Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí
ÚZEMNĚ-PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE Územní plánování Územní plánování je obor činnosti, který řeší a vytváří nejvhodnější podmínky pro využití území. Specifickým rysem územního plánování vyplývajícím z toho, že se týká vždy většího množství lidí, je jeho postavení mezi různými zájmovými skupinami, jako jsou např. vlastníci nemovitostí, podnikatelé apod. Území a ani plánování netvoří uzavřený systém, což znamená, že působí i na to, co se děje mimo vymezené území a čas. Cíle územního plánování Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Postupy v územním plánování Územní plánování je v principu veřejnou činností. Nový stavební zákon rozšiřuje dosavadní možnosti účasti veřejnosti, které spočívající v tom, že kdokoliv může podávat připomínky ve lhůtách stanovených zákonem a může se zúčastnit veřejných jednání stanovených zákonem. Zákon k tomu nově umožňuje zastupování veřejnosti zvoleným zástupcem veřejnosti, který je oprávněn zúčastňovat se i dílčích jednání při pořizování územně plánovací dokumentace. Zástupce veřejnosti se zúčastní a zastupuje veřejnost na jednáních, u kterých není reálné zabezpečit širokou účast veřejnosti. Umožňuje se, aby veřejnost byla reprezentována občanským sdružením nebo obecně prospěšnou společností, jejichž předmětem činnosti je územní plánování, podpora výstavby, ochrana životního prostředí nebo ochrana kulturního dědictví. Zástupce veřejnosti je účastníkem řízení v řízení o návrhu zásad územního rozvoje, v řízení o návrhu územního plánu a v řízení o vydání regulačního plánu.
1
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí Novým nástrojem územního plánování je územně plánovací informace, která je v souladu s principy dobré správy a poskytování informací dotčeným osobám zaměřená nejen na poskytování informací o věcných podmínkách využívání území, ale zejména na stanovení procesních postupů. Nástroje územního plánování Nový stavební zákon rozlišuje procesní postupy v zastavěném a nezastavěném území. V nezastavěném území lze umisťovat pouze stavby pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, ochranu přírody a krajiny, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a také stavby za účelem rekreace a cestovního ruchu apod. Změna vymezení zastavěného území je možná pouze prostřednictvím územního plánu. Základními nástroji územního plánování jsou: 1. územně plánovací podklady (územně analytické podklady, územní studie), 2. politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace (zásady územního rozvoje, územní plány a regulační plány).
1. Územně plánovací podklady Smyslem územně plánovacích podkladů (ÚPP) je sběr a vyhodnocování údajů o území neboli informací o území, jednotně pro celé území státu. Jedná se o podpůrné nástroje územního plánování a mají charakter informací o stavu, možnostech, limitech využití území a o záměrech na provedení změn v území. Přesný obsah sledovaných údajů o území stanoví prováděcí vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Územně analytické podklady pořizované úřadem územního plánování (územně analytické podklady obcí) a územně analytické podklady pořizované krajským úřadem (územně analytické podklady kraje) obsahují podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, a také rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění (SWOT analýza) zejména na: horninové prostředí, geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky.
2
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí Závěrem ÚPP je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Územně plánovací podklady jsou tvořeny: a) územně analytickými podklady - zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. b) územní studií - ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území. A.
Územně analytické podklady Územně analytické podklady (ÚAP) se s ohledem na povahu činností spojených s jejich
pořizováním člení na dvě základní části: -
podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území,
-
rozbor udržitelného rozvoje území, zahrnující jednak zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území, jehož závěrem je vyhodnocení vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jednak určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.
Postup pořízení ÚAP: a. shromáždění podkladů pro vyhodnocení udržitelného rozvoje území (§ 27 Stavebního zákona)
průzkumy a rozbory
údaje o území
informace
nebo
data
o stavu
území,
o právech,
povinnostech
a omezeních, která se váží k určité části území (limity využití území)
informace nebo data o záměrech na provedení změn v území
3
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí
informace o vzniku údajů o území (o pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti údaje o území)
údaje o hodnotách území
další dostupné informace (statistická data)
b. rozbor udržitelného rozvoje území pomocí SWOT analýzy
SWOT analýza v tematickém členění
geologie
vodní režim
ochrana přírody a krajiny
hygiena životního prostředí
zemědělský a lesní půdní fond
dopravní a technická infrastruktura
sociodemografické podmínky
bydlení, rekreace
hospodářské podmínky
SWOT analýza závěrečná
vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel
určení problémů k řešení
c. projednání ÚAP, zejména vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (§ 29 Stavebního zákona.)
projednání ÚAP obce s rozšířenou působností v Radě obcí pro udržitelný rozvoj území (tvořené starostou obce s rozšířenou působností a zástupci každé obce z jejího správního obvodu), pokud je zřízena
d. uložení a zveřejnění ÚAP v rozsahu umožňujícím dálkový přístup (§ 166 Stavebního zákona) e. aktualizace ÚAP (§ 28 Stavebního zákona)
průběžná aktualizace na základě nových údajů o území
úplná aktualizace každé 2 roky
4
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí B.
