íiuše a Mariner 2 — Pracujem e s hodinami TKH 1 ika 8. jula 1842, ktoré bolo viditelné aj na Slovensku Upevnisní dalekohledu k montá/t — Novinkv — Oka:
inom zatmei nunné hvězd
A m erická k o sm ick á loď Mariner. — Na první stran ě o b á lk y je lid ov á hvězdárn a v Hurbanovu.
©
— N akladatelství Orbis, n. p.
— 1963
Ř íš e h v ě z d
Jiří
R o č . 4 4 (1 9 6 3 ), č. 5
Bouška:
VENUŠE A MARINER 2 S velk ý m z á jm e m b y lo o č e k á v á n o u v e ře jn ě n í v ý sle d k ů m ě ře n í, k te ré v y k o n a la a m e r ic k á k o s m ic k á lo d M a rin e r 2 b ěh em le tu k V en u ši a p ři p řib lížen í k té to p la n e tě . V p o s le d n í dob ě b y ly n ě k te r é ty to v ý sle d k y p u b lik o v án y a již n y n í lze ř íc i, že jso u v elm i z a jím a v é , i k d y ž n ě k te r é z nidh jso u ve z n a č n é m ro z p o ru s tím , c o d osud b y lo z jiš tě n o n ep řím ý m i m e to d a m i. Ja k je z n á m o , b y la k o s m ic k á s o n d a M a rin e r 2 v y p u š tě n a n a m y su C a n a v e ra l d n e 27. s rp n a m . r. v 7 h5 3 m1 4 s S E Č p o m o cí r a k e ty A tla s-A g e n a . P ů v od n ě se p o h y b o v a la po p ře d b ě ž n é d r á z e ; k d y b y s e b y la po té to d rá z e p o h y b o v a la s tá le , b y la by m in u la V en u ši v p o lo v in ě p ro s in c e 1 9 6 2 ve v z d á le n o s ti p ře s 3 0 0 0 0 0 km . Aby b ylo m o ž n o p ro v é s t k o re k c i d rá h y , byl v s o n d ě u m ís tě n m a lý r a k e to v ý m o to r . Po z a p n u tí to h o to m o to ru n a p o v e l z e Z em ě s e m ě la d rá h a M a rin e ru 2 n a to lik z m ě n it, že so n d a m ě la p r o le tě t 15 . p ro s in c e ve v z d á le n o s ti 16 0 0 0 k m od p o v rch u V en u še. Z ap n u tí m o to ru ve v h o d n ý o k a m ž ik b ylo z n a č n ý m te c h n ic k ý m p ro b lé m em , p ro to ž e b ylo n a p ře d n u tn o p ře s n ě z jis tit o r ie n ta c i k o s m ic k é lodi. C elá o p e r a c e s e v šak s p o le h liv ě p o d a řila a ta k s e so n d a d o s ta la n a d ráh u , * p o n íž .se m ě la p řib líž it k p o v r c h u -V e n u š e 14 . p ro s in c e v 1 8 h4 5 m SEČ n a v z d á le n o s t 14 4 0 0 k m . M ěla te d y p r o le tě t od p la n e ty v p on ěk u d m en ší v z d á le n o s ti, n ež s e p ů v od n ě p ře d p o k lá d a lo . A však d n e 8. z á ří s e M ar in e r 2 s ra z il s m a lý m m e te o ric k ý m tě lís k e m , p řič e m ž byl v y c h ý le n ze sv é d rá h y . A u to m a tic k y b y la s o n d a u v e d e n a o p ě t do s p rá v n é h o sm ěru . P o č á tk e m říjn a v ša k b y lo o z n á m e n o , že M a rin e r 2 p ř e c e je n p ro le tí ve v ě tš í v z d á le n o s ti — a s i 33 6 0 0 k m — od V en u še, n ež s e p ře d p o k lá d a lo . Tím v ša k n eb y l o h ro ž e n p o z o r o v a c í p ro g ra m , k te r ý m ě la t a to k o s m ic k á loď v y k o n a t. U rč ité p o tíž e b yly s e z d ro ji e l e k tr ic k é e n e rg ie n a s o n d ě . Až do k o n ce říjn a b ylo u s k u te č ň o v á n o p ra v id e ln é o b o u s tra n n é rá d io v é s p o je n í s k o s m ic k o u lod í. Do t é doby fu n g o v a ly e n e r g e tic k é z d ro je n a p r o s to s p o le h livě. K o n ce m říjn a b yl v ša k z jiš tě n p o k le s n a p ě tí p rou d u , k te rý m byly n a p á je n y m ě ř ic í p ř ís tr o je a rá d io v é v y s íla č e . To m o h lo v á ž n ě o h ro z it p ro g ra m p lá n o v a n é h o p ů lh o d in o v éh o m ě ř e n í v dob ě n e jv ě tš íh o p řib lížen í so n d y k V en u ši. P ro to b yly rá d io v ý m p o v elem p ř ís tr o je d o č a s n ě v y p o je n y ; s ta lo s e ta k 1. listo p a d u — M a rin e r 2 byl v t é dob ě v z d á le n již 1 9 m ilió n ů k m od Z em ě. Za n ě k o lik d n í v ša k o p ě t z a č a ly s lu n e čn í b a te r ie n o rm á ln ě fu n g o v a t a ta k b y lo o p ě t m o žn o p o k r a č o v a t v o b o u s tra n n ém s p o je n í p o d le p ro g ra m u . D ne 14. p ro s in c e 1 9 6 2 p ro le tě l M a rin e r 2 ve v z d á le n o s ti 34 7 4 5 k m od V en u še. V té to dob ě n e jv ě tš íh o p řib lížen í so n d y k p l a n e t ě 'm ě l y b ýt m ě ř ic í p ř ís tr o je n a k o s m ic k é lod i u v ed en y v č in n o s t a u to m a tic k y . A u to m a tic k é z a říz e n í v šak s e lh a lo , a v š a k p ří s t r o je s e p o d a řilo u v é s t v č in n o s t p o v e le m ze Z em ě. M ěřen í z a č a l a asi h od in u p ře d o k a m ž ik e m n e jv ě tš íh o p řib líž e n í k o s m ic k é lodi k V enu ši
a t r v a la p o dobu 42 m in u t. Po tu to dobu s o n d a v y s íla la n a m ě ře n é ú d aje a již je jic h p rv n í ro z b o r u k á z a l, že v š e c h n y p ř ís tr o je p r a c o v a ly bez z á v a d . P o d a řilo s e ta k u s k u te č n it n e je n do té dob y n e jd e lš í o b o u s tra n n é r á d io v é s p o je n í s u m ě lý m k o s m ic k ý m tě le s e m — M a rin e r 2 byl v době n e jv ě tš íh o p řib líž e n í k V en u ši v z d á le n od Z em ě 57 936 3 8 0 k m — a le d o šlo i k p rv n ím u vý zk u m u je d n é z p la n e t s lu n e č n í s o u s ta v y p o m o cí u m ělé sondy. Po p řib lížen í k V en u ši p o k r a č o v a lo i n a d á le s p o je n í s M a rin e re m 2. S o n d a v y s íla la d á le ú d a je o m a g n e tic k ý c h p o líc h , in te n z itě z á ře n í, k o s m ic k é m p ra c h u a j. S p o je n í p o k ra č o v a lo až do v y č e r p á n í e n e r g e tic k ý c h z d ro jů , k n ěm u ž d o šlo p o č á tk e m le d n a t. r. V té dob ě b y la k o s m ic k á loď v z d á le n a od Z em ě 86 8 8 0 0 0 0 km . M a rin e r 2 s e p o h y b o v al k o le m S lu n ce po e lip se , jejíž e x c e n t r ic i t a b yla 0 ,1 9 2 ; s k lo n d rá h y k ro v in ě e k lip tik y b yl 1 ,8 5 °. K dyby s e b y la s o n d a p o té to d rá z e p o h y b o v a la i n a d á le , p ak by b y la p r o š la p e rih e le m 7. le d n a t. r. v m in im á ln í v z d á le n o s ti a s i 1 0 3 0 0 0 0 0 0 km od S lu n ce . D rá h a k o s m ic k é lod i se v šak z n a č n ě z m ě n ila v liv em p řita ž liv é s íly V en u še, ta k ž e M a rin e r 2 p ro š e l p říslu n ím již 27 . p ro s in c e 1 9 6 2 ve v z d á le n o s ti asi 1 0 5 0 0 0 0 0 0 k m od S lu n ce . Z m ěn a d rá h y zp ů so b en á p řita ž liv o u silo u V e n u še p o s k y tla p říle ž ito s t u r č it s v e lk o u p ře s n o s tí h m o tu té to p la n e ty . M ěřen í z m ě n y ry c h lo s ti so n d y s e p ro v á d ě lo b ěh em 13 . a 14 . p ro s in c e p o m o c í D o p p le ro v a p osuvu, a to n a k m ito č tu 9 6 0 MHz. R y c h lo s t k o s m ic k é lod i v dob ě p řib lížen í k V en u ši b y la 64 0 0 0 k m /h o d . v z h le d e m k Z e m i; ta to h o d n o ta b y la u r č e n a s p ře s n o s tí n a 0 ,0 1 6 k m /h o d . Z m ěn a r e la tiv n í r y c h lo s ti, z p ů so b en á g r a v ita č n ím p ů so b en ím p la n e ty n a so n d u , b yla 4 8 0 0 k m /h o d . Z tě c h to ú d ajů b ylo m o žn o u r č it h m o tu V e n u š e : 0 ,8 1 4 8 5 h m o ty Z em ě s p rav d ěp o d o b n o u ch y b o u 0 ,0 1 5 % . Dosud n e jp ř e s n ě jš í h o d n o tu h m o ty V en u še p u b lik o v al r. 1 9 5 4 R a b e ; z p o z o ro v á n í p la n e tk y E ro s v období 1 9 2 6 — 45 u d al h m o tu V en u še ro v n o u 1 /4 0 8 6 5 1 h m o ty S lu n ce . Z m ě ře n í v y k o n a n ý c h p o m o cí M a rin e ru 2 v y c h á z í h m o ta V en u še 1 /4 0 4 2 3 4 h m o ty S lu n ce , te d y h o d n o ta p o n ěk u d v ě tš í. D isk u se p o ro v n á n í obou v ý sle d k ů bude v šak m o ž n á , až budou u v e ře jn ě n y d e fin itiv n í v ý sle d k y m ě ře n í, v y k o n a n ý c h p o m o cí k o s m ic k é s o n d y . P řís tr o ji, u m ís tě n ý m i n a M a rin e ru 2, b y ly z jiš tě n y i in f o r m a c e o a tm o s f é ř e V en u še. N e o b y č e jn ě p ře k v a p u jíc í je ú d aj, že v a tm o s f é ř e té to p la n e ty n eb y l z jiš tě n k y s lič n ík u h lič itý . P o d le s p e k tro s k o p ic k ý c h m ě ře n í se o b vy k le u d á v á , že m n o ž s tv í CO 2 je v a tm o s f é ře V en u še a s i lOOOkrát v ě tš í n ež v ovzdu ší Z em ě. T e n to r o z p o r je z a tím tě ž k o v y s v ě tlite ln ý . M a rin e r 2 n e z jistil a n i p říto m n o s t v o d n í p á ry v m ě ř ite ln é m m n o ž s tv í. Z d a lš íc h ú d ajů , z jiš tě n ý c h M a rin e re m 2, je to s iln á v r s tv a m r a č e n , do sa h u jíc í tlo u š ťk y 1 5 — 30 k m ; h u s to ta té to o b la č n é v r s tv y je n e o b y č e jn ě v e lk á . U v áž ím e -li tu to s k u te č n o s t, p a k n e jso u p ře k v a p u jíc í z jiš tě n é ú d aje o te p lo tě n a V en u ši, a s i 8 0 0 ° F (tj . 4 2 7 ° C ). To je z n a č n ě v íc e , n ež s e dosud u d á v a lo . V zh led em k s iln é v r s tv ě m r a k ů n e p ře k v a p u je a n i z jiš tě n í, že n e n í v p o d s ta tě ro zd ílu m e z i te p lo to u k e S lu n ci p ř iv r á c e n é a od S lu n ce o d v r á c e n é č á s ti V en u še. M a rin e r 2 n e z jis til v a tm o s f é ř e V en u še p ř íto m n o s t io n o s fé r y s v ě tš í h u s to to u e le k tro n ů . Z ro zb o ru z ís k a n ý c h ú dajů lze d á le p ře d p o k lá d a t, že r o t a c e V en u še je v e lm i p o m a lá . D alším z ú k o lů so n d y b y lo z jis tit, z d a e x is tu je m a g n e tic k é p o le V en u še.
