Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Primárního vzdělávání

Katedra:

Studijní program: Učitelství pro základní školy Učitelství pro 1. stupeň základní školy

Studijní obor:

INTEGRACE ŢÁKA SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE A ZÁKLADNÍ ŠKOLE PRAKTICKÉ INTEGRATION OF THE PUPIL WITH DISABILITIES AT BASIC SCHOOL AND PRACTICAL BASIC SCHOOL Diplomová práce: 09–FP–KPV– 0047

Autor:

Podpis:

Zuzana ŠTĚPÁNKOVÁ

Vedoucí práce: PeadDr. Zdeňka Pospíšilová Konzultant:

Mgr. Ivana Nejedlá

Počet stran

grafů

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

85

18

7

13

28

6

V Liberci dne:

2

3

Čestné prohlášení Název práce:

Integrace ţáka se zdravotním postiţením na základní škole a základní škole praktické

Jméno a příjmení autora:

Zuzana Štěpánková

Osobní číslo:

P06100380

Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, ţe má diplomová práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracoval/a samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. Prohlašuji, ţe jsem do informačního systému STAG vloţil/a elektronickou verzi mé diplomové práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem poţadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 28.04. 2011 Zuzana Štěpánková

4

Velmi ráda bych touto cestou poděkovala PeadDr. Zdeňce Pospíšilové, která vedla mou diplomovou práci a poskytla mi řadu uţitečných informací a rad. Samozřejmě poděkování také patří mým rodičům, kteří mi umoţnili studium na Technické univerzitě v Liberce a po celou dobu studia jsem měla jejich podporu.

5

INTEGRACE ŢÁKA SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE A ZÁKLADNÍ ŠKOLE PRAKTICKÉ Zuzana Štěpánková

Vedoucí DP: PeadDr.: Zdeňka Pospíšilová

Anotace Tato diplomová práce se zabývá srovnáním integrace zdravotně postiţených dětí na základní škole a základní škole praktické. Cílem diplomové práce bylo nastínit současné problémy integrace ţáků se zdravotním postiţením. Při porovnávání byly zdůrazněny výhody i nevýhody při integraci ţáků. Ze srovnání vyplynulo, ţe problémem v této oblasti jsou finanční prostředky. Průzkum pak ukazuje zkušenosti učitelů a ředitelů základních škol a základních škol praktických. Na závěr zkoumá i postoje rodičů dětí, které jsou zdravotně postiţené nebo jsou se zdravotně postiţeným dítětem v kaţdodenním kontaktu.

INTEGRATION OF THE PUPIL WITH DISABILITIES AT BASIC SCHOOL AND PRACTICAL BASIC SCHOOL

Annotation

This thesis deals with the comparison of integration of disabled children in elementary school and practice elementary school. The aim of this thesis was to show the problems of integration of pupils with disabilities. The comparison highlighted the advantages and disadvantages in integrating. The comparison showed that the deficiencies in this area are finances. The survey show the experience of elementary school teachers and practical elementary school teachers. Finally is also explores the attitudes of parents of disabled children

and

people

who

are

in

daily

contact

with

disabled

children.

6

DIE INTEGRATION VON BEHINDERTEN SCHÜLERN IN DER GRUNDSCHULE UND IN DER PRAKTISCHEN GRUNDSCHULE

Annotation

Diese Diplomarbeit befasst sich mit dem Vergleich der Integration von behinderten Schülern in der Grundschule und in der praktischen Grundschule. Das Ziel dieser Diplomarbeit war der Entwurf der Integrationsprobleme von Schülern mit Behinderung. Bei dem Vergleich wurden Vorteile und Nachteile bei der Schülerintegration betont. Aus dem Vergleich geht hervor, dass der wesentliche Mangel in diesem Bereich haupsächlich in den Finanzierungsmitteln liegt. Die Erkundung zeigt die Erfahrungen von Lehrern und Direktoren in der Grundschule und in der praktischen Grundschule und auch die Stellungen der Eltern mit behinderten Kindern oder derjenigen, die mit behinderten Kindern in alltäglichem Kontaktsind.

KLÍČOVÁ SLOVA KEYWORDS

SCHLÜSSELWÖRTER

Integrace Integration

Integration

Žák Pupil

Schüler

Základní škola Basic school

Grundschule

Základní škola praktická Practical basic school

Praktische Grundschule

Ředitel Director

Direktor

7

Úvod ......................................................................................................................................... 10 1. Vymezení pojmů ................................................................................................................. 11 1.1 Legislativa, ze které pojmy související i integrací vycházejí ......................................... 11 1.1.1 Vymezení pojmu integrace ...................................................................................... 11 1.1.2 Zdravotně postiţený jedinec .................................................................................... 12 1.2 Pojem speciální vzdělávací potřeby (SVP) .................................................................... 13 1.2.1

Kdo je ţák s SVP .............................................................................................. 13

1.2.2

Formy speciálního vzdělávání ţáků se zdravotním postiţením ....................... 14

1.2.3

Zásady a cíle vzdělání....................................................................................... 14

1.2.4

Práva dětí, ţáků a studentů se SVP................................................................... 14

1.3 Jednotlivé druhy postiţení .............................................................................................. 15 1.3.1

Mentální postiţení ............................................................................................ 15

1.3.2

Tělesné postiţení .............................................................................................. 16

1.3.3

Zrakové postiţení ............................................................................................. 17

1.3.4

Vady řeči........................................................................................................... 17

1.3.5

Sluchové postiţení ............................................................................................ 18

1.3.6

Autismus ........................................................................................................... 18

1.3.7

Epilepsie ........................................................................................................... 19

1.3.8

Specifické poruchy učení a chování ................................................................. 20

1.4 Vymezení pojmu individuální vzdělávací plán .............................................................. 21 1.4.1 Výhody individuálního vzdělávacího plánu ............................................................ 21 1.4.2

Tvorba individuálního vzdělávacího plánu ...................................................... 22

1.5 Vymezení pojmu asistent pedagoga ............................................................................... 22 1.6 Moţnosti vyuţití podpůrných opatření při integraci ...................................................... 24 1.7 Moţnosti speciálního vzdělávání.................................................................................... 24 1.8 Typy speciálních škol ..................................................................................................... 25 2. Situace v Pardubickém regionu......................................................................................... 26 2.1 Individuální integrace ..................................................................................................... 26 2.2 Skupinová integrace ....................................................................................................... 27 2.3 Vzdělávání ţáků ve speciálních školách ........................................................................ 27 2.4 Počet ţáků s SVP integrovaných v základních školách, školách praktických a jejich druhy postiţení ..................................................................................................................... 27 2.5 Počet handicapů u zdravotně postiţeného dítěte ............................................................ 35 2.6 Situace ve sledované ZŠ ................................................................................................. 36 8

2.6.1 Počty ţáků s SVP ..................................................................................................... 39 2.6.2 Typy a počty zdravotních postiţení ......................................................................... 39 2.6.3 Informace o vyuţívání podpůrných prostředků při vzdělání ţáků .......................... 39 3. Postavení ţáka v kolektivu třídy, výhody a nevýhody integrace v základní škole (ZŠ) a základní škole praktické (ZŠP) ............................................................................................. 41 3.1 Výhody a nevýhody integrace ţáka v základní škole (ZŠ) ............................................ 41 3.1.1 Ukázky prací ţáků se zdravotním postiţením na základní škole (ZŠ) .................... 42 3.2 Výhody a nevýhody integrace ţáka v základní škole praktické (ZŠP) .......................... 46 4. Kvalitativní výzkum – interview s řediteli a učiteli ZŠ a ZŠP ........................................ 47 4.1 Základní škola................................................................................................................. 47 4.1.1 První účastník – p.ředitelka ZŠ v Pardubicích ........................................................ 47 4.1.2 Druhý účastník – p.učitelka ZŠ v Pardubicích ........................................................ 49 4.1.3 Třetí účastník – p.učitelka ZŠ v Pardubicích........................................................... 50 4.2 Základní škola praktická ................................................................................................. 51 4.2.1 Čtvrtý účastník – p. ředitelka ZŠP v Chrudimi ....................................................... 51 4.2.2 Pátý účastník – p.ředitelka ZŠP ve Vysokém Mýtě ................................................ 52 4.2.3 Šestý účastník – p. učitelka ZŠP v Chrudimi .......................................................... 54 4.2.4 Sedmý účastník – p.učitelka ZŠP ve Vysokém Mýtě .............................................. 54 5. Kvantitativní výzkum – dotazníky pro rodiče, vyhodnocení a interpretace ................. 57 5.1 Dotazníky pro rodiče ţáků bez zdravotního postiţení .................................................... 58 5.2 Dotazníky pro rodiče ţáků se zdravotním postiţením.................................................... 64 6. Závěr .................................................................................................................................... 77 7. Literatura ............................................................................................................................ 78 8. Obrázky, rejstřík grafů, přílohy, tabulky ........................................................................ 81

9

Úvod Diplomovou práci na téma integrace ţáka se zdravotním postiţením v základní škole a základní škole praktické jsem si nevybrala náhodou. K této volbě mě vedlo mnoho důvodů. Jedním z prvotních bylo absolvování pedagogické praxe v rámci studia na Technické univerzitě. Díky praxi jsem se dostala do kontaktu s dětmi v Jedličkově ústavu v Liberci. Jiţ před třemi lety mi děti se zdravotním postiţením utkvěly velice v paměti. Oproti dětem, které měly více štěstí neţ děti se zdravotním postiţením jsou postiţené děti daleko spontánnější a hodnější. Po absolvování této praxe jsem si pohrávala s myšlenkou, ţe přeruším dosavadní studium a začnu se věnovat speciální pedagogice. Nakonec jsem se však rozhodla studium speciální pedagogiky doplnit dálkově po úspěšném splnění dosavadního studia. První část diplomové práce je věnována vymezení pojmů. Jedná se o legislativu, speciálně vzdělávací potřeby, definování jednotlivých druhů postiţení, formulace pojmu individuální vzdělávací plán nebo definice pojmu asistent pedagoga. Druhá a třetí část posléze mapuje současnou situaci v Pardubickém kraji. Závěrečná část této práce se věnuje výpovědím učitelů a ředitelů základních škol a základních škol praktických, kteří mají bohaté zkušenosti s integrací ţáků se zdravotním postiţením. Poslední úsek práce se pak zabývá názory rodičů zdravotně postiţených dětí i postoji rodičů, kteří zdravotně postiţené dítě nemají, ale jejich dítě je v denním kontaktu s handicapovaným dítětem.

10

1. Vymezení pojmů

1.1 Legislativa, ze které pojmy související i integrací vycházejí Veškeré pojmy, které souvisejí s integrací postiţených ţáků do základních škol vycházejí ze sbírek zákonů Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky. Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Dále se jedná zejména o vyhlášku č.72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Dále pak vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a děti, ţáků a studentů mimořádně nadaných.

1.1.1 Vymezení pojmu integrace Dle slovníku cizích slov chápeme pod pojmem integrace sjednocení, začlenění, splynutí či zapojení (v našem případě) jedince do skupiny.1 Pojem individuální, rozumíme jednotlivý, osobitý či zvláštní.2 Integrace v našem pojetí však zahrnuje komplexnější vysvětlení. Tomu odpovídá vysvětlení PaedDr. Jána Jesenského CSc., které se dá dobře aplikovat na pojetí integrace v základní škole v návaznosti na budoucí ţivot těchto dětí: „Integrací obecně rozumíme spojování částí v celek. Při mechanické aplikaci této definice do běţného ţivota často dochází ve společenských, kulturních výchovně vzdělávacích i pracovních vztazích ke konfliktům s negativními výstupy. V uvedených vztazích řešíme integraci souţitím minorit a majorit. Toto souţití je spojeno s procesy informace, komunikace, adaptace a kooperací.“3 Při integraci je důleţité rozlišit prvky, které jsou pro danou integraci důleţité a které jsou v rámci integrace zanedbatelné. Je důleţité zváţit určité způsoby integrace a její důleţitost pro individualizaci zdravotně postiţených dětí. Jiţ od útlého věku, například v mateřských

1

Slovník cizích slov, Výsledek hledání slova ,,integrace“ (online), dostupné na www.slovnik-cizich-slov.cz citace dne 18.3. 2011 2 Slovník cizích slov, Výsledek hledání slova ,,individuální“ (online), dostupné na www.slovnik-cizich-slov.cz citace dne 18.3. 2011 3 JESENSKÝ, J. Integrace – znamení doby, Sborník z odborné konference na počest 50.výročí Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Praha 1998 ISBN 80-7184-69-9

11

školách se děti mohou setkávat s integrací postiţeného jedince. Později pak na školách základních. Většina zdravých dětí začne chápat tento fakt jako nedílnou součástí běţného ţivota a skutečnost akceptuje. Podle mého názoru je integrace postiţeného dítěte do třídy přínosem nejen pro postiţeného jedince, ale zároveň i pro celý kolektiv třídy. Zdravým dětem tento fakt, ţe jsou kaţdý den ve styku s postiţeným jedincem, dává přínos i do budoucího ţivota. Učí je to toleranci, chápání problémů, buduje hodnoty tolerance, kooperace a napomáhá vytváření osobnosti dítěte. Toto jsou hlavní důvody, které hovoří pro integraci handicapovaných dětí do základních škol. Integrace by měla být nedílnou součástí ţivota. Proto povaţuji za důleţité integrovat děti jiţ od útlého věku do skupiny vrstevníků. Samozřejmě integrace by neměla probíhat na úkor celé třídy. Pedagogičtí asistenti jsou v těchto případech nedílnou součástí a velkým přínosem pro celou třídu.

1.1.2 Zdravotně postiţený jedinec Zdravotní postiţení chápeme nejen jako následek vrozené nebo získané poruchy funkce organismu, ale také veškerá postiţení vedoucí k omezení pohybu, k omezení funkce smyslových orgánů, mentálních a dalších funkcí, které vyúsťují v handicap. Nemoc a postiţení připravují člověku náročnější ţivotní situace. Zdravotně postiţené děti musíme dobře znát a zároveň je vhodně vést k určitému cíli. Není pochyb, ţe se jedná o náročný a sloţitý úkol. Svou velkou roli zaujímá rodina, která se stává prvotním místem výchovy.4 ,,Za ţáka s těţkým zdravotním postiţením se povaţují ţáci s těţkým zrakovým postiţením, těţkým sluchovým postiţením, těţkou poruchou dorozumívacích schopností, hluchoslepí, se souběţným postiţením více vadami, s artismem, s těţkým tělesným či hlubokým mentálním postiţením. Těmto ţákům s ohledem na rozsah speciálních vzdělávacích potřeb náleţí nejvyšší míra podpůrných opatření.“5

4

MATĚJČEK, Z. Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí, H&H nakladatelství 2001, ISBN 8086022-92-7 5 Čerpáno ze Sbírky zákonů č. 73/2005 MŠMT ČR o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných

12

1.2 Pojem speciální vzdělávací potřeby (SVP) Za ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou dle § 16 školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) povaţovány osoby: 

se zdravotním postiţením (tělesným, zrakovým, sluchový, mentálním, artismem,

vadami řeči, souběţným postiţením více vadami, vývojovými poruchami učení nebo chování), 

se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a

lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování), 

se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním

postavením, ohroţení sociálně patologickými jevy, s neřízenou ústavní výchovou nebo uloţenou ochrannou výchovou a ţáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu).6

1.2.1 Kdo je ţák s SVP Je to osoba se zdravotním postiţením, zdravotním či sociálním znevýhodněním. Zdravotní postiţením jsou míněny postiţení tohoto tipu: mentální, tělesné, zrakové, sluchové, vady řeči, autismus, souběţné postiţení s více vadami, vývojové poruchy učení nebo chování. Mezi ţáky s potřebou SVP se počítají i ti ţáci, kteří jsou sociálně znevýhodněni (špatné rodinné prostředí, nízký ekonomický status, nařízená ustavní nebo ochranná výchova). 7 

Ţák se zrakovým postiţením (nevidomý, se zbytky zraku,…)



Ţák se sluchovým postiţením (neslyšící, se zbytky sluchu, nedoslýchavý,…)



Ţák s poruchou hybnosti (DMO, Perthesova choroba, progresivní svalová dystrofie,…)



Ţák s mentálním postiţením (sníţená mentální schopnost – mentální retardace,

demence,…) 

Ţák s narušenou komunikační schopností (poruchy plynulosti řeči, nemluvnost,

afázie,…) 

Ţák s poruchou chování (záškoláctví, krádeţe, šikana,…)



Ţák se specifickou poruchou učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie,…)

6 7

http://www.nuov.cz http://www.msmt.cz/socialni-programy/vzdelavani-zaku-se-specialnimi-vzdelavacimi-potrebami.cz

13



Ţák s dlouhodobou nebo chronickou nemocí (alergie, infekční, kardiovaskulární

onemocnění, astma,…) 

Ţák s kombinovaným postiţením

1.2.2 Formy speciálního vzdělávání ţáků se zdravotním postiţením V České republice se můţeme setkat s různými formami speciálního vzdělávání ţáků se zdravotním postiţením. 

