TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
LIBEREC 2012
MATĚJ PIVRNEC
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ
Katedra hodnocení textilií Studijní program: Produktový management - Textil Studijní program: N 3108 Průmyslový management
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY PODNIKU TRIMA SPOL. S.R.O. INFORMATION AND COMMUNICATION SYSTEMS OF COMPANY TRIMA COMP. LTD.
Bc. Matěj Pivrnec KHT-116
Vedoucí diplomové práce: Ing. Milan Honc Rozsah práce: Počet stran textu ......69 Počet obrázků ..........19 Počet tabulek .........4 Počet stran příloh… 1
PROHLÁŠENÍ
Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou
práci
jsem
vypracoval
samostatně
s použitím
uvedené
literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
Datum:
Podpis:
5
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych velmi rád poděkoval všem, kteří mi při psaní této diplomové práce byli nápomocni a kteří mě podporovali v průběhu celého mého studia. Poděkování patří zejména Ing. Milanu Honcovi za jeho odborné vedení, konzultace a čas, který věnoval mé diplomové práci. Můj dík patří také konzultantovi diplomové práce, Ing. Vladimírovi Bajzíkovi, Ph.D. Rád bych poděkoval také společnosti TRIMA s.r.o. za to, že mi bylo umožněno zabývat se v diplomové práci touto konkrétní problematikou.
6
ANOTACE Informační a komunikační systémy sehrávají v moderních podnicích stále větší roli. Zajišťují efektivní chod společnosti v účetním, obchodním, výrobním, dopravním a skladovém
sektoru.
Diplomová
práce
se
zabývá
zhodnocením
informačního
a komunikačního systému ve firmě TRIMA. Pozornost je věnována především analýze nedostatků a slabých míst konkrétního informačního a komunikačního systému. Na základě zjištěných skutečností navrhuji řešení, které povede k vylepšení systému, a tím i ke zvýšení efektivity firmy.
KLÍČOVÁ SLOVA: Informační systém, informační a komunikační technologie, software, hardware, informace
ANNOTATION Information and communication systems in modern businesses play an increasing role. They provide an effective operation of the company in the financial, commercial, manufacturing, transportation, and warehousing sector. This thesis deals with the evaluation of information and communication system in the company TRIMA. The attention is devoted to the analysis of shortages and weaknesses of the specific information and communication system. Based on the findings I suggest a solution that will lead to some system improvements, hence resulting in an increased efficiency of the company.
KEY WORDS: Information system, information and communication technology, software, hardware, information
7
Seznam použitých zkratek
Zkratka
Vysvětlení
BI
Business Intelligence
CAD
Počítačem podporované kreslení
CRM
Řízení vztahů se zákazníky
DSA
Dočasné datové uložiště
EAI
Systémy pro integraci aplikací
ERP
Komplexní podnikové informační systémy
ESF
Strukturální fond Evropské unie
ETL
Systémy pro extrakci, transformaci a přenos dat
EU
Evropská unie
HW
Hardware
ICT
Informační a komunikační technologie
IS
Informační systém
IT
Informační technologie
MIS
Manažerský informační systém
MSP
Malé a střední podniky
ODS
Operativní uložiště
OP
Operační program
OPPI
Operační program Podnikání a inovace
PLM
Systém pro řízení životního cyklu výrobku, projektu, služby
SRM
Řízení vztahů s dodavateli
SW
Software
SWOT
Analýza slabých, silných stránek, příležitostí a hrozeb
TPV
Technická příprava výroby
8
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................. 11
2
Cíl práce............................................................................................................................ 12
3
Základní pojmy ................................................................................................................ 13
4
Informační systém............................................................................................................ 14
5
6
4.1
Složky informačního systému .................................................................................. 14
4.2
Tradiční struktura informačního systému podniku ................................................. 15
4.3
Specifikace požadovaných funkcí IS ....................................................................... 16
4.4
Klasifikace informačních systémů ........................................................................... 17
4.1
BI – Business Intelligence ........................................................................................ 18
4.2
Zavádění IS do podniku ............................................................................................ 20
ICT – informační a komunikační technologie ............................................................... 23 5.1
Ukazatele přínosů ICT .............................................................................................. 26
5.2
Informační strategie v procesně řízené organizaci.................................................. 27
projektový management .................................................................................................. 28 6.1
Úspěšnost řízení projektu ......................................................................................... 29
6.2
Životní cyklus projektu a fáze projektu ................................................................... 29
6.3
Čas projektu ............................................................................................................... 30
6.4
Řešení problémů ....................................................................................................... 33
6.4.1 6.5
Techniky pro řešení problémů .......................................................................... 34
Náklady a financování .............................................................................................. 35
7
SWOT analýza ................................................................................................................. 37
8
STRUKTURÁLNÍ Fondy Evropské unie ...................................................................... 38
9
Analýza současné situace společnosti ............................................................................ 42 9.1
Charakteristika analyzované firmy .......................................................................... 42
9.2
SWOT analýza .......................................................................................................... 47
9.3
Analýza současného stavu IS ................................................................................... 48
9.3.1
IS HERAKLES .................................................................................................. 49 9
10
9.3.2
TPV SYSKLASS .............................................................................................. 52
9.3.3
HW/SW .............................................................................................................. 54
9.3.4
Kritická místa a problémy současného stavu .................................................. 54
Praktická část ................................................................................................................... 55
10.1
Příprava projektu ................................................................................................... 55
10.2
Identifikace nedostatků informačního systému ................................................... 57
10.3
Návrh řešení........................................................................................................... 59
10.3.1 Plánování............................................................................................................ 59 10.3.2 Varianta – implementace Autodesk Vault ....................................................... 63 10.3.3 IS Herakles ......................................................................................................... 65 10.3.4 Ušetřený čas při částečně automatické přípravě dokumentace ...................... 66 10.4
Finanční analýza projektu ..................................................................................... 70
10.4.1 Rozpočet projektu.............................................................................................. 72 10.4.2 Možnost financování ze strukturálních fondů EU........................................... 73 10.5
Prezentace návrhu ................................................................................................. 74
10.6
Zhodnocení projektu ............................................................................................. 76
11
Závěr ................................................................................................................................. 78
12
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 80
13
SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 82
14
SEZNAM tabulek ............................................................................................................ 83
15
SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................... 83
10
1 ÚVOD Informační a komunikační systémy se staly běžnou a nedílnou součástí našeho života. Neodmyslitelně patří k podpůrným prostředkům zajištujícím efektivní chod společnosti. Jedná se o systémy, které zajišťují účetní, obchodní, výrobní, skladový a dopravní sektor. Nezbytnou součástí informačních a komunikačních systémů jsou informační technologie v podobě vhodně zvoleného hardware a software. Kromě udržování informačního systému (dále IS) v ideálním stavu, je nutné zabývat se také jeho neustálým vylepšováním a zdokonalováním. V případě, že IS nedostačuje požadavkům firmy, je zapotřebí obměna nebo inovace. První část této práce se zabývá teorií informačních a komunikačních systémů. Popisuji zde základní pojmy, požadavky a vlastnosti informačních a komunikačních systémů. Dále přibližuji teorii týkající se ICT v podniku. Objasňuji problematiku projektového managementu, vedení projektu, řízení času a životního cyklu. Tuto kapitolu zakončuji možnostmi využití dotací ze Strukturálních fondů Evropské unie. V druhé části práce se zabývám popisem společnosti TRIMA, její organizační strukturou a portfoliem služeb. Pro přehled společnosti na trhu je vytvořena SWOT analýza. V závěru této části práce podrobně popisuji informační a komunikační systém využívaný společností TRIMA. V třetí části práce se zaměřuji na identifikování konkrétních nedostatků a navržení takového řešení, které povede k odstranění, nebo alespoň zmírnění, zjištěných nedostatků, a zároveň k celkovému rozvoji firmy. Svou činností jsem se podílel na oblasti řízení lidských zdrojů, konkrétně jsem se věnoval plánování, organizování a řízení projektu, čímž jsem směřoval k úspěšnému zvládnutí projektu a k dosažení plánovaných cílů.
11
2 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je komplexní analýza informačního a komunikačního systému firmy TRIMA. Práce se zaměřuje zejména na odhalení konkrétních nedostatků a problémů aktuálně používaného podnikového systému. Výstupem mé práce, a zároveň jejím přínosem pro společnost, je návrh na zlepšení současného stavu informačního a komunikačního systému. Zda se informační a komunikační systém firmy TRIMA pozmění podle návrhu této diplomové práce, záleží na samotném managementu této společnosti. Cílem této práce je poskytnout vedení firmy TRIMA kvalitní podklad pro rozhodnutí, které by mohlo mít vliv na budoucí chod společnosti.
12
3 ZÁKLADNÍ POJMY V této části práce budou vysvětleny základní pojmy potřebné pro orientaci v problematice informačních systémů. Budou popsány termíny informace, data, systém.
Data Data jsou surovinou pro výrobu informace. Jedná se o čísla, grafy, mapy, fotky atd., které byly zaznamenány měřením, pozorováním, čtením, výpočtem aj.
Informace Informací rozumíme data, kterým jejich uživatel přisuzuje určitý význam a které uspokojují konkrétní objektivní informační potřebu svého příjemce. [1] Nositeli informace mohou být číselná data, text, zvuk, obraz, atd. Data můžeme skladovat, informaci nikoli. I když má informace nehmotný charakter, je vždy spojena s nějakým fyzickým pochodem, který ji nese. [1]
Systém Podle Zdeňka Molnára [1]: Na začátku je třeba se dohodnout, co rozumíme informačním systémem (IS) a co informační technologií (IT). V teorii systémů se rozumí systémem uspořádaná množina prvků spolu s jejich vlastnostmi a vztahy mezi nimi, jež vykazují jako celek určité vlastnosti respektive „chování“. Pro naše účely zkoumání efektivnosti pak mají smysl jen takové systémy, u kterých je možno definovat účel, čili tzv. systémy s cílovým chováním. Jinak také řečeno systém je množina vzájemně propojených komponent, které musí pracovat dohromady pro celý systém tak, aby tento systém naplnil daný účel (daný cíl). To ovšem znamená, že i když každý jednotlivý prvek systému je dobře navržen a pracuje efektivně, jestliže tyto prvky nepracují dohromady, systém neplní svoji funkci. Znamená to také, že změna v jednom prvku se vždy nějak dotkne ostatních prvků.
13
4 INFORMAČNÍ SYSTÉM V dnešní době je informační systém jedním z pilířů firmy, bez kterého je její fungování velice náročné. Tyto systémy podporují procesy jako například plánování, prodej, nákup, TPV, výrobu, finance apod. Podniky musí nejen udržovat IS v chodu, ale také je inovovat a přizpůsobovat požadavkům trhu, podniku a legislativy. Stanislav Svoboda [6] popisuje informační systém jako systém, jehož prvky jsou informační a komunikační technologie (ICT), data a lidé. Cílem informačního systému je efektivní podpora informačních a rozhodovacích procesů na všech úrovních řízení
organizace
(podniku).
Podnikový
informační
systém
vytvářejí
lidé,
kteří prostřednictvím dostupných technologických prostředků a metod zajišťují sběr, přenos, uchování a zpracování dat. Zpracovaná a prezentovaná data slouží k řízení podnikových procesů, manažerskému rozhodování a správné agendy. Informační systém plní funkce organizační a koordinační, funkce kontrolní, plánovací, informační a komunikační. Moderní IS by měl pomoci k růstu malého a středního podniku, podpořit produktové portfolio a zároveň by měl přispět k nižšímu růstu nákladů, které si tento rozvoj žádá. U malých a středních firem je důležité orientovat se spíše na produktivitu než na úsporu již tak nízkých provozních nákladů. Při zavádění nového IS nebo jeho inovování je nejčastějším požadavkem zákazníka volba finančně nejméně náročného řešení, které půjde velmi rychle aplikovat v podniku.
4.1 Složky informačního systému Informační systém firmy musí být efektivní, proto nesmí být při jeho vývoji zanedbána žádná z jeho částí. Informační systém se skládá z následujících částí: Technické prostředky (hardware) – počítačové systémy různého druhu a velikosti, doplněné o potřebné periferní jednotky, které jsou v případě potřeby propojeny prostřednictvím počítačové sítě a napojeny na diskové subsystémy pro práci s velkými objemy dat. Jsou to počítače (osobní, servery), periferní zřízení (tiskárny, snímače, kreslicí zařízení apod.)