M a g n e to m e tr k o s m ic k é lod i byl s c h o p e n r e g i s t r o v a t zm ěn y o in te n z itě 5 g a m a . (M a g n e tic k é p o le Z em ě m á in te n z itu 3 0 0 0 0 g a m a n a ro v n ík u , 5 0 0 0 0 n a p ó le c h .) P ři s e tk á n í s o n d y s V en u ší v ša k n e b y la z jiš tě n a ž á d n á z m ě n a v e lik o s ti m a g n e tic k é h o p o le v ě tš í n ež 5 g a m a . To v šak je š tě n em u sí z n a m e n a t, že by V e n u še v ů b ec n e m ě la m a g n e tic k é p ole. Je z c e la d o b ře m o ž n é , že m a g n e tic k é p o le t é t o p la n e ty m ů že b ýt o m e z en o je n n a m a lé v z d á le n o s ti od p la n e ty a že n e s a h á až d o té v z d á le n o s ti, v n íž p r o le tě la s o n d a . V k a ž d é m p říp a d ě by v šak m o h lo m a g n e tic k é p o le V en u še d o s a h o v a t in te n z ity m a x im á ln ě 5 — 10 % in te n z ity z e m sk é h o p o le. M a g n e to m e tr M a rin e ru 2 p ro v á d ě l v š a k m ě ře n í n e je n p ři s e tk á n í so n d y s V en u ší, a le i b ěh em c e lé h o třím ě s íč n íh o le tu k o s m ic k ý m p ro s to re m m ezi Z em í a V en u ší a je š tě 1 2 d ní po s e tk á n í k o s m ic k é lod i s p la n e to u . T a to m ě ř e n í d o p lň u jí ú d a je , z jiš tě n é již d řív e a m e r ic k o u so n d o u P io n e e r 5. P o tv rd ilo s e , že e x is tu je v m e z ip la n e tá r n ím p ro s to r u m a g n e tic k é p ole o in te n z itě až 1 0 g a m a , r o z p r o s tír a jíc í se h la v n ě v ro v in ě e k lip tik y . I n te n z ita m a g n e tic k é h o p ole n en í s tá lá , b y ly p o z o ro v á n y u r č ité zm ěn y s p e rio d a m i od n e c e lé m in u ty do n ě k o lik a h od in . V M a rin e ru 2 byl in s ta lo v á n té ž e le k tr o s ta tic k ý s p e k tr o m e tr , k te rý m b yly z ís k á n y c e n n é ú d aje o p o č tu a p oh yb u n a b itý c h č á s t i c v m e z ip la n e tá rn ím p ro s to r u po dobu 1 2 3 dnů le tu so n d y . Tím b y ly ro z š íř e n y ú d aje, z jiš tě n é v o k o lí Z em ě u m ělo u d ru ž icí E x p lo r e r 10. B y la z jiš tě n a p říto m n o s t p ro u d u p la z m y s m ě re m od S lu n ce . E n e r g ie p ro to n ů a č á s t i c a lfa v to m to s lu n e čn ím v ě tru js o u p ou ze n ě k o lik s e t n ebo tis íc e le k tro n v o ltů , te d y m n o h em m e n š í n ež e n e rg ie č á s t i c k o s m ic k é h o z á ře n í. Č á s tic e slu n e čn íh o p ůvod u jso u v šak v o b la s ti s lu n e č n í s o u s ta v y v o k o lí Z em ě asi b ilió n k rá t č e tn ě jš í n e ž č á s t i c e k o s m ic k é h o z á ře n í, ta k ž e c e lk o v á e n e rg ie č á s t i c s lu n e čn íh o p ů vod u je m n o h o n á s o b n ě v ě tš í n ež c e lk o v á e n e rg ie č á s t i c k o s m ic k é h o z á ře n í. V dob ě k lid n é h o S lu n ce je r y c h lo s t s lu n e č n íh o v ě tru té m ě ř 4 0 0 k m /s a h u s to ta a s i 0 ,6 — 1,3 č á s t i c e n a cm 3. V době v z p la n u tí c h r o m o s f é r ic k ý c h e ru p c í z a z n a m e n a ly p řís tr o je M arin eru 2 o b la k a p la z m y , v n ich ž b y la h u s to ta č á s t i c v ě tš í a č á s t i c e m ě ly v ě tš í ry c h lo s ti a e n e rg ie . N ě k te ré z tě c h to ob lak ů zp ů so b ily n a Zem i g e o m a g n e tic k é b o u ře, k te r é b ylo m o žn o p o z o r o v a t z a n ě k o lik h o d in p o té , c o je r e g is tr o v a la k o s m ic k á s o n d a . U ved li js m e n ě k te r é p ře d b ě ž n é v ý sle d k y , z jiš tě n é a m e r ic k o u k o s m ic k o u lod í M a rin e r 2. Ú p ln ý a p o d ro b n ý ro z b o r a z h o d n o ce n í v š e c h z ís k a n ý c h v ý sle d k ů si v š a k v y ž á d á je š tě d e lší doby p r á c e c e lé h o štáb u v ě d e c k ý c h p ra c o v n ík ů . A však již d n e s lze říc i, a d osud u v e ře jn ě n á z jiště n í k to m u p ln ě o p ra v ň u jí, že s e z d a řil je d in e č n ý p ok u s — p rv n í do té doby v d ě jin á c h k o s m o n a u tik y — n e je n o p rů zk u m s lu n e č n í s o u s ta v y v o k o lí Z em ě, a le i o vý zk u m je d n é z p la n e t. Ž ád n á jin á k o s m ic k á s o n d a n eb y la do té doby v p ro v o zu ta k d a le k o v e v esm íru . B y lo to p o p rv é , c o říz e n á k o s m ic k á lo ď p ro n ik la do ta k o v é v z d á le n o s ti a ú sp ě šn ě r e a g o v a la n a p o v e ly . Z M a rin e ru 2 b ylo t a k é z ís k á n o m n o h e m v íc e ú d ajů — té m ě ř 3/4 m ilió n u b itů d e n n ě — po v íc e n ež 75 dní. A však re k o rd a m e r ic k é k o s m ic k é so n d y v o b o u s tra n n é m rá d io v é m s p o je n í b yl v p o lo v in ě b řezn a t. r. p ře k o n á n s o v ě ts k o u k o s m ic k o u lod í M ars-1, je jím ž ú k o lem je p rů zk um s lu n e č n í s o u s ta v y m ezi Z em í a M arsem a p la n e ty M arsu s a m o tn é . P o d le d o s a v a d n íc h z p rá v lze o č e k á v a t, že i te n to p o k u s d o p a d n e ú sp ěšn ě.
P R A C U J E M E S HODINAMI TKH 1 M alé tr a n s is to r o v é k ře m e n n é h o d in y E le k tr o č a s TKH 1 vid ím e n a n a š ic h h v ě z d á rn á c h i n a jin ý c h p r a c o v iš tíc h s tá le č a s tě ji. Je to jis tě p ro to , že n e s p o rn ě m o h o u b ýt m n o h em d o k o n a le jším č a s o v ý m z á k la d e m n ež c h r o n o m e tr n ebo h od in y k y v a d lo v é . S je jic h v š e o b e c n ý m i v la s tn o s tm i b yli č te n á ř i Ř íše h vězd již s e z n á m e n i (Ř H 8 / 1 9 6 2 ) . Ř e k n ě m e si n y n í je š tě n ě c o o p r á c i s n im i, neboť p ou ze p ři s p r á v n é ob slu ze s e m ů že p ln ě vy u žít v š e c h je jic h výh od a v y tě ž it z n ich n e jv y š š í p ře s n o s t. K ro m ě toh o m o h o u b ýt i z d ro je m z a jím a v ý c h p o z n a tk ů o ro z d íln ý c h v la s tn o s te c h h od in k ř e m e n n ý c h a k y v a d lo v ý c h . P rv n ím p řed p o k lad em - s p r á v n é fu n k c e h od in TKH 1 je je jic h v h o d n é u m ístě n í. I k d y ž tu v m n o h ý c h s m ě r e c h n e jso u p o ž a d a v k y ta k p řís n é jak o u h o d in k y v a d lo v ý c h , z e jm é n a pokud jd e o o c h r a n u p ře d o tř e s y , s n a ž m e s e p ř e c e n a jít p ro h od in y n ě ja k é k lid n ě jší m ís to bez v e lk ý c h n eb o p ru d k ý c h v ý k y v ů te p lo ty . N ebude te d y vh od n é m ís to u o k n a , k t e r é s e o t e v írá , n eb o u to p n é h o tě le s a . Je ú č e ln é z a m e z it i p ů sob en í p ru d ších o tře s ů , k te r é s ic e n eo v liv n í p o d s ta tn ě ch o d h o d in , a v š a k m o h o u b ýt p říč in o u je jic h z a s ta v e n í. N e p o s ta v ím e je p ro to n a p ra c o v n í stů l, jeh o ž z á su v k y se č a s to o te v ír a jí n eb o n a je h o ž d e s c e se p o č ítá č i p íše n a s tr o ji. N e jle p ší je s a m o s ta tn ý , m e n š í, a le ro b u stn í s to le k , p o s ta v e n ý v ‘k o u tě m e n š í m ís t n o s ti, k d e te p lo ta k o lís á n e jv ý š e v ro z m e z í, k te ré o d p o v íd á p ok yn ů m v ý ro b c e ( + 5 a ž + 4 0 ° C ), ra d ě ji v š a k m é n ě . P a m a tu jm e , že p ra v id e ln o s t ch o d u h od in , v y b a v e n ý c h jen p ro s tý m te r m o s ta te m , p řím o so u v isí se s t á lo s tí o k o ln í te p lo ty . P ro u d o v é n a p á je n í je v y ře š e n o p o m ě rn ě d o k o n a le a z e jm é n a u n o v ě j š ích n eb o u p ra v e n ý c h h od in bez rtu ťo v é h o č lá n k u p r a k tic k y n em ů že d o jít k z a s ta v e n í an i p ři d elším p ře ru š e n í d o d á v k y z e le k tro v o d n é s ítě . Je ov šem tře b a v ě n o v a t d o s ta te č n o u p o z o r n o s t s ta v u v e s ta v ě n ý c h m o n o č lá n k ů n ebo v n ě jš íh o n a p á je c íh o z d ro je (a k u m u lá to ru , č lá n k ů S 4 ) ; p ak m ů žem e o č e k á v a t so u v islý ch o d p o řa d u m ě s íc ů . P ře s to je v ša k ú če ln é z a p o jit je jic h s íťo v ý p řívo d d le m o ž n o sti do z v lá š tn í v ě tv e e le k tr ic k é in s ta la c e , k te r á m á v la s tn í p o jis tk y h n ed z a h la v n ím i p o jis tk a m i c e lé h o ob jek tu . N en í-li to m o ž n é , z a p o jm e je a le s p o ň n a tu v ě te v , k a m s e p ř i p oju je je n m á lo s p o tře b ičů . R o zh o d n ě n e n a p říp o jk u p ro d ílnu , k d e je k ro m ě z a p ín a c íc h n á ra z ů v e lk é n e b e z p e čí z k ra tu a s p á le n í p o jis te k . Jso u -li h o d in y u v ed en y do ch o d u , je tře b a p ra v id e ln ě u r č o v a t je jic h s ta v n ebo k o re k c i. P řito m s e h n ed o d z a č á tk u s n a ž m e p r a c o v a t s n e jv y š š í m o žn o u p ře s n o s tí a p e čliv o s tí, bez o h led u n a to, že zp ůsob v y u ž ití h od in v d a n é době tře b a an i ta k v y so k é p ře s n o s ti n e v y ž a d u je . Z ísk á m e v šak v c e lé p r á c i n á le ž itý cv ik , m ě ř e n í b u d em e b rzy k o n a t z c e la a u to m a tic k y bez z t r á t y č a s u a to bude d o b rý z á k la d p ři n á ro č n ě jš ím vy u žití h od in v b u d o u cn o sti. N a p ra v id e ln o s t s le d o v á n í d b ejm e z e jm é n a v p o č á te č n ím období p ro v o zu h od in a ta k é te h d y , d o jd e -li z ja k é k o li p říč in y k p ře ru še n í je jic h fu n k c e n eb o k n e p r a v id e ln o s ti ch o d u . Z a lo ž m e z á p isn ík h od in , do k te ré h o b ud em e p ra v id e ln ě z a z n a m e n á v a t ú d a je ru č k o v é h o m ě řid la v rů z n ý c h p o lo h á c h p ře p ín a č e i jin á d ů le ž itá d a ta ja k o o r e g u la c i, o z a
s ta v e n í a je h o p říč in á c h , o p ře m ís tě n í, o z m ě n á c h ok o ln íh o p ro s tře d í ap od . N ejlep ším z á k la d e m k s e říz e n í a s le d o v á n í h o d in jso u n e p ř e tr ž ité č a s o v é s ig n á ly OMA. Dle n ic h si h o d in y n e jp rv e n a říd ím e do s p rá v n é v te řin y v e s ta v ě n ý m p o lo a u to m a tic k ý m z a říz e n ím a p a k je je m n ě d o reg u lu je m e zm ěn o u ch o d u , ja k bude p o p s á n o p o zd ěji. Z b ývá p ak je n n a říd it ru č k y n a s p rá v n o u m in u tu a h od in u a h o d in y jso u p řip ra v e n y k e s le d o v á n í i k p rá c i. S e řiz o v á n í v e s ta v ě n ý m s a m o č in n ý m z a říz e n ím vy žad u je p řizp ů so b en í v ý stu p u p řijím a č e a p op is ú p ra v y p ře s a h u je rá m e c to h o to č lá n k u . P ři p r á c i s h o d in a m i o b v y k le p o u žív ám e je jic h p ev n éh o k o n ta k tu (p o hyb d a le k o h le d u , o v lá d á n í z á v ě r k y , č a s o v é m ě ř ítk o n a p sa c ím c h ro n o g r a fu a p o d .), z a tím c o k o n ta k t p o h y b liv ý slo u ží v ý lu č n ě p ři m ě ře n í o d c h y lek . O k am žik s e p n u tí p e v n é h o k o n ta k tu p ro to p o k lá d á m e z a n u lo v ý údaj h od in . P ok ud s tu p n ic e p o h y b liv éh o k o n ta k tu s to jí n a 1 00, sep n o u oba k o n ta k ty s o u č a s n ě ; je d e n d ílek s tu p n ic e z n a č í p osu n o 0 ,0 1 0 s. P o o to če n ím od 1 0 0 s m ě re m k 90 s e p n e p o h y b liv ý k o n ta k t d řív e n ež p ev n ý , p o o to č e n ím od 1 0 0 k 10 s e p n e p o zd ěji. O k am žik s e p n u tí k a ž d é h o z k o n ta k tů n e k o lís á v íc e n ež o ± 0 ,0 0 0 5 s a tím je o m e z e n a p ře s n o s t .m ěřen í č a s o v ý c h ú d ajů h od in . P ro u d o v é z a tíž e n í k o n ta k tů n e sm í p ře s á h n o u t 20 mA. M ám e-li k p řijím a č i re lé o v ý a d a p té r (Ř H 4 / 1 9 5 6 ) a c h r o n o g r a f, m ů žem e p řím o r e g is tr o v a t č a s o v ý ro zd íl m ezi p říc h o d e m s ig n á lu a sep n u tím k o n ta k tu . P ra c u je m e -li p řito m s p oh y b liv ý m k o n ta k te m , je je h o s tu p n ic e p o s ta v e n a n a 1 0 0 a n e sm í s e s n í p oh n o u t. T ím to zp ů sob em s e v ša k d o sá h n e p ře s n o s ti je n a s i ± 0 ,0 1 s, p řič e m ž o m e z u jícím č in ite le m je n e jč a s tě ji k v a lita p o u žitéh o c h r o n o g r a fu . N a š tě s tí je v š a k m o ž n o , dík p oh y b liv ém u k o n ta k tu , p r a c o v a t i m n o h em je d n o d u šším a p ř e c e p ře s n ě jš ím zp ů sob em . V p o d s ta tě jd e o obdobu p o ro v n á v á n í h od in s ry tm ic k ý m i (k o in c id e n č n ím i) č a so v ý m i s ig n á ly z n ám o u „ v y h a s ín a c ť * n eb o H án n ih o m eto d o u . P a r a le ln ě k e slu c h á tk ů m p řijím a č e p řip o jím e p o h y b liv ý k o n ta k t h od in. Pokud s p ín á m im o dobu trv á n í z n a č e k s ig n á lu , s ly š ím e je n e ru še n ě . O tá čím e -li s tu p n ic í ta k , aby s e k o n ta k t p o su n o v al v p ře d , te d y ve s m y s lu od v ě tš íc h č ís e l k m en ším , bude s e od u r č ité p o lo h y d é lk a z n a č e k z m e n š o v a t, n eb o ť je jic h k o n e c bude o d říz n u t sep n u v ším k o n ta k te m . T ak z n a č k u z k rá tím e až n a s o tv a z n a te ln é lu p n u tí, k te ré o d p o v íd á je jím u p o č á tk u . P řís lu š n é č te n í stu p n ic e p a k u d á v á č a s o v ý ú daj h o d in (v e z lo m c íc h v te ř in y ) v ok am žik u p řích o d u z n a č k y . D osti s n a d n o tu m ů žem e o d h a d n o u t 0,1 dílku, tj. 0 ,0 0 1 s, c o ž je n a ta k je d n o d u ch o u m e to d u přefkvapivě p řízn iv é. P ra c u je m e -li s e s ig n á le m OMA 2 5 0 0 k H z, k te r ý m á č a s o v é z n a č k y d lou h é jen 0 ,0 0 5 s, m u sím e d á t p o z o r, a b y ch o m n e m ě řili v o b la sti ro z p o jo v á n í k o n ta k tu . T a k é v to m p říp a d ě je to tiž s lu c h o v ý v jem p od ob ný ja k o p ři s e p n u tí. P r o jis to tu te d y n a jd e m e n e jd řív e je n o r ie n ta č n ě obě p oloh y s tu p n ic e o d p o v íd a jíc í v y m iz e n í z n a č e k , k te r é s e liší o 10 dílků (p ro to ž e je k o n t a k t s p o je n 0 ,1 0 0 s ) a s p r á v n á bude ta z n ich , p ři k te r é je ú d aj s tu p n ic e v ě tš í. P ře c h á z ím e -li p řito m p ře s d íle k 1 00, m u sím e in te rp re to v a t d ě le n í s tu p n ic e ta k , že 10 z n a č í 1 1 0 a 20 z n a č í 1 2 0 . T a to n e u r č ito s t o d p a d á p ři p r á c i s d lo u h o v ln n ý m s ig n á le m OMA 50 kH z, k d e jsou z n a č k y d lou h é 0 ,1 0 0 s.