Individuální integrace - forma, která umoţňuje zapojit ţáka se zdravotním postiţením

do běţné základní školy, případně do školy speciální. 

Skupinové integrace. Jak jiţ název napovídá jedná se o integraci ve třídě, oddělení

nebo skupině zřízené pro ţáky se zdravotním postiţením ve škole běţné nebo speciální škole. 

Další formou vzdělávání můţe být ve škole samostatně zřízené pro ţáky se

zdravotním postiţením, tedy na základní škole speciální.8 Ovšem nejvíce preferovanou formou v dnešní době je individuální integrace.

1.2.3 Zásady a cíle vzdělání Pro všechny jedince by měl být přístup ke vzdělání stejný a plnohodnotný bez jakékoli diskriminace. Kaţdý jedinec je brán jako individuální osoba a také se zohledňují jeho vzdělávací potřeby. V neposlední řadě patří k zásadám a cílům vzdělání vzájemná úcta, respekt, solidarita a důstojnost. Nedílnou součástí je bez pochyby také všeobecný rozvoj osobnosti.

1.2.4 Práva dětí, ţáků a studentů se SVP Dítě, ţák či student má právo na vytvoření vhodných podmítek pro jeho studium. Dále na poradenskou pomoc školy nebo pomoc školského poradenského zařízení. Součástí práv dětí je bezplatné vyuţívání speciálních učebnic, speciálních didaktických a kompenzačních pomůcek, poskytovaných školou. Mimo jiné je zde také právo na vzdělávání alternativními

8

http://www.msmt.cz/socialni-programy/vzdelavani-zaku-se-specialnimi-vzdelavacimi-potrebami

14

komunikačními prostředky. Nakonec by ţákovi mělo být, podle jeho schopností, umoţněno i střední a vyšší vzdělání.

1.3 Jednotlivé druhy postižení

1.3.1 Mentální postiţení Psychopedie – je část speciální pedagogiky, která se zabývá rozvojem, výchovou a vzděláváním osob s mentálním postiţením. Mentální postiţení můţeme rozdělit podle úrovně naší inteligence. Hluboká mentální retardace (IQ 0-22), těţká mentální retardace (IQ 23-39), středně těţká mentální retardace (IQ 40-54), lehká mentální retardace (IQ 55-70). Porucha, která svou váţností zasahuje nejen do oblasti medicíny, ale ve svém důsledku hlavně do oblasti sociální. V oblasti pedopsychiatrie patří k těm defektům, kde důleţitost a důraz jsou kladny na definici poruchy. Není to jen otázka sníţení IQ, ale vţdy jde téţ o komplexní narušení adaptivního chování. Děti s intelektovým výkonem v pásmu lehké mentální retardace mohou být vzdělávány několika způsoby: 

Povinnou školní docházku plní v podmínkách Základní školy, učí se podle

Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) – nároky jsou na ně obvykle příliš vysoké, potřebují plnou podporu rodiny, můţe dojít k jejich stresování náročností učiva. 

Povinnou školní docházku plní v podmínkách Základní školy, ale za podpory

individuální integrace se vzděláváním posle individuálního vzdělávacího plánu, který je vytvořen podle RVP ZV, přílohy pro ţáky s lehkým mentálním postiţením. Učivo je bráno v pomalejším tempu a nároky na ţáka nejsou tak velké, dítě však zůstává v kolektivu vrstevníků a účastní se ţivota třídy. 

Povinná školní docházka je plněna v Základní škole praktické a zde probíhá výuka

podle RVP ZV, přílohy pro ţáky s lehkým mentálním postiţením – děti jsou v kolektivu vrstevníků s podobnými vzdělávacími potřebami, podobnými zájmy. Nevýhodou je někdy menší motivace dětí, chybí jim vzor. Děti se středně těţkým a těţkým mentálním postiţením se obvykle vzdělávají v Základní škole speciální. Individuální integrace v Základní škole je i u nich samozřejmě

15

moţná, ale jiţ se neobejde bez asistenta pedagoga, který s dítětem v hodině individuálně pracuje a intenzivně mu pomáhá se zvládnutím učiva. 9 U dětí s lehkou mentální retardací nalézáme lehce opoţděn psychomotorický vývoj, malou slovní zásobu, sníţenou zvídavost, nekonstruktivní, repetitivní hru, sníţenou schopnost předvídat, poznat nebezpečí. Myšlení je mechanické, nesamostatné, povrchní, nepřesné, bez rozlišení podstatného. Opoţdění je patrné jiţ v předškolním věku, ale defekt se jasně projeví aţ ve věku školním. Při dobrém vedení a podpoře jsou však lehce retardovaní schopni absolvovat základní školu praktickou, učební obor. Mají dobrou mechanickou paměť a jsou schopni pochopit jednoduché souvislosti.

1.3.2 Tělesné postiţení Somatopedie – je součást speciální pedagogiky, která se zabývá dětmi s tělesným postiţením. Tělesné postiţená je vadou pohybového a nosného ústrojí, tzn. kostí, šlach, svalů, kloubů a cévního zásobení. Patří sem také všechny úchylky od normálního tvaru těla a končetin. Tělesné postiţení můţe být vrozené nebo získané v průběhu mimoděloţního ţivota. Vrozené vady vznikají zejména poruchou vývoje plodu, zánětlivými nebo degenerativními onemocněními mozku a míchy aj. Postiţení omezuje pohyb a je velice často zřetelný na první pohled. Omezení pohybu sebou přináší velké problémy se samoobsluhou, zařazením se do společnosti, potíţe komunikační, s dopravou, společenské a v neposlední řadě i finanční zabezpečení. Za tělesně postiţené dítě lehčího typu lze povaţovat dítě, které je schopno se samo pohybovat nebo s pomocí berlí. Dítě na vozíku je povaţováno za těţce postiţeného. Postiţeny mohou být horní i dolní končetiny, mohou se objevovat i různé druhy amputace nebo poúrazové stavy. Častým tělesným postiţením jsou provázeny různé formy dětské mozkové obrny (DMO), ta můţe mít mnoho variant. Vnější projevy postiţení jsou individuální i kaţdého dítěte.10

9

http://www.spckladno.estranky.cz http://handicap.vsb.cz

10

16

1.3.3 Zrakové postiţení Oftalmopedie – je sloţka speciální pedagogiky, která se zabývá prací s osobami s vadami zraku. Krátkozrakost (nevidí na dálku), dalekozrakost, tupozrakost (jedno oko se nevyvíjí, zakrývá se to zdravé), šilhavost, těţká a lehká slabozrakost, zbytky zraku, slepota, praktické nevidomost. Za zrakově postiţené dítě je označováno dítě, které není schopno interakce s prostředím. Jedná se o sníţenou zrakovou ostrost (schopnost vidět zřetelně) nebo omezení zorného pole (rozsah vidění v různých směrech), ţádnou z těchto vad nelze minimalizovat nošením brýlí. Schopnost dítěte pouţívat efektivně zrak závisí na řadě vlivů, zejména motorického systému, souhra ostatních smyslů, vrozených intelektových dispozic a příleţitosti k učení. V současné době je u nás i ve světě nejčastější příčina zrakového postiţení porucha sítnice u těţce nedonošených dětí. Zrakové postiţení je velice často doprovázeno i dalším postiţením.

1.3.4 Vady řeči Poruchy řeči lze rozdělit na vývojové a získané. Při vadách řeči jsou narušeny její různé sloţky: porozumění, artikulace či motorická realizace řečového aktu, plynulost, intonace, uţití řeči. Porucha řeči bývá velice často spjata s jinými psychickými nebo neurologickými poruchami. Řečové funkce mozku jsou uloţeny v pravé hemisféře. Můţeme tedy předpokládat, ţe příčinou vývojové dysfázie jsou spíše drobné odchylky vývoje řečových center nebo jiných pro řeč významných mozkových struktur, zaloţené v časných stádiích těhotenství. Vývojová dysfázie je porucha osvojování mluvené řeči. Ve většině případů se nejedná o úplnou absenci řeči, ale její vývoj je opoţděn a rozpoznáme určité kvalitativní odchylky. Dysfázie se obtíţně diagnostikuje do 2, 3 let věku dítěte. V předškolním či mladším školním věku se řeč částečně rozvine a odchylky v běţné komunikaci nemusí být příliš nápadné. Dysfázie se projevuje především poruchami čtení a psaní.11

11

ŘÍČAN. P, KREJČOVÁ. D., Dětská klinická psychologie, Grada Publishing, Praha 2006,ISBN 80-247-1049-8

17

1.3.5 Sluchové postiţení Surdopedie – je součást speciální pedagogiky, zabývající se dětmi se sluchovým postiţením. Pojí se s poruchami řeči. Hluchota, nedoslýchavost (musí se na něj mluvit nahlas). Sluch je jedním z našich hlavních smyslů. Je to schopnost vnímnat zvuky smylovým orgánem (uchem). Porucha sluchu můţe být dědičná nebo získaná a můţe vzniknout v kaţdém věku. Tímto postiţením se zabývá speciálněpedagogická disciplína, která se nazývá surdopedie (z latinského urdus – hluchý, z řeckého paideia – výchova). Disciplína se zabývá výchovou, vzděláváním a rozvojem jedinců, ţáků se sluchovým postiţením. V literatuře se můţeme setkat i s jinými pojmy pro označení tohoto oboru jako např. surdologie, surdopedagogika či pedagogika sluchově postiţených. Do roku 1983 byla výchova a vzdělávání sluchově postiţených zahrnována do komplexního oboru logopedie. Podle Potměšila (2003) právě rozvojem poznání stále větších odlišností v metodice práce a charakteru pojetí cílů v obou oborech a především postupné akceptování sluchově postiţených jako jazykové a kulturní minority pak vedly k vzniku surdopedie jako samostatné speciálněpedagogické disciplíny. Skutečnost, ţe osoba je neslyšící či nedoslýchavá lze interpretovat z mnoha různých pohledů. Z medicínského hlediska se kaţdá porucha funkce sluchového orgánu hodnotí jako sluchové postiţení a vymezení kategorií funguje především z funkčního hlediska – podstatná je kvalita a kvantita sluchového vjemu. Z hlediska pedagogického se tato problematika vymezuje v podobě narušení vztahů sluchově postiţeného člověka s okolním světem. Jinak na sebe pohlíţejí sami sluchově postiţení. Mnozí z nich se za postiţené nepovaţují, cítí se být pouze příslušníky jiné jazykové a kulturní menšiny. Komunikace neslyšících probíhá pomocí znakového jazyka, prstové abecedy nebo odezírání.

1.3.6 Autismus Dětský autismus je jednou z nejzávaţnějších poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Daná porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, ţe dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a proţívá. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu nerušen hlavně v oblasti

18

komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází specifické vzorce chování. Autismus je poruchou, jejíţ příčinu se prozatím nepodařilo odhalit. Předpokládá se, ţe určitou roli zde hrají genetické faktory, různá infekční onemocnění a chemické procesy v mozku. Moderní teorie tvrdí, ţe autismus vzniká při kombinaci několika těchto faktorů. Autismus je v podstatě syndrom, který se diagnostikuje na základě projevů chování. Projevuje se buď od dětství nebo v raném věku dítěte (do 36 měsíců). Porucha určitých mozkových funkcí způsobí, ţe dítě nedokáţe správným způsobem vyhodnocovat informace (senzorické, jazykové). Lidé s autismem pak mívají výrazné potíţe ve vývoji řeči, ve vztazích s lidmi a obtíţně zvládají běţné sociální dovednosti. Toto postiţení můţe být, a často bývá, kombinováno s jinými poruchami či handicapy psychického i fyzického rázu (mentální retardace, epilepsie, smyslové poruchy, geneticky podmíněné vady atd.). Výjimkou není ani problematické chování různé intenzity. Některé z dětí nemají rády pouze změny, vše musí mít svůj řád a pravidelný rytmus. U jiných můţeme naopak vypozorovat agresivní nebo sebezničující chování. Autismus je velice často doprovázen hyperaktivitou, neschopností soustředit se nebo pasivitou.12

1.3.7 Epilepsie Epilepsie je záchvatové onemocnění mozku, jedná se tedy o onemocnění neurologického charakteru. Projevuje se opakovanými záchvaty, často provázenými ztrátou vědomí. Dětská epilepsie je velice heterogenní, ať se jiţ jedná o frekvenci, průběh či psychický stav dítěte. Epilepsie můţe být také doprovázena poruchami učení, chování nebo postiţním intelektových schopností dítěte. Výjimkou nejsou ani poruchy řeči, sníţená mentální schopnost, specifické poruchy řeči, paměti či motoriky. Časté jsou dále poruchy pozornosti, hyperaktivita a ADHD. Děti s epilepsií podávají ve škole niţší výkon, neţ by odpovídalo jejich mentální kapacitě. Mezi další problémy patří i vyčleňování dětí z aktivit v rámci školy. Můţe se jednat o školy v přírodě, dětské tábory, je jim zakázána řada sportovních aktivit. V tuto chvíli velice záleţí na rodině dítěte a na jejich reakci, jak se k danému problému postaví.13

12 13

http://www.spckladno.estranky.cz/clanky/odborné-clanky/autismus.html ŘÍČAN. P, KREJČOVÁ. D., Dětská klinická psychologie, Grada Publishing, Praha 2006,ISBN 80-247-1049-8

19

Zpravidla se při záchvatu nejedná o ţivot ohroţující situaci. Většina záchvatů končí spontánně. Projevy záchvatů mohou často u spoluţáků vzbuzovat pocit nejistoty. Tyto pocity lze zmírnit tím, ţe učitel informuje ţáky o nemoci a také o tom, jak si mají při záchvatu počínat.

1.3.8 Specifické poruchy učení a chování Specifické poruchy učení jsou souhrnným označením velice rozsáhlé skupiny. Poruchy se projevují obtíţemi v mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, počítání. Tento handicap dítě provází celý ţivot, avšak při včasném zjištění poruchy a nápravné péči se obtíţe mohou zmírnit nebo zcela vymizet. 

Dyslexie - porucha učení, projevuje se rychlostí a správností čtení, porozuměním textu.



Dysgrafie – porucha psaní. Neschopnost správně řadit písmenka za sebou, problémy

jsou také s napodobováním písmen. Dalšími projevy dysgrafie je pomalé, namáhavé psaní. Ţák se soustředí ve větší míře na grafickou stránku písma a pravopisné jevy mu utíkají. 

Dysortografie – porucha pravopisu. Problémy v rozlišování délek a měkkosti písmen.

Velice úzce souvisí s dyslexií a dysgrafií 

Dyskalkulie – porucha matematických schopností. Nerušení manipulace s předměty a

nakreslenými symboly. Problémy při označování mnoţství a počtu předmětů, operačních znaků. Neschopnost vyjmenovat číselnou řady, řady sudých a lichých čísel, číst matematické symboly. Špatně píší matematické znaky, matematické operace jako jsou sčítání, odčítání, násobení i dělení dělají dětem problémy. 

