Lysečinská bouda v Krkonoších Na lyžařském výcviku jsme byli v Krkonoších na chatě, která se jmenuje Lysečinská bouda. Když se na chatu podíváme, vypadá hodně podobně jako klasické chaty na horách. Má malá bíle natřená okna. Dole jsou trochu větší, protože tam je restaurace pro hosty-turisty. Jinak je skoro celá dřevěná, natřená tmavě hnědou barvou. Budova má tři patra. Dolní patro je přepůleno na dvě část. V jedné polovině je restaurace pro hosty a ve druhé je jídelna pro ubytované, která nám také sloužila jako společenská místnost, kde jsme hráli hry. Také tam byla lyžárna, kam jsme si dávali lyže.Odtud pak vedla chodba ke schodům nahoru. Ve druhém patře jsou pokoje, koupelny a dívčí i chlapecké záchody. Ve třetím patře jsou také pokoje, ale protože je tam víc místa, chodili jsme tam zpívat nebo poslouchat večerníčky na dobrou noc. Chata je na krásném místě, hned za ní je sjezdovka s lanovkou. Velmi se mi tam líbilo a kdyby to bylo možné, jela bych tam znova. Adéla Melicharová
TAJENKA 1 2 3 4
1)Jaký den jsme vyrazili na lyžařský výcvik? 2)Nejdůležitější věc při lyžování? 3)Co jsme mazali před celodenním výletem? 4)Kdo nám četl horory na dobrou noc? 5)Předposlední den lyžařského výcviku?
5
(správné řešení na poslední straně)
Vytvořily: Miriam Novotná, Dana Entová
BÁSNIČKY Toto jsou některé verše z básní našich spolužáků, které vznikaly tak ,že každý napsal jeden verš, další k němu jeden přidal a poslal dalšímu básníkovi…… Je to tady zábava, moc moc na lyžích moc, trávím celou noc, a vychutnám si tu moc, volám volám o pomoc, volám o ni celou noc, kdo mě rychle zachrání, čekám na osudové setkání.
Dnes je na obloze bez mráčku, kluci mají vyrážku, hodně tlustou podrážku, i na nás vymysleli narážku.
Vyjeli jsme na lyžák, po pokoji běží myšák, je to můj malý plyšák, to je ale ušák, letěl tady mušák, viděl ho tam lišák, upadl mi plyšák sepsala: Klára Pišojová
Krkonošské červánky Když si vzpomenu na krásné krkonošské červánky, které byly místy zelené jako polární záře, místy zase rudé jako uzrálé jablko, hned bych se vrátil. Při pohledu skrze bíle zasněžený strom vidím okolní lesy a hory, jak se lesknou jako zlato a lákají nás, abychom tam ještě chvíli zůstali. Barvy, ve kterých nás tak mile překvapily, jsou pro červánky výjimečné hlavně tím, jak se na těch horách a lesích odrážejí jako sluneční paprsky v zrcadle. O okolní výzdobu při tom krásném pohledu se starají laviny sněhu, kterými je všechno pokryto. Pohled na to všechno je pohádkový. Chtěl bych ho zažít znovu. Tomáš Němeček
Výlet do přírody Jednou jsme vyrazili na běžkách. Po pár kilometrech neustálého pohybu se nám naskytla kouzelná podívaná. V dáli se tyčila velkolepá Sněžka. Sněžka zalitá sluncem se třpytila jako tisíce lesklých drahokamů. Stromy, které se usadily do závějí, tvořily dlouhý stříbrný koberec. Cesta, po které jsme se vydali, se zachumlala do tlusté sněhové peřiny. Obloha nad námi vypadala jako klidné moře. Kolem nás se rozhostilo ticho. Jen občas vylétl ptáček, aby všechny potěšil svou zimní písničkou. Poté, co jsme se vrátili, stále mě ohromovala překrásná krkonošská příroda. Veronika Petrová