Obr. 1. V zájem ná p o lo h a kon taktu a signálu OMA 2500 při m ěření, a — d íle k 94,7, n esprávn á p o lo h a ; je sly šet k o n e c zn ačky , b — d íle k 4,7, správná p o lo h a ; je sly šet z a č á te k z n a č k y ; zp řesn ěn á
p o lo h a 4,5 je v y zn ačen a čá rk o v a n ě.
Z n á z o rn ě m e s i p ostu p n a p řík la d ě (o b r. l . J : Z n a č k a v y m izí p ři č te n í n a s tu p n ic i 9 4,7 a zn ovu se ob jeví n a 4,7 . P ře š li js m e p ře s 1 0 0 , d ru h ý údaj te d y in te rp re tu je m e ja k o 1 0 4 ,7 a to je ta k é s p r á v n á p o lo h a o d p o v íd a jíc í o k am žik u s e p n u tí k o n ta k tu . P o z o rn ě jš ím v y h le d á n ím n e jk r a tš íh o lu p n u tí s ta n o v ím e z p ře s n ě n é č te n í 4,5 a to z n a č í, že s ig n á l p řiš e l o 0 ,0 4 5 s z a o k a m ž ik e m s e p n u tí p e v n é h o k o n ta k tu , h o d in y jso u te d y o 0 ,0 4 5 s n a p ře d . P ok ud by o v še m b y la o d c h y lk a h o d in v ě tš í n e ž v te ř in a , d o p ln ím e ta k to z jiš tě n ý zlo m ek v te ř in y je š tě d le č te n í z c ife rn ík u v o k a m ž ik u p ro d lo u ž e n é m in u to v é z n a č k y s ig n á lu . P o u žití s e řiz o v a c íh o z a říz e n í h od in v ša k te n to p říp a d v y lu ču je , ta k ž e o d c h y lk a h od in je vžd y m e n š í n ež v te ř in a . P ři sle d o v á n í v ztah u m ezi h o d in am i a s ig n á le m s e v p ra x i c h ro n o m e tr ic k ý c h la b o r a to ř í d á v á p ře d n o s t z á z n a m u č a s o v é h o ú d a je h od in v o k a m ž ik u p řích o d u č e l a z n a č k y s ig n á lu (v n a š e m p říp a d ě u k azu jí 0 ,0 4 5 s ) p řed z á z n a m e m k o r e k c e h o d in ( — 0 ,0 4 5 s ). Je to p ře h le d n ě jš í, je d n od u šší a n en í n e jis to ta o v ý z n a m u z n a m é n k a . Ú če ln é je p s á t p ou ze č ís lic e za d e se tin n o u č á rk o u , ta k ž e p o to m 9 7 6 z n a č í, že s ig n á l p řiš e l 0 0 ,0 2 4 s (d o p ln ě k do 1 0 0 0 ) p ře d n u lo v ý m ú d a je m h o d in , 0 4 5 z n a č í s ig n á l p o z ad u . V e s te jn é m tv a ru jso u u d á v á n y i o k a m ž ik y v y s lá n í n ebo p říjm u č a s o v ý c h s ig n á lů v e v š e c h m e z in á ro d n íc h p u b lik a c íc h a p ro s ig n á ly OMA 1 v Ř íši h vězd . P o p sa n ý m zp ů sob em b u d em e te d y m ě ř it p ra v id e ln ě , pok ud m o žn o d e n n ě a n e jlé p e ve s te jn o u h od in u , a č te n í n a s tu p n ic i i z n ě h o o d v o z e n ý ú daj h od in p ře h le d n ě z a z n a m e n á m e do z á p isn ík u h o d in . V elm i p ro s p ě š n é a z a jím a v é je i g r a f i c k é z n á z o rn ě n í v ý sle d k ů m ě ř e n í v z á v is lo s ti n a č a s e , v y n e s e n é n a m ilim e tro v é m p a p íře . T ak o v ý d ia g ra m n á m p om ů že p ři u rč e n í o d c h y lk y h od in v době, k d y n eb y lo m o ž n é m ě ře n í. Jso u n a n ěm té ž d ob ře p a trn é m e n š í n e p ra v id e ln o s ti ch o d u , k te r é lze p o ro v n á v a t s v ý k y v y v o k o ln íc h p o d m ín k á c h a ta k p o s u z o v a t je jic h v z á je m n é v z ta h y . D o v ed em e-li sp o le h liv ě a p ře s n ě u r č o v a t o d c h y lk y h od in (p ř e s n ě ji ř e č e n o o d c h y lk y o k am žik u s e p n u tí je jic h p ev n éh o k o n ta k tu ) od s p rá v n é h o ča su , m ů žem e s e s n a ž it vh od n ou r e g u la c í je v b líz k o sti s p r á v n é h o č a s u i u d rž o v a t. T e p rv e p o to m n ám to tiž m o h o u s lo u ž it ja k o p o h o to v á a p ře s n á č a s o v á z á k la d n a . R ozm ezí, v ja k é m s e n á m p o d a ří u d rž e t o d c h y lk y h od in , z á v isí je d n a k n a v la s tn o s te c h je jic h říd ícíh o k ry s ta lu , je d n a k n a s v ě d o m ito s ti a p é či, s ja k o u b ud em e p ro v á d ě t p řís lu š n á m ě ř e n í i d o z o r. Při to m s vý h o d ou v y u žijem e to h o , že s e d á s n a d n o a p ře s n ě m ě n it ch o d k ře m e n n ý c h h od in zm ěn o u k m ito č tu je jic h k ry s ta lo v é h o o s c ilá to r u . H od in y TKH 1 m a jí re g u la c i p lyn u lo u , je m n o u , k te r á je d o p ln ě n a š e s ti stu p ň o v o u re g u la c í h ru bší, jejíž je d e n s tu p e ň od p o v íd á c e lé m u ro z sa h u je m n é r e g u la c e . S o u o sé k n o flík y ob ou r e g u la c í jso u p od u z a v íra te ln ý m o k é n k e m a je jic h o tá č e n ím v e s m y s lu pohybu h o d in o v ý c h ru č ič e k se
k m ito č e t o s c ilá to r u sn iž u je a h o d in y s e op ožď u jí. C itliv o st re g u la c e n en í u v š e c h h o d in s te jn á a m u sí s e s ta n o v it zk u sm o . . U rč ím e -li po p rv n ím s p u š tě n í a h ru b ém s e říz e n í h o d in je jic h o d ch y lk u , m ů žem e zm ěn o u ch o d u d o sáh n o u t' je jíh o z m e n š e n í n a p řija te ln o u v e li k o s t. P o d le to h o , zd a js o u h o d in y n a p ře d n ebo p o zad u , sn ížím e n eb o z v ý ším e h ru bou re g u la c í k m ito č e t o s c ilá to r u a v y č k á m e , až o d c h y lk a n ab u d e ž á d a n é v e lik o s ti. P ak v r á tím e p ře p ín a č d o p ů v od n í p o lo h y n a s ta v e n é u v ý ro b c e . P ři té to o p e r a c i je o v šem n u tn é s tá le s le d o v a t o d c h y l ku p o ro v n á v á n ím s e s ig n á le m a z ry c h lo s ti je jí z m ě n y od h ad n o u t, kdy m á m e re g u la č n í p o ch o d p ře ru š it. V té to fá z i p říp ra v y h o d in b ývá ta k é je d in á v h o d n á p říle ž ito s t s ta n o v it c itliv o s t re g u la c e . P o zd ěji, k dyž jsou h od in y již v y re g u lo v á n y , je š k o d a ru š it p ra v id e ln o s t je jic h ch o d u n ě ja k ý m i zk o u šk a m i. U d rž o v á n í o d c h y lk y h o d in u v n itř s ta n o v e n ý c h m e z í p ro v á d ím e n e j vý h o d n ěji p o stu p e m , 'k terý m ů ž e m e n a z v a t „ o p tim á ln í říz e n í h o d in “ . Z ajím a v é je , že se p řito m v ý h o d n ě vy u žije i s tá r n u tí říd icíh o k ry s ta lu , k te ré s e o b vy k le p o v a ž u je s p íš e z a ru šiv ý jev . O s tá r n u tí k ře m e n n ý c h k ry s ta lů v ř íd ic íc h o s c i lá t o r e c h h o d in b y la již n a s tr á n k á c h Ř íše h vězd z m ín k a (Ř H 1 / 1 9 5 7 ) ; p řip o m e n e m e si jen , že je h o d ů sle d k e m je p o zv o ln é a p ra v id e ln é z v y šo v á n í k m ito č tu k ry s ta lu , k te r é se p ro je v u je z ry c h lo v á ním h od in . P o d s ta to u p o stu p u o p tim á ln íh o říz e n í h o d in je , ž e n a p o č á tk u h o d in y n a říd ím e ta k , aby b y ly v zh led em k e s p r á v n é m u č a s u n a p ře d , a le ch o d n a s ta v ím e n a m írn é o p o žď o v án í. B ěh em doby budou te d y h o d in y s tá le m é n ě n a p ře d , v u r č ité době bude je jic h o d c h y lk a n u lo v á a p ak budou p o zad u . M ezitím se v ša k v liv e m s tá r n u tí bude m ě n it je jic h o p o žď o v án í v p ře d b íh á n í a ta k č a s o k te r ý b y ly p o zad u , se p o č n e s a m o č in n ě z m e n š o v a t. N a k o n e c budou h o d in y z a s e n a p ře d ja k o n a p o č á tk u , o v šem s tím ro z d íle m , že je jic h ch o d bude m ít c h a r a k t e r p řed b íh án í. O d ch y lk a od s p rá v n é h o č a s u bude p ak o v šem s tá le ry c h le ji n a r ů s ta t a p ou ze zm ěn o u dhodu z p ře d b íh á n í n a o p o ž ď o v á n í sn íž e n ím k m ito č tu o s c ilá to ru se z a b rá n í p ř e k r o č e n í s ta n o v e n é m e z e . V yv oď m e te ď z p ře d ch o z í ú v a h y z á v ě r y p o tře b n é k ú če ln é m u říz e n í n a š ic h h o d in . H ru b ším i z m ě n a m i c h o d u p o p sa n ý m zp ů sob em si je n ej-
p rv e n a říd ím e ta k , aby b yly a s i o 0 ,0 5 0 s až 0 ,1 0 0 s p řed s ig n á le m [s tu p n ic e p o h y b liv éh o 'k o n tak tu bude p ři m ě ře n í s ig n á lu u k a z o v a t m ezi 5 a 1 0 ) . O p atrn o u re g u la c í p ak jem n ě s e říd ím e ch o d ta k , ab y s e o p o žď o v aly o 0 ,0 0 5 s a ž 0 ,0 1 0 s d e n n ě (p ř i m ě ř e n í s ig n á lu s e bude z m e n š o v a t ú d aj n a s tu p n ic i o 0 ,5 až 1 d ílek d e n n ě ). S e říz e n í p o č á te č n íh o c h o d u o v šem m ů že tr v a t až n ě k o lik d n í p o d le to h o , ja k p ře s n ě js m e si p ře d tím u rč ili c itliv o s t re g u la c e . K o n e čn o u p o lo h u re g u la č n íc h k n o flík ů p e č liv ě z a z n a m e n á m e do z á p isn ík u h od in a p ak zb ý v á je n p ra v id e ln ě h o d in y p o ro v n á v a t se s ig n á le m . G ra fick ý m z n á z o rn ě n ím v ý sle d k ů m ě ř e n í d o s ta n e m e k řiv k u asi ja k o n a obr. 2., v ě te v 1. Je v id ět, že v to m to p říp a d ě n e b y la d o b ře o d h a d n u ta s a m o v o ln á z m ě n a ch o d u p ů so b en á s tá rn u tím , c o ž je n a p o č á ťk u p r á c e s h o d in a m i z c e la p řiro z e n é . H od in y z ů s ta ly s tá le n a p ře d , a p ro to ja k m ile s e z a č n o u od s p rá v n é h o č a s u o p ě t v z d a lo v a t, s n íž ím e o n ě c o je m n ý m r e g u lá to r e m k m ito č e t a n a s a d ím e d a lší ob lou k . P ři tr o š e c itu a š tě s tí bude již v y p a d a t ja k o v ě te v 2 n a ob r. 2. P ak si již m ů ž e m e s ta n o v it m e z e , ve k te r ý c h s tá le c h c e m e m ít o d c h y lk u h o d in a vžd y p ři d o s a ž e n í h o rn í m e z e sn íž ím e k m ito č e t o s c ilá to ru . Je z ře jm é , že čím bude zv o le n ý o b o r u žší, tím č a s tě ji, a le ta k é je m n ě ji a p ře s n ě ji b ud em e m u se t o p ra v o v a t ch o d s n íž e n ím k m ito č tu . O b ecn ě v šak p la tí, že k u d rž e n í o d c h y le k v e s ta n o v e n é m ro z m e z í je p ři o p tim á ln ím říz e n í h o d in p o p sa n ý m zp ů sob em , n u tn ý m e n š í p o č e t re g u la č n íc h z á sah ů , n e ž p ři jin ý c h p o s tu p e ch , a to je v ý z n a m n á p ře d n o st. Ve volbě m e z í s a m ý c h p ak ro z h o d u jí je n p o ž a d a v k y p ly n o u cí z v y u žití h o d in ; o b v y k le v y h o v u je o b o r ± 0 ,0 2 0 s až ± 0 ,0 5 0 s. P ra v id e ln o s t, s ja k o u s e n a m ě ře n é o d c h y lk y budou ř a d it do h la d k ý c h k řiv e k , z á v is í o v šem n a s tá lo s ti v n ě jš íc h p o d m ín ek , ja k již b ylo d řív e z d ů ra z n ě n o . P ř e c e v š a k n a z n a č e n é p rů b ěh y n a p r o s to n e js o u id e a liz o v a n é a vžd y se z ř e te ln ě p ro je v í. Jso u d ů sle d k e m jev ů p ro b íh a jícíc h u v n itř k r y s ta lu a n e jso u -li p o d m ín k y v y s lo v e n ě n e p říz n iv é , p ak p ra v id e ln o s t v n ě jšíh o c h o v á n í h o d in z n a č n ě p ře v lá d á n a d n eá p ra v id e ln o s tm i n a h o d ilé p o v a h y . N e n í-li to m u ta k a p ře s a h u jí-li v ý k y v y c ite ln ě p ře s n o s t m ě ř ic í m e to d y , m u sím e so u d it n a z á v a d u v h o d in á c h , n e j sp íše v je jic h k o n ta k tu n ebo te r m o s ta tu . P řík la d s k u te č n ě n a m ě ř e n é k řiv k y o d c h y le k h od in TKH 1 č . 6 2 2 9 , s le d o v a n ý c h v č a s o v é la b o