Územní studie Územní studie je územně plánovacím podkladem, a lze jí prověřovat a posuzovat jakékoliv
změny v území bez formálních náležitostí, které jsou vyžadovány u pořizování územně plánovací dokumentace. Tato studie bude zpravidla pořizována pro ověření možností využití řešeného území (např. zastavitelné nebo přestavbové plochy, části nezastavěného území z hlediska komplexního řešení krajiny), pro prověření územních podmínek ochrany hodnot území nebo pro prověření řešení vybraných problém (dopravního řešení, technické infrastruktury, umístění občanské vybavenosti, zeleně, územního systému ekologické stability apod.). Jejím pořizovatelem může být úřad územního plánování, a to nejen pro území své obce, ale na žádost obce ve svém správním obvodu i pro její území. Pořizovatelem může být krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj v rozsahu potřebném pro pořizování politiky územního rozvoje a pro území vojenských újezdů pořizuje územní studii újezdní úřad a v případě potřeby ji projednává Ministerstvo obrany. Zpracování územní studie patří mezi vybrané činnosti ve výstavbě, a proto tuto činnost mohou vykonávat jen autorizovaní architekti nebo autorizovaní urbanisté.
2. Politika územního rozvoje a Územně plánovací dokumentace Významným kladem nového zákona v části o územním plánování je konstituování nového dokumentu na úrovni státu, jehož koordinující role byla v územně plánovací praxi dlouho postrádána. Usnesením Vlády České republiky ze dne 17. 5. 2006 č. 561 přijala ČR „ Politiku územního rozvoje České republiky“ (PÚR). PÚR určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Účelem PÚR ČR je konkretizace v zákoně obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování s ohledem na souvislosti a problémy v území, které svým významem a dosahem překračují pravomoci jednotlivých krajů, ministerstev a dalších ústředních správních úřadů. Změnou v území se rozumí změna jeho využití nebo prostorového uspořádání; vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje; vymezuje plochy a koridory dopravní a technické
5
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje. Územně plánovací dokumentace je tvořena zásadami územního rozvoje, územním plánem a regulačním plánem. a) Zásady územního rozvoje Účelné a hospodárné využívání území kraje si dávají za cíl zásady územního rozvoje (ZÚR). Vedle vymezení ploch nadmístního významu se stanovují plochy pro veřejně prospěná opatření, přičemž návrhy veřejně prospěšných staveb nebo opatření musí být doloženy objektivními důvody a pořizovatel by měl vyloučit subjektivní požadavky a krátkodobé ekonomické cíle. Zásady územního rozvoje pořizuje krajský úřad v přenesené působnosti. Pouze první zásady územního rozvoje budou pořízeny na základě zadání, které obsahuje hlavní cíle a požadavky na jejich řešení. Podkladem pro následnou aktualizaci nebo pořízení nových zásad územního rozvoje bude zpráva o jejich uplatňování v uplynulém období, schválená v samostatné působnosti zastupitelstvem kraje. Návrh této zprávy musí krajský úřad předložit zastupitelstvu kraje do 2 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizaci a před předložením musí být návrh konzultován s obcemi kraje a s dotčenými orgány. Návrh aktualizace se zpracovává a projednává jen v rozsahu měněných částí. Při pořizování ZÚR se zpracovává návrh, který zpravidla obsahuje variantní řešení. K návrhu se vždy připojí vyhodnocení jejich vlivů na udržitelný rozvoj území. Pojednání návrhu zásad územního rozvoje se rozděluje do dvou časových etap. První je projednání návrhu s dotčenými orgány a druhou jejich vydání. Výběr konečné varianty je možný až v závěru první etapy při dohodnutí zásad územního rozvoje s dotčenými orgány. Před zahájením řízení o vydání zásad územního rozvoje pořizovatel zajistí úpravu jejich návrhu podle výsledku projednání. ZÚR mají za úkol hledat taková řešení, která nemají vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Pokud přesto podle stanoviska Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí negativní vliv existuje, a nelze nalézt vhodné alternativní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, pak musí krajský úřad prokázat naléhavý důvod jiného převažujícího veřejného zájmu a dohodnout s Ministerstvem životního prostředí kompenzační opatření. U prioritních typů stanovišť nebo prioritních druhů je jiný převažující zájem zúžen jen na důvody veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti a 6
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí nesporného významu pro životní prostředí. U ostatních veřejných zájmů je vydání zásad územního rozvoje vázáno na souhlasné stanovisko Evropské komise. b) Územní plán Územní plán je základní koncepční dokument obce sloužící k usměrňování jejího územního rozvoje. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistická koncepce), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plocha přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Dokument obsahuje textovou a grafickou část, číselné údaje a závaznou část ve formě regulativů. Nové zastavitelné plochy v území obce lze vymezit pouze územním plánem. Zastupitelstvo obce je zmocněno v samostatné působnosti rozhodnout o pořízení územního plánu a o jeho vydání v mezích stanovených zákonem. Návrh na pořízení může dát jednak zastupitelstvo obce, orgán veřejné správy, občan, fyzická nebo právnická osoba, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce. Pořizovatelem je úřad územního plánování, který zpracovává návrh a zadání. Územní plán je územně plánovací dokumentací, kterou může zpracovávat pouze fyzická osoba oprávněná k projektové činnosti. V zákoně je nově specifikováno opatření proti průtahům při pořizování územních plánů (ve lhůtě do jednoho roku) a také spojené řízení územního a regulačního plánu. Územní plán musí být vyhodnocen nejméně jednou za 4 roky z hlediska jeho uplatňování, např. zda se neprojevily nepředpokládané vlivy na některou složku udržitelného rozvoje území. Pro toto vyhodnocení jsou pak podkladem zejména územně analytické podklady, které jsou pravidelně aktualizovány. Pořizovatel následně zpracuje zprávu o uplatňování územního plánu v minulém období, a tato zpráva může nahradit zadání změny územního plánu. V případech, že obec vydá územní plán, zákon jí ukládá povinnost soustavně sledovat a vyhodnocovat jeho uplatňování na základě zprávy o uplatňování územního plánu.
