Takt Text 1.
PŘEDEHRA
2.
HOLUBICE
Značka
H
J
L
P
A1 A5 A8 B13 C21 C23 C25 D29
D36 E37 E39 E40 E43 F45
F52 G53 G55
Peter: Četl jsem o lovci Gracchovi: jeho příchod byl ohlašován holubicí na okenní římse. Přilétla holubice na balkón. Petra: A zkoumavě na nás upřela oči jak veliké perly, červené oči bíle lemované. Petra: Často sem přilétali pro zbytky chleba ztepilí, silní, bělostní racci. Však holubi nikdy, ti báli se k moři na kratších křídlech. Měla Dlouhý krk a vysokou hruď, Petra: hruď zpěvaček. Holubička bílá jak ze sněhu. Danica: Zdálo se, že se diví a zároveň bojí, Danica: jako by měla závažný úkol, bez hlesu vrtěla hlavou, jen její krásu jsme viděli a neklid, pak odlétla, abychom hádali každý jak umí: Co nám to chtěla vyřídit? Petra: Byla to zpráva, výstraha, výtka?
jakmile začne klavír v basech
Petra: Toho dne zcela nečekaně jsme dostali k obědu holuba na rožni, obírali jsme ho s pocitem viny a v domnění, že chápeme vše,
jakmile skončí klavír
Petra: ale to nebylo, ach nebylo všechno, co nám ten pták chtěl říci.
po klavírní basové vsuvce (3 takty)
po zpěvu
po zpěvu musí stihnout před zpěvem
po zpěvu
po zpěvu
musí stihnout před zpěvem
po zpěvu
G61 G63 H65
H74 I76
J84 3.
ZNAMENÍ
A1 A5 A8 B17 C25 D33 E41 F49 F53 G58
Mnohá byla znamení, my však slepí jako ostatní. Nebe modře zatvrzelé, slunce: otevřená pec, den: bílý kámen uprostřed fialových jazyků. Maličké bílé housenky se prodraly ze stromů.
T
O
E
H67
4.
Z čista jasna se objevil mrak jak dusivý kouř, avšak deště nevydal. PRVNÍ VAROVÁNÍ
A1 B11 C21
D34
Peter: První varování bylo jako hra dítěte, bezvýznamný otřes. Jako by projel nákladní vůz, jako by se zachvěly ve větru stromy. Na podnosech se rozbilo sklo. Petra: Pijáci v barech se s převahou smáli: A přece se točí! Citovali vtipálkové (někteří snad přímo latinsky).
jakmile skončí klavír v pravé ruce
T
jakmile skončí flétny a kytara
D42 E44
Ještě se mohla natřásat stará dobrá zem, předvádět se. To bylo v půli dne,
F54 F59 G61
H71
I81
J91
Šárka: k hodině dvanácté, kdy jistota člověka dospívá k vrcholu. Šárka: Večer by jasný a napohled bez šalby, třídenní srp měsíce skláněl se k obzoru. Pavla: Moře tak klidné, jak dlouho už nebylo, vedro se zmírnilo, letadla přestala burácet nebem a uložila se k nočnímu spánku. Danica: Usnul jsem na pravém boku a lehké vlnky se rozplynuly.
po klavírní postupce, jakmile skončí flétny po klavírní vsuvce (2 takty) po klavírní vsuvce (2 takty)
po klavírní vsuvce (2 takty), skončí kytara
J99 5. A1
B9
MRTVÁ VELRYBA Šárka: K večeru přineslo moře hrozivě štědré mrtvou velrybu. Danica: Ještě silně krvácela, potácela se ke břehu jako převržený člun.
jakmile skončí klavír a začne kytara (po změně rytmu ze 4/4 na 3/4) jakmile začne flétna
C17 D25
6.
