TATO TITULNÍ STRANA JE OD GRAFIKA??? JANA SK BOVÁ VASILIS TEODORIDIS. P ÍRODOPIS ZEMù, NA E PLANETA. PRO ZÁKLADNÍ KOLY PRO SLUCHOVù POSTIÎENÉ

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 1

TATO TITULNÍ STRANA JE OD GRAFIKA??? JANA SK¯BOVÁ VASILIS TEODORIDIS

P¤ÍRODOPIS ZEMù, NA·E PLANETA

PRO ZÁKLADNÍ ·KOLY PRO SLUCHOVù POSTIÎENÉ

Nakladatelství Septima, s. r. o. Praha 2009

1

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 2

Napsali RNDr. Jana Sk˘bová a RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Posuzovali RNDr. Josef BroÏík a RNDr. Lenka Pavlasová, Ph.D. Schválilo M·MT ã. j. 13429/2009-61 dne 27. srpna 2009 k zafiazení do seznamu uãebnic pro základní vzdûlávání pro sluchovû postiÏené pro pfiedmût pfiírodopis s dobou platnosti ‰est let.

© Jana Sk˘bová, Vasilis Teodoridis, 2009 Illustrations © Andrea Korbeláfiová, 2009 Cover © Oldfiich Po‰murn˘, 2009 © Nakladatelství Septima, s. r. o., 2009 ISBN 978-80-7216-271-0

2

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 3

Milí Ïáci, máte v rukou poslední uãebnici pfiírodopisu – Zemû, na‰e planeta. V pfiedchozích uãebnicích jste se seznámili s viry, bakteriemi, prvoky, houbami, rostlinami, Ïivoãichy a ãlovûkem. Îivot organismÛ na Zemi by nemohl existovat bez vody, vzduchu a pÛdy. Základem pro vznik pÛd jsou nerosty a horniny. Dozvíte se zajímavosti o nerostech a horninách, seznámíte se s jejich vlastnostmi, vyuÏitím a nûkteré se nauãíte poznávat. Zemsk˘ povrch se neustále mûní. Na zmûny zemského povrchu pÛsobí vnitfiní a vnûj‰í geologické síly. Mnohé z tûchto dûjÛ jste jiÏ poznali nebo poznáte v zemûpisu. Nûktefií z vás mají doma zajímav˘ suven˘r – sádrov˘ odlitek nebo zkamenûlinu trilobita. V pfiírodopisu se dozvíte, kdy tyto organismy Ïily a jak vznikl a vyvíjel se Ïivot na Zemi. Kdo z vás rád cestuje po âeské republice, jistû si v‰iml, jak má na‰e zemû rozmanit˘ povrch – nûkde jsou níÏiny, jinde pohofií. Proã je povrch na‰í zemû tak rozmanit˘, to se dozvíte v kapitole o geologické stavbû âeské republiky. O vztazích mezi organismy a prostfiedím, o vztazích mezi organismy navzájem a o Ïivotním prostfiedí kolem nás se dozvíte v druhé ãásti uãebnice. Poznáte základní ekologické pojmy a problémy Ïivotního prostfiedí. V botanice a zoologii jste poznali nûkteré chránûné druhy rostlin a ÏivoãichÛ. Letos se dozvíte o ochranû pfiírody více a pochopíte, proã je nezbytné na‰i pfiírodu chránit. Milí Ïáci, pfiejeme si, aby se vám s uãebnicí geologie a ekologie dobfie pracovalo. Autofii

3

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 4

OBSAH GEOLOGICKÉ VùDY – VùDY O ZEMI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6

MINERÁLY (NEROSTY) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Co jsou minerály a jak vznikají . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Vnitfiní stavba minerálÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Fyzikální vlastnosti minerálÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Chemické vlastnosti minerálÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Pfiehled minerálÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 HORNINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co jsou horniny a jak vznikají . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Horniny vyvfielé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Horniny usazené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Horniny pfiemûnûné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Horninov˘ cyklus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

17 17 17 18 21 23

ÎIVÁ PLANETA ZEMù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vznik planety Zemû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stavba planety Zemû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pohyby litosférick˘ch desek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vnitfiní geologické dûje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vnûj‰í geologické dûje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24 24 24 25 26 29

HISTORICK¯ V¯VOJ PLANETY ZEMù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pfiedgeologické období a prahory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Starohory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prvohory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Druhohory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tfietihory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . âtvrtohory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

39 39 40 41 42 43 43

GEOLOGICK¯ V¯VOJ A STAVBA ÚZEMÍ âESKÉ REPUBLIKY . . . . . 45 OPAKOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

CO UÎ VÍME O EKOLOGII A ÎIVOTNÍM PROST¤EDÍ . . . . . . . . . . . . . . 52 ZÁKLADY EKOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co je ekologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Organismus a prostfiedí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vliv neÏivé pfiírody na organismy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vliv Ïivé pfiírody na organismy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Biomy a vlivy lidí na jednotlivé biomy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4

00 00 00 00 00 00

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 5

LIDÉ A PROST¤EDÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Krajina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vlivy lidské ãinnosti na prostfiedí od pravûku do dne‰ní doby . . . . . . . . . . . . Problémy Ïivotního prostfiedí dnes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

00 00 00 00

OCHRANA P¤ÍRODY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 00 Ochrana pfiírody v âeské republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 00 Ochrana pfiírody ve svûtû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 00 OPAKOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 00 P¤ÍLOHA SLOVNÍK VYBRAN¯CH ODBORN¯CH POJMÒ VE ZNAKOVÉM JAZYCE

5

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 6

GEOLOGICKÉ VùDY – VùDY O ZEMI Geologické vûdy se zab˘vají poznáváním a zkoumáním neÏivé pfiírody. Mineralogie zkoumá a popisuje minerály (nerosty). Petrologie zkoumá a popisuje horniny. Obecná geologie zkoumá stavbu zemské kÛry a dûje, které v ní probíhají dnes a probíhaly v minulosti. Paleontologie studuje Ïivot v minul˘ch dobách. Poznatky geologick˘ch vûd lidé vyuÏívají napfiíklad pfii vyhledávání nerostn˘ch surovin, ve stavebnictví pfii stavbû dálnic, tunelÛ, mostÛ, pfiehrad a jadern˘ch elektráren. Znalost neÏivé pfiírody nám pomáhá pochopit sloÏité vztahy v ekosystémech. Znalost neÏivé pfiírody nám pomáhá chránit Ïivotní prostfiedí na na‰í planetû Zemi. Stavba tunelu dálnice Geologové vyhledávají vhodná místa pro stavbu dálnice.

ODPOVùZ 1. Které geologické vûdy zná‰? âím se zab˘vají? 2. Pfii kter˘ch ãinnostech lidé vyuÏívají znalosti geologick˘ch vûd?

MINERÁLY (NEROSTY) CO JSOU MINERÁLY A JAK VZNIKAJÍ Minerály (nerosty) jsou anorganické pfiírodniny. Jsou to prvky nebo chemické slouãeniny. Jejich chemické sloÏení mÛÏeme vyjádfiit chemick˘m vzorcem. Minerály vznikly pÛsobením geologick˘ch dûjÛ. Mineralogie zkoumá a popisuje nerosty. Minerály vznikají, rostou, pfiemûÀují se a zanikají bûhem geologick˘ch dûjÛ na povrchu Zemû nebo v hlubok˘ch ãástech Zemû. Krystal kfiemene Kfiemen je jeden z nejãastûj‰ích minerálÛ v zemské kÛfie.

6

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 7

MINERÁLY NEJâASTùJI VZNIKAJÍ TùMITO ZPÒSOBY: 1. Krystalizace z magmatu Magma je kfiemiãitanová tavenina hornin plá‰tû a kÛry Zemû. Teplota taveniny je v rozmezí 650 aÏ 1200 °C. Magma chladne a postupnû vznikají v‰echny minerály. Tak vzniká napfi. olivín, amfibol, biotit, muskovit, Ïivce a kfiemen. Îhavé magma, které vytéká ze sopky, postupnû chladne a krystalizuje. 2. SráÏení z roztokÛ Voda proniká do hlub‰ích ãástí zemské kÛry, kde je vy‰‰í teplota a tlak. Voda se ohfiívá a rozpou‰tí okolní minerály a horniny. Tak vznikají horké roztoky, které stoupají zpátky na povrch Zemû. Cestou se roztoky ochlazují a krystalizují nové minerály. Tímto zpÛsobem vzniká kfiemen, zlato, stfiíbro, galenit, sfalerit a mnoho dal‰ích minerálÛ. VysráÏením ze studen˘ch roztokÛ v mofiích, jezerech a v krasov˘ch oblastech mÛÏe vznikat i kalcit, halit nebo sádrovec. 3. Pfiemûna (metamorfóza) Pfii vysokém tlaku a teplotû v zemské kÛfie se nûkteré minerály pfiemûní se nové minerály. Napfi. jílové minerály se mûní na slídy. 4. Chemické zvûtrávání Na minerály pÛsobí voda a vzduch a dochází k chemick˘m reakcím. Napfi. mûì zvûtrává na malachit, pyrit zvûtrává na limonit. 5. âinnost organismÛ Nûkteré minerály vznikají ãinností organismÛ. Napfi. schránky plÏÛ a mlÏÛ obsahují uhliãitan vápenat˘ (kalcit).

ODPOVùZ 1. Co jsou minerály? 2. Znበnûkteré krystaly minerálÛ? 3. Jak˘mi zpÛsoby vznikají minerály? Vyjmenuj je. Krápníky vznikly krystalizací uhliãitanu vápenatého ze studen˘ch roztokÛ

7

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 8

ZKUS TO SÁM Pfiipravte nasycen˘ roztok soli kuchyÀské (NaCl). Roztok rozdûlte do dvou kádinek. V kaÏdé kádince vloÏte do roztoku kousek provázku. Jeden roztok v kádince nechte krystalizovat pfii pokojové teplotû. Druh˘ roztok nechte krystalizovat v chladu (kádinku vloÏte napfiíklad do lednice). KdyÏ vzniknou krystaly, porovnejte jejich velikost a tvar. Nakreslete tvary krystalÛ.

VNIT¤NÍ STAVBA MINERÁLÒ Témûfi v‰echny minerály vytváfiejí krystaly. V˘jimkou jsou beztvaré (amorfní) minerály (chalcedon), které krystaly nevytváfiejí. Stavebními ãásticemi krystalÛ jsou atomy a ionty prvkÛ nebo molekuly chemick˘ch slouãenin. Tyto ãástice jsou pravidelnû uspofiádány v prostoru do krystalové mfiíÏky. Krystalová mfiíÏka diamantu

Diamant

V‰echny krystaly, a tedy i minerály, rozdûlujeme do ‰esti krystalov˘ch soustav. Jednotlivé krystalové soustavy se li‰í poãtem a délkou os a úhly, které tyto osy svírají. Krystalové tvary rÛzn˘ch minerálÛ

Olivín

Apatit

8

Korund

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 9

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI MINERÁLÒ FYZIKÁLNÍ VLASTNOST

CHARAKTERISTIKA A P¤ÍKLADY

1. Hustota

Lehké minerály jsou napfi. kfiemen, Ïivec, muskovit. TûÏké minerály jsou napfi. granát, galenit. Nejvy‰‰í hustotu mají zlato, stfiíbro, platina.

2. Tvrdost

Minerály se porovnávají s minerály ve stupnici tvrdosti.

3. ·tûpnost 4. Lom

Minerály se ‰típou podle urãit˘ch ploch. Nûkteré minerály se lámou podle nerovn˘ch ploch, ne‰típou se (kfiemen, pazourek). Je barva prá‰ku získaného otfiením minerálu o destiãku z bílého nepolévaného porcelánu. Minerály jsou rÛznû barevné. Nûkteré minerály jsou ãiré, mají bíl˘ vryp a oznaãujeme je jako bezbarvé. Jiné minerály mají pouze jednu barvu (vût‰inou odpovídá barvû vrypu). Tyto minerály naz˘váme barevné. Minerály zbarvené se vyskytují v rÛzn˘ch barvách, ale mají vÏdy jednobarevn˘ vryp (napfi. fluorit). Minerály dûlíme na prÛhledné, které svûtlo propou‰tûjí (bezbarv˘ kfiemen, sádrovec) a neprÛhledné, které svûtlo nepropou‰tûjí (galenit, amfibol). Odraz svûtla od minerálÛ vyvolá lesk. Lesk mÛÏe b˘t diamantov˘, kovov˘, skeln˘ a mastn˘ (mastek).

