Technická a právní ochrana platidel

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Technická a právní ochrana platidel Bakalářská práce

Autor:

Šárka Vicherová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Marcela Soldánová

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 3. dubna 2012

Šárka Vicherová

Poděkování: Děkuji vedoucí své bakalářské práce paní Ing. Marcele Soldánové za všestrannou pomoc, poskytnutí informací, cenných rad, podnětů a připomínek a dále odborným pracovníkům České národní banky, především paní Ing. Evě Krulové, za poskytnutí podkladů, vynaložení času a úsilí při konzultacích poskytnutých ke zpracování bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce „Technická a právní ochrana platidel“ seznamuje obecně s právními předpisy týkajícími se vydávání a oběhu bankovek a mincí v České republice, dále s ochrannými prvky na pravých platidlech a s analýzou počtu zadržených padělků. Hlavním cílem práce je ukázat způsoby zadržení podezřelých platidel v ČR a popsat vývoj množství padělků. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, kde první je věnována obecné právní ochraně platidel v České republice. Ve druhé kapitole je podrobně popsána technická ochrana bankovek a mincí. Třetí kapitola obsahuje postupy zadržení podezřelých platidel. Poslední kapitola analyzuje vývoj množství zadržených padělků na území České republiky, Slovenska a Chorvatska. Závěr práce shrnuje právní a odborné poznatky týkající se ochrany platidel získané v průběhu psaní práce a výsledky vyhodnocení četnosti a nebezpečnosti zadržených padělků. Klíčová slova: bankovka, mince, ochranný prvek, padělek

Annotation This Bachelor’s thesis „Technical and Legal protection of means of payment“ gives a general information about legal regulations applicable for issuing banknotes and coins in the Czech Republic. In addition to this, it also provides information concerning protective elements on banknotes and presents analyses of number of withheld counterfeits. The main target of this thesis is to explain methods of banknotes and coins withholding in the Czech Republic. It also describes development of number of counterfeits in time. The thesis is divided into 4 chapters. The first chapter deals with general legal regulations applicable for banknotes and coins in the Czech Republic. In the second chapter, there is a detailed description of technical protection of banknotes and coins. The third chapter shows procedure for withholding suspicious banknotes and coins. Analyses of development of counterfeits number in the Czech Republic, Slovakia and Croatia are shown in the last chapter. In the end, there are summarized legal and technical knowledge the author acquired and evaluation of frequency and dangerousness of counterfeits. Key words: banknote, coin, protective element, counterfeit

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 6 1.

Právní ochrana platidel ČR..................................................................................... 8

1.1

Zákony .................................................................................................................... 9

1.1.1

Zákon o České národní bance................................................................................. 9

1.1.2

Zákon o oběhu bankovek a mincí......................................................................... 11

1.1.3

Trestní zákoník ..................................................................................................... 13

1.2

Vyhláška č. 274/2011 Sb. ..................................................................................... 14

2.

Technická ochrana platidel ČR ............................................................................ 20

2.1

Technická ochrana bankovek ............................................................................... 20

2.1.1

Ochranné prvky bankovkového papíru................................................................. 21

2.1.2

Ochranné prvky spojené s tiskem bankovek ........................................................ 25

2.2

Technická ochrana mincí...................................................................................... 29

3.

Postupy při zadržení podezřelých platidel............................................................ 33

4.

Analýza počtu platidel zadržených pro podezření z padělání .............................. 43

Závěr.................................................................................................................................... 49 Seznam použité literatury .................................................................................................... 51 Seznam použitých obrázků.................................................................................................. 55 Seznam použitých tabulek ................................................................................................... 55 Seznam použitých grafů ...................................................................................................... 55 Seznam použitých příloh ..................................................................................................... 56

5

Úvod Platidla v různých formách jsou každodenní součástí běžného života. V 90. letech minulého století všeobecně panoval názor, že hotovostní platební prostředky budou nahrazeny bezhotovostními. I když došlo k masivnímu rozšíření především platebních karet, většina obyvatel neustále při běžných platbách používá hotovost. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ochrany platidel vydávaných Českou národní bankou na území České republiky. Úvodní části jsou věnovány právní a technické ochraně platidel. Závěrečné části popisují postup zadržení podezřelých bankovek a mincí a analyzují množství, skladbu a zčásti i kvalitu padělků zadržených na území České republiky, Slovenska a Chorvatska.

První kapitola této práce se podrobně zabývá právními předpisy, které upravují peněžní oběh a vydávání pravých bankovek a mincí. V loňském roce došlo v této legislativě k výrazným změnám. Formou komparativní metody jsou zde porovnány paragrafy starého zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance a nového zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Dále následuje deskripce vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí, která nově a podrobněji upravuje peněžní oběh. Jedním z cílů této vyhlášky je zamezit obíhání padělaných bankovek. Postihy za padělání platidel jsou v první kapitole zmíněny v souvislosti s § 233 - § 239 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.

Druhá kapitola se věnuje technické ochraně platidel, tedy technologickým postupům výroby bankovkového papíru a mincovních střížků. I v této fázi výroby jsou do primárních materiálů budoucích platidel zapracovány ochranné prvky. Následná syntéza získaných poznatků z oblasti výtvarného pojetí bankovek a mincí se dokonale propojuje s technikami tisku a ražby. Výsledkem složitých procesů vznikají pravá platidla, která jsou pro padělatele velmi těžce napodobitelná. V této kapitole jsou komparativní metodou porovnány způsoby napodobování pravých ochranných prvků na padělaných bankovkách.

Třetí kapitola podrobně popisuje postup zadržení podezřelé bankovky nebo mince. Úvodní část se vrací k právním předpisům, tedy k zákonu č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, který stanoví postupy při zadržení podezřelého platidla, což je doplněno každodenními praktickými zkušenostmi ve formě

6

názorného příkladu. Hlavní částí této kapitoly je právě ukázkový příklad, který je deskripcí zapracován do teoretického postupu. Názorně je zde vymodelován případ zadržení dvou podezřelých bankovek. Po provedení důkladné analýzy je potvrzeno, že jedna podezřelá bankovka je pravá a druhá falešná. Příklad je doprovázen i obrázkovými ukázkami podezřelých bankovek.

Ve čtvrté kapitole je provedena analýza počtu padělaných bankovek v porovnání s historicky blízkým Slovenskem, které v roce 2009 přešlo na euro, tedy společnou měnu Evropské unie. V tomto případě je velmi zajímavé pozorovat změnu počtu zadržených padělků při přechodu na jinou, nadnárodní měnu. Dalším analyzovaným státem v počtu zadržených padělků národní měny je Chorvatsko. Pro účely této práce jsou statistiky zadržených padělků redukovány na národní měnu, pouze v případě Slovenska můžeme sledovat strmý nárůst počtu padělků při přechodu na euro.

V závěrečné části jsou shrnuty získané právní vědomosti a poznatky z oblasti ochranných prvků. Ze statistické analýzy současného vývoje počtu zadržených padělků je metodou dedukce vypracován možný návrh opatření, která by mohla nebezpečí šíření padělaných platidel snížit.

Pro větší přehlednost jsou do textů vloženy obrázky, tabulky a graf. Přílohy obsahují vzorové potvrzení o zadržení bankovek a mincí, obrázky větších rozměrů a veškerou dokumentaci modelového příkladu.

7

1. Právní ochrana platidel ČR V České republice je od roku 1993 zákonnou měnovou jednotkou koruna česká1. Činnosti spojené s hotovostní podobou české koruny jsou upraveny právními normami. Jedná se o zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník a vyhlášku č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí.

Všechny výše uvedené zákony a vyhláška, které stanovují jak vydávat a chránit peněžní prostředky, pocházejí z nedávné minulosti. Nutnost chránit prostředky směny vznikla již na počátku naší civilizace, kdy byl prováděn barterový obchod, tj. směna zboží nebo služeb za zboží nebo služby. Spolu s používáním a rozvojem peněz se začalo rozvíjet i jejich padělání. Již ve středověku u nás existovaly tresty za padělání peněz. Ustanovení byla precizována na začátku 19. století zákonem trestním o zločinech, přečinech a přestupkách („obecný“ trestní zákon) z 3. 9. 1803 (úplné znění vyhlášeno císařským patentem č. 117/1852 Z. Ř.), ve znění pozdějších předpisů, který trestal falšování veřejných úvěrních papírů a mincí těžkým žalářem.

Postupem času se padělání velmi rozšířilo a stalo mezinárodním problémem, a proto vznikla nutnost celosvětově chránit papírová platidla a mince. Již v roce 1929 byla v Ženevě uzavřena Úmluva o potírání penězokazectví. V roce 1931 Československá republika Úmluvu ratifikovala a vydala ve Sbírce zákonů pod č. 15/1932. I v současné době je Úmluva stále platná. Úmluva definovala v článku 2 slovo peníze a v článku 3 se smluvní strany dohodly, kdo bude trestán za obecný trestný čin:

„Čl. 2 Slovem „peníze“ se v této Úmluvě rozumějí peníze papírové, zahrnujíc v to bankovky, i kovové peníze, jež jsou v oběhu podle zákona.

1

§ 13 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

8

Čl. 3 Pro obecný trestný čin bude potrestán: 1. kdo podvodně falešné peníze jakkoli zhotovuje nebo kdo porušuje peníze, nechť k tomu použije jakéhokoli prostředku; 2. kdo podvodně falešné peníze uvádí do oběhu; 3. kdo cokoli podniká k tomu konci, aby falešné peníze uvedl do oběhu, dovezl do státu, přijal nebo si opatřil, věda, že jsou falešné; 4. kdo se o tyto trestné činy pokusí a kdo se jich úmyslně zúčastní; 5. kdo podvodně zhotovuje, přijímá nebo si opatří nástroje neb jiné předměty, které jsou podle své povahy určeny k výrobě falešných peněz neb k porušení peněz.“2

1.1 Zákony Právní řád v České republice je uspořádán stupňovitě podle důležitosti (právní síly) jednotlivých právních norem. Nejvyšší právní sílu má Ústava a ústavní zákony. Na Ústavu navazují zákony, které vydávají nejvyšší volení zastupitelé parlamentu. Zákony musí být v souladu s Ústavou a všechny právní předpisy spolu souvisejí, navazují na sebe a navzájem se doplňují. Právo vydávat bankovky má na našem území tradičně centrální banka. Zákonem č. 130/1989 Sb., o Státní bance československé účinným od 1. ledna 1990 připadlo tehdejší Státní

bance

československé

též

právo

vydávat

mince.

Následným

rozdělením

Československa přešlo toto právo na Českou národní banku, která byla zřízena Ústavou ČR z konce roku 1992. Vznikla tedy nutnost rozdělit velmi rychle společnou měnu v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance. V loňském roce byl právně uzákoněn oběh bankovek a mincí zcela novým zákonem č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

1.1.1 Zákon o České národní bance Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance („zákon o ČNB“) specifikuje hlavní cíl naší centrální banky, a to péči o cenovou stabilitu. V souladu s tímto cílem vykonává Česká národní banka („ČNB“) následující činnosti: a) určuje měnovou politiku,

2

č. 15/1932 Sb., Úmluva o potírání penězokazectví.

9

b) vydává bankovky a mince, c) řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, poboček zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti, efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji, d) vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice, přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku, e) provádí další činnosti podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů.3

Tato bakalářská práce se zabývá jednou z výše uvedených činností, a to vydáváním bankovek a mincí. Příslušná problematika je podrobněji upravena ve čtvrté části zákona o ČNB „Emise bankovek a mincí“. Zákon stanoví, že Česká národní banka má výhradní právo: - vydávat bankovky a mince, jakož i mince pamětní, - spravovat zásoby bankovek a mincí, - sjednávat tisk bankovek a ražbu mincí, - organizovat jejich dodávky od výrobců, - vydávat je do oběhu, - stahovat poškozené a neplatné bankovky a mince z oběhu.

Zákon byl s účinností od 1. července 2011 novelizován zákonem č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB. Zákon o oběhu bankovek a mincí zrušil některé paragrafy zákona o ČNB, a to konkrétně § 17, 18, 20, 21 a písmena b), c) a e) § 22 zákona o ČNB. V nich byly upravovány zejména následující oblasti: - výměna poškozených bankovek a mincí a jejich stahování z oběhu, - ničení a nahrazování novými bankovkami a mincemi, - podmínky výroby reprodukcí bankovek, mincí, šeků, cenných papírů nebo platebních karet znějících na koruny české nebo na cizí měnu a jejich padělání4 a pozměňování5.

Do původního zákona o ČNB byl naopak vložen nový § 16a, kterým je jednoznačně stanoveno, že nikdo nesmí vyrábět, dovážet, nabízet, prodávat nebo jinak rozšiřovat

3

§ 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Padělání peněz - výroba jakýchkoliv kopií peněz za účelem jejich udání do oběhu namísto pravých peněz. 5 Pozměňování peněz – úprava pravých peněz za účelem jejich udání do oběhu jako peněz vyšší nominální hodnoty nebo peněz platných nebo peněz jiné měny. 4

10

předměty, které by mohly připomínat mince různých nominálních hodnot vydaných ČNB. Rovněž se nesmí používat slovo „mince“ při popisu těchto předmětů6.

Porušením uvedeného paragrafu se právnická osoba dopustí správního deliktu a fyzická osoba přestupku. Správní delikty nebo přestupky jsou řešeny v § 46c zákona o ČNB, ale částečně se objevují i v působnosti zákona o oběhu bankovek a mincí. Je zde stanovena pokuta do výše 1 000 000 Kč u fyzických osob nebo do výše 10 000 000 Kč u právnických osob. Správní delikty a přestupky projednává a o výši příslušné pokuty rozhoduje Česká národní banka.