Šárka: Nad jejím tělem pak divoký nářek mořského ptactva. DRUHÉ VAROVÁNÍ
jakmile skončí flétny
Peter: Druhé varování mělo větší váhu, děcko už vyrostlo v mladého obra. Danica: Znovu tak teplý den, až příliš zářivý, zas pouštní vedro, třicet pět stupňů dvacátého devátého února. Přestupný den, ten den, co přebyl, den těch, kteří přebyli, den starobylých žertů.
jakmile skončí klavír v pravé ruce po klavírní vsuvce (2 takty)
A1 B11 C21
D31
T
E44
Petra: A ramadán, měsíc postu, byl zahájen břesknými salvami. Bylo už k poledni, za deset minut dvanáct.
jakmile skončí flétny a kytara musí stihnout před kytarou a zpěvem
E52 F54
Země znovu zakolísala, otřásla námi až v útrobách, lidé zatajili dech.
G64 G69 H71
I81
I91 J93
K97
L110
M118
Šárka: Lidé cítili, že jsou v pohybu, na pevné zemi jak na palubě lodi, Šárka: sklenice tančily po stolech, padaly k zemi, sklo v oknech pukalo, padala omítka. Petra: Pak ticho. Danica: Prázdné tváře a oči vbodlé do očí. Mnoho jich vyběhlo, hleděli k nebesům, však ta byla bez viny, třásli se a báli, nechápali. Pavla: Když se jim znovu vrátila jistota, hlasy a smích se ozvaly silněji: nic se nám nemůže stát, opravdu ne, jen klid, Pavla: vždyť den je nádherný, tak slunný, tak čistý, dnes nehrozí světu nic!
po klavírní postupce, jakmile skončí flétny po klavírní vsuvce (2 takty) klavír a kytara skončí korunou jakmile začne kytara musí stihnout před zpěvem
jakmile skončí kytara (a jedna flétna) hned musí stihnout, než se přidá druhá flétna
N126 7.
ČEKALO SE
A1 B4 B6
C10 C12 D16 D18 E22 E24 F28 F30 G34 G36 H40 H42
Čekalo se… Čekalo se… Šárka: že holubice odnesou dopisy, že oči spočinou na růžích. Čekalo se… Čekalo se… Šárka: na souvislost, která se propadla. Čekalo se… Čekalo se… Petra: že pijáci přijdou domů, že zvířata dostanou jíst. Čekalo se… Čekalo se… Danica: čekalo na reprízy, které se nekonaly. Čekalo se… Čekalo se… Danica: na lavinu, která vyprázdní čekárnu. Čekalo se… Čekalo se… Petra: na vánek z měsíčních kosodřevin. Čekalo se… Čekalo se… Šárka: čekalo na vše a na nic.
po zpěvu
po zpěvu
po zpěvu
po zpěvu
po zpěvu
po zpěvu
po zpěvu
I46 I48 J52 J56
8. A1
Čekalo se… Čekalo se… Pavla: na pohyb, a směr nikdo neznal. Čekalo se… Čekalo se… Petra: Proč toto čekání pro čekání, když nikdo neuměl opravdu čekat? POSTAVY BEZ NÁŘKU Danica: U silnice ležely ženy, v náruči děti hrobově tiché,
po zpěvu
jakmile skončí flétny (ve výškách)
jakmile skončí klavír a kytara, začnou klávesy (melodii) musí stihnout před flétnou
B7 C11
Danica: jako náměsíčníci vrávoraly po úbočích postavy polonahé a bílé prachem, krev po nich stékala v tmavých praméncích, postavy omráčené, bez nářku, aniž chápaly, co se stalo. Hleděly před sebe, aniž co věděly, tak jako na cestě k poslednímu soudu.
jakmile skončí flétna
musí stihnout před flétnou
D23 9.