7
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí c) Regulační plán Regulační plán je základním koncepčním nástrojem územního plánování obce. Nová právní úprava zachovává pravomoc každé obce vydávat jak územní tak regulační plán. Regulační plán je pořizován jako skupinové územní rozhodnutí a svým obsahem i právními účinky se k němu výrazně přibližuje. Je tedy obdobou nebo chcete-li jinou formou územního rozhodnutí. Pořízení regulačního plánu podle nového Stavebního zákona nahrazuje územní rozhodnutí v rozsahu stanoveném při jeho vydání. Znamená to, že tam, kde je vydán regulační plán, není nutné v definovaných případech vydávat územní rozhodnutí a není nutné vést územní řízení. Na základě regulačního plánu je možné provést stavbu jen na základě stavebního povolení nebo ohlášení stavby stavebnímu úřadu. Regulační plán vždy nahrazuje územní rozhodnutí ve věci vymezení pozemků, ve věci stanovení jejich využití a pro stanovení podmínek staveb veřejné infrastruktury a veřejně prospěšných opatření. Regulační plán ale nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavěném území. Pro zpracování regulačního plánu je závazný územní plán. Obec v územním plánu vymezí plochu a stanoví, že v této ploše bude vydán regulační plán, tzn., že se v této ploše nebude vydávat individuální územní rozhodnutí. Regulační plán si schvaluje obec, jde tedy o určitý způsob atrakce územního rozhodování, a to ze stavebního úřadu na obec. Kraj v zásadách územního rozvoje vymezí, kde má být územní rozhodnutí nahrazeno regulačním plánem, ovšem vždy se to musí týkat plochy nadmístního významu, tzn., že jde o významnou změnu v území, která je důležitá pro rozvoj více obcí a pro rozvoj kraje jako celku. V zásadách územního rozvoje si kraj může vymezit území, ve kterém vydává regulační plán na základě žádosti investora. Tento regulační plán se vydává vždy v dohodě s dotčenými obcemi, s kterými musí kraj dohodnout, kde bude regulační plán pořízen a kde jej bude vydávat. Regulační plán se vydává z podnětu nebo na žádost. Zákon upravuje rozdílný postup při pořizování regulačního plánu z podnětu a na žádost. O pořízení regulačního plánu z podnětu rozhoduje příslušné zastupitelstvo v samostatné působnosti. Není-li schváleno zadání v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu, schvaluje příslušné zastupitelstvo v samostatné působnosti rovněž zadání regulačního plánu. Zastupitelstvo obce nebo kraje při jeho schválení určuje, které druhy územních rozhodnutí jsou v řešeném území nahrazeny vydaným regulačním plánem. Při pořizování regulačního plánu na žádost předkládá žadatel, kterým je zpravidla investor, mimo jiné návrh regulačního plánu projednaný s dotčenými 8
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí orgány. Součástí žádosti je rovněž návrh plánovací smlouvy, kterou schvaluje příslušné zastupitelstvo před vydáním regulačního plánu v samostatné působnosti. Obsahem plánovací smlouvy je řešení vztahu žadatele a obce nebo kraje při realizaci zástavby podle regulačního plánu. Upravuje zejména spoluúčast na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury. Úhrada nákladů na zpracování a pořízení regulačního plánu je koncipována s ohledem na to, je-li pořizován z vlastního podnětu obce, na návrh orgánu veřejné správy nebo na základě žádosti. Pokud je zpracování regulačního plánu vyvoláno výhradní potřebou jiné osoby, může příslušné zastupitelstvo podmínit jeho pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na jeho zpracování. V případech pořizování regulačního plánu na žádost, hradí jeho zpracování a náklady s tím spojené žadatel (investor). Zákon umožňuje na základě rozhodnutí zastupitelstva obce pořizovat regulační plán souběžně se změnou územního plánu, která je vyvolána potřebou jeho pořízení.
