TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ
Studijní program: B3107 Textil Studijní obor: 3107R007 Textilní marketing
DIGITALIZACE TEXTILNÍCH VLÁKEN V PROCHÁZEJÍCÍM SVĚTLE PRO VÝUKOVÉ ÚČELY DIGITIZATION OF TEXTILE FIBERS IN PASSING LIGHT FOR TEACHING PURPOSES Petra Appeltauerová KHT-712 Vedoucí bakalářské práce: Ing. Hana Pařilová Rozsah práce: Počet stran textu ...30 Počet obrázků .......22 Počet tabulek ........0 Počet grafů............0 Počet stran příloh ..2 -2-
Prohlášení Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
Datum 03. 05. 2010
Podpis
-3-
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Haně Pařilové za odborné vedení, ochotné poskytnutí cenných rad, připomínek a za soustavnou pozornost, kterou mi věnovala po celou dobu vypracování mé práce. Dále bych ráda poděkovala rodičům za podporu
při
studiu
-4-
na
VŠ.
Anotace Bakalářská práce řeší tvorbu e-learninkového kurzu, konkrétně v předmětu Textilní vlákna pro distanční část studia kombinovaných studentů oboru Textilní marketing v kombinované formě výuky. Obor spadá pod Fakultu textilní Technické univerzity v Liberci. Bakalářská práce řeší tvorbu digitalizace textilních vláken v podélném pohledu a v příčných řezech. K e-learningu jsou připojeny také testy pro ověřování znalostí studentů v domácím prostředí.
Klíčová slova: E-learning Přírodní vlákna Živočišná vlákna Studenti kombinované formy výuky Mikroskopie
Annotation A Bachelor thesis is interested in the creation of e-lerning course specifically in subject of a staple for distance learning part combined students of textile marketing in the combined
form
of
teaching.
This specialisation comes under Textile Faculty, Technical University in Liberec. A Bachelor thesis is interested in the creation of a staple in digitizing in longitudinal view and in transverse sections. With in longitudinal view and in transverse sections. To elerning course are also connected tests for checking knowledge students in native environment.
Keyword: E-learning Natural fibres Animal fibres Students of combined form of teaching Microscopy
-5-
Obsah:
Obsah: ____________________________________________________________________6 1.
Úvod__________________________________________________________________7
2.
Typy mikroskopování ____________________________________________________8
2.1
Sledování vláken v procházejícím světle __________________________________10
2.2
Postup při mikroskopování vláken v procházejícím světle ____________________11
3.
Textilní marketing v kombinované formě výuky ______________________________13
4.
E-learning ____________________________________________________________15
4.1
Formy e-learningu ___________________________________________________16
4.2
E-learning Fakulty textlní _____________________________________________17
4.3
E-learning provozovaný Centrem dalšího vzdělávání při TUL_________________19
5.
Tvorba nového e-learningového kurzu _____________________________________21
5.1
Výběr přírodních vláken _______________________________________________21
5.2
Tvorba preparátu ____________________________________________________23
5.3
Fotografování a systém úpravy obrázků __________________________________24
5.4
Databáze obrázků – MOODLE _________________________________________25
6.
Test__________________________________________________________________28
6.1
Z pohledu učitele: ____________________________________________________29
6.2
Z pohledu studenta: __________________________________________________34
7.
Závěr ________________________________________________________________37
8.
Použitá literatura ______________________________________________________38
Seznam obrázků ___________________________________________________________39
-6-
1. Úvod Cílem práce je vytvořit mikroskopické vzhledy vláken s důrazem na jejich charakteristiky. Mikroskopování v laboratořích je prováděno na školních mikroskopech firmy Olympus v procházejícím světle. V odborné literatuře se uvádějí také obrázky vláken ve světle dopadajícím. Proto budou vytvořeny digitální fotografie tak, jak je mohou pozorovat studenti v prezenční formě výuky při laboratorních cvičeních. Vzhledy vláken budou použity pro studijní účely jak pro studenty v kombinované formě výuky (forma e-learning), tak pro studenty v prezenční formě výuky oboru Textilní marketing. Snahou je vytvořit internetový katalog textilních vláken nebo učebnici přírodních vláken v mikropohledu pro předmět Textilní vlákna.
Pro předmět Textilní vlákna budou vybrána přírodní textilní vlákna, ze kterých se vytvoří jednotlivé preparáty. Následně budou nafoceny obrazy jednotlivých textilních vláken tak, jak je vidí studenti presenčního studia. Vhodné a kvalitní snímky textilních vláken budou uloženy do databáze snímků pro další použití ve vytvořené databázi elearningu. Dále bude doplněn text k jednotlivým snímkům s popisem základních vlastností textilního vlákna. Tato část studijního materiálu bude sloužit jako učební pomůcka pro studenty kombinované formy výuky.
Dále bude vytvořen test pro ověření získaných znalostí studentů přímo po prostudování jednotlivých kapitol o přírodních textilních vláknech. Otázky budou koncipovány systémem pravda – nepravda nebo formou přiřazování vhodného obrázku ke správné odpovědi.
-7-
2. Typy mikroskopování Textilní vlákna lze sledovat nejrůznějšími způsoby. K pozorování vláken slouží mikroskopy běžné, školní i speciální mikroskopy k vědeckým účelům.
Typy mikroskopů: Optický mikroskop je mikroskop, ve kterém je obraz zvětšován dvěma sadami spojných čoček - objektivem a okulárem. Pro účely optické mikroskopie se užívají objektivy různé síly, tj. různé zvětšovací schopnosti, okulár již jen zvětšuje obraz vržený objektivem.
Fluorescenční mikroskop je mikroskop, u kterého se postupuje tak, že se některé struktury v objektivu zbarví fluoreskujícím barvivem. Po zbarvení se ozáří světlem určité vlnové délky. Světlo propouští budící filtr, který vyvolává fluorescenci barviva. (Hejtmánek, 1993) Při osvětlení předmětu světlem, které nedopadá do objektivu, lze mikroskopem pozorovat částice průměru asi setiny mikronu, avšak nelze rozeznat jejich tvar.
Ultramikroskop je zařízení, ve kterém lze zkoumat velmi malé částice. Pro zobrazení těchto malých částic je třeba použít místo světelných paprsků proudu elektronů, které se uvolňují ze žhavých kovů uvedených na záporný potenciál.
Elektronový mikroskop je mikroskop, který pracuje s proudem elektronů ve vakuu. Proud elektronů je záření velmi malé vlnové délky. Hlavní výhodou všech typů této mikroskopie je zvýšené rozlišení. To může poskytovat srovnání, kterého lze dosáhnou s pomocí osvětlení mikroskopu.