14
Programové prostředky (software) – tvořené systémovými programy řídícími chod počítače, efektivní práci s daty a komunikaci počítačového systému s reálným světem a programy aplikačními řešící určité třídy úloh určitých tříd uživatelů. Jsou to operační systémy, databázové systémy, síťový software, aplikační software. Organizační prostředky (orgware) – tvořené souborem nařízení a pravidel definujících provozování a využívání informačního systému a informačních technologií Lidská složka (peopleware) – dostatečná informační a počítačová gramotnost. Mohou to být projektanti, vývojoví pracovníci, správci databází, technici a provozní personál, pracovníci přípravy dat apod. Služby – nakupované od externích organizací, které se mohou dále členit na servis hardwaru, vývoj a údržba aplikačního softwaru, komunikační služby, účetnictví apod. Reálný svět (informační zdroje, legislativa, normy) – kontext informačního systém. [1, 5]
Obr. 1: Složky informačního systému. [10]
4.2 Tradiční struktura informačního systému podniku Informační systém v podniku musí mít jistý charakter a určité vnitřní uspořádání, které zobrazuje koordinovanou strukturu vlastního procesu řízení. Nejnižším prvkem IS jsou data. Po jejich zpracování vznikají informace, které odpovídají jejich využití v jednotlivých etapách řízení. Jak uvádí Stanislav Svoboda [6], strukturu informačního systému tvoří: 15
Operativní evidence – zaměřená na informace, vztahující se k naturální stránce procesu hospodářské činnosti podniku Účetnictví – jako instrumentální IS s přesně vymezenými metodickými prvky, odvozenými z přirozeného obsahu účetních informací, zaměřené na hodnotovou stránku procesu hospodářské činnosti podniku Podniková statistika – s typickými metodickými postupy, umožňující posuzovat různé stupně závislosti, provádět podrobné analýzy, vyjadřování tendence vývoje, hodnotit výběr vhodných variant řešení především úloh s dlouhodobým horizontem důsledků apod. Kalkulace – jako analytický nástroj řízení nákladů, hospodárnosti a efektivnosti po linii jednotlivých úkonů Rozpočetnictví – jako způsob utváření dispozičních informací využívaných zejména ve vnitropodnikovém řízení Ostatní – nákladové výpočty, vědecko-technické informace, marketingové informace, informace pro finanční strategie, atd. [6]
4.3 Specifikace požadovaných funkcí IS Zhodnocení stávajícího nasazení IS v organizaci, a to včetně kvality, rozsahu a efektivnosti provozu jednotlivých aplikací Komparace výsledků předchozí analýzy s aktuálními trendy a využitím IS u konkurence Vymezení požadovaných funkcí IS Specifikace funkcí, které musí být podřízeny speciálnímu režimu pro zajištění jejich spolehlivosti. Určení funkcí, které musí probíhat i v kritických situacích. Specifikace klíčových procedur – návaznost funkcí při reakci na určitou událost Identifikování přínosů/nákladů plynoucích z pokrytí novými IS u klíčových procesů. Celkové zhodnocení modernizace IS v návaznosti na strategické cíle organizace, její konkurenceschopnost a způsob řízení změny v rámci projektu. [3, 5]
16
4.4 Klasifikace informačních systémů Podnikové IS se zabývají řešením řídicích, finančních, obchodních, výrobních a dalších procesů, a to za pomoci informačních a komunikačních prostředků jako jsou software, hardware, technické a komunikační prostředky. Podnikové informační systémy můžeme klasifikovat podle jejich praktického uplatnění v podnikových procesech. ERP (Enterprise Resource Planning) – Je funkčním jádrem podnikové informatiky u výrobních společností. Jedná se o aplikaci pro řízení podnikových zdrojů. Základní funkce nabízejí uživatelům vytváření a aktualizování datové databáze (zboží, dodavatelů, zákazníků, majetku, pracovníků, atd.), realizovat obchodní případy (nákup materiálu, prodej zboží, objednávky, kontakty, faktury, atd.). Aplikace dále umožňuje vytvářet přehledy, analýzy a statistiky zboží, výrobků, zákazníků, stavu zásob na skladě. CRM (Customer Relationship Management) – Je aplikací pro řízení externích vztahů se zákazníky. Tento systém obsahuje veškeré procesy směřované k zákazníkům, jako jsou například evidence zákazníků, kontakty, komunikace se zákazníky apod. Podpora probíhá za pomocí software, technických prostředků, podnikových procesů a personálních zdrojů. SRM (Supplier Relationship Management) – Úspěšnost a výkonnost podniku ovlivňuje řízení vztahů k dodavatelům. SRM se zabývá řízením dodavatelského řetězce. MIS (Management Information System) – Manažerský informační systém, který sbírá data z externích zdrojů a z ERP, CRM a dalších systémů. Na jejich základě poskytuje informace pro rozhodování a plánování podnikového managementu. [3, 11] PLM (Product Lifecycle Management) – PLM jsou systémy určené pro řízení životního cyklu výrobku, projektu, investičního zařízení a dalších činností. Řízení životního cyklu probíhá ve všech jeho fázích, od prvotní představy, přes jeho definici, vlastní likvidaci, včetně řízení změn a inovací. Jedná se o nástroje pro týmovou spolupráci pracovníků ve firmách s celoživotní správou dat o výrobku. Systémy PLM zajišťují spolupráci mezi jednotlivými odděleními, pobočkami, dodavateli, včetně řízení projektů s ohledem na vnitřní a vnější zdroje. Cílem PLM systémů je oblast databázového prostředí s vysokým stupněm zabezpečení jak přenosu dat, tak jejich zpracování a archivace. Důvodem pro integraci PLM systémů je především odstranění činností, které ve finále zdržují, kdy vzniká nepřehlednost nebo ztráta. [20]
17
Obr. 2: Životní cyklus výrobku monitorovaného pomocí PLM systémů. [20]
4.1 BI – Business Intelligence Business Intelligence je termín zahrnující soubor činností, aplikací a technologií, které jsou stvořeny za účelem podpory řídicích aktivit firmy. Aplikace BI podporují plánovací činnosti organizace v oblasti podnikového řízení – oblasti nákupu, prodeje, marketingu, finančního řízení, výroby, kontroly a řízení lidských zdrojů. Podnikoví manažeři a analytici musejí rozhodovat pod časovým tlakem a s vysokou zodpovědností. Při rozhodování potřebují dostatek informací a dat, které jsou dostupné rychle, s minimální technickou náročností pro aktuální výrobní nebo výrobní situaci. Zpracování a uložení dat v ERP systémech je založeno na využití databázových systémů. Data jsou zde uspořádána a umožňují rychlé provádění jednotlivých transakcí. Aplikace BI dále zajišťují integritu dat, bezpečnost přístupu dat, a další činnosti potřebné k řízení firmy. [12] Práce na projektech je svázána vždy s velkými daty, která jsou cenná pro realizaci budoucí produkce. Data musí být bezpečně archivována a zálohována. V datech mají firmy uloženy veškeré své know-how. Vzniká tak velké množství výkresů, modelů, výpočtových zpráv a celé řady jiných, potřebných dokumentů, které musí být precizně archivovány. Data jsou v dnešní době základním stavebním kamenem činnosti řady organizací. V době masového nasazení PLM systémů a centralizace správy dat jsou kladeny stále větší požadavky na jejich ochranu a archivaci. [22]
18
Obr. 3: Model Business Intelligence. [12]
ETL systémy jsou jednou z nejvýznamnějších komponent BI. Bývají označovány také jako datová pumpa. Jejich úkolem je získat a vybrat data ze zdrojových systémů, upravit je do požadované formy a nahrát do specifických datových struktur. Tyto nástroje se dají použít pro přenos dat mezi dvěma systémy. Dočasné datové uložiště (DSA) se využívá pro dočasné uložení dat z produkčních systémů a jeho hlavním úkolem je podporovat rychlou a efektivní extrakci (výběr) dat. Operativní uložiště (ODS) se využívá v případech, kdy je potřeba pracovat s aktuálními daty s minimální dobou odezvy. V mnoha případech ODS slouží jako centrální databáze základních číselníků nebo zdroj pro podporu komunikace se zákazníkem (např. pro podporu pracovníka call-centra). Datový sklad je integrovaný (data se ukládají v rámci celého podniku), subjektivně orientovaný (data jsou orientována podle typu, ne podle aplikací, ve kterých vznikla), stálý (data existují po celou dobu života datového skladu) a časově rozlišený souhrn dat, uspořádaný pro potřebu managementu. [12]
19
4.2 Zavádění IS do podniku Informační a komunikační systémy se staly běžnou součástí moderních společností. Patří k podpůrným prostředkům zajištujícím efektivní chod společnosti. Ve stavu, kdy již aktuální informační a komunikační systém nesplňuje požadavky společnosti, je nutné zabývat se jeho obměnou nebo inovací. V procesu implementace IS neexistuje jeden všeobecný postup, určující nejvhodnější variantu ERP. Obecný proces zavádění IS do podniku probíhá ve čtyřech etapách.
Etapa I. – rozhodnutí pro změnu podnikového IS a vytvoření týmu Pro rozhodnutí změny podnikového IS je zapotřebí vycházet z kvalitní studie a záměru, který je v souladu s tzv. firemní strategií. Na základě důkladné analýzy stávajícího stavu podniku je nutné vytvořit studii celého systému a zhodnotit, zda zavedený nový IS v podniku bude uskutečnitelný, zda se přitom vyřeší klíčové problémy podniku a uvažované řešení přinese žádoucí efekt. Pro řešení takového projektu je potřeba ustanovit řešitelský tým, který se podílí na projektových pracích. Je zapotřebí ujasnit si podnikové a informační strategie podniku, zhotovit analýzu organizace podniku, informační a materiálové toky, analýzu situace v podnikových procesech, potencionál personálu v podniku, finanční priority. Následně je třeba vytipovat pracovníky pro zavedení IS, návrh požadavků na výběr IS a zmapovat aktuální stav využití IS a IT. [2]
Etapa II. – výběr vhodného řešení V druhé fázi se musí společnost rozhodnout, zda se informační a komunikační systémy budou zavádět formou vývoje na zakázku, koupí již stávajícího softwaru nebo se zvolí cesta rozvoje existujícího informačního a komunikačního systému. V průběhu této etapy je proveden výběr vhodného IS a jeho dodavatele. Je vhodné věnovat pozornost dostupným ERP systémům s ohledem na potřeby a finanční možnosti podniku plynoucí z první etapy. 20
Rozvoj existujícího softwarového řešení – Výhodou rozvoje již existujícího řešení je maximální využití existujících zdrojů a investic. Z krátkodobého hlediska je toto řešení lacinější a rychlejší, a dojde k uspokojení okamžitých potřeb. Mezi nevýhody této metody jednoznačně patří možnost, že IS nemusí odpovídat všem budoucím požadavkům a následně budou celkové náklady vyšší. Výsledným produktem může být méně kvalitní systém, proto musí nejprve proběhnout kvalitní analýza IS a potřeb firmy. Vývoj nového systému na míru – Tato metoda zaručuje, že návrh bude přesněji odpovídat potřebám podniku, probíhá řízený vývoj systému. Nevýhodou této varianty je finančně a časově náročnější řešení. Rizikem může být negarantovaný konečný produkt a jeho další vývoj. Nákup hotového „krabicového“ řešení – Z dlouhodobého hlediska je tato metoda výhodná – je finančně méně náročná a rychlejší na zavedení. Klientům je zaručena funkčnost a další vývoj systému. Systém ovšem nemusí splňovat všechny požadavky uživatele, čímž se zvětšuje jeho závislost na dodavateli. [2]
Etapa III. – vlastní implementace vybraného IS V této
fázi
dochází k sestavení řešitelského
týmu
implementace
IS,
sestavení
harmonogramu implementace. Na úrovni technologie dochází k nákupu potřebného HW, SW, licencí a příslušenství. Připravují se data a převádějí se mezi jednotlivými systémy. Doprogramují se vhodné procesy a činnosti. V personální oblasti probíhá školení pracovníků, vedení a ostatních uživatelů. Dle J. Basla [2] má každá strategie zavádění systému své výhody a nevýhody: Souběžná strategie – Podstatou této strategie je zavedení informačního systému souběžně na všech pracovištích najednou. Oba systémy běží určitou dobu najednou. Během této doby dojde k plnému ověření SW a zaškolení uživatelů. Tato metoda je bezpečná, zároveň ovšem více pracná.
Obr. 4: Souběžná strategie zavádění [10]
21
Pilotní strategie – Informační systém se zavede na jednom pracovišti. Po zavedení probíhá ověřovací provoz. Po odzkoušení systému přechází nový IS do celé firmy. Tato metoda umožňuje postupnou transformaci dat z předchozích IS.
Obr. 5: Pilotní strategie zavádění [10]
Postupná strategie – Zavádění nového IS a odebírání starého IS probíhá postupně. Rychlost zavádění je závislá na připravenosti jednotlivých pracovišť a na složitosti IS. Tato strategie se používá především pro inovaci rozsáhlých systémů. Strategie je bezpečná, ale velmi pomalá.
Obr. 6: Postupná strategie zavádění [10]
Nárazová strategie – V rámci této strategie zavádění ukončíme činnost jednoho IS a spustíme nový informační systém po nezbytné pauze. Tento postup je riskantní, používá se tam, kde souběh IS není možný. Jedná se o vysoce rychlou a účinnou strategii, která ovšem není bez rizika.
Obr. 7: Nárazová strategie zavádění [10]
22
Etapa IV. – provoz a údržba vybraného IS Náklady na údržbu a provoz jsou jedním z nejdůležitějších kritérií (po nákupní ceně a její implementaci), které podniky při svém rozhodování o systémech zvažují. Obecně se cena skládá z jednorázových a provozních nákladů. Jednorázové náklady jsou spojeny s pořízením IS a dále s náklady potřebnými na jeho provoz. Patří mezi ně nákup hardware, software, licencí, obrazovky, tisk, úprava podnikových procesů, školení. Provozní náklady jsou servisní poplatky za hardware, servisní poplatky za software, poradenská činnost, apod. Pro některé firmy končí projekt spuštěním nového IS, je ovšem zapotřebí brát v potaz, že i IS má určitý životní cyklus. V jeho průběhu je nutné provádět změny, úpravy systému a vyhodnocovat přínosy informačního systému pro společnost. Požadavky na funkcionalitu systému přichází na řadu až po určitém čase (vyhodnocování dat). Proto je zapotřebí, aby i v této fázi management věnoval systému pozornost. [21]
5 ICT – INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Abychom mohli zpracovávat data, potřebujeme nástroje a metody, které jsou obecně známé pod pojmem informační technologie. Pojem informační technologie se využívá při budování informačních systémů. Zabývá se způsobem, jakým fungují počítače, respektive jakým způsobem funguje jejich hmotná část, tedy hardware. Jsou to vlastně elektronické přístroje schopné zpracovávat informace, provést operace a vydat příslušná výstupní data. Mezi hardwarové prostředky patří například servery, stolní a přenosné počítače, tiskárny, komunikační a síťová zařízení a specializovaná koncová zařízení (myš, tablet, scanner, kamera, PDA, mobilní telefon apod.). Mezi softwarové (programové) prostředky patří základní software (operační systém, databázový systém, komunikační systém), aplikační software a software pro modelování a vývoj informačních systémů. Podniky a organizace musí mít určenou strategii, řízení a podporu, informační systémy a ICT infrastrukturu. Zásadní jsou informační systémy (IS), které ve vztahu
23
k uživatelům víceméně reprezentují celou oblast ICT a zastřešují poskytované funkčnosti. Ostatní prvky ICT podniku slouží k zajištění funkčnosti informačních systémů. [1, 17] V rámci zvýšení konkurenceschopnosti se firmy snaží inovovat procesy v podnicích. Dá se předpokládat, že v budoucnu lze na útvarech IT očekávat výrazné změny a to jak po stránce technologické, tak i při jejich uplatnění v rámci podnikové struktury. Zavedením virtualizace, mobilních zařízení, bezdrátové sítě, analýzy velkých množství dat a sociální sítě mají útvary IT perspektivu dlouhodobého růstu a povedou k výrazným změnám
v
uplatnění
informačních
technologií
v
celé
společnosti,
především
v podnikových útvarech IT. [16]
Požadavky na informační technologie: Specifikace současného stavu a základní nároky na IT Požadavky na vazby a na shodu s dosavadními aplikacemi Nároky na výkonné a kapacitní parametry [5]
Petr Sodomka [3] uvádí, že úspěšné podnikání moderních sítových učících se organizací je podmíněno podporou kontinuálního zlepšování na všech úrovních jako odpovědí na dynamicky se proměňující podnikatelské prostředí. Nestačí tedy pouze snižovat
náklady
a
zlepšovat
úroveň
manažerského
rozhodování.
Základem
pro dlouhodobý stabilní růst firmy a její konkurenceschopnost na trhu je systematické a dlouhodobé řízení inovací. Podle Zdeňka Molnára [1] podnik řídí inovace oblasti výrobků, služeb, spolupráce s partnery a podnikových procesů. Každý typ inovace má dopad na podnikové procesy, protože jsou vnitřně propojeny a navzájem se ovlivňují. Životnost podnikového informačního systému je různá, ale zhruba se pohybuje v rozmezí 8–10 let. Informační systém se může pak dále inovovat, popřípadě zcela zrušit a pořídit nový. Životní cyklus IS se člení na fáze – plánování, pořízení, zavádění, provoz - údržba a likvidace. Na zkoumání efektivnosti ICT je možné dívat se z pohledu člověka, manažera, majitele firmy apod. Vzniká určitá potřeba informací (požadavek na IS) a z uspokojení této potřeby očekáváme jistý užitek. Potřebu informačního systému uspokojí konkrétní 24
aplikace informační technologie, kterou lze získat za peníze. Tím se uzavírá okruh užitku, a pokud je stupeň uspokojení potřeby informací vysoký, můžeme přepokládat, že efektivnost vynaložených prostředků je taktéž vysoká.
