T Ř E B E N I C E Ú Z E M N Í P L Á N A. TEXTOVÁ ČÁST

TŘEBENICE ÚZEMNÍ PLÁN

A.

TEXTOVÁ ČÁST

TŘEBENICE

Akce:

Územní plán Evidenční číslo:

25 – 002 – 037

Pořizovatel:

Městský úřad Třebíč – oddělení Úřad územního plánování

Jednatelé společnosti:

Ing. arch. Vladimír Pacek Ing. Jan Hršel

Projektanti: urbanismus, architektura:

Ing. arch. Alena Palacká

dopravní řešení:

Ing. Blanka Ježková

vodní hospodářství:

Ing. Pavel Veselý

energetika, spoje:

Ing. Pavel Veselý

ekologie, životní prostředí:

Mgr. Martin Novotný

zemědělství, ochrana ZPF, PUPFL:

Mgr. Martin Novotný

digitalizace:

Helena Brychtová

Brno, únor 2010 Tel.:

545 175 893

Fax:

545 175 892

e-mail: [email protected]

2

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEBENICE

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který ÚP vydal:

Zastupitelstvo obce Třebenice

Číslo jednací a datum vydání ÚP: Datum nabytí účinnosti ÚP: Oprávněná úřední osoba pořizovatele:

Městský úřad Třebíč -

Razítko:

- Oddělení Úřad územního plánování

Podpis:

Jméno a příjmení:

Funkce:

Zhotovitel:

Mgr. Jana Sklenářová vedoucí oddělení

Urbanistické středisko Brno spol. s r.o.

Podpis: Jméno a příjmení:

Funkce:

Ing.arch. Alena Palacká

hlavní projektant

3

Razítko:

A.

TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

4

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI: 1.

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ, VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ........................................ 7

2.

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT ..................... 7

2.1. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE ............................................................................................ 7 2.1.1. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z NADŘAZENÉ ÚPD A PROGRAMU ROZVOJE ............... 7 2.1.2. HLAVNÍ CÍLE KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ .................................................................. 7 2.2. KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ ................................................................ 8 2.2.1. OCHRANA KULTURNÍCH, URBANISTICKÝCH A ARCHITEKTONICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ, OCHRANA KRAJINÉHO RÁZU .................................................................................... 8 2.2.2. OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT ÚZEMÍ ................................................................... 11 2.2.3. OCHRANA ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............ 11 3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ............................................................................................................... 13 3.1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA URBANISTICKÉ KONCEPCE .................................................. 13 3.2. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY, PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV 15 3.2.1. ZASTAVITELNÉ PLOCHY ................................................................................................ 15 3.2.2. PLOCHY PŘESTAVBY ..................................................................................................... 17 3.2.3. PLOCHY ÚZEMNÍCH REZERV ........................................................................................ 17 3.3. VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ .................................................................................... 18 4.

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ . 19

4.1. KONCEPCE DOPRAVY ................................................................................................................ 19 4.1.1. KORIDORY PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU ........................................................ 19 4.1.2. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA .................................................................................................. 19 4.1.3. SILNIČNÍ DOPRAVA ........................................................................................................ 20 4.1.4. NEMOTOROVÁ DOPRAVA ............................................................................................. 20 4.1.5. HOSPODÁŘSKÁ DOPRAVA............................................................................................ 20 4.1.6. VEŘEJNÁ DOPRAVA ....................................................................................................... 20 4.1.7. LETECKÁ DOPRAVA ....................................................................................................... 20 4.1.8. VODNÍ DOPRAVA ............................................................................................................ 20 4.1.9. STATICKÁ DOPRAVA ...................................................................................................... 21 4.1.10. DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ ...................................................................................................... 21 4.1.11. OCHRANNÁ PÁSMA ........................................................................................................ 21 4.1.12. HLUK Z DOPRAVY ........................................................................................................... 21 4.2. KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ........................................................................... 22 4.2.1. KORIDORY PRO TECHNICKOU INFRASTRUKTURU ................................................... 22 4.2.2. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ................................................................................................. 23 4.2.3. ENERGETIKA ................................................................................................................... 24 4.2.4. TELEKOMUNIKACE, RADIOKOMUNIKACE ................................................................... 24 4.3. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ............................................................................................................... 25 4.4. KONCEPCE ROZVOJE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ.................................................................... 25 4.5. KONCEPCE ROZVOJE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ ............................................................. 25 4.6. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY..................................................................... 26 5.

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY ........................................................................................ 28

5.1. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ .......................................................................................................... 28 5.1.1. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ A OBNOVY KRAJINY, KRAJINNÝ RÁZ ............................. 28 5.1.2. VYMEZENÍ PLOCH V KRAJINĚ....................................................................................... 29

5

5.2. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY .............................................................................. 31 5.2.1. KONCEPCE ROZVOJE .................................................................................................... 31 5.2.2. PLOCHY BIOCENTER ..................................................................................................... 31 5.2.3. PLOCHY BIOKORIDORŮ ................................................................................................. 31 5.3. PROSTUPNOST KRAJINY ........................................................................................................... 31 5.4. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ ........................................................................................................... 32 5.5. OCHRANA PŘED POVODNĚMI ................................................................................................... 32 5.6. REKREACE ................................................................................................................................... 33 5.7. DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ .................................................................................................................. 33 6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ZÁSTAVBY ............................................................. 34 6.1. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ ............ 34 6.1.1. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ (SO).................................................................................. 34 6.1.2. PLOCHY REKREACE (R) ................................................................................................ 34 6.1.3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (O)........................................................................ 35 6.1.4. PLOCHY SPORTU (A)...................................................................................................... 36 6.1.5. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (U) ................................................................. 36 6.1.6. PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ (Z)........................................................................................ 37 6.1.7. PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ (SV)................................................................................. 37 6.1.8. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (V) .......................................................................... 38 6.1.9. PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (D) ............................................................... 39 6.1.10. PLOCHY PRO TECHNICKOU INFRASTRUKTURU (T) .................................................. 40 6.1.11. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (N) .............................................................. 40 6.1.12. PLOCHY PŘÍRODNÍ (E) ................................................................................................... 40 6.1.13. PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (P) ............................................................................................ 41 6.1.14. PLOCHY LESNÍ (L)........................................................................................................... 41 6.1.15. PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ - KRAJINNÝ RÁMEC (SX) ................. 42 6.1.16. PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ - ZEMĚDĚLSKÉ (SM) ........................ 42 6.1.17 PLOCHY SMÍŠENÉ REKREAČNÍ (SR). ........................................................................... 43 6.2. NAVRŽENÉ ZÁSADY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ A PODMÍNKY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ......... 44 7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT .......................... 45 7.1. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY ................................................................................................ 45 7.2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ ............................................................................................ 46 8. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO ...................................................... 46 9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ ...................................................................................... 47 10. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI ........ 47

6

Třebenice, územní plán

Textová část

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ, VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

1.

Zastavěné území je vymezeno k 31. 12. 2007, v grafické části je vyznačeno ve výkresech č. 1, 2 (výkres základního členění území, hlavní výkres – návrh uspořádání území). Rozsah řešeného území je dán třemi katastrálními územími obce, Třebenice, Plešice a Chroustov s celkovou výměrou cca 1167 ha.

2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 2.1.

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE

2.1.1.

POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z NADŘAZENÉ ÚPD A PROGRAMU ROZVOJE

V platnosti jsou vydané Zásady územního rozvoje kraje Vysočina. Ze ZÚR kraje Vysočina, vyplývají pro řešení ÚP Třebenice požadavky na zapracování veřejně prospěšných staveb: U023 – NRBK K 124 Mohelno U083 – RBC Stráně nad Jihlavou Kraj Vysočina má schválenou „Aktualizaci programu rozvoje kraje Vysočina“. Vzhledem k velikosti obce a nevýznamnému postavení ve struktuře osídlení kraje, nevyplývají z programu žádné konkrétní požadavky na územně technickou problematiku řešeného území. Pro obec jsou důležité aktivity související s cíli (číselné označení dle „Aktualizace“) – 1.3. Ekonomická stabilizace venkova s důrazem na integraci ekonomických aktivit a polyfunkční využívání krajiny, 1.4. Podpora rozvoje cestovního ruchu a 4.1. Podpora trvalé udržitelnosti krajiny Vysočiny. Obec Třebenice je členem Mikroregionu Horácko a Mikroregionu Hrotovicko. Cílem těchto sdružení je společně usilovat o zlepšení technické infrastruktury obcí (odkanalizování a čištění odpadních vod) a posílení významu a atraktivity území obcí pro cestovní ruch. Závěry z programů rozvoje mikroregionů jsou obsaženy v cílech, kterých má být řešením územního plánu dosaženo.

2.1.2.

HLAVNÍ CÍLE KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ

•

stanovit koncepci rozvoje obce a rozvoj jejích jednotlivých funkčních složek tak, aby byl zabezpečen soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, a to s ohledem na udržitelný rozvoj

•

návrhem ploch pro bydlení s možností napojení na technickou infrastrukturu, vytvořit podmínky pro zamezení odchodu mladšího obyvatelstva ze sídla

•

podporovat cestovní ruch a funkci rekreační ve stávajících objektech, vytvořit podmínky pro agroturistiku, chalupaření, drobné služby apod.

•

dořešit systém dopravní obsluhy a technické infrastruktury, podporovat využití netradičních zdrojů energie

•

zapracovat navržený a schválený územní systém ekologické stability

•

navrhnout rozvoj území v souladu nejen se zájmy obyvatel obce, ale i v souladu se zájmy státu

7


2.2.

Textová část

KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ

2.2.1. OCHRANA KULTURNÍCH, URBANISTICKÝCH A ARCHITEKTONICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ, OCHRANA KRAJINÉHO RÁZU Na základě syntézy ochranných režimů a kvality prostředí je navržena zonace z hlediska kvality urbanistického, architektonického a přírodního prostředí: •

území zásadního významu pro charakter sídla a krajiny – území s nejkvalitnějším urbanistickým, architektonickým a přírodním charakterem prostředí

•

území ostatní – bez zvláštního významu pro charakter sídla a krajiny – území s nevýrazným urbanistickým, architektonickým a přírodním charakterem prostředí

Urbanistický a architektonický charakter prostředí je dán: •

charakterem prostoru, který svým uspořádáním je charakterizován stupněm uzavřenosti a celkovým působením na člověka (určující je forma zástavby – volná, kompaktní, měřítko prostoru, koeficient zastavění)

•

strukturou prostoru danou hmotovým uspořádáním zástavby (její výšková gradace, tvary a orientace střech k uličním prostorům)

•

obrazem prostoru vytvářeným stylem, použitými materiály, barevností a urbanistickým mobiliářem

•

pohledovou exponovaností – nároží a objekty zakončující průhled ulicí, průhledy na dominanty, pohledově exponované svahy

Přírodní charakter prostředí je dán: •

charakteristikami krajinného rázu, rozmanitostí ploch využívání území, krajinnými formacemi, prostorovou diverzifikací, autochtonními druhy dřevin a jejich diverzifikací

Územní plán definuje tyto hodnoty území.

ÚZEMÍ ZÁSADNÍHO VÝZNAMU PRO CHARAKTER SÍDLA A KRAJINY Jedná se o prostory s geniem loci, které jsou upomínkou na historický vývoj obce a které jsou dokladem zachované urbanistické struktury. Jedná se o tyto prostory: – urbanisticky exponované prostory center Třebenice, Plešice a Chroustov – původní zástavba selských usedlostí kolem návsi, s původní parcelací a zachovanou půdorysnou strukturou uspořádání zástavby, prostředí vyžadující maximální ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. podmínky ochrany hodnot: –

ve vymezeném území nebudou prováděny činnosti, které by narušily kulturní hodnoty území. Veškeré děje, činnosti a zařízení musí respektovat kvalitu urbanistického, architektonického a přírodního charakteru prostředí.

–

prostor je nezastavitelný novými objekty, možná modernizace bude respektovat charakter a měřítko dochované zástavby a její prostorové uspořádání, bude podporovat využití tradičních materiálů apod.

