Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov

České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická

Diplomová práce

Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov Lenka Pilmannová

Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Míkovec

Studijní program: Výpočetní technika květen 2007

Poděkování Ráda bych poděkovala za skvělé vedení a užitečné rady a náměty Ing. Zdeňku Míkovcovi, Mgr. Jakubu Francovi za cenné připomínky a názory z pohledu psychologa a Bc. Janu Vystrčilovi a Bc. Tomáši Valentovi za jejich chuť v projektu pokračovat. V neposlední řadě pak své rodině za podporu morální i finanční a svému příteli Vláďovi za jeho víru v dobrý konec ve chvílích, kdy mě opouštěla.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze podklady (literaturu, projekty, SW, atd.) uvedené v přiloženém seznamu. Nemám závažný důvod proti použití tohoto školního díla ve smyslu §60 Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). V Praze dne 25. 5. 2007

Lenka Pilmannová

Abstract The goal of this thesis was design and test user interface for indoor navigation for visually impaired. The visually impaired user is interacting with mobile device where the navigation system is present. The user interface is based on voice communication (at least in the direction from mobile device to the user). The elements for orientation of visually impaired user and the way, how to present them to user, were specified and tested in the means of usability testing. A special focus was paid on psychological point of view like confusion of user in case of not suitable information or congestion in case of too much information.

Abstrakt Cílem bylo navrhnout a otestovat uživatelské rozhraní systému pro navigaci nevidomých uvnitř budov. Nevidomý komunikuje s částí systému běžící na mobilním zařízení. Uživatelské rozhraní je hlasové (minimálně ve směru od systému k uživateli). Byly definovány prvky, podle kterých se může nevidomý uživatel orientovat, a způsob jejich prezentace uživateli s ohledem na psychologické aspekty, jako je zmatení uživatele v případě nevhodných informací či zahlcení uživatele v případě příliš mnoha informací. Zvolené postupy byly podrobeny uživatelským testům.

Obsah

Obsah I II 1

Seznam obrázků................................................................................................................XIII Seznam tabulek ...................................................................................................................XV Úvod ........................................................................................................................................ 1 1.1 Motivace ......................................................................................................................1 1.2 Úvod do problematiky navigace nevidomých .............................................................2 1.3 Specifikace zadání .......................................................................................................3 1.4 Členění diplomové práce .............................................................................................5 2 Analýza problému ................................................................................................................. 7 2.1 Slepota a slabozrakost .................................................................................................7 2.2 Orientace nevidomých, běžné pomůcky......................................................................7 2.2.1 Slepecká hůl.........................................................................................................8 2.2.2 Vodící pes ............................................................................................................8 2.2.3 Vodící linie ..........................................................................................................8 2.2.4 Reliéfní značky, zarážky pro hůl apod. ...............................................................9 2.2.5 Akustické majáčky ..............................................................................................9 2.2.6 Popis cesty v Braillovu písmu, reliéfy...............................................................10 2.2.7 A jiné… .............................................................................................................10 2.3 Nevidomí a technika..................................................................................................10 2.3.1 Mobilní telefon ..................................................................................................11 2.3.2 Osobní počítač ...................................................................................................11 2.4 Současná řešení .........................................................................................................12 2.4.1 Navigační centrum.............................................................................................13 2.5 Komplexní návrh systému .........................................................................................14 2.6 Hypotézy....................................................................................................................15 2.6.1 Hypotézy pro první test (A)...............................................................................15 2.6.2 Hypotézy pro druhý test (B) ..............................................................................16 3 Návrh prototypu .................................................................................................................. 17 3.1 Obecně .......................................................................................................................17 3.2 Prototyp pro první test (test A) ..................................................................................17 3.2.1 Popis funkcionality testu tak, jak byl na začátku testu prezentován testovaným osobám 18 3.2.2 Příklad popisu dvou chodeb ..............................................................................19 3.2.3 Ukázka použití prototypu ..................................................................................21 3.3 Prototyp pro druhý test (test B) .................................................................................22 3.3.1 Ukázka použití prototypu ..................................................................................23 4 Testování a vyhodnocení testů............................................................................................ 25 4.1 První test (test A).......................................................................................................25 4.1.1 Vyhodnocení hypotéz ........................................................................................25 4.1.2 Další poznatky ...................................................................................................26 4.1.3 Závěr výsledků prvního testu (testu A) .............................................................27 4.2 Druhý test (test B) .....................................................................................................28 4.2.1 Vyhodnocení hypotéz ........................................................................................28 Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov IX

Obsah

4.2.2 Další poznatky................................................................................................... 29 4.2.3 Závěr výsledků druhého testu (testu B)............................................................. 30 4.3 Shrnutí a doporučení ................................................................................................. 31 4.3.1 Úvodní dotazník – nastavení aplikace............................................................... 33 4.3.2 Úvodní slovo ..................................................................................................... 33 4.3.3 Navigační prvky ................................................................................................ 34 4.3.4 Ovládání ............................................................................................................ 36 5 Závěr......................................................................................................................................39 5.1 Výhled do budoucna.................................................................................................. 40 6 Seznam literatury .................................................................................................................43 A Schématické plánky budovy FEL ČVUT na Karlově náměstí ........................................45 B Podrobnější plánky při testech využívaných částí budovy FEL ČVUT na Karlově náměstí...........................................................................................................................................47 C Záznamy testů jednotlivých testovaných osob při testu A ...............................................51 C.0. Přehled dotazníků...................................................................................................... 51 C.1. Záznam z testu osoby A1 .......................................................................................... 51 C.1.1 Dotazník před testem......................................................................................... 51 C.1.2 Průběh testu ....................................................................................................... 51 C.1.3 Dotazník po testu............................................................................................... 53 C.1.4 Vyhodnocení ..................................................................................................... 53 C.2. Záznam z testu osoby A2 .......................................................................................... 54 C.2.1 Dotazník před testem......................................................................................... 54 C.2.2 Průběh testu ....................................................................................................... 54 C.2.3 Dotazník po testu............................................................................................... 55 C.2.4 Vyhodnocení ..................................................................................................... 56 C.3. Záznam z testu osoby A3 .......................................................................................... 56 C.3.1 Dotazník před testem......................................................................................... 56 C.3.2 Průběh testu ....................................................................................................... 57 C.3.3 Dotazník po testu............................................................................................... 58 C.3.4 Vyhodnocení ..................................................................................................... 59 C.4. Záznam z testu osoby A4 .......................................................................................... 59 C.4.1 Dotazník před testem......................................................................................... 59 C.4.2 Průběh testu ....................................................................................................... 59 C.4.3 Dotazník po testu............................................................................................... 61 C.4.4 Vyhodnocení ..................................................................................................... 61 D Záznamy testů jednotlivých testovaných osob při testu B................................................62 D.0. Přehled dotazníků..................................................................................................... 62 D.0.1 Dotazník pro zjištění osobních údajů před testem ............................................ 62 D.0.2 Průběh testu ....................................................................................................... 62 D.0.3 Dotazník na zjištění hodnocení aplikace uživatelem po testu........................... 62 D.0.4 Dotazník pro identifikaci optimálních navigačních prvků................................ 63 D.1. Osoba B1 ................................................................................................................... 64 D.1.1 Dotazník pro zjištění osobních údajů před testem ............................................ 64 D.1.2 Průběh testu ....................................................................................................... 65 D.1.3 Dotazník na zjištění hodnocení uživatele po testu ............................................ 66 Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov X

Obsah

D.1.4 Dotazník pro identifikaci optimálních navigačních prvků ................................66 D.1.5 Závěr..................................................................................................................66 D.2. Osoba B2 ...................................................................................................................66 D.2.1 Dotazník pro zjištění osobních údajů před testem.............................................66 D.2.2 Průběh testu .......................................................................................................67 D.2.3 Dotazník na zjištění hodnocení uživatele po testu.............................................67 D.2.4 Dotazník pro identifikaci optimálních navigačních prvků ................................68 D.2.5 Závěr..................................................................................................................68 D.3. Osoba B3 ...................................................................................................................68 D.3.1 Dotazník pro zjištění osobních údajů před testem.............................................68 D.3.2 Průběh testu .......................................................................................................68 D.3.3 Dotazník na zjištění hodnocení uživatele po testu.............................................69 D.3.4 Dotazník pro identifikaci optimálních navigačních prvků ................................69 D.3.5 Závěr..................................................................................................................69 D.4. Osoba B4 ...................................................................................................................69 D.4.1 Dotazník pro zjištění osobních údajů před testem.............................................69 D.4.2 Průběh testu .......................................................................................................70 D.4.3 Dotazník na zjištění hodnocení uživatele po testu.............................................70 D.4.4 Dotazník pro identifikaci optimálních navigačních prvků ................................70 D.4.5 Závěr..................................................................................................................70

Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov XI

Obsah

Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov XII

Seznam obrázků

I Seznam obrázků Obr. 1.1:Schématický obrázek prvního patra budovy FEL ČVUT na Karlově náměstí .............2 Obr. 1.2: Zjednodušené schéma komunikace systému s uživatelem...........................................4 Obr. 2.1: Obrázek slepecké vysílačky z materiálu [2]...............................................................10 Obr. 2.2: Braillský řádek REX 44, obrázek z manuálu na stránkách výrobce [7] ....................12 Obr. 2.3: Komplexní návrh systému..........................................................................................14 Obr. 6.1: Přízemí .......................................................................................................................45 Obr. 6.2: První patro ..................................................................................................................45 Obr. 6.3: Druhé patro.................................................................................................................46 Obr. 6.4: Třetí patro...................................................................................................................46 Obr. 6.5: První patro, velké křídlo.............................................................................................47 Obr. 6.6:První patro, malé křídlo...............................................................................................48 Obr. 6.7: Třetí patro, malé křídlo...............................................................................................49 Obr. 6.8: Třetí patro, velké křídlo..............................................................................................50

Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov XIII

Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov XIV

Seznam tabulek

II Seznam tabulek Tab. 4.1: Seznam pohybových příkazů a jejich důsledků .........................................................37

Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov XV

Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov XVI

1. Úvod

1 Úvod Říká se, že jeden obrázek řekne více než tisíc slov. Bohužel existují situace, kdy to neplatí. Tam, kde nejsnazším způsobem popisu je nepříliš přesný obrázek, zachycující třeba jen přibližný tvar, podle něhož už si umíme domyslet zbytek, nevidomý tápe. Nevidomým lidem obrázek nepomůže, potřebují popis, a mnohdy velmi dlouhý. Otázkou je, jak zpřístupnit nevidomým obrázky tak, aby z nich získali pokud možno stejnou informaci, jako my, nebo jakou jinou pomoc poskytnout.

1.1 Motivace Již v dějepise na základní škole nás učili, že ve starověké Spartě házeli postižené děti ze skály, aby je ušetřili „utrpení“. V devatenáctém století přišel Charles Darwin s teorií, že přežívá nejsilnější. Přesto nikdo z nás nevidí důvod posuzovat lidi podle jejich fyzických schopností. Společnost se vždy starala o starší lidi, kteří jí sice neprospívali fyzickou prací, ale poskytovali životní zkušenosti, které mladá generace mít nemohla. A dnes v době rychlého technického pokroku není naše přežití závislé na fyzické odolnosti každého z nás. Zdravotně postižený člověk sice asi nikdy neuloví mamuta, i přesto může navrhnout nový mikroprocesor, najít nový lék, či prostě jen prodávat v květinářství a radit lidem, jaká květina udělá jejich blízkým největší radost. Moderní názor říká, že vyspělost společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o méně zdatné jedince. Ovšem oni nechtějí, abychom se o ně starali. Chtějí si žít své jak jen to půjde nezávislé životy. Jedno přísloví praví: „Nalovíš-li hladovému ryby, zabere ti to 3 hodiny na nakrmíš ho na den. Naučíš-li ho lovit ryby, zabere ti to 3 dny, ale nakrmíš ho na celý život.“ Proto dnes existují naslouchátka, která umožňují částečně sluchově postiženým slyšet, bezbariérová bydlení, bezbariérové vchody do metra a nízkopodlažní autobusy, které umožňují vozíčkářům žít a cestovat s minimální asistencí, chráněné dílny, které umožňují užitečnou seberealizaci mentálně postiženým a řada dalších možností, jak integrovat zdravotně postižené do života většinové populace. Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 1

1. Úvod

1.2 Úvod do problematiky navigace nevidomých Ve své diplomové práci se budu zabývat jen velmi omezenou skupinou postižených lidí a sice osobami nevidomými a těžce zrakově postiženými. Také oblast jejich života, kterou se budu zabývat, je velmi omezená, a sice pohyby po velkých (typicky administrativních) budovách. Pro začátek bych ráda uvedla dva příklady. Prvním z nich je obrázek budovy na Karlově náměstí Fakulty Elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Tento obrázek pochází z Průvodce prváka, což je každoročně vydávaná brožura, která má nově příchozím studentům usnadnit život na škole. Jeho elektronická forma se nachází v literatuře [6] a můžete jej vidět na Obr. 1.1.

Obr. 1.1:Schématický obrázek prvního patra budovy FEL ČVUT na Karlově náměstí

Na obrázku je možné vidět jen tvar budovy. I přes to se podle něj vidící člověk relativně snadno zorientuje. Má přehled o svém okolí, podle něj může odhadnout, ve které části onoho

Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 2

1. Úvod

tvaru se nachází a kudy se dostane do svého cíle. Vidí, kudy se dá projít a kudy ne. Má přehled o všech místnostech na daném patře. Nevidomý člověk tyto možnosti nemá. Druhý příklad pochází z jednoho z mých testů. Testovaná osoba (všechny testované osoby byly nevidomé nebo těžce zrakově postižené) v něm mj. odpovídala na otázku, jak popíše svému nevidomému kamarádovi, jak se v její škole dostat z učebny A do učebny B, kdy učebny A a B jsou v různém patře. Testovaná osoba si vzpomněla na konkrétní učebny (nikoli jejich čísla, proto používám A a B) a popisovala: „Po východu z učebny sejdeš 5 schodů dolů, dřevěných, jdeš přímo asi 20 metrů, kde se chodba lomí doleva, vpravo pak budeš mít okna a automaty s kafem, potom výtah a dveře do dalších učeben až se octneš na prostranství. Zhruba po dalších 20 metrech budeš ve schodišťový hale, tuto halu přejdi na konec, pozor, nevejdi do další chodby a zahni doleva na schodiště, kde jsou napřed dva schody a potom, po podestě lomené doleva je přímé schodiště, s jednou podestou a jseš tudíž ve druhém patře. Zahni doleva přejdi opět schodišťovou halu, protože ses dostal přes tu schodišťovou halu vlastně na její opačný konec, protože to schodiště bylo přímé, a pokračuj chodbou kupředu. Vlevo budeš mít okna a vpravo učebny, je to druhá učebna vpravo.“ Jak je vidět, daný popis je podstatně delší, hůře zapamatovatelný (dochází k zahlcení informacemi) a hlavně popisuje pouze cestu mezi dvěmi konkrétními učebnami, na rozdíl od předchozího obrázku, který popisuje cestu kamkoli do celého patra. Je tedy vidět, že pro obecnější popis cesty budeme potřebovat něco, co bude nevidomému dodávat textové informace (zvukově samozřejmě), postupně tak, aby nedošlo k jeho zahlcení, a zároveň bude schopné dynamicky generovat cesty mezi různými dvěma body (místnostmi) dané budovy.

1.3 Specifikace zadání Cílem mé diplomové práce je navrhnout systém pro navigaci nevidomých po interiérech budov s důrazem na interakci nevidomého uživatele s aplikací běžící na mobilním zařízení.


1. Úvod

Systém

Nevidomý uživatel

Obr. 1.2: Zjednodušené schéma komunikace systému s uživatelem

Na Obr. 1.2: Zjednodušené schéma komunikace systému s uživatelem je znázorněn systém, který má komunikovat s nevidomým uživatelem. Tento systém bude obsahovat databáze budov, mobilní zařízení, které bude mít nevidomý u sebe apod. (podrobněji na Obr. 2.3: Komplexní návrh systému a v kapitole 2.5), zde je však záměrně celý systém znázorněn jen jako „black box“. Účelem tohoto zjednodušení je zdůraznit, že má práce je zaměřena právě na toto uživatelské rozhraní, na komunikaci nevidomého uživatele se systémem. Při návrhu a testování tohoto uživatelského rozhraní je třeba dbát na to, jak uživatel reaguje. Uživatel se má celou dobu práce cítit plně zorientován, být si jistý, že je tam, kde podle systému má být. Měl by mít pocit, že se mu se systémem dobře spolupracuje. Je třeba dbát na to, aby uživatel nedostával příliš málo informací, protože to vede k jeho pocitu nejistoty. Je třeba dbát na to, aby uživatel nedostával příliš mnoho informací, protože to vede k jeho zahlcení, uživatel si z nich neumí vybrat ty, které opravdu potřebuje, cítí se dezorientován, musí si nechat informace zopakovat a zbytečně ho to zdržuje a mate. V následujících kapitolách tedy navrhnu, otestuji a zhodnotím uživatelské rozhraní pro komunikaci nevidomého uživatele se systémem.


