 1572,034 1238,994 953,0147 713,3522 517,9467 363,4801 245,5522 158,9722 98,13616
129,157 139,5774 148,8883 158,7121 173,4406 187,4329 204,9732 226,1138 237,2163 248,8212 259,9003 264,1769 277,3917 296,9179 322,4993 345,1383 363,743 370,4603 372,101 377,7251 390,099 406,6309 420,4613 428,0961 433,2726 441,5987 448,8335 469,5117 481,3071 487,5122 487,0409 495,4319 497,3612 494,4182 492,3835 483,2974 468,7625 454,478 430,5337 403,8279 368,817 333,8476 296,1961 256,94 217,3262 178,6863 142,3273 109,4089 80,82481 57,11014 38,39466
10
670389,7 638323,7 607138,3 576823,5 547368 518761,6 490999,1 464074,8 437986,4 412735,6 388313,9 364713,3 341925,8 319936,5 298740 278337,2 258735,1 239937,6 221944,4 204743,3 188317,6 172654,5 157748,6 143598,7 130200,9 117545,2 105619,4 94414,68 83921,43 74143,63 65076,3 56709 49024,84 42016,22 35669,23 29965,41 24887,65 20412,21 16510,42 13154,55 10307,87 7931,743 5980,12 4408,086 3169,092 2216,078 1502,725 984,7786 621,2986 375,7464 216,7742
16353,78 16224,63 16085,05 15936,16 15777,45 15604,01 15416,58 15211,6 14985,49 14748,27 14499,45 14239,55 13975,37 13697,98 13401,07 13078,57 12733,43 12369,68 11999,22 11627,12 11249,4 10859,3 10452,67 10032,21 9604,111 9170,838 8729,24 8280,406 7810,894 7329,587 6842,075 6355,034 5859,602 5362,241 4867,823 4375,439 3892,142 3423,379 2968,901 2538,368 2134,54 1765,723 1431,875 1135,679 878,7391 661,4129 482,7266 340,3993 230,9905 150,1657 93,05552
9941462 9271073 8632749 8025611 7448787 6901419 6382657 5891658 5427584 4989597 4576862 4188548 3823834 3481909 3161972 2863232 2584895 2326160 2086222 1864278 1659534 1471217 1298562 1140814 997215 867014,2 749469 643849,6 549434,9 465513,5 391369,9 326293,6 269584,6 220559,7 178543,5 142874,3 112908,9 88021,24 67609,03 51098,62 37944,06 27636,19 19704,45 13724,33 9316,242 6147,15 3931,072 2428,347 1443,568 822,2698 446,5234
437386,2 421032,4 404807,8 388722,7 372786,6 357009,1 341405,1 325988,5 310776,9 295791,4 281043,2 266543,7 252304,2 238328,8 224630,8 211229,7 198151,2 185417,7 173048,1 161048,8 149421,7 138172,3 127313 116860,3 106828,1 97224,03 88053,19 79323,95 71043,55 63232,65 55903,06 49060,99 42705,95 36846,35 31484,11 26616,29 22240,85 18348,71 14925,33 11956,43 9418,058 7283,518 5517,795 4085,92 2950,241 2071,502 1410,089 927,3625 586,9632 355,9727 205,807
97 98 99 100 101 102 103
573 324 171 84 38 16 6
249 153 87 46 22 10 6
57,44144 31,67958 16,347 7,83047 3,451526 1,386246 0,501767
24,41558 14,59008 8,133401 4,195417 1,984386 0,851988 0,490007
118,638 61,19659 29,51701 13,17001 5,339539 1,888013 0,501767
