Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Hodnocení zdravotního stavu

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Subsystém 6 část 2.

Hodnocení zdravotního stavu Vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky Odborná zpráva za rok 2004

Státní zdravotní ústav Praha Praha, červen 2005

Ústředí systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Řešitelské pracoviště: Státní zdravotní ústav Praha Ředitel ústavu: MUDr. Jaroslav Volf, Ph.D. Ředitelka Ústředí monitoringu: MUDr. Růžena Kubínová Garant projektu: MUDr. Jana Kratěnová Řešitelé: Libuše Novotná RNDr. Eva Švandová, CSc.

Materiál je zpracován na základě usnesení vlády ČR č. 369/1991 a č.810/1998

2

OBSAH

1 2 3 4 5 6 7 8

INCIDENCE ZHOUBNÝCH NOVOTVARŮ Úvod....................................................................................................................................4 Metodika .............................................................................................................................5 Výsledky .............................................................................................................................6 3.1 Města zařazená do systému monitorování ..................................................................6 3.2 Mezinárodní srovnání ...............................................................................................15 Diskuse a závěr .................................................................................................................28 Seznam použitých zkratek ................................................................................................29 Seznam literatury ..............................................................................................................29 Tabulky .............................................................................................................................30 Mapky ...............................................................................................................................35

3

1

Úvod

Sledování zdravotního stavu obyvatelstva v lokalitách zařazených do Systému monitorování probíhá kromě dotazníkového šetření také prostřednictvím pravidelného hodnocení vybraných ukazatelů demografické a zdravotní statistiky. Hodnocení je každoročně doplňováno o další ukazatele rozšiřující spektrum informací o jednotlivých monitorovaných lokalitách. Hodnocené ukazatele jsou v pravidelných intervalech doplňovány a aktualizovány. V roce 2001 byly zpracovány údaje týkající se střední délky života a vrozených vývojových vad, v roce 2002 byla hodnocena data o standardizované úmrtnosti a věkovém složení obyvatelstva a v roce 2003 byly prezentovány údaje o úmrtnosti kojenecké, novorozenecké a perinatální, počtu dětí narozených s nízkou porodní hmotností a počtu přerušených těhotenství samovolných i umělých. Ve zprávě za rok 2004 jsou v rámci pravidelné prezentace vybraných demografických a zdravotních ukazatelů aktualizovány údaje o incidenci zhoubných novotvarů, s cílem postihnout tak eventuální změny v incidenci. Tabulková část zprávy navazuje na odbornou zprávu za rok 2000 a aktualizuje některé údaje za okresy České republiky o další čtyřleté období 1999-2002. Analýza incidence ZN byla zhotovena pro 30 měst, která jsou zařazena do systému monitorování. Pro tato města byla zpracována data o incidenci v období let 2000-2002. U vybraných ukazatelů bylo provedeno také srovnání údajů za Českou republiku se zeměmi Evropské unie (EU 15 – stav platný před 1.5.2004 a EU 25 – stav platný po 1.5.2004).

4

2

Metodika

V první části zprávy předkládané výsledky analyzují incidenci zhoubných novotvarů (ZN) u populace 30 měst zařazených do monitoringu. Hodnocení incidence bylo zpracováno za jednotlivá města ve tříletém průměru let 2000-2002 a Českou republiku ve čtyřletých průměrech v průběhu let 1979-2002. Analýza byla provedena podle pohlaví a diagnostických skupin. Údaje pro městskou populaci doplňuje mapová příloha zahrnující situaci ve všech okresech České republiky ve čtyřletí 1999-2002. Součástí zprávy je rovněž tabulková příloha rozšiřující datové údaje pro okresy ČR ze zprávy z roku 2000. Zpracovány byly údaje z těchto 30 měst: Benešov, Brno, České Budějovice, Děčín, Havlíčkův Brod, Hodonín, Hradec Králové, Jablonec nad Nisou, Jihlava, Jindřichův Hradec, Karviná, Kladno, Klatovy, Kolín, Kroměříž, Liberec, Mělník, Most, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Příbram, Sokolov, Svitavy, Šumperk, Ústí nad Labem, Ústí nad Orlicí, Znojmo, Žďár nad Sázavou. Druhá část zprávy je věnována srovnání údajů analyzovaných ukazatelů za Českou republiku se zeměmi Evropské unie - EU 15 (stav Evropské unie platný před 1.5.2004) a EU 25 (stav Evropské unie platný po 1.5.2004) v roce 2002 a vývojových řadách. Časové řady byly vzhledem k neúplnosti dostupných dat prezentovány pro období let 1990-2000. Pro zpracování byly vybrány nejzávažnější onkologické diagnózy nebo jejich skupiny významné svým zastoupením či závažností. Rozdělení do skupin bylo provedeno podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů – 10. revize: ZN tlustého střeva a konečníku (C18-21) ZN plic a průdušnice (C33-34) Zhoubný melanom kůže (C43) ZN prsu (C50) ZN prostaty (C61) Hodnoty incidence jsou pro každou diagnostickou skupinu uvedeny v přepočtu na 100 000 obyvatel. Pro přepočet incidence za monitorovaná města byl využit početní stav jejich obyvatel platný k 31.12. daného roku (2000-2002) dle dostupných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zdrojová data o incidenci ZN za Českou republiku a monitorovaná města byla poskytnuta Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z Národního onkologického registru ČR. Údaje pro mezinárodní srovnání byly převzaty z CD-ROM „OECD Health Data 2003“ a databáze GLOBOCON 2002. Průměrné hodnoty pro Evropskou unii nebyly přejaty, ale vypočítány z dostupných dat pro jednotlivé členské státy. Při interpretaci výsledků je nutné zvážit, že hodnota incidence není dána pouze skutečným výskytem zhoubných novotvarů, ale též úrovní hlášení v jednotlivých územních jednotkách (městech, státech EU).

5

3 Výsledky

3.1

Města zařazená do systému monitorování

Pro vybrané údaje o incidenci ZN bylo provedeno jejich zhodnocení ve sledovaných městech a České republice. Ukazatele byly hodnoceny v následujících dvou rovinách: - sledování vývoje incidence ZN v České republice v období let 1979-2002 - porovnání incidence ZN v jednotlivých městech zařazených do monitoringu v tříletém průměru let 2000-2002

3.1.1

Incidence ZN (C00-C97 a D00-D09 bez dg.C44) Incidence zhoubných novotvarů ČR sledovaných diagnostických skupin u mužů převyšovala incidenci u žen v celém sledovaném období let 1979-2002. Pouze v diagnostické skupině zhoubný melanom kůže byly hodnoty incidence mužů a žen na přibližně stejné úrovni. Rovněž ve sledovaných městech hodnoty incidence mužů převyšovaly incidenci zaznamenanou u žen.

Při sledování trendu změn v České republice během období let 1979-2002 byl prokázán vzestup incidence ZN u mužů z 397,6 na 484,5 a u žen z 339,3 na 466. Průměrná hodnota incidence ZN monitorovaných měst dosáhla hodnoty 685,7 u mužů a 670,4 u žen. K městům s nejvyšší incidencí ZN v tomto období patřil Olomouc (977,1) a Šumperk (933,7) u mužů a Olomouc (921,8) a Plzeň (848,8) u žen. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány v Benešově, a to u mužů (482,8) i žen (496,8), Sokolově (muži-558,5) a Děčíně (ženy-561). Celkem tak pro obě pohlaví nejvyšší incidenci zaznamenala města Olomouc (947,8) a Šumperk (836,1). Naopak nejnižší hodnoty byly z monitorovaných měst shledány v Benešově (490,1) a Děčíně (560,7).

6

Graf č.1: Incidence ZN (C00-C97 a D00-D09 bez dg.C44) ve vybraných městech ČR, průměr let 2000-2002, muži Olomouc Šumperk Klatovy Plzeň České Budějovice Kroměříž Jindřichův Hradec Kolín Ostrava Havlíčkův Brod hl.m.Praha Znojmo Žďár nad Sázavou průměr měst Kladno Liberec Jablonec nad Nisou Ústí nad Labem Příbram Jihlava Hradec Králové Mělník Svitavy Karviná Brno Most Ústí nad Orlicí Hodonín Děčín Sokolov Benešov

482,8

0,0

200,0

400,0

809,8 778,9 771,0 761,0 740,3 715,6 711,8 700,7 690,7 688,3 685,7 663,6 663,5 660,1 658,9 652,1 640,4 636,0 627,9 613,6 613,3 606,3 606,0 601,3 562,3 560,2 558,5 600,0

977,1 933,7 884,8

800,0

1000,0

Zdroj: Data ÚZIS

Graf č.2: Incidence ZN (C00-C97 a D00-D09 bez dg.C44) ve vybraných městech ČR, průměr let 2000-2002, ženy Olomouc Plzeň České Budějovice Jindřichův Hradec Šumperk Kolín Klatovy Kroměříž Svitavy Mělník hl.m.Praha Žďár nad Sázavou průměr měst Ústí nad Orlicí Havlíčkův Brod Brno Ostrava Příbram Liberec Sokolov Jablonec nad Nisou Znojmo Ústí nad Labem Most Kladno Jihlava Hradec Králové Hodonín Karviná Děčín Benešov 0,0

