Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí
MUDr. Růžena Kubínová
Systém monitorování je realizován 16. rokem na základě Usnesení vlády ČR č. 369/1991 Sb. Představuje ucelený systém sběru a hodnocení údajů o jednotlivých složkách životního prostředí a o zdravotním stavu populace
hodnocení velikosti a trendů populačních expozic chemickým látkám a negativním faktorům ze životního prostředí
hodnocení zdravotních dopadů a rizik
V roce 2008 Systém monitorování probíhal v sedmi projektech
Zdravotní důsledky a rizika znečištěného ovzduší Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku Zátěž cizorodými látkami z potravin Biologický monitoring Sledování ukazatelů zdravotního stavu a demografických ukazatelů Zdravotní důsledky a rizika pracovních podmínek
Jednotlivé projekty systému se neustále vyvíjejí tak, aby byly pokud možno sladěny nové požadavky odborné s požadavky technicko-ekonomickými, při zachování kontinuity produkovaných dat.
Celostátní je monitoring kvality pitné vody a monitoring expozice a zdravotních dopadů pracovního prostředí
Český Systém monitorování v mezinárodním kontextu Český Systém monitorování je unikátním koordinovaným
souborem činností, který svou komplexností nemá v Evropě obdoby. V některých zemích (Německo, nově Belgie) existují s různou periodou opakované studie, zahrnující variabilně obsáhlý monitoring vybraných ukazatelů. Ve většině evropských zemí jsou v rámci témat zdraví a životního prostředí realizovány jednotlivé, navzájem nekoordinované studie Např. ve Spojeném království se potýkají s roztříštěností různých typů studií a šetření, a v současné době probíhají snahy o sjednocení aktivit různých subjektů alespoň v rámci témat.
Význam a využití výstupů Systému monitorování
► Systematický monitoring zdravotních rizik ze životního a pracovního prostředí produkuje informace potřebné pro rozhodovací sféru při managementu zdravotních rizik a hodnocení pokroku v plnění cílů ochrany veřejného zdraví. ► Systém monitorování je součástí plnění ustanovení Akčního plánu zdraví a životního prostředí ČR. Je zdrojem indikátorů pro naplňování cílů jak akčního plánu, tak zásadního dokumentu ochrany a podpory veřejného zdraví Zdraví 21.
► Data o kvalitě ovzduší získávaná v rámci Systému monitorování představují významné rozšíření informací zejména o specifických škodlivinách v ovzduší s významným dopadem na lidské zdraví. Jsou poskytována jako podklad pro pravidelné ročenky a zprávy o stavu životního prostředí pro vládu i v rámci evropského reportingu. Jsou důležitým zdrojem informací také na regionální úrovni v oblastech zatížených specifickými škodlivinami. ► V souvislosti s plněním usnesení vlády č. 630/2007 o Národním programu snižování emisí jsou na podkladě dat z monitoringu zpracovávány zprávy o zdravotních rizicích ze znečištění ovzduší v ČR jako podkladového materiálu pro informační zprávu určenou vládě ČR.
► Informace z pylového monitoringu se staly nedílnou součástí diagnostické a léčebné práce alergologů a dalších specialistů, přispívají např. ke zkvalitnění terapeutických vakcín. Publikované aktuální informace jsou využívány veřejností a pomáhají alergickým pacientům. ► Údaje o výskytu vzdušných alergenů na území ČR také významně přispívají ke studiu klimatických a vegetačních změn v Evropě.
► Monitoring jakosti pitné vody je součástí plnění ustanovení mezinárodního Protokolu o vodě a zdraví, jehož hlavním cílem je podpořit ochranu zdraví prostřednictvím zlepšeného hospodaření s vodou, včetně ochrany jakosti a množství vody, a potlačování infekčních i jiných onemocnění souvisejících s vodou. ► Pravidelně je z dat monitoringu pitné vody připravována zpráva pro Evropskou komisi na základě požadavku směrnice Rady 98/83/ES, jejíž informace jsou pak součástí zprávy o jakosti pitné vody v celém společenství.
► Existence systematicky pořizovaných dat ve formátu vhodném pro odhad dietární expozice a následné hodnocení zdravotního rizika umožňuje angažovat se v různých kauzách, ve kterých jde o značné finanční prostředky (např. případ Thajských kuřat – obhájení národního limitu pro arzen a tím zabránění mezinárodní arbitráže - úspora cca 300-400 mil Kč), nebo v případech v rámci systému rychlého varování RASFF, kdy je požadováno hodnocení rizik u látek, které nejsou limitovány a je třeba rozhodnout o kategorii varování, o způsobu šíření dané informace v EU a o příslušných opatřeních (poslední kauza v RASFF – hliník v čínských nudlích – zabránění dovozu v případě, kdy není stanoven limit, avšak bylo doloženo hodnocení zdravotního rizika na podkladě dat monitoringu).