-8-
Obr.č. 1 - Povrch vlákna sledovaného v elektronovém mikroskopu (Militký, 2006) Kvalitu elektronového obrazu (viz obr.č.1) ovlivňuje např. náklon vzorku, nabíjení vzorku nebo volba urychlovacího napětí. (Greaves, Savilie, 1995)
Rastrovací elektronový mikroskop pracuje tak, že na vzorek dopadá tenký svazek elektronů, který dopadá postupně na všechna místa vzorku. Odražený (emitovaný) paprsek se převádí na viditelný obraz. Tento viditelný obraz se vytváří na fluorescenčním stínítku.
Polarizační mikroskop využívá lineárně polarizovaného světla. To kmitá v jedné rovině. Při průchodu dvojlomnými látkami se rozkládá na základě dvojlomu na dvě složky lišící se rovinou kmitu. Je určen pro studium optických vlastností krystalů. (Heřmánek, 1993)
V odborné literatuře se často vyskytují obrázky textilních vláken vytvořených na elektronkovém mikroskopu, které zobrazují povrchy vláken. Toto zobrazení využívá i prof. Militký ve své publikaci pro studenty FT TUL Textilní vlákna, 2002.
Rozdíly mezi mikroskopy s procházejícím světlem a světlem dopadajícím:
Mikroskopie v procházejícím světle – je mikroskopie, ve které světlo prochází pozorovaným objektem.
Mikroskopie v dopadajícím světle – je mikroskopie, ve které světlo dopadá na povrch zkoumaného objektu shora
-9-
Studenti presenčního studia na Fakultě textilní Technické univerzity mají v laboratořích k dispozici mikroskopy s procházejícím světlem.
2.1
Sledování vláken v procházejícím světle
Identifikace textilních vláken je prováděna pomocí mikroskopů. Studenti presenčního studia pracují v univerzitních laboratořích, kde jsou mikroskopy k dispozici. Naopak studenti kombinované formy výuky mají velmi omezené možnosti a čas na práci s mikroskopem.
Mikroskopování je sledování struktury a tvarových charakteristik vláken. Pomocí mikroskopu lze pozorovat předměty průhledné i neprůhledné. Na průhledné předměty se používá mikroskop s procházejícím světlem a na neprůhledné předměty mikroskop se světlem odraženým.
Obr.č. 2 - Popis mikroskopu
- 10 -
Běžné školní zařízení ke zjišťování vlákenných charakteristik pro prezenční studium jsou mikroskopy. Mikroskop je přístroj, který se skládá ze třech základních částí:
- mechanické části, do které se zahrnuje podstavec, stojan a stolek (viz obr. č. 2), který slouží k posuvu preparátu pro vhodné zaostření
- osvětlovací části, kam patří zdroj světla, kondenzor a clona (viz obr. č. 2) preparátem prochází světla
- optické části, kde se nalézá objektiv a okulár (viz obr. č. 2). Prostřednictvím objektivu se vytvoří zvětšený, skutečný a převrácený obraz zkoumaného předmětu. Na výběr je ze čtyř možných objektivů s různým zvětšením od desetinásobného až po padesátinásobné zvětšení. Jednotlivé objektivy jsou umístěné na revolverovém měniči (viz obr. č. 2). Okulár umožňuje pevné desetinásobné zvětšení.
2.2
Postup při mikroskopování vláken v procházejícím
světle Nutným předpokladem správného zacházení s mikroskopem je jeho správné umístění, měl by být přibližně 5 cm od hrany stolu, u praváků směrem k levému rameni a u leváků naopak k pravému rameni. Následně musí být zkontrolováno, zda je na mikroskopu nastaveno nejmenší možné rozlišení objektivu a zda se zorné pole osvítí. Tím to je zařízení připraveno k vlastnímu mikroskopování, kdy se na posuvný stolek položí připravený preparát. Prostřednictvím makrometrického šroubu (viz obr. 2) se zmenší vzdálenost mezi preparátem a objektivem na minimum, čímž je zajištěno snazší vyhledávání vhodného místa zkoumaného vzorku.
Uvedený úkon je doporučeno sledovat po celou jeho dobu z boku mikroskopu, aby se předešlo poničení preparátu nebo poškození objektivu mikroskopu.
- 11 -
Zorné pole se zkoumá pohledem do okuláru. Při pohledu do zorného pole je možné vzorek libovolně zaostřit. Pro tento úkon se využívá makrometrický šroub. Další fází mikroskopování je vyhledání vhodného místa preparátu. K tomu je určen posuvný stolek, pomocí kterého je preparát posunut do středu zorného pole. Dále se již stolkem ani zkoumaným vzorkem nepohybuje.
Zvolené místo lze dle potřeby doostřit mikrometrickým šroubem a dojasnit za pomocí kondenzoru nebo clony. Pokud zvětšení není dostatečné, lze dané místo také zvětšovat za pomocí objektivu s větším zvětšením.
- 12 -
3. Textilní marketing v kombinované formě výuky Kombinovaná forma výuky se skládá z presenční a distanční části.
Distanční
studium je část, kdy se studenti připravují ke zkouškám v domácím prostředí. Využívají e-elarningu, internetu a dostupných materiálů v tištěné podobě. Prezenční část je ta část, kdy studenti chodí do školy, mají laboratorní cvičení a konzultace s vyučujícím o problémech, které zjistili při domácím studiu.
Je určeno pro ty, kteří se z různých možných důvodů ať už osobních, zdravotních, sociálních či finančních nemohli zúčastnit studia presenčního. Hlavním rozdílem mezi prezenčním a distančním studiem je v především v četnosti navštěvování školy a kontaktu s vyučujícím. U distančního studia studenti nejsou v přímém kontaktu s vyučujícími, jako je tomu u studia presenčního. Ke kontaktu dochází prakticky jen na konzultacích. Distanční studenti také vzdělávací ústav nenavštěvují každý den jako studenti denního studia, ale většinou v pravidelných intervalech (jednou za měsíc – pátek, sobota). (Dvořáková, 2000) Textilní marketing na TUL má formu presenční i kombinovanou.
V předmětu Textilní vlákna bude omezený počet prezenčních hodin a tím i možností návštěvy laboratoří. Proto je nutné, aby studenti byli předem na laboratorní cvičení již připraveni z domácího studia a to právě pomocí e-learningu, který se pro ně vytváří.
Rozdíl je také mezi studiem distančním a kombinovaným. Právě student distančního studia komunikuje s vyučujícími formou konzultací, naopak kombinovaní studenti navštěvují pravidelně cvičení a přednášky, které jsou velmi omezené na rozdíl od presenčních studentů.