Obr. 3. K řivka o d c h y le k hodin TKH 1 č. 6229.
r a to ř i A s tro n o m ic k é h o ú sta v u ČSAV, je jic h ž u m ís tě n í, z e jm é n a pokud jd e o k o lís á n í o k o ln í te p lo ty , je d a le k o od id e á ln íh o , jso u n a ob r. 3. O č e k á v a n ý tv a r z á v is lo s ti o d c h y le k n a č a s e s e p ro je v u je v elm i z ře te ln ě a n a h o d ilé v ý k y v y js o u m a lé . Je d o b ře m o žn é s ta n o v it o d c h y lk y i p ro d n y , k d y s e n e m ě řilo a t a k é p ře d p o v ě ď o d c h y le k n a je d e n a ž d va d ny d o p ře d u m á v y h o v u jící p ře s n o s t.
František
Dojčák:
O ÚPLNOM ZATMĚNÍ SLNKA 8. J Ú L A 1 8 4 2 , KTORÉ BOLO V I D I T E E N É AJ NA SLOVENSKU P á s to t a l i t y to h o to z a tm e n ia s a tia h o l z F r a n c ú z s k a , c e z s e v e r n é T alia n s k o , R ak ú sk o a S lo v e n s k o k s e v e ro v ý c h o d u . B o lo to p rv é z a tm e n ie , k to ré so z á u jm o m p o z o r o v a lo v e lk é m n o ž s tv o h v e z d á ro v . Z áu jem Oi z a tm e n ia v p rv ej p o lo v ici 19 . s t o r o č i a b ol c e lk o v e m a lý , h v e z d á ro m s ta č ilo p o z o r o v a n ie k o n ta k to v ku k o n tr ó le poh yb u M e s ia c a . Sú s t a r é z á z n a m y o z a tm e n ia c h , v 1 7 . a 18. s t o r o č í ic h p o z o ro v a li aj s k ú se n í h v ě z d á ři, p ri č o m s i n ie k to r é p o z o r o v a n é z ja v y n e v e d e li v y s v ě tlit, a le t o b olo p re n ich m á lo z a u jím a v é . P rv ý p ro b lém o k o lo ú p ln éh o z a tm e n ia n a č r t o l a n g lic k ý h v ě z d á ř B a illy , k to r ý p o z o ro v a l k ru h o v é z a tm e n ie v r. 1 8 3 6 . T en si v šim o l, že p rv, n ež M e s ia c d o š ie l d o p r o s tř e d s ln e č n é h o k o tú č a a k ým s a p ra v ý o k ra j M e s ia ca e š te d o tý k a l s ln e č n é h o o k r a ja , ob jav il s a tu ra d ž ia r ia c ic h b od ov, o d d e le n ý c h n ie k o lk ý m i č ie rn y m i p á sik m i. B ol to zja v , z n á m y d n es p od m e n o m „ š n ú ra p e r á l “ , a le b o po o b ja v ite lo v i „ B a illy h o k v a p k y “ , k e ď s ln e č n é s v ě tlo p re n ik á m ed zi v r c h a m i n a o k ra ji M e s ia c a . V tom č a s e n eb o l te n to z ja v d o k o n a le v y s v e tle n ý , o d b o rn íc i o ň om d isk u to v ali a ta k so záu jm o m o č a k á v a li ú p ln é z a tm e n ie 8. jú la 1 8 4 2 . M nohí h v ě z d á ři s a v y p ra v ili d o F r a n c ú z s k a , T a lia n s k a i R ak ú sk a, ab y p ro b lém „ k v a p ie k “ ro z rie š ili. Zo s t a r ý c h o p iso v v e d e li, č o u vid ia, lebo s a u v á d z a li už p re d tý m p ro tu b e ra n c ie i k o ró n a , p re d s a b oli p o h la d o m n a k o ró n u a tri ja s n é p ro tu b e ra n c ie ta k u c h v á te n í a p ře k v a p e n í, že n e s ta č ili p osú d iť, č i tie to p a tr ia S ln k u aleb o M e sia cu . V y n o řili s a te d a n o v é p ro b lém y , k t o r é s a m o h li rie š iť iba p o č a s to ta lity . P r e to o d v te d y n e n a s ta lo ž ia d n e ú pln é z a tm e n ie S ln k a , ab y h o h v ě z d á ři n eb o li p o z o ro v a li, h o c i m n o h o ra z y m u seli c e s to v a t do n a jo d la h le jš íc h a n a jn e p rís tu p n e jš íc h k ra jo v , vyn a k la d a jú c p ri to m m n o h o n á m a h y a n á k la d o v a ris k u jú c, že n e p ria z n iv é p o č a s ie ic h ú s ilie a n á m a h u z m a rl. K p o z o ro v a n iu to h to v z á c n é h o z ja v u v y b ra li s a u n á s d v a ja le k á rip ríro d o v e d c i s o sv o jím s p rie v o d o m n a v r c h o l Ď u m b iera a sv o je d o jm y o p ís a li v ro č e n k e m a ď a r s k ý c h le k á r o v a p ríro d o v e d c o v (A m a g y a r o rv o so k és te rm é s z e tv iz s g á lo k m u n k á la ta i) z r. 1 8 4 3 . Je p o z o ru h o d n é , že tito p o z o r o v a te lia n e v e n o v a li te m e r žiad n u p o z o r n o s t v la s tn é m u ú k azu z a tm e n ia , a le o p isu jú h la v n ě s v o je d o jm y a s p r ie v o d n é z ja v y v p říro d ě . V n a s le d u jú c o m p o d á v á m s k r á te n ý p ře k la d p o d s ta tn ý c h č a s t í s p o m ín a n é h o č lá n k u : „ Z a tm e n ie z a č a lo o 5. h o d in ě 59. m in ú te , s tř e d bol o 7. h o d in ě 58. m in ú te, k o n ie c o 8. h od. 2. m in . (tu je z re jm e o m y l!), ú p ln é z a tm e n ie
trv a lo 2 m in ú ty a 20 se k u n d . P o c e lú d ob u z a tm e n ia , k to r é s a p o d o b alo v e č e rn é m u sú m ra k u , sm e v id ě li h v iezd y . P o stu p o m z a tm e n ia s a n a to lk o o c h la d ilo , že s k a ly a r a s tlin y s a p o k ry li la d o v ý m i k v e tm i. O p ie ra jú c s a o n a v r š e n é b a lv a n y , c h v e jú c s a zim o u , p o z e ra li s m e n a v š e tk o o ž iv u jú ce S ln k o , k to r é s a t e r a z z a h a lo v a lo do sm u tk u . K e d n a s ta lo ú p ln é z a tm e n ie , n a r a z s a z o tm e lo a m y s m e z m lk li; z m o cn il s a n á s n e o p ís a te ln ý v á ž n ý p o c it. V á ž n o s t s tu p ň o v a la s a m o ta a o d lú č e n o s ť od h lu č n é h o s v ě t a ; z ja v vzb u d zo val v n á s hlbokú ú ctu . O bzor s ia h a l o k o lo n á s a s i n a 2 5 0 š tv o r c o v ý c h m il, c e lý L ip to v bol p o k ry tý m r a k m i, vid ieť b olo ib a v r c h o l K riv á ň a a n a S p iši v rc h o l L o m n ic k é h o š títu , t e m e r c e lý p o k ry tý s n e h o m . N a s e v e re z v y š o v a li tm u a v á ž n o s t ih lič n a té le s y . Po u p ly n u tí 2 m in u t a 40 se k u n d o s v ie ž ilo n á s S ln k o m o h u tn ý m i lúč a m i; v š e tk o o k o lo n á s s a s ta lo v e s e lš ím , i z e le n á fa r b a v z d ia le n ý c h h o r i b iele m ú ry E u p čia n s k e h o h ra d u n a z á p a d e , z a n ím p o h o s tin n á B a n s k á B y s tr ic a aj s m e ro m n a B u d a p e š t s a tia h n ú c i o b z o r s a ja v il v ž iv š ích f a r b á c h . M im o riad n y ú k a z p o stu p n é z a n ik a l a S ln k o , k to r é v š e tk o o ž i vu je, u d rž u je a o s v e tlu je , n ad o b u d lo p o v o d n éh o le s k u a sv o jim i m o h u t n ý m i lú ča m i v p lý v a lo n a ce lú p říro d u , s k a ly a ra s tlin y s a zb avili la d u , slo v o m v š e tk o n a d o b u d lo p ó v o d n ú pod ob u. N a k o n ie c n e m o ž n o n e v sp o m e n ú ť d o jem , a k ý m p ó so b ilo z a tm e n ie v o k am žik u , k e d sa s ta lo ú p ln ý m a p o to m , k e d S ln k o p rv ý m i lú čm i v d y c h lo n o v ý živ o t do p ř ír o d y ; m ed zi tý m ito d v o m a š tá d ia m i je s k o r o ta k ý ro z d ie l, a k o m ed zi ž iv o to m a s m rť o u ; p rv é v y v o la lo aj u v z d ě la n é h o č lo v ě k a h lb o k é z a m y s le n ie a tr o c h u o b av y i sm ú tk u , u lu d í v e lm i n á c h y ln ý c h k p o v ě rá m vzb u d ilo o p ra v d iv ý s t r a c h , č o s a z r a č ilo i n a tv á r a c h n ie k to rý c h je d n o tliv c o v z n a š e j s p o lo č n o s ti.“
N a p o m o c začátečníkům PROMĚNNÉ HVĚZDY (D ok o n čen í) V zásadě je možno rozdělit všechny proměnné hvězdy do dvou skupin, z nichž do prvni řadíme hvězdy, které mění svou zdánlivou jasnost v důsledku vnější (optické) příčiny, zatímco do druhé počítáme ty hvězdy, u nichž dochází ke změnám jasnosti v důsledku změn fyzikálních pochodů v atmosférách nebo nitrech hvězd. Obě tyto velké skupiny je pak možno dále dělit podle podrob nějších kritérií. V průběhu posledních sto let bylo navrženo velké množství n e j různějších klasifikací proměnných hvězd, což bylo způsobeno stálým rozšiřo váním a prohlubováním našich znalostí o proměnných hvězdách, jakož i změ nami názorů na příčiny jejich proměnnosti. Ačkoliv dosud neznáme dostatečně přesně příčiny změny skutečné svítivosti fyzikálních proměnných, ukazují sou časné výsledky na to, že klasifikace, spočívající na základě obecnosti fyzikál ních pochodů, u těchto hvězd pozorovaných, je vyhovující. Po projednání na kongresech Mezinárodní astronomické unie v Římě a v Dublině byla přijata a zavedena klasifikace proměnných hvězd, která všechny proměnné dělí do tří základních tříd: pulzující proměnné hvězdy, eruptivní proměnné hvězdy a zá krytové dvojhvězdy. Jednotlivé typy uvedených tří základních tříd jsou charak terizovány takto: (1) Pulzující prom ěn n é hvězdy, k n im i p atří typy: C — dlouhoperiodlcké, tzv. klasické cefeidy. Jsou to periodicky pulzující pro