1. Úvod

1.4 Členění diplomové práce Členění diplomové práce je následující: kapitola 2 Analýza problému obsahuje podrobnější vysvětlení problémů nevidomých zejména v oblasti jejich pohybu po budovách, komplexní návrh systému a přehled testovaných hypotéz kapitola 3 Návrh prototypu obsahuje popis obou testovaných prototypů uživatelského rozhraní a kompletní set-up obou testů, kapitola 4 Testování a vyhodnocení testů obsahuje průběh a výsledky testů a kapitola 5 Závěr dle očekávání obsahuje shrnutí dosažených výsledků a výhled do budoucna.


1. Úvod


2. Analýza problému

2 Analýza problému V této kapitole se budu zabývat problémy, které provázejí nevidomé v každodenním životě a současnými řešeními, které jim usnadňují pohyb v neznámých místech a jejich navigaci. V závěru pak navrhnu komplexní systém pro jejich navigaci v interiérech budov. Podrobnějšímu návrhu a testování tohoto systému se budu věnovat ve zbytku práce.

2.1 Slepota a slabozrakost Existuje řada poruch zraku, ať už jde o barvoslepost či různé stupně slabozrakosti až po úplnou slepotu. A i stavy, které by běžný člověk nazval slepotou, tedy kdy postižený člověk prakticky nevidí, se odborně dále dělí. Existují tak pojmy jako těžká slabozrakost, světlocit či zbytky zraku. Podrobné informace lze najít v materiálu [1]. Pro účely této práce však stačí vědomost, že existují drobné rozdíly i mezi lidmi, kteří nosí bílou hůl a jsou považováni za nevidomé. Všichni tito lidé mají problém se orientovat vizuálně, neboť informace, kterou svým zrakem získají je nedostatečná až žádná. Obecně se dá předpokládat, že lidé těžce slabozrací se budou orientovat lépe než lidé zcela nevidomí. Do hry však vstupují další faktory, kterými jsou zejména zkušenost s pohybem po neznámých místech a schopnost využívat ostatní smysly, takže jejich výhoda je jen částečná.

2.2 Orientace nevidomých, běžné pomůcky Lidé, kteří nemohou využívat svého zraku k orientaci ho nahrazují jinými smysly. Základní pro orientaci ve známém prostředí je samozřejmě paměť. V neznámém prostředí pak přijde na řadu hmat a sluch (čich a chuť jen výjimečně). Nejjednodušším prostředkem pro orientaci je pochopitelně vodící průvodce. To však naráží na dva základní problémy. Prvním je touha nevidomých po samostatnosti, druhým pak to, že není možné každému nevidomému přidělit jednoho průvodce na 24 hodin denně. Existují však jiné pomůcky, které nevidomým pomáhají.



2.2.1 Slepecká hůl Slepecká hůl je naprosto běžnou pomůckou nevidomého člověka. Podle ní ho ostatní snadno identifikují, uhýbají mu z cesty, případně nabízí pomoc. Slepecká hůl je především prodloužení hmatu, pomocí ní může nevidomý snadno nalézt překážku v cestě, aniž by musel lézt po zemi, narazí s ní do stromu, co mu stojí v cestě, či do schodu, na který musí vystoupat. Méně zřejmý je fakt, že slepecká hůl slouží i k využití sluchu. Nevidomí s ní ťukají do podložky (chodník, podlaha) a vnímají, jak se zvuk odráží v prostoru. Této metodě se říká echolokace a nevidomí její pomocí poznají, zda jsou v otevřeném prostoru, přednáškové aule, podlouhlé chodbě, či v malé místnosti. Na zastávce v metru (myšleny hluboké zastávky typu Malostranská) vědí, kde je na nástupišti sloup a kudy mohou projít. Ti zkušenější mohou slyšet i otevřené okno, ke kterému se blíží. Slepecká hůl je velmi užitečnou pomůckou, kterou se těžko podaří nahradit a určitě to není účelem navrhovaného systému, ten ji má jen doplnit.

2.2.2 Vodící pes Vodící pes je dalším běžným atributem nevidomých lidí. Ani pes pochopitelně v neznámé budově neví, kde je místnost číslo 1391. Vodící psi jsou trénováni především k upozorňování na překážky. Vodící pes tedy zastaví před schody (či jinou překážkou), počká, až si je jeho pán najde (ať už našlápne nohou či oťuká holí) a na povel (mnohdy nehlučný) pokračuje dál. Také umí najít cestu z budovy a automaticky vodí svého pána do stanice metra. Také vodící pes je zdatným pomocníkem a ani jeho se nepodaří nahradit.

2.2.3 Vodící linie Nevidomému člověku značně pomáhá něco, podle čeho by mohl držet směr a co ho navede na hledané místo. Může to být zeď nebo zábradlí. Nejtypičtější příkladem, a pro některé testované osoby tím jediným, co si pod pojmem vodící linie představí, jsou drážky v podlaze, které můžeme typicky najít v metru (např. ve stanici I. P. Pavlova). Tyto drážky vedou rovnoběžně s nástupištěm, takže je nevidomý po výstupu z metra nemine a ve chvíli, kdy je svou holí „nahmatá“, může podle nich vyrazit. Před eskalátory se pak drážky stáčí tak, aby ho navedly přímo na eskalátory.



2.2.4 Reliéfní značky, zarážky pro hůl apod. V průběhu testů se jedna z testovaných osob, u úkolu sejděte do prvního patra, dožadovala reliéfních značek na zábradlí. Jedná se o malé výstupky, které při dojití do patra prostě jen svým počtem oznámí, ve kterém patře se člověk právě nachází. Vidící člověk je patrně ani nezaznamená a nevidomému usnadňují orientaci. S toutéž osobou jsme našli poličku na telefon, zhruba ve výši obličeje. A osoba nás upozornila, že podle stavebních předpisů by pod takovouto poličkou měla být zarážka pro hůl, která by nevidomého upozornila, že si má dát pozor. Stejným problémem jsou mapy v metru, kde bývala jen obdélníková plocha na dvou sloupcích, kterou nevidomí neměli jak poznat a tak při přechod přes nástupiště běžně bourali do map. Dnes už je pod všemi těmito mapami mezi sloupky ve výši asi 10 cm umístěna vodorovná tyč, o kterou se slepecká hůl zarazí. Vidící člověk hledá danou místnost podle cedulky na dveřích. Velmi jednoduchou pomocí pro nevidomé by bylo přidat k ní i popisek v Braillovu písmu. Ovšem toto řešení se vidí jen zřídka.

2.2.5 Akustické majáčky Akustický majáček je zařízení, které nevidomý ovládá vysílačkou, kterou má u sebe, a které mu pomáhají najít hledané místo. Nejjednodušší formou jsou ty majáčky, které jen pípají. Bývají umístěny nad vchody do metra (či jinými zúženými místy) a pípáním do nich nevidomé navádějí. Složitější pak slovně informují, na které straně nástupiště je pevné schodiště a kde jsou pohyblivé eskalátory, které eskalátory jedou nahoru, které dolu, které stojí a případně číslo autobusu, který právě přijel a konečnou stanici, jejímž směrem jede. Stejná slepecká vysílačka pak má ještě jednu funkci, která už ale není akustická. Přesto ji zde uvedu. Jedná se o otvírání dveří metra. Nová metra mají dveře na tlačítko a tyto dveře se otvírají jen po jeho stisku. Zároveň jsou tak vsazeny do zbytku metra, že se slepeckou holí nedají najít. Nevidomý však může svojí vysílačkou způsobit otevření všech dveří metra a to u prvního metra v každém směru po jejím zmáčknutí. Otevřené dveře pak již snadno najde.



Obr. 2.1: Obrázek slepecké vysílačky z materiálu [2]

2.2.6 Popis cesty v Braillovu písmu, reliéfy V průběhu svého pobytu v Paříži jsem se setkala s „plánkem“ metra v Braillovu písmu. Jedná se o knížku, ve které je pro každou stanici popsáno, jak se dostat do ní, z ní, případně jak v ní přestoupit mezi každými dvěma linkami v ní stavícími (a těch je v Paříži podstatně víc než v Praze). V Bruselu řeší stejný problém reliéfními plánky u vchodu. Obě tyto řešení mají problém v prostorové náročnosti (v jednom případě informační tabule, ve druhém knížka, co se musí vejít do kabelky) a zejména v obtížné aktualizaci.

2.2.7 A jiné… Nevidomí používají řadu dalších pomůcek, které z běžného života neznáme, ať už se jedná o čtečku barev, nebo zařízení, které indikuje plnost hrnečku pípáním (vhodné k přípravě horkých nápojů) a jiné. Z hlediska navigace však nejsou podstatné a tudíž se jimi nebudeme blíže zabývat. Podrobněji je možné si pomůcky pro nevidomé prohlédnout v materiálu [2].

2.3 Nevidomí a technika V dnešní době se s technikou setkáváme na každém kroku a taky ji na každém kroku používáme. Nevidomí nejsou výjimkou. Řada z již uvedených pomůcek jsou pomůcky technické. Stejně jako my používají nevidomí radia, magnetofony, CD přehrávače, v daleko větší míře pak diktafony a jiné zvukové záznamníky, které jim slouží k uložení informace, kde nám stačí obyčejný papír. Podrobněji se však chci zabývat jen dvěma věcmi, a sice mobilním telefonem a osobním počítačem, jelikož znalost jejich používání se bude dále hodit. Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 10


2.3.1 Mobilní telefon „Odjakživa“ používali nevidomí klasické telefony. K jejich ovládání není zrak zapotřebí, člověk zvedne sluchátko a vytočí či vyťuká volané číslo. Stejným způsobem se dá používat i mobilní telefon, při čemž telefonní seznam je udržován nezávisle na telefonu. V posledních letech se však na trhu objevilo a prudce rozvíjí ozvučení mobilních telefonů. Na našem trhu jsou dodávány především firmou GALOP (www.galop.cz). Takový telefon umí pomocí syntézy hlasu předčítat uživateli kontakty z telefonního seznamu, oznámit mu, kdo volá, či přečíst SMS zprávu. Ozvučený mobilní telefon je pochopitelně dražší než normální (řádově 20 tisíc Kč), ovšem nevidomý na něj může dostat příspěvek. Problémem je, že na takovýto příspěvek má nárok jen jednou za 5 let a ve stejné kategorii výrobků je i výše zmiňovaná vysílačka, nemůže si tedy pořídit obojí (informace pochází od jedné z testovaných osob). Používáním mobilních telefonů se budu dále zabývat při vyhodnocení druhého testu (testu B), tedy zejména v příloze D, přenosem aplikace na mobilní telefon pak Bc. Jan Vystrčil a Bc. Tomáš Valenta, kteří projevili chuť v projektu pokračovat.

2.3.2 Osobní počítač Nevidomí používají i osobní počítače. Interakci s počítačem rozdělme na dvě části, problém vstupu dat do počítače a výstupu dat z počítače. U vstupu dat není podstatný problém. Psát na klávesnici bez kontroly zrakem umí i řada vidících lidí. Nevidomí pochopitelně nemohou používat myš a jiná polohovací zařízení, jejichž polohu je třeba kontrolovat zrakem, pokud je však aplikace plně ovladatelná z klávesnice, není pro nevidomého problém ji ovládat. Samozřejmě nemůžeme očekávat práci s grafickými programy typu CAD, ale k té ani není důvod. Problém nastává s výstupem dat. Zásadní část výstupu dat se zobrazuje na monitoru, kde si jí ale nevidomý nepřečte. Základní řešení jsou dvě, programy zvané screenreadery a braillský řádek. Braillský řádek je zařízení, které aktuální text zobrazí pomocí jehliček v Braillovu písmu. Nevidomí ho před screenreadery preferují zejména v případě, že potřebují znát „grafickou“ podobu textu. Umí na něm rozeznat odstavce, velká a malá písmena, interpunkci. Také Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 11


v případě, že do počítače zadávají text, raději si ho kontrolují na braillském řádku, jelikož tam snáz najdou překlep.

Obr. 2.2: Braillský řádek REX 44, obrázek z manuálu na stránkách výrobce [7]

Screenreadery převádějí napsaný text pomocí hlasové syntézy do zvukové podoby. Zároveň umožňují uživateli ovládání, kdy stiskem kontrolních kláves určuje, zda chce číst aktuální text, další řádek, další odstavec, chce, aby byl text čten po znacích, zajímá ho název okna, či u prohlížečů text v adresovém řádku apod. Screenreadery také umožňují přeskakovat, takže z webové stránky umějí vybrat jen nadpisy či jen odkazy. Zde je potřeba poznamenat, že zkušený uživatel umí přečtený text vnímat daleko rychleji, než bychom očekávali, takže jeho screenreader je nastaven na čtení rychlostí, které běžný člověk neporozumí. K danému problému bych ještě dodala, že stejně jako nevidomí nejsou schopni vnímat grafickou informaci, uspořádání na stránce, barevné rozlišení apod., tak textovou informaci vnímají lineárně, tedy postupně, jak jde za sebou. Ovšem pokud je text pravidelně a logicky strukturován, velmi rychle se naučí, jak v něm přeskakovat, aby z něj dostali jen pro ně užitečnou informaci. Získané informace o využití screenreaderů dále využiji v kapitole 3 při návrhu druhého prototypu.

2.4 Současná řešení Při pohybu v neznámých místech má tedy nevidomý tři základní možnosti. Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 12


První je zeptat se na cestu (případně si cestu předem zjistit) a vydat se po ní. V tomto kontextu si nevidomí často stěžují na popisy typu „No, to půjdete támhle“, při čemž odpovídající kamsi máchne rukou a nevidomý nemá tušení, kam ukazoval. Druhou možností je požádat někoho z kolemjdoucích o doprovod. A třetí možnost je doprovod si předem zajistit. Toho nevidomí využívají zejména při cestách do neznámých budov, kde si dohodnou vyzvednutí na vrátnici.

2.4.1 Navigační centrum Novou a ne nezajímavou možností je projekt Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (dále jen SONS, [1]) a Výzkumného a vývojového centra při ČVUT (dále jen RDC, [3]) nazvaný Navigační centrum. Centrum poskytuje řadu služeb typu vyhledání jízdního řádu či naplánování itineráře cesty podle telefonického či e-mailového dotazu. Vlajkovou lodí však je navigace pomocí GPS. K navigaci pomocí GPS potřebuje nevidomý uživatel speciální hardware, tak zvanou navigační jednotku, kterou navíc musí mít na sobě umístěnou tak, aby „viděla“ na nebe. Tato jednotka pak posílá do navigačního centra informaci o tom, kde se nevidomý uživatel nachází. V centru pak může pracovník sledovat, kudy se uživatel pohybuje a případně ho mobilním telefonem varovat, pokud by se odchýlil od plánované trasy. Nebo naopak, pokud si uživatel není jistý, že jde správnou cestou, může zavolat do centra a nechat pracovníka zkontrolovat jeho polohu a případně mu poradit, kudy se má vydat dál. Tento projekt má 2 základní nevýhody. První je potřeba speciálního hardware, jehož cena se opět pohybuje kolem 20 tisíc. Druhá pak je potřeba vyškolených pracovníků navigačního centra, kteří budou sledovat pohyb uživatelů a v případě potřeby jim budou schopni poskytnout vhodné informace. Tyto informace jsou značně specifické, protože jak již bylo zmíněno, vidící člověk podává popisy typu „To půjdete támhle, projdete kolem billboardu s růžovými květy a u červeného domu zahnete doleva.“ Nevidomí však potřebují jinou strukturu informací a tedy i pracovníci musejí být patřičně vyškolení. V neposlední řadě je třeba připomenout obtížnost používání systému GPS ve městech a prakticky nemožnost jeho využití v budovách (jak zjednodušeně vysvětluje provozovatel systému, není vidět na nebe).



2.5 Komplexní návrh systému Na obrázku Obr. 2.3 vidíme komplexní návrh systému. Popis obrázku následuje.

Administrátor 3.

Systém

6. 4. 1.

Správce budovy

5.

7. 2. 1.

