TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ PODMÍNKY ROZVOJE HRUBOSKALSKA V RÁMCI CHKO ČESKÝ RÁJ

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ

Katedra:

Geografie

Studijní program: Učitelství geografie pro 2. stupeň základní školy Obor:

Tělesná výchova a zeměpis

PODMÍNKY ROZVOJE HRUBOSKALSKA V RÁMCI CHKO ČESKÝ RÁJ DEVELOPMENT CONDITIONS OF THE HRUBOSKALSKO AREA IN THE FRAME OF PROTECTED LANDSCAPE AREA ČESKÝ RÁJ Diplomová práce: 07–FP–KGE–05 Autor:

Podpis:

Petra MIKESKOVÁ Adresa: Olbrachtova 601 460 15 Liberec 15 Vedoucí práce: Mgr. Klára Popková Konzultant:

Počet

PhDr. Jan Mohr

stran

slov

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

114

21 308

16

6

66

4

V Liberci dne 2. 5. 2007

Prohlášení o původnosti práce: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu. V Liberci dne 2. 5. 2007

Petra MIKESKOVÁ

Prohlášení k využívání výsledků DP: Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 o právu autorském, zejména § 60 (školní dílo) a § 35 (o nevýdělečné užité díla k vnitřní potřebě školy). Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé diplomové práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé diplomové práce (prodej, zapůjčení, kopírování, apod.). Jsem si vědoma toho, že: užít své diplomové práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených univerzitou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše). Diplomová práce je majetkem školy, s diplomovou prací nelze bez svolení školy disponovat. Beru na vědomí, že po pěti letech si mohu diplomovou práci vyžádat v Univerzitní knihovně Technické univerzity v Liberci, kde bude uložena. Autor:

Petra MIKESKOVÁ

Adresa: Olbrachtova 601 460 15 Liberec 15 Datum: V Liberci dne 2. 5. 2007

Podpis:

4

Rozvoj Hruboskalska v rámci CHKO Český ráj Resumé: Diplomová práce se zabývá rozvojem Hruboskalska v rámci CHKO Český ráj a to jak po stránce přírodní, tak i po stránce společenské. Věnuje se přírodním a sociálním poměrům oblasti, a jejich možnému rozvoji do budoucnosti. V praktické části diplomové práce je vypracována analýza návštěvnosti, SWOT analýza, rozbor literárních a internetových zdrojů, je navrhnuta zeměpisná exkurze a jsou vypracovány pracovní listy pro výuku na základní škole. V analýze návštěvnosti jsou porovnávány dvě období – rok 2001 a současnost. Počty turistů rok od roku stoupají. Projevuje se to ve zvýšené zatíženosti dané oblasti. Summary:

The diploma work deals with the development of Hruboskalsko in the frame of CHKO Český ráj namely from the natural aspect and also from the social aspect. It presents the natural and social conditions of the area and thein possible development in the future. In the practical part, the visit rate analysis, the SWOT analysis, and the analysis of the literáty and internet resources are elaborated. Also the geographical excursion is suggested and the work sheets for grammar school tuition are elaborated in this part. Two period, the year 2001 and the present, are compared in the visit rate analysis. The number of tourists rises every zear. This is expressed as the increased carrying-capacity of the area. Zusammenfassung:

Diese Diplomarbeit beschäftigt sich mit der Entwicklung von dem Gebiet Hruboskalsko im Rahmen des Naturschutzgebietes Böhmisches Paradies. Sie behandelt sowohl die Natur- als auch die Gesellschaftsseite. Man widmet sich den Natur- und Sozialverhätnissen in dem Gebiet und der Möglichkeit derer zukünftigen Entwicklung. In dem praktischen Teil der Diplomarbeit wurde die Besucherverkehrsanalyse, SWOT- Analyse erarbeitet, Internet- und

5

Literaturquellen

verarbeitet

und

es

wurde

auch

eine

landeskundliche

Exkursion

entworfen.Daneben wurden auch Arbeitsblätter für den Grundschulunterricht ausgearbeitet. In der Besucherverkehrs-Analyse werden zwei Zeitabschnitte verglichen – das Jahr 2001 und die Gegenwart. Die Touristenzahl steigt Jahr für Jahr und das ist in der erhöhten Belastung des gegebenen Gebietes merkbar.

6

Obsah 1 Úvod ...................................................................................................................................... 10 2 Lokalizace území................................................................................................................... 11 3 Rozdělení oblasti ................................................................................................................... 12 4 Přírodní rezervace ................................................................................................................. 14 5 Hruboskalsko v rámci CHKO Český ráj ............................................................................... 16 5. 1 CHKO Český ráj ........................................................................................................... 16 5. 2 CHKO Český ráj stručně............................................................................................... 17 5. 2. 1 Osídlení ................................................................................................................. 18 5. 2. 2 Geomorfologická charakteristika .......................................................................... 18 5. 2. 3 Klimatická charakteristika..................................................................................... 19 5. 2. 4 Vodstvo ................................................................................................................. 19 5. 2. 5 Flóra ...................................................................................................................... 20 5. 2. 6 Fauna ..................................................................................................................... 20 5. 2. 7 Lesy ....................................................................................................................... 20 5. 3 Český ráj 25. evropským geoparkem UNESCO ........................................................... 20 5. 3. 1 Evropsky významné lokality na území CHKO Český ráj..................................... 21 6 Charakteristika okolí Hruboskalska ...................................................................................... 23 7 Turistické a cykloturistický stezky Hruboskalska................................................................. 29 7. 1 Turistické značení ......................................................................................................... 29 7. 2 Naučné stezky ............................................................................................................... 29 7. 2. 1 Naučná stezka Hruboskalskem.............................................................................. 29 7. 3 Turistické stezky ........................................................................................................... 31 7. 3. 1 Angrova stezka ...................................................................................................... 32 7. 3. 2 Putování okolím Sedmihorek – Skalní město ....................................................... 32 7. 4 Cykloturistické stezky .................................................................................................. 33 8 Charakteristika osídlení PR Hruboskalsko............................................................................ 34 8. 1 Hrubá Skála ................................................................................................................... 34 8. 1. 1 Obyvatelstvo.......................................................................................................... 35 8. 1. 2 Zajímavosti a okolí................................................................................................ 36 8. 1. 3 Významné stavby v obci Hrubá Skála .................................................................. 37 8. 1. 4 Ubytování v obci Hrubá Skála .............................................................................. 38 8. 1. 5 Spolky.................................................................................................................... 38 8. 2 Kacanovy....................................................................................................................... 41 8. 2. 1 Obyvatelstvo.......................................................................................................... 41 8. 2. 2 Památky Kacanov.................................................................................................. 42 8. 3 Karlovice ....................................................................................................................... 43 8. 3. 1 Historie obce ............................................................................................................. 44 8. 3. 2 Obyvatelstvo.......................................................................................................... 44 8. 3. 3 Památky Karlovic .................................................................................................. 44 8. 3. 4 Ubytování v obci Karlovice .................................................................................. 45 8. 4 Radeč, Bukovina, Nouzov............................................................................................. 45 9 Fyzickogeografická charakteristika Hruboskalska................................................................ 47 9. 1 Geologické poměry ....................................................................................................... 47 9. 2 Geomorfologické členění .............................................................................................. 48 9. 3 Klimatické podmínky.................................................................................................... 50 9. 4 Hydrologické a hydrogeologické podmínky ................................................................. 51 9. 4. 1 Řeky Českého ráje................................................................................................. 51 9. 4. 2 Rybníky Českého ráje ........................................................................................... 51 9. 4. 3 Podzemní voda ...................................................................................................... 52 7

9. 5 Vznik pískovcových měst ............................................................................................. 52 9. 5. 1 Předpoklady pro vznik skalních měst.................................................................... 52 9. 5. 2 Historie vzniku skalních měst ............................................................................... 52 9. 5. 3 Pískovec - stavební materiál skalních měst........................................................... 53 9. 5. 4 Tvary pískovcových skalních měst ....................................................................... 53 9. 6 Flóra a vegetace............................................................................................................. 55 9. 6. 1 Flóra ...................................................................................................................... 55 9. 7 Fauna ............................................................................................................................. 56 10 Horolezectví na území Hruboskalska.................................................................................. 57 10. 1 Historie horolezectví ................................................................................................... 57 10. 2 Pravidla pískovcového lezení v CHKO Český ráj ...................................................... 58 11 Analýza literárních zdrojů................................................................................................... 60 11. 1 Turistický průvodce..................................................................................................... 60 11. 2 Horolezecký průvodce................................................................................................ 62 11. 3 Příroda ........................................................................................................................ 63 11. 4 Vlastivědný sborník..................................................................................................... 64 11. 5 Ostatní publikace......................................................................................................... 67 12 Propagační materiály........................................................................................................... 69 12. 1 Městské informační středisko TURNOV .................................................................... 69 12. 2 Infocentrum Liberec .................................................................................................... 71 13 Analýza internetových zdrojů ............................................................................................. 72 14 Zhodnocení vlivu zemědělství, turistiky, rekreace a sportu na Hruboskalsko.................... 78 14. 1 Zemědělství ................................................................................................................. 78 14. 2 Průmysl........................................................................................................................ 78 14. 3 Turistika, rekreace a sport ........................................................................................... 78 15 Dopravní charakteristika ..................................................................................................... 81 15. 1 Železnice ..................................................................................................................... 81 15. 2 Silnice.......................................................................................................................... 82 16 Analýza návštěvnosti........................................................................................................... 86 17 Vlastní analýza návštěvnosti 2006/2007 ............................................................................. 92 17 SWOT analýza Hruboskalska ............................................................................................. 95 18 Didaktická část .................................................................................................................... 97 19 Závěr.................................................................................................................................. 105 20 Literární zdroje .................................................................................................................. 107 21 Internetové zdroje.............................................................................................................. 112 22 Turistické mapy................................................................................................................. 114

8

Seznam zkratek %

procento

o

stupňů Celsia

§

paragraf

aj.

a jiné

cca

přibližně

č.

číslo

č. p.

číslo popisné

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

etc.

a tak dále

ha

hektar

CHKO

chráněná krajinná oblast

km

kilometr

km2

kilometr čtvereční

m

metr

ml.

mladší

mil.

milión

m. n. m.

metrů nad mořem

např.

například

PR

přírodní rezervace

př. n. l.

před naším letopočtem

r.

rok

s.

strana

Sb.

Sbírka zákonů

stol.

století

sv.

svatý

tzv.

tak zvaně

www

world wide web

žel.

železniční

C

9

1 Úvod Téma diplomové práce nese název „Podmínky rozvoje Hruboskalska v rámci CHKO Český ráj“. Při jeho zpracování se využijí poznatky získané nejen studiem na Technické univerzitě v Liberci, ale i z četných návštěv dané oblasti. Téma, které je zpracováváno zásadním způsobem koresponduje s ostatními chráněnými územími. V České republice je územní ochrana odstupňována do velkoplošných a maloplošných území. PR Hruboskalsko spadá do maloplošné ochrany a zároveň do oblasti CHKO Český ráj. Už od dětských let považuji oblast Českého ráje za nejkrásnější v Čechách. Celý život s láskou navštěvuji Skalák, vyhlídky, Trosky, hrady a zámky. S nástupem na vysokou školu se zaměřením na geografii jsem dospěla k názoru, že bych tuto část země mohla prozkoumat z různých úhlů. Jevilo se mi to jako jediné možné téma. Snaha napomoci oblasti, která je mému srdci blízká. V současnosti je velmi důležité věnovat se chráněným územím, zvláště pak PR Hruboskalsko. PR Hruboskalsko má unikátní skalní město, které je potřeba zachovat dalším generacím. Pro zájem široké veřejnosti je tato lokalita neúměrně zatěžovaná turisty, kteří ne vždy dodržují zásady chráněných oblastí. Práce se věnuje charakteristice území, ale i budoucímu rozvoji a ochraně životního prostředí. Zpracováním studie, hodnotícím návštěvnost v PR Hruboskalsko a porovnáním údajů z roku 2001 dosáhnu zjištění, jak se mění počty turistů ve Skaláku. V návaznosti na studii, se vytvoří SWOT analýza PR Hruboskalska. Porovnáním dostupnosti informací z literárních a internetových zdrojů. Rozebráním obého, jak z hlediska aktuálnosti, obsahové stránky, ale taktéž i grafického znázornění se doloží množství pramenů věnujících se této lokalitě. Stěžejní částí práce se stane didaktika. Navrhne se zeměpisná exkurze do zmiňované oblasti, doplněná o pracovní listy, které se využijí při výuce zeměpisu na základní škole.

10

2 Lokalizace území Přírodní rezervace Hruboskalsko se rozkládá na ploše 220,15 ha. Byla vyhlášena 22. 4. 1998. Rozprostírá se v nadmořské výšce 265 - 420 m n. m. Nachází se na katastrech obcí Karlovice, Hrubá Skála, Kacanovy a Mašov v okrese Semily v kraji Libereckém. Hruboskalské skalní město se nachází cca 4 km jihovýchodně od města Turnov, cca 20 km jihozápadně od města Jičín a cca 27 km severovýchodně od města Mladá Boleslav. Skalní město Hruboskalsko je ohraničeno od severu rozhlednou Hlavatice, zahrnuje se do něj dále hrad Valdštejn, lázně Sedmihorky a končí jihovýchodně od Turnova obcí Hrubá Skála. Je to nejrozsáhlejší maloplošné chráněné území v CHKO Český ráj. Pro bohatství malých a středně velkých skalních útvarů je řazeno k nejcennějším v České republice. Nejlépe lze charakterizovat Hruboskalsko jako plošinu se stejnojmenným skalním městem (nazývaným horolezci Skalák). Toto skalní město se vyvíjí již 18 až 20 milionů let. Díky poměrně malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů (vítr, déšť) nacházíme ve skalách nesmírné bohatství tvarů a forem (voštiny, okna, brány). Hruboskalské skalní město je tvořeno cca 400 pískovcovými věžemi dosahujícími výšky až 60 m. Skalní město je rozděleno do 3 hlavních oblastí: Dračí skály a Zámecká rokle, Kapelník, Maják a Údolíčka. Vedle řady přírodních zajímavostí (arboretum Bukovina, Myší díra ) se zde nachází cenné archeologické památky (Čertova ruka) a kulturní památky (hrad Valdštejn, zámek Hrubá Skála, Kopicův statek, skalní hrádek Kavčiny). Po vrcholové cestě vede Zlatá stezka Českého ráje s řadou vyhlídkových míst (Mariánská vyhlídka, vyhlídka Na Kapelu, vyhlídka U Lvíčka, rozhledna Hlavatice. Pod Mariánskou vyhlídkou je symbolický hřbitov zahynulých horolezců (expedice Peru - založení).[1] Hruboskalsko je jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí v Čechách. Své pojmenování dostalo v 19. století od výletníků z řad obrozenců. Dnes je Hruboskalsko rájem horolezců, turistů i cyklistů. [14]

11

3 Rozdělení oblasti Hruboskalské skalní město, často nazývané "Skalák" či "Hrubice" patří mezi jedno z nejkrásnějších skalních měst u nás. Horolezecky je děleno na 7 oblastí, přičemž všechny kromě Údolíček - spadají do Přírodní rezervace Hruboskalsko. Horolezecké dělení do oblastí Kapelník - oblast je ohraničena silnicemi Hrubá skála - Valdštejn a Sedmihorky - Valdštejn. Věže stojí mezi Bukovinou a Janovou vyhlídkou. Ústřední skálou oblasti a celého Hruboskalska je věž Kapelník. Proti údolní stěně Kapelníka se zvedá jedna z nejvyšších stěn celého Českého ráje - Údolní stěna Podmokelské věže. Nedaleko se tyčí další dominanta a geologická rarita - štíhlá věž Taktovka. Čertova ruka - osamocený, rozložitý masív včetně několika přilehlých věží (Šourkova věž, Velká Bašta, Malá Bašta aj.) mezi vyhlídkou u Lvíčka a Janovou vyhlídkou. Na temeni masívu byly nalezeny zbytky osídlení z doby 5 tisíc let př. n. l.. Masív byl pro svoji jedinečnou flóru a faunu (výr velký) vyhlášen přírodní památkou. Obr. 1: Čertova ruka

(foto autor) Přední skalák - pokračování skal od Janovy vyhlídky směrem k hradu Valdštejnu (Monastýr, Dvojče, Zapadlé věže, Figura aj.). Maják - hustá skupina skal soustředěná okolo mohutné věže Maják. Od ostatních částí ji odděluje žlutě značená cesta ze Sedmihorek na Valdštejn. Patří sem věže jako Blatník, Brána, Ottovy věže, Čertova věž aj. 12

Dračí skály – oblast Dračích skal je turisticky a horolezecky nejvýznamnější částí Skaláku s velkou hustotou mohutných a vysokých věží. V centru skal se tyčí dvě monumentální věže, podle kterých celá oblast dostala název: Dračí zub a Dračí věž. Oblast se rozprostírá pod zámkem Hrubá Skála a dále směrem na severozápad, kde plynule přechází v oblast nazývanou Sahara. Uprostřed ní stojí ojediněle tvarovaná věž Lebka s hladkým, holou hlavu připomínajícím vrcholem. Oblast končí v romantickém Malebném údolí. Toto údolí se rozkládá mezi koupalištěm na Podháji a arboretem Bukovina. Zámecká rokle – úzké a hluboké údolí mezi Adamovým ložem a Myší dírou. Donedávna horolezecky opomíjená oblast pro svoji ponurost a řídkou hustotu výstupů. Poté, co zde byly vylezeny nové a dlouhé cesty na věže a masivy stoupla i Zámecká rokle na významu. Oblasti vévodí impozantní štíhlá věž Oštěp. Rokle má relativně pevný pískovec a je velice vhodná k návštěvě během parných letních dnů. (Údolíčka – nepatří do PR Hruboskalsko, řadíme do CHKO Český ráj. Jsou velmi zajímavou lokalitou, která je vyhledávanou turistickou lokalitou.)[14]

13

4 Přírodní rezervace Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny §33 odstavec 1 zákona popisuje přírodní rezervaci jako:" Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast." Přírodní rezervace, jakož i přírodní rezervace Hruboskalsko je území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Vyhlašovat je může orgán ochrany přírody a při tom také stanoví jejich bližší ochranné podmínky. Pravidla Na celém území přírodních rezervací je zakázáno: •

hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře

a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch,

•

používat biocidy,

•

povolovat a umisťovat stavby,

•

povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů

•

sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů,

Zřizovací dokument Hruboskalské skalní město představuje neúplněji vyvinutý fenomén pískovcového skalního města v CHKO Český ráj s nejvyššími a nejimpozantnějšími skalními věžemi. Současně je částí jednoho ze dvou velkých lesních komplexů Českého ráje, jelikož na jihovýchodě navazuje přes návrší Krkavinu na oblast Věžického rybníka a Trosek.

14

Ohrožení: • extrémně vysoká návštěvnost s neúnosnou zátěží na přírodní prostředí skalního města

Využití pro veřejnost: • prezentovat pouze samotný fenomén pískovcového skalního města, bez ukázek mikroreliéfu, kvartérních pokryvů aj. • využít stávající vyhlídkové body (zámek Hrubá Skála, Mariánská vyhlídka, vyhlídky nad Kapelníkem, Janova vyhlídka) • regulace návštěvnosti v oblasti Údolíček včetně v současnosti turisticky přetěžované lokality Kopicova statku se skalními reliéfy ze 40.-70. let 20. století.

15

5 Hruboskalsko v rámci CHKO Český ráj Hruboskalsko je jedinečná přírodní rezervace, která spadá do chráněné krajinné oblasti Český ráj. Ochrana této oblasti začala již v 50. letech 20. století. Postupem času se stala jednou z nejvíce navštěvovaných chráněných území. Dnes se řadí mezi nejvyhledávanější střediska cestovního ruchu v České republice. Obr. 2: Durango

(foto autor) 5. 1 CHKO Český ráj Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v §25, odstavci 1 popisuje chráněnou krajinnou oblast jako:"Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení." Hruboskalské skalní město zcela spadá pod CHKO Český ráj a navíc (kromě oblasti Údolíčka) je od roku 1998 přírodní rezervací. CHKO Český ráj má rozlohu 18 152 ha. Jeho geografická orientace spadá mezi 50° 29´- 50° 35´ s. š., 15° 02´ - 15° 15´ v. d. Rozkládá se na území kraje Libereckého, Královehradeckého a Středočeského. Jeho průměrná nadmořská výška je 490 m n. m. Nejnižší bod se nachází v nadmořské výšce 234 m n. m. (Žabakor) a nejvyšší v 744 m n. m. (Kozákov). CHKO bylo vyhlášeno 1. 3. 1955 nařízením vlády ČR č. 502/2002 na rozloze 92 km2 (181,523 km2 po rozšíření). Pod zvláštní ochranu spadá 11 maloplošných zvláště chráněných území. Důvodem ochrany jsou skalní útvary, dubové porosty, rybníky, slatinné a mokřadní louky, pastviny, pseudokrasový systém a další. 16

Mapa 1: Odstupňovaná zonace v CHKO Český ráj

(Analýza potenciálu území turistického regionu Český ráj – Sdružení CHKO český ráj) 5. 2 CHKO Český ráj stručně CHKO Český ráj je nejstarším velkoplošných chráněným územím v České republice. Zahrnuje romantickou krajinu severovýchodních Čech, kde se nalézají známá pískovcová

17

skalní města. Tyto bizarní útvary jsou největší pozoruhodností Českého ráje a hlavním motivem jeho ochrany. Vlivem snadné propustnosti pískovců vznikly na mnoha místech četné prameny a bažiny. V údolí říčky Žehrovky byly na několika místech založeny rybníky, které mají nejen vodohospodářský význam, ale jsou též důležitým krajinotvorným prvkem. Polovinu území zaujímají lesy (46 %), jejich přirozená skladby byla člověkem značně pozměněna, vznikl kulturní les. Pro vrcholové partie pískovcových skal je charakteristická teplomilná a suchomilná vegetace. Bohatší na vegetaci jsou stinné rokle a doliny, kde nalezneme i javorové lesy. V rašeliništních společenstvech kolem rybníků můžeme vidět některé vzácnější druhy rostlin včetně vstavačů a rosnatky okrouhlolisté. Vodní plochy zaujímají z rozlohy 1,5 %. Nachází se zde také významné státem chráněné stromy nebo jejich skupiny. Nejznámější je Arboretum v PR Hruboskalsko.