–

úprava prostoru návsi bude prováděna v souladu s tradiční zástavbou a místně obvyklou vegetací

–

nesmí zde být umisťovány stavby (hlavní, drobné, garáže), které by prostor znehodnotily svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu a použitými materiály

8


Textová část

DOMINANTY URBANISTICKÉ STRUKTURY OBCE Jedná se o architektonické dominanty, které umocňují a komponují prostor sídla a uplatňují se při dálkových pohledech, nebo pouze v pohledech uvnitř sídla. Třebenice – jedná se o kapličku na návsi, drobnou sakrální stavbu se zvonicí a křížem, přičleněnou k obytnému objektu, těsně přiléhající k silnici, procházející návsí. Kaplička působí jako součást obytného objektu, okolí památky chráněné státem je bez vzrostlé zeleně. Plešice – jedná se o kapličku v severní části návsi, stejného typu jako v Třebenicích, drobná přízemní sakrální stavba se zvonicí a křížem, okolí místní památky je bez vzrostlé zeleně. Chroustov – jedná se o kapličku na návsi u vodní nádrže, stejného typu jako v Třebenicích a Plešicích. Drobná sakrální stavba se zvonicí a křížem, dominantu památky chráněné státem podtrhuje vzrostlý strom. Druhou dominantou Chroustova, památkou chráněnou státem je zřícenina hradu Holoubek, která se uplatňuje z pohledů od Vodní nádrže Dalešice. S využitím této památky se počítá v projektu tzv. Horácké moře, podle kterého je navržena dostavba do původní podoby a komerční využití objektu. podmínky ochrany hodnot: –

respektovat, nepřipustit výstavbu a záměry, které by mohly nepříznivě ovlivnit jejich vzhled, prostředí a estetické působení v prostoru obce a narušit jejich funkci dominanty obce

–

respektovat pásmo ochrany prostředí kolem dominanty

VÝZNAMNÁ DROBNÁ ARCHITEKTURA Jedná se o drobné, převážně sakrální stavby (pomníky, kříže, sochy, boží muka, kapličky), které nejsou kulturními památkami, chráněnými státem, ale jsou významné a jsou dokladem kulturní vyspělosti obce. Jedná se o památky místního významu: Třebenice – kříž u cesty do Plešic Plešice – kaplička na návsi – kříž u silnice do Třebenic – kříž u silnice do Plešic – kříž u polní cesty směrem k vodní nádrži Chroustov – kříž u silnice do Plešic – kříž u silnice do Stropešína podmínky ochrany hodnot: –

respektovat drobné sakrální stavby

–

podporovat aktivity přispívající k jejich zdůraznění (například výsadba soliterní zeleně)

–

v okolí těchto staveb nepřipustit výstavbu a záměry, které by mohly nepříznivě ovlivnit jejich vzhled, prostředí a estetické působení v prostoru sídla nebo krajiny

–

jejich přemístění je přípustné v případě, že novým umístěním nedojde k narušení hodnoty stavby, t.j. jejího působení v sídle nebo krajině

9


Textová část

OBJEKTY CHARAKTERIZUJÍCÍ MÍSTNÍ PROSTŘEDÍ A TRADICI Jedná se o stavby, které jsou dokladem stavitelského umění kraje a v obrazu sídla mají svou estetickou hodnotu. V Třebenicích, Plešicích a Chroustově se jedná o selské usedlosti na návsi. podmínky ochrany hodnot: –

objekty zachovat, při rekonstrukcích respektovat hmoty a proporce objektů, výškovou hladinuzástavby (jednopodlažní), půdorysnou stopu, tvar a sklon střech, tvar štítů, proporce okenních a dveřních otvorů a vrat apod.

–

při prováděných dosadbách zeleně upřednostňovat listnaté dřeviny, které svým charakterem do obce patří

Území ostatní – bez většího vlivu na charakter sídla a krajiny považovat za území s nevýrazným urbanistickým, architektonickým a přírodním charakterem vyžadující obecnou ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. a) Územní rozsah je vymezen v grafické části – výkrese č. výkrese č. 2 (hlavní výkres – návrh uspořádání území) a zahrnuje zbývající část řešeného území b) Jsou to území, ve kterých veškeré činnosti, děje a zařízení: - budou přispívat k vytváření identity prostoru při respektování prostorových vazeb s okolní zástavbou - budou vytvářet u nové výstavby soudobý výraz a přispívat k vytvoření nové identity prostoru ; p ři vytváření nových nebo úpravě stávajících veřejných prostor je nutno v maximální míře respektovat morfologii terénu a vytvářet průhledy na dominanty obce Podmínky pro rozvoj ochrany hodnot území: •

zástavba navrhovaná na vnějších okrajích zastavěného území obce musí být situována vždy tak, aby do volného území byla orientována nezastavěná část stavebního pozemku ; v případě, že to není možné, je nutno řešit přechod zástavby do krajiny ozeleněním

•

nová zástavba bude respektovat výškovou zonaci (pokud je navržena viz. grafická příloha – hlavní výkres) z důvodů ochrany obrazu obce, u stávající zástavby bude respektována výšková zonace okolí

•

není přípustná výstavba nových objektů pro bydlení v zahradách stávajících rodinných domů mimo uliční čáru bez přímého přístupu z veřejného prostranství

•

všechny navržené stavební plochy, ve kterých bude řešena nová uliční síť, musí být vybaveny zelení, rozsah bude upřesněn podrobnější dokumentací

•

není dovoleno umisťovat stavby ve volné krajině, pokud nejsou umístěny na navržených a v územním plánu obce schválených zastavitelných plochách

•

respektovat existenci nemovitých kulturních památek a jejich okolí minimalizací rušivých zásahů, zejména stavebních

•

respektovat a chránit drobné sakrální a lidové objekty v obci a krajině, včetně jejich okolí

•

zachovat průhledy na dominanty obce

•

zamezit bezkoncepčnímu rozvoji živelné rekreační výstavby v krajině a narušení krajinného rázu. Novou výstavbou objektů pro trvalé bydlení v rámci ploch pro bydlení, řešit požadavky na rekreaci a rekreační bydlení

•

neměnit charakter přírodních horizontů (např. trvalým odlesněním) a přírodních dominant

•

respektovat stávající liniovou a soliterní zeleň v krajině, doplnit ji o navržené (neexistující) interakční prvky

10


2.2.2.

Textová část

OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT ÚZEMÍ

Ochrana přírodních hodnot je řešena návrhem územního systému ekologické stability, který bude současně plnit funkci protierozních opatření i funkci krajinně estetickou. Územní plán definuje tyto hodnoty území. EKOLOGICKY CENNÁ ÚZEMÍ, LOKALITY S VÝSKYTEM ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ Jedná se o lokality vyšší ekologické hodnoty s vysokou diverzitou bitoty, případně s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, nacházející se v řešeném území: –

1 – Louky - rybník na východní hranici katastru s pobřežními mokřady a vodním ptactvem

–

2 – rybník Brodka - drobý rybník na sever od Třebenic - pobřežní a vodní společenstva

–

3 – Plešický rybník - pobřežní a vodní společenstva

podmínky ochrany hodnot: –

ve vymezeném území nebudou prováděny činnosti, které by narušily přírodní hodnoty území, např. nevratně poškozovat půdní povrch, provádět terénní úpravy, měnit způsob vyžívání území takovým způsobem, který by snížil druhovou diverzitu území.

–

nepřipustit zalesňování

–

obecně se vyvarovat zásahů, které by vedly k ohrožení nebo redukci zvláště chráněných druhů

2.2.3.

OCHRANA ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Celková situace životního prostředí je kvalitní a není zde riziko ohrožení ze žádného velkého zdroje znečištění. Jako dílčí problémy jsou v ÚP řešeny zejména: •

zásady ochrany proti hluku a znečistění ovzduší (viz. dále)

•

systém odkanalizování a čištění odpadních vod (viz. kap. 4.2.2. Vodní hospodářství)

2.2.3.1. Zásady ochrany proti hluku a znečistění ovzduší Řešené území je zasaženo významnými zdroji hluku. Vliv provozu silnice II. tř. je zachycen v územním plánu stanovením hlukového pásma (viz. kap. 4.1.12. Hluk z dopravy). Odstranění hluku z této komunikace je řešeno v souladu se ZÚR kraje Vysočina přeložkou mimo zastavěnou část obce, na jejíž trase se dohodly obce Třebenice a Valeč, jejichž katastrálním územím nová trasa silnice II/351 prochází. Druhým významným zdrojem hlukem je vojenské letiště v Náměšti nad Oslavou, jež svými hlukovými pásmy zasahuje na území obce Třebenice. Severovýchodní část katastru obce (nezastavěné území) leží v území zasaženém více než 85 dB(A). Obec je plynofikována, proto je zde možnost znečištění ovzduší lokálním vytápěním minimalizovaná. Rizikovým faktorem zůstává z hlediska organoleptického zápachu areál živočišné výroby, kde je však živočišná výroba v útlumu, areál se postupně přebudovává na moderní areál výrobních a hospodářských služeb. Realizací návrhu územního plánu dojde ke zlepšení kvality životního prostředí při dodržení stanovených zásad: •

hranice negativního vlivu hluku z dopravy – podél silnice II. třídy je vypočtena hranice negativního vlivu, u silnice III. třídy lze považovat za hranici negativního vlivu hluku z dopravy hranici ochranného pásma, ve kterém jsou stanoveny: Zásady pro využívání území: o

v území negativních vlivů, vymezených limitní hranicí, nesmí být situovány stavby pro bydlení, dále stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobné stavby včetně chráněného venkovního prostoru, tj. 2 m okolo staveb

11


Textová část

V případě, že nelze výše uvedené limity negativních vlivů dodržet, platí: o

navrhované funkční využití ploch dotčených předpokládanou zvýšenou hygienickou zátěží (např. hlukem, prachem) uvnitř hlukových izofon, navrhovaných limitních pásem apod. může být realizováno teprve po provedení takových opatření, která zamezí nebo budou eliminovat tuto zvýšenou hygienickou zátěž a všechny zjištěné negativní vlivy (například, v ploše zatížené hlukem je možné bydlení pokud se prokáže, že hluková zátěž je odstraněna či nepřekračuje hygienické limity z hlediska hluku) o

možnost umístění nových zdrojů hluku (např. výroba, výrobní služby apod.) v blízkosti chráněných objektů a ploch je nutno posoudit na základě hlukové studie a následně projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

o

konkrétní záměry, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, musí být předem projednány s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

o o

respektovat stávající a navržená pásma ochrany prostředí kolem ČOV (viz. kap. 4.2.2.2.Odkanalizování a čištění odpadních vod)

o

v plochách označených indexem /x je nutno v případě výskytu negativních vlivů na životní prostředí respektovat platnou legislativu

o

chov hospodářských zvířat v zemědělském areálu (na severním okraji Třebenic a v Chroustově) je možný pouze v takové koncentraci, aby nedošlo k obtěžování obyvatelstva vyššími koncentracemi páchnoucích látek, rozhodující je vzdálenost k nejbližší chráněné ploše; páchnoucí látky z chovu hospodářských zvířat nesmí být ve vystupující vzdušině obsaženy v koncentraci obtěžujících obyvatelstvo

2.2.3.2. Ochrana přírodních zdrojů a zemského povrchu Ochrana půdního fondu Viz. kap. 5.4. Protierozní opatření. 2.2.3.3. Ochrana podzemních a povrchových vod V řešeném územím se nenacházejí vodní zdroje, které mají stanovena ochranná pásma (Odůvodnění územního plánu - kap. 1.5.5. a výkres 5). Návrh územního plánu důsledně řeší čištění odpadních vod v celém katastrálním území. Realizací zásad dle návrhu územního plánu dojde ke snížení rizika vodní eroze – viz kap. 5.4. Protierozní opatření. 2.2.3.4. Ochrana území před povodněmi V řešeném území se nevyskytují vodní toky u kterých by bylo vyhlášeno záplavové území – viz. kap. 5.5. Ochrana před povodněmi.