Zdroj: Úmrtnostní tabulky pro muže v roce 2006, vlastní výpočty
10
54,66086 30,24528 15,6552 7,521798 3,326381 1,341995 0,490007
229,7492 111,1112 49,91457 20,39756 7,227552 1,888013 2,38978
112,7515 58,09065 27,84537 12,19017 4,668376 1,341995 1,832002
Příloha E Výše technické úrokové míry v roce 2004 Tabulka Výše technické úrokové míry v roce 2004 Země Max TÚM Poznámka Austrálie X podle výnosů pojišťovny a inflace Belgie 3,75 pojišťovny obvykle používají 2,75% Dánsko 2,00 4,15% pro diskontování rezerv Finsko 2,50 od 1.1.2004 na běžně placené Francie 2,50 Itálie 2,50 Japonsko 1,50 Kanada x dle výnosů Kypr 6,00 Lucembursko 2,50 Lotyšsko x dle výnosů Maďarsko 5,50 Mexiko 5,50 pro smlouvy v Mexických pesos (v USD 4%) Německo 2,75 od 1.1.2004 na běžně placené Nizozemsko 3,00 Norsko 3,00 Polsko 4,50 Portugalsko 4,00 pojišťovny obvykle používají 3% Rakousko 2,75 od 1.1.2004 pro všechny druhy pojištění Řecko 3,35 Slovensko 4,00 od 1.3.2004 Španělsko 3,11 Švédsko 3,00 Švýcarsko 2,00 výjimečně více Turecko 9,00 VB x podle výnosů pojišťovny Zdroj:DOHNAL, R. Regulace technické úrokové míry. Pojistný obzor.2004 roč. 81, č. 6, str.7-8
10
Příloha F Pojištěnost ve vybraných státech Tabulka Pojištěnost ve vybraných státech Pojištěnost Stát Celkově ŽP 2006 2005 2006 2005 Belgie 9,5% 11,3% 6,6% 8,4% Bulharsko 2,3% 2,5% 0,4% 0,4% Česká republika 3,8% 3,9% 1,5% 1,5% Dánsko 8,5% 8,2% 5,7% 5,3% Estonsko 2,2% 2,3% 0,6% 0,7% Finsko 8,9% 9,1% 7,0% 7,2% Francie 11,1% 10,3% 7,9% 7,1% Chorvatsko 3,3% 3,2% 0,9% 0,8% Irsko 9,3% 8,4% 7,1% 6,0% Island 2,8% 2,6% 0,3% 0,3% Itálie 7,2% 7,7% 4,7% 5,2% Kypr 4,4% 4,3% 2,0% 2,0% Lichtenštejnsko 149,3% 96,4% 144,5% 92,2% Litva 1,8% 1,5% 0,6% 0,4% Lotyšsko 1,8% 1,7% 0,1% 0,1% Lucembursko 38,9% 38,0% 35,0% 33,4% Maďarsko 3,5% 3,1% 1,8% 1,4% Malta 5,9% 5,6% 3,5% 3,1% Německo 7,0% 7,0% 3,2% 3,2% Nizozemsko 13,8% 9,5% 4,9% 4,9% Norsko 4,5% 4,9% 2,8% 3,1% Polsko 3,6% 3,2% 2,0% 1,6% Portugalsko 8,5% 9,0% 5,6% 6,1% Rakousko 6,1% 6,2% 2,8% 2,9% Rumunsko 1,3% 1,1% 0,3% 0,3% Řecko 2,2% 2,2% 1,2% 1,1% Slovensko 3,2% 3,4% 1,5% 1,5% Slovinsko 5,8% 5,6% 1,8% 1,7% Španělsko 5,4% 5,4% 2,4% 2,3% Švédsko 7,5% 7,8% 5,0% 5,2% Švýcarsko 10,4% 11,1% 5,9% 6,5% Turecko 1,8% 1,6% 0,3% 0,3% Velká Británie 14,1% 13,3% 10,4% 9,3% CEA 8,7% 8,4% 5,4% 5,2% EU (25) 9,0% 8,7% 5,6% 5,4% Zdroj: European Insurance in Figures 2007
10