V podnikové sféře můžeme identifikovat čtyři kategorie subjektů a jejich očekávání: Majitelé – ICT by jim měla přinášet trvalé zhodnocování jejich majetku vloženého do podniku Manažeři – ICT by jim měla dávat možnost úspěšněji řídit podnik, tak, aby dosahoval žádoucích výsledků Zaměstnanci – ICT by měla nabídnout lepší pracovní prostředí Zákazník – pocítí vliv ICT tak, že bude dostávat produkt či službu s vyšší přidanou hodnotou za přijatelnou cenu
25
5.1 Ukazatele přínosů ICT Podstata celkové efektivnosti ICT je, aby byl uživatel na konci implementace spokojený. Obecně se dá říci, že ukazatelů přínosů ICT existuje celá řada. Mohou to být dané priority, rozvojové záměry, očekávání apod. Ukazatele přínosů ICT klasifikuje Zdeněk Molnár [1] podle několika hledisek:
finanční – měřené v peněžních jednotkách nefinanční – měřené jinými fyzikálními jednotkami jako jsou počet, čas apod.
kvantitativní – měřitelné nějakou kardinální stupnicí kvalitativní – měřitelné nějakou ordinální stupnicí či logickou hodnotou „splněno“ – „nesplněno“
přímé – u kterých můžeme prokázat jednoznačný příčinný vztah k dosaženému přínosu nepřímé – u kterých musíme stanovit nějaké zástupné ukazatele vyjadřující změnu
krátkodobé – projevující se obyčejně do půl roku od implementace dlouhodobé – projevující se později, někdy až za víc let
Přínosy se dají také rozdělit na základní a inovační. Základní hodnota ICT je reprezentována zvyšováním účinnosti (snižováním nákladů náhradou lidské práce) a zvyšováním výkonnosti (zrychlováním procesů za pomocí eliminace časových ztrát). Inovační hodnota ICT spočívá
v podpoře expanze trhu (modelováním,
předvídáním chování trhu) a ve vytváření výhody (např. přidáváním hodnoty za pomoci speciálních služeb). [1]
26
5.2 Informační strategie v procesně řízené organizaci Informační strategií obecně rozumíme soustavu cílů a způsobu jejich dosažení. Informační strategie
představuje
v
podniku
dlouhodobou
orientaci
v oblasti
informačních
zdrojů a technologií. Hlavním účelem informační strategie je podpoření realizace cílů organizace a podnikových procesů za pomocí ICT. V rámci informační strategie probíhá strategické řízení ICT, které lze popsat jako nepřetržitý proces, v němž se využívá informačních systémů a technologií k vytvoření přidané hodnoty produktů a služeb, které organizace nabízí zákazníkům. [1, 3]
Informační strategii vytvoříme pomocí těchto kroků: 1. Analyzování a zhodnocení současného stavu ICT. 2. Definování cílového stavu informačního systému. 3. Navržení postupu, za pomocí kterého dosáhneme cílového stavu za současných podmínek. [3]
Informační strategie slouží podnikům k těmto účelům: Je významným zdrojem pro zpracování poptávaného dokumentu, jímž organizace oslovuje dodavatele. Podporuje dosahování strategických cílů podniku. Je podkladem pro rozvoj společnosti v oblasti ICT. Řešení implementace ICT se stává rychlejší. Získává pro podnik další konkurenční výhody [1, 3]
27
6 PROJEKTOVÝ MANAGEMENT Projektový management je souhrn aktivit, které spočívají v plánování, organizování, řízení a kontrole zdrojů společnosti. Projekt je určený především pro krátkodobé cíle a záměry, doprovázené aplikací znalostí, metod, schopností, nástrojů, jejichž kombinací chceme dosáhnout vytyčených cílů. V rámci projektu je zapotřebí řídit integraci, záměr, plánovaný čas, náklady, jakost projektu, lidské zdroje, komunikaci v projektu a obstarávání smluvních vztahů. [7, 8] Alena Svozilová popisuje v knize Projektový management [8] – následující základní elementy projektového managementu: Projektová komunikace – prostředí, ve kterém se účastníci projektu dorozumívají Týmová spolupráce – principy spolupráce, kooperace a důvěry ve smyslu dosažení předurčených cílů Životní cyklus projektu – určuje fáze a úseky projektu Vlastní součásti projektového managementu – obsahují techniky a nástroje řízení projektu v průběhu životního cyklu projektu. Jsou to například požadavky projektu, koncepty, zadání, organizační struktury, projektový tým, metodika plánování a realizace, hodnocení, kontrola, atd.
Projekt Nejdůležitějším prvkem projektového řízení je samotný projekt. Projekt je sledem aktivit a úkolů vynaložených k vytvoření produktu, služby nebo určitého výsledku. Je v něm: určen specifický cíl, který má být realizován definován termín začátku a konce projektu stanoven rámec pro čerpání zdrojů potřebných pro jeho realizaci [8]
28
6.1 Úspěšnost řízení projektu Cílem projektu nebo programu je dosáhnout úspěchu a vyhnout se komplikacím a problémům. Na počátku jsou stanovena přesná kritéria a dosažení těchto kritérií znamená úspěšnost projektu. Je důležité srozumitelně definovat cíle, kontext, rozsah, přínosy, zodpovědnost, termíny, vyhotovení, náklady a efektivitu projektu. Musí být vytvořen projektový tým, jehož členové budou realizovat definovanou práci. Pro úspěšné řízení je důležitá integrace, která spočívá v úspěšné kombinaci požadavků, aktivit a výsledků projektu. Plány řízení projektu musí být přijaty a odsouhlaseny všemi zúčastněnými a zainteresovanými stranami. Míra úspěšnosti řízení projektu se měří podle projektového plánu – času, nákladů a kvalitě provedení podle plánovaného projektu cíle. [7, 8]
Obecné body úspěšného projektu projekt je funkční výstup projektu je na trhu v plánovaném termínu, v plánované kvalitě a ceně jsou splněny veškeré požadavky je dosažena předpokládaná návratnost investic vlivy na životní prostředí jsou v normě atd. [7]
6.2 Životní cyklus projektu a fáze projektu Projekt má charakter procesu, který se vyvíjí. Postupně se projekt nachází v různých fázích, které jsou nazývány životním cyklem projektu. Definic životního cyklu projektu existuje celá řada. Životní cyklus projektu zahrnuje odhady, časové rozvržení činnosti, plánování, realizaci, monitoring, controlling a mnoho dalších procesů. [7, 8]
29
Obecný popis životního cyklu projektu 1. Konceptuální návrh – analyzování projektu, formulace základního záměru, dopad realizace projektu a předběžná analýza. 2. Definice projektu – zpřesnění výstupů první fáze. Vytvoření koncepce řízení projektu na základě požadavků projektu, které odsouhlasil zákazník ve firmě. Jedná se o přípravu metodik, identifikace zdrojů, sestavení týmů, časového rámce, propočet nákladů, definice rizik a dopadů, přípravu detailního plánu na realizaci projektu. 3. Produkce – vlastní realizace projektu – řízení prací, dodávek, kontrola časového plánu a rozpočtu. Řízení projektové dokumentace, testování výstupů a tvorba plánu podpory v operačním období. 4. Operační období – vlastní integrace projektu. 5. Období hodnocení – hodnocení technologických, ekonomických, sociálních dopadů realizovaného projektu. Provádění kontroly projektu, shromaždování dosažených výsledků, jejich vysvětlení zainteresovaným stranám. Vyhodnocení úspěchů a nezdarů projektu. 6. Vyřazení projektu – převedení projektu do stadia podpory a odpovědnosti organizace. [7, 8]
6.3 Čas projektu Aby
byl
projekt
úspěšný,
musí
splnit
trojimperativ.
To
znamená
svůj
cíl,
a to ve vymezeném čase a s použitými zdroji. Nyní se budeme zabývat časem, který je jedním z klíčových parametrů projektu. Projekt se dá rozdělit z manažerského hlediska na několik fází řízení projektu, které dohromady tvoří životní cyklus řízení projektu. Na začátku se musí provést odhad doby trvání projektu a vytvořit harmonogram jednotlivých fází projektu. Projekt má určitou hierarchickou strukturu prací. Jedná se o strukturovaný popis všeho, co je v rámci projektu potřeba dodat, realizovat, aby bylo účelu dosaženo. Pro tyto potřeby se využívá WBS diagramu. Tato metoda slouží k vytvoření struktury, 30
která odpovídá rozpisu dílčích cílů projektu. Rozepisuje požadovaný produkt projektu do logické hierarchie úloh. To pak slouží k dalším fázím plánování projektu, jakými je například harmonogram času, definování rozpočtu a především kontrola plnění úkolů. Cíl a struktura jsou vstupem do časového plánování. Diagramy a harmonogramy hrají významnou úlohu v projektovém managementu jako nástroje pro podchycení množství informací potřebných pro řízení projektu. S využitím diagramů a harmonogramů je možné zjistit různá data (např. činnost – práce v časovém úseku, událost – dokončená činnost, dokument). Pro úspěšné fungování harmonogramů je potřeba znát předchůdce a následníka, čas trvání, personální obsazení, finanční nákladovost. Technik, sloužících k vytvoření časového harmonogramu, je několik. Obecně lze harmonogramy rozdělit na dvě základní skupiny: Síťové grafy – PERT, CPM, ADM, PDM, GERT, AOA, AON Úsečkové diagramy – Ganttův diagram, milníky
Síťové grafy Jsou prostředkem pro znázornění dílčích činností projektu a vazeb mezi nimi. Dílčí stavy projektu zpravidla vyjadřujeme vrcholy síťového grafu. Je dán počáteční a konečný vrchol grafu. Musíme znát vědět předchůdce, následníka a činnosti, které mohou probíhat nezávisle na jiných aktivitách. Výchozím bodem pro tvorbu síťových grafů je WBS diagram, který obsahuje všechny činnosti projektu. Uzlově definovaný síťový graf – Činnost se v síťovém grafu znázorňuje orientovanou úsečkou se šipkou ve směru svého vývoje. Každá činnost je vymezena svým počátečním a koncovým uzlem. Uzel znázorňuje událost jako jednu z podmínek uskutečnění projektu. Žádná činnost vystupující z uzlu nesmí být zahájena dříve, než jsou ukončeny všechny činnosti do uzlu vstupující. AOA – Je diagram aktivit na spojnici, kde platí, že aktivita je vykonávána mezi dvěma událostmi a je reprezentována šipkou. AON – Diagram je odlišný od AOA pouze ve způsobu zakreslení. [7, 8]
31
Úsečkové diagramy Ganttův časový diagram graficky znázorňuje jednotlivé kroky v projektu. V řádcích grafu jsou zaznamenávány obdélníky, uvnitř kterých se uvádí název činnosti. Spodní část diagramu tvoří časová osa, na níž jsou zaznamenávány časové intervaly (dny, týdny, měsíce, roky, …). Každá fáze projektu je zaznamenána v diagramu časovou úsečkou o délce, která odpovídá době jejího trvání. Umístění obdélníku určuje období, v němž má být činnost realizována. Za pomoci zhotoveného Ganttova diagramu si lze udělat představu o celkovém času potřebnému k realizaci projektu, o struktuře projektu a jednotlivých vztazích mezi činnostmi. Milníky jsou jednodušší verzí úsečkových diagramů. Bodově znázorňují hlavní aktivity projektu, a to ve formě diagramu nebo tabulky. [18]
Logický rámec projektu Jak uvádí metodická příručka pro zpracování logického rámce pro projekt [28], logický rámec je nástroj, který umožňuje identifikovat a analyzovat problémy, definovat cíle, stanovit konkrétní aktivity k jejich řešení. Je obvykle povinnou přílohou u projektů, které jsou vytvářeny v rámci Operačních programů Evropské unie. Logický rámec slouží pro přípravu projektu, jednotlivých aktivit, realizaci a hodnocení projektu. Logický rámec je tabulka skládající se ze čtyř sloupců a čtyř řádků, které jsou podmíněny vertikální a horizontální logikou. Logikou je zde myšlen vztah mezi jednotlivými úrovněmi. Při systému čtení logického rámce se postupuje zprava doleva a zdola nahoru. Stejným způsobem je možné logický rámec i tvořit. Logický rámec projektu je sestaven ze základního popisu projektu, jehož minimální obsah je následující: název projektu, hlavní cíl, účel, výstupy, aktivity, objektivně ověřitelné ukazatele, zdroje informací k ověření, vnější předpoklady a rizika a předběžné podmínky. Splněním předběžných podmínek podmiňujeme zahájení celého projektu.
32
Obr. 9: Logický rámec projektu
6.4 Řešení problémů Jak uvádějí Doležal, Náchal, Lacek a kolektiv v Projektovém managementu podle IPMA [7], většina práce v projektu se týká životního cyklu projektu a řešení problémů, které se týkají časového harmonogramu, nákladů, rizik, dodávek projektu a vzájemného působení těchto faktorů. K řešení problémů projektu lze využít různé metody zavedení systematických postupů – pro identifikaci problému, jádra problému, tvorby nápadů a řešení problému (brainstorming, nekonvenční myšlení, metod zadumání), k hodnocení nápadů a výběru nejlepší varianty.
