Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb
Systémy správy bibliografických citací. Srovnání funkcionality. Bakalářská práce
2011
Jana Lukášková
Zadávací list
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Systémy správy bibliografických citací. Srovnání funkcionality zpracovala samostatně a použila pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.
V Praze dne
Podpis 3
Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mi poskytli odbornou pomoc, dostatek informací o problematice daného tématu a byli mi oporou v nelehkých chvílích při zpracování bakalářské práce. Děkuji. 4
Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na systémy správy bibliografických citací z hlediska jejich funkcionality. Hlavním cílem je analýza a srovnání funkcionality pěti bibliografických systémů – Citace.com, RefWorks, Delicious, CiteUlike a Connotea. Na základě stanoveného diagramu případu užití budou vymezena kritéria pro srovnávání systémů a na základě srovnávací analýzy budou vyhodnoceny výsledky, které povedou k doporučení kvalitních systémů.
5
Abstract Bachelor's dissertation is focusing on administration systems bibliographic citations in functioning point of view. The main target is analizing and comparing 5 bibliographic systems - Citace.com, RefWorks, Delicious, CiteUlike and Connotea. On the basis of specified diagram terms of use will be defined criteria for comparing the systems and on the basis comparing analysis will be evaluated results, which will lead to recommend quality systems.
6
1.
Úvod ........................................................................................................................ 9
2.
Citování a bibliografické citace ............................................................................. 10
2.1.
Význam citování .................................................................................................... 10
2.2.
Problém zvaný plagiátorství .................................................................................. 11
2.3.
Zásady citování ...................................................................................................... 12
2.4.
Obecná pravidla citování ....................................................................................... 13
2.5.
Bibliografická citace .............................................................................................. 14
2.5.1. Soupis bibliografických citací a metody................................................................ 15 3.
Mezinárodní normy pro citování ........................................................................... 16
3.1.
Účel normy ............................................................................................................ 17
3.2.
Pořadí údajů v bibliografické citaci ....................................................................... 17
4.
Citační styly ........................................................................................................... 19
5.
Bibliografické systémy správy .............................................................................. 20
6.
Analyzované systémy správy ................................................................................ 21
6.1.
Citace.com ............................................................................................................. 22
6.1.1. Funkcionalita systému Citace.com ........................................................................ 23 6.2.
Delicious ................................................................................................................ 24
6.2.1. Funkcionalita systému Delicious ........................................................................... 25 6.3.
Connotea ................................................................................................................ 26
6.3.1. Funkcionalita systému Connotea ........................................................................... 27 6.4.
CiteUlike ................................................................................................................ 28
6.4.1. Funkcionalita systému CiteUlike........................................................................... 28 6.5.
RefWorks ............................................................................................................... 29
6.5.1. Funkcionalita systému RefWorks .......................................................................... 30 7.
Srovnání funkcionality systémů správy ................................................................. 32
7.1.
Stanovení kritérií ................................................................................................... 34
7.2.
Srovnání systémů ................................................................................................... 36
7.2.1. Srovnání systémů všeobecných kritérií ................................................................. 37 7
7.2.2. Srovnání systémů funkčních kritérií ...................................................................... 38 7.3.
Zhodnocení celkového výsledku analýzy .............................................................. 41
8.
Závěr ...................................................................................................................... 43
Seznam obrázků............................................................................................................... 433 Seznam tabulek .................................................................................................................. 43 Seznam použité literatury .................................................................................................. 44
8
1.
Úvod
Během studií na středních či vysokých školách jsme se setkávali s předměty, ve kterých jsme měli zpracovávat různé seminární práce, přehledové práce či eseje. Pokaždé nám bylo připomínáno, že informační zdroje používané ve svých pracích máme citovat a vždy je uvádět. Učitelé a profesoři nás strašili s pojmem plagiátorství, který jsme často obměňovali s pojmem gladiátorství. Často jsme na tyto doporučení zapomínali a říkali si, že na to nikdo nepřijde. Ovšem v tomto směru jsme se velmi mýlili. Dnes již existuje celá řada systémů, které kontrolují obsah dokumentů a snadno se zjistí, zda-li se jedná o plagiát či ne. Proto je důležité neopomínat citovat dokumenty, které jsme použili při svém zpracování odborných dokumentů. Citování dokumentů je snadné, když si získáme zkušenosti v tomto směru a vygenerování citací ještě snadnější. Rozvojem ICT se na internetu začaly objevovat první systémy, které začaly zpracovávat bibliografické citace přes aplikační softwary. Momentálně se na internetu vyskytuje bezpočet systémů správy bibliografických manažerů, které účelně slouží k vytváření bibliografických citací. Mým posláním pro tuto bakalářskou práci je podat náhled na bibliografické manažery. Hlavním cílem bakalářské práce na téma Systémy správy bibliografických citací. Srovnání funkcionality. je zpracování srovnávací analýzy funkcionality softwarových aplikací, které jsou využívány pro správu bibliografických citací a záznamů informačních zdrojů. V dnešním informačním prostředí je na trhu spoustu softwarů, prostřednictvím kterých máme možnost vytvářet a spravovat bibliografické citace, které ušetří uživateli mnoho cenného času a nervů. Práce se zabývá významem citování, jeho zásadami a obecnými pravidly, kde bude poté následovat definice bibliografické citace. Dále uvádím mezinárodní normu a náhled jiných citačních stylů, které jsou používány. Zpracování bibliografických citací stále patří mezi nelehkou činnost, protože nevíme, jaké údaje přesně vkládat anebo je vkládáme špatně či nepřesně. Proto je vcelku důležité seznámit čtenáře s problematikou citování. Další bodem popsaným v bakalářské práci je vysvětlení bibliografického manažeru, systému správy, kde pomalým přechodem se začneme seznamovat se systémy, které se v této práci analyzují. V závěru budou vyhodnoceny výsledky srovnávací analýzy, které poskytnou doporučení, jaké aplikace jsou z hlediska multifunkčnosti po správu bibliografických citací vhodné.
9
2.
Citování a bibliografické citace
2.1.
Význam citování
Psaní odborných článků či diplomových prací se neobejde bez citování použitých zdrojů, kdy autor odborného dokumentu uvádí dostatečné množství údajů sloužící pro identifikaci a dohledání dokumentu, z kterého bylo čerpáno. Smyslem citování je právě zásada poskytnutí dostatečného množství prokazatelných údajů prostřednictvím odkazů, které povedou k jejich nalezení. V podstatě prostřednictvím těchto odkazů potvrzujeme myšlenky autorů, při kterých jsme došli k závěrům a můžeme tím doložit fakta, o které jsme se opírali při vytváření naší práce, a současně se naše práce stává dostatečně věrohodnou a smysluplnou. V následujícím odstavci jsou nastíněny důvody proč citovat, které se musí dodržovat. Dodržování pravidel citování by si měl každý osvojit, aby nedocházelo k omylům a případným potížím s vyhledáváním citovaných dokumentů. Základními důvody citování jsou: -
Intelektuální vlastnictví – obrana před plagiátorstvím. Chráněno autorským zákonem, který umožňuje použít výňatky z cizích děl a to v následujících případech •
v odůvodněné míře citace výňatku ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle
•
zařazení celých drobných zveřejněných děl do svého samostatného díla vědeckého, kritického, odborného nebo do díla určeného k vyučovacím účelům, objasňujeme obsah - pro objasnění jeho obsahu
•
užití zveřejněného díla v přednášce výlučně k účelům vědeckým nebo vyučovacím. [1, s. 5]
Vždy je nutné uvést jméno autora, pokud se nejedná o anonymní dílo, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem je dílo uváděno na veřejnost. -
Citační etika – zveřejnění všech informačních zdrojů při zpracování díla. Časté prohřešky proti citační etice: •
citování díla, které autor nepoužil
•
necitování díla, které autor použil 10
•
autocitace (citování vlastních děl, které nemají souvislost s novým dílem)
• nepřesné citování, které znemožňuje identifikaci díla. [1, s. 5] -
Ověření předkládaných tvrzení. Návaznost na předchozí poznání je zcela důležité pro psaní odborných prací. Nelze vytvářet nové myšlenky bez prostudování předchozích provedených výzkumů či základních pramenů. Musíme citovat, z jakých předpokladů vycházíme a na základě jakých informačních studií pracujeme. Jedná se vcelku o možnost identifikovat uváděné údaje k ověření tvrzení, která nejsou zkreslená. [1, s. 5]
-
Získání širšího kontextu ohledně daného tématu – komunikace informací. Při vědecké komunikaci je nezbytné informovat čtenáře do souvislostí, ve kterých naši práci vykonáváme. Je důležité poukázat na význam a účelnost práce, aby bylo možné porozumět práci. [1, s. 5]
V citování informačních zdrojů převážně nastává problém s plagiátorstvím a zachováním citační etiky. Rozvojem ICT a množstvím elektronických dokumentů je velmi lákavé nechat se strhnout opisováním cizích myšlenek. Obzvlášť mladší generace si nejsou vědomi žádných zásad citační etikety nebo pojmu intelektuálního vlastnictví. Při vyhledávání informací prostřednictvím internetu nalézáme spoustu elektronických zdrojů, ze kterých lze čerpat. Už bývá ale obtížné odhalit původního tvůrce dokumentu. Uvedené tvrzení můžu potvrdit, protože při hledání informačních zdrojů pro bakalářskou práci jsem narazila na velké množství internetových stránek, které byly obsahem zcela identické. Uvedení odkazů na primární zdroje v internetových stránkách bylo minimální.
