TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

LIBEREC 2011

KATEŘINA PLŠKOVÁ

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ

Studijní program: B3107 Textil Studijní obor: 3107R007 Textilní marketing

PLOŠNÉ TEXTILIE POUŽÍVANÉ PRO VÝROBKY URČENÉ PRO SPORT A VOLNÝ ČAS FABRICS USED FOR PRODUCTS FOR SPORTS AND LEISURE Kateřina Plšková KHT-789

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Marie Havlová Rozsah práce: Počet stran textu ...46 Počet obrázků .......59 Počet tabulek ........5 Počet grafů ............0 Počet stran příloh ..0

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 1. Pro účely inovace výuky předmětu Textilní zbožíznalství 2 shromážděte informace týkající se sortimentu sportovních oděvů a vybraného sportovního vybavení. Zaměřte se přitom na jejich označování, klasifikaci podle různých hledisek, výrobce, použití apod. Zvláštní pozornost věnujte zejména použitým plošným materiálům – zaměřte se na typ vazby, použité úpravy, použité vzory, charakteristické vlastnosti apod. 2. Pokuste se získat vzorky těchto materiálů. Použitím zobrazovací techniky převeďte jejich zvětšené obrazy do digitální podoby tak, abyste zachytila charakteristické znaky jejich vzhledu, případně struktury. 3. Získané informace zpracujte do podoby přehledného výukového textu doplněného obrázky, názornými schématy, přehlednými tabulkami apod.

ŽÁDOST O ZMĚNU TERMÍNU ODEVZDÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Žádám o změnu termínu odevzdání bakalářské práce na školní rok 2010/2011 Důvod k odkladu: Prodloužení studia z důvodu nesplnění podmínek k ukončení studia

PROHLÁŠENÍ Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

V Liberci dne ...................................................... Kateřina Plšková

4

PODĚKOVÁNÍ Především bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce Ing. Marii Havlové za připomínky, konzultace a rady při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Jarmile Šenk Skácelové z firmy Klimatex, za cenné rady ohledně materiálů pro výrobu sportovního oblečení. Velké dík patří rodině za neustálou podporu.

5

ANOTACE Cílem této bakalářské práce je získání a zpracování informací týkající se materiálů užitých při výrobě sportovního oblečení a oblečení pro volný čas. V práci lze nalézt základní informace o pleteninách a jejich vlastnostech potřebné pro sportovní oblečení. Dále vlákna a materiály určené pro výrobu sportovního oblečení. Text je doplněn názornými obrázky a tabulkami. Důležitou částí práce jsou materiály přímo určené k výrobě sportovního oblečení, doplněny fotograficky nasnímanými obrázky vazeb s popisy vlastností a použití těchto materiálů. Závěr práce je doplněn úpravami používanými na sportovní oblečení a oblečení pro volný čas. KLÍČOVÁ SLOVA: Pleteniny, vlastnosti pletenin, syntetické materiály, úpravy sportovního oblečení

ANNOTATION The aim of this Bachelor's Thesis was to collect and compile information related to materials used by sportswear and casual wear manufacture. The paper provides background information on knitted fabrics and thein characteristics required for sportswear, detailed description of fibres and materials for the sportswear manufacture. The text is accompanied by figures and tables. An important part of this thesis introduces the materials used directly by sports clothing manufacture , accompanied by photographic images of weaves, their characteristics and use. The conclusion describes various modifications used by sportswear and casual wear manufacture. KEY WORDS: Knitted fabrics, characteristics of knitted fabrics, synthetic materials, adjustments Sportswear

6

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1. Sortiment sportovních oděvů a jeho vybavení ............................................................ 10 1.1. Rozdělení: ............................................................................................................. 10 1.1.1. Podle období .................................................................................................. 10 1.1.2. Podle uživatele............................................................................................... 11 1.1.3. Podle velikostní tabulky ................................................................................ 11 1.1.4. Podle druhu sportu ......................................................................................... 11 1.1.5. Ostatní sportovní vybavení ............................................................................ 20 2. Úvod do problematiky plošných textilií ...................................................................... 21 2.1. Pleteniny ............................................................................................................... 21 2.1.1. Zátažná pletenina ........................................................................................... 22 2.1.2. Osnovní pletenina .......................................................................................... 23 2.1.3. Vlastnosti pleteniny ....................................................................................... 23 2.1.4. Použití pletenin .............................................................................................. 25 2.2. Tkaniny ................................................................................................................. 25 2.2.1. Použití ............................................................................................................ 26 3. Suroviny na výrobu materiálů pro sportovní oděvy .................................................... 26 3.1. Přírodní materiály ................................................................................................. 26 3.1.1. Bavlna ............................................................................................................ 26 3.1.2. Vlna ............................................................................................................... 27 3.2. Syntetické materiály.............................................................................................. 28 3.2.1. Polyester ........................................................................................................ 28 3.2.2. Polyamid ........................................................................................................ 30 3.2.3. Polypropylen.................................................................................................. 31 3.3. Speciální vlákna .................................................................................................... 32 3.3.1. Modal ............................................................................................................. 32 3.3.2. Elastan® ......................................................................................................... 32 3.3.3. Lycra® ............................................................................................................ 32 3.3.4. SPANDEX® ................................................................................................... 33 3.3.5. 3.3.6.

Dryfor ............................................................................................................ 33 Coolmax® ...................................................................................................... 33

3.3.7. 3.3.8.

ThinsulateTM .................................................................................................. 34 Moira TG 900® .............................................................................................. 34

3.3.9.

Meryl®Skinlife .............................................................................................. 35

Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

7

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci 3.3.10. Prolen Siltex ............................................................................................... 35 4. Materiály na výrobu sportovního oděvu...................................................................... 36 4.1. I. Vrstva ................................................................................................................ 37 4.1.1. SANDRA ....................................................................................................... 38 4.1.2. MILANO ....................................................................................................... 39 4.1.3. ANETA.......................................................................................................... 39 4.1.4. ANITA ........................................................................................................... 40 4.1.5. MONAL ........................................................................................................ 41 4.1.6. MERAL ......................................................................................................... 42 4.1.7. FÉNIX ........................................................................................................... 43 4.2. II. Vrstva ............................................................................................................... 44 4.2.1. ALEGRO ....................................................................................................... 44 4.2.2. FLEECE ........................................................................................................ 45 4.2.3. FLEECE s antipillingem................................................................................ 47 4.3. III. Vrstva .............................................................................................................. 47 4.3.1. SOFTSHELL ................................................................................................. 48 4.3.2. SOFTSHELL RIPSTOP ................................................................................ 49 4.3.3. RIPSTOP ....................................................................................................... 50 4.3.4. DOUBLEFACE ............................................................................................. 51 5. Úpravy ......................................................................................................................... 52 5.1. Membrány ............................................................................................................. 52 5.1.1. Dělení membrán: ........................................................................................... 52 5.2. Zátěry .................................................................................................................... 54 ZÁVĚR ................................................................................................................................ 55


8


ÚVOD V dnešní době se čím dál víc lidí věnuje sportu. Důvody ke sportování mohou být různé, někdo je rád v přírodě, jiný chce zhubnout nebo je sport jejich koníčkem a relaxací či prací. Nezáleží na tom, zda je sportovec rekreační nebo vrcholový, vždy se musí díky svému oblečení cítit v suchu a pohodlí i při velké námaze. Tento pocit zaručují neustále se vyvíjející sportovní materiály. Vývoj těchto materiálů je ovlivněn potřebami sportovců, kteří mají stále vyšší nároky a také samotné materiály se neustále vyvíjí. Vznikají stále složitější vazby díky nepřeberným možnostem kombinací vazeb u pletenin a umožňují tak, neustálý vývoj funkčních pletenin. Materiál používaný na výrobu sportovního oblečení a oblečení pro volný čas se převážně vyrábí z pletenin, díky jejich výborným vlastnostem, které jsou důležité pro funkčnost každého materiálu. Cílem této práce je získání a zpracování materiálů používaných pro výrobky sportovního oblečení a oblečení pro volný čas. V první části práce je rozdělen sportovní sortiment podle některých hledisek, doplněn o nejznámější výrobce sportovního sortimentu. Dále jsou uvedeny základní informace o plošných textiliích a jejich vlastnostech potřebné k funkčnosti sportovního oblečení, suroviny a speciální vlákna, která se používají k výrobě těchto materiálů. V druhé polovině práce jsou uvedeny informace o získaných vzorcích s názornými fotografickými obrázky. Z důvodu stále se vyvíjejících materiálů a tudíž velkého množství informací, jsou zde uvedeny zejména ty materiály, které vyrábí nebo zpracovává firma Klimatex, doplněny o jiné materiály známějších firem. Závěrem práce jsou uvedeny a popsány některé úpravy prováděné na finálním výrobku nebo úpravy používané při výrobě daného materiálu. Dané úpravy zvyšují kvalitu a funkčnost každého výrobku.


9


1. SORTIMENT SPORTOVNÍCH ODĚVŮ A JEHO VYBAVENÍ Sportovní sortiment jako celek je velmi rozsáhlá kapitola, protože do něj spadají nejen sportovní oděvy, ale veškeré pomůcky, které nějak slouží ke sportu. V této práci bude shrnut jen takový sportovní sortiment, který je vyroben z textilu nebo s ním jakkoliv souvisí. Sortiment sportovních oděvů se dá rozdělit podle některých hledisek.

1.1. Rozdělení: -

-

-

-

Podle období v jakém se oděv používá o Zimní o Letní Podle uživatele o Muž o Žena o Dítě Podle velikostní tabulky Podle druhu sportu o Outdoor o Cyklo o Míčové sporty o Vodní sporty – jachting, potápěči, plavání, vodáci o Zimní sporty – sjezdové lyžování, snowboarding o Fitness o In- line Ostatní sportovní vybavení o Stany, spací pytle, batohy, tašky, obuv,

1.1.1. Podle období Zimní a letní oděvy Rozdíl mezi zimním a letním oděvem je v tloušťce a funkčnosti materiálu. Materiály určené na zimu musí mít dobré tepelně izolační vlastnosti. Uchovávání tepla zajistí vrstvení textilií, kde mezi jednotlivými vrstvami vzniká vrstva vzduchu, která tvoří izolant. Materiály určené na zimu bývají opatřeny zátěry nebo membránami (viz kap. 5), které zabraňují prosáknutí vody zvenčí a také proniknutí větru. Naopak materiály určené pro letní období musí být lehké a prodyšné. Musí dobře odvádět pot od pokožky. Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

10

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci 1.1.2. Podle uživatele Při výběru hotového výrobku je velmi důležité vědět, pro jakého uživatele byl daný výrobek zhotoven. Oděvy šité pro muže mají rozdílnou střihovou konstrukci než oděv pro ženy. Střih oděvu se vždy přibližuje nebo přímo kopíruje tvar postavy. U sportovních oděvů je důležité, aby tvar oděvu neomezovat uživatele v pohybu. U funkčního prádla nebo triček, také hrají důležitou roli potní zóny, které jsou u mužů a žen rozdílné. Proto je funkční prádlo rozděleno zvlášť pro muže, ženy a přizpůsobeno každému pohlaví tak, aby co nejlépe odvádělo svoji funkci.

1.1.3. Podle velikostní tabulky Při výběru jakékoliv oděvu by měl každý vědět, jakou má svoji konfekční velikost. Pro usnadnění slouží velikostní tabulky, kde jsou uvedeny parametry partií a následné zařazení do písmenkového označení konfekčních velikostí (viz tab. 1). Tab. 1: Tabulka velikostí[43] Tabulka velikostí funkčního prádla velikost XS výška postavy [cm] obvod hrudníku [cm] ženy obvod pasu [cm] obvod boků [cm] výška postavy [cm] 163167 obvod hrudníku 81-88 muži [cm] obvod pasu [cm] 71-78 obvod boků [cm] 77-84 velikost výška postavy [cm] junioři obvod hrudníku [cm]

1.1.4.

