Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Sociálních studií a speciální pedagogiky

Katedra:

Studijní program: Sociální práce Studijní obor (kombinace):

Penitenciární práce

MLÁDEŽ A DROGY YOUTH AND DRUGS Bakalářská práce: 09-FP-KSS-4026 Autor:

Podpis:

Milena VATRASOVÁ Adresa: Lhotecká 279 513 01 Semily

Vedoucí práce: Mgr. Housová Pavlína Konzultant: Počet stran

grafů

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

71

20

0

22

27

1

CD obsahuje celé znění bakalářské práce. V Liberci dne: 16. 04. 2010.

Prohlášení

Byl (a) jsem seznámen (a) s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval (a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

V Liberci dne: 16. 04. 2010.

Milena Vatrasová

Poděkování Děkuji tímto vedoucí své bakalářské práce paní Mgr. Pavlíně Housové za odborné vedení. A také svoji rodině za trpělivost a podporu po dobu studia.

Resumé Bakalářská práce nese název „ Mládež a drogy“. Tato bakalářská práce popisovala drogovou tématiku. Byla rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část bakalářské práce se zabývala základními pojmy souvisejícími s drogovou problematikou. Byly zde zpracovány tematické okruhy: druhy drog, historie jejich užívání, zákony, drogová závislost, faktory vzniku závislosti, mládež, prevence a léčba. V praktické části byl proveden výzkum formou dotazování, kterého se zúčastnili žáci devátých tříd základních škol ve městě Semily. Výzkum se zabýval dostupností drog v dané lokalitě, zkušeností s jejich užíváním, postoji k drogové tématice a prováděnou prevencí. Byly stanoveny hypotézy a na základě zpracovaných údajů z dotazníků bylo provedeno zhodnocení a ověření pravdivosti hypotéz. Klíčová slova: drogy, drogová závislost, léčba, mládež, prevence, rizikové faktory, rodina, vrstevnická skupina, škola, zákony.

Sumary The title of the bachelor thesis is “Young People and Drugs”. This bachelor thesis describes the theme of drug problem. The thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part of the thesis deals with basic terms connected with the drug issue. The topics such as: types of drugs, history of the use of drugs, laws, drug addiction, emergence of drug addiction, young people, prevention and therapy. The practical part of the thesis describes the questionnaire survey among 9th grade pupils from schools in the town of Semily. The survey dealt with the availability of drugs in the area, experience with their use, attitude towards the drug issue and prevention realized. Hypotheses were set and they were examined and verified on the basis of the processed data from the questionnaires.

Key words: drugs, drug addiction, therapy, young people, prevention, risk factors, family, peer group, school, laws.

Resümee Die Bachelorarbeit heißt „Jungen und Drogen“. Diese Bachelorarbeit hat die Drogenproblematik beschrieben. Sie ist in theoretischen und praktischen Teil geteilt. Der theoretische Teil der Bachelorarbeit befasst sich mit den Hauptbegriffen, die mit der Suchtproblematik zusammenhängen. Hier waren diese Themenkreise verarbeitet: die Arten von den Drogen, die Geschichte von dem Drogenkonsum, die Drogengesetze, die Drogenabhängigkeit, die Faktoren von der Entstehung der Drogensucht und Jugendlichen, die Suchtprävention und die Therapie. Im praktischen Teil war eine Forschung mit der Hilfe des Fragebogens durchgeführt, an dem die Schüler aus den 9. Klassen der Grundschulen in der Stadt Semily teilnahmen. Die Forschung befasste sich mit der Drogenverfügbarkeit in dieser Lokalität, die Erfahrungen mit dem Drogenkonsum, die Haltung zu der Drogenthematik und die Durchführung von der Suchtprävention. Es waren die

Hypothesen festgestellt und die Auswertung und die

Beglaubigung von den Wahrheitshypothesen waren auf Grund von den verarbeiteten Daten durchgeführt.

Schlüsselwörter: die Drogen, die Drogenabhängigkeit, die Therapie, die Jugendliche, die Prävention, die Risikofaktoren, die Familie, die Altersgenossengruppe, die Schule, die Gesetze.

Obsah 1 Úvod ....................................................................................................................................9 2 Teoretická část...................................................................................................................11 2.1 Drogy..............................................................................................................................11 2.2 Historie užívání drog ......................................................................................................12 2.3 Zákony............................................................................................................................13 2.4 Závislost .........................................................................................................................14 2.4.1 Typy závislosti.........................................................................................................16 2.4.2 Stupně závislosti......................................................................................................17 2.5 Druhy drog......................................................................................................................18 2.5.1 Opiáty ......................................................................................................................18 2.5.2 Halucinogeny...........................................................................................................19 2.5.3 Cannaboidy..............................................................................................................20 2.5.4 Stimulanty................................................................................................................21 2.5.5 Těkavé látky ............................................................................................................23 2.5.6 Léky.........................................................................................................................23 2.6. Mládež a rizikové faktory..............................................................................................24 2.6.1 Mládež .....................................................................................................................24 2.6.2 Psycho-biologické faktory.......................................................................................25 2.6.3 Sociální faktory .......................................................................................................27 2.7 Prevence..........................................................................................................................29 2.7.1. Typy prevence ........................................................................................................29 2.7.2 Organizace pro prevenci..........................................................................................31 2.8 Léčba ..............................................................................................................................32 2.9 Prevence a léčba v Semilech ..........................................................................................35 3 Praktická část.....................................................................................................................38 3.1 Cíl a účel výzkumu .........................................................................................................38 3.1.1 Stanovení předpokladů ............................................................................................38 3.2 Použité metody ...............................................................................................................39 3.3 Charakteristika prostředí výzkumu.................................................................................40 3.4 Výsledky výzkumu a jejich interpretace ........................................................................41 3.5 Vyhodnocení hypotéz .....................................................................................................65 4 Závěr..................................................................................................................................67 5 Návrh opatření ...................................................................................................................68 6 Seznam použitých zdrojů ..................................................................................................69 7 Příloha................................................................................................................................71

1 Úvod Sociálně patologické jevy jsou celosvětovým problémem a nevyhýbají se ani naší zemi. Mezi závažné sociálně patologické jevy patří i zneužívání návykových látek jako je alkohol, tabák a drogy. Tato bakalářská práce na téma „Mládež a drogy“ se zabývá aktuálním a palčivým problémem dnešní doby a to nealkoholovými nelegálními návykovými látkami. Drogy provázejí lidskou společnost od nepaměti. Drogy a negativní jevy spojené s jejich užíváním existovaly v České republice již před rokem 1989. Ale do této doby byly drogy, díky uzavřenosti hranic, daleko hůře dostupné, a tudíž i možností začít s nimi experimentovat, či to jen zkusit, bylo daleko méně. Tato situace se ale změnila se změnou politického systému. Nastal volný pohyb osob a zboží, Česká republika se stala tranzitní i cílovou zemí pro obchod s drogami. Drogy se staly v současné době relativně snadno dostupné. Dalším rizikovým faktorem kromě dostupnosti se stala i společenské transformace. Po roce 1989 dochází ke změnám v právních i společenských normách, mění se hodnotový systém mnoha lidí, mění se tradiční rodinný systém. Důsledek zvýšené dostupnosti a nestabilní situace ve společnosti se projevil nárůstem počtu experimentátorů s drogami a zvýšením počtu drogově závislých osob. Zneužívání a experimentování, užívání drog a závislost na nich se bohužel šíří i mezi dětmi a mládeží, tedy mezi těmi, kteří ještě navštěvující základní školu. První zkušenosti s drogami mají čím dál nižší věkové kategorie a právě u mladých lidí je zvýšené riziko vzniku rychlé závislosti. Teoretická část bakalářské práce se zabývá legislativou, historií užívání drog, rozčleněním jednotlivých druhů drog, závislostí, prevencí, léčbou, mládeží a rizikovými faktory vzniku závislosti. Praktická část bakalářské práce zjišťuje, do jaké míry pronikly drogy na malém městě k mladým lidem. Jaké mají osobní zkušenosti s těmito látkami a jaké jsou v tomto regionu možnosti drogu získat. Práce se dále zabývá zkoumáním postojů mládeže k drogám, zejména k legalizaci drog a možností v budoucnu s drogou experimentovat. Je zde také zjišťováno, zda a jakým způsobem je prováděna prevence na školách. Za další cíl této práce je srovnání některých výsledků šetření mezi jednotlivými školami či pohlavími. Cílovou skupinou, na kterou se zaměřuje praktická část, se stala věková kategorie patnáctiletých, konkrétně žáci devátých ročníků místních základních škol ve městě Semily, které se nachází v Libereckém kraji.

9

K dosažení těchto cílů bylo použito empirické šetření (dotazování). Vyplněné dotazníky byly zpracovány v praktické části této bakalářské práce do tabulek a grafů a na základě těchto údajů byly vypracovány odpovědi na položené otázky a ověřeny stanovené hypotézy. Celkovým výsledkem zpracováním tohoto tématu v praktické části jsou odpovědi na situaci v drogové problematice patnáctiletých malého města.

10

2 Teoretická část 2.1 Drogy Existuje mnoho definic pojmu droga. Původně se za drogu označovaly látky živočišného, rostlinného původu, či látky s farmakologickým účinkem. Dnes jsou pod pojem drogy (z anglického slova drugs) zařazeny psychoaktivní látky, které ovlivňují psychiku člověka, jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti a sociální jednání. Droga je „látka, kt. je používána

a

zneužívána

somatopsychických

pro

změnu

nálady,

vědomí,

povzbuzení

funkcí, ovlivňuje biochemické procesy v mozku,

či

utlumení

příp. v centrální

a periferní nervové soustavě, při opakovaném užívání možnost závislosti“1. Tato bakalářská práci je zaměřena na nelegální nealkoholové drogy tj. na ty látky, se kterými se spojuje všeobecnější název droga. Pro účely přestupkového nebo trestního řízení jsou drogy zařazeny mezi návykové látky do §130 Trestního zákona č.40/2009 Sb. „Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.“ 2 Drogy provázejí lidstvo od dávných dob. Většinou každá společnost začala drogovou problematiku řešit až v okamžiku, kdy se zvyšovaly negativní dopady související s užíváním drog. Zpočátku to byla především represe, ale dnes již víme, že důležitou zbraní v boji s drogami je prevence, a tak dnes se kombinuje prevence s represí. Braní drog je velmi riziková činnost. Pro člověka užívajícího drogy je to nebezpečí psychických i somatických potíží. A to platí nejen pravidelným uživatelům, ale i experimentátorům či příležitostným uživatelům. I při jednorázovém užití hrozí riziko předávkování, protože původ, velikost dávky a kvalita drogy se nedá vždy dobře zjistit. Také záleží na okolnostech, za jakých se droga aplikuje. Nejnebezpečnější jsou v tomto smyslu opiáty a těkavé látky. Nebezpečí ale hrozí i u dalších druhů drog. Týká se to hlavně jedinců, kteří mají kardiovaskulární onemocnění nebo psychické problémy. Při předávkování kromě dočasných či trvalých zdravotních následků, a to jak psychických, tak fyzických, hrozí i smrt. Při vzniku závislosti na droze nastávají zcela zásadní změny v chování a prioritách drogově závislého, dochází ke změně hodnotového žebříčku a jediným smyslem je získání drogy, a to jakýmkoliv způsobem. Pak tyto okolnosti ovlivňují a ohrožují celou společnost. Náklady na léčbu, ochrana společnosti

1 2

HARTL, P., HARTLOVÁ, H.. Psychologický slovník. str. 122. Dostupné z URL Dostupné z URL http://www.zakonynawebu.cz [cit. 2010-01-09]

11

před nakažlivými chorobami, kriminalitou a dalšími sociálně-patologickými jevy, které drogy a jejich zneužívání způsobují, jsou pro společnost ekonomicky nákladné.

2.2 Historie užívání drog Drogy nejsou objevem dnešní doby, ale provází lidstvo už od nepaměti. Důkazy o užívání drog jsou staré několik tisíciletí. Sumerské písemné zmínky o opiu jsou ze 3. tisíciletí před naším letopočtem. Drogy v dřívějších dobách byly výhradně přírodního původu a sloužily k rituálním, náboženským a lékařským účelům. Podávaly se válečníkům v době před naším letopočtem a podávání drog během válečných konfliktů pokračuje i dnes. Ve starověkém Egyptě bylo opium považováno za analgetikum. Ve starověkém Řecku a Římě bylo oblíbené opium, poutníkům se podával námel, který měl podobné účinky jako Diethylamid kyseliny lysergové (dále jen LSD). S objevením Ameriky přišla i nová droga Koka. V 19. století se mnoho dnes známých drog začalo vyrábět synteticky coby léčiva a jejich nežádoucí účinky byly zpočátku podceňovány. Morfium bylo nejpopulárnější drogou druhé poloviny 19. století. Ještě začátkem 20. století byla většina drog volně prodejná. V roce 1905 bylo opium a morfium na čtvrtém místě mezi nejprodávanějšími léky ve Spojených státech amerických (dále jen USA). Heroin byl od roku 1898 distribuován coby lék na uklidnění a lék proti závislosti na morfinu. Kokain byl v druhé polovině 19. století také považován za odvykací lék na morfium a dodnes se používá v lékařství při chirurgických zákrocích. Syntetické amfetaminy, látky mnohem silnější a cenově dostupnější než kokain, byly legálním a žádaným zbožím od 30. let, fasovali je spojenečtí vojáci 2. světové války. Tyto látky se zneužívaly i při sportovních výkonech a jejich užití mělo mezi sportovci smrtelné následky. Další syntetické látky barbituráty byly zakazovány od 60. let, tak jak stoupal počet závislých lidí. Dnešní populární taneční droga Extáze byla až do roku 1985 běžně a legálně distribuována farmaceutickým průmyslem. S narůstajícími problémy, které uživatelé drog přinášeli a se zvyšujícími se počty závislých a narkomanů se tvořily i zákony na ochranu společnosti, které měly zabránit šíření drog. Do roku 1989, kdy byla Česká republika socialistickým režimem izolována od okolního světa a nebyl zde volný pohyb zboží a osob, byla převážná část drog vyráběna v domácích podmínkách. Typickým představitelem té doby je pervitin, původem z Japonska. Varny této drogy se v Čechách objevují dodnes, přestože je dostupné i jiné zboží, a tato droga je i exportována mimo území ČR pro svou příznivou cenu a výhodu kratší vzdálenosti ke konečnému spotřebiteli. Dále byla zneužívána také léčiva a rozpouštědla.

12

Heroin bylo drahé a úzkoprofilové zboží, tento opiát byl nahrazen domácím produktem - derivátem kodeinu braunem. Od 90. let se situace mění, Česká republika se stala tranzitní i cílovou zemí distribuce drog. Trh začínají ovládat organizované skupiny především zahraniční mafie a profesionální dealeři. Stoupá kriminalita páchaná nejen distribucí, výrobou a prodejem drog, ale i trestnými majetkovými činy, jež páchají narkomani za účelem získání finančních prostředků na drogu nebo pod jejím vlivem. Objevuje se dosud nedostupné a nové zboží. Z heroinu se stává oblíbená a žádaná droga. V některých oblastech a v Praze je to nečastěji užívaná droga. Stoupá počet uživatelů drog a co je alarmující, experimenty a příležitostné užívání se posunuje na stále nižší věkovou kategorii. Mezi mládeží se stává oblíbená především marihuana, zkušenosti s ní má téměř polovina mladých lidí ve věku 18 let, na popularitě získávají taneční drogy. Šíření, výroba, prodej drog a jejich užívání se stalo výrazným sociálně-patologickým jevem naší společnosti.