5. Barva vrypu 6. Barva minerálu

7. Propustnost svûtla a lesk

8. Elektrická vodivost

9. Magnetismus

·tûpnost biotitu

Je schopnost minerálÛ vést elektrick˘ proud. Nûkteré minerály vedou elektrick˘ proud – jsou to vodiãe (napfi. kovy). Jiné minerály elektrick˘ proud nevedou – jsou to izolátory (napfi. jílové minerály). Je schopnost minerálÛ pfiitahovat Ïelezné pfiedmûty. Nejvût‰í magnetismus má minerál magnetit.

Lesk minerálÛ:

Skeln˘ lesk obsidiánu

Kovov˘ lesk pyritu

9

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 10

CHEMICKÉ VLASTNOSTI MINERÁLÒ Chemické vlastnosti minerálÛ závisejí na jejich chemickém sloÏení a uspofiádání krystalové mfiíÏky. CHEMICKÁ VLASTNOST

CHARAKTERISTIKA A P¤ÍKLADY

1. Rozpustnost ve vodû

SÛl kamenná (halit) se rozpou‰tí ve vodû. Kfiemen nebo zlato se ve vodû nerozpou‰tûjí.

2. Reakce s kyselinami

Uhliãitany reagují s kyselinami a vzniká oxid uhliãit˘ (napfi. kalcit – CaCO3 reaguje s 10% kyselinou chlorovodíkovou HCl).

3. Rozklad pfii vysok˘ch 3. teplotách

Zahfiíváním sádrovce nad plamenem se uvolÀuje voda. Kalcit se pfii vysok˘ch teplotách rozkládá na oxid vápenat˘ a oxid uhliãit˘.

4. Odolnost proti pÛsobení 4. chemick˘ch látek

Odolné jsou napfi. kfiemen nebo zlato.

ODPOVùZ 1. 2. 3. 4. 5.

Jak se jmenují minerály, které netvofií krystaly? Vyjmenuj nûkteré fyzikální vlastnosti minerálÛ. Na ãem závisejí chemické vlastnosti minerálÛ? Vyjmenuj nûkteré chemické vlastnosti minerálÛ. Které minerály jsou odolné vÛãi chemick˘m látkám?

ZKUS TO SÁM • VyuÏij krystaly, které vykrystalizovaly z roztoku soli kuchyÀské. Vyzkou‰ej jejich rozpustnost ve vodû, v 10% kyselinû chlorovodíkové. • Zkus urãit fyzikální vlastnost minerálÛ – tvrdost. PouÏij vzorky neznám˘ch minerálÛ (halit, kalcit, kfiemen, sádrovec, Ïivec, muskovit, mastek, fluorit). 1 mastek Jako pomÛcky pro zji‰Èování vlastností pouÏij sklo, 2 sádrovec hfiebík, mûdûn˘ plí‰ek, sadu minerálÛ – Stupnici 3 kalcit tvrdosti. 4 fluorit 5 6

7 8 9 10

apatit Ïivec draseln˘ (ortoklas) kfiemen topaz korund diamant

Stupnice tvrdosti Minerály jsou uspofiádány od nejmûkãího po nejtvrd‰í a oznaãeny ãísly 1 aÏ 10.

10

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 11

P¤EHLED MINERÁLÒ Minerály se rozdûlují do devíti skupin, které tvofií mineralogick˘ systém. Minerály se rozdûlují do skupin podle svého chemického sloÏení. MINERALOGICK¯ SYSTÉM SKUPINA 1. PRVKY

P¤ÍKLADY MINERÁLÒ kovové: mûì, stfiíbro, zlato nekovové: síra, grafit (tuha), diamant sfalerit, galenit, chalkopyrit, pyrit

2. SULFIDY 3. HALOGENIDY 4. OXIDY 5. UHLIâITANY 6. SÍRANY 7. FOSFOREâNANY 8. K¤EMIâITANY

9. ORGANICKÉ MINERÁLY

halit (sÛl kamenná), fluorit kfiemen, korund, magnetit (magnetovec), hematit (krevel), limonit (hnûdel) kalcit, siderit (ocelek), magnezit, malachit, azurit sádrovec apatit olivín, granát, topaz, augit, amfibol, muskovit, biotit, mastek, kaolinit, Ïivec draseln˘ (ortoklas), Ïivec sodnovápenat˘ (plagioklas) jantar

1. PRVKY Mûì SloÏení: Cu Tvrdost: 3 V˘skyt: âR – Kutná Hora, Zlaté Hory Jáchymov, Krupka; Polsko, Chile, Peru, USA VyuÏití: vodiãe, elektrotechnika, slitiny: bronz (Cu + Sn) a mosaz (Cu + Zn) Stfiíbro SloÏení: Ag Tvrdost: 2 V˘skyt: âR – Pfiíbram, Kutná Hora, Jihlava, Jáchymov; Mexiko, Peru, Austrálie, USA, Kanada VyuÏití: elektrotechnika, fotografie, ‰perkafiství, mincovnictví Zlato SloÏení: Au Tvrdost: 2,5 V˘skyt: âR – Jílové u Prahy, Ka‰perské Hory, Zlaté Hory v Jeseníkách; JAR, Kanada, Rusko, Rumunsko, Austrálie VyuÏití: mincovnictví, elektrotechnika, ‰perkafiství

11

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 12

Síra SloÏení: S Tvrdost: 2 V˘skyt: Polsko (Tarnobrzeg), Itálie (Sicílie), USA, Rusko VyuÏití: chemick˘ prÛmysl (slouãeniny síry, vulkanizace kauãuku), pyrotechnika, textilní prÛmysl (bûlení), potravináfiství (dezinfekce) Grafit (tuha) SloÏení: C Tvrdost: 1 V˘skyt: âR – âesk˘ Krumlov, Netolice, Branná (Jeseníky); Srí Lanka, Kanada, USA, Rusko VyuÏití: elektrody such˘ch ãlánkÛ, Ïáruvzdorné nádoby, náplnû tuÏek, jaderné reaktory Diamant SloÏení: C Tvrdost: 10 V˘skyt: âR – Tfiebenice; JAR, Rusko (Jakutsko), Brazílie VyuÏití: ‰perkafiství, technické úãely (vrtání, fiezání, brou‰ení) 2. SULFIDY Galenit SloÏení: PbS Tvrdost: 2–3 V˘skyt: âR – Pfiíbram, Jáchymov, Kutná Hora, Stfiíbro; Polsko, Rakousko, Slovensko, Rumunsko, USA, Austrálie VyuÏití: hlavní ruda pro získání olova Sfalerit SloÏení: ZnS Tvrdost: 3,5 V˘skyt: âR – Pfiíbram, Stfiíbro, Kutná Hora, Kru‰né hory; Polsko, Slovensko, USA, Austrálie VyuÏití: hlavní ruda pro získání zinku Pyrit SloÏení: FeS2 Tvrdost: 6 V˘skyt: âR – Zlaté Hory, Chvaletice, Kladensko; ·panûlsko VyuÏití: dfiíve pouÏíván k v˘robû kyseliny sírové, zdroj Fe Chalkopyrit SloÏení: CuFeS2 Tvrdost: 3,5–4 V˘skyt: âR – Pfiíbram, Jeseníky, Kru‰né hory; Slovensko, Nûmecko, USA VyuÏití: ruda pro získání mûdi

12

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 13

3. HALOGENIDY Halit (sÛl kamenná) SloÏení: NaCl Tvrdost: 2 V˘skyt: âR – Ostravsko, pfiírodní rezervace Soos; Pre‰ov (Slovensko), Wieliczka (Polsko), Salcburk (Rakousko), Nûmecko VyuÏití: potravináfisk˘ a chemick˘ prÛmysl Fluorit SloÏení: CaF2 Tvrdost: 4 V˘skyt: âR – Kru‰né Hory, Harrachov, Pfiíbram; Nûmecko, Rusko, USA VyuÏití: surovina pro v˘robu slouãenin fluoru; hutnictví, skláfiství, optika 4. OXIDY Kfiemen SloÏení: SiO2 Barevné odrÛdy: bez barvy (kfii‰Èál), hnûdá (záhnûda), fialová (ametyst), rÛÏová (rÛÏenín), Ïlutá (citrín) a ãerná (morion) Tvrdost: 7 V˘skyt: âR – Podkrkono‰í (ametysty), Dolní Bory u Velkého Mezifiíãí (záhnûda), Písecko (rÛÏenín), bûÏn˘ minerál VyuÏití: skláfisk˘ prÛmysl, optické pfiístroje, radiotechnika, drah˘ a ozdobn˘ kámen Korund SloÏení: Al2O3 Barevné odrÛdy: modrá (safír), ãervená (rubín) Tvrdost: 9 V˘skyt: âR – Jizerská louka u Kofienova; Srí Lanka, Indie, Barma, Rusko VyuÏití: brusn˘ materiál, v˘roba hodinek, ‰perkafiství (safír, rubín), optika, v˘roba laserÛ Magnetit (magnetovec) SloÏení: Fe3O4 Tvrdost: 6 V˘skyt: âR – Kru‰né hory (Mûdûnec), Vlastûjovice, Kutná Hora; ·védsko, Rusko VyuÏití: nejkvalitnûj‰í Ïelezná ruda Hematit (krevel) SloÏení: Fe2O3 Tvrdost: 6 V˘skyt: âR – Kru‰né hory, Ejpovice, Blatná, Mní‰ek pod Brdy; Rusko, Ukrajina, ·védsko, Brazílie VyuÏití: Ïelezná ruda, v˘roba barev, drah˘ kámen

13

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 14

Limonit (hnûdel) SloÏení: Fe2O3.xH2O Tvrdost: 4–5,5 V˘skyt: âR – Bechynû, KfiemÏe; ·védsko, Slovensko VyuÏití: Ïelezná ruda 5. UHLIâITANY Kalcit SloÏení: CaCO3 Tvrdost: 3 V˘skyt: âR – Pfiíbram, âeské stfiedohofií, âesk˘ a Moravsk˘ kras; Island, Nûmecko, USA VyuÏití: stavební prÛmysl, hutnictví, optika, skláfiství, dekoraãní kámen, sochafiství Siderit (ocelek) SloÏení: FeCO3 Tvrdost: 3,5–4 V˘skyt: âR – Pfiíbram, Nuãice; Slovensko, Rakousko, Rusko, VyuÏití: Ïelezná ruda, v˘jimeãnû jako drah˘ kámen Magnezit SloÏení: MgCO3 Tvrdost: 4–4,5 V˘skyt: âR – KfiemÏe; Slovensko, Polsko, Itálie, Rakousko VyuÏití: Ïáruvzdorné keramické hmoty, chemick˘ prÛmysl, hutnictví, surovina pro získávání hofiãíku (Mg) Malachit (zelen˘), azurit (modr˘) SloÏení: Cu2(CO3)2(OH)2 – malachit; Cu3(CO3)2(OH)2 – azurit Tvrdost: 3,5–4 V˘skyt: v âR – Pfiíbram, Jáchymov, Îelezn˘ Brod; Rusko, Namibie, USA VyuÏití: ‰perkafiství 6. SÍRANY Sádrovec SloÏení: CaSO4.2H2O Tvrdost: 1,5–2 V˘skyt: v âR – Pfiíbram, Jáchymov, âeská Lípa; Polsko, Rakousko, Rumunsko, Itálie VyuÏití: stavebnictví, lékafiství 7. FOSFOREâNANY Apatit SloÏení: Ca5(PO4)3 (F,Cl,OH) Tvrdost: 5 V˘skyt: âR – Písecko, Horní Slavkov, Cínovec; Rusko (Chibiny), Chile, USA VyuÏití: hnojivo