5. 2. 1 Osídlení Území Českého ráje bylo osídleno již v pravěku, jak dokazují četné archeologické nálezy v okolí vrchu Mužský. Ze 6. - 10. století pochází osídlení Slovany. V ranném středověku zde vyrostla řada panských sídel - hradů na vysokých skalách, později pak ve formě zámeckých sídel uprostřed krásných parků.

5. 2. 2 Geomorfologická charakteristika Chráněná krajinná oblast Český ráj je geomorfologicky velice pestrá - prolínají se zde pahorkatiny, vrchoviny i kotliny. Unikátem jsou pískovcová skalní města, neopominutelné četné kaňony a údolí s vyvinutými nivami. Dominantně byl povrch modelován ve třetihorách kernými pohyby v blízkosti a i přímo na Lužické poruše, kdy vznikla řada kuest. Proniknutím pískovců vulkanickými tělesy a žilami vznikly vrchy Vyskeř či Mužský a dominanta Českého ráje - Trosky. Na modelaci terénu se výrazně

18

podílela významně se měnící řečiště toků. Zvětráváním a odnosem kvádrových pískovců vznikla skalní města. Podle

regionálně-geomorfologického

členění

náleží

území

CHKO

Český

ráj

do 2 geomorfologických celků. Dané území leží v České tabuli, přesněji v celku Jičínské pahorkatiny, severovýchodní okraj území náleží ke Krkonošsko - jesenické soustavě, celku Ještědsko-Kozákovský hřbet.

5. 2. 3 Klimatická charakteristika Území CHKO Český ráj leží ve dvou klimatických oblastech - chladné a mírně teplé. Chladnou oblast najdeme na Kozákově, je charakterizována létem velmi krátkým až krátkým, mírně chladným, vlhkým až velmi vlhkým, přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Největší část území je řazena do mírně teplé oblasti, charakterizované dlouhým, teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou zimou, mírně teplou a velmi suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky.Průměrná roční teplota je v rozmezí 7 až 8 °C a průměrný roční úhrn srážek je 550 - 650 (700) mm.

5. 2. 4 Vodstvo CHKO Český ráj leží v povodí Labe, v dílčím povodí Jizery a s malou částí jižních svahů Prachovských skal v dílčím povodí řeky Cidliny. Jizera protéká severní částí CHKO, u Malé Skály je ve 260 m n.m., v Dolánkách má nadmořskou výšku 247 m n. m. Celkově je možné ji zařadit mezi nejvodnatější toky v povodí Labe. Charakteristickým znakem Jizery je výskyt i několika povodňových průtoků během roku. U Malé Skály má Jizera dva pravobřežní přítoky, Vranský a Frýdštejnský potok. Z levobřežních jsou významné jednak bezejmenný potok pramenící pod Michovkou, druhý pramenící pod Loučkami a ústící do Jizery v osadě Betlém.

19

5. 2. 5 Flóra Flóru Českého ráje můžeme zhruba rozdělit podle geologického podloží na dvě odlišné skupiny, a to na druhy a společenstva acidofilní, vyskytující se na kyselých kvádrových pískovcích a na druhy a společenstva bazofilní, vyskytující se na vápnitých pískovcích a slínovcích a na vyvřelinách.

5. 2. 6 Fauna Složení fauny je obrazem geografických, geologických, geomorfologických, klimatických a vegetačních poměrů a změn charakteru původního prostředí činností člověka. Z hmyzu zde žijí například svižníci a tesaříci - tesařík borový či kozlíček dazule. Pozoruhodná je jeskynní fauna. Jejich stálým obyvatelem je křižák temnostní, poprvé v Čechách nalezen na Hrubé Skále. Z motýlů tu lze pozorovat sklepnici obecnou a z netopýrů vrápence malého. K charakteristickým druhům obratlovců skalních měst patří výr velký, poštolka obecná, kavka obecná a od 80. let 20. století i krkavec velký.

5. 2. 7 Lesy Lesní ekosystémy na písčitých půdách s převahou borovice lesní jsou biotopem druhů písčin a skalních masivů a druhů vázaných způsobem života na živnou rostlinu - borovici. Převažují porosty z kategorie lesů ochranných a kategorie zvláštního určení. Hodnotné jsou reliktní bory. Značná část ostatních porostů je tvořena jehličnatými dřevinami (zejména borovicí lesní). Mezi listnáči převažuje buk lesní. Původní charakter porostů je měněn nástupem nepůvodních dřevin, které byly do Českého ráje zavedeny uměle jako hospodářské zejména borovice vejmutovka a dub červený. Sice se již nevysazují, ale přetrvává jejich schopnost zmlazování. V některých porostech na borových či bukových stanovištích dominuje nepůvodní smrk. 5. 3 Český ráj 25. evropským geoparkem UNESCO

20

Český ráj se stal nejmladším 25. členem evropské sítě a zároveň geoparkem UNESCO dne 5. října 2005. Český ráj je tak zatím jediným v nových zemích Evropské unie. CHKO Český ráj tvoří necelou třetinu vyhlášeného geoparku. NATURA 2000 je soustava chráněných území, která jsou významná v Evropské unii. Protože i Česká republika je členem EU, je povinna sjednotit svou právní ochranu přírody s evropskými předpisy. Jedním z takových předpisů je Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích). Cílem soustavy NATURA 2000 je ochrana biologické rozmanitosti zachováním nejhodnotnějších přírodních lokalit na území Evropské unie prostřednictvím vzájemného sladění zájmů ochrany přírody se způsobem jejich obhospodařování. Zapojením do soustavy NATURA 2000 se naše cenné přírodní lokality začlení do celoevropského přírodního dědictví. 5. 3. 1 Evropsky významné lokality na území CHKO Český ráj Lokality byly vybrány z hlediska jedinečnosti flóry a fauny, která se na daném území vyskytuje. Jedná se převážně o vzácné druhy a druhy na pokraji vyhynutí. Údolí Plakánek Přírodní rezervace Údolí Plakánek zahrnuje kaňonovité údolí se zalesněnými svahy a mokřadními loukami a fragmenty lužních lesů v nivě Klenice a Veseckého potoka. Území je z evropského pohledu zařazeno pro ochranu vláskatce tajemného. Tato kapradina je vázaná na stinná místa drobných jeskyněk a zářezů v pískovcových masívech se stabilním mikroklimatem. Další lokalitou pro vláskatec tajemný je část toku Kněžmostky v úzkém údolí mezi Novou Vsí a Drhleny. Hruboskalsko, Podtrosecká údolí, Zelený důl

21

Podtrosecká údolí představují soustavu kaňonovitých údolí s fragmenty lužních lesů a komplexem mokřadních luk v nivě říček Žehrovky a Jordánky. Do soustavy NATURA 2000 jsou zařazena spolu s Hruboskalskem a Zeleným dolem jako území pro ochranu tří rostlinných druhů: vláskatce tajemného, mechu srpnatky fermežové, kriticky ohrožené orchideje hlízovce Loeselova, a pro ochranu pěti druhů živočichů: modráska bahenního, drobné rybky sekavce písečného a netopýrů vrápence malého, netopýra brvitého a netopýra černého.

Hruboskalsko, Příhrazské skály, Podtrosecká údolí Kvůli netopýrům jsou kromě Příhrazských skal a Podtroseckých údolí s Hruboskalskem zařazeny další tři drobnější lokality. Pro ochranu netopýra velkého a vrápence malého je navržena jeskyně Sklepy a jedna z chalup na Podháji pod Troskami. Jedna z nejvýznamnějších letních kolonií vrápence malého, spolu s menšími koloniemi netopýra velkého a brvitého, je na hradě Kost. Průlom Jizery Průlomem Jizery je nazváno území mezi Turnovem a Malou Skálou, které zahrnuje komplex údolní nivy Jizery s jejím mohutným meandrem u Rakous, svahových bučin a suťových lesů, pískovcových skalních bludišť a teplomilných trávníků na slunných svazích. Kromě tří stávajících přírodních rezervací: Klokočské skály, Na hranicích a Bučiny u Rakous, jsou tu zahrnuty i údolí Podlouček a Besedické skály navrhované k vyhlášení přírodních památek a rezervací. Celý tento komplex je významný výskytem řady druhů orchidejí i dalších chráněných a ohrožených druhů, např. hořec křížatý, hořeček brvitý, lilie zlatohlavá nebo měsíčnice vytrvalá.[54]

22

6 Charakteristika okolí Hruboskalska Lokality, které jsou popsány v této kapitole mají blízký vztah k přírodní rezervaci. Jsou turisticky hojně navštěvované a jsou nedílnou součástí Hruboskalska. Turnov Čtyři kilometry severozápadně od Hruboskalského skalního města se nachází jedno z největších měst v okolí. Město Turnov bylo založeno v údolí řeky Jizery kolem roku 1250 sloučením vsí Turnova a Hruštice. Znovu bylo zbudováno po zničení lužickými křižáky r. 1478. V 18. a 19. století získal Turnov světový věhlas zpracováním drahých kamenů a roku 1884 zde byla založena první šperkařská škola v Evropě. K dominantám města patří barokní, empírově upravený klášterní kostel sv. Františka z Assisi a radnice, původně renesanční z roku 1526, která byla přestavěna novorenesančně r. 1894. Pod silničním nadjezdem směrem na Jičín se nachází zajímavý židovský hřbitov. Nejstarší náhrobky pocházejí ze 17. století. Mašov Další zajímavou oblastí, nacházející se v blízkosti Turnova je obec Mašov. Nad Mašovem se vypíná osamělá skála na okraji Hruboskalské plošiny, které se říká Hlavatice. Hlavatice Skála je opatřena kovovými schody a zábradlím, je zde vybudována rozhledna s přehlednou vytesanou mapou okolí. Při jasném počasí poskytuje krásný výhled na město Turnov, Ještědský hřbet, Bezděz a Ralsko. Pod rozhlednou je nově vybudovaný bufet poskytující občerstvení. Hrad Valdštejn Zajímavá pamětihodnost v PR Hruboskalsko je hrad Valdštejn. Původně gotický hrad založený koncem 13. stol. na třech pískovcových skalách. Byl rodovým hradem pánů z Valdštejna. Zpustl po požáru koncem 16. stol. Nachází se zde kopie barokních soch

23

na kamenných mostech z r. 1713. Originály jsou umístěny uvnitř hradu. Na hradě stojí barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1722. Sv. Jan Křtitel na obraze na prvém nádvoří má mít podobu K. H. Máchy. Zříceniny původního hradu jsou doplněny romantickými dostavbami a malbami z 19. stol. Valdštejn je v majetku města Turnov. Kopicův statek Nejnavštěvovanější dílo vytesané do skály je Kopicův (Jirošův) statek. Je to jedna z nejznámějších staveb lidové architektury v Českém ráji. Roubená stavba je doplněna nádhernou lidovou plastikou sv. Jiří z roku 1817 a mnoha skalními reliéfy lidového umělce, sochaře, samouka Vojtěcha Kopice. Skalní vyhlídky Po celé přírodní rezervaci jsou rozesety skalní vyhlídky na Hruboskalské skalní město (Skalák). Na hlavní trase jsou nejznámější dvě vyhlídky - vyhlídka U Lvíčka a vyhlídka Na Kapelu s dominantním Kapelníkem. Z vyhlídky u Lvíčka je směrem k Turnovu vidět Čertova ruka. Obr. 3: Vyhlídka na Kapelu

(foto autor)

Obr. 4: Mariánská vyhlídka

(foto autor)

Mariánská vyhlídka je považována za vyhlídku s nejkrásnějším výhledem v Českém ráji. V 30. letech 20. století návštěvníci lázeňského města Sedmihorky podnikali výlety na Hrubou Skálu právě přes tuto vyhlídku. Je nejstarší vyhlídkou v PR Hruboskalsko. Původně měla být přejmenována na Vyhlídku Františka Josefa, ale tento název se neosvědčil a tak se jméno Mariánská vyhlídka dochovalo dodnes.

24

Čertova ruka Čertova ruka je přírodní památka, skalní útvar z pískovcových bloků a věží ve skalním městě. Na jeho ploše je archeologické naleziště od neolitického osídlení, až po dobu římskou a zbytky středověkého hradu. Arboretum Bukovina Arboretum Bukovina, bylo založeno v letech 1860 - 1862 aehrentalským lesním Leopoldem Angorem. Má rozlohu 2,73 ha a jeho základem je 35 druhů stromů především ze Severní Ameriky a Orientu. V roce 2000 proběhla celková rekonstrukce a byly provedeny nové výsadby zajímavých druhů dřevin. Arboretum patří do I. zóny ochrany chráněné krajinné oblasti Český ráj. Všechny stromy, které se zde nalézají patří mezi památné stromy. Nejznámější strom, který se zde nachází je Liliovník tulipánokvětý. Další exempláře tohoto stromu se vyskytují na Obecním úřadě Hrubá Skála a v Turnově u Preciosy. Symbolický hřbitov Symbolický hřbitov horolezců se nachází pod Mariánskou vyhlídkou. Byl založen pod stěnou Nekonečné skály. Původní myšlenka sochaře a horolezce Valeriána Karouška vešla ve skutek roku 1970 po nešťastné události v Peru, při níž zahynuli horolezci pod Huascaránem pod lavinou, mezi nimi i V. Karoušek. Na jejich počest byl zde zbudován symbolický hřbitov a jsou zde vzpomínáni všichni horolezci, kteří zahynuli tragickou smrtí. Jejich jména jsou vytesána do skály. Pod jmény se zapalují svíčky, nosí se sem květiny. Je to tichá připomínka na nebezpečí, které může postihnout každého. Myší díra Tajuplná cestička mezi skalami se nazývá Myší díra. Je vyhledávanou turistickou atrakcí. Natáčela se zde pohádka Bajaja. Za Myší dírou leží oblast Dračích skal. Je zde postavena socha sv. Prokopa z 2. poloviny 18. stol..[62]

25

Adamovo lože Adamovo lože je další zajímavost, která původně sloužila jako místo k dostaveníčku pána z Aehrenthalu. Známý sochař Jan Chládek ml. vytesal v Jeskyni milenců pískovcový Oltář lásky a vedle reliéf nahé milenecké dvojice. Choulostivé dílo časem zaniklo, zůstala jen široká nízká pohovka, Adamovo lože, symbolizující tři Adamy – prvního člověka, Adama z Valdštejna, zakladatele slavného rodu, a majitele panství Františka Adama. Obr. 5: Adamovo lože

(foto autor) Zámek Hrubá Skála Zámek Hrubá Skála byl postavený na skalách v místě hradu Skály z pol. 14. stol., který patřil Valdštejnům. V 16. století za Smiřických byl hrad přestavěn na renesanční zámek a později byl barokně upravován. Romantickou podobu získal novogotickou přestavbou za pánů z Aehrenthalu v polovině 19. stol. Po r. 1948 sloužil jako zotavovna. Přístupné veřejnosti je nádvoří a vyhlídková věž. Na prostranství před zámkem se nalézá pseudogotický kostel sv. Josefa z r. 1812. Hrubá Skála je jedním z nejkrásnějších a nejvyhledávanějších míst na Zlaté stezce Českého ráje. Dnes zámek slouží jako ubytovací zařízení, nachází se zde hotel Štekl. Obr. 6: Zámek Hrubá Skála

(foto autor)

26

Lázně Sedmihorky Původní vodoléčebné a klimatické lázně založené majitelem panství A. Lexou z Aehrenthalu a lomnickým lékařem A. Šlechtou byly otevřeny 15. 5. 1842. V sedmdesátých letech se sem sjížděla společnost v čele s Janem Nerudou, která zavedla pojem Český ráj. Uprostřed komplexu budov je busta A. Šlechty od J. V. Myslbeka. Léčebné účinky studené vody objevil prostý lidový léčitel Vincenc Priessnitz, který žil v letech 1799-1851 a který se stal tvůrcem prvního soustavného vodoléčebného systému. Lidový léčitel Priessnitz založil v roce 1832 vodoléčebný ústav v Gräfenbergu u Frývaldova (nyní Lázně Jeseník), které se staly později proslulými svými léčebnými metodami. Od těchto nových léčebných metod odvozovaly svůj vznik i vodoléčebné lázně Sedmihorky. 28. července 1841 komplex zahájil zkušební provoz a dostal název Bad Wartenberg. K oficiálnímu otevření lázní pak došlo až 15. května 1842. Nový majitel panství Jan Fridrich, v roce 1845, vytvořil dr. Šlechtovi výhodné podmínky k dalšímu rozšiřování lázní. Nakonec se rozhodl přenechat celý sedmihorský komplex za nesmírně výhodných nájemních podmínek Dr. A. Šlechtovi, až do jeho smrti. Přímo na kolonádě byl uprostřed umístěn v podobě pomníčku Janský pramen, pojmenovaný po majiteli panství. U silnice pod starým lázeňským domem byl umístěn pomníček s tekoucí vodou, označený jako Elizabetina studna, pojmenovaná druhým jménem manželky majitele panství. Nad starým lázeňským domem bylo místo pro tělocvik a pro hry. Hruboskalské lesy byly v širokém pásmu kolem Hrubé Skály ohrazeny oborou, která procházela i nad lázeňskými budovami. Tam byla v oboře vrata, kterými se vcházelo do lesa na tzv. pramenní cestu (nyní turistická Angrova stezka) vedoucí k četným lesním pramenům. I dnes pořád splňují lázně svůj původní účel, ale ne v takovém rozsahu jako v minulosti. Turisté navštěvují spíše koupaliště a autokemp, které jsou v blízkosti lázní.

27

Prameny Prvním pramenem v okolí lázní je velmi silný pramen Sedmihorka, nazývaný též Aloisův po majiteli panství. Dnes je zde vybudováno prameniště napájející vodojem veřejného vodovodu pro osadu Sedmihorky a autokempink. Naproti tomuto pramenu byl pramen Hermínin, později přejmenován na Husův pramen (nezachoval se). Cestou dále (směrem na Valdštejn) je pramen Barbořin, pojmenovaný po manželce dr. Šlechty. Blízko něho je pramen Antonínův, nazvaný po zakladateli lázní. Je památný tím, že se u něho dohodl v roce 1839 Dr. Šlechta s majitelem panství na založení lázní. Dále pak následují prameny Josefův, Felixův (prameniště vodovodu pro areál lázní Sedmihorky; kaskádová úprava provedena v r. 1996) a Vilém Vojtěchův, který byl v roce 1928 přejmenován na pramen Kořenského, u příležitosti osmdesátých narozenin slavného cestovatele a častého hosta Sedmihorek Josefa Kořenského (1847 - 1938).[61] Kavčiny Jeden kilometr východně od hradu Valdštejna je zřícenina nevelkého skalního hrádku, který byl založen pravděpodobně v průběhu 14. století a sloužil jako týlové opevnění hradu Valdštejna. Hrádek byl zničen v roce 1440 Jetřichem z Miletína, hejtmanem Hradeckého kraje, protože byl v té době v rukách loupeživých tlup.

28

7 Turistické a cykloturistický stezky Hruboskalska Turistické a cykloturistický značení je velmi důležité pro správnou orientaci v terénu. Česká republika má jedno z nejlepších turistických značení na světě. 7. 1 Turistické značení červená značka •

Zlatá stezka Českého ráje. Začíná zámkem Hrubá Skála, pokračuje přes hrad Valdštejn

a končí vyhlídkou Hlavatice. modrá značka •

Začíná v Turnově, pokračuje přes Valdštejn, Skalní město, lázně Sedmihorky a končí

na Hrubé Skále. •

Začíná v Kacanovech, vede přes Kopáčův statek a končí na hradě Valdštejn.

žlutá značka •

Začíná ve vesnici Podháj, vede přes Sedmihorky, Symbolický hřbitov na Mariánskou

vyhlídku a končí na zámku Hrubá Skála. zelená značka •

Začíná na hradě Valdštejn, pokračuje přes Radeč a její konec je v Podtroseckém údolí.

7. 2 Naučné stezky Vzhledem k extrémní zatíženosti PR Hruboskalsko návštěvníky a sportovci během letních měsíců je nutné regulovat pohyb ve volné přírodě. Proto byly vybudovány naučné stezky, cyklostezky a další turistické značení, aby se zamezilo pohybu mimo vyznačené trasy.

7. 2. 1 Naučná stezka Hruboskalskem Naučná stezka byla založena 1. 6. 1979. Její délka je 4 km. Začíná na Hrubé Skále, pokračuje přes Valdštejn a končí na Hlavatici. Celá cesta je lemována 12 zastávkami. Každá je označena číslem a informačním panelem.

29

Popis jednotlivých zastávek naučné stezky Hruboskalskem 1. zastávka úvodní - informace o trase 2. zastávka u rozcestí z Mariánské vyhlídky – vysvětlení geologické minulosti 3. zastávka arboretum Bukovina – lesní park, informace z historie založení arboreta 4. zastávka vyhlídka Na Kapelu – skalní město 5. zastávka vyhlídka U Lvíčka – informace o horolezectví v PR Hruboskalsko 6. zastávka vyhlídka na skalní masiv Čertova ruka – pravěké osídlení 7. zastávka rozcestí k Jarošovu statku – lidová architektura 8. zastávka vyhlídka na Trosky – lesní porosty 9. zastávka - informace o zvířeně 10. zastávka semenná lesní plantáž – lesní plantáže, myslivost 11. zastávka - informace o rostlinstvu 12. zastávka skalní vyhlídka Hlavatice – výhled na Turnov, město drahokamů

30

Mapa 2: Naučná stezka Hruboskalskem

(Analýza potenciálu území turistického regionu Český ráj – Sdružení CHKO český ráj) 7. 3 Turistické stezky

31

Turistické stezky jsou vedeny po turistickém značení, většinou částečně kopírují stezky naučné.