2.3 Zákony Drogy se staly ilegálními až ve 20. století. Vzhledem k tomu, jak stoupal počet uživatelů a závislých na drogách a jaké negativní dopady to mělo na celou společnost, začaly jednotlivé státy drogovou problematiku zahrnovat do svých zákonů a výrobu, prodej, distribuci, propagaci a užívání drog řešit persekucí. Vláda České republiky schválila usnesením č.109/04 o přípravě národní strategie protidrogové politiky na období 2005 - 2009 jako hlavní princip české protidrogové politiky ochranu veřejného zdraví. Hlavním cílem je: „potírat organizovaný zločin zapojený do nezákonného obchodování s drogami a vymáhat dodržování zákonů ve vztahu k distribuci legálních drog. Snížit užívání všech typů drog a potenciální rizika a škody, které mohou jednotlivcům a společnosti v důsledku jejich užívání nastat“. 3 V České republice není trestná konzumace drog, ale její výroba, distribuce, prodej a podávání. Alkohol a nikotin obsažený v tabákových výrobcích je v České republice oficiálně povolená droga, ale vzhledem k tomu, že děti a mladí lidé mohou na tyto látky získat závislost snadněji než dospělí, se naše zákony snaží ztížit dostupnost těchto drog pro mladé lidi. Proto je podávání a prodej alkoholu zakázán mládeži do 18 let, a to na základě zákona č. 379/2005 Sb. k ochraně před škodami způsobenými tabákem, alkoholem, návykovými látkami. Znění tohoto zákona je v praxi aplikováno do Zákona o přestupcích č. 200/1990 Sb. v § 30 - Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Zákonné 3

Dostupné z URL Dostupné z URL http://www.vlada.cz [cit. 2009-12-10]

13

postižení za alkohol a tabákové výrobky je tedy pouze v rovině přestupku a finanční sankce. V tomto § 30 zákona č. 200/1990 Sb. je zahrnuta i drogová problematika, a to držení drog pro vlastní potřebu a umožnění požití či podání drogy druhé osobě. Poskytnutí drogy je bráno jako přestupek jen do určitého množství. V Trestním zákoně č. 40/2009 Sb. v § 283, 284, 285, 286, 287 je výroba, prodej, distribuce a šíření drog kvalifikováno jako trestný čin. Ve stupni nebezpečnosti je rozdíl mezi přestupkem a trestným činem, takže v trestním zákoně je postihováno jednání, které více ohrožuje společnost. Ale je potřeba také vzít v úvahu, že toto jsou zákony na ochranu před drogami a negativními důsledky jejich užívání, jež mají za účel snížit jejich dostupnost pod hrozbou trestu. Dalším neméně významným aspektem je to, že drogy jsou finančně nákladné a jejich pravidelné užívání stojí značné finanční částky. A to znamená, že pokud pravidelný uživatel drogy nemá dostatečnou hotovost k dispozici, většinou si ji začne opatřovat nezákonnou cestou. Začíná to drobnými krádežemi v rodině, ve škole, v obchodech, na pracovišti, osoby s vysokým stupněm závislosti se dopouštějí i závažných násilných trestných činů (loupežné přepadení). Může to pokračovat i tak, že konzument se stane sám distributorem či výrobcem drog. Dalším nebezpečím pro uživatele drog je to, že sami se mohou stát obětí trestného činu jako je přepadení, krádeže, ublížení na zdraví, znásilnění, nucené prostituce či vydírání.

2.4 Závislost Jedno z největších nebezpečí užívání drog je to, že na nich vzniká závislost. V případě dětí a mladých lidí hraje velkou roli i jejich věk, protože v nižším věku díky fyzické a psychické nevyzrálosti organismu vzniká jakákoliv závislost rychleji, tedy stačí daleko menší a daleko nižší dávky, které nastartují závislost na droze. Závislost se projevuje nepřemožitelnou touhou nebo nutkavou potřebou si drogu opětovně vzít. „Craving (bažení) je jedním ze základních kritérií pro diagnózu závislosti.“ Dle Mezinárodní klasifikace nemoci (dále jen MKN – 10) je syndrom závislosti nyní zařazen mezi chronické onemocnění centrálního nervového systému (dále jen CNS), a to mezi nemoci duševní a poruchy chování. V tomto klasifikačním systému jsou závislosti rozděleny podle látek, které závislost zapříčiňují. Například závislost na kanabinoidech, opiodech, kokainu, halucinogenech, organických rozpouštědlech či na více psychoaktivních látkách současně. Pro stanovení diagnózy závislosti je postačující, aby byly splněny alespoň tři příznaky z následujících v období jednoho roku:

14

„ -silná touha a nutkání užívat látku -potíže v kontrole užívání látky -užívání látky k odstranění tělesných odvykacích příznaků -průkaz tolerance (potřeba vyšších dávek drogy k dosažení očekávaného stavu) -zanedbávání jiných zájmů a potěšení než užívání drogy -pokračování užívání i přes jasný důkaz škodlivých následků užívání (depresivní stavy, nákaza virovou žloutenkou při injekční aplikaci)“.4 Závislý jedinec je odhodlán získávat drogu a finanční prostředky na její zakoupení jakýmkoli způsobem a to bez ohledu na následky pro sebe i pro okolí. Aplikace drogy je hlavní a většinou jediná priorita závislého. V žebříčku hodnot se užití drogy dostane na první místo. Závislost se také projevuje jako neschopnost kontroly a sebeovládání při jejím užívání. Při závislosti se zvyšuje tolerance, je nutné dávku drogy neustále zvyšovat, případně zkracovat intervaly mezi jednotlivými dávkami. Za jak dlouho se člověk stane na droze závislým, záleží na druhu užívané drogy, intervalech užití, způsobu aplikace, fyzickém, duševním stavu a věku uživatele. Nejrychlejší závislost vzniká na crack, heroin, opiáty a kokain. Za nejméně nebezpečné vzhledem k riziku vzniku závislosti se považují konopné drogy. Při vynechání či snížení dávky vzniká abstinenční syndrom, tzv. absťák „soubor příznaků vyvolaných náhlým přerušením užívání návykové látky, nastává nejčastěji po vysazení drog, jako je alkohol, opiáty a tlumivé léky, projevy jsou závislé na druhu drogy a délce abúzu, odvykací příznaky mohou být a) tělesné, např. svalové křeče, motorický neklid, pocení, bolesti svalů, kloubů, průjem, nutkání na zvracení, pocení, žaludeční křeče, nebo b) psychické, jako je neklid, podrážděnost, depresivní ladění, úzkost, emoční labilita, kleslost, útlum, napětí, zmatenost, hostilita, agresivita“.5 Závislost může být psychická, fyzická či u některých drog je možná i kombinace těchto dvou druhů závislosti. Podle nebezpečí závislosti se také drogy většinou dělí na tzv. tvrdé a měkké. „Droga měkká (soft drug) nepřesně vymezená skupina drog, o nichž zastánci volnějšího přístupu k drogám předpokládají, že jsou méně návykové a lidskému zdraví méně škodlivé než běžně společensky tolerovaný alkohol“.6

4

KOLEKTIV AUTORŮ. Drogy otázky a odpovědi. str. 19. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. str. 583. 6 HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. str. 123. 5

15

V tabulce č. 1 je uvedeno rozdělení drog podle druhu závislosti a stupně rizikovosti vzniku závislosti. Čím více plusových znamínek, tím je riziko větší. Z této tabulky lze i odvodit rozdělení drog na tvrdé a měkké. Tabulka č. 1 Rozdělení drog dle závislosti7 Droga

Psychická závislost Somatická závislost

Opiáty

+++

+++

Pervitin

+++

-

Kokain

+++

-

Cannabinoidy +

-

LSD

+/-

-

Ecstasy

+

-

Benzodiazepiny + +

++

Barbituráty

++

++

2.4.1 Typy závislosti Psychická závislost Člověk s vytvořenou psychickou závislostí má nepřemožitelné nutkání si drogu opakovaně brát. Jedná se tzv. craving – bažení po látce. Když ji nemá, tak ztrácí duševní rovnováhu a nastupují u něj abstinenční příznaky. Je mu špatně, je nervózní, podrážděný, trpí úzkostí, nemůže se soustředit na žádnou činnost. I pouhá představa, že by byl bez své drogy, u něj vyvolává negativní pocity. Psychická závislost se považuje za daleko nebezpečnější než závislost fyzická. Hůře se léčí a i jedna dávka drogy po léčbě může znovu závislost nastartovat.

Somatická závislost Neboli fyzická závislost. Je to stav, kdy je vliv psychoaktivní látky již zahrnut do biologických funkcí organismu a k udržení stabilního stavu je potřeba stále větší dávky, protože organismus má na drogu zvýšenou toleranci. Dávka, kterou potřebuje narkoman k normálnímu fungování, by byla pro abstinujícího člověka smrtelná. Silně fyzicky závislý si 7

Dostupné z URL Dostupné z URL http://www.icm.cz [cit. 2010-01-09]

16

už drogu nebere proto, aby si navodil příjemné pocity, ale především proto, aby u něj nenastaly abstinenční příznaky. Ty jsou různé podle druhu drogy, ale obecně je to neklid, napětí, pocení, třes, křeče.

2.4.2 Stupně závislosti Experiment- příležitostné užívání Experiment nebo občasné užívání převážně měkkých nebo tanečních drog za účelem získání uvolnění, odreagování a zvýraznění zážitků zejména o víkendech, prázdninách, dovolené. V tomto stádiu zkouší uživatel drogu ze zvědavosti nebo pod sociálním tlakem vrstevníků. Droga, pokud nedojde k předávkování, vyvolává v této fázi žádoucí pocity. Není na ni psychicky ani fyzicky závislý. „Ještě jsou pro něj důležité i jiné hodnoty, ještě mu záleží na vztazích s lidmi i na přijatelném plnění běžných rolí.“ 8

Pravidelné užívání V této fázi je již vytvořena psychická či fyzická závislost na droze. Jak rychle může vzniknout, záleží na typu drogy, formě aplikace, četnosti užívání. Ve fázi počáteční závislosti si uživatel drogy namlouvá, že má braní drog pod kontrolou. Začínají se projevovat problémy s užíváním drog, změny chování, úbytek dřívějších zálib.

Návykové užívání V této fázi se závislost neustále zvyšuje, organismus již zařadil drogu do své biologické výměny a pro zachování rovnováhy je třeba dávky neustále zvyšovat. Závislý jedinec již svoji závislost neskrývá, nemá na to ani energii ani čas a také mu přestává záležet na dřívějších hodnotách a rolích. Zpravidla si uvědomuje svoji situaci a někdy se jí snaží řešit, pokusy o abstinenci se střídají s relapsy.

Těžká závislost V nejhorším stádiu závislosti dochází k vážnému poškození psychického i fyzického zdraví.

„Dochází k celkovému úpadku osobnosti a rozpadu sociálních vazeb“.9 Jediná

činnost, které je závislý schopen, je motivována potřebou obstarat si drogu a peníze na potřebnou dávku a to jakýmkoliv způsobem zejména kriminalitou či prostitucí. Drogově závislí v tomto stádiu jsou nebezpeční nejen sobě, ale i celé společnosti. Občané jsou ohroženi šířením hepatitidy, virem lidské nedostatečnost imunity (dále jen HIV), kriminální činností. 8 9

VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. str. 562. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. str. 563.

17

2.5 Druhy drog Psychoaktivní látky lze dělit mnoha způsoby, jedním z nejčastějších je podle jejich účinku na látky budivé, tlumivé a halucinogenní. Další dělení je podle původu (přírodní, umělé). Dle legislativy na legální a nelegální. Dle rizika vzniku závislosti na tvrdé a měkké.

2.5.1 Opiáty Tyto látky jsou vyráběny ze šťávy nezralých makovic rostliny opia (opium, morfin a heroin) nebo ze syntetických surovin. Opiáty jsou podskupinou opioidů, která má chemickou strukturu blízkou morfinu. Závislost je většinou jak psychická, tak fyzická. Tlumí činnost CNS, potlačují bolest, způsobují ospalost a euforii. Uživatelé těchto drog trpí zácpou, časté jsou zápaly plic. Rizikem při předávkování je zástava dechu a smrt.

Heroin Původně lék závislosti na morfiu, lék proti kašli, bolesti a průjmu. Je to jedna z nejrozšířenějších drog. Distribuuje se ve formě bílého či hnědého prášku. Heroin se aplikuje nejčastěji nitrožilně (po zahřátí a rozpuštění), ale také kouřením, šňupáním. Psychická a fyzická závislost vzniká velmi brzy už po několika dávkách. Závislost na této látce je považována za jednu z nejnebezpečnějších, jak pro uživatele, tak pro společnost (infikované jehly, žloutenka, HIV, kriminalita). Heroin je velmi toxická látka a je přibližně pětkrát jedovatější než morfin a dvacetinásobně než opium. Po aplikaci přichází okamžitý účinek, vyvolává útlum CNS (poruchy paměti, vůle, myšlení), euforii, sny, snížení vnitřního napětí, pocity blaha a rozkoše. Rizikem je snadné předávkování s následkem smrti z důvodu nemožností odhadnutí dávky (narkoman většinou nezná složení a koncentraci).

Subutex Jedna z nejmladších drog. Jedná se o polysyntetický derivát alkaloidů opia, používá se jako lék proti bolesti a k detoxifikační a substituční léčbě při závislosti na opiátech. V drogové komunitě se používá jako náhražka heroinu. K jeho rozšíření přispělo to, že byl až do roku 2003 předepisován na obyčejný lékařský recept. Na rozdíl od heroinu to je chemicky čistá látka bez příměsí škodlivin, s daleko menší toxicitou a přesným dávkováním. Vytvoření závislosti oproti heroinu trvá delší čas.

Opium Je vyráběno z opiového máku. Slouží také k výrobě dalších derivátů opiátů. Aplikuje se kouřením má okamžitý účinek typický pro opiáty (dobrá nálada, celkový útlum, slabé

18

halucinace a snění). Opium patří k jedné z nejdéle známých drog na světě. Při dlouhodobém užívání vzniká psychická i fyzická závislost.

Morfin Vyrábí se z opia, má desetkrát větší účinek. Aplikuje se nitrožilně či v tabletách. Tento druh opiátů má uklidňující účinky, navozuje uvolnění, příjemné pocity, odstraňuje stres. Při opakovaném požití vyvolává psychickou a fyzickou závislost. Při vyšší dávce nastává ospalost, dýchací a srdeční potíže, následkem může být smrt.

Braun Tato mladá droga se v České republice vyráběla v domácích podmínkách od 70. let a nahrazovala tehdy nedostupný heroin. Je to směs derivátu kodeinu nahnědlé barvy, podle které získala název. Aplikuje se šňupáním, kouřením, inhalací a injekčně. S dostupností jiných opiových drog (především heroinu) od 90. let její popularita ustupuje.

2.5.2 Halucinogeny Halucinogeny jsou psychoaktivní chemické sloučeniny vyvolávající halucinace. Tyto látky mění vnímání vnějšího a vnitřního světa a toto zkreslené vnímání je doprovázeno sluchovými, zrakovými i tělesnými klamy. Tato skupina drog zahrnuje velmi mnoho druhů (řádově stovky). Některé z nich mají i stimulační účinky. Získávají se z přírodních zdrojů (např. bufotenin, psilocybin, mezkalin…) a synteticky (např. LSD). Hlavní rizika jsou i při jednorázovém požití nastartování dosud latentní psychické poruchy. Při dlouhodobějším užívání je to riziko psychického návyku, mohou přetrvávat halucinace nebo pocity pronásledování, stihomam, může nastat trvalá změna struktury osobnosti. Dalšími riziky je vyšší pravděpodobnost nádorových onemocnění a epileptických záchvatů.