496,8 200,0

400,0

848,8 835,4 783,6 746,5 730,3 722,1 704,3 702,5 692,2 685,4 677,2 670,4 662,7 660,0 658,6 648,0 647,2 642,2 641,1 639,7 626,1 624,9 624,5 604,9 603,5 579,4 575,8 564,6 561,0 600,0

921,8

800,0

1000,0

Zdroj: Data ÚZIS

7

3.1.2

Incidence ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C21)

V celém sledovaném období byl v ČR patrný vzestup incidence ZN tlustého střeva a konečníku u mužů i žen. Incidence tohoto ZN byla rovněž druhou nejčetnější ze sledovaných diagnostických skupin u obou pohlaví. Její průměrná hodnota vzrostla ve sledovaných čtyřletých obdobích u mužů ze 47,4 (1979-82) na 88,7 (1999-02) a u žen z 37,6 (1979-82) na 61,3 (2000-02). Hodnoty incidence v uváděných městech byly nejvyšší u mužů i žen ve Svitavách (muži145,5, ženy-100) a nejnižší ve Žďáru nad Sázavou (muži-59,3, ženy-35,5). Nejvyšší i nejnižší hodnoty incidence pro obě pohlaví celkem pak byly zaznamenány opět v těchto městech – Svitavy (121,8) a Žďár nad Sázavou (47). Nejvýznamnější úlohu při vzniku ZN tlustého střeva hrají dietetické faktory, především strava bohatá na maso a zejména nízký podíl vlákniny. Naopak protektivní vliv byl zjištěn u cereálií, ovoce a zeleniny. Genetická teorie vzniku kolorektálního karcinomu předpokládá mutaci protoonkogenů a inaktivaci tumor supresorových genů. Pozitivní rodinná anamnéza zvyšuje riziko vzniku karcinomu kolorekta. Karcinomy vznikají častěji na podkladě adenomatózní polypózy. Ve zvýšené míře jsou ohroženy osoby s chronickými zánětlivými chorobami, například m. Crohn, proktokolitida (riziko vzniku nádoru se zvyšuje s délkou trvání onemocnění). Rovněž některá zaměstnání vykazují vyšší výskyt kolorektálního karcinomu. Jsou to pracovníci cementáren, dělníci v provozech vyrábějící polypropylen, halogeny, organická rozpouštědla a barviva. Graf č.3: Incidence ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C21) ve vybraných městech ČR, průměr let 2000-2002, muži Svitavy Hradec Králové Hodonín Děčín Klatovy Kroměříž Plzeň Brno Mělník Ústí nad Labem Jablonec nad Nisou Havlíčkův Brod Benešov Kolín Jihlava průměr měst Kladno Jindřichův Hradec Sokolov Šumperk hl.m.Praha Příbram Liberec Znojmo České Budějovice Olomouc Ústí nad Orlicí Ostrava Most Karviná Žďár nad Sázavou 0,0

59,3 20,0

40,0

60,0

145,5

119,2 112,3 107,6 105,7 105,6 104,3 104,0 103,4 101,6 101,2 100,2 98,5 98,1 97,4 94,8 93,9 93,7 89,5 86,7 86,5 84,2 83,8 83,3 82,7 81,2 80,6 80,5 79,8 74,8 80,0

100,0

120,0

140,0

160,0

Zdroj: Data ÚZIS

8

Graf č.4: Incidence ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C21) ve vybraných městech ČR, průměr let 2000-2002, ženy Svitavy Kroměříž Hodonín Hradec Králové Děčín Č. Budějovice Olomouc Šumperk Mělník Kolín Klatovy Benešov hl.m.Praha Sokolov průměr měst Ústí nad Orlicí Liberec Jablonec nad Plzeň Havlíčkův Brod Jindřichův Hradec Jihlava Most Ostrava Znojmo Brno Příbram Kladno Karviná Ústí nad Labem Žďár nad Sázavou 0,0

35,5 20,0

40,0

83,8 82,5 82,1 80,7 80,1 78,9 75,6 72,9 69,5 69,3 69,3 68,3 67,8 67,5 66,9 66,1 65,4 64,2 63,6 63,4 62,0 60,4 60,1 58,9 57,3 56,4 55,1 54,8 52,5 60,0

80,0

100,0

100,0

120,0

Zdroj: Data ÚZIS

3.1.3

Incidence ZN plic a průdušnice (C33-C34)

Ve všech sledovaných čtyřletých obdobích let 1979-2002 byl v České republice zaznamenán mírný pokles incidence tohoto ZN u mužů, v protikladu s mírným nárůstem incidence v případě žen. Přesto ZN plic a průdušnice mužů zůstal nejčetnější diagnostickou příčinou a jeho incidence v období 2000-02 převyšovala incidenci u žen až 3,5krát. Průměrná hodnota incidence ZN se v daných městech pohybovala na úrovni 98,4 u mužů a 30,5 u žen. Nejméně příznivých hodnot z těchto měst dosahoval Kolín (139) a Příbram (134,4) u mužů a Most (68,1) následovaný Mělníkem (50,4) u žen. Tradičně nejnižší hodnoty incidence ZN mužů byly zjištěny v Benešově (55,1) a Havlíčkově Brodě (67,5), u žen v Kroměříži (13) a Svitavách (14,5). Incidence obou pohlaví se tak pohybovala v rozmezí 36,8 (Benešov) a 89,8 (Most). Za 90 % plicních nádorů je odpovědné kouření. Kuřáci se spotřebou větší než 20 cigaret denně po dobu 20 let, vykazují 20krát vyšší riziko vzniku bronchogenního karcinomu než nekuřáci (riziková hranice 200 000 cigaret). Připouští se i vliv pasivního kouření. Tento etiologický faktor je typický pro vznik malobuněčného karcinomu (19-35 %), který jeví vysokou proliferační aktivitu a velmi záhy metastazuje (v období diagnózy mají dvě třetiny nemocných již vzdálené metastázy). Z profesionálních vlivů se mezi plicní kancerogeny řadí těžké kovy (arsen, nikl), azbest a radiační záření. Mezi další kancerogenní faktory patří chemické sloučeniny (polycyklické aromatické uhlovodíky, nitrosaminy, mykotoxiny) a viry (RNA, retroviry). Také genetická predispozice sehrává určitou roli, o čemž svědčí např. asociace bronchogenního karcinomu a familiární nakupení neoplazií s některými afekcemi (sklerodermie). Pokud se tyto faktory kombinují s kouřením, je možná potenciace účinků. 9

Graf č.5: Incidence ZN plic a průdušnice (C33-C34) ve vybraných městech ČR, průměr let 2000-2002, muži Kolín Příbram Karviná Ústí nad Labem Kladno Sokolov Most Klatovy Mělník Děčín Ostrava Liberec Plzeň průměr měst Jindřichův Hradec České Budějovice Žďár nad Sázavou Šumperk Hradec Králové Ústí nad Orlicí hl.m.Praha Olomouc Kroměříž Jihlava Hodonín Znojmo Brno Svitavy Jablonec nad Nisou Havlíčkův Brod Benešov 0,0

55,1 20,0

40,0

60,0

118,2 116,9 116,5 112,8 112,1 107,8 104,6 103,4 102,1 99,0 98,4 97,4 96,0 95,2 94,8 92,7 91,1 89,6 89,5 88,9 86,7 86,1 86,0 83,4 78,6 72,6 67,5 80,0

100,0

120,0

139,0 134,4 133,5

140,0

160,0

Zdroj: Data ÚZIS

Graf č.6: Incidence ZN plic a průdušnice (C33-C34) ve vybraných městech ČR, průměr let 2000-2002, ženy Most Mělník Sokolov Kolín hl.m.Praha Plzeň Liberec Ústí nad Labem Olomouc Hodonín Jablonec nad Nisou Děčín České Budějovice Kladno Ostrava průměr měst Brno Příbram Jindřichův Hradec Žďár nad Sázavou Hradec Králové Šumperk Havlíčkův Brod Klatovy Jihlava Karviná Benešov Znojmo Ústí nad Orlicí Svitavy Kroměříž 0,0

36,2 35,7 34,4 34,0 33,6 32,3 32,0 31,9 31,7 31,0 30,5 30,1 29,0 28,2 27,2 26,4 24,0 24,0 22,2 21,9 20,4 19,7 17,8 17,1 14,5 13,0 10,0

20,0

30,0

40,0

44,3 42,5 42,4

68,1

50,4

50,0

60,0

70,0

80,0

Zdroj: Data ÚZIS

10

3.1.4

Incidence zhoubného melanomu kůže (C43)

Z dostupných údajů vyplývá, že průměrná hodnota incidence zhoubného melanomu kůže v ČR zaznamenala v průběhu jednotlivých obdobích vzestupný trend vývoje a její hodnota vzrostla z 5,5 na 11,6 u mužů a z 5,7 na 13,8 u žen. Průměrná incidence zhoubného melanomu kůže měst zahrnutých do systému monitorování představovala hodnotu 15,9 u mužů a 16,5 u žen. Hodnota incidence tohoto ZN se pohybovala u mužů v rozmezí 3,6 (Mělník) až 36,6 (Havlíčkův Brod) a u žen od 5,4 (Příbram) do 39,9 (Havlíčkův Brod). Pro obě pohlaví tak nejvyšších a nejnižších hodnot incidence dosáhla města Havlíčkův Brod (38,3) a Karviná (8,2). Zhoubnými nádory kůže jsou basocelulární a spinocelulární karcinom. Basaliom, nejčastější kožní nádor v 6. až 8. deceniu, je nádorem vycházející z keratinocytů bazálních vrstev epidermis a vlasových folikulů, především vlivem chronického slunění. Spinocelulární karcinom (spinaliom) je maligní kožní nádor z keratinocytů stratum spinosum epidermis. Bývá většinou pozdním následkem chronického působení slunce, vlivu tabáku nebo rtg. Někdy vzniká jako následek chronických zánětlivých změn. Osoby exponované uhlovodíkům při práci s parafínem, minerálními oleji apod. jsou také ohroženy vznikem zhoubného nádoru kůže.