12


Textová část

3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ 3.1.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA URBANISTICKÉ KONCEPCE

Koncepce územního plánu vychází jednak z přírodních podmínek (morfologie terénu, vodoteče…), jednak ze stávajícího členění ploch s rozdílným způsobem využití. Obec Třebenice bude rozvíjena jako kompaktní samostatná sídla Třebenice, Plešice a Chroustov. Pro koncepci platí tyto zásady: • přitažlivá obec cíl: kultivovat harmonii osídlení s přírodou, vytvářet územně technické podmínky pro zvýšení atraktivity území a posílení funkce obce v oblasti cestovního ruchu (rozvoj zařízení rekreace a sportu) navržená koncepce: realizace sportovně rekreačních zařízení – víceúčelové hřiště, výletiště, koupaliště, rozhledna, cyklostezky a zejména revitalizace veřejných prostranství – návsi, která je nejdůležitějším prostorem a vizitkou obce, jsou aktivity, kterými obec usiluje o zvýšení přitažlivosti pro rekreaci a cestovní ruch. Svou velikostí obec nikdy nebude významným centrem rekreace nebo cestovního ruchu, ale zajímavou urbanistickou strukturou, zachovalostí původní selské zástavby, se může stát příjemnou zastávkou s občerstvením v místním hostinci na cyklistických trasách, které zde procházejí. • zdravá obec cíl: zachovat kvalitní životní prostředí, vytvářet územně technické podmínky pro rozvoj kvalitního bydlení navržená koncepce: přiměřeným rozsahem rozvojových ploch, daných limity využití území a ochranou hodnot území, omezováním živočišné výroby v zemědělském středisku, snižováním exhalací a imisí z výroby v Třebenicích zavedním moderních technologií, bude zajištěna podmínka zdravého vývoje obce •

prosperující obec

cíl: pro budoucí prosperitu obce je důležité zajistit rozvoj pracovních příležitostí, tzn. Rozvíjet územně technické podmínky pro vytváření pracovních příležitostí navržená koncepce: návrh smíšených obytných ploch a výrobních ploch s nezávadnou výrobou, které umožní realizovat podnikatelské aktivity přímo v místě bydlení, zamezí odlivu obyvatelstva a přispěje k jeho stabilizaci • fungující obec cíl: pro spokojený život zajistit dostatečnou technickou infrastrukturu, především dořešit likvidaci odpadních vod navržená koncepce: v územním plánu jsou navrženy koncepční zásady dopravní a technické obsluhy území i zajištění dobré dopravní dostupnosti větších středisek osídlení – Hrotovice, Třebíč. Ve volné krajině nebudou vytvářena nová sídla nebo samoty, nebudou zde povolovány nové stavby, v rozporu s řešením územního plánu, ani zásadní rozšíření kapacity stávajících areálů.

13


Textová část

Hlavní zásady uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití: •

Plochy smíšené obytné - vymezením ploch smíšených obytných ve stabilizovaném území je podpořena možnost variabilnějšího způsobu využití území pro služby, řemesla, cestovní ruch, zemědělství apod. Rozvoj smíšených obytných ploch je navržen na okrajích zástavby všech tří místních částí, zohledňující požadavky vlastníků pozemků, pokud jejich pozemky navazují na zastavěné území, a pokud nejsou omezeny technickými limity a nejsou v rozporu s ochranou kulturních nebo přírodních hodnot území.

•

Plochy rekreace - vyčleněné stávající plochy rodinné rekreace (zahrady a zahrádkové lokality) jsou stabilizované, jako nové plochy hromadné rekreace jsou navrženy lokality, zohledňující projekt tzv. Horácké moře, který je založen na využití přírodního potenciálu Vodní nádrže Dalešice a přilehlého území k rozvinutí sportovně rekreačních aktivit, spojených s vodní, cyklistickou a pěší turistikou.

•

Plochy občanského vybavení – stávající areály a zařízení jsou vyhovující, nové samostatné plochy, kromě restauračního a ubytovacího zařízení u Plešic (projekt Horácké moře), nejsou navrženy. V případě potřeby je občanské vybavení možno rozvíjet v rámci stávajících a navržených smíšených ploch – viz. kap. 4.4. Koncepce rozvoje občanského vybavení.

•

Plochy sportu – stávající sportovně rekreační areál v Třebenicích je stabilizován, nové plochy jsou navrženy jako rozšíření stávajícího stadionu a dvě nové lokality - plocha pro hřiště pod silnicí II/351 a plocha pro hřiště za kulturním domem.

•

Plochy veřejných prostranství – vytváří urbanistickou kostru území; územní plán navrhuje rozšíření ploch veřejných prostranství ve formě uličního prostoru pro obsluhu navržených ploch dopravní a technickou infrastrukturou – viz kap. 4.5. Koncepce rozvoje veřejných prostranství.

•

Plochy sídelní zeleně – tvoří doplněk veřejných prostranství; územní plán navrhuje nové plochy sídelní zeleně kolem silnic, jako zeleń s funkcí izolační – viz kap. 3.3. Vymezení systému sídelní zeleně.

•

Plochy smíšené výrobní – jsou navrženy při silnici II/351, kde navazují na výrobní zónu obce Valeč.

•

Plochy výroby a skladování – jsou zastoupeny stávajícím zemědělským areálem v Třebenicích na severní okraji sídla, kde je navrženo rozšíření ploch pro další podnikatelské aktivity v návaznosti na zemědělské středisko a v Chroustově, kde se jedná o jednotlivý objekt.

•

Plochy dopravní infrastruktury – navrženy jsou koridory pro silnice a účelové komunikace

•

Plochy technické infrastruktury – navržena je čistírna odpadních vod a koridory pro samostatné trasy inženýrských sítí. Inženýrské sítě pro obsluhu zastavitelných ploch jsou součástí veřejných prostranství.

•

Vodní plochy a toky – jsou navrženy pro zmírnění nepříznivých účinků extravilánových a přívalových vod, pro zamezení rychlého odtoku a zadržení vody v území.

14


Textová část

3.2. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV 3.2.1.

ZASTAVITELNÉ PLOCHY

ident. katastrální území číslo

požadavek další podmínky využití území na prověření podrobnější dokumentací

SO - plochy smíšené obytné 1

Třebenice

–

2

Třebenice

–

3

Třebenice

–

4

Třebenice

–

5

Třebenice

–

6

Třebenice

–

7

Třebenice

–

19

Plešice

–

20

Plešice

–

22

Chroustov

–

27

Třebenice

–

43

Plešice

–

44

Třebenice

–

• obsluha území – z navržené místní komunikace, v trase stávající účelové komunikace k rybníku Brodka • vybudovat inženýrské sítě v trase místní komunikace • respektovat stávající vn el.energie vč. ochranného pásma a koridor pro kanalizační sběrač • přesunuta do rezerv R9-SO • obsluha území – ze stávající místní komunikace • inženýrské sítě – stávající v trase místní komunik. • obsluha území - vybudovat obslužnou komunikaci (v rámci navrženého veřejného prostranství) • vybudovat inženýrské sítě • přesunuta do rezerv R10-SO • obsluha území – z navržené místní komunikace • vybudovat inženýrské sítě • obsluha území – ze stávající silnice III/351 22 a stávající místní komunikace • vybudovat inženýrské sítě • přesunuta do rezerv R7-SO • obsluha území – z navržené místní komunikace v trase stávající účelové komunikace • vybudovat inženýrské sítě • respektovat hranici negativního vlivu hluku z dopravy, je navržena izolační zeleň • obsluha území – ze stávajících komunikací a inženýrských sítí • obsluha území - ze stávajících komunikací a stávajících inženýrských sítí • obsluha území – ze stávajících komunikací a inženýrských sítí • obsluha území – z navržené komunikace a navržených inženýrských sítí

R - plochy rekreace 12

Plešice

–

14

Plešice

–

• hromadná rekreace (Horácké moře), dvě lokality Maják a Rozhledna • obsluha území – ze stávající účelové komunikace • požadavek na architektonický výraz stavby • hromadná rekreace (Horácké moře), lokalita vyhlídka • obsluha území – ze stávající účelové komunikace • požadavek na architektonický výraz stavby

O - plochy občanského vybavení A - plochy sportu 8

Třebenice

• obsluha území – ze stávající účelové komunikace • respektovat stávající vodovod a VTL plynovod vč.

–

15


ident. katastrální území číslo

Textová část

požadavek další podmínky využití území na prověření podrobnější dokumentací

9

Třebenice

–

10

Třebenice

–

13

Plešice

–

bezpečnostního pásma • obsluha území – ze stávající účelové komunikace • respektovat stávající VTL plynovod vč. bezpečnostního pásma • hřiště (Horácké moře) • obsluha území – z navržené místní komunikace • zařízení stravování a ubytování (Horácké moře) • obsluha území – z navržené účelové komunikace • podle potřeby možno vybudovat inženýrské sítě

U - plochy veřejných prostranství 15

Třebenice

–

16

Třebenice

–

17

Třebenice

–

18

Třebenice

–

21

Plešice

–

• • • • • • • • • •

plocha pro obsluhu lokality i.č. 1 smíšený provoz – obytná ulice (bez chodníků) plocha pro obsluhu lokality i.č.2 a 4 smíšený provoz – obytná ulice (bez chodníků) plocha pro obsluhu lokality i.č. 4 a 5 smíšený provoz – obytná ulice (bez chodníků) plocha pro obsluhu lokality i.č. 6 smíšený provoz – obytná ulice (bez chodníků) plocha pro obsluhu lokality i.č. 19 a 20 smíšený provoz – obytná ulice (bez chodníků)

Z - plochy sídelní zeleně 24

Chroustov

–

• rozšíření plochy parkové zeleně na návsi

28

Třebenice

–

• izolační zeleň podél silnice II. Třídy

29

Třebenice

–

• vyřazena

30

Plešice

–

• přesunuta do rezerv R8-ZI

31

Plešice

–

• izolační zeleň podél silnice III. Třídy

42

Třebenice

–

• izolační zeleň u ČOV

45

Třebenice

–


46

Třebenice

–


SV - plochy smíšené výrobní 11

Třebenice

–

• vyřazena

23

Chroustov

–

• obsluha území z prostoru návsi • možnost napojení na inženýrské sítě z prostoru návsi

–

• lokalita je navržena pro rozšíření výrobních ploch u stávajícího zemědělského areálu • obsluha území – ze stávající účelové komunikace, vybudovat inženýrské sítě

V - plochy výroby a skladování 12

Třebenice

D - plochy dopravní infrastruktury 26

Plešice

–

• účelová komunikace k ploše pro restauraci

41

Třebenice

–

• koridor přeložky silnice II/351

–

• lokalita je navržena pro výstavbu ČOV

–

• lokalita je navržena pro výstavbu rybníka

T - plochy technické infrastruktury 13

Třebenice

N - plochy vodní a vodohospodářské 14

Třebenice

16


3.2.2.

Textová část

PLOCHY PŘESTAVBY

Plochy přestavby nejsou územním plánem navrženy. 3.2.3.

PLOCHY ÚZEMNÍCH REZERV

Plochy územních rezerv jsou územním plánem navrženy. označení plochy

katastrální území

zařazení do ploch podle způsobu využití

popis plochy

• lokalita je navržena pro rozšíření ploch smíšených obytných na západním okraji zástavby sídla, v pokračování lokality i.č.4 až po limitující nadzemní vedení vn el. energie a jeho ochranného pásma • lokalita je navržena pro rozšíření ploch smíšených obytných v proluce severně od návsi. Limitujícími faktory zde jsou inženýrské sítě - stávající vn el. energie a koridor pro kanalizační sběrač • lokalita je navržena pro rozšíření ploch smíšených obytných na západním okraji sídla. Jedná se o plochy navazující na stávající zástavbu a zarovnání hranice zastavitelných ploch • lokalita je navržena pro rozšíření ploch smíšených obytných na západním okraji sídla. Jedná se o plochy navazující na stávající zástavbu a zarovnání hranice zastavitelných ploch

TŘEBENICE 1

Třebenice

plochy smíšené obytné

2

Třebenice


9

Třebenice


10

Třebenice


3

Plešice


7

Plešice


8

Plešice

plochy zeleně izolační

PLEŠICE • lokalita je navržena pro rozšíření ploch smíšených obytných na jihozápadním okraji zástavby sídla, mezi silnicí III/351 22 a stávající farmou. Její využití je problematické z důvodu technických limitů, které omezují její využití. • lokalita je navržena pro rozšíření ploch smíšených obytných na západním okraji sídla, mezi silnicí III/351 22 a Plešickým rybníkem. Její využití je podmíněno nárůstem počtu obyvatel. • souvisí se zástavbou lokality R7

CHROUSTOV 5

Chroustov


6

Chroustov


11

Chroustov


17

• lokalita je navržena pro rozšíření ploch smíšených obytných po levé straně silnice III/351 22 směrem do Třebenic. Její využití je problematické z důvodu technických limitů, které omezují její využití • lokalita je navržena pro rozšíření ploch smíšených obytných na východním okraji zástavby sídla, mezi silnicí III/351 22 a plochou pro zemědělskou výrobu (omezujícím prvkem je zde nebezpečí organoleptického zápachu a stávající rekreační využití části plochy) • lokalita doplňuje prostor, původně vymezený


označení plochy

katastrální území

Textová část

zařazení do ploch podle způsobu využití

popis plochy

12

Chroustov

plochy zeleně izolační

jako lokalita Z22 • souvisí se zástavbou lokality R11

13

Chroustov

plochy veřejné prostranství

• souvisí se zástavbou lokality R11

3.3.

VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ

Plochy a návrh koncepce sídelní zeleně jsou vyznačeny v grafické části dokumentace ve výkrese č. 2 (Hlavní výkres – návrh uspořádání území). Sídelní zeleň tvoří doplněk urbanistické struktury sídla. Plochy zeleně s parkovým charakterem byly v rámci ÚP zařazeny do ploch veřejných prostranství, neboť se jedná o ústřední prostor návsi. Jako plochy s rozdílným způsobem využití - sídelní zeleň – Z, byly navrženy plochy izolační zeleně, mezi obytnou zástavbou a silnicemi. Obec má kvalitní přírodní prostředí, ale charakter vnitřního prostoru je uzavřený, s kompaktní zástavbou kolem návsí. Proto je třeba rozvíjet tyto prostory jako parkově upravené, reprezentativní s dětskými hřišti a možností posezení. Třebenice – na návsi převažuje zeleň (trávník) a podélný tvar zdůrazňuje alej podél jižní obslužné komunikace Plešice – v prostoru návsi převažuje dopravní funkce, chybí výraznější plocha zeleně, nebo vzrostlá zeleň, jako doplněk dominanty Chroustov – na návsi převažuje zeleň, v kombinaci s vodní plochou a vzrostlou zelení, vytváří velmi působivý celek Zásady pro rozvoj sídelní zeleně: •

koncepční záměr – respektovat stávající plochy a rozšiřovat v souladu s navrženou urbanistickou koncepcí

18


Textová část

4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ 4.1.

KONCEPCE DOPRAVY

Plochy a návrh koncepce dopravy jsou vyznačeny v grafické části dokumentace ve výkrese č. 2 (Hlavní výkres – návrh uspořádání území). •

respektovat navržené koridory pro dopravní infrastrukturu, zásady a podmínky využívání koridorů

•

respektovat plochy veřejných prostranství (obslužné komunikace), navržené pro obsluhu rozvojových lokalit; další průběh komunikací v rozvojových plochách bude řešen následnou dokumentací

4.1.1.

KORIDORY PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU

Zásady pro využití území koridorů: •

Plochy jsou vymezeny jako ochrana území pro realizaci záměrů výstavby dopravní infrastruktury. Tato území je nutno chránit z důvodu zajištění prostoru pro umístění těchto staveb v navazujících řízeních (včetně prostoru pro OP plynoucích z příslušných právních předpisů) a popřípadě také následný přístup k nim.

•

Působnost koridoru pro vedení sítí technické infrastruktury končí realizací stavby. Pokud nebude změnou územního plánu navrženo jiné využití území, zůstává stávající využití území.

Podmínky pro využití území koridorů: •

ve vymezených plochách umožnit vznik nových komunikací v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami dle důvodu vzniku komunikace

Přípustné využití –

činnosti, děje a zařízení dopravní povahy, včetně dílčích úprav a napojení na stávající komunikace

–

propojení pěších a cyklistických tras

–

realizace zařízení technické infrastruktury vyvolaná výstavbou komunikace, protihluková opatření, protipovodňová opatření

–

plochy pro ochrannou a izolační zeleň, ÚSES

–

nutné asanační úpravy

Podmíněně přípustné využití –

budování inženýrských sítí a účelových komunikací před realizací záměru za podmínky kolmého, příp. nejkratšího možného křížení s navrženou plochou

Nepřípustné využití –

v těchto plochách není dovoleno takové využití, které by znemožnilo realizaci navrženého záměru

–

není dovoleno povolovat žádné stavby ani dočasné vyjma navrhovaných staveb dopravní infrastruktury (a staveb přímo souvisejících), pro které je toto území chráněno

V rámci územního plánu byly vymezeny koridory pro dopravní infrastrukturu. •

respektovat plochy veřejných prostranství (obslužné a účelové komunikace), navržené pro obsluhu rozvojových lokalit; další případný průběh komunikací v rozvojových plochách bude řešen následnou dokumentací

4.1.1. Železniční doprava Řešeným územím nevede železniční trať. Ve výhledových záměrech se řešeného území nedotýká trasa vysokorychlostní tratě.

19


Textová část

4.1.2. Silniční doprava Silnice II. třídy: •

respektovat vymezené koridory pro dopravní infrastrukturu:

Silnice II/351 (Chotěboř – Polná – Třebíč – Dalešice) - je řešena ve dvou etapách. V první - je ponechán průtah obcí ve stávající trase s úpravou na požadovanou silniční kategorii. Ve druhé je navržen obchvat tak, aby vyhovoval potřebám obce a také koncepci ZÚR kraje Vysočina. Silnice v průtahu obcí je navržena ve funkční skupině B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2 16,5/8/50, mimo zastavěné území v kategorii S 9,5/70, je pro ni navržen koridor. Silnice II/401 (Vladislav – Dolní Vilémovice – Jaroměřice nad Rokytnou) je v řešeném území stabilizována, bude upravována mimo zastavěné území v kategorii S 9,5/70. Silnice III. třídy: Silnice III351 21 (Valeč – Plešice) bude upravována v zastavěném území ve funkční skupině C, jako obslužná komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů v kategorii MO2 12/6,5/50, mimo zastavěné území ve stávající trase v kategorii S 7,5/60. Silnice III/351 22 (Třebenice –Chroustov - Stropešín) bude upravována v zastavěném území ve funkční skupině C, jako obslužná komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů v kategorii MO2 12/6,5/50, mimo zastavěné území v kategorii S 7,5/60. Místní obslužné komunikace: •

respektovat vymezenou plochu pro navrženou místní komunikaci

Komunikace jsou navrženy v místech plánované výstavby (převážně v trasách stávajících účelových komunikací), jsou navrženy ve funkční skupině C jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů v kategorii MO2 10/6,5/30 nebo jako zklidněné komunikace – obytné ulice ve funkční skupině D1 s minimální šířkou uličního prostoru 8 m. 4.1.3. Nemotorová doprava •

respektovat stávající pěší trasy v zastavěném území

•

respektovat stávající cyklotrasy

4.1.4. Hospodářská doprava •

respektovat plochy dopravní infrastruktury – stávající a navržené účelové komunikace zajišťující prostupnost krajiny a přístup na pozemky

•

respektovat úpravu účelové komunikace, je nutná v místě křížení s navrhovaným koridorem pro přeložku silnice II/351.

4.1.5. Veřejná doprava •

zachovat stávající koncepci veřejné dopravy - zajištění autobusovými linkami

4.1.6. Letecká doprava Řešené území není dotčeno zájmy letecké dopravy. 4.1.7. Vodní doprava Řešené území není dotčeno zájmy vodní dopravy.

20


Textová část

4.1.8. Statická doprava •

v obci budou chybějící parkovací stání a řadové garáže navrhovány podle potřeby na stupeň automobilizace 1: 2,5

•

V plochách bydlení je počítáno s jedním odstavným stáním na bytovou jednotku a krátkodobým parkováním na vlastním pozemku.

•

U navržených rodinných domů se předpokládá 100% odstavení v rámci plochy pro bydlení.

•

Podél obslužných i zklidněných komunikací je možno místně zřídit v přidruženém dopravním prostoru podélné stání pro krátkodobé parkování.

•

v obci zachovat parkoviště v centru

4.1.9. Dopravní zařízení Dopravní zařízení se nenavrhuje. 4.1.10. Ochranná pásma Ochranné silniční pásmo je dáno Zákonem č. 13 o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 § 30, v platném znění a činí mimo souvisle zastavěné území obce - 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy. 4.1.11. Intenzita silniční dopravy Intenzita dopravy je převzata z výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v r. 2005. V řešeném území byla sčítána intenzita dopravy pouze na jednom stanovištích na sil. II/351. Pro stanovení intenzit v roce 2020 bylo použito výhledových koeficientů stanovených ŘSD ČR. Rok.2020 T = 663 voz/24 hod O = 3152 voz/24 hod S = 3815 voz/24 hod 4.1.12. Hluk z dopravy Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., jež nahrazuje Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. s platností od 1.června 2006. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB od silniční resp. 50 dB od železniční dopravy, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 dB v denní a 55 dB v noční době v OPŽ a v případě hlavních komunikací ( I. a II.tř.) představuje 60 dB v denní a 50 dB v noční době. Negativní vliv provozu silnice II.tř. je minimální. Ve dne, kdy je stav nejméně příznivý, bude povolený limit 60 dB dosažen ve vzdálenosti 9,4 m od osy silnice, izofona pro 55 dB vede ve vzdálenosti 19,5 m od osy silnice. Hluk od letecké dopravy Letiště Náměšť nad Oslavou je zdrojem hluku v řešeném území. V roce 1996 byla zpracována „Protihluková opatření v okolí voj. letiště Náměšť n. O.“, měřením v terénu byly zjištěny hladiny hluku pro 85 a 95 dB. Obec Třebenice neleží v hlukovém pásmu 95 dB, severovýchodní část katastru obce (nezastavěné území) však leží v území zasaženém více než 85 dB. Hluk ze železniční dopravy Železnice nevede zastavěným řešeným územím, nemá zde negativní dopady.

21


4.2.

Textová část

KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

Plochy a koridory a návrh koncepce technické infrastruktury jsou vyznačeny v grafické části dokumentace ve výkresech č. 2 (Hlavní výkres – návrh uspořádání území), č. 3a (Koncepce vodního hospodářství), č. 3b (Koncepce energetiky, spoje). •

respektovat navržené koridory pro technickou infrastrukturu, zásady a podmínky využívání koridorů

•

inženýrské sítě v zastavěném a zastavitelném území budou řešeny v rámci stávajících a navržených ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury; další průběh sítí v rozvojových plochách bude řešen následnou dokumentací

•

dešťové vody v maximální míře uvádět do vsaku

4.2.1.

KORIDORY PRO TECHNICKOU INFRASTRUKTURU

Zásady pro využití území koridorů: •

Plochy jsou vymezeny jako ochrana území pro realizace záměrů výstavby technické infrastruktury.Tato území je nutno chránit z důvodu zajištění prostoru pro umístění těchto staveb v navazujících řízeních (včetně prostoru pro OP plynoucích z příslušných právních předpisů) a popřípadě také následný přístup k nim.

•

Působnost koridoru pro technickou infrastrukturu končí realizací stavby. Pokud nebude změnou územního plánu navrženo jiné využití území, zůstává stávající využití území.

Podmínky pro využití území koridorů: Přípustné využití – činnosti, děje a zařízení technické infrastruktury, včetně dílčích úprav a napojení na stávající zařízení – plochy pro ochrannou a izolační zeleň, ÚSES – nutné asanační úpravy Podmíněně přípustné využití – budování inženýrských sítí, propojení pěších a cyklistických tras, účelových komunikací před realizací záměru za podmínky kolmého, příp. nejkratšího možného křížení s navrženou plochou Nepřípustné využití – v těchto plochách není dovoleno takové využití, které by znemožnilo realizaci navrženého záměru – není dovoleno povolovat žádné stavby ani dočasné vyjma navrhovaných staveb tech. infrastruktury (a staveb přímo souvisejících), pro které je toto území chráněno V rámci územního plánu jsou vymezeny tyto koridory pro technickou infrastrukturu: TK 1

koridor pro splaškovou kanalizaci

TK 2


TK 3


TV

koridor pro vodovod

TKV 1 společný koridor pro kanalizaci a vodovod TKV 2 společný koridor pro kanalizaci a vodovod TKVP 1 společný koridor kanalizaci, vodovod a plynovod TE 1

koridor pro nadzemní vedení vn včetně trafostanice

TS 1

koridor pro optický kabel

TSV 1 společný koridor pro optický kabel a vodovod

22


4.2.2.