Nevidomý uživatel

Obr. 2.3: Komplexní návrh systému

Na obrázku můžeme vidět tři typy uživatelů (popsaní administrátor, správce budovy a nevidomý uživatel) a jejich interakce se systémem, viz číslování: 1. soustava databází, určena k udržování informací o budovách, 2. mobilní zařízení, optimálně mobilní telefon, které má nevidomý uživatel u sebe, 3. interakce administrátora se systémem, administrátor je ona neviditelná figurka, která jen udržuje systém v chodu 4. interakce správce budovy se systémem, správce budovy je ten, kdo má informace o budově, je to tedy on, kdo informace inicializuje a dále udržuje jejich aktuálnost 5. interakce mezi soustavou databází a malým mobilním zařízením, které má nevidomý uživatel u sebe. Tímto zařízením by v optimálním případě měl být mobilní telefon. Výhodou ozvučeného mobilního telefonu je minimální finanční náročnost, jelikož ho nevidomý většinou má, v opačném případě na něj může dostat dotaci (viz. kapitola 2.3.1). Na tomto mobilním zařízení musí samozřejmě běžet speciální aplikace schopná zpracovat informace z databáze budov a dále je poskytnout uživateli prostřednictvím interakce 7. Interakce mezi mobilním zařízením a soustavou Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 14


databází může probíhat dvěma způsoby. Buď klasicky přes internet, uživatel si před cestou do budovy stáhne její plán, nebo pomocí bluetooth zařízení u vchodu do budovy. Pomocí dalších bluetooth zařízení v budově pak může upřesňovat svoji polohu v rámci budovy. Na ověření a realizaci této možnosti aktuálně pracuje Bc. Tomáš Valenta, 6. interakce mezi nevidomým uživatelem a systémem (v tomto případě nikoli soustavou databází, ale celým systémem). Nevidomý uživatel bude pravděpodobně tou první osobou, která zjistí, že v budově došlo k nějaké změně, která nebyla zanesena do systému. Proto je optimální osobou, která by měla mít možnost toto napravit, ať už to bude nahráním hlasové poznámky do mobilu, která se při průchodu vchodem nahraje do systému a pošle správci budovy ke zpracování, nahráním hlasové poznámky, kterou později uživatel pošle správci budovy e-mailem, či tím, že dáme nevidomým uživatelům možnost editovat data v systému databází (nebo části těchto dat) na systému wikipedie. Poslední jmenovaný přístup by navíc snížil požadavky na kvalifikaci správců budov, protože pokud by do databází zanesl informace pro uživatele nepřijatelné, nevidomí uživatelé by si je sami opravili. A zároveň, nevidomí sami nejlépe vědí, jaký popis potřebují, 7. interakce mezi nevidomým uživatelem a mobilním zařízením. To je interakce, která je pro moji práci nejpodstatnější a které se bude věnovat celý zbytek práce.

2.6 Hypotézy Tuto kapitolu rozdělím ještě do dvou podkapitol. V první z nich (2.6.1) stanovím původní hypotézy o tom, jak optimálně navigovat nevidomé po interiéru budov. Tyto hypotézy ověřím v testu popsaném v kapitole 3.2 a výsledky testu popíšu v kapitole 4.1. Tyto výsledky použiji ke stanovení hypotéz pro druhý test, které se objeví ve druhé podkapitole (2.6.2). Popis druhého testu je v kapitole 3.3 a jeho výsledky v kapitole 4.2.

2.6.1 Hypotézy pro první test (A) Účelem prvního testu je najít vhodné orientační prvky pro navigaci nevidomých po neznámém interiéru. Zjistit, jak je popsat tak, aby to bylo obecně srozumitelné a aby to uživatelům vyhovovalo. Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 15


Budeme tedy testovat následující předpoklady: A.1.

Vycházíme z názoru, že co člověk neumí pojmenovat, o tom není schopen mluvit a má problémy o tom i přemýšlet. Proto dostala každá chodba své jméno, a sice takové, aby i vidícímu člověku, který se v dané budově pohybuje, ale tato jména nepoužívá, bylo jasné, o kterém místě je řeč, abychom zbytečně nevytvářeli komunikační bariéru.

A.2.

Stanovíme následující orientační prvky a způsob jejich popisu:

A.2.1.

Nebezpečná místa jsou místa, kde může dojít ke zranění a systém by na ně

měl upozorňovat za všech okolností. Nejtypičtějším případem je sestupné schodiště, tato informace by měla přijít dříve, než se k němu uživatel vůbec přiblíží. A.2.2.

Dveře musí obsahovat informaci o tom, jak se otvírají, zejména, je-li to

otvírání na magnetickou kartu (pak velmi podrobně), jestli je třeba použít klíč, jestli je třeba zvonit. Pokud se u dveří vyskytují braillské popisky, je třeba upozornit na jejich umístění, ty se pak následně stávají užitečným orientačním bodem i pro ztraceného člověka. A.2.3.

Na chodbě budeme informovat o její šířce, délce, podlahové krytině,

obvyklém umístění nábytku, počtu dveří z ní vycházejících a s kterými chodbami je spojená. A.2.4. A.3.

U schodiště poskytneme podrobný popis v závislosti na typu schodiště.

Vzdálenost mezi jednotlivými po sobě následujícími body budeme udávat v metrech.

2.6.2 Hypotézy pro druhý test (B) Na základě testu A vznikly další dva návrhy na vylepšení, které je třeba otestovat. Konkrétně: B.1.

Level of Detail (dále jen LOD) je schopnost poskytovat různým uživatelům různý stupeň detailu podle jejich schopnosti se v dané situaci orientovat. Stupeň detailu si uživatel může sám aktivně nastavovat podle toho, jak jistý či nejistý se cítí.

B.2.

Vynechání dialogů. Možná, že uživatelům bude více vyhovovat, pokud systém vynechá dialog a sám zvolí nějakou alternativu s tím, že pokud by uživateli nevyhovovala, musí sám aktivně dialog vyvolat.


3. Návrh prototypu

3 Návrh prototypu V této kapitole navrhnu dva prototypy pro otestování hypotéz z kapitoly 2.6 a následně je ověřím v kapitole 4.

3.1 Obecně Oba prototypy budou nevidomé uživatele navigovat po budově Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen FEL ČVUT) na Karlově náměstí. Jedná se historickou budovu na Novém Městě. Schématické plánky budovy lze najít v příloze A. Podrobnější plánky míst, ve kterých se budou testované osoby pohybovat lze nalézt v příloze B. Budova nebyla vybrána jen pro její snadnou dostupnost, ale zejména pro její zajímavou členitost. V budově se nachází řada druhů schodišť, konkrétně u vchodu je schodiště středové po podestě pokračující po stranách dvěma rameny, hlavní schodiště je 4ramenné s podestou uprostřed, zadní schodiště je čtvercové se třemi sestupnými (resp. vzestupnými) rameny a v prostoru u výtahu se nachází značně nepravidelné schodiště, o kterém se při troše zjednodušení dá říci, že je točité. Rovněž se v budově dají nejrůznější typy dveří (nebudu vyjmenovávat, každý si umí představit). Budova se tedy zdá optimální pro pojmenování všech možných navigačních prvků, se kterými se můžeme v budovách setkat.

3.2 Prototyp pro první test (test A) Účel prvního testu a předpoklady k ověření lze najít v kapitole 2.6.1. Test probíhal formou prototypu, kdy místo programu v počítači či jiném elektronickém zařízení testované osoby komunikovaly s živou osobou a ta je navigovala. Pro ověření daných hypotéz je tento způsob simulace dostačující a navíc umožňuje interaktivně klást otázky testovaným osobám. Jak se ukázalo (viz vyhodnocení v kapitole 4.1), původně navržený způsob testování nebyl zcela optimální a tento způsob simulace umožnil ho v průběhu testu měnit a získat tak daleko užitečnější informace. Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 17

3. Návrh prototypu

Testovaným osobám byly nabídnuty dva módy použití programu, první, kdy program měl vygenerovanou cestu (po ní se pohybovali z Usability Labu do učebny K3 po zadním čtvercovém schodišti a z učebny K3 do učebny K9 po hlavním schodišti) a mód, kdy už se testovaná osoba jen ptala na popis jednotlivých objektů (buď těch, kde se právě nacházela, nebo je hledala přes seznamy objektů) a hledala cestu sama, ve kterém se osoba měla vrátit do Usability Labu. Mezi objekty byly místnosti, dveře, chodby (mezi chodby patří i schodiště) a nebezpečná místa. Každý objekt obsahoval svůj detailní popis, chodby pak navíc seznam objektů, ze kterými sousedí a průchod objektem, pomocí nějž se člověk může navigovat mezi jednotlivými dveřmi a hledat tak ty, které právě potřebuje. Systém udržoval informaci o tom, kde se osoba právě nachází (na základě informací, která ona sama dodala – z toho vznikaly problémy se synchronizací), průchod chodbou ho tak informoval o následujícím objektu z hlediska jeho pozice a orientace.¨

3.2.1 Popis funkcionality testu tak, jak byl na začátku testu prezentován testovaným osobám Budova má několik pater, několik schodišť, řadu chodeb a místností a černé zóny, to jsou místa „za zavřenými dveřmi“, do kterých se student běžně nedostane a proto se tam nedostaneme ani v průběhu testu a místa, která byla z testu pro jednoduchost vyjmuta. Systémem se můžete pohybovat přes menu, kde můžete získat popis místností a chodeb, nebo průchodem, systém si pamatuje místo, kde se nacházíte (podle informací, které jste mu dodali). Podstatný je příkaz , který povede k tomu, že systém zopakuje poslední informaci, kterou Vám dal. Tento příkaz můžete použít kdykoli. Po něm můžete použít příkaz <ještě zpět>, který způsobí návrat systému do předchozího stavu a tudíž zopakování předposlední informace. Podstatné místnosti, tj. učebny, mají svá jména, většinou K a číslo a lze je najít podle seznamu místností. Dále je k dispozici seznam chodeb. Na tyto seznamy se můžete dostat kdykoli v průběhu testu příkazy <seznam místností> nebo <seznam chodeb>. Jelikož vyhledávání v seznamu není momentálně naším problémem a ani nedisponuju kompletním seznamem, tak zde se dohodneme, o jaké místnosti nebo chodbě chcete informace. Schodiště jsou v seznamu chodeb. Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 18

3. Návrh prototypu

U místnosti se můžete dozvědět, ve kterém patře na které chodbě se nachází, povelem , nebo z ní můžete vyjít příkazem , v tom případě se vaše pozice v systému přepne do situace, kdy jste vyšli z místnosti, za zády máte dveře a dostanete informaci, na jaké chodbě se nacházíte a kterým směrem se vydat k hlavnímu schodišti. Aktivním objektem se v takovém případě stává chodba. U chodby se můžete dozvědět její jméno (obsahuje číslo patra), její obecný <popis>, který zahrnuje informace o sousedních chodbách, o šířce chodby, podlahové krytině, umístění oken, umístění nábytku (kde většinou stojí, problém s nábytkem je, že ho poslední dobou neustále někdo stěhuje) apod. Dále se můžete dozvědět <seznam místností na chodbě>, do kterých se z této chodby dostanete, anebo můžete chodbou procházet. Průchod chodbou začíná na místě, odkud jste se do chodby dostali, nebo na místě nejblíže hlavnímu schodišti, pokud jste přišli z menu. Průchod spočívá v postupném upozorňování na objekty na chodbě. U objektu můžete požádat , pokud je objekt typu dveře, můžete příkazem <projdi dveřmi> upozornit systém, že jste jimi prošli a tím se chodba za nimi stane chodbou aktivní. Pohyb uskutečňujete pokyny , při pohybu v před, jedním krokem je v takovém případě popsaný objekt, <doleva>,<doprava>,, což jsou informace pro systém, že jste změnili svoji orientaci a průchod má tedy nadále probíhat jiným směrem. Největší záludností místní budovy je vstup na kartu. Jedná se o magnetickou kartu, kterou je třeba přiložit k černé krabičce o rozměrech asi 15 x 5 x 3 cm, umístěné poblíž dveří nebo na dveřích ve výšce asi 120 cm. Budete mít k dispozici studentskou přístupovou kartu. Informace, zda jsou dveře na kartu a kde přesně je čtecí zařízení je součástí popisu dveří. Systém dále umožňuje vygenerovat cestu, vaším hlavním úkolem bude pohybovat se podle naplánované cesty. Pokud požádáte o <úkol>, systém vám řekne, kterými dalšími dveřmi mate projít (do jakého patra se dostat, pokud jste na schodišti). Pokud si myslíte, že jste úkol splnili, zažádáte o .

3.2.2 Příklad popisu dvou chodeb Následuje příklad popisu dvou chodeb ve druhém patře tak, jak by se s nimi setkal uživatel v módu, ve kterém by se sám pohyboval (bez navigace) a jen informoval systém o tom, kam jde, aby mu systém mohl poskytovat informace o místě, kde se nachází. Po příchodu do dané Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 19

3. Návrh prototypu

chodby systém oznámí jméno chodby (to, co je psáno tučně) a její popis (to, co je psáno pod odrážkou „popis“. Po té si uživatel může zvolit, zda si přeje znát seznam objektů, které se na dané chodbě nachází, nebo zda si přeje, aby mu byl popsán průchod chodbou. Opět mu systém přečte to, co se nachází pod danou odrážkou (odrážka „seznam objektů“ nebo odrážka „průchod“). Zvolí-li uživatel průchod, systém je orientován podle toho, odkud uživatel přišel. Pro případ příchodu z menu je jedna konkrétní orientace považována za výchozí. Pokud uživatel na první chodbě („2.patro, u hlavního schodiště“) zvolí projít dveřmi do malého křídla, dostane se do druhé z popsaných chodeb („2. patro, malé křídlo“) a to mu bude popsáno obdobným způsobem. 2. patro, u hlavního schodiště popis Malý prostor u schodiště, asi 6m dlouhý, asi 3m široký, na zemi jsou dlaždice. seznam objektů dveře do chodby 2.patro, velké křídlo, 1.sektor, plechové se skleněnou výplní dveře do chodby 2.patro, malé křídlo, plechové se skleněnou výplní dveře anonymní dřevěné hlavní schodiště do prvního patra hlavní schodiště do třetího patra průchod Za námi hlavní schodiště, pravá polovina vede dolů do prvního patra. Za námi hlavní schodiště, levá polovina vede nahoru do třetího patra. Naproti asi po 3m dveře ze dřeva, ve výklenku ve stěně. Nalevo je chodba rozdělena plechem se skleněnou výplní, v ní jsou uprostřed dveře do velkého křídla 1.sektor, z plechu se skleněnou výplní. Napravo je chodba rozdělena plechem se skleněnou výplní, v ní jsou uprostřed dveře do malého křídla, z plechu se skleněnou výplní. 2. patro, malé křídlo popis 3m široké chodba, na zemi dlaždice, nábytek obvykle po pravé straně, okna po pravé straně. seznam objektů Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 20

3. Návrh prototypu

dveře anonymní (několik) dveře K225 dveře K226 dveře K229 dveře do černé zóny průchod 3m na levé straně dveře ze dřeva, ve výklenku, na schodě 1m na levé straně dveře ze dřeva, ve výklenku, na schodě 4m na levé straně dveře ze dřeva, K225 4m na levé straně dveře ze dřeva, K226 7m na levé straně dveře ze dřeva, K229 2m přes celou chodbu dveře z plechu se skleněnou výplní, dvoukřídlé, otvírání k sobě, za dveřmi černá zóna

3.2.3 Ukázka použití prototypu Předpokládejme opět chodbu „2.patro, u hlavního schodiště“, uživatel se tam právě dostal po hlavním schodišti: systém: „2. patro, u hlavního schodiště; malý prostor u schodiště, asi 6m dlouhý, asi 3m široký, na zemi jsou dlaždice“ uživatel: „seznam objektů“ systém: „dveře do chodby 2.patro, velké křídlo, 1.sektor, plechové se skleněnou výplní; dveře do chodby 2.patro, malé křídlo, plechové se skleněnou výplní; dveře anonymní dřevěné; hlavní schodiště do prvního patra; hlavní schodiště do třetího patra“ uživatel: „průchod“


3. Návrh prototypu

systém: „Za námi hlavní schodiště, pravá polovina vede dolů do prvního patra. Za námi hlavní schodiště, levá polovina vede nahoru do třetího patra. Naproti asi po 3m dveře ze dřeva, ve výklenku ve stěně. Nalevo je chodba rozdělena plechem se skleněnou výplní, v ní jsou uprostřed dveře do velkého křídla 1.sektor, z plechu se skleněnou výplní. Napravo je chodba rozdělena plechem se skleněnou výplní, v ní jsou uprostřed dveře do malého křídla, z plechu se skleněnou výplní.“ uživatel: „projít dveřmi do malého křídla“ systém: „2. patro, malé křídlo; 3m široké chodba, na zemi dlaždice, nábytek obvykle po pravé straně, okna po pravé straně“ uživatel: „průchod“ systém: „3m; na levé straně dveře ze dřeva, ve výklenku, na schodě“ uživatel: „dál“ systém: „1m; na levé straně dveře ze dřeva, ve výklenku, na schodě“ Takto může uživatel procházet dál chodbou analogickým způsobem, nebo vejít do některých dveří.