Graf č.7: Incidence zhoubného melanomu kůže (C43) ve vybraných městech ČR, průměr let 2000-2002, muži Havlíčkův Brod Šumperk Klatovy Olomouc Plzeň hl.m.Praha Č. Budějovice Kolín Brno Ostrava Kroměříž Žďár nad Sázavou průměr měst Svitavy Jablonec nad Nisou Příbram Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Ústí nad Orlicí Jindřichův Hradec Most Kladno Děčín Benešov Jihlava Sokolov Znojmo Hodonín Karviná Mělník 0,0

3,6

5,2

5,0

9,2 8,5 8,1 8,0 7,8 7,5

10,0

18,5 17,7 17,2 16,8 16,8 15,9 15,7 15,5 15,4 15,3 14,8 14,4 13,7 12,2 11,1 10,7

15,0

20,0

22,7 22,3 21,3

25,0

36,6

30,9 30,2 28,9

30,0

35,0

40,0

Zdroj: Data ÚZIS

11

Graf č.8: Incidence zhoubného melanomu kůže (C43) ve vybraných městech ČR, průměr let 2000-2002 , ženy Havlíčkův Brod Liberec Olomouc Znojmo Žďár nad Sázavou Kolín Hradec Králové Č. Budějovice Šumperk Jihlava Plzeň Ústí nad Orlicí hl.m.Praha Mělník Brno průměr měst Ostrava Hodonín Jindřichův Hradec Jablonec nad Sokolov Kladno Benešov Most Karviná Děčín Klatovy Ústí nad Labem Kroměříž Svitavy Příbram 0,0

5,4 5,0

7,3

9,5 8,7

10,0

14,5 14,5 14,1 14,1 13,0 12,7 11,8 11,4 11,2 11,1 11,1

15,0

23,5 23,2 21,8 21,3 20,5 19,9 19,6 18,0 17,9 17,1 16,8 16,8 16,6 16,5

20,0

25,0

39,9

31,9

30,0

35,0

40,0

Zdroj: Data ÚZIS

12

3.1.5

Incidence ZN prsu u žen (C50)

Zhoubný novotvar prsu patří u žen k nejčastějším a zároveň nejzávažnějším. Ve sledovaném období bylo možné v České republice sledovat trvalý vzestup dané diagnózy. Průměrná incidence tohoto ZN vzrostla z hodnoty 54,7 na 97,1 nově hlášených onemocnění v přepočtu na 100 000 žen. Tato hodnota byla rovněž nejvyšší zjištěná incidence ze sledovaných diagnostických skupin u žen. Incidence ZN sledovaných měst se pohybovala v rozmezí od 65,1 (Sokolov) po 152,9 (Kolín) a její průměrná hodnota činila 108,9. Vyšší výskyt ZN prsu byl zaznamenán u žen s pozitivní rodinnou anamnézou v linii matka, sestra. S rostoucím rizikem vzniku karcinomu jsou asociovány některé geny např.: BRCA 1, BRCA 2, p53. Predisponujícími rizikovými faktory jsou některá onemocnění prsu, např. proliferativní mastopatie s dysplazií III. st., karcinom kontralaterální mléčné žlázy, fibroadenom. Obezita a strava se zvýšeným obsahem živočišných tuků se pokládá za prokázaný výživový rizikový faktor vzniku ZN prsu. Ženy s časným nástupem menarche (před 12 rokem), pozdní menopauzou, infertilní ženy, nebo ty, které mají první dítě až po dosažení 30 let, mají zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu. Vyššímu riziku jsou vystaveny i ženy s nádorem dělohy, vaječníků nebo tlustého střeva.

Graf č.9: Incidence ZN prsu u žen (C50) ve vybraných městech ČR, průměr let 2000-2002 Kolín Klatovy Jindřichův Hradec hl.m.Praha Kroměříž Olomouc Plzeň Svitavy Brno Havlíčkův Brod Ústí nad Orlicí Benešov Ústí nad Labem Hradec Králové Ostrava Č.Budějovice průměr měst Liberec Kladno Karviná Hodonín Příbram Most Šumperk Děčín Znojmo Mělník Jablonec nad Žďár nad Sázavou Jihlava Sokolov 0,0

70,6 65,1 20,0

40,0

60,0

80,0

128,6 127,8 124,8 123,3 120,1 118,1 117,1 115,5 114,2 114,2 112,4 109,5 109,3 108,9 107,1 106,3 106,1 98,3 98,0 97,5 96,0 93,7 92,8 90,6 85,7 84,4

100,0

120,0

152,9 144,5 143,7

140,0

160,0

Zdroj: Data ÚZIS

13

180,0

3.1.6

Incidence ZN prostaty (C61)

Průměrná hodnota incidence ZN prostaty v ČR se v daném období více než zdvojnásobila z hodnoty 25,7 (průměr let 1979-82) na 60,5 (průměr let 2000-02). Ve sledovaných městech byla zjištěna incidence tohoto ZN hodnoty 65,5. Nejvyšší počty případů v přepočtu na 100 000 mužů zaznamenala města Jablonec nad Nisou (96,0) a Žďár nad Sázavou (92,5). Nejpříznivější hodnoty tohoto ukazatele byly zjištěny v Sokolově (35,3) a Kladně (39). ZN prostaty je třetím nejčastějším nádorem u mužů, jeho incidence stoupá s věkem. Rizikové faktory prakticky nejsou známy. Epidemiologické studie, které zkoumaly faktory sexuálního chování, nadměrný příjem tuků, venerické choroby apod., neprokázaly korelaci k výskytu nádoru. Hormonální závislost, tj. stimulující vliv testosteronu na růst nádorových buněk se uplatňuje asi v 80 % všech karcinomů. Poměrně vysoký výskyt ZN prostaty byl zaznamenán u mužů profesionálně exponovaných oxidu kadmia.

Graf č.10: Incidence ZN prostaty (C61) ve vybraných městech ČR, průměr let 2000-2002 Jablonec nad Nisou Žďár nad Sázavou Šumperk Plzeň hl.m.Praha Jindřichův Hradec Jihlava Liberec Klatovy Havlíčkův Brod Brno Kolín Kroměříž Znojmo České Budějovice Hradec Králové průměr měst Benešov Svitavy Ostrava Ústí nad Labem Olomouc Hodonín Děčín Ústí nad Orlicí Příbram Mělník Most Karviná Kladno Sokolov 0,0

39,7 39,0 35,3 20,0

40,0

50,1 49,8 46,8 46,4

85,5 82,7 80,9 79,2 78,9 76,2 75,7 73,2 73,1 72,1 72,1 68,6 67,7 66,3 65,5 63,4 62,8 60,8 60,2 58,6 56,2 56,1

60,0

80,0

96,0 92,5

100,0

Zdroj: Data ÚZIS

14

3.2

Mezinárodní srovnání Pro údaje vybraných incidencí ZN bylo provedeno srovnání údajů za Českou republiku se zeměmi EU 15 (stav Evropské unie platný před 1.5.2004) a EU 25 (stav Evropské unie platný po 1.5.2004). Zvolené ukazatele byly zhodnoceny ve dvou rovinách: - postavení České republiky mezi vybranými evropskými zeměmi (EU 15 a EU 25) v roce 2002 - porovnání vývoje v České republice s vývojem ve vybraných evropských zemích (EU 15) v období let 1990-2000 Při interpretaci uvedených výsledků incidence zhoubných novotvarů je důležité zvážit jejich vypovídající hodnotu, která může být ovlivněna tradicí a systematičností sledování ZN v jednotlivých zemích a způsobit tak diference v incidenci ZN mezi jednotlivými státy Evropy. 3.2.1

Incidence ZN (C00-C97 a D00-D09 bez dg.C44) Incidence ZN ve vybraných evropských státech v roce 2002 (Graf č.11, 13)

