t~.. adiktologi Odborný casopis pro prevenci, lécbu a výzkum závislostí NO 2 'i!

~

NO 2

adiktologi

'i!

Odborný casopis pro prevenci, lécbu a výzkum závislostí Vychází pod záštitou: Spolecnosti

pro návykové nemoci pri

Ceské lékarské spolecnosti J.E.Purkyne, Psychologického ústavu Akademie ved CR, Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého Olomouc, Ceské neuropsychofarmakologické spolecnosti a Národniho monitorovacího strediska pro drogy a drogové závislosti

, I

~. t~... I.

~~~

í~

'1 :'" . I I ; I 'f

t . !j

------

", ~:!" '" 'r! r,.. '"'"'~

"" ,~: ~

----------------------

Uiív teho dioD U vy orga Opiates term ch.

')J. Drogovázávislost

j

z nejstarších drog j fin a z toho pozdeji heroin. Rostoucím mi v prubehu teho1 Opiáty pronikají sn

kojícímatky a tím

(

ní období expozice ,... abstinencním prízn . vyvolává ve vyvíjej Deti matek, které u tální vývoj zaostáv

expoziceopiátum

1

chy chování, ucení stres a zmeny v zá, radou neurotransn prenatální aplikací i systémy cholinerl negativních duslec boj proti drogové , Klícováslova: dm~

Ulívání opiátu bihem tihotenství vyvolává

dlouhodobé zmeny u vyvíjejícího .

se

organismu Opiates abuse during pregnancy term changes

in developing

t~..

induces long-

organism

Šlamberová R. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3. LF UK, Praha

Drogová závislost je casto diskutovaným tématem posledních desetiletí. Jednou z nejstarších drog je opium, z nehož byl v 19. století extrahován jeho alkaloid morfin a z toho pozdeji syntetizována jedna z nejcasteji zneužívaných drog naší doby, heroin. Rostoucím problémem posledních let je zneužívání omamných látek ženami v prubehu tehotenství, kdy vystavují úcinku drogy nejen sebe, ale i svuj plod. Opiáty pronikají snadno placentární bariérou do organismu plodu, poté i do mléka kojící matky a tím ovlivnují jak prenatální, tak postnatální vývoj dítete. Po ukonce.. ní období expozice droze prochází díte stadiem abstinence s príznaky podobnými abstinencním príznakum u dospelých. Vedle abstinencních príznaku však droga vyvolává ve vyvíjejícím se organismu zmeny, které pretrvávají až d? dospelosti. Deti matek, které užívají opiáty behem tehotenství, se rodí menší a i jejich postnatáloí vývoj zaostává v porovnání s detmi matek, které drogy neužívají. Prenatální expozice opiátum vede rovnež k dlouhodobým zmenám, jakými jsou napr. poruchy chování, ucení a pameti, reprodukce, zhoršená adaptace na nové prostredí, stres a zmeny v záchvatové pohotovosti. Tyto úcinky jsou zrejme zprostredkovány radou neurotransmiterových systému centrálního nervového systému, které jsou prenatální aplikací drog rovnež ovlivneny. Vedle opioidního systému to mohou být i systémy cholinergní a katecholaminergní. Jelikož není dosud známa terapie negativních dusledku prenatální expozice drogám, jeví se prevence a všeobecný boj proti drogové závislosti jako dosud jediné úcinné rešení tohoto problému. Klícová slova: drogová závislost

- morfin - heroin - tehotenství - neurotoxicita.

Prehledové clánky 151

.. ~

. Drug abuse is a frequent/y

discussed issue of the past years. Opium is one of the

oldest drugs, from which its a/ka/oid morphine

was isolated in the 19th century.

Few years /ater, heroin, one of the most common zed from morphine.

Drug abuse of pregnant

drug of our age, was synthesi-

women is a growing

prob/em

of the

past years, because they expose to the effects of the drug not on/y themse/ves, but also their fetus. Opiates easi/y cross the p/acenta/ barrier into the feta/ body and to the matema/ milk and therefore, they affect both pre- and postnata/ development of the chi/d. After the cessation of the drug exposure the child has simi/ar withdrawal symptoms as drug-abusing adu/ts. Matema/ drug abuse affects the cjeveloping

system and thus, has long-term

effects persisting

tiII adu/thood.