TŘETÍ VAROVÁNÍ
A1 B11 C21
D31
E44
Peter: Slyšel jsem se, jak volám ze spánku (nikdy se nedovím, co jsem volal). Petra: V téže chvíli, kdy jsem byl vymrštěn z lůžka a vsoukal se do rohu, zatímco zemětřesení nezadržitelně sílilo. Vzpoura v útrobách země, tanec, který nedal se zastavit, hrom těžký a drtivý. Danica: Nárazy tvrdly a surověly, zdálo se, že útočí ze všech stran najednou. Rachot zdí, praskot, zvuk padajících domů.
jakmile skončí klavír v pravé ruce po klavírní vsuvce (2 takty)
T
jakmile skončí flétny a kytara
E52 F54
Nebyl čas cítit, nebyl čas myslit, čekat jako v dešti kamení, poznat, že je to nyní, že je to konec.
G64 G69 H71
I81
Danica: Všechno, zdálo se, vyšlo jak početní úkol náhle vyřešený, bez překvapení, Danica: bez chyby, vše tak, jak muselo být, uzavřený kruh.
po klavírní postupce, jakmile skončí flétny po klavírní vsuvce (2 takty)
J91 10. A1
VTEŘINY DELŠÍ NEŽ ŽIVOT Jana: Tyto vteřiny: delší než život,
jakmile skončí klavír
T
Pavla: vteřiny, které obsáhly zrození i smrt,
hned po Janě musí stihnout před flétnou
Pavla: které se pokoušely odhalit ti, kdo jsi.
jakmile skončí flétna musí stihnout před flétnou
C21
Pavla: ukázat ti tvou vlastní tvář.
jakmile skončí flétna musí stihnout před flétnou a zpěvem
D25
Tvář, Petra: kterou nikdo nemůže spatřit. Tajemství, Petra: jež nikdo nemůže poznat. Zřícené pilíře, Jana: prasklá potrubí. Zborcené zdi Danica: jako papír, Petra: třpyt skleněných střepů,
A6
B9 B13
C17
D26 D29 D30 E33 E35 E37 E38 F41
F43 F46
F48
Danica: pustá propast. Pavla: A potom první bludičky ve tmě a prachu, nejistá, roztřesená, bezmocná světla. Petra: Tu začaly z ulice stoupat výkřiky.
po zpěvu
po zpěvu
po zpěvu
T
po zpěvu po změně tempa (zpomalení), jakmile kytara začne vybrnkávat, jakmile flétna začne táhlé tóny hned hned
hned
F50 11. A1
ČAS Lukáš: Jak dlouho trvalo zemětřesení? Deset vteřin? Více? Méně?
jakmile kytara přejde z kil do vybrnkání
A6 A7
Petra: Nebo už vůbec nebyl čas?
po klavírní vsuvce (2 takty)
Danica: Snad strnul anebo ztratil svůj zákonný rozměr,
po klavírní vsuvce (2 takty)
Šárka: stlačil se do temné koule s nábojem bleskových rozhodnutí
po klavírní vsuvce (2 takty)
Šárka: a potom znovu existoval svět, nehybný, tichý.
po klavírní vsuvce (2 takty)
B9 B11 B13 B14 B15
C17 C18 C19 C21
T
D23
Danica: Znovu se spojila duše s tělem a našel jsem se, byl jsem živ. Nebo to byla jen vidina v záblesku smrti?
jakmile začne klavír v basech a přidá se flétna
Danica: Zdálo se mi, že volám do tmy, že přichází odpověď na důkaz, že ještě žijeme.
po klavírní vsuvce (2 takty) musí stihnout před flétnovým motivem „holubice“
F41
Petra: A byli jsme venku, na balkóně. Svět tu ještě byl, část stavby tu ještě byla.