2.2.
Problém zvaný plagiátorství
Význam plagiátorství se chápe jako opisování či přivlastňování cizích myšlenek nebo výsledků nějaké činnosti, které si dotyčná osoba přivlastňuje za své, aniž by uvedl původní zdroj a citoval je. V tomto ohledu již můžeme polemizovat o falzifikování, což už označujeme jako padělání určitého zdroje. Z hlediska citační etiky dotyčný plagiátor porušuje jak právní předpisy ČR, tak etické standardy, což vede k porušení autorského zákonu. Nejen, že plagiátor zkresluje a přepisuje myšlenky jiných, zároveň tak klame
11
a mate čtenáře, kteří si zaslouží vědět, zda díla se kterými pracuje, nejsou pouhou kopií jiných tvůrců. Určitě stojí za zmínku podotknout, že i v politických kruzích se nacházejí takoví aktéři, kteří se potýkají s nařčením z plagiátorství. Zajisté si vzpomeneme na zprávu informačních služeb, kterou použil Tony Blair (britský politik) pro poskytnutí informací k napadení Iráku. I když byl původní text pozměněn, byly právě identifikačním podmětem zachované gramatické chyby spolu s překlepy. Dalším plagiátorem byl známý americký vůdce za lidská práva afroamerických občanů Martin Luther King. Porušením citační etiky a autorského zákona se dopouštěl během studií na vysoké škole, kde ve své dizertační práci opsal více jak polovinu myšlenek z jiných děl. „I have a dream“ je známý výrok, který je Kingovi připisován. Ovšem bylo zjištěno, že tento výrok předem řekl jeho blízký přítel při svém kázání. V neposlední řadě už existují systémy kontroly obsahu, které přezkoumávají obsah a odhalují plagiáty v odborných zdrojích. Většina vysokých škol disponuje těmito systémy, takže včas zarazí vydání „podezřelého“ výsledku studentské práce. Není ostudné pracovat s odbornými texty vytvořenými jinými autory, ostudné je naopak to, když nepřiznáme, že jsme s nimi pracovali. Proto je důležité nezapomínat na význam citování a držet se zásad citování.
2.3.
Zásady citování
Mezi psaná pravidla při citování patří určité zásady, které je podmínkou dodržovat. Při nedodržení některých zásad dáváme našemu textu značnou nedůvěru a zmatenost, a tím naše tvorba nepatří mezi ukázkové a pravdivé. Obecné zásady a principy pro citování v České republice se řídí dle mezinárodní normy ČSN ISO 690:2011, která vstoupila v platnost 1. dubna roku 2011. Hlavním principem citování je, že údaje obsažené v citaci mají být převzaty z citovaného informačního zdroje. Údaje, které jsou zaznamenané v bibliografické citaci, mají odrážet specifickou jednotku nebo verzi citovaného dokumentu, přičemž u elektronických dokumentů (které můžou být proměnlivé) tyto údaje zahrnují síťové umístění dané citované verze a datum, kdy byl dokument online k dispozici. [2, s. 8] Při citování se držíme uvedených zásad, kdy:
12
-
Citace musí být především jednotná, přehledná a měla by být úplná. Je tedy nutné vybrat si jednu variantu citování a té se pak držet při zpracování jedné jediné práci. V případě úplnosti by měla citace obsahovat více údajů, přičemž informace zahrnuté v bibliografické citaci by měly být dostatečné k jasné identifikaci citovaného dokumentu. [1, s. 5]
-
Citujeme z primárních zdrojů, které jsme měli k dispozici, aby nedošlo k nepřesnostem vznikajících z přejímaných citací a tím pádem k porušení citační etiky. [1, s. 5]
-
Jsou zachovány pravopisné normy v daném jazyce. [1, s. 5]
-
V případě, že některý údaj chybí, vynecháme ho a pokračujeme následujícím údajem. [1, s. 5]
-
V citacích údaje členíme do tematických skupin, kde jejich pořadí určuje pro každý typ dokumentu norma. Tyto skupiny zároveň i určují zařazení údaje stejného typu v citaci na jedno místo. [1, s. 5]
-
Zachováváme jazyk citovaného dokumentu. Výjimkou jsou údaje o autorech a názvu, kde nepřekládáme údaje o vydání a nakladatelské údaje mezi které patří např. údaje o fyzickém popisu či zkratky. [1, s. 5 - 6]
2.4.
Obecná pravidla citování
Obecná pravidla citování týkající se formálních a stylistických detailů bibliografických citací stanovuje ČSN ISO 690, a vztahuje se na následující pravidla a stanovení pro citované informační zdroje a jejich údaje. -
Všeobecná pravidla: Základním pramenem údajů obsažených v citaci je citovaná jednotka. Zdroj údajů, který je k dispozici na pohled by měl být preferován před jinými. Údaje, které jsou převzaty od jiného zdroje, než je citovaná jednotka, by měly být zaznamenány v hranatých závorkách. Zdroje údajů pro bibliografickou citaci jsou seřazeny dle preferencí a to následovně: •
titulní stránka (úvodní obrazovka, domácí internetová stránka, apod.)
•
rub titulní stránky, hlavička stránky, apod.
•
obálka, deska vazby spojená s citovanou jednotkou 13
-
•
obal
•
doprovodné dokumentace typu manuálů, apod. [2, s. 9]
Údaje poskytnuté z jiných zdrojů: Údaje, které se neobjevují v citovaném zdroji, ale jsou dodány tvůrcem citace, by měly být uzavřeny v hranaté závorce. [2, s. 9]
-
Transliterace údajů: Jestliže je citovaný text psaný jiným typem písma než latinkou (např. azbuka) přepisujeme nebo romanizujeme všechny údaje. To znamená, že původní abecedy nahradíme latinskou abecedou. [2, s. 9]
-
Zkratky: Křestní jména tvořící část jména autora, redaktora či nakladatele je možné omezit na iniciály za předpokladu, že to nezjistí identitu dané osoby. [2, s. 9]
-
Interpunkce a typografie: Systém interpunkce a typografie by měl být používán v celém seznamu bibliografických citací. Prvky citace by měly být jasně odděleny od následujících prvků interpunkcí nebo změnou písma. [2, s. 9]
-
Pořadí údajů: definuje, v jakém pořadí se vytváří bibliografické citace. Přehled pořadí je popsán v podkapitole 3.2. Pořadí údajů v bibliografické citaci.
Z předchozích poznatků jsme získali řádnou představu o problematice spojené s citacemi a citováním. Nyní si představme bibliografické citace a odkazování na citované zdroje.
2.5.
Bibliografická citace
Citace je krátká forma bibliografického záznamu umístěná buď v závorkách uvnitř textu citujícího dokumentu, nebo připojená jako poznámka na straně textu pod čarou, na konci textu kapitoly nebo na konci celého textu dokumentu. Citace slouží jednak k rychlé identifikaci dokumentu, ze kterého autor vybral a použil citát, parafrázovanou myšlenku apod., jednak k přesnému určení umístění citátu, parafrázované myšlenky apod. v rámci zdrojového (citovaného) dokumentu. Jestliže se citace používají společně se seznamem bibliografických záznamům, též známým seznamem použité literatury, mohou obsahovat malé množství údajů o publikaci. Citace je vazba mezi místem, ve kterém se v textu cituje, a bibliografickým záznamem v seznamu použitých informačních zdrojů. [3, s. 7] Zvýše uvedené definice vyplývá, že bibliografická citace je systematicky uspořádaný údaj, který slouží jako identifikátor citovaného dokumentu, který má normou stanovená 14
pravidla a strukturu. Vedle toho citace je také významově zkrácené označení dokumentu, které se uvádí přímo v textu, a kterým spojujeme citované místo se záznamem v dokumentu, který je citován. Jaké je uspořádání soupisů bibliografických citací nebo jaké jsou metody odkazování na bibliografické citace, si vysvětlíme a upřesníme v následující podkapitole. 2.5.1.