ren of opiate abusing mothers are bam smaller and a/so their postnata/ s/ower when compared

to chi/dren of mothers,

Chi/d-

growth

is

who do not take drugs. Prenata/

exposure to opiates a/so induces /ong-term changes in behavior, /eaming and memory, reproduction, impairment of new environment and stress responses, and changes in the seizure susceptibility.

These effects are probab/y

due to a/tera-

tions in neurotransmitter systems in the central nervou~ system affected by prenatal drug exposure. Not on/y the opioid system, bu(ats6 the cho/inergic and catecholaminergic systems seem to play a role in the effects of prenata/ opiate exposure. Because there is no known therapy of all the adverse effects of prenata/ drug exposure, it seems that prevention

and overall batt/e against the drug abuse

are the on/y effective ways how to reso/ve this prob/em. Key words: drug abuse - morphine

- heroin - pregnancy

- neurotoxicity.

Úvod

druhé strane s sebou prineslo nebezpecí zne!užívání a vznik závislosti. Když se zjistilo, že Imorfin je nebezpecný pro své návykové vlastnosti, zacala se hledat podobná látka, která by mela približne stejné terapeutické vlastnosti, ale u které by nehrozilo nebezpecí návyku. V roce 1875 byl objeven heroin (diacetylmor'fin) a roku 1898 byl zaveden do praxe jako náhrada morfinu a kodeinu. Brzy se však ukáva z nezralých makovic Papaver somniferum.; zalo, že jeho užívání vyvolává silnou závislost Teprve mnohem pozdeji se zjistilo, že opiumi a jeho chronickým podáváním vzniká toleobsahuje 25 ruzných alkaloidu, které se poda-! hlo izolovat až v prubehu 19. století. Jsoul I !rance organismu na tuto látku. Zneužívání mezi nimi zastoupeny s ruznou cetností napr.; I ,heroinu se rozšírilo hlavne po první svetové známé látky jako morfin = 10 %, narkotin =iI válce. Postihlo predevším USA, kde jeho "oblí6%, papaverin = 1 %, metylmorfin (kodein) =! 'ba" soustavne rostla a v roce 1965 bylo na 'heroinu závislých 90 % všech toxikomanu. 0,5% (Reynolds & Randall, 1957). Objeveníl alkaloidu opia znamenalo na jedné stranei I

Drogová závislost je casto diskutovanými tématem posledních desetiletí. Bylo by však!I mylné domnívat se, že drogová závislost je! problémem až naší doby. Již v období predi I naším letopoctem se naši predkové opájeli ruz-i nými omamnými látkami. Jednou z nejstarších známých drogje opium, cožje zaschlá štá-,

i

objevení léku na odstranení nesnesitelnýchl bolestí a obrovský pokrok v medicíne, a nal

iRostoucím problémem posledních let je zneuižívání omamných látek ženami v prubehu

Adiktologie ~.

i!.. !

t, ~

I .&

~

r t 1 t: i

tehotenství. Ženy zneužívající drogy, jejichž pocet rok od roku roste, mají zvýšený výskyt: I nepravidelného menstruacního cyklu, který! casto vyústí ve vznik amenorhey (Smith et al., 1982). Nicméne i tyto ženy s nepravidelným cyklem mohou otehotnet a v takovém prípadel vystavují úcinku drogy nejen sebe, ale i svuj! plod. U žen v tehotenství mohou drogy vésti k nedostatecné výžive jak matky, tak i plodu.!

!jející se organismus jako samotné pusobení Idrogy (Zagon & McLaughlin, 1992). ,Jelikož opiáty procházejí snadno i hematoen!cefalickou bariérou, mohou negativne ovlivno!vat centrální nervový systém (CNS) v prubehu !vývoje a vyvolávat dlouhodobé ci dokonce trvahé morfologické i funkcní zmeny pretrvávající

II až do dospelosti.

Opiáty pusobí v CNS prede-

Ivším na opioidní receptory, jejichž hlavními I zástupci jsou receptory m, d a k, které jsou !zastoupeny ve vetšine struktur CNS. Vzhledem k tomu, že drogy, tedy i opiáty, podávané

V prípade nesterilních jehel pak ke vznikul infekce a zvýšenému riziku pohlavních chorob,! které mohou být prenášené i na plod. Castejší! je rovnež výskyt anémie a hepatitid, zvýšený!