Dyspinxie – porucha kreslení. Nízká úroveň kreslení, neobratné zacházení z tuţkou,

potíţe s pochopením perspektivy. 

Dysmůzie – porucha vnímání a reprodukce hudby. Potíţe s rozlišováním tónů,

zapamatováním melodie. 

Dyspraxie – porucha obratnosti. Neschopnost vykonávat sloţité úkony jak při běţných

denních činnostech, tak při vyučování.14 Specifické

poruchy

chování

jsou

velice

úzce

spjaty

se

specifickými

i

nespecifickými poruchami učení. Poruchy chování mohou být způsobeny primárně jako součást LMD (ADHD). Dále sekundárně jako následek proţívání neúspěchů a neustálého 14

MICHALOVÁ. Z., Vybrané kapitoly z problematiky specifických poruch učení, Technická universita v Liberci 2008, ISBN 978-80-7372-318-7

20

negativního hodnocení ze strany dospělých. Mezi hlavní symptomy poruchy patří: porucha pozornosti, infantilní chování, nepřiměřené reakce na určité podněty. Ţák záměrně zapomíná úkoly, ztrácí sešity, ţákovské kníţky, falšuje podpisy rodičů. Dítě se své nedostatky snaţí kompenzovat, proto není-li úspěšný, šaškuje, zlobí, vytahuje se nebo naopak je úzkostně staţen do sebe. Má strach ze školy, bolesti břicha, poruchy spánku, často pláče a provází ho pocit méněcennosti. Ani agresivita a projev nepřátelství nejsou při poruchách chování výjimkou (výsměch, ţalování, neposlušnost, šikana, ubliţování druhým).15 Pochopením poruch chování je významné z hlediska nápravy specifických poruch učení. Narušení začarovaného kruhu učení můţe vést k rozpletení všech obtíţí a problémů.

1.4 Vymezení pojmu individuální vzdělávací plán ,,Individuální vzdělávací plán je závazný pracovní materiál slouţící všem, kteří se podílejí na výchově a vzdělávání integrovaného ţáka. Vzniká na základě spolupráce mezi učitelem, pracovníkem provádějící reedukaci, vedením školy, ţákem a jeho rodiči (zákonnými zástupci), pracovníkem pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálněpedagogického centra.“16

1.4.1 Výhody individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán je pro ţáka výhodou v několika oblastech. Jeden z velkých kladů IVP je moţnost pro ţáka pracovat podle svých schopností, svým vlastním tempem. Na základě práce vlastním tempem se nemusí stresovat. Další neméně důleţité pozitivum je moţnost pracovat s dítětem na úrovni, kterou je schopno dosáhnout. Stává se součástí jeho vzdělávání a posléze i hodnocení. Velkou roli zde hraje úloha rodičů, kteří jsou i IVP obeznámeni a stávají se tak nedílnou součástí práce s dítětem. Hlavním cílem IVP tedy není hledat úlevy, ale najít vyhovující úroveň, na které je schopen integrovaný ţák pracovat.

15

POKORNÁ. V., Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování, Portál, Praha 2010, ISBN 978-80-7367-871-3 16 ZELINKOVÁ. O., Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Portál, Praha 2007, ISBN 987-80-7367-326-0

21

1.4.2 Tvorba individuálního vzdělávacího plánu Z různých studií vyplývá, ţe neexistuje ideální šablona na tvorbu IVP. Proto jsou dané návrhy brány pouze jako vodítka. Vodítka na tvorbu IVP. Tvorba individuálního vzdělávacího plánu se děje v pěti rovinách. První z rovin je diagnostika odborného pracoviště (PPP, SPC): závěry získané od odborných pracovníků. Učitel informace nezapracovává přímo do plánu, ale bere je pouze na vědomí. Druhá rovina, diagnostika učitele: učitel respektuje výsledky z odborného pracoviště. Avšak ve větší míře se opírá o vlastní pedagogickou diagnostiku, zkušenosti a intuici. Třetí rovina respektuje závěry z diskuze se ţákem a rodiči. Rodiče si musí uvědomit, ţe jejich dítě má určité potíţe a ţe je v jejich zájmu, aby na své dítě dohlédli a snaţili se mu co nejvíce pomáhat. Čtvrtá rovina je vypracována pro ty předměty, ve který se nejvíce projevuje handicap dítěte. Pátá rovina je vypracování individuálního vzdělávacího programu učitelem daného předmětu. 17 IVP si klade různé cíle. Cíle krátkodobé. Klademe si otázku, co by ţák měl v nejbliţší době zvládnou, čeho by měl být schopen během následujících dní. Cíle dlouhodobé. O nich rozhoduje učitel. Sám stanoví poţadavky, které bude po ţákovi v daném ročníku poţadovat. Cíle vzdálené. Cíle vzdálené nejvíce a nejdále zasahují do budoucnosti ţáka. Mezi vzdálené cíle můţe patřit přechod na druhý stupeň, ukončení povinné školní docházky, přijetí na střední školu, řádné splnění maturitní zkoušky nebo úspěšné přijetí na školu vysokou.

1.5 Vymezení pojmu asistent pedagoga V České republice se podmínky zajišťující integraci ve smyslu legislativy začínají nejvíce rozvíjet od roku 2005. Hlavními právními normami upravující integraci dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami jsou níţe uvedené dokumenty. Zákony: 

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a

jiném vzdělávání 

Zákon č. 563/ 2004 Sb. Zákon o pedagogických pracovnících

Nařízení vlády:

17

ZELINKOVA. O., Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Portál, Praha 2007, ISBN 987-80-7367-326-0

22



Nařízení vlády č. 75/2005 Sb. o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné,

přímé speciálně pedagogické, přímé pedagogicko – psychologické činnosti pedagogických pracovníků Vyhlášky: 

Vyhláška č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb.



Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských

poradenských zařízeních 

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů, se speciálními

vzdělávacími potřebami a vzdělávání dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů 

Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků,

akreditačních komisí a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb., Informace MŠMT: 

Informace MŠMT k zabezpečení vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními

vzdělávacími potřebami s podporou asistence č.j. 14 453/2005-24 ( věstník MŠMT č. 10/2005)18 Zákon 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících v platném znění uvádí v § 20 kvalifikační předpoklady asistenta pedagoga Asistent pedagoga získá odbornou kvalifikaci: 

vysokoškolským vzdělání získaným studiem v akreditovaném studijním programu

v oblasti pedagogických věd 

vyšším odborným vzděláním získaným studiem v akreditovaném vzdělávacím

programu vyšší odborné školy v oboru zaměřeném na přípravu pedagogických pracovníků 

středním

vzděláním

zakončeným

maturitní

zkouškou

získaným

ukončením

vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru zaměřeném na přípravu pedagogických asistentů 

středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu

středního vzdělávání a studiem pedagogiky

18

TEPLÁ. M., ŠMEJKALOVÁ. H., Základní informace k zajišťování asistenta pedagoga do třídy, v níž je vzděláván žák nebo žáci se zdravotním postižením, Praha 2007, ISBN 987-80-86856-35-3

23



základním vzděláním a absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu pro

asistenty pedagoga

uskutečňovaného zařízeními

dalšího vzdělávání

pedagogických

pracovníků

1.6 Možnosti využití podpůrných opatření při integraci Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů s SVP. 

Podpůrná opatření při speciálním vzdělávání: o

Vyuţití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání.

o

Pouţívání kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních

učebnic a didaktických materiálů. o

Zařazení předmětů speciálně pedagogické péče.

o

Poskytování pedagogicko psychologické péče.

o

Zajištění sluţeb asistenta pedagoga.

o

Sníţení počtu ţáků ve třídě, skupině.

o

Jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby

ţáka.

1.7 Možnosti speciálního vzdělávání Hlavní cíle Plánu národního vzdělávaní v této oblasti: -

Dosáhnout toho, aby kaţdé dítě se zdravotním postiţením získalo maximální moţné

vzdělání. -

V souladu s doporučením mezinárodních deklarací a norem povaţovat za přirozené a

prioritní umístění dítěte s postiţením v prostředí běţné školy se speciálně pedagogickou podporou. -

Zachovat stav solidní úrovně speciálního školství, jeho kapacit však stále více

vyuţívat pouze pro děti s nejtěţším postiţením. -

Vytvořit všechny potřebné podmínky pro zvýšení počtu občanů se zdravotním

postiţením dosahujících středoškolského a vysokoškolského vzdělání. -

Rozšířit počet příleţitostí pro celoţivotní vzdělávání zdravotně postiţených.

-

Odstranit z našeho právního řádu institut „ osvobození od povinné školní docházky “.

Naplnění práva na vzdělání u dětí s těţkým zdravotním postiţením řešit mj. formou institutu „ 24

osvobození od povinnosti docházet do školy “, není-li ve výjimečných případech přítomnost dítěte ve škole moţná. -

Vzdělávání těţce mentálně postiţených dětí řešit především formou plnění

individuálního vzdělávacího plánu při vyřešení pravidelného dováţení do speciálních škol nebo do zařízení, která patří do správy MŠMT. Koncepční materiály v ČR: 

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice – Bílá kniha (Praha – 2001)



Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České

republiky (Praha – 2007) 

vládní usnesení č. 605 ze dne 16. 6. 2004 – Střednědobá koncepce státní politiky vůči

občanům se zdravotním postiţením vládní usnesení č. 1004 ze dne 17. 8. 2005 – Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postiţením na období 2006 – 2009, vycházející z cílů a úkolů Střednědobé koncepce, včetně dodatku č. 710/200719

1.8 Typy speciálních škol Typy speciálních škol jsou vyjmenovány § 5 vyhlášky 73/2005 Sb.: 

Pro zrakově postiţené, pro sluchově postiţené, pro hluchoslepé, pro tělesně postiţené,

logopedické, praktická a speciální, pro ţáky se specifickými poruchami učení, při zdravotnickém zařízení.

19

TEPLÁ. M., ŠMEJKALOVÁ. H., Základní informace k zajišťování asistenta pedagoga do třídy, v níž je vzděláván žák nebo žáci se zdravotním postižením, Praha 2007, ISBN 987-80-86856-35-3

25

2. Situace v Pardubickém regionu Veškeré informace o individuální integraci, skupinové integraci a vzdělávání ţáků ve speciálních školách jsem čerpala z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Pardubickém kraji. Tyto dlouhodobé plány se udávají po dobu 5-ti let. To znamená, ţe jsou v současné době aktuální a aktuálními budou ještě do roku 2012.

2.1 Individuální integrace Neoddělitelnou součástí vzdělávacího systému je vzdělávání dětí, ţáků a studentů se zdravotním postiţením. V minulém období

byl kladen důraz na zvyšování kvality

vzdělávání těchto ţáků a na zabezpečení zlepšování podmínek tak, aby odpovídaly moţnostem a potřebám těchto ţáků. Nosnou tendencí vzdělávání je

jejich individuální

integrace do škol běţného typu. Procento individuálně integrovaných na školách v kraji je cca 6,5% z celkového počtu dětí, ţáků a studentů běţných škol. Na proces integrace má vliv zkvalitnění poradenského systému, zlepšení materiálního zázemí škol a zavádění často nezbytné podpůrné sluţby dalšího pracovníka – asistenta pedagoga. Ke zlepšení materiálního zázemí v minulém období nemalou měrou přispělo zakoupení kompenzačních pomůcek za 1,4 mil. Kč, určených k zapůjčování na školy. Na většině škol se podařilo úspěšně realizovat integraci ţáků s vývojovými poruchami učení, zlepšily se podmínky pro integraci ţáků s tělesným a smyslovým postiţením. Proces individuální integrace do škol běţného typu v praktické rovině ale stále naráţí na některé přetrvávající překáţky: 

nedostatečná příprava pedagogů běţného typu škol v oblasti speciální pedagogiky,

psychologie a pedagogicko-psychologického poradenství 

chybějící bezbariérovost většiny běţných základních a středních škol

chybějící provázanost výchovně vzdělávacího procesu se sluţbami sociálními (osobní asistence)20

20

Informace získané z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Pardubickém kraji.

26

2.2 Skupinová integrace V uplynulém období pokračovala úspěšně ve speciálních třídách mateřských škol, kde byly integrovány především děti s vadami řeči, tělesným postiţením a zrakovým postiţením. Ţáci s těţšími formami vývojových poruch učení byli na základních školách zařazeni do tříd určených pro ţáky se speciálně vzdělávacími potřebami.21

2.3 Vzdělávání žáků ve speciálních školách Ve speciálních školách se nadále vzdělávají především ţáci s těţkým zdravotním postiţením

s potřebou

vysoké

míry podpůrných

opatření

a

značnou potřebností

speciálně pedagogické péče. Převáţná část speciálních škol v kraji se zabývá vzděláváním ţáků ve věku povinné školní docházky. Pro vzdělávání ţáků s mentálním postiţením jsou v kraji zřízeny dva typy speciálních škol - základní škola praktická a základní škola speciální. V uplynulém období vzrostl počet tříd základních škol speciálních určených pro vzdělávání ţáků s těţkým a hlubokým mentálním postiţením. Do tříd základních škol speciálních jsou stále častěji integrováni ţáci s postiţením autismus a více vadami. Školy vzdělávající zdravotně postiţené ţáky úzce spolupracují při zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb ţáků a při vytváření optimálních vzdělávacích podmínek se školskými poradenskými zařízeními kraje.22

2.4 Počet žáků s SVP integrovaných v základních školách, školách praktických a jejich druhy postižení V níţe uvedených tabulkách bych Vás ráda seznámila s integrací postiţených dětí v základních školách a základních školách praktických. Jsou zde uvedeny jednotlivé školy, ve kterých jsou děti integrovány, nadále také jejich druh postiţení a ročník, který navštěvují. Tabulky jsou rozděleny podle obcí s rozšířenou působností, v níţ se škola nachází. Celkem zde uvedu 13 kategorií, tedy měst. Těmito městy jsou Chrudim, Hlinsko, Holice, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Pardubice, Polička, Přelouč, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto a Ţamberk. 21 22

Informace získané z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Pardubickém kraji. Informace získané z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Pardubickém kraji.

27

Fialovou barvou jsou znázorněny základní školy s integrovanými ţáky a modrou barvou základní školy praktické, které integrují ţáky s postiţením. Údaje o integraci ţáků s postiţením na základních školách a základních školách praktických jsem získala pomocí Krajského úřadu Pardubického kraje, který mi informace poskytl.

Tabulka 1 - obec Chrudim a okolí

Škola ZŠ, Seč, okres Chrudim

Ročník 6. 6.

7. 8. ZŠ Dr. J. Malíka

ZŠ Slatiňany

9. 1. 2. 4. 4. 4. 5. 7. 7. 5. 7. 7. 5. 9. 3. 7. 8. 1.

ZŠ a MŠ Ţďárec u Skutče ZŠ Proseč ZŠ Hrochův Týnec ZŠ, CR, U Stadionu

2. 1. 4. 2. 4.

Druh postiţení Dysortografie těžšího stupně, dyslexie, dysgrafie a dyskalkulické potíže na bázi ADHD. Dyslexie, dysortografie, dysgrafie a dsykalkulie na bázi dysfázie a percepčního oslabení. Těžší stupeň dyslexie, dysortografie a dyskalkulie, dysgrafické a grafomotorické potíže na bázi ADHD. Těžký stupeň dyslexie a dysortografie, dysgrafie, ADD a dysfatické potíže. Dyslexie a dysortografie těžšího stupně, dyskalkulie pragnostická. ADHD Dětská mozková obrna Oboustranná hluchota Autismus Závažné onemocnění centrálního nervového systému ADHD Dětská mozková obrna Dětská mozková obrna ADHD, dysortografie Diabetes, dysortografie LMD, dysgrafie, dysortografie, enuréze ADHD, dysgrafie, dysortografie Dysortografie, dysgrafie, dyslektické obtíže na ADHD ADHD, dysgrafie, dysortografie, dyslektické a dyskalkulické obtíže ADHD, dysgrafie, dysortografie, dyslektické obtíže Dysgrafie, dysortografie, dyslexie Autismus, Aspergrnův syndrom, epilepsie, Dysfázie, opožděný vývoj řeči, lehká mentální retardace Oboustranná nedoslýchavost - praktická hluchota Porucha chování Dětský autismus lehkého stupně Dysgrafie, dysortografie, dyslexie

28

ZŠ Luţe

5.