Průměrná hodnota incidence zhoubných novotvarů v přepočtu na 100 000 mužů v zemích EU 15 i EU 25 v roce 2002 převyšovala incidenci ZN žen. Její hodnota byla ve státech EU 15 u mužů 482,7 a u žen 403,2. Země EU 25 dosáhly průměrné hodnoty 445,8 u mužů a 380,7 u žen. Ze států EU 15 byly nejpříznivější hodnoty incidence ZN mužů zaznamenány v Irsku, Finsku a Řecku a ZN žen v Řecku, Španělsku a Portugalsku. Nejvyšší hodnoty naopak deklarovaly státy Itálie, Belgie a Německo (muži) a v případě žen Dánsko, Německo a Švédsko. U mužů byly nejnižší hodnoty ve sledovaných zemích EU 25 zaznamenány v případě Kypru, Lotyšska a Malty. U žen nejlepších hodnot dosáhly státy Kypr, Litva a Slovensko. Naproti tomu nejvyšší hodnoty incidence ZN z nových členských států EU 25 byly v Maďarsku, České republice a Slovinsku u mužů i žen. Česká republika se hodnotou incidence 486 u mužů a 431,4 u žen pohybovala vysoce nad průměrem EU 15 i nad průměrem všech sledovaných států. Vývoj incidence ZN ve vybraných evropských státech v letech 1990-2000 (Graf č.12, 14)

Ve sledovaném desetiletém období incidence ZN mužů i žen v zemích Evropské unie pozvolna rostla, přičemž nedocházelo k výraznému zvyšování diferenciace mezi jednotlivými zeměmi. Průměrná hodnota incidence ZN se zvýšila z hodnoty 309,1 v roce 1990 na 322,7 roce 2000 u mužů a z 262,5 v roce 1990 na 277,7 v roce 2000 u žen. V celém sledovaném období nejnižší hodnoty u mužů i žen vykazovala Belgie, naopak maximálních hodnot ze zemí EU 15 dosahovalo Nizozemí. Incidence ZN mužů v České republice vzrostla z hodnoty 354,4 v roce 1990 na 402,2 v roce 2000 a v celém období tak vysoce převyšovala průměrnou incidenci ZN ve státech EU 15. Incidence ZN žen rovněž předčila průměr evropských zemí, již však v menší míře oproti mužům. Její hodnota vzrostla v období let 1990-2000 z 242,2 nově hlášených onemocnění žen na 291,8 těchto onemocnění na 100 000 žen.

15

Graf č.11: Incidence ZN (C00-C97 a D00-D09 bez dg.C44) ve vybraných evropských státech v roce 2002, muži 585,8 584,7 559,9

Itálie Belgie Maďarsko Německo Francie Švédsko Lucembursko Španělsko Rakousko Česká republika EU před 1.5.2004 Spojené Království Nizozemí Dánsko EU po 1.5.2004 Portugalsko Řecko Finsko Slovinsko Estonsko Slovensko Polsko Irsko Litva Malta Lotyšsko Kypr

532 521,6 505,9 503 502,2 487,7 486 482,7 471,5 469,9 445,9 445,8 440,1 423,8 416,4 413,2 408,4 387 382,5 350,1 342,4 339,1 324,9 262,1 0

100

200

300

400

500

600

700

Zdroj: CLOBOCON 2002

Graf č.12: Incidence ZN (C00-C97 a D00-D09 bez dg.C44) v České republice a zemích Evropské unie (15) v letech 1990-2000, muži Rozpětí EU Průměr EU 500

ČR

Incidence ZN na 100 000 obyvatel, muži

450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Zdroj : OECD Health Data 2003

16

Graf č.13: Incidence ZN (C00-C97 a D00-D09 bez dg.C44) ve vybraných evropských státech v roce 2002, ženy Dánsko Německo Švédsko Spojené Maďarsko Itálie Česká republika Belgie Rakousko Lucembursko EU před 1.5.2004 Nizozemí Finsko Francie EU po 1.5.2004 Slovinsko Malta Estonsko Irsko Polsko Lotyšsko Portugalsko Španělsko Řecko Slovensko Litva Kypr

496,4 467,4 464,1 457,7 445,0 438,0 431,4 430,2 421,6 417,4 403,2 402,6 399,4 384,4 380,7 374,5 363,8 362,4 328,2 320,0 317,6 317,5 314,1 309,2 307,5 297,1 248,9

0,0

100,0

200,0

300,0

400,0

500,0

600,0


Graf č.14: Incidence ZN (C00-C97 a D00-D09 bez dg.C44) v České republice a zemích Evropské unie (15) v letech 1990-2000, ženy Rozpětí EU Průměr EU 500

ČR

Incidence ZN na 100 000 obyvatel, ženy

450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Zdroj : OEDC Health Data 2003

17

3.2.2

Incidence ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C21)

Incidence ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C21) ve vybraných evropských státech v roce 2002 (Graf č.15, 16 )

Z údajů pro rok 2002 vyplývá, že průměrná hodnota incidence ZN tlustého střeva a konečníku EU 15 byla u mužů 62,5 a u žen 54,3. Incidence ZN v zemích EU 25 v tomto roce pak dosáhla průměrné hodnoty 58,7 u mužů a 50,6 u žen. Nejvyšší incidence tohoto novotvaru v rámci zemí EU 15 dosahovalo Německo a Itálie (muži), u žen rovněž Německo následované Dánskem. Naopak nejnižší hodnoty incidence mužů byly zaznamenány v Řecku a Finsku, u žen v Řecku a Portugalsku. Ze zemí EU 25 nejvyšší hodnoty incidence vykazovala Česká republika následovaná Maďarskem (muži). V případě žen nejvyšších hodnot dosáhlo opět Německo a Maďarsko. Nejnižší hodnoty sledovaného ukazatele byly zjištěny u mužů i žen ve státech Kypr, Litva a Lotyšsko. České republice patří přední místo v incidenci tohoto ZN. Hodnotou incidence u mužů zaujímala Česká republika v roce 2002 dokonce první místo ze všech sledovaných evropských zemí. Průměrná hodnota incidence ZN žen dosáhla hodnoty 61,8 a představovala tak páté přední postavení mezi zeměmi Evropské unie. Graf č.15: Incidence ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C21) ve vybraných evropských státech v roce 2002, muži Česká republika Maďarsko Německo Itálie Dánsko Rakousko Slovensko Luc embursko Francie Spojené Království Belgie Slovinsko Španělsko Švédsko EU před 1.5.2004 Nizozemsko EU po 1.5.2004 Portugalsko Irsko Estonsko Polsko Finsko Malta Řecko Litva Lotyšsko Kypr

88 84,7 79,2 73,6 69,3 69 66,6 66,3 66,3 66,2 65,8 65,3 63,8 63,4 62,5 62,5 58,7 58,6 55,8 44,6 41,1 40,9 39,6 37,1 35,5 33,8 31 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100


18

Graf č.16: Incidence ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C21) ve vybraných evropských státech v roce 2002, ženy Německo Maďarsko Dánsko Lucembursko Česká republika Belgie Rakousko Švédsko Itálie Nizozemí Spojené Království EU před 1.5.2004 Francie EU po 1.5.2004 Slovinsko Estonsko Španělsko Slovensko Finsko Irsko Portugalsko Polsko Malta Lotyšsko Řecko Litva Kypr 0,0

77,0 68,1 66,9 62,1 61,8 59,9 59,6 59,3 58,5 57,0 54,8 54,3 51,5 50,6 49,4 48,2 46,9 44,2 43,3 41,8 41,5 40,0 39,4 37,9 34,0 31,7 30,6 10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

90,0


Vývoj incidence ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C21) ve vybraných evropských státech v letech 1990-2000 (Graf č.17, 18)

Incidence ZN tlustého střeva a konečníku u mužů v evropských zemích rovněž převyšuje incidenci tohoto nádoru u žen. Průměrná hodnota incidence ZN v EU 15 v letech 1990-2000 zaznamenala téměř setrvalý stav vývoje s mírným vzrůstem u mužů z hodnoty 36,6 na 39,2 a u žen z 28,7 na 30,1. Nejlépe lze z uvedeného hlediska incidence ZN tlustého střeva a konečníku v uvedeném období hodnotit zejména Dánsko a Finsko. Naopak nejvyšší hodnoty trvale zaznamenávalo Lucembursko a Nizozemí. V České republice ve sledovaném období let 1990-2000 vzrostla incidence tohoto nádoru u mužů z 46 na 58,3 případů, u žen z 25,6 na 29,4 případů na 100 000 žen. Jak je tedy patrné, incidence ZN tlustého střeva a konečníku po celém období u žen téměř kopírovala evropský průměr a u mužů jej vysoce převyšovala0.