Psilocybin Tato látka přírodního původu je obsažena v houbách čeledi límcovkovitých, rodu lysohlávek (psilocybe). U nás se vyskytuje deset popsaných hub rodu lysohlávka, ale jen některé z nich mají halucinogenní účinky. S tímto halucinogenem a experimenty s ním se v České republice setkáváme poměrně často. Jedna skupina požívá lysohlávky jako doplňkovou drogu, v kombinaci s dalšími. Druhá skupina jsou experimentátoři, např. uměleckého zaměření, kteří v ní hledají inspiraci. V poslední době se ale zneužívání této drogy rozšiřuje. Objevuje se i na různých párty či diskotékách. Konzumují se převážně sušené. Po požití se dostavují bohaté optické a akustické halucinace, dezorientace v čase a prostoru, depersonalizace, poruchy vědomí s následnou amnézií, euforie. Tato látka je

19

nebezpečná tím, že zasahuje velmi hluboce do struktury osobnosti a u disponovaných jedinců s vážněji narušenou psychikou může vést k trvalým následkům.

LSD LSD je dethylamid kyseliny lysergové. Po druhé světové válce začaly velmi intenzivní výzkumy a různé experimenty vlivu LSD na lidskou psychiku, hlavně duševní onemocnění. Zabývali se jí i transcendentní psychologové. Tyto výzkumy byly prováděny také v České republice. LSD se stala v éře hippie jednou z nejrozšířenějších drog v USA a ve světě. K její rozšiřitelnosti přispěla také relativně snadná možnost její výroby. Po požití menšího množství se dostavuje euforie. „Stupeň euforie, pocit síly a intenzivní zážitek z pohybu – to vše jsou vlastnosti, díky nimž je tato látka u nás v současnosti velmi rozšířenou nejen na diskotékách a v klubech“.10 Člověk ovlivněný jen velmi malým množstvím LSD si svůj stav uvědomuje a může ho kontrolovat. Při větším již působí více euforicky a vytváří stavy velmi podobné psychózám, jednání je vůlí většinou neovladatelné, dochází k poruchám vědomí. Při vysokých dávkách vyvolává psychedelické stavy „ obvykle dochází ke ztrátám kontaktu dotyčné osoby s realitou až téměř k naprosté ztrátě volní kontroly myšlení, prožívání a jednání. Depersonalizace jsou poměrně velmi hluboké“.11 Vliv LSD je dlouhodobý, způsobuje psychickou závislost, projevuje se depresí, depersonalizací, vztahovačností, podezřívavostí, ambivalentními stavy a pocity, poruchami sebehodnocení a sebepojetí, poruchami osobnosti, je zde riziko nastartování latentní duševní poruchy. Může dojít k poškození mozku.

2.5.3 Cannaboidy Cannabinoidy-konopné drogy, patří mezi látky s halucinogenním účinkem. Jsou přírodního původu a získávají se z rostlin Cannabis. Řadí se mezi „měkké drogy“. Jedná se o jednoletou dvoudomou rostlinu (samčí a samičí jedinci). Patří k nejčastěji užívaným ilegálním návykovým látkám v Evropě. Tyto rostliny se pěstují i u nás v České republice. Jsou to buď profesionální pěstírny či pokusy o domácí vypěstování. Obsahuje látku delta-9tetrahydrokanabinol (THC), který je nositelem halucinogenních účinků. Nebezpečná je kombinace s jinými drogami či alkoholem.

Marihuana Je droga získané z květů a listů rostliny konopí (Cannabis Sativa). Nejčastěji se marihuana užívá kouřením buď v dýmce, nebo tzv. jointu, ubaleném v cigaretovém papíru. 10 11

MIOVSKÝ, M. LSD a jiné halucinogeny. str. 49. MIOVSKÝ, M. LSD a jiné halucinogeny. str. 55.

20

Marihuana bývá často přidávána i do různých pokrmů. K užití marihuany většinou dochází za účelem uvolnění, navození dobré a veselé nálady, přičemž účinky bývají podobné jako při požití alkoholu. Po užití marihuany mohou být pociťovány účinky jako je zvýšené smyslové vnímání. Často se dostavuje silný smích bez zjevné příčiny, který nelze potlačit vůlí. Rizika spojená s užíváním marihuany jsou často podceňována a zlehčována, neboť se jedná o tzv. měkkou drogu. Při dlouhodobém kouření marihuany může vzniknout i psychická závislost. Kouření marihuany s sebou nese podobné riziko jako kouření cigaret a na rozdíl od obyčejné cigarety obsahuje marihuanová cigareta výrazně vyšší (až pětinásobný) obsah škodlivých látek. Hrozí riziko zhoubných nádorů v ústech, hltanu a jícnu, nemoci dýchacích cest. Dále poruchy paměti, ohrožení plodu v těhotenství, úzkostné stavy, u duševně labilnějších jedinců hrozí duševní poruchy. Nebezpečná je kombinace s jinými drogami a alkoholem.

Hašiš Je tmavá pryskyřice získaná z konopí. Obsahuje 6-8 krát větší množství účinných látek THC než marihuana. Účinky jsou podobné jako u marihuany, ale intenzivnější. Zvýšené smyslové vnímání, pasivita, snění, depersonalizace, psychomotorické poruchy, mohou se dostavit i halucinace. Aplikuje se kouřením především z vodních dýmek nebo se přidává do pokrmů či nápojů.

2.5.4 Stimulanty Jsou látky se stimulačním efektem na CNS (centrální nervový systém). Po jejím užití se dostavuje euforie a energie, zvyšuje se psychomotorické tempo a bdělost, zrychluje myšlení, zvyšuje představivost, oddaluje únava, snižuje se pocit hladu a oddaluje nutnost spánku, nastává zvýšená schopnost vcítit se do pocitu druhých a uvolňují se zábrany, zlepšuje se nálada. Jsou nebezpečné vznikem psychické závislosti, vzniku toxické psychózy (připomíná schizofrenii, chybí kontakt s realitou, převládají halucinace, časté jsou sebevražedné sklony), stoupá riziko srdečních a mozkových příhod, anorexie.

Extáze a jiné taneční drogy Chemická látka 3,4-methylendioxid-N-methylamfetamin, původně lék na hubnutí. Kromě extáze v současné době jsou ve formě kapslí a tabletek na taneční drogové scéně dostupné i další drogy syntetického původu. Extáze svým účinkem spadá na pomezí stimulantů a halucinogenů. Extáze je typická párty droga, podávána v kapslích a tabletách. Snižuje pocit únavy, zvyšuje intenzitu vnímání a empatii. Rizikem je oddálení pocitu hladu a žízně a to může v kombinaci s vysokou teplotou prostředí a dehydratací vést k přehřátí

21

a zkolabování organismu. Při delším užívání této drogy může nastat toxická psychóza, uživatelé této drogy často přecházejí na jiné silnější drogy, protože na ně tato droga přestává účinkovat. Při dlouhodobém užívání také dochází k dlouhodobému zhoršení kognitivních funkcí, zvyšuje se riziko cévní mozkové příhody.

Kokain Kokain je alkaloid jihoamerického keře Erythroxilon coca. Psychoaktivní účinky jeho listů jsou známé asi 4 000 let. V oblastech výskytu jsou místními obyvateli žvýkány její listy. Je silně psychicky návyková. Kokain se aplikuje především šňupáním. Dlouhodobé užívání může poškodit sliznici, způsobit ztrátu čichu, místní nekrózu. Při nadměrné dávce nastávají křeče a hrozí riziko úmrtí v důsledku ochrnutí dýchacího centra nebo toxická psychóza.

Crack Z kokainu se vyrobí crack, což je snadno vyrobitelná kokainová báze, ta se užívá pouze kouřením, v Čechách není rozšířena, populární je hlavně v USA mezi sociálně slabým obyvatelstvem z důvodu své ceny. Už po několika dávkách nastává silná psychická závislost.

Amfetaminy Jsou stimulační látky, chemického původu. Amfetamin byl poprvé syntetizován v roce 1897. Amfetaminy jsou užívány jako nepovolený doping ve sportu. Populární jsou spíše ve Skandinávii a Pobaltí ve formě tzv. „ice“ (led), který se kouří podobně jako crack. Nejvíce se ale amfetaminy zneužívají injekčně a šňupáním či v kapslích (benzedrin, dexedrin).

Pervitin Genericky metamfetamin je poměrně mladá droga, pocházející z Japonska, která se v Čechách vyrábí od 70. let. Její výroba pokračuje dodnes, přestože jsou v Čechách již dostupné jiné drogy. Je daleko účinnější než amfetamin. Vyrábí se z efedrinu. Jedná se o bílý prášek hořké chuti, podle technologie varu - výroby může být i žlutý či fialový. Snižuje chuť k jídlu, závislí na pervitinu bývají často díky tomuto účinku podvyživení. Jedná se o velmi nebezpečnou drogu díky rychlému vzniku psychického návyku. Při častém užití vede k toxické psychóze, která se projevuje především ve formě paranoidně-halucinatorního syndromu v tzv. "stíze". V Čechách se jedná o poměrně rozšířenou drogu a polovina případů léčené závislosti na nealkoholových drogách je právě léčba závislosti na pervitinu. Alarmující je i to, že 35% úmrtí drogově závislých je právě uživatelů pervitinu.

22

2.5.5 Těkavé látky Tento druh návykových látek zahrnuje různá organická rozpouštědla, lepidla, čistící prostředky, plynové náplně v zapalovačích a ředidla např. perchloretylen, aceton, chemopren, lze sem také zařadit i látky plynné (rajský plyn) a také látky používané ve zdravotnictví k narkóze (éter, chloroform, trichloretylen). Aplikují se inhalací, např. vdechováním z napuštěného hadru.Jelikož tyto látky se dají získat legální cestou v běžných obchodech (drogérie, prodejny pro kutily apod.)

a nejsou finančně náročné, jsou proto zneužívány

ponejvíce skupinou sociálně slabých občanů. Tato skupina látek je velmi nebezpečná vzhledem ke špatné možnosti regulace množství vdechnuté látky. Často dochází k předávkování s následkem smrti či těžkým poškozením zdraví (mozek, ledviny, játra, kostní dřeň). Z důvodu poškození mozku a trvale snížené inteligence je tato závislost velmi špatně léčitelná.

Toulen Aplikuje se inhalací, tj. vdechováním. Látka se snadno vstřebává a má proto rychlý nástup účinku řádově v minutách. Snadno dojde k předávkování, protože nelze dobře odhadnout množství vdechnuté látky. Po počáteční euforii může rychle nastat porucha vnímání a vědomí. V případě, že člověk zůstane v zamořeném prostředí, vdechuje i nadále výpary, můžou být následky předávkování velmi vážné. Může dojít i k úmrtí na základě srdečního selhání nebo udušení.

2.5.6 Léky Jsou to benzodiazepiny, barbituráty, antidepresiva a antipsychotika. Tato kategorie zneužívaných látek je skupina léčiv, které se využívají při léčbě křečí, svalového napětí, úzkosti, poruch spánku, v předoperační přípravě. Patří mezi ně především rohypnol, diazepam, nitrazepam. Nastává po nich uklidnění neboli trankvilizace. Tyto látky mají tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu. Projevuje se ospalostí a únavou, vyhasínáním reflexů, blábolivou artikulací, zmateností, nížením svalového napětí. Při předávkování hrozí riziko bezvědomí a smrti, následkem zástavy dechu a oběhového systému. Závislost je psychická i fyzická, je nutno dávky neustále zvyšovat až na několik desítek pilulek denně. Závislosti na této skupině látek mohou podlehnout dlouhodobě nemocní lidé. Nebezpečí hrozí hlavně v kombinaci s jinými drogami. Mezi toxikomany jsou léčiva zneužívány především jako doplňková droga s cílem prodloužit či prohloubit účinek jiné drogy.

23

2.6. Mládež a rizikové faktory Mladí lidé jsou rizikovou skupinou ve vztahu k experimentům s drogami a závislosti na droze. Kromě věku, kdy jsou ještě ve fázi nedokončeného psychického vývoje a zatím nevyzrálé osobnosti, jsou tu ještě další možné rizikové faktory, a to sociální (rodina, škola, místo pobytu, vrstevnická skupina, dostupnost drog, prezentace v masmédiích) a dále faktory osobnostní (biologické, psychické). Kombinace všech těchto složek může být nejen rizikovým faktorem vzniku závislosti na droze, ale naopak v případě pozitivního sociálního prostředí může sehrát preventivní roli. A to jak v primární prevenci, tak i v překonávání důsledků zneužívání drog, pokud k nim již došlo.

2.6.1 Mládež Mládež lze definovat mnoha způsoby. Z hlediska právního, věkového, psychického, fyzického a sociálního. Tato hlediska se mezi sebou vzájemně prolínají a mají mnoho proměnných. Fyzická, pohlavní a psychická vyspělost a sociální zkušenost každého jedince z tohoto vývojového období života je ryze individuální a z toho vyplývají i značné rozdíly mezi jednotlivci spadající pod tento pojem. Podle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže § 2 to jsou „děti mladší patnácti let a mladiství. Mladistvý je dle tohoto zákona ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku“.12 Toto je právní definice pro účel řešení trestných činů – provinění této věkové kategorie nebo při trestných činech a přestupcích směřovaných na tuto věkovou kategorii. Pro práci s mládeží v oblasti drogové prevence je spíše určující pohled na tuto věkovou kategorii vycházející z vývojové psychologie. Všichni respondenti z dotazování prováděného v praktické části jsou ve věkové kategorii 14 až 16 let. Podle psychoanalytika Erika H. Eriksona, který rozdělil vývoj osobnosti do osmi vývojových stádií, se nacházejí ve fázi dospívání, které je ohraničeno věkovým rozmezím 13. až 20. rokem života. V tomto období hledá dospívající člověk svoji vlastní osobnostní identitu a toto hledání je ztíženo matením rolí, kdy už vlastně přestává být dítětem, ale zároveň ještě není úplně dospělý. Toto věkové období lze dělit na období puberty a adolescence. Kategorie 14 - 16 let se nachází na rozhraní těchto dvou vývojových stádií člověka.

Puberta Věkové rozmezí mezi 12. a 15. rokem. V tomto období dochází k přeměně dítěte na biologicky zralého dospělého. Tělo prochází velkými změnami, nastává rychlý růst, protahují se končetiny, mohou nastat problémy s koordinací, začínají se vyvíjet druhotné pohlavní 12

URL Dostupné z URL http://www.zakonynawebu.cz [cit. 2010-01-06]

24

znaky, dochází k dokončení pohlavní zralosti a člověk je už schopen sexuální reprodukce. Na tuto roli je připraven pouze tělesně, ale nikoliv sociálně a ekonomicky. Myšlení se mění na formálně-logické. Dívka či chlapec se stávají kritičtí ke svému okolí, včetně rodičů, nechtějí uznávat autority, jsou náladoví a emociálně labilní. Vyplývá to z jejich pocitu nejistoty, kdy nemají své pevné místo ve společnosti. Vrstevnická skupina začíná mít větší vliv než rodina. Ke konci tohoto období ukončují povinné základní vzdělání a rozhodují se o dalším studiu a možném povolání.