Dětská mozková obrna, zraková vada Dětská mozková obrna, lehká mentální retardace, dyslalie, diabetes Oboustranná sluchová vada a vývojová dysfázie, těžká nedoslýchavost

1. 5. 6.

ADHD Dysortografické a dyslektické obtíže Mentální retardace

5. 1. 2.

Aspergerův syndrom Atypický autismus, afektivní labilita, ADHD Lehké mentální postižení

6. 7. 4.

Více vad Více vad Porucha chování

4. 8.

ZŠ Skuteč, Komenského ZŠ Skuteč, Smetanova ZŠ Školní nám. 6, Chrudim ZŠ Třemošnice ZŠP Heřmanův Městec ZŠP Chrudim

Tabulka 2 - obec Hlinsko a okolí

Škola

Ročník

ZŠ a MŠ Svratouch

5.

ZŠ Miřetice

5.

ZŠ Včelákov

6. 7. 4. 2. 4. 9.

ZŠ Raná ZŠP Hlinsko

Druh postiţení Dětská mozková obrna, spodní pásmo středně mentální retardace Lehká mentální retardace, psychomotorická retardace, dyperaktivita, dyslálie, oční vada Středně těžká mentální retardace, těžká pohybová porucha Svalová atrofie Porucha chování - ADHD, dyslexie, dysortografie Více vad Více vad Více vad

Tabulka 3 - obec Holice a okolí

Škola Ročník Druh postiţení ZŠ Holice, Komenského 6. Více vad ZŠ Horní Ředice 5. Více vad ZŠP Holice, Holubova 1. Lehká mentální retardace Tabulka 4 - obec Lanškroun a okolí

Škola ZŠ Dolní Třešňovec

Ročník Druh postiţení 3. Sluchové postižení

29

Tabulka 5 - obec Litomyšl a okolí

Škola ZŠ Dolní Újezd ZŠ Lytomyšl, Zámecká

Ročník Druh postiţení 6. Vývojová porucha učení 5. 5. 6. 6. 1.

ZŠ Masarykova, Moravice

7.

Vývojové poruchy chování – ADHD Vývojové poruchy učení Vývojové poruchy učení Vývojové poruchy učení Autismus - aspergenův syndrom Kombinované postižení - autismus s lehkou mentální retardací

Tabulka 6 - obec Moravská Třebová a okolí

Škola ZŠ Jevíčko ZŠP Jevíčko

Ročník 1. 1. 4. 2. 2. 1. 8.

Druh postiţení Autismus ADHD Středně těžké mentální postižení Středně těžké mentální postižení Středně těžké mentální postižení Středně těžké mentální postižení Středně těžké mentální postižení

Tabulka 7 - obec Pardubice a okolí

Škola ZŠ Sezemice ZŠ Studánka

ZŠ Brantranců Veverků ZŠ Ohrazenice

ZŠ Pardubice, Staňkova ZŠ Pardubice, Polabany

Ročník Druh postiţení 9. Vozíčkář, těžké zrakové postižení 1. Autismus - aspergenův syndrom Kombinace zdravotního postižení: epilepsie, LMD, 2. vadné držení těla, dyslálie, porucha pozornosti 2. Vývojová porucha chování ve smyslu hyperaktivity 6. Tělesné postižení: dětská mozková obrna Dětská mozková obrna, lehká psychomotorická 7. retardace 7. Autismus 8. Dětská mozková obrna 9. Tělesné postižení: dětská mozková obrna

3. 7.

Dětská mozková obrna, vada řeči, vada zraku Pravostranná mozková obrna Vážná porucha aktivity a pozornosti v důsledku epilepsie Hyperkinetická porucha chování

3.

Dysfázie, dyslexie, dysortografie

5. 4.

Kombinace zdravotního postižení: DMO, ADHD Kombinace zdravotního postižení: pervazivní

3. 4.

30

hyprkinetická porucha metabolické onemocnění ZŠ Pardubice, Polabiny 1

1.

Robertsův syndrom Dyslálie, LMD Epilepsie, smíšené specifické poruchy učení, známky ADHD Aspergerův syndrom Kombinované zdravotní postižení, vývojová dysfázie, dyslálie, úzkostné projevy Středně těžká kombinovaná specifická porucha učení Lehká mentální retardace doprovázená projevy autistického spektra Dolní hranice lehké mentální retardace, porucha pozornosti DMO, strabismus, opožděný vývoj řeči Downův syndrom Lehká mentální retardace, hyperkinetický syndrom, dalekozrakost Porucha aktivity a pozornosti, porucha chování, oboustranně těžká nedoslýchavost Rozumové schopnosti v hraničním pásmu průměru, porucha aktivity a pozornosti Porucha aktivity a pozornosti, vada řeči, tělesné postižení Autismus s přidruženým syndromem ADHD Svalová dystrofie, dyspraxie Lehká mentální retardace, vývojová dysfázie, porucha pozornosti a aktivity

2. 5. 7. 3.

Středně těžká mentální retardace Středně těžká mentální retardace Středně těžká mentální retardace Autismus

8. 3. 6. 3. 1.

ZŠ Pardubice, J. Ressla

5.

ZŠ Waldorfská

3. 5. 5. 5. 6. 6. 8.

ZŠ Dubina ZŠ Rohovládová Bělá ZŠ a MŠ Staré Ţdánice ZŠP a MŠ spec. A Krause

8. 4. 7.

31

Tabulka 8 - obec Polička a okolí

Škola

Ročník

4. 9. 1. 3.

Druh postiţení Rozumové schopnosti na horní hranici středně těžké mentální retardace LMD, ADHD, hyperkinetický syndrom Mírně opožděný kognitivní vývoj s výraznější retrdací v oblasti verbálních schopností, ADHD Autismus Výrazná vývojová dysfázie a porucha aktivity a pozornosti ve smyslu hyperaktivity Těžká sluchová vada a vývojová dysfázie Tělesné postižení Více vad

1. 2.

Zdravotní znevýhodnění, poruchy chování Těžké tělesné postižení, dyslalie

ZŠ a MŠ Telecí ZŠ Jedlová

3. 3.

ZŠ Na Lukách

1. 4.

ZŠ Bystré ZŠ Polička, Masarykova

Tabulka 9 - obec Přelouč a okolí

Škola ZŠ Vápno

ZŠ Choltice ZŠ Havečník

ZŠ Chvaletice

Ročník Druh postiţení 1. Kombinované postižení - vývojová dysfízie, ADHD 3. Porucha autistického spektra Kombinované zdravotní postižení – operace mozku, lehká mentální retardace, epilepsie, 8. dysgrafie 3. Lehká mentální retardace 4. Lehká mentální retardace 5. Lehká mentální retardace 5. Lehká mentální retardace 7. Lehká mentální retardace Porucha opozičního vzdoru, nesocializovaná 6. porucha chování, ADHD, dysgrafie Aspergerův syndrom, dysgrafické a dyspraktické 5. obtíže, poruchy aktivity a pozornosti

Tabulka 10 - obec Svitavy a okolí

Škola ZŠ Hradec n. Svitavou ZŠ a MŠ Rohozná ZŠ Svitavy, Sikolovská

Ročník 9. 1. 9.

Druh postiţení Autismus Lehká mozková dysfunkce, vícečetná dyslálie až dysfázie, hyperkineze, poruchy koordinace Vývojové poruchy učení, intelektové schopnosti v pásmu lehkého podprůměru

32

Tabulka 11 - obec Ústí nad Orlicí a okolí

Škola ZŠ Komenského

Ročník 1. 1.

ZŠ a MŠ Dlouhá Třebová ZŠ Dolní Dobrouč

1. 1.

ZŠ Sopotnice

2. 2.

Druh postižení Dyslalie, socioemoční nezralost, obtíže s pozorností Chronická tiková porucha Porucha autistického spektra Vývojová dysfázie Úroveň rozumových schopností v pásmu mentální retardace Úroveň rozumových schopností v pásmu mentální retardace

Tabulka 12 - obec Vysoké Mýto a okolí

Škola

Ročník

ZŠ a MŠ Vraclav ZŠ M.Choceňského

3. 6.

Druh postiţení Kombinované zdravotní postižení - těžká forma SPU, porucha pozornosti, vada řeči Úplná slepota

Tabulka 13 - obec Ţamberk a okolí

Škola ZŠ Jablonné n. Orlicí ZŠ Kláštěrec n. Orlicí

Ročník Drhu postiţení 4. Středně těžké mentální postižení 1. Vývojové poruchy učení 1. ADHD, opožděný vývoj řeči ZŠ Letohrad, Tourettův syndrom, hyperkinetická porucha, Komenského 6. specifické poruchy učení ZŠ Letohrad, U Dvora 8. Autismus ZŠ a MŠ Lukavice 3. Autismus

33

Pro lepší názornost uvedu graf, na kterém je zřetelná integrace dětí se zdravotním postiţením.

12%

Integrované děti v Pardubickém kraji k roku 2011

Počet integrovaných dětí se zdravotním postižením na základní škole (ZŠ)

88%

Počet integrovaných dětí se zdravotním postižením na základní škole praktické (ZŠP)

Graf 1 - Integrované děti v Pardubickém kraji k roku 2011

Celkový počet integrovaných dětí v Pardubickém kraji k roku 2011 je 139 (100%). Z toho velká většina dětí je integrována na základních školách, jedná se o 123 (88%) ţáků. Zbylých 16 (12%) dětí je integrováno na základních školách praktických.23 Na první pohled je zřetelné, ţe integrace dětí se zdravotním postiţením je běţnější na základních školách. Děti se zdravotním postiţením se integrují na základních školách praktických jen zřídka.

23

Informace získané z Krajského úřadu Pardubického kraje.

34

2.5 Počet handicapů u zdravotně postiženého dítěte

9% 7%

Počet handicapů u zdravotně postiţeného dítěte 1 handicap

15%

50%

2 handicapy 3 handicapy 4 handicapy

19%

5 a více handicapů

Graf 2 - Počet handicapů u zdravotně postiţeného dítěte

Mluvíme-li o zdravotně postiţeném dítěti, není pravidlem, ţe trpí vţdy pouze jedním handicapem. U zdravotně postiţených dětí dochází i ke kombinacím dvou a více vad. Na grafu, kterým uvádím tuto problematiku, jsou zřetelněji zobrazeny počty handicapů na dítě. Z celkového počtu 139 dětí integrovaných na základních školách a základních školách praktických v Pardubickém kraji je postiţeno jednou vadou 68 ţáků (50%). Druhou největší skupinou jsou ţáci se dvěma vadami. Jejich zastoupení činí 27 ţáků (19%). U zbylých dětí jde o kombinaci tří a více handicapů, které se slučují různými způsoby.

35

2.6 Situace ve sledované ZŠ Současně s mapováním situace na základní škole v Pardubicích, která je nepodrobněji sledována v diplomové práci, probíhal výzkum také ve městech, jakými jsou Chrudim nebo Vysoké Mýto. Nejpodrobnější data výzkumu jsou získána na základní škole v Pardubicích – Studánka. Škola mi umoţnila získat velké mnoţství uţitečných informací.

Obrázek 1 - Základní škola Pardubice - Studánka

Základní škola Pardubice – Studánka je pavilónová škola. Skládá se ze sedmi pavilónů a šest z toho se můţe pochlubit bezbariérovými WC. Ve dvou pavilonech se nachází výtahová plošina pro vozíčkáře. Do všech částí budov školy je umoţněn bezbariérový vstup, to samé platí i pro veškeré přístupy do tříd, které jsou taktéţ bezbariérové. Součástí školy je i učebna, slouţící k výuce reedukační péče.

36

Obrázek 2 - plošina pro vozíčkáře

Škola byla otevřena v roce 1963. Integrací se více začala zabývat po roce 1989. První dítě na vozíku prošlo školou v létech 1990 – 1999, tehdy dívce byla osobní asistentkou maminka, která se o ni starala o přestávkách a při hodinách čekala na chodbě. V tu dobu si ještě nikdo neuměl představit, ţe by ve třídě byl stabilně další člověk mimo pedagoga – asistent pedagoga. V 90. letech byla ve škole v odborných učebnách nainstalovaná výtahová plošina a ve škole v té době byly 2 bezbariérové WC. Během 90. let a na počátku tohoto století se ve škole vzdělávalo ještě několik dalších vozíčkářů. Postupně se začalo vyuţívat asistence, i kdyţ v té době nešlo o asistenta pedagoga jako takového, ale vyuţívalo se sluţeb muţů, kteří byli v náhradní (civilní) vojenské sluţbě.

37

Obrázek 3 - bezbariérové toalety

V roce 2003 je zaznamenán nárůst počtu integrovaných ţáků. Současně v této době škola započala integraci ţáků s autismem (Aspergrův syndrom), začalo přibývat i dětí se sluchovým postiţením. Dobudovala se bezbariérová WC v ostatních pavilonech a nainstalována byla další výtahová plošina v hlavní budově. Děti se zdravotním postiţením se staly běţným jevem a nedílnou součástí celé školy. Integrace zdravotně postiţených ţáků na mnou sledované škole probíhá jiţ řadu let. Dovoluji si tedy tvrdit, ţe ZŠ Pardubice – Studánka má dlouholetou zkušenost s integrací zdravotně postiţených ţáků a tudíţ mi můţe podat řadu nezbytných informací.

38

2.6.1 Počty ţáků s SVP Zdravotně postiţených ţáků, kteří pracují podle individuálního vzdělávacího plánu je aktuálně na škole celkem 23. Číslo 23 činí 3,2% z celkového počtu ţáků. Jsou zde i ţáci s vývojovými poruchami učení a chování. Děti jsou sice integrované, ale nemají individuální vzdělávací plán. Dohromady se jedná o 67 ţáků, údaj je výrazně vyšší neţ u zdravotně postiţených dětí a jedná se o 9,3% ţáků školy.

2.6.2 Typy a počty zdravotních postiţení Základní škola Pardubice – Studánka integruje tyto druhy zdravotních postiţní: 

tělesné postiţení – 2 ţáci



artismus – 3 ţáci



souběţně více vad – 3 ţáci



vývojové poruchy učení a chování – 9 ţáků



zrakové – 1 ţák



sluchové – 5 ţáků



postiţení mentální a vady řeči – škola neintegruje Integrovaní ţáci se vzdělávají podle individuálního vzdělávacího programu. Pak se

zde nachází dalších 67 ţáků, kteří mají vývojové poruchy učení a chování, ti se ovšem vzdělávají bez individuálního vzdělávacího plánu. Při celkové rekapitulaci zjistíme, ţe zhruba kaţdý desátý ţák této školy je integrován s určitým druhem zdravotního postiţení.

2.6.3 Informace o vyuţívání podpůrných prostředků při vzdělání ţáků Mezi podpůrné prostředky slouţící k integraci zdravotně postiţených dětí zařazujeme tyto pomůcky: 

kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky,



poskytování pedagogicko-psychologických sluţeb, asistenta pedagoga,



sníţení počtu ţáků ve třídě nebo jinou úpravu organizace vzdělávání zohledňující

speciální vzdělávací potřeby ţáka.