Mezi výhody této formy vzdělávání patří např. místní i věková dostupnost studia, možnost souběžné ekonomické aktivity studujících, ale také individualizace studia či interaktivní postupy při učení. Toto studium má ale také své nevýhody, jako např. poměrně vysoké náklady na studijní pomůcky, ale problémem je také izolovanost - 13 -
studenta v průběhu studia. Fakulta textilní na TUL nemá samostatné distanční studium. Pouze některé obory jsou akreditované v presenční a kombinované formě. Mezi akreditované předměty, které lze studovat kombinovanou formou výuky patří např.: Textilní marketing, Technologie a řízení oděvní výroby, Chemická technologie textilní, Netkané textilie nebo Textilní materiály a zkušebnictví. Tyto obory jsou v bakalářském studijním programu. Kombinovanou formou ale nelze studovat např. Textilní a oděvní návrhářství. V magisterském studijním programu, je možné studovat kombinovanou formou výuky následující obory: Textilní technologie, Oděvní technologie, Textilní materiálové inženýrství, Chemická technologie textilní či Netkané textilie. Touto formou studia nelze ale studovat Textilní engineering.
Od roku 1991 se v České republice propaguje distanční vzdělávání jako možnost výuky pracujících studentů. Palán uvádí základní znaky distančního vzdělávání: „Základní znaky distančního vzdělávání jsou: velká volnost přístupu ke vzdělávání prostorovým oddělením učitele od studujícího a individuálním stanovením rychlosti osvojování učiva zásadní význam individuálního studia, přičemž studium je založeno převážně na osobním výběru účastníka systematická příprava a účelná distribuce studijních materiálů studijních opor distančního vzdělávání (textových, audio, video, počítačových interaktivních programů na CD nosičích) prováděna hromadnou formou využívání technických komunikačních spojení (pošty, telefonu, faxu, rozhlasu, satelitů, apod.) k předávání poznatků a ke komunikaci mezili studujícími a vzdělávací organizací, resp. učiteli (konzultanty, tutory, poradci)“ (Palán, 2002)
V dnešní době se pošta, fax či rozhlas, nevyužívá. Nyní již doba pokročila a preferuje se nejvíce e-mail a e-learning. Tyto dva způsoby komunikace nejvíce usnadňují dorozumívání mezi studujícími a vyučujícími.
Studenti kombinovaného studia TUL na Fakultě textilní konzultují se svými vyučujícími pravidelně jednou měsíčně a to nejčastěji v pátek a sobotu. Program textilního marketingu v kombinované formě výuky obsahuje stejné předměty jako u studentů presenčního studia stejného oboru. - 14 -
4. E-learning E-learning je vzdělávací proces, který slouží studentům vzdáleným od místa školy. Tento proces využívá komunikační a informační technologie, které slouží k vytváření kurzů. Kurzy pak mohou sloužit jako možnost komunikace mezi studenty a vyučujícími i k řízení studia. Tyto technologie by měly studujícímu jedinci usnadňovat jeho vzdělávání a hlavně toto vzdělávání zefektivnit. V dnešní době je zatím u nás u distančního vzdělávání využíváno hlavně tištěného studijního textu, ale jak uvádí Mechlová (2004), v současnosti se začínají více používat interaktivní zdroje informací. Komunikace lektora a studujícího zajišťuje zpravidla e-mail a e-learning.
Definic e-learningu v dnešní době existuje celá řada, neboť definice vznikaly v různých dobách, a nejen e-lerning, ale i s ním související informační a komunikační technologie čelily nepřetržitému bouřlivému vývoji, došlo k jejich odlišnostem. Definice jsou velmi jednoduché či naopak zase až moc složité, ale také hodně zúžené nebo příliš široké.
Navzdory tomu ze všech definic vyplývá, že e-learning v sobě má řadu dílčích aktivit, které poté mohou, ale nemusí, být propojeny do celého systému. Tyto kurzy mohou být plně distančního charakteru nebo jimi může být pouze doplněna prezenční výuka.
Tento proces je spojen s užíváním osobního počítače a komunikačních sítí. Ale díky rozsáhlému vývoji nových kategorií výkonnějších mobilních komunikačních prostředků, kam se řadí např. kapesní počítače, organizéry, nebo 3. generace mobilních telefonů, lze pak hovořit o m- learningu – mobilní vzdělávání.
- 15 -
4.1
Formy e-learningu
E-learning lze rozdělit na dvě základní podoby: on-line a offline
Elektronické vzdělávání Off-line výuka
On-line výuka
synchronní
asynchronní
Obr.č. 3 - Formy e-lerningu (Nocar, 2004) On-line – tato podoba e-lerningu bezpodmínečně vyžaduje zapojení počítače do sítě internet. Studijní materiály a většinou i další studijní aktivity jsou dostupné pouze prostřednictvím internetu a současně je internet využíván ke komunikaci mezi studujícími a pedagogy a zároveň mezi sebou. On-line výuku je možné dále dělit, a to na synchronní nebo asynchronní.
u synchronní výuky je zapotřebí neustálého připojení k síti internet. Komunikace studujícího s pedagogem (tutorem) se uskutečňuje v reálném čase, ale dochází k ní na stejném místě (chat, netmeeting, ICQ). V tomto případě se výuka uskutečňuje v tzv. virtuální třídě. (Nocar, 2004)
asynchronní výuka probíhá již v prostředí diskusního fóra, popř. e-mailem. Jde o výuku, která neprobíhá v reálném, nýbrž v rozdílném čase. Počítač je v dané situaci využíván jako řídící prostředek komunikace. Je zde možnost studujících využívat fórum nejen pro komunikaci s tutorem, ale také mezi sebou. Při využívání asynchronní formy výuky je možné studijní materiály přenášet do počítače a poté je možné pokračovat ve studiu i formou off-line. Tato forma je
- 16 -
časově flexibilnější, méně náročná na investice, avšak vyžaduje vysokou motivaci ze strany studentů. (Nocar, 2004)
Off-line – je forma e-lerningové výuky, u které není nutností k přístupu ke studijním materiálům být připojen k síti internet. Studující mají k dispozici elektronické nosiče dat (např. diskety, flash disk, CD – ROM,…), které obsahují multimediální studijní materiály: základní a doplňující text, který je určený k vytištění či k přímému studiu z obrazovky, doplněný obrazovými ilustracemi, audio nebo videoklipy, popřípadě příklady z praxe nebo případové studie, aktivity (testy, výcvikové programy apod.) (Nocar, 2004) V oboru Textilní marketing se využívají především on-line e-learningové kurzy.