7. 3. 1 Angrova stezka Délka a směr trasy: Sedmihorky - Janova vyhlídka (2 km) - Valdštejn (3 km) - Hlavatice vyhlídka (5 km) - Turnov - město, žel. st. – (7 km) Modře značená turistická trasa spojující zříceninu hradu Valdštejn s rekreačním střediskem Sedmihorky. Je pojmenovaná po lesním radovi Leopoldu Angrovi. Prochází skalními roklemi Kapelníka. Cesta vede okolo těchto skal - Podmokelská, Sfinga, Dominstein. Je na ní Janova vyhlídka, odkud je krásný pohled na panoráma Skalního města (oblast Majáku a Čertova ruka) v pozadí lze spatřit dominanty Českého ráje Kozákov, Tábor, Trosky. Z Janovy vyhlídky vede cesta na Valdštejn. Pokračuje po červené značce směrem k Hlavatici. Hlavatice je osamocená pískovcová skála, na které je vybudována rozhledna. Rozhled do kraje je směrem na Ralsko, Bezděz, Ještědský hřbet, Jizerské hory a na Turnov. Trasa končí po sestupu do Turnova.

7. 3. 2 Putování okolím Sedmihorek – Skalní město Délka a směr trasy: Sedmihorky - Hrubá Skála (1,5 km) - U Adamova lože (2 km) Mariánská vyhlídka (3,5 km) - symbolický památník horolezců - U Adamova lože (5 km) arboretum Bukovina - Valdštejn (8,5 km) - Pod Majákem (10 km) - Sedmihorky (12 km) Jedna z nejznámějších tras v Českém ráji. Výchozí místo jsou Sedmihorky. Po zelené směr skalní město. Cesta vede kolem skály Osudová (vlevo od cesty) k Prokopské jeskyni se soškou sv. Prokopa z r.1735. Trasa prochází Dračími skalami směrem do Zámecké rokle. Myší dírou směrem k zámku Hrubá skála. Dále po modré a červené značce po silnici až k turistickému rozcestí a zastávce naučné stezky. Po žluté k Mariánské vyhlídce, nejproslulejší vyhlídce Českého ráje. Z vyhlídky po schodišti směrem k Sedmihorkám k symbolickému hřbitovu horolezců.

32

Hlavní trasa pokračuje po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ke hradu Valdštejnu. Cesta vede přes vyhlídky na Kapelu a U Lvíčka. Od Valdštejna vykročíme po žluté značce. Po několika minutách chůze dojdeme na rozcestí Pod Majákem. Po pravé ruce je skalní útvar Čertova ruka, po levé straně je Blatník, Maják, Brána a další skály. Začneme klesat Krokodýlí cestou až ke Smíchousovu rybníčku. Zprava se k nám přidá modrá značka a my pokračujeme po dřívějším lázeňském okruhu kolem pramenů a potůčků do Lázní Sedmihorky, kde stezka končí. 7. 4 Cykloturistické stezky Cykloturistika je provozována na cestách určených pro cyklisty. Většinou se jedná o silnice nebo polní cesty. Některé protínají nebo kopírují stezky pěší. Ostatní stezky jsou pro jízdu na kole nevhodné a zakázané. Cyklistů každým rokem přibývá. Cykloturistické stezky jsou vedeny třemi směry v této lokalitě. Každá je značena pomocí cykloturistických značek.

•

Turnov – Valdštejn – Zlatá stezka Českého ráje – Hrubá Skála – Doubravice

•

Doubravice – Sedmihorky – Valdštejn – Turnov

•

Doubravice – Bukovina - Kacanovy

33

8 Charakteristika osídlení PR Hruboskalsko Z hlediska osídlení patří do PR Hruboskalsko tyto obce: Hrubá Skála, Kacanovy a Karlovice. Z historického hlediska do této oblasti patřily, dnes již neexistující, vesnice Bukovina, Nouzov, Konice, Radeč a Žantov. 8. 1 Hrubá Skála Obr. 7: Letecký snímek Hrubé skály

Obr. 8: Hrubá skála

(http://www.karlovice-sedmihorky.cz)

(foto autor)

Obec Hrubá Skála se rozprostírá na ploše 1383 ha. Je rozdělena do 8 částí – Bohuslav, Borek, Doubravice, Hnanice, Hrubá Skála, Krkovice, Rokytnice, Želejíc. Počet obyvatel je 525. Hustota osídlení je 38 ob./km2 . Graf 1: Retrospektivní vývoj počtu obyvatel obce Hrubá Skála Retrospektivní vývoj počtu obyvatel 1600

počet obyvatel

1400

1357 1137

1200

947

1000

708

800

658

600

584

525

1991

2001

400 200 0 1900

1930

1950

1970

1980

roky

(http://www.karlovice-sedmihorky.cz)

34

8. 1. 1 Obyvatelstvo Regresivní vývoj počtu obyvatelstva zapříčinily mnohé události, které se na území Hruboskalska udály. V letech 1913 – 1914 došlo k masivnímu vylidnění mladých mužů, kteří rukovali do armády (1. světová válka). Historie je plná tragických úmrtí a sebevražd. V roce 1930 postihla celý stát hospodářská krize. Nastala hromadná emigrace, která se nevyhnula ani území Hruboskalska, do zahraničí. Velké množství lidí se stěhovalo za prací do větších měst – Mladá Boleslav, Turnov, Liberec. Dále docházelo k násilnému vysidlování pohraničních oblastí. V 80. letech 20. století dochází k rozvoji automobilového průmyslu. Lidé se stěhují do Mladé Boleslavi – automobilka Škoda. Vzhledem k rozvoji textilního průmyslu měli mladí lidé šanci získat lepší práci, proto docházelo ke stěhování do Liberce. Popřípadě dochází k dennímu dojíždění za prací. V roce 1989 dochází k zrušení JZD, které mělo pobočky v Rovensku pod Troskami, na Hrubé Skále, v Sedmihorkách a hlavní sídlo vedení bylo v Radvánovicích. Bylo propuštěno okolo 300 lidí. Dnes je malý počet stálých obyvatel dán tím, že studenti dojíždějící do škol blízkých měst – Liberec, Praha, Hradec Králové, kde si nachází i místa pro budoucí kariéru. Na vesnicích zůstávají pouze staří lidé a lidé, kteří do této oblasti jezdí za rekreací převážně o víkendu a svátcích. Do roku 1992 byla obec střediskem kultury a zábavy a to také pro okolní obce a osady. V místním pohostinství, ve kterém byl svépomocí zrekonstruovaný sál s kapacitou téměř 250 míst, byly pravidelně pořádány kulturní akce - přednášky, taneční zábavy, plesy, oslavy, výroční schůze místních organizací, veřejná zasedání obecního zastupitelstva a další. Po navrácení hostince původnímu majiteli a jeho následném prodeji v roce 1993 byl hostinec novým majitelem zbourán, s příslibem stavby nového zařízení. K tomu však už nedošlo, takže v současné době nemají občané Hrubé Skály a Doubravic žádné prostory, kde by se mohli scházet a kulturně vyžít. Proto jsou odkázáni na návštěvu kulturních zařízení v blízkém či vzdálenějším okolí, především v obcích Karlovicích a Rovensku pod Troskami. Menší kulturní akce se uskutečňují v osadě Hnanice, kde byla zrekonstruována hasičská

35

zbrojnice. V ní se vybudovala společenská místnost s knihovnou. Toto zařízení využívají především občané Hnanic a Borku. Na kulturním a společenském vyžití se v obci podílejí zejména Sbor dobrovolných hasičů, který je zároveň největší organizací v obci, dále pak Český svaz Červeného kříže a v neposlední řadě Horolezecký oddíl TJ Český ráj.[60]

8. 1. 2 Zajímavosti a okolí Zámek Hrubá skála Předpokládá se, že zámek Hrubá skála byl založen kolem r. 1350 Hynkem z Valdštejna. Původně se hrad nazýval pouze Skály. Husitské války Hrubou Skálu nezničily a její majitelé sehráli v Čechách dost důležité role (např. Zikmund Smiřický a Albrecht Jan Smiřický). Koncem 16. století nechali přestavět skalní hrad v renesanční zámek. Plán Albrechta z Valdštejna, aby Hrubá Skála tvořila hlavní strategický uzel celého Frýdlantského vévodství, zůstal však nesplněn. Po požáru v r. 1710 došlo k jeho nové barokní úpravě. Roku 1821 jej od Valdštejna koupil pan Lexa z Aehrentalu. Zámek, jehož současná podoba je novogotická, sloužil od r. 1960 jako rekreační zařízení. Nyní je provozován jako hotel s ubytováním. Obr. 9: Nákres zámku Hrubá skála

Obr. 10: Nádvoří zámku Hrubá Skála

(http://www.karlovice-sedmihorky.cz)

(http://www.karlovice-sedmihorky.cz)

36

Arboretum Bukovina K pozoruhodným místům Českého ráje patří arboretum na Hrubé Skále (Bukovina). Na mírném téměř tříhektarovém svahu tu najdeme na stovku vzácných stromů, jejichž nejstarší exempláře zde zasadil lesník Leopold Anger, když na příkaz Aehrentalů v letech 1860 - 1862 arboretum zakládal. Několik druhů dubů, buků, borovic, jedlí, smrků i dalších okrasných a lesních stromů, jež pocházejí z větší části ze Severní Ameriky a jiných států, tvoří zajímavé a vyhledávané společenství, kde stráví příjemné chvíle odborník i laik. Lesní hřbitov na Hrubé Skále je vzdálen od prostoru před zámkem po silnici k Troskám asi 200 m na rozcestí silnic do Doubravice a Borku. Je to krásný a tichý kout pro věčný odpočinek zemřelých a vzpomínky na ně. Mezi další zajímavosti patří arboretum Mariánská vyhlídka, Adamovo lože, Myší díra o kterých pojednává kapitola č. 6: Okolí Hruboskalska. Skalní město Maloplošné území Hruboskalsko, horolezci nazývané "Skalák". Skalák je historicky jednou z nejvyužívanějších horolezeckých oblastí Čech. Zde se vytvářela česká lezecká komunita a elita pískovcového lezení. Vedla odtud i cesta těch nejaktivnějších do hor a velehor. Skalní útvary patří k nejkrásnějším a nejrozmanitějším koutům naší přírody. Vždy přitahovaly básníky, snílky, dobrodruhy a poskytovaly útočiště. Skalákem procházel K. H. Mácha.[60]

8. 1. 3 Významné stavby v obci Hrubá Skála Řezníčkova vila Obecní úřad sídlí v překrásné "Řezníčkově vile", která je majetkem obce. Tuto vilu daroval obci p. Ing. Horáček, rodák z Radvánovic. Vila je chráněná kulturní památka a právem se řadí ke skvostům Českého ráje. Pořádají se zde svatební obřady, o které je velký zájem jak domácí, tak i zahraniční klientely.

37

Hotel Štekl Postaven v roce 1893 v novorenesančním slohu. Hodiny na věži bily každou hodinu vlastenecké písně (Hej Slované...) natruc baronovi Alexovi von Aehrental, majiteli hruboskalského panství. Pivovar Vystavěn v roce 1564. Zachovala se pouze sladovna a hlavní správní budova pivovaru (kamenná stavba naproti).[60] Obr. 11: Pivovar

(foto autor)

8. 1. 4 Ubytování v obci Hrubá Skála Možností ubytování jsou rozmanité. Pro zahraniční i domácí klientelu jsou připraveny hotely, penziony, ubytování v soukromí nebo tábořiště. Z těch významných to je hotel Zámek Hrubá Skála, hotel Štekl Hrubá Skála, Penzion Míra Hnanice, Penzion JANA Hrubá Skála, Penzion OLDA Hrubá Skála a tábořiště VIDLÁK Bohuslav.

8. 1. 5 Spolky Cílem dobrovolných sdružení je zvýšit kulturní povědomí obyvatelstva. Většina spolků zahájila svou činnost na počátku 20. století.

38

Sbor dobrovolných hasičů Hrubá Skála Byl založen v r. 1891 a v současné době má 136 členů. Členové sboru jsou nejaktivnější složkou obce. Každoročně pořádají tradiční hasičský bál, sběr železného šrotu, kterým nejen přispívají do své pokladny, ale také pomáhají obci při likvidaci černých skládek Jejich hlavní náplní je však prevence a likvidace požárů. V minulých letech tak výrazně napomohli k likvidaci mnoha požárů, zejména lesních porostů. Sbor je počtem členů největším v okrese Semily. Vyniká také v požárním sportu. V letech 1993, 1994, 1996, 1999 byl vítězem východočeského regionu a v roce 1994 mistrem ČR v požárním sportu v Havlíčkově brodě. Lukáš Vaníček se stal mistrem ČR v běhu na 100 m překážek v požárním sportu v r. 1997. Sbor dobrovolných hasičů Hnanice Byl založen v r. 1909. Rok poté byla postavena zbrojnice a v devadesátých letech byla rekonstruována. V patře byl postaven sál s knihovnou, v přízemí garáž. Za tři roky zde odpracovali členové zdarma téměř šest tisíc hodin. Provádějí rovněž preventivní prohlídky, zúčastňují se likvidace požárů a soutěží v požárním sportu. Vzorná je i práce s dětmi. Sbor dobrovolných hasičů Krčkovice Členskou základnu tvoří chataři a chalupáři. Pořádají v letních měsících taneční zábavy v přírodě. K tomuto účelu zbudovali brigádnicky taneční parket, stoly a lavice z materiálu OÚ pro 250 lidí. Toto zařízení bude sloužit všem osadám obce Hrubá Skála. Český svaz Červeného kříže Hrubá Skála Provádí v průměru 3 akce ročně - většinou zájezdy a osvětovou činnost. Horolezecký oddíl TJ Český ráj Pořádá otevírání (1. 4.) a zavírání Skaláku – pro horolezce období, ve kterém mohou lézt na skály - při kterém se zúčastňuje v průměru asi 120 brigádníků, provádějí úklid po turistech, opravy turistických cest, vyhlídek a přípravu cest ke sklaním masivům. Dbají na ekologii krajiny, protože se pohybují v přírodní rezervaci.

39

Myslivecké sdružení Myslivecké sdružení Valdštejn a MS Radeč má 25 členů a hospodaří na 1680 ha. Hlavní úkol je péče o zvěř, hlavně v zimním období. Na rybníky v honitbě nasazují zakoupená kachňata. Obnovují a staví nová myslivecká zařízení. Pořádají hony na drobnou zvěř a kachny. V zimě pak naháňky na divočáky a lišky. Připravují tradiční myslivecký ples a Hubertskou zábavu.[60]

40

8. 2 Kacanovy Obr. 12: Letecký pohled na vesnici Kacanovy

(www.kacanovy.cz) Obec Kacanovy se rozkládá na ploše 600 ha. Počet obyvatel obce byl k roku 2001 160. Hustota osídlení je 26,7 ob./km2 . Graf 2: Retrospektivní vývoj obyvatelstva obce Kacanovy Retrospektivní vývoj počtu obyvatel 400

375

359

počet obyvatel

350 300

266

250

203

200

179

180

1980

1991

160

150 100 50 0 1900

1930

1950

1970

2001

roky

(www.kacanovy.cz)

8. 2. 1 Obyvatelstvo Do roku 1924 se obec jmenovala Vrchy a byla složena z osad Vrchy, Kacanovy a Radeč. Výnosem ministerstva vnitra ze dne 5. 12. 1923 č. 83914 byly tyto tři osady sloučeny v obec Kacanovy. První zmínka o osadě je z roku 1514. Jméno této osady pochází zřejmě od své polohy. Stavení jsou zde roztroušena po návrší zvaném Chlomek.

41

První zmínka o počtu obyvatel je z roku 1723, kdy k farnímu obvodu Všeňskému patřilo 48 obyvatel. V roce 1915 se zde nachází 200 stavení. Vesnice je postavena převážně ze dřeva, ulice jsou široké, uprostřed stojí kostel a škola. 26. 5. 1927 byla otevřena Angorova stezka z Valdštejna do Sedmihorek. Pořadatelem byl Turistický klub v Turnově. Stezka byla pojmenována po řediteli panství Leopoldu Angrovi. V období od 14.-19. století se v této oblasti vystřídalo 34 krutých zim. Nejvíce kruté byli v 15.-16. století. Nejnižší teplota byla v roce 1928 – 34 °C. K 1. 1. 2004 žilo v Kacanovech 163 obyvatel, z toho 84 mužů a 79 žen. Nejstarší občankou je p. Johana Migrénová z č. p. 45, která se v roce 2006 dožila 93 let. Od roku 1955 je celý katastr obce součástí CHKO Český ráj. V obci jsou vyhlášeny dvě přechodné chráněné plochy: Podmoklice – chráněna populace úpolínu nejvyššího, Jezírka – chráněna populace vachty třílisté. V letech 1948 a 1968 dochází k hromadnému odchodu Čechů do zahraničí, převážně Německa. V této oblasti je nedostatek pracovních míst.[59]

8. 2. 2 Památky Kacanov Mezi nejvýznamnější památky obce Kacanovy patří Kopicova chalupa, kaplička se sochou panny Marie, Boží muka se sv. Janem Nepomuckým, kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého. Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z druhé třetiny 18. století. Na hlavici z pískovce jsou reliéfy ukřižování, sv. Kateřiny, sv. Doroty a sv.Barbory. Sloup se nachází v blízkosti bývalého penzionu "Králíček".[59]

42

Obr. 13: Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého

(foto autor) 8. 3 Karlovice Obec Karlovice má 5 částí obce – Karlovice, Radvánovice, Roudný, Sedmihorky, Svatoňovice, které se rozkládají na ploše 1021 ha. Počet obyvatel byl v roce 2001 677 a hustota zalidnění je 66,3 ob./km2 . Graf 3: Retrospektivní vývoj počtu obyvatel obce Karlovice Retrospektivní vývoj počtu obyvatel 1200

počet obyvatel

1000

935

1029 846 720

800

666

665

677

1980

1991

2001

600 400 200 0 1900

1930

1950

1970 roky

(www.karlovice-sedmihorky.cz)

43

8. 3. 1 Historie obce První písemná zmínka o obci je sice uváděna k r. 1543, ale založení se dá předpokládat nejméně o sto let dříve. Zdejší kostel sv. Jiří a bývalá škola jsou skrovným pozůstatkem velké vesnice Přáslavice, která zanikla v 15. století pod tlakem mocné šlechty. Aby byla získána úrodná pole, ocitla se obydlí poddaných v roklích kolem potoků. Přáslavice vznikly před tisíciletím v době knížecí (Přeslav) a není vyloučeno, že původní slovanské sídliště bylo na nedalekém skalním útesu. Palacký předpokládal existenci farní vsi již k r.1270. Faktem je, že kostel sv. Jiří byl založen ve 14. st. ve vsi Přáslavice, kterou uvádí Sommer jako místní část Karlovic. Závislost osadníků i kostela byla nejprve na hradu Valdštějně založeném v letech 1270 1280, později na panství Hrubá Skála založeném v r. 1350. Valdštějnské panství spojené se Skálou koupili Smiřičtí ze Smiřic a drželi ho do r. 1618. Po bitvě bělohorské přešla rozpadlá panství do rukou Albrechta z Valdštejna. Valdštejnové tu vládli až do počátku 19. století. V roce 1821 prodal František Adam z Valdštejna hruboskalské panství Janu Lexovi, rytíři z Aehrenthálu. Aehrenthalům patřilo hruboskalské panství až do roku 1945.[16]

8. 3. 2 Obyvatelstvo Obec Karlovice se nachází v semilském okrese cca 5 km východně od Turnova. V současné době v obci trvale žije 630 obyvatel, jejich průměrný věk je 38 roků. Na správním území obce je 175 trvale obydlených domů a 97 objektů individuální rekreace. Centrem turistického ruchu jsou Lázně Sedmihorky a autocamping Karlovice - Sedmihorky.

8. 3. 3 Památky Karlovic Kostel sv. Jiří byl založen ve 14. st. ve vsi Přáslavice. V r. 1999 byl kostel opraven, zřízeno bylo slavnostní osvětlení stavby. Polychromovaná pískovcová socha Jana Nepomuckého ve skalním výklenku při cestě z Karlovic ke starému přáslavickému kostelu pochází z r.1763. Dřevěná zvonice se šlapacími zvony byla zbourána r. 1850, když byla postavena kamenná věž kostela. Roku 1871 byla lomená chrámová klenba podložena rovným dřevěným stropem.

44

Ve věži jsou staré zvony s letopočty 1707 a na nich reliéfy sv. Jiří a Panny Marie a znaky pánů ze Smiřic a Valdštejnů.[60] Obr. 14: Kostel sv. Jiří

(www.karlovice-sedmihorky.cz)

8. 3. 4 Ubytování v obci Karlovice Ubytování v obci má mnoho možností. Od ubytování v hotelovém komplexu lázně Sedmihorky, přes motel Even, další možností je autocamping – chatky, stany, karavany nebo ubytování v motorestu Zavadilka, kde je i vyhlášená pizzerie.[60] 8. 4 Radeč, Bukovina, Nouzov Radeč byla od roku 1758 součástí katastrální obce Vrcha, zanikla v 60. až 70. letech 19. století. Při sčítání v roce 1857 žilo na Radči ještě 90 obyvatel v 11 chalupách, ale v roce 1880 už jenom ve třech domech 18 obyvatel a o deset let později zde již existovalo pouze jedno číslo popisné, které sloužilo jako hájovna, žilo v ní 8 obyvatel. V roce 1821 koupili panství Hrubá Skála Aehrenthalové. Těm se tyto usedlosti uvnitř panství, obzvláště po zrušení roboty v roce 1848, nelíbily. Proto za účelem zřízení obory skupovali tyto usedlosti, kdo prodal dobrovolně dostal dobře zaplaceno. Některým bylo stavení podpáleno a nové jim již postavit nedovolili. Ti dostali zaplaceno podstatně méně. Veškeré pole, louky, zahrady zasázeli lesem. Za dnešní podobu Hruboskalska vděčíme Aehrenthalovům, kteří zalesňovali holé skály a vytěsnili ze skalního města zemědělskou činnost.