Soupis bibliografických citací a metody
Soupis bibliografických citací je uspořádán abecedně podle prvního cyklu, nebo je uspořádán numerickou posloupností, která koresponduje s pořadím odkazů v textu. U více položek se stejným prvním prvkem se ve druhé či následujících citací může nahradit první prvek pomlčkou. [4, s. 19] Odkaz je stručnou formou citace, která je vsunutá do pokračujícího textu. Může se také jednat o připojenou poznámku na stránce dole, na konci kapitoly nebo na konci celého textu. Odkazy slouží k snadné identifikaci citovaného dokumentu. Jestliže není na konci textu připojen soupis bibliografických citací, je nezbytné, aby první odkaz na každou nezařazenou položku obsahoval minimální množství ze všech použitelných prvků. Užíváme-li odkaz spolu se soupisem bibliografických citací, odkaz musí obsahovat dostatečné množství údajů pro zajištění korespondování mezi odkazem a bibliografickou citací položky. [5, s. 23] Korespondování je zajištěno pomocí následujících metod: -
Forma jméno datum: Jméno tvůrce a rok vydání citovaného informačního zdroje uvádíme v textu ve formě jméno-datum. Jestliže se jméno autora vyskytuje v textu, následuje rok vydání v kulatých závorkách, v opačném případě, kdy se autor v textu nevyskytuje, uvádíme jméno a rok v kulatých závorkách. V odkazech na jednotlivé pasáže informačního zdroje se umístění příspěvku, definovaným např. číslem stránky, uvádí po roku vydání v kulatých závorkách. Bibliografické citace citovaných informačních zdrojů jsou uspořádány v seznamu odkazů v abecedním pořadí, dle příjmení autora s rokem vydání. [1, s. 27]
-
Forma číselného odkazu: Číslem v kulatých či hranatých závorkách, nebo v horním indexu odkazujeme v textu na informační zdroje v pořadí, v jakém jsou citovány prvotně. Následné odkazy určitých informačních zdrojů získá stejné 15
číslování jako první. Pokud odkazujeme na přesné části informačního zdroje, uvádí se po číslicích čísla stránek. [1, s. 27] -
Forma průběžných poznámek: Číselné odkazy v textu, v kulatých či hranatých závorkách, nebo v horním indexu odkazují na poznámky v číslovaném pořadí, v jakém se vyskytují v textu. Poznámky obsahují citace informačních zdrojů. [1, s. 27]
Tvorbu bibliografických citací a způsobů odkazování stanovuje norma pro citování. O normě jsem se velmi často zmiňovala v předchozím textu, a je proto logické si nyní tuto normu představit.
3.
Mezinárodní normy pro citování
Ještě začátkem roku 2011 se v České republice používaly dvě citační normy. První z nich byla ČSN ISO 690 (010197). Dokumentace – Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura. Původní norma se zaměřovala na zpracování tištěných dokumentů a jejich částí. Přesněji na tištěné dokumenty, které jsou rozděleny do 6 kategorií. Rozdělení dokumentů se vztahuje na monografické publikace, seriálové publikace, kapitoly nebo části
monografických
citací,
příspěvky
v monografických
publikacích,
články
v seriálových publikacích a na patentové dokumenty. Druhou normou pro citování byla ČSN ISO 690-2 (010197). Informace a dokumentace Bibliografické citace. Část 2: Elektronické dokumenty. Jak je z názvu zřejmé, norma se využívala pro dokumenty, které byly vydány v elektronické formě. Jedná se jak o počítačové programy, databáze, online dokumenty, tak i záznamy na elektronickém paměťovém médiu. Od 1. dubna 2011 vstoupila v platnost nová norma, která je českou verzí ISO 690:2010 a nahrazuje výše uvedené normy ČSN ISO 690 (010197) a ČSN ISO 690-2 (010197). Při volném uvážení se jedná o zkombinování těchto dvou norem v jednu obsáhlou a ucelenou normu. Norma ČSN ISO 690, celým názvem ČSN ISO 690 (010197). Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů, a patří v České republice mezi doporučované metodické pokyny pro citování v kvalifikačních pracích na českých univerzitách a pro autory jiných pracích.
16
3.1.
Účel normy
Mezinárodní norma uvádí pravidla pro úpravu bibliografických citací. Uvádí rovněž pokyny pro úpravu citací v latince v informačních zdrojích, které nejsou primárně bibliografické. Norma je použitelná na bibliografické odkazy a citace všech druhů informačních zdrojů, zahrnující, ale neomezující monografie, periodika, příspěvky, patenty, kartografické dokumenty, elektronické informační zdroje (včetně počítačového softwaru a databází), hudbu, zvukové dokumenty, tiskoviny, fotografie, grafická a audiovizuální díla a filmy. Normu nelze použít na citaci legislativních dokumentů, které mají své vlastní normy. [2, s. 7] Norma specifikuje důležité prvky, které je potřeba uvádět v bibliografických citacích a je určena pro zpracování bibliografie a pro formulaci odkazů v textu, které odpovídají záznamům v bibliografii. Norma dále poukazuje na základní principy vytváření citací a definuje klíčové termíny v celkovém soupisu citace. Určuje, jaké údaje jsou z informačních zdrojů využity, jaké je pořadí těchto údajů, a zda-li jsou povinnými či nepovinnými údaji. V případě, že některý z údajů chybí, vynechává se a pokračuje se dalším klíčovým datem. Norma je podrobným průvodcem problematiky citací, ve kterém pochopíme, jak se s touto problematikou vypořádat a dá nám odborný náhled, díky němuž budeme „my“ odborníci ve vlastnoručním vytváření soupisů bibliografických citací. Ovšem v dnešní moderní době, která je plná zjednodušených webových aplikací, můžeme během několika vteřin vytvořit bibliografickou citaci, kde jsou poskytnuty nápovědy k výběru klíčových informací pro vytvoření citace (jaké systémy jsou kvalitní, uvidíme v závěru této práce). I když nám tyto aplikace bibliografickou citaci vytvoří, určitě je výhodné či velmi chytré mít normu věrně po svém boku, abychom věděli, jaké údaje a co přesně vkládat.
3.2.
Pořadí údajů v bibliografické citaci
Bibliografická citace má normou stanovenou formální úpravu a strukturu, tzn. v jaké formě a pořadí se jednotlivé klíčové údaje zapisují. Uváděné údaje jsou povinné a označení názvu díla musí být psané kurzívou. V případě chybějících údajů v informačních zdrojích se pokračuje následujícím povinným údajem. Pořadí údajů v bibliografické citaci je následné: -
jméno (popřípadě jména) tvůrce; 17
-
název;
-
typ nosiče (v případě potřeby);
-
vydání;
-
nakladatelské informace (místo vydání a vydavatel);
-
název edice;
-
číslování v rámci popisované jednotky;
-
standardní identifikátor (v případě potřeby);
-
dostupnost, umístění či přístup k informacím;
-
dodatečně všeobecné informace. [2, s. 9 - 11]
Význam vypsaných údajů v bibliografické citaci je následovný: -
Tvůrce: Je to osoba/osoby/organizace, které stojí za vytvořením obsahu citovaného informačního zdroje v publikované formě.
-
Název: Pojmenování informačního zdroj, který se uvádí ve formě nacházející se v prameni citovaného dokumentu.
-
Typ nosiče: Označuje typ dokumentu, např. e-kniha, standard, webová stránka.
-
Vydání: Údaje o verzi dokumentu, např. aktualizované verze.
-
Nakladatelské údaje: Údaje o místě vydání informačního zdroje. Zahrnuje místo vydání, nakladatele, datum vydání, apod.
-
Číslování a stránkování: Uvádíme případný počet stránek informačního zdroje.
-
Názvy edic: Pojmenování místa vydaného informačního zdroje.
-
Identifikátory: Jedná se o mezinárodní standardní čísla, např. ISBN, ISAN, apod.
-
Dostupnost, umístění: Lokace informačního zdroje, kde je k dispozici.
Norma ISO 690 je v dalším významu nejen příručkou vytváření citací, ale i citační styl, který určuje formální podobu bibliografických citací a pro jaké informační zdroje ji lze použít. Během vysokoškolského studia nebo i po něm se někteří z nás mohou stát autory, kteří budou přispívat do periodik s různou problematikou. A právě informační zdroje z řad vědeckých či jiných odborných oborů zastupují různé citační styly. Pro přehled uvádím v další kapitole, jaké styly jsou celosvětově známé a kde se zejména používají. 18
4.
Citační styly
Norma pro citace přesně uvádí, jaké publikace či informační zdroje se dají citovat, ale ne vždy se vztahuje na vše, co se nám dostane do rukou a kam chceme přispívat. Existují různé obory, které se nevztahují na normu a vytvářejí si své vlastní formáty a pravidla pro vytváření citací, tzv. citační styly. Převážně většina časopisů, univerzit, odborných vědeckých societ a profesních sdružení využívají buď své citační styly, nebo již vytvořené, kterými se řídí dle stanovených pravidel stylů daných korporací. Citační styly, které používají různá nakladatelství časopisů, můžeme najít převážně v pokynech pro autory, které jsou vydány v každém čísle časopisů nebo na internetových stránkách periodiky. Pravidla citačních stylů se mohou od sebe lišit převážně ve struktuře a rozsahu údajů, které se uvádějí, tzn. jejich pořadí, formální úpravě, interpunkci, apod. Lišit se mohou dále ve zpracování soupisů bibliografických citací, uvádění citací či v odkazech vložených v textu. Ze zkušeností získaných osvojením základního principu jednoho citačního stylu nám dává výhodu rychlého přizpůsobení se dalším pravidlům jiných stylů. Mezi známé a používané citační styly patří: -
APA STYLE – citační styl vytvořen American Psychoogical Association, uplatňuje se v sociálních a behaviorálních vědách.
-
CHICAGO STYLE – citační styl, který je využíván pro potřeby společenských věd a popisuje mimo jiné i citování univerzitních kvalifikačních prací.
-
CITING MEDICINE – styl, který poskytuje pomoc autorům při sestavování bibliografických citací a odkazů publikací z oboru lékařství.
-
HARVARD STYLE – styl používán v akademických publikacích.