14

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 15

8. K¤EMIâITANY Olivín SloÏení: (Mg,Fe)2SiO4 Tvrdost: 6,5–7 V˘skyt: âR – Kozákov, âeské stfiedohofií; Kanárské ostrovy, Indie, Brazílie, Island VyuÏití: slévárenství, brusivo, ‰perkafiství (chryzolit) Granát SloÏení: pyrop Mg3Al2(SiO4)3; almandin Fe3Al2(SiO4)3 Tvrdost: 7 Vlastnosti: nemá ‰tûpnost V˘skyt: pyrop (ãesk˘ granát) v âR – âeské stfiedohofií, Kolínsko; Rusko, JAR; almandin v âR – ·umava, Jeseníky; Srí Lanka, Indie VyuÏití: drahé kameny, ‰perkafiství, brusivo Topaz SloÏení: Al2SiO4 (F,OH)2 Tvrdost: 8 V˘skyt: âR – Krupka, Cínovec, Horní Slavkov; Nûmecko, Rusko, Mexiko, Brazílie VyuÏití: drah˘ kámen (modr˘ a zlat˘ topaz) Augit SloÏení: Ca(Mg,Fe,Al)(SiAl)2O6 Tvrdost: 5,5–6 V˘skyt: âR – âeské stfiedohofií, Trosky; celosvûtovû VyuÏití: nevyuÏívá se, horninotvorn˘ minerál Amfibol SloÏení: Ca2Na(Mg,Fe)4(Al,Fe)(/Si,Al/4O11)2(OH)2 Tvrdost: 5–6 V˘skyt: âR – Kozákov, âeské stfiedohofií; celosvûtovû VyuÏití: nevyuÏívá se, horninotvorn˘ minerál Muskovit (svûtlá slída) SloÏení: KAl2(AlSi3O10)(OH,F)2 Tvrdost: 2–3 V˘skyt: âR – Písecko, Jeseníky, Krkono‰e, ·umava; Rusko, USA, Indie VyuÏití: izolaãní materiál, optika Biotit (tmavá slída) SloÏení: K(Mg,Fe)3(Si3AlO10)(OH,F)2 Tvrdost: 2–3 V˘skyt: âR – Îelezné hory, Litomy‰l; ·védsko, Kanada, Grónsko, Brazílie VyuÏití: izolaãní materiál

15

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 16

Mastek SloÏení: Mg3(Si4O10)(OH)2 Tvrdost: 1 V˘skyt: v âR – Sobotín, Krkono‰e; Ural, Kanada, âína VyuÏití: v˘roba Ïáruvzdorné keramiky, kosmetika, chemick˘ prÛmysl, v˘roba umûleck˘ch pfiedmûtÛ (âína) Kaolinit SloÏení: Al4(Si4O10)(OH)8 Tvrdost: 1 V˘skyt: v âR – Karlovarsko, PlzeÀsko; Velká Británie, âína VyuÏití: v˘roba porcelánu, papírensk˘ a chemick˘ prÛmysl Îivec draseln˘ (ortoklas) SloÏení: KAlSi3O8 Tvrdost: 6 V˘skyt: v âR – Písek, DomaÏlicko; Itálie, Rusko, Maìarsko VyuÏití: skláfisk˘ a keramick˘ prÛmysl Îivec sodnovápenat˘ (plagioklas) SloÏení: (Na,Ca)AlSi3O8 Tvrdost: 6 V˘skyt: âR – Písecko, Sobotín; Rakousko, Rusko VyuÏití: keramika, dekoraãní kámen 9. ORGANICKÉ MINERÁLY Jantar SloÏení: smûs ztuhl˘ch pryskyfiic; pochází z jehliãnat˘ch stromÛ, které rostly v tfietihorách; ãasto se v kusech jantaru objevuje hmyz nebo rostliny z tfietihor V˘skyt: âR – Valãov, Velké Opatovice; Pobaltí (Kaliningrad) VyuÏití: ozdobné kameny, ‰perky

ODPOVùZ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Kde se v minulosti tûÏilo na na‰em území stfiíbro? K ãemu se vyuÏívá mûì? Které minerály se vyuÏívají ve ‰perkafiství? Které prvky mají chemickou znaãku C? Uveì jejich vyuÏití. Vyjmenuj nûkteré minerály, které patfií mezi sulfidy. Ze kter˘ch sulfidÛ se získávají barevné kovy? Které? Jaké vlastnosti má sÛl kamenná (halit) a na co se vyuÏívá? Vyjmenuj nûkteré minerály, které patfií mezi oxidy. Jak se naz˘vají nûkteré barevné odrÛdy kfiemene a k ãemu se vyuÏívají? Jak se naz˘vají nûkteré barevné odrÛdy korundu a k ãemu se vyuÏívají? Kter˘ oxid se vyuÏívá pro v˘robu skla? V âeském stfiedohofií se vyskytuje minerál ãervené barvy. Jak se naz˘vá a k ãemu se vyuÏívá? 13. Do které skupiny minerálÛ fiadíme muskovit a biotit?

16

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 17

HORNINY CO JSOU HORNINY A JAK VZNIKAJÍ Horniny jsou pfiírodní smûsi rÛzn˘ch minerálÛ. Horniny vznikají geologick˘mi dûji. Jednotlivé horniny se li‰í sv˘m minerálním sloÏením. Rozdûlení hornin podle zpÛsobu vzniku HORNINY TYPY HORNIN

VZNIK HORNIN

Horniny vyvfielé Horniny usazené

ztuhnutím a krystalizací magmatu zvûtráním jin˘ch hornin chemick˘m vysráÏením z roztokÛ ãinností organismÛ pfiemûnou jin˘ch hornin pfii vysoké teplotû a tlaku

Horniny pfiemûnûné

HORNINY VYV¤ELÉ Vyvfielé horniny vznikají ztuhnutím z magmatu. Pfii ochlazování magmatu postupnû krystalizují jednotlivé minerály. Tyto minerály tvofií vyvfielé horniny. Nejprve z taveniny krystalizují tmavé minerály (olivín, augit, amfibol, biotit a Ïivec sodnovápenat˘). Pozdûji krystalizují minerály svûtlé (Ïivec draseln˘, muskovit a kfiemen). Horniny vyvfielé dûlíme na hlubinné vyvfielé horniny a v˘levné vyvfielé horniny. HLUBINNÉ VYV¤ELÉ HORNINY Hlubinné vyvfielé horniny vznikají ztuhnutím z magmatu pod zemsk˘m povrchem. Vznikají hrubozrnné horniny: Ïula, diorit a gabro. Îula (granit) Minerální sloÏení: kfiemen, Ïivec draseln˘, Ïivec sodnovápenat˘ (ménû), biotit a muskovit V˘skyt: âeskomoravská vrchovina a ·umava, stfiední âechy, západní âechy, Kru‰né hory, Jizerské hory a Krkono‰e, LuÏické hory, Îelezné hory a Îulová ve Slezsku PouÏití: sochafisk˘ a dekoraãní kámen, stavebnictví (‰tûrk, dlaÏební kostky, obrubníky) Diorit Minerální sloÏení: kfiemen, Ïivec draseln˘ (ménû neÏ u Ïuly), Ïivec sodnovápenat˘, biotit, augit a amfibol V˘skyt: âeskomoravská vrchovina a ·umava, stfiední âechy, Brno PouÏití: dekoraãní kámen, stavebnictví (‰tûrk, dlaÏební kostky, obrubníky)

17

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 18

Gabro Minerální sloÏení: Ïivec sodnovápenat˘, augit, amfibol, olivín V˘skyt: Pecerady, západní âechy (Kdynû), Staré Ransko, Slavonice PouÏití: dekoraãní kámen V¯LEVNÉ VYV¤ELÉ HORNINY V˘levné vyvfielé horniny vznikají rychl˘m ochlazením magmatu na zemském povrchu. Mezi v˘levné vyvfieliny patfií: ryolit, znûlec (fonolit), andezit a ãediã. Ryolit Minerální sloÏení: Ïivec draseln˘, Ïivec sodnovápenat˘, kfiemen, biotit V˘skyt: Kfiivoklátsko, Rokycansko, Teplicko, Lovosice; stfiední Slovensko PouÏití: stavebnictví (‰tûrk) Znûlec (fonolit) Minerální sloÏení: Ïivec draseln˘, nefelin (minerál podobn˘ ÏivcÛm), augit V˘skyt: âeské stfiedohofií (BofieÀ, Mile‰ovka, Most), LuÏické hory (Klíã, Jedlová), Velk˘ a Mal˘ Bezdûz PouÏití: stavebnictví (‰tûrk), skláfiství (lahvové sklo) Andezit Minerální sloÏení: Ïivec sodnovápenat˘, amfibol, augit, biotit V˘skyt: Kfiivoklátsko, Rokycansko; stfiední a v˘chodní Slovensko PouÏití: stavebnictví âediã Minerální sloÏení: Ïivec sodnovápenat˘, augit, amfibol, olivín V˘skyt: âeské stfiedohofií, Doupovské hory, ¤íp, Kozákov, Trosky, Kunûtická hora PouÏití: stavebnictví

ODPOVùZ 1. 2. 3. 4. 5.

Vyjmenuj hlubinné vyvfielé horniny a v˘levné vyvfielé horniny. Která pohofií v âR tvofií Ïula? Které vyvfielé horniny se vyuÏívají jako dekoraãní kámen? Která hornina se vyuÏívá pfii v˘robû skla? Které horniny tvofií âeské stfiedohofií a Doupovské hory?

HORNINY USAZENÉ Usazené horniny vznikají na zemském povrchu za normálních teplot a tlakÛ. Vznik usazen˘ch hornin má ãtyfii fáze: zvûtrávání, pfienos, uloÏení a zpevnûní. Pfii zvûtrávání se rozpadávají a rozkládají horniny na zemském povrchu. Vzniká zvût-

18

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 19

ralina. Zvûtralina je pfienesena rÛzn˘mi zpÛsoby (napfi. fiekou, ledovcem, vûtrem, gravitaãní silou atd.) na jiné místo, kde se ukládá.Vznikají vrstvy usazen˘ch hornin. Horniny, které se ukládají do vrstev, jsou nejprve sypké a nezpevnûné. Tlakem horních vrstev se horniny stlaãují a ztrácejí pfiebyteãnou vodu. Z vody, ve které jsou rozpu‰tûné minerální látky, se vysráÏí tmel. Tmel (napfi. kalcit) spojí v‰echny nezpevnûné ãástice.

pískovec bfiidlice

vápenec

Vrstva vápencÛ se uloÏila nejdfiíve, je nejstar‰í. Horní vrstvy jsou mlad‰í (uloÏily se pozdûji).

Podle zpÛsobu vzniku dûlíme usazené horniny na úlomkovité, organického pÛvodu a chemického pÛvodu.

ÚLOMKOVITÉ USAZENÉ HORNINY Úlomky hornin vznikají zvûtráváním hornin vyvfiel˘ch, usazen˘ch a pfiemûnûn˘ch. Úlomky hornin mohou b˘t pfiená‰eny z místa svého vzniku fiekami, ledovci, vûtrem a mofiem. Bûhem pfienosu do sebe jednotlivé úlomky naráÏejí, omílají se a zaoblují se. Omleté úlomky hornin se uloÏí a nûkteré se zpevní tmelem. Rozdûlení úlomkovit˘ch usazen˘ch hornin VELIKOST ÚLOMKU nad 2 mm od 2 mm do 0,065mm

NEZPEVNùNÉ ‰tûrk písek

ZPEVNùNÉ slepenec pískovec

od 0,065 mm do 0,004 mm pod 0,044 mm

prach jíl

slínovec (opuka), spra‰ jílovec

Slepenec Minerální sloÏení: valouny – kfiemen a úlomky rÛzn˘ch hornin, tmel – kfiemit˘, Ïelezit˘, vápnit˘, jílovit˘ V˘skyt: Brdy, âeská kfiídová pánev, Îelezné hory, Jeseníky PouÏití: stavebnictví (‰tûrk) Pískovec Minerální sloÏení: kfiemen, tmel – kfiemit˘, Ïelezit˘, vápnit˘, jílovit˘ V˘skyt: stfiední a západní âechy, âeská kfiídová pánev (skalní mûsta – Hfiensko, Jiãínsko, Broumovsko), Západní Karpaty PouÏití: stavební, dekoraãní a sochafisk˘ kámen, skláfiství

19

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 20

Slínovec (opuka) Minerální sloÏení: jíly, kalcit V˘skyt: Praha (Bílá hora, Pfiední Kopanina), âeská kfiídová pánev (Turnovsko, ChoceÀsko) PouÏití: stavební a obkladov˘ kámen Jílovec Minerální sloÏení: jíly a úlomky dal‰ích minerálÛ V˘skyt: stfiední a západní âechy (barrandien), Nízk˘ Jeseník, Drahanská vrchovina PouÏití: stavebnictví, izolaãní materiály