S 167-170 83-90

M 171-174 91-98

L 175-178 99-106

XL 179-182 107-114

XXL 183-186 115-122

61-68 85-92 168-172

69-76 93-100 173-177

77-84 101-108 178-182

85-92 109-116 183-187

93-100 117-124 188-192

89-96

97-104

105-112

113-120

121-128

79-86 85-92 110 105-116 57-61

87-94 93-100 122 117-128 62-66

95-102 101-108 134 129-140 67-71

103-110 109-116 146 141-152 72-76

111-118 117-124 158 153-164 77-81

Podle druhu sportu

1.1.1.1. Outdoor Outdoorové oblečení se používá na vycházky do města, na výšlapy do hor, trekking a turistiku, ale také na vysokohorské a polární expedice. Při náročných expedicích je materiál, z něhož je oděv vyroben, neustále vystavován těžkým podmínkám, proto musí být zhotoveny z takových materiálů, které jsou velmi pevné a odolné v oděru, větruvzdorné a odolné v nepříznivém počasí. Zároveň musí být pružné a neomezovat uživatele v pohybu. Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

11


Obrázek 1- dámská bunda[1] Výrobci: SPORT SCHWARZKOPF s.r.o. -

Firma vyrábí outdoorové oblečení značky HIGH POINT sídlící v Sušici. K jejich výrobní řadě patři dámské i pánské bundy a kalhoty. Bundy a vesty jsou vyráběny z softshellového, fleesového a nepromokavého materiálu. Oblečení z těchto materiálů jsou vhodné do hor na lyže, pro vysokohorské expedice, na běžky aj. Kalhoty jsou zhotoveny z nepromokavého, softsheloového a péřového materiálu. Vhodné jsou pro výšlapy do hor, do města, na trekking a turistiku. Softshellových materiálů je velké množství, rozdílnost materiálů je v povrchové úpravě. Firma dále vyrábí spodní prádlo z materiálu Coolmax (viz odst. 3. 3. 6.). Spací pytle opatřené polyuretanovým zátěrem.[1]

DIRECT ALPINE s.r.o. - Výhradně česká firma sídlící v Liberci. Zabývá se výrobou sportovních oděvů pro outdoorové sporty (turistiku, paragliding, horolezectví aj.). Oděvy pro daný sport mají velmi pečlivě promyšlenou konstrukci a funkci každého dílu. Hotové výrobky sami zkouší v praxi. Výrobky zhotovují z materiálů jako je Dermizax (funkční membrána), Softshell (2, 3 – vrstvý softshellový laminát), Coolmax, Spandex aj. SoftShellové materiály se používají pro výrobu pro náročné outdoorové aktivity. Tyto materiály jsou prodyšné, voděodolné a větruvzdorné. Výrobní řady této firmy je široká od horolezeckých bund a kalhot, přes šortky, mikiny a pulovry. Hotové výrobky pro náročné podmínky mají jednotný cíl, chránit uživatele, nízká váha, vysoká funkčnost.[2]


12

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci GORE - TEX® -

Firma, která vyrábí špičkové nepromokavé, větruvzdorné a prodyšné oděvy. Výrobky jsou z materiálu Gore-Tex což jsou slaminátované membrány s odolnými textiliemi. Z tohoto materiálu firma vyrábí obuv i oděvy, které jsou během výroby pečlivě testovány. Jedná se zejména o vrchní oděvy bundy a kalhoty. Oděvy jsou vhodné pro lyžaře, horolezce, motocyklisty, cyklisty.[3]

Obrázek 2 - Gore-texové rukavice[3] COLUMBIA Sportswear - Firma zabývající se výrobou širokého oděvního sortimentu pro outdoorové sporty a další doplňky do náročného prostředí. Tato firma je autorem technologie, ,,Columbua Interchange systém“ což je technologie, která se zabývá konceptem řešení bundy obsahující tři vrstvy v jedné: volně nositelnou vložku, bundu a vložku s bundou dohromady spojenou zipem.[4]

1.1.1.2. Cyklo Oděvem pro cyklisty jsou přiléhavé elastické dresy. Dresy se skládají z trička s krátkým nebo dlouhým rukávem a kraťas. Při nepříznivém počasí se používají návleky na nohy a bundy. Přiléhavý materiál se používá proto, aby oděv nepřekážel cyklistovi v pohybu a také, aby byl co nejmenší odpor vzduchu při jízdě. Tyto dresy se vyrábějí ze syntetických materiálů jako např. polyester, polyamid, Lycra (o materiálech viz kap. 4). Výrobci: SÝKORA SPORTSWEAR s.r.o. - Firma sídlící v Blučině u Brna, zabývající se zejména výrobou cyklistických dresů a dalších doplňků pro cyklisty (návleky, čepice). Dresy zhotovují např. z materiálu Coolmax (viz odst. 3. 3. 6.). Bundy a větrovky zhotovují z materiálu Softshell (viz odst. 4. 3. 1.). Firma se navíc zabývá výrobou parašutistických kombinéz, dresů pro rugby a oblečení na fitness.[5] Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

13


Obrázek 3 – cyklistický dres z materiálu Coolmax[5] ATEX SPORTSWEAR spol. s.r.o. -

Firma sídlící v Brně se zabývá nejen výrobou cyklistického sortimentu, ale i sortimentu pro běh na lyžích, triatlon, fitness, atletiku aj. Surovinou pro výrobu materiálů jsou syntetická vlákna, jako je polyester, polyamid, Lycra. Dresy jsou zhotovovány z materiálu např. Meryl, Coolmex, Lycra (o materiálu viz kap. 4). Bundy pro běh na lyžích jsou z materiálu Softshell (viz odst. 4. 3. 1.) a kalhoty z Lycry. Veškeré dresy pro triatlon jsou vyrobeny z Lycry. Atletická trika a trenky jsou zhotovovány z materiálu Coolmex (viz odst. 3. 3. 6.) až na přiléhavé trenky, ty jsou z bavlny (viz odst. 3. 1. 1.) a lycry (viz odst. 3. 3. 3.). Dresy na Inline jsou vyráběny ze stejného materiálu jako dresy pro cyklisty.[6]

SALTON® -

Firma zabývající se výrobou zejména cyklistického oblečení pro týmy i jednotlivé oblečení sídlí v Holešově. Cyklistické dresy jsou vyráběny z vysoce elastických materiálu, jako je Lycra.[7]

ALEA sportswear spol. s. r. o. - Firma, která se zabývá výrobou širokého sportovního sortimentu pro různé druhy sportů. Sídlí v Písku. Cyklistické dresy, volejbalové dresy, basketbalové dresy a další doplňky vyrábějí ze syntetických materiálů jako je polyester, polyuretan, Lycra, polyamid (viz kap. 3). Všechny materiály jsou elastické a přiléhavé, aby dobře odváděli pot a nepřekáželi v pohybu.[8] 1.1.1.3. Míčové sporty Mezi míčové sporty se patří všechny sporty, které jsou spjaty s míčem o různých velikostech jako např. volejbal, fotbal, házená, basketbal, squash, tenis, badminton aj. Jsou to sporty, které se dají hrát venku i v hale. K daným podmínkám a sportu musí být Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

14

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci přizpůsoben i výběr oděvu. Oděvy u všech těchto sportů musí být z takového materiálu, který dobře odvádí pot od pokožky a tak udržuje sportovce v suchu a pohodlí. Proto se většina těchto materiálů vyrábí zejména z polyesteru, z polyuretanu, Spandexu a polyamidu. K míčovým sportům se používají tzv. dresy. Dres se skládá vždy z trička a šortek, u některých sportů jsou i další doplňky jako jsou štulpny a brankářské rukavice u fotbalu, sukně spojené s kraťasy u tenisu. Výrobci: MIZUNO - Je firma zabývající se zejména výrobou sportovní obuvi pro fotbalisty, volejbalisty, házenkáře i běžecké boty. Dále vyrábí sportovní dresy pro fotbal, volejbal, házenou, běžecké dresy i oděvy pro fitness. Dresy na míčové sporty jsou vyráběny z polyesteru, elastické materiály pro fitness a atletiku jsou ve směsi polyesteru a polyuretanu. Tréninkové tričky jsou vyráběny z bavlny díky její savosti. V jejich výrobní řadě lze nalézt i řadu doplňkového sortimentu jako sportovní batohy, tašky.[9] JADBERGTM Firma, která se zabývá vývojem a výrobou rozsáhlého sportovního sortimentu. K výrobě sportovních oděvů používá materiály od firmy DuPont-CoolMax, Kevlar aj. Zabývá se výrobou sportovních oděvu pro atletiku, basketbal, fotbal, florbal, volejbal, ale i hokej a požární sport. Oděvy jsou tréninkové i pro vrcholové sportovce. Běžecké oděvy jsou vyráběny z polyesteru a Coolmaxu. Treninkové soupravy pro všechny druhy sportu jsou vyráběny z polyesteru a Micro Fibre. Fotbalové dresy vyrábí s krátkými i dlouhými rukávy z materiálu Base což je 100% polyester. Brankářské kalhoty musí být vyrobeny z hustšího materiálu ze 100 % polyesteru, aby byly odolné proti oděru. Kolenní partie jsou chráněny polstrováním z polyuretanové pěny. Stulpny jsou vyrobeny z polyesteru a elastanu, aby dobře obepínaly lýtko. Dresy na volejbal, házenou a basketbal se vyrábí ze stejného materiálu a to z materiálu Coolmax (o materiálu viz kap.).[10]


15


Obrázek 4 - pánský běžecký dres[10] AND1 - Výrobní značka basketbalových dresů a obuvi. Dresy jsou vyráběny z polyesterového materiálu, aby dobře odváděly pot od pokožky. Skládá se z volnějšího nátělníku a po kolena dlouhých šortek. K jejich výrobní řadě patří i tréninkové soupravy také z polyesterového materiálu i ponožky z bavlny, polyesteru a Spandexu. Tréninková trička jsou vyrobena z bavlněných vláken, protože dobře sají pot.[11] BISON - Firma sídlící v Otnicích u Brna se zabývá výrobou a potiskem sportovních dresů pro celou řadu sportů. Patří mezi ně dresy pro ragby, fotbal, házenou, volejbal, hokej, paintball, hasičský sport a řadu dalších. Hokejové dresy se vyrábí z materiálu Canada, což je polyesterový úplet s větší gramáží tzn., více pevnější a odolnější materiál. Návleky a štulpny vyrábí z elastického polyesterového materiálu, aby dobře obepínal tělo. K jejich širokému výrobnímu sortimentu patří i kalhoty na in-line, které vyrábí z elastického polyesterového úpletu, aby dobře obepínal partie těla. Všechny materiály, které firma používá, jsou velmi odolné proti vysokým teplotám a to z důvodu potiskování dresů. Tisk se provádí až při 200°C. Tisk při tak vysoké teplotě je vpíjen to materiálu, tudíž se nedá seškrábat nebo sedřít při nošení a praní.[12]

Obrázek 5 - hasičský dres[12] Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