Textová část

Vodní hospodářství

Obec Třebenice včetně místních částí Chroustov a Plešice se nachází jihovýchodně od obce s pověřenou působností – Třebíč. Vodní hospodářství je dáno možnostmi a potřebami území. Třebenice mají vybudovaný veřejný vodovod, Chroustov a Plešice ne. V Třebenicích je vybudovaná soustavná kanalizační síť jednotného systému, Chroustov a Plešice mají jímky na vyvážení. Čistírna odpadních vod není realizovaná. Řešeným územím protékají vodní toky – Plešický potok, Svodnice. 4.2.2.1. Zásobování vodou Koncepce zásobování vodou je v Třebenicích stabilizována, v Plešicích a Chroustově nevyhovující. •

rozvody v zastavěném a zastavitelném území budou řešeny v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu

•

podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina se navrhuje v Plešicích napojení na propojovací řad petrůvecké větve OV Třebíč - propojení VDJ Třebenice – vodovodní řad ve Valči.

•

podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina se navrhuje napojení Chroustova na na vodovodní řad v Plešicích (přes redukční ventil)

Ochranná pásma: Viz. Odůvodnění územního plánu – kap. 1.5.5. Ochranná pásma. 4.2.2.2. Odkanalizování a čištění odpadních vod V obci v současnosti je vybudovaná pouze dešťová kanalizace. Jednotlivé stoky odvádějí dešťové vody do místních recipientů. Koncepce odkanalizování: •

v zastavěném a zastavitelném území je navržena splašková kanalizace

•

jsou navrženy koridory pro splaškovou kanalizaci: – přívod na ČOV z Třebenic – přívod na ČOV z Plešic – přívod z Chroustova do Plešic

•

respektovat navrženou plochu pro ČOV na východním okraji sídla Třebenice

•

respektovat navržené pásmo ochrany prostředí kolem ČOV – 100 m

•

v zastavěném a zastavitelném území na k. ú. Chroustov a Plešice bude odkanalizování do výstavby ČOV Třebenice řešeno individuálně domovními čističkami odpadních vod.

Ochranná pásma: Viz. Odůvodnění územního plánu – kap. 1.5.5. Ochranná pásma. 4.2.2.3. Vodní toky a nádrže Vodní toky •

Nejsou navrhovány úpravy vodních toků, předpokládá se pouze běžná údržba.

Obecně: V souladu s Vodním zákonem mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to •

u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry

23


Textová část

Vodní nádrže, rybníky •

Je navržena nová vodní plocha, a to jihovýchodně od obce.

4.2.3.

ENERGETIKA

4.2.3.1. Zásobování elektrickou energií Řešené území k.ú. Třebenice je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Třebíč z nadzemního vedení s napětím 22 kV, které prochází v jižní části řešeného území. Z tohoto vedení jsou nadzemními přípojkami napojeny jednotlivé sloupové trafostanice 22/0,4 kV. Koncepce rozvoje: •

pro zajištění výhledových potřeb dodávky bude využito výkonu stávajících trafostanic; v případě nutnosti je možno stávající trafa vyměnit za výkonnější.

•

v západní části obce je navržena nová sloupová trafostanice, která bude napojena nadzemním vedením vn na stávající síť.

•

u sítě nízkého napětí se předpokládá její rozšíření a zahuštění novými vývody

Ochranná pásma: Viz. Odůvodnění územního plánu – kap. 1.5.5. Ochranná pásma. 4.2.3.2. Zásobování plynem Obec Třebenice je zásobována zemním plynem z VTL plynovodu přes VTL regulační stanici. Vlastní rozvodná síť obce je provedena v systému středotlak. Koncepce rozvoje: •

plynofikace je v řešeném území stabilizována

•

zastavitelné ploch budou napojeny na stávající STL plynovod

Ochranná a bezpečnostní pásma: Viz. Odůvodnění územního plánu – kap. 1.5.5. Ochranná pásma. 4.2.3.3. Zásobování teplem V obci jsou pouze lokální zdroje pro zásobování teplem. Zavedením plynu byla u většiny lokálních zdrojů změněna palivová základna – tuhá paliva byla nahrazena plynem. •

plynofikace je v řešeném území stabilizována

•

možnost alternativních zdrojů

4.2.4.

TELEKOMUNIKACE, RADIOKOMUNIKACE

4.2.4.1. Pošta a telekomunikace Území je stabilizováno, nejsou nároky na nové plochy. Ochranná pásma: Viz. Odůvodnění územního plánu – kap. 1.5.5. Ochranná pásma. 4.2.4.2. Radiokomunikace •

telekomunikace a radiokomunikace jsou stabilizované

•

v případě rozvoje mobilních operátorů navrhnout společný objekt

24


Textová část

Ochranná pásma: Viz. Odůvodnění územního plánu – kap. 1.5.5. Ochranná pásma.

4.3.

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Tuhý komunální odpad Komunální odpad odváží specializovaná firma AVE na řízenou skládku Petrůvky, v souladu s regionální koncepcí. K tomu jsou určeny v obci typizované sběrné nádoby o objemu 110 l ve vlastnictví fyzických osob. V Třebenicích jsou kontejnery na tříděný odpad soustředěny před prodejnou JMB a tři velkoobjemové kontejnery ve dvoře za prodejnou (železný odpad, zeleň a velkoobjemový odpad). Mohou se využívat sběrné dvory v Třebíči a v Hrotovicích. Zvláštní a nebezpečný odpad Nebezpečný odpad firma AVE odváží pravidelně 2x za rok.

4.4.

KONCEPCE ROZVOJE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ

Plochy a návrh koncepce rozvoje občanského vybavení jsou vyznačeny v grafické části dokumentace ve výkrese č. 2 (Hlavní výkres – návrh uspořádání území) Zásady pro rozvoj občanského vybavení: •

stávající zařízení jsou vyhovující, nebude docházet k dalšímu rozšiřování

•

stabilizované plochy občanského vybavení jsou v řešeném území respektovány

•

nové samostatné plochy nejsou navrženy, občanské vybavení je možno rozvíjet v rámci stávajících ploch, nebo navržených ploch smíšených obytných

•

vybavení charakteru ubytování, obchodu a služeb je možno rozvíjet také jako doplňkovou funkci v rámci ploch smíšených obytných; navrženo je rozšíření stravovacích a ubytovacích služeb v části Plešice, kde je toto zařízení navrženo v souladu s projektem Horácké moře, na posílení turistického a cestovního ruchu,

•

případná výstavba bytů s pečovatelskou službou bude řešena v rámci stávajících nebo navržených ploch smíšených obytných

4.5.

KONCEPCE ROZVOJE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

Plochy a návrh koncepce veřejných prostranství jsou vyznačeny v grafické části dokumentace ve výkrese č. 2 (Hlavní výkres – návrh uspořádání území). Koncepce rozvoje veřejných prostranství souvisí s celkovým rozvojem obce a to především s dopravní obsluhou navržených lokalit. Zásady pro rozvoj veřejných prostranství: •

stávající veřejná prostranství (náves, navazující uliční prostory a cesty pro pěší a cyklisty, tvořící základní síť veřejných prostranství) je třeba maximálně respektovat, nelze připustit nevhodné úpravy prostorů i objektů v územích zásadního významu

•

pro obsluhu nových zastavitelných území dopravní a technickou infrastrukturou jsou navrženy plochy veřejných prostranství ve formě uličních prostorů

•

ve stávajících a navržených plochách veřejných prostranství doplnit vzrostlou zeleň, na základě znalostí průběhu inženýrských sítí; při výsadbě preferovat, z hlediska zachování hodnot, domácí dřeviny

25


4.6.

Textová část

NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY

Civilní ochrana obyvatelstva patří mezi základní požadavky a úkoly obce. V současné době se upřesňují požadavky a předpisy na zajištění možností evakuace a úkrytu obyvatelstva v případě havárií nebo válečných konfliktů. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní V řešeném území není riziko průchodu průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zóny havarijního plánování Správní území obce se nenachází v zóně havarijního plánování. Varování obyvatelstva Pro varování obyvatelstva v případě válečného konfliktu nebo přírodní či ekologické katastrofy je území považováno jako jeden územní celek, pro který bude stanoven způsob varování. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Ukrytí obyvatelstva zabezpečuje obecní úřad pouze při vyhlášení válečného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty. V případě potřeby ukrytí obyvatel a návštěvníků obce při vzniku MU v době míru zajišťuje obecní úřad ochranu osob před kontaminací nebezpečnými látkami (průmyslová havárie, únik nebezpečné látky z havarovaného vozidla apod.) především za využití ochranných prostorů jednoduchého typu ve vhodných částech obytných domů a provozních, výrobních a dalších objektů, kde budou improvizovaně prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek. Výrobní provozy si zajišťují ukrytí pro své zaměstnance ve vlastní režii v prostorách provozoven. Pro ukrytí předpokládaného přírůstku obyvatel je nutné, aby nová zástavba byla realizována v maximální míře s podsklepením a s možností využití těchto prostor pro ukrytí obyvatelstva v případě ohrožení. Nejvýhodnější řešení je zcela zapuštěné podlaží, případně více než 1,7 m pod úrovní okolního terénu. Hromadné ukrytí: Je třeba zajistit ukrytí všech obyvatel, tj. 100 % ukrytí, přičemž obyvatelé v rodinných domech si ukrytí řeší sami. Proto nové požadované nároky na plochy úkrytů se týkají jen osob v občanské vybavenosti. Ukrytí obyvatelstva je třeba v převážné míře zajistit ve vytipovaných prostorech stávajících i nových budov. Tyto objekty musí vždy splňovat podmínku ochranného součinitele stavby Ko = min. 100. Úkryty je třeba budovat do vzdálenosti 500 m, čímž je splněn požadavek dosažení úkrytu do 15 minut. Stálé protiradiační úkryty jsou dvouúčelově využívané prostory stavebních objektů, splňujících nejen společenské požadavky v době míru, ale i potřeby zabezpečení ochrany osob proti účinkům radiačního zamoření a ozáření z radioaktivního spadu. Poskytují rovněž ochranu proti účinkům světelného záření při jaderném výbuchu, částečně ochranu proti ničivým účinkům tlakové vlny a částečně ochranu proti některým otravným látkám. Individuální ukrytí: V zónách výstavby rodinných domů využívat a přizpůsobovat podsklepené části domů ke zpohotovění na protiradiační úkryty. Pro bilancování ploch potřebných pro ukrytí obyvatel je nutno počítat s budováním protiradiačních úkrytů svépomocí (tzv. úkryty PRÚ – BS). Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Zajištění evakuace organizuje obecní úřad. Hromadná evakuace: V případě katastrofy většího rozsahu bude potřeba zajistit hromadnou evakuaci části a nebo i celé obce. Stanoviště pro shromáždění obyvatel je navrženo na návsi v Třebenicích. Individuální evakuace: V případě lokálních havárií bude zajištěna individuální evakuace do prostoru obecního úřadu.

26


Textová část

Pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší je možný v těchto stávajících objektech: •

obecní úřad, mateřská škola, kulturní dům

Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území a zastavitelná území, ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Na území obce nejsou nebezpečné látky skladovány. V případě havárie na komunikacích bude problém řešen operativně dle místa havárie. Plochy pro dekontaminaci, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Pro případnou dekontaminaci bude využita plocha stávajícího sportovního areálu. Skladování prostředků individuální ochrany je řešeno v centrálních skladech mimo správní území obce. Skladování materiálů humanitární pomoci dle situace a organizátora. Prostory pro sklad se nacházejí v objektu obecního úřadu. Zajištění přístupu pro integrovaný záchranný systém Při navrhování zástavby na nových plochách při stávajících i nově navržených rychlostních a důležitých místních komunikacích je nutno zajistit jejich nezavalitelnost při rozrušení okolní zástavby. V případě, že zástavba hraničí s těmito komunikacemi, musí šířka uličního prostoru být minimálně: (V1 + V2):2 + 6 m, při jednostranné zástavbě V/2 + 3 m, přičemž V1, V2 a V jsou průměrné výšky budov po střešní římsu v m. S ohledem na volný způsob zástavby, není v obci větší riziko zavalitelnosti přístupových komunikací. Zabezpečení proti požáru, nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Objekty bydlení a vybavenosti jsou zabezpečeny proti požáru návrhem vodovodní sítě o dimenzi DN 80. Dále mohou být využity pro zabezpečení požární vody stávající i navržené (uvnitř i vně obce) vodní plochy. Protipožární zabezpečení tak bude vyhovovat ČSN 73 0873. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou bude řešeno dovozem z nezávadného zdroje, zásobování el. energií bude řešeno instalací náhradního zdroje. Popis vodního hospodářství a zásobování energiemi je uveden v Odůvodnění územního plánu – kap. 3.3.1. Popis současného stavu, koncepce rozvoje v textové části ÚP - kap. 4.2. Koncepce technické infrastruktury.

