Technical Design Report

ˇ ´ VYSOKE ´ UCEN ˇ ´I TECHNICKE ´ V PRAZE CESK E Fakulta jadern´a a fyzik´alnˇe inˇzen´yrsk´a Katedra fyziky

Technical Design Report Detekor doby letu

PPRA kolaborace letn´ı semestr 2013/2014

Pracovn´ı skupina Rozdˇ elen´ı experimentu • Katar´ına Gajdoˇsov´ a - koincidence • David Hor´ ak - n´ avrh detekˇcn´ı ˇc´ asti, simulace • Kateˇrina Moudr´ a - n´ arvh detekˇcn´ı ˇc´asti, simulace

Mluvˇ c´ı projektu – David Hor´ ak Koordin´ ator projektu – Katar´ına Gajdoˇsov´a

i

Obsah ´ Uvod

1

1 Zostaven´ı detektoru 1.1 Simulace svˇetla ve scintil´ atorech a svˇetlovodech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Oddˇelen´ı sign´ alu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2 2 2

2 Scintilaˇ cn´ı moduly 2.1 Scintil´ ator . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Svˇetlovod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Foton´ asobiˇc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6 6 7 7

3 Koincidencia 3.1 Vyˇc´ıtanie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 10

Z´ avˇ er

10

Literatura

11

ii

´ Uvod Naˇsou u ´lohou bolo zostavit’ detektor doby letu. Detektor doby letu funguje na z´aklade merania ˇcasu, za ktor´ y ˇcastica prelet´ı dan´ u vzdialenost’ medzi dvoma detekˇcn´ ymi ˇcast’ami detektoru. V tomto pr´ıpade detekˇcn´e jednotky pozost´avaj´ u z dvoch blokov scintil´atorov´ ych pl´atov pripojen´ ych cez svetlovod na foton´ asobiˇc a d’alej na koincidenˇcn´ y obvod. V scintilaˇcnom materi´ali sa energia deponovanej ˇcastice premen´ı na sveteln´e ˇziarenie. Scintilaˇcn´e fot´ony s´ u potom svetlovodom odveden´e niekol’kon´ asobn´ ymi odrazmi do foton´ asobiˇca. Steny svetlovodu musia byt’ schopn´e tot´alne odrazit’ fot´ ony aby sa prediˇslo ak´ ymkol’vek strat´am a zozbieralo sa vˇsetko scintilaˇcn´e svetlo. Fotno´asobiˇc sl´ uˇzi na zosilenie sign´ alu prich´ adzaj´ uceho zo scintil´atoru. Funguje na princ´ıpe fotoefektu, kedy pr´ıchodzie fot´ ony vyrazia elektr´ ony z materi´alu fotodiody. Sign´al je n´asledne zosilen´ y pomocou dyn´ od, a veden´ y na an´ odu. Koincidenˇcn´ y obvod je dˆoleˇzitou s´ uˇcast’ou detektoru doby letu ktor´ a sl´ uˇzi na rozpoznanie preletu ˇcastice obidvomi scintilaˇcn´ ymi jednotkami detektoru. Na z´ aklade simul´ aci´ı je oˇcak´ avan´e zaznamenanie kozmick´ ych mi´onov o energii 4 GeV, pretoˇze maj´ u dostatok energie nato, aby vytvorili dostatoˇcn´ y sveteln´ y v´ yt’aˇzok v oboch scintilaˇcn´ ych jednotk´ ach detektoru, a z´ aroveˇ n s´ u to najˇcastejˇsie sa vyskytuj´ uce ˇcastice na u ´rovni mora. Koincidenciu je moˇzn´e uskutoˇcnit’ dvomi spˆosobmi, a to pomocou osciloskopu alebo koincidenˇcn´ ych modulov. Sekvenˇcn´ y trigger nutn´ y pre koincidenciu m´a minim´alny ˇcas medzi dvomi sign´ almi na ktor´e zameriaval len 4,44 ns, ˇco pre typ ˇcast´ıc ktor´e bud´ u detekovan´e t´ ymto detektorom nie je dostaˇcuj´ uce. Bude potreba pouˇzit’ moduly schopn´e opozdit’ sign´al o dan´ y ˇcasov´ y interval, ktor´ y je moˇzn´e nastavit’ podl’a potrieb osciloskopu.