Projektová dokumentace Dokumentace stavby je souhrn technickoekonomických a organizačních údajů, výkresů a plánů, jimiž se charakterizuje, vymezuje, dokládá a zdůvodňuje zamýšlená stavba, a které určují způsob provedení stavby a materiální podmínky. Dokumentace stavby se vypracovává v rámci projektové dokumentace staveb, jak na postavení nových staveb, tak pro změny dokončených staveb (stávajících), jako jsou u pozemních staveb nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace stávajících budov. Rozsah zpracování projektové dokumentace staveb odpovídá druhu, významu a složitosti stavby. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona, k žádosti o stavební povolení podle § 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona a k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení podle § 117 odst. 2stavebního zákona. Projektová dokumentace obsahuje části: A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva C. Situace stavby D. Dokladová část E. Zásady organizace výstavby
9
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí F. Dokumentace objektů Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až F členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby, stavebním úřadem. Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení. Výkresem se rozumí grafické znázornění založené na převaze grafických vyjádření (kreslení, rytí, rozmnožovací technika, apod.). Výkresy jsou součástí projektové dokumentace různých druhů staveb s rozličným obsahem a účelem upotřebení. V souladu s tím se rozlišují výkresy podle obsahu, účelu, druhů měřítek, dle techniky zhotovení a způsobu zobrazování. Pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou osobou, stavební úřad řízení zastaví. Obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení, rozsah a obsah projektové dokumentace stanoví prováděcí právní předpis. Hlavním zobrazením stavebních objektů jsou: půdorysy, pravoúhlé průměty myšlených vodorovných řezů objektem a půdorysu. Svislé řezy, průměty myšlených svislých řezů objektem a nárysu. Pohledy na průčelí objektů, vnitřní stěny a jiné části stavby, pro zobrazení skutečného vzhledu objektu, konstrukce nebo části stavby. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby: A Průvodní zpráva A. 1 Identifikační údaje A. 1.1 Údaje o stavbě a) název stavby, b) místo stavby (adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků), A. 1.2 Údaje o stavebníkovi a) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo b) jméno, příjmení, obchodní firma, IČ (je-li přiděleno), místo podnikání (podnikající fyzická osoba) nebo c) obchodní firma nebo název, IČ (je-li přiděleno), adresa sídla (právnická osoba). A. 1.3 Údaje o zpracovateli projektové dokumentace 10
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí a) jméno, příjmení, obchodní firma, IČ (je-li přiděleno), místo podnikání (fyzická osoba podnikající) nebo obchodní firma nebo název (právnická osoba), IČ bylo-li přiděleno, adresa sídla, b) jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace, c) jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace. A. 2 Seznam vstupních podkladů a) základní informace o rozhodnutích nebo opatřeních, na jejichž základě byla stavba povolena (označení stavebního úřadu / jméno autorizovaného inspektora, datum vyhotovení a číslo jednací rozhodnutí nebo opatření), b) základní informace o dokumentaci nebo projektové dokumentaci, na jejímž základě byla zpracována projektová dokumentace pro provádění stavby, c) další podklady. A. 3 Údaje o území a) rozsah řešeného území, b) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů1 (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.), c) údaje o odtokových poměrech, d) údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, nebylo-li vydáno územní rozhodnutí nebo územní opatření, popřípadě nebyl-li vydán územní souhlas, e) údaje o souladu s územním rozhodnutím nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem, popřípadě s regulačním plánem v rozsahu, ve kterém nahrazuje územní rozhodnutí, s povolením stavby a v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby údaje o jejím souladu s územně plánovací dokumentací, 11
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí f) údaje o dodržení obecných požadavků na využití území, g) údaje o splnění požadavků dotčených orgánů, h) seznam výjimek a úlevových řešení, i) seznam souvisejících a podmiňujících investic, j) seznam pozemků a staveb dotčených prováděním stavby (podle katastru nemovitostí). A. 4 Údaje o stavbě a) nová stavba nebo změna dokončené stavby, b) účel užívání stavby, c) trvalá nebo dočasná stavba, d) údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.), e) údaje o dodržení technických požadavků na stavby a obecných technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, f) údaje o splnění požadavků dotčených orgánů a požadavků vyplývajících z jiných právních předpisů g) seznam výjimek a úlevových řešení, h) navrhované kapacity stavby (zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti, počet uživatelů (pracovníků apod.), i) základní bilance stavby (potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.), j) základní předpoklady výstavby (časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy), k) orientační náklady stavby. A. 5 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení
12