1.1.2 Zákon o oběhu bankovek a mincí Za vznikem zcela nové právní úpravy, zákona č. 136/2011 Sb., vztahující se k oběhu bankovek a mincí v České republice stojí hlavní cíl, kterým je definování práv a povinností subjektů, které působí v peněžním oběhu, zlepšení kvality oběživa, a také stanovení postupů při zadržování bankovek a mincí, u nichž je podezření na padělání nebo pozměňování7. Z textu zákona vyplývá jeho přímá návaznost na použitelné předpisy Evropské unie8. Těmito předpisy k 1. 10. 2011 rozumíme: -

nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření

nutná k ochraně eura proti padělání9, ve znění nařízení Rady (ES) č. 44/200910, -

nařízení Rady (ES) č. 1339/2001 ze dne 28. června 200111, kterým se rozšiřuje

působnost nařízení (ES), kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu, ve znění nařízení Rady (ES) č. 45/200912, -

nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 ze dne 6. prosince 2004 o medailích a žetonech

podobných euromincím13, ve znění nařízení Rady (ES) č. 46/200914,

6

§ 16a odst. 1 a 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. http://www.cnb.cz/cs/legislativa/emise_penez/zakon_obeh_info.html [cit. 29.9.2011]. 8 § 1 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 9 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:19:04:32001R1338:CS:PDF [cit. 29.9.2011]. 10 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:017:0001:0003:CS:PDF [cit. 11.10.2011]. 11 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:19:04:32001R1339:CS:PDF [cit. 11.10.2011]. 12 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:017:0004:0004:CS:PDF [cit. 11.10.2011]. 13 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2004:373:0001:0006:CS:PDF [cit. 11.10.2011]. 14 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:017:0005:0006:CS:PDF [cit. 11.10.2011]. 7

11

-

nařízení Rady (ES) č. 2183/2004 ze dne 6. prosince 2004, kterým se na nezúčastněné

členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím15, ve znění nařízení Rady (ES) č. 47/200916.

Zákon č. 136/2011 Sb. se obsáhle věnuje oběhu bankovek a mincí, protože převzal většinu zrušených ustanovení zákona o ČNB a současně i vyhlášek souvisejících s danou problematikou (vyhláška č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince a vyhláška č. 553/2006 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují). Proto se v této kapitole budu zabývat pouze Hlavou III zákona, která se týká ochrany platidel před paděláním a pozměňováním, a § 33 věnovanému odborným kurzům.

V paragrafu 12 - Nakládání s podezřelými bankovkami a mincemi je přesně popsán způsob zadržení bankovek a mincí podezřelých z padělání. Pokud existuje důvodné podezření, že bankovky a mince jsou padělané nebo pozměněné, může fyzická osoba odmítnout jejich přijetí. Právnické osoby, provozovatelé kasin, směnárníci, Policie ČR, Celní správa ČR a ČNB („zadržitel“) jsou však povinny podezřelé bankovky nebo mince zadržet bez náhrady a vystavit předložiteli potvrzení o zadržení podezřelých bankovek a mincí (příloha č. 1). Předložitel (zde osoba předkládající padělanou nebo pozměněnou bankovku nebo minci) je povinen po vyzvání zadržitele prokázat svoji totožnost. Zadržené bankovky a mince jsou neprodleně předány resp. zaslány do ČNB k ověření pravosti. Pokud se prokáže, že zadržené bankovky a mince jsou pravé, ČNB je ihned vrací předložiteli a vymaže všechny osobní údaje předložitele ze své evidence předepsané zákonem č.136/2011 Sb. Tuto evidenci osob, které podezřelé bankovky a mince předložily, je ČNB povinna vést nejdéle po dobu 15 let. Osobní údaje jsou vedeny odděleně a mohou být použity výhradně pro účely vyšetřování a odhalování trestné činnosti.

Paragraf 13 – Ověřování pravosti bankovek a mincí Českou národní bankou stanoví, že za padělané nebo pozměněné bankovky a mince se náhrada předložiteli neposkytuje. Pokud se však zjistí, že podezřelé bankovky a mince jsou pravé, ale nepodaří se je vrátit nebo za ně

15 16

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2004:373:0007:0007:CS:PDF [cit. 11.10.2011]. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:017:0007:0007:CS:PDF [cit. 11.10.2011].

12

poskytnout náhradu, eviduje je ČNB na zvláštních účtech po dobu 5 let. Jestliže se do té doby o tyto bankovky předložitel nepřihlásí, připadnou tyto bankovky a mince ČNB.

Paragrafem 14 - Reprodukce bankovek a mincí jsou upraveny možnosti zhotovení hmotných nebo nehmotných reprodukcí17. Zhotovování těchto reprodukcí je dále podrobněji rozpracováno vyhláškou č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí.

V závěrečné části zákona, Hlavě VII, je mimo jiné zakotveno v § 33 Odborný kurz, že ČNB a všechny úvěrové instituce provádějící pokladní operace, držitelé poštovních licencí, kasina, poskytovatelé platebních služeb, instituce a vydavatelé elektronických peněz, u nichž dochází k výdeji bankovek a mincí, musí zajistit odborný kurz pro osoby, které zpracovávají a opětovně vydávají do oběhu přijaté bankovky a mince. Tyto osoby absolvují odborný kurz o rozpoznání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování a stanou se držitelem osvědčení o absolvování tohoto kurzu. Druhy a náplně kurzů jsou upraveny prováděcím předpisem - vyhláškou č. 274/2011 Sb.

1.1.3 Trestní zákoník Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ve svých příslušných pasážích uvádí, jakým způsobem jsou trestány hospodářské trestné činy proti měně a platebním prostředkům. To je především upraveno v § 233 - § 239, které rozdělují trestné činy, resp. jejich pachatele do skupin podle trestní odpovědnosti18: 1. První skupina zahrnuje osoby, které si pro sebe nebo pro někoho jiného opatří nebo uschovávají peníze padělané nebo pozměněné, a tak jim hrozí odsouzení k odnětí svobody na 1 rok až 5 let. Zároveň sem patří i jednotlivec, který padělá s úmyslem padělané nebo pozměněné peníze udat jako pravé nebo který padělané či pozměněné peníze skutečně jako pravé udá. V těchto případech může být potrestán odnětím svobody na 3 až 8 let.

17

Reprodukce - padělky peněz vyrobené za jiným účelem než udání do oběhu jako pravých peněz (divadelní a filmové rekvisity, politické propagace, pracovní agitace, reklamy, recese, poukázky za odběr zboží, poukázky na slevy ze služeb apod.). 18 § 233 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

13

2. Druhou skupinu tvoří jednotlivci, kteří jsou součástí organizované skupiny nebo spáchají trestný čin značného rozsahu a následně můžou být potrestáni odnětím svobody na 5 až 10 let nebo propadnutím majetku. 3. Třetí skupinou jsou pachatelé působící v organizovaných skupinách ve více státech nebo spáchají-li trestné činy velkého rozsahu. Jim pak hrozí odnětí svobody na 8 až 12 let.

Odnětím svobody až na dva roky, zákazem činnosti nebo propadnutím věcí může být potrestána osoba, která nevědomě přijme padělané nebo pozměněné peníze, ale následně se je vědomě snaží udat jako pravé.19

Obsahem paragrafu 237 - Neoprávněná výroba peněz je trestný čin, jehož se dopustí jedinec, který neoprávněně použije zařízení nebo materiál určený k výrobě peněz a jejich pomocí pak vyrobí peníze nebo prvky sloužící k jejich ochraně. Za tento čin může být potrestán20: - jednotlivec - 1 rokem až 5 lety odnětí svobody, - člen organizované skupiny nebo jednotlivec za čin značného rozsahu - 3 až 8 lety odnětí svobody, - člen organizované skupiny působící na území více států nebo jednotlivec za trestný čin velkého rozsahu - 5 až 10 lety odnětí svobody.

Návrhy bankovek a mincí jsou výtvarným dílem, takže jejich zneužitím může dojít i k porušení autorských práv. Z tohoto důvodu je pro naši problematiku důležitý § 270, kde je porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi řešeno.

1.2 Vyhláška č. 274/2011 Sb. Vyhláška č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí vznikla převážně sloučením ustanovení vyhlášky č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, a vyhlášky č. 553/2006 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. Příčinou vzniku nové vyhlášky bylo přijetí zákona č. 136/2011 Sb., jehož § 38

19 20

§ 235 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. § 237 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

14

ruší vyhlášky č. 37/1994 Sb. a č. 553/2006 Sb. Další ustanovení jsou zcela nová a vznikla k naplnění nových ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí.

Podobně jako v zákoně č. 136/2011 Sb. je i ve vyhlášce č. 274/2011 Sb. rozsáhle definován způsob balení a zpracování tuzemských bankovek a mincí, míra opotřebení a poškození tuzemských bankovek a mincí vhodných a nevhodných k oběhu. Dále je zde stanoven postup předání bankovek a mincí nevhodných k oběhu České národní bance a postup při výměně tuzemských bankovek a mincí, které nejsou celé nebo celistvé.

Pátá část vyhlášky - Postupy při zadržování podezřelých bankovek nebo mincí, náležitosti potvrzení o jejich zadržení a postup při jejich předávání České národní bance obsahuje § 9, 10 a 11. Jejich ustanovení jsou společná pro podezřelé bankovky a mince a nestandardně poškozené tuzemské bankovky nebo mince.

V paragrafu 9 - Postupy pro zadržování podezřelých bankovek nebo mincí je podrobně vysvětleno, co musí obsahovat potvrzení o zadržení podezřelých bankovek nebo mincí (příloha č. 1). Především to jsou21: - identifikační údaje předložitele, - adresa trvalého nebo dlouhodobého pobytu na území České republiky nebo v zahraničí, - druh a číslo dokladu, podle kterého byla totožnost předložitele zjištěna, - měna a nominální hodnota zadržené bankovky a mince, u bankovky ještě sérii a její číslo, - důvody, proč byly bankovky nebo mince zadrženy, - podpis předložitele na potvrzení, pokud je přítomen, - číslo účtu, kam lze převést náhradu za zadržené bankovky a mince, pokud se prokáže jejich pravost, - zadržitel označí na potvrzení o zadržení bankovek nebo mincí text „podezřelé bankovky nebo mince“.

Zvláštní ustanovení pro zadržení podezřelých bankovek nebo mincí v neanonymním zařízení je uvedeno v paragrafu 10. Zadržitel postupuje přiměřeně jako v § 9, přičemž vyplní22: - jako místo zadržení místo, kde je neanonymní zařízení provozováno,

21 22

§ 9 vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. § 10 vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí.

15

- jako datum zadržení datum provedení transakce, - jako předložitele držitele karty (lze-li určit totožnost) nebo (není-li to možné) majitele účtu, - identifikační údaje neanonymního zařízení (typ, model, výrobní číslo).

Pokud ČNB zjistí, že bankovky nebo mince jsou pravé (paragraf 11 - Výsledek odborného posouzení a postup v případě zjištění pravosti zadržených bankovek nebo mincí), informuje zadržitele odborným vyjádřením o jejich pravosti a příslušná platidla vrátí předložiteli. Pokud jsou zadržená platidla padělaná nebo pozměněná, informuje ČNB prostřednictvím odborného vyjádření nejen zadržitele, ale také ústřední útvar Policie ČR (elektronickou formou). Předložitele na jeho žádost informuje zadržitel.

Sedmá část vyhlášky č. 274/2011 Sb., definuje „Podmínky, za kterých lze reprodukovat tuzemské nebo cizozemské bankovky a mince a vyrábět předměty úpravou je napodobující“23 a obsahuje tři paragrafy. Reprodukce bankovek jsou upraveny v § 13. Hmotnou nebo nehmotnou reprodukci bankovky nebo předmět, který bankovku úpravou napodobuje („napodobenina“) lze vyrábět pouze při dodržení určených velikostních poměrů v závislosti na tom, zda jde o jednostrannou nebo oboustrannou kopii.24

Jednostranná hmotná (fyzická) reprodukce bankovky je legální, pokud: 1. její délka při zachování poměru stran činí nejvýše 75% délky nebo nejméně 125% délky originálu,

Obrázek č. 1 – Jednostranná reprodukce nebo napodobenina povolených velikostí Legenda:

—— Největší povolená velikost bankovky při zmenšení 75%

—— Velikost bankovky 1:1 —— Nejmenší povolená velikost bankovky při zvětšení 125%

Zdroj: Výuková prezentace k odbornému kurzu České národní banky o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování

23 24

Sedmá část vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. § 13 vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí.

16

nebo 2. její delší a kratší strana svírají úhel menší než 70 stupňů anebo větší než 110 stupňů,

Obrázek č. 2 – Jednostranná reprodukce nebo napodobenina povolených úhlů Legenda:

—— Reprodukce svírá úhel větší než 110° —— Velikost bankovky 1:1 —— Reprodukce svírá úhel menší než 70°


anebo 3. se jedná o reprodukci části bankovky (bez zmenšení či zvětšení), jejíž velikost však nepřesahuje 33% celkové plochy bankovky.

Obrázek č. 3 – Jednostranná reprodukce nebo napodobenina reálné velikosti Legenda:

—— Největší reprodukovaná plocha bankovky 33%

—— Velikost bankovky 1:1 —— Zbývající plocha bankovky do původní velikosti


17

Oboustranná hmotná (fyzická) reprodukce bankovky je legální, pokud - její délka při zachování poměru stran činí nejvýše 50% délky nebo nejméně 200% délky originálu.

Obrázek č. 4 – Oboustranná reprodukce nebo napodobenina Legenda:

—— Největší velikost bankovky při zmenšení 50%

—— Velikost bankovky 1:1 —— Nejmenší velikost bankovky při zvětšení 200%


Nehmotná (elektronicky zobrazená) reprodukce bankovky je legální, pokud - její velikost je zachovaná v rozlišení 72 obrazových bodů na palec (dpi) a je opatřena úhlopříčně ve vrstvě neoddělitelným neprůhledným nápisem „Specimen“.

Reprodukci bankovky lze legálně zhotovit také z materiálu nezaměnitelného s materiálem používaným k výrobě originálu. Reprodukce mincí upravuje § 14. Vyrobit hmotnou reprodukci nebo napodobeninu tuzemské nebo cizozemské mince lze pouze z materiálu nezaměnitelného s materiálem, z něhož je vyrobena skutečná mince.25

Nezaměnitelný materiál je definován v § 15. V případě bankovky jde vždy o materiál jiný než papír nebo plast, u mince se nezaměnitelným materiálem rozumí kov barvou a fyzikálními vlastnostmi odlišný od kovu, ze kterého je vyrobena pravá mince, nebo materiál jiný než kov.26

Desátá část této vyhlášky upravuje kurzy o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování, organizační předpoklady a nezbytné technické vybavení pro jejich pořádání a náležitosti udělovaného osvědčení.

25 26

§ 14 vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. § 15 vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí.