1

Kapitola 1

Zostaven´ı detektoru 1.1

Simulace svˇ etla ve scintil´ atorech a svˇ etlovodech

Naˇs´ım c´ılem d´ ale bylo pochopit chov´an´ı svˇetla ve scintil´atorech a svˇetlovodech a navrhnout optim´ aln´ı tvar pro n´ aˇs detektor. D˚ uleˇzitou vlastnost´ı optick´ ych materi´al˚ u je index lomu. N´ami pouˇzit´ y scintilaˇcn´ı materi´ al m´ a index lomu 1,57. Pouˇz´ıt´ım programu ROOT jsme naprogramovali vlastn´ı 2D Monte Carlo simulaci, jej´ıˇz ilustraci lze vidˇet na Obr. 1.1. V simulaci m˚ uˇzeme definovat tvar scitilaˇcn´ıho materi´alu i tvar svˇetlovodu. Pot´e je nagenerov´ ano m´ısto pr˚ uletu ˇc´ astice (pˇr´ıpadnˇe v´ıce ˇc´astic) a vytvoˇr´ı se pevn´ y poˇcet foton˚ u n´ahodnˇe do vˇsech smˇer˚ u. Program pak zjiˇst’uje, na kterou stˇenu foton dopad´a a podle nastaven´eho indexu lomu simuluje dalˇs´ı smˇer ˇci u ´nik fotonu. Program d´ale um´ı spoˇc´ıtat kolik foton˚ u je registrov´ano v detektoru, vzd´ alenost, kterou jednotliv´e fotony urazily, pˇrepoˇc´ıtat ji na ˇcas (rychlost foton˚ u je 30cm/ns) a zapsat do histogramu. Nasimulovali jsme pr˚ uchod svˇetla pro rozmˇer scintil´atoru 20 x 10 cm a svˇetlovod o ˇs´ıˇrce 10 cm u scintil´ atoru a 4 cm u foton´ asobiˇce pro r˚ uzn´e d´elky 0 aˇz 20 cm. V´ ysledek simulac´ı je vidˇet na Obr. 1.2. Jak je vidˇet, nejlepˇs´ıch v´ ysledk˚ u je dosaˇzeno pˇri pouˇzit´ı svˇetlovodu o d´elce 5 cm. Pro n´aˇs experiment jsme se proto rozhodli pouˇz´ıt svˇetlovod o d´elce 5 cm.

1.2

Oddˇ elen´ı sign´ alu

Jednou z charakteristik foton´ asobiˇc˚ u je, ˇze je na nˇe koaxi´aln´ım kabelem pˇrivedeno stabiln´ı vysok´e napˇet´ı a pˇri detekov´ an´ı sign´ alu je tento sign´al superponov´an na nap´ajec´ı napˇet´ı. Je proto potˇreba zaˇr´ızen´ı, kter´e bude tyto v´ ychylky oddˇelovat a pos´ılat k dalˇs´ımu zpracov´an´ı, napˇr´ıklad do osciloskopu. Na vyzkouˇsen´ı funkˇcnosti foton´ asobiˇc˚ u byl pouˇzit Semiconductor Detector Preamplifier Model 2004 od v´ yrobce Canberra [3], kter´ y m´a integrov´an i zesilovaˇc sign´alu. Ten nen´ı pro n´aˇs experiment nutn´ y, a proto jsme se rozhodli zaˇr´ızen´ı upravit. Sch´ema zapojen´ı pˇr´ıstroje je zobrazeno na Obr. 1.3. Pro naˇse potˇreby staˇcilo zaˇr´ızen´ı upravit podle Obr. 1.4. Takto upraven´e zaˇr´ızen´ı bylo pˇripojeno ke zdroji vysok´eho napˇet´ı Bertan Series 225 Model 03R, foton´asobiˇci a osciloskopu a otestov´ana jeho funkˇcnost. Dle sch´ematu na Obr. 1.5 jsme vyrobili dvojici vlastn´ıch oddˇelovaˇc˚ u sign´alu. V´ ysledek je moˇzno