Podobný osud postihl i sousední osady Bukovina a Nouzov. Dnes z této vesnice zbyl pouze jeden dům, který byl do roku 1972 trvale obydlen a kaplička se zvonicí. Tato kaplička

45

je kulturní nemovitou památkou a nechali ji postavit obyvatelé Radče, Nouzova a Bukoviny v roce 1836. Je postavena z pískovcových štuk a je pravděpodobně dílem Jana Zemana z Tatobit. V zaniklé osadě Radeč se nachází kaplička z pískovcových kamenů se sochou sv. Jana Nepomuckého ve štítovém výklenku. Kaplička pochází ze začátku 19. století a dostaneme se k ní po značené turistické cestě Valdštejn - Kost.[3] Obr. 15: Kaplička u Radče

(foto autor)

46

9 Fyzickogeografická charakteristika Hruboskalska 9. 1 Geologické poměry CHKO Český ráj nepatří mezi geologicky rozmanitá území. Základem skalních měst jsou kvádrové pískovce, které vznikly zpevněním písku naplaveného do druhohorního moře. V třetihorách tu probíhala sopečná činnost, kdy horká láva vypálila a nadzdvihla okolní sedimenty. Protože jsou sopečné horniny pevnější než usazeniny v jejich okolí, byly při zvětrávání a odnosu vypreparovány a tvoří kopce. Ze třetihor pocházejí také nánosy říčních štěrkopísků, které často leží vysoko nad dnem dnešního údolí, ze čtvrtohor pak uloženiny říčních sedimentů, relikty spraší navátých v dobách ledových, suťových plášťů a smíšených svahovin. V současné době převládá zvětrávání a odnos. Nové horniny vznikají jen usazováním v rašeliništích a slatiništích nebo srážením vápenců ze silně zmineralizovaných pramenů. Hruboskalská vrchovina je součástí Vyskeřské vrchoviny a je tektonickou krou, ohraničenou hlavně libuňským zlomem a zlomem v údolí Jordánky a Žehrovky. Kvádrové pískovce jsou svrchně turonského až spodně coniackého stáří. V čele tektonické kry stojí skalní věže relikty původně kompaktního skalního masívu. Skalní město vzniklo v mladším pleistocénu, během holocénu se zde vyvinuly mikroformy voštin, skalních říms, dutin, oken a další tvary. Nalezneme zde řadu jeskyní, skalních tunelů i bran. Nejvýznamnějším výklenkem je Amfiteátr na Čertově ruce, dlouhý 17 m a hluboký 4 - 5 m. Většinu území pokrývá kyselá kambizem arenická s litozemí typickou, v menší míře i podzol arenický. Okolo malého rybníčku se vyvinula zbahnělá varieta gleje modálního, střídavě s pseudoglejem glejovým.

47

9. 2 Geomorfologické členění Provincie - Česká vysočina Soustava (subprovincie) - Česká tabule Podsoustava (oblast) - Severočeská tabule Celek - Jičínská pahorkatina Podcelek - Turnovská pahorkatina Okrsek - Vyskeřská vrchovina Hruboskalské skalní město spadá do oblasti CHKO Český ráj, který je v současném geomorfologickém dělení součástí provincie Česká vysočina, soustavy Česká tabule, podsoustavy Severočeská tabule, dále celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina a okrsku Vyskeřská vrchovina.[1] Vyskeřská vrchovina představuje netektonicky, saxonskými pohyby na kry rozdělenou tabulovou plošinu, kde se nachází Hruboskalské skalní město. V rámci Vyskeřské vrchoviny se vyčleňuje několik ker či podokrsků, z nichž čtyři spadají do CHKO Český ráj a tvoří její větší část. Jmenovitě se jedná o Hruboskalskou vrchovinu, Příhrazskou vrchovinu, Kosteleckou pahorkatinu a Troskovickou vrchovinu. Hruboskalská vrchovina představuje tektonickou kru ohraničenou zlomy. Jejím nejvyšším bodem je Vyskeř (466 m. n. m.). Nejvyšší terasa dokládá inverzi reliéfu, v době zalednění bývala nejnižším místem tehdejší krajiny. Vyskytují se zde četné pískovcové skalní věže. Hruboskalské skalní město má celkem 222 věží. Bylo vytvořeno v mladším pleistocénu a dotvořené mikrotvary typu voštin, solných výkvětů, perforací skalních lišt a říms v holocénu. Rozlišujeme Přední skalák, skupinu Kapelníka, skupinu Majáku, Dračí skály, Zámeckou rokli, Markův kout, Ztracené údolí, Hadí údolí, skály u Bukoviny, Předěl, Krkavinu, Rovné skály, skály u Hrůdky, Skalany, skály u Kacanov, Skály u Pohoře a Kozlov. Částečně sem patří i skály u Vysokého kola, u Vidláku a u Věžáku.[45]

48

Celek - Jičínská pahorkatina Nachází se na východě Severočeské tabule. Je to členitá pahorkatina, místy plochá vrchovina o rozloze 1 224 km2, se střední výškou 305,6 m n. m. Na svrchnokřídových slínovcích, písčitých slínovcích a pískovcích s rozptýlenými proniky drobných těles třetihorních bazaltoidních hornin vznikl tektonicky podmíněný strukturně denudační reliéf, který je v severních a severovýchodních okrajových částech výrazně tektonicky porušený, charakterizovaný tabulovými plošinami, hrásťovými a antiklinálními hřbety, erozně denudačními a tektonickými kotlinami a brázdami s rozsáhlými zarovnanými povrchy (kryopedimenty) a říčními terasami převážně v povodí středního toku Jizery, Cidliny a Labe. Podcelek - Turnovská pahorkatina Nachází se ve střední a severozápadní části Jičínské pahorkatiny. Jedná se o členitou pahorkatinu o rozloze 1012 km2 se střední výškou 297,9 metrů. Je složená ze svrchnokřídových kvádrových kaolinických pískovců, jílovců, slínovců a písčitých slínovců s drobnými proniky třetihorních vulkanických hornin čedičového typu (žíly, výplně sopečných komínů). Okrsek - Vyskeřská vrchovina Nachází se ve střední části Turnovské pahorkatiny. Tvoří plochou vrchovinu v povodí Žehrovky a horní Kněžmostky, složenou z konických kvádrových kaolinických pískovců s denudačními zbytky slínovců a vápnitých jílovců, s proniky neovulkanitů. Představuje netektonicky porušenou rozsáhlou tabulovou plošinu mírně se sklánějící k jihu, se stupňovinou strukturně denudačních plošin a hustou sítí kaňonovitých údolí s vývěry pramenů. Dominantami jsou vulkanické suky na vypreparovaných výplních sopouchů a žílách. Charakteristická jsou pískovcová skalní města s jeskyněmi, výklenky, skalními branami aj. [1]

49

9. 3 Klimatické podmínky Území turistického regionu Českého ráje zasahuje do několika klimatických oblastí. Část nejjižněji položená náleží k teplé klimatické oblasti T2, která je charakteristická dlouhým, teplým a suchým létem (průměrná teplota v červenci 18 až 19 °C), velmi krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem i podzimem. Zima je zde krátká, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky (40 – 50 dnů). Počet zamračených dnů 120 až 140 za rok a počet dnů jasných 40 až 50. Tato oblast přechází přibližně na úrovni Bělé pod Bezdězem, Bakovem nad Jizerou a Dolním Bousovem v oblast mírně teplou (MT). Oblast mírně teplá je dále členěna a přechází dále na sever od nejteplejší - MT11 až po nejchladnější - MT7. Tato oblast je charakterizována teplým, mírně suchým létem (průměrná teplota v červenci 17 až 18 °C) a mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, s krátkým trváním sněhové pokrývky (50 až 60 dnů u MT11-10 a 60 až 80 dnů u MT9 – 7). Ostrůvek nejchladnější části řešeného území se nachází v oblasti Kozákova a Klokočských skal. Je charakterizován jako oblast chladná – CH6 s krátkým, mírně chladným, vlhkým až velmi vlhkým létem (průměrná teplota v červenci je 14 až 15 °C), s dlouhým přechodným obdobím s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima je pak velmi dlouhá, mírně chladná a vlhká, s dlouhým trváním sněhové pokrývky (120 až 140 dnů).[9] Roční průměrná teplota v Českém ráji se pohybuje mezi 7° až 8° C. Pro oblast v nejsevernější části tohoto území je tato hodnota asi o stupeň nižší. Roční úhrn srážek je značně nevyrovnaný. Jihozápadní část patří mezi místa s nejnižším úhrnem – pro okolí Mnichovo Hradiště byla hodnota ročního úhrnu srážek stanovena na 550 mm. Oproti tomu oblast s nejvyšší hodnotou – 880 mm, se nachází v okolí Železného Brodu. Počet dní se souvislou sněhovou pokrývkou se pohybuje mezi 45 až 60 dny.[66]

50

Tab. 1 Klimatické prvky měřené v místech charakteristických pro řešené území (za období 1901 – 1950) Místo

prům. teplota

absolutní max.

absolutní min.

prům. úhrn srážek

/ klim.prvek

vzduchu

teplot

teplot

[mm]

[°C]

[°C]

[°C]

7, 0

34,7

-31,0

746

7,7

37,1

-34,0

701

7,7

-

-

667

Doubravice (okr. Turnov) Karlovice (okr. Semily) Přepeře (okr. Semily)

(Kartografie Praha, Český ráj 1998) 9. 4 Hydrologické a hydrogeologické podmínky

9. 4. 1 Řeky Českého ráje Řešené území patří do povodí Labe a dílčích povodí: 1-05-01 Jizera pod Kamenicí s přítoky Oleška, Vošmenda, Kamenice, Černá Desná a Bílá Desná. 1-05-02 Jizera od Kamenice po Klenici s přítoky Libuňka, Žehrovka, Mohelka, Malá Mohelka, Zábrdka, Bělá, Kněžmostka a Klenice. 1-05-03 Jizera od Klenice po ústí do Labe s přítokem Střenický potok. 1-04-02 Cidlina po Bystřici s přítoky Výrovka, Onomyšlský potok, Bohuňovický potok, Bečvárka, Blinka, Šembera a Jezírkový potok. Vošmenda, Kamenice a Cidlina byly vyhlášeny jako vodárenské toky vyhláškou ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 28/1975.

9. 4. 2 Rybníky Českého ráje Významné rybníky týkající se našeho zájmového území jsou v povodí Kněžmostky Komárovský rybník, zvaný Branžež (54 ha), v povodí Žehrovky Žabakor (45 ha) a další svojí rozlohou významné rybníky Vidlák, Krčák, Věžák, Dolský, Nebákov, Semínský, Oběšenec.

51

V povodí

Libuňky se

nacházejí

rybníky Hrůdka,

Rokytnický,

Bažantník, Pilský

a Smíchouzův. V blízkosti Jičína jsou významnými rybníky Ostružnický, Čepela, Vyplatil a Lhotecký rybník. V bezprostřední blízkosti přírodní rezervace Prachovské skály se nachází tzv. Jinolické rybníky (Oborský, Němeček, Vražda) a západně rybník Pařezský.

9. 4. 3 Podzemní voda Území CHKO Český ráj je součástí hydrogeologické pánve I. řádu. Sledované území je velice významné z hlediska zásob podzemních vod. Jak již bylo výše řečeno, jedná se z větší části o křídovou oblast s kvádrovými pískovci. V území je vymezena Chráněná oblast akumulace podzemních vod Severočeská křída.[52] 9. 5 Vznik pískovcových měst 9. 5. 1 Předpoklady pro vznik skalních měst Nejzákladnější podmínkou pro vznik skalních měst je přítomnost skalního masivu. Druhou důležitou podmínkou je vyvýšení skalního masivu proti okolí a na třetí místo v důležitosti patří přítomnost systému puklin. Skalní masiv musí být vystaven erozi poměrně dlouho, což znamená v geologickém smyslu několik desetitisíců, případně až miliony let. Skalní masiv musí být vyvýšen nad své okolí. Jinak by do něj nemohla voda vyhloubit kaňony a údolí. 9. 5. 2 Historie vzniku skalních měst Asi před sto milióny lety ve svrchní křídě naposled zaplavilo českou pánev (území severních, středních a východních Čech) mělké křídové moře. Téměř dvacet miliónů let zde moře vytvářelo mocné vrstvy pískovcových sedimentů, opuk a slínovců, jejichž pevnost podstatně ovlivňovala eroze hraničních hor pánve. Sedimenty vznikaly postupně v pěti geologických fázích. V nejstarší, zvané cenoman, se tvořily sedimenty při okrajích pánve s nejpevnějším tmelem (dnešní Suché skály, Panteon, Horní skály aj.). V nejmladší, páté fázi, zvané coniak, vznikaly sedimenty uprostřed pánve s tmelem různorodým a málo pevným - dnešní Český ráj. Když moře na konci druhohor ustoupilo, prostírala se na jeho místě jednotvárná rovina, tzv. Česká křídová tabule. Na dnešní 52

podobě kraje pracovala pak příroda po milióny let. V třetihorách ji významně ovlivnila bouřlivá sopečná činnost. Pískovcová tabule byla rozlámána a trhlinami vystupovaly výrony čedičové lávy, vypreparované později do útvarů, jakými jsou Mužský, Vyskeř, Kozákov, Trosky, aj. V alpínském vrásnění docházelo ke zlomům, při nichž se posunovaly zemské kry. Český ráj ovlivnil zejména Lužický zlom, směřující z Podještědí k jihovýchodu, při němž kraj na jihu poklesl a na severu byl vyzdvižen. Lužický zlom vytvořil též kuriózní hřeben Suchých skal a Vranova tím, že spodní cenomanské pískovce byly vyzdviženy na povrch a postaveny do svislé polohy. Vznikly vzácné kvádrové pískovce, které jsou pro českou křídovou tabuli (sahala až k Drážďanům) charakteristické a jinde v Evropě se nevyskytují. V Českém ráji se křídová tabule nejprve rozpadla na několik částí; kru žehrovskou, turnovskou a hruboskalskou, která se ještě rozdělila na troseckou a prachovskou. Konečné tvárnění pískovců obstarala voda a vítr.[7] 9. 5. 3 Pískovec - stavební materiál skalních měst Pískovec je hornina propustná, dešťová voda rychle vsakuje, nestéká po povrchu a nezaobluje proto charakteristické výtvory, vzniklé selektivním zvětráním pískovce. Toto větrání, charakteristické pro české pískovce, se vyznačuje bizarní voštinovou a mřížovitou členitostí stěn. Je to specifický rys českých pískovců (zejména v Českém ráji), které jsou nejrozmanitější na světě. Pro svou význačnou hodnotu bylo celé území Českého ráje vyhlášeno jako chráněná krajinná oblast. Velká nasáklivost pískovce má i stinnou stránku, snižuje podstatně pevnost materiálu. To platí zvláště o Českém ráji, a proto musel být vydán přísný zákaz lezení na mokrém pískovci.[7] 9. 5. 4 Tvary pískovcových skalních měst Ve skalních pískovcových městech nalezneme tvary různých velikostí. Makroformy - mají rozměry až stovky metrů. Sem patří např. celé skalní město, izolované velké skály (svědecké vrchy) či kaňonovitá údolí, ve kterých se tyčí pískovcové stěny. 53

Mezoformy - tvary o ploše řádově desítek až set metrů čtverečních. Podle klasifikace Rubína a Balatky do mezoforem patří skalní perforace (tvary vzniklé „proražením skalních stěn“): brány - skalní brána jménem Stojan se nachází na Zlaté stezce Českého ráje mezi arboretem Bukovina a zříceninou hradu Valdštejn. Jedná se o perforaci skalní hmoty, jejíž dno se nachází přibližně v úrovni okolního povrchu, otvor ve skalní stěně, který dosahuje až k úpatí skály. okna - jedná se o perforaci skalní hmoty, jejíž dno leží ve visuté poloze nad úpatím stěny, známé skalní okno se nachází mezi Sedmihorkami a Hrubou skálou - Osudová. věže – jsou volně stojící útvary. Věže mohou být ve skupinách, u úpatí srostlé. Jejich výška je různá. Většinou se za sklaní věže považují skály vyšší než 5 m. Většina sklaních věží byla horolezci pojmenována. tunely - příčná perforace skalní hmoty, obvykle oválného příčného profilu, jejíž délka výrazně převyšuje ostatní rozměry. V pískovcích se vyvíjí prohlubováním proti sobě ležících výklenků, jeskyněk nebo dutin skalní hřiby a viklany – sklaní hřiby jsou útvary, které jsou v dolní části výrazně užší než v části hoření. Viklany pak ve své dolní části přiléhají ke skále jen malinkou plochou a jemným postrčením se mohou rozviklat. Obrovský viklan je vrchol skalní věže Svéhlavička. jeskyně – puklinové jeskyně se vytvořily podél puklin jejich rozšířením. Výklenkové jeskyně bývají menší a výrazně širší. Vznikly zvětráváním méně odolných vrstev pískovce. Rozsedlinové jeskyně jsou úzké a vysoké a vytvořily se tak, že se jeden skalní blok pohnul a rozšířil puklinu mezi ním a blokem vedlejším. Jeskyně najdeme například ve skalním masivu čertova ruka. Tyto jeskyně byly dokonce v dávných dobách osídleny. jeskynní výklenky - prohlubně, u nichž rozměr šířky výrazně převažuje nad rozměrem hloubky

54

pseudozávrty – veliké a hluboké prohlubně. Vyskytují se při okrajích skalních bloků. Vznikají odplavováním jemných částic systémem podpovrchových puklin. Pseudozávrty se v hojné míře vyskytují na Zlaté stezce Českého ráje. Největší pseudozávrt je v obci Lažany. Jeho rozměry jsou 50 x 15 metrů a hloubka je 10 m.[39] Mikroformy - tvary o velikosti řádově decimetrů a centimetrů čtverečních. Jsou to nejdrobnější tvary, které nalezneme v každém skalním městě. Podle klasifikace Rubína a Balatky mezi nejdůležitější patří: voštiny - jamkovité prohlubně ve svislých a převislých skalních stěnách, vytvářející místy celé soustavy (mřížkování) na rozsáhlých plochách. Jednotlivé jamky jsou odděleny více nebo méně silnými mezistěnami z odolnějšího materiálu. Zvětšování, rozšiřování a spojování jamek vede někdy ke vzniku skalních dutin a výklenků škrapy - žlábky oddělené více či méně souvislými hřbítky. Vznikly působením srážkové vody.[39] 9. 6 Flóra a vegetace

9. 6. 1 Flóra Typické pro Hruboskalské skalní město jsou fragmenty reliktních borů na vrcholech skalních věží a na okrajích skalních masívů. Typickými lesními společenstvy, které se zachovaly také pouze roztroušeně, jsou borové doubravy a kyselé bučiny. Charakteristické druhy podrostu jsou opět borůvka černá (Vaccinium myrtillus), vřes obecný (Calluna vulgaris), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a hasivka orličí (Aquilegia vulgaris). V bučinách k nim přistupují kapradě - zejména kapraď rakouská a kapraď pravá (Dryopteris carthusiana a D. dilata), bika chlupatá a bika hajní (Luzola pilosa a L. luzuloides). Kolem pramenných vývěrů na dně údolí jsou běžné lesní prameniště, případně olšiny s hojnou přesličkou největší (Equiseum telmateia). Tento druh má v Českém ráji nejbohatší lokality v rámci celých Čech.

55

9. 7 Fauna Dosud zde bylo nalezeno celkem 91 druhů obratlovců. Ze 73 zdejších druhů ptáků se tu 62 druhů rozmnožuje, např. výr velký (Bubo bubo), od 90. let 20. století krkavec velký (Corvus corax). Umělá hnízdiště na stavbách využívají kromě přirozeného prostředí např. poštolka obecná (Falco tinnunculus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), kavka obecná (Corvus monedula), rorýs obecný (Apus apus), puštík obecný (Strix aluco). Netopýři obývají i umělé podzemní prostory; nejpočetnější kolonie vytváří vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Dosud stále početný je křižák temnostní (Meta menardi). Hmyzí faunu reprezentuje např. svižník polní (Cicindela campestris), kutilka písečná (Ammophila sabulosa), mravkolev běžný (Myrmeleon formicarius), tesařík borový (Spondylis buprestoides) a kozlíček dazule (Acanthocinus aedilis). V inverzních polohách se můžeme setkat s motýlem přástevníkem hluchavkovým (Callimorpha dominula).

56

10 Horolezectví na území Hruboskalska Pískovcové skály a Hruboskalsko hrají ve vývoji českého horolezectví významnou a nezastupitelnou roli. Skalák je historicky jednou z nejvyužívanějších horolezeckých oblastí Čech. Ve zdejších oblastech se vytvářela česká lezecká komunita a elita pískovcového lezení. Počátky sportovního horolezectví spadají do počátku 20. století. 1. výstup se zde uskutečnil v roce 1928. Skalní útvary patří mezi nejkrásnější a nejroztodivnější kouty naší přírody. Vždy přitahovaly básníky (K. H. Mácha), snílky, dobrodruhy, poskytovaly odpočinek. Člověk zde zanechal stopy z už z doby neolitu (před 5 000 lety). Téměř pod každým převisem nacházejí archeologové keramiku a nástroje z mladší doby kamenné. Nejznámější horolezec Josef Smítka Nejznámější horolezec byl Josef Smítka narozen 21. 12. 1919. Už v mládí ho zaujalo horolezectví. Měl nevýslovný odpor k fašismu. Když odmítl nastoupit k práci v Říši, byl předveden gestapem k pracovnímu úřadu, odkud se mu podařilo uniknout. Schovával se a bivakoval ve skalních jeskynních. Během svého schovávání se staral o čistotu přírody, i o čistotu lezení. Za nuceného trvalého pobytu ve skalách uskutečnil během války mnoho prvovýstupů. Na podzim roku 1944 byl vyzrazen jeho úkryt. Zachránil se skokem do hloubky osmi metrů. Na počátku poslední válečné zimy onemocněl a gestapo ho dopadlo. Dne 27. 3. 1945, jen několik týdnů před osvobozením, jeho a kamarády bratry Chlumovy Němci v Terezíně popravili. Stal se vzorem pro poválečnou omladinu svým bojem proti fašismu. 10. 1 Historie horolezectví Po období českých přelezů saských cest přirozeně přišla éra prvovýstupů. Do stěn a spár skal této oblasti se jimi v předválečných a válečných letech výrazně zapsali Pražáci Karel "Čába" Čabelka a další. Nejvíce zde však "řádili" Turnováci. Joska Smítka a jeho kamarádi Ladislav "Fifan" Vodháněl, Vladimír "Chroust" Procházka, bratři Karel a Václav Chlupovi a další.