4.2
E-learning Fakulty textlní
Na internetových stránkách TUL fakulty textilní je ve spodní liště odkaz na elearning. Po otevření e-learningu Fakulty textilní se otevře nabídka možných předmětů k prostudování a to např. matematika, fyzika, informatika, chemie nebo také elektrotechnika, strojírenství a lékařství. Toto může návštěvníka těchto stránek či studenta odradit od používání e-learningu jako studijní metody nebo pomůcky. Je zde na výběr ze dvou modulů – publikační, testovací. (viz obr. č. 3). Ani v jednom z těchto modulů student nenalezne nic z odborných předmětů oboru Textilní marketing. Eelarning Fakulty textilní by měl obsahovat pouze studijní materiály a testovací soubory k předmětům vyučovaných na této fakultě. Jinak se může stát, že se v množství informací student ztratí a tím vzniká riziko, že tyto stránky nebude navštěvovat.
- 17 -
Obr.č. 4 - Internetová stránka E-learningu TUL – publikační modul Publikační modul (viz obr. č. 4) obsahuje katalog, ve kterém lze nalézt témata jako např. vědy technické, společenské, přírodní, ale také zemědělské či lékařské. Daná témata nejsou pro studenty, kteří navštěvují textilní fakultu nijak přínosná. Dalším závažným záporem je fakt, že velmi často nefunguje server a aplikace se nedají otevřít. V publikačním modulu je dané chvíli 25 témat z různých oborů. Je politováníhodné, že je pouze jedno téma, které by se dalo použít pro obor Textilní marketing. Je sice určeno pro inženýrské studium, ale může být prospěšné i bakalářskému studiu. Tímto tématem je „Česko-anglický výkladový slovník odborných pojmů z textilního materiálového inženýrství“.
Modul testovací by v sobě měl již podle názvu obsahovat „TESTY“. Po rozkliknutí tohoto odkazu, který je zde nabízen, se opět zobrazí možná nabídka složek ke čtení. Bohužel studenti, kteří nemají ve svém počítači nainstalovaný program outlook, tuto složku neotevřou. V tom to modulu je nyní 106 testů z německého jazyka a to jen pro fakultu filologie. V nabídce je také možnost
- 18 -
generování testu na testy s odpovědí nebo testy s řešením. Po zakřížkování jedné možnosti a následném generování student zjistí, že v daných složkách nejsou žádné odpovídající testy.
Moduly uvedené na e-elearningu Fakulty textilní jsou stále ve vývoji. Protože jejich tvoření je velmi náročné na informace a čas, přibývají velmi pomalu.
4.3
E-learning
provozovaný
Centrem
dalšího
vzdělávání při TUL E-learning CDV (Centrum dalšího vzdělávání) poskytuje e-learningové kurzy pro studenty v dalším vzdělávání (viz obr. č. 5) a univerzitu třetího věku. Studujícím se nabízí rozsáhlá škála kurzů, které jsou vícesemestrové. Obsahuje předměty: psychologii, komunikaci, osobnostně-sociální rozvoj, rétoriku, vybrané kapitoly z etiky či mytologické základy naší současnosti. Kurzy jsou také jednosemestrové, ve kterých mají studenti možnost zvolení si těchto předmětů: grafika, výtvarné činnosti v prostoru a ploše, pohybové aktivity seniorů nebo ochrana životního prostředí. Kromě těchto semestrových kurzů jsou v nabídce také programy v garanci jednotlivých fakult, které jsou na Technické univerzitě k dispozici.
Obr.č. 5 - Úvodní stránka e-learningu CDV
- 19 -
Testovací server http://turbo.cdv.tul.cz/ je umístěn na internetových stránkách Centra dalšího vzdělávání a spravuje ho server CDV. Prostřednictvím tohoto serveru je možné vytvořit e-learning pro studenty kombinované formy výuky. Na tomto serveru je vytvořen i nový kurz Textilní vlákna. Důraz pro e-learningovou výuku je kladen na vizualizaci textilních vláken a to v jejich podélném pohledu i v řezech. Důležité jsou popisy charakteristik jednotlivých typů vláken. E-learningový kurz by měl studentům umožnit pozorovat vlákna v mikroskopickém pohledu tak, jak tato vlákna pozorují studenti prezenčních forem výuky.
- 20 -
5. Tvorba nového e-learningového kurzu Cílem v nově založeném kurzu Textilní vlákna, bylo vytvoření několika podkapitol a to zejména s digitalizovaným obrazem. Předmět je určen nejen pro studenty kombinovaného studia, ale i pro studenty presenčního studia. Poprvé bude předmět Textilní vlákna vyučovat ve školním roce 2010/2011.
Základem e-lerningu je testovací server http://turbo.cdv.tul.cz/ Tento server, je určený pro testování vývojové verze výukového prostředí „Moodle“. Server je umístěn na
CDV
(Centrum
dalšího
vzdělávání)
při
Technické
univerzitě
Liberec.
http://www.cdv.tul.cz/mod/resource/view.php?id=1.
V nabídce serveru je velké množství výukových modulů, od marketingu, účetnictví až po jazyky či předměty z textilního oboru.
Každý, kdo má zájem o nahlédnutí do jednotlivých učebních sekcí, je povinen se nejprve zaregistrovat. Po registraci je další postup již jednoduchý. Ke zvolenému kurzu musí mít zájemce o něj přístupový klíč, který mu poskytne jeho vyučující. Jakmile jej zadá, jím vybraný kurz se otevře a je připraven k jeho čtení a listování v něm. Pouze některé kurzy jsou přístupné veřejnosti, kde uživatel může být přihlášen pouze jako host.
Kurz se nejdřív musí založit a nastavit na počet přednášek, musí se naprogramovat vstupní hesla a další důležité věci. Toto provádí vedoucí kurzu, který sdělí přístupová hesla pro možné vkládání požadovaných informací. Pro studenty jsou vytvořena jiná přístupová hesla, která slouží jen k listování a stahování studijních materiálů. Tato hesla jsou odlišná také z toho důvodu, aby studenti nemohli vložené materiály měnit.
5.1
Výběr přírodních vláken
E-learningový kurz předmětu textilní vlákna je rozdělen do výukově přehledných kapitol. Do těchto kapitol patří např. vlákna chemická, vlákna z chemických polymerů, ale také vlákna přírodní, která se dělí na vlákna rostlinná a vlákna živočišná. Pro - 21 -
kapitolu rostlinných vláken byla zvolena následující vlákna: bavlněné, lněné, vlákno z konopí, juta, vlákno z kapoku, kokosu, sisalu, ramie a tusahu. Do kapitoly živočišných vláken byla vložena vlákna: ovčí vlny, velblouda, králíka, kočky, ale také lidský vlas.