-
MLA STYLE – Modern Language association, využíván v humanitních vědách, zejména v jazykovědě a literatuře.
-
VANCOUVER STYLE – používán pro publikování v časopisech se zaměřením na lékařství, lékařské technologie a zdravovědu. Sestává se z citací v textu a číslovaným seznamem odkazů na konci celého dokumentu.
19
-
AMA STYLE – další citační styl využívaný v lékařství a oborech biologie, vytvořen American Medical association.
-
CSE STYLE - Council of Science Editors, styl se zaměřením na přírodní vědy.
Ačkoliv existuje celá řada citačních stylů zaměřená pro různé vědní obory, nemá smysl je všechny uvádět v této kapitole. Zde jsem uvedla pouze ty nejvíce známé. O citačních stylech jsem se zmínila z toho důvodu, protože některé systémy správy umožňují vytváření bibliografických citací v jiných citačních stylech.
5.
Bibliografické systémy správy
Bibliografické manažery umožňují studentům, autorům či akademickým pracovníkům jednoduše a přehledně spravovat bibliografické citace dokumentů, vytvářet jejich strukturované seznamy či propojovat seznamy přímo s plnými texty. Bibliografické manažery nabízejí uživatelům množství předdefinovaných citačních stylů pro různé typy dokumentů, umožňující export záznamů z databází, internetu či externích zdrojů. [6] Bibliografický manažer má mnoho výrazů. Česká terminologie je značí jako správce bibliografických citací, bibliografické systémy, manažer osobních referencí, záložkové systémy nebo i jako citační software. V současnosti existuje celá řada systémů spravující reference našich informačních zdrojů, lišící se pouze v účelnosti a funkcionalitě. Citační softwary umožňují pracovat s bibliografickými citacemi a odkazy pro různé typy dokumentů v určitém databázovém prostředí, kde je umožněno vkládat a spravovat citace na informační zdroje. Správa citací zahrnuje mazání, editování či přemisťování. Některé systémy disponují schopností vkládat citace do textových dokumentů a vytváření odkazů na citovaný dokument. Výhodou je rychlá manipulace při vytváření bibliografických citací a jejich soupisů, které se vkládají do vlastních knihoven vytvořených uživatelských účtů. Klíčovými funkcemi některých systémů jsou také přímé exporty nebo importy záznamů. Většina bibliografických manažerů úzce spolupracuje s bibliografickými databázemi, katalogy knihoven či univerzitními knihovnami, ve kterých lze originální dokumenty vyhledat. Velmi známou bibliografickou databází je online služba ProQuest od společnosti ProQuest. Společnost patřila k prvním vydavatelům online databází zpřístupňující náhledy plnotextových dokumentů. Z českých databází je známá OPAC Univerzitní knihovna a Česká národní knihovna. Vyhledávání informačních zdrojů 20
z multioborových databází závisí na definování vyhledávacích kritérií, například zadáním ISBN, periodik, autorů apod. Při pozitivním výsledku hledání lze importovat záznamy do uživatelských knihoven systémů správy. Importovat lze i záložky z webových prohlížečů a textové soubory ve formátu .txt. Bibliografické manažery jsou dostupné především přes online webové aplikace, kde jsou k dispozici jak komerční placené systémy, tak i volně dostupné free softwary. Ovšem vyskytují se i deskoptové aplikace, které je nutné nainstalovat.
6.
Analyzované systémy správy
V následující kapitole bych se ráda zaměřila na systémy, které budu analyzovat pro získání základních charakteristik o systémech správy. Z jejich popisu vytvořím univerzální diagram případu užití (Use Case), podle kterého budu vycházet závěrečná srovnávací analýza. Systémy popíšu z hlediska jejich funkcionality a modulů, kterými lze vytvořit bibliografická citace pro různé informační zdroje. Ve své práci pracuji se systémy, pro které neplatí podmínka instalace aplikací. Dostupnost systémů je zajištěna přes internetové domovské stránky. První čtyři systémy patří k bezplatným systémům, oproti tomu poslední z analyzovaných citačních systémů, systém RefWorks, patří již mezi placený software, pro který je nutné získat licenci pro jeho používání. V České republice mají předplacený účet některé vysoké školy, takže pro studenty těchto škol jsou k dispozici při zpracování svých odborných textů. Na Vysoké škole ekonomické bylo v roce 2010 možné používat zkušební verzi zmíněného systému a Vyšší odborná škola informačních služeb má pro své studenty také k dispozici instituční účet. Mezi systémy správy, které budu analyzovat, patří: -
Citace.com
-
Delicious
-
CiteUlike
-
Connotea
-
RefWorks
21
6.1.
Citace.com
Český systém, který byl původně vytvořen jako studentský projekt na Masarykově univerzitě v Brně. Citace.com využívá mnoho studentů pro vytváření bibliografických citací pro své kvalifikační práce. V současnosti je to velmi plnohodnotný citační systém. Na systému začal pracovat Martin Krčál s kolektivem a k prvotnímu důvodu, proč se touto myšlenkou zabývat, bylo zjištění, že spousta studentů se potýkala s problémy citování. Studenti nevěděli přesně, jaké informace vkládat a pletlo spoustu údajů při tvorbě bibliografických citací. Systém započal svoji existenci od roku 2004 a během jeho zprovoznění došlo i k aktualizacím, ve kterých se systém vždy více zdokonalil. [7] V roce 2004 vyšla první verze 1.0 systému a disponovala pouze generováním citací, které se nedaly ukládat, a celková verze obsahovala pouze dva moduly. Modul pro vytvoření citací pro Monografie a Webové stránky. O rok později, kdy si první generátor citací vysloužil velký ohlas, došlo k přidání dalších funkcí a vytvořením nové verze 1.1. V této verzi došlo k rozšíření modulů. K modulům Monografie a Webové stránky byly přidány Části monografií, Akademické práce, Příspěvky ve sborníku, Novinové články, Seriály a Elektronické články. Nejnovější verze 2.0 byla kompletně přepracována a integrována na kvalitní citační manažer. [7] Aktuální verze citačního softwaru poskytuje tvorbu bibliografických citací pro následující moduly: -
-
moduly pro tištěné dokumenty •
kniha (vložení všech monografických publikací)
•
část knihy (vložení kapitol z knih nebo vícesvazková díla)
•
příspěvek (vložení z příspěvků ze sborníků nebo ročenek)
•
článek (vložení z tištěných časopisů a novin)
•
akademická práce (vložení diplomových, bakalářských pracích, apod.)
•
legislativní dokument (vkládání vyhlášek, zákonů, předpisy, apod.)
•
standard (vložení norem, standardů)
•
mapa (vložení map, atlasů a jiných kartografických dokumentů) [8]
moduly pro elektronické dokumenty •
e-knihy (vkládání knih, které jsou dostupné v elektronické podobě)
•
části e-knihy (vložení částí knih, celých kapitol z elektronických knih)
22
•
e-příspěvek (vkládání příspěvků ze sborníků, ročenek z elektronických zdrojů)
•
e-článek (vložení článků, které jsou publikovány na internetu)
•
e-akademická práce (vložení dostupných bakalářských, diplomových prací, apod.)
•
web a sídlo (vkládání webových stránek a sídel, jestliže necitujeme konkrétní stránku)
• -
webová stránka (vložení konkrétní webové stránky) [8]
šablony pro moduly •
Wikipedia (generování citace pro hesla z Wikipedie)
•
Wikiskripta (generace citací pro hesla z Wikiskripta.eu) [8]
Domovské stránky systému jsou dostupné na http://citace.com/index.php. Registrace k systému není podmínkou, i bez ní lze vytvořit bibliografické citace, ale pro dlouhodobé užívání citačního softwaru a pro snadnou správu bibliografických citací doporučuji registraci založit. Vytvořením účtu se nám otevře brána do vytváření a uchování bibliografických odkazů. Začáteční uživatelé, kteří systém neznají a nevědí, jak jej ovládat, si můžou principy vytváření osvojit online návodem, který však není dostupný na stránkách systémů. 6.1.1.
Funkcionalita systému Citace.com
Mezi základní funkce systému patří: -
generování citací
-
správa citací (editace, řazení do složek)
-
import záznamů dle ISBN (z katalogů knihoven, Amazonu a webových služeb)
-
hodnocení záznamů
-
vkládání poznámek
-
odkazy na plné texty
-
vkládání obsahů
-
zobrazení obálek knih a náhledy webových stránek 23
-
exporty složek (HTML, TXT, RTF a BIBTeX)
-
sdílení složek a nastavení práv přístupu
-
vyhledávání ve vlastních citacích [9]
Integrací funkcí kvalitního citačního softwaru máme možnost správy vytvořených záznamů, kde lze připojovat poznámky, recenze nebo i odkazy na plné texty. K systému jsou doplněny externí odkazy a náhledy obálek přes online databázi Google Books. Při registraci si vytváříme své „osobní knihovny“, do kterých lze přes složky ukládat a sdílet citace s jinými uživateli přes webové rozhraní. To vše lze exportovat do formátů HTML, textového souboru a RTF nebo BibTex (textový soubor ukládající informace o citovaných informačních zdrojích, patřící známému systému BibTex, generující bibliografické citace a jejich seznamu). Nevýhodou citačního softwaru je, že bibliografické citace jsou tvořeny pouze podle jednoho citačního stylu, tj. podle norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Na aktualizaci nové normy v generátoru se stále pracuje a dokonce se spekuluje o rozšíření generátoru citací o nové citační styly.