57

Výsledkem tohoto období je řada krásných, hodnotných a dodnes populárních klasických cest. Kdo by neznal Méblák a Gotiku na Maják, Chroustovku na Galeona, Smítkárnu a Chlumovku na Dominstein, Lengáčovku na Bránu, spáry na Ottovce. Po 2. světové válce o něco mladší generace - J. Mašek, K. Cerman, R. Kuchař a další - přidala hned několik cest na Dominstein, další na Panny, Sfingu, Lavici, Ottovu věž, Maják, Opomenutou a řadu jiných věží. Po nich nastoupili Joska Čihula, Franta Kroupa, Ládík Mejsnar, Vašek Chlum ml. a další. Jejich mistrovství dodnes připomínají lezecké perly té doby, jako Cesta západních letců na Bránu, Egyptská na Sfingu, Modlitba za kamarády na Opomenutou, Bráchova cesta na Mariáš a další. Mezníkem se nepochybně stala Údolka na Kapelníka. V druhé polovině šedesátých a na přelomu sedmdesátých let 20. století se objevili další jako Jirka "Šáša" Jíra, Honza "Chroust" Procházka, Joska "Rak" Rakoncaj, Jirka "Termit" Folprecht, bratři Sochorové, bratři Žofkové, Franta "Perry" Šída.[6] 10. 2 Pravidla pískovcového lezení v CHKO Český ráj Lezci jsou povinni plně respektovat a dodržovat „Pravidla sportovního lezení na pískovcových skalách" (dále jen pravidla), platná od 1. 7. 1998. V PR Hruboskalsko platí při horolezecké činnosti zákaz používání magnézia. V PR Hruboskalsko je dovoleno lézt pouze na současně evidovaných věžích včetně Čertovy ruky (bývalá přírodní památka, dnes součást PR Hruboskalsko). Na neevidovaných masívech (okrajích) není dovoleno provozovat horolezeckou činnost včetně provádění prvovýstupů. Pro lezení na pískovcích Hruboskalska platí navíc tyto body: •

lezení je povoleno od 1. dubna do 31. října

•

je zakázáno lezení na mokrém a vlhkém pískovci, min. však 48 hodin po dešti

•

je zakázáno osazovat zavrtané skoby, expanzní nýty, dříky etc.

58

•

užívat k přístupu ke skalám turistické cesty nebo cesty vyznačené se souhlasem Správy CHKO

Lezec je povinen překonávat obtíže cesty a gravitace pouze vlastní silou a k výstupu smí používat pouze přírodních stupů a chytů. Lezeckými objekty rozumíme věže a masívy, splňující podmínky příslušné oblastní vrcholové komise o minimální výšce, resp. délce výstupu. Věže jsou skalní útvary, jejichž vrchol je dosažitelný pouze horolezeckým způsobem (lezení, přeskok či přepad). Masívy jsou úseky skal, obvykle přístupné nejméně z jedné strany nelezeckým způsobem. Provozovat horolezectví na pískovcích ve smyslu těchto pravidel je povoleno jen horolezcům organizovaným v organizacích a adeptům horolezeckého sportu, kteří nejsou sice členy, ale musí být doprovázeni alespoň jedním členem ČHS, majícím horolezeckou kvalifikační třídu cvičitel, instruktor nebo lektor. Při výstupu a sestupu je povinností horolezce postupovat tak, aby poškození povrchu skály bylo omezeno na nejmenší možnou míru. Veškeré zajišťovací prostředky, výstroj a výzbroj musí být takové povahy a musí být používány takovým způsobem, aby: •

neohrožovaly bezpečnost lezců ani ostatních lidí,

•

nepoškozovaly skálu ani přírodní prostředí.

Při sportovním lezení na pískovci smí lezec používat jen povolené zajišťovací prostředky, výstroj a výzbroj. Fixní jisticí prostředky (stěnové kruhy nebo pískovcové skoby) jsou určeny výlučně k jištění, je však dovoleno používat je k postupnému slaňování z vrcholu a ke slaňování při přerušení výstupu. Jako opěrného bodu smí být fixního jisticího prostředku lezcem použito teprve po dosažení jeho úrovně a zavěšení lana, pokračovat ve výstupu lze jen z místa, na němž byl výstup přerušen. Jisticí prostředky sousedících a křižujících cest, jakož i slaňovací kruhy, které jsou v trase výstupové cesty, mohou být k jištění použity jen tehdy, použil-li jich k jištění prvovýstupce a uvádí-li to v popise cesty.[56]

59

11 Analýza literárních zdrojů Literárních materiálů o Hruboskalsku je velké množství. Je možno je rozdělit do několika skupin. Jako první kapitolu jsem zařadila průvodce pro turisty, kteří se zabývají zkoumanou oblastí. Považuji je za nejdůležitější zdroj informací při návštěvě i studiu dané oblasti. V přehledné a ucelené formě přibližují vše, co turista může potřebovat při pobytu na Hruboskalsku. Lze se zde dozvědět vše o daném místě a okolí, doplněny jsou o barevné mapy. V průvodcích jsou samozřejmě uvedeny i naučné stezky. Celá kniha je doplněna praktickými radami ohledně ubytování, stravování, parkování, dopravě a další. Studium průvodců je nejlepší způsob jak poznat PR Hruboskalsko. Druhá kapitola se věnuje specializovaným průvodcům pro horolezce. Prioritně jsou tyto knihy užitečné pro lezce, ale určité kapitoly mohou zaujmout i turisty. Celá tato oblast je protkána horolezeckými cestami, průvodce se vydávají již řadu let a jsou nově aktualizovány při prvovýstupech. Třetí kapitola se věnuje přírodě. Příroda Českého ráje a zejména PR Hruboskalsko je jedinečná. Knihy jsou doplněny barevnými obrázky. S poznáváním tajů krajiny pomůže právě literatura zabývající se přírodou. Vlastivědný sborník nazvaný Z Českého ráje a Podkrkonoší, vydávaný od roku 1988, je rozebrán ve čtvrté kapitole. V každém roce vychází jeden díl, který se alespoň v jedné kapitole zabývá oblastí Hruboskalska. V knihách lze najít další informace o okolí. Do poslední kapitoly jsem zařadila knihy, která se věnují různým tématům. Jsou to publikace od starých pohlednic Českého ráje, přes Obrázkovou publikaci o dané lokalitě až k archeologii. Všechny tyto knihy zde zařazené nabízejí široký výběr informací a krásné fotografie. Knihy ze všech kapitol jsou určeny především pro širokou veřejnost. Knihy se nacházejí v knihkupectvích, antikvariátech, knihovnách lze je zapůjčit nebo koupit. 11. 1 Turistický průvodce

60

•

Kolektiv autorů (1993). Průvodce – Český ráj a Turnovsko 2. Nakladatelství SD, Praha, 132 s. ISBN 80-901517-1-X

Černobílý průvodce Českým rájem a oblastí Turnovska. Vzhledem k věku vydání dnes již neaktuální. Dají se zde ale nalézt informace o historii, krajině, cestách, které turista využije při návštěvě. [17]

•

Kolektiv autorů (1998): Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku – Český ráj. SD nakladatelství a vydavatelství, Praha, 94 s. ISBN 80-7011-552-1

Kniha je rozdělena do několika kapitol – přírodní podmínky, historie a památky, ochrana přírody, výletní trasy, místopis, základní informace. Kniha není moc přehledná, malé množství menších fotografií. Velmi nepřehledné při hledání konkrétních informací. Součástí publikace je i mapa Českého ráje v měřítku 1:100 000. [18]

•

Podhorský, M. (1998): Český ráj a Podkrkonoší. FREYTAG AND BERNDT, Praha, 124 s. ISBN 80-86236-00-5

Kniha obsahuje všeobecné pokyny pro turisty, charakterizuje Český ráj, CHKO Český ráj, trasu Zlaté stezky Českého ráje. Zde je popsána trasa, délka cesty, výchozí bod, časový rozvrh, výškový rozdíl, náročnost, možnost občerstvení, mapa s vyznačenou cestou. Celá kniha je doplněna fotografiemi. Velmi přehledně zpracovaná publikace. [38]

•

Staněk, J. (1974): Český ráj a Máchův kraj. Olympia, Praha, 167 s.

Kapesní vydání průvodce v černobílé formě. Charakterizuje oblast Hruboskalska, Hruboskalského skalního města, Hlavatice, Valdštejnu a Hrubé skály. [41]

•

Střída, M., Nováková, M. (2002): Průvodce po České republice Český ráj. Olympia, Praha, 121 s. ISBN 80-7033-725-7[42]

Kniha je rozdělena do těchto částí: všeobecná část, turistická č., místopisná č. a na závěr je doplněna praktickými informacemi. V knize se nacházejí formátově velké barevné fotografie.

61

•

Weiss, S. (1987): Český ráj. Olympia, Praha, 208 s. ISBN 401/22/858

Anglicko-německo-česko-francouzská kniha zabývající se oblastí Českého ráje. Zmíněna oblast Hruboskalska. Velmi dobře zpracované pro zahraniční turisty. [48] Obsahová stránka těchto knih je plně dostačující při návštěvě dané oblasti. Turista v nich najde cenné rady ohledně ubytování, dopravě, zajímavostí, místopisu. většina publikací je doplněna mapami, fotografiemi, naučnými stezkami, nákresy. Grafika je velmi kvalitní. Mapy i fotografie mají vysoké rozlišení, lze se v nich velmi dobře orientovat. Knihy jsou doplněny barevnými i černobílými fotografiemi, nákresy a schématickými znázorněními tras. 11. 2 Horolezecký průvodce

•

Hejtmánek, P., Homolka, M., Sochor, J. (1996): Hruboskalsko skalák díl 1. Nakladatelství Hejtmánek, Jablonec nad Nisou, 211 s.

Horolezecký průvodce dané oblasti. V jednotlivých kapitolách jsou rozebrány tyto témata: geologie oblasti, ochrana přírody, pravidla pískovcového lezení, klasifikace, popis jednotlivých horolezeckých cest. [5]

•

Hejtmánek, P., Homolka, M., Sochor, J. (1998): Hruboskalsko skalák díl 2. Nakladatelství NH Savana, Jablonec nad Nisou, 255 s.

Horolezecký průvodce dané oblasti - geologie oblasti, ochrana přírody, pravidla pískovcového lezení, klasifikace, popis jednotlivých horolezeckých cest – Kapelník, Čertova ruka, Přední skalák, Maják. [6]

•

Kolektiv autorů (1992): Český ráj – vybrané stěny. Vydavatelství horské literatury, Lysá nad Labem, 135 s.ISBN 80-900099-8-0

Přehled pískovcových oblastí Čech, zdokumentovány horolezecké trasy, doplněno nákresy. Kniha je psána česky, německy a anglicky. Oblast Hruboskalska je uváděna na stranách 52-84. [14]

62

•

Kolektiv autorů (1982): Český ráj a Podkrkonoší. Olympia, Praha, 381 s.

Kapesní vydání průvodce v černobílé verzi. Jsou zde detailně popsané horolezecké trasy v Českém ráji, které jsou doplněny obecnou charakteristika území. [13]

•

Kolektiv autorů (1999): Felsenstadte in Ostbohmen Prachovské skály, Adršpašské skály, Teplické skály, Hruboskalsko. Geodézie ČS a. s., Jičín.

Německá publikace s velmi kvalitními mapami. Určena pro zahraniční lezce a turisty. [15]

•

Weiss, S. (1998): Skály českého ráje. Nakladatelství RA Turnov, Turnov, 153 s. ISBN 80-901697-5-9

Česko-německo-anglická publikace, věnující se skalám Českého ráje. Velmi vysoké rozlišení doprovodných fotografií v textu. [50] Obsahová stránka těchto knih je velice kvalitně udělána, je psaná zajímavým způsobem, který zaujme jak horolezce, tak i turistu. Horolezci pomáhá při lezení, turista v ní nachází inspiraci pro cestování. Obsahují velice cenné údaje, které se dají lehce využít při návštěvě Hruboskalska. Velice podrobně je v nich popsána oblast, lezecké stěny a zajímavosti. Grafika je dělána poutavým způsobem. Doplněna nákresy, fotografiemi, jak černobílými, tak i barevnými. Dále obsahuje mapy, podle kterých se dá velice snadno orientovat. Fotografie doplňují ve značné míře text. Využití těchto knih je ve velké míře pro horolezce. Nacházejí v nich cenné rady, nápady, popis cest, obtížnost a pravidla lezení. Pro ostatní návštěvníky můžou tyto knihy sloužit jako zajímavé čtení. 11. 3 Příroda

•

Mrkváček, Z. (2000): Ptáci Českého ráje. ZO ČSOP Křižánky Jičín, Turnov, 136 s. ISBN 80-902751-0-9

Kniha se věnuje charakteristice území, dále historii a současnosti ornitologie v Českém ráji. Uvádí systematický přehled všech druhů obývající toto území – název, latinský název, popis,

63

kde se nachází nejvýznamnější ptáci. Kniha je doplněna barevnými fotografiemi na konci publikace.[35]

•

Mrkváček, Z. (1997): Příroda v Českém ráji. Nakladatelství RA Turnov, Turnov, 103 s. ISBN 80-901697-4-0

Barevná publikace, která uvádí charakteristiku skalního města, se zaměřením na rostlinstvo a živočišstvo Českého ráje.[36]

•

Weiss, S. (1994): Rybníky Českého ráje. Nakladatelství RA Turnov, Turnov, 144 s. ISBN 80-901697-1-6

Charakteristika vodstva, detailně popsány rybníky v Českém ráji. Kniha je psána v německém, anglickém, francouzském a českém jazyce. [49] Obsahová stránka se plně věnuje přírodě Českého ráje a Hruboskalska. Charakterizuje faunu, flóru a skalní město poutavým způsobem. Grafika je výborná. V publikacích převládají barevné celostránkové fotografie ve velmi vysoké kvalitě. Využití těchto knih je jak pro milovníky přírody tak i pro odborníky zkoumající danou lokalitu . 11. 4 Vlastivědný sborník

•

Kolektiv autorů (1988): Z Českého ráje a Podkrkonoší 1. Severografia, n. p., Liberec, 134 s.

Téma – stavební výnosy mostů na Hrubé Skále a Valdštejnu, 10 kapitol.[19]

•

Kolektiv autorů (1989): Z Českého ráje a Podkrkonoší 2. Severografia, n. p., Liberec, 148 s

Téma – pochody smrti válečných zajatců, 10 kapitol.[20]

64

•

Kolektiv autorů (1990): Z Českého ráje a Podkrkonoší 3. Severografia, n. p., Liberec, 154 s

Téma – archeologické nálezy v Českém ráji během minulých 40 let, 11 kapitol.[21]

•

Kolektiv autorů (1991): Z Českého ráje a Podkrkonoší 4. Severografia, n. p., Liberec, 164 s

Téma – židovský hřbitov v Turnově, 9 kapitol.[22]

•

Kolektiv autorů (1992): Z Českého ráje a Podkrkonoší 5. Turnovské tiskárny, a. s., Turnov, 212 s.

Téma – příspěvek ke stavební podobě kamenných domů, 14 kapitol.[23]

•

Kolektiv autorů (1993): Z Českého ráje a Podkrkonoší 6. Turnovské tiskárny, a. s., Turnov, 188 s.

Téma – nástin vývoje tvrzí na Jičínsku, 13 kapitol.[24]

•

Kolektiv autorů (1994): Z Českého ráje a Podkrkonoší 7. Turnovské tiskárny, a. s., Turnov, 221 s.

Téma – zánik keltského osídlení Českého ráje a Pojizeří, 10 kapitol.[25]

•

Kolektiv autorů (1995): Z Českého ráje a Podkrkonoší 8. Turnovské tiskárny, a. s., Turnov, 296 s.

Téma – z výsledků sčítání lidu v roce 1991, 10 kapitol.[26]

•

Kolektiv autorů (1996): Z Českého ráje a Podkrkonoší 9. Turnovské tiskárny, a. s., Turnov, 285 s.

Téma – osudy obrazu pobití Sasíků pod Hrubou Skálou, 17 kapitol.[27]

•

Kolektiv autorů (1997): Z Českého ráje a Podkrkonoší 10. Tiskárna Glos Semily s. r. o., Semily, 228 s.

Téma – muzea v Turnově, Jičíně, Jilemnici, Semilech, Lomnici nad Popelkou, Vysokém nad Jizerou a v Nové Pace, 18 kapitol.[28]

65

•

Kolektiv autorů (1998): Z Českého ráje a Podkrkonoší 11. Tiskárna Glos Semily s. r. o., Semily, 284 s.

téma – archeologický výzkum skalních lokalit Českého ráje v letech 1994 – 1997, 22 kapitol.[29]

•

Kolektiv autorů (1999): Z Českého ráje a Podkrkonoší 12. Tiskárna Glos Semily s. r. o., Semily, 260 s.

Téma – archeologické výzkumy Okresního muzea Českého ráje v letech 1197 až 1998, 17 kapitol.[30]

•

Kolektiv autorů (2000): Z Českého ráje a Podkrkonoší 13. Tiskárna Glos Semily s. r. o., Semily, 304 s.

Téma – okresní muzeum Českého ráje v Turnově. Kniha je dělena na články a studie, materiály, osudy, drobnosti a kroniku.[31]

•

Kolektiv autorů (2001): Z Českého ráje a Podkrkonoší 14. Tiskárna Glos Semily s. r. o., Semily, 328 s.

Téma – muzea a galerie. Kniha je dělena na články a studie, materiály, osudy, drobnosti a kroniku.[32]

•

Kolektiv autorů (2002): Z Českého ráje a Podkrkonoší 15. Tiskárna Glos Semily s. r. o., Semily, 352 s.[33]

Kniha je dělena na články a studie, materiály, osudy, drobnosti a kroniku.

•

Kolektiv autorů (2003): Z Českého ráje a Podkrkonoší 16. Tiskárna Glos Semily s. r. o., Semily, 344 s.[34]

Publikace je dělena na články a studie, materiály, osudy, drobnosti a kroniku Obsahová stránka těchto knih je pojata kvalitním způsobem. Výhodou je, že knihy po rocích na sebe navazují a zabývají se jednou tématikou a tou je Český ráj a Podkrkonoší. Přináší ucelený pohled na tuto krajinu, na zajímavosti, které se zde udály a jsou velice obsáhlé a velice kvalitně napsány.

66

Grafika je ve všech svazcích stejná. Černobílý text doplňují maximálně barevné obrázky. V knihách převažuje textová část. V novějších svazcích je vidět snaha o poutavost pro čtenáře, která je vyjádřena barevnými fotografiemi, náčrtky a grafy. Využití těchto knih je veliké pro širokou veřejnost. Vzhledem k velkému množství publikací a článků v nich si každý najde oblast, která ho zajímá. Knihy se velice dobře čtou, neboť jsou psány velmi poutavě. 11. 5 Ostatní publikace

•

Faměrová, D. (1994): Barokní písemnictví v Českém ráji. Tiskárna Petr LEBER, Sobotka.

Záznamy o barokním písemnictví v Českém ráji.[4]

•

Karpaš, R., Bílek, K. (1999). Album starých pohlednic Českého ráje. Nakladatelství 555, s. r. o., Liberec, 156 s. ISBN 80-902590-3-0

Kniha obsahuje velké množství starých pohlednic z Českého ráje Je psána dvojjazyčně – česko-německy a je určeno pro české i zahraniční návštěvníky či čtenáře.[8]

•

Kolektiv autorů (2003). Archiv Českého ráje doby nové a nejnovější – svazek 1. Muzeum Českého ráje, Turnov, 392 s. ISBN 80-239-2987-9

Zachyceny hospodářské a sociální dějiny 17. a 18. století, doplněno tabulkami.[10]

•

Kolektiv autorů (2000): Český ráj chráněná krajinná oblast. správa CHKO Český ráj, Turnov, 9 s.

Rozebrána geologie, geomorfologie a krajina Českého ráje.[12]

•

Kolektiv autorů (2001): Český ráj. Sdružení český ráj, Turnov.

Katalog – příroda a krajina, hrady a historie, turistika, cykloturistika, horolezectví, vodní sporty, zimní sporty.[11]

67

•

Pacovský, J., Plch, J. (1962): Český ráj. Turistické nakladatelství, Praha, 156 s.

Černobílá publikace s fotografiemi, úvod Fráňa šrámek Romance o našem kraji.[37]

•

Waldhauser, J. (2002): Keltové na Jizeře a v Českém ráji aneb Co víte o své keltské kapce krve? Nakladatelství Lidové noviny, Praha. ISBN 80-7106-540-4

Černobílá publikace doplněna nákresy, obrázky a fotkami. Důležitá místa vyznačena na mapách.[47]

•

Waldhauser, J., Košnar, L. (1997): Archeologie Germánů v Pojizeří a v Českém ráji. LIBRI s. r. o., Praha, 155 s. ISBN 80-85983-35-4

Publikace zachycující archeologické výzkumy z oblasti Pojizeří a Českého ráje.[46] Obsahová stránka těchto knih je rozdílná. Každá se zabývá jinou tématikou. Všechny obsahují osobité informace, které se dají využít jak při návštěvě, tak i pro čtenáře, který se chce dozvědět něco nového. Grafika je u barevných publikací velice dobrá, obsahuje nákresy, fotografie. Využití těchto knih je specifické podle typu svazku. Slouží jako pomůcka při poznávání území.