Přírodní vlákna použita v e-learningu poskytla Fakulta textilní. Bohužel nebyla k dispozici všechna přírodní vlákna, která by e-learningový kurz měl obsahovat. Na výběr byly i preparáty poskytnuté ing. Kovačičem z Katedry textilních materiálů. Z důvodu zhoršené kvality nebylo nožné využít všechny poskytnutých preparátů.
Aby se daly vytvořit vhodné obrázky pro e-learning je zapotřebí vhodného výběru vlákna. Každé vlákno je něčím charakteristické a vytvořený obraz by tyto charakteristiky měl obsahovat.
Např. u vlákna bavlny (viz obr. č. 7), je důležité rozpoznat, zda je vlákno zralé – kdy je silná sekundární stěna a lumen, částečně zralé – kdy je vlákno charakteristické slabší sekundární stěnou či nezralé – kde je pod mikroskopem vidět pouze primární stěna a nitkovitý lumen. Pro lněná vlákna je v podélném pohledu (viz obr. č. 6) zase charakteristické kolénko.
Obr.č. 6 - Vhodné vlákno – len
Obr.č. 7 - Vhodné vlákno – bavlna zralá
- 22 -
Pro výuky v e-leraningu je důležité také popisování charakteristik vláken, (viz obr. 6 a 7). U bavlny je to například tloušťka sekundární stěny vlákna, u lnu a vláken lýkových to jsou kolénka a příčné rýhování.
5.2
Tvorba preparátu
Po vhodném výběru vláken se začnou vytvářet preparáty pro jednotlivá vlákna. Nejprve se musí každé vlákno rozvláknit, aby bylo ojednocené. Poté se na spodní sklíčko nanese kapička glycerinu, do níž se následně rozvlákněné vlákno nastříhá na malé dílky. Dále se kapka s vláknem přikryje vrchním sklíčkem a tím je preparát připraven na jeho prozkoumání pod mikroskopem. Pro získání kvalitního snímku bylo potřeba v průměru vyrobit 4-5 vzorků pro jedno vlákno, protože ne vždy byla vlákna dobře viditelná a identifikovatelná. Výběr z nafocených snímků se konzultoval s ostatními tvůrci e-elarningu.
Po vytvoření a vložení preparátu pod mikroskop, pro vyhotovení digitálního obrazu, je nutné nalézt vhodné vlákno, které bude obsahovat charakteristiky pro něj typické jako např. šupinky u vlny. Je nezbytné prohlédnout si preparát jako celek, a následně i jednotlivá vlákna, správně je zaostřit a poté mezi sebou porovnat.
U preparátu je důležité, aby mezi sklíčky nebylo velké množství vláken (viz obr. č. 8). Pokud by to tak bylo, zkomplikovalo by to výběr zvolených vláken. Překrývající se vlákna se také špatně zaostřují a tím hůře identifikují. Ani velké množství glycerinu není optimální.
Když se nezvolí jeho vhodné množství, mohlo by dojít k tzv. „plavání“ vrchního sklíčka po sklíčku spodním. To by následně zapříčinilo zničení celého preparátu nebo rozostřeného obrazu. Nejoptimálnější je dát na sklíčko malé množství glycerinu poté vložit jen takové množství vláken (viz obr. č. 9), aby bylo možné je pod mikroskopem rozeznat a zaostřit, a poté přikrýt vrchním sklíčkem.
- 23 -
Obr.č. 8 - Nevhodný preparát Po
vytvoření
vhodného
Obr.č. 9 - Vhodný preparát preparátu
a
nalezení
vlákna
s maximálním
počtem charakteristických vlastností, lze přejít k tvorbě jednotlivých fotografií.
5.3
Fotografování a systém úpravy obrázků
Jednotlivé fotografie textilních vláken byly pořizovány pomocí fotoaparátu, jenž je zabudovaný v mikroskopu Olympus BX 51. Propojení mikroskopu s počítačem dokáže usnadnit mnoho práce. Za pomocí programu QickPHOTO CAMERA lze snímky shlédnout, vyfotit, popřípadě upravit. Další zpracování snímků je v případě nutnosti možné. Provádí se především za účelem zvýraznění jednotlivých charakteristik vlákna. V nabídce programu QickPHOTO CAMERA je i možnost vyfocení více úseků vlákna, které si lze nezávisle na sobě zaostřit. Vzniknou tak dva různě zaostřené snímky, které se dají následně zkompletovat. Metodika se využívá převážně u silně deformovaných vláken (např. bavlna), kde určitá délka vzorku nelze kvalitně zaostřit.
Po vytvoření digitálních obrazů jednotlivých textilních vláken byla zapotřebí jejich další úprava. Ta byla prováděna v programu Adobe Fotoshop. Program má velkou nabídku možností, jak v něm lze fotografie upravovat. Nejpodstatnější bylo retušování obrazů z důvodu nečistot na objektivech mikroskopu. Další úpravou prováděnou na obrazech bylo vytváření výřezů určitých identifikačních prvků – u zralé bavlny tloušťka její sekundární stěny, u lnu charakteristické kolénko (viz obr. č. 10) či u vlny šupinky.
- 24 -
Obr.č. 10 - Ukázka vyretušovaného obrazu s výřezem - len Takto upravené obrazy je následně možné vkládat do e-elarningu na testovacím serveru, kde jsou pro ně vytvořené jednotlivé složky.
5.4
Databáze obrázků – MOODLE
Pro vytvoření databáze obrázků je dobré mít připravené veškeré materiály, aby jejich vkládání bylo co nejjednodušší.
Aby se s programem dalo pracovat, musí být zapnutý „režim úprav“, který umožňuje provádět změny na stránkách. K těmto změnám jsou oprávněni jen vyučující, kteří kurz vytvářejí. Zprvu je vytvořena osnova předmětu. V tomto případě jsou vytvořeny jednotlivé kapitoly, pro snadnější orientaci studenta. Každá kapitola má své vlastní tzv. „Knihy“ v tomto případě s názvem Přírodní vlákna rostlinná a Přírodní vlákna živočišná. Toto jsou prvotní složky, ve kterých lze vytvářet další složky (viz obr. č. 11) a následně podsložky, do kterých již lze vkládat připravený text či obrázky. Každá kniha a složka musí být správně pojmenována, v tomto případě „Vlákna rostlinná“, aby pak nedocházelo k chaotickému hledání požadované informace.