18

Paragraf 21 - Druhy a náplň kurzů o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování a obsah závěrečných testů rozděluje kurzy do tří typů podle zaměření a následně i podle obtížnosti a obsahu odborné náplně. Součástí kurzů jsou závěrečné testy, které jsou přiměřené obtížnosti daného kurzu. Druhy kurzů: 1. Lektorský kurz je nejdelší (čtyřdenní) a nejnáročnější, v závěrečném testu musí lektoři prokázat podrobné teoretické a praktické znalosti v rozpoznávání pravosti bankovek a mincí. 2. Kurz pro zpracovatele peněžních hotovostí a úvěrové instituce provádějící pokladní činnost je nejméně dvoudenní a závěrečným testem účastníci prokáží teoretické znalosti a praktické dovednosti při rozpoznávání pravosti platidel. Oba tyto kurzy lektorsky zajišťuje Česká národní banka svými zaměstnanci. 3. Kurz pro osoby, které u právnické osoby provádějí pokladní operace (mimo ČNB, úvěrové instituce a zpracovatele peněžních hotovostí), je pouze jednodenní a při závěrečném testu zde účastníci musí prokázat základní znalosti v rozpoznávání pravosti bankovek a mincí. Tyto kurzy zajišťují organizátoři akreditovaní Českou národní bankou („pověřené osoby“) a vyučují lektoři, kteří získali osvědčení složením zkoušky v lektorském kurzu.27

V rámci paragrafu 22 – Organizační a technické předpoklady pro pořádání kurzů pověřenou osobou je řešena organizační a technická vybavenost kurzu. Organizátor musí pro každého účastníka kurzu zajistit lupu, UV lampu a pro všechny účastníky dohromady rovněž přístroj na rozpoznání prvků v infračerveném světelném spektru. Účastníci mají dále k dispozici jednotné sady studijních bankovek, které sdílejí nejvýše ve dvojicích.28

Osvědčení (příloha č. 2) je vytištěno způsobem, kterým se tisknou ceniny, čímž je přiměřeně chráněno proti padělání, a musí obsahovat především jméno, příjmení a fotografii absolventa kurzu, identifikační číslo osoby, která kurz pořádala a jedinečné číslo osvědčení.29

27

§ 21 vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. § 22 vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. 29 § 23 vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. 28

19

2. Technická ochrana platidel ČR V praxi rozlišujeme dva druhy platidel – bankovky a mince. Oba druhy se svou technickou podstatou vzájemně výrazně odlišují. Proto i příslušnou technickou ochranu rozdělujeme podle druhu platidla, tj. na ochranu bankovek a mincí. Vytvářet a stále zdokonalovat technickou ochranu platidel je velice důležité z důvodu určitého „srovnání kroku s padělateli“. Padělatelé mají možnost používat při výrobě padělků bankovek a mincí neustále se rozvíjející technologie. V současné době jsou na veřejném trhu dostupné nejmodernější prostředky reprodukční techniky, kterými se v podstatě dají padělat veškerá papírová platidla a je přitom možno docílit i vysoké kvality. Pro padělání mincí se lze mnohdy spokojit i s primitivními technikami (pokud je primárním cílem oklamat např. jednodušší automaty), ale i zde existují nástroje umožňující padělateli zhotovit padělky vysoké kvality. Padělatelé tak zpravidla bývají „o krůček napřed“ před svými pronásledovateli a protivníky z řad legálních emitentů i policie.

2.1 Technická ochrana bankovek Prvky technické ochrany papírových platidel obecně, a tedy i prvky technické ochrany bankovek České republiky dělíme do dvou základních skupin, které jsou spojeny především s: 1.

výrobou bankovkového papíru,

2.

tiskem bankovek.

Výše uvedené skupiny ochranných prvků jsou velmi důležité při rozpoznávání pravosti bankovek, lze je jen obtížně napodobit jako celek a společně představují pro padělatele komplex překážek, který se jim obvykle daří překonat pouze zčásti. Ochranné prvky je možné rozdělit do tří úrovní: 1.

prvky určené pro širokou veřejnost, viditelné pouhým okem. K rozpoznání padělků přitom stačí jen kontrola základních ochranných prvků, kterou je možno provést zrakem (pohled na bankovku proti světlu – ochranné prvky spojené s bankovkovým papírem a tiskem), hmatem (kvalita papíru, plasticita hlubotisku) a sklopením bankovky (ochranné prvky spojené s tiskem).

2.

prvky určené pro odbornou veřejnost (subjekty přijímající hotovost). Na kontrolu ochranných prvků se použijí jednoduché pomůcky – lupy, UV lampy.

20

3.

prvky určené pro strojové vyhodnocování při automatizovaném zpracování peněz. Zde se používají složité přístroje a senzory, které nahradí lidský hmat a zrak.

2.1.1 Ochranné prvky bankovkového papíru Základním ochranným prvkem bankovkového papíru je jeho specifické složení a z něho přímo vyplývající vlastnosti. S výrobou papíru jsou spojené další ochranné prvky, které můžeme rozdělit následujícím způsobem (především časové rozlišení podle vzniku ochranného prvku) na: 1.

prvky, které jsou nedílnou součástí hmoty ceninového papíru – vodoznak, struktura,

2.

prvky, které jsou přidávány do hmoty během výroby – ochranná vlákna a ochranný proužek,

3.

prvky, které jsou dodatečně vyrobeny na hotový papír – iridiscentní povlak.

Ceninový papír je nejhmotnější částí bankovky, není to jen obyčejný papír, splňuje celou řadu kritérií, především musí mít určitou pružnost, pevnost a odolnost vůči natržení. Z tohoto důvodu obsahuje zpravidla vlákna bavlny, lnu nebo konopí. Konkrétní složení závisí na druhu měny a příslušné poměry nejsou zveřejňovány. Soudržnost dodávají speciální plnidla a klížidla.

Padělatelé nemají bankovkový papír k dispozici, z toho důvodu jej občas nahrazují libovolným ceninovým papírem, avšak nejčastěji používají běžný, komerčně zcela dostupný papír. Běžný papír obsahuje spíše dřevitá vlákna a další složky odlišné od složek ceninových a bankovkových papírů, a proto nemá tak dobré mechanické vlastnosti a při více než padesátinásobném ohýbání se snadno zlomí nebo dojde k přetržení padělku. Bankovkový papír naproti tomu vydrží i tisíce ohybů. Dále je odolný vůči vodě a bankovky vydrží i vyprání v pračce, aniž by se rozpadly.

Jednou z nejdůležitějších charakteristických vlastností bankovkového papíru je jeho chování v UV světle. Bankovkový papír pohlcuje UV světlo, takže se pod ním chová neutrálně, „inertně“ na rozdíl od běžného papíru, který pod UV světlem září. Důvodem je, že obyčejný papír obsahuje optická bělidla, zatímco bankovkový papír má „zářivé“ složky potlačeny.

21

Struktura papíru na bankovkách je pravidelná a pochází od otisku papírenského síta při výrobě. Nejlépe je vidět pouhým okem na okrajích, kde jsou nepotištěná místa. Pro laika může být velmi těžké rozpoznat běžný papír od bankovkového, a i proto se do něj začaly „zabudovávat“ další ochranné prvky. Obrázek č. 5 – Struktura bankovkového papíru


Nejstarší ochranný prvek používaný na bankovkách je vodoznak (ve starší terminologii nazývaný také vodotisk), jehož podstatou je rozdílná tloušťka papírové hmoty vytvářející „obraz“ patrný proti světlu. Vzniká na sítu, když z papírové hmoty odteče většina vody. Válec s plastickým obrazem budoucího vodoznaku papírovou hmotu v určitých místech zmáčkne a vytvaruje ji do požadované podoby. Místa, kde je papír oproti svému okolí (nebo ještě přesněji oproti základní tloušťce bankovkového papíru) slabší, jsou v průsvitu světlejší, a naopak místa s větší tloušťkou papírní hmoty jsou proti světlu tmavší. Na českých bankovkách jsou vodoznaky portrétní (figurální; portrét na vodoznaku odpovídá portrétu vytištěnému na bankovce), stupňovité (vodoznak tvoří několik odstupňovaných tlouštěk papíru) a můžeme je najít na vybraném místě (jsou lokalizovány na vodoznakovém okraji, tzv. kupónu). Padělatelé dodnes nedokáží vodoznak dokonale napodobit. Na padělcích je většinou pouze natištěn bílou nebo jinou světlou barvou obvykle z rubové strany. Obrázek č. 6 – Vodoznak


22

Další ochranné prvky patří do skupiny cizorodých příměsí vpravovaných do papírové hmoty v mokré fázi výroby. Jsou to především ochranná vlákna a proužky.

Ochranná vlákna byla známá již v 19. století, kdy se do hmoty papíru přidávaly obarvené zvířecí chlupy nebo kousky vláken hedvábí. Vlákna prošla za celou dobu své existence mnoha vývojovými etapami zejména z hlediska aplikace. Počátkem 20. století nebyla výjimkou vlákna lokalizovaná, tedy rozmístěná pouze v určité části bankovky (pás, roh) nebo na jedné její straně. Výroba takového papíru však byla náročná na čas i finanční prostředky, takže se od ní postupně upustilo. Dnes jsou vlákna obvykle rozmístěna nahodile po celé bankovce. Proto nenajdeme bankovky s přesně stejným rozmístněním vláken. Vlákna jsou zároveň hlouběji či mělčeji zanořena do hmoty a z bankovky je lze alespoň částečně vypreparovat. Používají se nejen barevná vlákna, ale i vlákna v denním světle neviditelná, která se rozsvítí teprve pod UV světlem. Oba druhy mají přesné a ostré ohraničení. Padělatelé vlákna imitují zpravidla natištěním nebo kresbou.

Dalším prvkem, který je zapracováván do hmoty, je ochranný proužek. Původně kovové proužky známé například z anglických liber byly nahrazeny pokovenou umělou hmotou a ve většině případů jsou opatřeny mikrotextem.

Z historického i kvalitativního hlediska rozeznáváme dva základní typy proužků podle způsobu zapracování do papíru. Starší a jednodušší je tzv. skrytý proužek, který je v papírní hmotě zapuštěn celý. Při pohledu na bankovku proti pevnému pozadí (stůl, přepážka apod.) není patrný vůbec nebo jen v náznaku. Na českých bankovkách je použit mladší a dokonalejší, tzv. okénkový proužek. Ten je v papírní hmotě plně zapracován jen na jedné straně bankovky (zpravidla rub), zatímco na straně druhé (líc) je papírní hmotou převrstven nespojitě, v určitých periodicky se opakujících krátkých úsecích střídaných místy, kde ze hmoty papíru vystupuje na povrch. Proti pevné podložce je pak viditelný jako pás těchto jednotlivých „okének“, po nichž získal svůj název. Oba typy ochranného proužku se téměř shodně chovají při pozorování proti světlu – jsou patrné jako celistvá linie prostupující celou bankovkou odshora dolů. U okénkového proužku se však při takovém pozorování objeví navíc příčné stíny způsobené zesílenou papírní hmotou v místech, kde je proužek zapracován do papíru mezi „okénky“. Stíny se pravidelně opakují a tvoří tzv. žebříček, který v praxi představuje cennou možnost při kontrole pravosti bankovky.

23

Proužky v sobě obvykle nesou i další ochranné prvky jako již zmíněný mikrotext, povrchovou úpravu nebo schopnost zářit pod UV lampou. Proužky českých bankovek mají tzv. negativní mikrotext (světlý text na tmavé linii proužku při pozorování proti světlu), povrchová úprava je u starších vzorů bankovek stříbřitá a neměnná, u nejnovějších, tzv. inovovaných (2 000 Kč, vzor 2007, 1 000 Kč, vzor 2008 a 500 Kč a 5 000 Kč, vzor 2009) pak kovově lesklá, měnící se při změně úhlu pohledu od zelené po hnědočervenou.

U většiny padělků vznikají proužky pouhým překopírováním při tvorbě padělku jako takového, vyznačují se tmavými matnými okénky a postrádají celistvost při kontrole proti světlu. Některé padělky mají okénka překreslená stříbrnou gelovou tužkou. Vynalézavější padělatelé přelepují vynořující se okénka různými druhy stříbřitých fólií. I v takových případech nejsou proužky celistvé při pohledu proti světlu. Jen nejdokonalejší padělky mají proti světlu souvislou linku. Někteří tvůrci to docílí slepením dvou tenkých papírových vrstev, mezi které umístí stříbřitý proužek, přičemž otvory pro okénka v lícní části pracně vyříznou. Vnitřku této vrstvené struktury mnohdy zároveň využijí i k umístění imitace vodoznaku, nejčastěji tištěné nebo kreslené. Jiný, také poněkud pracný způsob napodobení proužku spočívá v nalepení souvislého stříbrného proužku a jeho následném zakrytí v místech mezi okénky přelepením nebo přetiskem.

Poslední skupinou ochranných prvků bankovkového papíru jsou prvky vznikající při jeho finální úpravě. K nim se řadí iridiscentní povlak, který je založen na optickém efektu umožněném speciální barvou. V České republice je použit na bankovkách nejvyšších nominálních hodnot, tedy 1 000 Kč, 2 000 Kč a 5 000 Kč, a to vždy v pravé části lícní strany. Z čelního pohledu se jeví jako zažloutlý, až téměř neviditelný pruh, ale pod jiným úhlem pohledu se objeví ve zlatavé, namodralé či fialové třpytivé podobě podle příslušné nominální hodnoty bankovky. Pro úplnost je třeba dodat, že i zde existují dvě verze provedení – starší pásy jsou jen rovné a jednobarevné, nejnovější (u inovovaných bankovek) pak tvarované a dvoubarevné.

I tento prvek se snaží padělatelé napodobit, nejčastěji kresbou nebo tiskem, a výsledkem je většinou ve všech směrech dopadu světla stejně zlatavý nebo fialový efekt beze změn. Jen u nejkvalitnějších padělků lze pozorovat efekty blízké originálu.

24

Obrázek č. 7 – Iridiscentní pruhy na českých bankovkách


2.1.2 Ochranné prvky spojené s tiskem bankovek Z důvodu použití speciálních technik se bankovky tisknou ve specializovaných tiskárnách zaměřených na tisk cenin. Ve světě není mnoho tiskáren cenin, protože příprava tisku bankovek i jeho realizace jsou velmi nákladné, poměrně složité a zdlouhavé. Nejprve je obraz rozkreslen do liniového přepisu (příloha č. 3) a potom se musí vytvořit tiskové desky. Bankovka není tištěna najednou, ale po částech, a to různými tiskovými technikami. Během dílčích tiskových postupů je pak seskládán celý obraz bankovky. Pro tisk bankovek se používají tři základní tiskové techniky – hlubotisk, knihtisk a ofset. Jejich pomocí vzniká i celá škála tiskových ochranných prvků na bankovkách (soutisková značka, skrytý obrazec, mikrotexty, střídání barvy v rámci jedné linky). Další ochranné prvky jsou pak založeny na použití speciálních barev, k nimž se řadí např. opticky proměnlivá barva (známá jako OVI, z anglického Optically Variable Ink) a barvy reagující na UV světlo.