měnné o vysoké svítivosti s periodou světelné změny od 1 do 50 až 70 dnů a amplitudou světelné změny od 0 ,lm do 2m (v modré části spektra je amplituda větší). Perioda světelné změny i tvar světelné křivky je stálý, i když v někte rých případech byly zjištěny nepatrné změny periody skokem, řádově tisícina až desetitisícina délky periody. Křivka radiálních rychlostí je zrcadlovým obra zem světelné křivky. Hvězdy tohoto typu patří v maximu jasnosti ke spektrál nímu typu F, v minimu k typům G až K. Čím delší je perioda světelné změny, tím pozdější spektrální typ vykazuje hvězda v minimu jasnosti. CS — dlouhoperiodické cefeidy, patřící k plochému podsystému v Galaxii. Jsou charakterizovány vztahem mezi tvarem světelné křivky a délkou periody světelné změny a malou rychlostí pohybu vzhledem k Slunci. Vyznačují se zá vislostí mezi periodou a svítivostí. Typickým představitelem tohoto typu je S Cephei. CW — dlouhoperiodické cefeidy, patřící ke kulovému podsystému v Galaxii. Mají značné radiální rychlosti vzhledem ke Slunci. Při stejné délce periody jsou hvězdy tohoto typu o l,5 m—2m slabší než hvězdy typu CS. Typickým představi telem tohoto typu je W Virginis. Typy CS a CW je někdy možno jen velmi obšírně rozlišit. 1 — nepravidelné proměnné hvězdy. Sem patří proměnné hvězdy, jejichž svě telná změna postrádá jakékoliv pravidelnosti. Mnohé proměnné jsou zařazeny do tohoto typu jen pro nedostatek pozorovacího materiálu a později se zjistí, že jde o polopravidelné proměnné nebo proměnné jiných typů. Ia — nepravidelné proměnné ranných spektrálních typů. Omylem sem bývají zařazovány někdy některé eruptivní proměnné, zejména hvězdy typu RW Aur ranných spektrálních tříd. 1b — nepravidelné proměnné pozdních spektrálních tříd (K, M, C a S ), obři, s pomalou světelnou změnou. Typickým představitelem je CO Cygni. Ic — nepravidelné proměnné — veleobři — pozdních spektrálních typů. Ty pickým představitelem je TZ Cassiopeiae. M — hvězdy typu Mira Ceti, tj. dlouhoperiodické obří proměnné hvězdy o ampli tudě větší než 2,5m (do 5m i více), s dobře patrnou periodičností, jejichž periody se pohybují v rozmezí od 80 do 1000 dnů. Tyto hvězdy mají charakteristická emisní spektra pozdních spektrálních tříd (Me, Ce, Se). Typickým představite lem je o Ceti. SR — polopravidelné proměnné, k nimž počítáme obry a veleobry, vykazu jící zřetelnou periodičnost, doprovázenou nebo občas narušovanou různými ne pravidelnostmi ve světelné změně. Periody polopravidelných proměnných se po hybují v širokém rozmezí — přibližně od 30 do 1000 dnů i více. Tvary světel ných křivek jsou značně různé, amplituda obvykle nepřesahuje l m až 2m. SRa — polopravidelné prom ěnné — obři pozdních spektrálních tříd (M, C a S), vykazující poměrně značnou pravidelnost a nevelké amplitudy světelné změny (menší než 2,5® ). Amplituda i tvar světelné křivky se obvykle velmi značně mění od jedné periody ke druhé. Mnohé z hvězd tohoto typu se liší od prom ěnných typu Mira Ceti jen menší amplitudou světelné změny. Typickým představitelem je Z Aquarii.
SRb — polopravidelné proměnné — obři pozdních spektrálních tříd (M, C a S) se špatně vyjádřenou periodičností, tj. s různou délkou trvání jednotlivých cyklů (takže není možno předpovědět epochu začátku maximální nebo mini mální jasnosti) nebo se střídáním periodických změn s obdobími pomalých ne pravidelných kolísání jasnosti nebo obdobími konstantní jasnosti. U hvězd to hoto typu je obvykle možno stanovit pouze střední hodnotu periody. Typickými představiteli jsou RR Coronae Borealis a AF Cygni. SRc — polopravidelné proměnné — veleobři pozdních spektrálních typů. Ty pickými představiteli jsou ,u Cephei a RS Cancri. SRd — polopravidelné prom ěnné — obři a veleobři spektrálních tříd F, G
a K. Typickými představiteli jsou S Vulpeculae, UU Herculis a AG Aurigae. RR — proměnné typu RR Lyrae, tj. krátkoperiodické cefeidy nebo hvězdy typu proměnných v kulových hvězdokupách. Pulzující obři, m ající vlastnosti cefeid, s periodami v rozmezí od 0,05 do 1,2 dne, spektrálního typu obvykle A, zřídka F, s amplitudami světelné změny, nepřevyšujícími l m až 2m. Většinou patří k sfé rickému podsystému Galaxie. Perioda a tvar světelné křivky jsou většinou kon stantní, jsou však známy případy, kde se mění jak tvar světelné křivky, tak délka periody. V řadě případů jsou takové změny periodické, tj. hvězdy vy kazují tzv. Blažkův efekt. RRa — proměnné typu RR Lyrae s ostře asymetrickou světelnou křivkou, se strmou vzestupnou větví. K tomuto typu se nyní počítají i proměnné, označované dříve jako typ RRb, tj. proměnné typu RR Lyrae s asymetrickými světelnými křivkami, ale s menší amplitudou světelné změny (kolem 0,5m) a tupými, téměř plochými maximy. I když střední periody hvězd obou typů jsou poněkud roz dílné, vyskytuje se mezi světelnými křivkami charakteristických představitelů těchto typů řada přechodných tvarů. Výskyt některých závislostí mezi jejich charakteristikam i rovněž ukazuje, že oba typy je možno spojit do jednoho. Typickým představitelem je RR Lyrae. RRc — proměnné typu RR Lyrae s téměř symetrickými, často sinusovitými světelnými křivkami, o střední periodě 0,3 dne. Bez znalostí spektrálních zvlášt ností a radiálních rychlostí je možno některé z hvězd tohoto typu jen nesnadno odlišit od zákrytových dvojhvězd typu W UMa. Typickým představitelem je SX Ursae Maioris. RV — hvězdy typu RV Tauri, tj. proměnné — veleobři, které vykazují tyto charakteristické znaky: poměrně výrazná periodičnost světelné změny s ampli tudou do 3m, světelná křivka, sestávající z dvojitých vln se střídáním hlavních a vedlejších minim, jejichž hloubka se mění, přičemž často dochází k záměně obou minim, tzv. formální periody (tj. periody mezi oběma sousedními hlav ními minimy) jsou v rozmezí od 30 do 150 dní, spektrální typy v rozmezí od G do pozdních K, jen výjimečně M, jeví se nejrannějším i poblíž maxima jasnosti. RVa — proměnné typu RV Tauri, které vykazují konstantní střední jasnost. Typickým představitelem je AC Herculis. RVb — proměnné typu RV Tauri, jejichž střední jasnost se periodicky mění. Typickými představiteli jsou RV Tauri a R Sagittae. |S C — proměnné typu § Cephei, někdy také v literatuře nazývané hvězdami typu /3 Canis Maioris, tvoří velmi stejnorodou skupinu pulzujících obrů, jejichž jasnost se mění v rozmezí řádově 0 ,lm, perioda světelné změny a změny radiál ních rychlostí je v rozmezí od 0,1 do 0,3 dne, spektrálních podtříd B1 až B3. Na rozdíl od cefeid maximum jasnosti odpovídá, v souhlase s pulzační teorií, fázi maximální komprese hvězdy. Typickým představitelem je /3 Cephei. S Sc — hvězdy typu <5 Scuti, pulzující proměnné spektrálního typu F o ampli tudě světelné změny, nepřevyšující 0,25m a o periodách menších než 1 den. Tvar světelné křivky je obvykle značně proměnný. Značně se podobají fyzi kálními charakteristikam i hvězdám typu RR Lyr. Typickým představitelem je S Scuti. aC V — proměnné typu a- Canum Venaticorum, hvězdy spektrálního typu Ap, v jejichž spektru lze pozorovat abnormálně silné čáry křemíku, stroncia, chrómu a prvků vzácných zemin; tyto čáry mění svou intenzitu v periodě, shodné s pe riodou světelné změny. Periody světelné změny se pohybují v rozmezí od 1 do 25 dní, amplituda obvykle nepřesahuje 0 ,lm. Některé hvězdy tohoto typu mají silná magnetická pole proměnné intenzity, jejichž intenzita se mění se stejnou periodou jako jasnost a změny ve spektru. Typickým představitelem je a 2 Canum Venaticorum. (2) Eruptivní p rom ěn n é hvězdy, k nim ž p atří typy: N — nové hvězdy, tj. trpasličí horké hvězdy, které náhle (v období jednoho
až několika desítek či set dní) zvýší svou jasnost o 7m až 16m a potom velmi zvolna (v období několika let nebo desítek let) vykazují pokles jasnosti až na svou původní jasnost. V období minimální jasnosti některé nové hvězdy vyka zují nevelké fluktuace. V období maxima jasnosti vykazují obvykle absorpční spektrum, shodné se spektrem obrů třídy A nebo F. Po maximu jasnosti se ve spektru objeví široké emisní pásy vodíku, helia a jiných prvků s absorpčními složkami. Postupně s poklesem jasnosti hvězdy vznikají ve složeném spektru jasné zakázané čáry, charakteristické pro spektra plynných mlhovin. Po ná vratu nových hvězd k je jich původní jasnosti jsou je jich spektra obyčejně spo jitá nebo shodná se spektry Wolfových-Rayetových hvězd. Na — typické nové hvězdy s rychlým vývojem, charakterizovaným rychlým vzestupem jasnosti a poklesem jasnosti po dosažení maximální jasnosti o 3m za 100 i méně dní. Typickým představitelem je GK Persei (Nova Per 1901). Nb — typické nové hvězdy s pomalým vývojem, k nimž počítáme nové hvězdy, vykazující pokles jasnosti po dosažení maximální jasnosti o 3m za 150 i více dní, přičemž za poklesy nepovažujeme náhlé dočasné poklesy jasnosti, které se u některých nových hvězd (např. DQ Her a T Aur) občas vyskytnou. Typickým představitelem je RR Pictoris. Nc — nové hvězdy se zvláště pomalým vývojem, které řadu let zůstávají při maximální svítivosti a pokles jasnosti je velmi pomalý. Typickým představitelem je RT Serpentis. Nd — opětovné (tzv. rekurentní) nové hvězdy, které se liší od typických no vých hvězd tím, že u nich nepozorujeme jedno, ale dvě nebo více vzplanutí. Typickým představitelem je T Coronae Borealis. Ne — novám podobné proměnné hvězdy, představují velmi různorodou třídu objektů, které připomínají nové hvězdy charakterem světelné změny nebo zvlášt nostmi ve spektru. Je pravděpodobné, že mnohé hvězdy, které jsou k tomuto typu počítány, nemají s novými hvězdami nic společného. Typickými předsta viteli jsou Z Andromedae, P Cygni, BF Cygni. SN — supernovy, hvězdy, které neočekávaně zvětší svou jasnost o 20 i více hvězdných tříd, načež jejich jasnost zvolna klesá. Jejich světelné křivky jsou téměř shodné (pokud jde o vzhled) se světelnými křivkami nových hvězd. Spek trum je v období vzplanutí charakterizováno výskytem velmi širokých emisních pásů, jejichž šíře několikanásobně převyšuje šířku jasných pásů, pozorovaných ve spektrech nových hvězd. Typickým představitelem je CM Tauri (SN z roku 1954), pozůstatkem po vzplanutí této supernovy je Krabí mlhovina. RCB — proměnné typu R Coronae Borealis, hvězdy vysoké svítivosti, spek trálních typů F až K a R, charakterizované pomalým, neperiodickým poklesem jasnosti, majícím různou amplitudu — od l m do 9m a různé trvání — od ně kolika desítek do několika set dní. V minimu jasnosti se obyčejně ve spektru objeví emisní čáry kovů. Typickým představitelem je R Coronae Borealis. RW — hvězdy typu RW Aurigae, k nimž počítáme řadu nepravidelných pro měnných téměř všech spektrálních typů (od B do M), jak s emisními čarami, tak bez nich, nacházejících se na diagramu spektrum — svítivost v oblasti hlavní posloupnosti i v oblasti podobrů a charakterizovaných nepravidelnými, převážně rychlými světelnými změnami nejrůznějšího charakteru. Amplitudy světelné změny mohou dosahovat několika hvězdných tříd, při čemž pro řadu hvězd tohoto typu je charakteristickým občasný výskyt období konstantní ja s nosti. Převážná většina hvězd tohoto typu je výrazně spjata s difusními jasnými nebo temnými mlhovinami. Podrobná klasifikace hvězd tohoto typu nebyla do sud vypracována. Typickými představiteli jsou RW Aurigae, T Tauri, BO Cephei a T Orionis. UG — proměnné typu U Geminorum (někdy nazývané typem SS Cygni), jsou trpasličí hvězdy, které obvykle vykazují jen nevelké fluktuace jasnosti, ale čas od času během 1 až 2 dnů zvýší svou jasnost o několik (od 2 do 6) hvězdných