16

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci 1.1.1.4. Vodní sporty Pod pojmem vodní sporty si lze představit všechny sporty odehrávající se ve vodě a jako výchozí oděv si lze představit jen plavky. Plavky však nejsou jediný druh oděvu k vodním sportům, patří sem i neopreny pro potápěče, vodáky, rybáře. Plavky jsou jednodílné nebo dvoudílné. Jsou navrženy tak, aby byl co nejmenší odpor vody. Výrobci AGAMA - Firma, která patří mezi výrobce neoprenových a trilaminátových obleků v České Republice. Neopreny se vyrábí ze syntetického kaučukového materiálu. Povrch neoprenového materiálu je polepen pevnou tkaninou nebo upletem z Lycry, polyesterovým úpletem aj. Neopreny se vyrábí suché, polosuché nebo mokré. Suchý neopren zcela nepropouští vodu a používá se, k ponorům do chladné vody. Polosuchý neopren snižuje cirkulaci vody v obleku a používá se pro potápění do teplé i studené vody. Mokrý neopren se používá v teplých vodách, jelikož příliš nechrání před teplotou okolního prostředí. Neopreny se vyrábí v různých tloušťkách. Tloušťka neoprenu ovlivňuje prochladnutí uživatele. Doplňkem k neoprenu jsou boty nebo ponožky, rukavice, kukly. Z neoprenu se také vyrábí ledvinové pásy a nákolenky. Neopreny od této firmy využívají vodáci, rybáři, hasiči a záchranáři.[13]

Obrázek 6 - neoprenová kombinéza[13] RAMI Sportswear - Firma, která se původně zabývala jen výrobou plavek, později svoji nabídku rozšířila o další výrobky a to fitness oděvy, oděvy pro volný čas, cyklokalhoty a kalhoty na běžky. Výrobky jsou zhotovovány z kvalitních materiálů, mezi které patří Lycra, Coolmax (blíže o materiálech viz odst. 3.3.), Supplex aj. Plavky jsou vyráběny z Lycry a polyamidu. Fitness oděvy jsou z bavlny a Lycry. Důvodem Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

17

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci elastického materiálu v těchto oděvech je, aby materiál byl přiléhavý a obepínal uživatele. V případě plavek je docíleno co nejmenšího odporu vody. V nabídce této firmy jsou i trikoty pro krasobruslaře, které jsou ve složení materiálu Lycry a polyamidu.[14] AXIS modeta style group - Firma, která se zabývá výrobou plavek, sportovního oblečení. Své výrobky zhotovuje z materiálů Coolmax, Lycra, Darwin (směs polyesteru a PBT vlákna – odolné proti chlorové vodě). Darwin se používá pro výrobu plavek. K jejich výrobní řadě patří oblečení pro fitness, cyklistické oblečení a spodní prádlo.[15]

1.1.1.5. Zimní sporty Nejsou jenom sporty konající se v zimním období, ale i sporty konané na ledové ploše v hale v jakémkoli ročním období např. hokej, krasobruslení, rychlobruslení. Ostatní sporty jsou spjaté se sněhovou pokrývkou např. běh na lyžích, skoky na lyžích, snowboardin, sjezdové lyžování, slalom. Oděvním sortimentem, který se používá, ke sportům provádějící se na lyžích jsou přiléhavé elastické kombinézy a dresy. Jsou vyrobeny ze syntetických materiálů. Hokejistické dresy se vyrábí z pevnějších materiálů, které jsou schopny odolávat větší námaze materiálu při střech s protihráčem. Výrobci BISON -

Hokejové dresy (viz kap. 1.1.1.3)

APLINE PRO s. r. o - Česká firma vyrábějící outdoorové a zimní oblečení, obuv a vybavení pro všechny věkové kategorie. Výrobní program je zaměřen na zimní bundy a kalhoty, funkční oblečení, ale i tašky a batohy. Firma své oděvy vyrábí z materiálů, jako jsou Shoftshell, Coolmax, Thermocool, Modal, Lycra (více o materiálech viz kap. 3. 3.) aj. Mikiny vyrábí z polyesteru, bavlny, Lycry nebo Spandexu. Spodní prádlo vyrábí z polyesteru, nylonu nebo elastanu. Sportovní bundy z polyesteru nebo nylonu s použitím řadou technologií např. Ultralight.[16]


18


Obrázek 7 - Softshell bunda[16] KLIMATEX -

Firma sídlí v Brně a zabývá se zejména výrobou funkčního prádla a outdoorového oblečení. K jejich výrobní řadě patří i cyklo oblečení, plavky a fitness oblečení. Podrobněji o materiálech (viz kap. 4.)[17]

MOIRA® -

Firma, která vyrábí řadu funkčního prádla a další sportovní oděvy pro cyklisty, fitness, zimní sporty. Materiály jsou vyrobeny ze speciálních vláken Moira (více o vlákně viz odst. 3. 3. 8.)[18]

1.1.1.6.

Fitness

BISON - Viz. Kap. 1.1.1.3 MIZUNO - Fitness kalhoty a trička jsou vyrobeny z elastického polyesterového materiálu. (viz odst. 1.1.1.3) KLIMATEX - Fitness trička a kalhoty vyrábí z prodyšného materiálu Supplex. Cyklo šortky z materiálu Coolmax (více o materiálech firmy Klimatex viz kap. 4)


19


Obrázek 8 - dámské tílko ANITA[16] ADIDAS -

Firma, která má širokou škálu prodejen se zabývá výrobou fitness oblečení, ale i oblečení pro míčové sporty. Oděvy jsou z materiálu Nylon, elastan, polyester aj. Používané materiály jsou velice elastické a to z důvodu pohodlnosti pohybu při cvičení. Funkce polyesteru je odvádět pot od pokožky (více viz odst. 3. 2. 1.).[19]

1.1.5. Ostatní sportovní vybavení Mezi ostatní sportovní sortiment se řadí stany, spací pytle, batohy, tašky, horolezecká lana. Výše zmínění výrobci mají ve svých výrobních řadách ty tyto doplňkové materiály.

Obrázek 9 - batoh (polyester, polyuretanové zátěry)[16] PINGUIN - České firma vyrábí outdoorové a campingové vybavení. Výrobní program zahrnuje spací pytle i péřové bundy. Dvouplášťové stany pro turisty a horolezce, batohy. Stany vyrábí z řady materiálů např.Tropiko – Ripstop, Tropiko – polyester, Tropiko – PU zátěr (PU zátěr je tenká voděnepropustná polyuretanová vrstva několikrát nanesena na vnitřní straně tropika) aj. Materiály musí být pevné a odolné. Materiály na výrobu spacích pytlů jsou buď, 1- vrstvá konstrukce, 2- vrstvá nebo 3- vrstvá. Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

20

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci Tepelným izolantem je vzduch obsažen mezi vlákny. Batohy jsou vyráběny z velmi pevných tkanin v plátnové vazbě, které se vyznačují velkou pevností, oděruvzdornosti. Tkaniny jsou na vnitřní straně opatřeny polyuretanovým zátěrem, který chrání před propustnosti vody. [20] CONDOR - Firma je výrobcem spacáků, podsadových stanů, pláštěnek. Pro výrobu spacáků a zimních bund používají mimo klasické materiály také vlastní, vyvinutého z materiálu Duotherm® - tepelně izolační materiál je vyvinut z dutých vláken a mikrovlákna od firmy Trevira®. Pevnost materiálu je dána lehkou nosnou síťkou vloženou mezi dvě vrstvy pojených vláken. Vlákna jsou v materiálu uspořádány vertikálně a to z důvodu většího objemu, který dodává materiálu vetší pružnost, objem při zatížení a odolnost proti slehnutí. K jejich výrobní řadě také patří výroba pletených šňůr, které jsou z polypropylenu. Jejich výhodou je, že plavou na vodě. Pláštěnky se vyrábějí z podkladové tkaniny z polyamidu, která je opatřena dvěma zátěry. Jako zátěr se nejčastěji používá polyuretan nebo akrylát.[21]

2. ÚVOD DO PROBLEMATIKY PLOŠNÝCH TEXTILIÍ 2.1. Pleteniny Pro pleteniny existují různě znějící charakteristiky, např.: ,,Pleteniny jsou plošné textilie vyrobené z nití vytvářením a vzájemným proplétáním oček.“[22] Dělení pletenin

   

Podle druhu použitých nití: Bavlnářská pletenina Lnářská pletenina Vlnařská pletenina Hedvábnická pletenina

Podle vazby  Zátažné pleteniny -Z Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

21

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci o Zátažná jednolícní pletenina ZJ o Zátažná oboulícní pletenina ZO o Zátažná obourubní pletenina ZR o Zátažná interloková pletenina ZI Všechny tyto vazby mohou být hladké nebo odvozené.  Osnovní pleteniny o Osnovní jednolícní pletenina OJ ( řetízek, trikot, atlas, odvozené ) o Osnovní oboulícní pletenina OO ( řetízek, trikot, atlas, odvozené )

2.1.1.

Zátažná pletenina

Zátažná pletenina je vyrobena z jedné nebo více soustav nití, ve které jsou očka vytvářena v příčném směru. Pletenina je lehce paratelná řádek po řádku, tzn. řádek se tvoří postupně. Může se plést ručně na jehlicích nebo strojově na zátažných pletařských strojích. Zátažná jednolícní pletenina Je základní pletenina s nejmenší střídou vazby, kterou je jedno očko. Na lícní straně jsou vidět stěny očka ( tvar písmene ,,V“ ) na rubní straně platinové obloučky. Vazba se plete na jedné jehelní řadě. Pleteninu lze barevně vzorovat, stačí měnit materiál a barvu jednotlivých řádků.[24]

Zátažná oboulícní pletenina Pletenina, kde se střídají rubní a lícní sloupky 1x1. Vzhled pleteniny je z lícní i rubní strany stejný, na obou stranách jsou k vidění stěny oček. U těchto pletenin nedochází ke stáčení okrajů, ale projeví se zprohýbáním řádků. Zprohýbáním řádků se zvětší příčná tažnost přibližně na dvojnásobek. Plošná hmotnost je také větší o dvojnásobek. Pletenina může být jemné nebo hrubší kvality, je pružná, poddajná, má jemný omak.[24]

Zátažná obourubní pletenina Vazba se střídajícími se řádky lícních a rubních oček. U této vazby jsou na obou stranách vidět platinové obloučky rubních oček. U těchto pletenin se zprohýbají sloupky, tím dojde ke zvýšení podélné tažnosti. Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

22

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci Vazba se plete pomocí speciálních oboustranných jehel nebo převěšováním oček. Vzorování se provádí stejně jako u předchozích vazeb, výhodou této vazby je vzorování za pomocí střídání lícních a rubních oček.[24]

Zátažná interloková pletenina Je speciální druh pleteniny oboulícní vazby, kde jsou sloupky lícní i rubní postaveny proti sobě. Dochází tedy k vzájemnému prostoupení dvou zátažných oboulícních pletenin, kde lícní sloupky jedné pleteniny stojí proti rubním sloupkům druhé pleteniny a zakrývají se. Při roztažení pleteniny jsou vidět na obou stranách pouze lícní sloupky. Střídu vazby tvoří 4 sloupky a 2 dílčí řádky. Dílčí liché a sudé řádky se vždy pletou zvlášť, každý na jedné skupině jehel. Interlokový řádek vytváří každá skupina jehel. Barevné vzorování se u této vazby většinou nepoužívá, protože volbou oček by se při tvorbě barevného vzoru ztratil interlokový charakter.[24]

2.1.2.

Osnovní pletenina

Osnovní pletenina je plošná textilie vytvořená ze svislé soustavy nití, kde se řádek tvoří najednou. Pletenina je proto obtížně paratelná. Výroba se realizuje strojově na osnovních pletacích strojích.[23] Pletařským materiálem jsou nitě. Mohou být jednoduché, skané, družené i z efektivních nití a multifilů. Nitě se vyrábí ze všech druhů materiálů od přírodních po chemické přes směsi.