2

Obr´ azek 1.1: Ilustrace Monte Carlo simulace, modr´e ˇc´ary - fotony, ˇcerven´a plocha - foton´asobiˇc.

Obr´ azek 1.2: V´ ysledek simulace pr˚ uchodu svˇetla svˇetlovodem. Poˇcet vygenerovan´ ych foton˚ u zaregistrovan´ ych foton´ asobiˇcem n v z´ avislosti na d´elce svˇetlovodu d.

3

Obr´ azek 1.3: Sch´ema zapojen´ı pˇr´ıstroje Canberra.

Obr´ azek 1.4: Sch´ema upraven´eho zapojen´ı pˇr´ıstroje Canberra.

4

vidˇet na Obr. 1.6. Funkˇcnost obou zaˇr´ızen´ı byla otestov´ana pˇri napˇet´ı 1200V.

Obr´ azek 1.5: Sch´ema zapojen´ı oddˇelovaˇce sign´alu.

Obr´ azek 1.6: Fotografie vyroben´ ych oddˇelovaˇc˚ u sign´alu.

5

Kapitola 2

Scintilaˇ cn´ı moduly Detektor sest´ av´ a ze dvou shodn´ ych scintilaˇcn´ıch modul˚ u. Jejich parametry budou pops´any v t´eto kapitole. Jeden scintilaˇcn´ı modul sest´ av´a ze scintil´atoru, svˇetlovodu a foton´asobiˇce.

2.1

Scintil´ ator

Scintilaˇcn´ı materi´ al vol´ıme organick´ y, z d˚ uvodu rychl´e odezvy a moˇznosti opracov´an´ı na poˇzadovan´ y tvar. Konkr´etnˇe se jedn´ a o polymethylmetakryl´at od firmy Envinet [1]. Jeho parametry, uv´adˇen´e v´ yrobcem, jsou v tabulce na Obr.2.1.

Obr´ azek 2.1: Parametry pouˇz´ıvan´eho scintil´atoru. Scintil´ ator m´ a tvar kv´ adru a rozmˇery 10×2×20 cm3 . Tvar a rozmˇery scintil´atoru byly stanoveny simulacemi v programu Geant4 [5] a SLitrany [6], kde bylo mimo jin´e poˇzadov´ano, aby se prol´et´ avaj´ıc´ı mion v detektoru nezastavil a z´aroveˇ n emitoval dostateˇcn´ y poˇcet scintaˇcn´ıch foton˚ u. V´ıce o tˇechto simulac´ıch je moˇzno nal´ezt v [2]. Tvaru scintil´atoru bylo dosaˇzeno mechanick´ ym opracov´ an´ım. Aby scintilaˇcn´ı fotony neunikaly ven ze scintilaˇcn´ıho materi´alu, je jeho povrch vyleˇstˇen smirkov´ ym pap´ırem. Pro zlepˇsen´ı odrazov´ ych vlastnost´ı je d´ale povrch ze vˇsech stran (kromˇe strany napojovan´e na svˇetlovod) potaˇzen alobalem.