27


Textová část

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

5.

5.1. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ 5.1.1.

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ A OBNOVY KRAJINY, KRAJINNÝ RÁZ

•

ÚP vymezuje přírodní hodnoty území a vytváří podmínky pro jejich ochranu a rozvoj - viz kap. 2.2. Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území

•

s ohledem na přírodní a zemědělský potenciál řešeného území nebude ve volné krajině povolována, vyjma ploch vymezených územním plánem, žádná výstavba, například stavby pro bydlení, stavby pro rodinnou rekreaci, stavby ubytovacího zařízení.

•

změny využití ploch jsou přípustné v rámci vymezení ploch využití území a navržených regulativů.

•

pro udržení a posílení ekologické stability území je navržen územní systém ekologické stability (ÚSES) včetně výsadby dřevin na některých plochách a regulativů pro využívání krajiny, jsou navrženy pásy a plochy krajinné zeleně s izolační funkcí.

Obecně platí v celém řešeném území tyto zásady: •

chránit význačné stávající solitérní stromy a stromořadí v obci i v krajině (v případě nezbytných zásahů nahradit ve vhodnějším místě)

•

posilovat podíl stromové zeleně v sídlech, zejména v uličních prostorech

•

posilovat podíl rozptýlené zeleně a trvalých travních porostů v krajině, realizovat zalučnění v plochách orné půdy podél toků a v plochách pro navržený ÚSES

•

zlepšit estetickou hodnotu krajiny výsadbami alejí podél komunikací a cest, revitalizací toků s doplněním břehových porostů a obnovením nebo výstavbou nových vodních ploch

•

neumisťovat žádné stavby na přírodní dominanty – výrazné vrcholy zalesněných hřbetů, obnova rozhleden (příp. sakrálních staveb) nebo podmíněná výstavba nových je možná

•

respektovat charakter přírodních horizontů sídla (nesmí se trvale odlesnit, vykácet vzrostlá zeleň na pohledově exponovaných horizontech)

Ochrana krajinného rázu: •

nerozšiřovat ornou půdu, doplnit zalučnění nebo zatravněné svodné průlehy

•

zachovat a rozvíjet zastoupení a podíl dřevin podél cest, mezí apod.

•

podporovat dosadbu dřevin podél cest - vhodné dřeviny jsou klen, lípa, jírovec, ovocné dřeviny

•

podél vodních toků možno doplnit jasan, olši, dub letní aj.

•

realizovat územní systém ekologické stability, včetně interakčních prvků.

•

podporovat zvyšování podílu ovocných dřevin v záhumencích, v návaznosti na zastavěné území

Dále viz kap. 2.2.1. Ochrana kulturních, urbanistických a architektonických hodnot území, ochrana krajinného rázu.

28


5.1.2.

Textová část

VYMEZENÍ PLOCH V KRAJINĚ

Územní rozsah je vymezen v grafické části dokumentace ve výkrese č. 2 (Hlavní výkres – návrh uspořádání území). V krajině jsou vymezeny tyto plochy: •

Plochy vodní a vodohospodářské (N)

Koncepce rozvoje: V řešeném území je harmonický vztah vodních ploch s krajinou, veškeré stávající vodní plochy, toky i svodnice jsou respektovány. Možné je vytváření nových vodních ploch, v rámci ostatních ploch v krajině. Navržená je plocha rybníka nad plochou pro čistírnu odpadních vod v Třebenicích, jako součást zvyšování retenční schopnosti krajiny. •

Plochy přírodní (E, EN)

Koncepce rozvoje: Území je stabilizováno. Územní systém je vymezen na místní úrovni oborovou dokumentací (Plán lokálního ÚSES pro katastr obce Třebenice). Na katastru je vymezen místní územní systém ekologické stability, regionální a nadregionální. V územním plánu jsou navrženy rozvojové plochy pro biocentra a biokoridory. •

Plochy zemědělské (P)

Koncepce rozvoje: Rozsah ploch je dlouhodobě stabilizován. Plochy zemědělské výroby se snižují částečně v návaznosti na zastavěné území obce. V plochách zemědělské zóny je nutno zvýšit podíl přírodních prvků, rozsáhlé plochy orné půdy rozdělit vzrostlou zelení, polními cestami, v součinnosti s protierozní funkcí. Územní plán navrhuje rozvoj zastavitelých ploch na úkor ploch produkčních v návaznosti na zastavěné území. •

Plochy lesní (L)

Koncepce rozvoje: Plochy lesní jsou v území stabilizované. •

Plochy smíšené nezastavěného území – krajinný rámec (SX)

Koncepce rozvoje: Plochy extenzivně využívané již částečně zarostly náletovou vegetací, případně byly v nedávné minulosti hospodářsky obhospodařované, v současné době vykazují stav druhově pestrých remízů a dřevin rostoucích mimo les. V územním plánu je navrženo rozšíření této zóny, a to výhradně v součinnosti s realizací územního systému ekologické stability. Jedná se o realizaci biokoridorů v zemědělské krajině tak, aby byla zajištěna funkčnost skladebných částí místního ÚSES. •

Plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské (SM)

Koncepce rozvoje: Plochy extenzivně zemědělsky využívané tvoří zejména přechodovou zónu mezi plochami zemědělskými – produkčními a zastavěným územím, vymezeny jsou podél vodních toků v rámci lučních prostů atp. Plochy jsou v území stabilizované, navrženo je mírné rozšíření v údolí Číměřského potoka.

29


•

Textová část

Plochy smíšené nezastavěného území – rekreační (SR)

Koncepce rozvoje: Plochy smíšené nezastavěného území – specifické rekreace jsou vymezeny v územním plánu tam, kde projekt Horácké moře navrhuje přístaviště, mola, přívozy, částečně zasahující do vodní hladiny, částečně uvažující se zpevněním a úpravou břehui, umožňující přístup k vodní hladině. Stanovení podmínek pro změny ve využití ploch: viz. kap. 6.1. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

30


5.2.

Textová část

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Územní systém ekologické stability je vyznačen v grafické části dokumentace ve výkrese č. 2 (Hlavní výkres – návrh uspořádání území). 5.2.1.

KONCEPCE ROZVOJE

Z hlediska územního systému ekologické stability byly dodrženy zásady návaznosti na okolní území použitím územně technických a oborových podkladů. Nápojné body jednotlivých skladebných částí jsou jednoznačné. Jsou vázány na vodní toky nebo navazují na skladebné části vymezené na území sousední obce. Územní sytém ekologické stability byl v katastru obce zpracován v oborové dokumentaci v rámci etap generelů ÚSES pro okres Třebíč. (Agroprojekt PSO). Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability je v území vymezen na severu, podél údolí Jihlavy. Lokální systém ekolohické stability je zastoupen dvěma lokálními biocentry a šesti lokálními biokoridory. Navrženy jsou plochy pro založení skladebných částí na orné půdě (viz. část C. textová část odůvodnění územního plánu, kap. 3.4). Územním plánem jsou vymezeny následující skladebné části: Nadregionální územní systém ekologické stability •

nadregionální biokoridor K 181 vymezený v severní části území obce na lesní půdě

Regionální územní systém ekologické stability •

regionální biocentrum RBC Stráně nad Jihlavou (360) vymezené ve východní až severovýchodní části území obce

Místní (lokální) územní systém ekologické stability Biocentra: • LBC 1 – existující, funkční lokální biocentrum vymezené v údolí Číměřského potoka • LBC 2 - neexistující, nefunkční lokální biocentrum vymezené severně od zastavěné části Třeběnic Biokoridory: • LBK 1 – existující lokální biokoridor vymezený podél toku Číměřského potoka • LBK 2 - lokální biokoridor je vymezen podél toku Číměřského potoka v SZ části katatsru obce. • LBK 3 - lokální biokoridor vymezený v severní části katastru Třebenice • LBK 4 - lokální biokoridor vymezený podél Třeběnického potoka • LBK 5 – neexistující a nefunkční lokální biokoridor • LBK 6 – neexistující a nefunkční lokální biokoridor v jihovýchodní částu katastru obce.

5.2.2.

PLOCHY BIOCENTER

Plochy biocenter viz kap. 6.1.15. Plochy přírodní 5.2.3.

PLOCHY BIOKORIDORŮ

Přípustné využití: -

využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru

Podmíněně přípustné využití: -

nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Umístění pokud možno jen kolmo na biokoridory a v co nejmenším rozsahu.

Nepřípustné využití: -

změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s

31


Textová část

nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily územní ochranu a založení chybějících částí biokoridorů rušivé činnosti, jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, apod., mimo činností podmíněných

-

5.3.

PROSTUPNOST KRAJINY

Prostupnost krajiny je řešena vymezením ploch dopravní infrastruktury – hlavních účelových komunikací, které tvoří základní kostru zajišťující prostupnost krajiny a přístup na pozemky ZPF a PUPFL. V řešeném území nejsou z hlediska prostupnosti krajiny problémy, stávající síť účelových komunikací zůstane zachována.

5.4.

PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ

Území obce se nenachází v krajině s vyšším stupněm erozního ohrožení. Lokality s potenciálním rizikem zvýšené hodnoty vodní eroze jsou řešeny formou zalučnění nebo technických opatření snižujících erozi půdy. Územní plán vymezuje plochy s prioritou realizace protierozních opatření (v grafické části označeno Y-1 - v návaznosti na údolí Jihlavy (konvexní tvar údolí – zorněná svažitá plocha. Y-2 – svažitá plocha zemědělské půdy v návaznosti na jihovýchodní okraj zastavěného území Y-3 - v návaznosti na zastavitelné území Chroustov - plocha pro bydlení. Y-4 - v návaznosti na zastavěné území Chroustov. Ve vymezené ploše je nutno dodržovat tyto zásady: •

maximální dodržování obhospodařování pozemků ve směru pozemků kolmém na spádnice (vrstevnicové obdělávání ploch), případně členit svah vrstevnicovými prvky (cesty, meze, zatravněný pás,...)

•

dodržování protierozních osevních postupů

•

pásově střídat plodiny, vrstevnicově obdělávat plochy a provádět hrázkování

•

realizace mezí, průlehů, vsakovacích pásů v případě nefunkčnosti poředešlých opatření

5.5.

OCHRANA PŘED POVODNĚMI

V řešeném území nejsou extrémní problémy s extravilánovými vodami – podmíněno údržbou stávajících příkopů. Pro minimalizaci extravilánových vod je nutno provést určitá protierozní opatření ve vymezených plochách např. změnu organizace povodí - navrhnout organizační (osevní postupy, velikost a tvar pozemků), agrotechnická (vrstevnicová orba) a stavebně-technická (průlehy, zelené pásy) opatření. Koncepce rozvoje: •

dešťové vody budou odváděny stávajícím systémem dešťové kanalizace

•

pro minimalizaci extravilánových vod je nutno provést změnu organizace povodí - navrhnout organizační (osevní postupy, velikost a tvar pozemků), agrotechnická (vrstevnicová orba) a stavebně-technická (průlehy, zelené pásy) opatření

Plochy označené Y/ – opatření ke zvyšování retenčních schopností území

32


Textová část

Zásady pro ochranu proti záplavám a přívalovým vodám: •

správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to: - u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry

•

nesmí docházet ke zmenšování průtočného profilu

5.6.

REKREACE

Cestovní ruch a rekreační potenciál jsou důležitými faktory pro rozvoj obce. V souvislosti s atraktivitou regionu se předpokládá zvýšený zájem o danou lokalitu z hlediska turistického a rekreačního, zejména formou individuální pěší, vodní a cyklistické turistiky. Významná atraktivita a potenciál území, který je založen na těchto faktorech, •

vysoká kvalita životního prostředí se zachovalými přírodními prvky a absencí rušivých vlivů v areálu přehrady a jejím bezprostředním okolí

•

jedinečná dochovaná přírodní konfigurace hladiny a pobřeží vodní nádrže, kvalita vody, vysoký potenciál vodní nádrže pro vodní sporty a rekreaci, nepřetíženost turistickým a rekreačním provozem

•

vazba na další atraktivní rekreační oblasti, kulturní centra a dopravní trasy – Českomoravské vrchoviny, Žďárských vrchů, PP Třebíčsko, Brno, Telč, Třebíč, Jihlava, Slavonice

Koncepce rozvoje: •

projekt Horácké moře (zpracovatel Atelier Habitat s.r.o. Jablonec nad Nisou) je koncipován jako systém komunikací, na který je připojena síť zařízení turistické a rekreační infrastruktury, lokalizovaných na vybraných místech turistických tras, cyklotras, tras lodní dopravy a lyžařských běžeckých tras na obou březích Dalešické vodní nádrže. Projekt vychází z nedostatku ubytovacích, stravovacích, sportovních a kulturních kapacit pro uspokojení návštěvníků mikroregionu Horácko. Projekt bere na vědomí problematiku ochrany přírody, týkající se zejména pravé strany přehrady a snažíse využít v maximální míře stávajících přístupů k přehradě.