Adolescence Věkové rozmezí mezi 15. až 21. rokem. Na konci tohoto vývojově nejtěžšího období se člověk stává definitivně dospělým. Jako první je zpravidla ukončen jeho tělesný růst. Sociální, psychická a charakterová zralost se ještě vyvíjí. Přechodem ze základního na střední stupeň školy se musí adaptovat na nový kolektiv. Mnoho mladých lidí studuje mimo své bydliště a z tohoto důvodů začíná bydlet mimo svoji rodinu, na školních internátech či privátech. Během tohoto období se mladý člověk touží stát se dospělým, ale vzhledem ke studiím je ekonomicky stále závislý na svých rodičích. Stále ještě hledá svoji identitu, ještě si není sám se sebou zcela jistý, má obavy z budoucnosti. Probíhající hormonální změny ovlivňují jeho psychiku, koncentraci a emoce. To může negativně ovlivnit jeho školní prospěch. Sociální vztahy se dostávají na vyšší úroveň, je kladen důraz na porozumění, vzájemnou pomoc. Věk dospívání je nejrizikovější z hlediska možnosti vzniku závislosti a to nejen na drogách, ale i alkoholu či nikotinu. Hrozí zde i větší riziko otravy i po menších dávkách či zvýšené riziko tělesných a duševních onemocnění způsobených drogou. Mladí lidé si díky nedostatku životních zkušeností a sociální nevyzrálosti nemusí vždy uvědomovat rizika spojená s užíváním drogy, přestože jsou jim tato rizika dobře známa. Kvalita vrstevnické skupiny či party může pozitivně i negativně ovlivnit vytváření životních postojů a tudíž i postojů ke drogám. Díky emociální labilitě jsou v tomto období mladí lidé ohroženi suiciditou a toto nebezpečí může braní drog ještě zvýšit.

2.6.2 Psycho-biologické faktory Nelze jednoznačně vymezit osobnost, která by se dala označit za rizikovou vzhledem k možnosti získání závislosti na drogách, ale mezi drogově závislými se vyskytují určité společné charakteristiky, které závislí jedinci vykazují.

25

Biologické faktory Biologické vnější faktory v sobě zahrnují vývoj mozku v prenatálním, perinatálním a postnatálním období. Negativní jevy jako je špatná skladba potravin či zneužívání drog a alkoholu, kouření v těhotenství, komplikovaný porod, stres matky, špatná výchova či týrání a zneužívání v dětství ovlivňují formování osobnosti. Biologické vnitřní vlivy. Geny ovlivňují vývoj mozku a formování psychiky. Nelze ale nepominout i vliv sociálního prostředí. „Na základě adopčních studií a studií dvojčat lze předpokládat, že geny ovlivňují vznik alkoholizmu a drogové závislosti asi ze 40 - 60 %. Geny se podílejí na vzniku alkoholismu a drogové závislosti přibližně stejnou měrou jako prostředí“.13

Psychické faktory Tyto faktory v sobě zahrnují strukturu osobnosti. Mohou to být osoby se zvýšenou citlivostí, zranitelností, osoby úzkostné s malým sebevědomím. Stimulační drogy jim mohou tato osobnostní negativa zpočátku kompenzovat. Nebo naopak osoby impulzivní, agresivní, sebestředné, kterým drogy opiátového typu mohou na chvíli přinést vnitřní klid. Mezi drogově závislými se vyskytuje značné množství jedinců s poruchami osobnosti či s poruchou chování, pro něž jsou výše uvedené projevy charakteristické. Porucha chování je odchylka v oblasti socializace, která se projevuje opakujícím a trvalým obrazem disociálního, agresivního a vzdorovitého chování. Projevuje se v dětském věku, má některé shodné rysy s poruchami chování a v mnoha případech je u takovýchto jedinců v budoucnosti diagnostikována porucha osobnosti. Děti a dospívající, kteří mají poruchu chování, mají odlišné emoční prožívání, odlišný způsob uvažování, vyšší potřebu stimulace. „Mívají sníženou toleranci k zátěži, nejsou schopni odložit vlastní upokojení nebo se ho vzdát“.14 Z těchto důvodu mají děti s touto poruchou tendenci k experimentům s drogami, snáze podlehnou pokušení si drogu vzít a zahnat tak nudu.„Porucha osobnosti je definována jako určitý, trvalý a těžko ovlivnitelný vzorec osobnostních rysů, které se odlišují od aktuální sociokulturní normy“.

15

Do skupiny poruch osobnosti patří např. paranoidní,

chizoidní, disociální, emočně nestabilní, histriónská porucha. Charakteristiky jako je vnitřní nezralost, nestálost ve vztazích, malá frustrační tolerance, snadná vzrušitelnost, nezdrženlivost zapříčiňují to, že se jedinci s touto poruchou uchylují k droze častěji než běžná populace.

13

Dostupné z URL Dostupné z URL http://www.drogy [cit. 2010-01-05.] VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. str. 784. 15 VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. str. 513. 14

26

2.6.3 Sociální faktory Sociální faktory, jako je rodina, vrstevnická skupina, vliv prostředí a sociální statut mohou u biologicky a psychicky predisponovaných jedinců vést ke vzniku drogové závislosti.

Rodina Rodina je základní sociální jednotkou, kde jedinec získává své sociální zkušenosti. Rodina může dítě ovlivnit po stránce genetické tj. dědičností po rodičích, průběhem těhotenství a porodu. Dalším důležitějším vlivem rodiny je životní styl rodičů a dalších členů rodiny. Pro dítě je důležité, jaký má doma příklad ve svých rodičích, zda jsou kuřáci, jaký mají vztah k alkoholu, jak aktivně tráví svůj volný čas, jaké mají záliby a koníčky, s jakými lidmi se přátelí. Pokud nefunguje primární prevence v rodinách a není zde negativní postoj k drogám, alkoholu a kouření, je pak velice obtížné apelovat na rizika s užíváním drog v rámci školní či jiné prevence. Důležitá je výchova k sebevědomí, k umění stát si za svým názorem a v případě konfrontace s drogou umění odmítnout. „V prevenci problémů s návykovými látkami se správně zdůrazňuje nebezpečí nudy. Svá rizika však s sebou nese také opačný extrém, totiž když je dítě soustavně přetěžované a vyčerpané“.16 Někteří rodiče mají na dítě přemrštěné nároky, vkládají do nich svoje ambice, když se však dětem nedaří očekávání rodičů naplňovat, mohou pak hledat východisko a únik právě v alkoholu a drogách. Prioritní jsou vztahy v rodině, to zda rodiče věnují dítěti dostatek času, mají o něj zájem, zda v rodině vládne atmosféra důvěry, hovoří se otevřeně o ožehavých tématech včetně drogového a rodiče mají své jasné stanovisko k užívání drog. Je dobré kdy se dítě či dopívající může se svými problémy obrátit na rodiče a jsou stanovená pravidla soužití. „Ideální výchovný styl je vždy vřelý a středně omezující. Nejlépe jsou tedy na tom děti z rodin, kde dostávají lásku, zájem a pozornost, ale kde také existuje řád a předvídatelné prostředí“.17 Z tohoto vyplývá, že důležitým aspektem v rodině je způsob výchovy, pokud je příliš tolerantní, může se stát, že dítě tuto toleranci převede i na oblast drog a jejich užívání. Opačným extrémem je zase přílišná přísnost autorativních rodičů. I když od určitého věku ustupuje vliv rodiny a začíná narůstat vliv vrstevnické skupiny, je právě základ z rodiny jedním z nejdůležitějších činitelů ve vztahu k drogám, ale přesto nelze paušalizovat tvrzení, že špatné rodinné prostředí a výchova je příčina, proč mladý člověk začal zneužívat drogu.

16 17

NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. str. 18. NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. str. 20.

27

Škola Škola může být místem jak rizikovým, tak ochranným. Vždy záleží na mnoha faktorech: -

umístění školy dle lokality a tím i složením žáků (to v případě základní školy).

-

prováděnou protidrogovou prevencí a ostatní prevencí zaměřenou na snižování sociálně-patologických rizik.

-

typu školy (učiliště na tom bývají zpravidla hůře než např. gymnázia). Rizikový vliv základní školy se špatnou pověstí lze vyeliminovat změnou školy nebo tlakem rodičů na vedení školy a učitele ke zlepšení protidrogové prevence na škole. Pro rodiče je také potřeba zvážit to, zda je pro jejich dítě lepší studium v místě bydliště či s možností každodenního dojíždění nebo pobyt na internátě či privátu ve vzdáleném městě. Důležitá je i volba studijního oboru.

Vrstevnická skupina V určitém věkovém období ustupuje vliv rodiny a posiluje se vliv vrstevnické skupiny. Tlak vrstevníků je veliký a zde hodně záleží na psychické odolnosti mladého člověka, na jeho sebevědomí a asertivitě, zda dokáže odmítnout nabízenou drogu. Záleží na tom, v jaké společnosti se pohybuje, zda se jedná o kolektiv se společnými zájmy z oblasti sportu, hudby apod., či o partu mladých lidí bez výraznějších zájmů a koníčků, kde není smysluplná náplň společně stráveného času a nudu se pokoušejí zahánět alkoholem a i drogami. Když jedinec dostal základ v rodině, byl podporován v zálibách a koníčcích, tak je větší šance, že se bude stýkat s lidmi, kteří mají taktéž smysluplnou náplň volného času a drogy nemají v jejich životním stylu místo. Nuda, zvědavost a nátlak vrstevníků jsou rizikové faktory, které vedou k užití a užívání drog. Mnoho dětí a mladých lidí si svoji první drogu zkusí v partě kamarádů, kde je mu nabídnuta, důvodem není jen zvědavost a snaha nezůstat pozadu a vyrovnat se s ostatními, ale i strach z toho, že bude označen za zbabělce či vyřazen z party.

Místo pobytu Obecně je vžitá představa, že největší riziko drog je ve velkých aglomeracích, zejména velkokapacitních sídlištích. Tato teorie byla platná ještě v devadesátých letech 20.století, ale dnes již se situace změnila a drogy jsou bez problému dostupné i na malých městech a při konání tanečních akcí i na venkovských zábavách. Více ohroženy jsou také děti a mládež ze sociálně vyloučených lokalit.

28

2.7 Prevence Prevence je předcházení nežádoucím jevům. Je nedílnou součástí národní strategie protidrogové politiky. Strategiemi současné protidrogové politiky je „snižování nabídky drog, snižování poptávky po drogách a snižování potenciálních rizik spojených s jejich užíváním.“18 Ve spojení s drogovou otázkou je to snaha po snížení poptávky po drogách, předejít prvotnímu kontaktu s drogou či ho oddálit do co nejpozdějšího období a zmírňování následků jejich užívání. Je několik druhů prevence a touto činností se zabývá mnoho organizací a institucí, jak státních tak nestátních. Jedním z nejdůležitějších aspektů v prevenci drogové závislosti je koordinovanost této prevence tzn., aby prostředky určené na tuto činnost byly využity efektivně, aby se příslušný typ prevence obracel k těm, kterým je určen a kterým může nejvíce pomoci.

2.7.1. Typy prevence Primární prevence Tato prevence je zaměřena na ty, kteří dosud drogu neužívají a to ani v rámci experimentu. Cílem je, aby děti a mládež, které dosud nemají zkušenost s drogou, zůstali i v budoucnu před nežádoucími jevy spojenými s užitím či užíváním drog uchráněni. Dalším z cílů primární prevence je, aby případný experiment s drogou byl odložen na co nejpozdější dobu a to z důvodu, že s přibývajícím věkem se stává osobnost člověka zralejší a tudíž je případným experimentem s drogou méně ohrožena. Aby primární prevence byla efektivní, je potřeba, aby byla soustavná a dlouhodobá a bylo použito vhodných strategií. Také je důležité, aby při jejím aplikování spolupracovaly a byly provázány všechny složky, které se na ní podílí. Tzn. rodina, škola, další organizace, a to jak ty, které mají drogovou prevenci za svůj cíl, tak i ostatní např. sportovní a zájmové kluby a kroužky. O těchto jednotlivých složkách bude pojednáno v dalších kapitolách. Všechny tyto složky se snaží o to, aby cílová skupina měla znalosti o problematice užívání návykových látek, získala a rozvíjela sociální dovednosti, které ji pomůžou odolávat tlaku prostředí, utvořila si pevné protidrogové postoje a normy. Je to podpora a nabízení alternativ různorodého trávení volného času.

Sekundární prevence Tento druh prevence je zaměřen na jedince, kteří již drogu užívají. Jedním cílem je to, aby nedošlo k rozvoji závislosti u těch jedinců, kteří zatím s drogou experimentují, či jsou rekreačními konzumenty. Dalším cílem u závislých konzumentů ve fázi pravidelného 18

Dostupné z URL Dostupné z URL http://www.vlada.cz [cit. 2009-12-12]

29

a problémového užívání drog je, aby v důsledcích užívání drogy nedošlo k poškození zdraví a problémům v osobní a sociální oblasti tj. v rodině, ve škole, v zaměstnání. Zahrnuje v sobě intervenci, poradenství, terapii a léčení. Sekundární prevence je odborná pomoc poskytovaná dle konkrétní situace daného jedince, podle stupně závislosti, motivace, sociálních podmínek.

Terciární prevence Cílovou skupinou terciární prevence jsou především lidé ve fázi těžké závislosti na droze. Jejich organizmus je drogou již značně poškozen a to jak po stránce fyzické, tak psychické. Cílem terciární prevence je předejít dalším škodám, které rizikové užívání drog přináší a zmírnit důsledky jejich užívání. Tento druh prevence je také zahrnut do současné protidrogové politiky, která je formulována v Národní strategii protidrogové politiky na období 2005-2009. „ V oblasti snižování rizik jde o přístup omezování škod (harm reduction), tj. postupy zaměřené na snižování a minimalizaci poškození drogami u uživatelů, kteří nejsou motivováni k tomu, aby užívání zanechali“.19 V rámci terciární prevence se např. provádí výměna použitých jehel a stříkaček za nové, do tohoto druhu prevence lze zahnout i substituční léčbu. Cílem terciární drogové prevence je chránit klienta a jeho okolí před rizikem nákazy infekčními chorobami a kriminalitou.

Všeobecná prevence Je zaměřená na celou populaci a má přinést prospěch každému jedinci dané populace. Cílem je, aby mladí lidé drogu vůbec nezačali brát. Mezi všeobecnou prevenci lze zahrnout školní protidrogovou prevenci.

Selektivní prevence Tento druh prevence se zaměřuje na určité skupiny populace, které jsou ohroženy zvýšeným rizikem, jako je rizikové sociální prostředí, nevhodné biologické a psychologické faktory. Mohou to být děti s problémy s chováním. Všichni tito jedinci potřebují specifický přístup. Tato forma prevence má vysoké procento úspěšnosti.

Indikovaná prevence Smyslem indikované prevence je působit na jednotlivce, kteří vykazují známky užívání drog, ale ještě jim toto užívání nezpůsobuje větší problémy, protože se jedná převážně o jedince užívající tzv. měkké drogy především konopné. Jde o snížení míry konzumace drog.

19

MATOUŠEK, O., KOLÁČOVÁ. J., KODYMOVÁ, P., Sociální práce v praxi. str. 213.

30

2.7.2 Organizace pro prevenci Společnost pro návykové nemoci České lékařské společnosti J. E. Purkyně je odbornou společností, sdružující profesionály z oblasti prevence, léčby a výzkumu poruch, působených škodlivým užíváním návykových látek a jiných, zdraví škodlivých návyků. Využívají dotačních a podpůrných programů pro oblast rizikového chování poskytovaných v rámci Evropské unie. Asociace nestátních organizací (dále jen A.N.O.) je dobrovolná, profesní, odborná, nezávislá a nepolitická asociace, která slouží jako střešní organizace nestátních neziskových organizací zabývajících se prevencí a léčbou závislostí, nejznámější jsou - občanské sdružení Sananim, Podané ruce, Česká asociace streetwork sdružující nízkoprahové sociální služby a zařízení, dále centra prevence, K – centra, centra ambulantních služeb, denní centra, terapeutické komunity, doléčovací centra, ambulance následné péče.