► Údaje projektů sledujících výskyt patogenních mikroorganismů a toxiny produkujících plísní v potravinách, vzhledem k širší informaci než je běžně získáváno v rámci kontrolní činnosti, přináší přehled o situaci v tržní síti, formou tzv. signální informace jsou hygienické službě poskytovány náměty k využití v dozorové činnosti. ► Projekt GENOMON přináší jedinou strukturovanou informaci o výskytu GMO na trhu v ČR, která je používána pro hlášení za ČR pro OECD, WHO a další mezinárodní organizace.
► Průběžně jsou shromažďována data potřebná k pravděpodobnostnímu hodnocení expozice chemickým látkám z potravin. Jeho pomocí lze zjistit, jaký je nejen střední, ale také horní odhad expozice kontaminantům pro jednotlivé populační skupiny, a u jak velkého podílu populace překračují expoziční dávky tolerovatelné limity. ► Výsledky monitoringu obsahu POPs v dietě a v mateřském mléce jsou jedním z důležitých podkladů pro kontrolu plnění Stockholmské konvence, resp. jsou součástí zpráv o plnění úkolů Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy.
► Data z Národního registru nemocí z povolání jsou propojována s Registrem kategorií prací KAPR a následně je analyzován výskyt nemocí z povolání v jednotlivých kategoriích práce, což umožňuje zdokonalování systému kategorizace prací. ► Registr Nemocí z povolání přispívá do evropské databáze Evropské Unie o nemocech z povolání EUROSTAT/EODS (European Occupational Diseases Statistics). Byl tak harmonizován systém sběru dat o nemocech z povolání se systémem zavedeným v EU.
► Údaje z Registru profesionální expozice karcinogenům (REGEX) jsou využívány k hodnocení zdravotního rizika těchto expozic. Pomocí analýzy přežití u osob exponovaných různým karcinogenům jsou zjišťovány expozice statisticky signifikantně asociované s rizikem výskytu zhoubného novotvaru (pozitivní asociace byla nalezena u osob pracujících s cytostatiky, následně byl zadán úkol HH k pasportizaci pracovišť s expozicí cytostatikům). ► Spolupráce navázaná s Národním onkologickým registrem umožňuje epidemiologickou analýzou zjišťovat rozdíl ve výskytu zhoubných novotvarů u osob registrovaných v REGEX a normální českou populací.
Výsledky systému monitorování slouží jako srovnávací
údaje o úrovni „běžného pozadí“ při posuzování zdravotních dopadů plánovaných technologií, staveb, strategií rozvoje, anebo při řešení lokálních problémů.
Informace jsou využívány i na nižší než národní úrovni
při tvorbě regionálních plánů rozvoje, zdravotních politik a preventivních programů.
Systém poskytuje referenční hodnoty obsahu sledovaných
chemických látek v organismu pro českou populaci potřebné k posuzování vývoje celkové zátěže české populace ze životního prostředí a k porovnání se situací v ostatních zemích EU.
V neposlední řadě Systém monitorování umožňuje participovat v projektech EU a účastnit se vývoje metodologie a aplikace hodnocení rizik, harmonizace přístupů apod:
Znalost úrovně zásobení populace ČR vybranými nutrienty z monitoringu umožňuje účast v EU grantu EURRECA, který se zabývá nutričními doporučeními pro populace.
Systém je zapojen do činnosti projektu, který koordinuje biomonitoring ve státech EU, a který je koncipován na základě evropského Akčního plánu zdraví a životního prostředí. V rámci 7. výzkumného rámcového programu tak vzniká aktivita, jejímž cílem je vytvořit širokou harmonizovanou síť biologického monitorování v Evropě.
Údaje ze Systému monitorování jsou zdrojem dat poskytovaných za ČR do evropského Informačního systému zdraví a životního prostředí, koordinovaného Světovou zdravotnickou organizací.