19

Graf č.17: Incidence ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C21) v České republice a zemích Evropské unie (15) v letech 1990-2000, muži Rozpětí EU Průměr EU 100

ČR

Incidence ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C21) na 100 000 obyvatel, muži

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Zdroj: OECD Health Data 2003

Graf č.18: Incidence ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C21) v České republice a zemích Evropské unie(15) v letech 1990-2000, ženy Rozpětí EU Průměr EU 100

ČR

Incidence ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C21) na 100 000 obyvatel, ženy

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000


20

3.2.3

Incidence ZN plic a průdušnice (C33-C34)

Incidence ZN plic a průdušnice (C33-C34) ve vybraných evropských státech v roce 2002, (Graf č.19, 20)

Zhoubný novotvar plic a průdušnice patří u mužů k nejčetnějším ze sledovaných diagnostických skupin. Průměrná hodnota incidence ZN plic a průdušnic byla v roce 2002 ve státech EU 15 u mužů 80,5 a u žen 26,0. Pro státy EU 25 představovala hodnotu 82,6 u mužů a 23,3 u žen. Incidence ZN byla v zemích EU 15 nejvyšší v Belgii a Itálii (muži) a Dánsku a Spojeném Království (ženy). Nejpříznivější hodnoty incidence byly zjištěny ve Švédsku a Irsku (muži) a Španělsku a Portugalsku (ženy). Z nových členů Evropské unie patřilo přední postavení v incidenci ZN plic a průdušnice Maďarsku, Polsku a České republice (muži) a Maďarsku, Slovinsku a České republice (ženy). Nejnižší hodnoty incidence ZN byly udávány u mužů i žen ve státech Kypr a Malta. Hodnota incidence ZN v roce 2002 v České republice patřila k nejvyšším ve sledovaných evropských státech. V přepočtu na 100 000 bylo hlášeno 98,4 ZN u mužů (24,9 u žen), čímž Česko obsadilo šesté nejvyšší pořadí z 25 sledovaných států. Graf č.19: Incidence ZN plic a průdušnice (C33-C34) ve vybraných evropských státech v roce 2002, muži 137,7 129,7

Maďarsko Belgie Itálie Řecko Polsko Česká republika Estonsko Lucembursko Španělsko Nizozemí Slovinsko Lotyšsko Spojené Království EU po 1.5.2004 Slovensko Německo EU před 1.5.2004 Francie Litva Dánsko Rakousko Malta Finsko Portugalsko Irsko Švédsko Kypr

109,3 104,8 104,4 98,4 94,2 93,6 92,4 91,7 84,8 83,6 82,8 82,6 82,1 80,6 80,5 79,4 76,2 76,2 67,7 59,7 54,6 53,3 52 39,9 35 0

20

40

60

80

100

120

140

160


21

Graf č.20: Incidence ZN plic a průdušnice (C33-C34) ve vybraných evropských státech v roce 2002, ženy Dánsko Spojené Království Maďarsko Irsko Nizozemí Švédsko Rakousko EU před 1.5.2004 Německo Slovinsko Česká republika EU po 1.5.2004 Polsko Itálie Lucembursko Belgie Finsko Estonsko Řecko Francie Slovensko Lotyšsko Portugalsko Litva Malta Španělsko Kypr 0,0

56,3 51,0 44,2 30,7 29,0 28,2 26,7 26,0 25,4 25,0 24,9 23,3 23,0 23,0 22,9 22,7 20,5 18,5 17,5 14,8 14,6 13,6 10,9 10,9 10,6 10,0 8,0 10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0


Incidence ZN plic a průdušnice (C33-C34) ve vybraných evropských státech v letech 1990-2000 (Graf č.21, 22)

V letech 1990-2000 měl počet nově hlášených novotvarů plic a průdušnice u mužů klesající tendenci, v protikladu s mírným vzestupem u žen. V celkovém pohledu však incidence ZN mužů stále jednoznačně převyšovala incidenci ZN žen. Průměrná hodnota incidence ZN zemí EU 15 klesla u mužů ve zmiňovaném období z 57,1 na 46,5 a vzrostla ze 13,4 na 16,3 u žen. Ke státům s nejnižšími hodnotami patřilo Švédsko (muži), dále Belgie a Finsko (ženy). Naproti tomu nejvyšší hodnoty byly zaznamenávány po celé sledované období v Nizozemí (muži) a Dánsku (ženy). Trend výskytu tohoto nádoru u mužů v České republice vykazoval pokles z hodnoty 78,9 na 64 nově hlášených případů v přepočtu na 100 000 mužů. Přestože byl zaznamenán mírný růst incidence ZN u žen z hodnoty 9,4 na 14,3, převyšuje incidence ZN v uvedeném období u mužů incidenci žen i průměr evropských zemí. 22

Graf č.21: Incidence ZN plic a průdušnice (C33-C34) v České republice a zemích Evropské unie (15) v letech 1990-2000, muži Rozpětí EU Průměr EU 110

ČR

Incidence ZN plic a průdušnice (C33-C34) na 100 000 obyvatel, muži

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000


Graf č.22: Incidence ZN plic a průdušnice (C33-C34) v České republice a zemích Evropské unie (15) v letech 1990-2000, ženy Rozpětí EU Průměr EU 40

ČR

Incidence ZN plic a průdušnice (C33-C34) na 100 000 obyvatel, ženy

30

20

10

0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000


23

3.2.4

Incidence ZN prsu u žen (C50) Incidence ZN prsu u žen (C50) ve vybraných evropských státech v roce 2002 (Graf

č.23)

Incidence ZN prsu představuje nejvyšší hodnoty z analyzovaných zhoubných novotvarů v evropských zemích i České republice. Průměrná hodnota incidence ZN zemí EU 15 dosáhla v roce 2002 hodnoty 115,7, přičemž u zemí EU 25 hodnoty 105,7. Mezi země, které v daném roce zaznamenaly nejvyšší incidenci ZN se zařadilo Švédsko, Dánsko a Belgie. Nejnižších hodnot ze zemí EU 15 dosáhlo Španělsko a Portugalsko, ze zemí EU 25 Litva, Slovensko a Polsko. Incidence ZN v roce 2002 v České republice činila 97,8 a pohybovala se tak pod průměrem sledovaných evropských zemí (EU 15 i EU 25). Graf č.23: Incidence ZN prsu u žen (C50) ve vybraných evropských státech v roce 2002 148,1 144,2 142,1 137,4 136,4 135,5 133,7 129,9 124,3 124,2 116,7 115,7 112,7 105,7 105,0

Švédsko Dánsko Belgie Francie Finsko Spojené Království Německo Nizozemí Luxembursko Itálie Malta EU před 1.5.2004 Rakousko EU po 1.5.2004 Maďarsko Česká republika Irsko Slovinsko Kypr Řecko Portugalsko Španělsko Estonsko Lotyšsko Polsko Slovensko Litva 0,0

97,8 96,2 94,9 87,7 84,4 82,8 77,8 75,2 72,9 72,7 67,8 57,0 20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

120,0

140,0

160,0


24

Vývoj incidence ZN prsu u žen (C50) ve vybraných evropských státech v letech 1990-2000 (Graf č. 24)

Průměrná hodnota incidence ZN v zemích EU 15 zaznamenala ve sledovaném desetiletí mírně rostoucí tendenci, přičemž její hodnota vzrostla v uvedených letech z 75,8 na 84,6. Minimálních hodnot ze sledovaných zemí dosahovala incidence ZN v případě Rakouska, od poloviny 90. let i Itálie. Naproti tomu nejvyšší hodnoty po celé sledované období vykazovalo Lucembursko a Nizozemí. Ke konci 90.let bylo rovněž patrné rozšiřování diferenciace incidence ZN mezi jednotlivými evropskými zeměmi. Česká republika v období let 1990-2000 kopírovala pozvolný rostoucí trend vývoje evropských zemí, hodnoty incidence ZN se však pohybovaly pod evropským průměrem (43,3 v roce 1990 a 55,1 v roce 2000).

Graf č.24: Vývoj incidence ZN prsu u žen (C50) v České republice a zemích Evropské unie (15) v letech 1990-2000 Rozpětí EU

140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Průměr EU ČR

Incidence ZN prsu (C50) na 100 000 obyvatel, ženy

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000


25

3.2.5

Incidence ZN prostaty (C61) Incidence ZN prostaty (C61) ve vybraných evropských státech v roce 2002 (Graf č.25)

Zhoubný nádor prostaty patřil v zemích EU 15 ze sledovaných ZN k nejčastějším v hodnoceném roce. Průměrná incidence ZN v EU 15 představovala hodnotu 100,1, v EU 25 hodnotu 78,4. Nejvyšší incidenci ZN v EU 15 zaznamenaly státy Švédsko, Finsko a Belgie. Nejnižší naopak Řecko, Španělsko a Dánsko. Incidence ostatních nových členských států EU 25 se pohybovaly pod průměrem zemí EU 15, nejvyšší incidenci ZN z nich vykazovala Česká republika, Malta a Maďarsko. Nejnižší hodnoty incidence ZN byly zjištěny ve státech Lotyšsko, Polsko a Slovensko. Počet nově hlášených onemocnění v přepočtu na 100 000 byl v České republice 58,9 a pohyboval se pod průměrem sledovaných zemí. Graf č.25: Incidence ZN prostaty (C61) ve vybraných evropských státech v roce 2002 180,2

Švédsko Finsko Belgie Rakousko Německo Francie EU před 1.5.2004 Spojené Království Lucembursko Nizozemí Itálie Portugalskko EU po 1.5.2004 Irsko Dánsko Španělsko Česká republika Malta Řecko Maďarsko Estonsko Slovinsko Litva Kypr Slovensko Polsko Lotyšsko 0,0