- 25 -
Obr.č. 11 - Tvorba složek – učitelské prostředí Před samotným vkládáním, je dobré si promyslet a rozvrhnout jednotlivý text a obrázky, což usnadní vkládajícímu práci. Po důkladném promyšlení, je možné přistoupit k samotné tvorbě.
Vkládání textu je jednoduché (viz příloha č.1). Postačí rozkliknout požadovanou složku do níž má být text vložen a označit ikonu „úpravy“ (ve tvaru ručičky s perem). Poté se nabídne možnost úpravy kapitoly, kde je možné změnit název kapitoly, označit kapitolu za podkapitolu. Pod těmito možnostmi je velké textové pole, do něhož lze napsat veškerý požadovaný text. V tomto textovém poli lze text upravovat podobně jako v jakémkoli jiném textovém programu s tím rozdílem, že zde není taková pestrá nabídka možností úpravy.
Vkládání obrázků (viz příloha č. 2) do textu není také nijak obtížné. Rozdíl je pouze v delší době přípravy ke vkládání. Začátek je úplně stejný jako u vkládání textu (viz obr. č. 12), jen s tím rozdílem, že pro vložení obrázku do textového pole se používá ikona s názvem „Vložit obrázek“. Po jejím zmáčknutí, se otevře - 26 -
tabulka, která umožňuje nahrávání obrázků z různých souborů, ať už z počítače, flash discu nebo CD. Vhodné je vytvořit si jednotlivé, správně označené složky, do kterých se obrázky či fotografie budou jednotlivě vkládat. Dále už stačí jen pod tlačítkem „procházet“ zvolit požadovaný obrázek a nechat jej nahrát do zvoleného souboru. Obrázek se automaticky uloží a zůstává ve složce po celou dobu trvání kurzu. Když jsou všechny složky zaplněné obrázky, přejde se ke vkládání do textového pole. Nyní již stačí si vybrat chtěný obrázek označit ho, obrázek se automaticky načte, dále pak vyplnit políčko s názvem „Alternativní text“. Toto je políčko sloužící pro vložení popisku obrázku či fotky, usnadní tak studujícím orientaci mezi obrázky. Jsou-li tato kritéria splněna, potvrdí se vše tlačítkem „OK“ a obrázek se vloží do textového pole.
Obr.č. 12 - Vkládání obrázků a textu na Moodle – učitelské prostředí Do textového pole, je možné současně vkládat text i obrázky. Kromě toho je možné do textového pole vkládat tabulky.
Pokud je do textového pole vloženo vše tak, jak je požadováno, nezbývá nic jiného než kliknout na tlačítko „Uložit změny“. Soubor je uložen a při každém jeho zobrazení se otevře přesně to, co do něj bylo vloženo. Součástí tvorby e-learningu je také test, který tvoří jednu z podkapitol.
- 27 -
6. Test E-learning studujícímu nedává jen možnost získávání informací a možnost ke zdokonalování se v daném předmětu, ale také příležitost si své získané vědomosti vyzkoušet v testu, jenž je součástí e-learningu. Výukový program zaměřený na textilní vlákna je rozdělen na dva testy – test na přírodní vlákna a test na vlákna živočišná.
Každý, kdo si chce test vyzkoušet, jak již zde bylo jednou zmíněno, musí být přihlášen do daného předmětu.
Z rozsáhlé nabídky možností vytváření testů – Pravda/Nepravda, Numerická úloha, Popis, Dlouhá či krátká tvořená odpověď, Vypočítávaná úloha nebo forma Přiřazování – byly pro e-learningový test vybrány dvě formy pro jeho vytvoření a to – Pravda/Nepravda a Přiřazování.
„Pravda/Nepravda“ student vybírá správné tvrzení na otázku, která mu je položena. Součástí testu jsou digitální obrazy, na něž se otázky vztahují.
„Přiřazování“ zkoušející přiřazuje správné odpovědi k jednotlivým obrázkům. Jsou zde tři obrázky a tři otázky. Ke každé otázce se přiřadí jeden otázce odpovídající obrázek.
Při vytváření on-line testu byly použity stejné či podobné fotografie, jako jsou ve výukovém materiálu, jenž si student zprvu nastudoval. Pouze s tím rozdílem, že u těchto obrázků není vyplněný alternativní text, který by mohl studujícím napovídat.
Do každé kapitoly s vlákny byla vložena další složka, která obsahuje zkušební test. Test může mít dva pohledy. Jeden je z pohledu vyučujícího, který je v roli tvořitele a poté z pohledu zkoušejícího studenta, který vytvořený test zkouší.
- 28 -
6.1
Z pohledu učitele:
Aby si student mohl daný test vůbec vyzkoušet, je podstatné jeho vytvoření. Jeho tvůrcem je vyučující daného předmětu, který smí na stránkách Moodle vkládat a upravovat text. Opět se při vytváření testu využívá tlačítka „Zapnout režim úprav“. Po jeho zapnutí je možné upravovat prakticky cokoliv. U každé kapitoly se přidá činnost, kde si z pestré nabídky lze vybrat nejen vytvoření testu, ale také např. chat, konzultaci či přednášku. Po vybrání vhodné činnosti, se musí složka pojmenovat. V tomto případě složky dostaly název „Přírodní vlákna“ a „Živočišná vlákna“ (viz obr. č. 13). Složky jsou připravené na vkládání a upravování testu.
Obr.č. 13 - Úprava testu
- 29 -
Na výběr je mnoho forem volby otázky, od psaní krátkých či dlouhých odpovědí, až po přiřazování nebo doplňování správných odpovědí. Po zvolení vyhovující formy otázky se otevře okno, ve kterém je potřeba danou úlohu pojmenovat, bez toho nelze úlohu uložit. Dalším krokem je formulace otázky, která musí být srozumitelná a psaná tak, aby ji student pochopil. Také lze vkládat obrázky a fotografie, jako je tomu v tomto případě testu, kdy se test skládá z poznávání vláken na jednotlivých vložených obrázcích. Do stejného okénka, kam je vložen obrázek, je připsána i otázka s ním související (viz obr. č. 14). Např. „Na obrázku vidíte živočišné vlákno“.
Obr.č. 14 - Vkládání otázky a obrázku Po vložení otázky a obrázku se zvolí správnost položené otázky. Jako obrázek je vloženo vlákno lnu. Otázka zní, zda je na obrázku, který student vidí, živočišné vlákno. Z toho vyplývá, že je položená otázka špatná – nepravda. Proto správnou odpovědí na ni bude NEPRAVDA. Do políčka, které vyjadřuje reakci na nepravdu, se vloží vhodný text (viz obr. č. 15). „Výborně“ pokud je odpovězeno správně a „Kdepak“ pokud student odpoví na otázku špatně.