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí B Souhrnná technická zpráva Příslušné body budou převzaty z projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení budou převzaty z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, s provedením případných revizí a doplnění tak, aby z nich vyplývaly: a) požadavky na zpracování dodavatelské dokumentace stavby, b) požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, c) podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech jiných staveb, d) zvláštní podmínky a požadavky na organizaci staveniště a provádění prací na něm, vyplývající zejména z druhu stavebních prací, vlastností staveniště nebo požadavků stavebníka na provádění stavby apod., e) ochrana životního prostředí při výstavbě. C Situační výkresy C. 1 Situační výkres širších vztahů a) měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000, b) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu, c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, d) vyznačení hranic dotčeného území. C. 2 Celkový situační výkres a) měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 nebo 1 : 5 000, b) stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura, c) hranice pozemků, d) hranice řešeného území, e) základní výškopis a polohopis, f) navržené stavby,
13
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí g) stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (± 0, 00) a výšky upraveného terénu; maximální výška staveb, h) komunikace a zpevněné plochy, i) plochy vegetace. C. 3 Koordinační situační výkres Pracovní verze MMR 02. 01. 2013 40 a) měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 nebo 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200, b) stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura, c) hranice pozemků, parcelní čísla, d) hranice řešeného území, e) stávající výškopis a polohopis, f) vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury, g) stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (± 0, 00) a výšky upraveného terénu; maximální výška staveb, h) navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu, i) řešení vegetace, j) okótované odstupy staveb, k) zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu, l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod., m) maximální zábory (dočasné / trvalé), n) vyznačení geotechnických sond, o) geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě, p) odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody. 14
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení Dokumentace
stavebních
objektů,
inženýrských
objektů,
technických
nebo
technologických zařízení se zpracovaná po objektech a souborech technických a technologických zařízení v následujícím členění v přiměřeném rozsahu: D. 1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu D. 1.1 Architektonicko-stavební řešení a) Technická zpráva (účel objektu, funkční náplň, kapacitní údaje; architektonické, výtvarné, materiálové a dispoziční řešení, bezbariérové užívání stavby; celkové provozní řešení, technologie výroby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; bezpečnost při užívání stavby, ochrana zdraví a pracovní prostředí; stavební fyzika, osvětlení, oslunění, akustika / hluk, vibrace – popis řešení, zásady hospodaření energiemi, ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí; požadavky na požární ochranu konstrukcí; údaje o požadované jakosti navržených materiálů a o požadované jakosti provedení; popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí; požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby - obsah a rozsah výrobní a dílenské dokumentace zhotovitele; stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných - stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami; výpis použitých norem). b) Výkresová část (výkresy stavební jámy, půdorysy výkopů a základů – nejsou-li obsaženy v části D. 1.2, půdorysy jednotlivých podlaží s rozměrovými kótami všech konstrukcí, otvorů v konstrukcích, s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení konstrukcí, s popisem nebo označením výrobků a s odkazy na podrobnosti; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení konstrukcí; dílčí řezy v potřebném rozsahu a měřítku; výkresy střech případně krovu; pohledy na všechny plochy fasády s výškovými kótami základního výškového řešení vztaženými ke stávajícímu terénu, s vyznačením barevnosti a charakteristiky materiálů povrchů). c) Dokumenty podrobností (skladby konstrukcí, seznamy částí, výrobků a prací, rozhodující detaily konstrukcí a atypických výrobků). 15
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí D. 1.2 Stavebně konstrukční řešení a) Technická zpráva (podrobný popis navrženého nosného systému stavby s rozlišením jednotlivých konstrukcí podle druhu, technologie a navržených materiálů; definitivní průřezové rozměry jednotlivých konstrukčních prvků případně odkaz na výkresovou dokumentaci; údaje o uvažovaných zatíženích ve statickém výpočtu - stálá, užitná, klimatická, od anténních soustav, mimořádná, apod.; údaje o požadované jakosti navržených materiálů; popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí; zajištění stavební jámy; stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných – stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami; v případě změn stávající stavby - popis konstrukce, jejího současného stavu, technologický postup s upozorněním na nutná opatření k zachování stability a únosnosti vlastní konstrukce, případně bezprostředně sousedících objektů; požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby - obsah a rozsah, upozornění na hodnoty minimální únosnosti, které musí konstrukce splňovat; požadavky na požární ochranu konstrukcí; seznam použitých podkladů předpisů, norem, literatury, výpočetních programů apod.; požadavky na bezpečnost při provádění nosných konstrukcí - odkaz na příslušné předpisy a