Postup pro řešení problému není jeden, je jich velké množství a lze je samozřejmě podle potřeby různě modifikovat. Obecné procesní kroky pro řešení problému mohou vypadat takto:
33
1. identifikování problémů 2. definice problému 3. analýza současného stavu 4. hledání a určení možných příčin 5. definice požadovaného cílového stavu 6. návrh řešení problému 7. výběr optimálního řešení 8. prověření návrhového řešení 9. realizace přijatelného řešení 10. kontrola a vyhodnocení dosaženého stavu
6.4.1 Techniky pro řešení problémů Existuje množství technik, které podporují kreativní vymýšlení nových nápadů nebo pomáhají při řešení problémů. Důležité je však „otevřené týmové ovzdu ší“, v němž mají lidé pocit, že jejich vyjádření k věci je vítáno. Dále závisí na místě uskutečnění porady a na ne-hierarchických vztazích. Varianty metod pro řešení problémů se dají rozdělit na systematické (např. rozhodovací stromy) a nesystematické (intuitivní výběr z náhodně vybraných možností). Uvádím zde některé z možných technik. [7, 9] Brainstorming – Brainstorming patří mezi nejznámější kreativní techniku. Ve skupině je umístěn moderátor, který dohlíží na udržování tématu a pravidel. Nápady jsou nejprve přednášeny volně, nehodnotí se, jen jsou zapsány. Ve druhé fázi se tyto nápady shromáždí a vybere se z nich ten nejvhodnější. Brainwriting – Metoda brainwriting se velmi podobá brainstormingu. Rozdíl je pouze v tom, že každý účastník zapisuje po určitou dobu své nápady na papír. Po uplynutí časového intervalu předá jedinec papír s nápady kolegovi. Postup se opakuje tak dlouho, dokud mají účastníci nápady. Technika myšlenkových map (mind maps) – Metoda myšlenkové mapy je způsob, který pomáhá hledat řešení ve strukturách, systémech, odvozování, v řešení krok po kroku 34
či s pomocí užití vztahu příčina-následek. Myšlenkové mapy podporují hledání souvislostí. Postup tvorby myšlenkové mapy probíhá následovně: na střed tabule se napíše dané téma, subtémata prvního řádu se propojí s hlavním tématem a mezi sebou navzájem. Následně jsou účastníci vyzváni, aby generovali „něco“, co
s daným tématem souvisí
a postupně se vyjádřili k tématům dalších řádů. Metoda strukturovaných porad (walkthrough) – Metoda spočívá ve strukturované analýze problému a hledání řešení. Tato metoda má určitá pravidla, která je nutné dodržovat. Jedná se o omezený počet účastníků. Zároveň je důležité, aby byl každý účastník porady přínosem při řešení problému. Délka porady bývá omezena, běžně trvá maximálně dvě hodiny. Na začátku se stanoví cíl porady s ohledem na řešený problém. Pro poradu se stanoví moderátor, který poradu vede a usměrňuje diskutující účastníky v hledání řešení problému. Dále je stanoven řečník, který má připravené vystoupení a rozebere aspekty problému. [7, 8]
6.5 Náklady a financování Finanční řízení zahrnuje proces získávání financí pro financování projektu, programů. Existují různé možnosti financování: interní finanční zdroje, zdroje z přidružených nebo dceřiných firem, bankovní půjčky, provozování a prodej, atd. Finanční řízení projektu zajišťuje potřebné finanční zdroje pro každý časový interval projektu. V projektu musí existovat určité finanční rezervy, které budou k dispozici pro krytí neočekávaných požadavků. [7]
Řízení nákladů zahrnuje v počáteční fázi odhad nákladů na jednotlivé části projektu a na celý projekt, který tvoří rozpočet celého projektu. Součástí řízení nákladů je porovnávání plánovaných a skutečných nákladů v daných bodech projektu, odhad zbývajících nákladů a aktualizace celkových nákladů na projekt. Náklady musí být měřitelné a spočítatelné. Náklady je možné rozdělit na přímé a nepřímé. Přímé náklady souvisejí přímo s realizací projektu. Jsou to například osobní náklady na pracovníky projektu, náklady na materiál,
nákup
služeb,
cestovné
pracovníků
(jízdné,
ubytování),
pořízení 35
nebo pronájem
hmotného
majetku
(počítače,
automobily,
nábytek),
pořízení
nebo pronájem nehmotného majetku (licence, software, patenty). Nepřímé náklady jsou společné náklady celé organizace, které nelze přiřadit ke konkrétnímu projektu. Vedení společnosti určuje, jak velký podíl nepřímých nákladů bude přiřazen k projektu. Nepřímé náklady jsou například nepřímé osobní náklady, provoz budov, výdaje na marketing, účetnictví, daně a poplatky. [7]
Metody stanovení nákladů V praxi se můžeme setkat s mnoha způsoby stanovení nákladů. Mohou být odhadované nebo se na jejich stanovení může využít složitých matematických postupů. Výběr záleží na typu projektu a jeho složitosti. Doležal, Náchal, Lacek a kolektiv, uvádějí v Projektovém managementu podle IPMA[7], že hlavním vstupem pro stanovení nákladů slouží seznam aktivit a odhad doby jejich trvání, zpracovaný při plánování času. Z přehledu aktivit známe celkovou dobu trvání aktivity, při plánování nákladů ji musíme podrobněji specifikovat. Kvalita odhadu času závisí jednak na kvalitě odhadu času, stejně jako na kvalitě odhadu nákladu na jednotku. Analogické odhadování – Tato metoda je založena na informacích o minulých činnostech organizace, pracuje s náklady a rozpočty minulých projektů, veřejnými daty o cenách a aplikuje je na současný projekt. Metoda přitom bere v potaz rozsah, velikost a další proměnné aktuálního projektu. Tento proces není časově náročný, ale je méně přesný. Expertní odhady – Proces stanovení nákladů za pomoci expertních odhadů využívají manažeři a s využitím svých zkušeností a znalostí problematiky náklady odhadují. Tato varianta se využívá v případech, kdy je nákladné nebo časově náročné zjišťovat cenu z ověřitelných zdrojů. Odhadování zdola nahoru – Při odhadování nákladů touto metodou se začíná s nulovými náklady, postupně se k nim přičítají náklady na každou položku. Výsledkem je pak součet nákladů pro celý projekt. Tím, že se vypočítává cena na každou položku, se vytvoří přesný odhad nákladů projektu. Metoda odhadování zdola nahoru je velmi náročná na čas, proto je i finančně nákladnější. Užitím této metody se ovšem snižuje možnost špatného odhadnutí celkových nákladů. 36
Užití software – Další metodou, kterou se dají odhadovat náklady, je využití softwarových produktů, jejichž součástí jsou ceníky, kalkulační aplikace, či programy na tvorbu rozpočtu. Pro odhadování nákladů se mohou využívat také tabulkové procesory nebo statický či simulační software. [7]
7 SWOT ANALÝZA Za pomoci SWOT analýzy dokážeme posoudit úspěšnost firmy, nalézt případné problémy, nové možnosti růstu, SWOT analýzu je možné využít také pro úspěch projektu. SWOT analýza je metoda založená na určování silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Je možné ji využít jako nástroj pro stanovení a optimalizaci strategie společnosti nebo zlepšování stávajícího stavu či procesů. Silné a slabé stránky informačního systému slouží k interní analýze, tedy analýze uvnitř společnosti. Naopak externí faktory zjistíme podle příležitostí a hrozeb na trhu. Před započetím samotné SWOT analýzy si důkladně formulujeme, co budeme analýze podrobovat, k čemu má analýza sloužit a v jakém časovém horizontu uvažujeme o příležitostech a hrozbách. [4, 7, 15]
S – silné stránky (Strenght) – za silnou stránku jsou považovány ty interní faktory, díky kterým má firma silnou pozici na trhu. Silné stránky představují oblasti, v nichž je firma dobrá. Jedná se o posouzení podnikových schopností, dovedností, zdrojových možností a potenciálu. W – slabé stránky (Weakness) – Jsou přesným opakem silných stránek. Firma je v něčem slabá, úroveň některých faktorů je nízká, někde nedostatek určité silné stránky znamená slabou stránku, což brání efektivnímu výkonu firmy. O – příležitosti (Opportunity) – příležitosti představují možnosti, díky jejichž realizaci stoupají vyhlídky na růst či lepší využití disponibilních zdrojů a účinnější splnění cílů. T – hrozby (Threat) – nepříznivé situace či změny v podnikovém okolí znamenající překážky pro činnost. Mohou znamenat hrozbu úpadku či nebezpečí neúspěchu. Podnik musí rychle reagovat odpovídajícím způsobem, aby je odstranil nebo alespoň minimalizoval. [4, 15]
37
8 STRUKTURÁLNÍ FONDY EVROPSKÉ UNIE Evropská unie mimo jiné usiluje o to, aby docházelo k neustálému vyrovnávání životní úrovně v jednotlivých regionech zemí, které se staly členskými zeměmi Evropské unie. Strukturální fondy Evropské unie [24] představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky, které jsou určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Koordinátorem pro využívání fondů Evropské unie je v České republice Ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho úkolem je koordinace a odpovědnost za tvorbu Národního rozvojového plánu. Ten byl stanoven pro období 2007–2013 definuje strategii rozvoje České republiky. Na již zmíněné programové období 2007–2013 má ČR z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard eur.
Existují tři hlavní fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti (FS)
Jak je uvedeno na webových stránkách Strukturálních fondů Evropské unie [24] v Operačním programu Podnikání a inovace Každá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační programy (OP), které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Česko si pro nynější období vyjednalo 26 operačních programů. Osm z nich je zaměřeno tematicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání, zaměstnanost, životní prostředí) a sedm zeměpisně (na Středočeský kraj, Střední Moravu, Moravskoslezsko atd.). Ostatní OP umožňují přeshraniční, meziregionání a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti.
38
Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace (OPPI) je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. OPPI je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). OP Podnikání a inovace obsahuje 7 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. [24]
Vznik firem – prioritní, z fondů EU je vyčleněno 15,7 mil. €, tj. 0,4 % OPPI. Umožňuje získat dotaci na pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků, drobnější investičně zaměřené projekty s důrazem na diferenciaci charakteru podpory, zejména pro účely inovačně zaměřených projektů apod. Rozvoj firem – Prioritní osa 2, z fondů EU je vyčleněno 918,7 mil. €, tj. 25,7% OPPI. Umožňuje získat dotaci na pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, rozvoj informačních a komunikačních technologií apod. Efektivní energie – Prioritní osa 3, z fondů EU je vyčleněno 418,2 mil. €, tj. 11,7 % OPPI. Umožňuje získat dotaci na výstavbu a rekonstrukce zařízení, na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, zavádění a modernizace systémů měření, modernizace, apod. Inovace – Prioritní osa 4, z fondů EU je vyčleněno 922,0 mil. €, tj. 25,8 % OPPI. Ochrana práv průmyslového vlastnictví, zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb, zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi, vývoj a inovace výrobků a technologií apod.
39
Prostředí pro podnikání a inovace – Prioritní osa 5, z fondů EU je vyčleněno 1080,9 mil. €, tj. 30,2 % OPPI. Umožňuje získat dotaci na podporu vytváření a rozvoje územně koncentrovaných odvětvových nebo oborových seskupení podnikatelských
subjektů,
vědecko-výzkumných,
vzdělávacích
a
jiných
podpůrných institucí, infrastrukturu pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů, příprava podnikatelské zóny apod. Služby pro rozvoj podnikání – Prioritní osa 6, z fondů EU je vyčleněno 116,9 mil. €, tj. 3,3 % OPPI. Umožňuje získat dotaci na rozvoj poradenství v oblasti eko – technologií a environmentálních systémů řízení, individuální projekty MSP a projekty seskupení MSP podporující vstup MSP na zahraniční trhy apod. Technická pomoc – Prioritní osa 7, z fondů EU je vyčleněno 105,4 mil. €, tj. 2,9 % OPPI. Umožňuje získat dotaci na financování aktivit spojených s řízením programu – platy pracovníků zapojených do řízení OPPI, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz apod.
Co je potřeba o financování z EU vědět Jak uvádí BusinessInfo.cz ve svém článku Jak na dotaci z fondu EU [25], je třeba obecně vědět, že Evropská unie podporuje z fondů projekty veřejně prospěšné, které přispějí ke zlepšení sociálního a ekonomického prostředí v regionech EU. Nejde o financování soukromých firem, obcí, krajů či jakýchkoli jiných subjektů, kde nedochází k obecné prospěšnosti. Příjemci musí vždy prokázat a konkrétně doložit obecnou prospěšnost svého záměru. Obecná prospěšnost je zde však chápana v širším smyslu, nejen jako sociální aktivity. Proto se ze získávání podpory z evropských fondů nevylučují soukromé firmy žádající dotace na novou technologii, vzdělávání zaměstnanců apod.
Podmínkou je,
že všichni žadatelé musí doložit v projektové žádosti plánované aktivity jejich projektu. U soukromých firem jde často o podporu zaměstnanosti v regionu. Čerpání dotace z fondů EU je velkou investicí z hlediska času i vynaložené energie. Pro zpracování podkladů a žádosti o dotaci je často potřeba značné administrativní i odborné síly. Financování u těchto projektů probíhá tak, že je dotace proplácena zpětně,
40
tedy až po ukončení celého projektu nebo po uzavření jeho dílčích etap. Proto je třeba zajistit si nejprve vlastní předfinancování. Náročný je nejen postup získání dotace, ale i její udržení. Především jde o procesy související s následnou vlastní realizací projektu. Nutné je například provedení výběrových řízení při výběru dodavatelů, doložení majetkových poměrů ve firmě a dodržování zvláštních postupů při evidenci účetnictví a archivaci dokumentů. Pravidelné monitorování a reportování o průběhu projektu, z hlediska věcného, technického a finančního. Jakákoliv změna projektu v průběhu jeho realizace musí být složitě projednána a schválena ze strany donátora. Tyto a spousty dalších povinností čekají na žadatele o dotaci ze strukturálních fondů. Ani po skončení projektu závazky vůči poskytovateli dotace nekončí. Obvykle platí předpoklad tříleté i víceleté udržitelnosti projektu – technologie a vybavení musí sloužit svému účelu, apod. Důležitým krokem před samotnou žádostí o přidělení dotace je vytvoření kvalitního projektového záměru. Projektový záměr popisuje základní činnosti projektu, přibližný rozpočet, způsob financování projektu, výstupy, výsledky a dopady projektu. Po určení projektového záměru následuje výběr vhodného dotačního programu. Zde je třeba pečlivě vybírat s ohledem na daná dotační kritéria. Dále je vhodné mít připravený odpovídající časový rozvrh, včetně dostatečné rezervy, a zvážit i rizika pozdržení realizace projektu. Podání žádosti a celý proces získání prostředků z fondů EU je velice náročný – jak přípravou,
podáním
žádosti,
podpisem
grantové
smlouvy,
vlastní
realizací,
tak i povinnostmi vyplývajícími z udělení dotace.
41
9 ANALÝZA SOUČASNÉ SITUACE SPOLEČNOSTI
9.1 Charakteristika analyzované firmy
Obr. 10: TRIMA spol. s r.o.
Obchodní jméno: TRIMA spol. s.r.o. Sídlo: Nudvojovická 1681, Turnov Telefon: +420 481 655 611 Fax: +420 481 322 559 E-mail:
trima.cz
Web: www.trima.cz
Společnost TRIMA spol. s.r.o. byla založena na základě společenské smlouvy dne 14. 11. 1991 a vznikla zápisem do obchodního rejstříku u Krajského soudu v Hradci Králové. Následně se začala zabývat vývojem a výrobou strojů pro navíjení, převíjení a dalšími speciálními účely pro sklářský a textilní průmysl. Za tuto dobu si společnost vybudovala skvělé mezinárodní renomé. Poloha ve středu Evropy, profesně zkušení inženýři a výborná infrastruktura dává společnosti TRIMA ty nejlepší podmínky pro výrobu. Jako člen skupiny Dietze + Schell poskytuje TRIMA výborný celosvětový servis.