•

na území obce Třebenice jsou to atraktivity, označené pod položkami v projektu, 07 – Třebenice – Pyrochtův mlýn – přístupová cesta je hospodářská cesta nebo lodní doprava, jedná se o molo s přístavištěm. Sportovní využití – koupání. 08 – Třebenice – Zahrady – přístupová cesta je místní komunikace, jedná se o ubytování, víceúčelové hřiště, restaurace, služby. Sportovní využití – fotbal. 12 – Třebenice – Staré duby – přístupová cesta je hospodářská cesta nebo lodní doprava, jedná se o maják, rozhlednu a přístav. Sportovní využití – turistika. 13 – Plešice – Úvoz – přístupová cesta je hospodářská cesta, jedná se o stylovou hospodu, kapacita 50 osob. Sportovní využití – turistika. 14 – Třebenice – Dvořákova vyhlídka – přístupová cesta je hospodářská cesta, jedná se o vyhlídku a 11 chat s kapacitou cca 44 osob a 30 osob pro zajištění zázemí. Sportovní využití – cyklosport.

33


Textová část

15 – Chroustov – Holoubek – přístupová cesta je lesní cesta, lanový most nebo lodní doprava. Jedná se o středověký hotel a přístav. Sportovní využití – retroturistika.

5.7.

DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ

Na území katastru obce není prováděna těžba nerostných surovin a nejsou zde ani chráněná území ložisek nerostných surovin, sesuvná nebo poddolovaná území.

34


Textová část

6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ZÁSTAVBY 6.1. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝMZPŮSOBEM VYUŽITÍ Územní rozsah ploch s rozdílným způsobem využití je vymezen v grafické části dokumentace ve výkrese č. 2 (Hlavní výkres – Využití území sídla a krajiny). 6.1.1.

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ (SO)

HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy jsou určeny převážně pro bydlení, dále pro občanské vybavení a podnikatelské aktivity (drobná výroba, služby a řemesla). Přípustné využití: -

pozemky staveb pro bydlení, pozemky občanského vybavení a veřejných prostranství a dále pozemky související dopravní a technické infrastruktury vinné sklepy


pozemky staveb a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území, například nerušící výroba a služby, zemědělství, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území


činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně

Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: •

výšková regulace zástavby – maximálně 1 nadzemní podlaží

6.1.2.

PLOCHY REKREACE (R)

Rr – REKREACE RODINNÁ HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy využívané pro činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování individuálních rekreačních potřeb občanů. Přípustné využití: -

pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, vinné sklepy pozemky staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, sportu venkovního charakteru (hřiště, dětská hřiště)


pozemky související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami.


činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně

Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: • •

výšková regulace zástavby – maximálně 1 nadzemní podlaží zastavěná plocha stavby rodinné rekreace – max. 50m2

35


Textová část

Rh – REKREACE HROMADNÁ HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy využívané pro činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních a rekreačních potřeb občanů. Přípustné využití: -

pozemky staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení, sportu, veřejných tábořišť, přírodních koupališť, rekreačních luk


pozemky související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami.



Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: • •

výšková regulace zástavby – maximálně 1 nadzemní podlaží rozhledna 24m

6.1.3.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (O)

Ov – VEŘEJNÁ VYBAVENOST HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy jsou určeny k uskutečňování činností, dějů a zařízení poskytující služby obyvatelstvu, zejména v oblasti veřejné správy, školství, zdravotnictví a sociální péče, dále zařízení komerční. Přípustné využití: -

pozemky staveb a zařízení občanského vybavení sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství


bydlení v případě, že se jedná o byt správce nebo majitele zařízení





Ou – UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SLUŽBY HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy jsou určeny k uskutečňování činností, dějů a zařízení poskytující služby obyvatelstvu, zejména v oblasti stravování a ubytování. Přípustné využití: -

pozemky staveb a zařízení občanského vybavení sloužící pro stravování a ubytování a související služby pozemky staveb a zařízení pro ubytování, stravování, služby, lázeňství pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství

36


Textová část


bydlení v případě, že se jedná o byt správce nebo majitele zařízení





6.1.4.

PLOCHY SPORTU (A)

HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy využívané pro činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních a rekreačních potřeb občanů, a to na veřejných plochách. Přípustné využití: -

pozemky staveb a zařízení pro tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, obchodní prodej pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství

Podmíněně přípustné využití: bydlení v případě, že se jedná o byt správce nebo majitele zařízení Nepřípustné využití: činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: •


6.1.5.

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (U)

HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy, které jsou přístupné každému bez omezení. Zprostředkovávají bezpečně přístupná veřejná prostranství v zastavěném území a zastavitelných plochách. Přípustné využití: náměstí, návsi, chodníky, ulice s úpravami reagujícími na intenzivní pohyb pěších, zastávky a zálivy hromadné dopravy odstavné a parkovací plochy, cyklistické stezky veřejná zeleň, parky pozemky související dopravní a technické infrastruktury Podmíněně přípustné využití: zařízení a aktivity, např. altány, veřejná WC, půjčovny sportovního vybavení, občerstvení s venkovním posezením, tržiště, dětská hřiště apod., v případě, že svou funkcí a architektonickým výrazem nejsou v rozporu s posílením funkce centra obce a svým charakterem odpovídají významu území Nepřípustné využití: -




37


6.1.6.

Textová část

PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ (Z)

ZP – ZELEŇ PARKOVÁ ZI – ZELEŇ IZOLAČNÍ HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy zahrnují pozemky přírodní i uměle založené zeleně v urbanizovaném území. Plní funkci kompoziční, odpočinkovou, rekreační, izolační a ekologickou. Přípustné využití: -

-

parkové úpravy, které svým charakterem odpovídají funkci plochy, pozemky pro pěší a cyklostezky, vodní prvky a plochy, pozemky pro sport a rekreaci venkovního charakteru (dětská hřiště, přírodní kluziště, chodníky, naučné stezky…) objekty, stavby a zařízení, které tvoří doplňkovou funkci, například altány, pergoly, veřejná WC, kiosky, místa pro kontejnery plochy zeleně v zastavěném území, které plní funkci izolační a krajinotvornou


veřejná prostranství v případě, že nedojde k potlačení funkce hlavní pozemky související dopravní a technické infrastruktury, například odstavné a parkovací plochy, manipulační plochy, obslužné komunikace v případě, že nedojde k potlačení hlavního využití a nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s odpočinkovými aktivitami





6.1.7.

PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ (SV)

HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy slouží k umísťování pozemků staveb výroby a skladování, které svou činností neovlivňují negativně životní prostředí a mohou být situovány v blízkosti obytné zástavby. Přípustné využití: -

pozemky staveb pro řemeslnou a jinou výrobu, služby a skladování maloobchodní a obchodní provozy pozemky související veřejné infrastruktury sběrná místa komunálního odpadu ochranná a izolační zeleň


výzkumná a školská zařízení v případě, že provoz stávající výroby nebude negativně ovlivňovat tato zařízení občanské vybavení a sport (vybavenost pro zaměstnance) bydlení pro osoby zajišťující dohled nebo majitele provozovny


činnosti, děje a zařízení, které narušují svým provozováním a technickým zařízením užívání staveb a zařízení ve svém okolí a snižují kvalitu prostředí souvisejícího území


výšková regulace zástavby – maximálně 2 nadzemní podlaží – v případě výrobních a skladových objektů výška římsy ve stabilizované ploše max. 7m, v rozvojové ploše max. 5m

38


6.1.8.

Textová část

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (V)

VP – PRŮMYSLOVÁ VÝROBA A SKLADY HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy slouží pro umístění výrobních a skladových areálů. Přípustné využití: -

pozemky staveb a zařízení pro výrobu a skladování, například skladové areály pozemky související veřejné infrastruktury pozemky staveb pro řemeslnou a jinou výrobu, služby sběrná místa komunálního odpadu izolační zeleň





VS – DROBNÁ VÝROBA, SKLADY HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy slouží pro umístění zařízení drobné výroby, řemesel a skladovacích areálů. Přípustné využití: -

pozemky staveb a zařízení pro drobnou výrobu a skladování, například skladové areály pozemky související veřejné infrastruktury pozemky staveb pro řemeslnou a jinou výrobu, služby sběrná místa komunálního odpadu izolační zeleň





VZ – ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy slouží pro umístění zařízení zemědělské výroby. Přípustné využití: -

pozemky staveb a zařízení pro zemědělskou výrobu pozemky související veřejné infrastruktury pozemky staveb pro řemeslnou a jinou výrobu, služby sběrná místa komunálního odpadu izolační zeleň

39


Textová část





6.1.9.

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (D)

Plochy a návrh koncepce dopravy jsou vyznačeny v grafické části dokumentace ve výkrese č. 2 (Hlavní výkres – Využití území sídla a krajiny). Řešení koncepce dopravy je popsáno v samostatné kapitole 4.1.

DS – SILNIČNÍ DOPRAVA HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy zahrnují zpravidla pozemky staveb silniční dopravy. Přípustné využití: -

silniční pozemky, včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, například náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a doprovodné a izolační zeleně čerpací stanice pohonných hmot včetně doprovodných funkcí pozemky související dopravní a technické infrastruktury


činnosti, děje a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením narušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a snižují kvalitu prostředí souvisejícího území

DU – ÚČELOVÉ KOMUNIKACE HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy veřejně přístupných komunikací, sloužících pro obsluhu nemovitostí a pozemků v krajině a umožňující bezpečný průchod krajinou. Přípustné využití: -

pozemky účelových komunikací, včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, například doprovodné a izolační zeleně, manipulační plochy cyklistické a pěší trasy


činnosti, děje a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením narušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a snižují kvalitu prostředí souvisejícího území

40


Textová část

6.1.10. Plochy pro technickou infrastrukturu (T) Plochy a koridory a návrh koncepce technické infrastruktury jsou vyznačeny v grafické části dokumentace ve výkresech č. 2 (Hlavní výkres – Využití území sídla a krajiny), č. 3a (Koncepce vodního hospodářství) a č. 3b (Koncepce energetiky a spojů). Řešení koncepce technické infrastruktury je popsáno v samostatné kapitole 4.2. HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy slouží pro umísťování zařízení, činnosti a dějů související se zajištěním obsluhy území technickou vybaveností. Přípustné využití: -

-

pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod, trafostanic, energetických vedení, komunikačních vedení veřejné komunikační sítě, elektronických komunikačních zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody stavby a zařízení pro nakládání s odpady pozemky související dopravní infrastruktury ochranná a izolační zeleň



6.1.11. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (N) HLAVNÍ VYUŽITÍ: Zahrnuje plochy vod tekoucích a stojatých s přístupnou vodní hladinou se zvláštním estetickým významem pro utváření krajinného rázu území. Přípustné využití: -

činnosti a zařízení související s vodohospodářskými poměry v území a koloběhem vody v přírodě výstavba vodních ploch revitalizace toků a protipovodňová opatření


činnosti a zařízení související s rybářstvím nebo rekreací v případě, že budou minimalizovány negativní dopady do vodního režimu - čistoty vod


činnosti, děje a zařízení, které narušují koloběh vody v přírodě a negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodního režimu nepřípustná je výstavba objektů v těsné blízkosti břehů

6.1.12. PLOCHY PŘÍRODNÍ (E, EN) HLAVNÍ VYUŽITÍ: Zahrnuje plochy s účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. V území se jedná o plochy biocenter. (Označení ploch biocenter zahrnujících vodní plochy a vodní toky – EN). Přípustné využití: -

využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, změnou využití území nesmí dojít k narušení nebo omezení přírodní funkce současných ploch ÚSES.

41


Textová část


pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra.


změny využití území, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability ploch jakékoli změny využití území, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činností podmíněných.