Použité tiskové techniky lze rozpoznat a navzájem rozlišit například pomocí lupy. Mezi tři základní tiskové techniky patří: 1. Tisk z hloubky (neboli hlubotisk) – do tiskové desky jsou tisknoucí části vyryty ručně rytcem (příloha č. 4) nebo mechanicky přístrojem zvaným gilošírka a nebo chemicky vyleptány. Na celou desku je pak nanesena barva, která se musí z netisknoucích míst dokonale setřít. Barva tedy zůstane jen v prohloubeninách a velkým tlakem se přenese na papír. Vytištěné linie jsou plastické - čím hlubší rytina, tím vyšší vytištěná linka. Nános barvy na výsledném výtisku (bankovce) je tak možno nahmatat prsty (nehty). Obraz je navíc mnohem ostřejší než u kterékoli jiné techniky. Hlubotisk je z hlediska ochrany bankovek nejdokonalejší, ale na druhé straně také nejnákladnější. Proto se u většiny měn 25

používá pouze pro hlavní tisk na jedné, zpravidla lícní straně. U českých bankovek je touto metodou vytištěn portrét, nominální hodnota (číselně i slovně) a název měny a emitenta, tedy České národní banky (příloha č. 5). V neposlední řadě jsou hlubotiskem vytištěny některé ochranné prvky, které jsou padělateli jen velmi zřídka a nedokonale napodobovány. Jedním z nich je skrytý obrazec, který se nachází v pravém dolní rohu lícní strany každé bankovky. Nakloníme-li bankovku ve výši očí proti zdroji světla, uvidíme nominální hodnotu bankovky, která při zpětném naklopení bankovky opět zmizí. Hlubotiskem je na českých bankovkách tištěna také opticky proměnlivá barva, založená na speciálním pigmentu, která při různých úhlech pozorování mění svoji barvu. Na našich bankovkách jsou touto barvou vytvořeny jednoduché obrazce u nominálních hodnot 500 Kč (jen inovovaný vzor 2009) až 5 000 Kč vždy v horní části lícní strany a barva se mění ze zlatavé na zelenou. Padělatelé se proměnlivou barvu snaží napodobit pouze ojediněle, nejčastěji kresbou nebo tiskem, ale výsledkem bývá zpravidla zlatě třpytivý obrazec, který se při změně úhlu pohledu nemění.

Obrázek č. 8 – Tisk z hloubky


2. Tisk z výšky (neboli knihtisk) – části tiskové desky, které mají tisknout, jsou oproti základu desky vyvýšené a spolu navzájem v jedné rovině. Na ně je nanášena barva, která se tlakem přenáší na papír. Podobně je tomu například u razítka. Barva je při tisku zpod tisknoucích míst tlačena ke stranám a vytváří kolem tiskových obrazců tmavší orámování, tzv. roztlak barvy. Tento tisk se využívá celosvětově zejména při číslování bankovek. Každá bankovka má své jedinečné číslo, které se na ní objevuje zpravidla dvakrát. Sériové číslování se obvykle tiskne až v úplném závěru tiskových procesů. U českých bankovek je umístěno na rubové straně.

26

Obrázek č. 9 – Tisk z výšky


3. Tisk z plochy (neboli ofset) – tisková deska je pouze povrchově upravena na tisknoucí a netisknoucí místa, která jsou v jedné rovině. Mírným tlakem se z tiskové desky přenáší barva na gumový válec a z něj pak na papír. Nános barvy je tak stejný a rovnoměrný. Linky tištěné z plochy jsou ploché (na rozdíl od hlubotisku) a bez ohraničení (na rozdíl od knihtisku). Moderní ofset běžně umožňuje tisknout naráz lícní i rubovou stranu, takže dosahuje velké přesnosti v soutisku obou stran. V rámci této metody je na bankovkách obvykle tištěna průhledka (soutisková značka), která má formu jednoduchého obrazce, vytištěného zčásti na lícní a zčásti na rubové straně bankovky. Obě části se přesně doplňují a jedině při průhledu proti světlu se spojí do kompletního obrazce. Na českých bankovkách se jedná o zkratku ČR, popř. CS (u starších vzorů) umístěnou v kruhu. Kromě průhledky je u českých bankovek tiskem z plochy vytištěna kompletně rubová strana (bez sériového čísla) a podtisky lícní strany, které tvoří jemně barevné pozadí pro sytější hlubotisk. Na rozdíl od finálního knihtisku je ofsetová technika při tisku bankovek technikou úvodní.

Obrázek č. 10 – Tisk z plochy


27

Složité geometrické obrazce, které jsou tvořené pravidelně se opakujícími jemnými křivkami, se nazývají giloše. V současné době jsou vytvářeny většinou pomocí speciálních počítačových programů. Jedná se však o tradiční prvek, který plní funkci ochrannou i estetickou, a to jak na lícní, tak na rubové straně bankovky. Může být tištěn hlubotiskem nebo ofsetem, pro aplikaci na českých bankovkách je však využíván ofset.

Pro padělatele jsou klasické tiskové techniky vždy nákladnou a v současné době i hůře dostupnou záležitostí. V současné době je převážná většina padělků českých bankovek zhotovena na inkoustových tiskárnách a nenese zpravidla žádné nebo pouze jednoduché napodobení ochranných prvků. S tím je spojena jejich nízká kvalita a k odhalení takto vyrobených padělků stačí kontrola základních ochranných prvků. V posledních letech se padělatelé nejčastěji zaměřují na výrobu nepravých bankovek v hodnotách 500 Kč a 1 000 Kč.

Česká národní banka klade velký důraz i na estetickou a výtvarnou stránku bankovek. České bankovky vytvářejí historicky jednotný celek a vypovídají o české historii, na lícní straně jsou vyobrazeny portréty významných osobností a rubová strana vždy tématicky doplňuje námět lícní strany. Návrhy bankovek pocházejí z dílny akademického malíře Oldřicha Kulhánka a zobrazují: - knížete Přemysla Otakara I. a na rubu Zlatou bulu sicilskou (20 Kč, platnost byla ukončena 31. 8. 2008), - českou světici, princeznu a abatyši svatou Anežku Českou a na rubu velké ozdobné gotické písmeno A s korunkou, na pozadí klenby kostela sv. Salvátora (50 Kč, platnost byla ukončena 31. 3. 2011), - českého a německého krále, římského císaře Karla IV. a na rubu historickou pečeť University Karlovy po obou stranách s fragmenty gotických oken připomínajících vitráže oken chrámu sv. Víta v Praze (100 Kč), - biskupa Jednoty bratrské Jana Amose Komenského a na rubu spojené ruce dospělého člověka a dítěte, v pozadí je pak otevřená kniha s nápisem Orbis Pictus (200 Kč), - českou spisovatelku Boženu Němcovou a na rubu portrét dívky, která má ve vlasech propleteny květy (500 Kč), - českého historika, politika a spisovatele Františka Palackého a na rubu velkou orlici jako symbol Moravy a Slezska, kterou prolíná silueta kroměřížského zámku (1 000 Kč),

28

- světoznámou českou operní pěvkyni Emu Destinnovou a na rubu motivy symbolizující hudbu – hlava Múzy hudby a lyriky Euterpé a dva strunné hudební nástroje – vše uprostřed velkého písmene D (2 000 Kč), - prvního československého prezidenta, politika a vědce Tomáše Garrigua Masaryka a na rubu nejznámější pražské gotické a barokní stavby s dominantou katedrály sv. Víta (5 000 Kč). Rubové strany všech bankovek mají vždy společné umístění státního znaku ve své pravé části poblíž vodoznakového kupónu.

V roce 2008 získala tisícikorunová bankovka prestižní ocenění od International Association of Currency Affairs (asociace odborníků zabývajících se hotovostí). Toto ocenění dokazuje, že české bankovky jsou po technické stránce v kvalitě ochranných prvků, ale i po výtvarné stránce na nejvyšší světové úrovni.

2.2 Technická ochrana mincí Mince je nejstarší peněžní prostředek používaný při směně. Výroba mincí se vyvíjela v průběhu mnoha staletí a nástroje pro ražbu mincí se nejdříve ryly ručně. Ve starověku již byly první mince vyráběny z bronzu a později ze zlata a stříbra. U ražených mincí bylo na kovadlinu připevněno dolní razidlo, na které byl ručně umístěn střížek30 z drahého kovu a horní razidlo držel razič v ruce. Úderem kladiva na horní razidlo byly obrazce z obou razidel vyraženy do střížku a tím vzniklo celé platidlo. Tento postup byl používán např. pro stříbrné denáry ražené v Římě kolem roku 217 př. n. l. Později byly mince lisovány na razících strojích. Tato metoda je dodnes ojediněle používána padělateli. Méně až středně kvalitní padělky mincí jsou běžně vyráběny odlitím do připravených forem.

Výroba pravých mincí je v současné době především strojová a plně automatizovaná. Materiály používané na výrobu mincí jsou většinou čisté kovy nebo jejich slitiny, vyválcované do plechů tzv. cánů. Z cánů jsou vysekány střížky, které jsou následně

30

Střížek – základní tvar mince vyseknutý nebo vystřižený z mincovního plechu, prutu (kotouček, trojúhelník, čtverec atd.) připravený k ražbě.

29

opracovávány okrajováním hrany, tzv. rolírováním31. Vysekané cány se znovu v peci roztaví a vylisují do dalších cánů.

Obrázek č. 11 – Ukázka cánu a vysekaných střížků


Veškeré současné české mince jsou vyrobené z oceli a liší se pouze v povrchové úpravě, která je základním ochranným prvkem. Mince s nejnižšími nominálními hodnotami, tedy 1, 2 a 5 korun českých, mají ocelové jádro galvanicky pokovené niklem. Pokovují se již vysekané střížky. Galvanické pokovení střížků spočívá v elektrochemickém potažení jejich povrchu kovem (niklem) včetně hran. U této metody je velmi složité získat přesnou sílu pokovení, která závisí na době pokovení a síle použitého elektrického napětí.

Metoda povrchové úpravy zvaná plátování je použita u našich mincí vyšších nominálních hodnot. Na rozdíl od předchozí metody se plátují již cány. Na levný ocelový cán (jádro mince) jsou za vysokého tlaku a tepla oboustranně naválcovány další cány z dražších ušlechtilých materiálů. Náklady na výrobu plátovaných mincí jsou tedy výrazně nižší, než by byly náklady na mince z homogenních slitin. Navíc vznikají mince se speciálními vlastnostmi, např. magnetickými. Magnetismus jádra u českých mincí je dalším ze základních ochranných prvků. Nevýhodou plátovací metody je odhalení hrany jádra při vysekávání střížků. Jádro je méně odolné proti korozi a může zkrátit životnost mince. Samostatně je

31

Rolírování – úprava okrajů kovových střížků v rolírovacím stroji. Hrany střížků jsou v rolírce pod velkým tlakem stlačeny a vytvoří se zdvihnutý okraj mince. Mince je tak více chráněná před opotřebením a její životnost se prodlouží.

30

plátování z tohoto důvodu použito jen pro vnitřní část (střed) naší jediné bimetalové32 mince v hodnotě 50 korun. Střed je tak tvořen ocelovým jádrem přeplátovaným mosazí. Mezikruží (venkovní kruh) je vytvořeno kombinací metody plátování a následným galvanickým pokovením, které zakryje odhalené hrany. U padesátikorunové mince je mezikruží plátované a pokovené mědí. Střížky mezikruží a vnitřního jádra jsou vyrobeny samostatně a ke spojení dojde teprve při vlastní ražbě nebo v samostatné operaci předtím pro mincovny, které nemají speciální lisy pro spojování obou částí při ražbě. Zajímavostí je, že česká bimetalová padesátikorunová mince získala v roce 1995 mezinárodní ocenění COTY, tedy „Coin of the Year“v kategorii Best Trade Issue Coin 1993. Cenu za nejlepší oběžnou minci roku každoročně uděluje americké nakladatelství Krause Publications. Získané ocenění - obelisk z křišťálového skla - je vystaven v expozici České národní banky. Plátováním a následným galvanickým pokovením mědí se vyrábí i střížky desetikorunové mince. Dvacetikorunové mince vznikají rovněž kombinací obou metod, rozdíl je jen v použití jiného kovu (mosazi). Obrázek č. 12 – Druhy úprav střížků materiál plátovaný materiál galvanicky pokovený materiál plátovaný a galvanicky pokovený Zdroj: Výuková prezentace k odbornému kurzu České národní banky o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování

Výroba mincí je sice technologicky jednodušší než výroba bankovek, ale i její příprava je velice zdlouhavá. Podobně jako u bankovek rozlišujeme u mincí líc (avers) a rub (revers). Lícní stranou mince ovšem nebývá ta, která označuje nominální hodnotu, nýbrž strana nesoucí státní znak nebo jiné státní symboly a název státu. Na lícních stranách všech českých mincí je tedy vyobrazen český lev, vypsán název státu – Česká republika, rok ražby a značka mincovny, ve které je mince ražena. Rubová strana pak obsahuje číselné označení nominální hodnoty (kromě padesátikoruny, kde je také na líci) a obraz nebo výjev z naší historie. Každá

32

Bimetalová mince – je označení počtu použitých viditelně odlišných kovů na minci (dvojbarevné).

31

mince je vlastně umělecké dílo zhotovené výtvarníky, zejména sochaři. Někteří autoři vytvářejí nejprve kreslené návrhy, které jsou pak převedeny do plastické hmoty, z níž se udělá sádrový odlitek a tím vznikne první negativ mince, který se někdy modelářsky upravuje. Někteří autoři vytvářejí rytím přímo sádrový negativ. Tato metoda je velice náročná, protože budoucí podoba mince je vyhloubena a zrcadlově převrácena. Odlitím negativu vzniká pozitiv nebo také sádrový model uměleckého návrhu, který se předává zadavateli (v tomto případě České národní bance).