Neposedná lyže Ve dnech 13.-19.1. se sedmáci zúčastnili lyžařského výcviku u Krkonoších. Zažili jsme spoustu zážitků. O jednom, který se stal přímo mně, vám povím. Jako každý den šla naše skupina na sjezdovku. Po dobré snídani a očekávaném bodovaní pokojů, jsme se oblékli a v lyžárně nasadili helmy a přaskáče. Vzali jsme si lyže na ramena a hurá na svah. Naší výhodou bylo, že byl přímo u chaty. Pod vedení paní učitelky následovala kratičká rozcvička. Po ní jsme vyjeli vlekem nahoru a seřadili se do řady. Postupně jsme sjížděli jeden za druhým. Nevím, jak to bylo možné, že jsem skončila v hlubokém sněhu. Vstát nebylo až tak hrozné. Sjela jsem tedy za ostatními. Při zařazováni jsem nějak nedobrzdila a skončila na okraji lesa. Při tom všem se mi vypla lyže. Snažila jsem se ji znova nasadit. ,,Ale proč to nejde?“ říkala jsem si. To už na mě ostatní volali:,,Co tam děláš?“ Ale já je neslyšela. Za chvíli náhodou přijela paní zdravotnice a zeptala se:,, Co se ti stalo?“ Na to jsem jí odpověděla: ,,Nemohu nasadit lyži.“ I paní učitelka neviděla nic zvláštního. Nakonec si David všiml, že na botě i na lyžích je namrzlý sníh, a proto mi to nešlo. Hůlkou jsme ho seškrabali a já mohla s radostí lyžovat dál. Jana Šitinová 7.B
I tohle je náš lyžák!
Bejt váma radši se uhnu.. ;)) Mohlo by to dopadnout špatně. ;)) Jo sedmáci jdou v řadě za sebou.. :D
No a jde se domů..to to ale uteklo..
Foto s komentářem: Naty Novotná a Áďa Melicharová
Celodenní výlet na běžkách Tento den začal jako každý jiný, jen po snídani jsme si vzali do batůžku svačiny, oblékli jsme si šusťáky, namazali běžky a vyrazili. Bylo celkem teplo a kolem byla mlha. Chvíli jsme jeli rovinkou a pak se přiblížil prudší kopec. Páni učitelé nás zastavili a pouštěli nás dolů po jednom, abychom se nesrazili a stihli se včas uklidit ostatním. Když jsem přišla na řadu já, moc lehko u srdce mi nebylo . Pak mi pan učitel Drašnar řekl: „Tak můžeš jet!“ Pomalu jsem se rozjela. A ono to vůbec nebylo tak hrozné, jak se zdálo. Bylo to úžasné! Když jsem dojížděl dolů, křičela jsem: „To bylo super, chci jet znova!“ I ostatní byli nadšení a rádi by si tento bravurní sjezd zopakovali, ale všem bylo jasné, že je před námi ještě dlouhá cesta, takže musíme vyrazit dál, a když vše dobře dopadne, k večeru se k tomuto kopci vrátíme, ale tentokrát si ho budeme muset vyšlápnout! Pokračovali jsme nádhernou přírodou, cítili jsme, jak do nás proudí energie. V místě, odkud jsme viděli nejvýše postavený kostel v ČR, jme si dali krátkou pauzu na občerstvení. A pak už jsme se rozjeli k cíli naší cesty -k Pomezním Boudám. Tam jsme snědli svačinu, ohřáli jsme se a odpočali si, abychom zdárně zvládli zpáteční cestu. Na naší chatu jsme se vrátili k večeru příjemně unavení a byli jsme rádi, když jsme mohli zalézt do postelí a usnuli jsme ,jako by nás do vody hodili. Adéla Melicharová