42
Historie Společnost TRIMA byla založena roku 1991, kdy se také nastartovala její výroba. V roce 1997 se firma přemístila do nových prostorů (výrobní plocha dosáhla 2000 m2). V tomto roce byl vyvinut nový typ navíječky a byl modernizován stroj SOT (plně elektronické řízení). Následně byla započata výroba speciálních strojů pro automobilový průmysl. Dodávka plně automatické převíječky do provozu výroby skleněných vláken proběhla v roce 2000. V následujících letech probíhaly modernizace starých strojů a zároveň byly vyvíjeny další nové stroje. Portfolio společnosti se rozrostlo o další produkty – kokonové navíječky, stroje SOT, reverzační navíječky rohoží včetně automatické manipulace s náviny určené pro vysoce výkonné linky. V roce 2006 byla společnost zakoupena firmou TTT holding CZ s.r.o., čímž byl odstartován společný vývoj firem Dietze + Schell a TRIMA. Díky této spolupráci vznikly nové kokonové navíječky DST, objemovací stroje DST 60, 90 a THD navíječky rohoží. V roce 2010 se firma zabývala výrobou pilotní automatické navíječky velkých návinů netkané textilie s rychlosti až do 300 m/min. Tímto byla zahájena spolupráce s OCV v USA, a výroba dalších strojů tak mohla pokračovat. Rok 2011 byl pro společnost TRIMA velice důležitým, protože získala celosvětové ocenění od Owens Corning za zvýšení produktivity. Owens Corning patří mezi přední světové výrobce skleněných vláken. Akce spojená s předáváním ocenění se konala v hlavním sídle v Toledu, v přítomnosti více než 350 zástupců reprezentativních dodavatelů. [13]
43
Organizační struktura společnosti Společnost zaměstnává 48 zaměstnanců a dalších přibližně 10 externích pracovníků dle stavu práce. Majitelem společnosti je firma Dietze + Schell, pod níž TRIMA náleží. Zodpovědným řídicím pracovníkem je výkonný ředitel Mathias Müller, který má na starost řízení organizace a zodpovídá se majitelům firmy. Zaměstnanci společnosti TRIMA spadají do čtyř hlavních úseků, a to ekonomického úseku, úseku kvality, výroby, návrhu a vývoje. Úsek vývoje má na starosti vyvíjení nových typů strojů a inovování starších strojů. Pod výrobní úsek spadá sektor technologie, v němž se zpracovává technologie výroby na jednotlivé díly, připravují se zde výkresy pro výrobu, oceňují se stroje a nakupují se nástroje. Pod úsek výroby dále spadá sektor zásobování, kde se nakupuje materiál a vyváží se díly do kooperací. Nachází se zde i samotná výroba s mistrem, pod nímž pracují dělníci u strojů a montážníci. Výrobní manažer se stará o plánování a realizaci výroby. Oddělení jakosti se specializuje na reklamace, dodržování stanovených norem při výrobě a na aktuální projekty. Jedním z nejdůležitějších úseků firmy je úsek ekonomický, bez něhož by firma nemohla řádně fungovat. Stará se o ekonomiku firmy, o marketing a obchod.
Obr. 11: Organizační struktura TRIMA, spol. s.r.o.
44
Obr. 12: Proces výroby produktu [13]
45
Produkty Od roku 1991 TRIMA vyrábí stroje pro navíjení, převíjení a pro další speciální účely. Stroje jsou vyrobeny na zakázku buď podle předlohy, nebo jsou navrženy dle konkrétních specifik. Pro lepší představu zde popisuji některé ze strojů: Automatická kokonová navíječka – DST 371 slouží k nepřetržitému navíjení skelných nebo čedičových vláken. Pro vykonávání funkce nepřetržitého navíjení je tato navíječka vybavena dvěma vřeteny, které se v okamžiku dokončení návinu automaticky zamění, zatímco vlákna jsou převedena z jednoho bubnu na druhý. THD navíječka je učena pro navíjení rohoží s velkou hustotou materiálu, např. tkaniny ze skelného vlákna. Převíjecí linka se skládá ze dvou hlavních částí – navíječky a odvíječky. Obě části jsou kompatibilní, to je důvod, proč lze navíjecí (odvíjecí) proces provádět v obou směrech. Zařízení je primárně určeno pro práci na konci linky k navíjení (odvíjení) textilního materiálu, který prošel výrobní technologií. Navíječka tkanin se používá pro navíjení rohoží na konci CSM linky. Navíječka tkanin může být navržena podle potřeb zákazníka – od základní podoby až do plně automatizované navíječky. [13]
Obr. 13: Produkty [13]
46
9.2 SWOT analýza patří mezi větší výrobce v tomto odvětví
Silné stránky
výhodné smlouvy s velkými dodavateli dlouholeté zkušenosti firmy
(Strength)
kvalifikovaný, mladý a informovaný personál společnosti flexibilita firmy, vývoj a výroba na míru zákazníkům
neschopnost firmy zaměřit se na objemnější zakázky, kusová výroba
Slabé stránky (Weakness)
práce s informačním systémem je neefektivní a neulehčuje zaměstnancům práci malé (nedostačující) výrobní prostory komunikace uvnitř společnosti je často pomalá nebo neefektivní Zdlouhavá příprava výkresové dokumentace pro výrobu
momentální expanze do USA a Číny
Příležitosti
využití financování ze zdrojů EU rozšíření portfolia o další typy strojů v textilní oblasti
(Opportunity)
cenová dostupnost nových technologií při zlepšení informačního a komunikačního systému je možné zlepšení celkového chodu společnosti a lepší komunikace jak uvnitř společnosti, tak komunikace společnosti s okolím
vstup nového konkurenta na trh
Hrozby (Threat) )
zvýšení cen dodavatelů změna zákonů se může negativně podepsat na informačním systému a přinést nežádoucí problémy s úpravou IS nebezpečí neefektivity zpracovávání dat a používání informací při růstu společnosti
Obr. 14: SWOT analýza
47
Shrnutí analýzy Pro lepší představu o charakteru společnosti byla vypracována SWOT analýza. Mezi silné stránky společnosti TRIMA patří dlouholetá tradice výroby a kvalifikovaní pracovníci, kteří pro společnost pracují již dlouhou dobu, a získali tak velké zkušenosti v oboru. Nedávno se společnost TRIMA stala dceřinou firmou jedné z větších firem v tomto odvětví. Momentální příležitostí je možnost expanze do USA a Číny. Zkvalitněním informačního a komunikačního systému může společnost dosáhnout rychlejší a lepší komunikaci uvnitř organizace, i komunikace s jejím okolím. Mezi negativně hodnocenou oblast patří softwarové vybavení společnosti. Z tohoto důvodu je IS nevyvážený a také neefektivní. Další slabou stránkou společnosti je neefektivní sériová výroba. Společnost TRIMA je přizpůsobena vývojové, kusové výrobě a na to, aby přijímala větší zakázky, nemá dostačující montážní a skladové prostory.
9.3 Analýza současného stavu IS Stávající IS zavedený ve společnosti TRIMA nesplňuje aktuální požadavky. Nevýhodou je zdlouhavé propojení dat mezi systémy HERAKLES a SYSKLASS, ale i klesající kvalita informačního a komunikačního systému z hlediska rychlého rozvoje v této oblasti (problematika trojúhelníku peníze – čas – kvalita). Společnost TRIMA využívá CAD aplikace: AutoCAD, Inventor (slouží k tvorbě výkresové dokumentace pro výrobu). Pro TPV: SYSKLASS (systém používaný pro změnové řízení, zavádění nových položek a vytváření kusovníkových vazeb). Používaný informační systém: HERAKLES (skladové hospodářství, obchodní agenda, aj.) Vlastní správa CAD dokumentace není řešena žádným systémem, ale pouze formou ukládání dat na server. CAD data jsou na serveru uchovávána ve stejné struktuře jako v SYSKLASS – tedy dle zakázky. Každý nově vzniklý výkres dostane vlastní nové číslo, v němž je uveden i formát výkresu. Struktura výrobků je uchovávána
v SYSKLASS, následně si ji přebírá IS
HERAKLES. Změnové řízení se eviduje v SYSKLASS. Vlastní změny v dokumentaci
48
se provádí pouhým kopírováním a přejmenováním dokumentace na serveru. Revize výkresu tak vznikne kopií s novým číslem výkresu.
9.3.1 IS HERAKLES Podnikový informační systém HERAKLES, vytvořený turnovskou firmou DRINGS, spol. s r. o., je využíván od počátku. Od této doby prošel rozsáhlým vývojem a je průběžně zdokonalován dle požadavků TRIMA. Systém nabízí přehledné grafické rozhraní pracující ve standardním prostředí Microsoft Windows. Práci s rozsáhlými daty usnadňuje podpora vyhledávání požadovaných informací, možnost nastavování filtrů a vytváření uživatelské tiskové sestavy. V současnosti se HERAKLES využívá ve výrobních organizacích pro zpracování evidence zákazníků, konstrukční a technologickou přípravu výroby, skladovou evidenci, sledování rozpracovanosti výrobních zakázek, vystavování faktur a dodacích listů. Tato stanoviště jsou nazývána moduly systému HERAKLES pro jednotlivá pracoviště. V současné době je systém HERAKLES ve společnosti udržován především z finančních důvodů. Uživatelé jsou zvyklí s tímto IS pracovat a zavedení nového systému by vyžadovalo čas potřebný na zaškolování jeho uživatelů. Zároveň by pořízení nového systému znamenalo alespoň zpočátku vyšší finanční zatížení pro společnost. Moduly, které se využívají ve společnosti TRIMA, jsou uvedené v následující části práce. Jejich funkce je popsána programátory HERAKLES ze společnosti DRINGS, spol. s. r. o [19]:
Sledování výroby evidence pracovních lístků s možností jejich hromadného generování pro hotové operace dávky/položky/sestavy evidence kooperací, evidence neshodných výrobků, průběžné sledování nákladů na zakázky možnost detailního sledování výroby po jednotlivých operacích sledování nedokončené a dokončené výroby, kde možnost odepisování hotových operací
49
pomocí čárového kódu podstatně snižuje pracnost a chybovost
TPV číselník nakupovaných/vyráběných položek (kategorizace: služby, nářadí, přípravky, materiál, výrobek, dílec), cizojazyčné názvy, alternativní měrné jednotky kusovníky (kopírování kusovníků, možnost omezit časovou platnost kusovníků) technologické postupy (operace, kooperace, nářadí, kopírování postupů, alternativy postupů, možnost omezit časovou platnost postupů), pracoviště
Fakturace vydané faktury a dodací listy s možností úpravy textu, fakturace v cizích měnách, cizojazyčné faktury sledování úhrad záloh a faktur, statistika prodeje možnost přímého datového propojení informací o vydaných fakturách a o jejich úhradě mezi systémem HERAKLES a účetním systémem zrychluje zpracování a zvyšuje bezpečnost (přímo ze systému HERAKLES je možné provádět zaúčtování vydaných faktur)
Sklady (Nákup) skladové karty, limitní množství, rezervace položek pro zakázky, přehled obratů příjem, výdej objednávky materiálu a nářadí, objednávky kooperací, měsíční uzávěrky skladu, zpracování inventur
Kontrakce (Prodej) došlé poptávky vydané nabídky včetně položkové specifikace došlé objednávky (ukončené, nevyřízené) obchodní případy (specifikace výčtem objednávek) ceníky (v různých měnách)
50
Kalkulace plánová kalkulace, výsledná kalkulace výpočet cen výrobků evidence nákladů na výrobní zakázky
Komunikační modul přenos dat mezi systémem HERAKLES a externími systémy (účetnictví, TPV, atd.) možnost datového propojení prakticky s libovolným účetním systémem
Příprava výrobní zakázky správa výrobních zakázek (vytváření zakázek položkově nebo z objednávek) rozpis zakázek (čerpání ze skladu a interních zakázek, zhromadňování, výrobní dávky, rezervace materiálu, konstrukční a technologické údaje s možností úprav) tisk výrobní dokumentace
Výhody Jednou z výhod informačního systému HERAKLES je jeho finanční nenáročnost – platí se jen měsíční paušál, počáteční kupní hodnota je již zaplacena. Není zapotřebí zaškolování pracovníků, protože software se ve firmě využívá již dlouhou dobu a jeho uživatelé práci s ním ovládají. Firma DRINGS sídlí stejně jako společnost TRIMA v Turnově, takže v případě potřeby či problémů je schopna poskytnout rychlý servis. V rámci servisu je možné pracovat na inovování IS dle požadavků.
Nevýhody Systém je již poměrně zastaralý, nevyužívá moderní postupy, ale pouze ty, pro něž byl konstruován. Postupná inovace je zdlouhavá a není vždy možná, v určitých případech není možná v rámci kombinace systémů. Aktualizace dat mezi HERAKLES a SYSKLASS je zdlouhavá.
51
9.3.2 TPV SYSKLASS SYSKLASS je specializovaný software pro technickou přípravu výroby. Majitelem je společnost SYSKLASS CZ, s. r. o. Změnový systém byl zakoupen jednorázově a od té doby je využíván nepřetržitě. Konstruktéři využívají SYSKLASS k vytváření kusovníkových vazeb, technologové k vytváření technologických postupů a změnovému řízení. SYSKLASS obsahuje: Správu vyráběných položek Tvorbu materiálových norem Vybavení technologie nářadím Tvorba konstrukčních kusovníků – tvorba hlaviček konstrukčních součástí s možností exportu údajů do rohového razítka CAD výkresu; přístup do jakékoliv části TPV dokumentace nižších celků z formuláře kusovníků; možnost importu kusovníkových vazeb vytvořených v CAD systému Tvorba technologických postupů – tvorba technologických postupů včetně speciálních operačních návodů o zpracování, povrchových úprav, materiálových listů a měřících protokolů Workflow – Modul změnového řízení s kompletním managementem činností spojených se změnovou službou – zabezpečuje tvorbu změn od fáze požadavku, návrhu, příkazu, schválení příkazu a archivace změny. V průběhu změny lze zadávat pořadí útvarů, po kterých má změnový formulář obíhat. Kontrola průběhu a vyjádření jednotlivých útvarů – každá změna v dokumentaci je v systému zaznamenána, vždy je vygenerován protokol úprav s popisem zásahu do dokumentace a autorem změny. Datový model SYSKLASS je navržen tak, že je každá změna identifikována datem platnosti. Znamená to, že do systému se ukládají veškeré verze dokumentace TPV z hlediska časových platností, a tedy historie vývoje výrobku Tvorba nabídek – SYSKLASS disponuje velice efektivním nástrojem pro výpočet výrobních nákladů, a to z hlediska materiálové složky i z hlediska pracnosti. Cenovou kalkulaci lze provádět ve fázi návrhu zakázky. Veškerá data vytvořená
52
v modulu souhrnných výpočtů lze archivovat nebo exportovat do systému MS Excel Správa zakázek – subsystém pro tvorbu evidence, archivace a kompletní management zakázek podniku. Je určen především pro podporu tvorby nových zakázek, pro pracovníky obchodních úseků, konstruktérů, ale i pro vrcholový management podniku. Poskytuje kompletní a komplexní přehled o rozpracovaných zakázkách, ale také o zakázkách odvedených (uzavřených) – archivace zakázek. [14]
Výhody Mezi výhody systému patří poměrně jednoduché uživatelské rozhraní. Nenáročnost ovládání systému zajišťuje vyšší rychlost práce. Program se ovládá výhradně použitím klávesnice, uživatel je tak po zapamatování několika klávesových zkratek schopen rychlé orientace. Systém je velmi tolerantní vůči změnám z výroby, v případě neshody se dají obcházet jednotlivá zabezpečení.
Nevýhody Z dnešního pohledu má tento program celou řadu závažných nedostatků. Poměrně zásadním problémem je zdlouhavé importování dat do HERAKLES. Dále platí omezení, že v jednu chvíli může v systému se stejnými daty pracovat pouze jeden člověk. Jelikož byl systém SYSKLASS pořízen jednorázově, není průběžně aktualizován, nikam se nevyvíjí ani nedochází k jeho inovacím. Údržba a provádění změn není nejjednodušší. Mezi další nevýhody patří neúplné využívání nástrojů software. Ten je využíván k tvoření kusovníkových vazeb, technologických postupů a ke změnovému řízení.