3.3 Prototyp pro druhý test (test B) Účel druhého testu a předpoklady k ověření lze najít v kapitole 2.6.2. Úkolem testovaných osob byl opět pohyb po budově FEL ČVUT na Karlově náměstí, tentokrát z Usability Labu do místnosti zvané počítačový uzel a odtud po točitém schodišti do HP Labu. Druhý prototyp nemá mód ve kterém by se mohl uživatel pohybovat po budově, jak uzná za vhodné. Jednak se příliš neosvědčil a jednak by nepomohl ověření daných hypotéz. Druhý prototyp poskytuje popis cesty ve dvou úrovních detailu, mezi kterými se uživatel může přepínat. Zároveň obsahuje vždy povel, co má uživatel dělat („dojdi na konec chodby, 25 metrů, před tebou dveře“) a může se ptát na detailní popis aktuálního objektu („chodba, 3 metry široká, 25 metrů dlouhá, podlahová krytina linoleum, po pravé straně dveře do místností, po levé straně topení, okna a obvykle nábytek“). Detailní popis nemá nic společného s LOD, podrobnější úroveň by uživatele navigovala od jedněch dveří v pravé stěně postupně ke druhým.


3. Návrh prototypu

V první části testu (cesta z Usability Labu k Počítačovému uzlu) se může uživatel ptát na detailní popis aktuálního objektu (jak je popsáno výše), ve druhé části (z Počítačového uzlu do HP Labu) pak v rámci vynechání dialogu prototyp detaily poskytuje automaticky uživatel naopak může požádat o jejich přeskočení, pokud by ho obtěžovaly. Tento prototyp je simulován pomocí prohlížeče Internet Explorer 6 a screenreaderu Jaws 6.20 se syntézou českého jazyka HLAS. Screenreader Jaws vyrábí firma Freedom Scientific ([4]). Používám ho v demonstrační verzi, která vyžaduje restart systému po 40 minutách užívání. Za použití syntetizéru HLAS bych ráda poděkovala firmě Galop ([5]), která ho škole poskytla pro účely výzkumu a vývoje speciálních rozhraní pro nevidomé a slabozraké. Cena takovéhoto software se pohybuje kolem 60 tisíc Kč (daná verze již není na trhu), což ale nemá vliv na výslednou aplikaci, jelikož ta poběží na jiném zařízení a bude používat jiné ozvučení. Výstup aplikace je tedy čten z prohlížeče, kam je dodáván webovým serverem Apache ze sady php skriptů, které lze najít na přiloženém CD. Pro spuštění první části testu začněte skriptem index.php (z Usability Labu k Počítačovému uzlu), pro spuštění druhé části testu (z Počítačového uzlu do HP Labu) začněte skriptem index2.php. Prototyp simuluje hlasový vstup. Jsou definovány přesné příkazy, kterými uživatel prototyp ovládá (ve skriptu help.php). Po jejich vyslovení člověk ovládající notebook, na kterém prototyp běží, stiskne daný odkaz. Vytváří se tím dojem, že uživatel ovládá prototyp hlasem.

3.3.1 Ukázka použití prototypu Po zkušenostech z testu A byla komunikace se systémem značně zjednodušena. Navíc prototyp neimplementuje mód procházky řízené uživatelem, takže základní použití spočívá jen v příkazech „dál“ a „detaily.“ Uveďme příklad ze začátku testu, uživatel právě vyšel z Usability Labu. systém: „odboč doleva“ uživatel: „dál“ systém: „dojdi na konec chodby, 5 metrů, vodící linie vlevo, před tebou dveře, většinou otevřené“ uživatel: „detaily“ systém: „chodba, 3 metry široká, podlahová krytina dlaždice“ uživatel: „dál“ Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 23

3. Návrh prototypu

systém: „projdi dveřmi, pozor, za dveřmi lešení, drž se vlevo“ uživatel: „dál“ systém: „nalevo mříž, 6 metrů, na konci mříže dveře v mříži, vodící linie vlevo, dojdi ke dveřím v mříži“


4. Testování a vyhodnocení testů

4 Testování a vyhodnocení testů 4.1 První test (test A) V této kapitole se budu zabývat průběhem a výsledky testu probíhajícího na prototypu definovaném v kapitole 3.2 a určeného k ověření hypotéz z kapitoly 2.6.1. Průběhy testů s jednotlivými testovanými osobami lze nalézt v příloze C.

4.1.1 Vyhodnocení hypotéz A.1.

Tento předpoklad se ukázal jako naprosto špatný. Všechny testované osoby považovaly název chodby za její popis a tak na něj hleděly. Zbytečně je pak mátl. Pro příště je třeba jej vynechat.

A.2.

Zhodnocení orientačních prvků:

A.2.1.

Nebezpečná místa se osvědčila, ukázala se být praktická. Později přidanými

nebezpečnými body jsou okna, která mohou být otevřená a člověk tak do nich může narazit, a telefon umístěný na poličce na zdi ve výši obličeje (podle normy by pod ním měla být zarážka pro slepeckou hůl, ale…).Jedna z testovaných osob si ale připadala obtěžována neustálými informacemi o umístění oken, pohybovala se dost daleko od zdi a tvrdila, že otevřené okno by slyšela.Zde tedy navrhuji vytvořit třídu nebezpečných míst, která jsou poblíž zdi a upozorňování na ně by tudíž mohl uživatel na základě vlastní úvahy vypnout.Popis nebezpečného místa je očekávatelný, kde se nachází, v čem spočívá (schodiště, telefon ve výši obličeje…).Nebezpečná místa je samozřejmě třeba doplnit podle dané budovy (nástěnky, které dole nemají nic, o co by se mohla hůl zarazit, hasicí přístroje na zdi, snížené podchody apod.). A.2.2.

I dveře se osvědčily. Informace o umístění kliky a o tom, zda otvírat k sobě,

zda jsou dveře dvoukřídlé, považovali někteří uživatelé za přebytečné a zkoušeli systém „pokus-omyl“, někteří si naopak přáli vědět, zda jde o kliku či kouli, jak Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 25


ta klika vypadá, aby se ujistili, že jsou u správných dveří. Takže zde by byla také vhodná nastavitelnost. Informace o materiálu dveří se ve všech případech ukazovala jako nadbytečná, jediné její využití bylo k ověření správnosti dveří. Doporučuji neškrtat, ale odsunout až na konec popisu. V případě širších dveří, které bývají často otevřené je lepší na to upozornit, protože se dají snadno minout. Jedna osoba dokonce navrhovala je neuvádět, ale to může narazit na problém, pokud je někdo zavře. A.2.3.

Chodby jsou samozřejmostí, bez nich by byl pohyb takřka nemožný.

Zásadní problém u chodeb byl jen ve špatném předpokladu A.1. A.2.4.

Schodiště se ukázalo být největším kamenem úrazu. Je velmi složité popsat

schodiště jasně, výstižně a přitom krátce. U schodiště je třeba se velmi jasně rozhodnout, zda poskytnout podrobný (kvalitní) popis, a pak dát složitější (sejdi do prvního patra), nebo navigovat postupně po jednotlivých mezipatrech, či podestách. Měla by být poskytnuta informace o umístění zábradlí a případně rada držet se při něm. Schodiště se dělí na ramena a podesty, popřípadě, pokud jsou v mezipatře místnosti, není asi vhodné slovo podesta, ale raději mezipatro. Nezbytné je vědět, kolik ramen sejít (vyjít), užitečné kolik je ramen mezi jednotlivými patry (zejména pokud se to na různých schodištích v budově liší). Nejjednoznačnější je informace o tom, kolik schodů se má sejít (vyjít) a zkušenější uživatel si bez problémů poradí s tím, jak jsou vůči sobě postavena jednotlivá ramena (půjde podle zábradlí). A.3.

Informace o vzdálenosti se ukázala především nevhodně umístěná. Jelikož byla poskytována hned na začátku, většina uživatelů teprve čekala na povel, co mají udělat a danou informaci přeslechla.

4.1.2 Další poznatky 1. Orientační prvky Prvky, které se jinde nenachází, podle kterých se dá dost jednoznačně určit poloha v rámci budovy, vhodné pro orientaci ztracené osoby. V našem případě schodiště, která jsou rozdílná, zejména pak jejich konce, tak se dá i určit patro. Dále pak to byl jeden atypický práh v prvním patře. Mohou to být toalety. Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 26


2. Orientace Je třeba se orientovat ve směru chodeb (nejdříve dát povel k otočení ve směru chodby), protože pokud uživatel stojí kolmo na chodbu, nastává problém s tím, co je na stěně, která je za ním, ale ve skutečnosti to není za ním, ale stranou. Orientace podle chodeb se ukázala srozumitelná a obecně přijímaná, zbývá pak hlídat směr, aby napravo nebylo nalevo a naopak. 3. Terminologie Všechny testované osoby se shodli na tom, že používaná terminologie je naprosto nevyhovující, představy o tom, co by bylo vyhovující se však lišily. Jinými slovy, stejně jako vidomí lidé používají různá slova pro stejné věci, je tomu i u nevidomých, čímž vznikají nedorozumění. Jedna z osob nám doporučila dokument sdružení SONS (Sdružená organizace slabozrakých a nevidomých), oddělení Bariéry, zabývající se standardizací termínů používaných pro zvukovou navigaci. Bohužel na uvedeném odkazu se nachází standardy pro umísťování zvukových majáčků, o informačních frázích je zde jen informace, že mají být stručné a jasné. Jiná osoba navrhla se spojit s Tyfloservisem, který učí nevidomé orientaci a pohybu v prostoru, a tudíž i pojmenovávání potkaných překážek.

4.1.3 Závěr výsledků prvního testu (testu A) I na malém vzorku testovaných osob se ukázala značná rozdílnost cílové skupiny a tudíž nezbytnost nastavitelnosti. Prvky používané v navigaci se ukázaly vhodné, nikoli však jejich popis. U popisu každého prvku je třeba se pečlivě zamyslet, a najít popis, který bude stručný a jasný. Několik slov s jednoznačným výkladem. Zde je třeba dále hledat nějaké standardy, kontaktovat SONS a Tyflo servis, aby se terminologie nelišila od jejich, protože to uživatele mate. Je třeba dát pozor na nestandardní řešení čehokoli a minimálně v nějakém stupni detailu to uvádět. Méně zručným uživatelům to pomáhá v orientaci. Nestandardní může znamenat plechové dveře, pokud ostatní jsou dřevěné, ale taky dřevěné dveře, pokud ostatní jsou plechové. Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 27


Jiné budovy budou obsahovat i prvky, na které jsem nepřišla, protože jsem je prostě vůbec nepotkala. Užitečnými prvky pak jsou ty, které jsou k užívání nevidomými přímo určeny. Jedna z osob si přála, aby na zábradlí u schodiště bylo značeno, do jakého patra právě přišla a pod telefonem byla zarážka pro hůl, jiná zase hrubší povrh před začátkem schodiště. (Tady si dovolím poznamenat, že v Paříži se něco takového nachází u každého přechodu pro chodce a jistě je to užitečné, ačkoli já jakožto začínající bruslař jsem z toho radost neměla.).

4.2 Druhý test (test B) V této kapitole se budu zabývat průběhem a výsledky testu probíhajícího na prototypu definovaném v kapitole 3.3 a určeného k ověření hypotéz z kapitoly 2.6.2. Dotazníky pokládané v průběhu testu, stručné odpovědi a stručné poznámky z průběhu testů lze nalézt v příloze D. Kompletní zvukový záznam testů a odpovědí na některé dotazníky lze nalézt ve formátu mp3 na přiloženém CD.

4.2.1 Vyhodnocení hypotéz B.1.

Přestože myšlenka poskytování různých informací různým uživatelům se ukázala správnou, způsob provedení se neosvědčil. Uživatelé poslouchali informace, jaké jim byly předkládány, ale žádná z testovaných osob neprojevila snahu změnit nastavení systému. Dokonce i osoba, které byla při testu A velmi nejistá a kontrolovala si každé dveře ve zdi, jestli se podle nich pohybuje správně, se vyrovnala s přednastavenou nejnižší úrovní detailu a bez problémů se pohybovala podle ní.

B.2.

Vynechání dialogů se neosvědčilo. Testované osoby dostaly možnost ve druhé části testu přeskočit detaily příkazem „přeskoč“ (na rozdíl od první fáze, kde si je mohli vyžádat) a opět toho žádná z testovaných osob nevyužila. Přestože se jimi některé osoby prokazatelně nechaly zmást a detaily jim překážely, jediné, na co se zmohly, byl návrh úplně je vypnout. Takže stejně jako se na ně před tím neptaly (nebyly-li donuceny dveřmi na kartu, u kterých potřebovali najít čtečku), si ve druhé části testu poslechly všechny informace, které jim systém samovolně poskytoval.



4.2.2 Další poznatky 1. Žádná z testovaných osob neměla potřebu měnit nastavení a smířila se s tím, co jí systém poskytoval. 2. Osoby si stěžovaly na podávání informace o počtu schodů, které mají sejít/vyjít. Všechny preferovaly informace o počtech ramen u prvního (čtvercového) schodiště a o počtu pater u druhého (točitého). 3. Testované osoby se většinou nezajímaly o detaily dveří. Zajímala je jen informace o tom, že jsou dveře na kartu, ale tu zas nepovažovaly za detail, chtěly ji slyšet ihned po povedlu „projdi dveřmi.“ 4. Pod vodící linií si testované osoby představují vyryté drážky (např. vodící linie v metru). Pokud zde nejsou, nepřejí si být informovány o vodící linii, chtějí jen informaci o tom, kudy mají jít, tedy podél které stěny se držet. 5. Testované osoby by raději chodily podél pravé stěny, tak jak se to děje v běžném provozu, je-li to jen trochu možné. 6. Osoby používající vodícího psa nepotřebují být varovány před „nebezpečnými místy.“ 7. Osoba používající vodícího psa si stěžovala na nutnost ovládat systém hlasem. Jelikož je jednou rukou řízena psem a nepoužívá slepeckou hůl, má druhou ruku volnou a ráda by ji použila k mačkání křížového ovladače. Tento model ovládání by bylo vhodné nabídnout i slabozrakým a možná by ho využili i lidé zcela nevidomí, pokud se dokáží orientovat jen pomocí hole. Je tedy třeba implementovat obě ovládání. 8. Jedna osoba si pletla čtečku karet otvírajících dveře se skříňkou na klíč k otevření dveří v případě požáru. 9. Zábradlí na čtvercovém schodišti v prvním patře je při příchodu do prvního patra přerušené. V ostatních patrech tomu tak není. Tudíž je to vhodný orientační prvek. Osobně jsem si toho nevšimla, dokud mě na to jedna z testovaných osob neupozornila. Považuji to za další argument k tomu, aby si informace mohli aktualizovat sami nevidomí uživatelé.



10. Pokud byly uživatelům poskytovány všechny detaily, docházelo k jejich zahlcení a museli si je nechat opakovat. Ovšem nevyužívali možnosti je přeskočit. 11. Pozitivně byl hodnocen výraz „chodba pokračuje vpravo,“ ze kterého testovaná osoba okamžitě vytušila, že se nejedná o křižovatku. Zároveň vyjádřila touhu po terminologickém slovníku, který by byl součástí aplikace. 12. Po té, co v testu A osoby míjely dveře, které bývají otevřené (byly a tudíž do nich nenarazily), letos jsme přidali k těmto dveřím informaci „většinou otevřené.“ Testované osoby mátla, netušily, proč jim to systém říká. Zatím jsem nepřišla na efektivní řešení. Při vynechání informací o dveřích (jak navrhovaly některé osoby v testu A) nastane problém, pokud je někdo zavře. Při vynechání informace „často otevřené“ je testované osoby míjí. Při sdělení této informace si zase testované osoby stěžují, že je tato informace nezajímá. Pro objektivitu je třeba dodat, že po té, co pochopí jak informace funguje si na takovéto dveře dávají větší pozor a už je nemíjí. 13. Je-li budova v rekonstrukci, je třeba na to uživatele upozornit. Potom jsou schopni pochopit a snáze se vyrovnat s odlišnostmi v tom, co systém říká a jaká je realita a jsou připraveni na lešení a jiné překážky.