39

Co se týče běţných pomůcek, kterými jsou například knihy, doplňovací cvičení, pomůcky pro nápravu a reedukaci speciálních poruch učení si kupuje škola sama. Vyuţívá přitom finanční prostředky ze zvýšeného normativu, který čerpá na zdravotně postiţené dítě. Větší a draţší pomůcky, které si škola nemůţe sama finančně zajistit (např. vozíky, polohovací lavice, počítače…) financuje kraj. Náročnější pomůcky jsou v majetku pedagogicko-psychologických poraden nebo speciálně-pedagogických center. Škola si tedy můţe zaţádat o propůjčení pomůcek, ovšem po ukončení studia ţáka, kterému byla pomůcka poskytnuta se opět vše vrací zpět do poraden a poskytuje dalším ţákům.

40

3. Postavení ţáka v kolektivu třídy, výhody a nevýhody integrace v základní škole (ZŠ) a základní škole praktické (ZŠP)

3.1 Výhody a nevýhody integrace žáka v základní škole (ZŠ) Odborníci soudí, ţe postiţené dítě bude šťastnější a lépe připravené pro ţivot, kdyţ mu bude poskytována speciální péče v rámci běţné školy. Studie Nadace pro vzdělávací výzkum ukázala, ţe děti a studenti s nějakým postiţením nebo s poruchami učení: 

Chtěli raději zůstat v normální škole neţ se vracet do praktické. Rodiče těchto dětí

měli na věc stejný názor. 

Lépe prospívali v sociální a citové oblasti, měli větší sebedůvěru a byli samostatnější.



Dokázali realisticky přijmout svoje postiţení nebo jiné obtíţe.24 Problémy při integraci mohou nastat ze strany rodičů, učitele nebo asistenta pedagoga.

Pokud rodiče chtějí mít své dítě integrované na základní škole, musí počítat s větší domácí přípravou. Jedním z velkých problémů je neschopnost rodičů smířit se s postiţením dítěte. Rodiče mohou být v očekávání, ţe jejich dítě zvládne veškeré učivo jako ostatní spoluţáci. V tomto ohledu na dítě kladou příliš velké nároky a dochází k přetěţování potomka. Můţe dojít aţ k somatizaci (bolest břicha, hlavy). Z hlediska učitelů jde zejména o kladení menších poţadavků a nemalou roli zde hraje soucit. Dále se jedná o přílišné soustředění se na ţáka se zdravotním postiţením na úkor ostatních ţáků. Učitel, který nemá příliš velké zkušenosti s asistentem pedagoga ve třídě, můţe mít problém s jeho vedením při výuce. Problém nastává i ve chvíli, kdy asistent začne zasahovat do výuky učitele. Ale osobně se domnívám, ţe problém navázání vztahu mezi učitelem a asistentem pedagoga je otázkou času. Další překáţkou v rámci integrace ţáka se zdravotním postiţením je příliš velká nebo naopak malá míra pomoci ze strany asistenta. Kolektiv třídy můţe chápat asistenta jako kamaráda postiţeného dítěte. Naopak přínosem pro učitele jsou nové znalosti a dovednosti. Škola umoţňuje další vzdělávání pro učitele v tomto oboru. Získávání většího rozhledu v problematice zdravotně postiţeného dítěte je bezpochyby i přínosem pro celou školu a učitelský kolektiv. 24

KERROVÁ. S., Dítě se speciálními potřebami, Portál, Praha 1997, ISBN 80-7178-147-9

41

Pro zdravotně postiţené dítě je velkým kladem kaţdodenní kontakt se ¨zdravými¨ dětmi. A naopak spoluţáky tato skutečnost obohatí o další názory a postoje k lidem s různými druhy postiţení. Berou na vědomí, ţe spoluţák se zdravotním postiţením musí k dosahování výkonů, které jsou pro ně samozřejmosti, překonávat velké překáţky.

3.1.1 Ukázky prací ţáků se zdravotním postiţením na základní škole (ZŠ)

Obrázek 4 - ukázka práce ţákyně 4. třídy s kochleárním implantátem

42

Obrázek 5 - ukázka práce ţáka 3. třídy s poruchou pozornosti

43

Obrázek 6 - ukázka deníčku autistického chlapce ze 4. třídy

44

Obrázek 7 - ukázka práce ţákyně 2. třídy s epilepsií

45

3.2 Výhody a nevýhody integrace žáka v základní škole praktické (ZŠP) Je řada důvodů, proč se rodičům volba základní školy praktické pro své dítě můţe zdát jako ideální: 

Nechtějí příliš zatěţovat dítě běţným školním ţivotem.



Bojí se o jistou sociální izolovanost, dítě by mohlo vnímat svou odlišnost.



Kompletní péče a odborná úroveň je na vyšším stupni, neboť zde působí odborníci se zaměřím na speciální potřeby dětí.25 Menší počet ţáků ve třídě umoţňuje integrovanému dítěti osobnější přístup učitele

nebo asistenta pedagoga. Tempo celé třídy nebo pracovní skupiny je pomalejší a tudíţ nejsou na dítě kladeny tak velké nároky jako na základní škole. Velkou roli zaujímají také rodiče. Setkala jsem se s případem dívky, která mohla být integrována na základní školu, ale rodiče s tím nesouhlasili. Sníţené pracovní tempo i menší domácí příprava jim vyhovovala. V ohledu pracovního tempa se integrovaný ţák na základní škole můţe cítit jako slabý článek kolektivu. Ovšem pokud má ţák vypracovaný individuální vzdělávací plán, k dispozici asistenta pedagoga, schopnosti a dovednosti k integraci na základní školu, dala bych přednost začlenění ţáka se zdravotním postiţením do běţné základní školy.

25

KERROVÁ. S., Dítě se speciálními potřebami, Portál, Praha 1997, ISBN 80-7178-147-9

46

4. Kvalitativní výzkum – interview s řediteli a učiteli ZŠ a ZŠP Interview patří mezi nejobtíţnější a současně nejvýhodnější metody pro získávání kvalitativních dat. Při jeho zvládnutí totiţ nejde pouze o získávání potřebných sociálních dovedností a citlivosti, ale také o kultivaci schopností pozorovat a umění obě metody vzájemně provázat a dokázat z nich pro výzkum vytěţit maximum. Interview je prováděno obvykle s jednou, maximálně třemi osobami. Při větším počtu osob jiţ hovoříme o skupinovém interview nebo o ohniskové skupině.26 Pro svůj výzkum jsem si vybrala 7 osob. Kaţdé z nich byly kladny různé otázky podle toho, zda se jedná o učitele nebo ředitele školy. Dalším kritériem k provádění interview bylo, zda se jedná o zaměstnance základní školy nebo základní školy praktické. Interview viz. příloha 1, 2, 3, 4.

4.1 Základní škola

4.1.1 První účastník – p.ředitelka ZŠ v Pardubicích 1. Máte dostatek prostoru, financí a podpory pro žáky se zdravotním postižením? Myslím si, ţe nemáme dostatek prostoru ani dostatek financí. Jsme škola bezbariérová, jsou zde také bezbariérová WC, coţ je velké plus. Nicméně nemáme zde ţádné prostory k rehabilitaci dětí a k tomu, kdyţ má někdo epileptický záchvat, tak ho nemáme kam uloţit a musíme je dávat do kabinetů, coţ není úplně vhodné prostředí. Materiální zázemí by mohlo být lepší. Třeba ve speciálních školách jako Svítání je vybavení mnohem lepší, ale zas pro nás je plus, ţe děti jsou ve třídě s dětmi zdravými. Stát na tyto děti přispívá, dostáváme na ně větší finance neţ na děti bez postiţení. Ale pokud máme asistenty pedagoga, tak částečně je doplácíme z peněz, které jsou určeny původně pro učitele a pro vychovatele, protoţe nikdy nepřichází prostředky v plné výši na asistenty. 2. Co by jste potřebovali nebo co postrádáte, aby péče o zdravotně postižené děti na Vaší škole mohla být ještě kvalitnější?

26

MIOVSKÝ. M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, Grada Publishing, Praha 2006, ISBN 80-247-1362-4

47

Myslím si, ţe momentálně není v pořádku ani legislativa. Legislativa něco říká, ale ve skutečnosti to tak není. Například podle ní, bychom měli mít nárok děti integrovat v menších kolektivech, ale v podstatě to není moţné z hlediska financí. Pokud vyhlášky, zákony či legislativa obsahují, tak by to měly doprovázet finance, které toto všechno umoţní realizovat. 3. Jaká je spolupráce s rodiči? Je vesměs dobrá. Ale měli jsme případ integrace, kde rodiče tlačili na školu, aby jejich dítě dělalo úplně všechno jako ostatní zdravé děti, ale dítě bylo velice těţce postiţené. Tlačili i na jeho výkon a na známky. Ale toto je pouze ojedinělý případ. Snaţíme se rodičům pomáhat a vycházíme s nimi velice dobře. 4. Jaký byl postoj vyučujících k integraci dětí do základní školy? Prvního vozíčkáře jsme integrovali jiţ před dvaceti lety a autistu asi před osmi lety. Dnes je vše bráno jako samozřejmost. 5. Zabezpečujete vše ze zdrojů školy nebo máte dotace navýšené? Drtivou většinu financí zajišťujeme z příspěvků, které dostává škola od kraje od státu a od zřizovatele. Zřizovatel nám vyčleňuje kaţdý rok na provoz zhruba 40 000 – 50 000, právě pro integrované děti. Jinak se snaţíme získávat peníze z jiných zdrojů. Vyuţíváme rozvojový program ministerstva, který byl v loňském roce na pomůcky pro postiţené děti. Jenda z maminek ve spolupráci s občanským sdruţením v Pardubicích, zorganizovala akci. Byla to charitativní akce a její výtěţek věnovali naší škole na pomůcky pro postiţené děti. Momentálně jsme partnery projektu Centra podpory inkluzivního vzdělávání. Coţ je projekt financovaný z evropských peněz a má slouţit na podporu začleňování dětí do běţných kolektivů. Díky tomuto projektu máme na cestě nějaké peníze, které získáme na pomůcky a pomáhají nám také s dalším vzděláváním učitelů.

Velkým problémem a asi donekonečna diskutovanou otázkou jsou peněţní prostředky. Stát na děti sice přispívá, ale je zřejmé, ţe peníze vyčleněné na postiţené děti nestačí pokrýt veškeré náklady, které škola potřebuje financovat. Vzniklou situaci tedy řeší škola po svém. Z peněz, které jsou určeny pro učitele a vychovatele částečně financuje i asistenty pedagoga, aby péče o postiţené děti mohla být efektivnější. Další nesnází, která se naskytla je legislativa, podle které mají integrované děti právo být začleněni do méně početných tříd. Ovšem z hlediska peněţních prostředků toto není moţné. Škola získává finance od kraje, státu a zřizovatele.

48

V současné době je škola partnerem projektu Centra podpory inkluzivního vzdělávání, které je dotováno z evropských peněz a jeho úkolem je začleňování zdravotně postiţených dětí do běţných kolektivů.

4.1.2 Druhý účastník – p.učitelka ZŠ v Pardubicích 1.

Jaký byl Váš postoj, když jste se dozvěděl/dozvěděla o integraci žáka do Vaší třídy?

Já jsem se poprvé s integrovanými dětmi setkala aţ tady na Studánce. Z počátku jsem měla obavy, jestli na práci budu stačit, ale vţdy jsem měla štěstí nato, ţe k dítěti byla přidělena šikovná paní asistentka, ve které jsem cítila oporu. Teď kdyţ se hodnotím, tak mě přítomnost integrovaného dítěte ve třídě strašně pomohla v tom, ţe ostatní děti ve třídě to nutí chovat s k takovým ţákům s ohleduplností a i do ţivota si odnášejí poznatky, ţe ne všichni jsme stejní. Mně osobně to pomohlo v tom, ţe jsem byla nucena chodit na různé semináře a něco se o poruchách dozvídat a rozšiřovat si obzory. Nahlédla jsem do problematiky rodin, které mají problémové dítě. Jak sloţité je dítě vypravit do ţivota. Kdyţ jsem se podruhé dozvěděla, ţe budu mít integrované dítě, tak jsem to vzala jako automatické. Věděla jsem, ţe ve škole mám zastání. Také je velice dobrá spolupráce se Svítáním nebo s pedagogicko psychologickou poradnou a také vím, ţe tato péče je u nás ve škole velice dobře opatřená. 2.

Jaká v tom vidíte pozitiva či negativa pro celou třídu?

Děti se učí chovat s určitou ohleduplností. Pravdou je, ţe se musí pracovat s celým dětským kolektivem, protoţe vţdy musíte vadu integrovaného dítěte vysvětlit celé třídě. Je to dobré ze stránky vztahové a citové, protoţe po této stránce se dětem věnuji mnohem více, neţ kdyby zde postiţené dítě nebylo. 3.

Jaká v tom vidíte pozitiva či negativa pro žáka se ZP?

Je to obtíţnější na to, jakým způsobem přiblíţíte handicap ostatním dětem, aby jste neublíţila handicapovanému dítěti a zařadila ho do třídy a pomohla mu se ve třídě pohybovat a orientovat. 4.

Funguje spolupráce dětí se žákem se ZP?

Kdyţ jsem dětem vysvětlila handicap dítěte, tak jsem zpočátku sama vyčlenila skupinku dětí, u které jsem si byla jistá, ţe s dítětem dokáţí komunikovat a tím, ţe máme do hodin zařazeno skupinové vyučování, tak ať děti chtějí či nechtějí, dostávají se do kontaktu s postiţeným. 5.

Vyčleňujete děti z náročnějších aktivit? Např. kino, divadlo, výlety? Pokud ano

zajišťujete jim náhradní program? Pokud ne pomáhají Vám rodiče nebo jiný pracovník školy?

49

Jakýchkoli mimoškolních aktivit se děti účastní, ale je nutná přítomnost rodičů, ne osobního asistenta. Pokud s námi pojedou rodiče, tak jsme schopni děti vzít i na školu v přírodě. Většina dětí i rodičů má potřebu se těchto akcí účastnit, aby dokázali, ţe jsou schopny fungovat normálně.

4.1.3 Třetí účastník – p.učitelka ZŠ v Pardubicích 1.

jaký byl Váš postoj, když jste se dozvěděl/dozvěděla o integraci žáka do Vaší třídy?

Jiţ v předchozích letech jsem měla ţáka, který je po těţké dětské mozkové obrně. Kdyţ jsem nastupovala na tuto školu, tak mi bylo dáno na výběr, zda chci učit ve třídě s integrovaným dítětem nebo bez integrovaného dítěte. Já jsem tuto nabídku přihnula, protoţe jsem vţdy nějakým způsobem učila postiţené dítě. 2.

Jaká v tom vidíte pozitiva či negativa pro celou třídu?

Podle mého názoru se třídní kolektiv dokáţe lépe stmelit, kdyţ je ve třídě postiţené dítě. Vidím v tom pouze pozitiva, ţádná negativa. 3.

Jaká v tom vidíte pozitiva či negativa pro žáka se ZP?

4.

Funguje spolupráce dětí se žákem se ZP?

Ano funguje, kolektiv si na dítě musí zvyknout. Ale pak v budoucnu je spolupráce a začlení ţáka do kolektivu bráno jako naprostá samozřejmost. 5.

Myslíte si, že je potřeba finanční navýšení, aby péče o děti byla lepší?

Záleţí na druhu postiţení dítěte. Pokud je to vozíčkář, tak tam je nutný jiný nábytek, zvláště, kdyţ děti píší na notebooku. Pokud je to pouze hyperaktivní dítě, tak tam ţádné speciální potřeby nejsou potřeba. 6.