Model z měkké sádry je velmi křehký a mohl by být v průběhu zmenšování poškozen, proto se odlévá jeho přesná kopie buď do tradičního bronzu nebo v současné době pro svou jednoduchost do oblíbenější pryskyřice. Z této podoby je pomocí redukčního stroje vyryt rycí frézou reliéf33 v přesném zmenšeném poměru do oceli. Redukování mince je časově náročné, běžně trvá dvacet čtyři hodin, výjimkou však není ani sedmdesát hodin. Vzniklá zmenšenina původního modelu ve velikosti budoucí mince se nazývá redukce. Je to už reliéf (pozitivní obrazec), který nacházíme na výsledné minci. Otlačením redukce do dalšího válce z oceli v poměru 1:1 se vytvoří matrice, která je negativní. Redukce i matrice se mohou mírně zdokonalit drobnými úpravami a nakonec se musí vytvrdit zakalením, aby se nepoškodil finální obrazec. S vytvrzenou matricí by už bylo možno přímo razit mince, ale kvůli omezené životnosti je třeba každý takový nástroj namnožit do potřebného počtu.

Redukce je vždy jen jedna a z ní je následně vylisováno až 10 kusů kvalitních matric. Z každé matrice se obdobným způsobem vyrazí do měkké nevytvrzené oceli punc (pozitivní), vždy opět až po deseti kusech. Do punců by už neměly být prováděny žádné úpravy. Ze zakalených punců se v poslední fázi přípravy vyrazí razidla, která získávají konečnou povrchovou úpravu. Po kalení se povrch každého razidla ještě mechanicky a chemicky očistí, čímž je proces přípravy razidel oběžných mincí u konce. Připravenými razidly se nakonec vyrazí miliony až stovky miliónů kusů mincí.

Ražba mincí je realizována v ražebním kruhu lícním a rubovým razidlem, mezi něž je vložen střížek. Současným úderem z obou stran (shora i zdola) je vyražena mince. Ražební kruh je při roztlaku střížku otisknut do hrany mince, a přidává jí tak další ochranný prvek.

33

Reliéf – plastické zobrazení na ploše.

32

3. Postupy při zadržení podezřelých platidel Jedním z hlavních cílů mé bakalářské práce je popsat proces ověření pravosti bankovek, tedy postup od zadržení podezřelých bankovek a mincí až k jejich konečnému zaevidování. Jedinou institucí v České republice, která může rozhodnout o pravosti bankovek a mincí, je Česká národní banka prostřednictvím své zkušebny platidel. Zde pracuji na pozici referent specialista zkušebny platidel.

Postup zadržení podezřelých bankovek a mincí je upraven zákonem č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, a to konkrétně § 12 - Nakládání s podezřelými bankovkami a mincemi. Je tu přesně popsán způsob zadržení bankovek a mincí podezřelých z padělání. Jak již bylo zmíněno, existuje-li důvodné podezření, že bankovky anebo mince mohou být padělané nebo stačí i podezření na pozměnění, může fyzická osoba odmítnout jejich přijetí.

Na druhou stranu osoby v zákoně uvedené (právnické osoby, provozovatelé kasin, směnárníci, Policie ČR, Celní správa ČR anebo ČNB - zde „zadržitel“) jsou však povinny podezřelé bankovky nebo mince při přijetí zadržet bez náhrady. Tyto osoby však musí vystavit předložiteli potvrzení o zadržení podezřelých bankovek a mincí (příloha č. 1). Předložitel (osoba předkládající padělanou případně pozměněnou bankovku či minci) je povinen po vyzvání zadržitele prokázat svoji totožnost. Zadržitel musí informovat o zadržení podezřelých bankovek a mincí také Policii České republiky, odbor hospodářské kriminality. Pro lepší názornost doplním teoretické pasáže vzorovým příkladem z praxe, který je odlišen kurzívou.

Příklad: Paní Kelišová (pro účely této bakalářské práce vzorová osoba) si přijde do vzorové obchodní banky Bankovní banka, a.s. složit hotovost na svůj účet. Při přebírání hotovosti pokladní zjistí, že jedna tisícikorunová a jedna stokorunová bankovka svítí pod UV světlem. Tento jev je zpravidla možné zjistit i počítačkou bankovek, která je vybavena detektorem pravosti (většinou IR a UV světlem). Pokladní na obě bankovky vystaví Potvrzení o zadržení bankovek nebo mincí (příloha č. 6). Originál tohoto potvrzení obdrží předkladatelka paní Kelišová,

33

jedna kopie zůstává v bance, třetí je zaslána na Policii ČR a čtvrtá kopie i s bankovkami je předána obvyklou cestou do ČNB34.

V případě, že se klient nechce prokázat dokladem totožnosti nebo ho z nějakého důvodu nemá, je podle převažujícího právního názoru reprezentovaného zejména Policií České republiky třeba přivolat Policii ČR či obecní policii, která totožnost klienta prověří. Tato situace je velice ojedinělá, policie je častěji přivolána k podezřelým bankovkám a mincím, které jsou zadrženy v obchodech či směnárnách. Potom si případ obvykle přebírá policie a podezřelé bankovky jsou do ČNB odevzdány policií, která je odebere na základě Protokolu o vydání (odnětí) věci podle § 78 odst. 1 trestního řádu. Zmíněný paragraf pojednává o povinnosti vydat věc důležitou pro trestní řízení, která je v držení dotyčné osoby.

V rámci své pracovní činnosti rozděluji příchozí podezřelá platidla na pravá (zpravidla nějakým způsobem opotřebená nebo poškozená) a skutečně padělaná. K tomu je z mé strany nutná znalost pravých platidel, především bankovek a jejich ochranných prvků. Velmi pěkný přehled ochranných prvků použitých na českých platidlech je k dispozici na internetových stránkách ČNB http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/animace.html. ČNB široké veřejnosti tradičně nabízí také návod na kontrolu ochranných prvků bankovek v informačních materiálech, které vydává vždy s uvedením nového vzoru bankovky do oběhu.

V loňském roce byly navíc vydány dvě brožurky, které seznamují veřejnost s ochrannými prvky, platidly, jejich vizáží a platností. Novinkou roku 2012 je pak i mobilní aplikace České peníze35 pro iPod, iPhone a iPad, kterou je možné bezplatně získat na internetových stránkách ČNB.

Na zkušebnu platidel si osobně přebírám zásilky, které obsahují podezřelé bankovky, z podatelny ČNB nebo od policie. Ještě před zaevidováním do informačního systému zkušebny si bankovky důkladně prohlédnu. Většina ochranných prvků je totiž ověřitelná bez použití speciální techniky. Především kontroluji: hmatem - kvalitu papíru, plasticitu hlubotisku,

34

Obvyklá cesta – proces od zadržení bankovky a mince, které jsou neprodleně předány (vybranými pracovníky bank nebo zaslány poštou) do zkušebny platidel ČNB k ověření pravosti. 35 http://www.cnb.cz/cs/platidla/aplikace_ceske_penize.html [cit. 3.4.2012]

34

zrakem – vodoznak, ochranný proužek s mikrotextem, soutiskovou značku, případně iridiscentní povlak a OVI barvu (pokud se na dané bankovce nacházejí). V rámci zásilek přijatých ke zpracování jsem obdržela i dvojici podezřelých bankovek od naší ukázkové předložitelky paní Kelišové. U tisícikorunové bankovky následně zjistím nesrovnalosti v papíru (obecně bývá buď velmi měkký nebo naopak příliš tvrdý, v tomto případě je sice poměrně tenký, ale nepřirozeně hladký) a také nesrovnalost v soutiskové značce. Ochranný proužek je imitován stříbrnou tužkou a neobsahuje mikrotext. Proti světlu není celistvý, což by u pravé bankovky rozhodně být měl. Už teď jsem v této ukázce zjistila, že se jedná o padělek, ale pro jistotu ještě zkontroluji UV světlem ochranná vlákna a místo ochranných vláken svítí celá bankovka (obrázek č. 13). Nakonec ještě vyhledám stopy hlubotisku na líci a knihtisku v sériových číslech na rubu, které ale na této zkoumané bankovce nenacházím.

Obrázek č. 13 – Ukázka pravé a padělané bankovky pod UV světlem

—— Pravá bankovka

—— Padělaná bankovka


Poté začínám s analýzou stokorunové bankovky. Tady zjistím, že papír je poněkud tvrdý, ale vodoznak, proužek (včetně jeho mikrotextu a celistvosti proti světlu) i soutisková značka jsou v pořádku, tedy se s největší pravděpodobností jedná o pravou bankovku. S analýzou ještě nekončím. Také si bankovku osvítím UV světlem a vidím, že i tato bankovka celá svítí (obrázek č. 14). To mi pouze potvrdí mé podezření, že tato bankovka byla vyprána a do papírové hmoty se dostaly zjasňovače z pracího prášku. Nakonec pro kontrolu nahmátnu hlubotiskové linie v portrétu a pod mikroskopem objevím typické knihtiskové orámování sériových čísel. Můj závěr, že bankovka je pravá, byl odbornou analýzou potvrzen.

35

Obrázek č. 14 – Ukázka poškozené a pravé bankovky pod UV světlem

—— Pravá poškozená bankovka

—— Pravá bankovka


Tímto končím prvotní analýzu testovaných ukázkových bankovek a bankovky zaeviduji do informačního systému zkušebny tak, že tisícikorunovou bankovku přiřadím do modulu padělky a předám expertovi zkušebny, který určí techniky padělání a stupeň nebezpečnosti. Stokorunovou bankovku přiřadím v informačním systému do modulu poškozených bankovek a k následujícímu postupu s ní se v rámci této práce vrátím až po nástinu expertní analýzy padělku.

V případě padělané nebo pozměněné bankovky a mince se další analýzou zabývá příslušný expert zkušebny podle své specializace. Ta je následující: 1. expert zpracovávající české koruny, americké dolary a veškeré neeurové bankovky, 2. expert zpracovávající eurobankovky a veškeré mince, 3. expert zpracovávající pozměněné a napodobené bankovky. Expert musí znát nejen techniky a ochranné prvky svázané s pravými bankovkami a mincemi, ale také techniky používané padělateli k imitaci pravých technik a prvků.

Podrobnější analýzou tak určí, jak je daný padělek zhotoven, a na základě toho jej přiřadí k určitému typu, přičemž stanoví i stupeň nebezpečnosti padělku. Typ je v podstatě skupina stejně zhotovených padělků téhož platidla (měna, vzor, nominální hodnota) se stejně napodobenými ochrannými prvky. Jeho označení je pouze číslo z číselné řady, která nám souhrnně udává počet druhů padělků konkrétní nominální hodnoty, vzoru a měny. Pořadové číslo v typu udává, kolikátý je určitý padělek (kus) v daném typu. Stupně nebezpečnosti se stanovují na základě několika kritérií a jsou děleny následovně:

36

1. stupeň – velmi nebezpečný – jedná se o padělky bankovek dokonale zhotovené odborníky, k jejich vytvoření jsou použity stejné tiskové techniky jako u originálů, ochranné prvky jsou napodobeny dokonale. Mince jsou vyrobeny ražbou a vzhled při pohledu pouhým okem nevykazuje odchylky od pravé mince. 2. stupeň – nebezpečný – padělky bankovek jsou zhotovené zpravidla jinými tiskovými technikami než originál, ochranné prvky jsou napodobeny částečně, barevný vjem je velmi dobrý. Mince jsou vyrobeny ražbou a vzhled při pohledu pouhým okem vykazuje malé odchylky od pravé mince. 3. stupeň – zdařilý – padělky bankovek jsou zhotovené jinými tiskovými technikami než originál, ochranné prvky jsou napodobeny nedokonale nebo chybí. Mince jsou vyrobeny litím a vzhled při pohledu pouhým okem vykazuje malé odchylky od pravé mince. 4. stupeň – méně zdařilý – jde o padělky bankovek, kde je podřadnější kvalita použité tiskové techniky a ochranné prvky jsou napodobeny velmi nedokonale nebo chybí, k oklamání jsou způsobilé jen za zvláště nepříznivých podmínek pro příjemce. Mince jsou vyrobeny litím a vzhled při pohledu pouhým okem vykazuje velké odchylky od pravé mince. 5. stupeň – neumělý – padělky bankovek jsou způsobilé k oklamání příjemce jen ve výjimečných případech, např. neumělé ruční kresby, jednobarevné nebo jednostranné reprodukce nebo padělky, u nichž je rub vzhledem k líci „hlavou dolů“. Mince jsou vyrobeny vystřižením nebo vysoustružením a vzhled při pohledu pouhým okem vykazuje velké odchylky od pravé mince.

Expert zkušebny si fyzicky převezme bankovky proti počítačové evidenci od referenta a začne s vlastní analýzou předložené bankovky. Nejprve v počítačové databázi formálně ověří, zda neexistuje padělek stejných náležitostí. Ověření probíhá podle měny, nominálu, vzoru a sériového čísla. Z něho vyplývají v podstatě tři možnosti a podle nich následně existují tři rozdílné postupy. 1. V počítačové databázi se padělek stejných náležitostí nenachází. V této situaci expert začne s podrobnou analýzou padělku a kontrolou napodobení ochranných prvků. Nejprve analýzou pod mikroskopem určí techniku nebo techniky použité k vytvoření padělku jako takového. Jedná se vlastně o techniky imitace klasických tisků, použitých při tvorbě pravých bankovek. Pro padělání se nejvíce používají tři techniky: -

Inkoustový tisk – je založen na tom, že barva je vystříknuta z trysky a vpije se do papíru, obraz na papíru je pak vytvořen drobnými tečkami, zpravidla chaoticky 37

rozptýlenými. Celkový dojem je poměrně matný. Jednou z vlastností mnohých inkoustových barev je rozpíjivost při kontaktu s vodou, což může někdy padělek prozradit i na první pohled. Inkoustový tisk je padělateli českých bankovek nejpoužívanější. Naše testovaná tisícikorunová bankovka je vytištěna právě touto technikou. -

Tonerový tisk – barva je na papír povrchově "natavena" a při podrobnějším pohledu je zřetelná určitá struktura obrázku (rastr), např. pravidelný systém teček, čárek poskládaných v rovnoběžné linie apod. Celkový vzhled padělku vytištěného tímto způsobem je charakteristický poměrně viditelným leskem.