4.2.3 Závěr výsledků druhého testu (testu B) V průběhu druhého testu se ukázala vhodnost počátečního nastavení pomocí úvodního dialogu, který by od uživatele zjistil základní údaje a podle toho filtroval informace, které mu bude poskytovat. V průběhu testu se totiž několikrát projevilo tzv. zahlcení uživatelů, před kterým mě varoval psycholog Mgr. Jakub Franc. Zahlcení uživatelů znamená, že uživatel dostal tolik informací, že je nedokázal zpracovat všechny, ale ani si z nich vybrat tu pro něj podstatnou. Cítil se zmaten, několikrát prošel chodbou a snažil se zorientovat a nakonec si (i několikrát za sebou) nechal informace zopakovat. Další získanou informací bylo, že je vhodnější vést uživatele podél pravé stěny (je-li to možné). Nevidomí jsou zvyklí se v normálním provozu pohybovat spíše napravo (tak jak to děláme všichni, abychom si navzájem nepřekáželi) a pokud je systém neustále a bez viditelné příčiny vede vlevo, mají pocit, že je to jen nedokonalost systému a mají tendenci jednat podle vlastního uvážení. Uživatelé se psem pak nepotřebují vést podél konkrétní strany chodby (i kdyby na druhé straně byla nebezpečná místa), o jejich bezpečný průchod se postará pes. Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 30


Vhodné se ukázalo rozdělní poskytovaných informací do dvou skupin. První skupinou jsou informace bezprostředně související s průchodem („dveře jsou na kartu a čtečka je nalevo od dveří na zdi 120 cm vysoko“), které budou poskytovány jako informace k průchodu, nikoli jako detaily. Druhou skupinou jsou informace, které nejsou zcela nezbytné a tudíž budou naopak přesunuty do detailů („dveře jsou dvoukřídlé“).

4.3 Shrnutí a doporučení Na počátku testů jsem vycházela z vlastní představy, jak bych se asi cítila, kdybych neviděla. Cítila bych se velmi nejistá a přála bych si vědět o svém okolí maximum informací. Pro nevidomé je to ale normální stav, oni se tak pohybují neustále. V průběhu dvou iterací testů jsem soustavně ubírala poskytované informace a nepřestávala se divit, s jakým minimem informací jsou schopni se orientovat a dorazit na místo. Jakékoli další informace je jen zdržují od jejich cesty. Informace tedy musí být maximálně výstižné (aby zamezovali více výkladům či složitému přemýšlení, co se danou frází zamýšlí) a maximálně stručné. Jedna testovaná osoba si stěžovala i na výraz „schodiště sestupné.“ Jsou to dvě naprosto jasná slova, ale uživatel v danou chvíli místo o schodišti přemýšlel, proč systém používá takovou šroubovanou slovní konstrukci, když normální člověk by řekl „schody dolů.“ Z výše zmíněného plyne velmi přísné rozdělení informací na ty, které budou uživateli poskytovány automaticky a na ty, které jen na vyžádání. Automaticky je třeba poskytovat ty, bez kterých se neobejde, tedy kam má zahnout, jak daleko jít (uvedenou vzdálenost si uživatel pochopitelně nebude krokovat, bude vnímat jen relativní vzdálenost vůči ostatním úsekům, 25 metrů je víc než 6 metrů), kterými dveřmi projít, jak je otevřít. Jak je otevřít není myšleno, na které straně mají kliku a otvírají-li se k sobě či od sebe (jak tomu bylo v prototypech), ale jen je-li potřeba karta, klíč, otvírají se automaticky, případně kde je zvonek. Cokoli, co se bezprostředně netýká cesty, tedy všechny ostatní informace (kde mají dveře kliku či kouli, kam se otvírají, z jakého jsou materiálu) by měly být jen na vyžádání, pro případ, že se uživatel cítí nejistý, aby se ujistil, že je u správných dveří. Jedna testovaná osoba dokonce říkala, že takové informace samozřejmě vyplývají z toho, o jaké dveře se jedná. Jinak vypadají dveře od obchodu, od bytu, či od kostela. Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 31


Také jsem zjistila, že existují situace, které nemají správné řešení a je třeba najít řešení méně špatné, než jsou ta ostatní.Například v budově, kde probíhaly testy, se nachází řada dveří, které jsou neustále otevřené. Nevidomí uživatelé v prvním testu je snadno míjeli. Navrhovali, aby je na ně systém vůbec neupozorňoval. To jsem zamítla, protože jsem za dobu svého pobytu na fakultě zažila tyto dveře i zavřené (ačkoli asi jen jednou) a v ten moment by byl uživatel ještě zmatenější. Tak jsem přidala informaci „většinou otevřené.“ Uživatelé si začali stěžovat, že taková informace je jim k ničemu. Po té, co minuli první takové dveře, museli se vracet, obtížně je hledat a doufat, že takových dveří neminuli více, začali si na ně dávat pozor a problém se neopakoval. V tomto případě toto považuji za ono nejméně špatné řešení. Další podstatnou informací u dveří je, že se nacházejí na schůdku (pod schůdkem) a to i v případě, že se do nich uživatel nechystá vstoupit. Pokud jsou pod schůdkem, je to samozřejmé, tam hrozí pád. Pokud jsou na schůdku, může je uživatel minout, jelikož narazí holí do postranní části schůdku, který nerozezná od okolní stěny a nezjistí, že tam jsou dveře. Uživatelé se shodli na tom, že systém by jim měl tykat. Systém by měl obsahovat hlasové ovládání i ovládání pomocí tlačítek. Každému je nepříjemné, pokud se má pohybovat po veřejném prostranství a vypadat, že trpí samomluvou. Pokud zcela nevidomý uživatel bude mít v jedné ruce slepeckou hůl a druhou si kontrolovat zeď, podél které jde (či jinou vodící linii, zábradlí apod.), tak mu nic jiného nezbude. Uživatelé silně slabozrací, zvyklí pohybovat se bez hole, či ti, které vodí pes, však budou preferovat ovládání zařízení volnou rukou pomocí tlačítek. Snad všechny testované osoby, po té, co došly na místo, kam je systém v posledním kroku poslal, řekly „no,“ když systém nereagoval, řekly „jo,“ a teprve po té začaly vzpomínat, že vlastně mají říci „dál.“ Slovo „dál“ tedy není optimální a není důvod, proč by systém nemohl reagovat na „no.“ Oproti prototypu nedoporučuji považovat „projdi dveřmi“ či „odboč doprava“ za samostatné povely. Uživatelé mají tendenci rovnou pokračovat. Tyto povely by tedy měly obsahovat i informaci o tom, kam pokračovat.



4.3.1 Úvodní dotazník – nastavení aplikace Oba testy ukázaly naprostou nechuť testovaných osob měnit nastavení systému. Ať se jim počáteční nastavení líbilo nebo ne, prostě se s ním smířily a přizpůsobily se mu. To není optimální, protože tím pádem systém neposkytoval optimální instrukce. Jako řešení navrhuji počáteční mini-dotazník, který systém nastaví uživateli maximálním možným způsobem na míru. Zároveň však musí uživateli zůstat možnost toto nastavení měnit. Otázky jsou následující: Jsi zcela nevidomý nebo jen silně slabozraký? – I silně slabozraký uživatel se umí pohybovat snáze, nepotřebuje informace o vodící linii, pozná, kde jsou okna (zatímco nevidomému je tento detail na nic), podle stručného popisu najde čtečku karet. Máš psa? – Uživatel se psem nepotřebuje být varován před nebezpečnými místy, varuje ho pes. Také nepotřebuje, aby mu systém doporučoval, po které straně se pohybovat, i to určí pes. o Pokud ne: Jsi pravák? – Pravákovi více vyhovuje „přidržovat“ se holí pravé zdi. Bude mu tedy ještě více než levákovi vadit, pokud ho systém povede v protisměru (podél levé zdi) a je tedy třeba ještě více se snažit najít možnosti navigace po pravé straně. Máš potíže se samostatným pohybem v neznámých budovách? – Pokud uživatel není zvyklý samostatně se pohybovat po neznámých místech, bude se cítit nejistý a měl by dostávat podrobnější informace. o Pokud ano: Znáš tuto budovu? – Protože v místech, která zná, se i nejistý uživatel bude cítit jistěji.

4.3.2 Úvodní slovo Každá budova má svojí charakteristiku, ze které vyplývá řada informací o ní. Tyto informace nevidomému dojdou na základě jeho předchozích zkušeností. Nevidomí vědí, jak vypadá „běžný panelák“, historická budova či moderní obchodní centrum. Zároveň má každá budova svá specifika, případná omezení či aktuální stav. V budově, kde probíhaly testy, by to byl přístup na karty, jinde například způsob ovládání výtahů či jednotný Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 33


vzhled schodišť. Takováto stručná informace o budově u vstupu do budovy pomůže uživateli s mozaikou informací a očekávání a ušetří čas systému, který nebude u prvních dveří na kartu vysvětlovat, jak funguje karetní systém, ale jen oznámí, kde je čtečka. Při vstupu do budovy by tedy uživatel měl obdržet souhrnné informace o budově v několika větách. Příklady: „Historická budova, obsahuje prostorová schodiště, pod nimiž jsou nebezpečné průchody s rizikem uhození se do hlavy. Některé dveře se otvírají speciální magnetickou kartou. Kartu je třeba přiložit ke čtečce na stěně v blízkosti dveří a v krátkém intervalu po pípnutí dveře otevřít.“ „Moderní administrativní budova. Výtahy se přivolávají dvěma tlačítky, horní pro cestu do horních pater, dolní do dolních. V budově probíhá rekonstrukce.“

4.3.3 Navigační prvky Navigační prvky by měly obsahovat dvě části. Část nezbytnou pro průchod a podrobnější popis, který většina uživatelů nepoužije, ale je tam pro případné ujištění se uživatele, že je na správném místě. Pro tento popis se neosvědčil příkaz detaily, příkaz popis by měl být intuitivnější. CHODBA o Nezbytná informace: kam jít (na konec, ke třetím dveřím v levé stěně), kudy jít (bezpečnější strana chodby, s ohledem na výsledky dotazníku, doporučené: „podél pravé stěny“, nedoporučené: „vodící linie napravo“, tedy pokud tam nejsou vyryté drážky) jak daleko jít (údaj v metrech), co tam hledat (před tebou dveře, chodba odbočuje doprava, chodby se kříží). o Popis: šířka chodby (v metrech), podlahová krytina, případně po které straně se vyskytují radiátory, okna, dveře do sousedních místností. HALA o Nezbytná informace: kudy jít (podél levé stěny), kam jít (na druhou odbočku doleva, ke třetím dveřím), jak daleko (údaj v metrech). o Popis: konkrétní popis dané haly, např. hala čtvercového půdorysu o rozměrech x krát y metrů (uživatel samozřejmě nevidí, ale může odhadnout



dle ozvěny), z haly vychází jednotlivé chodby, v zadní části eskalátory, uprostřed vodotrysk (obojí je slyšet). o V případě schodišťových hal uvést schodišťová hala a dále postupovat podle popisu schodiště. SCHODIŠTĚ o Nezbytná informace: typ schodiště (čtvercové se dvěmi podestami, s jednou podestou přímé, s jednou podestou otáčející se do protisměru, čtyřramenné s podestou uprostřed, jednoduché, panelákové, středové pokračující rameny po stranách, točité), krátká odmlka na zpracování informace, kudy jít (držení se zábradlí na jedné konkrétní straně obvykle dovede na místo, opět s ohledem na výsledky dotazníku), kam jít (nahoru, dolů), jak daleko jít (počet ramen, u točitého schodiště, kde to nelze určit, počet pater, v nejhorším případě počet schodů). o Popis: šířka schodiště (údaj v metrech), zábradlí (po které straně, případně jeho popis), materiál (kámen, linoleum, koberec). VÝTAH o Nezbytná informace: jak výtah přivolat (tedy kde je umístěn panel s tlačítky a které zmáčknout), jak otevřít dveře (automaticky, manuálně, zda má vnistřní bezpečnostní dveře), kde je umístěn panel s tlačítky jednotlivých pater a jak je organizován, do kterého patra vyjet, jak poznat, ve kterém patře jsem. o Popis: velikost výtahu, nosnost výtahu, případně popis dveří. DVEŘE o Nezbytná informace: jak dveře otevřít (pouze v případě nutnosti použití speciálního zařízení – klíč, karta, zvonek), projdi dveřmi. o Popis: umístění v rámci chodby (napravo, nalevo, uprostřed), počet křídel (jednokřídlé, dvoukřídlé), umístění kliky/koule (napravo, nalevo), otvírání k sobě/od sebe. o Pozn.: po povelu projdi dveřmi by měl okamžitě následovat další povel (viz chodba, schodiště apod.). Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 35


KŘIŽOVATKA o Nezbytná informace: kam jít (odboč doprava, odboč doleva, pokračuj rovně). o Popis není třeba jedná se o křižovatku chodeb, stačí popsat chodby. o Pozn.: po povelu (odboč doprava, odboč doleva, pokračuj rovně) by měl okamžitě následovat další povel (viz chodba, schodiště apod.). NEBEZPEČNÁ MÍSTA o Nezbytná informace (systém informuje okamžitě, jakmile se uživatel k místu přiblíží): typ nebezpečí (schody dolů, nízký strop, neoznačené poličky ve výšce hlavy, pro slabozraké skleněná přepážka chodby, snížený strop), jak se mu vyhnout (držte se vlevo/vpravo). ORIENTAČNÍ MÍSTA – taková místa se v budově vyskytují v řádu jednotek, proto na ně může systém upozorňovat, aniž by riskoval zahlcení. Příkladem takového místa v budově, kde probíhaly testy, je přerušení zábradlí čtvercového schodiště při příchodu do prvního patra. Systém by měl na takováto místa upozorňovat, kdykoli kolem nich naviguje („schodiště čtvercové se dvěmi podestami, podle zábradlí po levé straně, dolů, 6 ramen, dojdeš k přerušení zábradlí“).

4.3.4 Ovládání Jelikož mód umožňující uživateli samostatný pohyb se neosvědčil, není třeba jej implementovat. Proto se při popisu ovládání soustředím na mód, kdy je vygenerovaná cesta, po které se uživatel pohybuje. Jak bylo zmíněno v úvodu kapitoly 4.3, je třeba implementovat ovládání hlasem i pomocí tlačítek. Ovládání lze rozdělit do dvou kategorií. Příkazy pro pohyb (říkejme jim příkazy pohybové) bude uživatel používat při pohybu po budově nejčastěji a je tedy třeba, aby byly dostupné přímo. Ostatní příkazy budou-li dostupné přes menu. Pro implementaci pomocí tlačítek předpokládejme mobilní telefon s křížovým ovladačem a alespoň dvěma dalšími tlačítky. Pohybové příkazy namapujeme na křížový ovladač podle následující tabulky. Ta také ukazuje hlasové ovládání pohybových příkazů. První ze



zbývajících tlačítek bude sloužit k vyvolání popisu objektu (hlasový příkaz „popis“, případně „detail“) a druhé k vyvolání menu (hlasový příkaz „menu“, případně „nabídka“).

Hlasový příkaz

Tlačítko

Akce

„no“, „jo“, „dál“

Šipka nahoru

Posunutí k další instrukci a její přečtení Informace, co se nachází po uživatelově pravé

„vpravo“

straně, při průchodu chodbou to bude zeď, případně

Šipka doprava

„zeď s okny“ nebo „zeď se dveřmi do místností“, jen velmi výjimečně užívaný příkaz

„vlevo“

Šipka doleva

„znovu“, „zopakovat“

Totéž, jen na opačnou stranu

Existuje-li prostřední tlačítko, pak to, jinak šipka dolů Existuje-li prostřední tlačítko,

„zpět“, „zpátky“

pak šipka dolů, jinak šipka dolů dvakrát či dlouze

Zopakování aktuální instrukce

Návrat k předchozí instrukci, jen velmi výjimečně užívaný příkaz

Tab. 4.1: Seznam pohybových příkazů a jejich důsledků

Pro pohyb v menu je nejjednodušší použít opět šipky křížového ovladače. Ovšem neexistuje důvod, proč by systém neměl rozumět i zopakování dané možnosti v menu. Možnosti v menu jsou následující: úvodní dialog – pokud by si uživatel přál změnit nastavení, které provedl při prvním startu aplikace, mám s sebou psa/nemám s sebou psa – podle aktuálního nastavení, změnit podrobnost cesty – pro změnu úrovně detailů najdi cestu – pro určení, odkud kam chce uživatel jít, nahrát hlasovou poznámku – pokud si uživatel chce k cestě něco nahrát, třeba pokud našel nějakou nesrovnalost, přímá aktualizace – pokud chce rovnou aktualizovat informace v systému (jedná se o poměrně komplikovanou úlohu), nápověda – pro podrobnější informace o aplikaci či případně pro pomoc s nastalým problémem, Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 37


zpět do programu – pro ukončení menu, ukončit program – pro ukončení aplikace.