6

2.2

Svˇ etlovod

Svˇetlo ze scintilaˇcn´ıho materi´ alu je do foton´asobiˇce pˇriv´adˇeno svˇetlovodem z plexiskla od firmy AZ plastik [7] o rozmˇerech 10×2×5 cm3 . Index lomu svˇetlovodu je 1,490. Rozmˇery svˇetlovodu byly stanoveny pomoc´ı simulac´ı popsan´ ych v sekci 1.1. Tak´e svˇetlovod m´a leˇstˇen´ y povrch, aby bylo na rozhran´ı se vzduchem dosaˇzeno odrazu scintilaˇcn´ıch foton˚ u.

Obr´ azek 2.2: Sestava scintil´ ator-svˇetlovod-foton´asobiˇc-patice po pˇrelepen´ı izolaˇcn´ı p´askou.

2.3

Foton´ asobiˇ c

Drobn´e vzduchov´e mezery na rozhran´ı mezi scintil´atorem a svˇetlovodem, stejnˇe jako na rozhran´ı mezi svˇetlovodem a vstupn´ım ok´enkem foton´asobiˇce by zhorˇsily vlastnosti aparatury (fotony by se pˇred tˇemito mezerami odrazily a nedostaly by se d´ale do aparatury.) Propojen´ı na styˇcn´ ych ploch´ach

7

Obr´ azek 2.3: Jeden scintilaˇcn´ı modul bˇehem testov´an´ı odezvy.

je proto zajiˇstˇeno silikonovou vazel´ınou o indexu lomu shodn´ ym s indexem lomu svˇetlovodu. Pouˇzit´ y foton´ asobiˇc je pops´ an v [2]. Ofici´aln´ı dokumentaci lze d´ale nal´ezt na [8]. V´ ystup elektrick´eho sign´ alu z foton´ asobiˇce a pˇr´ıvod napˇet´ı na deliˇce napˇet´ı je zajiˇstˇen na m´ıru vyrobenou patic´ı od firmy Envinet [1]. Cel´ a sestava scintil´ ator-svˇetlovod-foton´asobiˇc-patice je pˇrelepena izolaˇcn´ı p´askou, aby byla odst´ınˇena od paprsk˚ u viditeln´eho svˇetla, kter´e by zp˚ usobovaly znaˇcn´ y ˇsum. Takto pˇripraven´a sestava je vidˇet na Obr. 2.2. Obˇe aparatury byly zapojeny v obvodu se zesilovaˇcem, zdrojem a osciloskopem a otestov´any s pomoc´ı emituj´ıciho zdroje, viz Obr. 2.3.

8

Kapitola 3

Koincidencia Dˆ oleˇzitou s´ uˇcast’ou detektoru doby letu je koincidenˇcn´ y obvod. Koincidenˇcn´ y obvod pozost´ava z dvoch vstupov a jedn´eho v´ ystupu, priˇcom v´ ystup je aktivovan´ y ked’ s´ u sign´aly zo vstupov prijat´e v r´ amci urˇcit´eho kr´ atkeho ˇcasov´eho intervalu, kedy sa eˇste d´a povedat’, ˇze dorazili v zhodnom ˇcase. V´ ystup potom zaznamen´ a, ako ˇcasto boli dva vstupn´e sign´aly prijat´e naraz, teda m´ame frekvenciu triggeru. Na obr´ azku Obr. 3.1 je zn´ azornen´e ako funguje koincidencia. Dva pr´ıchodzie sign´aly z dvoch rˆ oznych vstupov s´ u v koincidencii (zaznamenali sme ich v r´amci urˇcit´eho ˇcasov´eho intervalu).