Rozhovory S panem učitelem Drašarem Chyběly vám na lyžáku Berušky? Pokud ano, tak proč? Ano i ne.Chyběla mně zkouška s „celou partou“, ale stalo se poprvé, i na lyžáku jsme si zazpívali písničky sborové. Sešla se hodně početná parta Berušek přímo na „lyžáku“, tak jsme toho několikrát využili. Myslíte, že jste jel s dobrou partou na lyžák? Každý rok je parta lidí jiná.Proto je kurz každým rokem originál.V letoším roce mě to velmi bavilo. Jako vždy. Parta se sešla velmi dobrá. Užil jste si pobyt na horách se svojí skupinou? Pokud ano, tak proč? Mé družstvo „začátečníků“bylo velmi učenlivé.Všichni poslouchali moje pokyny a rady, všichni se naučili jezdit na vleku a sjíždět sjezdovku.Takže super. Užil jsem si to. Jak dlouho už lyžujete? Mé lyžařské začátky jsou podobné jako začátky žáků z mého letošního družstva. Začal jsem jezdit v sedmé třídě na základní škole. Bylo to v Jánských Lázních na chatě Zlatá vyhlídka. Lyžování mě začalo bavit ,našetřil jsem si z kapesného na moje první lyže a už to začalo. *Kolik jste si dal knedlíků, když byla svíčková? V první řadě bych to jídlo nenazýval svíčkovou.Bylo to dobré, ale svíčková to rozhodně nebyla. Jinak já si dal tři knedlíky. Moc se jimi nepřejídám. Jo to pan učitel Volf si jich vždy dává mnohem víc. :D Se žáky: Proč se ti líbil lyžák? Líbil se mi, protože tam byla sranda-nejradši bych tam zůstala- našla se dobrá parta. (NATY) Našla sis tam nějaké kamarády, se kterými jste se dříve moc nebavili? Pokud ano, tak jaké? Ano našla, Kateřinu Balcirákovou a Káju Hlávkovou.(ÁĎA) TEĎ NA STEJNÉ OTÁZKY ODPOVÍ HOLKA A KLUK. Jaký byl výlet na běžkách a šlo vám to? Holka:Byl to horor,ale přežila jsem a šlo to blbě.:D (Danča) Kluk:Panorama hor bylo nádherné.Cesta byla dlouhá a náročná.Bylo studené počasí.Výlet se mi líbil na 50%.A NEŠLO MI TO!!!!!!!! :D (Dája) S paní učitelkou Novákovou Jak se vám četly příběhy při svíčkách? Čtení při svíčkách má své kouzlo.Četly se mi dobře, jen někteří nepozorní posluchači nás vyrušovali z prožitků. Myslíte, že jste naučila vaši partu něco nového? Pokud ano, tak co? Samozřejmě. Kromě poslušnosti :D na svahu a zdokonalení techniky oblouku se celá parta seznámila s novým druhem točení-tzv. curving (čte se-kárving) a vyzkoušela jízdu na krátkých lyžích-snowbladech. Byl tento lyžák něčím výjimečný? Pokud ano, tak čím? Snad tím,že jsme neměli velkou marodnost a všichni jsme si užili lyžování dosyta. Vytvořily : Jana Šitinová a Kristýna Světlíková 7.B
Zajímavosti o snowboardingu Snowboarding se řadí k nejrychleji se rozvíjejícím sportům na světě. Toho si snadno všimnete na horách, kde v současnosti jezdí prakticky stejné množství snowboardistů jako lyžařů. Ještě před čtyřmi či pěti lety lyžaři několikanásobně převažovali. Kam až vlastně sahají kořeny snowboardingu, který dnes tak úspěšně vytlačuje tradiční lyže? Snowboard je pro nás dnes už naprostou samozřejmostí, ale víte, kdy začala jeho masová výroba? Kdo vlastně snowboard vymyslel? Asi vás překvapí, že historie snowboardingu sahá až do roku 1914, USA. Roku 1981 se poprvé snowboard objevil v Evropě - ve francouzských Alpách. Historie ve světě:1914 – možná je pravda, že začátkem minulého století jezdil Rakušan Toni Lenhardt v Alpách. 1929 – možná sahá historie snowboardingu jen do dvacátých let, kdy Američan M. J. Burchett vyřízl z dřevěné desky širokou lyži a nohy si k ní uvázal prádelní šňůrou, nebo řemeny z opratí. 1965 – opravdovým začátkem je Snurfer, který ze dvou spojených lyží vyrobil Poppen pro svoji dceru Wendy. Jezdec stál na desce navolno a metr dvacet dlouhé prkno „řídil“ šňůrou zakotvenou ve špičce. Protože mnoho přátel Snurfer obdivovalo, nechal si ho Poppen patentovat a práva na výrobu prodal kuželkářské firmě Brunswick Historický snowboard Zpracoval: Martin Sagner Zdroj: http://www.puxtravel.cz