tříd, načež po uplynutí několika dní nebo desítek dní se vracejí k původní jasnosti. Intervaly mezi dvěma po sobě následujícími vzplanutími téže hvězdy se mohou měnit v značně širokém rozmezí, ale každá hvězda tohoto typu je charakterizována určitou střední hodnotou tohoto intervalu, tzv. středním cyk lem. Střední cykly hvězd tohoto typu kolísají v rozmezí od 20 do 600 dnů. Mezi trváním středního cyklu a amplitudou vzplanutí existuje určitá statistická zá vislost, čím větší je amplituda, tím řidší jsou vzplanutí. V minimu jasnosti je spektrum spojité, překrývané širokými jasnými čarami vodíku, helia, ioni zovaného helia a ionizovaného vápníku. V maximu jasnosti tyto čáry téměř mizí nebo se mění ve stejně široké nehluboké absorpční čáry. Typickým předsta vitelem je U Geminorum. UV — proměnné typu UV Ceti, trpasličí hvězdy spektrálních typů dM3e až dM6e, u nichž se občas vyskytují vzplanutí velmi krátkého trvání o amplitudě od l m do 6m. Maximum jasnosti — většinou ostré — nastává během několika vteřin nebo desítek vteřin po začátku vzplanutí, při čemž celé vzplanutí trvá asi deset, nejvíce pak několik desítek minut. Typickým představitelem je UV Ceti. Z — proměnné typu Z Camelopardalis jsou hvězdy, které se svými fyzikálními charakteristikam i i spektrálními zvláštnostmi shodují s hvězdami typu U Gem, vykazují cyklické kolísání jasnosti, podobné vzplanutím hvězd typu U Gem. Tato vzplanutí jsou mnohdy přerušena obdobími konstantní jasnosti, při nichž hvězda během několika cyklů zůstává na své střední jasnosti (mezi maximální a minimální jasností). Hodnoty středních cyklů se pohybují v rozmezí od 10 do 40 dnů, amplitudy světelné změny v rozmezí od 2m do 5m. Typickým předsta vitelem je Z Camelopardalis. (3) Z ákrytové d vojhvězdy, k nim ž p atří typy: E — zákrytové dvojhvězdy jsou dvojhvězdy, jejichž rovina dráhy je tak blízká zornému paprsku pozorovatele na Zemi, že obě složky (nebo jedna z nich) za krývají pozorovateli jedna druhou. Pozorovatel na Zemi pak zjišťuje změnu vi ditelné celkové jasnosti soustavy, při čemž perioda této změny souhlasí s pe riodou oběhu složek po oběžné dráze. EA — zákrytové proměnné typu Algol jsou zákrytové dvojhvězdy s kulovými nebo jen málo eliptickými složkami, jejichž světelné křivky umožňují určit okamžik počátku a konce zákrytu (zatm ění). V obdobích mezi zákryty se jasnost samozřejmě téměř nemění. Druhotné (sekundární) minimum nelze pozorovat. Periody světelné změny kolísají ve velmi značném rozmezí od 0,2 do 10 000 i více dní, rovněž amplitudy světelné změny jsou velmi rozdílné a mohou do sáhnout několika hvězdných tříd. Typickým představitelem je jS Persei. EB — zákrytové proměnné typu /S Lyrae. Jsou to zákrytové dvojhvězdy s elip tickými složkami, které vykazují světelné křivky, z nichž není možno stanovit okamžiky začátku a konce zákrytu, neboť se viditelná úhrnná jasnost soustavy v obdobích mezi zákryty spojitě mění. U hvězd tohoto typu je možno pozorovat sekundární minimum, jehož hloubka je samozřejmě menší než hloubka hlav ního minima. Periody činí převážně několik dnů, složky patří obvykle k ranným spektrálním typům, amplitudy světelné změny jsou obvykle menší než 2m. Ty pickým představitelem je jS Lyrae. EW — zákrytové proměnné typu W Ursae Maioris jsou zákrytové dvojhvězdy s periodami kratšími než 1 den, skládající se z eliptických složek, téměř se do týkajících; jejich světelné křivky neumožňují stanovit okamžiky počátku a konce zákrytu. Hlavní i vedlejší minimum jsou téměř stejně hluboká. Spektrální typ složek je obvykle F až G nebo i pozdější, amplituda světelné změny je obvykle menší než 0,8m. Typickým představitelem je W Ursae Maioris. EU — Elipsoidální proměnné jsou dvojhvězdy s eliptickými složkami, jejichž pozorovatelná celková jasnost se mění v periodě shodné s periodou oběhu po oběžné dráze a to v důsledku změny plochy zářícího povrchu, přivráceného
k pozorovateli, bez jakéhokoliv zatmění. I když zde nejde výslovně o zákryt jedné složky druhou, je změna jasnosti způsobena optickými poměry, proto byl tento typ přiřazen k zákrytovým dvojhvězdám. Typickým představitelem je b Persei. Je ovšem možné, že některá ze složek zákrytové dvojhvězdy je ještě sama fyzikální proměnnou některého z výše popsaných typů. V závěru si ještě povšimneme v naprosté stručnosti pozorovacích metod, kterých se používá při studiu proměnných hvězd. Podrobné popisy metod vizuál ního sledování, vhodných pro amatérská pozorování proměnných hvězd, na lezne čtenář v různých návodech k pozorování proměnných hvězd, např. v již citované knížce Parenago-Kukarkin „Proměnné hvězdy a způsoby jejich pozorování“. Tam nalezne i popis metod, kterými se pozorování proměnných hvězd zpracovávají a odvozuje světelná křivka. I když vizuální amatérské pozorování proměnných hvězd, spočívající na odhadu jasnosti proměnné hvězdy vůči srov návacím hvězdám (tj. hvězdám s konstantní jasn ostí), m ají stále velký význam pro velký počet těchto pozorování, jsou stále více zatlačována pozorováními, prováděnými speciálními přístroji, fotoelektrickými fotometry a fotografickými metodami. Fotografické metody mají význam zejména při studiu slabých pro měnných hvězd a pak tam, kde chceme získat poznatky o průběhu jasnosti hvězdy v určitém barevném oboru světla, neboť pomocí barevných filtrů umož ňují měřit jasnost hvězdy v poměrně úzkém spektrálním rozsahu. Nejpřesnější metodou k pozorování proměnných hvězd je metoda fotoelektrické fotometrie, která dovoluje stanovit jasnost hvězdy v okamžiku pozorování s přesností na 0,01m i větší. Popis těchto metod by přesahoval rámec tohoto úvodního pojed nání o proměnných hvězdách. Podrobnější informace nalezne zájemce v lite ratuře o astronomických přístrojích a m ěřicích metodách.
Technický koutek UPEVNĚNI
DALEKOHLEDU
K
MONTÁŽI
Již při konstrukci tubusu je nutno počítat s tím, jak bude tubus dalekohledu připevněn k montáži. V podstatě bychom si mohli způsoby upevnění tubusu na montáž — na deklinační osu — rozdělit takto: a) upevnění jednostranné, obvykle na německou montáž, b) upevnění dvoustranné — do vidlic nebo rámu. K prvému bodu, který je po stránce technické nejjednodušší, je třeba uvážit, o jaký dalekohled se jedná. Při zrcadlovém dalekohledu systému Cassegrain
(podobně i při refraktoru) je okulárový konec v ose dalekohledu a pozorovatel se dívá vždy v této ose. Pozorování vysoko nad obzorem jsou nepohodlná, a proto se používá hranolových okulárů, které umožňují pohodlnější pozorování. Jiná situace je však u dalekohledů systému Newton. Pozorovatel pozoruje u horního konce tubusu a to kolmo k optické ose dalekohledu. Newtonův dalekohled na paralaktické montáži má dále tu nevýhodu, že např. při pozorování nad jihem se pozorovatel dívá do okuláru ve vodorovném směru. Namíří-li se však daleko hled na východ, pak okulár směřuje k zemi, naopak při namíření na západ směřuje nahoru. Popíšeme si tedy nejprve upevnění jednostranné: Na obr. 1 je řez tubusem kolmo k optické ose. Na tubus přiléhá lože, zhotovené z lehkého kovu. Lože jsou vždy dvě a jsou přišroubovány přímo k tubusům šrouby ( a ) . Je-li tubus samonosný, to znamená v našem případě z dosti silného ocelového plechu, pak stačí toto upevnění. Je-li však stěna tubusu tenká, volíme dovnitř tubusu clony právě do těch míst, kde budou připevněna lože a tubus těmito clonami dosta tečně silnými zároveň vyztužíme. Clona pak slouží i k přišroubování loží. Obě jsou vrchem spojena šrouby ( b ) s deskou z pevného materiálu a tato deska je nasazena na deklinační osu a je s ní pevně spojena šrouby ( c ) . Rozměry desky volíme asi takto: n = Ví průměru tubusu, m = Vs délky tubusu. Při upevnění hranatého tubusu na deklinační osu odpadají lože a deklinační osa se osadí přímo do stěny tubusu, je-li samonosný. Jinak se opět využije k vyztužení vnitř ních clon anebo se stěna vyztuží kovovou deskou dostatečně silnou a velkou. Tubus takto uchycený k deklinační ose je pevný a není nebezpečí pružení, je s t liže jsme použili dostatečně silného materiálu. Jiný případ jednostranného upevnění tubusu je na obr. 2. Z masivního mezikruží vysoustruží se dva kruhové prstence profilu U (obr. 3). Tyto prstence se rozříznou na polovinu a pomocí vložky s čepem (b — obr. 4) se upraví na rozevírací. Na opačné straně se oblouky uzavřou bočníky, které m ají otvory pro svěrný šroub (a ) . Do profilů U prstenců zapadají dvě lože. Jak bočníky, tak vložku i lože můžeme lehce elektricky přivařit k poloprstencům. Lože mají po dvou otvorech ( c ) se závity pro připevnění desky jako u prvého případu. Roz-
Obr. 2. U pevnění tubusu k m ontáži s m ožn ostí vyjím ání a n atáčen í tubusu
Vlevo obr. 3 — p rofil p rsten ce, vpravo obr. 4 — v ložk a
měry desky jsou stejné. Tato úprava má tu výhodu, že tubus se dá kdykoliv vyjmout, nahradit např. jiným přístrojem a navíc, jestliže vnitřky prstenců vylepíme tenkou plstí, můžeme mít tubus otočný kolem vlastní osy. To se velmi dobře využije právě u dalekohledů systému Newton. Upevnění je vhodné i pro tubusy, které nejsou samonosné a vyhovuje dobře i pro vyvažování daleko hledu, neboť dalekohled můžeme posouvat i podél jeho optické osy. (Pokra čování.) B. M aleček
C o n ov é h o v astronom ii LUNA Dne 2. dubna t. r. byla v SSSR podle programu výzkumu kosmického prostoru a planet sluneční soustavy vypuštěna k Měsíci kosmická raketa s automatickou meziplanetární stanicí Luna 4 o váze 1422 kg. Sonda se pohybovala po dráze blízké vypočtené. Během letu bylo se stanicí udržováno rádiové spojení; všechny přístroje pracovaly normálně. Byly též získány snímky sondy 260cm reflektorem hvězdárny na Krymu; v noci 2./3. dubna se na nich Luna 4 jevila jako objekt 14,5m. Dne 6. dubna ve 2h24m automaKOMETA
V
tická stanice proletěla nad povrchem Měsíce ve vzdálenosti 8500 km. Podle zprávy TASS byl získán rozsáhlý experimentální materiál, který má velký význam pro výzkum Měsíce. Po přiblížení k Měsíci se stanice i nadále po hybuje kolem Země po dosti výstředné elipse; při prvním oběhu byla od Země vzdálena v apogeu asi 700 000 km, v perigeu asi 90 000 km. Vlivem gravitačního působení Slunce a Měsíce se dráha Luny 4 časem značně změní a stanice se stane umělou planetkou Slunce.
ALCOCK
Druhou kometu letošního roku objevil 19. března Alcock. V době objevu byla kometa v souhvězdí Labutě a jevila se jako difuzní objekt 8. hvězdné velikosti s centrální kondenzací a ohonem kratším než 1°. Koncem března byla kometa pozorována na hvězdárně na Skalnatém Plese, na Yerkesově a na Yaleské observatoři; jasnost byla GALAXIE
4
8m. Marsden z hvězdárny v Yale vypočetl elementy předběžné parabolické dráhy: T = 1963 III. 13,872 SČ w = 104°30' | íi = 44°29' > 1950,0 i= 93°55' J q = 2,3105.