68

12 Propagační materiály Propagační materiály, které lze získat jak v informačních střediscích, tak na veletrzích nebo v médiích jsou velmi dobrou pomůckou při návštěvě nové, neznámé oblasti. Turista získá základní informace o oblasti, najde mnohé zajímavosti, historické památky. Informace, zde předloželé jsem získala v období leden – březen 2007. Vybrala jsem si 2 informační centra. Informační centrum v Turnově je nejlépe zásobeno, je to hlavně z důvodu blízkosti PR Hruboskalsko a informační středisko Liberec. Liberec je největší město v okolí CHKO Český ráj. 12. 1 Městské informační středisko TURNOV Zdarma: leták – skládačka 4x1/3 A4 – Turnov – město drahých kamenů (Č, A, N) leták – skládačka 4x1/3 A4 – Turnovsko – český ráj (Č, A, N, H, F) kalendář kulturních a sportovních akcí v Turnově a okolí – vydáváno každý rok kalendářík Turnov – Český ráj – vydáváno každý rok propagační pohlednice Naučná zámecká stezka – (Č, A, N) trhačka Zámecká naučná stezka (Č, A, N) Baroko v Českém ráji – propagační brožura- (Č, A, N) Turnov – mapa města Sada historických fotografií – Turnov v historické fotografii Euroregionem Nisa na kole – brožura s návrhy cyklotras v Českém ráji, Krkonoších a Jizerských horách- (Č, N, P) Český sever, Český ráj – image propagační materiál (Č, P, A, N, R, F)

69

Prodej: Turnov – kniha o městě a o Českém ráji Turnov – mapa Infomapa 2006 – aktuální mapa Českého ráje s turistickými trasami a cyklotrasami, turistické autobusy Turistické noviny 2006/2007 – aktuální nabídka pro turisty pro rok 2006/2007 Sdružení Český ráj Trhačka ČB – 15 pěších výletů po Českém ráji – (Č, A, N) Cyklotrasy Český ráj – mapa – (Č, A, N) Katalog Český ráj – (Č, A, N) Kulturní léto – přehled akcí v Českém ráji – (Č, A, N, P) Distribuce propagačních materiálů V Městském informačním středisku (dále IS), ve spolupracujícím Informačním středisku ČD, v některých ubytovacích zařízeních. Propagační materiály dodávány do IS v Euroregionu Nisa a prostřednictvím ČCCR na Česká centra v zahraničí. Na veletrzích cestovního ruchu (Praha, Brno, Berlín, Lipsko, Zhořelec, Brusel, Miláno, Vídeň, Madrid, Poznaň, Bratislava, Žilina, Švédsko, Kodaň, Londýn, Paříž, Bukurešť). Účast na veletrzích a výstavách cestovního ruchu Holiday World Praha, Regiontour Brno, Euroregion Tour Jablonec nad Nisou, Touristik Börse Görlitz, ITB Berlin, Zittau, Leipzig, workshop Madi Praha, Czech Visit Praha.

70

Práce s médii Rozesílání kulturních přehledů do novin, časopisů, televizí a rádií. Spolupráce s regionální televizí a regionálním tiskem – týdeník Pojizerské listy, měsíčník Hlasy a ohlasy Turnovska i s tiskem celostátního významu. Inzerce Ve Zlatých stránkách Reklamy v mapách, časopisech a publikacích cestovního ruchu (Perly České republiky, a další) 12. 2 Infocentrum Liberec Podávají základní informace o Hruboskalsku. Dostupné jsou informace o dopravě (autobusové, vlakové). Mimo jiné nabízí brožurku Hruboskalsko ve 3 jazycích (Aj, Nj, Čj) ve které je mapka daného území a základní informace. Nedostatek informačního materiálu komentují tím, že neleží v centru Českého ráje a jsou zaměřeny jiným směrem – Jizerské hory, Jěštědsko-Kozákovský hřeben, Krkonoše. Při zájmu odkazují na infocentrum Turnov.

71

13 Analýza internetových zdrojů V dnešní době je internet nevyčerpatelným zdrojem informací. Vybrala jsem tyto internetové adresy jako ukázku informací o PR Hruboskalsko. Hodnocení z hlediska obsahu, aktuálnosti a obsahu má maximálně 5 hvězdiček. Čím větší množství tím kvalitnější stránky. Obecně se na internetu dá najít velké množství údajů prakticky o čemkoliv. Nejinak je tomu o Hruboskalsku. Snažila jsem se vybrat nejzajímavější stránky pojednávající o daném území. http://www.hruboskalsko.cz/ Server zabývající se horolezectvím v oblasti Hruboskalska. Jsou to oficiální stránky TJ Český ráj. Velmi zajímavá upoutávka na titulní stránce – znak TJ Český ráj. Články: z historie oblasti, pravidla sportovního lezení, evidence cest, ochrana přírody, fotogalerie, TJ Český ráj, akce TJ Český ráj. Velmi detailně zpracovaná návštěvnost – ke dni 24. 3. 2007 93 633 návštěvníků. Aktualizace probíhá každý měsíc. Stránky jsou velmi pěkně a přehledně zpracovány, velké množství článků pojmutých zajímavou a čtivou formou, uváděny novinky z daného měsíce – 21. 4. 2007 otevírání Skaláku.[56]

obsah

*****

aktuálnost **** grafika

****

http://www.volny.cz/amia/ Stránky věnované fotografiím jednotlivých oblastí z celé ČR – jedna ze sekcí se věnuje Hruboskalsku, jako jedné z nejhezčích částí Českého ráje. Nachází se zde 21 tématických fotografií.

72

Aktualizace léto 1998, jaro 2000. Od roku 2001 navštívilo tyto stránky 15 627 návštěvníků ke dni 24. 3. 2007.[65]

obsah

*

aktuálnost * grafika

**

http://www.ceskyraj.info/rs/cesky_raj/index.php?clanek=706&xuser=&lanG=cs&portal=32&slozka=671&xsek ce=683 Oficiální stránky turistického regionu Český ráj. Vypracovalo je Sdružení Český ráj. Jsou zde uvedeny návrhy tras pro pěší turistiku, cykloturistiku, horolezectví, paragliding, koupání, vodní sporty a další. Dále je zde detailní rozbor Zlaté stezky Českého ráje, přesný popis trasy, délka, mapa, popis zajímavostí Stránky jsou doplněny anketou, webkamerou a nabídkou pro školy. [53]

obsah

Zlatá stezka

Hruboskalsko

****

***

aktuálnost ***

***

grafika

**

**

http://www.stezka.cz/lokality/semily/ns-hruboskalsko.htm Stránky jsou umístěny na ministerstvu pro životní prostředí. Je zde přehled a charakteristika naučných stezek v České republice. Stránky mají velmi dobře zpracované odkazy. Odkaz na Hruboskalsko obsahuje přehledně vypracovanou naučnou stezku, fotografie a mapu dané oblasti.

73

Naučná stezka obsahuje – začátek, konec, délku, počet zastávek, zaměření, náročnost, čas na prohlídku, značení, internetové stránky pro doplňující informace. V dnešní době (březen 2007) jsou stránky v rekonstrukci Internetové stránky jsou v tištěné podobě v časopise Naše rodina.[63]

obsah

***

aktuálnost ** grafika

*

http://www.infosystem.cz/encyklopedie/seznam.phtml?typ=142&kraj=&okres=&id_t_oblasti =&id_t_regionu=&id_obce=&id_ulice=&menu=&lng= Stránky věnované přírodním rezervacím, nachází se jich zde153 z celé České republiky. Jedna z nich je PR Hruboskalsko. Součástí stránek velmi jsou podrobné mapy, velmi zajímavým způsobem zpracovány pozoruhodnosti oblasti Hruboskalska. Od roku 1998, kdy stránky vznikly, byly navštíveny 438 834x.[58]

obsah

***

aktuálnost *** grafika

***

http://www.chkocr.cz/cs/ochrana-prirody/chranena-uzemi/ Stránky pod správou CHKO Český ráj. Webmaster je Jana Štěpánová. Jsou to nejpestřejší stránky o CHKO Český ráj. Uvedeny jsou zde přírodní památky, přírodní rezervace, národní přírodní památky.

74

Součástí stránek je kalendář akcí, přírodní poměry, krajina, ochrana přírody, správa CHKO, ekologická výchova, odkazy na související stránky.[57]

obsah

*****

aktuálnost **** grafika

****

http://www.horosvaz.cz/ochrana/view.phtml?id=73 Stránky spravuje Český horolezecký svaz. Jsou rozděleny do kapitol: základní informace, skalní oblasti, metodika a bezpečnost při lezení, ČHS, hry, soutěže, kontakty. Součástí je i rozhodnutí o udělení souhlasu pro lezení v PR Hruboskalsko. Velmi vysoká aktuálnost. Objevují se zde denně novinky ze světa horolezectví.[55]

obsah

***

aktuálnost ***** grafika

**

http://www.turnov.cz/turist/hrubosk.htm Oficiální stránky města Turnov. Popsány jsou zde mimo jiné zámek Hrubá skála, Kopicův statek a skalní město. Další část stránek je věnována městu a jeho rozvoji, jednotlivé části: město Turnov, orgány města, městský úřad, pro občany, úřední deska, aktuality, webová kamera o počasí, doplněno o www prezentace města. [64]

obsah

****

aktuálnost ***** grafika

****

75

http://www.adrex.cz/horo/horo_soubory/horo_lokality/hruboskalsko.html Stránky věnované extrémním sportům, kam mimo jiné řadíme - horolezectví, potápění a parašutismus. Kromě jiného jsou zde popsány umělé stěny v Čechách, oddíly, průvodce po jednotlivých horolezeckých lokalitách, metodika horolezectví a další.[51]

obsah

**

aktuálnost *** grafika

***

76

Na závěr bych ráda porovnala vyhledávání slov pomocí internetových vyhledávačů. Vybrala jsem 4 klíčová slova – Hruboskalsko, PR Hruboskalsko, Skalák a CHKO Český ráj. Porovnávala jsem tyto vyhledávače centrum.cz, seznam.cz a google. cz. Uvedené údaje jsou ke dni 24. 3 .2007. Největší množství informací se dá nalézt na google.cz. Největší množství dat je o CHKO Český ráj. Tab. 2 Rozbor vyhledávačů Hruboskalsko

PR Hruboskalsko

Skalák

CHKO Český ráj

Centrum 2 685 odkazů

158 odkazů

3 561 odkazů

8 387 odkazů

Seznam

2 020 odkazů

74 odkazů

2 494 odkazů

46 290 odkazů

Google

37 500 odkazů

28 700 odkazů

39 600 odkazů

272 000 odkazů

Graf 4: Vyhledávání názvu Hruboskalsko na internetu Vyhledávání názvu Hruboskalsko na internetu 2 685 2 020 Centrum Seznam Google

37 500

Graf 5: Vyhledávání názvu PR Hruboskalsko na internetu Vyhledávání názvu PR Hruboskalsko na internetu 158 74

Centrum Seznam Google

28 700

77

14 Zhodnocení vlivu zemědělství, turistiky, rekreace a sportu na Hruboskalsko 14. 1 Zemědělství Zemědělské pozemky mají v rezervaci zanedbatelnou výměru. Jedná se o malé zahrady kolem soukromých objektů na Bukovině a u Valdštejna, kde je lesní palouk o výměře 1,1 ha. Tato louka se každoročně kosí. Do roku 1996 zajišťovaly Lesy ČR. V roce 1997 bylo pokosení financováno z programu PPK MP ČR. Do současnosti se o kosení starají Lesy ČR. 14. 2 Průmysl Průmysl v této oblasti není rozvinut. Je to z důvodu lokalizace celé oblasti, která zahrnuje především přírodní zajímavosti. Průmysl je soustředěn do okolních měst – Turnov (sklářský průmysl), Semily (strojírenský průmysl), Jičín (šperkařství), Mladá Boleslav (automobilový průmysl). 14. 3 Turistika, rekreace a sport Turistika je v této oblasti velice rozšířená. Patří mezi jedno z nejatraktivnějších míst pro turisty. Celý region Hruboskalska má velice hustou síť turistického značení. K dalším výhodám patří poloha. PR je v blízkosti velkých měst Liberce, Mladé Boleslavi a Prahy. Jezdí sem turisté jak z celé České republiky, tak i ze zahraničí. Podle průzkumu z roku 2001 čtvrtina návštěvníků byla z pěti okresů, na nichž se rozkládá Český ráj, z ostatních okresů ČR byla více než polovina návštěvníků, cizinců bylo 16 %. Největší podíl českých návštěvníků byl z Prahy (15 %), druhou nejvýznamnější zdrojovou lokalitou bylo Brno (3 %) a Hradec Králové (3 %). Ze zahraničních návštěvníků byli nejvíce zastoupeni Němci (6 %), Nizozemci a Poláci (oba státy přibližně 2 %). S cestovními kancelářemi do Českého ráje přijíždí téměř pětina cizinců. Pro udržení a případné zvýšení počtu návštěvníků z ciziny je proto nutná aktivní komunikace se zástupci především zahraničních cestovních kanceláří a našich incomingových agentur. Určitý rozvojový potenciál spočívá i v českých cestovních kancelářích, jejichž služeb v současné

78

době při organizování pobytu využívá jen minimální podíl občanů ČR. Ten by mohl být při zlepšení nabídky i služeb našich kanceláří zvýšen. Velké riziko do budoucna spočívá zejména ve zjištěných názorech zahraničních turistů. Mezi nejhůře hodnocenými faktory Českého ráje se u nich umístily oblasti, které jsou obecně považovány za nejdůležitější – kvalita služeb, a to jak ubytování, stravování, tak i jiných. Cizinci jsou do Českého ráje, potažmo Hruboskalska, za takových podmínek v současnosti přitahováni pouze cenou pobytu. Průměrná délka pobytu návštěvníka je 4,4 dny. V červnu zde zůstávají kratší dobu – průměrně 3,3 dny, v červenci zůstávají déle – 5,4 dnů. Více než třetina návštěvníků Českého ráje jsou exkurzionisté - stráví v Českém ráji pouze jeden den, čtvrtina zde stráví 2 až 3 dny a necelá třetina 4 až 7 dní. Přibližně desetina návštěvníků pobývá v Českém ráji déle než 7 dní. Mezi návštěvníky převažují spíše mladší lidé. Ve věku do 44 let je jich více než 70 %. Dvě třetiny návštěvníků Českého ráje přijedou osobním automobilem, 17 % využije vlak, desetina autobus a 8 % jízdní kolo. Téměř všichni návštěvníci – 91 % – si organizují pobyt sami, s cestovní kanceláří přijela pouze 4 % návštěvníků. Více než polovina turistů měla předem rezervovaný pobyt, zbytek hledal ubytování až po příjezdu. Přibližně třetina turistů měla předplacenou jakoukoli formu stravování, zbytek si stravu zajišťoval sám. Přibližně dvě třetiny turistů za své ubytování platily, třetina přespala bez zaplacení. Největší podíl turistů – necelá třetina – přebýval v kempech. V hotelích (vč. ubytoven), penzionech a mimo kempy spalo po 13 %. Každý návštěvník Českého ráje navštíví průměrně 5,7 lokalit. Mezi nejoblíbenější místa patří Turnov (navštíví ho 40 % návštěvníků), Trosky (36 %), hrad Kost (31 %) a Jičín (30 %). Pro zahraniční návštěvníky je nejatraktivnější Jičín, který navštívila téměř polovina cizinců. Obyvatelé pěti okresů Českého ráje při svých návštěvách preferují spíše méně známé lokality.

79

Každý návštěvník Českého ráje utratí za dobu svého pobytu průměrně 2 252 Kč, v červnu to bylo 1609 Kč, v červenci 2816 Kč. Výrazně méně utrácejí exkurzionisté – 483 Kč, více pak turisté – 3 244 Kč. Ze zjištěných údajů je možné odvodit částku, kterou utratí celkem všichni návštěvníci Českého ráje za jeden den – v červnu to bylo cca. 7 mil. Kč, v červenci 12 mil. Kč.[15] Vzhledem ke skutečnosti, že nejrozšířenějším sportem je chůze, je zatíženost Hruboskalska přes léto veliká. Návštěvníky lákají přírodní, kulturní a historické památky, možnost strávit dovolenou v blízkosti přírody. Pěší turistika nemá příliš negativní vliv na přírodu až na sešlapávání terénu mimo cesty. Rozšiřování sítě značených cest není do budoucna žádoucí a další změny vedení turistických cest má na starosti Správa CHKO. Horolezectví patří mezi nejpopulárnějším a nejproblémovějším sportovním odvětvím. V této oblasti je veliká podpora místních horolezeckých oddílů. Blíže jsem se o horolezectví zmínila v kapitole 10. Orientační běh se v Hruboskalsku nepodporuje. Jsou dovoleny pouze 1 - 2 tréninky ročně pro místní oddíly. Hromadné akce, školní sportovní kurzy, kurzy cestovních kanceláří se povolují pouze při pohybu po značených cestách. Akce se organizují pouze s kvalifikovaným průvodcem spolupracujícím se Správou CHKO.[9]

80

15 Dopravní charakteristika Doprava jako taková velice ovlivňuje krajinu a návštěvnost Českého ráje. Snadná dostupnost pomocí železnice a silniční dopravy je základem pro vysokou návštěvnost. Každoročně dochází ke zkvalitňování dopravy, upravují se jízdní řády vlaků, pro lepší navazující spojení do Českého ráje, opravují se silnice. Drobný problém je malá síť záchytných parkovišť. Největší placené parkoviště je u zámku Hrubá Skála. Nemá ale takovou kapacitu, aby tady mohli stát všechny auta, která do regionu přijíždí. Často dochází k parkování podél cest, nebezpečné z důvodu zúžení vozovky a nešetrné k přírodě. 15. 1 Železnice Železnice zpřístupňuje území v mnoha místních nádražích a hlavních uzlech. První moderní dopravní komunikace, které byly vybudovány v prostoru Českého ráje, byly železnice spojující významná česká města – Praha, Turnov, Jičín. Rozhraní středních, východních a severních Čech se dočkalo železnic až 15 let po zahájení jejich provozu v Čechách, během dalších 15 let po roce 1857, kdy vyjel první vlak z Pardubic na severozápad, byly již v provozu všechny hlavní železnice oblasti. Hlavní železniční tratě •

Jihoseveroněmecká spojovací dráha, dnes trať 030 od Pardubic byla otevřena 1. 12. 1858 Horka u Staré Paky – Turnov – (1. 5. 1859 prodloužena až do Liberce) (projíždí Semily, Železný Brod, Turnov, Sychrov)

•

trať č. 070 od Prahy otevřena 16.10.1865 Všetaty – Turnov (projíždí Mnichovo Hradiště – Příšovice – Turnov)

•

trať č. 040 otevřena 17. 12. 1871 Jičín – Ostroměř – Stará Paka – Lomnice nad Popelkou

•

trať č. 063 otevřena 26. 3. 1883 Kopidlno – Bakov

•

trať č. 061 otevřena 15. 11. 1883 Nymburk – Kopidlno - Jičín

Regionální železnice vedené přes Český ráj přišly na řadu až ke konci éry výstavby železnic. Na území Českého ráje se od té doby staly již součástí krajiny a udržení provozu na nich by mělo být jednou z priorit regionu. Je to převážně z hlediska dostupnosti regionu.

81

Regionální železniční tratě •

trať č. 041 Jičín - Turnov otevřena 19.10.1903 (Železnice, Libuň, Rovensko pod Troskami, Hrubá Skála)

•

trať č. 064 Mladá Boleslav – Stará Paka – Lomnice nad Popelkou otevřena 24. 9. 1906 (Sobotka, Libošovice - Kost, Mladějov, Libuň, Loužnice - Tábor)

Struktura sítě železnic umožňuje příjezdy ze směrů od Prahy, od Liberce a od Pardubic. Region není přímo napojen na žádnou mezinárodní železnici, proto vlak není vhodný pro příjezd zahraničních turistů. Železniční uzly jsou Mladá Boleslav, Bakov nad Jizerou, Turnov, Železný Brod, Stará Paka, Dolní Bousov, Kopidlno, Libuň, Jičín, Ostroměř Krajem probíhají dvě dálkové železniční rychlíkové trasy, tratě však neumožňují dosažení velkých rychlostí. Dálkové železniční rychlíkové trasy •

Dálková D3 Liberec – Hradec Králové - Pardubice – Brno

•

Dálková D7 Praha Turnov – Liberec

15. 2 Silnice Silniční síť obklopuje Český ráj a prochází hustě jeho okrajovými částmi. Regionem vede mnoho významných mezinárodních i národních silničních komunikací. Silnice přivádějí návštěvníky i ekonomické oživení, na většině tras se však jedná o čistý průjezd území, jen 5% cest má začátek či konce na území Českého ráje. Pro potřeby rozvedení dopravy do území a realizaci místních vztahů je k dispozici síť silnic II. třídy různé kvality od relativně velmi kvalitních úseků až po šířkově nevyhovující silnice nebo silnice s narušeným povrchem. Silnice oklopují území Českého ráje a zpřístupňují vnitřní, méně vybavená území. Vstupními body jsou Bakov nad Jizerou, Mnichovo Hradiště, Březina, Svijany – Příšovice, Turnov, Ktová, Újezd pod Troskami, Jičín. Sobotka, Horní Bousov, Židněves.