Zajímavosti z dění na chatě Lysečinská bouda
BÁSNIČKY Tyto básničky byly napsány na slova: -Běžky -Řízek -Sněžka -Horor -Sníh Náš skvělý den Na běžkách jsme dnes byli, pádů jsme si užili. Řízek voní, sníh je bílý, ve větvích si vítr kvílí. Na Sněžku jsme nevyšli, hlavní je, že jsme domů došli. Horor na dobrou noc se nám líbil moc. Vytvořily: Petrová, Lhotská Zpracovala: Petrová
Celodenní výlet Na výlet jsme měli běžky, zpátky jsme však přišli pěšky. Vítr svištěl kolem nás, ve sněhu jsme byli po pas. Sněžka byla sotva vidět, o hororu jsme mohli vědět. Řízek brečel, že byl sněden, do konce však chyběl jeden. Kilometr nebo den, námi už byl stejně sněden. Vytvořili: Hudec, Němeček Zpracovala: Petrová
Výlet na běžkách Vyjeli jsme na běžky, chvílemi šli pěšky. Sněhu bylo moc, vítr foukal dost. Horor to byl obrovský, hlad jsme měli veliký. Řízek jsme si dali, ale Sněžku už neviděli. Vytvořily: Jana Šitinová, Nikola Vacková, Klára Pišojová Zpracovala: Anna Kultová
Náš lyžařský výcvik Pojedeme na běžky, řízek dáme do tašky. Vítr tady fouká, z dálky Sněžka kouká. Večer horor vyslechnem, po sněhu se rozjedem. Vytvořily: Natálie Novotná, Marie Matejsková, Adéla Melicharová Zpracovala: Anna Kultová
Jak to bylo doopravdy?? Během našeho výcviku se událo mnoho historek. Zkuste sami uhodnout, která z těch následujících je pravdivá… Ve čtvrtek jsme vyrazili na běžky směr Pomezní Boudy. Když jsme dojeli na místo, sundali jsme si běžky a začali hledat nějakou volnou chatu, abychom se mohli ohřát. 1. V tom jsme uslyšeli ránu a strašný povyk. Rychle jsme se běželi podívat ke sjezdovce, kde probíhaly Freestyle závody. Uviděli jsme hlouček pořadatelů stojících okolo ležícího lyžaře. Napadlo nás, že se asi zranil při dopadu. Za pár minut přijela horská služba, následně přilétl i vrtulník. Od horské služby jsme se dozvěděli, že si závodník zlomil nohu. Museli jsme už vyrazit nazpět. Všichni měli špatnou náladu, ale tu nám o pár minut později zlepšil Jirka při jeho komickém sjezdu kopečka. ( Michal Čepelka) 2. Když jsme našli chatu, kde se svítilo, pan učitel Volf řekl: „Koukneme se dovnitř.“ Otevřel dveře a ovál nás studený vítr. Vešli jsme dovnitř a v temném koutě něco sedělo. Nahoře to mělo něco jako rohy a dole ocas. „Pojďte dál,“ ozvalo se. Roztopil krb a za chvíli bylo teplo. A to jme poznali, že je to normální člověk jako my. Ty rohy byly jelení a ocas nebyl ocas ale látka. Udělal nám čaj a my se ohřáli. (Michal Krupička) 3. Když jsme našli volnou chatu, dali jsme si svačinu . Běžky jsme nechali před chatou . Najednou kolem profrčely skútry a všechny lyže zaházely sněhem. Všichni se vyřítili ven a viděli tu zkázu . Půjčili jsme si lopaty a začali odhazovat sníh . Pan učitel řekl: „Až vyhrabeme ty lyže, tak se půjdeme podívat na kostelík.