5. Závěr

5 Závěr Úkolem této práce bylo navrhnout a otestovat uživatelské rozhraní systému pro navigaci nevidomých v interiérech budov, tedy rozhraní mezi aplikací, která je součástí systému a která běží na mobilním zařízení, a uživatelem. Podrobnější popis systému lze nalézt na Obr. 2.3. Práce spočívala ve vytvoření dvou prototypů, z nichž každý byl otestován a výsledky prvního testu se promítly do návrhu druhého prototypu, výsledky druhého testu pak do závěrečného návrhu rozhraní. Účelem prvního testu bylo především identifikovat vhodné navigační prvky a vhodný způsob jejich prezentace nevidomým. Pro tyto účely stačilo, když byl systém simulován člověkem, který se spolu s nevidomým pohyboval po budově a navigoval ho. Kompletní popis prototypu lze nalézt v kapitole 3.2, závěry z testu pak v kapitole 4.1. Výsledky stručně shrnu. Původní představy o informacích, které nevidomí potřebují ke své navigaci se ukázaly velmi naivní. Už v průběhu testu bylo třeba je upravovat, aby výsledky byly použitelné. I přesto první test splnil svůj účel a poukázal na řadu navigačních prvků, které byly následně používány ve druhém testu. Zároveň ukázal, že myšlenka navigačního systému je použitelná, uživatelé se nebrání možnosti, že by je po budově navigoval systém, místo dosavadní nezbytnosti se ptát na cestu či dokonce žádat o doprovod. Účelem druhého testu bylo především otestovat vylepšení, která byla provedena v navigaci a vyzkoušet interakci uživatele s reálnějším prototypem. Prototyp běžel na počítači (resp. notebooku, bylo třeba mít mobilní zařízení), měl hlasový výstup a simuloval hlasový vstup (osoba ovládající počítač mačkala příkazy dle přesně definovaných slovních příkazů uživatele). Vedlejšími cíly pak bylo ověřit koncepci LOD (level of detail) a možnost vynechání dialogů. V případě LOD jde o možnost uživatele přepínat se mezi různými stupni detailů informací, které dostává. Při vynechávání dialogů aplikace zvolí jeden průchod a dá uživateli možnost dialog vyvolat a průchod změnit. Kompletní popis druhého prototypu lez nalézt v kapitole 3.3, závěry z testu pak v kapitole 4.2. Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 39

5. Závěr

Výsledky druhého testu opět stručně shrnu. Vylepšený způsob navigace se velmi osvědčil. Žádná z testovaných osob neměla problém se podle poskytnutých informací dostat na místo určení. I přesto nadále navrhovaly drobná zlepšení, která byla využita při závěrečném návrhu výsledného uživatelského rozhraní. Použití reálnějšího prototypu bylo úspěšné jen částečně. Uživatelé se nebránili jeho použití, určitě jím byli zaujati, přesto však tvrdili: „Nechat se doprovodit vrátným je rychlejší a pohodlnější.“ Testování prototypu ukázalo na dva zásadní problémy. První z nich je nemožnost nastavení rychlosti hlasu. Nevidomí jsou zvyklí používat hlasový výstup vyšší rychlostí, které běžný člověk nerozumí. Prototyp by to sice umožnil, ale z důvodu testování bylo třeba, abych mu rozuměla i já. Druhým problémem pak byla dlouhá časová odezva prototypu vyplývající ze simulace hlasového vstupu. Ani hlasový vstup nebyl zcela oceněn, jedna osoba si výslovně přála ovládání tlačítky. V závěrečném návrhu proto navrhuji implementovat obě ovládání. Koncepce LOD se neosvědčila, všechny testované osoby používaly data, která automaticky dostaly a nejevily zájem měnit nastavení. Přesto bych ji nezavrhovala, jelikož všechny testované osoby byly zvyklé na samostatný pohyb a podle dodaných instrukcí se bez problémů dostaly na místo určení. Více nejistá osoba by možná podrobnějších informací využila. Metoda vynechání dialogů se naprosto neosvědčila. Všechny testované osoby zmátlo, že za ně systém provádí výběr, chtěly mít tuto možnost explicitně a po výzvě. Na základě těchto dvou testů vznikl konečný návrh uživatelského rozhraní, jehož specifikace je v kapitole 4.3. Je velmi podobný tomu ve druhém testu, změny byly jen dílčí. I podle toho, že ve druhém testu osoby neměly problém dojít na místo určení, a podle toho, že došlo ke změnám, které by měly zvýšit komfort užívání, považuji tento návrh za životaschopný.

5.1 Výhled do budoucna Při testování druhého (realističtějšího) prototypu jsem dospěla k názoru, že není problém, aby byli nevidomí uživatelé tímto způsobem navigováni. Jedna z testovaných osob se sice výslovně vyjádřila, že nechat se doprovodit vrátným je rychlejší a pohodlnější. Rychlost by značně ovlivnila implementace reálné aplikace a ve prospěch systému mluví i neochota lidí ptát se na cestu, snaha lidí být nezávislí a naopak touha lidí zkoušet různé technické novinky. Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 40

5. Závěr

Osobně jsem si taky myslela, že mám mapu a umím se zeptat na cestu, takže nepotřebuji GPS navigaci do auta, přesto je její používání stále rozšířenější. K reálnému využití je třeba dostat aplikaci na mobilní telefon, na čemž již pracují Bc. Tomáš Valenta a Bc. Jan Vystrčil a implementovat serverovou část. Podaří-li se systém dotáhnout do konce, vidím jeho šance na úspěch jako reálné.


6. Seznam literatury

6 Seznam literatury [1] Webové stránky Sjednocené organizace slabozrakých a nevidomých, 2007, http://www.sons.cz [2] Informační systém pro zdravotně postižené braillnet provozovaný SONS, 2007, http://is.braillnet.cz [3] Webový portál Výzkumného a vývojového centra při ČVUT, 2007, http://www.rdc.cz [4] Webové stránky firmy Freedom Scientific, výrobce screenreaderu Jaws, 2007, http://www.freedomscientific.com/ [5] Webové stránky firmy Galop, výrobce elektronických kompenzečních pomůcek pro zrakově postižené, 2007, http://www.galop.cz/ [6] Průvodce prváka, elektronická verze brožury pro studenty prvních ročníků ČVUT, 2007, http://www.student.cvut.cz/cwut/index.php/Pr%C5%AFvodce_prv%C3%A1ka [7] Webové stránky výrobce elektronických pomůcek pro nevidomé Donát, 2007, http://www.donat.cz


6. Seznam literatury


A.Schématické plánky budovy FEL ČVUT na Karlově náměstí

A Schématické plánky budovy FEL ČVUT na Karlově náměstí Pocházejí z materiálu [6].

Obr. 6.1: Přízemí

Obr. 6.2: První patro


A.Schématické plánky budovy FEL ČVUT na Karlově náměstí

Obr. 6.3: Druhé patro

Obr. 6.4: Třetí patro


B.Podrobnější plánky při testech využívaných částí budovy FEL ČVUT na Karlově náměstí

B Podrobnější plánky při testech využívaných částí budovy FEL ČVUT na Karlově náměstí Velkým křídlem je myšlena navštívená část oné čtvercové části budovy (viz příloha A), malým křídlem pak onen „ocásek“.

Obr. 6.5: První patro, velké křídlo



Obr. 6.6:První patro, malé křídlo



Obr. 6.7: Třetí patro, malé křídlo



Obr. 6.8: Třetí patro, velké křídlo


C Záznamy testů jednotlivých testovaných osob při testu A

C Záznamy testů jednotlivých testovaných osob při testu A C.0. Přehled dotazníků Zde by měl být přehled dotazníků kladených testovaným osobám v rámci testu A. Jelikož jsou otázky přímo v záznamech, je tu tento bod jen kvůli jednotnosti číslování příloh.

C.1. Záznam z testu osoby A1 C.1.1 Dotazník před testem 1. 2. 3. 4.

Věk: 42 Pohlaví: muž Dosažené vzdělání: VŠ Zrakové postižení: těžká slabozrakost, od narození Po odvedení do chodby osoba tušila orientaci chodby, kterým směrem se nacházejí okna, jak je dlouhá (do 20, pak už jen tuší), registrovala blízké objekty, s lupou četla (i při nijak zvlášť skvělém osvětlení). 5. Orientace v prostoru: Osoba je zvyklá se samostatně pohybovat, denně dojíždí MHD do zaměstnání bez doprovodu, v zaměstnání se pohybuje po budově, ráda cestuje. 6. Víte, v jakém jste patře? 2. nebo 3., spíš 3. (ve skutečnosti 3.) 7. Jak to víte? (řekli Vám to při příchodu, podle schodů cestou, už z dřívějších návštěv) – pamatuje si příchod, schody cestou, odhaduje

C.1.2 Průběh testu 1. Seznamte se se způsobem popisu budovy - osobu je třeba orientovat podle chodby, jinak nastává problém s orientací, za je za ní, co je napravo, co je nalevo - nelíbí se popis 0m, lepší by bylo přímo před Vámi, ale uznává logičnost - přeje si seznam objektů na chodbě 2. Dojděte po vygenerované cestě z učebny Usability Lab do učebny K3 - začátek 16:15 - u dveří v mříži si stěžuje na popis otvírání „sem“, přála by si „k sobě“ - schodiště 16:23 - schodiště je nebezpečným objektem a proto by na něj mělo být upozornění předem



-

stěžuje si na popis schodiště, přeje si být informován, kde je zábradlí, kolik schodů má jedna strana schodiště, přál by si doporučenou stranu pro chůzi po schodišti - začátek a konec schodiště jsou podstatnými orientačními body, proto by jako orientační body měli být zdůrazněny - upozornit na okna - terminologický problém „odpočívadlo“ X „mezipatro“ - první patro 16:34 - po informaci zahnout doprava by měla rovnou přijít informace o následující chodbě - stěžuje si na slovo napříč („dveře napříč chodbou“) - stěžuje si na příliš podrobný popis dveří, vyjadřuje názor, že informace o klice je přebytečná, že je snazší ji nahmatat - bez vnucování obecného popisu se nezeptá a pak mu chybí - zdůrazňovat okna, mohou být otevřená - hodil by se seznam směrů, v nichž se dá pohybovat (sousední chodby) - varovat na dveře, co jsou často otevřené, protože se dají snadno minout - konec 16:55 Víte, v jakém jste patře? 1. (správně) Víte, v jaké části budovy, jaký je vztah vašeho současného místa vůči původnímu? Velmi přesně popsal, ukázal přibližným směrem. Zdál se Vám úkol obtížný (1 – 5, jedna je lehký)? Stěžuje si na složitý systém příkazů. 3. Dojděte podle popisu z učebny K3 do učebny K9 - začátek 17:00 - osoba už se v systému zorientovala a tato cesta je snazší, takže bez problémů - konec 17:07 Víte, v jakém jste patře? 2,5 (správně) Víte, v jaké části budovy, jaký je vztah vašeho současného místa vůči původnímu? Perfektně ví o orientaci vůči ostatním bodům (Usability Lab, K3) Zdál se Vám úkol obtížný (1 – 5, jedna je lehký)? 1 4. Zkuste se bez popsané cesty vrátit do výchozího bodu (stále ještě se můžete systému ptát na popis budovy, ale už ne na návrh cesty) - začátek 17:10 - ptá se na detaily Usability Labu, dozvídá se, že je ve „3.patro, velké křídlo, 2. sektor“ - vystoupala do třetího patra, zde se zeptala na seznam objektů, zmátlo ji, že jsou zde dveře do „3.patro, velké křídlo, 1. sektor“, při čemž nemá informaci, zda se prvním sektorem dostane do druhého, kde se nachází Usability Lab, navrhuje změnit sektor na část Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 52


-

-

dveře do „3. patro, velké křídlo, 1. část“ 17:17 - snaží se otevřít levé křídlo dveří, přestože dostala informaci, že se otevírá pravé a ještě mě upozorňuje, že jsem si opět popletla strany, že toto křídlo je přece levé, pro tuto osobu jsou tedy informace o dveřích zbytečné, otvírá dveře cestou pokusu a omylu konec 17:19

C.1.3 Dotazník po testu 1. Napadají Vás nějaké orientační prvky uvnitř budov (zejména velkých administrativních budov), podle kterých byste se orientoval v neznámém prostředí? - označení schodů pruhy, které jsou cítit při nášlapu, reflexními pruhy pro slabozraké - reflexní pásy na skle - vodící linie, majáčky - chválí budovu za rozmanitost, zejména schodiště, které každé je jiné, tudíž jsou nezaměnitelná 2. Vzpomínáte si na situaci, kdy Vám někdo popisoval cestu a použil naopak naprosto nevhodný orientační prvek? Jaký? - ukazování rukou, tam jak je zaparkované to auto - osoba by si přála globální informace 3. Které z používaných orientačních prvků Vám přišly užitečné? - celkově dobré - systém je ale moc upovídaný - stále se musel ptát, měl by být automatičtější nebo navigovat po větších celcích (dojít na konec chodby), obecně doporučuje přepínací stupně detailu - spojit navigaci a popis 4. Které Vám přišly nedostatečné a uvítal byste, kdyby byly popsány podrobněji? - schodiště, navíc upozornit na začátek a konec - okna, nebezpečný prvek, proto by na něj mělo být upozorňováno vždy - kde je vypínač 5. Napadá Vás nějaký prvek, který jste očekával, nebo Vás prostě cestou napadl a v testu chyběl? Nějaký, který byste přidal? - ne 6. Byly naopak nějaké prvky zbytečné nebo zbytečně podrobné? - dveře jsou příliš složité, zejména, pokud se jen prochází kolem nich 7. Další poznámky, návrhy… - zapínání a vypínání postupné navigace – stupně detailu - větší cíle, ne každé dveře - upozorňovat na nebezpečné body

C.1.4 Vyhodnocení Osoba se zřejmě díky své slabozrakosti pohybovala snadno, středem chodby, míjené navigační body kontrolovala vizuálně. Prokázala velmi dobrou orientaci, neustále tušila, kde se nachází, kterým směrem je zhruba výchozí bod. Řada navigačních prvků jí přišla až příliš podrobná. Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 53


Díky první osobě jsme odhalili několik nebezpečných prvků, na které by systém měl neustále upozorňovat, jsou to schodiště, zejména sestupná, a okna, jelikož okna mohou být otevřená a tudíž se do nich dá narazit. Kvůli stížnostem na přílišnou podrobnost vznikl nápad se stupni detailu, mezi kterými by se uživatel mohl pohybovat podle toho, jak jistý se cítí.

C.2. Záznam z testu osoby A2 C.2.1 Dotazník před testem 1. 2. 3. 4. 5.