82

Silniční vzdálenosti svědčí o ideální poloze jádra Českého ráje z hlediska dopravní dostupnosti: •

od centra Prahy 75 km po R10 - (též od Bavorska a Rakouska)

•

od Liberce 20 km po R35 - (též od Saska a Dolnoslezského vojvodství)

•

od Polska (přes Harrachov) 30 km po I/10

•

od Trutnova – 50 km po I/16 - (též od Polska přes Královec)

•

od Hradce Králové 40 km po I/35 - (též od Polska přes Náchod, z Moravy, od Polska přes Bohumín a Český Těšín, od Slovenska)

•

od Jihlavy 155 km po I/38 a R/10 - (též od Rakouska a Slovenska)

Hlavní silnice zpřístupňující území Českého ráje jsou: Mezinárodní trasy Mají velký význam pro turistiku a cestovní ruch. Většina návštěvníků ze zahraničí využije bezproblémovou dostupnost Hruboskalska. •

E65 Malmö - Sczeczin – Jelenia Góra - Železný Brod – Turnov – Mnichov Hradiště – Mladá Boleslav – Praha - Brno – Bratislava – Zagreb – Split

•

E442 Karlovy Vary – Ústí nad Labem – Liberec – Turnov – Jičín – Ostroměř – Hradec Králové - Olomouc

Státní silnice I. třídy •

R10-I/10 Praha – Mladá Boleslav – Mnichovo Hradiště – Turnov – Železný Brod – Harrachov

•

R35-I/35 Hrádek nad Nisou – Liberec – Turnov – Hrubá Skála – Libuň – Jičín – Ostroměř – Hradec Králové – Litomyšl – Olomouc – Lipník nad Bečvou

•

I/16 Řevničov – Mladá Boleslav – Sobotka – Jičín - Nová Paka – Trutnov - Královec

•

I/32 Poděbrady – Kopidlno - Jičín[9]

Problematika dálnice Silnice I/35 se plánuje v úseku od Turnova přes Jičín a Hradec Králové až do Mohelnice přestavět na čtyřproudovou rychlostní komunikaci. Prvním úsekem, na který již bylo vydáno územní rozhodnutí, je přetížená část silnic I/35 a I/16 Jičín – Úliblice. Další prioritou bude

83

zřejmě úsek Jičín – Hradec Králové. Úsek Turnov – Jičín bude zřejmě posledním úsekem silnice R35 budovaným kolem roku 2010. Nově trasovaná čtyřproudá komunikace vedená v blízkosti chráněných území a přírodních památek je jistě kontroverzním tématem. Na obrázku jsou 2 návrhy vedení dané silnice. Jeden je blíž PR Hruboskalsku, druhý je vedený směrem ke Kozákovu. Výhoda dálnice R35 je nesporně pro řidiče. Nevýhoda pro návštěvníky, z krásného výhledu na okolní krajinu se budou moci kochat pohledem na čtyřproudovou dálnici. Obr. 16: Návrh dálnice R 35 místo pořízení – vyhlídka, 15. 3. 2007

(foto autor)

84

Mapa 3: Schéma silniční dostupnosti Českého ráje

(Analýza potenciálu území turistického regionu Český ráj – Sdružení CHKO český ráj, 2001)

85

16 Analýza návštěvnosti Na počátku července 2001 byl proveden průzkum turistické návštěvnosti nejzatíženějších lokalit turistického regionu Český ráj. Sledování bylo zaměřeno na lokality skalních měst: Hruboskalské skalní město, Příhrazské skály, Podtrosecká údolí, Klokočské skály, lokality U Kalicha, obec Besedice, Vranovský hřeben – Pantheon. Průzkum provedlo sdružení CHKO Český ráj. Návštěvnost byla sledována celkem na 21 lokalitách. Průzkum byl prováděn v zásadě od 9:00 do 18:00 hodin. Na některých lokalitách bylo měření z organizačních důvodů provedeno ve zkráceném intervalu od 9:30 do 17:00 hodin. Počty turistů byly sledovány v hodinových intervalech a rozděleny na pěší a cykloturisty. Lokalitu Hruboskalska bylo možno vymezit jako plochu, do které byl zjišťován vstup turistů. Na dvou místech v oblasti Hruboskalska a na většině ostatních lokalit byla návštěvnost zjišťována jako součet turistů vyskytujících se v daném místě při pohybu oběma či více směry (průtok).[9]

86

Tab. 3 Hruboskalsko – návštěvnost turistů a cykloturistů Lokalita

Pěší

Cyklo

552

16*

169

47

313

93

89

49

252

20

310

70

510

157

715

86

906

262

29

19

847

466

704

20

-

126

1. Hrad Valdštejn pod mostem (3 vstupy: zelená a žlutá pěší) 2. Hrad Valdštejn (vstup po červené od Hlavatice) 3. Hrad Valdštejn (vstup žlutá pěší od Sedmihorek a červená cyklo z parkoviště) 4. Ke Kopicovu statku na modré značce (vstup od Kacanov) 5. Křižovatka u Antonínova pramene (vstup od koupaliště Podháj a po modré od Lázní Sedmihorky) 6. Sedmihorky – hotel Podháj (vstup od Skalního města) 7. Lázně Sedmihorky za restaurací Selská jizba, směr Dračí skály (vstup) 8. Hrubá Skála, sv. Prokop, u Dračího zubu (vstup zelená pěší od zámku Hrubá Skála a modrá cyklo od obce Hrubá Sk.) 9. Adamovo lože

(vstup po modré, červené a žluté pěší od

zámku Hrubá Skála) 10. Zlatá stezka za Arboretem, vstup po neznačené cestě od Vyskeře

11. Zlatá stezka za Arboretem (průtok) 12. U Antonínova pramene (průtok) 13. Příjezd cyklo do oblasti Sedmihorky

(analýza potenciálu území turistického regionu Český ráj – Sdružení CHKO český ráj, 2001) *Jedná se pouze o počet cykloturistů, kteří přijeli ke hradu Valdštejn po zelené pěší značce od parkoviště Pelešany. Nejvíce navštěvované místo je Adamovo lože. Nejvíce frekventovaná stezka je Zlatá stezka Českého ráje a odbočky na zajímavá, turisticky atraktivní místa. Nejvíce návštěvníků přišlo pěšky. Cykloturistů bylo 5x méně.

87

Zatíženost území jednotlivých skalních měst Tab. 4 Hruboskalské skalní město – pěší (sledován vstup) PĚŠÍ

1.

2.

3.

4.

5.

Hrad

Hrad

Hrad

Kopic. Antonín. Hotel

Valdšt. Valdš.

Valdšt. statek

časový

pod

od

interval

mostem Hlavat. Sedmih

od

6.

7.

pramen Podháj

8.

9.

10.

Sedmi Zámek

Adam. U

horky Hrubá

lože

Arboreta

Skála

9. -10.

39

13

22

13

18

106

81

35

143

2

10.-11.

87

27

23

16

58

84

86

46

152

4

11.-12.

98

44

62

21

39

23

93

53

165

7

12.-13.

51

30

20

5

36

13

36

102

64

3

13.-14.

85

22

55

23

21

9

26

114

46

2

14.-15.

72

16

30

7

54

14

94

134

167

9

15.-16.

68

10

58

2

15

43

54

105

97

0

16.-17.

34

5

29

2

8

12

27

84

48

2

17.-18.

18

2

14

0

3

6

13

42

24

0

Celkem

552

169

313

89

252

310

510

715

906

29

Celkem vstup

3 845

(analýza potenciálu území turistického regionu Český ráj – Sdružení CHKO český ráj, 2001) Křivky návštěvnosti pěších turistů v průběhu jednotlivých hodin vykazují dvě maxima. První maximum se objevuje v dopoledních hodinách v intervalu mezi 10. a 12. hodinou (více četný je časový interval 11.00 – 12.00). Druhé maximum pak nastává v odpoledních hodinách v intervalu mezi 13. a 15. hodinou. Z hodnot uvedených v tabulce a grafů je patrné, že v dopoledním maximu jsou obecně počty turistů vyšší. Mimo lokality Zámek Hrubá skála, u Dračího zubu a u Adamova lože, kde jsou počty návštěvníků v obou maximech téměř shodné. Turisté, kteří sem přijeli na víkendový pobyt, týdenní pobyt popřípadě na jednodenní výlet. V době školních výletů je tu plno žáků a studentů. Další návštěvnickou skupinou jsou důchodci. Nejčastěji zde provádějí turistiku rodiče s dětmi a horolezci.[9]

88

Graf 6: Vstup pěších turistů do oblasti Hruboskalska

počet osob

Vstup pěších turistů do oblasti Hruboskalska

180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 9. -10. 10.-11. 11.-12. 12.-13. 13.-14. 14.-15. 15.-16. 16.-17. 17.-18.

časové intervaly 1. Hrad Valdšt. pod mostem

2. Hrad Valdšt. od Hlavat.

3. Hrad Valdšt. od Sedmih.

4. Kopicův statek

5. Antonín. pramen

6. Hotel Podháj

7.Sedmihorky

8. Zámek Hrubá Skála

9. Adam. lože

10. U Arboreta

(analýza potenciálu území turistického regionu Český ráj – Sdružení CHKO český ráj, 2001)

89

Tab. 5 Hruboskalské skalní město – cyklo (sledován vstup) CYKLO 1. Hrad

2.

3.

4.

5.

Hrad

Hrad

Kopic. Anton.

8.

9.

10.

6.

7.

Hotel

Sedmi Zámek

Adam. Arboretum lože

čas.

Valdšt. Valdšt. Valdšt. statek pramen. Podháj

horky, Hrubá

interval

pod

od

Selská Skála

most.

Hlavat. Sedm.

od

jizba

9. -10.

0

2

0

6

0

20

16

0

26

0

10.-11.

4

4

16

5

1

15

13

1

21

0

11.-12.

2

11

21

6

0

6

33

3

54

4

12.-13.

0

10

9

3

0

11

14

13

23

1

13.-14.

3

8

12

5

9

3

19

26

31

2

14.-15.

6

4

22

13

0

7

16

6

26

12

15.-16.

1

5

7

3

6

5

27

20

44

0

16.-17.

0

2

4

6

3

2

13

12

25

0

17.-18.

0

1

2

2

1

1

6

5

12

0

Celkem

16

47

93

49

20

70

157

86

262

19

Celkem vstup

819

(analýza potenciálu území turistického regionu Český ráj – Sdružení CHKO český ráj, 2001) Křivky návštěvnosti cykloturistů v průběhu jednotlivých hodin vykazují opět dvě maxima. První z nich se vyskytuje mezi 11. a 12. hodinou a téměř stejně výrazné jako odpolední maximu mezi 14. a 15. hodinou. U většiny lokalit, vyjma lokalit č. 12 Sedmihorky – příjezd a č. 9. U Adamova lože, jsou výraznější maxima odpolední. Počty cykloturistů byly v Hruboskalském skalním městě ve sledovaném dni cca 4,7 krát nižší než turistů pěších.[9]

90

Graf 7: Vstup cykloturistů do oblasti Hruboskalska Vstup cyklo turistů do oblasti Hruboskalska 60

počet osob

50 40 30 20 10 0 9. -10.

10.-11.

11.-12.

12.-13.

13.-14.

14.-15.

15.-16.

16.-17.

17.-18.

časové intervaly

1. Hrad Valdšt. pod mostem

2. Hrad Valdšt. od Hlavat.

3. Hrad Valdšt.od Sedmih.

4. Kopicův statek

5. Antonín. Pram.

6. Hotel Podháj

7. Sedmihorky,Selská jizba

8. Zámek Hrubá Skála

9. Adam. lože

10. U Arboreta

(analýza potenciálu území turistického regionu Český ráj – Sdružení CHKO český ráj, 2001)

91

17 Vlastní analýza návštěvnosti 2006/2007 Na vlastní průzkum návštěvnosti byly vybrány 3 termíny – sobota 30. 12. 2006, 24. 2. 2007 a 7. 4. 2007. Tyto termíny byly vybrány s ohledem na předchozí šetření, které probíhalo taktéž v sobotu (viz kapitola č. 16). Byl proveden průzkum pěší turistické návštěvnosti nejzatíženějších lokalit turistického regionu PR Hruboskalsko. Návštěvnost byla sledována celkem na 5 lokalitách. Při průzkumu z roku 2001 bylo lokalit 10. Mnou zvolené množství bylo určeno počtem spolupracovníků a polovinou lokalit ohledně minulého výzkumu. Průzkum byl v 3 časových rozmezích. Od 11:00-12:00, 13:00-14:00 a 17:00-18:00 hod. Uvedené časy byly vybrány jako nejfrekventovanější v minulé analýze návštěvnosti. Počty pěších turistů byly sledovány v hodinových intervalech. Na 5 lokalitách sledovalo a zapisovalo návštěvnost 5 osob, které pracovaly samostatně. Zapisovali do tabulky počty turistů. Pracovali v uvedené termíny v určených časových intervalech. Zapisovali počty turistů do tabulek vždy ve vymezených časech a po skončení následně byly výsledky zpracovány společně a vytvořeny tabulky a grafy. Lokalitu Hruboskalska bylo možno vymezit jako plochu, ve které byl zkoumán vstup turistů. Návštěvnost byla zjišťována jako součet turistů vyskytujících se v daném místě při pohybu oběma či více směry (fluktuace). Výsledky šetření byly zpracovány a ze 3 termínů byl udělán průměr, který je předkládán v tabulce a následně v grafu.

92

Tab. 6 Analýza návštěvnosti PR Hruboskalsko

Lokalita/časový interval

11:00-12:00 13:00-14:00 17:00-18:00

U arboreta

38

18

2

Adamovo lože

155

32

12

lázně Sedmihorky

72

27

11

zámek Hrubá Skála

42

98

30

Valdštejn - od Hlavatice

21

12

0

Celkem jednotlivé lokality

328

187

55

Celkem

570

V porovnání s rokem 2001 jsou počty návštěvníků v jednotlivých časových intervalech nižší. Což je způsobeno výběrem termínů, kdy byla tato studie provedena. Největší návštěvnost je v době prázdnin – červenec a srpen. A to z důvodu období letních prázdnin a vhodného počasí. Počty turistů stoupají od 1. 4., kdy se otevře Skalák pro horolezce. Každoročně stoupají počty turistů, jak pěších tak i cykloturistů. V důsledku toho dochází k přetížení hlavních turistických tras. Je tedy snaha nasměrovat turisty i do méně frekventovaných míst a cest. Napomoci tomu mají i nově vybudované naučné stezky. Jak studie provedená před šesti lety, tak i vlastní ukazuje, že křivky návštěvnosti pěších turistů v průběhu jednotlivých hodin vykazují maximum v dopoledních hodinách v intervalu mezi 11:00–12:00 hod. Z hodnot uvedených v tabulce a grafického znázornění je patrné, že v dopoledním maximu jsou obecně počty turistů vyšší. Území Českého ráje a PR Hruboskalsko poskytuje na nepříliš velké rozloze obrovský rozsah značených i neznačených turistických cest a dostatek tras pro cykloturisty. Atraktivní pamětihodnosti, skalní města, kulturní památky, rybníky i restaurační zařízení však přitahují na poměrně malou plochu a na krátké úseky cest značný podíl návštěvníků. Při průzkumech 7. 7. 2001 bylo na sledovaných návštěvnických profilech sečteno téměř 13 000 návštěvníků v celém Českém ráji, někteří zřejmě i vícekrát, pokud navštívili více než jednu pamětihodnost. Při vlastní studii bylo napočítáno 570 turistů, kteří prošli určenými

93

stanovišti v určených časových intervalech. Menší počet byl dán menším počtem lokalit a časových intervalů. Problém únosnosti zatížení Českého ráje neleží tedy v plošném zatížení rozsáhlých ploch turisty, ale v přetížení krátkých úseků cest návštěvníky blízkých památek. Při zvyšující se tendenci návštěvníků bude potřeba do budoucna ovlivňovat a usměrňovat turisty, aby nedošlo k nenapravitelným škodám, způsobeným nadměrnou zátěží. Docílit se toho dá budováním naučných stezek, které provedou turisty jinou, méně zatíženou oblastí. Graf 8: Analýza návštěvnosti PR Hruboskalsko 2006/2007

200 150

11:00-12:00

100

13:00-14:00

50

17:00-18:00

Valdštejn-od Hlavatice

zámek Hrubá Skála

lázně Sedmihorky

Adamovo lože

0

U arboreta

počet návštěvníků

Analýza návštěvnosti PR Hruboskalska

lokality

94

17 SWOT analýza Hruboskalska SWOT analýza (z anglického Strong points, Weak points, Opportunities, Threats) je standardní metoda používaná k prezentaci analytických poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání. Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno vyčerpávající a objektivní charakteristika současných vnitřních silných a slabých stránek zkoumaného objektu (zde turistického regionu PR Hruboskalsko) a možných vnějších budoucích příležitostí a ohrožení jeho rozvoje (z úrovně Evropy, státu, kraje, okresu, apod.). Silné stránky •

Rozmanitý přírodní reliéf, rozsáhlé historické a kulturní památky a relativně bohatý výskyt minerálních zřídel vytvářející podmínky pro rozvoj turistiky a lázeňství – naučné stezky, lázně Sedmihorky

•

Kvalitní www stránky regionu

•

Věhlas turistického regionu už od 19. století

•

Výhodná geografická poloha

•

Hustá a dokonale značená síť turistických stezek

•

Dostatečná ubytovací kapacita – hotely, turistické ubytovny

•

Flexibilní pracovní síla

•

Různorodý, členitý a turisticky atraktivní terén

•

Turistické autobusové linky

•

Blízkost krajských měst a dalších velkých měst

•

Skalní a hradní dominanty v terénu

•

Možnost pěstování extrémních sportů jako paragliding, provozování horolezectví

Slabé stránky

•

Nedostatečná turistická infrastruktura

•

Nedostatečná legislativa ČR

•

Absence účinné politiky podpory cestovního ruchu

•

Nedostatečná propagace ČR a regionů v zahraničí

•

Omezené podmínky pro zimní turistickou sezónu

95

•

Nedostatečné parkovací kapacity v atraktivních lokalitách

•

Zastaralé železnice, nízká úroveň služeb

•

Poškozování a znečišťování přírody provozováním turistiky

•

Nedostatek náhradních aktivit v případě nepříznivého počasí

•

Nedostatek WC a sociálních zařízení

Příležitosti

•

Investiční příležitosti do cestovního ruchu

•

Umístění informací o atraktivitách na silnicích

•

Budování cyklostezek

•

Smysluplné motivační usměrnění toků návštěvníků

•

Nabídka univerzálních „pasů“, opravňujících ke vstupu do souborů vybraných památek, slevy v restauracích, v dopravě apod.

•

Vytvoření on-line systému rezervace ubytování

•

Hrozby

•

Upřednostnění lokálních zájmů před regionálními

•

Devastace přírody a památek, na nichž je postavena atraktivita regionu

•

Nárůst střetů cykloturistů a pěších na společných trasách

•

Přílišná regulace na úkor pocitu „svobody pohybu“

•

Nadměrný nárůst horolezeckého využívání skal

•

Spoléhání na samoregulující schopnosti regionu

•

Konkurence jiných regionů (Krkonoše, Jizerské hory apod.)

•

Pokles počtu stálých obyvatel obcí

Hruboskalsko čerpá z atraktivity Českého ráje. Informační struktura je velice dobře udělána, region je podporovaný ze strany kraje, státu i Evropské unie pomocí projektů a grantů. Při dodržování nařízení ochránců přírody má tento region šanci lákat turisty ještě mnoho let. Bohužel dnes není ochrana dodržována a dochází k devastaci přírodního bohatství, k přetěžování hlavní stezky turisty. Zpracovávají se studie na usměrnění turistů na jiné stezky, které nejsou tak vytížené ale nabízejí přírodní i kulturní zvláštnosti a zajímavosti.[9] 96

18 Didaktická část Diplomová práce je zaměřená na území PR Hruboskalsko. Práce detailně zkoumá rozvoj dané lokality z hlediska historie, osídlení, přírody a návštěvnosti. Téma diplomové práce „Podmínky rozvoje Hruboskalska v rámci CHKO Český ráj“ je možné zahrnout do hodin zeměpisu v devátých třídách ZŠ. V této době je nejvíce prostoru na doplnění znalosti o krajině. Seznámit se s problematikou rozvoje Hruboskalska je vhodné mimo jiné prostřednictvím terénní exkurze. Didaktickou část tvoří pracovní listy, které je možno použít při absolvování terénní exkurze s žáky. Pracovní listy jsou sestaveny tak, aby byly pro žáky srozumitelné, jednoduché a přehledné. V diplomové práci je vložena barevná verze – správné odpovědi. Pro snadnější práci v terénu by byly jednotlivé listy volné a v černobílé verzi. Žáci by při vyplňování pracovali samostatně, každý by měl k dispozici mapu oblasti a slepou mapu k zakreslování.

97

Návrh jednodenní pěší exkurze Místo:

CHKO Český ráj - PR Hruboskalsko

Trasa výletu: Lázně Sedmihorky – Dračí skály (1 km) – Myší díra (1,5 km)– zámek Hrubá Skála (1,6 km)– Adamovo lože (2 km) – Arboretum (2,6 km) – vyhlídka na Kapelu (3 km) – vyhlídka U Lvíčka (3,4 km) – Kopicův statek (4,6 km) – hrad Valdštejn (7 km) – Janova vyhlídka (8 km) – Čertova ruka (8,5 km) – Kapelník (9 km) – Prameny (9,3 km) – koupaliště (10 km) – Sedmihorky (10,9 km) Přibližná vzdálenost zeměpisné exkurze je 11 kilometrů, Doprava:

tam a zpět vlakem Liberec – Turnov – Sedmihorky a zpět

Stravování: vlastní, možnost občerstvení u hradu Valdštejn Předpokládaná doba exkurze: celý den Věková skupina: 9. třída – 14 až 16 let Optimální počet žáků: jedna třída cca 30 žáků a 2 vyučující

Pracovní listy budou mít žáci u sebe, vyplní během výletu. Pracují na každé zastávce po instrukcích učitele k vyplnění. Příprava před exkurzí Přiblížení lokality žákům proběhne při hodině zeměpisu, téma hodiny bude ochrana přírody. Při rozboru národních parků a chráněných krajinných oblastí bude detailně rozebrána oblast CHKO Český ráj. Žáci budou informováni o pravidlech chování v přírodní rezervaci, seznámí se s historií vzniku, přírodními poměry, zajímavostmi a dostanou k dispozici mapu s danou oblastí (viz příloha č. 3).