“ Potom si z toho všichni dělali legraci. A po prohlídce kostela pan učitel rozhodl, jdeme zpátky na chatu. (Veronika Petrová) 4. Za chuchvalcemi čerstvě napadaného sněhu vykukovaly typické horské roubenky. Bylo jich hodně a my nevěděli, do které jít. Konečně jsme si jednu vybrali. Bylo to informační centrum. Vešli jsme dovnitř, a i přesto že nás byl hodně, tak jsme se tam vešli. Pracovnice nám dovolila se tu porozhlédnout. Všude bylo plno pohlednic, map , suvenýrů a mezi nimi i postavičky Krakonoše, vládce hor. Příjemně jsme se tady ohřáli. Pak už nás čekala cesta zpět. Pan učitel se rozhodl, že bychom si to mohli zkrátit lesem. Najednou se zatáhla obloha a začalo hustě sněžit.Došli jsme na rozcestí a někdo prohlásil: „Ale kudy teď?“ ,, Pane učiteli, co myslíte?“ Pan učitel trochu znejistěl, když tudy šel naposled, cesta byla jenom jedna. Co teď? „Zkusím zavolat na chatu.“ Ale v lese nebyl signál. Už nám začaly mrznout nohy, tak jsme na místě poskakovali. Vrátit se? Poslední rozcestník byl 1 km daleko. Zpět, anebo to risknout? Nebylo nám do smíchu, ale protože máme rádi dobrodružství, odhlasovali jsme, že pojedeme cestou vpravo.Asi po dvou kilometrech se objevily první chaloupky. Kuba vykřikl: „Hurá, tamhle je naše chata!“ Zapomněli jsme, že nás bolí nohy, a řítili se honem do tepla. (Jana Šitinová)
5. Ale bohužel jsme se neohřáli, protože bylo v chatě zamčeno a nikdo tam nebyl. Začali jsme pomalu panikařit, že zmrznem. Hledali jsme jinou chatu, ale pak jsme narazili na obrovskou stopu a Šimon řekl: „Yetti ,nebo gorila? To bude sranda.“ Domča řekl: „Jdem za ním.“ Tak jsme šli po stopách a v tom řekl pan učitel Drašnar: „Počkejte tady, jdu to omrknout.“ Tak jsme čekali. Najednou jsme uslyšeli křik pana učitele Drašnara: „Yetti, yetti, zdrhat!!!“ Ale nikdo neodešel, doufali jsme, že pana učitele stále ještě neopouštěl humor. Nakonec jsme přišli na to, že to nebyl žádný yetti, ale normální sněžný skútr. (Jaromír Hladík) 6. Hledali jsme a nic. Nikdo nás nechtěl vzít, prý by takovou zvěř jako jsme my nikdy nevzali. ,,No, tak to máte, kvůli vám tu zmrzneme,“ řekl pan učitel. Ale co se nestalo, u vleku jsme zahlédli boudu. S nadšením jsme zaťukali. Otevřel nám vrásčitý muž. Prosili jsme, nakonec řekl, že ano, ale za peníze! Složili jsme se na 1000,- Kč a podali mu je. Vzal nás na 5 minut, abychom se trošku ohřáli. (Klára Pišojová)
Z celodenního výletu jsme se vrátili všichni v pořádku, unaveni, ale plni dojmů. Zdála se vám alespoň jedna z verzí pravdivá? Tak to se mýlíte…
Začíná nová éra lyží Co se stalo? Kdo, co za to může? Odpověď je jednoduchá. Absolutní vládu nad sněhem znovu přebírají lyže. Paradoxně právě v tom prostoru, který kdysi objevily a ovládly snowboardy. Mimo sjezdovky, na jejich okrajích a ve snowparcích. Nové tvary lyží, nová krojení a hrátky s prohnutím dnes umožňují mnohem snadnější jízdu v terénu, než lyže předchozí generace. Nejnovější hit, takzvaný rocker, dovoluje plutí v prašanu a průjezd komplikovanými sněhovými podmínkami téměř i lyžařským začátečníkům.Snowboardistů je na sjezdovkách i ve volném terénu vidět čím dál méně. Lyže jsou prostě hravější, ovladatelnější. Díky zahnutým patkám se s nimi dá perfektně blbnout takřka kdekoli, kde je sníh. V Americe jsou "twin tips" absolutním trendem. A také jsou pohodlnější. V terénních zlomech není třeba nic sundávat z nohou nebo poskakovat. Mnohdy stačí odrazit se hůlkami, přibruslit si nebo vylézt svah stromečkem.