F45
Danica: A my stáli bosi mezi střepinami v mrtvolném tichu, ve tmě, pod hvězdami, jež zesinaly. ČERNO, VÍCE ČERNA
po flétnovém motivu „holubice“, jakmile začne kytara rytmicky hned musí stihnout před klávesami
D25
E31 E33
F37
12. A1 B8 C16 D22 E32 F37 G43 H55 I65 J75 K83 L97 13.
ČLOVĚK ČLOVĚKU
A1 B8
Petra: Zmateně bloudící lidé se spojovali v hloučky, shromažďovali se kolem nábřežní třídy, hledali v sobě útočiště a splývali v lidský dav.
jakmile skončí flétna musí stihnout před flétnou
Šárka: Jako nejjistější oporu hledali lidé holou zem s volným prostorem nad sebou, člověk byl člověku útěchou, znovu v něm procitly zákony stáda.
jakmile skončí flétna
Pavla: Nebylo kam utéci mezi svahy a pahorky, Pavla: kde půda a zdi mohly hned ujíždět, kde se kamenné bloky mohly hned válet, Pavla: nejlépe zůstat v té lidské rodině, jazyk nejazyk, rasa nerasa, a mlčenlivě čekat, tělo na těle ve tmě pod hvězdami.
jakmile se přidá druhá flétna hned
C18 D23
musí stihnout před flétnou
E35 E38 E40 F43
F47
Hned musí stihnout před kytarou
G57
Pavla: Jen co se rozední, ne-li dříve, přijde pomoc ze všech stran, všechny nás odvezou, jenom co bude ráno.
jakmile začne kytara, přidají se flétny staccato
H68 I75
Šárka: jakmile skončí Pro mnohé, mnohé už nikdy nebude ráno, usnuli klavír v noci mrtvých, zůstanou ve tmě katastrofy.
J79 14.
ČTVRTÉ VAROVÁNÍ
A1
Peter: Tu znovu se zachvěla půda, pronikavé otřesy hnaly se zemí, Danica: ze všech stran odpovídalo táhlé vytí psů
jakmile skončí klavír v pravé ruce hned
C23
Danica: a zdušený nářek stoupal z lidských davů.
jakmile skončí klavír, k samotné flétně se přidá kytara
D27
Někteří ztichli, ztajili dech, jiní povstávali. Bude se zem třást? Bude se zem bít?
B11 B18
T
C21
E37 E42 F44
G54 G56
Danica: Všechno záviselo na náladě země, na její lhostejnosti anebo nevoli. Vrátí se její klid? Šárka: Je země stará či mladá? Petra: Opožďuje se, anebo předbíhá? Je to konec či pořád ještě začátek?
po klavírní postupce, jakmile skončí flétny po klavírní vsuvce (2 takty) hned
H64 I74 15.
CIZINCI
A1 B5
Jana: I vyšli jsme, abychom viděli zkázu:
jakmile začne klavír ve výškách, jakmile skončí flétna
Petra: všude stopy po zásahu smrti, po výbuchu zuřivosti, kamenné zdi vržené přes ulici, kvetoucí keře kolem bungalovů nahnuté nad padlé domy jako vítězné ohně, Petra: schodiště zborcená jako hromada náhrobků zkroucená do mlýnských kol.
jakmile skončí flétna
B9 C13
D21
hned musí stihnout před flétnou
D25 E29
Stále více lidí si vzpomínalo na svá jména, nacházeli se mezi živými, mezi těmi, co přežili.
F37 F41
Pavla: Po jednom chodili lidé, každý sám se sebou, se svými mrtvými a se svou bolestí,
jakmile skončí flétna
T
G45
16.
Pavla: všichni si byli navzájem cizinci a hleděli všude, jen nikomu do očí, tohoto rána, kdy naděje skončily v hromadném hrobě.
hned musí stihnout před flétnou (před změnou rytmu ze 4/4 na 3/4)
NIKDE TAM NEBYL BŮH
A1 A5 B13 B15 B17 B19
Nikde tam nebyl Bůh. Petra: Do prázdna jsme se řítili. Nikde tam nebyl Bůh. Petra: Do prázdnoty, ve které na nás čekal jen hrob.
po zpěvu
po zpěvu
B21 C23 C25
Nikde tam nebyl Bůh. Petra: Jen tma, která po věky čekala, aniž věděla, že čeká.