Vyčleňujete děti z náročnějších aktivit? Např. kino, divadlo, výlety? Pokud ano

zajišťujete jim náhradní program? Pokud ne pomáhají Vám rodiče nebo jiný pracovník školy? Ne. Po těchto dvou rozhovorech jsem nabyla pocitu, ţe integrace je naprosto přirozená součást této školy, nikoho nepřekvapí, nikoho nezaskočí a naopak je vítána. Pro učitele kteří mají integrované dítě ve třídě, je zpočátku sloţité vysvětlit daný handicap celému kolektivu. Ovšem pokud se objasnění povede, není zde ţádná další překáţka. V hodinách je začleňováno skupinové vyučování, do kterého se ţáci se zdravotním postiţením zapojují rovněţ. Skupiny jsou různorodé a často se obměňují, tudíţ

50

s integrovaným dítětem přijde do styku jakýkoli ţák. Z tohoto hlediska i samotní učitelé povaţují přítomnost handicapovaného dítěte za pozitivum pro celý kolektiv. Děti se učí chovat s ohleduplností. Poté, co si na ţáka navyknou, není problém se zapojením do kolektivu. Škola ţáky se zdravotním postiţením nevyčleňuje ani ze školních aktivit. S asistentem pedagoga nebo za přítomnosti rodičů mohou absolvovat jakoukoli mimoškolní aktivitu. Výjimkou není ani škola v přírodě nebo náročnější výlety do okolí.

4.2 Základní škola praktická

4.2.1 Čtvrtý účastník – p. ředitelka ZŠP v Chrudimi 1.

Máte dostatek prostoru, financí a podpory pro žáky se zdravotním postižením?

Prostory ano, finance ne. 2.

Co by jste potřebovali nebo co postrádáte, aby péče o zdravotně postižené děti na Vaší

škole mohla být ještě kvalitnější? Více asistentů pedagoga nebo osobních asistentů. Velký problém je zrušení osobní asistence třeba u nás ve škole konkrétně. 3.

Jaká je spolupráce s rodiči?

Je to hrozně individuální, nedá se říct, ţe dobrá, špatná. Já osobně mám dobrou zkušenost. 4.

Jaký je postoj vyučujících k dětem se ZP?

Na naší škole je přístup učitelů vstřícný, bezproblémový. 5.

Zabezpečujete vše ze zdrojů školy nebo máte dotace navýšené? Popřípadě jaké jiné

možnosti financování máte? (nadace, sponzorské dary) Bez navýšení dotací. Všechno dostáváme od kraje. Od ledna spadáme pod pardubický kraj, takţe dostáváme normativ na ţáka. Do té doby, kdyţ jsme byli pod městem Chrudim, tak dotace byly lepší. Také díky tomu, ţe Chrudim si zde tuto školu chtěla udrţet. 6.

Učí na Vaší škole speciálně vzdělaní pedagogové?

Všichni mají speciální pedagogické vzdělání. 7.

Máte ve škole školního psychologa nebo speciálního pedagoga?

Ano. Jednou měsíčně k nám dochází psycholog z chrudimské poradny. Ale psychologa, který by působil na naší škole nemáme. 8.

Jak často jste v kontaktu s SPC (např. pro tělesně postižené)?

S SPC spolupracujeme se Svítáním, které má sídlo v Pardubicích 51

4.2.2 Pátý účastník – p.ředitelka ZŠP ve Vysokém Mýtě 1.

Máte dostatek prostoru, financí a podpory pro žáky se zdravotním postižením?

Od stupně postiţení se odvíjí normativ, to znamená ţe v podstatě oproti normálním základním školám jsme na tom v podstatě lépe, ale i tak to není nic ideálního. Co se týče prostorových podmínek, tak naše škola má dostatečné prostory. Nejsme teda bezbariérová škola, to je velká závada, ale to bude odstraněno do konce tohohle školního roku, protoţe se letos staví výtah. Jakmile se zde zajistí bezbariérovost, tak prostorově výborný. Máme moţnost získávat i účelové dotace na kompenzační pomůcky, takţe i tam se dá vybavit, spíše je málo peněz na klasické pomůcky, to co je na běţný provoz školy. 2.

Co by jste potřebovali nebo co postrádáte, aby péče o zdravotně postižené děti na Vaší

škole mohla být ještě kvalitnější? Lepší a jednodušší získávání pedagogických asistentů. Protoţe máme jako součást základní školu speciální, kde se od normativu a tipu té školy počítá s asistencí na třídu, ale pokud máme dítě, které se vzdělává z programu základní školy praktické, tak to tak není a tam uţ musíme dokladovat a ţádat speciálně na přidělení asistentů a uţ to není tak automatické. Jeden obrovský nedostatek, který si myslím je na všech školách je, ţe není moţné kumulovat pedagogického a osobního asistenta do jedné osoby, protoţe zaměstnavatel je různý. Podle mého názoru, pokud je dítě ve škole mělo by mít jednoho asistenta a je jedno jak se jmenuje a ten by měl poskytovat sluţby kompletně, zejména teda těm tělesně postiţeným dětem a podle mého názoru by toto mělo financovat ministerstvo školství, aby to byl můj zaměstnanec a abych já s ním mohla operovat. Takţe spíš bych se přikláněla k tomu, aby pedagogický asistent vykonával práci i osobního asistenta. 3.

Jaká je spolupráce s rodiči?

Je to velmi individuální. Rodiče poskytují naprostou podporu škole, ale pokud mám mluvit o tělesně postiţených ţácích, tak tam ten zájem od rodičů je větší, protoţe většinou matky, jsou dá se říct připoutány k těm dětem. Protoţe pokud je dítě imobilní, tak jsou v péči matek a rodiče i školu více kontrolují. Ale zas na druhou stranu občas je to i na škodu, protoţe pomáhají dětem víc, něţ by měli. Našim cílem je co největší samostatnost. 4.

Jaký je postoj vyučujících k dětem se ZP?

U nás je to naprosto bezproblémové, protoţe jsme všichni speciální pedagogové, takţe tady s tím nemá ţádný pracovník školy problém. 5.

Zabezpečujete vše ze zdrojů školy nebo máte dotace navýšené? Popřípadě jaké jiné

možnosti financování máte? (nadace, sponzorské dary)

52

Kromě klasického financování máme moţnosti získávat malé prostředky, ale kaţdá finance je dobrá. O granty ţádáme město, pardubický kraj a na ministerstvo školství. No a jinak je sponzorství ve velké míře omezené. 6.

Učí na Vaší škole speciálně vzdělaní pedagogové?

Samozřejmě. Máme 6 učitelů nekvalifikovaných, ale kvalifikaci si doplňují dálkovým studiem. 7.

Máte ve škole školního psychologa nebo speciálního pedagoga?

Nemáme 8.

Jak často jste v kontaktu s SPC (např. pro tělesně postižené)?

Spolupracujeme s SPC v Ústí nad Orlicí, které je přímo při škole, takţe sem psycholoţka dojíţdí. Individuální vzdělávací plán konzultujeme s ní.

Z rozhovorů, které jsem realizovala na základních školách praktických ve Vysokém Mýtě a Chrudimi, zřetelně vyplývá fakt, ţe nedostatek financí neznepokojuje pouze základní školy, ale rovněţ i základní školy praktické. Znovu se střetáváme s problematickými otázkami, kterými jsou asistenti pedagoga a získáváni peněţních prostředků. Základní školy praktické získávají granty od města, Pardubického kraje nebo Ministerstva školství. I přes tyto dotace nedokáţí zajistit ideální přísun peněz pro školu. Jsou sice schopni si opatřit finance k obstarávání účelových pomůcek, ale potíţe přicházejí se sháněním peněz na klasické pomůcky a na běţný chod školy. Následující problematickou záleţitostí je získáváni asistentů pedagoga. Východiskem situace by mohla být kumulace pedagogického asistenta a osobního asistenta do jedné osoby. V současné době jsou zaměstnavatelé těchto dvou osob různí, proto tedy pedagogický a osobní asistent nemůţe být sloučen dohromady.

53

4.2.3 Šestý účastník – p. učitelka ZŠP v Chrudimi 1.

Jaký byl Váš postoj, když jste se dozvěděl/dozvěděla o integraci žáka do Vaší třídy?

Počítala jsem jiţ dopředu s touto skutečností. 2.

Myslíte, že by bylo možné tyto žáky integrovat do základních škol?

V ţádném případě. V dnešních třídách je ve škole třeba 30 dětí a nedovedu si představit. 3.

Jaká v tom vidíte pozitiva či negativa pro celou třídu?

Děti na naší škole ani nechtějí být integrováni. Jednak to vidím jako pohodlnost nejen děti, ale i rodičů. Oni vědí, ţe na naší škole nemusí pracovat v takovém tempu jako na škole základní. Stalo se mi, ţe rodiče podepsali petici, aby dítě nebylo přeřazeno do základní školy. Z velké části jde opět o rodiče, kteří nechtějí mít větší povinnosti neţ doposud. Není tam ţádná ctiţádost. 4.

Jaká v tom vidíte pozitiva či negativa pro žáka se ZP?

5.

Mají děti možnost navštěvovat jiná zařízení než je škola? Myslím tím kroužky, divadla,

kina atd. Do kina a do divadel s nimi nechodíme po jistých zkušenostech. Spolupracujeme s centrem Paleta. Ty mají na nás trpělivost. Docházíme do divadla minimálně, jinak veškerá představení se odehrávají u nás ve škole. Krouţky navštěvují pouze v rámci školy, protoţe nejsou schopný nic zaplatit. To je také jeden z důvodů proč nechodíme do divadla. Výlety pěší, protoţe ostatní nejsou schopni zaplatit. 6.

Vyčleňujete děti se zdravotním postižením z náročnějších aktivit? Např. kino, divadlo,

výlety? Pokud ano zajišťujete jim náhradní program? Pokud ne pomáhají Vám rodiče nebo jiný pracovník školy? Pokud máme dítě na vozíčku a jde na delší pěší výlet, tak zde funguje většinou maminka, která dítě převáţí. Ale jinak pokud se jede někam dál, tak to není v našich moţnostech. Nemáme auto, autobus. Děti zůstanou ve škole. 7.

Jak často jste v kontaktu s SPC (např. pro tělesně postižené)?

S pardubickým Svítáním, které k nám dojíţdí jednou za měsíc.

4.2.4 Sedmý účastník – p.učitelka ZŠP ve Vysokém Mýtě 1.

Jaký byl Váš postoj, když jste se dozvěděl/dozvěděla o integraci žáka do Vaší třídy?

Účelně jsem ţádala o práci ve škole praktické. Tudíţ můj postoj byl kladný.

54

2.

Myslíte, že by bylo možné tyto žáky integrovat do základních škol?

Moţné by to bylo v případě, ţe by měli připravený školní vzdělávací program pro ţáky s lehkým mentálním postiţením. Ţáci by museli mít asistenci, protoţe jinak by to nebyli schopni zvládnout. 3.

Jaká v tom vidíte pozitiva či negativa pro celou třídu?

Tak pozitiva, konkrétně naše děti jsou spojeny se základní školou, takţe kdyţ budu mluvit zrovna o naší škole, tak si myslím, ţe k integraci dochází kaţdý den, protoţe se s nimi setkáváme na obědech, máme společné akce sportovní, kulturní, společenské. Takţe se stýkají. Pozitiva by byla asi v tom, ţe i zdravé děti poznají, ţe postiţené dítě je normální dítě. To je jediné pozitivum, protoţe jinak si myslím, ţe by to učitelka ve třídě nemohla zvládnout sama, bez asistence. Já vidím největší problém v tom, ţe nadané děti jsou pro učitele pýchou, takţe se jim víc věnuje, protoţe tam vidí pokrok. 4.

Jaká v tom vidíte pozitiva či negativa pro žáka se ZP?

5.

Mají děti možnost navštěvovat jiná zařízení než je škola? Myslím tím kroužky, divadla,

kina atd. Máme ve škole krouţky. Museli jsme je ale omezit, kvůli školnímu vzdělávacímu programu, protoţe dětem narostl počet hodin a uţ tak tady jsou do odpoledne. Ale mívali jsme i 14 krouţků. Navíc tady perfektně funguje M-ko, je to nízkoprahové centrum. Tam chodí rádi a hodně. Jinak při škole máme sportovní klub, kde máme mistry republiky v malé kopané, stolním tenisu. Zde se také stýkají s dětmi bez postiţení. Občas se objeví problémy. 6.

Vyčleňujete děti se zdravotním postižením z náročnějších aktivit? Např. kino, divadlo,

výlety? Pokud ano zajišťujete jim náhradní program? Pokud ne pomáhají Vám rodiče nebo jiný pracovník školy? Snaţíme se je nevyčleňovat, máme dost asistentů. Ale u dětí, které mají více vad, tak je spolupráce s rodiči velice úzká. Jezdí 3x ročně na ozdravné pobyty. Spolupráce s rodiči je individuální. 7.

Jak často jste v kontaktu s SPC (např. pro tělesně postižené)?

S SPC spolupracujeme velmi úzce. Jezdí k nám 4x za rok a děti tam s dětmi jezdí podle potřeby. Je zde i SPC Svítání, protoţe se teď zde otevřela pobočka Svítání. 8.

Kolik máte žáků a učitelů ve škole?

Máme 88 ţáků a 23 pedagogů. Asistentů máme 6. 9.

Je počet asistentů dostačující nebo byste jich potřebovali víc?

Samozřejmě, čím víc tím lépe. Ale stačí nám. Máme ještě dvě asistentky, které nejsou zaměstnankyněmi, ale pomáhají při krmení, přebalování. Vystačíme se. 55

Na otázku, zda si dokáţete představit integraci některého ţáka ze základní školy praktické na základní školu, mi byla dána striktní odpověď, ne. Znovu jsou bariérami k integraci zdravotně postiţených dětí do základních škol asistenti pedagogů a velký počet ţáků ve třídách. Jestliţe se zrealizuje integrace zdravotně postiţeného ţáka bez asistenta pedagoga do třídy, která čítá třicet ţáků, je nad síly učitelů svou práci vykonávat na 100%. V rozhovoru byly vyjádřeny mimo jiné i obavy, ţe pokud má učitel ve třídě nadaného ţáka, bude se mu věnovat více, neţ ţákovi se zdravotním postiţením. Je to běţný jev, poněvadţ vyučující vidí na nadaném ţákovi určitý pokrok oproti dítěti se zdravotním postiţením. Jinou záleţitostí jsou rodiče. Nepřejí si, aby jejich potomek byl integrován do základní školy. Jedná se o jistou pohodlnost dětí i rodičů. Správným způsobem vnímají skutečnost, ţe na základní škole by byly povinnosti větší neţ doposud.

56

5. Kvantitativní výzkum – dotazníky pro rodiče, vyhodnocení a interpretace Závěrečný dotazník Závěrečný výzkum diplomové práce jsem provedla pomocí dotazníků. Dotazník číslo 1 je určen pro rodiče, které nemají zdravotně postiţené dítě a dotazník číslo 2 je určen pro rodiče, které zdravotně postiţené dítě mají. Jako výzkumný vzorek ke studii jsem zvolila rodiče, jejichţ dětí navštěvují 1. stupeň základní školy s základní školy praktické. Celkem jsem dala k dispozici do jednotlivých škol 150 dotazníků. Všechny dotazované školy, které jsem poţádala o spoluprácí mají zkušenosti s integrací zdravotně postiţených dětí. Šetření bylo prováděno na dvou základních školách a dvou základních školách praktických. Zjišťovala jsem, za jakých podmínek jsou děti se zdravotním postiţením integrovány a také jsem se částečně zajímala o rodinné zázemí. Průzkum se nadále zabýval postoji rodičů k integraci. Dohromady jsem na školy dala k dispozici 150 dotazníků. Jiţ v počátku šetření mi bylo sděleno, ţe návratnost dotazníků ze základních škol praktických bude malá. Přesto jsem nazpět obdrţela 88% dotazníků. Dotazníky vyplnilo 132 respondentů z řad rodičů oslovených škol. Počty jednotlivých odpovědí byly zpracovány do výsečových grafů a vyznačeny procentuálním vyjádřením.