Stále populárnější je dnes šplhat za perfektním sněhem a panenským terénem od horních stanic lanovek dál vysoko do hor po svých. Na lyžích s umělými tuleními pásy to jde mnohem lépe, než po svých se snowboardem v ruce nebo na zádech.Konec životního stylu jedné generace Snowboarding byl životní styl a éra jedné generace, říkají někteří odborníci.Dobře to popisuje šéfredaktor prestižního oborového časopisu Snow Petr Socha. "Snowboarding začal jako životní styl. Revoluční směr jedné generace naplněný protestem a důrazem na individualitu, která se z lyžování kdysi vytratila. Zdravě ambiciózní mládež odmítala kráčet ve stopách otců. Snowboarding jako sport byl pouhou součástí této subkultury a nebyl to sport jediný," zdůrazňuje Socha a připomíná i surfing nebo skateboarding. "Snowboard jako sportovní nástroj si prožil své období slávy, které, zdá se, odeznělo. S příchodem nových lyží všemožných tvarů se ztratila jeho výlučnost. Tou byl zejména surfing v prašanu, který dnes plnohodnotně umí i lyže, jež k tomu navíc nesou paletu dalších výhod: ovladatelnost, možnost výstupu, pohyb po rovině... Nástupci snowboardové generace, smýšlením podobní, jezdí už spíše na lyžích. Freeskiing absorboval snowboardovou filozofii, ale vyměnil jedno prkno za dvě. Úpadek snowboardingu tak vnímám zejména jako obměnu generací," zdůrazňuje šéf Snow. Zpracoval: Michal Čepelka Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/konec-snowboardingu-0lz-/lyze.aspx?c=A130118_112438_lyze_tom
Vtipy Zimní plískanice, a manželka za volantem povídá manželovi: „To je dneska smog, že není vidět na krok.” „Když si sundáš ten igelit z předního okna, třeba se vyčasí.” Ptá se lyžař: „Je pravda, že sjezd z toho kopce je hrozně nebezpečný?” „To je kec, všichni se zabijí až dole!” Kurz lyžování se skládá ze tří částí. Za prvé - připnout si lyže, za druhé - spustit se po svahu, a za třetí - naučit se chodit o berlích. „Arnošte, nechoď na tu sjezdovku,” domlouvá lyžaři před hotelem manželka. „Vždyť už skoro všechen sníh roztál - někde se zabiješ!” „Neboj,” uklidňuje ji Arnošt. „Beru si vodní lyže.” Telefonát na horskou službu: „Jsem vysoko v horách, nevím kde a zlomil jsem si nohu. Už nemůžu dál. Co mám dělat?” „Nemusíte dělat nic. Náš doktor vám napíše neschopenku.”
Zpracoval: Šimon Jakl, Jakub Škoda, Dominik Hlávko
Vyluštěte si s námi tajenku
Vytvořili: Aleš Kornas a Míra Hladík
N L B N P
E Y2 Ě O Á
D Ž Ž3 V T
Ě E K Á4 E
L1
E
Y K O K5
V
Á
Řešení křížovky Danči a Mirči
Na tomto mimořádném čísle se podíleli všichni žáci 7.B. Autorem titulní stránky je Tomáš Němeček.