! I

po dobu prenatálního vývoje ovlivnují ty systésklon k hypertenzi a zvýšený výskyt pree-j klampsie u žen zneužívajících drogy v prube_i I my, které se vyvíjejí v dobe aplikace (Kellogg, hu tehotenství (Susser, 1993). Rovnež riziko! 11992), dá se predpokládat, že mohou ovlivnit potratu ci mrtve porozených plodu se zVYšuje! !ijiné neurotransmiterové systémy CNS, které (Johnson & Leff, 1999). !mohou následne vyústit v další morfologické !

i

1: 1

f t t ,i f, f }

.i Vedle negativních úcinku na matku mohoul ovšem drogy postihovat i plod. Drogy vyvolá-:I vají zmeny u vyvíjejícího se organismu, které!

I I

a funkcní

zmeny vyvíjejícího

se organismu.

' I,Vedle prímých úcinku mají opiáty i úcinky

I

Ineprímé.

U matek užívajících opiáty byly zjiš-

mohou mít trvalé následky. Pusobení drog na, plod muže být bud prímé, nebo neprímé. Opi-! áty procházejí placentární bariérou do orga-i

!teny deformity pupecníku a placenty (Vavrínková et al., 2001a), což muže mít za následek jnedostatecné krevní zásobení plodu a tím

nismu plodu. Koncentrace drogy u dítete ciníl vetšinou 50 % koncentrace drogy cirkulující

I

i

li nedostatecnou výživu plodu a saturaci kyslírkem. Tím je také možné vysvetlit, že deti V organismu matky. Nicméne z duvodu nižšímatek, které užívaly po dobu tehotenství droho odbourávání drogy v játrech dítete v porOV-1 igy, jsou celkove menší a mají nižší porodní hmotnost (Naeye et al., 1973). Nedostatecná nání s matkou muže dojít k tomu, že koncent-tI I i

race drogy v organismu plodu prevýší kon-I centraci v organismu matky (Dattel, 1990).[ Zároven opiáty pronikají i do materského mlé-i ka, takže díte je exponováno droze rovnež post-: natálne behem laktace (Hutchings, 1982). Po; ukoncení období expozice droze, což je bud poi,

:

výživa plodu však muže být rovnež zpusobena výživou matky, jíž na drogách izávislé ženy casto trpí. Dalším negativním Ineprímým úcinkem drog na díte jsou sociální Ivlivy. Statistická zjištení (Vavrínková et al., 12001b) ukazují, že ženy závislé na drogách I

:

!nedostatecnou

ukoncení laktace, nebo u nekojícíchmatek jižl

I

po porodu, prochází díte stadiem abstinence! I s príznaky podobnými abstinencním prízna-i kum u dospelých jedincu. Takovými príznakyl abstinence u novorozence jsou napr. zvýšená!, plactivost, pocení, horecky, febrilní i jiné krece,

nevenují svému díteti dostatecnou prenatální

péci. Z 90 % se jedná o svobodné statisticky významne nížIší než vek matek, které drogy neužívají (Vav,rínková et al., 2001b). Jedná se casto o neza!mestnané ženy, které mají ekonomické problé-

I, i postnatální

imatky, jejichž vekje

i

poruchy zažívání a dýchání (Susser, 1993),; Imy, žijí v neutešenýchsociálníchpodmínkách Prestože tyto akutní príznaky odezní behem 21 I a nedokáží se o díte postarat, což casto vede I

~. ''ÁI

týdnu, nejdélepak do 6 mesícu,muže mít obdo-i

bl ab,tinonre podobn' n'gativni dopad na vyvi-

....

Prehledové

clánkv

k soudnímu odebrání dítete matce. Toto vše

I

Imuže mít za následek psychickou deprivaci

I

. ~::t

"

:\,' ',/, (

.

"

'j

!I' v k

f a mentální retardaci dítete. Nicméne klinické II

Imatek zneužívajících v prubehu tehotenství heroI

Iin ci jiné opiáty jsou celkove menší, mají menší

studie jsou z prevážné vetšiny omezeny na sta-I tistická srovnávání a vedecký výzkum se pro-! vádí u lidí velmi málo. Proto je vetšina prací'i zkoumajících mechanismy úcinku prenatální-:

iobvod hlavy a nižší porodní hmotnost Ikontrolních

ho pusobení drog na organismus provádena nal laboratorních zvíratech, v prevážné vetšine na! laboratorních potkanech nebo myších.