Obr´ azek 3.1: Ilustr´acia koincidencie. Ako uˇz bolo spomenut´e vyˇsˇsie, detektor doby letu sa sklad´a z dvoch scintil´atorov vzdialen´ ych od seba na urˇcit´ u vzdialenost’. Pri prelete ˇcastice detektorom doby letu vznikn´ u dva sign´aly spˆosoben´e

9

interakciou ˇcastice so scintil´ atormi. Pri vhodnom nastaven´ı ˇcasov´eho okna, kedy eˇste uvaˇzujeme, ˇze s´ u sign´ aly v koincidencii, urˇc´ıme jednotliv´e udalosti a ˇcasov´ y rozdiel medzi pr´ıchodz´ımi sign´almi. Koincidenciu je moˇzn´e previest’ hlavne dvomi spˆosobmi: pomocou osciloskopu alebo pomocou koincidenˇcn´ ych modulov. V prvom pr´ıpade je potrebn´e pouˇzit’ tzv. Sequence Trigger. S´ u dva spˆosoby ako tak´ yto trigger funguje: • po zameran´ı sa na jednu udalost’ v prvom vstupe trigger spust´ı aˇz po urˇcitom poˇcte udalost´ı v druhom vstupe • po zameran´ı sa na jednu udalost’ v prvom vstupe trigger zatriggruje na druh´ y vstupn´ y sign´ al aˇz po urˇcitom ˇcasovom intervale

3.1

Vyˇ c´ıtanie

Presnost’ vyˇc´ıtania pulzov z´ avis´ı na vlastnostiach osciloskopu a na ˇcasovej charakteristike foton´asobiˇca. Doba dosvitu z´ akladn´eho typu plastov´eho scintil´atoru ˇcin´ı 2,5 ns, teda trv´a 2,5 ns k´ ym sign´al z jedn´eho pulzu odoznie [1]. Digital Phosphor Oscilloscope Tektronix 4000 Series [9] je schopn´ y zaznamenat’ 2,5 GS/s, v prepoˇcte 2,5 bodu/ns. Pretoˇze doba dosvitu scintil´atoru je 2,5 ns, ˇciˇze sme schopn´ı rozl´ıˇsit’ 6,25 bodu dan´eho sign´alu. ˇ Castice prilietaj´ uce z vesm´ıru maj´ u pribliˇzne r´ ychlost’ svetla. R´ ychlost’ svetla pri prepoˇcte na vhodn´e jednotky ˇcin´ı c = 30 cm/ns. Aby bolo moˇzn´e dostat’ dva jasn´e sign´aly pri prechode ˇcastice jedn´ ym a n´ asledne druh´ ym scintil´ atorom, je potreba poˇckat’ k´ ym pulz z foton´asobiˇca u ´plne odoznie. Ked’ uv´ aˇzime r´ ychlost’ ˇcast´ıc rovnak´ u ako r´ ychlost’ svetla a dobu dosvitu plastov´eho scintil´atoru, dva scintil´ atory vyˇsˇsie diskutovan´eho detektoru doby letu musia byt’ od seba vzdialen´e aspoˇ n 75 cm. Tak´ ato vzdialenost’ je