Ordinace pro léčbu alkoholismu a jiných toxikomanií (dále jen OAT) jsou odborná ambulantní zařízení, která poskytují služby jako součást komplexního systému sociální a zdravotní péče. Poskytují poradenské a kontaktní služby pro osoby závislé na všech typech návykových látek včetně gamblerství. OAT mohou poskytovat širokou škálu služeb. Jsou to individuální, skupinové a rodinné terapie, testy na alkohol a drogy, anonymní poradenství, krizovou intervenci, léčebné a doléčovací služby. Na OAT se mohou obrátit i rodinní příslušníci osoby závislé na drogách. Služby jsou anonymní a bezplatné.

Terénní práce Principem terénní práce je anonymita, bezplatnost, respekt k důstojnosti, lidským právům, k právu na vlastní rozhodnutí. V mnoha především větších městech fungují služby terénních pracovníků tzv. street workers. Tito sociální pracovníci chodí do míst, kde se scházejí narkomani. Jsou to nádraží, parky, obydlí bezdomovců, sociálně vyloučené lokality. Nabízejí výměnu jehel a injekčních stříkaček, kondomy, poskytují informační materiály, provádějí osvětu o drogách, motivační trénink, informace o sociálně- právních záležitostech, možnostech léčby, dávají kontakty na nízkoprahová centra, AT ambulance, poskytují základní zdravotní ošetření. Využití těchto služeb je anonymní. Cílem je snižovat zdravotní a sociální rizika spojená s užíváním drogy, chránit nejen klienta, ale i většinovou společnost před infekčními chorobami, motivovat klienta ke změně životního stylu a léčení závislosti.

31

Nízkoprahové sociální služby a zařízení Kontaktní centra mohou být zřízena státem či krajem, ale v mnoha případech se jedná o nestátní neziskové organizace. Poskytují všechny druhy prevence a také se zaměřují na volnočasové aktivity. Jsou to např. nízkoprahové kluby pro děti a mládež, které jsou ohroženy sociálně patologickými jevy, fungují tedy v rámci primární prevence. V rámci dalších typů prevence, zejména terciární fungují, jako kontaktní místa, kde si může narkoman vyměnit použité jehly a stříkačky za nové, získat základní zdravotní ošetření, někdy i stravu, poskytují poradenství v sociální oblasti, informace o možnostech léčení, její zprostředkování či motivační trénink před léčbou.

Prevence ve školách Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) má stěžejní podíl v primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže v České republice. V oblasti protidrogové primární prevence bylo MŠMT usnesením vlády č. 549/2003, o posílení národní protidrogové politiky, pověřeno koordinací primární protidrogové prevence na meziresortní úrovni. Problematika prevence rizikového chování je v kompetenci Úseku prevence a institucionální výchovy MŠMTV. Tento úsek zajišťuje koncepci, obsah a koordinaci v oblasti specifické primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy. Školám a dalším organizacím je k dispozici mnoho dotačních programů v oblasti rizikového chování, jež v sobě zahrnují i problematiku drogové závislosti. Na základě programů primární prevence jsou informace o návykových látkách zařazeny do osnov v rámci výuky občanské nauky. Školy mají svého metodika prevence sociálně-patologických jevů, který je na škole zřízen dle č.72/2005 Sb. Poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních, kde v příloze č. 3 -Standardní činnosti školy jsou specifikovány činnosti školního metodika prevence. Ty se dělí na metodické a koordinační činnosti, informační činnosti a poradenské činnosti. Žáci se účastní různých přednášek na téma drogy a jiné návykové látky, peer programů, dnů prevence kriminality či sociálně patologických jevů, exkursí do K – center a jiných organizací zabývajících se drogovou prevencí.

2.8 Léčba Léčba slouží k obnově psychického a fyzického zdraví, měla by být komplexní tj. zahrnovat v sobě i sociální oblast, cílem je trvalá abstinence a znovuzačlenění do společnosti.

32

Volba léčby závisí na mnoha faktorech. Na typu drogy, na fázi závislosti na droze, na věku a sociální situaci jedince. Léčba může probíhat ambulantní či pobytovou formou ve zdravotnických i nezdravotnických zařízeních. Ve zdravotnických zařízeních probíhá léčba akutních stavů (detoxikace, odvykací stav, toxické psychózy), odvykací léčba (ambulantní, ústavní), následná péče ( doléčování), substituční léčba (ambulantní psychiatři, praktičtí lékaři, AT ambulance) Proces léčby v sobě zahrnuje i detoxikaci, což je„ proces vyloučení toxických látek z těla, léčba směřující k obnově fyzik. funkcí organizmu i po jednorázovém nadměrném užití n. dlouhodobém užívání drog“.20 Detoxikace má klienta závislého na droze připravit na další léčbu. Pobyty v psychiatrických léčebnách či terapeutických komunitách bývají většinou podmíněny detoxifikací. Při detoxikaci jsou minimalizovány symptomy odvykacího syndromu a minimalizována rizika spojené s nedodáním drogy organismu. Může probíhat formou pobytovou i ambulantní. Současně by měla probíhat i terapie zaměřená na motivaci k dalšímu dlouhodobému léčení. Většina ostatních léčebných procesů je založena na tom, že začíná pracovat s klientem, který prošel detoxifikací.

Ambulantní forma léčby Má tu výhodu, že klient zůstává ve svém přirozeném prostředí, bydlí u rodičů, dochází do školy či zaměstnání. Naopak nebezpečím tohoto způsobu léčby je to, že i nadále pobývá v místě, kde se může stýkat s lidmi, kteří drogu užívají, a je dobře obeznámen s možností, jak drogu snadno získat. Tato forma léčby je vhodná pro klienty s vhodným rodinným zázemím a motivací k léčbě. Léčbou drogové závislosti se zabývají AT poradny, specializované psychiatrické ambulance zaměřené na léčbu alkoholových i nealkoholových závislostí. Další formou je denní stacionář. Do tohoto zařízení klient dochází zpravidla každý den a tráví v něm podstatnou část dne. Dostává se mu zde komplexních služeb. Probíhá zde skupinová i individuální terapie, různé druhy volnočasových a pracovních aktivit. Může využít služeb sociálního a právního poradenství, které mu pomáhá eliminovat problémy, které si braním drog způsobil nebo které mohly být příčinou užívání drog.

Psychiatrická léčebna Většinou se jedná o krátkodobé či střednědobé pobyty v délce 3 až 6 měsíců a klient je před vnějšími vlivy a přístupem k droze chráněn prostředím léčebného zařízení. Psychiatrická léčebna je zdravotnické zařízení, které má svoje oddělení léčby závislostí a léčba zde probíhá pod lékařským vedením. Je vhodná pro klienty, které buď ohrožuje jejich původní sociální 20

HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. str. 109.

33

prostředí, a proto není z tohoto důvodu pro ně vhodná ambulantní forma léčby, nebo ty, kteří nejsou schopni v původním prostředí abstinovat či mají menší motivaci (může se jednat i o soudně nařízenou léčbu). Je vhodná pro klienty s vážnými psychickými či somatickými problémy. Prioritou je léčebný program závislosti (režimová opatření, strukturovaný denní program a další terapeutické aktivity), problémy klienta spojené s užíváním drog či jiné sociální a právní otázky zde nejsou většinou řešeny. V návaznosti na pobyt v psychiatrické léčebně je potřebný doléčovací program v terapeutické komunitě či AT poradně.

Terapeutické komunity Poskytují střednědobou a dlouhodobou léčbu v délce 6 až 18 měsíců. Může být zaměřená na určitý typ klienta, např. děti do 15 let, matky s dětmi apod. Pobyt v terapeutické komunitě je zpravidla podmíněn absolvováním detoxu, spoluprací s AT poradnou či Kcentrem. Pobyt v komunitě je založen na dobrovolnosti a předpokládá motivaci klienta abstinovat. V terapeutické komunitě je léčebný proces založen na léčebném režimu s jasnými pravidly a strukturovaným denním programem. Je zde snaha přiblížit život v komunitě co nejvíce k běžnému životu, vést klienta k zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí. Probíhá zde skupinová, individuální terapie a pracovní terapie, další činností je oblast vzdělávání a sportu. Současně se zde pracuje na sociálně-právních problémech klienta. Řeší se rodinné vztahy, problémy se zákonem vzniklé v době závislosti na drogách, dostudování školy či nalezení zaměstnání. Cílem je změna hodnotového systému klientů v souladu se společensky uznávanými hodnotami, osvojení si znalostí a dovedností pro každodenní život bez drogy.

Substituční program Hlavním cílem této formy léčby je ukončení injekční aplikace drog, snížení kriminality, zlepšení zdravotního stavu a eliminace sociálních problémů spojených s užíváním a získáváním drogy. Tento způsob léčby se aplikuje především u dlouhodobé závislosti na opiátech, zpravidla po několika neúspěšných pokusech o léčbu a abstinenci. Ale substituci lze použít i v případech akutní detoxifikace či somatické stabilizace. Jde o řízené pravidelné podávání chemicky čisté drogy bezpečnou formou (ústy podané legální cestou v legálním zařízení). Nejznámější náhražkou je syntetický opiát methadon a subutex. Eliminuje se tím riziko přijímání drogy zdraví ohrožujícím způsobem tj. infikovanými jehlami, nebezpečnými chemickými sloučeninami vydávanými za drogu. Lidé ve stádiu těžké závislosti drogu nutně potřebují, aby předešli abstinenčním příznakům, a získání drogy je u nich životní prioritou. Součástí substitučního programu je i terapie, a tak se zde otvírá i možnost postupně dávky

34

drogy snižovat a nakonec dospět k abstinenci. V mnoha případech těžké závislosti může být substituce časově neomezená. Substituci lze chápat i jako formu sociální pomoci, odpadá nutnost shánět peníze na drogu formou trestné činnosti či prostituce. Součástí substituční léčby by v ideálním případě měla být i psychosociální terapie. Komplexní substituční léčbou se zvyšuje šance začlenit jedince zpět do společnosti, může si najít zaměstnání, pokračovat ve studiu. Tato forma léčby ochraňuje jedince, kteří drogu užívají tím, že snižuje možné škodlivé následky užívání nelegálně získané drogy pro zdraví a celkovou sociální situací. Zároveň chrání i společnost před trestnou činností těžce závislých narkomanů, kteří si takto opatřují finanční prostředky na svoji dávku a také před rozšířením nákazy např. od pohozených jehel atd. (žloutenka, HIV).

Následná péče, doléčování Smyslem této péče je podpora a udržení abstinence, života bez drog. Absolvování tohoto programu zvyšuje pravděpodobnost úspěšné abstinence. Doléčovací program trvá zpravidla 6 - 12 měsíců a navazuje na předchozí typy léčby. Cílem je zvládnutí přechodu z chráněného pobytu v léčebně či komunitě do běžného života, kde je možný přístup k drogám. Je to kombinace služeb, které klient po léčbě potřebuje, zahrnuje v sobě psychoterapeutické programy, chráněné bydlení, pracovní poradenství, chráněná pracovní místa, právní služby, sociální služby, lékařskou péčí a práce s rodinnými příslušníky. Probíhá formou individuálních pohovorů v OAT poradně či jiném ambulantním zařízení nebo formou docházky na ambulantní doléčovací skupiny nebo svépomocné skupiny, další forma je pobyt v chráněném bydlení pro ty, kteří nemají odpovídající domácí zázemí. Mnoho lidí znovu podlehne nutkání vzít si drogu a tento program má za úkol prevenci relapsu, případně toto selhání zvládnout.

2.9 Prevence a léčba v Semilech Přímo ve městě se drogovou problematikou zabývá několik organizací a institucí, které spolu vzájemně spolupracují.

OAT Léčbu závislosti je možno nastartovat v OAT poradně MUDr. Šlechty, která spadá pod Městskou nemocnici v Semilech. I když OAT se původně specializovala na léčbu alkoholové

35

závislosti, tak v poslední době s počtem nárůstu osob závislých na drogách či gamblerů se v této poradně léčí i tyto osoby.

Pedagogicko-psychologická poradna Semily Poskytuje různé služby a programy pedagogického a psychologického rázu. Pořádá besedy pro učitele a rodiče, poskytuje krizové intervence, mediaci v oblasti péče o děti, rodinnou terapii, metodické vedení výchovných poradců, peer programy v prevenci drog, zabývá se prevencí sociálně patologických jevů, pořádá odborné semináře. V případě zjištěných problémů s drogovou závislostí poskytuje kontakty na odborníky, kteří se specializují na tuto oblast a mládežnické kategorie. Tato poradenská činnost se řídí předpisem č.72/2005 Poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních, kde v příloze č. 1 je zákonem ustanovena metodická pomoc při tvorbě preventivních programů škol. PPP (dále jen PPP) pořádá peer programy s tématikou sociálně patologických jevů, které zahrnují i tématiku drogové závislosti. Je činná i v oblasti selektivní prevence, kde pracuje s jedinci, kteří jsou ohroženi zvýšeným rizikem, jako je rizikové sociální prostředí, nevhodné biologické a psychologické faktory. Děti vybírají učitelé a sociální pracovnice Orgánu sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu, kteří mají nejlepší znalost vhodných kandidátů. Pro tyto mladé lidi pořádá PPP víkendové pobytové akce a prázdninové tábory jarní i letní. Tyto akce jsou dětem ze sociálně slabých rodin hrazeny z dotačních preventivních programů.

Odbor sociálních věcí MěÚ Semily Na oddělení Orgánu sociálně právní ochrany dětí má jedna ze sociálních pracovnic 0,1 % pracovního úvazku jako drogový koordinátor. Tato je i členkou skupiny metodiků prevence. Dále se zde problémovou mládeží zabývá i kurátorka, která má na starosti jak děti a mládež, tak i dospělé.

Metodici prevence sociálně patologických jevů Na všech semilských základních školách jsou metodici prevence sociálně patologických jevů. Tito jsou koordinováni v pracovní skupině prevence sociálně patologických jevů mezi dětmi a mládeží. Metodici provádějí primární prevenci formou nástěnek, školního časopisu, metodicky vedou třídní učitele, výchovného poradce a učitele základů společenských věd (občanské nauky).

36

Pracovní skupina prevence sociálně-patologických jevů mezi dětmi a mládeží Jejími členy jsou metodici prevence patologických a sociálních jevů základních a středních škol, drogová koordinátorka Městského úřadu Semily, pracovnice pedagogickopsychologické poradny, velitel Městské policie Semily, pracovník semilského ředitelství policie České republiky. Tato pracovní skupina se zabývá přípravou projektů Prevence kriminality, které jsou financovány z větší části z programů Libereckého kraje GF Prevence kriminality a 20% spoluúčastí města Semily a mezi tyto projekty jsou zahrnuty akce primární, selektivní i sekundární prevence. Jedná se o jednodenní akce pro celý jednotlivý vybraný ročník semilských základních škol (promítání filmů, besedy, dny prevence kriminality). Dále zájezdy na akce vztahující se k drogové problematice jako je akce „Bouda na ulici“. Pořádání prázdninových a víkendových pobytů pro děti, které pocházejí ze sociálně nevhodného a ohrožujícího prostředí (rodiče závislí na alkoholu, gamblingu), tato skupina se zabývá primární a selektivní prevencí. Ve městě Semily chybí nízkoprahové centrum a jedním z cílů této skupiny je toto centrum ve městě vybudovat.