-

2.1.3. Vlastnosti pleteniny Vlastnosti pleteniny jsou dány její strukturou a použitým materiálem. Mezi nejdůležitější vlastnosti patří pevnost, tažnost, pružnost, prodyšnost, mačkavost, zátrhavost, paratelnost, stáčivost, tepelně izolační vlastnosti, nasákavost. U sportovního oblečení je nejdůležitější vlastnost savost a prodyšnost. Každý sportovec i výrobce vyhledává takové materiály, které budou nejvíce vyhovovat danému sportu. Při každém sportu se člověk namáhá a tím se potí, proto je důležité, aby materiál co nejlépe a nejrychleji odváděl pot od pokožky, ale zároveň neomezoval sportovce a udržoval jej stále v suchu a pohodlí.[24]  Pevnost – je síla potřebná k přetržení, u pletenin je dána použitým materiálem i vazbou pleteniny. U materiálů pro sport je pevnost důležitá z toho důvodu, aby


23

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci byl materiál schopen vydržet i v těžkých podmínkách nebo při velkém namáhání materiálu. Tkaniny jsou v tomto ohledu pevnější než pleteniny, proto se také tkaniny používají na vrchový materiál, jako jsou bundy ale také jako materiál pro stany, spacáky aj.[23]  Tažnost – může být vysoká i nízká, je dána vazbou pleteniny a částečně ji ovlivňuje hustota oček, vetší tažnost mají zátažné pleteniny oproti osnovním, nositeli zaručují volnost pohybu při nošení[23]  Pružnost – je schopnost pleteniny vrátit se po protažení do původního stavu. Pružnost závisí na použitém materiálu a vazbě pleteniny. Sportovní oděvy musí být pružné, aby uživatele neomezovaly v pohybu, proto se převážná část oděvů vyrábí z pletenin, které jsou pružnější než tkaniny. I pro jejich velkou pružnost se u materiálů pro sport přidávají do vazeb elastická vlákna.[23]  Měkkost – je dána díky volné vazební struktuře a nízkým zákrutem u pletařských nití. Pletenině dodává společně s tažností a pružností volnost pohybu, příjemné nošení.[23]  Prodyšnost – prodyšnost vzduchu pleteninou je závislá na velikosti a orientaci vzduchových pórů a také souvisí se zakrytím a zaplněním textilie. Prodyšnost je u sportovního oblečení důležitá vlastnost, protože je to schopnost pletenin odvádět od pokožky přebytečnou vlhkost a vzduch, díky které se pak sportovec cítí v suchu.[23]  Tepelně izolační vlastnosti – neboli hřejivost je schopnost textilie chránit tělo proti chladu, tato vlastnost je dána použitým materiálem, velikostí objemu materiálu, čím větší je objem tím je materiál hřejivější. Největší hřejivost mívají pleteniny z vlny. Tepelně izolační schopnosti nemají jen materiály, používané v zimním období, ale i materiály používané v létě. Je to schopnost vláken zadržovat vzduch, který tvoří izolant. Izolant chrání tělo před prochladnutím.[23]  Volnost pohybu - tím, že jsou pleteniny tvarovatelné, umožňují nositeli, volnost a tvárnost při pohybu, u sportovce nezbytná, sportovec nesmí být omezován svým oděvem.[23]


24

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci  Paratelnost – závisí na vazbě, hustotě, vnějším silovém působení, zátažné pleteniny jsou paratelné po řádku, osnovní pleteniny po sloupcích[23]  Zátrhavost – je jednou ze záporných vlastností pletenin, kde dochází k náhodnému zachycení volných nití na povrchu pleteniny a tím dochází také k nápadné deformaci struktury v místě zátrhu. Tuto vadu můžeme nalézt v místech největšího oděru a to v podpaží, zespod rukávů. Vzniklé žmolky se nesmí odstraňovat, mohlo by dojít k vážnému porušení struktury.[23]  Stáčivost – se projevuje elastickou deformací nitě, tato vlastnost se vyskytuje u jednolícních vazeb a u oboulícních. Stává se tak při velkém rozdílu v počtu lícních a rubních oček.[23] 2.1.4. Použití pletenin Pleteniny mají velmi široký sortiment využití a to nejenom v oblasti oděvních výrobků, ale i bytových textilií, ve zdravotnictví, dále technických textiliích jako jsou např. geotextilie. V mnoha případech pleteniny nahrazují tkaniny a to zejména pro jejich výborné vlastnosti, kterými jsou zejména prodyšnost, vyšší nasákavost, tažnost, pružnost. Sportovní oblečení z pletenin je většinou šité tak, aby bylo přiléhavé k tělu, hlavně tedy funkční prádlo a veškerý oděv používaný jako první vrstva. Sportovní sortiment se neustále vyvíjí, proto i pleteniny se různě kombinují s materiály, které téměř neabsorbují vlhkost, ale mají příjemný omak a umožňují transport vlhkosti. Pro spotřebitele sportovního sortimentu je důležité hlavně pohodlí a funkčnost daného materiálu. Pleteniny tedy nalezneme u funkčního prádla, triček, tepelně izolačních oděvů např. mikiny, dále u dresů pro různé sporty: volejbal, cyklistika, hokej aj.

2.2. Tkaniny Tkaniny jsou plošné textilie, které vznikají vzájemným provázáním dvou nebo více soustav nití. Provázány jsou v kolmém směru, kde v podélném směru je osnova, v příčném směru je útek.[25]

   

Podle materiálového složení se rozdělují: Bavlnářské Vlnařské Hedvábnické Lnářské


25

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci Druhy vazeb:  Základní vazby: o plátno o kepr o atlas 2.2.1. Použití Tkaniny se používají zejména u vrchových materiálů, na které se kladou různé úpravy proti dešti, větru. Mohou být také u vrstvených materiálů, ale také jako vrchový materiál, zejména u Softshelu. Důvodem je větší pevnost s porovnání s pleteninami. Dále se z nich vyrábí materiály určené pro lehčí kalhoty a bundy, batohy, vrchní vrstvy spacáků, stany aj.

3. SUROVINY NA VÝROBU MATERIÁLŮ PRO SPORTOVNÍ ODĚVY 3.1. Přírodní materiály 3.1.1. Bavlna Podle základního rozdělení patří, k vláknům přírodního rostlinného původu.

Obrázek 10 - vlákno bavlny pod mikroskopem [26] Vlastnosti: (viz tab. 2) Bavlna má dobrou navlhavost proto je dobře barvitelná. Ze vzduchu přijímá až 20% vody, nabobtná, ale chemicky se nemění. Odolná je proti zásadám, působení hydroxidu sodného dochází k bobtnání vlákna a tedy ke změně průřezu na kruhový. Tím dochází ke zvýšení pevnosti a lesku. Tato úprava se nazývá Mercerace a používá se při úpravách bavlněných nití a tkanin. Odolnost proti plísním je však Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

26

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci velmi nízká a to zejména ve vlhkém prostředí dále je odolnost velmi nízká proti kyselinám.[29] Bavlněná vlákna ve sportovních oděvech zastávají funkci ,,houby“ a to s toho důvodu, že syntetické materiály nejsou vůbec savé. Bavlněné vlákno také působí jako zpomalovač odvodu potu od pokožky, protože syntetické materiály odvádí pot od pokožky stále a tím by docházelo k neustálému pocitu pokožky, že je v suchu a o to více by se potila. Bavlněné vlákno tedy pot nasaje a pomalu uvolňuje dále do okolí. Nevýhodu bavlněných vláken je, že pohlcují pachy a také při nabírání vlhkosti bobtná, tím uzavírá póry a znemožňuje prostup vodních par. Navíc při proudění vzduchu se nasáklé bavlněné vlákno ochlazuje a může dojít až k prochlazení.

3.1.2. Vlna Patří také podle základního rozdělení k přírodním vláknům, ale živočišného původu.

Obrázek 11 - vlákno vlny pod mikroskopem [27] Pevnost vlny ve srovnání s bavlnou je poměrně malá (viz tab. 2). Naopak pružnost je velmi vysoká, po protažení se vrací do původního stavu. Odolnosti proti teplotám je však velmi nízká, při vysokých teplotách klesá pevnost kolem 100°C vlna křehne a uhelnatí.[29]


27

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci Vlastnosti: Tab. 2: Porovnání vlastností – Bavlna a vlna[28] PEVNOST (za sucha)

Bavlna 2,5 - 5

Vlna 0,9 - 1,8

PEVNOST (za mokra)

100 - 110

78 - 90

TAŽNOST (za sucha) TAŽNOST (za mokra) HUSTOTA MODUL PRUŽNOSTI UZANKČNÍ VLHKOST VLHKOST PŘI 65% RH

6 - 10[%] 11 1520 42 - 82 8,5

20 - 40 25 - 60 1320 24 - 34 17

Jednotky [cN/dtex] [%] [%] [%] [kg/m3] [cN/dtex] [%]

8,5

14

[%]

Vlna Merino se používá u sportovních oblečení zejména díky její hřejivost. Můžeme se s ní setkat jak uvnitř materiálu tak zvenčí, záleží, zda má oděv zahřát či zchladit. Vlněná vlákna se používají ze stejného důvodu jako bavlněná a to, že přijímají vlhkost. Výhodu vlněných vláken je, že nepohlcují pachy, což se o bavlně říct nedá. Nevýhodou je jejích srážlivost po praní, tudíž se při zhotovování musí použít více materiálu a tím stoupá cena oděvu.

3.2. Syntetické materiály 3.2.1.

Polyester

Vlákna se vyrábí polykondenzací 1 etylen glykolu a kyseliny tereftalové. Vyrábí se jeden typ toho vlákna a pak celá řada modifikovaných vláken 2. Zvlákňování se provádí tavným způsobem. Průřez vlákna je dán tvarem trysky při zvlákňování.

Chemická reakce při nich se velké množství molekul téže látky spojuje řetězovým mechanismem do makromolekuly polymeru. Nevzniká žádný vedlejší produkt. Složení polymeru je stejné jako monomeru. 2 Jsou to vlákna získaná změnou výrobní technologie. Modifikací se odstraňují nebo potlačují nežádoucí vlastnosti nebo se dodávají nové vlastnosti. Způsobena může být buď chemicky-v průběhu přípravy polymeru, nebo fyzikálně-při zvlákňování, dloužení a úpravě. 1


28


Obrázek 12 - polyesterové vlákno[30] Používají se z důvodu snadného zpracování. Jsou velmi odolné proti oděru, mikroorganismům, světlu a povětrnostním vlivům. Navlhavost tohoto materiálu je poměrně nízká, ale vyšší než u polypropylenu. Naopak je odolný proti vyšším teplotám tudíž se dá žehlit. Polyester má silný kladný elektrický náboj, který působí záporně na pokožku náchylným jedincům a může tedy způsobit kožní alergie. Dále je obtížně barvitelný, má nízkou navlhavost, vysokou žmolkovitost, vysokou měrnou hmotnost. [10] Polyesterová vlákna se v materiálech pro sportovní oděvy používá z důvodu jejich minimální nasákavosti, díky které jsou materiály schopné odvádět vlhkost od pokožky. Ta se dále transportuje do ostatních vrstev nebo do okolí. Výhodou všech syntetických materiálů je jejich lehkost a jemnost, která neomezuje pohybovost a nezatěžuje sportovce. Jemnost usnadňuje vrstvení materiálů. Materiály ze 100 % polyesteru se kombinují s jinými materiály, které pak mají všechny požadované funkční vlastnosti jako je odvod potu, odolnosti proti vodě a větru. Tab. 3: Vlastnosti polyesteru [28][31] Vlastnosti PEVNOST PEVNOST (za sucha) PRUŽNOST TAŽNOST (za sucha) TAŽNOST (za mokra) ELASTICKÉ ZOTAVOVÁNÍ NAVLHAVOST TEPLOTA MĚKNUTÍ VLHKOST PŘI 65% RH

1300 3,4 - 4,5 3,7 - 7,2 45 - 73 50 - 70 85 - 90 0,3 - 0,4 230 0,5


Jednotky [cN/tex] [cN/tex] [cN/dtex] [%] [%] [%] [%] [°C] [%] 29

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci Použití: termoprádlo, veškeré sportovní vybavení od oblečení přes stany, spací pytle, batohy aj.

3.2.2. Polyamid Polyamidová vlákna se vyrábějí ve dvou základních typech: PAD 6 – byl poprvé objeven v roce 1938. V ČR se vyráběl pod obchodním názvem SILON. Vyrábí se polymerací ε – kaprolaktamu v interní atmosféře. Zvlákňuje se tavenina do šachty, kde je protlačována tryskou a následuje dloužení a fixace za pomoci vzduchu. PAD 6. 6. – byl poprvé objeven v roce 1935 pod obchodním názvem NYLON. Patent jako první získala firma DuPont. Vyrábí se polykondenzací z kyseliny adipové a hexametyléndiaminu za varu. Tvarování se provádí pomocí zvlákňování taveniny do šachty, pak dochází k následnému dloužení a fixaci. Oba typy se vyznačují vysokou pevností v tahu a odolností proti oděru a mikroorganismům. Oproti polyesteru jsou dobře barvitelné. Jsou stejně hořlavé, ale těžko se zapalují, před samotným hořením se začnou tavit a vzniká tuhá tavenina. Jsou nevodivá a mají velký sklon ke žmolkovatosti. Jsou málo odolné vůči slunečnímu záření (žloutnou). Dále mají velmi nízkou navlhavost, nevýhodou je tedy horší barvitelnost, naopak výhodou je, že rychle schnou. Tab. 4: Vlastnosti PAD 6 a PAD 6.6 v hodnotách [28][31] Vlastnosti

PAD 6

PAD 6.6

Jednotky

PEVNOST (za sucha) PEVNOST (za mokra) TAŽNOST (za sucha) TAŽNOST (za mokra) TEPLOTA TÁNÍ NAVLHAVOST POČ. MODUL (za mokra) VLHKOST PŘI 65% RH

3,6 - 7,5 85 - 90 23 - 55 28 - 37 220 4,5

3,6 - 4,1 80 - 90 18 - 25 30 - 50 256 3,8

[cN/dtex] [%] [%] [%] [°C] [%]

340

450

[cN/tex]

4,5

4,1

[%]

TEPLOTA MĚKNUTÍ

180

235

[°C]


30

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci Použití: tepelně izolační výplně ve sportovních oděvních výrobcích, plavky, dámské punčochové zboží, elastické prádlo, také jako směsový komponent s bavlnou a vlnou. Směsové příze se používají u pletenin i tkanin.

3.2.3.

Polypropylen

Obrázek 13 - polypropylenové vlákno [32] Vyrábí se polymerací polypropylenu a tavným zvlákňováním např. ve formě pásků nebo vláken kruhového průřezu. Pásky se vyrábějí štěpením fólie. Povrch vlákna je také hladký jako u předchozích vláken. Polypropylen má velmi nízkou hustotu, nízkou navlhavost a tavící teplotu. Má vysokou odolnost proti chemikáliím, vysokou pevnost v tahu a velmi dobrou odolnost proti mikroorganismům, dobré elektroizolační vlastnosti, velký elektrický odpor. Povrch vláken má nejvyšší povrchové napětí, díky tomu se voda nevpíjí do vlákna, ale rychle odkapává. Vlákno je hořlavé a taví se při nízké teplotě, z tohoto důvodu se materiály vyrobené z polypropylenového vlákna nesmí žehlit.[29]

Obrázek 14 - porovnání nasákavosti vláken[28] Polypropylenová vlákna se používají nejčastěji u funkčních materiálů a to z důvodu jejich nejnižší nasákavosti. Tato vlastnosti je u sportovních výrobků velmi důležitá. Vlákno by mělo odvádět přebytečnou vlhkost ven z materiálu a ne jej absorbovat.


31


Tab. 5: Vlastnosti Polypropylenu [31] Vlastnosti PEVNOST TAŽNOST SRÁŽLIVOST (v horké vodě) SORBCE VODY při 65% RH TEPLOTA MĚKNUTÍ TEPLOTA TÁNÍ

1,5 -6 15 - 60

Jednotky [cN/dtex] [%]

0-5

[%]

0 - 0,005 149 - 154 165 - 170

[%] [°C] [°C]

Použití: termoprádlo

3.3. Speciální vlákna 3.3.1. Modal Vlákno patří mezi viskózová a slučuje vlastnosti bavlny a viskózy. Ve srovnání výrobků z viskózových a modalových vláken jsou modalová pevnější za sucha i za mokra. Výrobky jsou méně mačkavé a srážlivé. V materiálech určené pro sport se používají ve směsi se syntetickými vlákny.[33]

3.3.2.

Elastan®

Je elastické syntetické vlákno. Při protažení se jeho délka až ztrojnásobí a po následném uvolnění se zcela vrátí do původního tvaru. Byl vyvinut firmou DuPont v roce 1959. Vlákno se do materiálů přidává v kombinaci s jinými vlákny buď, syntetickými nebo přírodními. Záleží, k čemu je daný materiál určen a jaké funkce by měl mít. [34]

3.3.3.

Lycra®

Patří k elastickým syntetickým vláknům. Toto vlákno pochází od společnosti DuPont. Dnes má obchodní známku firma INVISTA. Nepoužívá se samostatně vždy v kombinaci s jinými vlákny. Materiál, který obsahuje Lycru, je pružný a dokáže zvětšit svoji původní velikost až o sedminásobek své původní délky. Po protažení se vrací do původního stavu. Díky tomuto vláknu je materiál přiléhavý. Lycra má stejné dispozice vlákna Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

32

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci jako Elastan proto také zlepšuje vlastnosti oděvů, kde se používá. Je nemačkavý, je přiléhavý k tělu, ale zároveň nebrání v pohybu. S Lycrou jsme se dříve mohli setkat zejména v tkaninách, dnes se s tímto vláknem setkáváme čím dál častěji i v pleteninách. Pleteniny jsou sami o sobě pružné, ale tato pružnost dnes neodpovídá požadované pružnosti materiálu potřebné pro spotřebitele hlavně sportovního sortimentu, proto se přidává Lycra nebo Elastan, který napomáhá k větší tvarovatelnosti a přiléhavosti sportovního oděvu. Z tohoto materiálu se vyrábí lyžařské oděvy, oděvy na atletiku, plavaní aj.[35]

3.3.4.

SPANDEX®

Také patří k elastickým syntetickým vláknům pocházející od firmy DuPont. Pod tímto názvem je známý hlavně v Americe v ostatních zemích je známý pod názvem Elastan. Vlákno je velmi pružné. Přidává se jak do pletenin, tak do tkanin. Materiál s tímto vláknem je pružnější a udržuje si tvarovou stálost, proto i oděvy vyrobené z tohoto materiálu jsou přiléhavé, tím pádem dobře odvádí pot od pokožky a zároveň nebrání v pohybu.[34]

3.3.5. Dryfor Je vlákno, které pomocí mikrodrážek na povrchu vlákna odvádí pot a vstřebává všechnu náhle uvolněnou vlhkost na kůži. Odvádění vlhkosti funguje na bázi vstřebávání, rozšíření a přenášení skrz vlána na povrch tkaniny, kde se pot rozkládá a následně vypařuje. Díky této vlastnosti vlákno reguluje tělesnou teplotu.[36]

3.3.6.

Coolmax®

Obrázek 15 - vlákno Coolmax [37]


33

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci Je to speciální čtyřkanálkové mikrovlákno ze 100 % polyesteru, které je vodoodpudivé, nenasákavé a rychle odvádí tělesnou vlhkost od pokožky díky větší ploše povrchu vláken, která umožňuje rychlejší odpařování vlhkosti. Výhodou materiálu značky Coolmax je také snadná údržba a schopnost nepohlcovat pachy. Dokáže i snižovat teplotu pokožky a tepovou frekvenci, udržuje svaly v optimální teplotě a díky tomu dokáže posílit výkon a oddálit únavu. Používá se u vrcholových i rekreačních sportovců na funkční spodní prádlo, ponožky a lyžařské kukly.[37]

3.3.7. ThinsulateTM Je mikrovlákno s vysokou termoizolační schopností. Termoizolační schopnost materiálu je závislá na množství vzduchu obsaženého mezi vlákny, tzn. čím více bude vláken v malém prostoru, tím větší bude plocha povrchu, kde se mohou tvořit vzduchové vrstvy. Používá se jako izolační vrstva pro oblečení nebo spací pytle určené do extremních podmínek. Má dlouhou životnost a jeho údržba je jednoduchá. Funkce materiálů s tímto vláknem spočívá v množství vzduchu mezi vlákny. Vrstva materiálu je tenká, ale čím více vzduchu mezi vlákny tím větší je izolant.[38] Vlákno Thinsulate se používá zejména pro materiály, z nichž se vyrábí oblečení pro vojáky. Od triček, ponožek přes kalhoty, bundy a vesty, ale také stany, spací pytle. Volba tohoto materiálu vojáky je velmi jednoduchá. Vojáci se vyskytují neustále v přírodě a v různých klimatických podmínkách, důležité tedy je, aby se voják cítil v teple a jeho oděv mu usnadňoval pohyb. 3.3.8.

Moira TG 900®

Obrázek 16 - průřez vláknem Moira[39] Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

34

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci Vlákno je vyrobené z polypropylenu. Tvar vlákna se podobá tvaru pěticípé hvězdy, díky které se tvoří úžlabí, kudy putuje kapilární vlhkost a zároveň se zvětšuje až o dvojnásobek obvod vlákna. Výhodou polypropylenového vlákna je nízká nasákavost, ale výborně odvádí vlhkost což důležité. Vlákna také pomáhají stabilizovat tělesnou teplotu při zátěži a následném odpočinku, udržuje tedy tepelný komfort. [42]

Obrázek 17 - průřez vláknem Moira TG 900[41] Z vláken Moira se tedy vyrábí funkční prádlo, které umí odvést pot a zároveň dokáže udržet nutnou dávku tepla na pokožce. Pleteniny pojmou velké množství vzduchu a působí jako izolant, při ochlazování těla.

3.3.9. Meryl®Skinlife Je to nejpokročilejší směs polyamidových vláken, která zaručuje bakteriostatické vlastnosti. V lidské kůži se přirozeně nacházejí různé bakterie, které nadále můžou způsobit různé problémy v podobě alergii a kožních onemocnění. Tato vlákna udržují rovnováhu mezi těmito bakteriemi při jakékoliv aktivitě. Tato vlastnost je vláknu dána díky přítomnosti bakteriostatické látky v polymerní matici vlákna.[40] Materiál s těchto vláken je vhodný pro výrobky, které přicházejí do styku s kůží. Jsou to např. ponožky, sportovní oblečení, spodní prádlo aj.

3.3.10. Prolen Siltex Je speciální polypropylenové vlákno modifikované antibakteriálním aditivem na bázi biogeních iontů stříbra, které nejsou škodlivé tělu ani prostředí. Ionty stříbra brání růst bakterií a plísní, reguluje pachy a reguluje Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

35

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci biologickou rovnováhu pokožky. Aditivum je aplikované přímo do hmoty vlákna a ne na povrchu vlákna, proto se při praní neopotřebuje a výrobek z něj tak má dlouhou životnost. Materiály s toho vlákna se používají zejména na ty materiály, které přichází do styku s pokožkou, jedná se tedy o funkční prádlo, trička a spodky.[36]

4. MATERIÁLY NA VÝROBU SPORTOVNÍHO ODĚVU Všechny materiály používané na výrobu sportovního oblečení mají společný cíl. Jsou navrženy tak, aby se v něm sportovci cítili co nejlépe a pokud je to možné zvyšovali jejich sportovní výkony. Každý výrobce si však své výrobní tajemství velmi pečlivě hlídá, aby nedošlo ke kopírování a také proto, že každý kus materiálu je originální. Vazby jsou ve většině případů velmi složité a díky minimální možnosti získat informace od výrobce zde budou popsány jen ty vazby, které bylo možno rozpoznat pod mikroskopem. Stejně jako sportů je i mnoho materiálů, které se používají na výrobu sportovních oblečení, proto zde budou shrnuty zejména ty, které používá firma Klimatex, doplněny známými materiály od jiných výrobců. Materiály, které se používají, pro výrobu sportovního oblečení se rozdělují do tří základních skupin podle vrstev: I. vrstva – má funkci sací II. vrstva - má funkci izolační III. vrstva – má funkci ochanou

Obrázek 18 - Vrstvení oděvu[43]


36


4.1. I. Vrstva Základem pro první vrstvu je teplo a pohodlí, kterou představuje funkční prádlo. Funkční prádlo představuje sací vrstvu, která transportuje pot od pokožky a ta se tak cítí v suchu. První vrstva se nejčastěji vyrábí ze syntetických vláken a to z toho důvodu, že jsou velmi málo nasákavé a urychlují odvod do ostatních vrstev. Pro správné plnění funkce první vrstvy musí být materiál těsně přiléhavý k tělu, toho se docílí přidáním různých elastomerů do pletenin. Z hlediska konstrukce pleteniny se funkční prádlo rozděluje: - Jednosložkové – jednosložkové pleteniny udržují pokožku v suchu a to tím, že odvádí vlhkost do dalších vrstev nebo přímo do okolního prostředí (viz obr. 19)

Obrázek 19 - funkce jednosložkové pleteniny[43] -

Integrované – integrované pleteniny jsou vyrobeny z vrstvy Polypropylenu a z vrstvy bavlny nebo Modalu. Vrstvení se provádí kvůli odvodu potu a urychlování odvodu vlhkosti z těla. Polypropylen tedy odvádí pot od pokožky a bavlna a Modal zabezpečují urychlení odvod vlhkosti (viz obr. 20).

Obrázek 20 - funkce integrované pleteniny[43] Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

37

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci Mezi materiály používané na výrobu funkčního prádla patří:

4.1.1. SANDRA Složení: 100 % polypropylen (od r. 2009 vyráběno z vlákna Prolen Siltex (viz odst. 3. 3. 10.)) Plošná hmotnost: 120 g/m2 Funkční prádlo Sandra patří do skupiny jednosložkové. Materiál se používá celoročně na všechny typy sportů jako první vrstva. Vazba: zátažná oboulícní pletenina, chytová vazba je pletena na dvoulůžkovém stroji Vlastnosti: - Nejnižší hmotnost - Nejvyšší prodyšnost a propustnost vodních par - Rychlý odvod vlhkosti Výhody: - Při maximálním odvodu vlhkosti udržuje pokožku v suchu. Pro sportovce je to jedna z nejdůležitějších vlastností u materiálu. Potřebují se cítit v suchu a pohodlí. Materiál je v hodný pro alergiky. Nevýhody: - Materiál je náchylný na zatržení.

Obrázek 21 – lícní strana SANDRY[45]

Obrázek 22 – rubní strana SANDRY[45]

Použití: materiál SANDRA se používá pro pánské, dámské i dětské funkční prádlo. Dále pro trička s krátkým rukávem a tílka. Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

38

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci 4.1.2. MILANO Složení: 100 % Polypropylen (od r. 2009 vyráběno z vlákna Prolen Siltex (viz odst. 3. 3. 10.)) Plošná hmotnost: 147 g/m2 Materiál patří také do skupiny jednosložkových pletenin a vyrábí se z něj vysoce funkční prádlo. Velmi často se kombinuje s materiálem SANDRA. Opět se dá používat celoročně na různé druhy sportů. Vazba: zátažná pletenina interloková hladká Vlastnosti: - Nízká hmotnost - Vysoká propustnost vodních par - Rychlý odvod potu Výhody: - Materiál příjemný na dotek - Vhodný pro alergiky

Obrázek 23 - lícní strana MILANA[45]

Obrázek 24 - rubní strana MILANA[45]

Použití: funkční prádlo

4.1.3. ANETA Složení: 63% Modal, 35% Polypropylen, 2% Elastan (Lycra) Plošná hmotnost: 165 g/m2


39

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci Tento materiál je integrovaný úplet, z kterého se vyrábí vysoce funkční prádlo. Prádlo z materiálu ANETA je vhodné pro použití od podzimu do jara. Materiál odvádí pot pomocí knotového efektu. Tento materiál pomaleji uvolňuje vodní páry do dalších vrstev a tím omezí zahlcování vrstveného systému. Vazba: zátažná jednolícní hladká – vazba podkládaná, úplet má hydrofobní rub a hydrofilní líc, lícní strana oček je vyrobena z Modalových přízí a rubní strana oček z polypropylenových přízí. Na rubní straně jsou podložené kličky. V příčném směru tedy jakou útek je přidán Elastan, aby zvyšoval tažnost v příčném směru. Ve vazbě dochází k záměně barvy nití, kde černá nit plete 1:3 a šedá plete 3:1. Výhody: - Příjemný materiál na omak - Nedráždí kůži - Vhodný pro alergiky

Obrázek 25 - rubní strana ANETY[45]

Obrázek 26 - lícní strana ANETY[45]

Použití: ANETA se používá na funkční pánská, dámská a dětská trička s krátkým i dlouhým.

4.1.4. ANITA Složení: 38% Polypropylen, 31% bavlna, 31% Modal (od r. 2009 vyráběno z vlákna Prolen Siltex (viz odst. 3. 3. 10.)) Plošná hmotnost: 180 g/m2


40

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci ANITA je integrovaný úplet se speciální konstrukcí, která urychluje odvod vlhkosti díky knotovému efektu. Tento úplet má velmi příjemný omak proto je dobře snášen pokožkou a je velmi vhodný pro děti. Vhodný k použití je od podzimu do jara. Vazba: pleteno jako zátažná jednolícní dutá pletenina, kde jsou očka rubní strany pleteny na jednom jehelním lůžku a očka lícní strany na druhém lůžku. Vazba je spojena tzv. knotových efektem. Očka z lícní strany jsou pleteny z bavlněných a Modalových přízí a očka na rubní straně pleteniny jsou z polypropylenových přízí. Výhody: - Příjemný omak - Vhodný pro alergiky a děti - Vysoká prodyšnost

Obrázek 27 - lícní strana ANITY[45]

Obrázek 28 - rubní strana ANITY[45]

Použití: funkční prádlo pro všechny kategorie

4.1.5. MONAL Složení: 48% Polypropylen, 52% Modal Plošná hmotnost: 160 g/m2 Integrovaný úplet s hedvábným leskem, který je vhodný pro všechny druhy sportu, zejména na tenis, golf a squash. Modal má o 30% větší nasákavost než bavlna proto se sportovec cítí v suchu. Vazba: očka na lícní straně jsou zhotoveny z Modalu a očka rubní strany jsou z polypropylenu. Vazba je tvořena chytovými kličkami, na lícní straně vytváří malé šestiúhelníky. Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

41

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci Výhody: - Příjemný omak - Vysoká nasákavost - Vhodné pro alergiky Nevýhody: - Materiál je náchylná na zatržení, zatržení oček následně způsobuje tvorbu žmolků zejména v místech, kde vzniká větší tření např. v podpaží.

Obrázek 29 - lícní strana MONALU[45]

Obrázek 30 - rubní strana MONALU[45]

Použití: výroba pánského, dámského i dětského funkčního prádla. Trička s krátkým i dlouhým rukávem. Sportovní úbory pro tenis, golf a squash.

4.1.6. MERAL Složení: 62% Modal, 35% Polypropylen, 3% Lycra Plošná hmotnost: 260 g/m2 Integrovaný úplet s hedvábným leskem je vhodný pro všechny druhy sportů zejména v zimním období. Materiál má velmi příjemný omak. Použití Modalu v úpletu je docíleno vyšší nasákavosti až o 30% oproti bavlně. Vazba: zátažná oboulícní interloková pletenina, barevně vzorovaná, kde jsou očka na lícní straně z Modalu (růžová nit) a očka na rubní straně z Polypropylenu (bílá nit). Lícní strana je nasákavá. V této vazbě je přidán Elastan, ve vazbě je zapleten jako útek. Výhody: - Vyšší nasákavost Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

42

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci -

Vhodné pro alergiky příjemný omak Hedvábný lesk

Obrázek 31 – lícní strana MERALU[45]

Obrázek 32 – rubní strana MERALU [45]

Použití: dámské, pánské i dětské funkční oblečení,

4.1.7. FÉNIX Složení: 60% Polyamid – Meryl Skinlife (viz odst. 3. 3. 9.), 35% Polyester, 5% Elastan Vazba: zátažná jednolícní pletenina – vazba krytá Na lícní straně je pletenina z polyesterového multifilu a na rubní straně je pletenina z polyamidového (Meryl Skinlife) multifilu. Integrovaný úplet se speciálními zónami, které zajišťují rychlý odvod potu a tím rychlejší sušení. Výhody: - Speciální zóny pro rychlý odvod potu - Rychle schne - Vysoká funkčnost - Díky minimálnímu počtu švů je dobře snášen pokožkou - Vhodný pro alergiky


43


Obrázek 33 - lícní strana FÉNIXE[45]

Obrázek 34 - rubní strana FÉNIXE[45]

Použití: bezešvé prádlo, funkční trička s krátkým i dlouhým rukávem a kalhoty

4.2. II. Vrstva Druhá vrstva má funkci izolační tedy zadržuje tělesné teplo a také pomáhá odvádět pot a to ve formě vodní páry. Pára je dováděna do dalších vrstev nebo do okolí. Izolační funkci v textilii plní vzduch, který je v pletenině díky speciální vazbě a použitým vláknům. Materiály používané jako druhá vrstva jsou vyrobeny ze syntetických nenavlhavých materiálů díky, kterým se nezadržuje voda v textilii. Jsou to tedy různé typy fleecových materiálů. Fleecový materiál jsou dnes všechny počesané úplety ze syntetických materiálů. Materiály používané pro zhotovení druhé vrstvy jsou následující:

4.2.1. ALEGRO Složení: 53% Polypropylen, 47‘% Bavlna (od roku 2009 vyráběno z vlákna Prolen Silex (viz odst. 3. 3. 10.)) Plošná hmotnosti: 240 g/m2 Integrovaný úplet s tepelně izolačními vlastnostmi. Jeho vazba je tvořena plyšovými kličkami, které udržují vzduch a slouží jako izolant, proto je vhodný zejména v zimním období. Materiál je tvořen ze dvou různých materiálů, počesaná lícní strana je tvořena z polypropylenových přízí a očka na rubní straně jsou tvořeny z bavlněných přízí. Bavlna na rubní straně umožňuje propustnost vodních par a zaručuje tak, odvod potu od pokožky. Vazba: zátažná jednolícní pletenina – vazba plyšová Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

44

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci Výhody: - Vysoká propustnost vodních par - Teplený izolant - Vhodný pro alergiky

Obrázek 21- lícní strana ALEGRA[45]

Obrázek 22 – rubní strana ALEGRA [45]

Obrázek 23 - podélná průřez ALEGRA[45] Použití: jako samostatná vrstva nebo základ vrstveného oblékání, dále se zhotovují výrobky pro zimní sporty i běžné použití

4.2.2. FLEECE Složení: 100% polyester Vazba: zátažná jednolícní vazba na lícní straně počesaná na rubní s chytovými kličkami Fleece je jednostranně nebo oboustranně počesaný úplet s vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi. Tepelný izolant je opět vzduch uvnitř pleteniny. Díky jeho dobré prodyšnosti rychle odvádí pod od pokožky (použití u první vrstvy) a vodní páry od první vrstvy. Pro Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

45

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci styk s pokožkou, tedy jako první vrstva se používají materiály s krátkým vlasem. U materiálů určených na poslední vrstvu se často aplikuje DWR 3 úprava, která zamezuje absorpci vody do textilie. Dále se upravuje pomocí antipillingu, který zamezuje tvorbě žmolků. Výroba klasických fleecových úpletů je na ústupu. Nyní se preferuje více jako součást laminátů. Vzorek materiálu se skládá z vrchní fleecové vrstvy, membrány jako prostřední vrstvy a spodní vrstvy, kterou tvoří pletená podšívka. Výhody: - Výborný izolant - Prodyšný materiál - Omezení tvorbě žmolků

Obrázek 24- rubní strana Fleece[45]

Obrázek 25 – lícní strana Fleece[45]

Obrázek 26 - podélný řez Fleece[45]

Obrázek 27 - podélný řez Fleece[45]

Použití: mikiny a bundy v hodné do chladného počasí 3

DWR je zkratka pro ,,Durable Water Repellent“. Je to povrchová vodoodpudivá úprava materiálu nanášena vždy na lícní stranu materiálu. Na materiál jsou nanášena vodoodpudivá činidla ještě před tím, než se z materiálu ušije oděv. Činidlem je fluorokarbon (teflon aj.). Tato úprava zabraňuje proniknutím vody do materiálu, tím že se na povrchu materiálu vytvoří z vody kapky a ty pak následně stékají.


46

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci 4.2.3. FLEECE s antipillingem Složení: 100% polyester Má lícní i rubní stranu počesanou, používá se jako druhá a třetí vrstva oděvu. Je to velice příjemný materiál, který izoluje teplo. Úprava na pletenině zamezuje tvorbě žmolků.

Obrázek 28 - lícní strana Fleece[45]

Obrázek 29 – rubní strana Fleece[45]

Použití: mikiny

4.3. III. Vrstva Poslední vrstva tvoří tzv. bariéru mezi organismem a okolím, díky tomu chrání tělo před nepříznivými podmínkami. Materiály musí být nepromokavé, aby vlhkost nemohla proniknout skrz, ale na druhou stranu musí být prodyšné, aby se vlhkost, která je vyprodukovaná tělem měla kam odpařovat. Dále musí být odolné proti povětrnostním vlivům a mechanickému opotřebení. Větruvzdorný materiál musí být proto, aby nedocházelo k ochlazování pokožky větrem a nezpůsobilo následné nachlazení, může dojít až k prochladnutí organismu. Materiály používané k výrobě svrchního ošacení se nejčastěji zhotovují z různých druhů bariérových textilií. Sportovním materiálům sou neustále kladeny vyšší nároky, proto i u třetí neboli ochranné vrstvy dochází k vývoji. Dnes se preferuje zejména snižování váhy a objemu hotového výrobku beze změn vlastností původního materiálu. Výhodou snižování váhy a objemu je lehkost při nošení a lepší pohyblivost. Ke snižování váhy a objemu dochází při nahrazování klasické podšívky různými druhy nánosu, které chrání membránu a zároveň nejsou tak těžké jako laminované podšívky. Nánosy se nanáší ve velmi Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

47

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci tenké vrstvě, kdy dochází ke snížení hmotnosti, ale ne ke změně funkčnosti od původní podšívky.

4.3.1. SOFTSHELL Všeobecně to jsou materiály vyrobené z pružné tkaniny, kterou nalezneme na lícní straně nejčastěji v kombinaci s fleecovým materiálem na rubní straně. Mezi tyto vrstvy je vkládána hydrofilní polyuretanová membrána. Díky těmto třem vrstvám je materiál tepelně izolační, nepromokavý a větruvzdorný. Nevýhodou těchto materiálů oproti klasickým bariérovým materiálům je, že stále nemají 100 % nepromokavost. Důvodem neboli slabým článkem u těchto materiálů jsou švy, které doposud žádný výrobce nepodlepuje. Softsheel je tedy kompozitní materiál spojený laminátováním pružné tkaniny a fleece. Složení: 94% Polyester, 6% Elastan Materiál se skládá z tkaniny v plátnové vazbě z polyesterového multifilu na lícní straně a částečně počesaného úpletu na rubní straně. Úplet tvoří zátažná pletenina – vazba plyšová. Vně těchto dvou vrstev je membrána. Tyto tři materiály jsou k sobě spojené laminátováním. Tento materiál se používá jak na bundy, tak na kalhoty.

Obrázek 30 - rubní strana Softshellu[45]

Obrázek 31- lícní strana Softshellu[45]


48


Obrázek 32 - podélná řez Softshellu[45]

Obrázek 33 - podélná řez Softsheelu[45]

Použití: kalhoty a bundy pro oudoorové sporty, horolezectví 4.3.2. SOFTSHELL RIPSTOP Složení: Softshell (polyester, elastan), Ripstop (polyamid, SPANDEX) Materiál je složený na lícní straně z tkaniny ve vazbě ripstop a na rubní straně z počesaného úpletu. Úplet tvoří zátažná jednolícní pletenina hladká s fleecovým povrchem. Střední vrstva materiálu je hydrofilní polyuretanová membrána, ale muže být i na bázi teflonu (Goretex) a hydrofilní typ Sympatex. Rozdílné materiály jsou k sobě tepelně pojené. Tkanina zde zastává funkci bariérovou, kde chrání před proniknutím deště a větru. Počesaný úplet tvoří tepelně izolační vrstvu. Materiál je pružný v příčném směru.

Obrázek 34 - lícní strana Softshellu[45]

Obrázek 35 - rubní strana Softshellu[45]


49


Obrázek 36 - podélná řez z rubní strany[45]Obrázek 37 - podélná řez z lícní strany[45] Použití: bundy 4.3.3. RIPSTOP Složení: 86% Polyamid, 14% SPANDEX Vazba: tkanina ve vazbě ripstop Materiál je velmi pružný v podélném i příčném směru díky použitým vláknům SPANDEX. Používá se v kombinaci s fleecovým materiálem, kde je mezi dvě vrstvy vkládána membrána. Pružnost tohoto materiálu dodává ohebnost celého výrobku. Tkanina se na vrchní stranu oděvu dává s toho důvodu, že její vazba je hustší než u pletenin a tudíž je více odolná větru a dešti. Plátnová vazba je ze všech vazeb nejhustější a nejpevnější.

Obrázek 38 - lícní strana Ripstopu[45]

Obrázek 39 - rubní strana Ripstopu[45]

Použití: u membránových materiálů jako vrchní vrstva, membránové materiály se používají na bundy a kalhoty pro outdoorové a zimní sporty


50

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci 4.3.4. DOUBLEFACE Složení: 88% Polyamid (Nylon), 12% SPANDEX Vazba: plátnová Materiál je elastický ve směru osnovy i útku. Tento materiál se také používá ve vrstvených materiálech na vrchní straně. V porovnání s RIPSTOPEM je méně pružný, což znamená, že finální materiál je pevnější, tedy i odolnější ve zhoršených podmínkách. Tkanina na povrchu materiálu odolává větru a dešti, ale nezabraňuje propustnost vodních par. Příjemný omak je dán dvěma útky, kde jeden je volněji provázán a tvoří tak, kadeřený povrch na rubní straně.

Obrázek 40 - lícní strana Doubleface[45]

Obrázek 41 - rubní strana Doubleface[45]

Použití: u vrstvených materiálů jako vrchní vrstva, vrstvený materiál se používá na outdoorové a zimní bundy, kalhoty i rukavice.


51


5. ÚPRAVY 5.1. Membrány 5.1.1. Dělení membrán: Podle technologie:  Mikroporézní membrány Struktura mikroporézní fólie připomíná ,,houbu“ je plná malých pórů, které jsou uspořádané do labyrintové struktury. Póry jsou natolik velké, aby jimi mohla prostoupit kapka vodní páry, ale ne dešťová kapka. Díky labyrintové struktuře je docíleno i větruvzdornost.[43]  Hydrofilní membrány Propustnost vodních par je zde závislá na hydrofilitě stavebního polymeru. Hydrofilní membrány jsou schopny reagovat na změny tělesné teploty a intenzitě poceni. Regulace teploty je spojená s pohybem molekul v membráně. Pokud teplota těla, vzrůstá molekuly se pohybují rychleji a tím dochází ke zvětšení otvorů mezi molekulami, které pak umožňují rychlému odvodu vlhkosti.[43]  Speciální Do této skupiny patří všechny membrány, které nemůžeme specificky rozdělit. Nejčastěji to je kombinace dvou předchozích typů, kde je nanášena na klasickou porézní membránu ještě ochranná hydrofilní vrstva. Tato kombinace se používá v extremních podmínkách. Nebo se na mikroporézní membránu nanáší vrstva polyuretanu, ta chrání póry membrány před zanesením pracím práškem a další přípravky.[43]  Klimatické membrány s Bio efektem Tento typ vyvinula firma Schoeller® pod názvem c-changeTM. Jedná se o membránu s měnící se polymerovou strukturou, která je ,,naprogramovaná“ na určitý teplotní rozsah. Pokud se začne měnit aktivita uživatele a jeho teplota a vlhkost stoupne více než je membrána naprogramována, dochází ke změně struktury polymeru a nechá tak vlhkost rychleji procházet ven. Naopak při klidném stavu uživatele dochází k vyrovnání teplot tím, že se membrána vrací do původního stavu a tak udržuje teplo a chrání před chladem.[43]


52

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci  Větruvzdorná membrána Jsou vyrobeny nejčastěji z polyuretanu. Úkolem této membrány je zamezit prostupu větru, aby nedocházelo k ochlazení těla prouděním vzduchu. Použitím této membrány není omezena prodyšnost vodních par. Obchodní názvy větruvzdorných membrán jsou např. No-Wind® od firmy Pontetorto a Windstopper® od firmy Gore.[43] Podle konstrukce membrány:  2 - vrstvé lamináty Membrána je nalaminovaná jen na spodní straně vrchového materiálu. Oděv musí být podšívkovaný. Podšívka chrání membránu před poškozením z rubní strany při nošení.[43]

Obrázek 42 - vrstvený laminát[43][44]  2,5 - vrstvé lamináty Tento materiál má stejný princip laminátu jako předchozí. Rozdíl je v potažení membrány ze spodní strany speciální ochrannou vrstvou, z toho důvodu se nemusí používat podšívka. Bez použití podšívky je hotový materiál lehčí.[43]

Obrázek 43 - vrstvený laminát[43][44]  3 – vrstvé lamináty Membrána je vložena a následně vlaminovaná mezi vrchní vrstvu a podšívku. Podšívka je prodyšná tkanina nebo pletenina, ta má za úkol membránu chránit.[43]


53


Obrázek 44 - vrstvený laminát[43][44] Mezi nejznámější výrobce membrán patří firma GORE-TEX®

Obrázek 45 - fuknce membrány GORE-TEX®[44]

5.2. Zátěry Zátěrové materiály vznikají nanášením speciální vrstvy na rubní stranu vrchového materiálu. Zátěr se na materiál nanáší nejčastěji ve formě pasty. Parametry prodyšnosti a voděodolnosti jsou dány tloušťkou zátěru. Čím menší je tloušťka zátěru, tím vyšší je paropropustnost, ale nižší voděodolnost a naopak. Zátěry jsou nejčastěji na bázi polyuretanu nebo mohou být i akrylu a polyvinylchloridu. Zátěrové materiály jsou ve srovnání s membránou měně kvalitní což je poznat i podle ceny.[43]


54


ZÁVĚR Cílem této práce bylo shromáždit informace týkající se sportovního sortimentu, získání a zpracování materiálů používaných pro výrobu sportovního oblečení a oblečení pro volný čas. Sportovní aktivity jsou čím dál více rozmanitější stejně tak i oděvy, které se pro sport používají. Pro každý druh sportu je kladen rozdílný nárok na funkci materiálů. Materiál pro plavky nebude mít stejnou funkci jako materiál pro míčové sporty. V úvodu práce je tedy rozdělen sportovní sortiment podle některých hledisek a konkrétních sportů. Ke každé skupině daného sportu jsou uvedeny informace o firmách zabývajících se výrobou a vývojem nových materiálů a oděvů. Dále jsou uvedeny základní informace o plošných textiliích a jejich vlastnostech, které jsou velice důležité u sportovního oblečení. Mezi tyto vlastnosti patří např. pružnost a tažnost. Díky těmto vlastnost je materiál příjemný k nošení a zároveň dodává volnost pohybu. Další část práce je věnována surovinám potřebným k výrobě materiálů pro sport. Tato část se skládá v převážné míře ze syntetických vláken, přírodní vlákna u materiálů pro sport slouží jako zpomalovače odvodu vlhkosti. Syntetická vlákna zde zastávají hlavní funkci u sportovních oděvů a to odvod vlhkosti od pokožky, zabraňující prochlazení uživatele sportovního oblečení. K těmto vláknům jsou přidány i speciální vlákna, které se používají u výroby materiálů pro sport. Od vláken postupně přecházíme k hotovým materiálům, které jsou fotograficky znázorněny a doplněny o popisky vazeb, jejich výhody a nevýhody, použití ve sportovním sortimentu. V závěru práce jsou uvedeny některé úpravy používané na finálních materiálech nebo výrobcích. Dále jsou uvedeny druhy membrán a typy pojení materiálů. Při volbě uvedených úprav se vycházelo z těch úprav, které byly provedeny zejména na popisovaných materiálech. Získávání všech informací co se týkaly vazeb pletenin, bylo velice obtížné. Každá firma si své výrobní tajemství velice hlídá z důvodu konkurence. Vzorky v práci jsou získány od firmy Klimatex, která byla ochotná spolupracovat, až tedy na vyzrazení vazeb. Pro všechny materiály určené pro výrobu sportovního oblečení jsou velice důležité vlastnosti materiálů zejména tedy odvod vlhkosti a neomezenost v pohybu. Každá vrstva má svoji danou funkci od odvodu vlhkosti přes proniknutí větru a vody zvenčí neboli deště. Druhá vrstva má funkci termoizolační, tedy udržet uživatele i v nepříznivých podmínkách v teple. Vývoj všech sportovních materiálů jde stále kupředu, proto by měl každý sportovec nebo sportovní nadšenec sledovat nejnovější trendy a inovace u těchto materiálů. Tyto materiály mohou posloužit k překonání dosavadních rekordů nebo jen 100% splní svoji funkci. Plošné textilie používané pro výrobu sportovních oděvů

55

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ Obrázek 1- dámská bunda[1] .............................................................................................. 12 Obrázek 2 - Gore-texové rukavice[3] .................................................................................. 13 Obrázek 3 – cyklistický dres z materiálu Coolmax[5] ........................................................ 14 Obrázek 4 - pánský běžecký dres[10] .................................................................................. 16 Obrázek 5 - hasičský dres[12] ............................................................................................. 16 Obrázek 6 - neoprenová kombinéza[13] ............................................................................. 17 Obrázek 7 - Softshell bunda[16] ......................................................................................... 19 Obrázek 8 - dámské tílko ANITA[16] .................................................................................. 20 Obrázek 9 - batoh (polyester, polyuretanové zátěry)[16] ................................................... 20 Obrázek 10 - vlákno bavlny pod mikroskopem [26] ........................................................... 26 Obrázek 11 - vlákno vlny pod mikroskopem [27]................................................................ 27 Obrázek 12 - polyesterové vlákno[30] ................................................................................ 29 Obrázek 13 - polypropylenové vlákno [32] ........................................................................ 31 Obrázek 14 - porovnání nasákavosti vláken[28] ................................................................ 31 Obrázek 15 - vlákno Coolmax [37] ..................................................................................... 33 Obrázek 16 - průřez vláknem Moira[39] ............................................................................ 34 Obrázek 17 - průřez vláknem Moira TG 900[41] ............................................................... 35 Obrázek 18 - Vrstvení oděvu[43] ........................................................................................ 36 Obrázek 19 - funkce jednosložkové pleteniny[43]............................................................... 37 Obrázek 20 - funkce integrované pleteniny[43] .................................................................. 37 Obrázek 21- lícní strana ALEGRA[45] Obrázek 22 – rubní strana ALEGRA [45] ......... 45 Obrázek 23 - podélná průřez ALEGRA[45] ........................................................................ 45 Obrázek 24- rubní strana Fleece[45] Obrázek 25 – lícní strana Fleece[45] .................. 46 Obrázek 26 - podélný řez Fleece[45] Obrázek 27 - podélný řez Fleece[45] ................... 46 Obrázek 28 - lícní strana Fleece[45] Obrázek 29 – rubní strana Fleece[45] ................ 47 Obrázek 30 - rubní strana Softshellu[45] Obrázek 31- lícní strana Softshellu[45] ......... 48 Obrázek 32 - podélná řez Softshellu[45] Obrázek 33 - podélná řez Softsheelu[45] ........ 49 Obrázek 34 - lícní strana Softshellu[45] Obrázek 35 - rubní strana Softshellu[45] ........ 49 Obrázek 36 - podélná řez z rubní strany[45]Obrázek 37 - podélná řez z lícní strany[45] . 50 Obrázek 38 - lícní strana Ripstopu[45] Obrázek 39 - rubní strana Ripstopu[45] ............ 50 Obrázek 40 - lícní strana Doubleface[45] Obrázek 41 - rubní strana Doubleface[45] ... 51 Obrázek 42 - vrstvený laminát[43][44] ................................................................................ 53 Obrázek 43 - vrstvený laminát[43][44] ............................................................................... 53 Obrázek 44 - vrstvený laminát[43][44] ............................................................................... 54 Obrázek 45 - fuknce membrány GORE-TEX®[44] ............................................................ 54


56

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci POUŽITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE [1] Firma SPORT SCHWARZKOPF s.r.o. [online]. [cit. 30. 4. 2011]. Dostupné z: [2] Firma DIRECT ALPINE s.r.o. [online]. [cit. 30. 4.2011]. Dostupné z: [3] Firma GORE - TEX® [online]. [cit. 30. 4. 2011]. Dostupné z: [4] Firma COLUMBIA Sportswear [online]. [cit. 30. 4. 2011]. Dostupné z: [5] Firma SÝKORA SPORTSWEAR s.r.o. [online]. [cit. 30. 4. 2011]. Dostupné z: [6] Firma ATEX SPORTSWEAR spol. s.r.o. [online]. [cit. 30. 4. 2011]. Dostupné z: [7] Firma SALTON® [online]. [cit. 30. 4. 2011]. Dostupné z: [8] Firma ALEA sportswear spol. s. r. o. [online]. [cit. 30. 4. 2011]. Dostupné z: [9] Firma MIZUNO [online]. [cit. 30. 4. 2011]. Dostupné z: [10] Firma JADBERGTM

[online].

[cit.

30.

4.

2011].

Dostupné

[11]

Firma AND1 [online]. [cit. 30. 4. 2011]. Dostupné z:

[12]

Firma BISON [online]. [cit. 30. 4. 2011]. Dostupné z:

z:

[13] Firma AGAMA [online]. [cit. 30. 4. 2011]. Dostupné z:


57

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci [14] Firma RAMI Sportswear [online]. [cit. [15] AXIS modeta style

group

[online].

1.

[cit.

1.

5.

5.

2011].

Dostupné

z:

2011].

Dostupné

z:

[16]

Firma Alpine Pro [online]. [cit. 1. 5. 2011]. Dostupné z:

[17]

Firma Klimatex [online]. [cit. 1. 5. 2011]. Dostupné z:

[18] MOIRA® [online]. [cit. 1. 5. 2011]. Dostupné z: [19]

ADIDAS [online]. [cit. 1. 5. 2011]. Dostupné z:

[20] Firma PINGUIN [online]. [21] Firma CONDOR [online].

[cit.

[cit.

1.

5.

1.

2011].

5.

2011].

Dostupné

Dostupné

z

:

z:

[22] MIKULOVÁ, L., SOMMEROVÁ, Z. Zbožíznalství – oděvy a textilie. Praha: Wahlberg, 1995. ISBN 80-901-871-5-3. [23]

Prof. Ing. RADKO KOVÁŘ, CSc., Pletení. 3 vyd. Liberec: Technická univerzita

v Liberci, 2005. ISNB 80-7083-812-4 [24]

Ing. HANA ŠTOČKOVÁ, Textilní zbožíznalství – Pleteniny. 1. vyd. Liberec:

Technická univerzita v Liberci, 2006. ISNB 80-7372-114-7 [25] PAŘILOVÁ HANA, Textilní zbožíznalství – Tkaniny. Vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005. [26] Obrázek bavlny pod mikroskopem, Přednášky Ing. Larysy Ocheretné – Textilní zbožíznalství 1


58

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci [27] Vlákno vlny pod mikroskopem [online]. [cit 7. 3. 2011]. Dostupné z: [28] Prof. Ing. Jiří MILITKÝ CSc. EUR ING, Textilní vlákna – Klasická a speciální. 1. Vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2002. ISBN 80-7083-644-X [29] Jaroslav STANĚK, Textilní zbožíznalství – Vlákenné suroviny, příze, nitě. 2. Vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2006. ISNB 80-7372-147-3 [30] Polyesterové vlákno pod mikroskopem, Textilní vlákna – Polyesterová vlákna [online]. [cit 1. 4. 2010]. Dostupné z: [31] Vybrané kapitoly z textilních vláken – Syntetická vlákna [online]. [cit. 4. 3. 2011]. Dostupné z: [32] Průřez polypropylenovým vláknem [online]. [cit. 6. 12. 2010]. Dostupné z: [33] Ing. Dagmar Růžičková, Oděvní materiály. 1. Vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2003. ISBN 80-7083 682-2 [34] ELASPAN® [online]. [cit. 5. 4. 2011]. Dostupné z: [35] Lycra® [online]. [cit. 25. 3. 2011]. Dostupné z: [36] EQUIMAX [online]. [cit 6. 12. 2010]. Dostupné z: [37] Coolmax® [online]. [cit. 6. 3.2011]. Dostupné z: [38] Vlákno ThinsulateTM [online]. [cit. 1. 4. 2011]. Dostupné z:


59

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci [39] Vlákno Moira pod mikroskopem [online]. [cit. 13. 4. 2011]. Dostupné z: [40] Vlákno Meryl®Skinlife [online]. [cit. 5. 4. 2011]. Dostupné z: [41] Průřez vláknem Moira TG 900 [online]. [cit. 31. 3. 2011]. Dostupné z: [42] MOIRA® [online]. [cit. 28. 2. 2011]. Dostupné z: [43]

Materiály od firmy Klimatex

[44] GORE-TEX® [online]. [cit. 10. 4. 2011]. Dostupné z : [45]

ZDROJ: vlastní


60

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Recommend Documents