RADIOVÉM
J. L. Greenstein interpretoval výsledky výzkumu spektra rádiových galaxií NGC 4782 a 4783, které J. Bolton ztotožnil se zdrojem rádiového záření 3 C 278. Změřené radiální rychlosti (4010 a 4680 km/s) ukazují, že tyto
1963b
ZDROJI
3C278
galaxie nejsou příslušníky seskupení galaxií v souhvězdí Panny, ale že leží značně dále a jsou metagalaxiemi o absolutní velikosti —20,8m. Greenstein odhadl hmotu těchto galaxií; výsledkem je značná hodnota, totiž asi
v čáře Ha ukazuje podle Greensteina na to, že tyto galaxie prodělávají opa kované srážky v období 10® let. V me zidobí mezi dvěma po sobě následují cími srážkami se galaxie částečně do plní plynem, vyvrhovaným červenými obry ve středových částech galaxií. A. N.
3.1012 hmot Slunce. Z poměru M/L ^2 85 je možno usuzovat na kladnou ener gii soustavy. Byl proto vysloven před poklad, že galaxie jsou ve stavu oka mžité srážky; tento předpoklad po tvrzují některé rozdíly spektrálních tříd jader soustav. Poměrně malá jas nost v ultrafialové části spektra a D EF IN IT IV N Í
RELATIVNÍ
CISLA
V
ROCE
1962
hvězdárny v Curychu prof. dr. M. Waldmeiera. Průměrné relativní číslo roku 1962 bylo rovno 37,5.
V následující tabulce uvádíme defi nitivní relativní čísla pro jednotlivé dny roku 1962 podle ředitele Spolkové Den
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
1 2 3 4 5 ' 6 7 8 9 10
29 25 20 10 18 13 11 10 8 15
76 59 57 48 43 39 36 27 15 14
85 77 63 46 27 32 36 25 19 13
37 31 30 24 28 21 23 22 15 10
49 48 46 42 37 41 31 34 37 44
35 34 26 21 26 33 35 38 46 41
54 42 39 30 28 26 21 18 11 13
0 7 7 10 14 11 9 8 7 0
48 57 80 87 88 80 66 58 53 44
51 39 22 18 13 25 37 40 42 51
22 19 17 16 7 12 16 18 16 18
27 29 37 44 46 49 48 29 25 13
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
0 10 20 31 24 24 19 25 29 34
19 8 9 20 22 15 22 28 29 53
7 9 13 15 27 27 29 36 61 75
21 35 55 75 84 90 82 71 71 72
44 46 39 27 15 18 26 29 32 37
40 39 39 40 59 58 70 68 62 44
19 17 29 34 22 28 34 29 14 14
0 15 24 40 50 50 54 46 46 39
50 60 58 53 60 42 33 35 24 24
62 64 72 67 61 51 43 33 29 28
25 33 47 57 60 82 67 58 47 28
13 16 19 24 12 0 14 26 34 45
21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
42 63 82 83 88 86 92 85 66 66
65 72 108 124 103 95 108 95
86 94 84 79 74 71 48 38 37 44
75 78 72 46 39 37 32 41 40 34
45 59 62 62 60 60 57 60 63 58
35 46 33 30 43 46 36 44 44 49
29 29 17 14 12 10 11 15 9 8
37 32 29 36 16 7 7 14 15 25
31 32 38 53 54 55 51 44 36 46
32 41 43 41 43 48 40 31 15 20
23 8 0 13 24 23 16 14 8 14
34 28 23 32 24 14 0 7 0 0
31
71
0
22
Průměr
NOV É
38
38,7
50,3
45,6
48 46,4
M E T E O R I C K É K
43,7
42,0
21,8
K R A T E R Y
P 0 VOD U
Richard A. Schmidt z Geologického a polárního střediska university ve Wisconsinu uvedl v časopise Science,
21,8
7
23 51,3
39,5
A I E li C H T E K T I T 0
26,9
23,2
VZ TA H
že ve Wilkesově zemi v Antarktidě byl objeven dosud největší známý meteo rický kráter o průměru asi 230 km.
Schmidt učinil tento objev, když vy hodnocoval záznamy expedice badatel ské skupiny, která je registrovala při přechodu Antarktidy v létě 1958 až 1960. Přístroje zaznamenaly hloubku vrst vy sněhu až ke skalnímu podkladu v oblasti o průměru asi 230 km. Byla provedena gravim etrická a seismická měření. Bylo zjištěno, že skalní povrch pod vrstvou sněhu silnou asi 2400 m náhle klesá s výše asi 240 m nad moř skou hladinou až na úroveň 490 m pod hladinu moře. Přístroje tedy zazname naly uvedenou oblast jako ohromnou pánev ukrytou hluboko pod vrstvou sněhu a ledu. Tato gravitační anomalie je považo vána za velmi příznačnou pro meteo rické krátery a byla zaznamenána již dříve. Gravitační úchylky vznikají tím, že horniny jsou pádem ohromné kos mické hmoty rozdrceny, takže taková místa obsahují méně kompaktní hmoty než okolní. Schmidt dále uvádí, že po vrch sněhové pokrývky nad předpo kládaným kráterem je nerovný a zbrázděný v protikladu k okolní ledo vé planině. Tato skutečnost by pouka zovala na to, že stáří kráteru je geo logicky recentní a že snad nepřesa huje 5000 let. Budou-li Schmidtovy ob jevy potvrzeny dalšími geofyzikálními pracemi v této oblasti, jednalo by se o největší dopadový kráter, který byl na naší planetě dosud nalezen. Rozmě ry by je j bylo možno přirovnat k vel kým valovým rovinám na Měsíci. Ta kový kráter mohl způsobit dopad pla netky v průměru asi lVž km. Hrubé souřadnice předpokládaného kráteru jsou 71° jižní šířky a 140° východní délky. Popisovaný objev je zajímavý v sou vislosti se zprávou známého badatele v oboru tektitů, texaského geologa V. E. Barnese, kterou uveřejnil v listo padovém čísle časopisu Scientific Ame rican 1961, v níž rozvádí názor, že tekNEOBJASNENA
PRICl
Dne 16. února 1959 v 16 hod. 30 min. SČ bylo pozorováno úplné vymizení příjmu rádiových signálů stanice WWV
tity vznikly rozdrcením a přetavením hornin při srážkách obrovských me teoritů se Zemí. Přetavené skleněné kapky byly vymrštěny do vysoké atmo sféry a rozsety do velkých vzdáleností. Barnes ve svém článku připomíná, že vážnou námitkou proti uvedené teorii je nedostatek dopadových kráterů od povídajících rozměrů. V případě ame rických tektitů, jejich ž stáří se odha duje na 40—50 miliónů let, patrně geo logické vlivy již kráter zničily a jeho trosky jsou pohřbeny někde pod usa zeninami pobřeží Mexického zálivu ne bo leží v moři. Naleziště australských tektitů se rozprostírají po celé jižní polovině kontinentu a jak Barnes tvrdí, tvoří oblouk vyklenutý k severu. Představíme-li si tento oblouk jako část kruž nice, pak je jí střed leží ve vzdálenosti 5000 km jižně, tj. právě ve Wilkesově zemi. Je zde tedy pozoruhodný souhlas mezi Barnesovým předpokladem a ná lezem antarktických expedicí. I časo vý souhlas je překvapující. Jak jsme již uvedli, stáří předpokládaného krá teru v Antarktidě se odhaduje na 5000 let a australity jsou rovněž recentního stáří. Ovšem Schmidt sám není zcela přesvědčen, že jím objevené anomálie jsou skutečně meteorického původu a doporučuje vyčkat výsledků dalších prací. V souvislosti s názory prof. Barnese a s antarktickým kráterem je zajím a vé uvést nedávno vyslovenou domněn ku, že i naše české a moravské tektity vznikly při vzniku meteorického kráteru, a sice deprese Riess Kessel v jihozápadním Německu, která byla americkým badatelem T. C. Chao pro hlášena za dopadový kráter. Průměr této deprese je asi 25 km. I zde je po zoruhodná shoda mezi stářím útvaru, které se odhaduje na 8—9 miliónů let a stářím vrstev, v nichž naše tektity nalézáme, které činí asi 8 miliónů let. R. Šimon ÍA
RADI OVÉ
PORUCHY
íBeltsville, USA). V téže době byla zjištěna výjimečně slabá absorpce kos mického rádiového záření. Na řadě
vlnových délek byl zaznamenán výskyt výronu slunečního rádiového záření. Rychlost pohybu zdroje výronu rádio vého záření byla však velmi malá, pou ze asi 250 km/s, kdežto obvyklá hod nota je 1000 km/s. Neobjasněnou zvláštností tohoto úkazu je okolnost, že nebyla ve světle vodíkové čáry Ha pozorována korespondující erupce a také se nevyskytly geomagnetické a ionosférické bouře. Erupce, která by mohla být „zodpovědná" za pozorova MAP Y
né úkazy, by musila být na východním okraji slunečního disku; tam však byly pozorovány jen chromosférické výběž ky a jasná smyčková protuberance. Byl vysloven názor, že erupce, která způsobila tento úkaz, se objevila na odvrácené sluneční polokouli. Kromě toho je při interpretaci pozorovaného úkazu nutno předpokládat, že i tato erupce vznikla v mnohem nižší hladi ně, než zdroj ionizujícího záření a ob last rádiového záření. A. N.
SLUNEČNÍ
IX. 30.
FOTOSFÉRY
X.10
X 20
t-
J
OTOČKA -------- 1
T "T
360“
T
I
J
1
TTTT
300“
1962
1
I T
1
1
240“
1
1
1
1
1
1
1
1
120-
180“
I
I
1
I
I
I
I
1
1
60 “
X110
X.30
1459 ----
T ~ 1
XI20
L. S ch m íed K
BAADEOVÉ
R E V I Z I M E Z I G A L A K T I CKÝCH VZDÁLENOSTÍ
Čtenáři, kteří pravidelně sledují po kroky hvězdné astronomie, mají jistě ještě v živé paměti rozruch, který před deseti lety způsobilo sdělení W. Baadeho, že na základě nových měření bude třeba zdvojnásobit škálu mezigalaktických vzdáleností. Příčinou chyb ných starších určení bylo nesprávné stanovení nulového bodu závislosti pe
rioda-svítivost pro cefeidy. Byl to je den z prvních závažných objevů, usku tečněných pětimetrovým dalekohledem na Mt. Palomaru. Baadeova revize se přitom opírala o přesné určení vzdále nosti galaxie M 31 v Andromedě, neboť tato veličina má v metagalaxii stejný význam jako délka astronomické jed notky při měření rozměrů sluneční
soustavy a naší Galaxie. Baade se ne spokojil s předběžným zjištěním a po kračoval ve studiu cefeid pomocí sním ků palomarským reflektorem . Po jeho smrti dokončila tuto práci H. Swopeová, která z dvou set známých cefeid v galaxii M 31 vybrala dvacet dosta tečně vzdálených od centra (60 000 sv. let) tak, aby co nejvíce zmenšila ru šivý vliv mezihvězdné absorpce na určení zdánlivé velikosti těchto pro měnných. Když korigovala pozorované hodnoty o absorpci v M 31 i v naší Ga laxii, obdržela pomocí diagramu perioda-svítivost pro vzdálenost těchto hvězd střední hodnotu 2 200 000 světel ných let, tj. přibližně 675 kps. Srovnáme-li tuto hodnotu s hodnotou dřívější 305 kps (předbaadeovskou — viz např. Parenago: Hvězdná astronomie, str. 376) vidíme, že vzdálenost udaná SwoO K A M Ž I K Y
V Y S Í L A N Í V
peovou je jen o 7 % větší než jak sou dil Baade. Výsledek tedy jen prakticky potvrzuje dřívější výpočet Baadeův, že dřívější vzdálenosti nejbližších galaxií je třeba zdvojnásobit. Kdyby se počítalo s tím, že všechny distance ve vesmíru je třeba zdvojná sobit, pak dosah palomarského daleko hledu by byl asi 3 miliardy světelných let a dosah radioteleskopu v Jodrell Bank u Manchestru v Anglii dokonce kolem 6 miliard světelných let. Přepo čteno by to bylo 900, resp. 1800 Mps. Protože však jsme z různých příčin oprávněni se domnívat, že dnes odha dované vzdálenosti těch nejvzdáleněj ších objektů třeba násobit koeficien tem ještě větším, totiž 3—7, pak dosah jak kalifornského optického stroje tak i radioteleskopu v Jodrell Bank by byl ještě podstatně větší. g-m Č A S O V Ý C H
BftEZNU
S I GNALO
1 9 6 3
OMA 50 kHz, 20h; OMA 2500 kHz, 20^; P raha 638 kHz, 12& SEČ (NM — neměřeno, NV — nevysíláno) Den OMA 50 OMA 2500 Praha
7 8 9 10 4 5 6 1 2 3 9754 9758 9757 9758 9749 9749 9754 9750 9754 9751 9747 9745 9745 9745 9745 9745 9745 9746 9745 9745 9748 9745 NV 9747 9752 9750 9751 9749 9749 NV
Den OMA 50 OMA 2500 Praha
17 20 18 19 14 15 16 11 12 13 9757 9757 9748 9757 9759 9758 9773 9755 9755 9757 9746 9746 9745 9745 9745 9744 9762 9746 9745 9746 9751 9747 9749 9751 9752 9749 NV 9753 NV 9750
Den OMA 50 OMA 2500 Praha
30 31 26 27 28 29 24 25 22 23 21 9750 9756 9760 9759 9754 9749 9750 9764 9756 9754 9751 9745 9745 9746 9745 9745 9745 9745 9745 9745 9745 9745 9749 9752 9751 NV 9751 NM 9750 9749 9750 9750 NV V.