53
9.3.3 HW/SW Hardware Společnost TRIMA využívá 23 stolních počítačů a 15 notebooků. Jsou využívány k účetnictví, zásobování, konstruování, vytváření technologie výroby, skladování, atd. Notebooky slouží především k využití v terénu. Stroje jsou exportovány především do zahraničí a s pomocí notebooků jsou stroje na místě provozu technicky nastavovány. Firma využívá datový a aplikační server Win 2008 (SQL databáze + datové úložiště), backup server (zálohy SQL databází, data) a komunikační server Linux (pošta). Veškerý hardware je průběžně modernizován dle potřeb.
Software Na většině počítačů je nainstalovaný systém Windows XP Professional od firmy Microsoft, pouze v oddělení vývoje je užíván operační systém Windows 7 Professional 64bit a Autodesk Inventor 2011. Program Autodesk Inventor 2011 se využívá k modelování produktů a tvorbě jejich výkresů. Mezi další SW, který se ve firmě využívá, patří programy sady Microsoft Office 2007. Vedení výroby využívá systém Microsoft Project Manager, s jehož pomocí zpracovává časové harmonogramy výroby.
9.3.4 Kritická místa a problémy současného stavu Z dnešního pohledu mají tyto programy celou řadu závažných nedostatků. Nevýhodou je, že uživatelé nevyužívají naplno všech systémových funkcí softwaru SYSKLASS. Jsou používány k tvoření kusovníkových vazeb, technologických postupů, změnovému řízení a tvoření cenových nabídek. Vzhledem ke způsobu ukládání dokumentace chybí vazba mezi správnou revizí výkresu a odpovídající položkou v informačním systému. Dochází tak ke vzniku rozporů mezi evidovanou dokumentací a záznamy v TPV a IS systému. Veškeré vznikající chyby jsou spojeny právě s absencí systému pro správu dokumentů. Především jde o možnost vzájemného přepisování dokumentů, těžké dohledávání výkresové dokumentace a 3D modelů. 54
10 PRAKTICKÁ ČÁST Společnost TRIMA se rozhodla, že chce zdokonalit vlastní informační a komunikační systém. Snažil jsem se vymyslet takovou inovaci, aby podniku pomohla ke zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti. Můj podíl na této diplomové práci se týkal především oblasti plánování a řízení lidských zdrojů. Konkrétně jsem se zaměřil na činnosti jako plánování, organizování a řízení projektu, čímž jsem směřoval k úspěšnému zvládnutí a dosažení plánovaných cílů. V souvislosti s úpravou informačního a komunikačního systému se nabízely různé varianty. Nejlepším řešením by byl vývoj nového IS na zakázku. Pro společnost je to ideální řešení, nevýhodou je ovšem časová a finanční náročnost. Cena řešení na míru se odvíjí od složitosti navrhovaného systému, může se ovšem pohybovat až v řádu milionů korun. Společnost TRIMA potřebné finance na vytvoření systému na míru neměla k dispozici. Rozhodl jsem se proto zvolit metodu rozvoje již existujícího informačního systému, a tak přizpůsobit stávající informační systém aktuálním požadavkům společnosti. Z krátkodobého hlediska je tato varianta lacinější a rychlejší, může se ovšem stát, že do budoucna nemusí vyhovovat dalším požadavkům. Při špatné analýze nebo návrhu systému může být výsledným produktem systém, který nebude pro společnost dostačující. Variantu rozvoje již existujícího informačního a komunikačního systému jsem zvolil z několika důvodů. Můžeme využít prostředky, které již byly do stávajícího IS vloženy. Jelikož již zaměstnanci práci se systémem ovládají a uživatelské rozhraní je jim dobře známé, dojde ke snížení nákladů na zaškolování zaměstnanců. Celkové náklady, vydané na rozvoj již existujícího IS, budou výrazně nižší, než v případě pořizování zcela nového systému.
10.1 Příprava projektu Výchozí situace Informační systém je ve firmě TRIMA využíván již patnáct let. Společnost se postupně rozrůstá a IS nedostačuje aktuálním požadavkům. V informačním systému vznikají mnohé nedostatky, jež je třeba pro jeho správnou činnost odstranit. Od doby přechodu operačního systému MS-DOS na Windows nebyla provedena žádná větší modernizace informačního 55
systému. Provedené zásahy do systému se omezily zejména na jeho údržbu. Veškerý hardware je průběžně modernizován dle potřeb. Po letech provozu lze informační systém označit za zaběhnutý a částečně upravený na míru podniku. Do této doby v podniku neexistoval náhled do budoucího rozvoje IS/IT. Hlavní příčinou byl nedostatek financí, které by mohly být do rozvoje systému investovány. Rozvoj systému tak byl pozastaven v jeho udržovacím a provozuschopném stavu. Tato situace se v současné době zlepšuje a firma má zájem nedostatky v IS/IT odstranit. Podrobný popis systémů SYSKLASS a HERAKLES viz výše.
Iniciační plán
Obr. 15: Iniciační plán
V procesu odstranění nedostatků a rozšíření stávajícího informačního systému jsem postupoval v krocích, které jsou zaznamenány v síťovém diagramu.
Obr. 16: Jednotlivé kroky projektu
56
1. Příprava projektu 2. Identifikace nedostatků informačního systému 3. Návrh řešení 4. Finanční analýza projektu 5. Prezentace návrhu 6. Zhodnocení projektu
10.2 Identifikace nedostatků informačního systému V této části práce popisuji způsob, pomocí něhož jsem získal informace a potřebná data. Dále zde uvádím jednotlivé nedostatky informačního systému HERAKLES a konkrétní návrhy řešení k jejich odstranění. Dotazník Prvním bodem návrhu bylo zjištění nevýhod a nedostatků informačního systému. Za pomoci programátorů IS HERAKLES z firmy DRINGS byl vytvořen elektronický dotazník. Do elektrického dotazníku měli všichni zaměstnanci možnost postupně zapsat jednotlivé problémy a připomínky týkající se IS. Po vyplnění elektrického dotazníku byly připomínky odeslány programátorům. Dotazník viz příloha č. 1. Nedostatky - nevýhody Jednotlivé nedostatky nebyly nijak zásadní, byl to soubor poznatků a doplňků, které byly zapotřebí doplnit a opravit. Programátoři si je postupně sami doplnily, opravily a informační systém aktualizovali. V následujících bodech je vybráno a sepsáno pár požadavků, které měli být-byly odstraněny. Programátoři informačního systému HERAKLES si poradili s většinou nedostatků (připomínek). V požadavcích na odstranění nedostatků vznikl úkol, který sami nedokázali vyřešit. Byla to problematika, která se zabývala nevýhodou mechanického připravování výkresové dokumentace. Bylo zapotřebí provézt takové změny, aby ve firmě došlo od manuálního připravování výkresové dokumentace k automatickému.
57
PROBLÉM
MODULY
Manipulační / expediční list - Vytvořit novou tiskovou sestavu pro univerzální použití (např. předání položky do reklamačního řízení, atd.) Kód firmy dodavatele tisknout na sestavě Objednávka materiálu
SKLADY
V tiskové sestavě - Objednávka (materiálu a kooperací) uvést kód dodavatele nikoliv pouze název V datovém poli Předáno komu by bylo dobré na pravé tlačítko přidat možnost vybrat ze seznamu pracovníků U přetahování z nabídky do objednávky ponechat ceny
KONTRAKCE
Když se píše nabídka v anglickém jazyce, automaticky se objeví přednastavená věta v češtině
TPV
Při rozpisu zakázky možnost rezervovat materiál ze všech skladů najednou Automatické připravování výkresové dokumentace Doplnění možnosti kompletního rozepsání zakázky jedním tlačítkem Doplnění možnosti zrušení kompletního rozpisu zakázky – jedním tlačítkem Vytisknutí kompletní zakázky na jedno tlačítko. Mít formulář – např. „tisková
VÝROBA
sestava zakázky“, zaškrtnout, co chci vytisknout (např. montážní soupisky, průvodní listy a rozpis zakázky) a v jakém provedení (včetně časů, včetně vyšších položek apod.). Tento formulář nastavit pouze jednou – uložit ho. Poté při stisku tlačítka „tisknout kompletní zakázku“ vytisknutí kompletní dokumentace k jakékoliv zakázce dle nastavení v tomto formuláři V okně „Rozpis zakázky“ udělat tlačítko – aktualizovat zakázku podle TPV dokumentace Fakturace - Vydané faktury - Zde je primárně zaškrtnuta možnost „Nezobrazovat doklady s nulovou částkou k úhradě“, nastavit, aby bylo
FAKTURACE
primárně nezaškrtnuté Fakturace - Možnost zaškrtnutí čísla účtu, které chceme, aby se zobrazovalo na fakturách
Tab. 1: Tabulka s nevýhodami IS HERAKLES
58
10.3 Návrh řešení 10.3.1 Plánování V této fázi projektu vznikl požadavek, aby se ve firmě přešlo od manuálního připravování výkresové dokumentace k automatickému. Od této chvíle jsem se zabýval pouze touto problematikou. Rozšíření stávajícího systému znamenalo vymyslet takovou inovaci informačního systému, která by byla levná a přitom účinná. Proces připravování výkresové dokumentace: Příprava výrobní dokumentace pro určitou zakázku prochází třemi fázemi. V první fázi se za pomoci IS HERAKLES vytisknou průvodní listy, montážní listy, kooperace, rozpis zakázky a potřebný materiál na zakázku. V druhé fázi se jednotlivé výkresy musí vyhledat v archivu. Archiv představuje několik spojených skříní, které jsou plné složek s jednotlivými výkresy (které se připravují do výroby). Třetí fáze obnáší orazítkování, přehnutí A3 výkresů a spojení výkresu s průvodním listem dohromady. Po těchto třech fázích je výrobní dokumentace hotová a připravená do výroby. Metoda manuálního připravování výkresové dokumentace je velice zdlouhavá. V případě potřeby rychlého vyhledání a připravování výkresové dokumentace se objevují komplikace, protože manuální připravování je pomalé a nedostačující. Další nevýhodou je prostorová skladnost výkresů, jejich ztracení nebo poškození. Plán návrhu spočíval ve vytvoření dané inovace informačního systému HERAKLES. Inovace vyžadovala, aby jednotlivé výkresy byly uloženy v jedné složce (bez podložek) určitého
formátu,
který
lze
hromadně
automaticky
tisknout.
Konstruktéři
ze společnosti TRIMA rýsují v programu Autodesk Invetor. Pro aktualizaci bylo zapotřebí implementovat modul Autodesk Inventor Vault, který zajišťuje správu nad výkresovou dokumentací. Při uložení (a správném nastavení) automaticky vytváří DWF soubory, které je možné (také automaticky) nechávat kopírovat do vybrané sdílené duplicitní složky ve formátu PDF. Odtud je možno prostřednictvím IS HERAKLES tisknout výkresovou dokumentaci. Konstruktéři by měli za úkol staré úložiště s výkresovou dokumentací promazat a seřadit, jelikož jednotlivé výkresy mají více variant a některé zrušené výkresy stále v úložišti výkresové dokumentace zůstávají.
59
Schéma propojení systémů
Obr. 17: Schéma propojení
WBS diagram a logický rámec projektu WBS diagram sloužil k návrhu podrobného rozpisu činností projektu, které byly seřazeny do logické hierarchie úloh. V diagramu jsou znázorněny cíle a dílčí cíle, kterých je potřeba dosáhnout k určení jednotlivých aktivit. Součástí projektů, které jsou vytvářeny v rámci Operačních programů Evropské unie, bývá logický rámec. Pro potřeby tohoto projektu jsem vytvořil vlastní logický rámec. Definuji v něm podmínky, na kterých bude záviset uskutečnění jednotlivých aktivit.
60
Obr. 18: WBS diagram projektu
61
Logický rámec - projekt: Informační a komunikační systémy podniku TRIMA
Název programu: Rozvoj firem
Předkladatel projektu: TRIMA
Celkové náklady projektu: 219 600 Kč
Objektivně ověřitelné ukazatele
Zdroje informací k ověření
- odstranění nedostatků IS za účelem zvýšení výkonnosti firmy
- vyšší produktivita / nižší náklady
- analýza potřeb projektu
- správa nad daty
- výroční, výrobní, monitorovací zprávy
- přejít na automatické vychystávání výkresové dokumentace
- snadný, rychlý hromadný tisk výrobních zakázek
- výroční, výrobní, monitorovací zprávy
Popis projektu
Hlavní cíl
Účel projektu
Výstupy projektu
Aktivity
- správa nad daty
- zajistit správu nad výkresy
- eliminace lidských chyb v opravování výkresů
- zahájen projekt
- návrh řešení
- identifikování nedostatků IS
- nový Autodesk Vault
- návrh řešení
- seminář Autodesk Vault
- implementaceVault
- inovace IS Herakles
- přípravné aktivity
- finanční zdroje
- identifikování nedostatků IS
- analýza výsledků
- návrh řešení
- dokumentace projektu
Vnější předpoklady/rizika
- chybný průběh projektu, nedodržení smluv - špatné načasování jednotlivých činností - získání potřebných informací
- průzkum spokojenosti uživatelů - projektová dokumentace - výroční zprávy
- nedostatek peněžních prostředků - získání potřebných informací - závislost na dodavateli - výběr vhodného dodavatele - zajištěni udržitelnosti projektu
- stanovení nákladů - dotační plán - prezentace projektu - implementace - seminář uživatelů Autodesk Vault - vyhodnoceni projektu Tab. 2: Logický rámec projektu
Předběžné podmínky - schválení projektu vedením
62
10.3.2 Varianta – implementace Autodesk Vault Navrhnuté řešení vzniklo na základě metody brainstorming a osobních schůzek, které probíhaly s cílem prodiskutování možných cest, jež zabezpečí hromadný tisk výkresové dokumentace. Hromadný tisk odpovídající výkresové dokumentace je možné zabezpečit přímo z IS. Hromadný tisk je možné využít ve formátu PDF nebo DWF. Jako nejlepší
řešení
s ohledem
na
časovou
náročnost
byla
vybrána
varianta
s implementováním základního modelu Autodesk Vault. Základní model Autodesk Vault je bez podpory řízení dokumentace, ale má určitou správu nad výkresy. Při uložení (a správném nastavení) automaticky vytváří DWF soubory, ty je možné (také automaticky) nechávat kopírovat do vybrané sdílené duplicitní složky ve formátu PDF. Odtud je možné prostřednictvím IS HERAKLES dokumentaci tisknout. Využitím této varianty je možné v budoucnu obohatit stávající systém o nadstavbu, která již bude mít plnou podporu nad výkresy a jejich změnami. Autodesk Vault odpovídá svoji podstatou požadavkům na správu dokumentace, jak po produktové, tak i po zakázkové linii. Kdykoli je možný bezproblémový přechod z nižší verze Vault na verzi vyšší. Systém Autodesk Vault je krabicové řešení, splňující většinu standardních požadavků. Do budoucna je v plánu nasazení vyšší verze Vault s funkčností hromadného tisku, řízené správy dokumentů, správy kusovníkových dat a řady dalších důležitých funkcí. Tato varianta nabízí za pomoci Vault Professional tisk výkresové dokumentace přímo z Vault. V době, kdy bude nový produkt od Autodesk v prodeji, bude možné jeho zakoupení a implementace. Dle informací dostupných z Autodesk bude v novém produktu možné pracovat na technologii a změny z výroby, proto již nebude nutné nadále využívat TPV – Sysklass, který bude zrušen. I v tomto navrhovaném řešení se objevila komplikace, jelikož je nutné udržet pod kontrolou duplicitní složku s PDF výkresy. Je proto zapotřebí, aby po přejmenování či smazání souboru v Autodesk Vault došlo i ke smazání kopie v této sdílené složce. Navrhnuta byla varianta pravidelného mazání sdílené složky a opětovné vykopírování všech výkresů z Autodesk Vault. Tuto činnost bude zabezpečovat speciálně vytvořená, naprogramovaná aplikace. Časová náročnost vytvoření této aplikace je dva dny.