6.2.
Delicious
Bookmarkový (záložkový) systém, jehož zrod je datován od roku 2003, patří stále k populárnímu nástroji správy a ukládání odkazů. V roce 2005 systém odkoupila společnost Yahoo, která během vlastnictví systému provedla redesign zaměřující se na vzhled a přehlednější ovládání, jinak služba pod vedením Yahoo stále stagnovala. V éře nově vzniklého Webu 2.0 se dá systém Delicious považovat za počátek rozvoje sociálních sítí. Začátkem roku 2011 se začalo hovořit o ukončení služby Delicious. Diskuze o ukončení byly utnuty zprávou, že upadající systém bude spasen. Na záchraně se podílela firma Avos, jehož majitelé jsou známí zakladatelé videoportálu YouTube – Chad Hurley a Steve Chen. [10] Jejich primárním cílem je spustit přepracovaný informační systém, který chtějí více dostat do podvědomí širšího okruhu potencionálních uživatelů. Změnit chtějí nejen titulní stránku systému Delicious, ale i přehled informací aktualizovaných na základě nově uložených linků webových stránek, tzn, že v aktuální verzi systému se na hlavní stránce zobrazují doporučené odkazy, které jsou nejčastěji sdíleny během dne. Majitelé chtějí inovovat momentální titulní vzhled a nabídnout skupinám uživatelů výběr populárních 24
odkazů, vztahující se k aktuálním tématům všeobecného zpravodajství. K vybraným tématům budou vytvořeny odkazy doplněné o fotografie či videoklipy souvisejících událostí. K dalšímu fragmentu zdokonalení uvádí majitelé myšlenku vytvoření tzv. nárazového uložení seznamu odkazů. Při vyhledání nějakého specifického problému, kde přes prohlížeč zadáváme různé dotazy, se nám vyhledá bezpočet odkazů, které máme přes panely otevřené. Nový systém Delicious má nabídnout možnost celý seznam odkazů uložit pod jedno téma mezi záložky a sdílet s ostatními uživateli. [10] Mnozí z nás používají prohlížeče internetových stránek jako úložiště oblíbených záložek z vložených odkazů. Prostřednictvím osobních počítačů přistupujeme k oblíbeným záložkám přes internetové prohlížeče, jejichž obsah je uložen a zpřístupněn pouze přes naše PC. Importem našich oblíbených záložek do systému Delicious můžeme oblíbené stránky sledovat či spravovat kdekoli a za použití jakéhokoli jiného počítače, ke kterému máme přístup. 6.2.1.
Funkcionalita systému Delicious
Základní funkce systému: -
vkládání odkazů
-
správa odkazů (editace, řazení do složek)
-
vkládání komentářů
-
náhledy webových stránek
-
sdílení složek a nastavení práv přístupu
-
vyhledávání v odkazech
-
exporty složek do HTML
Pro obsluhu systému správy Delicious je podmínkou bezplatná registrace přes domovské stránky http://www.delicious.com. Registrační formulář nabízí možnost naistalování zásuvného modelu (plugin), který rozšíří možnosti a funkce webového prohlížeče, přes který vyhledáváme. Osobně doporučuji instalaci Pluginu pro nové uživatele, protože jednoduchým zadáním klávesové zkratky se vyhledaný odkaz automaticky přesune do vytvořeného seznamu v systému. Organizování odkazů realizujeme samostatně pomocí 25
tagování, které nám zaručí orientační přehled v seznamu. K odkazům mimo jiné můžeme vložit komentáře. S libovolným použitím tagů snadněji nalézáme analogické odkazy na informační zdroje, sdílíme je s uživateli a tagy můžeme tematicky kategorizovat. Při přidávání odkazů, které byly již některými uživateli vloženy, se automaticky nabídne doporučené tagy. Doporučené tagy můžeme buď vymazat, anebo k nim přidat další specifické klíčové slovo. Počet tagů je libovolný a neomezený. V uživatelském prostředí profilu je přidán k jednotlivým tagům počet našich odkazů, ve kterých je dané klíčové obsaženo a při výběru se odkazy zobrazí. Profily ostatních uživatelů jsou nám zpřístupněny zčásti nebo i celé, záleží na nastavení přístupových práv jednotlivých uživatelů. Při sdílení celého obsahu je možné nahlédnout do uživatelského profilu a seznamu oblíbených referencí ostatních. Odkazy se společnou tematikou můžeme sdílet, lze sledovat aktivitu uživatelů a posílat jim upozornění ke sdílení zajímavých odkazů s podobnou problematikou. K dalším funkcím systému se vztahuje možnost importu záložek z webových prohlížečů a export. Exportem vytvoříme inventář všech našich odkazů v HTML formátu a můžeme importovat do prohlížečů internetových stránek. Exportovat se dá i jen vymezený úsek odkazů, definovaný zvolenými tagy.
6.3.
Connotea
Connotea je volně dostupný systém správy přes webové rozhraní. K finálnímu vytvoření systému došlo v prosinci roku 2004 uskupením Nature Publishing Group, které je významným vydavatelem vědeckého časopisu Nature. Systém správy se zaměřuje především pro vědce, lékaře a techniky a exportuje odkazy z databází a internetu. [6] To ale neznamená, že systém nemohou využívat vysokoškolští studenti. Naopak systém je zpřístupněn pro veřejnost po celém světě. Generování bibliografických citací v systému Connotea je platné pouze pro elektronické dokumenty, na které se odkazuje, než pro tištěné publikace. Použití systému je vhodné pro následující moduly: -
noviny, katalogy, odborné časopisy a jejich články publikované na internetu
-
audiovizuální materiály, záznamy zvuků a video nahrávky
-
bakalářské, diplomové a dizertační práce 26
-
nepublikované práce
-
e-knihy, kapitoly e-knih
-
obrázky, umělecká díla a mapy
-
počítačové programy, webové stránky
6.3.1.
Funkcionalita systému Connotea
Základní funkce systému jsou: -
vkládání odkazů
-
správa odkazů (editace, vložení citace k odkazu, mazání)
-
vkládání komentářů
-
sdílení odkazů a nastavení práv přístupu
-
vyhledávání v odkazech
-
import z formátů RIS, BibTex, EndNote, MODS a ze záložek prohlížeče Firefox
-
exporty složek do formátů RIS, EndNote, BibTex, MODS, Word, TXT
-
vytváření skupin a nastavení práv přístupu
Pro práci se systémem je opět potřebná registrace na oficiálních stránkách systému Connotea, dostupných na http://www.connotea.com, při které se vytvoří osobní knihovna, kam ukládáme nalezené odkazy, které můžeme exportovat do formátů podporující systém Connotea. Pro vytvoření odkazů stačí vložit internetovou adresu informačního zdroje a definovat tagy. Přes tagy poté můžeme snadně vyhledávat námi vytvořené odkazy nebo je porovnávat s ostatními uživateli systému. Důležité je, velmi přesně definovat tag, ale v aktuální verzi systému Connotea se automaticky dle počátečních písmen nabídne seznam již vytvořených tagů, což je od předchozích verzí pokrokem. Během vytváření odkazu se nám nabízí připojení popisu a komentáře pro vyhledaný informační zdroj. Lze i nastavit přístupová práva, kde volíme viditelnost odkazu pro sdílení s jinými uživateli. Zadáním náležitých údajů dochází po odeslání k vytvoření záznamu, který lze dále editovat a pro přesměrování na patřičný odkaz stačí pouze odeslat požadavek a odkaz se nám následně otevře a načte v původní verzi v jiném
27
panelu. Při editaci odkazů můžeme přidávat přes formulář bibliografické citace, které se k našemu inventáři odkazů přiřadí pod název a internetovou adresu zdroje.
6.4.
CiteUlike
Primárním cílem systému je podporovat a rozvíjet sdílení vědeckých odkazů mezi výzkumníky. Za vytvořením systému stojí Richard Cameron, který zveřejnil tuto bezplatnou službu v listopadu v roce 2004. Systém je provozován londýnskou společností Oversity Limited, od srpna 2008 sponzorovaný vydavatelstvím Springer. [6] Generování citací v systému CiteUlike lze vytvářet pro následující moduly: -
záznamy z knih, kapitoly knih a jejich části
-
booklety a sborníky z konferencí
-
elektronické citace
-
tištěné publikace a časopisecké články
-
manuály a technické zprávy a standardy
-
dizertační a diplomové práce
6.4.1.