ii

Vliv prenatální aplikace opiátu na! vývoj plodu

reflexy (tab. 2) u potkaních

ipostnatálním

mládat mezi

dnem (PD) 1 - S (Riley et al., v tis-

Iku). V dospelosti však zvírata, která byla pre-

'

f

natálne exponována úcinku morfinu, vykazují !zvýšenou lokomocní aktivitu (tab. 2) v otevrelné aréne (Šlamberová et al., 2002b). Podobne !jako morfin vyvolává prenatální expozice úcinIkum heroinu u mládat behem vývoje a i u dospelých zvírat zvýšenou aktivitu jak ,v kleci, tak i v otevrené aréne a na rotujícím

1

j ti

r ff


t,

h k v p ž' o tc

p n t~

I

Vliv opiátu na materské chování i a porodní mortalitu i Morfin, jakožto alkaloid opia a aktivní meta-!I bolit heroinu, aplikovaný brezím samicím labo-! ratorního potkana negativne ovliv~uje mater-! ské chování (tab. 1) techto samic (Slamberovál et al., 2001b). Samice laboratorního potkana,! které po dobu brezosti dostávaly morfin, pro-I jevují sníženou péci o svá mládata v porovná-i I ní s kontrolními samicemi, kterým byl apliko-iI ván fYziologický roztok. Morfinové matky jsoulI

méne casto prítomny v hnízde, v kontaktu

vývoj

IPrenatální aplikace morfinu zpomaluje vzpri-

:movací

iI

než deti

matek (Naeye et al., 1973).

Vliv opiátu na funkcní

~,

válci (Lasky et al., 1977). Bylo rovnež zjišteno, lže opiáty ovlivnují schopnost reprodukce (Vat-

samice více casu k navrácení všech mládat dOl hnízda než samice kontrolní. Zhoršení mater-I ského chování je u morfinových samic nahra-l zeno jinými aktivitami, jakými jsou napr. poží-i

!hy, 1999). U dospelých samic, které byly preinatálne exponovány morfinu, dochází ke snížení zájmu o samce a schopnosti lordózy, kteIráje nezbytná pro úspešné párení. U samcu

I

Iv dospelosti je naopak zájem o samice vyšší, avšak zvýšená snaha o párení je spojena s nižším efektem v porovnání s kontrolními samci.

I

!

'Vedle vlivu na reflexy, lokomoci a reprodukcní ,schopnosti ovlivnují prenatálne podávané opiáty !rovnež kognitivní funkce (tab. 2).Prenatální apli-

rým byly po dobu brezosti aplikovány opiáty, at! již morfin ci heroin, je vyšší než u kontrolních! samic (Zhu & Stadlin, 2000). Mládata se rodíl s nižší porodní hmotností a i jejich další hmot-I nostní prírustky behem postnatálního vývojejsoul nižší. Tato experimentální zjištení jsou v souladu i s klinickými studiemi prokazujícími, že deti

\

ta bi D

jkace momnu vyvolává u dospelých zvírat poruradi-

ni tu 2C

JS( od de ad ch en tí. né ne roj

íchy ucení a pameti testované v Sramenném

lálním bludišti (Šlamberová et al., 200la). Ucení ia pamet, testované jak v radiálním bludišti, tak

vání potravy, pití, ocištování sebe sama a pobí-I li v Morrisove vodním bludišti, jsou u zvírat prehání v kleci, spojené s naprimováním se nal jnatálne exponovaných úcinkum heroinu snížené I (Yanai et al., 1992). Zhoršené kognitivní funkce zadní a ocicháváním. lzjištené u potkanu prenatálne exponovaných I Procento mrtve porozených mládat u samic, kte-i iúcinkum opiátu jsou v souladu s klinickými zjiš-

i

ni tc

:

I

s mládaty a rovnež tak olizování mládat a pécel o ne je u nich snížena. Frekvence a délka kOje-i ní je také nižší u morfinových matek v porov-I nání s kontrolními. Behem testování samici v tzv. "Retrieval" testu, v nemž se merí cas, zal který samice vrátí mládata do hnízda po jejich! krátkodobém odloucení, potrebují morfinovéj

n,

I

!teními (Soepatmi, 1994),že deti matek, které uží[valy v prubehu tehotenství heroin, mají zpoma,lený mentální vývoj, sníženou schopnost udržet

Vli Me sty ber (Va spe gO\ tur ml kel

!pozornost a zhoršený školní prospech.