Inkoustový i tonerový tisk patří mezi tzv. reprodukční (reprografické) techniky, které přinesl až prudký rozvoj moderních technologií - kopírek, počítačů a posléze i tzv. multifunkčních zařízení. -

Ofsetový tisk – je u padělků české měny použit velice ojediněle a platí pro něj v podstatě vše, co již bylo naznačeno u tisku pravých bankovek, je charakteristický svojí ostrostí, nehmatností a matným dojmem. Jeho příprava a realizace je v porovnání s reprografiemi mnohem složitější a nákladnější.

Po analýze použité techniky (či kombinace technik) expert pouhým okem, lupou a v případě potřeby následně mikroskopem zhodnotí: - proti světlu soutiskovou značku - ta souhlasí jen ve velmi ojedinělých případech, - ochranný proužek – převážně je tištěn s hlavním tiskem nebo následně dokreslen, případně dolepen; pro podrobnější analýzu se musí použít mikroskop, - vodoznak – většinou chybí nebo je neuměle natištěn (či nakreslen) světlou barvou z rubové strany, případně slepených dvou tenkých papírů se nachází uprostřed, - ochranná vlákna – jsou obvykle zachycena s hlavním tiskem, ojediněle dokreslena a v nejlepších případech jsou součástí papíru; i zde pro podrobnější analýzu musí být použit mikroskop, - skrytý obrazec – ve většině případů zcela chybí, někdy je zachycen v rámci hlavního tisku a zcela ojediněle je cíleně napodoben, např. tiskem nebo mechanicky, - OVI a iridiscentní pás, pokud k danému nominálu patří – obvykle jsou zachyceny hlavním tiskem (iridiscentní pás mnohdy jen stopově), u některých typů napodobeny kresbou a v nejlepších případech tiskem.

38

Naše testovaná tisícikorunová bankovka nemá dokonale napodoben ani jeden ochranný prvek s tím, že skrytý obrazec dokonce úplně chybí. Při určení techniky byla rozpoznána metoda inkoustového tisku. Ochranný proužek je napodoben kresbou ve formě jednotlivých okének. V databázi nebyla nalezena žádná padělaná tisícikoruna stejných náležitostí. Z tohoto důvodu expert vytvořil nový typ s odpovídajícím popisem techniky zhotovení a způsobů napodobení ochranných prvků, typ ohodnotil (vzhledem k nižší kvalitě provedení) 4. stupněm nebezpečnosti jako méně zdařilý a příslušný tisícikorunový padělek přiřadil jako první kus do nově vytvořeného typu.

Další možnosti, které se však již naší padělané tisícikoruny netýkají, jsou následující:

2. Padělek stejných náležitostí již existuje, expert prověří všechny známé parametry příslušného typu padělku (v databázi i vzorovém albu padělků) a porovná je s příchozím kusem. Při shodě expert příchozí padělek zaeviduje do daného typu pod dalším pořadovým číslem.

3. Padělek existuje, ale příslušný typ a příchozí kus při porovnání vykazují určité odchylky (např. v již existujícím známém typu je ochranný proužek natištěn a u nového kusu je imitován nalepením lesklé fólie). V tomto případě expert vytvoří podtyp, tzv. variantu typu, ve které popíše všechny odchylky. Do ní nakonec příchozí padělek zařadí jako první kus.

Experti

České národní

banky obvykle podrobněji

nezkoumají materiály použité

k napodobování ochranných prvků (např. složení fólie použité k imitaci proužku, lepidla použitého k nalepení fólie). Tím se zabývají zpravidla soudní znalci anebo znalci kriminalistického ústavu.

Expert zkušebny platidel po provedení analýzy padělané bankovky nebo mince a jejím zaevidování do příslušného typu v počítačové databázi vytiskne odborné vyjádření. O výsledku analýzy je odborným vyjádřením informován zadržitel a Policie ČR (příloha č. 7), která pak zahájí vyšetřování hospodářského trestného činu proti měně podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

39

Ustanovení § 13 zákona č. 136/2011 Sb. stanoví, že za padělané bankovky a mince se náhrada předložiteli neposkytuje.

Pokud při prvotním prozkoumání prokážeme, že zadržené bankovky a mince jsou pravé, ihned je vracíme předložiteli a vymažeme všechny osobní údaje předložitele ze své evidence. ČNB je povinna vést nejdéle po dobu 15 let evidenci předložitelů padělaných nebo pozměněných bankovek a mincí. Osobní údaje jsou vedeny odděleně a mohou být použity výhradně pro účely vyšetřování a odhalování trestné činnosti.

Nyní nastal čas, vrátit se k dalšímu postupu s poškozenou stokorunovou bankovkou. Jak jsem již zmínila výše, bankovku jsem zaevidovala jako poškozenou, a nyní neprodleně zasílám předložitelce paní Kelišové náhradu ve výši jednostokorun bankovním převodem. O situaci pak informuji obchodní banku a Policii ČR (příloha č. 8). Poškozená bankovka se již nevrací do peněžního oběhu, zůstává v zásobách ČNB do doby odúčtování z peněžního oběhu a fyzického zničení bankovky na specializovaných strojích. Paní Kelišové tedy byla zaslána náhrada za poškozenou stokorunovou bankovku a písemné vyrozumění o této náhradě. Za padělek tisícikoruny jí, jak již bylo zmíněno výše, náhrada nepřísluší a o skutečnosti, že šlo o padělek, by ji v souladu s předpisy měla informovat obchodní banka, která podezřelé platidlo zadržela, a to až na její dotaz. Protože však šlo o případ zahrnující naráz pravou i padělanou bankovku, informaci o padělku jí krátce sdělíme připsáním na informaci o poskytnuté náhradě. Pokud se však v některých případech nepodaří neprodleně vrátit pravé bankovky a mince nebo za ně poskytnout náhradu, eviduje je ČNB na zvláštních účtech po dobu 5 let. Jestliže se do té doby o zmíněná platidla předložitel nepřihlásí, připadnou nakonec ČNB.

Součástí mé práce na zkušebně platidel je i výměna extrémně poškozených pravých bankovek, tedy ne takových bankovek, které jsou poškozeny běžným opotřebením. Mezi nejobvyklejší způsoby poškození bankovek patří požár, aktivace nástražného výbušného systému36 a další velmi kuriózní případy – myši v bankomatu, peníze spálené v mikrovlnné troubě (příloha č. 9).

36

Nástražný výbušný systém se používá na ochranu bankovek před odcizením, v balíčku bankovek je nastražena patrona s barvou, která se aktivuje při násilném otevření obalu, dojde k výbuchu a rozptýlení barvy.

40

Obrázek č. 15 – Pravá bankovka poškozená aktivací nástražného výbušného systému

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/poskozene_bankovky/forma_poskozeni_opotrebeni/nastraznym_zarizenim.html [cit. 3.4.2012]

Za bankovky obarvené barvou pocházející z nástražného výbušného systému Česká národní banka většinou neposkytuje náhradu, protože takto poškozené bankovky pocházejí především z trestné činnosti (loupeže). Existují však výjimky, kdy je klient schopen prokázat, že k obarvení došlo nedopatřením při chybné manipulaci s bezpečnostním kufříkem, většinou při převozu peněz. Barvu nelze za žádných okolností z bankovek odstranit a je charakteristická svým zápachem.

Pravidla výměny poškozených bankovek prošla v roce 2011 velmi radikální změnou. V platnost totiž vešel zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, jehož součástí je § 10 – Výměna poškozených tuzemských bankovek a mincí a poskytování náhrad za ně. Ve třetím odstavci se uvádí, že se nestandardně poškozené tuzemské bankovky a minci nevyměňují, jen ve výjimečných a odůvodněných případech, které souvisí zejména s živelnou pohromou nebo jinou událostí, která ohrozí život nebo majetek. Někdy dojde k poškození bankovek také v důsledku trestného činu, v takových případech si může poškozená osoba zažádat o výměnu poškozených bankovek37. Prováděcím předpisem k zákonu č. 136/2011 Sb. je vyhláška č. 274/2011 Sb., která v § 12 stanoví výši náhrady za necelé bankovky. Ustanovením tohoto paragrafu se sjednotil postup výpočtu při výměně necelé bankovky v České republice s Evropskou unií.

Náhrada za necelou bankovku se poskytuje na základě určení celkové plochy bankovky. Pro každou bankovku různé nominální hodnoty existuje mřížka ve velikosti originální bankovky (příloha č. 10), která rozděluje plochu bankovky na 10 svislých a 10 vodorovných linek. Tak

37

§ 10 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

41

vznikne rovnoměrná mřížka se sto políčky. Náhrada ve výši 100% se poskytne v případě, že je poškozenou bankovkou zakryto: - nejméně 51 políček více než z poloviny a zároveň je celková plocha větší než 50%, - celých 50 políček a alespoň další políčko.38

Pokud je mřížka zakryta z 50% a méně, je výměna zamítnuta a bankovka odebrána bez náhrady. V minulosti byla náhrada za poškozené bankovky vypočítávána na základě vyhlášky č. 37/1994 Sb., kterou se stanovil postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, konkrétně v § 7. Podrobněji zobrazeno v následující tabulce.

Tabulka č. 1 – Porovnání právní úpravy náhrad za poškozené bankovky Původní úprava (vyhláška č. 37/1994 Sb.)

Nová úprava (vyhláška č. 274/2011 Sb.)

> 75% = celá hodnota > 50% < 75% = polovina hodnoty

> 50% = celá hodnota

> 25% < 50% = čtvrtina hodnoty

= 50% a < 50% = odebrána bez náhrady

= 25% a < 25% = odebrána bez náhrady Zdroj: vlastní zpracování

Postup zadržení extrémně poškozených bankovek je přibližně stejný jako u podezření z padělání jen s jednou výjimkou, o této situaci většinou není informována policie. Zadržitel tedy vyplní potvrzení o zadržení bankovek a mincí (příloha č. 1) a obvyklou cestou je předá do ČNB. V ojedinělých případech občané, které postihne nějaká přírodní katastrofa nebo nehoda, přímo zasílají do ČNB poškozené bankovky.

Došlé poškozené bankovky zaeviduji ve specializovaném informačním systému evidující poškozené bankovky. V první etapě pouze zapíšu, kdo bankovky předložil a kam zaslat náhradu. Dále se poškozené bankovky vyměřují přiložením na mřížku (příloha č. 10). Zde vypočítám procentuálně celkovou fyzickou plochu bankovky a podle vyhlášky se mi pak při doevidování vypočítá výše náhrady. V konečné etapě informuji písemně předložitele o výši náhrady, kterou mu posílám bankovním převodem nebo poštovní poukázkou.

38

§ 12 vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí.

42

4. Analýza počtu platidel zadržených pro podezření z padělání Kapitola se zabývá analýzou počtu padělků zadržených v letech 2006 - 2011. Pro účely této práce jsou statistické údaje redukovány na množství zadržených padělaných bankovek pouze národních měn vybraných států: České republiky, Slovenska a Chorvatska. Do analýzy nejsou zahrnuty napodobeniny bankovek ani mince. Napodobeniny nejsou součástí analýzy, protože by velmi zkreslily veškeré výsledky a následné dedukce. Jen v roce 2011 bylo na území České republiky zadrženo 6 625 kusů napodobenin bankovek (v roce 2009 dokonce 600 tis. kusů) a 253 kusů napodobenin mincí. Převážná část napodobenin bankovek slouží asijským spoluobčanům k modlitebním obřadům, při kterých jsou páleny. V případě napodobenin mincí jde obvykle o zneužívání žetonů, jejichž druhy jsou velmi rozmanité, např. kovové ražené žetony do hracích automatů, reklamní žetony (např. Českomoravská stavební spořitelna, Nadace Život dětem apod.) a plastové žetony do nákupních vozíků. Padělky mincí jsou z analýzy vyňaty z důvodu velmi nízkých počtů, navíc poskytnuté statistiky jiných centrálních bank tyto informace také neobsahovaly.

Slovensko je s námi velmi blízce historicky spjato společnou měnou až do roku 1993. Po přechodném období, kdy Česká republiky na rozdíl od Slovenska používala kolkované bankovky, byly oba státy nuceny vydat vlastní bankovky. Česká republika měla v té době náskok, protože po změně politického režimu v roce 1989 už byly připravovány nové grafické návrhy bankovek a mincí. Ve většině případů si Česká národní banka ponechala vybrané návrhy historických osobností, jen návrhy, které představovaly část slovenské historie, byly zaměněny, např. L. Štúr a M. R. Štefánik za Sv. Anežku nebo Boženu Němcovou. Národní banka Slovenska se také držela vybraného tématu historických osobností a vydala bankovky sedmi nominálních hodnot, tedy 5 000, 1 000, 500, 200, 100, 50 a 20 a mince 10, 5, 2, 1, 0,50, 0,20 a 0,10 slovenských korun. Spolupráce mezi zkušebnami platidel obou států je z historického hlediska velmi intenzivní, a proto také pro mne nebyl problém získat potřebné statistické údaje. Slovensko v roce 2009 přistoupilo na společnou nadnárodní měnu Evropské unie - euro. Národní banka Slovenska aplikovala rozdělení padělků podle stupňů nebezpečnosti v pětistupňové škále obsahově totožné s ČNB, po přechodu na euro bylo označení „nebezpečnosti“ pouze nahrazeno „stupněm kvality“ padělků. 43

Dalším analyzovaným státem v oblasti množství zadržených padělků národní měny (kuna) je Chorvatsko. V současné době není členem Evropské unie, je pouze kandidátskou zemí. Do Evropské unie vstoupí 1. července 201339. V rámci příprav ke vstupu do EU Chorvatská národní banka a německá Bundesbank přizvaly Českou národní banku k podílení se na twinningovém projektu s názvem Rozvíjení efektivního systému boje proti padělání bankovek a mincí v Chorvatsku. Cílem bylo sjednotit chorvatskou legislativu v oblasti boje proti padělání peněz s evropskou legislativou a napojit chorvatský systém na evropský registr padělků. Experti ze zkušebny platidel ČNB úspěšně zaškolili pracovníky chorvatské zkušebny.40 Díky této spolupráci nebylo složité získat potřebné údaje pro analýzu padělaných chorvatských bankovek. Bohužel Chorvatská národní banka nezveřejňuje některé údaje o padělaných bankovkách, např. stupně nebezpečnosti padělků.