normy). b) Podrobný statický výpočet musí být kontrolovatelný, tedy musí být přehledný, aby bylo možno sledovat postup výpočtu, návrhová zatížení, uvažované statické schéma a výpočetní model. Statický výpočet v dokumentaci pro provedení stavby vychází ze statického výpočtu vypracovaného v předchozím stupni projektové dokumentace. Je úplným podkladem pro vypracování technické specifikace konstrukční části a výkresové dokumentace pro provedení stavby. Obsahuje dimenzování veškerých konstrukcí, které jsou součástí dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby (výkresy betonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, dodavatelská dokumentace kovových a dřevěných konstrukcí). Podrobný statický výpočet obsahuje zejména průvodní zprávu ke statickému (dynamickému) výpočtu, stručně rekapitulující základní koncept řešení konstrukce a rozdíly oproti předběžnému výpočtu, který byl vypracován v rámci předchozího stupně projektové dokumentace; použité podklady normy, předpisy, literaturu, výpočetní programy apod.; statické schéma konstrukce; údaje o materiálech a technologiích; rekapitulaci zatížení, zatěžovacích stavů včetně součinitelů zatížení a součinitelů kombinace; výpočetní modely, výpočetní schémata; návrh a posouzení všech nosných prvků; výpočet účinků na základy, dimenzování základových konstrukcí; 16
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí návrh a posouzení všech detailů, montážních styků apod., které rozhodujícím způsobem ovlivňují bezpečnost konstrukce; postup výroby - betonáže, odbedňování, montáže, předpínání, zasypávání dokončených konstrukcí apod. c) Výkresová část (výkresy půdorysů nosných konstrukcí v měřítku 1:50, výjimečně 1:100, včetně sklopených řezů; odpovídající řezy, pohledy a podrobnosti s potřebnou přesností zobrazení; z výkresů musí být jasně identifikovatelný tvar konstrukce, všech konstrukčních prvků a podrobností; výkresy monolitických, resp. prefabrikovaných plošných základů, pilotových základů a základového roštu, pokud tyto konstrukce nejsou dostatečně výstižným způsobem zobrazeny ve stavebních výkresech základů; detaily styků, kotvení apod. v měřítku 1:20 nebo 1:10 nebo 1:5; výkresy sestavy, podrobností a kotvení prefabrikovaných stavebních dílců, dílců kovových, kompozitních nebo dřevěných konstrukcí; výkresy umístění konstrukcí obsahující půdorysy a modulovou síť, řezy a pohledy jednoznačně určující nosné konstrukce s označením průřezů všech konstrukčních prvků a podrobností konstrukce a jejího kotvení; rozměrový / obrysový výkres prefabrikovaných stavebních dílců; výkres uspořádání vyztužení monolitických betonových konstrukcí obsahující pohledy a dostatečné množství příčných řezů jednoznačně určujících kvalitu betonu a oceli, polohu a průřezovou plochu, případně počet vložek příslušného profilu; výkres uspořádání vyztužení slouží na základě podrobného statického výpočtu jako podklad pro vypracování podrobných výkresů výztuže – dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby). D. 1.3 Požárně bezpečnostní řešení Revize a doplnění dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení revize a doplnění dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, včetně vyznačení změn v požárně bezpečnostním řešení zpracovaném v dokumentaci pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. D. 1.4 Technika prostředí staveb Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede
17
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy. Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivá zařízení a člení se např.: - zdravotně technické instalace, - plynová odběrná zařízení, - vzduchotechnika, - vytápění, - chlazení, - měření a regulace, - silnoproudá elektrotechnika včetně ochrany před bleskem, - elektronické komunikace a další. Jednotlivé části se zpracovávají podle společných zásad. Obsah a rozsah dokumentace je uveden jako rámcový a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení a vazbě na výše uvedenou profesi. Pokud se některá část ve stavbě nevyskytuje, nebude v dokumentaci obsažena. Organizační uspořádání dokumentace profesí je účelné uspořádat podle postupu realizace stavby a dodavatelského zajištění. Je proto možné sloučení profesí do jedné části. Obecně (ve vztahu k profesím) dokumentace obsahuje: a) Technickou zprávu (technické údaje obsahující základní parametry dané normativními požadavky pro jednotlivé profese – bilance potřeby médií resp. energií, tlakových poměrů, druhů připojení a sítí, typy poskytovaných služeb, množství odpadů vzniklých provozem včetně odpadních vod atd.; popis technického řešení, funkce a uspřádání instalace a systému; popis koncových prvků a zařízení a systémů, zařizovací předměty; popis a podmínky připojení na veřejnou či místní technickou infrastrukturu; zásady bezpečného provozu včetně ochrany osob, zvířat i majetku před úrazem nebo před poškozením; požární opatření, ochrana proti hluku a vibracím, hlukové parametry ve vnitřním a venkovním prostředí; zásady ochrany životního prostředí; technické výpočty prokazující bezpečnost návrhu, je-li takový výpočet požadován; seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; výpis použitých norem včetně data vydání). b) Výkresovou část (situace s přípojkami a ostatními náležitostmi profese; rozvinuté řezy nebo podélné profily přípojek včetně potřebných podrobností; umístění jednotlivých strojů a zařízení; výkresy půdorysů potrubních případně i kabelových tras v jednotlivých podlažích; 18