USAZENÉ HORNINY ORGANICKÉHO PÒVODU (ORGANOGENNÍ) Organismy svojí ãinností v˘raznû ovlivÀují v‰echny dûje, které probíhají na povrchu Zemû. Usazené horniny vznikají také z odumfiel˘ch tûl rostlin a ÏivoãichÛ nebo jejich ãástí (napfi. zbytky schránek). Tyto horniny se ukládají na dnû moãálÛ, jezer a mofií. Vápenec Minerální sloÏení: kalcit V˘skyt: âesk˘ kras, Moravsk˘ kras, Pavlovské vrchy PouÏití: stavebnictví, sochafiství, chemick˘ prÛmysl, potravináfisk˘ a farmaceutick˘ prÛmysl, zemûdûlství (vápnûní pÛd) Hnûdé uhlí Minerální sloÏení: organické látky a pyrit V˘skyt: chebská, sokolovská, mostecká, tfieboÀská, ãeskobudûjovická pánev, jiÏní Morava PouÏití: energetika âerné uhlí Minerální sloÏení: organické látky V˘skyt: plzeÀská, kladenská, rakovnická, podkrkono‰ská, vnitrosudetská pánev (Broumovsko – Îacléfisko), hornoslezská pánev, blanická a boskovická brázda PouÏití: energetika, hutnictví (koks) Ropa Minerální sloÏení: organické látky V˘skyt: Hodonínsko; Norsko, Rusko, USA, Irák, Írán, Saúdská Arábie, Kuvajt, Venezuela, Nigérie, Mexiko PouÏití: chemick˘ prÛmysl (v˘roba pohonn˘ch hmot), energetika Zemní plyn Minerální sloÏení: organické látky V˘skyt: Hodonínsko; Norsko, Rusko, USA, Irák, Írán, Saúdská Arábie, Kuvajt, Venezuela, Nigérie, Mexiko PouÏití: chemick˘ prÛmysl (v˘roba pohonn˘ch hmot), energetika

20

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 21

USAZENÉ HORNINY CHEMICKÉHO PÒVODU (CHEMOGENNÍ) Chemicky usazené horniny vznikají vysráÏením látek z rÛzn˘ch roztokÛ na zemském povrchu. Vypafiením mofiské vody z uzavfien˘ch mûlk˘ch zálivÛ v such˘ch oblastech vznikají solné uloÏeniny. Tyto horniny jsou bohaté na minerály halit (sÛl kamenná) a sádrovec. Chemicky usazené horniny mohou vznikat i na sou‰i vysráÏením z minerálnû bohat˘ch pramenÛ. Tento proces vzniku hornin ãasto urychlují mikroorganismy. Tak vzniká travertin a buliÏník. Travertin Minerální sloÏení: kalcit V˘skyt: stfiední âechy (barrandien); Slovensko (Spi‰) PouÏití: stavebnictví a dekorace (obkladov˘ kámen) BuliÏník Minerální sloÏení: kfiemen V˘skyt: Praha (·árka, Ládví), Kladensko, PlzeÀsko, Kolínsko, Klatovsko PouÏití: stavebnictví (‰tûrk)

ODPOVùZ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Vyjmenuj ãtyfii fáze vzniku usazen˘ch hornin. Jak vznikají vrstvy usazen˘ch hornin? Které horniny patfií mezi úlomkovité usazené horniny? K ãemu se vyuÏívají? Které horniny patfií mezi usazené horniny organického pÛvodu? K ãemu se vyuÏívají? Které horniny patfií mezi chemicky usazené horniny? K ãemu se vyuÏívají? Která hornina se tûÏí v âeském krasu? Kde se u nás tûÏí ãerné uhlí a kde se tûÏí hnûdé uhlí? Která usazená hornina se vyuÏívá jako obkladov˘ kámen?

HORNINY P¤EMùNùNÉ Pfiemûnûné horniny vznikají pfiemûnou, pfii které na horniny pÛsobí teplota a tlak okolního prostfiedí. Teplota a tlak zpÛsobí zmûnu pÛvodního vzhledu a struktury horniny. Pfiemûnou mohou vznikat i nové minerály. Pfiemûnûné horniny mají destiãkovité uspofiádání, tzv. bfiidliãnatost. V¯CHOZÍ HORNINA jílová bfiidlice vápenec

P¤EMùNùNÉ HORNINY fylit Æ svor Æ pararula mramor (krystalick˘ vápenec)

Ïula, ryolit ãediã, gabro

ortorula amfibolit

21

Zlom

23.10.2009 12:59

Stránka 22

Pfiemûnûné horniny vznikají z vyvfiel˘ch, uloÏen˘ch, ale i ze star‰ích pfiemûnûn˘ch hornin. Fylit Minerální sloÏení: kfiemen, Ïivce, muskovit, chlorit V˘skyt: PlzeÀsko, Îeleznobrodsko, Kru‰né hory, Krkono‰e a Jeseníky PouÏití: pokr˘vaãské bfiidlice, obklady, izolaãní hmoty, keramika Svor Minerální sloÏení: kfiemen, muskovit, biotit, almandin (granát) V˘skyt: Kaplice, Kru‰né hory, Krkono‰e, Hrub˘ Jeseník PouÏití: stavebnictví Pararula Minerální sloÏení: Ïivec sodnovápenat˘, kfiemen, biotit, muskovit, granát, amfibol, grafit V˘skyt: âeskomoravská vrchovina, Táborsko, ·umava, âesk˘ les, Kru‰né hory, Orlické hory, Hrub˘ Jeseník PouÏití: stavebnictví (‰tûrk), zdroj grafitu Mramor Minerální sloÏení: kalcit V˘skyt: Su‰icko, âesk˘ Krumlov, Ch˘nov u Tábora, Posázaví, Moravské Budûjovice, Kralick˘ SnûÏník, Jeseníky PouÏití: stavebnictví, dekoraãní kámen, obklady Ortorula Minerální sloÏení: Ïivce, kfiemen, biotit, muskovit V˘skyt: Blaník, Kru‰né hory, Jizerské hory, Kutnohorsko, Orlické hory, Hrub˘ Jeseník PouÏití: stavebnictví (‰tûrk, stavební kámen) Amfibolit Minerální sloÏení: Ïivec sodnovápenat˘, amfibol, granát V˘skyt: DomaÏlicko, Mariánské Láznû, âáslavsko, Poliãka, Jeseníky PouÏití: stavebnictví (‰tûrk)

ODPOVùZ 1. 2. 3. 4. 5.

Jak vznikají horniny pfiemûnûné? Které horniny patfií mezi horniny pfiemûnûné? Na co se vyuÏívá mramor? Kde mÛÏe‰ vidût vyuÏití mramoru? Která hornina se vyuÏívá jako pokr˘vaãská bfiidlice?

22

23.10.2009 13:00

Stránka 23

HORNINOV¯ CYKLUS Vyvfielé, usazené a pfiemûnûné horniny vznikají pÛsobením rÛzn˘ch geologick˘ch dûjÛ. Tyto dûje spolu vzájemnû souvisejí. Jednotlivé horniny vlivem zvûtrávání, pfiemûny a roztavení mohou vzájemnû pfiecházet jedna v druhou. Kolobûh anorganické hmoty v pfiírodû se neustále opakuje a naz˘vá se horninov˘ cyklus.

na mû pfie

vyvfielé horniny

usazené horniny í, ván trá s, zvû no í pfie ován z usa

zvûtrávání, p fien os, us az ov án roz í tav en í

Zlom

pfiemûnûné horniny pfiemûna

roztavení

Schéma horninového cyklu Bûhem historie planety Zemû prodûlaly horniny zemské kÛry tento cyklus nûkolikrát.

23

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 24

ÎIVÁ PLANETA ZEMù VZNIK PLANETY ZEMù Na‰e hvûzda – Slunce – a celá Sluneãní soustava jsou souãástí Galaxie. Galaxie má tvar disku o prÛmûru sto tisíc svûteln˘ch let (svûteln˘ rok = 9,4605.1012 km).

Jupiter Venu‰e

Merkur Mars

Slunce

Uran Neptun Saturn

Zemû

Sluneãní soustava obsahuje osm planet: Merkur, Venu‰e, Zemû, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Slunce i planety vznikly souãasnû z obrovského oblaku prachu a plynu (pramlhovina). Pramlhovina se gravitaãní silou smr‰Èovala, teplota v jejím stfiedu rostla, aÏ v nûm do‰lo k zaÏehnutí jadern˘ch reakcí a tím ke vzniku Slunce. Z okrajov˘ch ãástí pramlhoviny vznikly pfied 4,6 miliardami let zárodky planet a mûsícÛ. Pfii postupném chladnutí prvotních planet do‰lo ke vzniku rÛzn˘ch slouãenin a minerálÛ. Vzniklo jádro, plá‰È, kÛra a první atmosféra Zemû.

STAVBA PLANETY ZEMù Planeta Zemû má tvar koule, která je pfii pólech zplo‰tûlá o 23 km (geoid). Polomûr Zemû je 6378 km. Zemû má tfii základní slupky (geosféry): zemská kÛra, zemsk˘ plá‰È a zemské jádro. Zemská kÛra je nejtenãí obal Zemû a tvofií ji rozmanité horniny. Zemská kÛra a svrchní ãást plá‰tû tvofií litosféru. Litosféra je rozlámaná na jednotlivé litosférické desky.

24

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 25

Zemskou kÛru rozdûlujeme na oceánskou kÛru a kontinentální kÛru. Oceánská kÛra je silná asi 10 km a tvofií dno oceánu a vût‰iny mofií. Pod tenkou vrstvou usazen˘ch hornin je vrstva ãediãÛ. Kontinentální kÛra tvofií podklad jednotliv˘ch kontinentÛ. Je silná 30 aÏ 50 km a pod vysok˘mi horami dosahuje tlou‰Èky aÏ 70 km. Skládá se z mnoha hornin. Zemsk˘ plá‰È je pevn˘ a zaãíná v hloubce 20 aÏ 90 km. Plá‰È se dûlí na spodní a svrchní ãást. Plá‰È tvofií horniny s vysok˘m obsahem kfiemíku, kyslíku a hofiãíku. Zemské jádro zaãíná v hloubce 2900 km, má velkou hustotu (12–13 g/cm3). Jádro se dále dûlí na vnitfiní a vnûj‰í jádro. Vnitfiní jádro je pevné a je sloÏené z niklu (Ni) a Ïeleza (Fe). Vnûj‰í jádro je tekuté a tvofií je tavenina Fe a Ni. Mezi vnûj‰ím a vnitfiním jádrem vzniká magnetické pole Zemû. Stavba Zemû zemská kÛra litosféra svrchní plá‰È spodní plá‰È vnûj‰í jádro vnitfiní jádro

oceánská kÛra

kontinentální kÛra

ODPOVùZ 1. Které planety jsou souãástí Sluneãní soustavy? 2. Vyjmenuj tfii základní slupky (geosféry), které tvofií planetu Zemi. 3. Na které ãásti rozdûlujeme zemskou kÛru?

POHYBY LITOSFÉRICK¯CH DESEK Zemsk˘ povrch je rozlámán na jednotlivé litosférické desky, které „plují“ po plastické vrstvû. Tyto desky jsou v pohybu a na sv˘ch okrajích se dot˘kají. Desky se mohou pohybovat smûrem k sobû nebo smûrem od sebe. a)

b)

Konvergentní hranice a) sráÏka kontinentální a oceánské desky b) sráÏka dvou kontinentálních desek

25

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 26

Divegentní hranice Litosférické desky se pohybují smûrem od sebe.

ODPOVùZ 1. Kde a jak vzniká nová oceánská kÛra? 2. Které dûje probíhají v místû sráÏky litosférick˘ch desek?

VNIT¤NÍ GEOLOGICKÉ DùJE MAGMATICKÁ A SOPEâNÁ âINNOST Ztuhnutím magmatu pod zemsk˘m povrchem vznikají hlubinné vyvfielé horniny. Hlubinné horniny vytváfiejí rozsáhlé útvary. Magma ohfiívá okolní vodu, která rozpou‰tí látky. Tak vzniká silnû zahfiát˘ minerální roztok. Tento roztok se volnû pohybuje horninami. Po ochlazení roztoku se vysráÏejí minerály v puklinách hornin. Vznikají Ïíly. V Ïílách se vyskytují minerály zlato, stfiíbro, galenit, sfalerit, pyrit, chalkopyrit, fluorit, kfiemen a kalcit. Rudná Ïíla
¤ez sopkou  kráter sopeãn˘ komín (sopouch) sopeãn˘ kuÏel

láva

magmatick˘ krb

Sopeãná ãinnost je dûj, pfii kterém proniká magma na zemsk˘ povrch v podobû lávy. Sopka (vulkán) je místo, kudy se láva dostává na povrch. Pfii v˘buchu sopky se nejprve uvolní do ovzdu‰í velké mnoÏství sopeãného prachu a popela (sopeãn˘ tuf) a potom vytéká láva. Lávové proudy teãou po svahu sopky. Tuhnutím lávy vznikají v˘levné vyvfielé horniny.

26

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 27

Sopeãná ãinnost se mÛÏe také projevit vytékáním hork˘ch pramenÛ, plynÛ a gejzírÛ. Horké prameny mají teplotu od 20 do 100 °C a vznikají „ohfiátím“ sráÏkové vody v hlubinách Zemû. Mají bohaté minerální sloÏení a ãasto léãivé úãinky (vfiídlo v Karlov˘ch Varech). Ochlazením hork˘ch plynÛ a par na svazích sopky vzniká síra. Gejzír Strokkur na Islandu Gejzíry jsou horké vody prosycené CO2, které se uvolÀují v pravideln˘ch intervalech (Island, Nov˘ Zéland a USA). Ohniv˘ kruh Aktivní sopky jsou v oblastech sráÏky litosférick˘ch desek.

ODPOVùZ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Které vnitfiní geologické dûje zná‰? Jak vznikají Ïíly? Které minerály krystalizují v Ïílách? Co se dûje pfii sopeãné ãinnosti? Popi‰ stavbu sopky. Co se uvolní do ovzdu‰í pfii v˘buchu sopky? Jaké jsou dal‰í projevy sopeãné ãinnosti? Kde se u nás vyskytují horké prameny s léãiv˘mi úãinky?

27

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 28

ZEMùT¤ESENÍ Otfiesy zemského povrchu – zemûtfiesení – jsou zpÛsobeny náhl˘m uvolnûním obrovského mnoÏství energie v zemské kÛfie a plá‰ti. Místo, ve kterém dochází k uvolnûní energie, se naz˘vá ohnisko zemûtfiesení – hypocentrum. Toto ohnisko je hluboko v Zemi. Z ohniska se ‰ífií vlny v‰emi smûry. Vlny se nejrychleji dostanou na zemsk˘ povrch v místû nad ohniskem zemûtfiesení. Toto místo se naz˘vá epicentrum zemûtfiesení. Hypocentrum a epicentrum epicentrum zemûtfiesení

ohnisko zemûtfiesení = hypocentrum

vlny

Vlny pfii zemûtfiesení zaznamenávají citlivé pfiístroje – seizmografy. Pro oznaãení síly zemûtfiesení se pouÏívá Richterova stupnice, která má celkem devût stupÀÛ. Síla zemûtfiesení 1 aÏ 2 1 aÏ 3

není cítit, lze pouze mûfiit pfiístroji nejniωí hodnota, kterou ãlovûk rozpozná; bez po‰kození budov

1 aÏ 4 1 aÏ 5 1 aÏ 6

slabé zemûtfiesení slabé po‰kození budov blízko epicentra váÏné po‰kození ‰patnû postaven˘ch budov

1 aÏ 7 1 aÏ 8

velké po‰kození budov témûfi úplné zniãení

Projevy na zemském povrchu

Následky zemûtfiesení – v Kalifornii (USA) se v roce 1994 zfiítila ãást dálnice

28

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 29

ZEMùT¤ESENÍ Typ TEKTONICKÁ

âetnost 90 %

Kde vznikají hypocentra? v oblastech zlomÛ a sráÏky litosférick˘ch desek

SOPEâNÁ ¤ÍTIVÁ

97 % 93 %

v sopeãn˘ch komínech stropy jeskyní, dutiny v zemské kÛfie, doly

Zemûtfiesení s epicentrem na dnû oceánÛ a mofií ãasto zpÛsobují niãivé pfiílivové vlny tsunami. Oblast âeské republiky je pomûrnû klidná. Slabá zemûtfiesení se vyskytují v oblasti Podkru‰nohofií.

VZNIK POHO¤Í A HORNIN Pohofií vznikají pfii sráÏce litosférick˘ch desek. Vzniká obrovsk˘ tlak a zvy‰uje se teplota. Dochází k pfiemûnû hornin a vznikají poruchy zemské kÛry. Zlomy jsou praskliny v pevn˘ch a nepruÏn˘ch horninách, na které pÛsobí tlak. Malé zlomy jsou pukliny. Zlomy, které zasahují do znaãn˘ch hloubek zemské kÛry se naz˘vají hlubinné zlomy.

Pfiíkladem hlubinného zlomu je pfiíkopová propadlina.

ODPOVùZ 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jak vzniká zemûtfiesení? Co je hypocentrum a co je epicentrum? K ãemu se pouÏívá Richterova stupnice? Jak se naz˘vá pfiístroj na zaznamenávání vln pfii zemûtfiesení? Co jsou tsunami? Popi‰ jejich vznik. Co se dûje pfii sráÏce dvou litosférick˘ch desek?

VNùJ·Í GEOLOGICKÉ DùJE Na zemsk˘ povrch neustále pÛsobí dé‰È, vítr, zemská pfiitaÏlivost (gravitace), sluneãní teplo a mráz. Tyto pfiírodní jevy spolu s ãinností fiek, mofiského pfiíboje, pfiílivu a odlivu mofie, ãinností ledovcÛ a ãinností biosféry (ãást zemského povrchu, na které Ïijí organismy) dlouhodobû ovlivÀují a pfietváfiejí povrch Zemû.

29

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 30

PÛsobením tûchto vnûj‰ích geologick˘ch dûjÛ se sniÏuje a zarovnává povrch Zemû. Pfii této ãinnosti vznikají kaÀony fiek, krasové jeskynû, skalní mûsta atd. Grand Canyon (USA) (ãti grend kaÀon)

ZVùTRÁVÁNÍ HORNIN A MINERÁLÒ V‰echny minerály a horniny se vlivem pÛsobení vnûj‰ích geologick˘ch ãinitelÛ na zemském povrchu postupnû rozpadají a rozkládají – zvûtrávají. Známe tfii rÛzné zpÛsoby zvûtrávání – zvûtrávání mechanické, zvûtrávání chemické a biologické zvûtrávání. Pfii mechanickém zvûtrávání se nemûní sloÏení hornin a minerálÛ, ale mûní se jejich objem. Zmûny jsou zpÛsobeny opakovan˘m zahfiíváním a ochlazovaní hornin nebo zamrzáním a rozmrzáním vody uvnitfi hornin. Mechanick˘ rozpad hornin na pou‰ti (Gobi)

Pfii chemickém zvûtrávání dochází ke zmûnách ve sloÏení hornin a minerálÛ. PÛsobením chemick˘ch ãinitelÛ (voda, kyslík, oxid uhliãit˘) a vy‰‰í teploty se rozpou‰tûjí minerály a horniny. Také mÛÏe nastat slouãení látky s vodou a slouãení látky se vzdu‰n˘m kyslíkem. Napfiíklad rozkladem ÏivcÛ vzniká kaolinit nebo pyrit zvûtrává na limonit.

30

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 31

âervené zvûtraliny na ostrovû Hainan (âína)

V tropick˘ch oblastech je chemické zvûtrávání nejúãinnûj‰í díky vysoké teplotû a vysokému mnoÏství sráÏek. Horniny v tropech zvûtrávají do hloubky desítek metrÛ. V mírném pásu horniny zvûtrávají pfiibliÏnû jen do hloubky 1– 2 m. Ke zvûtrávání hornin a minerálÛ dochází také ãinností Ïiv˘ch organismÛ. Rostliny sv˘mi kofieny mechanicky rozru‰ují horniny a zároveÀ vyluãují do okolí chemické látky, které rozpou‰tûjí okolní minerály a horniny v pÛdû. Podobnû rozru‰ují horniny na mofiském pobfieÏí mûkk˘‰i. V˘sledkem procesu zvûtrávání je zvûtralina, která pokr˘vá velkou ãást zemského povrchu. Na zvûtralinách vznikají pÛdy.

ODPOVùZ 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Ktefií vnûj‰í ãinitelé pfietváfiejí povrch Zemû? Co je pfiíãinou mechanického zvûtrávání hornin? Co se dûje pfii chemickém zvûtrávání hornin? Jak dochází ke zvûtrávání hornin a minerálÛ pomocí rostlin? Ktefií Ïivoãichové rozru‰ují horniny na mofiském pobfieÏí? Co je v˘sledkem procesu zvûtrávání?

GEOLOGICKÁ âINNOST ZEMSKÉ P¤ITAÎLIVOSTI Zemská pfiitaÏlivost ovlivÀuje pohyb úlomkÛ hornin nebo obrovsk˘ch kusÛ hornin. Horniny se pohybují z v˘‰e poloÏen˘ch míst do níÏe poloÏen˘ch míst. Tyto pohyby závisejí na typu hornin (zpevnûné nebo nezpevnûné), obsahu vody v horninách, sklonu a stabilitû svahu. Jsou tfii typy gravitaãních pohybÛ na svazích: svahové skluzy, svahové sesuvy a skalní fiícení. Svahové skluzy jsou velice pomalé pohyby jemn˘ch zvûtralin po svahu o rychlosti nûkolika milimetrÛ aÏ centimetrÛ za rok. Svahové sesuvy jsou stfiednû rychlé pohyby. Horniny se pohybují po svahu rychlostí v centimetrech za den aÏ za sekundu. Nejãastûj‰ími pfiíãinami sesuvÛ jsou dlouhodobé sráÏky, odlesnûní nebo nevhodné stavební zásahy v krajinû. Nejrychlej‰í pohyb je skalní fiícení. RÛznû veliké úlomky hornin padají ze strm˘ch skal a ukládají se buì jako kuÏelovité hromady, nebo jako kamenná mofie. Nejvût‰í balvany se „zakutálejí“ nejdále od skalní stûny.

31

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 32

Svahov˘ sesuv

Kamenné mofie Svahov˘ skluz Tento pohyb je témûfi neviditeln˘. Lze jej poznat pouze podle naklonûn˘ch pomníkÛ, plotÛ a zakfiiven˘ch spodních ãástí kmenÛ stromÛ (opil˘ les). 

GEOLOGICKÁ âINNOST POVRCHOVÉ VODY Povrchová voda intenzivnû pfietváfií zemsk˘ povrch. Voda pfiená‰í a ukládá horninov˘ materiál. K povrchov˘m vodám patfií sráÏková, tekoucí, jezerní a mofiská voda. Tekoucí voda (potoky a fieky) obru‰uje, pfiená‰í, tfiídí a ukládá horninov˘ materiál. âinností tekoucí vody vznikají fiíãní usazeniny. V oblasti horního toku fiek (horské oblasti) má voda nejvût‰í rychlost.Voda se zafiezává do horniny a uná‰í velké úlomky (balvany, valouny Æ vzniká ‰tûrk). V oblasti horního toku vznikají údolí ve tvaru písmene V.

¤íãní údolí ve tvaru písmene V

32

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 33

V oblasti stfiedního toku fiek se sniÏuje schopnost vody vymílat okolní horniny a více se na dnû ukládá jemnûj‰í materiál (písky). Na dolním toku fiek teãe voda pomalu. ¤eky se rozlévají do své údolní nivy a vytváfiejí velké zákruty (meandry). Na dolním toku fiek se ukládá jemn˘ materiál (prach a jíl). V‰echny fieky ústí do mofií nebo jezer. ¤eky se vûtví, vytváfiejí se rozsáhlé naplaveniny horninového materiálu – vznikají fiíãní delty.

Z meandrÛ fiek mohou vzniknout mrtvá ramena, která postupnû zarÛstají vegetací.

Jezero, které vzniklo zaplavením kráteru sopky

Jezera jsou pfiirozené nádrÏe vody, které vznikají pÛsobením vnitfiních a vnûj‰ích geologick˘ch dûjÛ. Jezera vznikají vulkanickou ãinností, v pfiíkopov˘ch propadlinách (napfiíklad jezero Tanganika) nebo „od‰krcením“ od mofie (Kaspické mofie a Aralské jezero – obsahují slanou vodu). Jezera mohou vznikat také po ústupu ledovcÛ nebo v krasov˘ch jeskyních (jeskynû vytvofiené vodou). Mofiská voda je neustále v pohybu. PÛsobením vûtru vznikají mofiské proudy a vlny. Vlny se mûní pfii pobfieÏí na pfiíboj. Gravitace Slunce a Mûsíce zpÛsobují slapové jevy – pfiíliv a odliv. Mofiská voda vymílá pobfieÏí a dno mofie, pfiená‰í a ukládá úlomky hornin. Pfii pobfieÏí vznikají strmé skalní útesy a skalní brány. V oblasti mírného pobfieÏí a v zátokách mofie ustupuje a pevnina se roz‰ifiuje. Vznikají pláÏe, píseãné kosy a ostrovy. Skalní brány

ODPOVùZ 1. 2. 3. 4.

Co ovlivÀuje pohyb hornin po svahu? Které tfii typy gravitaãních pohybÛ na svazích zná‰? Popi‰ ãinnost tekoucí vody. Popi‰ ãinnost fieky v oblasti horního toku, v oblasti stfiedního toku a v oblasti dolního toku. 5. V které ãásti fieky se vytváfiejí rozsáhlé naplaveniny hornin? 6. Jak vznikají jezera? 7. Co jsou slapové jevy a co je zpÛsobuje?

33

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 34

GEOLOGICKÁ âINNOST LEDOVCÒ V˘znamn˘m vnûj‰ím geologick˘m ãinitelem jsou ledovce. Ledovce vznikají v polárních oblastech nebo ve vysokohorsk˘ch oblastech nad pásmem vûãného snûhu. V tûchto oblastech se trvale hromadí sníh. Nové vrstvy snûhu svojí tíhou stlaãují star‰í vrstvy v podloÏí a vytlaãují z nich vzduch. Dochází ke krystalizaci snûhu na hrubû zrnit˘ firn. Ledovce dûlíme na horské a kontinentální. Horské ledovce vznikají ve vysok˘ch pohofiích (napfi. Alpy, Kavkaz, Himálaj) v místû, kde se hromadí sníh (ledovcov˘ kotel – kar). Z kotle ledovec pomalu teãe ledovcov˘m splazem do niωích poloh. Ledovec svojí obrovskou hmotností obru‰uje okolní horniny. Tím vytváfií rozsáhlé ledovcové údolí ve tvaru písmene U. Ledovec pfied sebou jako buldozer hrne velké mnoÏství horniny, která tvofií ãelní morénu. Pfii tání a ústupu ledovcÛ vznikají ledovcová jezera (plesa) buì za ãelní morénou, nebo v ledovcovém kotli. Polární oblasti dnes pokr˘vají rozsáhlé kontinentální ledovce (napfi. Antarktida, Grónsko). Tyto ledovce v minulosti (bûhem ledov˘ch dob) zasahovaly aÏ do oblasti severního pohraniãí âech, Moravy a Slezska.

Ledovcové údolí tvaru písmene U (v dáli je vidût kar)

GEOLOGICKÁ âINNOST VùTRU Geologická ãinnost vûtru se nejvíce projevuje v such˘ch a chladn˘ch oblastech bez rostlin. Vítr odná‰í drobné úlomky a obnaÏuje nezvûtrané horniny. Drobné úlomky vítr pfiemístí do jiné oblasti, kde pak vznikají váté usazeniny (písky a spra‰e). Drobné úlomky uná‰ené vûtrem naráÏejí do skal nebo valounÛ hornin a obru‰ují je. Vznikají hrance a vo‰tiny. Vût‰í zrna písku se pohybují skokov˘m zpÛsobem a obru‰ují skály pfii jejich úpatí. Tímto zpÛsobem vznikají pilífiovité a hfiibovité útvary nebo skalní pfievisy. Pfiíkladem ãinnosti vûtru v písãit˘ch pou‰tích jsou píseãné pfiesypy – duny. Tvar a velikost dun je závislá na mnoÏství pfiená‰eného a ukládaného písku a na smûru proudûní vûtru.

34

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 35

Pfievisy

Píseãné duny Vo‰tiny

ODPOVùZ 1. 2. 3. 4.

V kter˘ch oblastech vznikají ledovce? Kde vznikají horské ledovce? Které oblasti Zemû pokr˘vá kontinentální ledovec? Jak pÛsobí vítr jako geologick˘ ãinitel? Uveì pfiíklady.

KRASOVÉ JEVY V oblastech, kde pfievládají vápence, vznikají krasové jevy. Takové oblasti naz˘váme krasy. Krasové jevy vznikají rozpou‰tûním vápencÛ sráÏkovou vodou, která obsahuje rozpu‰tûn˘ oxid uhliãit˘. Vzniká slabá kyselina uhliãitá, která proniká puklinami do podzemí a rozpou‰tí okolní horniny. Dochází zde také k vysráÏení nov˘ch vápencÛ. Povrchové krasové útvary jsou ‰krapy a závrty. Vznikají ãinností vody. ·krapy

Závrt

35

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 36

Podzemní krasové útvary vytváfiejí sloÏité a obrovské podzemní jeskynû, chodby a komíny. Ponor je místo, kde se povrchová voda ztrácí do podzemí. Místo, kde voda opût vystupuje na zemsk˘ povrch, se naz˘vá vyvûraãka. Obrovské podzemní jeskynû jsou dómy. V nich mÛÏeme vidût vápencovou jeskynní v˘zdobu, kterou tvofií rÛzné krápníky. Kras (âína) Schéma krasového systému

‰krapy

závrt ponor komín stalaktit stalagmit stalagnát

vyvûraãka jeskynû

Mezi v˘znamné krasové oblasti v âeské republice patfií âesk˘ a Moravsk˘ kras. V zahraniãí je to napfiíklad oblast Plitvick˘ch jezer (Chorvatsko), Belianska a Demänovská ºadová jaskyÀa (Slovensko).

PODZEMNÍ VODA âást sráÏkové vody se vsakuje pod zemsk˘ povrch. Tato voda proniká póry do pÛdy, pfies propustné horniny (napfi. písek, ‰tûrk, vápence) a puklinami v horninách. Voda pod zemsk˘m povrchem se naz˘vá podzemní voda. Pfii prosakování horninami se sráÏková voda obohacuje o minerální látky a vzniká minerální voda. Zpûtnû mÛÏe dojít k vysráÏení minerálních látek a vznikají chemicky usazené horniny (travertiny, buliÏníky). Místo, kde se podzemní voda dostává pfiirozenû na povrch, se naz˘vá pramen. Prameny leÏí v údolích nebo ve svazích.

36

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 37

V hlub‰ích vrstvách Zemû nebo ve vulkanicky aktivních oblastech se podzemní voda ohfiívá. Vznikají termální vody (napfi. vfiídlo Karlovy Vary; Pie‰Èany a Rajecké Teplice na Slovensku).

Kolonáda v Mariánsk˘ch Lázních V‰echny zdroje podzemní vody je nutné chránit pfied ‰kodliv˘mi vlivy lidské ãinnosti (napfi. úniky ‰kodlivin ze skládek a kanalizací, zneãi‰tûní pÛdy prÛmyslov˘mi odpady a zemûdûlsk˘mi hnojivy).

ODPOVùZ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Popi‰, jak vznikají krasové jevy. Jak se naz˘vají nûkteré podzemní krasové útvary? Které krasové oblasti v âeské republice zná‰? UkaÏ tyto oblasti na mapû âR. Co je podzemní voda? Jak vzniká minerální voda? Kde v âR se vyuÏívají termální vody v lázeÀství? Znበve svém okolí nûjak˘ pramen?

PÒDA PÛda je vrchní vrstva zemské kÛry. Pro vznik pÛd jsou dÛleÏití pÛdotvorní ãinitelé: hornina, tvar zemského povrchu, podnebí, ãinnost organismÛ a ãas. PÛda se skládá z pevné, kapalné a plynné sloÏky. Pevnou sloÏku tvofií zvûtralá mateãní hornina (anorganická ãást) a Ïivá a neÏivá organická hmota. Îivé organismy v pÛdû (bakterie, fiasy, houby, rostliny, Ïivoãichové) zpracovávají odumfielou organickou hmotu na humus. Humus vyuÏívají rostliny jako zdroj Ïivin. Kapalnou sloÏkou pÛdy je voda. Voda rozpou‰tí rÛzné látky a vzniká tzv. pÛdní roztok. Plynná sloÏka je pÛdní vzduch. PÛdy vznikají rychleji v místech, kde je vy‰‰í teplota a vût‰í mnoÏství sráÏek. Proto je v tropickém pásu vrstva pÛdy aÏ 5 metrÛ silná. Naopak v chladném a suchém prostfiedí pÛda vzniká pomalu a vrstva pÛdy je velice tenká. Podle obsahu jílÛ rozdûlujeme pÛdy na písãité, hlinité a jílovité. Podle obsahu humusu rozdûlujeme pÛdy na pÛdní typy: ãernozemû, hnûdozemû a podzoly. âernozemû jsou velmi úrodné pÛdy, které se vyskytují v níÏinách. Tyto pÛdy mají silnou humusovou vrstvu.

37

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 38

Hnûdozemû jsou nejroz‰ífienûj‰ím pÛdním typem v âR. Hnûdozemû mají ménû silnou a ménû vyvinutou humusovou vrstvu. Podzoly jsou ménû úrodné pÛdy z horsk˘ch oblastí. Tyto pÛdy obsahují nejménû humusu. Schéma pÛdy zemina (humus)

zemina (humus)

úlomky zvûtralé mateãné horniny

úlomky zvûtralé mateãné horniny

mateãná hornina

mateãná hornina

ãernozem

podzol

PÛda má pro lidi velk˘ v˘znam – pûstují na ní zemûdûlské plodiny. Pfiesto lidé svojí ãinností pÛdu niãí, napfi. odlesÀováním, nadmûrn˘m pouÏíváním prÛmyslov˘ch hnojiv a pfiípravkÛ proti ‰kÛdcÛm, tûÏkou mechanizací. Je dÛleÏité pÛdu chránit!

ODPOVùZ 1. 2. 3. 4.

Co je pÛda? Ze kter˘ch sloÏek se skládá pÛda? Jak se dûlí pÛdy podle obsahu jílovit˘ch minerálÛ? Podle ãeho se urãují pÛdní typy? Jak lidé niãí pÛdu?

38

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 39

HISTORICK¯ V¯VOJ PLANETY ZEMù Stáfií planety Zemû se odhaduje na 4,6 miliardy let. Tuto velice dlouhou dobu je moÏné rozdûlit na krat‰í ãasová období. Rozdûlení geologick˘ch období v historii planety Zemû MILIONY LET

NÁZEV OBDOBÍ

0 1,6

âTVRTOHORY T¤ETIHORY

aÏ 1,6 aÏ 65

65 aÏ 245 245 aÏ 540 540 aÏ 2500

DRUHOHORY PRVOHORY STAROHORY

2500 aÏ 3800 3800 aÏ 4600

PRAHORY P¤EDGEOLOGICKÉ OBDOBÍ

Nûkteré vrstvy usazen˘ch hornin obsahují zbytky tûl organismÛ, které Ïily kdysi na na‰í Zemi. Paleontologové je naz˘vají zkamenûliny (fosilie). Mezi zkamenûliny patfií napfiíklad schránky nebo kosti ÏivoãichÛ, zbytky rostlin a také otisky ãástí jejich tûl.

Tfietihorní ol‰e

Prvohorní trilobit

P¤EDGEOLOGICKÉ OBDOBÍ A PRAHORY Nejstar‰í období v˘voje Zemû se naz˘vá pfiedgeologické období. Na Zemi dopadaly meteority z vesmíru. Je‰tû nebyla vytvofiena pevná zemská kÛra. KdyÏ planeta dostateãnû vychladla, vytvofiily se tfii zemské geosféry (kÛra, plá‰È a jádro). Zaãíná druhé období v˘voje Zemû – prahory. Bûhem prahor byla zemská

39

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 40

kÛra velmi tenká a stále silnû prohfiátá energií z nitra Zemû. V‰echny vnitfiní geologické dûje probíhaly blízko povrchu. Zemsk˘ povrch se ochlazoval. Kondenzovala vodní pára a vznikaly první praocéany a atmosféra. Atmosféra obsahovala oxid uhliãit˘, vodík, metan, oxidy síry, oxidy dusíku, vodní páry a malé mnoÏství kyslíku. Atmosféra nemûla ozonovou vrstvu.

Prahory – nejstar‰í období Zemû

Místem vzniku prvních organick˘ch látek byl oceán. Útvary, které vznikly ãinností nejstar‰ích organismÛ na Zemi (fias, sinic a bakterií).

V praoceánu vznikl Ïivot. Vznik Ïivota vysvûtlují vûdecké teorie. Existují v‰ak i „nevûdecké“ názory, které souvisejí s vírou a náboÏenstvím. Tyto názory vysvûtlují vznik a v˘voj Ïivota zásahem nadpfiirozené vy‰‰í síly – Boha. V praoceánech byly jiné podmínky neÏ v souãasn˘ch oceánech. Z jednoduch˘ch anorganick˘ch látek (napfi. metan, amoniak, oxid uhliãit˘, oxidy síry) vznikaly organické látky (napfi. aminokyseliny) a pozdûji i první jednoduché buÀky. První bezjaderné jednobunûãné organismy byly podobné dne‰ním sinicím a bakteriím.

STAROHORY Bûhem starohor vznikla první pohofií. Ve starohorách se objevily první fiasy. Do‰lo k zalednûní planety a ochlazení podnebí. Ochlazení zpÛsobilo katastrofální vymírání organismÛ. Na konci starohor se oteplilo a v mofiích vznikly mnohobunûãné rostliny a Ïivoãichové. První mnohobunûãní Ïivoãichové na Zemi

40

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 41

PRVOHORY V prvohorách do‰lo k rozvoji mofisk˘ch bezobratl˘ch a obratlovcÛ – paryby, ryby. Îivot se pfiesunul z mofie i na sou‰. V prvohorách se objevili napfi. zástupci tûchto bezobratl˘ch: Ïahavci (koráli), mûkk˘‰i (hlavonoÏci), ãlenovci (trilobiti), první strunatci (graptoliti) a obratlovci. V mofiích Ïili Ïraloci, ryby a lalokoploutvé ryby (latimérie). Právû z lalokoploutv˘ch ryb se vyvinuli první obojÏivelníci. Z obojÏivelníkÛ se pak vyvinuli první plazi. Latimérie podivná Primitivní obojÏivelník

Îivot v prvohorním mofii Karbonsk˘ uheln˘ moãál  Rostliny se roz‰ífiily na sou‰. V moãálech rostly stromovité pfiesliãky, plavunû a kapradiny. Z tûchto rostlin, které zapadaly do baÏin a uhelnatûly bez pfiístupu vzduchu, pozdûji vzniklo ãerné uhlí. Na konci prvohor se objevily první cykasy a jehliãnany. V prvohorách se rozvíjel i hmyz. Bûhem prvohor se ãasto mûnilo podnebí. Stfiídala se období teplá a období velice chladná. Zmûny podnebí, dopady meteoritÛ a vulkanická ãinnost ovlivni-

41

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 42

ly v˘voj organismÛ. V prvohorách také docházelo k pohybu litosférick˘ch desek. Vznikl jeden svûtadíl Pangea. Na pfielomu prvohor a druhohor do‰lo k nejvût‰ímu vymírání organismÛ. Vymfieli trilobiti, stromovité plavunû, pfiesliãky a dal‰í organismy.

DRUHOHORY Druhohory naz˘váme vûk plazÛ. Bûhem druhohor se svûtadíl Pangea postupnû rozpadal. Podnebí v druhohorách bylo velmi teplé. V mofiích Ïili bezobratlí: mûkk˘‰i (amoniti, belemniti, mlÏi), Ïahavci (koráli) i obratlovci: ryby, Ïraloci. Vyvinuli se vodní dinosaufii (ichtyosaufii, plesiosaufii). Poznámka: Název dinosaufii pochází z fieãtiny a znamená stra‰n˘ je‰tûr nebo hrozn˘ plaz. Dinosaufii jsou skupina ÏivoãichÛ z tfiídy plazÛ, která Ïila v období druhohor.

Na sou‰i Ïili b˘loÏraví a masoÏraví plazi (dinosaufii). Tito plazi dosahovali na konci druhohor gigantick˘ch rozmûrÛ (Diplodocus – ãti: dyplodokus, Tyranosaurus). Nûktefií plazi byli schopni letu (Pterodactylus – ãti: pterodaktylus). Z dinosaurÛ se vyvinuli také první ptáci. Na zaãátku druhohor se poprvé objevili drobní savci, podobní dne‰ním hlodavcÛm. V druhohorách pfievládaly na sou‰i nahosemenné rostliny: jehliãnany, jinany, cykasy a dnes vymfielé kapraìosemenné rostliny. Postupnû vznikaly krytosemenné rostliny. Zaãalo alpínské vrásnûní a himálajské vrásnûní. Na konci druhohor do‰lo ke katastrofickému vymírání organismÛ. Vymfieli v‰ichni dinosaufii, amoniti a belemniti. Tato katastrofa je spojována s dopadem meteoritu. Tyranosaurus

Îivot v druhohorním mofii

42

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 43

T¤ETIHORY Tfietihory naz˘váme vûk savcÛ. V mofiích se dál rozvíjeli paryby, ryby, plÏi, mlÏi, koráli, plankton a fiasy. Z nahromadûné organické hmoty v mofiích vznikla chemickou pfiemûnou loÏiska ropy a zemního plynu. Rostlinstvo tvofiily krytosemenné rostliny, jehliãnany a kapradiny. V baÏinách vznikalo hnûdé uhlí.

BaÏinná vegetace, ze které vznikalo hnûdé uhlí Bûhem tfietihor do‰lo k rychlému rozvoji savcÛ a ptákÛ. V˘voj savcÛ byl ovlivnûn zmûnami podnebí a stûhováním ÏivoãichÛ mezi svûtadíly tehdej‰ího svûta. Zpoãátku bylo podnebí velice vlhké a teplé. Celá planeta byla pokryta pralesní vegetací. Savci, ktefií Ïili v tûchto pralesích (napfi. primáti, hmyzoÏravci, prakopytníci), byli malí. Pozdûji do‰lo k v˘raznému ochlazení (zalednûní Antarktidy) a ke zmûnû rostlinstva. Poprvé se objevily savany a stepi v mírném a subtropickém pásmu. Rostly zde trávy a jiné byliny a Ïili zde nové skupiny ptákÛ a savcÛ: p‰trosi, sudokopytníci, lichokopytníci (konû), chobotnatci (slon), hlodavci a ‰elmy. Objevili se také pfiedchÛdci moderního ãlovûka – Australopithecus, ãlovûk zruãn˘ a ãlovûk vzpfiímen˘. Bûhem tfietihor do‰lo ke koneãnému rozpadu Pangey.

âTVRTOHORY Na poãátku ãtvrtohor se pravidelnû stfiídaly chladné (ledové) a teplé (meziledové) doby. V ledov˘ch dobách zasahoval seversk˘ pevninsk˘ ledovec aÏ do severních oblastí âeské republiky a alpsk˘ horsk˘ ledovec aÏ na ·umavu. Îili zde mamuti, srstnatí nosoroÏci, polární li‰ky, sobi, losi a jeskynní lvi. V tomto období vznikaly ledovcové usazeniny, fiíãní terasy, spra‰e a váté písky. I pfies celkovû rozsáhlé zalednûní planety (cca 32 %) vÏdy v období vrcholné doby ledové existoval tropick˘ a subtropick˘ pás s charakteristickou suchozemskou i mofiskou florou (rostliny) a faunou (Ïivoãichové). Meziledové doby zaãínaly vÏdy v˘razn˘m globálním oteplením, ústupem ledovcÛ a zv˘‰ením hladiny svûtového oceánu. Mezi typické Ïivoãichy meziledov˘ch dob patfií lesní sloni, jeleni, jeskynní medvûdi a ‰avlozubí tygfii. V meziledov˘ch dobách vznikaly pÛdy.

43

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 44

·avlozub˘ tygr Mamut Ve ãtvrtohorách pokraãoval v˘voj pfiedchÛdcÛ ãlovûka (ãlovûk pravûk˘ – neandertálec, ãlovûk pfiedvûk˘ – kromaÀonec) a objevil se ãlovûk dne‰ního typu (ãlovûk rozumn˘). Poslední období ãtvrtohor uÏ bylo ovlivnûno ãinností lidí. Toto období se obvykle rozdûluje na historické doby: kamennou, bronzovou a Ïeleznou. V souãasnosti se vedou diskuse o dopadu ãinnosti lidí na podnební (klimatické) a ekologické zmûny na planetû Zemi.

ODPOVùZ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Vyjmenuj jednotlivá geologická období Zemû. V kterém období vznikl na Zemi Ïivot? Kde? Které organismy Ïily v prvohorních mofiích? Kdy a jak vzniklo ãerné uhlí? Kdy a jak vzniklo hnûdé uhlí? Které období naz˘váme vûk plazÛ a proã? Kdy vymfieli dinosaufii? Ktefií Ïivoãichové a které rostliny pfievládli v období tfietihor? Ktefií velcí savci Ïili v dobách ledov˘ch ve ãtvrtohorách?

44

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 45

GEOLOGICK¯ V¯VOJ A STAVBA ÚZEMÍ âESKÉ REPUBLIKY Území âeské republiky patfií z regionálního hlediska dvûma velk˘m celkÛm – âesk˘ masiv a Západní Karpaty. âesk˘ masiv zahrnuje oblast âech a západní Moravy a Slezska. Západní Karpaty zahrnují v˘chodní Moravu a Slezsko. Hranice mezi celky probíhá pfiibliÏnû na spojnici mûst Znojmo – Vy‰kov – Pfierov – Ostrava. Geologická mapa povrchu âR

tfietihory tfietihorní sopky druhohory

prvohory

starohory

starohory zlomy

âesk˘ masiv je rozdûlen na nûkolik blokÛ (regionálních jednotek). Z geologického hlediska v âeském masivu pfievaÏují hlubinné vyvfielé horniny (Ïuly, diority a gabra) a pÛvodnû usazené horniny ve starohorách a prvohorách, které se pfiemûnily bûhem prvohorního vrásnûní. Mlad‰í usazené a sopeãné horniny nejsou zvrásnûné. Západní Karpaty vytváfiejí celé Slovensko a severní oblast Maìarska. Jsou souãástí rozsáhlého pohofií, které vznikalo bûhem alpínského vrásnûní.

45

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 46

Horniny z prahor se na na‰em území nevyskytují. Ve starohorách bylo území âeského masivu zalité mofiem. PÛvodnû mofiské usazeniny a hlubinné vyvfieliny jsou silnû zvrásnûné a pfiemûnûné na pararuly a ortoruly. Nacházejí se v Kru‰n˘ch horách, Slavkovském lese, Krkono‰ích, Orlick˘ch horách, Hrubém Jeseníku, na ·umavû, v âeské lese a na âeskomoravské vrchovinû. Bûhem star‰ích prvohor byla oblast âeského masivu nûkolikrát zalita mofiem. Ukládaly se pfiedev‰ím pískovce, bfiidlice a vápence, ale jsou zde i v˘levné vyvfielé horniny (napfi. Kfiivoklátsko). Nejv˘znamnûj‰í geologickou a paleontologickou oblastí je barrandien. Tato oblast se rozkládá mezi Prahou, Plzní a Klatovy a byla pojmenována na poãest Joachima Barranda.

Joachim Barrande (1799–1883) byl v˘znamn˘ francouzsk˘ geolog a paleontolog. ZaloÏil rozsáhlou sbírku zkamenûlin, které nalezl na území stfiedních a západních âech.

Barrandova skála  Horniny zde byly zvrásnûny bûhem prvohor. Bûhem prvohor se v âeském masivu vytvofiily rozsáhlé moãály. V nich rostly velké stromovité pfiesliãky, plavunû a kapradiny. Ty zapadaly do baÏin a vzniklo z nich ãerné uhlí (napfi. plzeÀská, kladenská, rakovnická, podkrkono‰ská a hornoslezská uhelná pánev). Bûhem druhohor se do oblasti âeského masivu vrátilo mofie. Vznikly usazeniny v oblasti âeské kfiídové pánve a v jiÏních âechách v ãeskobudûjovické a tfieboÀské pánvi.

46

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 47

Ve tfietihorách byl âesk˘ masiv sou‰í a ovlivnilo ho alpínské vrásnûní. Vznikla pfiíkopová propadlina v oblasti Kru‰n˘ch hor. V této propadlinû byly rozsáhlé jezerní pánve, které zarÛstaly moãálov˘mi rostlinami a z nich vzniklo hnûdé uhlí (napfi. chebská, sokolovská a mostecká pánev).

Povrchová tûÏba hnûdého uhlí ve velkolomu Bílina  Hlubinná tûÏba ãerného uhlí na Ostravsku V tfietihorách probíhala také sopeãná ãinnost a vznikla ãediãová pohofií, napfi. Doupovské hory, âeské stfiedohofií nebo hory ¤íp, Velk˘ a Mal˘ Bezdûz, Kozákov, Trosky, Kunûtická hora.