- 30 -
Obr.č. 15 - Reakce na odpověď Nepravda Do textového pole vyjadřující reakci na odpověď PRAVDA je také vyplněn odpovídající text. (viz obr. č. 16)
Obr.č. 16 - Reakce na odpověď Pravda Pokud je vše správně zadané, tak je nejdůležitějším krokem uložení všech těchto změn. Po uložení se tabulka pro přidávání a upravování úloh zavře a program se vrátí zpět na banku úloh, z níž se vybírají otázky do testu. Když jsou všechny úlohy vytvořeny, jsou připraveny na přesunutí do konkrétního testu. K tomu slouží malá dvojšipka (viz obr. č. 13) na levé straně otázky.
- 31 -
Obr.č. 17 - Ukázka vložených úloh do testu Na obr. č. 17 je ukázka vložených úloh do testu, vyučující má možnost variability testu různou kombinací otázek. Při vytváření testu formou „Přiřazování“, je tvorba obdobná jako u formy Pravda/Nepravda. Stejně jako u předchozí formy se nejprve v „Bance úloh“ vybere příslušná varianta testu, v tomto případě „Přiřazování“. Následně se otevře nabídka (viz obr. č. 18) pro vkládání digitálních obrazů a jím příslušných otázek. Důležitým úkolem je pojmenování úlohy. Bez toho by ve vytváření nešlo pokračovat.
- 32 -
Obr.č. 18 - Pohled na tvorbu testu „Přiřazování“ – vkládání obrázků Po pojmenování následuje vkládání obrazů do textového pole. Obraz se upraví na požadovanou velikost a pod něj se připíše jeho označení – například Obr. A. Obrázky nejsou označeny alternativním textem. K jednotlivým obrazům byl vyplněn text pro jednotlivé úlohy např. Úloha 1 – Vlákno králíka – podsada (viz obr. č. 19). Pod každou úlohou je také kolonka pro vyplnění správné odpovědi. V tomto případě je v řádku zapsané písmeno příslušného obrázku.
Obr.č. 19 - Vyplňování úloh a odpovědí
- 33 -
Po správném vyplnění veškerých náležitostí se úloha uloží. Uložená úloha se vloží do „Banky úloh“ odkud je možné ji vložit do konkrétního testu. Poté je test připraven k vyzkoušení studenty. Jeho vytvoření slouží studentům presenčního studia, ale hlavně studentům kombinované formy výuky, k zjištění svých znalostí načerpaných z předchozího nastudování materiálů z e-learningu pro předmět Textilní vlákna.
6.2
Z pohledu studenta:
Každý student, který chce být úspěšný ať už v předmětu Textilní vlákna či v jiném, by měl využít veškerých možných studijních materiálů a to v různé podobě – tištěné či on-line formou e-learningu. Jedním takovým studijním materiálem je e-learningový online test. Tento test studentovi umožňuje vyzkoušet si, jak dobře či špatně porozuměl předcházejícímu nastudovanému materiálu.
Obr.č. 20 - Ukázka s označením složky s testem K tomu, aby si student daný test mohl vyzkoušet, musí být přihlášen do elearningového kurzu předmětu. V kurzu si vybere složku označenou jako test (viz obr. č. 20). Má odlišné označení od ostatních složek.
- 34 -
Obr.č. 21 - Test z pohledu studenta Po rozkliknutí odkazu se studentovi zobrazí test s otázkami. Každý test se skládá z jedenácti otázek, dvou variant. Jednou z variant je výběr pravdivého tvrzení, kdy student odpovídá na položenou otázku výběrem Pravda/Nepravda (viz obr. č. 21). Ne vždy se ale pod odpovědí pravdy skutečná pravda skrývá a je tomu tak i u odpovědi nepravda. Druhou variantou jsou otázky tvořené Přiřazováním. V tomto případě student vidí tři (v nabídce je možno i více) digitální obrazy, které jsou označeny Obr. A, Obr. B, Obr. C (viz obr. č. 22). Pod těmito obrazy jsou vypsané úlohy. Je jich stejný počet jako obrazů, na něž zkoušející volí vhodnou odpověď ze tří možných variant
- 35 -
Obr.č. 22 - Ukázka otázky formou přiřazování Po dokončení vyplňování testu získá student jeho vyhodnocení kliknutím na tlačítko „Odeslat“. Tím se vygeneruje správný výsledek na každou otázku. Je možné si kontrolovat každou otázku jednotlivě či všechny najednou. Tímto testem se student obratem dozví, jak byl úspěšný, popřípadě na co by se měl více zaměřit.
- 36 -
7. Závěr Cílem práce bylo vytvořit náhledy vláken po studijní materiály, které budou moci využívat jak studenti denního studia, tak převážně studenti kombinované formy výuky pro studium Textilního marketingu.
Tyto studijní materiály byly vytvořeny za účelem usnadnění výuky studentům, kteří studují prostřednictvím konzultací a mají minimální přístup do laboratoří Technické univerzity. Snahou bylo vytvořit internetový katalog přírodních textilních vláken popřípadě učebnici přírodních vláken v mikropohledu pro předmět Textilní vlákna, jenž bude poprvé vyučován ve školním roce 2010/2011.
Byla vybrána přírodní textilní vlákna – rostlinná i živočišná, ze kterých byly vytvořeny preparáty. Následně byly tyto preparáty jednotlivě prozkoumány pod mikroskopem a zaznamenány prostřednictvím fotoaparátu zabudovaného v mikroskopu a to tak, jak je vidí studenti denního studia.
Vhodné snímky byly upraveny pomocí programu „Fotoshop“, kde byla provedena retuš nečistot a vytvořeny výřezy k detailům charakterizující vlákno. Po té byly vloženy do databáze snímků pro další použití v e-learningu. K jednotlivým obrazům byl připsán odpovídající text, jenž vystihuje přesnou charakteristiku jednotlivých přírodních vláken.
Součástí e-learningu je také on-line test, na kterém si studenti mohou vyzkoušet své znalosti z přírodních vláken, které si měli možnost nejprve nastudovat. Jednotlivé otázky, které test obsahuje, jsou koncipovány formou výběru pravdivého tvrzení nebo prostřednictvím přiřazování. Pro on-line test byly použity obdobné obrazy z databáze, bez použití alternativního textu.