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí potřebné axonometrické zobrazení, svislé nebo rozvinuté řezy, pokud je nelze dostatečně vyznačit v půdorysech; instalační výkresy a schémata; výkresy potrubních a kabelových tras včetně připojení koncového zařízení a instrumentace k obvodům měření a regulaci nebo řídicího systému; přehledové schéma napájení, schéma uzemňovací a jímací soustavy a další; uspořádání, vazby a komunikace systémů; související podrobnosti, pokud jsou nutné). c) Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků; seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, potrubí, nátěry, izolace). D. 2 Dokumentace technických a technologických zařízení Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky, které se dále dělí na provozní soubory a dílčí provozní soubory nebo funkční soubory. Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní Technologické zařízení staveb a veřejná technická infrastruktura: - nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení včetně jejich elektrických přípojek, - podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny včetně podpěrných bodů a systémů měřící, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, - vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu (případně hořlavých kapalin) a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, - rozvody tepelné energie a související technologické objekty včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, - vedení sítí veřejného osvětlení včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, - stavby pro výrobu a transformaci energie s výjimkou stavby vodního díla, - vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení, - zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny nebo hořlavé kapaliny, 19
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí - zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny, - zásobníky na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv, - nádrže na vodu, pokud nejde o vodní díla, - vodovodní sítě, vodárny, stokové a kanalizační sítě, čistírny odpadních vod, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Nevýrobní technologická zařízení jsou například: - zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární zařízení, - vyhrazená technická zařízení, - vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další. Dokumentace se zpracovává po jednotlivých provozních, nebo funkčních souborech a zařízeních. Následující obsah a rozsah dokumentace je uveden jako maximální a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby. Člení se: a) Technickou zprávu (popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení - účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení; seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; výpis použitých norem včetně data vydání). b) Výkresovou část (obsahuje umístění a uspořádání zařízení, strojů, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy potrubních a kabelových rozvodů a jejich případné řezy, umístění přístrojů, spotřebičů a zařizovacích předmětů; požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění strojů a zařízení a způsob jejich zabudování - půdorysy a řezy ve vhodném měřítku). c) Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis technických a výkonových parametrů a 20
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí souvisejících požadavků; seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, potrubí, nátěry, izolace). E Dokladová část Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů. E. 1 Vytyčovací výkresy jednotlivých objektů zpracované podle jiných právních předpisů E. 2 Projekt zpracovaný báňským projektantem
Dokumentace staveb Dokumentace stavby je souhrn dokladů, které se pro stavbu zpracovávají v souladu s funkcemi a činnostmi, které budou plnit. Tato dokumentace se dá rozdělit dle jednotlivých etap (fází) vývoje stavby. O informacích a obsahu stavebních dokumentací pojednává vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Dokumentace staveb je soubor, který obsahuje zejména investiční záměr, studie, přípravnou dokumentaci, projektovou a realizační dokumentaci, dokumentaci skutečného provedení stavby a zprávu o závěrečném vyhodnocení stavby. Dále jsou zde zahrnuty např. revizní zprávy či zápisy o provedených zkouškách či kontrolách. Jednotlivé stupně projektové dokumentace (PD) odpovídají účelově jednotlivým fázím. První etapou je před investiční fáze, kde se zpracovává příprava projektu a hodnotí se jeho podoba, náročnost a vhodnost. Ve druhé fázi se zpracovávají jednotlivé stupně potřebné projektové dokumentace: 1. dokumentace přikládaná k návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby 2. dokumentace přikládaná k žádosti o vydání stavebního povolení 3. dokumentace pro provedení stavby Dále bývají zpracovány: 1. realizační dokumentace stavby (zpracovává se u náročnějších a rozsáhlejších projektů, ojediněle u rodinných domů) 2. dokumentace (výkresy) skutečného provedení stavby (se zpracovává hlavně pro stavební úřady – při změně oproti projektu, dokládá se žádostí o změnu před dokončením stavby) 3. dokumentace pro výběr zhotovitele (zpracovává se dle potřeby) 4. koncepční projekt pro technologickou část stavby - v případě potřeby 21