pr´ıliˇs vel’k´ a. V priestore medzi scintil´atormi ˇcastica mˆoˇze stratit’ dost’ energie na to, aby v druhom scintil´ atore uˇz nezanechala dostatoˇcne viditel’n´ u stopu, alebo aby sa rozpadla na menej energetick´e ˇcastice pred t´ ym ako doraz´ı do druh´eho scintil´atoru. Najkratˇs´ı moˇzn´ y ˇcas na zameranie medzi udalost’ami v scintil´atoroch je na osciloskope [9] 4, 44 ns. Tak´ yto ˇcasov´ y rozostup medzi sign´almi v scintil´atoroch je pr´ıliˇs dlh´ y. Ak uvaˇzujeme prelet ˇcastice s r´ ychlost’ou svetla, vzdialenost’ medzi scintil´atormi by musela byt’ pribliˇzne 120 cm, ˇco je uˇz nepriazniv´ a hodnota pre u ´ˇcel merania na detektore doby letu. Z vyˇsˇsie diskutovan´ ych bodov vypl´ yva, ˇze koincidenˇcn´e zapojenie pomocou osciloskopu nie je vhodn´e pre konˇstrukciu detektoru doby letu. K dispoz´ıcii s´ u d’alˇsie moˇznosti, ako napr´ıklad koincidenˇcn´ y obvod pomocou modulov, ktor´e oneskorovac´ım veden´ım umoˇzn ˇuj´ u neskorˇsie vyˇc´ıtanie sign´ alu z druh´eho scintil´ atoru, ˇc´ım by sa mohla pred´lˇzit’ doba po ktorej sa m´a sekvenˇcn´ y trigger zopn´ ut’, teda bude mat’ dost’ ˇcasu na vyhodnotenie koincidencie dvoch pr´ıchodz´ıch sign´alov. Pon´ ukala sa moˇznost’ pouˇzit’ koincidenˇcn´ y modul typu NIM Model 622 Quad 2-Fold Logic Unit [10]. Tento modul funguje na jednoduchom digit´alnom z´aklade. Ak modul zaznamen´a sign´al, na v´ ystup poˇsle 1, inak m´ ame na v´ ystupe 0. Modul je moˇzn´e nastavit’ na dva z´akladn´e typy vyˇc´ıtania, a to AND alebo OR. V prvom pr´ıpade ak obidva vstupy zaznamenaj´ u sign´al, na v´ ystup sa poˇsle 1, inak 0. V druhom pr´ıpade bude na v´ ystupe 1 vˇzdy ked’ je zaznamenan´ y sign´al v ktoromkol’vek zo vstupov. Doba trvania v´ ystupu je nastavitel’n´a, od 5 ns do 1 µs, ˇco by bolo v´ yhodn´e pri pouˇzit´ı osciloskopu. V¨ aˇcˇsina ˇcasu vyhraden´eho na zostavenie detektoru doby letu bola venovan´a v´ yrobe detekˇcn´ ych s´ uˇcast´ı. Z toho dˆ ovodu sa nepodarilo vysk´ uˇsat’ koincidenˇcn´ y modul NIM Model 622 Quad 2-Fold Logic Unit [10].