- 37 -
8. Použitá literatura DVOŘÁKOVÁ, E, Několik poznámek o distančním vzdělávání. Liberec, 1999 ISBN 87083-332-7
GRAVES, P.H.-SAVILIE, B.P. Microscopy of textile fibres. Oxford, 1995 ISBN 1 872748 24 4
HEJTMÁNEK, M. Úvod do světelné mikroskopie. Olomouc: Univerzita Palackého, 1993 ISBN – neuvedeno
Militký, J. Textilní vlákna. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2002 ISBN 807083-644-X.
Militký,
J.
Textilní
vlákna
pro
mechatroniky.
[cit.29.4.2010]
Dostupné
z:
http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/20060223/mechatronika_vlakna_2006.pdf
NOCAR, D. E-learning v distančním vzdělávání. In Sborník příspěvků III národní konference Distanční vzdělávání v České republice. Praha: Národní vzdělávací fond, o.p.s., 2004. ISBN 80-86302-02-4. Dostupné z http://www.csvs.cz/publikace/NCDiV2004_sbornik/ Olympus. Návody [cit. 18.4.2010] Dostupné z: http://www.iolympus.cz/mikroskopy/navody/BX51_52.pdf
PALÁN, Z. Lidské zdroje – výkladový slovník. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0950-7 PRŮCHA, J. – MÍKA, Distanční studium v otázkách. Praha 2000 ISBN 80-86302-16-4
- 38 -
Seznam obrázků Obr.č. 1 - Povrch vlákna sledovaného v elektronovém mikroskopu (Militký, 2006)..............9 Obr.č. 2 - Popis mikroskopu ...................................................................................................10 Obr.č. 3 - Formy e-lerningu (Nocar, 2004)............................................................................16 Obr.č. 4 - Internetová stránka E-learningu TUL – publikační modul .................................18 Obr.č. 5 - Úvodní stránka e-learningu CDV..........................................................................19 Obr.č. 6 - Vhodné vlákno – len.............................. Obr.č. 7 - Vhodné vlákno – bavlna zralá 22 Obr.č. 8 - Nevhodný preparát ..................................................... Obr.č. 9 - Vhodný preparát 24 Obr.č. 10 - Ukázka vyretušovaného obrazu s výřezem - len ..................................................25 Obr.č. 11 - Tvorba složek – učitelské prostředí ......................................................................26 Obr.č. 12 - Vkládání obrázků a textu na Moodle – učitelské prostředí ................................27 Obr.č. 13 - Úprava testu..........................................................................................................29 Obr.č. 14 - Vkládání otázky a obrázku ...................................................................................30 Obr.č. 15 - Reakce na odpověď Nepravda .............................................................................31 Obr.č. 16 - Reakce na odpověď Pravda .................................................................................31 Obr.č. 17 - Ukázka vložených úloh do testu...........................................................................32 Obr.č. 18 - Pohled na tvorbu testu „Přiřazování“ – vkládání obrázků.................................33 Obr.č. 19 - Vyplňování úloh a odpovědí.................................................................................33 Obr.č. 20 - Ukázka s označením složky s testem ....................................................................34 Obr.č. 21 - Test z pohledu studenta ........................................................................................35 Obr.č. 22 - Ukázka otázky formou přiřazování......................................................................36
- 39 -
Příloha č. 1 Bavlna Bavlna je přírodní vlákno ze semene. Je to slézovitá rostlina, která je známa od 4. tis. př. Kr. a pochází z Indie. Rostlina je ponejvíce známá jako keřovitá, na které se po odkvětu vytvoří tobolka, ve které jsou semena v počtu cca 7, kde z každého vyrůstá velké množství vláken. Když je tobolka plná vláken, praská a vlákna vyhřeznou ven. Následuje sklizeň, která je v současné době prováděna převážně strojně. Nejprve se defoliačním postřikem keříky zbaví listí, následně na to sklízecí stroje vjedou do plantáže, ulomí tobolky z keříků a shromažďují je do zásobníku. Takto získaná bavlna se volně suší zpravidla na poli, načež se převeze do vyzrňovací stanice. Vyzrňování probíhá na pilkových (částečně válcových) vyzrňovacích strojích, kde se oddělí (utrhnou) semena od vláken bavlny. Cyklus se provádí 2x až 3x, kdy při posledním výtěžku se získávají krátká vlákna – linters. Prvně vyzrněná bavlna se slisuje do balíků, označí a expeduje odběratelům. Z důvodů degenerace semen je třeba nakoupit a vysévat nová, speciálně pro to vypěstovaná. Sklízí se září-říjen, ½ jde na sklad a vyzrňuje se v období leden-únor. Výtěžnost: maximum 1.200 kg/ha, světový průměr = 420 kg/ha.
Druhy bavlníku: • • • •
bavlník srstnatý (Gossypium hirsutum) pův. Indie. Upland, krátkovlákenná, 18 – 38 mm, cca 86 % produkce, zelené semeno bavlník keřovitý (Fossypium barbadense) pův. Barbados. Sea Island, dlouhovlákenná, 35 – 50 mm, cca 9 % produkce, černé semeno bavlník bylinný (Fossypium herbaceum) 15 – 26 mm bavlník peruánský (Fossypium peruvianum), až 45 mm
Třídění bavlny Třídění se provádí po vyzrnění, rozhodujícími kritérii jsou čistota suroviny, zralost, délka (stapl). V současné době je dodáván k surovině atest HVI (High Volume Instruments) v čárovém kódu, udávající základní parametry suroviny (délka, jemnost, třída, znečištění). Podle druhu bavlny existují 2 třídící systémy, a to pro dlouhovlákennou egyptské standardy a pro středněvlákennou americké standardy. Středněvlákenná bavlna pěstovaná v bývalých zemích Ruska přechází na krátkovlákenné druhy a třídění. U bavlny se také rozlišuje barevný odstín ve škále od bílé po žlutou, což je dáno oblastí pěstování (složení zeminy) a její ušpinění, ke kterému dochází při sklizni a vyzrňování. Podle Nickerson/Hunterovy kolorimetrické stupnice je krátkovlákenná bavlna zařazena do 5 skupin. Entomoložka Sally Foxová strávila 10 let přírodním křížením (bez využití genetického inženýrství) barevných forem bavlníku. Barevná bavlna roste v hnědé a zelené formě, tkaniny z ní vyrobené již další barvení nepotřebují.
- 40 -
Příloha č. 2
Vlastnosti bavlny Mikroskopické vzhledy
Obr. Ukázka sekundární stěny u zralého vlákna bavlny U vlákna zralé bavlny, je charakteristická tloušťka sekundární stěny a lumenu.
Obr. Nezralé vlákno bavlny U vlákna nezralé bavlny je pouze primární stěna a nitkovitý lumen.
- 41 -