63
Popis produktu Autodesk Vault Autodesk Product Design Suite 2012 se využívá pro vytváření virtuálních prototypů a navrhování produktů. Tato sada obsahuje produkty AutoCAD Mechanical, Autodesk Inventor, Autodesk Vault (basic), atd. Za pomocí Autodesk Inventor je možné prezentovat virtuální návrhy v prostředí reálného světa pro vizuální ověření.
Obr. 19: Autodesk Product Design Suite [23]
Správa dokumentace pomocí Autodesk Vault (základní verze - basic) Základní model Autodesk Vault je obsažen v již zmíněné sadě. Představuje základ řešení společnosti Autodesk pro správu dat v prostředí pracovního týmu. Umožňuje rychlé sdílení dat, zjednodušuje vzájemnou komunikaci, umožňuje archivovat verze vznikajících dat a tyto verze zpětně používat. Model je jednoduchý na instalaci, zavedení, použití i údržbu. Zjednodušuje spolupráci při navrhování, zkracuje konstrukční cyklus a zlepšuje kvalitu produktu. Autodesk Vault představuje praktický přístup k PLM. U nových projektů usnadňuje opětovné použití existujících dat. Autodesk Vault umožňuje urychlit vývojový cyklus,
zjednodušit
správu
dat,
synchronizuje
práci
jednotlivých
konstruktérů
v pracovních skupinách, zajistí lepší kontrolu verzí a přístup ke správným datům. Díky této aplikaci získají konstrukční data ochranu a zabezpečení. Veškeré informace v aplikaci Autodesk Vault jsou chráněny zabezpečenou správou přístupu s registrací projektových dat v reálném čase. Aplikace umožní správu veškerých konstrukčních dat, bez ohledu na typ souboru – soubory CAD, text, binární soubory, dokumenty sady Office, zvuk, video a další. Zachovává předchozí verze návrhu, spolu se jménem uživatele, poznámkami, závislostmi a datem. Díky uložení všech dat návrhu na jediném místě je podporováno opětovné využití návrhů a snadné vyhledávání existujících návrhů. [22, 23] Prostředí Autodesk Vault se skládá ze serveru a jednotlivých instalací klientů. Vault Server je postaven na technologii Microsoft SQL serveru. Informace o návrhových datech (tzv. Metadata) jsou shromažďována v SQL databázi, která řídí vlastní fyzické úložiště souborů. Klient Vault, prostřednictvím dostupných Metadat, má k dispozici veškeré informace o okamžitém stavu díla a aktivně se do procesu návrhu může zapojovat. [22]
64
10.3.3 IS Herakles Po uskutečněných schůzkách s programátory IS HERAKLES jsme došli k závěru, že tuto inovaci lze vytvořit. Prozatím tato funkce v jejich portfoliu není, musela tedy být vytvořena. O financování se podělila TRIMA a společnost DRINGS, která vytvořením této funkce může rozšířit vlastní portfolio. Programátoři z DRINGS požadovali ukládání výkresové dokumentace ve formátu PDF nebo DWF. Výkresy se automaticky otevřou dle zakázky a budou automaticky vytištěny. Dalším požadavkem bylo uložení výkresové dokumentace v jedné složce bez podsložek. Vyhledávání tak bude snazší a výrazně rychlejší. Při tisku PDF dokumentace nelze automaticky rozeznávat formát A3/A4, proto se z dané zakázky nejprve vytisknou výkresy A3 a poté veškeré výkresy formátu A4. Za
pomoci aktualizování nových ovladačů
tiskárny se
může
dosáhnout
automatického rozeznávání formátu A3/A4 v PDF. Podmínkou však je, že výkres musí být správně uložen ve formátu A3/A4.
65
10.3.4 Ušetřený čas při částečně automatické přípravě dokumentace Celkový proces a jednotlivé fáze, připravování výkresové dokumentace, jsou popsány na straně 59. Manuální připravování výkresové dokumentace zabere určité množství času, které je možné díky přechodu na automatické tisknutí výkresové dokumentace výrazně zkrátit. Inovace přispěje k ušetření dosud potřebného času pro fázi hledání, kopírování, uložení výkresu do archivu. Tato fáze trvá 60sec. / 1 výkres.
Manuální příprava výkresové dokumentace se skládá z činností tisk průvodních listů hledání, vyndání, kopírování, uložení výkresu do archivu orazítkování, přehnutí A3 výkresů a spojení výkresu s průvodkou dohromady
Částečně automatické příprava výkresové dokumentace se skládá z činností tisk průvodních listů a výkresů orazítkování, přehnutí A3 výkresů a spojení výkresu s průvodkou dohromady Pro lepší představu o ušetřeném času zde popisuji jednotlivé fáze přípravy výkresové dokumentace k celé zakázce (500 výkresů). Jednotlivé fáze jsem změřil dvacetkrát a zaznamenal do tabulky. V prvním řádku tabulky je uvedeno číslo měření, v druhém řádku jsou zaznamenána naměřená data. K jednotlivým fázím jsem vyhodnotil průměr, rozptyl, směrodatnou odchylku a interval spolehlivosti. Na závěr této části práce jsem vypočítal celkový čas manuální a částečně automatické přípravy výkresové dokumentace sečtením jednotlivých naměřených fází. Použití metody sečtení jednotlivých fází pro získání celkového času jsem zvolil vzhledem k tomu, že dochází k neustálému vývoji nových strojů a zkracujícím se termínům dodání. Proto se stroje začínají vyrábět, přestože některé části ještě nejsou navrženy. Výkresové dokumentace se tedy předávají po jednotlivých částech. Jelikož dochází k rozepisování zakázek postupně, nebylo možné naměřit celkový čas pro manuální připravování výkresové dokumentace a byla zvolena metoda sečtení jednotlivých fází. 66
1. Fáze - tisk průvodních listů č.
1
X
58 61 64 57 58 63 62 63 58 61 57 60 62 59 60 62 60 61 58 60
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
Průměr
x 60,2 = 60 min.
Rozptyl
1
s2
xi
n 1
xi
i s
1 * 83,2 20 1
s2
2
s² = 4,38 min.
Směrodatná odchylka
s
s2
s = 2,09 min.
Interval spolehlivosti
s
IS
x 1,96 *
IS
60,2 1,96 *
n 2,09
61,11 59,28
20
min .
2. Fáze - hledání, vyndání, kopírování, uložení výkresu č.
1
X
57 59 61 60 61 59 60 62 61 58 60 59 60 58 61 60 60 62 59 60
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
Průměr
x 59,85 = 60sec. / 1 výkres 67
Rozptyl
1 * 32,55 20 1
s2
s² = 1,71 sec. / 1 výkres
Směrodatná odchylka
s
s = 1,31 sec. / 1 výkres
s2
Interval spolehlivosti
IS
59,85 1,96 *
1,31
60,42 59,27
20
sec. / 1 výkres
3. Fáze - orazítkování, přehnutí A3 výkresů a spojení dohromady č.
1
x
27 30 31 31 29 30 30 29 31 30 32 28 29 30 29 32 30 31 29 28
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
Průměr
x
29,8 = 30sec.
Rozptyl
s2
1 * 33,2 20 1
s² = 1,75 sec.
Směrodatná odchylka
s
s2
s = 1,32 sec.
Interval spolehlivosti
IS
29,8 1,96 *
1,32 20
30,38 29,22
sec.
68
Manuální příprava výkresové dokumentace tisk průvodních listů = 60 min. hledání, vyndání, kopírování, uložení výkresu do archivu = 1 min. orazítkování, přehnutí A3 výkresů a spojení výkresu s průvodkou dohromady = ½ min.
x = 60 + 1 x 500 + ½ x 500 = 810 min. = 13,5 hod.
Částečně automatické příprava výkresové dokumentace tisk průvodních listů a výkresů = 60min. orazítkování, přehnutí A3 výkresů a spojení výkresu s průvodkou dohromady = ½ min.
x = 60 + ½ x 500 = 310 min. = 5,2 hod.
69
10.4 Finanční analýza projektu Pro uskutečnění předloženého návrhu je nutné vynaložit finanční prostředky v několika oblastech. Uvedené náklady jsou jednorázové, pořizovací, tedy takové, které jsou potřebné pro nastartování projektu. Rozdělují se do oblasti CAD studio, nakoupení potřebného HW/SW a vytvoření aplikace ze strany IS HERAKLES.
A) CAD studio Serverová instalace a nastavení Autodesk Vault obsaženého v základní verzi PDM. Cena obsahuje analýzu, instalaci, zaškolení a kontrolní den. Cena = 39 990,00 Kč bez DPH Programování a úpravy software aplikace: pravidelné mazání sdílené složky a opětovné vykopírování všech výkresů z Autodesk Vault. Cena = 24 990,00 Kč bez DPH
B) Potřebný hardware- software Firma disponuje množstvím počítačů, ovšem jelikož bude výkresová dokumentace ukládána duplicitně, je nutné zakoupit nový server a další příslušenství. Pro výběr a instalaci potřebného hardware a software využívá podnik firmu 2EL Computer s.r.o., která se o informační technologie firmy stará již několik let a je placena fixní měsíční částkou. Zapotřebí je pořídit a implementovat:
ML350-G6 E5620, 3x4GB, P410i/512 FBWC 2x300GB SAS, SFF DVD-RW 1x460W – Server od výrobce Hewlett Packard s větší paměťovou kapacitou a více možnostmi rozšíření pevných disků. Možnosti redundantního napájení, ventilátorů, paměti a disků zajišťují, že server HP ProLiant ML350 G6 bude neustále k dispozici i v případě selhání napájení systému, ventilátoru, paměti nebo disku. Microsoft Windows Server 2008 R2 Standard w/SP1 – Licence k Microsoft Windows Server.
70
SQL Svr Std 2008 R2 SNGL OLP NL – Microsoft SQL server je databázový a analytický systém pro byznys a řešení datových skladů. Slouží ke správě podnikových dat a práci s obchodními informacemi (business intelligence). APC Smart-UPS 1000VA LCD – Záložní zdroj navržený pro servery, obohacený o přehledný, alfanumerický LCD displej. Zdroj poskytuje automatickou regulaci
napětí,
kvalitní
filtraci
šumu
a nechybí
přepěťová
ochrana
všech výstupů. Ve spolupráci s dalším příslušenstvím umožňuje monitorování okolního prostředí (teplota, vlhkost), správu prostřednictvím SNMP, vzdálený management přes modem a mnoho dalších funkcí. HP 300GB 10K 6G 2.5 SAS DP HDD – Pevný disk od výrobce Hewlett Packard s parametry: kapacita – 300 GB, interní, rychlost otáček pevného disku: 10 000, velikost pevného disku: 2.5 "
2EL Computer s.r.o. – administrátor a správce sítě Název produktu
ML350-G6 E5620 3x4GB P410i/512 FBWC
Cena bez DPH
Počet ks
Cena s DPH
47 720,00
1
47 720,00
Microsoft Windows Server 2008 R2 Standard w/SP1
14 146,00
1
14 146,00
SQL Svr Std 2008R2 SNGL OLP NL
24 682,00
1
24 682,00
APC Smart-UPS 1000VA LCD
10 431,00
1
10 431,00
HP 300GB 10K 6G 2.5 SAS DP HDD
6 500,00
2
13 000,00
2x300GB SAS SFF DVD-RW 1x460W
Celkem bez DPH 109 979,00 Kč Celkem s DPH 131 975,00 Kč Tab. 3: Náklady HW/SW
71
C) IS HERAKLES Cena na úpravu IS HERAKLES, pro podporu hromadného tisku výkresů k výrobním zakázkám je 8 000 Kč bez DPH.
10.4.1 Rozpočet projektu Pro rozvoj stávajícího informačního a komunikačního systému je, v případě tohoto návrhu, nutné vynaložit finanční prostředky v několika oblastech. Některé jsou vynaloženy jednorázově a jiné paušálně. Mezi paušální náklady patří technická podpora SW produktů, údržba HW a jeho průběžná obnova. V následující
tabulce
jsou
uvedeny
jednorázové
finanční
prostředky,
které jsou spojené s nákupem zařízení a vývoje software pro realizaci projektu. Množství zakoupených licencí programů je zváženo vzhledem k předpokládanému počtu zaměstnanců ve firmě, kteří budou program využívat. Existuje možnost navýšení množství licencí na potřebný počet.
cena bez DPH
cena s DPH
Cena s DPH
(CZK)
(CZK)
(EUR at 25,45)
Hardware Software
110 000 CZK
132 000 CZK
5 187 €
Herakles
8 000 CZK
9 600 CZK
377 €
Cad studio
65 000 CZK
78 000 CZK
3 065 €
Celkem
183 000 CZK
219 600 CZK
8 629 €
Produkt
Tab. 4: Rozpočet projektu
72
10.4.2 Možnost financování ze strukturálních fondů EU V této části diplomové práce jsem čerpal informace z dokumentu Průvodce podnikatele operačním programem podnikání a inovace [26] a Programu podpory ICT v podnicích [27].
Možnost financování z Operačního programu Podnikání a inovace Vybral jsem Operační program Podnikání a inovace 2007–2013, v němž lze podat žádost na projekt ICT v podnicích. Tento program realizuje Prioritní osu 2 „Rozvoj firem“. Program podporuje převážně zavedené podniky (s minimálně dvouletou účetní historií). O dotaci mohou žádat i malé/střední podniky (MSP), mezi něž patří také TRIMA. Dne 2. prosince
2011
byla
Ministerstvem
průmyslu
a
obchodu
zveřejněna
třetí prodloužená, časově omezená, výzva k předkládání projektů. Příjem elektronických registračních žádostí o poskytnutí dotace byl zahájen 16. ledna 2012 prostřednictvím internetové aplikace eAccount a ukončen 17. února 2012.
Cíl programu Cílem tohoto programu je podpora konkurenceschopnosti malých a středních podniků prostřednictvím
kvalitativně
vyššího
využití
jejich
potenciálu
v
oblasti
pořizování a rozšiřování informačních systémů (IS), informačních a komunikačních technologií (ICT), dále podpora poptávky po informačních a komunikačních technologiích za účelem zvýšení efektivity podniků.
Podporované aktivity Podporovány jsou aktivity, jejichž cílem je přímé zvýšení konkurenceschopnosti MSP. Jde o projekty zaměřené na zavádění a rozšiřování informačních systémů pro zvyšování vnitřní efektivity podniků, pro vývoj nových nebo inovaci stávajících výrobků a technologií, rozvoj a zdokonalování technické infrastruktury a základního programového vybavení apod.
73
Formální podmínky přijatelnosti projektu Projekt musí být realizován na území České republiky, mimo území hlavního města Prahy. Podporu mohou získat malé a střední podniky, které mají uzavřeny minimálně dvě po sobě jdoucí
zdaňovací
období.