Na území České republiky bylo v roce 2011 zadrženo 4 511 kusů padělaných českých bankovek. Jak už je zmíněno v úvodu kapitoly, statistické údaje jsou pro účely této práce redukovány pouze na padělané bankovky. Z následující tabulky je zřejmé, že od roku 2007 roste množství padělaných českých bankovek, nejpadělanějšími nominály české měny jsou dlouhodobě bankovky 500 Kč a 1 000 Kč. V roce 2006 byly počty zadržených padělků velmi ovlivněny policejními akcemi, protože v té době policie zadržela velké množství padělků u padělatelů a distributorů, a to ještě před jejich rozšířením do oběhu. Především se jednalo o bankovky nominální hodnoty 5 000 Kč. Úspěšné policejní akce proti padělatelům a rozšiřovatelům často výrazně (negativně) ovlivňují celkové statistiky.

Tabulka č. 2 – Počty zadržených padělků českých bankovek Nominál

2006

2007

2008

2009

2010

2011

5000 3829

60,70%

56

2,69%

101

3,56%

512

14,06%

194

3,95%

31

0,69%

2000

720

11,41%

167

8,01%

135

4,76%

301

8,27%

669

13,62%

222

4,92%

1000

456

7,23%

579

27,78%

965

34,01% 1466

40,26% 1611

32,79%

949

21,04%

500

529

8,39%

722

34,64%

879

30,98%

844

23,18% 1619

32,95% 2523

55,93%

200

293

4,64%

262

12,57%

418

14,73%

267

7,33%

390

7,94%

615

13,63%

100

285

4,52%

225

10,80%

302

10,65%

192

5,27%

406

8,26%

160

3,55%

50

196

3,11%

73

3,50%

37

1,30%

59

1,62%

24

0,49%

11

0,24%

Celkem

6308

100,00% 2084

Podíl na celku méně než 10 %

100,00% 2837

100,00% 3641 100,00% 4913 mezi 10 % a 25 %

100,00% 4511 více než 25 %

100,00%

Zdroj: vlastní zpracování

http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu/link-dossier/vztahy-eu-a-chorvatska-000070 [cit. 3.4.2012]. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/chorvatsko/chorvatsko-padelani-bankovek-twinning/1001165/62628/ [cit. 3.4.2012]. 39 40

44

Většina padělků českých bankovek je vytištěna na inkoustových tiskárnách. V roce 2011 to bylo 4 331 kusů, tj. 96,27% z celkového množství. Padělků zhotovených na barevných kopírkách, tedy formou tonerového tisku, bylo v roce 2011 zjištěno pouze 164 kusů. Převážné množství zadržených padělků je klasifikováno 4. stupněm nebezpečnosti, tedy jako méně zdařilé (v následující tabulce označené zeleně). Klasifikace padělků souvisí s použitou tiskovou technikou a s kvalitou napodobení ochranných prvků. Padělky českých bankovek, které by dosáhly nejvyššího stupně nebezpečnosti, se doposud vůbec nevyskytly.

Tabulka č. 3 – Počty zadržených padělků českých bankovek Nominál 5000

2000

1000

500

200

100 50 Celkem

Nebezpečnost

2 3 4 5 2 3 4 5 2 3 4 5 2 3 4 5 3 4 5 4 5 4 5

2004 6 1840 423 4 198

2005

2006

2007

2008

22 70 2 461

16 3798 15 526

6 32 18 91

7 88 6 15

2009 3 16 456 37 6

2010

342 2 953 16 610 86 238 73 842 6

462 20 519 50 433 26 13 2 2001 54

179 15 13 15 396 32 4 3 497 25

64 12 7 46 498 28 1 2 704 15

89 31 4 142 769 50 4 9 854 12

281 14 2 415 1011 38 1 40 790 13

12 138 44 3 27 212 427 2 76 1076 457 2 251 1305 61

403 13 265 39 75 1 6435

433 7 343 7 89 9 5023

267 26 267 18 190 6 6308

241 21 192 33 50 23 2084

320 98 198 104 33 4 2837

251 16 174 18 57 2 3641

317 73 212 194 14 10 4913

2011 3 4 16 8 1 1 192 28 21 145 734 49 957 27 1526 13 44 517 54 129 31 8 3 4511


Padělané bankovky 2. stupně nebezpečnosti a vyšších nominálních hodnot se obvykle vyskytují jen v jednotkách kusů. Výjimku tvoří pouze padělky nominální hodnoty 500 Kč. Veřejnost věnuje méně pozornosti při příjmu bankovek nižších nominálních hodnot a tuto skutečnost začali využívat padělatelé.

45

Množství padělků slovenských bankovek zadržených v letech 2004 až 2008 na Slovensku mělo klesající charakter. V roce 2009 se bohužel tato skutečnost nepříznivě změnila. Slovensko přijalo v rámci Evropské unie společnou nadnárodní měnu euro. V loňském roce například vzrost počet padělků EUR 12,5 x oproti roku 2008.

Tabulka č. 4 – Počty zadržených padělků slovenských bankovek a eurobankovek Nominál

2006

2007

2008

2009

2010

2011

5000

28

4,05%

32

5,21%

18

3,59%

19

6,40%

2

14,29%

1

6,67%

1000

346

50,00%

304

49,51%

212

42,32%

50

16,84%

6

42,86%

5

33,33%

500

138

19,94%

151

24,59%

189

37,72%

182

61,28%

5

35,71%

3

20,00%

200

96

13,87%

66

10,75%

26

5,19%

21

7,07%

0,00%

3

20,00%

100

56

8,09%

31

5,05%

28

5,59%

8

2,69%

1

7,14%

1

6,67%

50

22

3,18%

23

3,75%

22

4,39%

10

3,37%

0

0,00%

2

13,33%

7

1,14%

6

1,20%

7

2,36%

501 100,00%

297

100,00%

14

100,00%

15

100,00%

20 Celkem Sk

6

0,87%

692

100,00%

614 100,00%


0,00%

mezi 10 % a 25 % Nominál

Slovenské koruny byly nahrazeny v roce 2009 eurobankovkami

0,00%

více než 25 %

2009

2010

2011

500

7

0,33%

56

3,92% 1086

200

144

6,88%

91

6,37%

100

775

37,03%

50

827

39,51%

20

274

10 5 Celkem EUR

17,35%

91

1,45%

392

27,45% 4103

65,54%

503

35,22%

495

7,91%

13,09%

313

21,92%

425

6,79%

37

1,77%

38

2,66%

31

0,50%

29

1,39%

35

2,45%

29

0,46%

100,00% 6260

100,00%

2093

100,00% 1428


Stejná nepříznivá změna nastala i v klasifikaci padělků podle stupně nebezpečnosti. V průběhu let 1994 - 2008 evidovala zkušebna platidel Národní banky Slovenska pouze 2 padělky 2. stupně nebezpečnosti, 52 kusů padělků bylo klasifikováno 3. stupněm. Největší množství padělků, tj. 7 414 kusů, bylo do té doby hodnoceno 4. stupněm – méně zdařilý padělek. V 5. stupni nebezpečnosti bylo evidováno 827 kusů padělaných slovenských bankovek. Jen v minulém roce Národní banka Slovenska evidovala 92 kusů padělků eura hodnocených 2. stupněm nebezpečnosti. Poskytnuté statistické údaje od Národní banky Slovenska tvoří přílohu č. 11.

Chorvatskou národní měnou je chorvatská kuna (HRK). Chorvatská národní banka poskytuje informace pouze o počtu zadržených chorvatských kun a použití tiskových technik. Například v roce 2011 bylo 62,1% zadržených padělků vytištěno ofsetovým tiskem, 34,1% inkoustovým tiskem, 2,5% kombinací inkoustového a tonerového tisku, 1,1% tonerovým tiskem a 0,2%

46

jsou pravé pozměněné bankovky41. Z následující tabulky lze vypozorovat neustále klesající charakter vývoje zadržených padělků. Tedy přesný opak než u Slovenska. Tabulka č. 5 – Počty zadržených padělků chorvatských bankovek Nominál

2006

2007

2008

2009

1000

128

10,97%

48

6,82%

33

4,60%

31

500

251

21,51% 130

18,47%

44

6,14%

79

200

382

32,73% 269

38,21% 305

100 50 20

207 126 49

17,74% 10,80% 4,20%

97 80 51

13,78% 90 11,36% 106 7,24% 78

10

24

2,06%

29

Celkem

1167

4,12%

100,00% 704

100,00% 717

5,19% 188

2011

27,61% 152

30,89%

82

12,04% 121

24,59%

42,54% 260

43,55% 176

25,84% 147

29,88%

12,55% 14,78% 10,88%

69 69 56

11,56% 61 11,56% 48 9,38% 104

8,96% 7,05% 15,27%

17 18 26

3,46% 3,66% 5,28%

8,51%

33

3,23%

11

2,24%

61


2010

13,23%

5,53%

22

100,00% 597 100,00% 681 mezi 10 % a 25 %

100,00% 492 100,00% více než 25 %


Pro lepší porovnání výskytu padělků v jednotlivých zemích jsou výše uvedené statistické údaje přepočítány v měřítku na 10 tisíc obyvatel v následující tabulce. Z ní vyplývá, že padělatelé více padělají měny nadnárodní (Slovensko 2009-2011) a měny plošně větších států. Z vybraných států je Česká republika plošně největší (78 800 km2) s 10 504 tis. obyvateli, pak následuje Chorvatsko s rozlohou 56 500 km2, ale s menším počtem obyvatel (4 489 tis.) než poslední Slovensko, které má rozlohu 48 800 km2 a 5 463 tis. obyvatel.

Tabulka č. 6 – Množství zadržených padělků v přepočtu na 10 tis. obyvatel Česká republika Slovensko Chorvatsko

2006 6,01 1,27 2,60

2007 1,98 1,12 1,57

2008 2,70 0,92 1,60

2009 3,47 4,37 1,33

2010 4,68 2,64 1,52

2011 4,29 11,49 1,10


Riziko přijetí padělaných bankovek v hotovostním platebním styku má v České republice spíše rostoucí charakter, ale rozhodně menší než na Slovensku, jak vyplývá například z grafu č. 1, kde míra rizika byla v loňském roce 2,7 x větší. Tyto informace jsou nepříznivě ovlivněny úspěšnou policejní akcí, při které bylo zadrženo velké, ale nespecifikované množství padělků.

41

http://www.hnb.hr/novcan/enovcan.htm [cit. 3.4.2012].

47

Graf č. 1 – Počty zadržených padělků ve vybraných státech 7000 6000

Počty kusů

5000 4000 3000 2000 1000 0

2006

2007

2008

Chorvatsko

1167

704

717

597

681

492

Slovensko

692

614

501

2390

1442

6275

6308

2084

2837

3641

4913

4511

Česká republika

2009

2010

2011


Například v Evropské měnové unii v roce 2010 připadl jeden zadržený padělek na přibližně 16 700 kusů pravých eurobankovek v oběhu, v České republice to bylo zhruba čtyřikrát méně, jeden zadržený padělek na přibližně 70 200 kusů pravých českých bankovek v oběhu 42.

42

Zdroj ČNB

48

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo shrnout do jednoho logického a přehledného celku informace o ochraně platidel vydávaných Českou národní bankou od roku 1993. Důraz byl kladen především na komplexní informace z oblasti technické přípravy a výroby bankovek a mincí a dále pak z oblasti legislativní, kde došlo v roce 2011 k významné novelizaci. Při psaní této bakalářské práce jsem se potýkala s nedostatkem odborné literatury, a proto jsem vycházela především z výukové prezentace České národní banky o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování.

Dle mého názoru bylo tohoto cíle dosaženo, a to i proto, že obecné a veřejně dostupné informace z obou popisovaných oblastí jsem doplnila o vlastní zkušenosti vyplývající z mé dlouholeté praxe ve zkušebně platidel České národní banky, která je jedinou institucí v České republice, která může oficiálně potvrdit pravost platidla. V předložené bakalářské práci jsem také názorně zdokumentovala ukázkový příklad zadržení podezřelých bankovek, na kterém jsem detailně rozpracovala proces analyzování a určování pravosti bankovek.

Společně s rozvojem a používám peněz se rozvíjelo i jejich padělání. V současné době je úroveň padělatelů velmi rozdílná, počínaje amatérskými začátečníky (mnohdy z řad dospívajících dětí, které nemají povědomí o trestní odpovědnosti) a konče profesionálně organizovanými padělatelskými skupinami pocházející zejména z balkánských zemí. Z praxe vím, že Policie ČR řeší ročně stovky případů, kdy pachatelé jsou ještě nezletilí, dokonce mnohdy pod hranicí trestní zodpovědnosti. Bohužel zákon je v případech padělání bankovek a mincí velmi nekompromisní, a to v tom smyslu, že trestní zákoník rozděluje pachatele do skupin podle odpovědnosti. Tresty za takzvané „frajerství nezletilých“ jsou dosti vysoké, a to v rozmezí 3 - 8 let odnětí svobody. Myslím si, že osvěta v dané oblasti je velmi malá a především by se s ní mělo začít již na základních školách, například v rámci nového předmětu základy finanční gramotnosti. Zde bych ráda upozornila na fakt, že Česká národní banka jde v rozvoji osvěty příkladem, protože mimo jiné na svých internetových stránkách uvádí v sekci Bankovky a mince animovanou prezentaci bankovek a mincí nebo zde nabízí ke stažení mobilní aplikaci České peníze, kterou si do svých mobilních zařízení doposud stáhlo již několik tisíc lidí. Novinkou v oblasti osvěty je i obrazovka, která je instalovaná

49

na budově centrály České národní banky, kde jsou názorně prezentovány ochranné prvky českých bankovek. Uvedená aplikace se rovněž setkává s velkým ohlasem nejen ze strany Čechů, ale i zahraničních turistů.

Z výsledků mé studie je zřejmé, že počty padělků rok od roku rostou. Roční statistiky sice občas bývají negativně ovlivněny i úspěšnými policejními akcemi, ale i tak je vzrůstající trend dosti znepokojující. Pro lepší komparaci vývoje počtu zadržených českých padělků jsem si vybrala další dva evropské státy s podobným historickým vývojem – rozdělení společného státu a následná odluka měny. Tyto změny však neměly vliv na počet zadržených padělků v České republice, Slovensku a ani Chorvatsku. Naopak, jak lze dále pozorovat u Slovenska, velký a nepříznivý vliv na počty zadržených padělků mělo zrušení národní měny a přechod na společnou evropskou měnu euro. Již delší dobu se řeší v České republice možnost přijetí společné evropské měny. Je otázkou, zda i tato negativní zkušenost nemůže být jedním z mnoha důvodů, proč se společné měny vzdát nebo alespoň oddálit její přijetí do doby vytvoření kvalitativně lepších ochranných prvků.