po zpěvu
D31 D35
E43 E45
F51 F53
G59 G61
H67 H69
Petra: Byli tu všichni zoufalci, kteří se nevzdávali naděje a útočili holýma rukama proti horám trosek. Nikde tam nebyl Bůh. Petra: Byli tu i zachránění, kteří kouřili svou první cigaretu nad hrobem, z něhož povstali. Nikde tam nebyl Bůh. Danica: Byl tu i muž, který táhl svou ženu za vlasy a vytáhl jen její hlavu. Nikde tam nebyl Bůh. Pavla: Byl tu i muž, který nechal nohu mezi balvany, když mu ji uřízli pilou. Nikde tam nebyl Bůh. Danica: Bylo tu i dítě, které se znenadání začalo smát, tak osvobodivě a na podhled tak nesnesitelně.
jakmile skončí první flétna (ústřední motiv)
po zpěvu
po zpěvu
po zpěvu
po zpěvu musí stihnout před první flétnou
I75 J81 J85
J89
Danica: Právě když padal jsem po hlavě do tmy, cítil jsem, že Bůh jest. Danica: Bůh dal pocítit, že je nablízku.
jakmile skončí druhá flétna (ústřední motiv) hned musí stihnout před druhou flétnou (ústřední motiv)
J93 17.
PEKAŘ
A1 B7
Petra: Jsem pekař, kolem půlnoci jsem pracoval ve sklepě sám,
jakmile začne flétna (po klavíru ve výškách)
C13
Petra: právě jsem zatopil v peci a chléb byl v nejlepším kvasu, nabodával jsem jej vidlicí, aby měl vzduch.
jakmile skončí klavír ve výškách
Danica: Tu se otřásla země,
po změně tempa (zrychlení), klavír a kytary skončí korunou
Petra: dům se na mě zřítil.
klavír a kytary skončí korunou
Petra: Oheň v peci byl udušen a kouř málem udusil mne.
jakmile začnou pouze flétny (staccato) musí stihnout před kytarami
D19 D21
D23 D25 D27 E30
E34 F38 G44
H50
Petra: jakmile skončí flétny Mé ruce nalézaly ve tmě kusy těsta uhnětené v chléb i kusy bez tvaru, Petra: hned mohl jsem se plazit po kolenou, ale nemohl jsem se dostat ven.
I56 I58
Petra: Našel jsem kbelík s vodou,
po klavírní vsuvce ve výškách (2 takty)
Petra: jedl jsem těsto a pil vodu po devět dní.
po klavírní vsuvce ve výškách (1 takt)
Petra: Jsem pekař, Petra: proto jsem přežil.
kytary skončí korunou kytary skončí korunou
I60 I61 J64 J68 J69 K70 18. A1
A9
ŽENA VE VANĚ Šárka: Právě jsme se vrátili z kina, ženě se film nelíbil a koupala se v teplé vodě, aby se uklidila a mohla spát. Šárka: Zatím jsem listoval v novinách, dveře do koupelny byly pootevřeny a slyšel jsem šplouchnutí vody, jak se žena ve vaně pohnula.
jakmile skončí kytary, začne klavír (po změně rytmu ze 3/4 na 4/4) hned musí stihnout před změnou tempa (před kytarou)
Danica: Tu světlo zablikalo a zhaslo v orkánu padajících zdí a střechy.
jakmile začnou pouze flétny (staccato)
B15 C20
D28
E32
Danica: Padal jsem jako v urvaném výtahu do temné prázdnoty. Nevěděl jsem, co se to stalo.