âeské stfiedohofií – sopeãné pohofií tvofiené tfietihorními vyvfiel˘mi horninami V oblasti Západních Karpat do‰lo k vyvrásnûní mofisk˘ch usazenin (Îdánick˘ les, Chfiiby, Bílé Karpaty, Javorníky, Moravskoslezské Beskydy). Ve ãtvrtohorách pokraãovaly projevy alpínského vrásnûní sopeãnou ãinností. Nejmlad‰ími sopkami jsou Komorní a Îelezná hÛrka u Chebu nebo Venu‰ina sopka u Bruntálu.

47

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 48

Ve ãtvrtohorách zasahoval alpsk˘ horsk˘ ledovec do oblasti ·umavy a seversk˘ ledovec do oblasti severního pohraniãí a Ostravska. V tûchto oblastech jsou dnes ledovcové morény, kary, jezera a kamenná mofie. Obfií dÛl v Krkono‰ích

UloÏeniny spra‰e Rozsáhlé uloÏeniny vát˘ch pískÛ a spra‰í najdeme v Polabí nebo v moravsk˘ch úvalech.

ODPOVùZ 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Ke kter˘m dvûma velk˘m celkÛm patfií území âeské republiky? Kde je hranice mezi tûmito celky? Kde se rozkládá oblast barrandien a podle koho je pojmenovaná? K ãemu do‰lo v oblasti âeského masivu bûhem druhohor? Ve kterém období âesk˘ masiv ovlivnilo alpínské vrásnûní? Jak se projevilo alpínské vrásnûní ve ãtvrtohorách?

OPAKOVÁNÍ 1. Geologické vûdy se zab˘vají poznáváním a zkoumáním neÏivé pfiírody. Znalost neÏivé pfiírody nám pomáhá pochopit sloÏité vztahy v ekosystémech. 2. Minerály (nerosty) jsou anorganické pfiírodniny. Jsou to prvky nebo chemické slouãeniny. Jejich chemické sloÏení mÛÏeme vyjádfiit chemick˘m vzorcem. 3. Minerály nejãastûji vznikají tûmito zpÛsoby: krystalizací z magmatu, sráÏením z roztokÛ, pfiemûnou (metamorfózou), chemick˘m zvûtráváním, ãinností organismÛ.

48

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 49

4. Témûfi v‰echny minerály vytváfiejí krystaly. V˘jimkou jsou beztvaré (amorfní) minerály (chalcedon), které krystaly nevytváfiejí. 5. V‰echny krystaly, a tedy i minerály, rozdûlujeme do ‰esti krystalov˘ch soustav. 6. Fyzikální vlastnosti minerálÛ jsou: hustota, tvrdost, ‰tûpnost, lom, barva vrypu, barva minerálu, propustnost svûtla a lesk, elektrická vodivost, magnetismus. 7. Chemické vlastnosti minerálÛ závisejí na jejich chemickém sloÏení a uspofiádání krystalové mfiíÏky. Jsou to: rozpustnost ve vodû, reakce s kyselinami, rozklad pfii vysok˘ch teplotách, odolnost proti pÛsobení chemick˘ch látek. 8. Minerály se rozdûlují do devíti skupin, které tvofií mineralogick˘ systém. Minerály se rozdûlují do skupin podle svého chemického sloÏení. Jsou to: prvky, sulfidy, halogenidy, oxidy, uhliãitany, sírany, fosforeãnany, kfiemiãitany, organické minerály. 9. Horniny jsou pfiírodní smûsi, které tvofií rÛzné minerály. Horniny vznikají geologick˘mi dûji. 10. Horniny dûlíme na: horniny vyvfielé (vznikly ztuhnutím a krystalizací magmatu), horniny usazené (vznikly zvûtráním jin˘ch hornin, chemick˘m vysráÏením z roztokÛ, ãinností organismÛ) a horniny pfiemûnûné (vznikly pfiemûnou jin˘ch hornin pfii vysoké teplotû a tlaku). 11. Hlubinné vyvfielé horniny vznikají ztuhnutím z magmatu pod zemsk˘m povrchem. Vznikají hrubozrnné horniny: Ïula, diorit a gabro. 12. V˘levné vyvfielé horniny vznikají rychl˘m ochlazením magmatu na zemském povrchu. Mezi v˘levné vyvfieliny patfií: ryolit, znûlec, andezit a ãediã. 13. Usazené horniny vznikají na zemském povrchu za normálních teplot a tlakÛ. Vznik usazen˘ch hornin má ãtyfii fáze: zvûtrávání, pfienos, uloÏení a zpevnûní. 14. Vyvfielé, usazené a pfiemûnûné horniny vznikají pÛsobením rÛzn˘ch geologick˘ch dûjÛ. Kolobûh hornin v pfiírodû se neustále opakuje a naz˘vá se horninov˘ cyklus. 15. Na‰e hvûzda – Slunce – a celá Sluneãní soustava jsou souãástí Galaxie. Galaxie má tvar disku o prÛmûru sto tisíc svûteln˘ch let. 16. Zemsk˘ povrch je rozlámán na jednotlivé litosférické desky. Tyto desky jsou v pohybu a na sv˘ch okrajích se dot˘kají. 17. Sopeãná ãinnost je dûj, pfii kterém proniká magma na zemsk˘ povrch v podobû lávy. Sopka (vulkán) je místo, kudy se láva dostává na povrch. 18. Sopeãná ãinnost se mÛÏe také projevit vytékáním hork˘ch pramenÛ, plynÛ a gejzírÛ. 19. Otfiesy zemského povrchu – zemûtfiesení – jsou zpÛsobeny náhl˘m uvolnûním obrovského mnoÏství energie v zemské kÛfie a plá‰ti.

49

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 50

20. Místo, ve kterém dochází k uvolnûní energie, se naz˘vá ohnisko zemûtfiesení – hypocentrum. Místo na povrchu Zemû, kde je zemûtfiesení nejsilnûj‰í, se naz˘vá epicentrum zemûtfiesení. 21. Vlny pfii zemûtfiesení zaznamenávají citlivé pfiístroje – seizmografy. Pro oznaãení síly zemûtfiesení se pouÏívá Richterova stupnice, která má celkem devût stupÀÛ. 22. Pohofií vznikají pfii sráÏce litosférick˘ch desek. Vzniká obrovsk˘ tlak a zvy‰uje se teplota. Dochází k pfiemûnû hornin a poruchám zemské kÛry. 23. Na zemsk˘ povrch neustále pÛsobí dé‰È, vítr, zemská pfiitaÏlivost (gravitace), sluneãní záfiení a mráz – vnûj‰í geologiãtí ãinitelé. 24. PÛsobením vnûj‰ích geologick˘ch dûjÛ se sniÏuje a zarovnává povrch Zemû. Pfii této ãinnosti vznikají kaÀony fiek, krasové jeskynû, skalní mûsta, hory atd. 25. Minerály a horniny se vlivem pÛsobení vnûj‰ích geologick˘ch ãinitelÛ na zemském povrchu postupnû rozpadají a rozkládají – zvûtrávají. Známe rÛzné zpÛsoby zvûtrávání – mechanické, chemické a biologické. 26. V˘sledkem procesu zvûtrávání je zvûtralina, která pokr˘vá velkou ãást zemského povrchu. Na zvûtralinách vznikají pÛdy. 27. Zemská pfiitaÏlivost ovlivÀuje pohyb úlomkÛ hornin nebo obrovsk˘ch hornin. Jsou tfii typy gravitaãních pohybÛ na svazích: svahové skluzy, svahové sesuvy a skalní fiícení. 28. Povrchová voda pfiená‰í a ukládá horninov˘ materiál. K povrchov˘m vodám patfií sráÏková, tekoucí, jezerní a mofiská voda. 29. V˘znamn˘m vnûj‰ím geologick˘m ãinitelem jsou ledovce. Ledovce vznikají v polárních oblastech nebo ve vysokohorsk˘ch oblastech nad pásmem vûãného snûhu. 30. Geologická ãinnost vûtru se nejvíce projevuje v such˘ch a chladn˘ch oblastech bez rostlin. Vznikají váté usazeniny (písky a spra‰e), hrance, vo‰tiny, pilífiovité, hfiibovité útvary nebo skalní pfievisy. 31. Krasové jevy vznikají rozpou‰tûním vápencÛ sráÏkovou vodou, která obsahuje oxid uhliãit˘. Dochází k vysráÏení nov˘ch vápencÛ. 32. Povrchové krasové útvary jsou ‰krapy a závrty. Podzemní krasové útvary vytváfiejí sloÏité a obrovské podzemní jeskynû, chodby a komíny. 33. Pfii prosakování horninami se sráÏková voda obohacuje o minerální látky a vzniká minerální voda. 34. Pro vznik pÛd jsou dÛleÏití pÛdotvorní ãinitelé: hornina, tvar zemského povrchu, podnebí, ãinnost organismÛ a ãas.

50

Zlom

23.10.2009 13:00

Stránka 51

35. Podle obsahu jílÛ rozdûlujeme pÛdy na písãité, hlinité a jílovité. Podle obsahu humusu rozdûlujeme pÛdy na pÛdní typy (ãernozemû, hnûdozemû, podzoly). 36. Nejstar‰í období v˘voje Zemû se naz˘vá pfiedgeologické období a prahory. V praoceánu vznikl Ïivot. První bezjaderné jednobunûãné organismy byly podobné dne‰ním sinicím a bakteriím. 37. Bûhem starohor vznikla první pohofií. Ve starohorách se objevily první fiasy. 38. V prvohorách Ïili v mofiích Ïraloci, ryby a lalokoploutvé ryby (latimérie). Rostliny se roz‰ífiily na sou‰. V moãálech rostly stromovité pfiesliãky, plavunû a kapradiny. Z tûchto rostlin vzniklo ãerné uhlí. 39. Druhohory naz˘váme vûk plazÛ. Vyvinuli se vodní dinosaufii (ichtyosaufii, plesiosaufii), na sou‰i Ïili b˘loÏraví a masoÏraví dinosaufii. Nûktefií plazi byli schopni letu. Na zaãátku druhohor se poprvé objevili drobní savci, podobní dne‰ním hlodavcÛm. V‰ichni dinosaufii na konci druhohor vyhynuli. 40. V druhohorách pfievládaly na sou‰i nahosemenné rostliny: jehliãnany, jinany, cykasy a dnes vymfielé kapraìosemenné rostliny. Postupnû vznikaly krytosemenné rostliny. 41. V druhohorách zaãalo alpínské vrásnûní a himálajské vrásnûní. 42. Tfietihory naz˘váme vûk savcÛ. V tfietihorách se objevují pfiedchÛdci moderního ãlovûka – Australopithecus, ãlovûk zruãn˘ a ãlovûk vzpfiímen˘. 43. Rostlinstvo tfietihor tvofiily krytosemenné rostliny, jehliãnany a kapradiny. V baÏinách vznikalo hnûdé uhlí. Z nahromadûné organické hmoty v mofiích vznikla chemickou pfiemûnou loÏiska ropy a zemního plynu. 44. Na poãátku ãtvrtohor se pravidelnû stfiídaly chladné (ledové) a teplé (meziledové) doby. V ledov˘ch dobách zasahoval seversk˘ pevninsk˘ ledovec aÏ do severních oblastí âeské republiky a alpsk˘ horsk˘ ledovec aÏ na ·umavu. Îili zde mamuti, srstnatí nosoroÏci, polární li‰ky, sobi, losi a jeskynní lvi. 45. Mezi typické Ïivoãichy meziledov˘ch dob patfií lesní sloni, jeleni, jeskynní medvûdi a ‰avlozubí tygfii. V meziledov˘ch dobách vznikaly pÛdy. 46. Ve ãtvrtohorách pokraãoval v˘voj pfiedchÛdcÛ ãlovûka (ãlovûk pravûk˘ – neandertálec, ãlovûk pfiedvûk˘ – kromaÀonec) a objevil se ãlovûk dne‰ního typu (ãlovûk rozumn˘). 47. Území âeské republiky patfií z regionálního hlediska dvûma velk˘m celkÛm – âesk˘ masiv a Západní Karpaty. âesk˘ masiv zahrnuje oblast âech a západní Moravy a Slezska. 48. Západní Karpaty zahrnují v˘chodní Moravu a Slezsko. Hranice mezi celky probíhá na spojnici mûst Znojmo – Vy‰kov – Pfierov – Ostrava.

51