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí Pokud pro stavbu není třeba stavební povolení, ale stačí jen její ohlášení, zpracovává se dokumentace k ohlášení stavby, která je v praxi ovšem téměř totožná s dokumentací pro stavební povolení a obsahuje všechny doklady od účastníků řízení. Studie Dokument se zpracovává v před investiční fázi. Může se jednat o studie technicko – ekonomické, studie souboru staveb, studie objemové, studie proveditelnosti, objemové, protihlukové, EIA a další. Soubor může obsahovat také na investiční záměr. Studie slouží především k určení objemové i finanční náročnosti, technické proveditelnosti a k definování základních cílů projektu. Někdy se samostatně ke studii či jako její součást zpracovávají i průzkumy potřebné pro budoucí realizaci projektu (geologický průzkum, hydrogeologický průzkum, radonový průzkum, seismologický či archeologický průzkum, apod.) U rozsáhlejších projektů tvoří studie podklad pro navazující fáze. Naproti tomu u jednodušších staveb se studie vypracovává málokdy. Projektová dokumentace pro územní řízení Po zpracování studií a vyhodnocení provedení investičního záměru se přistupuje ke zpracování PD pro územní řízení. Cílem této dokumentace je vydání kladného rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby. Vydání rozhodnutí musí být v souladu s územním plánem a ten zase s vyššími stupni územního plánování. Velmi přísně se hodnotí podmínky vlivu na životní prostředí. Kromě umístění stavby je třeba také dodržet tzv. OTP neboli obecně technické podmínky. V souladu se stavebním zákonem projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost celé stavby, která má být zpracována dle jeho PD. Je tedy povinen dbát mnohých právních předpisů, norem i obecných požadavků na výstavbu vztahujících se k danému projektu. PD pro územní řízení musí zejména splňovat podmínky stanovené dle prováděcí vyhlášky č. 503/2006 Sb. Není-li k některému úkonu projektant odborně způsobilý, je povinen k provedení přizvat osobu s náležitou specializací a oprávněním pro příslušný obor. Provedení PD pro územní řízení je ze zákona povinné zejména pro novostavby nebo stavby, které mění svůj vzhled, výškové či půdorysné uspořádání nebo svou funkci. Jedná se o nezbytný podklad pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. U náročnějších staveb se tato dokumentace zpracovává vždy a jejím cílem je vydání kladného územního rozhodnutí s platností na 2 roky. 22
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí Projektová dokumentace pro stavební řízení Jedná se zároveň o první nezbytný stupeň, jelikož žádná stavba se bez této dokumentace neobejde. V souladu s postupným rozvíjením jednotlivých fází je tato dokumentace podrobnější než dokumentace předcházející. Dokument vychází z podkladů, které většinou stavebník dodává projektantovi. Těmito podklady jsou míněny majetkoprávní vztahy jednotlivých pozemků či budov, snímky katastrální mapy, č. parcely, č. dotčených pozemků s výpisy jejich majitelů, polohopisné a výškopisné zaměření parcely. Aby bylo vydáno stavební povolení, je potřeba, aby byla tato dokumentace ověřena stavebním úřadem ve stavebním řízení. Tento stupeň PD se rozděluje na stavební objekty obsahující část energetickou, statickou, část požární bezpečnosti, část organizaci výstavby, část stavební, část technického zařízení staveb (vodoinstalace, kanalizace, plynofikace, elektrické rozvody, vytápění) a objekty inženýrské, mezi které patří čistírny odpadních vod, regulační stanice pro plynofikaci, rozvodové šachty či odlučovače tuku u restauračních zařízení apod.). Projektová dokumentace výše uvedených objektů již zpravidla obsahuje podrobné výkresy, technické specifikace a technické zprávy navrhovaného projektu. Nejdůležitější body tohoto stupně jsou zpracování půdorysů jednotlivých částí stavby, základů, zpracování svislých nosných konstrukcí, vodorovných nosných konstrukcí, a zastřešení stavby. Dále pak také konstrukční řešení jednotlivých detailů, především návaznosti výše uvedených částí (např. napojení svislých konstrukcí na vodorovné), včetně funkčního řešení (např. únikové cesty, odstupové vzdálenosti, osvětlení a oslunění místností, tepelně technické řešení konstrukcí, zasklení či protiradonová opatření jako průřezové příklady jednotlivých částí). U všech staveb je kromě vlivů na životní prostředí nutné brát také v potaz energetickou náročnost stavby (každá nová stavba má průkaz energetické náročnosti budovy, tzv. energetický štítek). PD pro stavební řízení musí odpovídat vyhlášce č. 499/2006 Sb. Měřítko stanovené pro provádění této dokumentace je 1:100, avšak běžné měřítko používané pro výkresy v praxi této dokumentace bývá spíše 1:50, neboť je daleko přehlednější a stavba je dle něj lépe proveditelnější.
23
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí Projektová dokumentace pro realizaci stavby (provádění stavby) Projektová dokumentace pro realizaci stavby bývá z pohledu projektanta nejdůležitější. Jedná se vlastně o přepracovanou a doplněnou dokumentaci pro stavební povolení, která je potom dále vyprecizována pro skutečnou realizaci stavby. Obsahuje veškeré detaily stavby a popisuje technologii materiálů a výroby jednotlivých částí stavby. Tento stupeň PD se skládá z grafické a textové části. Grafickou část tvoří výkresy a v textové části jsou obsaženy výpočty a technické specifikace zařízení. Dokumentace skutečného provedení stavby Je dokumentací stavby, v níž bylo dodavatelem vyznačeno provedení změn, ke kterým došlo při samotném provádění stavby, a které byly povoleny. Zpracovává se: a) pro stavební úřad b) pro investora stavby Provádí se, pokud během stavby dojde k zásadním změnám např. změna konstrukčního systému, půdorysné uspořádání stavby, změna vnějšího vzhledu, použití jiné technologie, vybudování suterénu nebo garáže v domě, která nebyla v plánu, atd. Na závěr je potřeba provést dokumentaci skutečného provedení stavby. Většinou se realizuje pro stavební úřad kvůli následné kolaudaci stavby. Projektová dokumentace pro realizaci stavby je důležitá hlavně z důvodů bezpečnosti a zdraví osob, z důvodů zachování a respektování územního plánu a jeho regulativ, dodržení všech norem a předpisů.
24