Funkcionalita systému CiteUlike
Základní funkce systému: -
vkládání odkazů
-
generování citací
-
správa citací (editace, řazení do složek)
-
import
-
vkládání poznámek
-
vkládání obsahů
-
exporty (BibTeX, EndNote, PDF a RTF )
-
sdílení složek a nastavení práv přístupu
-
vytváření skupin a nastavení práv přístupu 28
-
vyhledávání ve vlastních citacích
Pro správu bibliografických odkazů je také důležitá registrace na stránkách dostupných z http://www.citeulike.org/post , kde po vyplnění přístupových údajů dochází k vytvoření účtu a osobní knihovny. V systému lze ukládat, sdílet a organizovat kolekce bibliografických odkazů a nastavit si, o jaký typ elektronické dokumenty se jedná. CiteUlike umožňuje přístup k osobním nebo sdíleným bibliografickým odkazům přímo z webu. Záznamy lze také označit tagy pro usnadnění hledání a lepší orientaci. Lze k nim připojit obrázky nebo celé texty dokumentů. Systém exportuje odkazy v souborech BibTex, PDF a RTF a textovém souboru EndNote. BibTex je textový soubor citačního manažeru BibTex, do kterého systém ukládá své bibliografické odkazy, EndNote patří také mezi bibliografické manažery, který ukládá odkazy do svého textového souboru EndNote. Systémy se vzájemně podporují textovými soubory a je tedy možné, jak importovat záznamy z jednoho souboru, tak i exportovat. Záznamy přidáme vložením internetové adresy nebo manuálně a systém je podporován stránkami jako Amazon. Bibliografické citace mohou být zobrazeny nastavením citačních stylů podporujících CiteUlike. Systém podporuje citační styly (APA, Chichago, apod.) kromě české normy ISO 690. Ke sdílení tematických odkazů se může uživatel přidat do skupiny nebo ji následně vytvořit a přidat práva, jestli bude skupina volně přístupná nebo privátní. U odkazů je zobrazen počet uživatelů a skupin, kteří jej sdílí. Vyhledávání v databázi záznamů lze prohlížením jednotlivých tagů nebo v samotných polích pomocí booleovských operátorů. Ovšem syntaxe se od běžné konvence (AND, OR, NOT) liší. Přes systémovou nápovědu, která je k dispozici přímo na oficiálních stránkách systému, najdeme podrobný popis. Přes pole vyhledávání zadáváme název publikace, abstrakt, jméno uživatele, tag, ISSN, ISBN nebo název vydavatele. [11]
6.5.
RefWorks
Společnost, která vyvinula systém RefWorks, byla založena v roce 2001 týmem odborníků a úzce spolupracuje s multioborovou databází ProQeust. Online systém slouží pro všechny, kteří shromažďují informace s různou odbornou tematikou, např. humanitní a přírodní vědy, informatika a technologie, technika, medicína apod. Systém je vhodný pro podporu výuky studentů a učitelů, výzkumné pracovníky, autory odborných článků
29
a pro další informační pracovníků. RefWorks spolupracuje s některými prestižními světovými poskytovateli online informačních služeb, ke kterým patří ProQuest. Bibliografické odkazy v systému vytváříme pro: -
monografie
-
vydané knihy, výběr z knih nebo celky
-
dizertační a diplomové práce
-
noviny a magazíny (tištěné, elektronické)
-
novinové a časopisové články (tištěné, elektronické)
-
filmy, video a DVD, hudební nahrávky
-
konference, zasedání
-
mapy
-
zákony, granty a patenty
-
počítačové programy
-
umělecká díla
-
online diskusní fóra a blogy
-
webové stránky, apod.
6.5.1.
Funkcionalita systému RefWorks
K základním funkcím systému patří: -
vytváření bibliografických citací
-
generování citací
-
správa citací (editace, řazení do složek)
-
import
-
vkládání poznámek
-
vkládání obsahů
-
vkládání celých textů 30
-
exporty (BibTeX, EndNote )
-
sdílení složek a nastavení práv přístupu
-
vytváření skupin a nastavení práv přístupu
-
vyhledávání ve vlastních citacích
Multifunkční systém RefWorks pro tvorbu a správu bibliografických citací je zpoplatněn na základě licencí pro jednotlivce nebo instituce, které zaktivují přístup přes registraci. Systém lze vyzkoušet na základě trial verze. Denně systém používá přes tisíce vědců a uživatelů z více než 900 organizací na celém světě, kteří ukládají neomezený počet bibliografických záznamů vytvořených online přes účet na RefWorks. Manažer citací disponuje různými funkcemi, počínaje přímým importem záznamů z online databází datových zdrojů či našich seznamů z textových souborů, konče exportem do mnoha předdefinovaných citačních stylů. Vytvořené bibliografie organizujeme ve složkách, formátujeme je a spravujeme. Veřejným sdílením odkazů předáváme informace ostatním uživatelům nebo kolegům z institučního prostředí. Aktuální verze systému je převedena do několika světových jazyků a nabízí zobrazení verzí RefWorsk Classic nebo verzi RefWorks 2.0. Jaké zobrazení systému zvolit, závisí na preferencích uživatele. Funkčnost je zachována, pouze se mění pracovní prostředí a vzhled systému. Při potížích s ovládáním systému je k dispozici mnoho manuálů a uživatelských příruček, prostřednictvím kterých si osvojíme znalosti při práci se systémem a rychle se s citačním manažerem seznámíme. Vyhledání uložených bibliografií lze zadáním autora, deskriptorů a periodik. Pro podrobné vyhledání slouží pokročilé nastavení vyhledávače dle uživatelem definovaných klíčových slov. RefWorks je velmi sofistikovaný systém a řadí se k velmi kvalitním správcům bibliografických citací. Nejen, že je určen pro vytváření bibliografických odkazů na různé informační zdroje a je propojený s významnými komerčními databázemi, ale navíc podporuje výstupy bibliografií přes stovky citačních stylů. Export bibliografických citací je kompatibilní se soubory komerčních, citačních software EndNote, Reference Manager a ProCite. Dále lze exportovat do BibTex a Refworks XML formátu.
31
7.
Srovnání funkcionality systémů správy
Na základě analyzování a popisování systémů správy bibliografických citací v předchozí celé kapitole jsem vytvořila univerzální Use Case diagram z hlediska uživatele, podle kterého budu srovnávat všechny systémy. Diagram jsem zformovala na základě přečtených informačních zdrojů ohledně citačních manažerů, ze kterých jsem usoudila vhodné funkce pro ideu kvalitního a multifunkčního, bibliografického systému. Podle vytvořeného diagramu případu užití stanovím vhodná kritéria, která budou rozdělena do tematických celků, a z vytvořené celkové srovnávací analýzy chci získat výsledek vedoucí k doporučení kvalitních a multifunkčních systémů pro správu bibliografických citací. Kritéria budou stanovena i na základně všeobecných poznatků, které budou stanoveny dle získaných informací z mého pozorování. V průběhu zpracování bakalářské práce jsem se rozhodla pro jednoduché kvalitativní srovnání na základě obsahu funkcí systémů, protože přednostně preferuji pracovat s kvalitními a plnohodnotnými systémy. Všeobecně při výběru nějakého produktu přemýšlím a zkoumám jeho vlastnosti z hlediska funkcionality, tak jako každý racionálně uvažující člověk. Ano, produkt obsahuje to, co vyžaduji. Ne, produkt neobsahuje to, co vyžaduji. Pojetí mé srovnávací analýzy bude ve stejném duchu, na základě hodnot ANO či NE. Analýza bude prezentována formou přehledných tabulek, kde budou zobrazeny výše uvedené hodnoty na základě funkcí, kterými systémy disponují. Veškeré systémy jsem si důkladně prostudovala a pracovala s nimi po celou dobu psaní závěrečné práce. U všech systémů jsem zaregistrovaná a mám platný účet, ve kterém mám vytvořené své virtuální knihovny plné záznamů. Převážná většina záznamů odkazuje na informační zdroje, které jsem prostudovala a citovala ve své bakalářské práci. Všeobecně jsou analyzované systémy v základním jádru stejné, ale v detailním pohledu se již začínají odlišovat. S některými systémy se mi pracovalo dobře, s některými hůře a to z hlediska uživatelského prostředí. Některé systémy jsou webovým rozhraním nepřehledné a trvá více času zorientovat se. Jako jednu z výhod považuji již uplatněné zkušenosti s jedním ze systémů, a to konkrétně s Citace.com, které jsem získala v průběhu studia na Vyšší odborné škole informačních služeb. Prostřednictvím povrchových znalostí se systémem Citace.com jsem očekávala podobné systémy z hlediska obsahu a funkcionality. Ostatní systémy tedy byly pro mne novinkou, příjemným zpestřením a rozšířením spektra informací v oblasti citačních 32
manažerů. Nevýhodou byla moje nedostačující slovní zásoba z anglického jazyka, která se ze zkoumání systémů rozšířila. Na následující stránce si prohlédněme diagram případů užití (Use Case diagram) – viz Obrázek č. 1, který znázorňuje funkcionalitu obecného systému, podle kterého budou stanovena kritéria pro srovnání funkcionality jednotlivých systémů.
33
Zvolit formát
<
>
Registrovat se
Upravit citace
Zadat tagy
Exportovat citace <<extend>> <>
Vytvořit citace
<>
Vložit poznámky
<>
Uložit citace Editovat
<> Vložit obsah <>
Spravit uložené citace
<>
Uživatel systému
Smazání citace
<>
Zobrazit náhled web.stránek a obálek knih Importovat seznamy citací
Vytvořit složku
<> Vyhledat citaci v osobní knihovně Přidat záznamy
<>
<> Vyhledat citaci v online databázích
Zvolit klíčová data Nastavit práva přístupu pro ostatní uživatele
<>
Zvolit klíčové údaje
Obrázek 1: Use Case diagram pro zvolení kritérií
7.1.