P táček
Z lidových hvězdáren a astronom ických kroužků V
H U R B A N O V E
Z N O V A
Hurbanovo, predtým Stará Ďala, bolo v minulosti známe tým, že tu bola jediná hvezdáreň na Slovensku. História tejto hvězdárně je velmi pestrá a má svoje světlé a tienisté stránky. Zakladateíomobservatória bol miestny šlachtic, dr. Konkoly, ktorý celý
AJ
ASTRONČMIA
svoj život věnoval prírodným védám. Sám sa najviac věnoval astronómii, ale nezanedbával geofyziku a meteorológiu. V tomto smere sa uberala aj vý stavba jeho súkromného observatória, ktoré začína svoju činnosť už v roku 1871, tj. bezprostredne po ukončení
přírodovědeckých štúdií zakladatela. V poslednom desaťročí minulého storočia bolo observatórium na vrchole rozkvetu, pričom hlavný zřetel věno val m ajiteí a zakladatel astronómil. Na přelome storočia Konkoly nestačil na finančné krytie rozmiestneného observatória, a preto ponuka dobré vy bavené observatórium státu. Sám ostá vá vo funkcii riaditela až do r. 1916, tj. do svojej smrti. Pred koncom prvej světověj vojny boli přístroje astronomického oddelenia uložené v deviatich kupolách. V najvSčšej kupole, šesťmetrovej, bol ústredný přístroj hvězdárně, desaťpalcový refraktor s Merzovým objektívom s bohatým príslušenstvom. Napriek to mu po vzniku prvej ČSR prvý riaditel dr. Kaván našiel v Hurbanove neutešitelné poměry. Přístroje a knižnica boli odvezené. Poměrně lepšie boli na tom oddelenia geofyzikálně a meteo rologické. Počas prvej ČSR bola v Hurbanove zriadená štátna hvezdáreň. Astronómia znova ožila, ale nemala dlhého trvania. Úspěšný rozvoj narušili události v r. 1938. Hurbanovo prechodne bolo pričlenené k horthyovskému Maďar-
sku; přístroje boli znova demontované a odvezené. Od r. 1938 až donedávna astronómia v Hurbanove nebola obno vená. Po druhej světověj vojně nachádzame v Hurbanove z povodného Konkolyho observatória dve zložky hospodářsky patriace róznym ustanovizniam. Geofyzikálně laboratórium je súčasťou Slovenskej akadémii vied a Meteorologické observatórium je teraz súčasťou Hydrometeorologického ústa vu. V minulom roku ale opuštěná budo va hvězdárně znova ožila. Bola tu totiž zriadená ludová hvezdáreň, ktořá hned od svojho založenia zahájila čin nost. Nateraz ludová hvezdáreň v Hur banove zápasí s nedostatkom prístrojov. Napriek tomu však bola zahájená ludová akadémia, zameraná na astro nomické disciplíny. Boli organizované večery s pozorováním úkazov na oblohe. A konečne hvezdáreň je zapojená do pozorovania zákrytov. Znova sa střetáváme s astronómiou v Hurbanove. Priali by sme si, aby práca ludovej hvězdárně v Hurbanove bola úspěšná a aby astronómia v Hur banove prekvitala tak ako v minulosti. Eduard C sitn eki
N o v é knihy a p ub lika ce Z. Horský, M. Plavec: Poznávání v es míru, Orbis, Praha 1962 (Malá moderní encyklopedie]: 392 str, brož. Kčs 18,50. — Psát historii některé přírodní vědy patří k úkolům nejen nesnadným, ale často i nevděčným. Odborníci bývají nakloněni podceňovat historický vý voj své disciplíny a laik je obvykle udolán množstvím materiálu a histo rických dat, kterými se takové spisy hemží. Pokud jde o astronomii, byla situace pisatelů o to obtížnější, že v češtině podobná práce vůbec nevyšla a zahraniční publikace mívají obvykle zcela jiné zaměření a pojetí. Tím více je třeba ocenit úspěšnou práci histo rika a astronoma, kteří dovedli ve spo lečné publikaci účelně spojit historic kou poučenost s odbornou přesností a vytvořili tak dílo, které svou úrovní zaujme i specialisty, a přitom je psáno tak poutavě, že je předčasně neodloží
ani čtenář bez zvláštních astronomic kých vědomostí. Autoři nejprve vy světlují okolnosti, které vedly ke vzni ku astronomie a zabývají se jejím vý vojem v prvních velkých civilizacích a v antickém období. Podrobně jsou pak vysvětleny principy heliocentric kého systému, který bývá v populari zační literatuře vykládán příliš po vrchně, a důsledky, které vyplynuly z jeho všeobecného přijetí v astrono mickém světě. Další část knihy je vě nována objevu gravitačního zákona a úspěchům nebeské mechaniky. Tak autoři dospívají do doby, v níž Herschelové začínají s vědeckým průzku mem hvězdného vesmíru, a kdy poz ději, po Fraunhoferově objevu spek trálních čar, vzniká astrofyzika. Po slední kapitoly pojednávají o bouřli vém vývoji všech odvětví astronomie v tomto století, se zvláštním důrazem
na souvislost astrofyziky s moderními fyzikálními disciplínami. Závěrem je zdůrazněna úloha současné pozorovací techniky v rozvoji dnešní i budoucí astronomie. Celková koncepce knihy se opírá o zevrubnou znalost historic kého materialismu; jednotlivé etapy vývoje astronomie jsou krátkými vý stižnými charakteristikam i zasazeny do rámce konkrétních společenských poměrů. To však neznamená, že auto ři vytvořili suchopárný traktát — na opak, předností jejich knihy je vy broušený sloh a živý jazyk, který může být vzorem nejen astronomické popu larizační literatuře. Přitažlivost obsa hu jistě zvyšují i drobné životopisné zmínky o osobnostech, které se vý značně podílely na pokroku astrono mie. Stalo se téměř jakousi zvyklostí, že v recenzích se chválou nešetří. Ten tokrát lze však, myslím, po právu říci, že naše historická i astronomická lite ratura byla obohacena o svěží dílo, které potvrzuje dobré tradice naší po pularizační literatury a mohlo by nás úspěšně reprezentovat i v mezinárod Jiří Grygar ním měřítku. M. S. Navašin: T e le s k o p astron om aIju bitělja. Gos. izd. fiziko-matematičeskoj lit., Moskva 1962; 376 str., 119 obr., váz. Kčs 6,90.— Kniha je určena těm amatérům, kteří se chystají zhoto-
vit si vlastnoručně vhodný a poměrně, výkonný dalekohled. V deseti kapito lách podává autor, který je čtenářům znám již z dříve vydané knihy „Samcdělnyj teleskop-reflektor" (která byla k dispozici i na našem knižním trhu), jednak přehled nejnutnějších teoretic kých vědomostí z astronomické optiky, jednak návod pro vlastní výrobu dale kohledu. Čtenář se seznámí s principy činnosti dalekohledu a jeho podstatný mi součástmi, se základy optické kon strukce dalekohledů, výrobou hlavního dutého zrcadla, odrazového zrcádka, jednotlivými typy okulárů a jejich zho tovením, stříbřením zrcadel, umístěním optických soustav dalekohledu do tubusu,’ zkouškami kvality astronomické optiky a je jí justací, jakož i vhodnými způsoby montáže dalekohledu. Předpo slední kapitola pojednává o některých optických doplňcích, jako např. zeni tovém hranolu a slunečním okuláru a způsobu, jak si tyto pomůcky zhotovit, i o vhodném způsobu umístění daleko hledu. Poslední stránky knihy pak autor věnuje stručným pokynům, jak nejlépe s vlastnoručně zhotoveným da lekohledem pracovat, uvádí Pickeringovu škálu kvality obrazu, pokyny pro použití nejvhodnějšího zvětšení a pro správné nastavení montáže do poled níku. Závěr knihy přináší seznam vhodné doplňkové literatury. A. N.
Ú k a z y na ob loze v červnu Slunce vychází 1. června ve 3h56m, 30. června ve 3h53m. Zapadá 1. června ve 20h00m, 30. června ve 20h13m. Dne 22. června ve 4h04m vstupuje Slunce do znamení Raka, nastává letní slunovrat a začátek astronomického léta. M ěsíc je dne 7. června v 10h v úplň ku, 14. června ve 22h v poslední čtvrti, 21. června ve 13h v novu a 28. června ve 21h v první čtvrti. Během června nastanou tyto konjunkce Měsíce s pla netami: Dne 4. VI. s Neptunem, 12. VI. se Saturnem, 16. VI. s Jupiterem, 19. VI. s Merkurem, 20. VI. s Venuší a 26. VI. s Uranem a s Marsem. M erkur je 13. června v největší zá padní elongaci, takže je viditelný ráno před východem Slunce nad severový-
chodním obzorem. Počátkem měsíce vychází krátce před východem Slunce, v druhé polovině června vychází asi hodinu před Sluncem. V blízkosti Merkura se pohybuje i Venuše; konjunkce obou těchto planet nastanou 9. června a 28. června. Při první konjunkci bude Merkur 3° jižně, při druhé 0,6° jižně. Dne 22. června nastane konjunkce Merkura s Aldebaranem, při níž bude Merkur 3° severně od Aldebarana. Hvězdná velikost Merkura se bude bě hem června zvětšovat z + l ,8 m na —0,8m.
V enuše je na ranní obloze krátce před východem Slunce. Vychází jen asi hodinu před Sluncem. Hvězdná veli kost této planety bude —3,3m. Dne
21. června nastane konjunkce Venuše s Aldebaranem, při níž bude planeta 5° severně. Mars je v souhvězdí Lva na večerní obloze. Počátkem června zapadá v 0h 39m, koncem měsíce již ve 23h09m. Hvězdná velikost této planety se zmen š í během června z + l ,2 m na + l,4 m. Dne 1. června nastane konjunkce Mar su s Regulem (Mars 1° severně) a 5. června konjunkce Marsu s Uranem (Uran 0,6° jižně). Ju piter je v souhvězdí Ryb na ranní obloze. Počátkem měsíce vychází v l h 49m, koncem června v 0h04m. Jeho hvězdná velikost je —l,9 m. Saturn je v souhvězdí Kozorožce. Po čátkem měsíce vychází v 0h17m, kon cem června ve 22h22m. Jeho hvězdná velikost se zvětší během června z +0,9® na +0,7™. Uran je v souhvězdí Lva na večerní obloze. Počátkem června zapadá v 0h 42m, koncem měsíce již ve 22h45m. Urana můžeme nalézt podle orientační mapky ve Hvězdářské ročence 1963; má hvězdnou velikost + 6 ,0 m. Neptun je v souhvězdí Vah. Počát kem měsíce zapadá ve 3h06m, koncem června v l h06m; má hvězdnou velikost + 7,7“ . Také pro tuto planetu je v HR 1963 vyhledávací mapka. M eteory. Dne 14. června nastává ma ximum činnosti meteorického roje Scorpiid-Sagitariid. Maximální hodino vá frekvence tohoto roje je 12 meteo rů. Na 9. června připadá maximum čin nosti dvou nepravidelných rojů, Bootid a Librid. J. B.
OBSAH J. Bouška: Venuše a M ariner 2 — V. P táček: Pracujem e s hodinami THK 1 — F. D ojčák: O úplnom za tmění Slnka 8. júla 1842, ktoré bolo viditelné aj na Slovensku — Na po moc začátečníkům — Technický koutek — Co nového v astronom ii — Z lidových hvězdáren a astro nom ických kroužků — Nové knihy a publikace — Okazy na obloze v červnu c o j i e p j k a h h e F i. B o y u iK a : B e H e p a h M a p H H e p 2 — B. IlTa>ieK: KBapueBwe «iacH TKH i
— O . f l o ň i a K : n o jiH o e co JiH e iH o e 3 a -
TMeHHe 8 hiojih 1842 r. — .ZIjih HaKHHaiomHx — TexHHMecxaH KOHcyjibTauHH — H3 HapoflH w x o 6cep B aT o p H fl H
aC Tp O H O M H H eC K H X
K p y jK K O B
H O BO rO B a e rp O H O M H H — h
n y 6 ;iH K a u H H
— B
—
j
*Ito
H o B b i e KHHTH
flB Jíe H H H
Ha
H e6 e
H IO H e
CONTENTS J. Bouška: Venus and M ariner 2 — V. P táček : Experiences with the Quartz Clock THK 1 — F. D ojčák: Total Solar E clipse of July 8, 1842 — For Beginners — T echnical Hints — News in Astronomy — From the Popular Observatories and Astronom ical Clubs — New Books and Publications — Phenomena in June
KOUPÍME re fra k to r 0 10 cm s dobrou optikou, dlouhoohniskový, pro astronom ický kroužek závodního klubu ROH AZNP v Mladé B oleslavi. Zprávu podejte na naši adresu: ZK ROH AZNP v Mladé Boleslavi. Oprava. V článku M. M. Sem jak in a: Zajímavé řetězce kráterů na Měsíci (RH 2/1963, str. 30) má všude být d„ldn + 1 = }'2 a nikoliv dnjdn + 1 =
^2 .
Říši hvězd řídí redakční rad a: J. M. Mohr (vedoucí red .), Jiří Bouška (výk. red .), J. Bukačová, Z. Ceplecha, F. Kadavý, M. Kopecký, L. Landová-Štychová, B. M aleček, O. Obůrka, Z. Plavcové, J. Što h l; ta j. red. E. Vokalová, techn. red. V. Suchánková. Vydává min. školství a kultury v nakl. Orbis, n. p., Praha 2, Vinohradská 46. Tiskne Knihtisk, n. p., závod 2, Praha 2, Slezská 13. Vychází dvanáctkrát ročně, cena Jednotlivého výtisku Kčs 2 ,—. Rozšiřuje Poštovní novinová služba, předplatné přijím á každý poštovní úřad a doručovatel. Objednávky do zahraničí vyřizuje Poštovní novinový úřad — vývoz tisku, Praha 1, Jindřišská 14. Příspěvky za sílejte na red akci Říše hvězd, Praha 5, Švédská 8, tel. 54 03 95. Rukopisy a obrázky se n ev racejí, za odbornou správnost odpovídá autor. Toto číslo bylo dáno do tisku 8. dubna, vyšlo 7. května 1963. A-08#31210
S ov ětská m eziplan etárn í stan ice Mars-1. — Na čtv rté stran ě o b á lky jsou difuzní m lhoviny v sou hvězdí Jed n orožce.