Příloha G Průměrné pojistné na 1 osobu v (v eur) Tabulka Průměrné pojistné na 1osobu (v eur) Průměrné pojistné na 1 osobu ( v eur) Celkové pojistné Životní pojistné Stát 2006 2005 2000 2006 2005 2000 Belgie 2 830 3 239 1 956 1 964 2 410 1 261 Buhlarsko 74 71 24 12 10 3 Česká republika 420 382 193 163 148 62 Dánsko 3 446 3 139 2 067 2 298 2 034 1 327 Estonsko 211 189 74 63 60 14 Finsko 2 843 2 730 2 272 2 246 2 149 1 818 Francie 3 134 2 904 2 236 2 229 1 992 1 536 Chorvatsko 252 223 136 67 58 23 Irsko 3 837 3 305 2 798 2 929 2 370 2 013 Island 1 153 1 165 964 105 114 70 Itálie 1 813 1 878 1 173 1 181 1 257 690 Kypr 832 787 822 383 366 553 Lichtenštejsko 123 510 78 400 119 503 75 040 Litva 123 88 34 39 24 6 Lotyšsko 128 98 72 10 7 3 Lucembursko 27 985 24 576 15 811 25 188 21 607 13 881 Maďarsko 312 274 235 158 121 109 Malta 714 639 446 424 352 215 Německo 1 964 1 915 1 604 908 880 745 Nizozemsko 4 466 2 942 1 155 1 575 1 522 682 Norsko 2 574 2 598 1 791 1 604 1 641 788 Polsko 252 202 134 142 100 54 Portugalsko 1 242 1 277 722 829 868 372 Rakousko 1 886 1 864 106 869 868 49 Rumunsko 59 41 12 11 Řecko 390 354 239 208 175 123 Slovensko 262 243 119 126 106 49 Slovinsko 861 774 471 270 233 91 Španělsko 1 207 1 133 1 022 533 488 596 Švédsko 2 558 2 501 2 220 1 708 1 671 1 684 Švýcarsko 4 203 4 404 4 240 2 393 2 593 2 820 Turecko 79 66 46 11 10 8 Velká Británie 4 433 3 982 4 251 3 251 2 773 3 309 CEA 1 866 1 729 1 453 1 158 1 071 950 EU (25) 2 222 2 053 1 652 1 387 1 279 1 088 Zdroj: European Insurance in Fingures 2007
Příloha H Graf analýzy závislosti mezi HDP a předepsaným pojistným
10
Předepsané pojistné (v mld. Kč)
Závislost předepsaného pojistného a HDP (v letech 2000 - 2007) 150 140 130 120 110 100 90 Skut ečné hodnot y
80
Model
70 60 200 0
2200
2400
2600
2800
3000
3200
3400
3600
HDP (v mld. Kč) Zdroj: Vlastní výpočty a zpracování
Obrázek Závislost předepsaného pojistného a HDP
10
380 0
Příloha I Podmínky pro uplatnění úlevy na dani za životní pojištění V zmysle zákona č. 595 / 2003 Z. Z., § 11 o dani z príjmu v znení neskorších predpisov má poistník nárok na daňovú úľavu v prípade splnenia nasledujúcich podmienok:
možnosť odpočtu dane sa vzťahuje na poistníka,
poistený a poistník musí byť tá istá osoba,
odpočet dane si môže uplatniť aj podnikajúca fyzická osoba,
daňový základ je možné znížiť o celé poistné za životné poistenie vrátane pripoistení zaplatené v danom roku,
najvyššia daňová úľava je 398,33 EUR (12 000 SKK) ročne,
daňová úspora je 19% percent z ročného poistného,
dohodnutá poistná doba je najmenej 10 rokov, pričom výplata poistného plnenia pre prípad dožita sa konca poistnej doby je dohodnutá pre rok, v ktorom daňovník dovŕši 55 rokov,
poistná doba je dohodnutá na dobu neurčitú, pričom výplata poistného nastane najskôr po uplynutí doby 10 rokov a najskôr v roku, v ktorom daňovník dovŕši 55 rokov života.
10