Stanovení kritérií
Srovnání systémů bude provedeno na základě následujících kritérií, která jsou rozdělena do dvou tematických částí – všeobecných kritérií a kritérií funkčnosti, které jsou dále rozvrženy do pěti úseků.
34
Všeobecná kritéria: -
česká verze systému
-
vícejazyčné verze systému
-
bezplatné používání systému
-
online nápověda na stránkách systému
-
přehlednost uživatelského rozhraní
-
informace o poskytovateli a službách
-
přebírání záznamů z databází a katalogů
-
možnost instalovat pluginy
-
správa uživatelských účtů
Funkční kritéria: -
-
z hlediska vytváření odkazů •
vytvoření bibliografických odkazů tištěných zdrojů
•
vytvoření bibliografických odkazů elektronických zdrojů
•
vytvoření bibliografických odkazů dle normy ČSN ISO 690
•
vytvoření bibliografických odkazů v jiných citačních stylech
z hlediska správy a editace záznamů •
úprava záznamů
•
vkládání klíčových slov (tagy)
•
vkládání poznámek a komentářů
•
vložit obsah či recenze
•
mazání
•
náhledy webových stránek a obálek knih
•
vytvoření tematických složek a vkládání záznamů
•
správa složek a nastavení přístupových práv ke sdílení
•
odkazy na plné texty nebo jejich části 35
-
-
-
7.2.
z hlediska vyhledávání odkazů ve virtuální knihovně •
vyhledávání dle názvu zdrojů
•
vyhledávání dle autorit
•
vyhledávání dle tagů
•
vyhledávání dle data vložení
•
vyhledávání dle druhu
z hlediska importu •
z webových prohlížečů
•
z textových souborů TXT
•
z textových souborů RTF
•
z jiných textových souborů (EndNote, BibTex, apod.)
•
z HTML
•
z online databází
z hlediska exportu •
do textových souborů TXT
•
do textových souborů RTF
•
do jiných textových souborů (EndNote, BibTex, apod.)
•
do HTML
•
do PDF
Srovnání systémů
V následující části dojde k samotné prezentaci výsledků srovnávací analýzy dle výše uvedených kritérií. Ve sloupcích v buňkách jsou vypsány hodnoty stanovené na základě vyhodnocení, která souhlasí s funkcionalitou a vlastnostmi jednotlivých systémů. Udané hodnoty budou sečteny pro jednotlivé systémy zvlášť a vyhodnocení bude znázorněno v tabulkách, vztahujících se k jednotlivým kritériím.
36
Prvotně začnu srovnávat systémy dle všeobecných kritérií, kde následné vyhodnocení slouží jako obecný přehled, který lze spíše považovat za výhody jednotlivých systémů. 7.2.1.
Srovnání systémů všeobecných kritérií
Systémy Hlavní kritéria Citace.com
RefWorks
1 Česká verze systému
ano
ne
ne
ne
ne
2 Vícejazyčné verze systému
ne
ano
ne
ne
ano
3 Bezplatné používání systému
ano
ne
ano
ano
ano
ne
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ne
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
4
Online nápověda na stránkách systému
5 Přehlednost uživatelského rozhraní 6
Informace o poskytovateli a produktech
7 Možnost instalovat pluginy 8
Přebírání záznamů z databází a katalogů
9 Správa uživatelských účtů
Delicious Connotea CiteUlike
Tabulka 1: Srovnání systémů dle všeobecných kritérií
Hodnoty
Systémy
ANO
NE
Citace.com
6
3
RefWorks
7
2
Delicious
4
5
Connotea
7
2
CiteUlike
5
4
Tabulka 2: Vyhodnocení systémů dle všeobecných kritérií
37
Z výše uvedené tabulky – viz Tabulka 2, nejvíce kladných vyhodnocení měly systémy RefWorks, Connotea a Citace.com. Všechny tři systémy měly mezi sebou společné složky uvádění informací o poskytovateli a službách systému na webových stránkách. Další společnou vlastností jsou exporty záznamů z online multioborových databází a katalogů. Jak jsem již zmínila v předešlých kapitolách, mimo systému RefWorks jsou všechny ostatní manažery bezplatné a pouze jediný systém, Citace.com, je v českém jazyku. Navíc Citace.com neposkytují možnost instalace pluginu a online nápovědu k systému přímo na internetových stránkách. Společné rysy všech analyzovaných systémů spočívají ve správě uživatelských účtů a přehlednosti uživatelského rozhraní. Webové rozhraní systémů je relativně u všech softwarů přehledné. Prvotně jsem byla u některých systémů zpočátku zmatená, ale při opakovaném využívání softwarů jsem si osvojila pracovní zkušenosti s používáním systémů, přičemž jsem si uvědomila, že je pro mě vše na internetových stránkách systémů logicky řazeno a zobrazeno.
7.2.2.
Srovnání systémů funkčních kritérií
V této podkapitole vyhodnocuji softwary správy na základě funkčních kritérií.
Systémy Hlavní kritéria
Citace.com RefWorks Delicious Connotea CiteUlike
Z HLEDISKA VYTVÁŘENÍ ODKAZŮ 10
11
12 13
Vytvoření bibliografický odkazů tištěných dokumentů Vytvoření bibliografických odkazů elektronických zdrojů Vytvoření bibliografických odkazů dle normy ČSN ISO 690 Vytvoření odkazů v jiných citačních stylech
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ne
ne
ano
ne
ne
ano
Z HLEDISKA SPRÁVY A EDITACE ZÁZNAMŮ 14 Úprava záznamů Vkládání klíčových slov 15 (tagy) 16 Vkládání obsahů či recenzí Vkládání komentářů a 17 popisků 18 Mazání
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
38
Náhledy webových stránek či obálek knih Vytvoření tematických 20 složek a vkládání záznamů Správa složek a nastavení 21 práv ke sdílení Odkazy na plné texty nebo 22 jejich části 19
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ne
Z HLEDISKA VYHLEDÁVÁNÍ ODKAZŮ VE VIRTUÁLNÍ KNIHOVNĚ 23 24 25 26 27
Vyhledávání dle názvu zdrojů Vyhledávání dle autorit Vyhledávání dle tagů Vyhledávání dle data vložení Vyhledávání dle druhu
ano
ano
ano
ano
ano
ano ne
ano ano
ano ano
ne ano
ano ano
ano
ne
ne
ne
ne
ano
ano
ne
ne
ne
Z HLEDISKA IMPORTU 28 Z webových prohlížečů 29 Z textových souborů TXT 30 Z texových souborů RTF Z jiných souborů 31 (EndNote, BibTex, apod.) 32 Z HTML 33 Z online databází
ne ne ne
ne ne ne
ano ne ne
ne ne ne
ne ne ne
ne
ano
ne
ano
ano
ne ano
ano ano
ne ne
ne ano
ne ne
Z HLEDISKA EXPORTU 34 Do textových souborů TXT 35 Do textových souborů RTF Do jiných text. souborů 36 (EndNote,BibTex, apod.) 37 Do HTML 38 Do PDF
ano ano
ne ne
ne ne
ne ne
ne ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano ne
ne ne
ano ne
ne ne
ne ano
Tabulka 3: Srovnání systémů podle funkčních kritérií
Systémy
Hodnoty ANO
NE
Citace.com
22
7
RefWorks
21
8
Delicious
12
17
Connotea
12
17
CiteUlike
13
16
Tabulka 4: Vyhodnocení systémů dle funkčních kritérií
39
Celkovým součtem všech hodnot srovnávaných systémů dle kritérií funkčnosti bylo zjištěno, že nejvíce kladných ohodnocení bylo zaznamenáno u systémů Citace.com a komerčního systému RefWorks. Podle získaných informací, znázorněných v tabulkách si v následující části shrneme výsledky z jednotlivých úseků, u kterých sdělím některé z důležitých poznatků během analýzy a pozorování systémů. Srovnání funkcionality z hlediska vytváření odkazů Vedoucím systémem v tomto úseku je systém RefWorks, který splňuje všechny uvedené funkce. Hned po RefWorks je dalším systémem Citace.com, který nesplňoval kritérium vytváření citací v jiných citačních stylech. Zajímavým postřehem lze považovat to, že systém RefWorks vytváří bibliografické citace podle normy ČSN ISO 690. Kritérium, které udává vytvoření bibliografických citací dle normy, jsem stanovila proto, že pro citování v České republice se používá tato norma a bylo proto pro mne velmi důležité hodnotit systémy na základě potřeb českých studentů a osob, které pracují s odbornými texty v českém prostředí. Nejhůře dopadl systém Delicious, který neumožňuje vytvářet soupisy žádných bibliografických odkazů. Svojí charakteristikou lze systém považovat spíše za manažera odkazů na informační zdroje. Přes systém nelze vytvářet bibliografické citace, pouze ukládá záložky internetových odkazů. Nespolupracuje s žádnými online databázemi a katalogy pro importování odkazů a tím pádem neumožňuje odkazovat se na plné texty a nelze vytvářet bibliografické citace informačních zdrojů. Definovat ho lze pouze jako úložiště webových stránek obdobné s internetovými prohlížeči. I když se systém nehodí pro zpracování bibliografických citací, já jsem si ho velmi oblíbila. Všechny odkazy na informační zdroje, které používám, mám uložené v knihovně Delicious a přes zadání tagů požadovaný zdroj efektivně a rychle vyhledám. Navíc založením účtu k systému můžu odkazy sledovat, i když nejsem na svém osobním počítači a pracovat s nimi. Systém Connotea je druhým nejméně ohodnoceným systémem. Tento systém umožňuje vytvářet bibliografické citace jedině pro elektronické zdroje a vytváří bibliografický odkaz pouze v jednom vlastním citačním stylu. Srovnání funkcionality z hlediska správy a editace záznamů Opět v tomto bodě nejlépe figurují systémy Citace.com a RefWorks, které dosahují plného počtu kladných hodnot. Ostatní systémy se liší pouze v nemožnosti vkládání 40
obsahů a recenzí k informačním zdrojům a neumožňují odkazování se na plné texty nebo jejich části informačních systémů. Srovnání funkcionality z hlediska správy a editace záznamů Na efektivním a rychlém vyhledávání v seznamech informačních zdrojů je důležité vědět, jakým definováním klíčového slova nebo řazením tohoto vyhledávání dosáhnout. V tomto ohledu vyhrály opět aplikační softwary Citace.com a RefWorks. U systému RefWorks nelze pouze vyhledávat řazením dle data. Ostatní systémy se odlišují vyhledáváním dle druhu informačního zdroje, data vložení či autorit. Srovnání funkcionality z hlediska importu V této části zastupuje nejvyšší podíl vlastností z hlediska funkcionality systém RefWorks. Většina systémů se shodovala s importem z jiných textových souborů a online databází. Srovnání funkcionality z hlediska exportu Velkým množství formátů, kterými lze exportovat bibliografické citace a záznamy, disponuje systém Citace.com, který také získal prvenství ve srovnání funkcionality z hlediska exportu. Dalším systémem zastupující větší množství exportů je systém CiteUlike.