57

5.1 Dotazníky pro rodiče žáků bez zdravotního postižení Dobrý den, jmenuji se Zuzana Štěpánková a jsem studentkou Technické univerzity v Liberci. V současné době zpracovávám diplomovou práci s názvem: Integrace ţáka se zdravotním postiţením na základní škole a základní škole praktické. Dovoluji si Vás touto cestou poţádat o vyplnění níţe uvedeného dotazníku, který bude posléze zařazen do mé diplomové práce. Dotazník je individuální. Za Váš čas předem děkuji. 1. Jaká jste rodina? a) úplná b) neúplná 2. Jak vnímáte skutečnost, ţe Vaše dítě navštěvuje stejnou třídu jako dítě se zdravotním postiţením? a) nevidím v tom problém b) dítě si uvědomuje, ţe spoluţák se zdravotním postiţením je zohledňován a hodnocen s tolerancí c) dítě se k této problematice nevyjadřuje 3. Navštěvuje Vaše dítě spoluţáka se zdravotním postiţením? Ano

Ne

4. Máte Vy osobně výhrady k tomu, ţe Vaše dítě chodí do třídy s ţákem se zdravotním postiţením? Ano

Ne

5. Povaţujete za přínos, ţe se Vaše dítě jiţ v mladém věku setkává s různými druhy postiţení? Ano

Ne

Velice Vám děkuji za Vaši spolupráci.

58

Vyhodnocení dotazníku číslo 1 K vyhodnocování obou dotazníků jsem vybrala výsečové grafické zpracování. Je velice zřetelné, přehledné a v neposlední řadě i názorné. 1. Jaká jste rodina? a) úplná b) neúplná

9%

úplná neúplná

91%

Graf 3 - Jaká jste rodina?

Otázka, zda jste úplná nebo neúplná rodina, je mimo jiné zařazena i v dotazníku pro rodiče postiţeného dítěte. Značně mě zajímalo, jestli přítomnost zdravotně postiţeného dítěte má vliv na celou rodinu a na její soudrţnost. Z této otázky můţeme vyvodit patrný závěr a to takový, ţe přibliţně kaţdý desátý ţák bez zdravotního postiţení nemá úplnou rodinu. Jedná se o výrazně niţší číslo, neţ je tomu u rodin se zdravotně postiţeným dítětem.

59

2. Jak vnímáte skutečnost, ţe Vaše dítě navštěvuje stejnou třídu jako dítě se zdravotním postiţením? a) nevidím v tom problém b) dítě si uvědomuje, ţe spoluţák se zdravotním postiţením je zohledňován a hodnocen s tolerancí c) dítě se k této problematice nevyjadřuje

4%

nevidím v tom problém

13%

dítě si uvědomuje, že spolužák se zdravotním postižením je zohledňován a hodnocen s tolerancí dítě se k této problematice nevyjadřuje 83%

Graf 4 - Jak vnímáte skutečnost, ţe Vaše dítě navštěvuje stejnou třídu jako dítě se zdravotním postiţením?

Touto otázkou jsem sledovala, jaké stanovisko zaujímají rodiče ke skutečnosti, ţe jejich dítě navštěvuje stejnou třídu jako dítě se zdravotním postiţením. Z grafu vyplívá jednoznačný výsledek. Rodiče na tento fakt reagují pozitivně. Na jednom z dotazníků bylo připsáno, ţe rodiče velice vítají integraci zdravotně postiţeného dítěte ve třídě, protoţe si jejich dítě dokáţe uvědomit jaké má štěstí.

60

3. Navštěvuje Vaše dítě spoluţáka se zdravotním postiţením? Ano

Ne

18%

ano ne

82%

Graf 5 - Navštěvuje Vaše dítě spoluţáka se zdravotním postiţením?

Otázkou zda Vaše dítě navštěvuje dítě se zdravotním postiţením jsem chtěla odhalit komunikaci mezi dětmi mimo školu, bohuţel z průzkumu vyplývá, ţe se děti mezi sebou mimo školu příliš nestýkají. Lze jen velice těţko odhalit důvod problému. Mohlo by se jednat o nezkušenost s komunikací zdravotně postiţeného dítěte. Zaznamenala jsem fakt, ţe pokud je dítě ve vyšším ročníku o přátele nemá nouzi. Samozřejmě hraje velkou roli i druh postiţení spoluţáka.

61

4. Máte Vy osobně výhrady k tomu, ţe Vaše dítě chodí do třídy s ţákem se zdravotním postiţením? Ano

Ne

2%

ano ne

98%

Graf 6 - Máte Vy osobně výhrady k tomu, ţe Vaše dítě chodí do třídy s ţákem se zdravotním postiţením?

Bezmála 100% rodičů odpovědělo, ţe nemají ţádný problém s přítomností zdravotně postiţeného ţáka ve třídě. Osobně se domnívám, ţe výskyt zdravotně postiţeného dítěte ve třídě je pro ostatní děti velkým přínosem do budoucího ţivota.

62

5. Povaţujete za přínos, ţe se Vaše dítě jiţ v mladém věku setkává s různými druhy postiţení? Ano

Ne

5%

ano ne

95%

Graf 7 - Povaţujete za přínos, ţe se Vaše dítě jiţ v mladém věku setkává s různými druhy postiţení?

Poslední dotazovanou otázkou v této části je zjištění postoje rodičů k integraci. Rozhodla jsem se prozkoumat skutečnost, zda rodiče povaţují přítomnost zdravotně postiţeného dítěte za přínos pro svého potomka nebo naopak. Pouze 5% rodičů na tuto otázku odpověděli negativně. Zřetelně tak vyplývá fakt, ţe 95% dotazovaných rodičů povaţuje za přínos přítomnost integrovaného dítě ve třídě.

63

5.2 Dotazníky pro rodiče žáků se zdravotním postižením

Dobrý den, jmenuji se Zuzana Štěpánková a jsem studentkou Technické univerzity v Liberci. V současné době zpracovávám diplomovou práci s názvem: Integrace ţáka se zdravotním postiţením na základní škole a základní škole praktické. Dovoluji si Vás touto cestou poţádat o vyplnění níţe uvedeného dotazníku, který bude posléze zařazen do mé diplomové práce. Dotazník je individuální. Za Váš čas předem děkuji. 1. Jaká jste rodina? a) úplná b) neúplná 2. Kdy se potvrdila diagnóza Vašeho dítěte? a) po narození b) v předškolním věku c) následkem úrazu 3. Kdo provedl diagnózu Vašeho dítěte? a) neurolog b) ortoped c) psychiatr 4. Chodilo Vaše dítě do specializované mateřské školy? Ano

Ne

5. Má dítě pedagogického asistenta ve škole? Ano

Ne

6. Má dítě asistenta doma? Ano

Ne

7. Pokud má Vaše dítě pedagogického asistenta je financován: a) školou 64

b) přispíváte si sami c) kombinovaná moţnost a), b) d) jiné financování 8. Pouţívá dítě doma speciální pomůcky? Ano

Ne

9. Jaké volnočasové aktivity zajišťujete pro své dítě? a) procházky b) mimo školní krouţky (kreslení, zpívání, keramika…) c) navštěvujeme kino, divadlo, bazén d) ţádné 10. Jaké volnočasové aktivity zajišťuje pro dítě škola? a) kreslení, zpívání, keramika b) návštěvy kina, divadla, různá představení c) sportovní aktivity d) ţádné, pouze druţina 11. Jak jste získali informace o práci s dítětem s postiţením? a) samostudiem b) informace od lékaře nebo speciálně pedagogického centra c) jiný zdroj

Velice Vám děkuji za Vaši spolupráci.

65

1. Jaká jste rodina? a) úplná b) neúplná

30%

úplná neúplná

70%

Graf 8 - Jaká jste rodina?

Záměrem otázky bylo prozkoumat soudrţnost rodiny se zdravotně postiţeným dítětem. Bohuţel se podařilo odhalit fakt, ţe rodina se zdravotně postiţeným jedincem je ve 30% neúplná. Rodiny, které nemají zdravotně postiţeného potomka jsou v 91% úplné. Dovoluji si tvrdit, ţe přítomnost zdravotně postiţeného dítěte má nepříznivý vliv na celou rodinu a její soudrţnost. Samozřejmě tomu nemusí tak být ve všech sledovaných případech. Mnohdy za tento fakt můţe i některý z rodičů, protoţe není schopen se vyrovnat se vzniklou situací a raději rodinu opustí.

66

2. Kdy se potvrdila diagnóza Vašeho dítěte? a) po narození b) v předškolním věku c) následkem úrazu

10%

30% 60%

po narození v předškolním věku následkem úrazu

Graf 9 - Kdy se potvrdila diagnóza Vašeho dítěte?

Většina handicapů (60%) se projevila u dětí uţ hned po narození. Jestliţe dítě s postiţením vyrůstá jiţ od útlého věku je částečně jednodušší jeho integrace. S danou vadou vyrůstá a přijme ji jako nedílnou součást ţivota. Naučí se s ní zacházet a ţít s ní. Sluchové postiţení nebo vada řeči se nadají diagnostikovat hned po narození. Diagnóza se dá povaţovat za stoprocentní aţ ve chvíli, kdy je dítě schopno mluvit a naslouchat. Největší zásah do ţivota dětí je získání handicapu následkem zranění. Jedná se nejen o psychický tlak na dítě, ale i o tlak, který padá na celou rodinu. Vyrovnat se se vzniklou situací není jednoduché. Integrace takovýchto dětí je sloţitá a děje se v delším časovém úseku.

67

3. Kdo určil diagnózu Vašeho dítěte? a) neurolog b) ortoped c) psychiatr

10% 10% neurolog ortoped psychiatr

80%

Graf 10 - Kdo určil diagnózu Vašeho dítěte?

Není jednoduché jednoznačně říci, kdo nejčastěji provádí diagnózu. Hraje zde roli více faktorů najednou. Hlavním činitelem určování diagnostiky je druh postiţení dítěte. Je tedy zřejmé, ţe pokud dítě bude trpět sníţenou pohyblivostí, tak jeho diagnostiku nebude provádět psychiatr, ale ortoped. Z dosaţených výsledků lze říci, ţe 80% případů zdravotního postiţení bylo diagnostikováno neurologem. Následných 20% pak ortopedem nebo psychiatrem.

68

4. Chodilo Vaše dítě do specializované mateřské školy? Ano

Ne

10%

ano ne

90%

Graf 11 - Chodilo Vaše dítě do specializované mateřské školy?

Integrace

v mateřských školkách je v současnosti

běţný jev.

Pochopitelně

specializované mateřské školky se vyskytují jen velmi zřídka, a pokud jsou specializované školky zřízeny, tak jen ve větších městech. Zde vidím v první řadě důvod tak malého procenta ţáků, kteří by specializovanou mateřskou školku v minulosti navštěvovali.

69

5. Má dítě pedagogického asistenta ve škole? Ano

Ne

40% ano ne 60%

Graf 12 - Má dítě pedagogického asistenta ve škole?

Získání pedagogického asistenta pro zdravotně postiţené dítě není jednoduché. Velkým úskalím opatření asistenta jsou finanční prostředky, proto je pedagogický asistent přidělen pouze v 60%. Školy tak nejsou schopny zajistit asistenta pro kaţdého ţáka, který asistenci pedagoga vyţaduje. Snaţí se z velké části asistenty financovat z vlastních zdrojů. Z peněz určených pro učitele a vychovatele částečně hradí i pedagogickou asistenci.

70

6. Má dítě asistenta doma? Ano

Ne

0%

ano ne

100%

Graf 13 - Má dítě asistenta doma?

Odkrytí faktu, ţe ani jeden ze 132 dotazovaných respondentů, nemá doma asistenta mě nadmíru překvapil. Pokud dítě nemá asistenta doma k dispozici, jeho roli zaujímá ve většině případů matka, která se nepřetrţitě o dítě stará a asistenci mu tak náleţitě vynahrazuje. Děti s postiţením postrádají odbornou domácí asistenci. Příčina vzniklého problému je v nedostatku peněţních prostředků v této oblasti.

71

7. Pokud má Vaše dítě pedagogického asistenta je financován: a) školou b) přispíváte si sami c) kombinovaná moţnost a), b) d) jiné financování

8% školou 21%

přispíváme si sami

63% 8%

kombinovaná možnost a), b) jiné financování

Graf 14 - Pokud má Vaše dítě pedagogického asistenta je financován:

V rámci financování asistenta pedagoga je zřetelné, ţe největší podíl na financování asistentů pedagoga má škola a to celých 63%. Škola na dítě dostává navýšené finance, tak zvané normativy. Peníze z těchto zdrojů nepokrývají náklady a tak ostatní peněţní prostředky na asistenty pro děti se zdravotním postiţením pocházejí od rodičů (8%) i z jiných zdrojů. Jde zejména o peníze z různých grantů (8%).

72

8. Pouţívá dítě doma speciální pomůcky? Ano

Ne

30%

ano ne

70%

Graf 15 - Pouţívá dítě doma speciální pomůcky?

V případě speciálních poruch učení a chování, epilepsie nebo autismu nejsou doma speciální pomůcky potřebné. Nebo pomůcky, které rodiče s dětmi pouţívají, nepovaţují za speciální pomůcky. Speciální pomůcky jsou potřebné v případech tělesného postiţení, postiţení smyslového – sluchu, zraku. Proto lze z grafu vyvodit závěr, ţe 30% dětí nemá doma k dispozici speciální pomůcky. Těchto 30% zaujímají právě děti se speciálními poruchami učení a chování, epilepsií nebo autismem. Zbylých 70% dětí, které pomůcky doma má, jsou děti se sluchovými, zrakovými vadami a tělesným postiţením. U těchto typů handicapů domácí příprava bez speciálních pomůcek není moţná, není efektivní.

73

9. Jaké volnočasové aktivity zajišťujete pro své dítě? a) procházky b) mimo školní krouţky (kreslení, zpívání, keramika…) c) navštěvujeme kino, divadlo, bazén d) ţádné

10%

20%

procházky

40%

mimo školní kroužky (kreslení, zpívání, keramika…) navštěvujeme kino, divadlo, bazén žádné

30%

Graf 16 - Jaké volnočasové aktivity zajišťujete pro své dítě?

Rodiče se zdravotně postiţeným dětem, co se týče volnočasových aktivit, věnují z 90% . Pouze 10% dotazovaných rodičů neprovádí s dětmi ţádnou aktivitu ve volném čase. Ostatní rodiče pro své děti zajišťují různé krouţky (kreslení, zpěv, keramika), navštěvují s nimi společenské akce a podobně. Dovolím si zde uvést závěr, ţe rodiče se zdravotně postiţenému potomkovi dokáţí věnovat s velkým nasazením.

74

10. Jaké volnočasové aktivity zajišťuje pro dítě škola? a) kreslení, zpívání, keramika b) návštěvy kina, divadla, různá představení c) sportovní aktivity d) ţádné, pouze druţina

10% kreslení, zpívání, keramika návštěvy kina, divadla, různá představení sportovní aktivity

20%

60% 10%

žádné, pouze družina

Graf 17 - Jaké volnočasové aktivity zajišťuje pro dítě škola?

Základní školy jako takové mají větší moţnost navštěvování veřejných zařízení (kino, divadlo, bazén) nebo zřizování zájmových krouţků (keramika, zpěv, tanec, sport) pro své studenty. Je to zapříčiněno menším počtem zdravotně postiţených dětí oproti základním školám praktickým. Základní školy praktické jsou v ohledu zřizování krouţků značně limitovány. Handicapy děti jsou těţšího charakteru a škola je tak při výběru volnočasových aktivit do jisté míry omezena.

75

11. Jak jste získali informace o práci s dítětem s postiţením? a) samostudiem b) informace od lékaře nebo speciálně pedagogického centra c) jiný zdroj

10%

10% samostudiem

informace od lékaře nebo speciálně pedagogického centra jiný zdroj

80%

Graf 18 - Jak jste získali informace o práci s dítětem s postiţením?