98

Pří přípravě na exkurzi budou obeznámeni s trasou výletu, možnostmi stravování, dopravy a turistickými atraktivitami. Budou pracovat s turistickými průvodci a informačními letáky, které je detailně seznámí s PR Hruboskalsko. Jako přípravu si zkusí nakreslit plánek trasy do okopírované mapy, kterou budou aktualizovat v průběhu exkurze.

99

Pracovní listy

Vyplníte během výletu. Pracujete na každé zastávce po instrukcích učitele k vyplnění. 1. Do které oblasti patří PR Hruboskalsko? a) CHKO Český ráj

c) CHKO Jizerské hory

b) NP Šumava

d) Krkonoše

2. Co je v přírodní rezervaci zakázáno? Zakroužkujte správné odpovědi. a) chodit mimo vyznačené cesty

g) odhazovat odpadky na zem

b) sbírat houby

h) lézt na skály

c) rozdělávat oheň

ch) porážet stromy

d) kouřit

i) tábořit

e)zpívat si

j) nechat volně pobíhat psy

f) vyrývat jména do skal

k) chránit přírodu

3. Vypočítejte kolik kilometrů ve skutečnosti jsou 4 cm na mapě měřítka 1:25 000. 1 km 4. Jaká zvířata můžeš spatřit při návštěvě PR Hruboskalsko? Veverka, kachna, srnka, muflon, liška, kuna, jezevec 5. Který strom v přírodní rezervaci převládá? a) smrk obecný

c) jasan ztepilý

b) buk obecný

d) borovice Vejmutovka

6. Jak v přírodě určíte sever? Pomocí kompasu, lišejníku na stromech

100

7. Jaké skalní útvary lze najít na pískovcových skalách? Skalní okna, skalní brány, hodiny •

Lázně Sedmihorky

8. Kdo založil lázně Sedmihorky? Majitel panství Lexa z Aehrenthalu a turnovský lékař A. Šlechta

•

Dračí skály

9. Jaká pověra se váže k věži „Osudová“? Jestliže se prohodí šiška otvorem ve skále dojde ke splnění přání

•

Dračí skály

10. Jaká socha se nachází v oblasti Dračích skal?

•

a) sv. Jan

b) sv. Jakub

c) sv. Barbora

d) sv. Prokop

Myší díra

11. Kolik schodů vede Myší dírou na zámek Hrubá Skála? 119 schodů

•

zámek Hrubá Skála

12. Jakou dominantu kraje vidíte z vyhlídkové věže na zámku Hrubá Skála? Trosky

•

Adamovo lože

13. Co značí reliéfy vytesané u Adamova lože? Lev, milenecká dvojice

101

•

arboretum

14. Napište názvy (5) některých stromů v arboretu. Liliovník tulipánokvětý, borovice černá, buk červený, dub letní, douglaska tisolistá, buk smuteční

•

vyhlídka na Kapelu

15. Načrtněte rozmístění skalních věží viditelných z vyhlídky na Kapelu.

•

vyhlídka U Lvíčka

16. Jaký významný vrchol Ještědsko-Kozákovského hřbetu je vidět z vyhlídky U Lvíčka? Kozákov

•

Kopicův statek

17. Jméno autora skalních reliéfů? Vojtěch Kopic

•

hrad Valdštejn

18. Kam vedou turistické cesty z rozcestí u hradu Valdštejn? Přiřaďte správné možnosti. A) po červená

a) Zlatá stezka Českého ráje – Hlavatice

B) po červené

b) Sedmihorky

C) po žluté

c) Pelešany – Turnov

D) po zelené

d) Zlatá stezka Českého ráje – Hrubá Skála

•

po červené – Zlatá stezka Českého ráje – Hrubá Skála

•

po červené - Zlatá stezka Českého ráje - Hlavatice

•

po žluté – Sedmihorky

•

po zelené – Pelešany – Turnov

102

Janova vyhlídka

•

19. Jaký problém se řeší na informační tabuli u Janovy vyhlídky? Dálnice R 35

•

Čertova ruka

20. Z jaké doby jsou archeologické nálezy v oblasti Čertovy ruky? Neolitické osídlení – 5 000 let př. n. l.

•

Kapelník

21. Z jakého materiálu jsou skalní věže v této oblasti?

•

a) pískovec

c) vápenec

b) dolomit

d) beton

Prameny

22. Seřaďte názvy pramenů od Kapelníka směrem k Sedmihorkám. Josefův pramen, pramen Barbora, Antonínův pramen, pramen Kořenského Pramen Kořenského, Josefův pramen, Antonínův pramen, pramen Barbora

103

23. Vyluštěte doplňovačku a napište tajenku. d m i

h o r k y

lázně v oblasti Hruboskalska

M y š

í d

í

r

skalní průchod

D r

č í

z u b

S e

a

A r P ř í H r

A d

u b

r

a

věž z filmu "Jak dostat tatínka do polepšovny"

b o r e t u m

lesopark

o d n í

…………………… rezervace

á S k á l a

zámek

K a p e l n í

k

dirigent

V a l d š t e j

n

hrad

a m o v

o l

o ž e

skalní lehátko

Z l

á s

t e z k a

nejznámější turistická cesta

a t

T a k t o v k a K o p i c ů v

nástroj dirigenta statek se skalními reliéfy

Pracovní listy jsou v současnosti běžnou didaktickou pomůckou. Jejich používání pomůže mnoha žákům v hledání souvislostí mezi různými fakty a zpracování úkolů často přiměje žáky k hlubšímu zamyšlení nad danou problematikou. Závěrečná část bude spočívat v kladení otázek např. „Co se Vám nejvíce líbilo z exkurze?“, „Co by jste změnili/navštívili jiného?“, „Jaký dojem na Vás udělala PR Hruboskalsko?“. Tato část se formou diskuze bude probírat při zpáteční cestě. Ve škole, v jedné následujících hodin po exkurzi, se rozebere výlet ještě jednou. Zjistí se,

jak žáci změnili názor na oblast, jak na ně působí z hlediska času, zda se něco změnilo

na názorech, které si udělali bezprostředně po skončení, co si odnesli a jak se jim líbil způsob stráveného dne.

104

19 Závěr Podmínky rozvoje Hruboskalska v rámci CHKO Český ráj, je téma, které jsem si vybrala k psaní mé diplomové práce. Měla jsem možnost rozšířit si znalosti o oblasti, ve které trávím většinu svého volného času. Při zkoumání jsem se dostala do kontaktu s velmi zajímavými lidmi, kteří mi pomohli se zpracováním mé práce. V porovnání s ostatními přírodními rezervacemi má Hruboskalsko dobré podmínky a zázemí pro cestovní ruch. Nabízí možnosti jak přírodního, tak i kulturního vyžití. Je velmi turisticky vyhledávanou oblastí České republiky. Patří mezi přírodní klenoty. V důsledku demografického stárnutí populace dochází k vysidlování vesnic nacházejících se v katastrech PR a tím se mění i struktura osídlení. Mění se struktura obyvatelstva a obce mají jiné funkce než měli v minulosti. Nejvíce se to projevuje na infrastruktuře a v oblasti služeb. V úvodu práce jsou rozebrány kapitoly týkající se lokalizace, rozdělení území. Je zde probrána PR Hruboskalsko v rámci CHKO Český ráj v neposlední řadě je zde přiblíženo okolí zkoumané lokality. Snažila jsem se danou oblast popsat co nejlépe z různých úhlů. Další část se zaobírá turistickými a cykloturistickými stezkami a pojednává o naučných stezkám a významu, který přinášejí. Jsou zde přehledně uspořádány a popsány. Následující část se zabývá charakteristikou osídlení. Jsou zde podrobně charakterizovány obce Hrubá Skála, Kacanovy a Karlovice, tj. obce, které se nalézají v katastru PR Hruboskalsko. Vše je doplněno barevnými fotkami. Rozsahem větší kapitola se týká fyzickogeografických poměrů. V jednotlivých částech je popsána geologie, geomorfologie, klimatologie, hydrologie, flóra, fauna a vznik pískovcových měst. Následující oddíl se zbývá analýzou literárních a internetových zdrojů a dostupnosti informací – propagačních materiálů – pro turisty. Mapuje informační střediska v blízkém okolí dané lokality. Nejzajímavější informační středisko, kde je k dostání nejvíce informací je ve městě Turnov. Dostupnost literárních knih je velmi vysoká. Knihy se nacházejí v knihkupectvích,

105

antikvariátech a v knihovnách,kde je lze zapůjčit nebo koupit. S rozvojem internetu je snadnější cesta přes internetové odkazy, kterých je o Hruboskalsku opravdu velké množství. Dále se zabývá zhodnocením vlivu zemědělství, turistiky, rekreace a sportu na území PR Hruboskalsko. V dnešní době význam zemědělství v této lokalitě zaniká. Plocha orné půdy se zmenšuje. Oproti tomu vzrůstá vliv turistiky, rekreace a sportu. Každoročně stoupá množství turistů, kteří mají za cíl poznávat krásy Skaláku. V závěrečné části je vypracovaná analýza návštěvnosti, která je porovnána s analýzou z roku 2001, provedenou CHKO Český ráj. Oblast je nejnavštěvovanější v době prázdnin, o víkendech a státních svátcích. Množství horolezců nejvýrazněji vzroste po „otevření Skaláku“. A na doplnění byla vypracovaná SWOT analýza. Po celkové SWOT analýze mohu říci, že daná oblast je velmi perspektivní do budoucna, nabízí široké uplatnění pro rozvoj turistiky a cykloturistiky. Dochází k rozšiřování sítě naučných stezek. V didaktické části je navrhnuta zeměpisná exkurze a vypracovány pracovní listy, které žáci při exkurzi vyplňují. Je doplněna o časový harmonogram, kilometráž, instrukce pro učitele a další potřebné informace. Daná oblast je velmi vhodná pro školní exkurze. Nabízí široké možnosti poznávání. Od přírodních skalních měst, vyhlídek, osobité flóry a fauny, přes kulturní zajímavosti, jako jsou hrady a zámky. Exkurze:

106

20 Literární zdroje [1] Demek, J. (1965): Geomorfologie českých zemí. Praha, NČSAV, 335 s. [2] Demek, J. ed.(1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha, Academia, 584s. [3] Egert, J. (2004): Kacanovy, historie a současnost. PRESSTAR, s. r. o., Turnov, 57 s. [4] Faměrová, D. (1994): Barokní písemnictví v Českém ráji. Tiskárna Petr LEBER, Sobotka. [5] Hejtmánek, P., Homolka, M., Sochor, J. (1996): Hruboskalsko skalák díl 1. Nakladatelství Hejtmánek, Jablonec nad Nisou, 211 s. [6] Hejtmánek, P., Homolka, M., Sochor, J. (1998): Hruboskalsko skalák díl 2. Nakladatelství NH Savana, Jablonec nad Nisou, 255 s. [7] Janků, J. et al. (1977): Pískovcové skály v Čechách - horolezecký průvodce (1). Praha, Olympia, 464 s. [8] Karpaš, R., Bílek, K. (1999). Album starých pohlednic Českého ráje. Nakladatelství 555, s. r. o., Liberec, 156 s. ISBN 80-902590-3-0 [9] Kolektiv autorů (2001): Analýza potenciálu území turistického regionu Český ráj – Sdružení CHKO český ráj [10] Kolektiv autorů (2003). Archiv Českého ráje doby nové a nejnovější – svazek 1. Muzeum Českého ráje, Turnov, 392 s. ISBN 80-239-2987-9 [11] Kolektiv autorů (2001): Český ráj. Sdružení český ráj, Turnov. [12] Kolektiv autorů (2000): Český ráj chráněná krajinná oblast. správa CHKO Český ráj, Turnov, 9 s.

107

[13] Kolektiv autorů (1982): Český ráj a Podkrkonoší. Olympia, Praha, 381 s. [14] Kolektiv autorů (1992): Český ráj – vybrané stěny. Vydavatelství horské literatury, Lysá nad Labem, 135 s.ISBN 80-900099-8-0 [15] Kolektiv autorů (1999): Felsenstadte in Ostbohmen Prachovské skály, Adršpašské skály, Teplické skály, Hruboskalsko. Geodézie ČS a. s., Jičín. [16] Kolektiv autorů (2002): Obce v číslech 2001, správní obvody III – Frýdlant, Liberec, Turnov. Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o., Liberec, 279 s. [17] Kolektiv autorů (1993). Průvodce – Český ráj a Turnovsko 2. Nakladatelství SD, Praha, 132 s. ISBN 80-901517-1-X [18] Kolektiv autorů (1998): Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku – Český ráj. SD nakladatelství a vydavatelství, Praha, 94 s. ISBN 80-7011-552-1 [19] Kolektiv autorů (1988): Z Českého ráje a Podkrkonoší 1. Severografia, n. p., Liberec, 134 s. [20] Kolektiv autorů (1989): Z Českého ráje a Podkrkonoší 2. Severografia, n. p., Liberec, 148 s [21] Kolektiv autorů (1990): Z Českého ráje a Podkrkonoší 3. Severografia, n. p., Liberec, 154 s [22] Kolektiv autorů (1991): Z Českého ráje a Podkrkonoší 4. Severografia, n. p., Liberec, 164 s [23] Kolektiv autorů (1992): Z Českého ráje a Podkrkonoší 5. Turnovské tiskárny, a. s., Turnov, 212 s. [24] Kolektiv autorů (1993): Z Českého ráje a Podkrkonoší 6. Turnovské tiskárny, a. s., Turnov, 188 s. 108

[25] Kolektiv autorů (1994): Z Českého ráje a Podkrkonoší 7. Turnovské tiskárny, a. s., Turnov, 221 s. [26] Kolektiv autorů (1995): Z Českého ráje a Podkrkonoší 8. Turnovské tiskárny, a. s., Turnov, 296 s. [27] Kolektiv autorů (1996): Z Českého ráje a Podkrkonoší 9. Turnovské tiskárny, a. s., Turnov, 285 s. [28] Kolektiv autorů (1997): Z Českého ráje a Podkrkonoší 10. Tiskárna Glos Semily

s.

r. o., Semily, 228 s. [29] Kolektiv autorů (1998): Z Českého ráje a Podkrkonoší 11. Tiskárna Glos Semily

s. r.

o., Semily, 284 s. [30] Kolektiv autorů (1999): Z Českého ráje a Podkrkonoší 12. Tiskárna Glos Semily

s. r.

o., Semily, 260 s. [31] Kolektiv autorů (2000): Z Českého ráje a Podkrkonoší 13. Tiskárna Glos Semily

s. r.

o., Semily, 304 s. [32] Kolektiv autorů (2001): Z Českého ráje a Podkrkonoší 14. Tiskárna Glos Semily

s. r.

o., Semily, 328 s. [33] Kolektiv autorů (2002): Z Českého ráje a Podkrkonoší 15. Tiskárna Glos Semily

s.

r. o., Semily, 352 s. [34] Kolektiv autorů (2003): Z Českého ráje a Podkrkonoší 16. Tiskárna Glos Semily

s. r.

o., Semily, 344 s. [35] Mrkváček, Z. (2000): Ptáci Českého ráje. ZO ČSOP Křižánky Jičín, Turnov, 136 s. ISBN 80-902751-0-9

109

[36] Mrkváček, Z. (1997): Příroda v Českém ráji. Nakladatelství RA Turnov, Turnov, 103 s. ISBN 80-901697-4-0 [37] Pacovský, J., Plch, J. (1962): Český ráj. Turistické nakladatelství, Praha, 156 s. [38] Podhorský, M. (1998): Český ráj a Podkrkonoší. FREYTAG AND BERNDT, Praha, 124 s. ISBN 80-86236-00-5 [39] 12 Rubín, J., Balatka, B. et al. (1986): Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Praha, Academia, 388 s. [40] Sitenský, L. (1994): Skalní města v Čechách. Praha, Nakladatelství Dita, 230 s. [41] Staněk, J. (1974): Český ráj a Máchův kraj. Olympia, Praha, 167 s. [42] Střída, M., Nováková, M. (2002): Průvodce po České republice Český ráj. Olympia, Praha, 121 s. ISBN 80-7033-725-7 [43] Voženílek, V. (2002): Diplomové práce z geoinformatiky. Olomouc, UP, 31 s. [44] Voženílek, V. (1998): Geografické informační systémy I. - pojetí, historie, základní komponenty. Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého, 173 s. [45] Voženílek, V. (2002): Národní parky a chráněné krajinné oblasti ČR. Olomouc, 156 str. [46] Waldhauser, J., Košnar, L. (1997): Archeologie Germánů v Pojizeří a v Českém ráji. LIBRI s. r. o., Praha, 155 s. ISBN 80-85983-35-4 [47] Waldhauser, J. (2002): Keltové na Jizeře a v Českém ráji aneb Co víte o své keltské kapce krve? Nakladatelství Lidové noviny, Praha. ISBN 80-7106-540-4 [48] Weiss, S. (1987): Český ráj. Olympia, Praha, 208 s. ISBN 401/22/858

110

[49] Weiss, S. (1994): Rybníky Českého ráje. Nakladatelství RA Turnov, Turnov, 144 s. ISBN 80-901697-1-6 [50] Weiss, S. (1998): Skály českého ráje. Nakladatelství RA Turnov, Turnov, 153 s. ISBN 80-901697-5-9

111

21 Internetové zdroje [51] Extrémní sporty [online]. [cit. 2007-03-24]. . [52] CHKO Český ráj. Český ráj [online]. [cit. 2007-04-05]. . [53] Sdružení Český ráj. Turistický region Český ráj. [online]. [cit. 2007-03-24]. . [54] Přírodní zajímavosti v ČR [online]. [cit. 2007-04-10]. . [55] Český horolezecký svaz. Horolezectví v ČR a ve světě [online]. [cit. 2007-03-24]. . [56] TJ Český ráj. Horolezectví v oblasti Hruboskalska [online]. [cit. 2007-03-24]. . [57] CHKO Český ráj. ŠTĚPÁNOVÁ, Jana. CHKO Český ráj [online]. [cit. 2007-03-24]. . [58] Přírodní rezervace v ČR. [online]. [cit. 2007-03-24]. . [59] Obec Kacanovy. Kacanovy - část PR Hruboskalsko [online]. [cit. 2007-02-20]. <www.kacanovy.cz>.

112

[60] Obec Karlovice. Karlovice, Sedmihorky – část PR Hruboskalsko [online]. [cit. 2007-04-21]. < http://www.karlovice-sedmihorky.cz>. [61] Obec Karlovice. Kronika obce [online]. [cit. 2007-04-21]. . [62] Sokol. Turistika v Lomnici nad Popelkou [online]. [cit. 2007-03-15]. . [63] Ministerstvo pro životní prostředí. Naučné stezky v ČR. [online]. [cit. 2007-03-24]. . [64] Oficiální stránky města Turnov [online]. [cit. 2007-03-24]. . [65] Fotografie jednotlivých oblastí [online]. [cit. 2007-03-24]. . [66] Quitta, Klimatické oblasti Československa, 1971

113

22 Turistické mapy Hruboskalsko "Skalák" - turistická mapa, 1 : 11 000. Zlín, SHOCart, 1997. Hruboskalsko - turistická mapa, 1 : 8 000. Praha, Geodézie ČS, 2001.

114

Příloha 4 Jednotná pískovcová klasifikace Klasifikace cest je měřítkem výkonu lezce na hotové, popsané a zajištěné cestě za těmito nebo dřívějšími pravidly stanovených podmínek. Klasifikace obtížnosti cest je otevřený systém ve směru cest vyšší obtížnosti. Pro obtížnost vyšší než VI se používá značení VII, VIIb, VIIc, VIII, VIIIb, VIIIc, IX atd. Jako orientační pomůcka mohou sloužit tyto slovní charakteristiky stupňů obtížnosti, které zhruba vystihují obtížnost cest pro lezce jejichž trénovanost je nižší, než intenzívní vrcholový trénink: I velmi snadné - členité ustupující stěnky, krátké lehké komíny II snadné - dostatečné množství stupů i chytů, v kterémkoli místě lze cestu přerušit III lehké - cesty s dobrými stupy i chyty, náročné pro udržení rovnováhy IV mírně těžké - úseky s méně dobrými chyty a stupy, lezení spár s odšlapy V dosti těžké - lezení převislých úseků, v málo členitém terénu, jednodušší lezení na tření, jednodušší ruční a široké spáry VI těžké - lezení delších převislých úseků na malých stupech a chytech, delší úseky lezení na tření, obtížné stěnové a spárové lezení VII - velmi těžké - další prodlužování obtížných úseků cesty, nutná zkušenost a trénovanost VIIb neobyčejně těžké a VIIc krajně těžké - stupňování předchozích podmínek, dlouhé, obtížné úseky. Stupně VIII a výše bez slovní charakteristiky - zpravidla lezitelné pouze pro lezce s intenzivním silovým a lezeckým tréninkem. Obdobně je orientačně slovně charakterizována obtížnost přeskoků: 1 lehký - krátký přeskok (zprav. Pod 2 metry) v úrovni nebo s malým výškovým rozdílem 2 středně těžký - delší skok (nad 2 metry) příp. s menším výškovým rozdílem, dobré odraziště i doskočiště4 3 těžký - riskantní skok (nad 2 metry) se špatným odrazištěm nebo doskočištěm, nebo velkým výškovým rozdílem 4 krajně těžký - stupňování předchozích podmínek, akrobatický výkon 5 extrémně těžký - hazardní výkon Obtížnost přeskoku se uvádí před obtížností cesty, např. 2/VI 115