tu, nuc

IPrenatální aplikace morfinu brezím samicím I lilaboratorního potkana má rovnež vliv na poho-

al., ker

enství heromají menší Jst než deti 3).

3.luje vzprillládat mezi et al., v tis'á byla preu, vykazují 2) v otevreJ). Podobne pozice úcin-

~m vývoje ktivitu jak a rotujícím lež zjišteno, dukce (Vat-é byly prelází ke sníJrdózy, kteí. U samcu mice vyšší, >ojena s nižllími samci.

'eprodukcní lvané opiáty natální aplizvírat poruenném radi)01a). Ucení bludišti, tak 1 zvírat

pre-

Jinu snížené

tivní funkce :Jonovaných lickými zjiš~k,které uží-

nají zpomamost udržet h. im samicím liv na poho-

tovost k epileptickým záchvatum (tab. 3) (Vat-. hy, 2001). Zatímco snížení prahu pro epileptické záchvaty bylo zjišteno u mládat v PD 25, v PD 38 u techto mládat byl zjišten naopak práh zvýšený. U dospelých zvírat se ukázalo, že dispozice k záchvatum je sice dlouhodobe ovlivnitelná prenatální aplikací morfinu, ale tento dlouhodobý úcinekje pak dále závislý na pohlaví zvírat a na hladine pohlavních hormo-: nu behem pokusu. Nicméne zjištení, že prena-i tální aplikace morfinu má prokonvulzivní úci-' nek u mládat v PD 25, odpovídá klinickým, nálezum ukazujícím vyšší záchvatovou pohotovost, zmeny na EEG záznamu a zvýšenou iritabilitu u detí matek zneužívajících drogy behem tehotenství (Finnegan, 1985). Další experimentální studie ukazují, že prenatální aplikace morfinu zhoršuje adaptabilitu na stres v dospelosti (Šlamberová et al., 2002b). Rovnež hladiny stresových hormonu jsou zmeneny (Lesage et al., 1998). To vše odpovídá klinickým studiím, které zjistily, že deti exponované prenatálne opiátum se hure adaptují na nové prostredí a casto trpí poruchami osobnosti, at již ve smyslu snížených emocí, ci naopak výskytem záchvatu zurivos-, ti. Mechanismus, jakým prenatálne aplikované opiáty pusobí na chování, není dosud objas-: nen, nicméne se predpokládá, že významnou roli zde sehrává opioidní systém CNS.

'ovlivneny jen m receptory, na které se morfin váže nejvíce, nýbrž i d (Vathy et al., 2000b) a k (Rimanóczy et al., 2001) opioidní receptory. Ukazuje se však, že dlouhodobé úcinky morfinu nejsou u všech mozkových struktur shodné a navíc jsou závislé na okamžité hladine gona'dálních hormonu u testovaných dospelých zvírat (Rimanóczy et al., 2001; Šlamberová et al., '2002a; Šlamberová et al., v tisku; Vathy et al., 2000b; Vathy et al., v tisku). JNa základe výše uvedených zmen v opioidním systému CNS mužeme predpokládat, že alespon nekteré zmeny v chování po prenatální expozici drogám se dají vysvetlit prímým úcinkem opiátu na opioidní receptory. Avšak variabilita úcinku v dospelosti, která závisí na pohlaví a hladine pohlavních hormonu, naznacuje zapojení i jiných neurotransmiterových systému v závislosti na stupni vývoje organismu. Vzhledem k tomu, že drogy podávané po dobu prenatálního vývoje ovlivnují ty systémy, které 'se vyvíjejí v dobe aplikace (Kellogg, 1992), dá se predpokládat, že opiáty ovlivnují i jiné neurotransmiterové systémy CNS, které mohou následne vyústit ve funkcní zmeny CNS, jak Ibylo zmíneno výše. Takovými systémy mohou být napríklad cholinergní a katecholaminergní systémy. Podporou tohoto predpokladu je zjiš'tení Yanaie a spol. (1992), že prenatální aplikace heroinu vyvolává zmeny v septohipokamIpové cholinergní inervaci a dále zjištení Vathyho a spol. (2000a), že prenatální aplikace morfinu zvyšuje noradrenalin a tyrozin-hydroxylázu, enzym nezbytný pro tvorbu noradrenalinu v hypothalamu dospelých potkanu.

Vliv opiátu na opioidni systém CNS Morfin aplikovaný prenatálne zvyšuje množství m opioidních receptoru v nucleu accumbens a v nekterých jádrech amygdaly (tab. 4) (Vathy et al., v tisku), což jsou struktury CNS spojené s motivacním chováním a tedy i s dro-Záver

govou závislostí. Vedle techto mozkových struk-Prestože je rada studií prokazujících, že pretur však prenatální expozice morfinu zvyšuje: 'natální expozice opiátum má dlouhodobé, nem receptory i ve strukturách spojených se vzni-: !li dokonce trvalé, následky na morfologický kem, šírením a zánikem epileptických záchvaia funkcní vývoj CNS, mechanismus jejich pusotu, jakými jsou substantia nigra, subthalamicbení stále není zcela objasnen. Dalším dosud nucleus a hippocampus (tab. 4) (Šlamberová et nevyrešeným problémem zustává otázka, jak al.,2002a; Šlamberová et al., v tisku). Úcinzabránit negativním úcinkum drogy na vývoj kem prenatálne aplikovaného morfinu nejSOUi 'dítete, aby nedocházelo k výše zminovaným

Prehiedové

clánky ,

l

55

~ ,......

dlouhodobým neurobehaviorálním

zmenám.

I I I: \ I !

sociálním negativním vlivum behem postnaitálního vývoje dítete v prípade, že se matka po

Není znám žádný lék, který by antagonizovali úcinek drogy na díte a zabránil tak negativním! úcinkum drogy. Nabízí se tudíž možnost, ida by abstinence matky po dobu tehotenství, za: predpokladu její plné spolupráce a pevné vule,! dokázala zabránit morfologickým a funkcním: zmenám v CNS dítete. Avšak, jelikož k rozpoznání tehotenství dochází casto až v prubehu druhého ci tretího mesíce tehotenství, zname-, ná to, že po vetšinu nejkritictejšího období proi morfologický vývoj plodu, kterým je první tri-

!porodu vrátí k zneužívání drog. iNejúcinnejším, v soucasné dobe známým, zpusobem jak zabránit úcinkum drog na dosud 'nenarozený organismus je tudíž pouze prevence a všeobecný boj proti drogové závislosti s nutností popularizace vedy a seznamováním široké laické verejnosti s dlouhodobými následky, se kterými je zneužívání drog spojeno.

Financní podpora

mestr, již docházelo k expozici plodu úcinkum! drogy. Navíc muže mít náhlá abstinence rov-iI než na vývoj plodu negativní vliv, který má cas-i to podobné následky jako expozice droze (Zagon!

Tento clánek vznikl za financní podpory výzkumného zámeru MSM 111200005 a gran.tu GA CR 305103/0774.

!

& McLaughlin, 1992). Další možností se jevíl podávání látek užívaných pri lécbe závíslostí,! : Kontaktní adresa MUDr. Romana Šlamberová, Ph.D. které zabrání vzniku abstinence, jako napr.[ metadon. Avšak existují studie (Zagon &1 Ústav normální, patologické a klinické fyziologie 3. lékarská fakulta UK McLaughlin, 1984) naznacující, že i metadonl Ke Karlovu 4 má podobne negativní úcinky na vývoj plodu! jako heroin ci morfin. Nutno zde zmínit rovnež i 120 00 Praha 2 .Tel: 224923241 fakt, že abstinence behem tehotenství, byt byl E-mail: [email protected] byla i úspešná, nedokáže zabránit pozdejšími

r } t ir t t t I ~ 'i f T II i

t t ~

.,~ ;),:~ .j

J, v:

Té VI

Tabulka 1: Vliv prenatální aplikace morfinu na materské chování

Matka v hnížde

J, J, J, O

~Vestyku s nekterými mládaty .'":Ye,~fy~u..SMrS~gp~žjpoIO'1inoumládat

": ';:$!%~t~~'1~;~:;koU~hn(tda ~pec~\lánío s~!Des~ma(jídlq:

q\tzpfiin6~áhíse nazadní" Ci~Kání

pití,.oci~ta)

.

'.

'o

Odpocívání se ~avrenými oci Manipulace výstélkou mimo hnízdo Uchopení 1. mládete

s

;,Retrieval" test

N,avrácel1í,l[i~ládete do hnÍZda Navrácení-.išech mládat do hnizda J, = zhoršení aktivity; i = zlepšení aktivity; O = žádný efekt; vše ve srovnání s kontrolami

'" i i O O O O J,

j j j t ~ ~ 1\ C L.J., vš.