10

Z´ avˇ er Detektor doby letu, ktor´eho n´ avrh a postup zostavenia bol pop´ısan´ y v texte, sa sklad´a z dvoch detekˇcn´ ych jednotiek pozost´ avaj´ ucich z scintiluj´ uceho materi´alu a foton´asobiˇca, d’alej s obvodu priv´ adzaj´ uceho vysok´e nap¨ atie do foton´asobiˇca, a nakoniec z koincidenˇcnej jednotky. Pomocou simul´ aci´ı ˇs´ırenia fot´ onov materi´ alom sa do n´avrhu detektoru zakomponoval svetlovod. Podl’a naˇsich poˇziadavkov na tvar a vlastnosti scintil´atoru, s ohl’adom na rozmery a spektr´alnu citlivost’ beˇzne pouˇz´ıvan´ ych foton´ asobiˇcov, bol zvolen´ y organick´ y scintil´ator z polymethylmetakryl´ atu. Koneˇcn´ y tvar a rozmery scintilaˇcn´ ych modulov bol upresnen´ y na z´aklade v´ ypoˇctov a simul´ aci´ı. Podl’a programu Geant bolo jasn´e, ˇze najvhodnejˇsie a najdostupnejˇsie ˇcastice ktor´e je moˇzn´e detekovat’ aparat´ urou detektoru doby letu, s´ u kozmick´e mi´ony o energii 4 GeV. N´ asldene sme preˇsli ku samotnej konˇstrukcii detektoru doby letu. Najprv bol zostaven´ y obvod, ktor´ y priv´ adza vysok´e nap¨ atie do foton´asobiˇca a z´aroveˇ n oddel’uje v´ ychylky v sign´ale a posiela ich na d’alˇsie spracovanie. Nakoniec boli u ´speˇsne dokonˇcen´e dva rovnak´e obvody, oboje otestovan´e pri nap¨ at´ı 1200 V. Nasledovalo zostavenie detekˇcn´ ych jednotiek. Pl´aty scintil´atoru a svetlovodu boli vytvarovan´e do koneˇcnej podoby ruˇcn´ ym opracovan´ım. Svetlovod bol na okienko foton´asobiˇca pripojen´ y silik´onovou vazel´ıou s rovnak´ ych indexom lomu ako mal svetlovod. Materi´aly citliv´e na svetlo boli obalen´e v alobale a ˇciernej p´ aske neprep´ uˇst’aj´ ucej svetlo a nakoniec bol cel´ y detekˇcn´ y modul fixovan´ y v kart´ onovom obale. Detektor bol pouˇzit´ y ako ˇc´ıtaˇc kozmick´ ych mi´onov. Pri tejto konfigur´acii bol zapojen´ y osciloskop s dvomi vstupmi, kaˇzd´ y poch´ adzaj´ uci z inej detekˇcnej jednotky. Sign´aly boli zobrazen´e na obrazovke naraz. Jednoduch´ ym pozorovan´ım oboch sign´alov bolo moˇzn´e urˇcit’ kedy detektor zaznamenal mi´ on. Sign´ al pr´ıchodzieho mi´onu bol viditel’ne odl´ıˇsen´ y od pozadia tvoren´eho prevaˇzne fot´ onami. V momente kedy sa na obidvoch vstupoch zaznamenali v´ yrazn´e sign´aly, znamenalo to prelet mi´ onu. Jeden prelet mi´ onu je zaznamenan´ y na Obr. 3.2. Udalost’ je moˇzn´e pozorovat’ na obrazovke osciloskopu. Nakoniec bolo otestovan´e, ˇci naozaj vyˇsˇsie pop´ısan´e sign´aly reprezentuj´ u prelet kozmick´eho mi´ onu. To bolo dosiahnut´e jednoduch´ ym vz´ajomn´ ym posunut´ım jednotliv´ ych detekˇcn´ ych jednotiek. Pozoroval sa v´ yrazne menˇs´ı podiel zhodne zaznamenan´ ych sign´alov. Ak sa predsa len tak´ a zhoda objavila, znamenalo to vz´acny prelet mi´onu so ˇsikmou trajekt´oriou. Z dˆ ovodu ˇcasovej tiesne nebolo moˇzn´e vysk´ uˇsat’ koincidenˇcn´ y modul NIM Model 622 Quad 2-Fold Logic Unit.

11

Obr´ azek 3.2: Fotka aparat´ ury detektoru. Na obrazovke osciloskopu je zaznamenan´ y prelet kozmick´eho mi´ onu.

12

Literatura [1] Envinvet, www.envinet.cz [online] [cit. 2014-02-26] [2] Gajdoˇsov´ a, Moudr´ a, Hor´ ak, Conceptual Design Report, $http://physics.fjfi.cvut.cz/ files/predmety/02PPRA/Docs/cdr_2013-14.pdf$ [online] [cit. 2014-08-25] [3] CANBERRA, http://www.canberra.com/products/radiochemistry_lab/ nim-preamplifiers.asp [online] [cit. 2014-08-27] [4] GM electronic, www.gme.cz [online] [cit. 2014-08-27] [5] Geant4, http://www.geant4.cern.ch [online] [cit. 2014-08-28] [6] SLitrany, http://gentitfx.fr/SLitrani/ [online] [cit. 2014-08-28] [7] AZ plastik, http://www.az-plastik.cz [online] [cit. 2014-08-28] [8] Photomultiplier, http://ebay.hofstragroup.com/2596.pdf [online] [cit. 2014-08-28] [9] Digital Phosphor Oscilloscopes User Manual, http://www3.imperial.ac.uk/pls/ portallive\discretionary{-}{}{}/docs/1/7293027.PDF [online] [cit. 2014-02-26] [10] Technical Data LeCroy, http://sites.fas.harvard.edu/~phys191r/Bench_Notes/B4/ Lecroy622.pdf [online] [cit. 2014-08-25]

13