37

3 Praktická část 3.1 Cíl a účel výzkumu Praktická část bakalářské práce se zabývá postojem mládeže k drogové tématice, úrovní prevence, nabídce a dostupností drog. Užívání a zneužívání návykových látek se bohužel stává běžnou součástí životního stylu mladých lidí, zvyšuje se počet experimentátorů a to i v mladších věkových kategoriích, narůstají negativní jevy spojené s užíváním drog. Cílem této práce bylo zjistit postoje mládeže na menším městě k drogové tématice, dostupností drog pro tuto věkovou kategorii a úrovní drogové prevence. Cílová skupina, kterou jsem si vybrala, jsou žáci devátých tříd tj. věk 14 – 16 let. Do zkoumaného vzorku byly zařazeny všechny deváté třídy základních škol ve městě Semily. Tato věková skupina patří mezi rizikové a pravděpodobnost navázání kontaktu s látkou, která vyvolává závislost, je u mladých lidí tohoto věku velmi vysoká. Myslím, že toto téma je pro současnou sociální práci velmi aktuální, a z tohoto důvodu jsem se pro něj rozhodla.

3.1.1 Stanovení předpokladů Pro účel tohoto šetření byly formulovány následující hypotézy a jejich podpůrné otázky.

Hypotéza č. 1 Lze předpokládat, že preventivní programy drogové problematiky jsou součástí výchovných aktivit na všech školách. K této hypotéze byly stanoveny následující otázky: Otázka č.1. Mají školy v osnovách preventivní informace o drogové problematice? Otázka č.2 Znají respondenti člověka ve škole, na kterého se mohou obrátit v případě problémů s drogami? Otázka č.3. Z kterých zdrojů získávají žáci nejvíce informací?

Hypotéza č. 2 Lze předpokládat, že postoje mládeže k drogám jsou většinou negativní. K této hypotéze byly stanoveny následující otázky: Otázka č. 4 Dokáží respondenti odmítnout nabízenou drogu? Otázka č. 5 Odmítají respondenti legalizaci drog? Otázka č. 6 Chtějí experimentovat s drogou v budoucnu?

38

Otázka č. 7 Které jsou dle respondentů hlavní důvody k užití drogy? Otázka č. 8 Obrátí se respondenti na někoho v případě problémů spojených s užíváním drog ?

Hypotéza č. 3 Lze předpokládat, že chlapci jsou drogami ohroženi více než děvčata. K této hypotéze byly stanoveny následující otázky: Otázka č. 9 Užilo drogu více chlapců než děvčat? Otázka č. 10 Užívá drogu opakovaně víc chlapců než děvčat? Otázka č. 11 Chtějí v budoucnu experimentovat s drogou více chlapci než děvčata? Otázka č. 12 Dokáží nabízenou drogu odmítnout spíše chlapci než děvčata?

Hypotéza č. 4 Lze předpokládat, že drogy jsou bez problému dostupné i na menším městě. K této hypotéze byly stanoveny následující otázky: Otázka č. 13 Jak je velký problém pro respondenty drogu sehnat? Otázka č. 14 Jakým způsobem získávají respondenti drogu? Otázka č. 15 Na kterých místech se respondenti setkávají s nabídkou drogy? Otázka č. 16 Kdo je nejčastějším zdrojem drog?

3.2 Použité metody K získání údajů, informací a dat pro podklady k praktické části byly použity empirické metody. Hlavním nástrojem se stal dotazník (viz. příloha č. 1). Dotazník byl sestaven tak, aby bylo možno získat data k ověření stanovených hypotéz, položených otázek a cíle šetření. Každá

z výše

uvedených

v nestandardizovaném

hypotéz

dotazníku

byly

byla

ověřována

převážně

několika

uzavřené,

otázkami.

několik

otázek

Otázky bylo

kombinovaných. Na některé otázky bylo možné odpovědět pouze jedinou možností, několik otázek bylo položeno tak, že bylo možné zaškrtnout více odpovědí, zde e zkoumala četnost čili frekvence odpovědí. Dotazník byl zadávaný žákům devátých tříd metodikem sociálně patologických jevů v jeho odborných hodinách. Metodici drogové prevence byli instruování autorkou dotazníku o způsobu zadání. Dotazník je anonymní a v úvodu je vysvětlen účel tohoto dotazníkového šetření. Údaje, které byly zjištěny při dotazníkovém šetření, jsou interpretovány v kapitole 3.4 Interpretace výsledků výzkumů. Při vyhodnocování výsledků šetření získaných z vyplněných dotazníků bylo využito výpočetní techniky – programů Word a Excel. Součástí praktické části bakalářské práce v kapitole 3.4 „Interpretace výsledků 39

výzkumu“ jsou tabulky a grafy, které jsou nejrozšířenější formou zpracování výsledků dotazníkového šetření. Na základě výsledků je k tabulkám a grafům doplněn komentář. Na závěr je v kapitole 3.5 Vyhodnocení hypotéz. Před samotným výzkumem byl dotazník rozdán mezi několik žáků 1. ročníku gymnázia a to z důvodu ověření srozumitelnosti položených otázek pro dotazované. Na základě poznámek v navrácených dotaznících byl tento upraven do konečné podoby tak, aby byl cíl dotazníku splněn a zároveň zajištěna co největší srozumitelnost pro respondenty.

3.3 Charakteristika prostředí výzkumu Dotazníkové šetření bylo prováděno na základních školách ve městě Semily (Liberecký kraj). Toto město patří spíše k těm menším, žije zde 8.919 obyvatel (stav k 31. 12. 2008)21 a počet obyvatel města má trvale klesající tendenci. Semily jsou obcí s rozšířenou pravomocí a centrem Horního Pojizeří. Nacházejí se zde tři základní školy, z toho jedna s alternativním výukovým programem (Základní škola waldorfská), dále gymnázium a Integrovaná střední škola stavební. V regionu Semilska je 10,08 % nezaměstnanosti k 31. 12. 2009 22. Do výzkumného vzorku byly zahrnuty všechny deváté třídy základních škol ve městě Semily.

Tabulka č. 2 Statistika jednotlivých základních škol.

ZŠ waldorfská ZŠ Dr. F. Riegra ZŠ I. Olbrachta Počet učitelů 29 25 24 Počet tříd 9 17 15 Počet žáků 202 342 387 Počet žáků 9. tříd 21 41 39 Základní škola I. Olbrachta a Dr. F. L. Riegra mají dvě deváté třídy. Nejmenší školou je ZŠ Waldorfská, kde je nejmenší celkový počet žáků a která má pouze 9. tříd tj. v každém ročníku pouze jednu.

21 22

Dostupné z URL http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/576964[cit. 2010-01-06] Dostupné z URL http://www2.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/100111_nezam [cit. 2010-01-06]

40

Tabulka č. 3 Počet respondentů žáků 9. tříd, kteří vyplňovali dotazník.

ZŠ waldorfská

ZŠ Dr. F. Riegra

ZŠ I. Olbrachta

Celkem

1. třída

2. třídy

2. třídy

5. tříd

chlapci

8

20

10

38 – 46,9 %

děvčata

10

13

20

43 - 53,1 %

18 – 22 %

33 - 40,8 %

30 – 37 %

81 – 100 %

celkem škola

Dotazník vyplňovali žáci, kteří byli přítomní v době zadání. Podíl děvčat je 53,1 % oproti 46,9 % chlapců. Ze statistického hlediska lze konstatovat, že se jedná o vyrovnaný vzorek, obě pohlaví se přibližují k 50 %. Průměrný věk respondentů je 15,1 roků.

3.4 Výsledky výzkumu a jejich interpretace V dotazníkovém šetření bylo zpracováno celkem 15 otázek. Výsledky dotazníkového šetření byly rozděleny na čtyři okruhy dle jednotlivých hypotéz a k nim stanoveným otázkám. Dále byla v úvodu zpracována otázka, která mapovala volný čas respondentů a byla vodítkem pro vysvětlení některých odpovědí na další otázky. Volnočasové aktivity dětí či způsob trávení volného času je znázorněn na grafu č. 1. a v tabulce č. 4. Respondenti mohli odpovědět na více možností současně, tudíž je zde uváděna frekvence nejčastějších odpovědí. Nejčetnější způsob trávení volného času jsou uvedeny odpovědi parta, kamarádi 22 % (56) respondentů, jenom o procento méně tj. 21% (55) respondentů uvedlo počítač, dále pak sport, kroužky 14 % (36) video, televize 12% (31), čte si 10 % (25), učení 8% (21), s rodiči 7% (18), jinak 6% (16) respondentů (zde byla nejčastější uvedená odpověď s přítelem, přítelkyní). Z výše uvedených odpovědí vyplývá, že vliv vrstevnické skupiny odpovídá věku respondentů a tudíž vliv rodiny, která je vyhodnocena až na předposledním místě, se zmenšuje. Aktivně, tj. zde zastoupeno sportem a kroužky, tráví čas 14% (36) respondentů naopak pasivně, zde zastoupeno počítačem, tráví svůj volný čas 21 % (55) a televizí 12 % (31)respondentů. Převládá tedy pasivní způsob trávení volného času doma u PC a televize.

41

Dotazníková otázka č. 1 Jak trávíš svůj volný čas? Graf č. 1 Trávení volného času

Tabulka č. 4 Vyhodnocení volnočasových aktivit.

parta, kamarádi počítač sport, kroužky video, televize četba učení s rodiči jinak

% počet respondentů respondentů 56 22 55 21 36 14 31 12 25 10 21 8 18 7 16 6

42

Hypotéza č. 1 Lze předpokládat, že preventivní programy drogové problematiky jsou součástí výchovných aktivit na všech školách. Tato hypotéza se zabývá drogovou prevencí na školách a informovaností respondentů o drogové problematice. Otázky z tohoto okruhu také srovnávají úroveň prevence na jednotlivých školách. K této hypotéze byly stanoveny následující otázky: Otázka č. 1 Mají školy v osnovách preventivní informace o drogové problematice? Ověřováno dotazníkovou otázkou č. 14: Jak tě škola informuje o drogách a jejich vlivu?

Graf. č. 2 Prevence na školách

V této otázce mohli respondenti označit více odpovědí, proto tento graf znázorňuje četnost odpovědí na prováděné formy prevence na školách. Pro přehlednost je uvedena i tabulka s četností odpovědí a jejich % vyjádření.

43

Tabulka č. 5 Prevence na školách forma informovanosti besedy výuka občanské nauky preventista nástěnky, letáky filmy nevím nejsme informováni

% 25 % 24 % 18 % 13 % 11 % 5% 4%

počet žáků 54 52 38 27 24 10 6

Graf č. 2 a tabulka č. 5 tedy analyzuje způsob prováděné prevence na školách. Respondenti v této dotazníkové otázce měli možnost označit všechny formy prevence, se kterou se na školách setkávají. Většina respondentů označila zároveň několik odpovědí, tzn. že prevence je na školách prováděná několika různými způsoby. Je zde hodnocena frekventovanost jednotlivých druhů prevence, se kterou se žáci v rámci školních osnov setkávají. Nejčastějším způsobem získávání informací o drogové problematice jsou besedy, tuto možnost označilo 54(25%) z 81 respondentů a hodiny občanské nauky 52 (24 %) respondentů z 81. Třetím nejčastějším zdrojem je preventista (metodik prevence sociálně patologických jevů) 38 (18 %) respondentů. Čtvrtým nejčastěji uváděným zdrojem jsou nástěnky a letáky, tuto možnost označilo 27(13 %) respondentů, což je také práce preventisty, který takto rozšiřuje formu informovanosti o drogové problematice na chodbách v budově školy. Informace získané z filmů 24 respondentů (11 %)se umístily na posledním místě. Pouze 10 žáků z 81(5%)uvedlo, že nevědí o tom, že by byli školou informováni o drogové problematice. Jenom 6 žáků z 81(4 %) uvedlo, že nejsou školou o drogové problematice informováni. Z výsledků vyplývá, že prevence je na škole prováděna a to mnoha rozličnými způsoby. Z hlediska efektivity je dobré kombinovat více způsobů prováděné prevence, aby se tím zvýšila pravděpodobnost, že si alespoň některá z forem prevence najde cestu k těm, pro které je určena, Je proto dobrým výsledkem označení více způsobů informovanosti prováděné ve školách.

44

Graf č. 3 Prevence na školách Tento graf znázorňuje (v %) srovnání všech tří základních škol v otázce prováděné drogové prevence.

60 50

%

40 30 20 10 0 besedy

preventistanástěnky, letáky výuka

filmy nejsme informováninevím

ZŠ waldorfská

0

5

6

0

0

33

56

ZŠ I. Olbrachta

24

23

14

23

16

0

0

ZŠ Dr. F. L. Riegra

33

13

14

32

6

0

2

V této otázce mohli respondenti označit více možností, jak jsou ve škole o drogové problematice informováni. Nejlépe z tohoto srovnání vyšla ZŠ I. Olbrachta, kde respondenti označili největší počet odpovědí v %, na způsoby formy prováděné prevence. Jen těsně tuto školu následovala ZŠ Dr. F. L. Riegra. Naopak na opačném pólu se ocitla waldorfská škola. Z odpovědí respondentů waldorfské školy vyplývá, že prováděnou prevenci na škole téměř neregistrují. 56 % respondentů z této školy zvolilo jako jednu z možných odpovědí, že nevědí, zda jsou o prevenci informováni, dalších 33 % odpovědělo, že nejsou informováni. Na této škole je také metodik prevence sociálně-patologických jevů, který provádí i protidrogovou prevenci, jako na ostatních dvou školách. Je tedy spíše pravděpodobnější to, že žáci tuto součást výuky dostatečně nevnímají. Vzhledem ke specifickým výukovým metodám, jimiž se waldorfské školství řídí nelze tuto možnost zcela vyloučit. Odpovědi žáků obou zbývajících škol jsou velmi podobné a jde tedy spíše o to, jak který respondent prováděnou prevenci registruje a zařazuje. Na těchto dvou školách je dle odpovědí respondentů velká míra protidrogové prevence prováděna mnoha různými formami.

45

Otázka č. 2 Znají respondenti člověka ve škole, na kterého se mohou obrátit v případě problémů s drogami? Ověřováno dotazníkovou otázkou č. 12: Víš na koho se obrátit ve Vaší škole v případě, že ty nebo někdo z tvých spolužáků měl problém s drogami?

Graf č. 4 Znalost kontaktní osoby

Tabulka č. 6 Znalost kontaktní osoby ZŠ waldorfská ano 6 ne 2 nezajímám se o 10 to

ZŠ i.Olbrachta 11 2 17

ZŠ F.L.Riegra 20 4 9

Graf č.4 a tabulka č.6 znázorňují znalost osoby, na kterou se mohou respondenti obrátit v případě problémů s drogami. Tuto znalost má 46 % (37) respondentů, 44 % (36) respondentů se o tuto možnost vůbec nezajímá a 10 % (8) respondentů uvedlo, že takovou osobu nezná.

46

Graf č. 5 Znalost kontaktní osoby v %

70 60 50 %

40 30 20 10 0 nezajímám se o to

ano

ne

ZŠ Waldorfská

56

33

11

ZŠ I.Olbrachta

57

36

7

ZŠ F.L.Riegra

27

61

12

Tento graf srovnává znalost kontaktní osoby ve škole, na kterou by se mohli respondenti obrátit v případě problémů s drogami mezi jednotlivými školami v %. Velký počet respondentů uvedl, že se o tuto věc vůbec nezajímá. O možnost obrátit se s problémem s drogami na někoho kompetentního ve škole se nezajímá 57 % (17) respondentů ZŠ I. Olbrachta, 56 % (10) respondentů ZŠ waldorfská a nejlépe je v této odpovědi hodnocena ZŠ Dr. F. L. Riegra, zde tuto variantu uvedlo pouze 27 % (9) respondentů. Osobu, na kterou by se mohli respondenti obrátit v případě pomoci s problémem souvisejícím s drogami, nezná 12 % (4) respondentů ZŠ Dr. F. L. Riegra, 11 % (2) respondentů ZŠ waldorfská a 7 % (2) respondentů I. Olbrachta. Znalost kontaktní osoby má 61 % (20) respondentů ZŠ Dr. F. L. Riegra, druhá je ZŠ I. Olbrachta, kde tuto znalost má 36 % (11) respondentů. S 33 % (6) respondentů je na posledním místě ZŠ waldorfská.