140,9 137,9 119,6 110,8 101,4 100,1 93,6 90,9 89,9 84,6 82,8 78,4 74,9 69,8 68,1 58,9 56,6 55,9 53,8 52,9 47,4 45,7 45,2 38,3 32,3 28,6 20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

120,0

140,0

160,0

180,0

200,0


26

2000

Vývoj incidence ZN prostaty (C61) ve vybraných evropských státech v letech 1990(Graf č.26)

Ze sledovaných údajů o incidenci ZN pro období let 1990-2000 vyplývá, že průměrná hodnota incidence ZN prostaty v zemích Evropské unie v roce 1990 dosáhla hodnoty 40,5 a ve sledovaném desetiletí pozvolně vzrostla na hodnotu 63,9 v roce 2000. V tomto období došlo rovněž k výraznému růstu diferenciace mezi sledovanými zeměmi, který byl dán především rychlým tempem růstu incidence ZN některých zemí (Lucembursko, Nizozemí, Švédsko). Nejvyšší incidenci v tomto období vykazovaly již zmiňované státy - Lucembursko, Nizozemí, Švédsko, naopak nejnižší incidenci dlouhodobě zaznamenávala Itálie následovaná Dánskem. Česká republika v tomto období zaujímala oproti sledovaným zemím příznivé postavení a hodnotou incidence ZN se pohybovala pod průměrem Evropské unie. Incidence ZN však zaznamenala rovněž pozvolný růst a zvýšila se tak z 22,8 v roce 1990 na 35,5 v roce 2000.

Graf č.26: Vývoj incidence ZN prostaty (C61) v České republice a zemích Evropské unie (15) v letech 1990-2000 Rozpětí EU Průměr EU 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

ČR

Incidence ZN prostaty (C61) na 100 000 obyvatel

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000


27

4 Diskuse a závěr

Zhoubné novotvary představují jedno z nejzávažnějších onemocnění. Z výše prezentovaných výsledků vyplývá, že ve sledovaném období let 1979-2002 docházelo v České republice k trvalému růstu incidence zhoubných novotvarů téměř všech sledovaných diagnostických skupin. Pouze ZN plic a průdušnice zaznamenal u mužů mírný pokles hodnoty své incidence. Je rovněž patrné, že v daném období převyšovala incidence ZN mužů ČR incidenci ZN žen. Výjimku představoval pouze zhoubný melanom kůže, jehož hodnoty incidence mužů i žen se pohybovaly přibližně po stejné vývojové úrovni. Tato skutečnost byla potvrzena rovněž při porovnání průměrných incidencí obou pohlaví v 30 městech zahrnutých do systému monitoringu. Průměrná incidence mužů ČR i sledovaných měst dosahovala nejvyšších hodnot v případě ZN plic a průdušnice, dále ZN tlustého střeva a konečníku a ZN prostaty. Nejčastější diagnostickou skupinou ZN u žen se stal ZN prsu následovaný ZN tlustého střeva a konečníku a ZN plic a průdušnice. Nejvyšší incidence zhoubných nádorů (C00-C97 a D00-D09 bez dg.C44) byla zjištěna v Olomouci, Šumperku, Kladně (muži) a Olomouci, Plzni, Českých Budějovicích (ženy). Nejpříznivějších hodnot incidence ZN u obou pohlaví zaznamenala města Benešov a Děčín spolu se Sokolovem (muži) a Karvinou (ženy). V uvedeném desetiletí 1990-2000 Česká republika kopírovala pozvolnou růstovou tendenci vývoje sledovaných incidencí ZN v zemích EU (s výjimkou ZN plic a průdušnice u mužů, který zaznamenává pokles v ČR i EU). V celkovém pohledu se však Česká republika hodnotou incidence ZN (C00-C97 a D00-D09 bez dg.C44) pohybovala vysoce nad průměrem evropských zemí (EU 15). Příznivých hodnot oproti zemím EU dosáhla ČR v incidenci ZN plic a průdušnice u žen, ZN prsu u žen a ZN prostaty. Naopak hodnoty incidence ZN tlustého střeva a konečníku ČR vysoce převyšovaly evropské země. V zemích Evropské unie nejvyšší hodnoty incidence byly u mužů zaznamenány v případě ZN prostaty, dále ZN plic a průdušnice a ZN tlustého střeva a konečníku. K nejčastějším ZN u žen patřil ZN prsu, druhým byl ZN tlustého střeva, konečníku a třetím ZN plic a průdušnice. Údaje publikované v této zprávě by měly být podnětem pro vhodné využití zejména na okresní úrovni pro konkrétní intervenční opatření vedoucí k pozitivním vlivům v oblasti incidence a úmrtnosti na zhoubné novotvary.

28

5 Seznam použitých zkratek ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EU

Evropská unie

OECD

Organisation for Economic Cooperation and Development

ÚZIS

Ústav zdravotnických informací a statistiky, Praha

p53

tumor supresorový gen

APC

adenomatózní polypóza tlustého střeva

UVA

ultrafialové záření, vlnové délky 320-400 nm

UVB

ultrafialové záření, vlnové délky 290-320 nm

BRCA 1

gen lokalizovaný na 17. chromozómu

BRCA 2

gen lokalizovaný na 13. chromozómu

HPV

lidský papilomavirus

HTLV-1

lidský lymfotropní virus, typ1

6 Seznam literatury

1)

Souhrnná zpráva, 2000: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu

k životnímu prostředí. SZÚ Praha 2001 2)

Odborná zpráva, 2000: Vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky, SZÚ Praha

2001 3)

OECD Health Data 2003, CD-ROM, OECD

4)

GLOBOCON 2002, http://www-depdb.iarc.fr/globocan/GLOBOframe.htm

5)

Prezentační program zdravotnických ukazatelů (DPS), CD-ROM, ÚZIS, prosinec 2004

6)

WHO

(World

Health

Organisation):

Statistical

data

base

Health

For

All,

http://www.euro.who.int/hfadb, leden 2005 7)

Klener P. et al.: Vnitřní lékařství, Galén, 1999, 29-31

8)

Macků F.: Gynekologie, Karolinum, 1996, 195-225

9)

Tikovský K.: Současné možnosti léčby karcinomu děložního hrdla, Lékařské listy, 2001, č.11, s.8-9 29

7

Tabulky Tab. 1 Vývoj hlášených onemocnění na novotvary ve čtyřletých obdobích Všechny ZN (C00 - C97, D00 - D09, D37 - D48) Muži Ženy Okres 1979 -82 1983 -86 1987-90 1991-94 1995 -98 1999-02 1979 -82 1983 -86 1987-90 1991-94 Benešov 376,8 318,7 353,6 530,4 381,2 543,6 236,8 266,2 443,1 354,6 Brno 461,6 469,1 497,6 496,8 539,1 644,6 453,0 463,4 510,8 550,1 České Budějovice 472,3 434,1 475,7 503,6 504,6 612,7 381,5 406,0 437,9 510,0 Děčín 424,0 362,6 407,2 439,9 476,7 527,4 295,0 382,3 450,5 499,9 Havlíčkův Brod 445,9 489,0 482,8 502,6 519,5 474,3 388,1 388,7 402,4 416,0 Hodonín 437,1 346,1 353,1 384,4 434,6 518,8 276,9 310,6 353,2 410,3 Hradec Králové 443,2 448,3 464,3 462,3 483,8 539,3 370,2 406,6 426,9 489,9 Jablonec nad Nisou 491,9 387,9 382,3 438,8 485,3 595,0 321,3 346,0 385,4 493,2 Jihlava 427,7 365,5 422,5 441,5 525,9 600,9 316,9 378,7 386,7 487,3 Jindřichův Hradec 526,4 476,6 491,8 520,0 562,3 633,9 370,4 391,2 455,6 504,5 Karviná 495,7 350,6 386,6 398,8 475,8 550,1 295,0 324,1 363,9 456,8 Kladno 504,4 409,4 435,4 495,9 559,6 572,5 307,1 375,4 415,2 488,8 Klatovy 582,4 472,4 487,1 569,2 620,2 693,0 370,8 347,2 431,8 546,7 Kolín 537,1 486,4 473,8 574,2 566,5 550,4 402,6 409,2 470,5 532,3 Kroměříž 469,0 430,9 439,1 493,7 548,7 586,0 344,5 411,3 398,8 505,2 Liberec 501,3 312,3 341,1 372,4 497,4 577,4 289,7 315,1 355,4 499,5 Mělník 541,3 350,1 379,3 424,5 508,5 529,2 284,9 304,3 372,7 464,0 Most 497,4 430,3 455,3 504,1 547,5 592,7 324,8 411,4 458,3 515,8 Olomouc 524,9 463,6 505,2 566,1 611,2 747,8 397,4 448,7 494,4 575,8 Ostrava 522,4 448,7 454,7 483,0 541,2 604,4 363,0 387,3 450,4 509,0 Plzeň 575,1 464,4 467,3 536,3 610,5 681,6 419,4 457,9 518,5 575,0 Praha 537,4 436,4 446,8 465,2 505,3 561,1 423,3 460,7 495,4 519,0 Příbram 511,5 377,4 464,5 505,9 575,1 580,5 328,0 404,9 445,0 503,4 Sokolov 424,2 294,6 319,5 361,5 422,3 445,6 228,5 286,9 310,3 415,2 Svitavy 537,7 342,8 352,7 413,7 503,1 556,6 270,9 305,0 313,8 431,5 Šumperk 501,8 280,5 292,4 334,5 408,6 538,6 219,6 236,7 281,8 351,7 Ústí nad Labem 482,1 374,5 391,6 456,2 455,3 530,0 292,2 347,3 398,8 425,9 Ústí nad Orlicí 403,6 333,5 345,7 373,1 442,3 519,4 277,5 284,8 314,7 403,9 Znojmo 464,8 428,7 438,2 464,9 503,8 568,6 315,3 347,2 426,4 422,4 Žďár nad Sázavou 459,2 322,5 369,8 388,5 454,8 520,1 261,9 346,2 348,4 407,9 ČR 484,5 397,6 419,3 457,7 511,8 577,1 339,3 370,3 413,0 476,5 Zpracováno podle údajů Národního onkologického registru Incidence na 100 000 obyvatel

1995 -98 471,7 647,2 606,7 505,3 412,4 482,3 519,1 581,6 523,0 608,7 499,0 523,3 565,5 541,7 550,8 558,7 527,1 548,9 647,5 558,2 722,1 564,9 580,7 525,4 495,7 500,7 510,5 498,1 492,1 530,7 541,6

1999-02 351,8 519,0 476,6 436,8 396,5 424,7 428,6 496,2 362,6 511,3 437,6 415,5 512,7 512,0 416,0 458,4 483,8 509,8 498,8 478,8 653,7 550,1 514,8 484,2 457,8 440,5 456,7 409,3 422,3 446,7 466,0

Poznámka: celkové hodnoty bez dg. C50 u okresů : Děčín, Jablonec nad Nisou, Jindřichův Hradec, Klatovy, Mělník, Příbram, Sokolov, Svitavy, Žďár nad Sázavou

30

Tab. 2 Vývoj hlášených onemocnění na novotvary ve čtyřletých obdobích ZN tlustého střeva a konečníku (C18, C19, C20, C21) Muži Ženy Okres 1979 -82 1983 -86 1987-90 1991-94 1995 -98 1999-02 1979 -82 1983 -86 1987-90 1991-94 Benešov 35,5 45,0 69,2 59,3 89,3 72,8 37,8 28,9 56,3 41,8 Brno 61,9 68,8 67,4 74,1 79,9 73,3 53,7 52,0 56,4 56,0 České Budějovice 52,9 65,5 69,6 76,7 82,1 79,5 45,3 51,3 54,0 57,7 Děčín 43,1 55,0 53,3 56,7 82,9 70,6 28,1 46,4 44,7 54,0 Havlíčkův Brod 57,6 53,6 66,4 77,9 80,7 82,8 37,2 41,5 52,1 51,9 Hodonín 37,2 45,3 57,6 61,3 71,8 83,0 24,9 37,5 42,8 51,2 Hradec Králové 46,3 63,5 60,0 70,5 73,5 75,0 42,3 46,9 48,6 50,3 Jablonec nad Nisou 46,0 50,6 57,6 63,5 75,6 80,0 34,2 37,0 54,7 51,0 Jihlava 43,0 54,9 53,4 71,6 85,7 84,3 30,5 48,9 50,7 64,1 Jindřichův Hradec 54,1 66,7 64,6 81,0 95,4 111,9 46,6 43,6 62,5 54,3 Karviná 40,7 48,6 53,2 64,9 85,2 95,7 33,3 40,7 49,9 60,1 Kladno 52,8 57,0 64,2 78,4 83,7 107,0 32,0 41,2 53,2 54,9 Klatovy 53,4 62,9 90,1 98,3 111,9 120,9 41,4 43,4 55,7 69,5 Kolín 65,0 60,6 75,8 85,7 93,1 85,5 42,8 44,8 51,6 60,2 Kroměříž 47,1 49,6 68,2 65,2 68,6 78,4 36,7 41,9 46,4 51,8 Liberec 28,9 43,7 53,6 73,4 76,1 90,1 28,1 34,1 32,9 63,4 Mělník 50,5 50,1 54,6 72,2 86,4 106,1 42,8 33,7 46,0 53,2 Most 40,3 60,9 65,6 79,4 91,2 91,0 36,2 43,9 52,8 59,5 Olomouc 51,5 49,3 66,9 75,8 83,2 88,7 40,7 48,7 51,4 57,2 Ostrava 55,8 54,2 60,0 65,9 73,1 99,0 43,0 42,7 53,0 54,8 Plzeň 66,2 57,5 81,3 88,7 104,1 106,3 50,5 57,0 70,4 61,7 Praha 60,8 64,6 68,4 73,5 75,2 97,8 49,4 56,4 55,4 63,4 Příbram 43,3 68,2 74,7 84,2 89,8 102,0 39,1 48,6 51,3 55,1 Sokolov 28,7 27,7 27,2 55,8 65,8 62,3 22,5 25,6 26,1 43,1 Svitavy 36,6 44,5 48,8 54,6 73,4 91,3 23,9 35,8 30,0 48,7 Šumperk 34,7 34,5 39,6 44,5 67,0 85,7 26,9 25,0 31,1 40,5 Ústí nad Labem 44,7 51,8 55,1 58,4 62,2 72,2 27,7 34,4 47,6 42,6 Ústí nad Orlicí 33,7 44,5 58,4 62,2 65,6 70,6 26,2 31,7 35,7 47,6 Znojmo 40,4 55,3 51,2 58,3 70,5 87,1 33,3 34,1 40,1 47,0 Žďár nad Sázavou 36,4 41,4 50,9 71,1 73,3 77,2 25,1 33,7 34,1 39,1 ČR 47,4 52,3 59,8 69,4 79,4 88,7 37,6 42,4 47,2 54,3

1995 -98 51,6 59,6 63,8 51,5 54,7 50,9 63,6 64,6 50,5 65,6 60,5 67,4 79,6 53,0 52,2 60,3 61,4 59,6 62,5 56,7 74,4 64,9 62,7 47,2 53,6 56,3 60,5 49,4 49,0 51,2 59,0

1999-02 57,7 53,6 56,9 64,7 58,6 62,8 53,7 67,3 62,1 68,9 70,6 64,4 76,4 51,0 53,4 62,0 67,6 56,0 66,7 60,5 78,4 68,2 63,2 55,8 60,2 58,6 60,4 59,0 67,2 55,8 61,3

Incidence na 100 000 obyvatel

Zpracováno podle údajů Národního Onkologického registru

31

Tab. 3 Vývoj hlášených onemocnění na novotvary ve čtyřletých obdobích ZN plic a průdušnice (C33, C34) Okres Benešov Brno České Budějovice Děčín Havlíčkův Brod Hodonín Hradec Králové Jablonec nad Nisou Jihlava Jindřichův Hradec Karviná Kladno Klatovy Kolín Kroměříž Liberec Mělník Most Olomouc Ostrava Plzeň Praha Příbram Sokolov Svitavy Šumperk Ústí nad Labem Ústí nad Orlicí Znojmo Žďár nad Sázavou ČR

1979-82 85,2 96,1 113,9 117,2 123,6 76,0 110,9 96,8 94,4 127,4 88,3 135,3 138,0 125,7 99,0 94,3 106,7 143,3 107,0 104,5 103,1 103,7 97,8 110,2 73,6 53,8 111,6 74,0 117,6 69,1 100,9

1983 -86 93,9 93,4 119,6 118,5 138,9 78,3 112,3 96,0 93,8 129,0 98,7 126,7 102,1 121,7 96,3 85,1 109,2 147,8 104,3 103,7 113,6 93,9 132,7 111,2 84,6 58,2 123,8 74,4 110,5 80,4 100,5

Muži 1987-90 1991-94 121,7 54,0 85,8 80,4 101,6 87,5 127,1 111,8 118,7 97,4 76,2 70,5 99,1 94,5 104,7 94,7 103,0 96,4 118,8 102,9 99,8 111,4 127,4 129,1 112,8 118,3 129,3 122,8 102,1 90,9 88,2 99,2 125,3 112,9 133,3 142,3 97,4 94,6 105,0 107,8 101,5 105,9 88,3 93,6 132,6 120,3 115,9 114,8 85,3 100,8 65,0 54,4 115,0 107,3 74,4 72,9 115,1 87,4 72,7 76,7 100,3 98,9

1995 -98 85,3 84,6 98,5 124,6 73,8 71,5 81,8 97,3 88,9 117,7 102,0 125,6 106,7 108,4 87,6 100,0 118,3 135,5 100,1 100,1 101,3 91,4 116,1 110,3 99,2 71,8 107,1 82,1 110,7 79,3 97,0