7.3.
Zhodnocení celkového výsledku analýzy
Sečtením výsledků ze srovnávání všeobecných kritérií a kritérií funkčnosti se nám naskytne náhled na systém, zajišťující kvalitní a multifunkční servis pro správu bibliografických citací. I když systémy pracují na obdobných principech, ne vždy se musí jednat zcela o identické systémy správy. Jeden systém obsahuje tyto funkce, druhý systém disponuje jinými funkcemi. Každý z analyzovaných systémů má své kouzlo, své pro a proti. V následující tabulce – viz Tabulka 5, je poukázáno na systém, který na základě srovnávací analýzy získal nejvyšší počet kladných ohodnocení.
41
Hodnoty Systémy ANO
NE
Citace.com
28
10
RefWorks
28
10
Delicious
16
22
Connotea
19
19
CiteUlike
18
20
Tabulka 5: Vyhodnocení srovnávací analýzy
Z uvedených výsledků nám vyšla shoda dvou systémů ve srovnávací analýze, Citace.com a RefWorks, které získaly každý po 28 kladných hodnot. Z již předchozích výsledků srovnávacích analýz daných všeobecnými a funkčními kritérii bylo zřejmé, že se o prvenství ve srovnávací analýze budou dělit tyto dva systémy. Mladý, český systém se nekompromisně probojoval na úroveň již zběhlého systému RefWorks. Rozdíly systémů z hlediska funkcionality jsou pro mne nepatrné, lišící se převážně v importu a exportu bibliografických citací. Ovšem je důležité podotknout, že systém Citace.com je bezplatný citační software, oproti tomu RefWorks je licencovaný systém, ale zase disponuje výběrem ze široké škály citačních stylů. Už při zpracování bibliografických citací a analyzování systémů jsem si všimla, že systémy jsou si z hlediska funkcionality velmi blízké. Ovšem, může se jednat pouze o můj individuální názor. Na tento poznatek bych chtěla ráda upozornit, protože práce je založená na kvalitativním výsledku srovnání systémů, kde jsem kritéria a metodu pro zpracování analýzy stanovila sama, tedy je důležitost a stavba analýzy založena na mém vlastním individuálním názoru. V bakalářské práci jsem se tedy pouze snažila o celkový přehled funkcí z řad systémů správy bibliografických citací, které mi přišly klíčové a důležité.
42
8.
Závěr
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zpracovat srovnávací analýzu funkcionality vybraných softwarových aplikací využívaných ke správě bibliografických citací. Pro vypracování srovnávací funkcionality jsem zvolila kvalitativní metodu, na základě které byly systémy srovnávány podle mnou stanovených kritérií. Analýza byla prováděna na pěti systémech – Citace.com, RefWorks, Delicious, Connotea a CiteUlike. Z výsledků analýzy bylo zjištěno, že mezi kvalitní a multifunkční systémy správy patří česká, softwarová aplikace Citace.com a anglický systém RefWorks. Práce se systémem Citace.com pro mne byla jednoduchá, ale při analyzování ostatních systémů jsem chvílemi zamotávala, protože nepatřím mezi pokročilé angličtináře. Systémů správy bibliografických manažerů je celá řada a nabízí širokou škálu možných funkcí.
43
Seznam obrázků Obrázek 1: Use Case diagram pro zvolení kritérií ............................................................ 34
Seznam tabulek Tabulka 1: Srovnání systémů dle všeobecných kritérií ..................................................... 37 Tabulka 2: Vyhodnocení systémů dle všeobecných kritérií .............................................. 37 Tabulka 3: Srovnání systémů podle funkčních kritérií...................................................... 39 Tabulka 4: Vyhodnocení systémů dle funkčních kritérií .................................................. 39 Tabulka 5: Vyhodnocení srovnávací analýzy.................................................................... 42
44
Seznam použitých zdrojů: [1]BOLDIŠ, Petr. Boldis.cz [online]. Verze 3.3. 1999 - 2004, 11.11.2004 [cit. 2011-1210]. Bibliografické citace dokumentu podle CSN ISO 690 a CSN ISO 690-2 (01 0197) : Část 1 – Citace: metodika a obecná pravidla . Dostupné z WWW: . [webová stránka] [2] ČSN ISO 690 (01 0197). Informace a dokumentace - Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha : Český normalizační institut, 2011. 40 s. [standard] [3]
BRATKOVÁ,
Eva.
(zprac.).
Metody
citování
literatury a
strukturování
bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2 : metodický materiál pro autory vysokoškolských kvalifikačních prací [online]. Verze 2.0, aktualiz. a rozšíř.
Praha:
Odborná
komise
pro
otázky
elektronického
zpřístupňování
vysokoškolských kvalifikačních prací, Asociace knihoven vysokých škol ČR, 2008-12-22 [cit. 2011-11-12]. 60 s. (PDF). Dostupný z WWW: . [e-kniha] [4] BIERNÁTOVÁ, Olga; SKŮPA, Jan. Bibliografické odkazy a citace dokumentů dle ČSN ISO 690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011 [online]. Brno : Citace.com, 2011 [cit. 2011-11-12]. 27 s. Dostupné z WWW: . [e-kniha] [5] ČSN ISO 690 (01 0197). Dokumentace - Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura. Praha: Český normalizační institut, 1996. 31 s. [standard] [6] Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. Praha : Česká zemědělská univerzit, 2008, 2011 [cit. 2011-11-18]. Bibliografické manažery. Dostupné z WWW: . [e-kniha] [7] Říha Milan. Martin Krčál: videorozhovor se zakladatelem citace.com. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 5 [cit. 2011-11-18]. Dostupný z WWW: .
ISSN
1802-9736. [webová stránka] [8] KRČÁL, Martin. Citace.com [online]. 2.0. 2004, 2011 [cit. 2011-11-18]. Generátor citací. Dostupné z WWW: . [webová stránka] 45
[9] KRČÁL, Martin. Citace.com [online]. 2.0. 2004, 2011 [cit. 2011-11-18]. Popis projektu. Dostupné z WWW: . [webová stránka] [10] KOČÍ, Petr. Sturtup.lupa.cz [online]. 12. 9. 2011 [cit. 2011-11-19]. Podaří se zakladatelům
YouTube
vzkřísit
Delicious?.
Dostupné
z
WWW:
. ISSN 1213-0702. [webová stránka] [11] NĚMEČKOVÁ, Lenka. Knihovna plus [online]. č. 1. 2009 [cit. 2011-11-18]. Vytvořte si zdarma online osobní virtuální knihovnu. Dostupné z WWW: . ISSN 1801-594. [webová stránka]
Další zdroje
[12] TKAČÍKOVÁ, Daniela. Bibliografické citace a etické zacházení s informacemi [online]. Ostrava : Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2010 [cit. 2011-12-14]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-248-2158-0. [e-kniha] [12] Refworks.com [online]. c2009 [cit. 2011-12-10]. RefWorks: About Us. Dostupné z WWW: . [webová stránka]
[13] Delicious.com [online]. 2009 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW: .
[14] CiteUlike.com [online]. [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW:
[15] BRATKOVÁ, Eva. Bibliografické odkazy pro seznamy a citace: oficiální výukové stránky Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK [online]. c1996-2008. Dostupný z WWW: .
46