Věk: 31 Pohlaví: muž Dosažené vzdělání: VOŠ (konzervatoř) Zrakové postižení: úplná slepota, od narození Orientace v prostoru: denně se přepravuje po Praze MHD, bez doprovodu, rád cestuje, rád cestuje, při práci zůstává v jedné místnosti 6. Víte, v jakém jste patře? 4. (správně je 3.) 7. Jak to víte? (řekli Vám to při příchodu, podle schodů cestou, už z dřívějších návštěv) – dohad, intuice

C.2.2 Průběh testu 1. Seznamte se se způsobem popisu budovy - osoba procházela středem chodby a orientovala se pomocí echolokace, takže věděla, že prochází zúženým prostorem, ale nebyla si jistá, zda jsou to dveře, musela se vracet a zpětně je identifikovat - osoba reagovala na to, kam došla, přála si, aby konec chodby byl orientačním bodem, protože ho pozná lépe než dveře kolem kterých prochází, přála si různé úrovně detailu 2. Dojděte po vygenerované cestě z učebny Usability Lab do učebny K3 - začátek 9:40 - dveře v mříži 9:42 - chyběl popis čtečky karet, osoba se pokoušela kartou projíždět čtečkou - stěžuje si na příliš detailní popis schodiště - tvrdí, že lidé se nesituují podle zábradlí - automaticky našel zábradlí schodiště - přeje si buď popis schodiště a úkol sejít do daného (prvního) patra nebo postupnou navigaci po mezipatrech, ale nikoli obojí - tvrdí, že slyší otevřené okno, na které byl upozorněn, aby do něj nenarazil - tvrdí, že schodiště nebývají rovně a tudíž není problém najít dané patro (našla) - pod schodištěm by preferovala navigaci „napravo od schodiště“ namísto „napravo“, protože se mohla natočit podle pokračujícího zábradlí - na konci „1. patro, velké křídlo, 2. část“ přechází na nižší stupeň detailu - 9:50 opouští velké křídlo - nezaregistrovala dveře mezi „chodbou pod hlavním schodištěm“ a „chodbou nad schodištěm od vchodu“, přestože zde přechází dlaždice na linoleum, zjistila Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 54


to na konci malého křídla, kde po zopakování příkazu i zjistila, že šla příliš daleko (dvakrát ignorovala informaci o vzdálenosti), vrací se zpět a zorientuje se - konec 10:00 Víte, v jakém jste patře? 1. (správně) Víte, v jaké části budovy, jaký je vztah vašeho současného místa vůči původnímu? Velmi dobrý odhad, odchylka při určení směru k Usability Labu stejná jako u první osoby, tvrdí, že východ by našla. Zdál se Vám úkol obtížný (1 – 5, jedna je lehký)? 2 3. Dojděte podle popisu z učebny K3 do učebny K9 - začátek 10:02 - bez problémů nachází následující učebnu - opět přesně ví, jak dojít do dalšího patra (mezipatra jsou prý obvyklá) - konec 10:08 Víte, v jakém jste patře? 2,5 (správně) Víte, v jaké části budovy, jaký je vztah vašeho současného místa vůči původnímu? Odhadla K3 a vchod, po korekcích i Usability Lab Zdál se Vám úkol obtížný (1 – 5, jedna je lehký)? 1 4. Zkuste se bez popsané cesty vrátit do výchozího bodu (stále ještě se můžete systému ptát na popis budovy, ale už ne na návrh cesty) - začátek 10:10 - věděla, v jakém je patře a v jakém patře je Usability Lab, vyšla do třetího patra, zde požádala o seznam objektů - mezi objekty vybrala dveře do malého křídla a jimi prošla, po té, co zde požádala o seznam objektů a zjistila, že tudy cesta nevede, se vrátila, prošla dveřmi do velkého křídla, zde se ještě zeptala na objekty, když zjistila, že na konci se dá projít do druhé části chodby, došla do Usability Labu bez dalšího dotazu na systém - konec 10:22

C.2.3 Dotazník po testu 1. Napadají Vás nějaké orientační prvky uvnitř budov (zejména velkých administrativních budov), podle kterých byste se orientoval v neznámém prostředí? - konce chodeb - to, co je již v návrhu používané, podlahové krytiny (ačkoli v této budově byly málo rozdílné) - výrazné věci Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 55


2. Vzpomínáte si na situaci, kdy Vám někdo popisoval cestu a použil naopak naprosto nevhodný orientační prvek? Jaký? - projděte prosklenými dveřmi - popisy jsou obvykle bez detailů, jemné zalomení chodby lidé vůbec nevnímají - podporuje myšlenku více úrovní detailu - tvrdí, že díky echolokaci slyší překážky, ale vyžaduje to koncentraci 3. Které z používaných orientačních prvků Vám přišly užitečné? - používané informace jsou dobré - podporuje možnost vyžádat si detail - informace o chodbách by měly být více rozdělené, detaily až později - míjí otevřena okna, tudíž informace o oknech jí přijde nezajímavá 4. Které Vám přišly nedostatečné a uvítal byste, kdyby byly popsány podrobněji? - všechno bylo dost podrobné, jen by to chtělo změnit způsob, jakým je informována 5. Napadá Vás nějaký prvek, který jste očekával, nebo Vás prostě cestou napadl a v testu chyběl? Nějaký, který byste přidal? - v prvním patře byl atypický práh, asi 1cm vysoký, asi 1m široký, tudíž by to byl dobrý synchronizační bod (ve skutečnosti jsou tam dva, druhý testovaná osoba nekomentovala, buď o něm nevěděla, nebo na něj mezitím zapomněla 6. Byly naopak nějaké prvky zbytečné nebo zbytečně podrobné? - určitě je nutné umožnit různé stupně detailu 7. Další poznámky, návrhy… Nebude čas, který bude třeba věnovat přípravě k vypravení se na neznámé místo dražší než ta trocha hrdosti nutná k zeptání se?

C.2.4 Vyhodnocení Testovaná osoba se pohybovala překvapivě snadno středem chodeb, tvrdila, že se orientuje pomocí echolokace, v průběhu testu přešla na nižší stupeň detailu a následně minula dveře, ale rychle zjistila, že je jinde, než má být a snadno se opět zorientovala. Zde je třeba připomenout, že testovaná osoba je absolventem konzervatoře a dodat, že učí hudbu, dá se tedy přepokládat, že má nadprůměrný sluch. Testovaná osoba spolupracovala se systémem a průběžně se dotazovala systému, a i průvodců se aktivně ptala, zda by se nemohla dozvědět ještě něco. Díky této osobě jsme zjistili, že je přidat konce chodeb jako orientační body a absolutně změnit popis schodiště.


Věk: 31 Pohlaví: muž Dosažené vzdělání: VŠ Zrakové postižení: úplná slepota od 10 let Orientace v prostoru: přepravuje se denně po Praze MHD, bez doprovodu, rád cestuje, pracuje v kanceláři



6. Víte, v jakém jste patře? 3. patro 7. Jak to víte? (řekli Vám to při příchodu, podle schodů cestou, už z dřívějších návštěv) – bylo mu to řečeno při příchodu

C.3.2 Průběh testu 1. Seznamte se se způsobem popisu budovy - stěžuje si na slovo rám (ve smyslu rám dveří), preferuje sousloví „futra bez dveří“, pokud by se řeklo jen futra, hledala by dveře - přeje si vodící linie, informaci, ke které stěně si přejít a podle ní být následně navigována - zastává názor, že informace o dvoukřídlovosti a otevírání dveří je zbytečná, dá se zjistit pokusem 2. Dojděte po vygenerované cestě z učebny Usability Lab do učebny K3 - začátek 9:30 - přeje si být upozorněna na oplechované dveře, které míjí, jelikož je to netypické - stěžuje si na příliš dlouhou informaci o dveřích v mříži, nicméně po zopakování překážku překonává - naprosto nevyhovující popis schodiště, nevyhovující terminologie, odkazuje na příručku se standardní terminologií, přeje si informaci o zábradlí jakožto vodící linii, schodiště se skládá z ramen a podest, přála by si na zábradlí informace o aktuálním patře - přeje si nejprve informaci o straně, teprve pak o vzdálenosti, jinak čeká na informaci o straně a tu o vzdálenosti podvědomě ignoruje - 9:50 prochází kolem toalet v prvním patře, velkém křídle - našla telefon, ve výšce obličeje, upozorňuje, že podle normy by pod ním měla být zarážka pro hůl, podstatná informace je, že i to je nebezpečný bod a mělo by před ním být varování - 9:55 opouští velké křídlo - konec 10:00 Víte, v jakém jste patře? 1. (správně) Víte, v jaké části budovy, jaký je vztah vašeho současného místa vůči původnímu? - nezná orientaci, ale zřejmě by se dokázala vrátit po původní cestě, dost přesně popisuje cestu, kterou absolvovala Zdál se Vám úkol obtížný (1 – 5, jedna je lehký)? 3 (pro systém 1 za princip, 4 za frazeologii) 3. Dojděte podle popisu z učebny K3 do učebny K9 - začátek 10:06 - tentokrát se zkušenostmi se systémem se pohybuje bez problémů - konec 10:11 Víte, v jakém jste patře? 2,5 (správně) Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 57


Víte, v jaké části budovy, jaký je vztah vašeho současného místa vůči původnímu? Ne. Zdál se Vám úkol obtížný (1 – 5, jedna je lehký)? 1 4. Zkuste se bez popsané cesty vrátit do výchozího bodu (stále ještě se můžete systému ptát na popis budovy, ale už ne na návrh cesty) - začátek 10:20 - po přemlouvání zkoumá, co se může od systému dozvědět, následně konstatuje, že budova je příliš složitá, než aby se odvážila jít někam naslepo a riskovat, že to nebude průchodné, proto se vydává zpět po původní cestě - doráží do prvního patra, kde se nějakou dobu zmateně pohybuje mezi „chodbou pod hlavním schodištěm“ a „chodbou nad schodištěm od vchodu“, následně navrhuje zapomenout na systém a zeptat se kolemjdoucího - 10:32 vzdává v prvním patře nad schodištěm ke vchodu

C.3.3 Dotazník po testu 1. Napadají Vás nějaké orientační prvky uvnitř budov (zejména velkých administrativních budov), podle kterých byste se orientoval v neznámém prostředí? - vstup - vrátnice (nebo místo, kde se člověk může zeptat na informace) - popisky na zábradlí (pokud tam jsou) - výtah (pokud je) 2. Vzpomínáte si na situaci, kdy Vám někdo popisoval cestu a použil naopak naprosto nevhodný orientační prvek? Jaký? - barvy - prvky mimo dosahovou vzdálenost 3. Které z používaných orientačních prvků Vám přišly užitečné? - futra (respektive zárubeň, ale ne rám ☺ ) - mříž - výklenek - podlahová krytina - šířka a délka chodby 4. Které Vám přišly nedostatečné a uvítal byste, kdyby byly popsány podrobněji? 5. Napadá Vás nějaký prvek, který jste očekával, nebo Vás prostě cestou napadl a v testu chyběl? Nějaký, který byste přidal? - braillské popisky dveří, výtahů (pozn.: to bude tím, že se na naší škole nevyskytují) 6. Byly naopak nějaké prvky zbytečné nebo zbytečně podrobné? - ne, to je otázka na zvolenou úroveň detailu 7. Další poznámky, návrhy… - Přála by si automaticky vygenerovanou cestu nebo alespoň z každého bodu cestu, která povede na konkrétní místo, nejlépe na vrátnici, kde už se doptá.



C.3.4 Vyhodnocení Tato osoba se jako jediná pohybovala podél zdí a využívala k orientaci všech dveří tak, jak to původně bylo míněno. Oproti ostatním působila daleko méně jistě. Jako jediná v posledním úkolu nenašla cíl. Byla dobrým upozorněním, že ne každý se pohybuje tak snadno jako ostatní. Po zkušenostech s předchozími uživateli, kteří si stěžovali na přílišnou podrobnost jsem přestala po vejití do nové chodby vnucovat detailnější informace o chodbě, které obsahovaly i jméno chodby. Zřejmě to byla chyba, protože předchozí osoby tušily, ve které chodbě hledat Usability Lab a jakými chodbami procházeli cestou (byť celou dobu vypadaly, že tyto informace nevnímají) a dokázaly částečně cestu odvodit a na zbytek se doptat. Tato osoba také jako jediná byla v budově poprvé. Nejdůležitější připomínkou byl asi požadavek vodících linií. Opět naprosto nevyhovující popis schodiště. Přála si nejprve informaci o straně a teprve následně o vzdálenosti.


Věk: 29 Pohlaví: žena Dosažené vzdělání: VOŠ Zrakové postižení: úplná slepota, od narození Orientace v prostoru: denně se přepravuje po Praze a okolí, bez doprovodu, cestuje za prací i do neznámých míst, ráda cestuje 6. Víte, v jakém jste patře? 4. (správně je 3.) 7. Jak to víte? (řekli Vám to při příchodu, podle schodů cestou, už z dřívějších návštěv) – odhad cestou

C.4.2 Průběh testu 1. Seznamte se se způsobem popisu budovy - nemohla se smířit s představou, že by dveře byly napříč chodbou, dveře jsou rovně před ní (terminologický problém) - problém s pojem „zahni“, pokračuje po něm jiným směrem, preferovala by jen „otoč se“, po té by zůstala stát - stěžuje si na informaci po nula metrech, přeje si „hned za“ 2. Dojděte po vygenerované cestě z učebny Usability Lab do učebny K3 - začátek 11:30 - u dveří v mříži si stěžuje na rozdíl mezi klikou a koulí (použila jsem klika, je tam koule) - opět problém s popisem schodiště, chtěla by zábradlí jako vodící linii, upozornění, že je lepší jít vlevo, srozumitelně upozornit, kam má vlastně dojít - po příchodu do prvního patra přechází na nižší stupeň detailu - na dveřích ven z velkého křídla problém najít čtečku karet, tu prosklená část přepažení chodby, na níž je čtečka umístěna považuje, za součást dveří a tudíž Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 59


s informací, že čtečka je 20cm napravo od dveří, ji tam nehledá (pozn.: první dvě osoby měly štěstí, že tyto dveře byly zablokovány proti zabouchnutí) - 11:00 opouští velké křídlo - stejně jako osoba 2 nezaregistrovala dveře mezi „chodbou pod hlavním schodištěm“ a „chodbou nad schodištěm od vchodu“, přestože zde přechází dlaždice na linoleum, zjistila to na konci malého křídla, kde po zopakování příkazu i zjistila, že šla příliš daleko (dvakrát ignorovala informaci o vzdálenosti), vrací se zpět a zorientuje se - konec 11:50 Víte, v jakém jste patře? 1. (správně) Víte, v jaké části budovy, jaký je vztah vašeho současného místa vůči původnímu? - jiné křídlo, orientaci neví, ale říká, že ji nepotřebuje Zdál se Vám úkol obtížný (1 – 5, jedna je lehký)? 3 (ale pro ni osobně, jelikož je zvyklá na pohyb, 1-2) 3. Dojděte podle popisu z učebny K3 do učebny K9 - začátek 11:52 - problém se schodištěm, nezeptala se na detail, takže byla velmi překvapená, že by schodiště mohlo mít jen dvě ramena, když to předchozí mělo tři, přeje si být na takové záludnosti upozorněna už při popisu budovy - navrhuje navigaci podle počtu schodů, nezaměnitelná - konec 12:07 Víte, v jakém jste patře? 2,5 (správně) Víte, v jaké části budovy, jaký je vztah vašeho současného místa vůči původnímu? - jiné křídlo, blíže nejde určit Zdál se Vám úkol obtížný (1 – 5, jedna je lehký)? 3, problémy se schodištěm 4. Zkuste se bez popsané cesty vrátit do výchozího bodu (stále ještě se můžete systému ptát na popis budovy, ale už ne na návrh cesty) - začátek 11:52 - na začátku si dost složitě opakuje, v jakém že je vlastně patře a do jakého chce dorazit, když se s tímto vyrovná, vydá se do třetího patra - ve třetím patře se ptá na seznam objektů a následně i na seznam objektů v malém křídle a ve v první části velkého křídla, kde objeví průchod do druhé části velkého křídla a nadšeně vyráží - ve druhé části velkého křídla se rozhodne využít průchodu objektem, aby objevila ty správné dveře, neustále se ale zapomíná ptát na další objekt a aktivně předbíhá, čímž vznikají problémy se synchronizací - konec 12:07 (úkol známkuje za 3, právě kvůli problémů se synchronizací se systémem)



C.4.3 Dotazník po testu 1. Napadají Vás nějaké orientační prvky uvnitř budov (zejména velkých administrativních budov), podle kterých byste se orientoval v neznámém prostředí? - dveře - okna - výklenky - typy dveří - prahy - povrh podlahy - schodiště - zábradlí - toalety (nedají se přestavět, v různých patrech bývají na stejném místě) 2. Vzpomínáte si na situaci, kdy Vám někdo popisoval cestu a použil naopak naprosto nevhodný orientační prvek? Jaký? - támhle, tadyhle, a tam už to uvidíte - schránka – dřív se o ní praští 3. Které z používaných orientačních prvků Vám přišly užitečné? - všechno je užitečné - průchody dveřmi - rozlišení otevřených a zavřených dveří (po prvním testu byla u některých dveří přidána informace, že jsou obvykle otevřené, protože v tomto stavu jsou snadněji minutelné) - upozornění na schody 4. Které Vám přišly nedostatečné a uvítal byste, kdyby byly popsány podrobněji? - hlavní schodiště, to bylo tam, kde neodhadla počet ramen a nezeptala se na detail, tam by si přála být navigována pomocí počtu schodů - dveře napříč chodbou přepsat na „přede mnou“ nebo „chodba přepažená dveřmi“ 5. Napadá Vás nějaký prvek, který jste očekával, nebo Vás prostě cestou napadl a v testu chyběl? Nějaký, který byste přidal? - neptala se na detaily - ale změna podlahové krytiny 6. Byly naopak nějaké prvky zbytečné nebo zbytečně podrobné? - schodiště (myšleno zadní schodiště, to první, po kterém jsme se pohybovali) - protimluvy v terminologii 7. Další poznámky, návrhy…

C.4.4 Vyhodnocení Osoba se pohybovala bez problémů, prostředkem chodby, podle jejích slov se orientovala echolokací, neťukala do zdí. Úkoly splnila snadno. S komunikací se systémem měla problémy, zdaleka nevyužívala jeho možností. Měla připomínky k použitým termínům. Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 61

D Záznamy testů jednotlivých testovaných osob při testu B

D Záznamy testů jednotlivých testovaných osob při testu B D.0. Přehled dotazníků D.0.1 Dotazník pro zjištění osobních údajů před testem 1.

věk

2.

pohlaví

3.

dosažené vzdělání

4.

zrakové postižení

-

od kdy

-

úplně X částečně

-

v případě částečného zraku, je třeba vzít testovanou osobu na chodbu, zjistit, jestli

odhadne směr chodby, délku, umístění oken, zda je schopna se orientovat podle cedulí, zjistí vzdálenost 5.