Získávání informací týkajících se handicapu je nepostradatelnou součástí o pochopení a posléze o zkvalitní péče o dítě. 80% rodičů získává informace od lékaře nebo speciálně pedagogického centra. Domnívám se, ţe většina rodičů informace nenabývá pouze od lékaře, ale i s ostatních zdrojů. Zásoba informací se tak rozšiřuje o informace z odborných publikací, kníţek nebo internetu. Čím více informací mají rodiče k dispozici, o to větší měrou jsou schopni porozumět postiţení dítěte a zároveň mu poskytnout tu nejlepší péči, kterou si zaslouţí.

76

6. Závěr Všechny děti mají nárok na kvalitní vzdělávání a je jedno zda se jedná o dítě se zdravotním postiţením nebo dítě zdravé. Pokud se zabýváme integrací na základních školách a základních školách praktických, můţeme dojít ke zjištění, ţe pozice nejen rodičů, ale i školy a státu není jednoduchá. Podmínky vytvářené státem jsou podle zaznamenaných výpovědí často velmi nedostačující. Nejproblémovější se zdá být oblast finanční podpory vzdělávání. V tomto směru se projevuje značná nespokojenost s nedostatečným financováním pozice asistenta pedagoga a získáváním dotací pro běţný provoz školy. Dalším úskalím jsou pak zejména vysoké počty ţáků v jednotlivých třídách, čímţ se zvyšují nároky na všechny zúčastněné. Podle legislativy by měli být ţáci se zdravotním postiţením integrováni do početně menších tříd. Toto ustanovení se bohuţel neshoduje s realitou, neboť většina škol nedisponuje dostatečnými financemi k realizaci tohoto nařízení. Jak tedy zlepšit integraci zdravotně postiţených dětí do základních škol a základních škol praktických? Nabízí se otázka, kdo je za jejich vzdělávání zodpovědný? Rodiče, škola, stát? Rozdělení zodpovědnosti za vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami mezi tyto tři subjekty je primární otázkou. Pokud stát na zdravotně postiţené děti nebude přispívat ve větší míře neţ doposud, tak se počty integrovaných dětí na základních školách nebudou zvyšovat. Přínosem dobře provedené integrace jsou určité postupy a formy práce, které nacházejí učitelé s cílem pomoci postiţenému ţákovi. Nové formy práce však nepomáhají pouze dítěti se zdravotním postiţením, ale pomáhají i ve výuce ţáků bez postiţení. Důleţitým faktorem pro ideální průběh integrace jsou rodiče a jejich spojení se školou. Je nutný neustálý kontakt a spolupráce mezi školou a rodiči ţáka se zdravotním postiţením. Dosaţené výsledky výzkumu také zaznamenaly, ţe spolupráce s rodiči na základních školách je o poznání kvalitnější neţ na základních školách praktických, kde rodiče komunikaci se školou zanedbávají. Závěrem lze konstatovat, ţe integrace zdravotně postiţeného jedince je přínosem nejen pro něj samotného, protoţe je v kontaktu se zdravými dětmi, ale i pro učitele, spoluţáky a celou školu. Pro spoluţáky dítěte se zdravotním postiţením jde zejména o obohacování názorů a postojů k lidem s různými druhy postiţení. Navázání přátelství s někým takovým pomáhá si uvědomit, ţe jiní musejí k dosahování cílů překonávat velké překáţky.

77

7. Literatura JESENSKÝ, J. Integrace – znamení doby, Sborník z odborné konference na počest 50.výročí Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Praha 1998 ISBN 80-7184-69-9 MATĚJČEK, Z. Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí, H&H nakladatelství 2001, ISBN 80-86022-92-7 Čerpáno ze Sbírky zákonů č. 73/2005 MŠMT ČR o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných TEPLÁ. M., ŠMEJKALOVÁ. H., Základní informace k zajišťování asistenta pedagoga do třídy, v níž je vzděláván žák nebo žáci se zdravotním postižením, Praha 2007, ISBN 987-8086856-35-3 ZELINKOVÁ. O., Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Portál, Praha 2007, ISBN 987-80-7367-326-0 ŘÍČAN. P., KREJČÍŘOVÁ. D., Dětská klinická psychologie, Grada Publishing 2006, ISBN 80-247-1049-8 POKORNÁ. V., Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování, Portál, Praha 2010, ISBN 978-80-7367-817-3 MICHALOVÁ. Z., Vybrané kapitoly z problematiky specifických poruch učení, Technická universita v Liberci, 2008, ISBN 978-80-7372-318-7 MIOVSKÝ. M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, Grada Publishing, Praha 2006, ISBN 80-247-1362-4 VERMEULEN. P., Artistické myšlení, Grada Publishing Praha 2006, ISBN 80-247-1600-3 KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ. L., Edukace dětí se speciálními potřebami v raném a předškolním věku, Paido, Brno 2004, ISBN 80-7315-063-8 78

MONATOVÁ. L., Speciálně pedagogická diagnostika z hlediska vývoje dětí, Paido, Brno 2000, ISBN 80-85931-86-9 JESENSKÝ. J., Profesní příprava zdravotně postižené mládeže v integrovaných podmínkách, Agrodat, Praha 1992, NEWMAN. S., Hry a činnosti pro vývoj dítěte s postižením, Portál, Praha 2004, ISBN 80-7178-872-4 SLOWÍK. J., Speciální pedagogika, Grada Publishing, Praha 2007, ISBN 987-80-247-1733-3 POTMĚŠIL. M., Sluchové postižení a sebereflexe, Karolinum, Praha 2007, ISBN 987-80-246-1300-0 PŘINOSILOVÁ. D., Texty k distančnímu vzdělávání, Paido, Brno 2007, ISBN 987-80-7315-157-7 SOURALOVÁ. E., Vzdělávání hluchoslepých II, Scientia 2000, ISBN 80-7183-226-X KERROVÁ. S., Dítě se speciálními potřebami, Portál, Praha 1997, ISBN 80-7178-147-9 MUNDER. A., ARCELUS. J., Poruchy pozornosti a hyperaktivita, Portál, Praha 2008, ISBN 987-80-7367-430-4 Informace čerpané z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Pardubickém kraji.

79

Seznam pouţitých webových stránek Slovník cizích slov, Výsledek hledání slova ,,integrace“ (online), dostupné na www.slovnik-cizich-slov.cz citace dne 18.3. 2011 Slovník cizích slov, Výsledek hledání slova ,,individuální“ (online), dostupné na www.slovnik-cizich-slov.cz citace dne 18.3. 2011

http://www.msmt.cz/socialni-programy/vzdelavani-zaku-se-specialnimi-vzdelavacimipotrebami.cz http://www.spckladno.estranky.cz/clanky/odborné-clanky/autismus.html

http://www.nuov.cz

http://handicap.vsb.cz

http://www.spckladno.estranky.cz

80

8. Obrázky, rejstřík grafů, přílohy, tabulky Obrázky Obrázek 1 - Základní škola Pardubice - Studánka ................................................................... 36 Obrázek 2 - plošina pro vozíčkáře ............................................................................................ 37 Obrázek 3 - bezbariérové toalety .............................................................................................. 38 Obrázek 4 - ukázka práce ţákyně 4. třídy s kochleárním implantátem .................................... 42 Obrázek 5 - ukázka práce ţáka 3. třídy s poruchou pozornosti ................................................ 43 Obrázek 6 - ukázka deníčku autistického chlapce ze 4. třídy ................................................... 44 Obrázek 7 - ukázka práce ţákyně 2. třídy s epilepsií ............................................................... 45 Rejstřík grafů Graf 1 - Integrované děti v Pardubickém kraji k roku 2011 ..................................................... 34 Graf 2 - Počet handicapů u zdravotně postiţeného dítěte ........................................................ 35 Graf 3 - Jaká jste rodina? .......................................................................................................... 59 Graf 4 - Jak vnímáte skutečnost, ţe Vaše dítě navštěvuje stejnou třídu jako dítě se zdravotním postiţením? ....................................................................................................................... 60 Graf 5 - Navštěvuje Vaše dítě spoluţáka se zdravotním postiţením? ...................................... 61 Graf 6 - Máte Vy osobně výhrady k tomu, ţe Vaše dítě chodí do třídy s ţákem se zdravotním postiţením? ....................................................................................................................... 62 Graf 7 - Povaţujete za přínos, ţe se Vaše dítě jiţ v mladém věku setkává s různými druhy postiţení? .......................................................................................................................... 63 Graf 8 - Jaká jste rodina? .......................................................................................................... 66 Graf 9 - Kdy se potvrdila diagnóza Vašeho dítěte? .................................................................. 67 Graf 10 - Kdo určil diagnózu Vašeho dítěte? ........................................................................... 68 Graf 11 - Chodilo Vaše dítě do specializované mateřské školy? ............................................. 69 Graf 12 - Má dítě pedagogického asistenta ve škole? .............................................................. 70 Graf 13 - Má dítě asistenta doma? ............................................................................................ 71 Graf 14 - Pokud má Vaše dítě pedagogického asistenta je financován: ................................... 72 Graf 15 - Pouţívá dítě doma speciální pomůcky? .................................................................... 73 Graf 16 - Jaké volnočasové aktivity zajišťujete pro své dítě? .................................................. 74 Graf 17 - Jaké volnočasové aktivity zajišťuje pro dítě škola? .................................................. 75 Graf 18 - Jak jste získali informace o práci s dítětem s postiţením?........................................ 76

81

Přílohy Příloha 1 - Interview pro ředitele základních škol .................................................................... 83 Příloha 2 - Interview pro učitele základních škol ..................................................................... 83 Příloha 3 - Interview pro ředitele základních škol praktických ................................................ 83 Příloha 4 - Interview pro učitele základních škol praktických ................................................. 84 Příloha 5 - Dotazník pro rodiče ţáka bez zdravotního postiţení .............................................. 85 Příloha 6 - Dotazník pro rodiče ţáka se zdravotním postiţením .............................................. 86

Tabulky Tabulka 1 - obec Chrudim a okolí ............................................................................................ 28 Tabulka 2 - obec Hlinsko a okolí.............................................................................................. 29 Tabulka 3 - obec Holice a okolí................................................................................................ 29 Tabulka 4 - obec Lanškroun a okolí ......................................................................................... 29 Tabulka 5 - obec Litomyšl a okolí ............................................................................................ 30 Tabulka 6 - obec Moravská Třebová a okolí ............................................................................ 30 Tabulka 7 - obec Pardubice a okolí .......................................................................................... 30 Tabulka 8 - obec Polička a okolí .............................................................................................. 32 Tabulka 9 - obec Přelouč a okolí .............................................................................................. 32 Tabulka 10 - obec Svitavy a okolí ............................................................................................ 32 Tabulka 11 - obec Ústí nad Orlicí a okolí ................................................................................ 33 Tabulka 12 - obec Vysoké Mýto a okolí .................................................................................. 33 Tabulka 13 - obec Ţamberk a okolí .......................................................................................... 33

82

Příloha 1 - Interview pro ředitele základních škol

1.

Máte dostatek prostoru, financí a podpory pro ţáky se zdravotním postiţením?

2.

Co by jste potřebovali nebo co postrádáte, aby péče o zdravotně postiţené děti na Vaší

škole mohla být ještě kvalitnější? 3.

Jaká je spolupráce s rodiči?

4.

Jaký byl postoj vyučujících k integraci dětí do základní školy?

5.

Zabezpečujete vše ze zdrojů školy nebo máte dotace navýšené?

Příloha 2 - Interview pro učitele základních škol

1.

Jaký byl Váš postoj, kdyţ jste se dozvěděl/dozvěděla o integraci ţáka do Vaší třídy?

2.

Jaká v tom vidíte pozitiva či negativa pro celou třídu?

3.

Jaká v tom vidíte pozitiva či negativa pro ţáka se ZP?

4.

Funguje spolupráce dětí se ţákem se ZP?

5.

Vyčleňujete děti z náročnějších aktivit? Např. kino, divadlo, výlety? Pokud ano

zajišťujete jim náhradní program? Pokud ne pomáhají Vám rodiče nebo jiný pracovník školy?

Příloha 3 - Interview pro ředitele základních škol praktických

1.

Máte dostatek prostoru, financí a podpory pro ţáky se zdravotním postiţením?

2.

Co by jste potřebovali nebo co postrádáte, aby péče o zdravotně postiţené děti na Vaší

škole mohla být ještě kvalitnější? 3.

Jaká je spolupráce s rodiči?

4.

Jaký je postoj vyučujících k dětem se ZP?

5.

Zabezpečujete vše ze zdrojů školy nebo máte dotace navýšené? Popřípadě jaké jiné

moţnosti financování máte? (nadace, sponzorské dary) 6.

Učí na Vaší škole speciálně vzdělaní pedagogové?

7.

Máte ve škole školního psychologa nebo speciálního pedagoga?

8.

Jak často jste v kontaktu s SPC (např. pro tělesně postiţené)?

83

Příloha 4 - Interview pro učitele základních škol praktických

1.

Jaký byl Váš postoj, kdyţ jste se dozvěděl/dozvěděla o integraci ţáka do Vaší třídy?

2.

Myslíte, ţe by bylo moţné tyto ţáky integrovat do základních škol?

3.

Jaká v tom vidíte pozitiva či negativa pro celou třídu?

4.

Jaká v tom vidíte pozitiva či negativa pro ţáka se ZP?

5.

Mají děti moţnost navštěvovat jiná zařízení neţ je škola? Myslím tím krouţky,

divadla, kina atd. 6.

Vyčleňujete děti se zdravotním postiţením z náročnějších aktivit? Např. kino, divadlo,

výlety? Pokud ano zajišťujete jim náhradní program? Pokud ne pomáhají Vám rodiče nebo jiný pracovník školy? 7.

Jak často jste v kontaktu s SPC (např. pro tělesně postiţené)?

84

Příloha 5 - Dotazník pro rodiče ţáka bez zdravotního postiţení

1. Jaká jste rodina? a) úplná b) neúplná 2. Jak vnímáte skutečnost, ţe Vaše dítě navštěvuje stejnou třídu jako dítě se zdravotním postiţením? a) nevidím v tom problém b) dítě si uvědomuje, ţe spoluţák se zdravotním postiţením je zohledňován a hodnocen s tolerancí c) dítě se k této problematice nevyjadřuje 3. Navštěvuje Vaše dítě spoluţáka se zdravotním postiţením? Ano

Ne

4. Máte Vy osobně výhrady k tomu, ţe Vaše dítě chodí do třídy s ţákem se zdravotním postiţením? Ano

Ne

5. Povaţujete za přínos, ţe se Vaše dítě jiţ v mladém věku setkává s různými druhy postiţení? Ano

Ne

85

Příloha 6 - Dotazník pro rodiče ţáka se zdravotním postiţením

1. Jaká jste rodina? a) úplná b) neúplná 2. Kdy se potvrdila diagnóza Vašeho dítěte? a) po narození b) v předškolním věku c) následkem úrazu 3. Kdo provedl diagnózu Vašeho dítěte? a) neurolog b) ortoped c) psychiatr 4. Chodilo Vaše dítě do specializované mateřské školy? Ano

Ne

5. Má dítě pedagogického asistenta ve škole? Ano

Ne

6. Má dítě asistenta doma? Ano

Ne

7. Pokud má Vaše dítě pedagogického asistenta je financován: a) školou b) přispíváte si sami c) kombinovaná moţnost a), b) d) jiné financování 8. Pouţívá dítě doma speciální pomůcky? Ano

Ne

86

9. Jaké volnočasové aktivity zajišťujete pro své dítě? a) procházky b) mimo školní krouţky (kreslení, zpívání, keramika…) c) navštěvujeme kino, divadlo, bazén d) ţádné 10. Jaké volnočasové aktivity zajišťuje pro dítě škola? a) kreslení, zpívání, keramika b) návštěvy kina, divadla, různá představení c) sportovní aktivity d) ţádné, pouze druţina 11. Jak jste získali informace o práci s dítětem s postiţením? a) samostudiem b) informace od lékaře nebo speciálně pedagogického centra c) jiný zdroj

87