V praktické části mé bakalářské práce byla také provedena analýza „kvality“ neboli stupně nebezpečnosti padělaných bankovek. V současné době je nejvíce padělků klasifikováno 4. stupněm nebezpečnosti, tedy jako méně zdařilé padělky. Jelikož asociální chování některých společenských vrstev nelze ovlivnit, doporučila bych do budoucna zvýšit informovanost veřejnosti nejen v oblasti vzniku a zdokonalování ochranných prvků na pravých platidlech, ale seznamovat veřejnost i s konkrétními příklady padělání, s nimiž je doposud seznamován jen malý okruh lidí pracujících v peněžním oběhu. Široká veřejnost včetně dětí by tak mohla věnovat kontrole ochranných prvků ještě kvalifikovanější pozornost a profitovat ze skutečnosti, že při určitém stupni znalostí je téměř vždy možné padělky rozpoznat. Tímto způsobem by se snížilo riziko přijetí padělku při příjmu hotovostí.

Závěrem bych chtěla zdůraznit, že pouze důkladná znalost a pozorná kontrola bankovek a mincí je tou správnou prevencí směřující k zamezení šíření padělané měny. A naproti tomu, že i sebenákladnější a sebedokonalejší ochranné prvky bez příslušné osvěty zůstanou vždy jen promarněnou investicí.

50

Seznam použité literatury Tištěné monografie: 1. HLINKA Bohuslav, Atentáty na peníze, 1. vydání, Svoboda, Praha 1987, 25-040-87 2. HLINKA Bohuslav a RADOMĚRSKÝ Pavel, Peníze celého světa, 3. vydání, Mladá fronta, Praha 1987, 23-024-87 3. HRADECKÝ Michal a BROŽ Jiří, Platební prostředky jejich ochrana a padělání, 1. vydání, Tiskárna MV p.o., Praha 2008, ISBN 80-7312-055-0 4. kolektiv autorů, Česká měna 1993-2011, 1. vydání, ART D – Grafický atelier Černý, s.r.o., 2011, ISBN 978-80-904980-0-6 5. MORAVEC Jaroslav, České mince 1993 -2005 a medaile České mincovny 1993 – 2005, 7. doplněné a rozšířené vydání, Merkur Revue spol. s r.o., Brno – Jablonec nad Nisou 2005, ISBN 80-903662-1-X 6. PEKÁREK Jiří, Poznáte padělek bankovky?, 1. vydání, Pragoeduca, Praha 2000, ISBN 80-85856-84-0 7. VENCOVSKÝ František, KOPECKÝ Ladislav a kolektiv, Lidé a Peníze, ISBN 978-8087225-08-0

Pracovní příručky: 1. Česká národní banka , DVD - Výuková presentace k odbornému kursu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování, 2011 2. Státní tiskárna cenin, státní podnik, Propagační DVD, 2009 3. SURGA Leopold, Zkoumání pravosti peněz, ústředí Státní banky československé, 1983

Webové stránky: 1. Bankovka poškozená nástražným zařízením na ochranu proti krádeži. Česká národní banka [online]. Praha [cit. 3.4.2012]. Dostupné z: . 2. České bankovky - animace. Česká národní banka [online]. Praha [cit. 3.4.2012]. Dostupné z: .

51

3. Detected counterfeit banknotes and coins. Croatian National Bank [online]. Zagreb [cit. 3.4.2012]. Dostupné z: . 4. Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání. : In: Úřední věstník Evropské unie. c2001 [cit. 11.10.2011]. Dostupný z WWW: .

5. Nařízení Rady (ES) č. 1339/2001 kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu. : In: Úřední věstník Evropské unie. c2001 [cit. 11.10.2011]. Dostupný z WWW: .

6. Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 medailích a žetonech podobných euromincím. : In: Úřední věstník Evropské unie. c2004 [cit. 11.10.2011]. Dostupný z WWW: .

7. Nařízení Rady (ES) č. 2183/2004,kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím. : In: Úřední věstník Evropské unie. c2004 [cit. 11.10.2011]. Dostupný z WWW: .

8. Nařízení Rady (ES) č. 45/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1339/2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu. : In: Úřední věstník Evropské unie. c2009 [cit. 11.10.2011]. Dostupný z WWW: .

9. Nařízení Rady (ES) č. 46/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím. : In: Úřední věstník Evropské unie. c2009 52

[cit. 11.10.2011]. Dostupný z WWW: .

10. Nařízení Rady (ES) č. 47/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 2183/2004, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím. : In: Úřední věstník Evropské unie. c2009 [cit. 11.10.2011]. Dostupný z WWW: .

11. Statistical Information. Croatian Bureau of Statistics [online]. Zagreb [cit. 3.4.2012]. Dostupné z: .

12. Statistical Information. United Nations Data Retrieval System [online]. [cit. 3.4.2012]. Dostupné z: .

13. Statistical Information. United Nations Data Retrieval System [online]. [cit. 3.4.2012]. Dostupné z: .

14. Úspěšné dokončení twinningového projektu v chorvatské centrální bance. Businessinfo.cz [online]. 30.11.2011 [cit. 3.4.2012]. Dostupné z:
15. Všeobecné charakteristiky. Štatistický úrad Slovenskej republiky [online]. Bratislava [cit. 3.4.2012]. Dostupné z: .

16. Vyhláška č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. In: Sbírka zákonů : Česká národní banka [cit. 29.9.2011]. Dostupný z WWW: . 17. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. In: Sbírka zákonů : Česká národní banka [cit. 29.9.2011]. Dostupný z WWW:

53

.

18. Zákon č. 136/20 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. In: Sbírka zákonů : Česká národní banka [cit. 29.9.2011]. Dostupný z WWW: . 19. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. In: Sbírka zákonů : Česká národní banka [cit. 29.9.2011]. Dostupný z WWW: .

54

Seznam použitých obrázků Obrázek č. 1 – Jednostranná reprodukce nebo napodobenina povolených velikostí ...............16 Obrázek č. 2 – Jednostranná reprodukce nebo napodobenina povolených úhlů ......................17 Obrázek č. 3 – Jednostranná reprodukce nebo napodobenina reálné velikosti ........................17 Obrázek č. 4 – Oboustranná reprodukce nebo napodobenina ..................................................18 Obrázek č. 5 – Struktura bankovkového papíru .......................................................................22 Obrázek č. 6 – Vodoznak .........................................................................................................22 Obrázek č. 7 – Iridiscentní pruhy na českých bankovkách ......................................................25 Obrázek č. 8 – Tisk z hloubky..................................................................................................26 Obrázek č. 9 – Tisk z výšky .....................................................................................................27 Obrázek č. 10 – Tisk z plochy ..................................................................................................27 Obrázek č. 11 – Ukázka cánu a vysekaných střížků.................................................................30 Obrázek č. 12 – Druhy úprav střížků........................................................................................31 Obrázek č. 13 – Ukázka pravé a padělané bankovky pod UV světlem....................................35 Obrázek č. 14 – Ukázka poškozené a pravé bankovky pod UV světlem .................................36 Obrázek č. 15 – Pravá bankovka poškozená aktivací nástražného výbušného systému ..........41

Seznam použitých tabulek Tabulka č. 1 – Porovnání právní úpravy náhrad za poškozené bankovky ...............................42 Tabulka č. 2 – Počty zadržených padělků českých bankovek..................................................44 Tabulka č. 3 – Počty zadržených padělků českých bankovek..................................................45 Tabulka č. 4 – Počty zadržených padělků slovenských bankovek a eurobankovek................46 Tabulka č. 5 – Počty zadržených padělků chorvatských bankovek .........................................47 Tabulka č. 6 – Množství zadržených padělků v přepočtu na 10 tis. obyvatel ..........................47

Seznam použitých grafů Graf č. 1 – Počty zadržených padělků v letech v porovnání s vybranými státy……………...48

55

Seznam použitých příloh Příloha č. 1 – Potvrzení o zadržení bankovek nebo mincí - VZOR .........................................57 Příloha č. 2 – Ukázka lektorských osvědčení ...........................................................................59 Příloha č. 3 – Ukázka tvorby liniové rozkresby návrhu ...........................................................60 Příloha č. 4 – Ukázka tvorby manuální rytiny portrétu pro hlubotisk......................................61 Příloha č. 5 – Ukázka hlubotisku..............................................................................................62 Příloha č. 6 – Potvrzení o zadržení bankovek nebo mincí .......................................................63 Příloha č. 7 – Odborné vyjádření..............................................................................................65 Příloha č. 8 – Vyrozumění o pravých platidlech ......................................................................68 Příloha č. 9 – Ukázka poškozených bankovek - myši v bankomatu ........................................69 Příloha č. 10 – Ukázka poškozených bankovek - spálené v mikrovlnné troubě ......................70 Příloha č. 11 – Mřížka na výpočet poškozených necelých bankovek ......................................71 Příloha č. 12 – Přehled zadržených padělků slovenských korun..............................................72 Příloha č. 13 – Přehled zadržených padělků eurobankovek na Slovensku...............................73

56

Příloha č. 1 Potvrzení o zadržení bankovek nebo mincí - VZOR Datum zadržení:..................................... Důvod zadržení (zakroužkujte některou z níže uvedených možností): a) podezřelé bankovky nebo mince b) nestandardně poškozené tuzemské bankovky nebo mince Počet kusů / hodnota

Měna

Vzor (série)

Sériové číslo nebo ročník ražby

Celková částka (slovy)

Název a sídlo nebo adresa trvalého pobytu zadržitele................................................... ....................................................................................................................................................... Jméno/jména a příjmení předložitele:......................................................................................... (u cizinců státní příslušnost, u právnických osob - název)..................................................................................................... Datum narození:...........................

Druh a číslo dokladu: .............................................

Adresa dlouhodobého nebo trvalého pobytu na území ČR (u právnických osob sídlo) ..................................................................................................................................................... Adresa stálého bydliště (sídla) cizince v zahraničí: ....................................................................................................................................................... Prokáže-li se pravost bankovek nebo mincí nebo rozhodne-li Česká národní banka o poskytnutí náhrady za nestandardně poškozené bankovky nebo mince, upřednostňuji, aby Česká národní banka částku v nominální hodnotě bankovek a mincí (zakroužkujte některou z níže uvedených možností): a) poukázala na bankovní účet. ......................................., kód banky ....................................... u zahraničního účtu IBAN............................................................................................................ a případně SWIFT.............................................................. b) zaslala poštou na shora uvedenou adresu.

Okolnosti, zadržení bankovek nebo mincí (zakroužkujte některou z níže uvedených možností): a) při zpracování bankovek a mincí Českou národní bankou b) při příjmu na přepážce úvěrové instituce provádějící pokladní operace

57

c) v zázemí úvěrové instituce provádějící pokladní operace nebo zpracovatelem tuzemských bankovek a mincí při dalším zpracování d) jinými právnickými nebo fyzickými osobami jako podezřelé z padělání před odvodem k dalšímu zpracování e) Policií České republiky před rozšířením do peněžního oběhu f) jiné:........................................................................................... Místo zadržení bankovek nebo mincí:.......................................................................................... Tuto část vyplňuje předložitel v případě, že žádá o náhradu nestandardně poškozených tuzemských bankovek a mincí. Vyplnění této části se pokládá za žádost o poskytnutí náhrady za nestandardně poškozené bankovky a mince podle § 10 odst. 3 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí. Popis okolností a způsobu, jakým došlo k poškození tuzemských bankovek a mincí, včetně časových údajů: ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... Tuto část vyplňte pouze v případě, že došlo k zadržení bankovek nebo mincí v neanonymním zařízení (§ 11 odst. 2 zákona č.136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí). Typ, model a výrobní nebo jiné číslo neanonymního zařízení: ....................................................................................................................................................... Místo, kde je neanonymní zařízení provozováno:........................................................................

............................ Podpis předložitele

............................................................ Razítko a podpis zadržitele

Poučení k zadržení nestandardně poškozených bankovek a mincí: Předložitel, kterému byly zadrženy nestandardně poškozené bankovky a mince, se může obrátit se žádostí o jejich náhradu na Českou národní banku. Ta je oprávněna náhradu poskytnout na základě § 10 odst. 3 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí, ve výjimečných a odůvodněných případech, souvisejících zejména se živelní pohromou či jinou událostí vážně postihující nebo ohrožující život či majetek nebo s následkem trestného činu. Nevyplnil-li předložitel „Popis okolností a způsobu, jakým došlo k poškození tuzemských bankovek a mincí“, může žádost o poskytnutí náhrady předat České národní bance do 60 dnů ode dne, kdy byly nestandardně poškozené bankovky a mince zadrženy. Žádost je k dispozici na internetových stránkách České národní banky a v pobočkách České národní banky. Zdroj: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vyhlasky/vyhl_274_2011.pdf]

58

Příloha č. 2

Ukázka lektorských osvědčení

Líc

Zdroj: Česká národní banka

Rub


59

Příloha č. 3

Ukázka tvorby liniové rozkresby návrhu

Zdroj: Propagační DVD Státní tiskárna cenin, státní podnik 2009

60

Příloha č. 4

Ukázka tvorby manuální rytiny portrétu pro hlubotisk


61

Příloha č. 5

Ukázka hlubotisku


62

Příloha č. 6

63

Zdroj: vlastní příklad vyplnění formuláře ČNB

64

Příloha č. 7

Zdroj: vlastní příklad vyplnění výstupu ČNB 65

66

Zdroj: vlastní příklad vyplnění výstupu ČNB

67

Příloha č. 8

Zdroj: vlastní příklad vyplnění výstupu ČNB

68

Příloha č. 9

Ukázka poškozených bankovek - myši v bankomatu


69

Příloha č. 10

Ukázka poškozených bankovek - spálené v mikrovlnné troubě


70

Příloha č. 11

Mřížka na výpočet poškozených necelých bankovek


71

Příloha č. 12 Přehled zadržených padělků slovenských korun

Zdroj: Národní banka Slovenska

72

Příloha č. 13 Přehled zadržených padělků eurobankovek na Slovensku

Zdroj: Národní banka Slovenska

73

Technická a právní ochrana platidel

Recommend Documents