Jste zvyklý/á se samostatně pohybovat po rozsáhlejších budovách?

6.

Jste zvyklý/á se samostatně pohybovat po neznámých místech/budovách?

7.

Zúčastnil/a jste se našich testů loni?

8.

Charakteristika účastníka

9.

Jste zvyklý/á používat počítač a screenreader? Jaký?

10.

Používáte mobilní telefon? Co si z něho necháte číst? Rozveďte.

11.

Máte nějaké zkušenosti s používáním GPS?

D.0.2 Průběh testu V průběhu nebyly kladeny konkrétní otázky, zde je vložen jen kvůli jednotnosti číslování.

D.0.3 Dotazník na zjištění hodnocení aplikace uživatelem po testu 1.

Zdály se Vám úkoly obtížné?

První úkol (1-5) Druhý úkol (1-5) Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 62


2.

Přišel Vám způsob navigace dobrý? Co byste mu vytkl? Co byste vyzdvihl?

3.

Vyhovoval Vám způsob komunikace se systémem? Co byste změnil? Co byste

pochválil? Případné rozšiřující otázky: Jaké oblasti byly matoucí? V jaké části budovy jste se cítil/a plně zorientovaný/á? V jaké části budovy jste měl/a pochyby o tom, že jdete správně? Které informace vás překvapily? Které informace vám přišly nadbytečné? Které informace vám chyběly? atd.

D.0.4 Dotazník pro identifikaci optimálních navigačních prvků Tento dotazník nebyl kladen otázku po otázce, ale byl veden jako řízený rozhovor a přizpůsobován časovým možnostem testované osoby. Dobrý den, dotazník, který se Vám dostal do rukou má za úkol zjistit nejlepší popis pro věci, podle kterých by elektronický systém mohl navigovat nevidomé osoby po budovách. Uvědomuji si, že každý používá trochu jiné terminologie. Proto mám v úmyslu srovnávat více různých odpovědí a snažit se najít vhodný a srozumitelný kompromis. Pokud jste požádáni o popis věci nebo navigaci, prosím, nepoužívejte věty „Asi bych řekl něco jako...,“ zkuste vždy vymyslet konkrétní formulaci. Také vím, že existuje řada věcí, které nevidomým usnadňují život, jako například zarážky pro hůl pod věcmi, které jsou na zdi ve výšce obličeje nebo označení čísla patra na zábradlí schodiště. Všichni však víme, že ne všude jsou k nalezení. Proto mě, prosím, neupozorňujte na to, jak by Vám pomohli. Naopak uvítám informace o tom, jak je nahradit nebo jak jich využít, pokud někde jsou. Dotazník je o něco delší než by bylo optimální, jelikož věcí k popisu je mnoho. Přesto Vás požádám, abyste se snažili udržet svoji pozornost až do konce. Děkuji Lenka Pilmannová Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 63


1)

Jak byste popsal dveře svého bytu? Jaké informace Vám usnadní jejich otevření? Co

byste zdůraznil, aby Vaší nevidomé návštěvě bylo jasné, že skutečně zvoní u Vás a ne u sousedů? 2)

Zkuste stejným způsobem popsat odlišné dveře (dveře do obývacího pokoje, dveře

sousedova bytu). 3)

Jak byste popsal schodiště ve Vašem bydlišti? Napadají Vás i jiné druhy schodišť? Co

je od sebe odlišuje? Která informace je podstatná pro orientaci na schodišti? 4)

Pokud nebydlíte ve vícepatrové budově, zkuste si to na okamžik představit.

Vzpomeňte si na konkrétní budovu s konkrétním schodištěm. A představte si, že Vaše nevidomá návštěva je ve třetím patře. Jak ji budete navigovat, aby se dostala k Vám domů? 5)

Jaké prvky jsou důležité k rozeznávání chodeb? Jak byste popsal chodbu před Vaším

bytem tak, aby případná návštěva mohla s co největší pravděpodobností říci, že je na správné chodbě? 6)

Jak byste popsal Váš obývák, aby Vaše návštěva poznala, že nestojí v kuchyni, ale v

obýváku? 7)

Zkuste si vzpomenout na jiné orientační prvky, které používáte. Jak byste je popsal

někomu dalšímu, aby mu pomohli se zorientovat v budově? 8)

Popište co nejdetailněji Vaši cestu od vstupu do Vaší školy (domu, jiné komplexní

budovy) od vchodových dveří až do učebny (místa, kam míříte). 9)

K čemu byste přirovnal budovu, ve které se vyznáte? Použijte metaforu.

10)

K čemu byste přirovnal budovu, ve které se nevyznáte, která je pro Vás nová,

neznámá? Použijte metaforu.

D.1. Osoba B1 D.1.1 Dotazník pro zjištění osobních údajů před testem 1. 31 2. muž 3. vysokoškolské, ČVUT FD 4. od 10 let, do té doby těžká vada, má jen světlocit Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 64


5. je zvyklý přijít do budovy, tam má domluvené vyzvednutí na vrátnici nebo žádá o asistenci vrátného, náhodného chodce apod. podle situace 6. (viz 5) 7. ano 8. racionalizující, používá bílou hůl 9. ano, Jaws, braillský řádek (zejména pro strukturu, grafiku a interpunkci, hodí se pro editaci textu) 10. ano, bez hlasového výstupu, jen k volání jako pevná linka, adresář externě na počítači 11. použil, testoval v rámci grantových schémat, není plně funkční (chybovost, dlouho se přihlašuje, problém s hardware)

D.1.2 Průběh testu -

nemá potřebu měnit nastavení zdálo se mu, že za dveřmi to půjde doleva (instrukce držte se vlevo, spíš pohybujte se po levé straně…) nikdo nebude počítat 64 schodů počet ramen by byl lepší, 6 ramen se dá spočítat smrdí tu nemocnice, pod schody(to byla rekonstrukce budovy) na konci schodů by chtěl informaci o přerušení zábradlí (jinde opravdu přerušené není, já si toho do té doby nikdy nevšimla líbí se mu, že u informace „chodba pokračuje vpravo“ chodba opravdu pokračuje vlevo, nejedná se o křižovatku, doporučuje vytvořit přesné formulace tohoto rázu a dodat terminologický slovník vodící linie vlevo by vypustil, zejména když se stále opakuje když se nedozví, že dveře jsou na kartu a je mu doporučeno zeptat se na detaily, nadává, že: „tohle není detail“ klika není vpravo (byla vpravo na otvírací části dveří, ale z pohledu proskleného uzavření chodby a dvoukřídlých dveří je uprostřed), mate ho, kam se otvírají dveře, přijde mu to nadbytečné čtečka karet – nevěděl, jestli má zároveň drknout do dveří, plete si čtečku s krabičkou na „emergency“ klíč vodící linie středem – nepřesné, nejsou vodící drážky detaily jsou k ničemu, matou, vypnout 2. čtečka, nezapamatoval si všechno, moc detailů, zmaten počet schodů ho nezajímá, zajímají ho 2 patra konec – neřeklo to nic o tom, že hledané dveře jsou na dvou schůdcích, díky tomu je i minul, jelikož je schod vyšší než kde má hůl



D.1.3 Dotazník na zjištění hodnocení uživatele po testu 1. první úkol za 2, lehčí než loni (pozn. téměř stejná trasa), druhý úkol taktéž za 2 2. stále jistý, kde má být, za 2 3. principielně vyhovoval, za 2, zeptat se vrátného je rychlejší a příjemnější, jedničku pro konkrétní laboratorní test, ale dvojku pro praktické využití, je to zdlouhavé Které informace Vás překvapili? – Počet schodů, chtělo by to vypilovat informace. Pozn.: Vzdálenosti v metrech nekrokuje (ani já při zadávání), ale reaguje na poměrný rozdíl vzdáleností mezi 6 a 25 metrů. Wikipedie nebude fungovat, problém se systematičností informací, s formulacemi.

D.1.4 Dotazník pro identifikaci optimálních navigačních prvků 1. umístění na stěně, v rámci stěny (jak daleko od rohu nebo jiného orientačního bodu), klika (vlevo x vpravo), umístění zvonku 2. dřevěná deska, popis od důležitého bodu, třeba do výtahu (nebu přepisovat, citace je na záznamu) 3. podstatné i uspořádání chodeb mezi schodišti -

jednoramenné schodiště na jedné straně čtverce kolem výtahové šachty

-

další druhy: schodiště s podestami(případně otočení o 180°), točité, prostorová (dá se o ně uhodit do hlavy, když jde člověk pod nimi)

6. podle kontextu, zatáhl do odpovědi barvu nábytku, v obývacím pokoji jsou reprobedny, starožitnosti apod., podle dveří (otvorů), rozmístění nábytku, překážek

D.1.5 Závěr Přestože loni byla tatáž osoba velmi nejistá a chodila podle nejpodrobnějšího popisu (byl jí na začátku nastaven), tentokrát se držela popisu stručného (byl jí na začátku nastaven) a úspěšně se pohybovala podle něj. Neprojevovala zájem o žádné možnosti nastavení, používala jen příkaz dál. Pokud tímto příkazem nezískala očekávané informace, stěžovala si na systém.

D.2. Osoba B2 D.2.1 Dotazník pro zjištění osobních údajů před testem 1. 27 2. muž 3. VOŠ, studuje speciální pedagogiku, 3. ročník Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 66


4. od narození, praktická nevidomost, co normální člověk vidí na 60 m, on vidí na 1 m 5. ano, odmalička, byl k tomu veden, pes ho varuje před schody a prosklenými překážkami, za tmy bez něj (psa) sbíral dopravní značky 6. často, ptá se na cestu, nežádá asistenci, lidé často špatně popisují cestu 7. nějakého jiného testu, co navigoval po tomtéž patře 8. milý, zaujatý, zřejmě technik, přesný, na všechno má naprosto přesnou odpověď, mluví jen když si je jistý; racionalizuje, nepřiléhavý humor, velký focus – ego 9. ano, supernova od Doléhán 10. ano, s hlasovým výstupem, používá všechny funkce, telefonní seznam, sms, nahrané texty…, značky Nokia (OS Symbian) a Qtech (OS Windows Mobile, není plně lokalizovaný) 11. ano, ale zatím není na úrovni, aby pomáhalo


stěžuje si na výrok „většinou otevřené“ u dveří, které lidé loni obvykle míjeli

-

u lešení na výrok „držte se vlevo“ reaguje pokračováním v cestě, jelikož nešel tutéž trasu loni, takže neví, že tu byla mříž, která úmyslně zůstala v navigaci tak se ztrácí

-

typ schodiště - čtvercové se dvěma podestami

-

ptá se jeden až dva kroky dopředu

-

dveře – neptá se na detail, sám si otevře i pomocí čtečky

-

ovšem čtečka ho rozhodila, zapomněl popis a myslí si, že právě obdržený popis se týká místa za čtečkou (rychle se znovu najde)

-

zmatený z detailů, chce přeskočit

-

kouli nepovažuje za kliku

D.2.3 Dotazník na zjištění hodnocení uživatele po testu 1. oba úkoly: velmi lehké, jako úplně 2. plusy: velmi podobná terminologie té, kterou při podobném úkolu vymyslel on, takže mu to sedí, nechce, aby mu systém vnucoval detaily; mínusy: chtěl by posouvat



aktuálně, informaci o lešení by řešil jinak; moje poznámka: k otevření dveří na kartu nepotřebuje detaily, ale nechá se rozhodit koulí místo avizované kliky 3. otázka ho pobavila, nevyhovuje mu ovládání hlasem, preferoval by kurzorový kříž, rád by vypnul (přesunul do detailů) vodící linii

D.2.4 Dotazník pro identifikaci optimálních navigačních prvků 1. moc detailů je zbytečné zahlcování mozku, tvar a materiál si pamatuje, dá se odvodit, jinak vypadají dveře do bytu a jinak do obchodu 3. směr, přibližná šíře, prudkost x pozvolnost, volně v prostoru, prostor nad hlavou, typ (dvouramenné x čtyřramenné), povrh (kámen, koberec, lino) 4. popis cesty mezi dvěma učebnami, přepis v kapitole 1.2

D.2.5 Závěr Osoba se pohybovala bez jakýchkoli problémů. Těžko říct, zda to bylo díky výše zmiňovaným zbytkům zraku, či díky vodícímu psovi. Osobně bych hádala psa.

D.3. Osoba B3 D.3.1 Dotazník pro zjištění osobních údajů před testem 2. muž 4. úplné, od narození těžké postižení, pak mu strhli šedý zákal a 9 let na jedno oko dobře viděl (na detaily používal dalekohled), chodil bez mluvítek, teď už nemá ani světlocit 7. ne 8. šachista, poskytované informace zcela neodpovídají otázkám, suchar 9. v práci zkouší jaws ostatní otázky nebyly z důvodu nedostatku času testované osoby položeny

D.3.2 Průběh testu Z důvodu nedostatku času testované osoby byl proveden jen lehký úvod do problematiky navigace, tedy základní příkazy „dál a detaily“, začínalo se až od sestupných schodů. Testované osoba se domnívala, že systém automaticky sleduje, kudy se pohybuje a podle toho dodává informace. Přestože se dotazovala na detaily jiných míst, než kde byla, došla až ke Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov 68


dveřím na kartu, kde mu dodané informace (o jiných dveří, většinou otevřených) nestačili k projití. Z důvodu časové tísně zde byl test ukončen.

D.3.3 Dotazník na zjištění hodnocení uživatele po testu Z důvodu nedostatku času testované osoby nebyly otázky položeny.

D.3.4 Dotazník pro identifikaci optimálních navigačních prvků Z důvodu nedostatku času testované osoby nebyly otázky položeny.

D.3.5 Závěr Z důvodu špatně provedeného úvodu do problematiky jsou veškeré dosažené výsledky nepoužitelné.

D.4. Osoba B4 D.4.1 Dotazník pro zjištění osobních údajů před testem 1. 43 2. muž 3. VŠ, čeština, dějepis (pedagogika) 4. od narození, na pravé oko slabozraký, na levé nevidomý, pohybuje se dost jistě, je schopen určit směr chodby i umístění oken 5. ano 6. ano 7. ano 8. milý, upovídaný 9. ano, zoomtext – zvětšovací software (zvětšuje i předčítá text) 10. ano, ozvučený, používá ho k udržování seznamu kontaktů, pro čtení a psaní sms, nechává si číst, kdo volá, prostě co telefon umí, značka Motorola MPX 200 (OS Windows Mobile) 11. měl a moc nepoužíval (Pocket PC), teď si pořídil a zkouší nové




stěžuje si, že mu nebylo patřičně zdůrazněno, že má na konci přečtených informací (systémem) říct „dál“, zřejmě neposlouchal či nepochopil nápovědu

-

přál by si na počátku upozornění, že budova je v rekonstrukci

-

přál by si informaci, že systém není neomylný

-

přál by si informaci o tom, jak se schodiště otáčí

-

kolega vložil poznámku o vhodnosti častější informace o pozici v rámci budovy (patro apod.)

-

stěžuje si na chůzi v protisměru

-

problém s tím, co je vlastně myšleno vodící linií

D.4.3 Dotazník na zjištění hodnocení uživatele po testu 1. první úkol za 2, problém na začátku, kde byly (záměrně) neaktualizované informace a k tomu lešení, druhý úkol za 1, nevšiml si, že by mu byly vnucovány informace navíc 2. celkově dobré, dobře vedlo, pro slabozrakého příliš informací 3. „jo, vyhovoval“, pozn.: vůbec nepoužil detaily, menu, apod.

D.4.4 Dotazník pro identifikaci optimálních navigačních prvků 1. první dveře nalevo, popis podle umístění výtahů a patra 3. klasické panelákové, pozor na uhození do hlavy 4. každé rameno schodiště je jedno patro 6. podle nábytku 9. pohoda, jdu najisto 10. labyrint, bludiště

D.4.5 Závěr Osoba se pohybovala jistě a bez problémů dorazila na daná místa. Jediný problém měla na začátku, kde v systému (záměrně) zůstala mříž, která byla v rámci rekonstrukce před několika týdny odstraněna (ale osoba si ji mohla pamatovat z testu A) a zároveň bylo ve stejné části chodby umístěno lešení, před kterým ale systém (z bezpečnostních důvodů) varoval. V ten



moment měla testovaná osoba příliš mnoho vjemů, se kterými měla problém se najednou vyrovnat.


Systém pro navigaci nevidomých uvnitř budov

Recommend Documents