Vývoj v Systému monitorování
► V rámci měření kvality venkovního ovzduší probíhá optimalizace měřící sítě hygienické služby s cílem kompletace dat s měřením ČHMÚ. V současné době tvoří měřící síť HS polovinu z celkového počtu měřících stanic, jejichž data jsou zpracovávána. ► Prioritou monitoringu vnějšího ovzduší zůstávají nadále suspendované částice a polyaromatické uhlovodíky, které mají největší význam z hlediska vlivu na zdraví obyvatel. ► Jsou zaváděny a ověřovány nové postupy odhadu a hodnocení expozic populace z venkovního ovzduší podle typů městských lokalit s podobnou charakteristikou zátěže. ► Vize do budoucna: propojení dat o znečištění ovzduší s informačním systémem EPIDAT s využitím GIS by umožnilo propojit v souvislostech údaje o kvalitě ovzduší a nemocnosti v konkrétním místě a čase.
► Od roku 2004 probíhá monitoring jakosti pitné vody na celonárodní úrovni. Údaje jsou předávány do centrální databáze spravované MZ pomocí neveřejné webové aplikace. Průběžně probíhaly potřebné úpravy informačního systému a byly nastaveny standardní výstupy z programu. Data jsou vyhodnocována podle kriterií vyhlášky MZ harmonizované s evropskou směrnicí. ► Kromě vyhláškou uvedených ukazatelů jakosti pitné vody je formou studií sledován obsah zdravotně významných látek, jejichž přítomnost ve vodě je předpokládána, ale nebyla podrobněji zkoumána. Takto byly v minulých letech sledovány například koncentrace halooctových kyselin, nyní probíhá studie obsahu farmaceutik v pitné vodě.
► Sledování vlivu environmentálního hluku na zdraví obyvatel zahrnuje pravidelná 24-měření v lokalitách měst a periodická dotazníková šetření ► Desetiletá perioda měření hluku byla podrobně statisticky analyzována, systém měření byl optimalizován jak místně (redukován počet měst), tak časově (interval měření 2-3 roky). ► Zatím poslední dotazníkové šetření proběhlo v roce 2007, zúčastnilo se jej téměř 5000 osob. Šetření je zaměřeno zejména na problémy spojené s obtěžováním a rušením spánku.
► Monitoring dietární expozice probíhá nově ve dvouleté periodě. V jednotlivých etapách se optimalizoval počet, sortiment, kombinace a množství vzorků ze spotřebního koše potravin. Byla optimalizována i frekvence analýz. Konstantní zůstala odběrní místa: 12 měst, která jsou sloučena do 4 regionů.
► Byly zaváděny nové analýzy, např. cínu, mastných kyselin a aditivních látek. Naopak, některé analýzy byly ukončeny, např. polyaromatických uhlovodíků.
► Sledování obsahu cizorodých látek v biologickém materiálu bylo přesunuto do nových lokalit: ovlivněných dopravou a průmyslem (Praha, Ostrava, Liberec), lokální starou zátěží (Uherské Hradiště) a venkovského charakteru (Kroměříž). ► Byla zavedena dvouletá perioda odběrů biologického materiálu (krve a moče) a to střídavé odběry dospělých a dětí. Odběry mateřského mléka na stanovení POPs probíhají každoročně. ► Byly postupně zaváděny nové analýzy, např. kotininu v moči dospělých i dětí, nebo PCB v krevním séru dospělých.
Šetření zdravotního stavu a životního stylu HELEN – sledování ukazatelů zdravotního stavu, životního stylu a postojů obyvatel, které nejsou dostupné z rutinních statistik. ► 1. šetření 1998-2002 (27 měst) ► 2. šetření 2004/2005 (25 měst) – součástí bylo také porovnání dat o zdravotním stavu uvedených respondenty s dokumentací praktických lékařů. Došlo k rozšíření otázek, např. na pohybovou aktivitu a k optimalizaci otázek zjišťujících stravovací zvyklosti. ► V současné době probíhá 3. etapa šetření, pro zvýšení respondence bylo umožněno vyplňování dotazníku přes internet
Vybrané výsledky Systému monitorování
Průměrné roční koncentrace polyaromatických uhlovodíků v ovzduší měst • u látek s karcinogenními účinky, jako jsou polyaromatické uhlovodíky, nelze z hlediska zdravotních dopadů stanovit žádnou bezpečnou koncentraci v ovzduší • lze stanovit legislativní limity, které by měly zajistit snížení zdravotního rizika na společensky přijatelnou míru
500
Benzo(a)pyren [ng/m3]
Suma PAU [ng/m3]
400
30
Suma PAU
25
Benzo[a]pyren (BaP)
20
300
15 200
10
Cílový imisní limit BaP 1 ng/m3/rok od roku 2012 100
5
0
0 774
1459
1653
1455
Praha Praha Praha Kladno 4 5 10
1695
1322
Plzeň
1032
1008
SokolovTeplice
1011
1737
Ústí n.L.
1503
1678
Hradec K.
1660
1684
1710
Brno
Žďár Karviná n.S.
1410
1713 Ostrava
1716
1138 Košetice
Rozdělení obyvatel měst podle potenciální expozice škodlivinám z ovzduší (v intervalech limitní hodnoty) Klimaticky příznivé roky 2007 a 2008 podíl obyvatel vystavených nadlimitním koncentracím PM10 do 20% NO2
100%
PM10
2
Benzen 16 14
9
9
9
9
35 35
80%
49 55 56 57
60%
83
72
80 78
40% 20% 0
0% 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08
99 00 01 02 03 04 05 06 07 08
04 05 06 07 08
Kalendářní rok neměřeno
pod 1/3 limitní hodnoty
1/3 - 2/3 limitní hodnoty
2/3 - limitní hodnoty
nad limitní hodnotou
V roce 2008 zpracovány údaje celkem z 39 měst a z 81 měřicích stanic (hygienické služby a ČHMÚ)
Četnost nedodržení limitních hodnot pro ukazatele jakosti pitné vody Databáze všech údajů o kvalitě pitné vody z naprosté většiny vodovodů ČR (v roce 2008 zpracováno přes 840 tisíc údajů)
Velikost expozice zdravotně nejvýznamnějším látkám v pitné vodě (v % čerpání celkového denního expozičního limitu) Podíl pitné vody na celkovém denním přijatelném příjmu se pohybuje průměrně u dusičnanů kolem 6%, u chloroformu 1%.
Pitná voda přispívá pouze asi 2 přídatnými případy ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění v ČR
Vliv hladin hluku na úroveň obtěžování a rušení spánku (spojené s problémy jako zhoršená nálada, snížení výkonnosti, bolesti hlavy, únava apod.)
100 80
Podíl osob [ % ]
Hlučné (Ldvn 70,7 - 75,9 dB) Středně hlučné (Ldvn 55,9 - 68,7 dB)
80%
Tiché (Ldvn 52,4 - 54,5 dB) 66%
60
54% 39%
40 20% 20
15%
0
Obtěžování
Rušení spánku
Odhad expozice vybraným chemickým látkám ze spotřebního koše potravin v procentech celkového denního expozičního limitu
Mangan Dusičnany Kadmium Dusitany Nikl Olovo Arzen (anorganický) Hliník PCB Rtuť Hexachlorbenzen Cín celkový DDT
40 19 17 14 9 5 4 3.4 3 1.7 1.5 0.7 0.1 0
5
10
15
20
25 %
30
35
40
45
Pokles obsahu olova v krvi dětí v letech 1996 - 2008, distribuce hladin olova v krvi Příklad účinnosti přijatých opatření ke snižování obsahu olova v prostředí.
Vývoj obsahu indikátorového kongeneru PCB 153 v mateřském mléce 1994 - 2008 Sestupný trend byl pozorován na konci 90.let a na přelomu tisíciletí. Kolísání hodnot, které je patrné v posledních letech monitorování, je vázáno na jiné monitorované oblasti a charakter trendu nelze zatím odhadovat.
Vývoj obsahu chlorovaných pesticidů v mateřském mléce, 1994 - 2008 Je prokazován významný dlouhodobý sestupný trend koncentrací DDT a dalších chlorovaných pesticidů používaných v 50. – 70. letech.
Hodnocení vlastního zdravotního stavu obyvatel měst (podíl osob v %, 45 – 54 let), 2. etapa šetření Validní ukazatel používaný standardně také v jiných národních i zahraničních šetřeních. Ukazuje nejen na vnímání vlastního zdraví, ale i pocit celkové spokojenosti a životní pohody. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% HB PM ME CB HK JI LB PB OL A10 JN MO KT KM KD SU ZR UO BM ZN SY OS DC UL
velmi dobrý
dobrý
průměrný
špatný
velmi špatný
KI
Vývoj počtu nově hlášených profesionálních onemocnění v letech 1998 - 2008
Byly aktualizovány strukturované Indikátorové listy, které hodnotí vybraný indikátor zdraví a životního prostředí, spolu se souvislostmi zdravotních dopadů indikátoru a politicko-legislativním řešením www.szu.cz/tema/zivotniprostredi/indikatory-zdravia-zivotni-prostredi
Informace ze Systému monitorování jsou přístupné na webových stránkách Státního zdravotního ústavu:
www.szu.cz/publikace/monitoring-zdravi-azivotniho-prostredi
Děkuji za pozornost