Musí
být
prokázána
vlastnická
nebo
jiná
práva
k nemovitostem a pozemkům, v nichž bude projekt realizován. Žadatel je povinen prokázat organizační, technickou a finanční připravenost pro realizaci projektu. Projekt obsahuje kapitolu, ve které žadatel zdůvodní přínosy projektu pro své podnikání (např. koncepci rozvoje, strategie, vize, efektivnost investice). K žádosti je třeba přidat podnikatelský záměr a případně další povinné přílohy vymezené ve výzvě.
Výše podpory Podpora je poskytována formou dotace. Dotace je příjemci vyplácena zpětně nebo po ukončení etapy projektu za předpokladu splnění podmínek Rozhodnutí. Střední podniky mohou získat až 50% dotaci z celkových výdajů projektu, maximálně však ve výši 20 milionů Kč. Z Evropské unie je na tento program vyčleněno 918,7 mil. €, tj. 25,7 % OPPI. Řídicím orgánem OPPI je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [26, 27]
10.5 Prezentace návrhu Projekt na inovaci stávajícího informačního a komunikačního systému byl prezentován majitelům firmy. Podklady, které byly použity pro prezentaci, jsou zobrazeny v následující části práce.
Realizace Vault pro podporu hromadného tisku výkresů Útvar technologie a konstrukce předkládá návrh na nákup nástroje, který umožňuje elektronické řízení výkresů a hromadného tisku. To bude znamenat nákup nového serveru, navýšení stávajícího CAD Studia, a malé naprogramování a propojení SW s IS HERAKLES.
74
Náklady: Cca. 5 564 EUR na HW, SW a programování HERAKLES Cca. 3 065 EUR na CAD Studio
Načasování: Nákup: Náklady na HW, SW a CAD Studio jako investice pro rok 2012 Systémová realizace: Vault realizace – 2 dny, HERAKLES programování – 1 týden
Výhody: Vyšší produktivita / nižší náklady Eliminace lidských chyb v opravování výkresů Výrobní průvodky spojené s výkresy ve formátu PDF v rámci IS HERAKLES, který umožní automatický hromadný tisk Odstranění časově náročné ruční přípravy výrobní dokumentace (v současné době trvá jedné osobě příprava kompletní sady výrobní dokumentace na jeden projekt, v průměru 13,5 hod., tato doba se zkrátí na 5 hod.) Snadnější vyhledávání ve výkresech umožní pracovníkům zobrazit výkresy online ve formátu PDF Odstranění poškození nebo ztráty výkresu Systém zajišťuje nejnovější verze výkresů, které jsou aktuální Systém udržuje přehled nad dokumentací a nutí konstruktéry udržovat pořádek v dokumentaci. Zlepší se struktura a uspořádání výkresové dokumentace v organizaci Návrh je prvním stavebním kamenem v oddělení dlouhodobé strategie nad správou dokumentů a sjednocení systému
75
10.6 Zhodnocení projektu Financování V návrhové části jsem doporučil variantu, která povede ke zlepšení chodu firmy TRIMA prostřednictvím změn v oblasti informačních a komunikačních systémů, jejichž nutnost vyplynula z provedených analýz. Z rozpočtové tabulky je vidět, že náklady na inovování informačních a komunikačních systémů dosahují částky 219 600 Kč. Existuje možnost využití prostředků z Evropských fondů, konkrétně v rámci programu Rozvoj firem – ICT v podnicích, kdy je hrazeno 50 % nákladů vzniklých při realizaci. Proces získání peněz ze strukturálních fondů EU je časově i administrativně velmi náročný.
Vedení
společnosti
rozhodlo,
že
veškeré
náklady
na
inovaci
informačního a komunikačního systému zaplatí ze zdrojů společnosti. Možnost dotace se ponechá v záloze pro budoucí požadavky na implementování krabicového rozšíření vyššího modelu CAD studia. V období po zavedení změn bude probíhat samofinancování, CAD studiu se platí měsíční licence, ve které je základní model Vault započítán. V rámci IS HERAKLES jsou veškeré inovace informačního systému v ceně měsíční režie. Výjimkou je pouze vytvoření nové, požadované aplikace pro propojení s duplicitním úložištěm dokumentace, ta bude placena jednorázově. Veškerý hardware je také placen jednorázově.
Implementace Veškeré předešlé kroky projektu byly uskutečněny. V současné době je potřeba zmíněný HW a SW zakoupit a postupně implementovat jednotlivé složky naplánovaného projektu. Zavedení by mělo probíhat souběžně při běhu společnosti. To znamená, že všechny činnosti při zavádění poběží v původním stavu IS. Nejdříve je zapotřebí nakoupit a implementovat potřebný HW a SW. V dalším kroku bude implementován Autodesk Vault (realizace Vault potrvá dva dny) a následně dojde k doprogramování ze strany IS HERAKLES. V rámci implementace Autodesk Vault dojde k dvouhodinovému proškolení
76
zaměstnanců, kterých se práce se systémem týká. V rámci IS HERAKLES je potřeba vyhradit jeden týden na vymyšlení programu a jeho implementování.
Přínos inovace Veškeré chyby a nedostatky IS HERAKLES byly postupně odstraněny programátory DRINGS. Návrh řešení přechodu od mechanického připravování výkresové dokumentace k částečně automatickému byl stanoven. Přínosy, které společnost získá zavedením navrhovaného projektu, lze spatřovat v několika oblastech. Došlo k možnosti návrhu budoucího rozvoje, kdy díky zakoupení vyššího modelu od CAD studia bude možné pracovat s technologickými postupy, řízením a změnami výroby. Dojde k zúžení kombinace informačních a komunikačních systémů na IS HERAKLES a novou verzi Autodesk. Základní verze Vault je nezbytná, jelikož nový systém bude sloužit jako nadstavba, která pro svou činnost vyžaduje základní Autodesk Vault. Díky tomuto projektu budou moci zaměstnanci ze všech úrovní nahlížet do výkresů v programech OpenViewer. V těchto programech bude možné do výkresů pouze nahlížet, úpravy touto cestou nebudou uskutečnitelné. V úseku TPV se výroba zefektivní, dojde k úspoře času při procesu připravování výkresové dokumentace do výroby. Snížena bude také pracnost, některé činnosti se zjednoduší, zkvalitní a celkově dojde ke zrychlení práce ve společnosti. Výkresy budou uloženy na serveru, odkud budou automaticky tisknuty. Nemohou se nikde ztratit ani mechanicky poškodit. Zjednoduší se transformace dat do jiných subsystémů.
77
11 ZÁVĚR V dnešní době, kdy se každá firma snaží o maximalizaci zisku, zvýšení efektivity a zajištění růstu společnosti, je velmi důležité vlastnit kvalitní informační a komunikační systém. Společnost TRIMA se zabývá vývojem a výrobou strojů pro navíjení, převíjení a dalšími speciálními účely pro sklářský a textilní průmysl. Společnost si je vědoma nutnosti využití funkčního informačního a komunikačního systému, a proto má zájem o jeho zdokonalování a aktualizování. Po provedení charakteristiky firmy, jejích produktů, organizační struktury, analyzování současného stavu informačního a komunikačního systému, jsem se zaměřil na nedostatky informačního systému. Pro efektivnější chod společnosti byl vytvořen návrh řešení pro rozvoj současného informačního a komunikačního systému. Řešení projektu a vedení celého životního cyklu výrobku je svázáno s daty, které patří
k
nejcennější
součásti
společnosti.
Přínosy
projektu
inovovaného
informačního a komunikačního systému spočívají ve vyladění jednotlivých nedostatků IS HERAKLES a v přechodu od mechanického připravování výkresové dokumentace k částečné automatizaci. Individuální nedostatky byly shromážděny prostřednictvím elektronického dotazníku, jehož vytvoření měli na starost programátoři IS HERAKLES. Jednotlivé připomínky a nedostatky postupně opravili a IS za chodu aktualizovali. Navrhnuté inovace, k částečné automatizaci připravování výkresové dokumentace, se docílí zavedením Autodesk Vault, který má správu nad výkresy. Na základě této automatizace dojde ke zvýšení produktivity společnosti a snížení celkových nákladů. Mezi další přínosy patří eliminace lidských chyb v opravování výkresů, snadné vyhledávání výkresů, minimalizuje se možnost poškození nebo ztráta výkresu. Zlepší se struktura
a uspořádání
výkresové
dokumentace
v organizaci.
Systém
udržuje
přehled a směřuje konstruktéry k udržování pořádku v dokumentaci. Na závěr je potřeba zmínit, že tento návrh zahájil změny v oddělení dlouhodobé strategie nad správou dokumentů a oblasti sjednocení systému. Rozpočet projektu je společností TRIMA akceptovatelný. Jednou z možností realizace projektu bylo hrazení určité části projektu z dotací ESF. Vzhledem k časové náročnosti vytvoření návrhu a schválení dotace byla nakonec varianta získání peněz
78
z dotací ESF zrušena a ponechána na možnost budoucí implementace vyššího modelu CAD studia. Navržený projekt byl vedením společnosti TRIMA schválen. Aktuálně se projekt nachází ve fázi přípravy implementace. V nejbližší době by měl být z vlastních zdrojů společnosti
zakoupen
HW
a
SW,
implementován
společně
s Autodesk
Vault a doprogramován ze strany IS HERAKLES. Posledním, zbývajícím bodem navrženého projektu bude zaškolení zaměstnanců, kontrola a fáze konečného zhodnocení.
79
12 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] MOLNÁR, Z. Efektivnost informačních systémů. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2001. ISBN 80-247-0087-5. [2] BASL, J. Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. ISBN 80-247-0214-2. [3] SODOMKA, P. Informační systémy v podnikové praxi. Computer Press, a.s., 2006. ISBN 80-251-1200-4. [4]. BLAŽKOVÁ, M. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1535-3 [5] TVRDÍKOVÁ, M. Zavádění a inovace informačních systémů ve firmách.: Praha: Grada Publishing, a.s., 2000. ISBN 80-7169-703-6. [6] SVOBODA, S. Informační systém podnikatelských subjektů. Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. ISBN 80-7079-845-9 [7] DOLEŽAL, J., NÁCHAL, P., LACKO, B., a kolektiv. Projektový management podle IPMA. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-2848-3 [8] SVOZILOVÁ, A. Projektový management. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN80-247-1501-5 [9] KUBIAS, S. Úvod do managementu – 2007. Liberec 2007. ISBN 978-80-7372-237-1 [10] KOCH, M., DOVRTĚL, J. Management informačních systémů. Brno: CERM, s.r.o., 2010. ISBN: 978-80-214-4157-6. [11] GÁLA, L., POUR, J., ŠEDIVÁ, Z. Podniková informatika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2615-1. [12] NOVOTNÝ, O., POUR, J., SLÁNSKÝ, D. Business Intelligence. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. ISBN 80-247-1094-3.
80
INTERNETOVÉ ZDROJE [13] TRIMA, dostupné z: www.trima.cz [cit. 2011-09-05] [14] SYSKLASS, informační systém, dostupné z: http://www.sysklass.cz/index.php?t=article&n=clanek-sysklass-39-sp6-1 [cit. 2011-09-20]. [15] SWOT analýza, dostupné z: http://www.vlastnicesta.cz/akademie/marketing/marketing-metody/swot-analyza [cit. 2011-8-17] [16] Informační technologie, dostupné z: http://www.cs.cas.cz/hsi/studie/zelenypopelinsky.pdf [cit. 2011-10-12] [17] Informační a komunikační technologie, dostupné z: http://www.unicornsystems.eu/cz/press/clanky/co-je-ukolem-ict-v-podniku-ciorganzaci.html [cit. 2011-10-12] [18] Síťové diagramy, dostupné z: http://www.turnovfree.net/~stybla/skola/czu/tretak/sam/inetmisc/SitoveDiagramy_GanttovyDiagramy_PERT.pdf [cit. 2011-10-22] [19] DRINGS, informační systém, dostupné z: www.drings.cz [cit. 2011-09-05] [20] FOŘT, P. Kde hledat informace o PLM?, dostupné z: http://www.designtech.cz/c/plm/kde-hledat-informace-o-plm.htm [cit. 2012-02-20] [21] REK, P. Co vás čeká při implementaci IS, dostupné z: http://www.erpforum.cz/krokza-krokem-erp/co-vas-ceka-pri-implementaci-is-serial-i-1dil.html [cit. 2012-02-23] [22] FOŘT, P., Kletečka, J. Autodesk Inventor a týmové řešení projektů, dostupné z: http://www.designtech.cz/c/plm/autodesk-inventor-12-dil.htm [cit. 2012-02-29] [23] CAD studio, Autodesk Vault, dostupné z: http://www.cadstudio.cz/vault [cit. 2012-02-29] [24] Fondy Evropské unie, Operační program Podnikání a inovace, dostupné z: www.strukturalni-fondy.cz [cit. 2012-03-08] 81
[25] BusinessInfo.cz, Jak na dotaci z EU?, dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdroje-financovani-z-eu-2007-2013/jak-na-dotaci-zfondu-eu/1001573/51780/ [cit. 2012-03-09] [26] Czechinvest, Průvodce podnikatel operačním programem podnikání a inovace, dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/pruvodce-pro-podnikatele-operacnimprogramem-podnikani-a-inovace-661-cz.pdf [cit. 2012-03-09] [27] OPPI, Program podpory ICT v podnicích, dostupné z: www.mpo-oppi.cz/ict-vpodnicich [cit. 2012-03-09] [28] Logický rámec, Metodika logického rámce, dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/docs/SkolProjektMan/38_pril_2_metodika_logickeho_ramce.pdf [cit. 2012-03-09]
13 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Složky informačního systému Obrázek č. 2: Životní cyklus výrobku monitorovaného pomocí PLM systémů Obrázek č. 3: Model Business Intelligence Obrázek č. 4: Souběžná strategie zavádění Obrázek č. 5: Pilotní strategie zavádění Obrázek č. 6: Postupná strategie zavádění Obrázek č. 7: Nárazová strategie zavádění Obrázek č. 8: Model užitku Obrázek č. 9: Logický rámec projektu Obrázek č. 10: TRIMA spol. s r.o. Obrázek č. 11: Organizační struktura TRIMA, spol. s.r.o. Obrázek č. 12: Proces výroby produktu
82
Obrázek č. 13: Produkty Obrázek č. 14: SWOT analýza Obrázek č. 15: Iniciační plán Obrázek č. 16: Jednotlivé kroky projektu Obrázek č. 17: Schéma propojení Obrázek č. 18: WBS diagram projektu Obrázek č. 19: Autodesk Product Design Suite
14 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Tabulka s nevýhodami IS HERAKLES Tabulka č. 2: Logický rámec projektu Tabulka č. 3: Náklady HW/SW Tabulka č. 4: Rozpočet projektu
15 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Formulář k zadávání požadavků do databáze firmy Drings
83
Příloha č. 1: DRINGS. Formulář k zadávání požadavků do databáze firmy Drings, dostupné z: https://spreadsheets0.google.com/viewform?formkey=dG1TMnFMVzRGX1pWZmJJY0xIVmROS Xc6MQ [cit. 2011-11-10]
84