6.1.13. PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (P) HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy sloužící k zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití. Přípustné využití: -

pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství pozemky související dopravní a technické infrastruktury. liniové stavby dopravní a technické infrastruktury účelové komunikace, komunikace pro pěší a cyklisty, pro jízdu s potahem, na koni a pro jízdu na lyžích a na saních opatření pro posilování ekologické rovnováhy území opatření pro přispívající k vyšší retenci krajiny, zachycení přívalových dešťů, protipovodňová a protierozní opatření


-

pouze stavby nezbytně nutné pro myslivost, ochranu přírody, dostavby a přístavby malého rozsahu stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku (nárůst plochy o max. 20% prvotně zkolaudované plochy) výstavba menších vodních nádrží, v případě, že jejich využití bude extenzivní zalesnění mimo zemědělské půdy v I. až III. třídě ochrany ZPF


všechny činnosti a zařízení kromě výše uvedených (např. výstavba objektů rodinné rekreace, dále objektů, které by mohly sloužit k bydlení, rekreaci)

6.1.14. PLOCHY LESNÍ (L) HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy slouží k plnění funkcí lesa a činnosti související s touto hlavní funkcí. Přípustné využití: -

-

pozemky určené k plnění funkcí lesa pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství pozemky související dopravní a technické infrastruktury činnosti a zařízení související se zachováním ekologické rovnováhy území - realizace ÚSES, opatření pro udržení vody v krajině, zachycení přívalových dešťů, protipovodňová a protierozní opatření a další opatření přispívající k vyšší retenci krajiny účelové komunikace, komunikace pro pěší a cyklisty, pro jízdu s potahem, na koni a pro jízdu na lyžích a na saních

42


Textová část


stavby nezbytně nutné pro myslivost, ochranu přírody dostavby a přístavby malého rozsahu stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku (nárůst plochy o max. 20% prvotně zkolaudované plochy) výstavba menších vodních nádrží, v případě, že jejich využití bude extenzivní


všechny činnosti a zařízení kromě výše uvedených (např. výstavba objektů bydlení, sportu a rekreace, individuální rekreace, dále objektů, které by mohly sloužit k bydlení a rekreaci...)

6.1.15. PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ - KRAJINNÝ RÁMEC (SX) HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy slouží pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot, tvoří je plochy rozptýlené zeleně v krajině, liniová zeleň. Přípustné využití: -

činnosti a zařízení, které souvisí s extenzivní zemědělskou výrobou, se zachováním ekologické rovnováhy území realizace ÚSES realizace vodních ploch, opatření pro udržení vody v krajině, zachycení přívalových dešťů,. protipovodňová a protierozní opatření a další opatření přispívající k vyšší retenci krajiny liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, výstavba objektů pro ochranu přírody, včelíny, seníky.


výstavba vodních nádrží, pokud jejich využití bude extenzivní a nedojde ke změně krajinného rázu


činnosti, zařízení a výstavba zmenšují jejich plochu, nová výstavba, používání zemědělských technologií které mohou narušit strukturu a charakter ploch. zalesnění

6.1.16. PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ - ZEMĚDĚLSKÉ (SM) HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy využívané převážně k zemědělským účelům, přispívající ke stabilizaci ekologické rovnováhy v území. Přípustné využití: -

pozemky zemědělského půdního fondu pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů pozemky související dopravní a technické infrastruktury, liniové stavby dopravní a technické infrastruktury účelové komunikace, komunikace pro pěší a cyklisty, pro jízdu s potahem, na koni a pro jízdu na lyžích a na saních opatření pro zachováním ekologické rovnováhy území pozemky staveb pro ochranu přírody opatření pro přispívající k vyšší retenci krajiny, zachycení přívalových dešťů, protipovodňová a protierozní opatření

Podmíněně přípustné využití: nezbytně nutné pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, myslivost (např. včelíny, seníky) dostavby a přístavby malého rozsahu stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku (nárůst plochy o max. 20% prvotně zkolaudované plochy) výstavba menších vodních nádrží, v případě, že jejich využití bude extenzivní

43


Textová část


-

všechny činnosti a zařízení kromě výše uvedených (např. výstavba objektů rodinné rekreace, dále objektů, které by mohly sloužit k bydlení, rekreaci) činnosti narušující ekologickou rovnováhu území manipulační plochy, bez vazby na zemědělské nebo lesnické stavby, případně nad rámec technické infrastruktury, které by mohlo umožňovat určité formy nakládání s odpady např. nepovolené skládky apod. zalesnění

6.1.17. PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ - REKREAČNÍ (SR) HLAVNÍ VYUŽITÍ: Plochy sportu a rekreace v krajině, které slouží oddechu, sportu, rekreaci a pobytu v přírodě. Přípustné využití: -

plochy pro slunění pozemky související dopravní a technické infrastruktury, liniové stavby dopravní a technické infrastruktury mobilní hygienická zařízení, převlékárny, sezónní kiosky a půjčovny sportovních potřeb pozemky hřišť, rekreační louky, pěší a cyklistické stezky, účelové komunikace, zahrady mimo zastavěné území


činnosti a zařízení narušující okolní krajinu a hodnoty území činnosti a zařízení výše neuvedené (např. objekty rodinné rekreace)

Jako plochy smíšené rekreační jsou v řešeném území vymezeny plochy zahrad v krajině, bez stavebních objektů.

44


Textová část

6.2. NAVRŽENÉ ZÁSADY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ A PODMÍNKY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Obecné podmínky pro řešené území: •

respektovat charakter, měřítko a urbanistickou skladbu okolní zástavby

•

v zastavěném území obce při doplnění a přestavbě lokalit (dostavba území, nástavby, přístavby nebo stavební úpravy objektů) respektovat stabilizované linie a výšky zástavby uličního prostoru (odchylky jsou podmíněné na základě posouzení konkrétní situace), při úpravě staveb nerespektujících historickou zástavbu zohlednit původní strukturu a návrh přizpůsobit, nepřipustit chaotickou výstavbu rodinných domů za přední uliční frontou při hlubších parcelách

•

v krajině nepovolovat nové stavby mimo plochy navržené územním plánem - nepovolit výstavbu zahrádkářských nebo chatových lokalit, nepovolit dostavby objektů na plochách zahrad a sadů v krajinné zóně

•

v území nebudou vytvářeny nové dominanty, ať již hmotností souborů nebo jeho částí

Prostorové zásady uspořádání, navržené urbanistickou koncepcí pro vymezené plochy: •

/1 – výškové zonace hladiny zástavby znamená stanovení maximální podlažnosti, číslo vyjadřuje počet plných nadzemních podlaží (mimo střešních prostor)

•

v případě výrobních a skladových objektů je maximální výška římsy ve stabilizované ploše 7m, v rozvojové ploše max. 5m

•

při doplnění proluk a stavebních úpravách ve stabilizovaném území výšku zástavby přizpůsobit okolní zástavbě, nepřípustná je zástavba nevhodná měřítkem (objemy narušující strukturu tradiční zástavby)

•

nevytvářet negativní dominanty v obrazu obce

45


Textová část

7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Územní rozsah veřejně prospěšných staveb, opatření je vymezen ve výkrese č. 4 – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. Vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření níže uvedených nevylučuje možnost vymezit další veřejně prospěšné stavby, opatření příp. asanace v navazující územně plánovací dokumentaci.

7.1.

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

(stavby pro veřejnou infrastrukturu určené k rozvoji nebo ochraně území obce včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby) SEZNAM VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB Vybraná veřejná infrastruktura (dle §2, odst. 1 písm.k, stavebního zákona) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA: VD1

Třebenice – koridor pro přeložku silnice II/351

DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA: VDT1 Třebenice – ulice k trafostanici mezi lokalitami č.4 a 5 VDT2 Třebenice – ulice podél lokality č.6 VDT3 Třebenice – ulice mezi lokalitami č.2 a 4 VDT4 Třebenice – ulice podél lokality č.1 VDT5 Plešice – účelová komunikace k lokalitě Plešice – Úvoz (projekt Horácké moře) VDT7

Plešice – ulice mezi lokalitami č.19 a 20

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA: VT1

Třebenice – koridor pro optický kabel

VT2

Třebenice – koridor pro sdružené inženýrské sítě (spoje, vodovod)

VT3

Třebenice – trafostanice západ

VT4

Třebenice – kanalizace k hřišti u kulturního domu

VT5

Třebenice – hlavní kanalizační sběrač do ČOV Třebenice

VT6

Třebenice – čistírna odpadních vod

VT7

Třebenice – hlavní kanalizační sběrač z Plešic

VT8

Plešice – koridor pro sdružené inženýrské sítě (kanalizace, vodovod, plyn)

VT9

Plešice – hlavní kanalizační sběrač z Chroustova

VT10

Chroustov – inženýrské sítě

VT11

Chroustov – hlavní kanalizační sběrač ze Stropešína

46


7.2.

Textová část

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ

(opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji nebo ochraně přírodního, kulturního nebo archeologického dědictví) Vybraná veřejně prospěšná opatření (dle §2, odst. 1 písm.m, stavebního zákona) VR1

Třebenice – rybník

VR2

Třebenice – protierozní opatření

VR3

Plešice – protierozní opatření - východ

VR4

Chroustov – protierozní opatření – nad silnicí

VR5

Chroustov – protierozní opatření – pod silnicí

VU1

Třebenice – LBK v údolí Číměřského potoka

VU2

Třebenice – LBC Brodka

VU3

Třebenice – LBK Brodka

VU4

Plešice – LBK podél katastrální hranice Valeč

VU5

Plešice – LBK podél katastrální harnice Valeč

VU6

Plešice – LBK podél katastrální hranice Chroustov

VU7

Chroustov – LBK podél účelové komunikace směr Valeč

VU8

Chroustov – LBK podél katastrální hranice Valeč

UO83 Třebenice – regionální biocentrum UO23 Třebenice – nadregionální biokoridor

8. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO Plochy a koridory s možností uplatnění předkupního páva (dle § 101a §2 odst.1 písm.l,stavebního zákona ) PV1

Třebenice – rozšíření hřiště lokalita Třebenice – Zahrady (projekt Horácké moře) (p.č. 113/12)

PV2

Třebenice – hřiště (p.č. 613, 614)

PV3

Třebenice – rozšíření fotbalového stadionu (p.č. 617)

PV4

Třebenice – veřejná zeleń (p.č. 611/1)

PV6

Plešice – izolační zeleň podél silnice III/351 22 včetně inženýrských sítí (p.č. 45/1, 45/11, 48)

PV7

Plešice – lokalita Plešice – Úvoz – výletiště (projekt Horácké moře) (p.č. 149/9)

PV8

Chroustov – veřejná zeleň (p.č. 20/1)

PV9

Chroustov – lokalita Dvořákova vyhlídka – rozhledna (projekt Horácké moře) (p.č. 151/1)

PV10

Plešice – lokalita Plešice – Staré duby – maják (projekt Horácké moře) (p.č. 151/1)

PV11

Plešice – lokalita Plešice – Staré duby – rozhledna (projekt Horácké moře) (p.č. 151/1)

PV12 Třebenice – izolační zeleň podél silnice II/351 (p.č. 146/1, 149/12, 149/7)

47


Textová část

9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ Pro realizaci rozhledny, vyhlídky, majáku je doporučeno zpracování kvalitního architektonického návrhu. Územní studie nejsou doporučovány.

10. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI I. DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU A.

TEXTOVÁ ČÁST ÚP

B.

GRAFICKÁ ČÁST ÚP:

str. 1 - 47

1

VÝKRES ZÁKLADNÍHO ČLENĚNÍ ÚZEMÍ

1 : 5 000

2

HLAVNÍ VÝKRES - NÁVRH USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

1 : 5 000

3a

KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

1 : 5 000

3b

KONCEPCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

1 : 5 000

3c

KONCEPCE ENERGETIKY A SPOJŮ

1 : 5 000

4

VÝKRES VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, OPATŘENÍ A ASANACÍ 1 : 5 000

II. DOKUMENTACE ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU C.

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP

D.

GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP:

str. 1 - 31

5

KOORDINAČNÍ VÝKRES

1 : 5 000

6

ŠIRŠÍ VZTAHY

1 : 50 000

7

VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

1 : 5 000

8

VÝŘEZ Z KOORDINAČNÍHO VÝKRESU

1 : 2 000

48

T Ř E B E N I C E Ú Z E M N Í P L Á N A. TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents