Seminární práce z somatologie
S
ZŠ
a
V
O
Š
C
he
b
Zdravý životní styl
Vypracovala: Šárka Fritschová
Zdravá výživa Zásady zdravé výživy Určit přesná pravidla správné životosprávy není snadné,protože vědci a odborníci přináší stále nové a nové náměty k tomu, jak zdravě jíst, jako intervaly v jídle dodržovat, co konzumovat, a čemu se naopak vyhýbat. Názory odborníků se přitom leckdy liší. Navzdory tomu víme, že určité zásady výživy je dobré respektovat. Neměli bychom se uchylovat k různým extrémním přístupům, založeným na absolutním odmítání určitých potravin , nebo naopak na přílišné upřednostňování určitých postupů. Jako živočišný druh je člověk všežravec. Jednostranná výživa (ať je to maso nebo rostlinná strava ) mu neprospívá. Měl by proto jíst všechno, i když v určitých, každému individuálně vyhovujících poměrech. Obecné zásady a přístupy k výživě a ke stravování:
b
- pohybujte se na čerstvém vzduchu(vydatná energie musí lehce převažovat nad jejím příjmem z potravy)
he
- nepřejídejte se a nezatěžujte tak svůj zažívací systém - stavujte se častěji a dávejte si menší porce
C
- jídlo si v průběhu dne vhodně rozdělte (doporučuje se, aby 20% tvořila snídaně, 10% přesnídávka, 40% oběd, 10% svačina a 20% večeře)
Š
- naučte se jídlo vychutnávat - nekuřte a nepijte alkohol
O
Při jídle myslete na:
V
- pravidelný čas příjmu potravy -pestrou stravu
a
-omezení tučných jídel a cukrů -syrovou zeleninu a ovoce každý den
ZŠ
-pozor na solení a přepálený tuk
-1 cigareta zničí v těle 100 mg vitamínu C
S
-kofein zbavuje tělo zinku, draslíku a jiných minerálů -alkohol zbavuje tělo vitamínů skupiny B a C, zinku a hořčíku Na co máme dbát v dostatečné míře: -mléko a mléčné výrobky - dodávají nám vápníku -ovoce pro vitaminy - dobré jako svačinka -čerstvá zelenina také ve formě salátů a obloh teplých jídel -ryby - minimálně 2x týdně,obsahují jód -celozrnné pečivo - je zdrojem vlákniny a vitamínu B
Složení potravy Náš organismus potřebuje pro své zdravé fungování 45 různých živin. Žádné z nich se nemůže vzdát, protože každá z těchto látek má svou naprosto specifickou úlohu a teprve všechny dohromady mohou vyvinout žádoucí účinek. K živinám se počítají tuky,cukry, bílkoviny,vitamíny a minerální látky, vláknina.
Bílkoviny
b
Strava by měla obsahovat dostatek bílkovin, a to především bílkovin živočišného původu. Nezastupitelnost bílkovin spočívá ve skutečnosti, že jsou součástí všech buněk organismu. Jsou to látky potřebné k růstu a obnovení i funkci organismu. Tvorba vlastních bílkovin je závislá výhradně na jejich příjmu z potravin. Kvalita bílkovin se vyjadřuje biologickou hodnotou. Základním stavebním kamenem bílkovin jsou aminokyseliny.
he
Patří k nim především bílkoviny mléka, masa, ryb, vajec a výrobků z nich. Čím je maso nebo sýry tučnější, tím je obsah bílkovin nižší. Biologicky nekompletní, neplnohodnotné bílkoviny nemívají všechny nezbytné aminokyseliny.
O
Š
C
Významným zdrojem rostlinných bílkovin jsou semena olejnatých rostlin (sója, luštěniny, obiloviny a zvláště obilné klíčky). Potraviny, které jsou zdrojem bílkovin, jsou zpravidla i zdrojem energie a vitamínů, zejména vitamínů skupiny B. Je však třeba si uvědomovat, že nadměrný přívod živočišných bílkovin způsobuje i nadměrný přívod tuků. Proto by bílkoviny živočišného původu měly tvořit polovinu přísunu bílkovin ve stravě a stejným dílem by se měly podílet bílkoviny rostlinného původu. Nejméně 2x týdně bychom měli konzumovat luštěniny a pečivo podávat převážně tmavé a celozrnné.
a
V
Nedostatek bílkovin ve stravě se projevuje různými příznaky, jako je opožďování růstu, extrémně snížená tělesná hmotnost, malobsobční syndrom, otoky a svalová atrofie.
Sacharidy
S
ZŠ
Sacharidy mají ve výživě svůj nezanedbatelný význam a jsou nejrozšířenější složkou potravy. Sacharidy jsou hlavním činitelem, který přímo ovlivňuje hodnotu svalového výkonu. Mají proto velký význam především ve výživě sportovců, dětí a mladistvých. Při nadměrném obsahu sacharidů ve stravě se sacharidy mění na tuk a spolupůsobí tak při vzniku obezity. Význam sacharidů ve výživě spočívá především v obsahu hrubé vlákniny, např. celulóza, hemicelulóza a lignin. Obsah vlákniny zajistíme zeleninou, ovocem, luštěninami a celozrnnými výrobky. Vláknina má vliv na vstřebávání a látkovou přeměnu cukrů. Svým objemem jednak urychluje trávení a dále omezuje styk střevní sliznice s toxickými látkami, vznikajícími při trávení. Hrubá vláknina proto působí jako prevence proti vzniku zhoubných i nezhoubných nádorů tlustého střeva a zácpy. Při výběru potravin bychom neměli zapomínat na obiloviny (jáhly, ovesné vločky, kroupy, pohanku).
Tuky Tuky jsou přirozené složky potravin, které se skládají z mastných kyselin a glycerolu. Dodávají nám nezbytné živiny, jako jsou mastné kyseliny a vitamíny A, D a E. Ty jsou potřebné ke správnému fungování těla. Tuky jsou jednou z hlavních energetických složek potravy a mají velkou
kalorickou hodnotu. Lidský organismus při strávení 1 gramu tuku získá až 9 kcal. Není tuk jako tuk. Nejen, že jíme příliš tuků, ale většina z nich je pro naše zdraví nevhodných. Tuky dělíme na rostlinné a živočišné. Tuk živočišného původu je např. máslo, sádlo, lůj a slanina. Mezi rostlinné tuky řadíme oleje (např. olivový, slunečnicový, sojový, řepkový) a rostlinné tuky vyráběné z těchto olejů. Většina tuků živočišného původu obsahuje hodně nasycených mastných kyselin , jejichž nadměrná konzumace škodí zdraví, protože zvyšuje množství cholesterolu v krvi. Tuky rostlinného původu naopak obsahují velké množství nenasycených mastných kyselin, které mají na lidský organismus příznivý vliv. Kladně působí na látkovou přeměnu, na využití glukózy a na ovlivnění krevních lipidů. Jsou nezbytné pro růst, reprodukci, normální činnost svalů i cévního a nervového systému. Snižují hladinu cholesterolu, snižují krevní tlak a srážlivost krve.
Vitamíny VITAMÍNY
he
b
Existují vitamíny rozpustné ve vodě nebo v tucích. Vitamíny rozpustné v tucích se nevylučují močí a jsou ukládány v těle, proto mohou být doplňovány jen ve zcela malém množství. Vitamíny rozpustné v tucích
C
· Vitamín A
V
O
Š
Je nutný k vidění, nezbytný pro růst, vývoj kostí, funkci pohlavních žláz a pro zdravý vzhled pleti i očí. V posledních letech se upozorňuje na protinádorový účinek. Hlavními zdroji vitamínu A jsou játra, žloutky, máslo, mléko, ovoce a zelenina se žlutým nebo oranžovým zabarvením, dále pak tmavozelené listy zelenin a papriky, dýně, hrášek a petržel. Daleko častěji se vyskytuje ve formě provitamínu A, nebo-li betakarotenu (např. v mrkvi, špenátu, kapustě, rajčatech). Můžeme si vytvořit v těle zásoby betakarotenu, které si organismus v případě potřeby dokáže přeměnit na vitamín A.
a
Nedostatek vitamínu A se projevuje šeroslepostí, přecitlivělostí na světlo, pálením pod víčky, zhoršením stavu kostí a zubů, poruchy kůže a sliznic. Vitamín A je rozpustný pouze v tucích, ne ve vodě.
ZŠ
Vitamín D
S
Vitamín D je potřebný pro normální vstřebávání vápníku a jeho ukládání v kostech. Malé množství vitamínu D je ve žloutku, v rybím tuku a játrech, semenech a v sýrech. Za určitých podmínek může být organismem vytvářen z provitamínu Ergosterinu v naší pokožce, a to působením slunečního záření. Nedostatek vitamínu D v dětství způsobuje křivici, což znamená měknutí kostí z nedostatečného ukládání vápníku. U dospělých je odvápnění kostí (osteoporóza).
Vitamín E Vitamín E má antioxidační působení, což má příznivý účinek na tlumení rozvoje chorob krevního oběhu, cévních komplikací a chrání před nádorovým onemocněním. Také pomáhá léčit rány a odstraňovat jizvy. Tím, že je obsažen ve všech potravinách, málokdy dochází k jeho nedostatku v organismu. Denně bychom měli přijímat 100 mg vitamínu E. Potraviny bohaté na vitamín E jsou rostlinné oleje, obilné klíčky, ovesné vločky, vejce, ořechy, slunečnicová semena, špenát, kapusta, kopřivy a chřest. V období různých zátěží se doporučuje obsah vitamínu E zvýšit podáním vitamín E v přírodních tabletách. Pokud užíváte jako doplněk stravy železo, berte ho v jinou denní dobu než vitamín E, neboť železo vitamín E ničí.
Vitamín K Vyskytuje se v játrech, rybách, mléce, kapustě a špenátu. Vitamín K je důležitou součástí procesu srážení krve. Nedostatkem vitamínu K jsou především ohroženy malé děti a staří lidé, proto jim musí být vitamín K někdy podáván formou vhodných léků. Teplo a vzdušný kyslík nepoškozuje vitamín K, škodí mu však denní světlo. Je proto vhodné ukládat potraviny vždy v temnu. Ideálním místem je chladnička nebo spíž. Vitamíny rozpustné ve vodě Mezi vitamíny skupiny B patří:
Vitamín B1
he
b
Brání únavě, napomáhá dobrému trávení a chuti k jídlu. Nedostatek vitamínu B1 způsobuje nespavost, nedostatek iniciativy, neschopnost koncentrace, nejistotu a deprese.Potřeba vitamínu B1 stoupá v těhotenství a při kojení, také roste při léčbě antibiotiky, průjmech, při těžkých stresech a při velké fyzické námaze. Výhodou je, že pokud konzumujeme zdroje vitamínu B1, automaticky dostáváme i jiné vitamíny skupiny B.
C
Zdroje: Sušené pivovarské droždí, pšeničné klíčky, otruby, játra,černý chléb, vepřové vnitřnosti, neloupaná rýže, pohanka, chřest, listnatá zelenina, lískové. ořechy,sušené ovoce obsahují vitamín B1.
Vitamín B2 - riboflavin
Š
Pomáhá spalovat cukry, upravuje energetické mechanismy.
O
Nedostatek se projevuje drobnými vráskami nad ústy, pálením nebo suchem v očích, loupání nosu, uší a čela, mastícími se vlasy a červenáním očních víček, záněty kůže, praskání rtů.
V
Tedy potraviny nikdy nevařit bez přikrytí a po vaření vodu nevylévat! Část vitamínu se ničí v lednici. Dále tento vitamín ničí antibiotika, antikoncepční tabletky, utišující léky a nesprávné rozmrazování masa.
Vitamín B3 - niacin
a
Zdroje: Droždí, pivovarské droždí, mléko, tvaroh, vejce, kakao, vlašské ořechy, ryby a brambory.
ZŠ
Pomáhá likvidovat některé složky cholesterolu a tuků v krvi. Bez vitamínu B3 nemůže pracovat mozek.
S
Nedostatek se projevuje nespavostí, neklidem, podrážděností, rozptýleností a neschopností se soustředit. Zdroje: Játra, tuňák, maso - hlavně krocan. Dále je obsažen v semenech¨slunečnice, v arašídech, tmavém pečivu, suchých fazolích i hrachu.
Vitamín B6 - pyridoxin Je součástí enzymů a hraje velkou roli v metabolismu tuků a bílkovin. Nedostatek vitamínu B6 se špatně rozlišuje, protože příznaky jsou podobné nedostatku jiných vitamínů skupiny B. Při velkých bolestech v lýtkách během noci je možno předpokládat, že se jedná o nedostatek vitamínu B6. Jestliže se objevuje brnění v rukou, třepotání očních víček a přitom se špatně spí a hodně zapomíná, je nedostatek vitamínu B6 dost pravděpodobný. Velmi důležitý je tento vitamín při onemocnění cukrovkou. Zdroje: Především droždí, pšeničné klíčky, ořechy, arašídy, otruby, černé pečivo, brambory, banány, vejce, zelí a fazole.
Vitamín B12 - kobalamin Pomáhá především při léčbě anémie. Je to velmi potřebný vitamín.Vitamín B12 hraje velmi důležitou úlohu v regulaci a správné funkci nervové soustavy. V podstatě by k nedostatku vitamínu B12 nemělo vůbec docházet, protože denní dávku bezpečně pokryje pestrá strava s obsahem masa, mléka a vajec. Vitamín B12 zajišťuje zdravý vývoj červených krvinek a podílí se na údržbě nervově tkáně. Nedostatkem trpí velmi často také vegetariáni, vegani, makrobiotici. . Zdroje: Hovězí a telecí játra, droždí. Jinak jediným zdrojem jsou živočišné produkty.
Ostatní vitamíny skupiny B Kyselina pantotenová prodlužuje lidský život, léčí některé alergie, pomáhá růstu vlasů, optimalizuje metabolické procesy vedoucí k tvorbě energie.Projevy nedostatku jsou únava, pocit slabosti, deprese, poruchy spánku. Zdrojem je maso, mléko, žloutky, játra, luštěniny a obiloviny.
he
b
Biotin - vitamín H je nezbytný pro pokožku v dobrém stavu. Nedostatek brzdí růst a snižuje odolnost vůči chorobám. Dále se podílí na syntéze tuků, metabolismu aminokyselin, přeměny glukózy na glykogen v játrech a svalech. Nedostatek se projevuje poruchami pokožky, depresemi, únavou, bolestmi svalů. PABA (PAB) - kyselina paraaminobenzoová se přidává do krémů na opalování, kde chrání citlivou pokožku před slunečním zářením.
C
Inozytol snižuje přebytky cholesterolu v krvi.
Š
Kyselina listová je součástí metabolismu aminokyselin. Jejím zdrojem jsou luštěniny, listová zelenina, játra. Při nedostatku se může projevovat anemií, pocity slabosti, průjmy.
O
Acetylcholin je nezbytný pro činnost nervů.
a
V
Bioflavonidy - vitamín P pomáhá při léčbě křečových žil, hemeroidů a bércových vředů. Nedostatek může vést až k nádorům na mozku, k lámavosti cév-kapilár. Následkem jsou snadné modřiny, krevní podlitiny "červené žilky" zejména na stehnech žen. Nejvíce je obsažen v borůvce, citrusových plodech a grapefruitech, dále pak šípky, černý rybíz, hrozny, kořenová zeleniny, lusky, paprika a pohanka. Vitamín C
S
ZŠ
Představuje 80% celé naší potřeby vitamínů. Skutečná potřeba vitamínu C je velmi individuální a závisí na mnoha okolnostech. Stoupá při nachlazení, v období chřipek, u kuřáků, při pravidelném požívání alkoholu, u cukrovkářů a u lidí, kteří požívají často maso. Dále při vleklých a chronických chorobách, při stresech a šocích. Pomáhá zvyšovat odolnost organismu proti veškerým chorobám, regeneruje nemocné tkáně, buňky a zvyšuje aktivitu leukocytů. Pomáhá také žlázám s vnitřní sekrecí při produkci hormonů. Skutečností je, že vitamín C může organismus chránit před rakovinou, ale nemůže ji léčit. Dále je nejlepším prostředkem proti nachlazení. Nedostatek nedostatek způsobuje: rychlou únavu, deprese,nespavost a neklid. Zdroje: Čerstvé i sušené šípky, černý rybíz, paprika, jahody, pomeranč,petržel, křen, řeřicha, kopřiva a další ovoce a zelenina.
Minerály Tělo potřebuje pro svoji dobrou a bezchybnou funkci celou řadu nerostných látek, které dodávají sílu a pevnost některým tělesným tkáním (kostem, zubům apod.) a přispívají k celé řadě vitálních funkcí. K nejdůležitějším nerostným látkám se počítají vápník, jód, fosfor, hořčík, draslík, sodík, železo a chlor.
Význam má však i řada dalších minerálů, které tělo potřebuje v minimálních dávkách a proto se pro ně vžil název stopové prvky (fluor, křemík, vanadium, chrom, kobalt, nikl, selen, měď apod.). Při vyrovnané stravě je velmi nepravděpodobná nedostatečná dodávka některého z klíčových minerálů. Naopak předávkování může mít u většiny minerálů daleko nebezpečnější následky než podávání nadbytečného množství vitaminů.
Chlór Je funkčně velmi důležitý pro zachování normálního osmotického tlaku v těle, obsahu vody. V krevní plazmě spolu se sodíkem a draslíkem zajišťuje viskozitu krve a je součástí žaludeční kyseliny chlorovodíkové. Chlor ve formě chloridu se dostává do těla především jako kuchyňská sůl. Opatrnost je třeba věnovat při aplikaci kuchyňské soli v období těhotenství a kojení, u lidí se zvýšeným krevním tlakem, srdečně-cévní onemocněním a poruchami funkce ledvin.
Chróm
he
b
Chrom je jedním z nepostradatelných stopových prvků, který se nejhůře vstřebává a uvolňuje z potravin. Chrom se vylučuje rychle z těla močí, málo potem a žlučí. Jeho funkce v těle spočívá v tom, že zesiluje působení inzulinu, tzn. podporuje vstřebávání glukózy buňkami. Chrom by měl být vedle jeho pravidelného příjmu v potravinách užíván pouze u starých osob, u nemocných cukrovkou a u osob s onemocněním srdečně-cévním.
C
Cín
Š
Cín je stopovým prvkem přítomným v malých množstvích v normální potravě. Ve formě solí je součástí některých multivitaminových přípravků. V malých dávkách je tato látka pro organismus prospěšná, napomáhá normálnímu růstu. Ve větších dávkách se soli cínu používají k hubení střevních parazitů, např. roupů, škrkavek a tasemnic.
O
Draslík
ZŠ
a
V
Draslík je hlavní minerální látkou, která se nachází uvnitř buněk v lidském organismu a z minerálních látek se vyskytuje v těle v největším množství. Draslík uvnitř buněk se vyskytuje jednak jako volný iont a jednak ve formě vázané. Má rozhodující význam pro normální fungování nervů a svalů, pro metabolismus cukrů v organismu, pro regulaci kyselino- zásadité rovnováhy a osmotického tlaku v těle a pro metabolismus kyslíku v mozku. Správné hospodaření draslíkem v těle je nezbytné pro činnost srdce, aby nedošlo k porušení pravidelné rytmické srdeční činnosti. Nedostatek draslíku v těle se projevuje rozmanitým způsobem jako jsou poruchy nervosvalové činnosti (únava, ochablost svalů), poruchy trávicího ústrojí, poruchy funkce ledvin, různé metabolické poruchy.
S
Draslík se nesmí používat u poruch funkce ledvin, zvýšené hladiny draslíku v krvi v hodnotě nad 5 mmol/l, zvracení.Opatrnosti při podávání draslíku je třeba dbát i u diabetiků! Konzultovat s lékařem. Vysoký příjem draslíku snižuje účinnost léků zabraňujících srážení krve.
Fluor V těle se ho většina - okolo 95% - nachází v kostech a zubech. V zubní sklovině nelze nahradit účinek fluoridu žádným jiným stopovým prvkem. V závislosti na koncentraci působí fluorid na aktivitu enzymů měkkých tkání. Vykazuje i mírný antimikrobiální účinek na mikroflóru dutiny ústní, narušuje látkovou přeměnu baktérií v dutině ústní a stimuluje kostní buňky. Fluor se používá v případech, kde není zajištěna bezpečná a dostatečná potřeba fluoru z potravin a vody, ke zvýšení odolnosti vůči zubnímu kazu, ke zpevnění kostní struktury. Fluoridovaná zubní sklovina je odolnější vůči kyselému prostředí v dutině ústní a tudíž i proti vzniku zubního kazu. Dále se používá při podezření na osteoporózu (prořídnutí kostí), ale tato terapie se provádí jen pod dohledem lékaře!
Fosfor Fosfor je důležitým prvkem pro lidský organismus. 85 % fosforu je součástí kostí a zubů, kterým dodává pevnost, 14 % se nachází v měkkých tkáních a pouze 1 % v mimobuněčných tekutinách. Na vstřebávání fosforu má velký vliv vápník,který ovlivňuje jeho biologickou využitelnost. Hladina fosforu v krevní plazmě je ovlivněna řadou faktorů, k nimž patří věk, pohlaví a stravovací návyky. Průmyslově vyráběné potraviny obsahují fosfáty čili soli fosforu jako přídavné látky, což může vést k nadměrnému nežádoucímu příjmu fosforu. Vitamin D zvyšuje vstřebávání fosforu nezávisle na vstřebávání vápníku. Fosfor snižuje vstřebávání železa v těle.
Hořčík
b
Hořčík je po draslíku druhým nejdůležitějším minerálem v našich buňkách. Hraje důležitou roli při energetické přeměně látek v organismu, neboť je nepostradatelnou součástí celé řady enzymů a tak zasahuje prakticky do všech biochemických a fyziologických pochodů v těle. Je nezbytný pro normální funkci svalů, pro činnost srdce a oběhový systém, zvyšuje odolnost organismu ovlivněním jeho imunity. V těle je uložen převážně v kostech, uvnitř buněk a také v krevním séru ve formě ionizované.
O
Š
C
he
K nedostatku hořčíku v těle dochází při nedostatečně výživě, při jednostranných redukčních dietách, u těhotných a kojících žen, také po déletrvajícím průjmu nebo zvracení, u alkoholiků, diabetiků, při poruchách vstřebávání a složení střevní mikroflóry a při zvýšené hladině vápníku v těle. Nejčastějšími projevy nedostatku hořčíku v těle, je svalová slabost, únava, porucha souměrnosti pohybů při nervovém onemocnění, křeče v lýtkách či ve svalech, křeče v těhotenství, nepravidelnosti srdečního rytmu, bušení srdce, nízký krevní tlak, pocit mrtvění prstů, dále dvojí vliv na psychiku člověka buď ve smyslu zvýšené citlivosti a možnosti snadného předráždění nebo únavy, ospalosti a netečnosti. Preventivně snižuje hořčík riziko srdečně-cévních onemocnění, obzvláště riziko infarktu.
Jód
a
V
Jód je významnou látkou zabraňující činnosti a množení mikrobů, neboť působí na všechny mikroorganismy, kvasinky a některé viry. Jod je prakticky nerozpustný ve vodě, ale dobře rozpustný v alkoholu. Dále je jod nezbytným prvkem pro tvorbu hormonů štítné žlázy v těle, které udržují optimální látkovou přeměnu uvnitř buněk, ve tkáních a tím ovlivňují fyziologický a duševní vývoj, činnost nervové tkáně a nakonec i přeměnu energie v těle.
S
Křemík
ZŠ
Jód se používá k dezinfekci dutiny ústní a hltanu, při různých zánětlivých a infekčních chorobách hrtanu, mandlí, jazyka a při tvorbě drobných puchýřků v dutině ústní a také k místní dezinfekci kůže. Křemík je minerální látka nezbytná pro organismus. Vzhledem ke své struktuře se podílí na vytváření chrupavčité a pojivové tkáně, dodává jí pevnost a pružnost. Má prokazatelný vliv na mineralizaci kostí, zvyšuje obsah vápníku v kostech. Tato forma křemíku má ve zdravotnictví široké použití. Používá se při nedostatečném příjmu křemíku z potravy, který se projevuje výrazným zeslabováním nehtů, křehkými kostmi, lámavostí vlasů a dalšími problémy s pokožkou jako doplněk vitaminů. Jinak má křemík veliké uplatnění v zubním lékařství ve formě stomatologických past použitých jako transparentní gely. Současně je také pomocnou látkou pro různé kožní a protizánětlivé přípravky.
Měď Měď je nezbytný stopový prvek pro tělo, na jeho nedostatečný přísun reaguje řada orgánů,
především srdečně-cévní systém, plíce, kosti a chrupavky, systém krvetvorby, funkce imunitního systému, centrální nervový systém, vlasy i kůže. Je složkou důležitých enzymů, zejména pro tvorbu červeného krevního barviva hemoglobinu, měď je důležitá pro zrání červených krvinek a je součástí řady tkání, v nichž je vázána na bílkoviny a enzymy. Měď se používá: jako součást multivitaminových přípravků k doplnění tohoto stopového prvku u osob, které mají dlouhodobě jednostrannou stravu nebo osob ve vyšším věku a u dětí ve vývoji a dospívání. Při nedostatku zinku v těle, neboť současně dochází také k deficitu mědi. Měď se používá také v roztocích s jinými stopovými prvky k doplnění jejich potřeby u dospělých a dětí v přípravcích určených k výživě a v multivitaminových přípravcích.
Molybden Molybden je nepostradatelným stopovým prvkem pro lidský organismus, neboť je složkou několika důležitých enzymů v těle. Je důležitou složkou enzymu zodpovědného za vstřebávání železa v organismu. Působí jako aktivátor enzymů účastnících se metabolismu cukrů, lipidů a železa.
he
b
Molybden se používá: k doplnění jeho nedostatku v těle a k odstranění příznaků jeho nedostatku, jež mohou způsobovat nepravidelnou srdeční činnost, nedostatečné vylučování kyseliny močové z těla. Používá se jako ochrana proti chudokrevnosti, ovlivňuje také potenci mužů. Používá se také při léčení malých dětí trpících epileptickými záchvaty, mentálním zaostáváním a vadou zraku, tyto příznaky způsobuje vrozená porucha komplexu obsahujícího molybden. Tato léčba se však provádí určena jen pod dohledem lékaře!
C
Selen
V
O
Š
Selen je stopový prvek velmi důležitý pro lidský organismus. Je obsažen v červených krvinkách, v játrech, je součástí řady enzymů v buňkách, které mají protiradikálové působení, tudíž chrání organismus před radikálovým poškozením, k němuž může docházet při stresu. Selen oddaluje patologický proces stárnutí. Další jeho funkce spočívá v zamezení vzniku krevních sraženin, zvyšuje účinnost imunitního systému a odolnost organismu vůči virovým a bakteriálním infekcím. Selen zamezuje vzniku rakoviny a neutralizuje škodlivé účinky těžkých kovů a jiných toxických látek v těle.
S
Sodík
ZŠ
a
Selen se dodává při jeho nízkém příjmu v potravě (studenti s nevyváženou stravou, vegetariáni, staré osoby, těhotné a kojící ženy, kuřáci, chronicky nemocní jedinci), při vysokém příjmu těžkých kovů, jako doplněk při nadměrném poškození organismu v důsledku dlouhodobého stresu, kdy se vyčerpávají zásoby selenu v těle. Používá se dále preventivně k tomu, aby se zabránilo vzniku srdečního infarktu, kornatění tepen a výskytu rakovinotvorného onemocnění. Selen chrání organismus také před výskytem nervových obtíží. Chrání tělo před ztrátami vody. Další jeho funkce spočívá v udržení svalové dráždivosti a prostupnosti buněčnou membránou. Vzhledem k tomu, že je sodík hnací silou mnohých životně důležitých pochodů v organismu, podporuje zvyšování celkové aktivity. Je to silně pozitivní prvek. Jeho spotřeba výrazně stoupá při vyšší tělesné zátěži. Sodík je hlavním kationtem tělesných tekutin vyskytujících se mimo buňku. Nedostatek sodíku v těle i jeho přemíra způsobuje mnohé problémy. Obsah sodíku v těle regulují především ledviny, 90 % přijatého sodíku se vylučuje močí. Sodík se používá: k odstranění poruch metabolismu sodíku, což je vždy provázeno poruchou metabolismu vody. Používá se při nedostatečné hladině sodíku v krevní plazmě s dehydratací (odvodněním) organismu, kdy dochází ke snížení mimobuněčných tekutin v těle a ke zvýšení tekutin uvnitř buněk. Dále se používá při vysokých ztrátách sodíku, tj. při déletrvajícím zvracení a průjmech, při velkých ztrátách vody a solí u popálenin.
Vanad Vanad je stopový prvek, který snadno vytváří komplexy s bílkovinami, jež se spojují s železem v
těle. Jeho biochemická funkce u člověka nebyla dosud dokonale popsána. Má specifickou úlohu jako regulátor enzymu podílejícího se na přenosu sodíku přes buněčné membrány. Je důležitý pro bílkoviny obsahující železo, podporuje tvorbu krevního barviva hemoglobinu a zasahuje do spalování cukrů v těle (napodobuje působení inzulinu). Významnou funkci má pro metabolismus cholesterolu, neboť snižuje jeho synthesu v těle při větším příjmu vanadu. Vanad se používá: preventivně k zábraně nedostatku vanadu v těle, neboť příjem vanadu z potravy je obvykle na dolní hranici jeho potřeby, protože se vanad vstřebává z potravy pouze jen z 5-12 %. Je součástí multivitaminového přípravku spolu s jinými stopovými prvky. Ve stomatologii se vanadu používá jako součást zubních implantátů. Vanad při současném používání léků s obsahem železa a hořčíku snižuje jejich vstřebávání do organismu. Ovlivňuje také distribuci chromu, mědi, manganu a zinku v těle.
Vápník
he
b
Vápník patří mezi základní minerální prvky, jeho význam je obrovský. Je stavební součástí kostí, zubů, ale také součástí slizničních bílkovin a sacharidů. Kromě toho má význam pro krevní srážení, ovlivňuje propustnost membrán a stěn kapilár a tím je důležitý pro regulaci tělesných tekutin. Dále je nezbytný pro působení mnoha enzymů, pro svalový stah, dráždění nervů, pro regulaci růstu buněk, vyměšování inzulínu a eliminační mechanismy v ledvinách. Dostatečný příjem vápníku je důležitý zejména u kojenců a dětí a u žen v období po skončeném přechodu.
Š
C
Vápník se používá v období vývoje organismu k vytvoření správné hustoty kostí, k jehož vrcholu dochází ve věku kolem 25 let, k zamezení křivice u dětí a změknutí kostí (osteomalacie) u dospělých, k prevenci prořidnutí kostí (osteoporózy), k výraznému snížení rizika zlomenin krčku stehenní kosti u žen v období po skončeném klimakteria, dále v období těhotenství a kojení a u starých osob v důsledku sníženého vstřebávání vápníku ze stravy. Je součástí některých multivitaminových a dietetických přípravků.
O
Zinek
S
Železo
ZŠ
a
V
Zinek je nepostradatelným stopovým prvkem pro lidský organismus. Je aktivátorem řady enzymů, jako je např. tzv. antioxidační enzym, který chrání buňky proti škodlivému působení volných radikálů vyvolaných stresem. Je také důležitý pro posílení imunitních reakcí probíhajících v těle. Jeho nedostatek v těle se může projevit sníženou chutí k jídlu, vývojovými vadami a zpomalením růstu, dále kožními problémy, sníženou schopností hojení ran, vypadáváním vlasů, sníženou funkcí pohlavních žláz. K nedostatku zinku v těle může dojít i při dlouhodobé zátěži, kterou jsou vystaveni např. sportovci, těžce pracující jedinci a pacienti při hojení většího rozsahu popálenin. K narušení množství zinku v těle může dojít i při poruše vylučování látek ledvinami nebo v případě hormonálních poruch. Železo je nepostradatelným prvkem pro každý živý organismus. Fyziologická funkce železa v těle je obrovská. Podílí se na celé řadě biochemických reakcí, k nimž patří přenos kyslíku, je tudíž významný pro buněčné dýchání, přenos elektronů, podílí se na oxidační a redukční přeměně látek v těle. Účelem podávání železa je normalizovat nedostatek železa v těle, normalizovat hodnoty krevního barviva hemoglobinu a doplnit vyčerpané tkáňové zásoby železa. Nedostatek železa způsobuje chudokrevnost, bledost, únavnost, tělesnou slabost, lámavost nehtů, zažívací problémy, narušení regulace tepla v těle, narušení funkce imunitního systému, záněty jazyka a ústních koutků. Profylakticky se doporučuje podávání železa v době těhotenství (vhodná kombinace s kyselinou listovou), kojení , u dárců krve, u kojenců, u dětí nedonošených a dětí z vícečetných porodů.
Přeměna energií Látky přijaté postravou(bílkoviny, tuky, cukry) jsou v organismu postupně metabolizovány. Během jejich štěpení (katabolismu) se uvolňuje energie ve formě tepla a zbylá část energie je v organismu uchována ve formě makroenergních fosfátových vazeb. Získaná energie se využíá při aktivním tansportu látek přes buněčné membrány, pro syntézu látek tělu vlastních a pro svalovou kontrakci. Katabolické a anabolické reakce probíhají v organismu neustále. Spálené teplo
b
Množství energie obsažené v jednotlivých živinách je možné zjistit jejich spálením v kalorické bombě. Při spálení (oxidaci) jednoho gramu cukru se uvolní 17 kJ, z jednoho gramu bílkovin 23 kJ a z jednoho gramu tuku 38 kJ. Množství energie uvolněné spálením, fyzikální spalné teplo, je v případě cukrů a tuků stejná jako množství energie, které se uvolní jejich štěpením na oxid uhličitý a vodu v organismu (fyziologické spalné teplo). Množství energie uvolněné v organismu při štěpení bílkovin (16,7 kJ) je menší, protože se bílkoviny nerozloží až na oxid uhličitý a na vodu, ale část enrgie zůstává v štěpných produktech, které jsou v organismu vyloučeny močí (močovina).
he
Energetický ekvivalent
C
Energetický ekvivalent udává množství energie uvolněné z jednotlivých živin při spotřebě 1l kyslíku.Průměrné hodnoty energetického ekvivalentu jsou pro cukry 21,1 kJ, pro bílkoviny 18 kJ a pro tuky 19 kJ. Při příjmu smíšené potravy (50až 60% cukru, 15 až 20% bílkovin,a 20 až 35% tuku) je energetický ekvivalent 20,1 kJ.
Š
Energetická spotřeba
S
ZŠ
a
V
O
Množství energie, kterou organismus potřebuje na udržení základních životních funkcí, označujeme jako bazární (základní) energetickou přeměnu. Bazární energetická přeměna je závislá na věku, pohlaví, hmotnosti a výšce. Dá se změřit metodou nepřímé kalolimetrie založené na spotřebě kyslíku (aerobní metabolismus) za určitý časový za následujících podmínek: ráno, na lačno, v tělesném a duševním klidu a při teplotě nespouštějcí termoregulační mechanismi. Průměrná hodnota bazální energetické přeměny je např. U 75 kilového muže 134 kJ na kilogram hmotnosti a den. Dodatková energieje takové množství další energie, které vyžaduje činost organismu (fyzická práce, sport, příjem potravy).