JOstna~tka po

TI, zpudosud

)revenrislosti >váním Ilásled10.

)dpory 1 gran-

:iologie

J. = antikonvulzivní úcinek morfinu; l' = prokonvulzivní vše ve srovnání s kontrolami

Tabulka

úcinek morfinu; O= žádný efekt morfínu;

4:

Vliv prenatální aplikace morfínu na m opioídní receptory

Amygdála - Nucleus posteromedialis Hippocampus

O vše ve srovnání s kontrolami

~ P,ehledoyé

clánky 157

na receptory;

on pre ute mc sex

mo imr bra rat~ ( diff reg in n 53 (

cha NeL 25(

Aut( mor muregil moti beh, Psyc Zivn cord Cesl<

fEr~ ~V

\

(200' depe RepL

Zahé sept( Innei

early exposure to heroin and phencyclidine. Brain Res. Dev. Braín Res., 69 (2), 207 - 14.

on heroin or heroin/methadone during

. . .

.

pregnancy. Acta. Paediatr. Suppl., 40436 - 9. Susser,

M. (Ed.) (1993).

Effects

af in

, utero expasure to street drugs. Vol. 83.

Zagon, I. S. & McLaughlin,

P. J. (1984).

sexual behavior. Physiol. Behav., 66 (4), 667 - 71.

Perinatal exposure to methadone alters sensitívity to drugs in adult rats. Neurobehav. Toxicol. Teratol.,6 (4),319 - 23.

Vathy, 1.,He,.H. J.,lodiqe, M., Hnatczuk, O. C. & Rimanóczy, A. (2000a). Prenatal

Zagon, S.8,t Ms.Laughlinnp. J.(1992). Maternal exposure to opioids and the

morphine

developLng I').ervoys sY9terT,i; laboratory findings. In: Zagon, I. S. & Slotkil1, T A.

Vathy,

morphine

I. (1999).

Effects

of prenatal

exposure on rat heterotypical

exposure

immunoreactivity

differel'1tially

alters TH-

in the stress-sensitive

brain circuitry af adult male and female rats. Brain Res. Bull., 51 (3),267 - 73.

(Eds.), Maternal

I.

Vathy, I., Rimanóczy, Á. & Šlamberová, R. (2000b). Prenatal exposure to morphine differentially

alters ganadal

hormone

reg u lation of delta-opioid,;receptorbi nd[l')g in male and female rats. Brain Res.Bull.,

53 (6), 793 - 800.

.

Vathy,l.,

Zhu, J. H. & Stadlin, A. (2000). Prenatal heroin exposure. Effects on development,

aca usti,c sta..1):1 e,resP:PDse,.a nciJocom otion in weanling rats. NeurotOxicol.Teratol., 22 (2), 193 - 203.

Prog.

Biol. Psychiatry,

Šlamberová,

R., Rimanóczy,

A,

Riley, M. A. & Bar, N. (v tisku). Autoradiographic

evidence that prenatal

morphine exposure sex-dependently

alters

mu-opioid receptor de[\sitiE!?in brain '. regions that are involved in the control of motivated, and reinforcing.or rewar.ding .' behaviors and drugs of abuse. Progr.NeuroPsychopharmacology

& Siol. Psychiatry.

CI) Vavrín ková, B., Bínder, T, Vitkova, 1.& Zivny, J. (2001a). Placental and umbilical card changes

in drug-addicted

Ceska Gynekol., 66 (5), 345

e

wamen. -

9.

Vavrínková, B., Binder, T & Zivny, Je (2001 b). Characteristics of a papulation of drug dependent pregnant women in the Czech

Republic. Ceska Gynekol., 66 (4), 285 - 91. Yanai, J., Avraham, Maslaton,

Y, Levy, S.,

J., Pick, C. G., Rogel-Fuchs,

Zahalka, E. A. (1992). Alterations septohippacampal chalinergic innervations and related behaviors

Y&

in after

Prehledové clánky

and

láboratory

e

Vathy, I. (2001). Prenatál>morphine exposure induces age- and sex-dependent Neuropsychopharmacol. 25 (6),1203 - 26.

to opioids

findings, San Diego, Academic Press, 241 - 282.

O

changes in seizure susceptibility.

exposure

the developinginervoussystem;

I

59