47

Při srovnávání pouze odpovědi ano/ne v % vychází pořadí škol následovně: Tabulka č. 7 Znalost kontaktní osoby ve škole. ano

ne

ZŠ I. Olbrachta

84,6

15,4

ZŠ Dr. F. L. Riegra

83,3

16,7

75

25

ZŠ waldorfská

Tato tabulka znázorňuje odpovědi pouze těch respondentů, kteří neuvedli odpověď, že je tato záležitost nezajímá. Nejlépe z tohoto hodnocení vychází ZŠ I. Olbrachta, jen těsně za ní je ZŠ Dr. F. L. Riegra. ZŠ waldorfská je i z tohoto pohledu vyhodnocena na posledním místě.

Otázka č. 3 Z kterých zdrojů získávají žáci nejvíce informací? Graf č. 6 a tabulka č. 7 vyhodnocují dotazníkové odpovědi na dotazníkovou otázku č. 15 Nejdůležitější informace o drogách jsi se dozvěděl/a?

Graf č. 6 Informační zdroje

48

Tabulka č. 8 počet žáků v % počet žáků preventista, besedy

25

49

od rodičů

18

34

internet

15

29

TV, rozhlas

15

28

od kamarádů

13

25

z knih a časopisů

10

20

z jiných zdrojů

4

7

Tato otázka zkoumala, z kterých zdrojů respondenti získávají znalosti o drogové problematice. Respondenti mohli odpovědět na více možností současně, tudíž je zde uváděna frekvence nejčastějších odpovědí. Nejvíce respondentů 25 % (49 odpovědí) uvedlo jako zdroj preventisty a besedy. Z toho tedy vyplývá, že prevence, která je prováděná na školách, nebo akce, na které chodí žáci v rámci výuky, mají svůj význam. Dalším v pořadí jsou rodiče 18 % (34 odpovědí), přestože respondenti s rodiči tráví již poměrně málo času a vliv rodiny v tomto věku ustupuje do pozadí před vrstevnickou skupinou,viz. graf č. 1 a tabulka č. 4 Trávení volného času, je zřejmé, že úloha a vliv rodiny v prevenci drogové problematiky má svoje nezastupitelné místo. Podíl velkého množství volného času stráveného u televize a počítačů se promítl do počtu odpovědí uvádějících tyto zdroje. Třetí v pořadí internet 15 % (29 odpovědí), čtvrtý TV také 15 % (28 odpovědí). Podíl volného času stráveného s kamarády se významněji nepromítl do počtu odpovědí, uvádějících tento zdroj 13 % (25 odpovědí). Nejméně respondenty oslovily v otázce získávaných informací knihy a časopisy 10 % (20 odpovědí). Na posledním místě je vyhodnocen jiný zdroj získaných informací 4 % (7 odpovědí), ve dvou případech byla uvedena vlastní zkušenost.

49

Hypotéza č. 2 Lze předpokládat, že postoje mládeže k drogám jsou většinou negativní. Tato hypotéza mapuje postoje a názory respondentů k drogové problematice. Zkoumá je z hlediska odolnosti k odmítnutí nabízené drogy či názorů, které mohou vést respondenty k užití drogy, či budoucímu experimentu. Zabývá se i názorem na legislativu v této oblasti. K této hypotéze byly stanoveny následující otázky: Otázka č. 4 Dokáží respondenti odmítnout nabízenou drogu? Tento fakt zkoumala otázka č. 7. Kdo ti drogu nabízel?

Graf č. 7 Nabídka drog

Většina respondentů 60 % (49) uvedla, že jí droga byla již nabídnuta. Jenom 40 % (32) respondentů se dosud nesetkalo s tím, že by jim drogu někdo nabízel. Vzhledem k výsledkům otázky č. 8, kde užití drogy uvádí 18 respondentů, je zřejmé, že většina ze 49 respondentů, kterým byla droga nabídnuta, dokázala nabízenou drogu odmítnout. I přes možnost drogu užít, dokázala větší část respondentů tuto nabídku neakceptovat. To potvrzuje převážně negativní postoj k braní drog.

50

Otázka č. 5 Odmítají respondenti legalizaci drog? Ověřováno dotazníkovou otázkou č. 9 Legalizoval/a bys užívání drog v naší zemi? Graf č. 8 Souhlas s legalizací drog

Tabulka č. 9

Tabulka č. 10

počet žáků % ano ne nevím

16 49 17

19 60 21

ano ne

počet žáků 16 49

% 24,6 75,4

Výše uvedený graf č. 8 a tabulka č. 9 a č. 10 znázorňují stanovisko respondentů k legalizaci drog. 21% (17) respondentů nemá ujasněné stanovisko k otázce legalizace drog. Nejvíce odpovědí 60 % (49) respondentů, bylo záporných, tedy tito respondenti nesouhlasí s legalizací drog. Pouze 19 % (16) respondentů je pro legalizaci drog. Pokud se vyloučí respondenti, kteří zatím nemají ujasněný názor na otázku legalizace a budeme hodnotit pouze stanovisko ano/ne, které znázorňuje tabulka č. 9, jsou výsledky vyjadřující nesouhlas s legalizací ještě výraznější. Tyto výsledky potvrdily převážně negativní postoj respondentů ke drogám. Je pravděpodobné, že si respondenti uvědomují možné snižování rizik, které jsou spojeny s braním drog i formou menší (pouze nelegální) nabídky a dostupností za pomocí nutné represe (trestnosti).

51

Otázka č. 6 Chtějí experimentovat s drogou v budoucnu? Ověřováno dotazníkovou otázkou č. 8 Chceš experimentovat s drogou v budoucnu? Graf č. 9 Budoucí experiment

Tabulka č. 11 Budoucí experiment - celkový přehled ano ne možná

Počet respondentů % 7 9 61 75 13 16

Graf č. 9 a tabulka č. 11 znázorňují názor respondentů na budoucí experiment s drogou. 16 % (13) respondentů nemá zatím ujasněný názor k budoucímu experimentu s drogami. Nejvíce odpovědí 75 % (61) respondentů bylo záporných, tedy tito respondenti nechtějí v budoucnu s drogou experimentovat. Pouze 9 % (7) respondentů se domnívá, že bude v budoucnu s drogou experimentovat. Z vyhodnocení odpovědí na tuto otázku lze vyvodit převážně negativní vztah k otázce budoucího experimentu s drogou.

52

Otázka č. 7 Které jsou dle respondentů hlavní důvody k užití drogy? Ověřováno dotazníkovou otázkou č. 11 Jak osobně vnímáš užití drogy?

Graf č. 10 Důvod užívání drog

Tabulka č. 12 Důvod užívání drogy

rozptýlení zařazení do party zvědavost krácení dlouhé chvíle slabost projev dospělosti jiný důvod samozřejmost odvaha

Počet respondentů 43 34 27 25 21 10 8 5 1

% 22 16 14 13 11 5 4 3 1

Graf č. 10 a tabulka č. 12 znázorňuje důvody, které dle respondentů mohou být odůvodněním užívání drog. V této otázce mohli respondenti označit více možných odpovědí. Nejvíce byla frekventovaná odpověď rozptýlení, tu uvedlo jako jednu z možných 22 % (43) respondentů. Další v pořadí bylo zařazení do party 16 % (34) odpovědí. Na třetím místě byla zvědavost 14 % (27) odpovědí. Krácení dlouhé chvíle na čtvrtém místě uvedlo 13 % (25) odpovědí. Tato možnost je podobného charakteru jako je rozptýlení, takže z toho lze vyvodit, že respondenti mohou brát užívání drogy jako východisko z nudy. Slabost jako důvod k užívání drogy, bylo 53

uvedeno 11 % (21) odpovědí. Projev dospělosti jako důvod byl uveden v 5 % (10) odpovědí. Samozřejmostí bylo označeno3 % (5) odpovědí. Jiný důvod 4 % (8) odpovědí, z toho bylo 6 odpovědí stres nebo tíživá životní situace. Nuda, zvědavost a zapadnutí do party jsou hlavní důvody, které dle respondentů vedou k užívání drogy. Jako odvahu označil důvod braní drogy pouze jeden respondent (1 %), což je dobrý výsledek ve srovnání s 11% (21) odpovědí označujících braní drogy za slabost.

Otázka č. 8 Obrátí se respondenti na někoho v případě problému spojených s užíváním drog? Ověřováno pomocí dotazníku otázkou č. 13 Na koho by ses obrátil v případě, že ty nebo někdo ve tvém okolí měl problém s drogami?

Graf č. 11 Žádost o pomoc

Tabulka č. 13 Žádost o pomoc

na nikoho nevím učitele kamaráda rodiče ostatní sourozence

32 18 12 11 10 3 1

37 % 21 % 14 % 11 % 11 % 3% 1%

54

Tato otázka zkoumala postoj respondentů k možnostem řešení problémů, které se mohou vyskytnout v souvislosti s užitím či užíváním drog. V této otázce mohli respondenti označit více odpovědí. Největší četnost měla možnost na nikoho 37 % (32) odpovědí. Na druhém místě je odpověď nevím 21 % (18) odpovědí. Třetí nejčastější odpovědí jsou učitelé 14 % (12) odpovědí. Čtvrtými v pořadí jsou kamarádi, na ty by se obrátilo 13 % (11). Páté místo zaujímají rodiče s 11 % (10)odpovědí. Předposlední je kategorie ostatní 3 % (3)odpovědi, z toho 2 odpovědi byla linka důvěry a jedna prarodiče. Na poledním místě jsou sourozenci, na ty by se obrátilo 1 % (1) respondent. V případě vyhodnocování odpovědí na otázku možnosti, s kým by respondenti řešili problémy s drogami, je v popředí nedůvěra a nerozhodnost. Poměrně stejné zastoupení mají kromě kamarádů i učitelé a rodiče. Dohromady by se na někoho z nich obrátila téměř polovina respondentů (tento údaj nepatrně zkresluje možnost vícečetnosti odpovědí).

55

Hypotéza č. 3 Lze předpokládat, že chlapci jsou drogami ohroženi více než děvčata. Otázka č. 9 Užilo drogu více chlapců než děvčat? Ověřováno dotazníkovou otázkou č. 2 Zkusil/a jsi drogu? Graf č. 12 Užití drogy 80 63

60 40 20

12

6

37

26

18

0 ano ne

chlapci

dívky

celkem

Tabulka č. 14 Užití drogy

chlapci dívky celkem

ano v % 12 32 6 14 18 22

ne v % 26 68 37 87 63 78

Graf č. 12 a tabulka č. 13 vyhodnocuje otázku, kolik respondentů má již osobní zkušenost s braním drogy. Z vyhodnocení vyplývá, že drogu už zkusilo 22 % (18) respondentů, tuto zkušenost dosud nemá 78 % (63) respondentů. Zkušenost s drogou má 32 % (12) chlapců a 14 % (6)dívek. Z těchto výsledků vyplývá, že chlapci dovedou odolat nabídce drogy méně než děvčata. V obdobném šetření Krajské hygienické stanice v Liberci (dále jen KHS) z podzimu 2009, zkoumající životní styl dětí a mládeže, prováděném ve vybraných 8. třídách základních škol Libereckého kraje bylo zjištěno, že žáci navštěvující nižší ročník mají zkušenost s užitím drogy pouze v 9,5 %.23 Respondenti v Semilech pouze o rok starší než respondenti z průzkumu KHS v Liberci vykazují nárůst zkušeností s užitím drogy o více než 100 %. 8. třídy dle KHS 9,5 % a respondenti z tohoto výzkumu 22 %.

23

Dostupné z URL http://www.khslbc.cz/

56

Otázka č. 10 Užívá drogu opakovaně víc chlapců než děvčat? Ověřováno dotazníkovou otázkou č. 3 Užil/a jsi drogy opakovaně?

Graf. č. 13 Opakované užití drogy

Tabulka č. 15 ano v % ne v % chlapci 9 75 3 25 dívky 4 67 2 33 celkem 13 72 5 28

Graf č. 13 a tabulka č. 15 znázorňuje opakované užití drogy a srovnání mezi chlapci a děvčaty. Z respondentů, kteří drogu již zkusili, má opakovanou zkušenost s jejím užitím 72 % (13) respondentů a 28 % (5) respondentů uvádí, že drogu znovu nezkusili. Z těch, kteří drogu zkusili opakovaně je 75 % (9)chlapců a 67 % (4)dívek. Dvě z dívek uvedly opakované užití pervitinu. Toto vyhodnocení potvrzuje, že chlapci mají větší tendenci si drogu vzít opakovaně, a tudíž jim hrozí vyšší riziko vzniku závislosti či zdravotních a jiných komplikací.

57

Otázka č. 11 Chtějí v budoucnu experimentovat s drogou více chlapci než děvčata? Ověřováno dotazníkovou otázkou č. 8. Chceš experimentovat s drogou v budoucnu?

Graf č. 14 Budoucí experiment

Tabulka č. 16

chlapci dívky celkem

ano v % 3 8 4 9 7 9

ne 30 31 61

% možná % 79 5 13 72 8 19 75 13 16

Graf č. 14 a tabulka č. 16 vyhodnocují postoj chlapců a dívek k možnému budoucímu experimentu s drogami. V budoucnu s drogami nechce experimentovat 79 % (30) chlapců a 72 % (31) dívek. O možném experimentu uvažuje 19 % (8) dívek a 13 % (5) chlapců. Experimentovat s drogami chce 9 % (4) dívek a 8 % (3) chlapců. Z tohoto hodnocení vycházejí lépe chlapci než dívky, ale rozdíly nejsou tak výrazné jako u předcházejících dvou otázek.

58

Otázka č. 12 Dovedou nabízenou drogu odmítnout spíše chlapci než děvčata? Ověřováno dotazníkovou otázkou č. 10 Domníváš se, že dokážeš odmítnout drogu?

Graf č. 15 Odmítnutí drogy

Tabulka č. 17 Odmítnutí drogy chlapci dívky celkem

ano v % ne % nevím % 33 87 2 5 3 8 30 70 5 12 8 18 63 78 7 9 11 13

Graf č. 15 a tabulka č. 17 vyhodnocují názor respondentů na jejich schopnost dokázat odmítnout nabízenou drogu. Protože již většině respondentů (60 %) byla droga nabídnuta, viz. graf č. 7, měla většina respondentů reálnou možnost si tuto svoji schopnost již ověřit. Většina respondentů 78 % (63)se domnívá, že nabízenou drogu dokáže odmítnout. Z tohoto hodnocení vycházejí lépe chlapci, z nich se domnívá, že dokáže nabídnutou drogu odmítnout 87 % (33), kdežto děvčat jen 70% (30). 5 % (2) chlapců a 12 % (5) dívek uvedlo, že nedokáže drogu odmítnout. Nerozhodný postoj zaujímá 18 % (8) dívek a 8 % (3) chlapců. Z hodnocení vyplývá, že chlapci mají v tomto ohledu větší sebevědomí a jsou si více jisti svou schopností odolat lákavé nabídce drogu zkusit, či ji užít opakovaně.

59

Hypotéza č. 4 Lze předpokládat, že drogy jsou bez problému dostupné i na menším městě. Otázka č. 13 Jak je velký problém pro respondenty drogu sehnat? Ověřováno dotazníkovou otázkou č. 4 Je pro tebe těžké opatřit si drogu?

Graf č. 16 Dostupnost drogy I.

Tabulka č. 18 Dostupnost drogy

nezkoušel jsem to lehké obtížné nedokážu to

53 66 % 16 20 % 10 12 % 2 3%

Otázka zkoumá dostupnost drog pro respondenty. Většina respondentů 66 % (53) drogy sama aktivně získat nezkoušela. 20 % (16) respondentů drogu sežene lehko, s obtížemi dokáže drogu sehnat 12 % (10) respondentů, že drogu nedokáže sehnat, se domnívá 3 % (2) respondenti.

60

Graf č. 17 Dostupnost drogy II.

Tabulka č. 19 Dostupnost drogy lehké

57% 16

obtížné

36% 10

nedokážu to

7%

2

Tento graf č. 17 a tabulka č. 18 vyřazuje ze statistiky respondenty, kteří uvedli, že drogu nezkoušeli aktivně sehnat. V tomto případě se jasněji zobrazí podíl obtížnosti získávání drogy. Jelikož již 60 % respondentů se setkalo s někým, kdo jim drogu nabízel, koresponduje tento graf tuto skutečnost. Za lehké sehnat drogu považuje většina respondentů 57 % (16), za obtížné 36 % (10), že drogu nedokáže sehnat, se domnívá pouze 7 % (2) respondentů. Z toho vyplývá, že opatřit si drogu není pro žáky 9. tříd ve městě Semily žádný velký problém.

61

Otázka č. 14 Jakým způsobem získávají respondenti drogu? Ověřováno dotazníkovou otázkou č. 5 Koupil/a jsi drogu nebo dostal/a?

Graf č. 18 Způsob získávání drogy

Tabulka č. 20 Způsob získávání drogy koupil

11 13 %

dostal

10 12 %

nekoupil/nedostal

63 75 %

V odpovědi na tuto otázku mohli respondenti označit více odpovědí. 75 % (63) respondentů uvedlo, že drogu dosud žádným způsobem nezískalo. Více respondentů uvedlo, že si drogu koupilo. Takto získalo drogu 13 % (11) respondentů. 12 % (10) respondentů uvedlo, že drogu dostalo. Vzhledem k vyhodnocení následujících otázek č. 15 a 16, kdy je nejčastější uváděná osoba, která drogu nabízela, kamarád, lze se domnívat, že droga je nabízena na zkoušku právě od kamaráda, spolužáka v rámci prvních experimentů a v mnoha případech bezplatně.

62

Otázka č. 15 Na kterých místech se respondenti setkávají s nabídkou drogy? Ověřována dotazníkovou otázkou č. 6 Kde ti byla nabídnuta droga?

Graf č. 19 Místo nabídky drogy na dis kotéc e 5%

jinde 37%

v partě,kamarádi 49%

doma 7%

ve š kole 2%

Tabulka č. 21 % počet respondentů v partě, kamarád

49

20

jinde

37

15

doma

7

3

na diskotéce

5

2

ve škole

2

1

Nejvíce respondentů drogu získalo v partě, od kamaráda 49 % (20) respondentů, jinde uvedlo 37 % (15) respondentů. 7 % (3) respondenti drogu získalo doma. 5 % (2) na diskotéce, 2 % (1) respondent uvedl, že drogu získal přímo ve škole. Toto zjištění odpovídá i odpovědím z otázky č. 14, kde je nejčastější osobou nabízející drogu uváděn právě kamarád, spolužák. Respondenti této věkové kategorie začínají na taneční akce teprve chodit, takže nabídka drog z kategorie na diskotéce je až v pořadí za nabídkou drogy doma, kdy je pravděpodobným zdrojem starší sourozenec.

63

Otázka č. 16 Kdo je nejčastějším zdrojem drog? Odpovídání dotazníkovou otázkou č. 7 Kdo ti drogu nabízel?

Graf č. 20 Zdroj nabízející drogu

Tabulka č. 22 spolužák, kamarád 67 % 36 cizí osoba 24 % 13 člen rodiny 9% 5 Tento graf znázorňuje podíl osob, které drogu nabízely. V dotazníku byla možnost označit více odpovědí, proto graf vyjadřuje četnost odpovědí. Na prvním místě se umístil kamarád, spolužák 67 % (36) odpovědí. Na druhém místě je to cizí osoba 24 % (13) odpovědí, poslední jsou členové rodiny, tuto nabídku dostalo 9 % (5) respondentů. Tyto odpovědi korespondují s otázkou č. 15, kde je nejčastější místo získání drogy parta, tedy skupina kamarádů.

64

3.5 Vyhodnocení hypotéz Vyhodnocení hypotézy č. 1 Předpokládaná hypotéza, že preventivní programy drogové problematiky jsou součástí výchovných aktivit na všech školách, se tímto potvrdila. Z celkového hodnocení vyplývá, že respondenti mají k dispozici mnoho forem protidrogové prevence, pokud se o tuto problematiku zajímají, tak mají i znalost osoby, na kterou by se mohli ve škole v případě problémů s drogami obrátit. Na školách jsou prováděny nejčastěji besedy, další významnou formou prevence je výuka občanské nauky a práce metodika (preventisty) během vyučování jeho předmětů a umístění nástěnek na chodbách škol. Výborným zjištěním je i fakt, že rodina se ukázala jako druhá nejčastější frekventovaná odpověď (po preventistovi) na vnímání poskytovaných informací o drogové problematice. Důležitým zdrojem pro respondenty se ukázala i média, jako je internet a televize, to souvisí zejména i s množstvím času, který respondenti tráví u PC a televize. Ze srovnání úrovně prevence drogové problematiky vychází nejlépe ZŠ I. Olbrachta: v % nejvíce frekventovaných odpovědí na způsoby prováděné drogové prevence, jen těsně následována ZŠ Dr. F. L. Riegra, ta měla zase nejvíce kladných odpovědí na znalost kontaktní osoby. Podstatně horší výsledky v obou otázkách byly zjištěny na ZŠ waldorfské, většina respondentů z této školy si není vědoma žádné prováděné drogové prevence a nezná drogového metodika.

Vyhodnocení hypotézy č. 2 Lze předpokládat, že postoje mládeže k drogám jsou většinou negativní. Hypotéza byla dotazníkovým šetřením potvrzena. Z vyhodnocení odpovědí na otázky přiřazené k této hypotéze vyplývá, že respondenti mají většinou negativní postoj k drogám. Dovedou ve většině případů nabízenou drogu odmítnout. Ze 49 respondentů, kterým byla droga nabídnuta, ji odmítlo 31. Ve většině také nesouhlasí s legalizací, tj. podporují stávající zákony a represi, která má za úkol snižovat dostupnost drogy. Pro legalizaci drog bylo 24,6 % respondentů a proti legalizaci 75,4 % respondentů. Sami také nechtějí v budoucnosti s drogami experimentovat, pouze 9 % uvedlo, že chce v budoucnu s drogami experimentovat, 75 % svoji budoucnost s drogami nespojuje a 16 % není rozhodnuto. Vyhodnocování této hypotézy ale také ukazuje bohužel značnou nedůvěru a nerozhodnost respondentů v případě řešení problémů s drogami, většina respondentů buď neví, na koho by se obrátila v případě problémů své osoby nebo někoho

65

blízkého, či uvádí, že by se problémem nikomu nesvěřila. Nejčastější uváděné důvody k užití drogy je nuda, dlouhá chvíle, zvědavost a vřazení do party.

Vyhodnocení hypotézy č. 3 Lze předpokládat, že chlapci jsou drogami ohroženi více než děvčata. Hypotéza se potvrdila pouze v polovině odpovědí. Přesto chlapci vycházejí z tohoto vyhodnocení jako ohroženější skupina. Je to z důvodu, že v prvních dvou odpovědích je zahrnuto užití a opakované užití drogy, tj. již přímá zkušenost s drogou, kdežto v druhých dvou odpovědích je výsledek založen nikoliv na skutečnosti, ale na domněnkách respondentů. Více zkušenosti s užitím drogy a bohužel i s jejím opakovaným užíváním mají chlapci než děvčata. Drogu užilo 32 % respondentů z řad chlapců a 14 % dívek. Opakované užití drogy uvedlo 75 % chlapců a 67 % dívek. V otázce na možný budoucí experiment byli chlapci vyhodnoceni lépe než děvčata, ale zanedbatelným rozdílem 1 %. Chlapci také projevili větší suverenitu v otázce možnosti odolat nabídce drogy. Hodnocení těchto dvou druhých otázek vychází lépe pro chlapce. Z hodnocení vyplývá, že v současnosti jsou, díky většímu počtu uživatelů, a to hlavně těch, kteří užili drogu opakovaně, více ohroženi negativy spojených s drogami chlapci oproti děvčatům.

Hodnocení hypotézy č. 4 Lze předpokládat, že drogy jsou bez problému dostupné i na menším městě. Tato hypotéza se dotazníkovým šetřením potvrdila. Přes 57 % respondentů uvedlo, že sehnat drogu pro ně není žádný problém a pouze 7 % respondentů uvedlo, že nedokáže drogu sehnat. Ostatní respondenti (36 %) drogu seženou s obtížemi. Nejčastěji respondenti získávají drogu od kamaráda či v partě, kde tráví značnou část svého volného času. Je pravděpodobné, že tyto skupiny nemají smysluplnou náplň své činnosti a tudíž z nudy (jak bylo uvedeno v grafu č. 10 a tabulce č. 11) zkoušejí experimentovat s drogou. Alarmující údaj je ten, že v 24 % četnosti odpovědí na zdroj nabízející drogy byla uvedena cizí osoba. Lze předpokládat, že jde o překupníky drog či jiné mladé lidi, kteří drogu ostatním nabízejí, aby si prodejem vydělali na svoji dávku drogy. Z vyhodnocení výsledků spojených s touto hypotézou je zřejmé, že ani malé město není uchráněno před trhem s drogami.

66

4 Závěr Negativní jevy související s výrobou, distribucí a užíváním drog je celosvětový problém, který se nevyhýbá ani městu Semily. Hypotézy, které byly pro tuto práci stanoveny, se na základě výsledků dotazníkového šetření potvrdily. Z výsledků vyhodnocení výsledků výzkumu v praktické části vyplývá, že primární drogová prevence na základních školách ve městě Semily je na dobré úrovni. Je poskytována mnoha různými formami tak, aby oslovila co největší množství žáků, kterým je určena a tím splnila svoje poslání, které primární prevence má a to oddálení experimentu s drogami do co nejpozdějšího věku a předcházení negativním jevům, které sebou užívání drog může přinést. Také spolupráce mezi jednotlivými organizacemi zabývající se touto tématikou je dobře koordinovaná. Na tomto má největší zásluhu Pracovní skupina prevence sociálně patologických jevů. Postoje žáků 9. ročníku – respondentů dotazníkového šetření k drogám jsou v naprosté většině negativní. I zásluhou dobře prováděné prevence chápou možné negativní jevy, jež mohou experimenty s drogami a jejich užíváním přinášet. Mladí lidé ze zkoumaného vzorku dovedou nabídnuté droze většinou odolat. Svoji budoucnost si s drogou nespojují a pozitivně se staví i k represi, která má za úkol snižovat nabídku a tudíž i dostupnost drogy. Chlapci se dle vyhodnocení výsledků šetření ukázali jako drogami ohroženější skupina než děvčata. Více chlapců má za sebou experiment drogou a také jich více užívá drogu opakovaně. Dostupnost drog se po roce 1989 zvýšila v celé České republice a ani malé město jako jsou Semily, se bohužel neliší od ostatních oblastí naší země v možnostech drogu získat. Drogu lze na tomto městě sehnat mnoha způsoby, od kamarádů, ale také od překupníků drog.

67

5 Návrh opatření Z odpovědí respondentů a vyhodnocení výzkumu vyplývá, že je dobré pokračovat v dosavadní preventivní práci, která probíhá na jednotlivých základních školách. Na ZŠ Waldorfské by bylo vhodné prevenci provádět tak, aby více oslovila žáky, kteří ji ve většině případů nevnímají a neregistrují, a byla tudíž efektivnější. Dále je potřeba prevenci směřovat i na rodiče, kteří jsou stále zdrojem informací a příkladem postoje k drogám a závislostem pro své děti. Je potřeba zvýšit informovanost o možnostech bezplatných poradenských linek. Je to z důvodu nedůvěry či neochoty svěřit se s možnými problémy souvisejícími s užitím a užíváním drog. Je to cesta, jak včas poskytnout informaci a pomoc v případě drogového ohrožení. Zvyšovat důvěru dětí k autoritám jako jsou rodiče a učitelé, aby se zvýšila šance poskytnout pomoc ze strany rodičů či učitelů při případných problémech, které by mohly nastat v souvislosti s drogami. Více se zaměřit na chlapce, kteří jsou drogou ohroženější. U dětí je nutné v rámci preventivních činností také posilovat jejich negativní postoje k drogám. Vhodné jsou například různé peer programy, neboť mladí lidé tráví velkou část svého mimoškolního času se svými vrstevníky a dají se jejich názory dobře ovlivnit. Tyto peer programy jsou pro tuto kategorii velmi zajímavé. Nabídka sportovního a jiného zájmového vyžití je ve městě na dobré úrovni, ale bylo by vhodné, aby se v Semilech podařilo založit a provozovat Nízkoprahové centrum či klub, který by podchytil ty jedince, kteří nemají žádné zájmy a koníčky a nabízené aktivity dostupné v rámci města je neoslovily. V tomto centru by se mohli podchytit rizikoví mladí lidé, kteří se mohou uchýlit k braní drog právě z nudy. Dále je potřeba snižovat nabídku drog, které jsou ve městě snadno dostupné. Toto je práce pro Policii České republiky a Městskou policii.

68

6 Seznam použitých zdrojů ARTERBURN, S., BURNS, J., Drogy klepou na dveře 1. vyd. Brno: Nová naděje, 2001. ISBN 8-86077-03-9. HARTL, P., HARTLOVÁ, H., Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 807178-303-X. KOLEKTIV AUTORŮ, Drogy otázky a odpovědi. l. vyd. Praha: Portál, 2007. ISBN 987-807367-223-2. MARHOHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K., Alkoholici, feťáci a gambleři. 1. vyd. Praha: Empatie, 1995. ISBN 80-901618-9-8. MATOUŠEK, O a kol. Metody a řízení sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-548-2. MATOUŠEK, O., Slovník sociální práce. 1.vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-549-0. MATOUŠEK, O., KOLÁČOVÁ, J., KODYMOVÁ, P., Sociální práce v praxi. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-002-X. MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. 1 vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178473-7. McGRATH, Y., SUMNALL, J., McVEIGH, J., BELLIS, M. Prevence užívání drog mezi mladými lidmi. 1. vyd. Praha: Úřad vlády, 2007. ISBN 979-80-87041-16-1. MIOVSKÝ, M. LSD a jiné halucinogeny. l.vyd. Brno: Albert, 1996. ISBN 80-85834-35-9. NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-515-6. SOCHŮREK, J. Úvod do sociální patologie. 1.vyd.Liberec: TU Liberec, 2009. ISBN 978-807372-448-1 VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-802-3. http://portal.gov.cz/wps/ http://www.statnisprava.cz/ http://www.khslbc.cz/ http://www.czso.cz/ http://www.sananim.cz/ http://www.drogy-info.cz/ http://www.drogy.net/ http://zsiosemily.cz/hlavni.php 69

http://www.zsriegra.cz/ http://www.waldorf-semily.cz/web/zakladni-skola/?s=zs http://www.semily.cz/ http://www.pppsemily.cz/ http://www.msmt.cz/ http://www.kraj-lbc.cz/

70

7 Příloha Dotazník 1 ks

71