F42
Šárka: Když nás vykopali, držel jsem ještě zmačkané noviny, má žena dosud ležela ve vaně,
G50
Šárka: která se ani nepřevrátila, ani z ní nevystříklo mnoho vody. Danica: Plavala ve vodě nahá a nezraněná, však mrtvá, utonulá, a vlasy jí splývaly v plavém víru kolem tváře. Danica: Mám děkovat Bohu, že jsem byl zachráněn? SVATEBNÍ DEN
G54
H62 19.
jakmile začne druhá flétna v krátkých notách (klavír v krátkých notách přestane) jakmile začne vokál (po změně tempa – zpomalení) hned
hned
jakmile skončí vokál a flétna
A1
Petra: Byl to můj svatební den a já, patnáctiletá nevěsta z dalekých hor, co živa jsem neviděla moře a tolik velikých domů.
jakmile skončí flétny (svatební motiv) musí stihnout před flétnami
Petra: Seděli jsme na svatební hostině, všechno kolem se třpytilo a vznášelo.
jakmile skončí flétny (svatební motiv – 2 takty) musí stihnout před flétnami
Petra: Vedle mne ženich, cizí a přísný, měl mě vysvobodit z dětství, které mě obepínalo jako stuha, a já se nedočkavě chvěla.
jakmile skončí flétny (svatební motiv – 2 takty) musí stihnout před změnou tempa (zrychlením)
E40
Danica: Tu počal se svět třást
E44
Danica: a vše kolem nás se zhroutilo. Petra: Držela jsem ho pevně za ruku a řítili jsme se dolů, do tmy jak do studny, v závrati, která snad byla štěstím. Petra: Můj svatební večer se propadl do tmy.
jakmile začnou pouze flétny (staccato) jakmile se přidá kytara jakmile skončí flétny, začne klavír
B10
B18 C20
C25 C27
D35
F48
F58
G62
Petra: Ale znovu jsem procitla kdesi ve tmě a tichu a pevně jsem svírala jeho ruku.
jakmile skončí kytara, klavír v basech ritardando musí stihnout před kytarou jakmile začne kytara
G66
Petra: Nemohla jsem rozeznat, kde je můj ženich, ruka v mé dlani začala brzy chladnout, neodpovídala na moje stisky.
jakmile začne flétna musí stihnout před druhou flétnou ve výškách
Petra: Tu jsem vykřikla a pochopila.
jakmile skončí flétny
H72 H76 I79 J87 J91
Přežila jsem jako jediná, patnáctiletá vdova. Skutečný život se rozplynul za jediný večer.
K95 L103
Přežila jsem jako jediná, patnáctiletá vdova.
L107 M111
Přežila jsem jako jediná, patnáctiletá vdova.
M115 20. A1 A5
SNAD JEDNOU TROSKY OŽIJÍ Jana: Snad ožijí jednou oněmělé trosky a tiše jakmile skončí flétny pak začnou vyprávět, hned po Janě Šárka: kameny budou svědčit budoucím časům, havrani odnesou do hor žal.
T
B9 C13 C17
Pavla: Z moře snad přiletí rackové s nadějí, Pavla: snad jednou vyroste šípkový keř a přiletí k němu ptáci.
jakmile skončí flétna hned musí stihnout před flétnou
Danica: A bílá holubice znovu snad přiletí na okno varovat, anebo vyhlásit radost a mír.
jakmile skončí flétna musí stihnout před flétnou
D21 E25
F31 F35 21.
ŽIVÁ SMRT
A1 A4 A8 B9 B10 B11 B12 B13 B14 B15 B16 B17
Osvoboďte mě, osvoboďte mě, osvoboďte mě, osvoboďte mě, Jana: od živé smrti, osvoboďte mě, Jana: od života v smrti, osvoboďte mě, Jana: od života a smrti! Osvoboďte mě!
po zpěvu
T
po zpěvu
T
po zpěvu
T
C21 C25
Danica: Nesnesitelnější než šílenství je tento hrob ve tmách, kameny nade mnou,
jakmile skončí flétna, následně i kytara
C31
C36
D39
E45
F51
Danica: kameny kolem mne, pyramida zřícených kamenů. Petra: Slyšel jsem, jak se řítilo a rozeznělo piano, Petra: lavina hudby, která se roztříštila a shořela, ach mé hrdlo ze dřeva, má ústa z kamene! Petra: Jsem zajat ve vlastním těle a neumím prchnout, zděšen, že žiji jako v kameni, uzavřen do kamene. Danica: Venku je nebe a moře, pro mne však nikdy již, nikdy.
hned
klavír skončí stupnici dolů korunou jakmile začne klavír jakmile začne flétna a kytara
hned
G59 G61
H65 H66 H67 H68 H69 H70 H71 H72 I74
J82
22. A1
Danica: Zaživa smrt, již nelze si představit, vydržet, pochopit. Osvoboďte mě! Petra: Osvoboďte! Osvoboďte mě! Danica: Osvoboďte! Osvoboďte mě! Danica: I slova se zhroutila. Osvoboďte mě! Šárka: Všechna slova ležela rozbita na padrť. Danica: Lidé pluli jako ráhna na vlnách, mnozí celí a zdánlivě nezranění, jiní měli jen polovinu těla či méně. Šárka: Pluli kolem v bílém proudu s široce rozevřenýma očima a s rozevlátými vlasy. AGADIRE, SBOHEM Pavla: Agadir! Jméno, jež s otřesy vrylo se do mozků, do kůže.
jakmile skončí flétna a kytara
po zpěvu
po zpěvu
po zpěvu
po zpěvu jakmile začne flétna, skončí klavír hned
jakmile skončí flétna
B6 B14 C16 C18
Danica: Agadir, deset vteřin a nikdy již! Petra: Agadire, sbohem! Šárka: Prcháme od tebe, my uprchlíci a cizinci.
jakmile skončí klavír hned hned
D22 D27
Pavla: Tvé trosky jsme nechali za sebou jako dýmavý popel.
jakmile skončí klavír
Šárka: Odvážíme si úděs jako čerstvou vzpomínku,
jakmile skončí klavír
E31 E36
F39
Šárka: jako černou propast anebo jizvu a také pýchu nad tím, co jsme prožili, co jsme přežili.
hned
Danica: Prcháme se svými vyděšenými, zachráněnými životy. MĚSTO AGADIR
jakmile skončí klavír
G47 G52
23. A1 A5 B9 B11 B14 C16 C18 C20 D24 E32 F46 F48 G53 H61 I73 J78 24. A1
A5
A8 B11
AGADIR NIKDY JIŽ ZLOMENÝ Petra: Na jedné misce záchrana, na druhé hanba, Danica: pocit, jenž krvácel kdesi v nás, hořká bezmocnost, výčitka za zradu: Šárka: to volal Agadir, Danica: abychom byli věrni i v neštěstí, trpěli s trpícími.
B13 B15 C18 D26 D30 E34 E38
Agadir nikdy již zlomený. Agadir navěky hrdý. Agadir s životem spojený. Agadir na vždycky v nás. Agadir do dějin vnořený. Agadir se smrtí srostlý. Agadir výstrahou buď před tím, co možná čeká i nás.
F42 G50 G54 H58
Agadir nikdy již zlomený. Agadir navěky hrdý. Agadir s životem spojený. Agadir na vždycky v nás.
jakmile skončí motiv v xylofonu, začne flétna (stejný motiv) hned
kytara skončí korunou jakmile začne kytara a flétna po koruně
Vysvětlivky: Flétna (Lenka, Jana) Xylofon, tamburina, triangl (Lenka), dřívka (Jana) Kytara – společný part (Lukáš, Peter) Kytara – oddělený part (Lukáš, Peter) Kytara – dvojitý společný part (Lukáš, Peter) Klavír (Ondřej) Klávesy na klavír (Ondřej) Zpěv (Eva) Klávesy (Eva) Puaza NÁZEV STOPY Recitační text – herci Zpěv Recitační text – hudebníci značka