1999-02 1979 -82 61,2 7,0 80,4 13,7 95,3 11,5 98,9 11,7 78,5 9,1 81,4 6,6 87,9 9,5 85,9 9,8 85,2 9,1 100,4 8,3 103,5 8,3 114,8 11,0 106,4 16,5 120,4 12,5 76,5 12,4 106,2 7,4 119,1 10,0 116,6 15,1 85,8 13,3 102,0 15,5 96,2 16,9 90,6 17,9 120,9 8,6 126,7 11,0 87,3 8,0 90,0 6,7 105,3 14,3 73,9 8,1 80,4 7,7 78,7 8,4 91,9 11,1

1983 -86 3,8 17,7 11,0 18,2 11,6 8,7 11,6 8,6 14,0 11,4 10,3 15,2 8,0 11,2 7,6 13,2 12,1 17,0 15,1 14,9 15,4 22,0 8,6 16,2 8,0 6,3 14,1 6,1 15,1 6,4 13,0

Ženy 1987-90 1991-94 10,5 10,6 18,2 24,1 16,2 18,7 24,0 25,6 6,1 4,1 8,7 11,5 11,5 17,9 15,5 14,6 12,7 12,2 14,1 12,5 13,1 18,6 18,6 19,2 10,8 19,2 17,2 13,9 13,0 12,5 13,4 22,9 14,8 21,7 27,6 37,5 18,6 21,1 18,6 22,5 17,1 21,5 26,1 31,5 16,3 20,5 12,5 27,7 9,0 12,4 8,4 8,6 22,1 27,5 6,1 11,4 12,6 15,5 10,3 9,9 15,7 19,5

1995 -98 16,7 24,9 23,9 29,2 6,2 13,6 27,8 19,0 21,6 15,6 18,1 30,8 21,0 13,9 20,5 28,3 23,2 39,2 20,8 29,0 23,8 36,6 14,6 33,0 18,7 14,3 34,7 13,1 16,8 14,2 22,7

1999-02 15,0 28,5 22,0 26,0 14,6 18,7 21,1 26,8 16,3 26,8 21,3 28,5 25,1 28,0 16,2 30,9 38,2 56,4 25,0 30,1 32,5 41,8 28,8 39,5 19,2 15,1 32,8 17,0 18,5 18,6 26,1



32

Tab. 4 Vývoj hlášených onemocnění na novotvary ve čtyřletých obdobích Zhoubný melanom kůže (C43) Okres Benešov Brno České Budějovice Děčín Havlíčkův Brod Hodonín Hradec Králové Jablonec nad Nisou Jihlava Jindřichův Hradec Karviná Kladno Klatovy Kolín Kroměříž Liberec Mělník Most Olomouc Ostrava Plzeň Praha Příbram Sokolov Svitavy Šumperk Ústí nad Labem Ústí nad Orlicí Znojmo Žďár nad Sázavou ČR

1979-82 4,5 11,9 4,0 4,4 5,7 5,7 5,5 8,9 5,7 4,4 3,2 4,0 7,8 4,3 5,7 5,2 2,1 7,8 4,6 4,5 6,7 8,3 5,6 3,7 4,9 4,4 4,9 7,1 7,1 2,5 5,5

1983-86 9,7 9,1 5,2 6,7 5,2 5,0 10,2 7,0 7,5 4,4 3,5 4,4 7,3 3,3 4,3 5,8 6,3 1,7 6,9 5,5 8,9 9,4 4,2 2,6 4,4 4,0 6,6 2,6 6,3 6,1 6,3

Muži 1987-90 1991-94 7,5 7,0 11,4 14,4 10,2 14,6 5,6 7,3 3,7 5,3 5,7 6,6 6,4 10,5 7,6 11,2 8,4 9,4 9,3 9,3 4,2 6,1 7,8 9,7 11,9 7,4 6,7 14,8 5,2 12,4 11,2 11,3 6,4 9,2 5,5 6,8 9,9 8,7 6,9 7,7 10,1 11,2 10,7 13,4 9,3 7,0 3,7 4,3 8,9 9,4 6,2 8,3 7,8 11,3 8,6 8,9 5,9 7,2 6,1 7,2 7,8 9,5

1995-98 13,3 17,6 17,9 8,4 11,1 6,0 10,2 9,4 15,8 4,9 8,4 9,3 9,2 6,0 11,4 12,6 9,2 8,5 16,7 10,5 12,2 14,4 10,3 12,2 12,4 16,7 10,0 11,7 14,7 9,2 11,6

1999-02 10,0 16,2 15,5 8,0 17,0 10,2 11,0 16,5 7,5 9,3 12,4 10,9 18,0 13,4 10,5 14,9 14,0 12,6 23,9 16,6 18,5 21,6 15,6 9,6 13,9 20,9 11,8 9,9 9,4 10,9 14,4

1979-82 1,6 9,8 6,2 4,6 7,0 6,6 4,2 7,1 6,8 9,3 5,2 5,6 2,1 4,5 2,7 4,0 2,5 4,2 7,2 6,0 8,6 8,0 2,3 4,7 3,8 2,7 5,0 7,4 5,6 4,8 5,7

1983-86 2,7 9,9 7,3 6,8 8,1 7,2 5,9 2,7 11,3 7,8 5,3 4,4 5,4 4,6 7,1 3,1 3,0 6,6 9,5 6,7 5,2 8,9 9,1 5,2 8,5 4,2 7,0 4,3 5,6 6,0 6,6

Ženy 1987-90 1991-94 13,3 13,4 11,4 13,3 10,5 14,2 6,4 6,2 8,2 7,7 8,1 8,2 8,0 7,7 7,0 9,8 10,4 9,9 13,6 13,6 6,3 7,1 7,4 11,1 7,0 13,7 9,9 12,3 8,9 7,1 8,5 10,7 11,7 11,4 7,3 8,1 9,1 10,5 9,0 8,7 9,1 17,0 11,1 14,0 10,9 10,5 5,7 4,8 6,7 7,2 6,3 9,5 7,0 6,6 5,4 8,2 5,7 6,9 6,7 7,1 8,1 10,2

1995-98 10,5 14,4 18,4 11,7 14,4 7,6 8,7 14,6 15,8 17,7 9,8 13,3 10,5 10,3 8,9 11,3 8,8 7,8 11,1 10,0 12,7 17,3 16,5 7,3 12,9 14,0 14,3 13,4 13,8 13,8 12,3

1999-02 8,0 14,2 15,9 11,8 16,6 11,4 16,9 17,5 10,0 14,7 11,0 11,4 12,8 15,8 9,4 24,2 10,8 10,0 19,4 14,6 19,7 17,1 15,6 8,4 10,1 19,4 8,6 13,1 12,1 12,7 13,8



33

Okres Benešov Brno České Budějovice Děčín Havlíčkův Brod Hodonín Hradec Králové Jablonec nad Nisou Jihlava Jindřichův Hradec Karviná Kladno Klatovy Kolín Kroměříž Liberec Mělník Most Olomouc Ostrava Plzeň Praha Příbram Sokolov Svitavy Šumperk Ústí nad Labem Ústí nad Orlicí Znojmo Žďár nad Sázavou ČR

1979-82 20,3 33,7 22,1 13,6 28,0 28,4 35,3 21,8 22,2 42,6 20,6 25,0 35,1 29,6 24,8 15,6 20,0 17,7 35,5 20,0 25,1 28,4 17,7 11,0 32,7 20,9 19,9 31,0 32,0 27,0 25,7

Tab.5 Vývoj hlášených onemocnění na novotvary ve čtyřletých obdobích Muži - ZN prostaty (C61) Ženy - ZN prsu (C50) 1986-86 1987-90 1991-94 1995-98 1999-02 1979-82 1983-86 1987-90 1991-94 1995-98 20,5 39,2 36,0 51,3 61,4 46,5 56,1 66,3 65,8 90,5 36,4 36,1 36,2 57,8 70,1 73,6 76,8 82,2 101,6 110,1 29,4 32,6 31,2 49,2 55,1 63,5 62,1 60,9 88,1 83,0 14,1 19,8 27,9 35,2 37,4 38,0 47,5 50,5 80,0 74,6 37,5 37,1 53,2 53,3 51,0 47,3 56,7 66,4 79,2 59,3 26,1 31,5 31,9 48,5 58,4 48,0 58,3 52,2 75,1 92,1 29,0 29,2 35,1 42,5 58,3 62,3 66,8 72,2 80,6 92,9 21,5 29,7 43,5 60,4 66,5 52,6 51,5 56,8 84,6 96,6 20,6 29,5 35,1 44,2 60,0 55,9 60,2 66,6 72,7 74,0 41,5 42,1 43,8 47,4 59,2 51,3 55,0 59,9 78,8 75,0 24,0 21,9 28,9 47,3 54,0 41,8 48,1 57,9 66,8 81,7 22,9 29,2 38,7 40,5 45,8 68,3 62,2 66,7 82,6 87,2 34,8 56,1 39,4 59,1 74,0 61,1 55,2 63,3 85,9 78,5 31,1 36,2 23,4 43,8 63,5 54,8 74,4 72,4 99,2 103,4 27,2 30,5 51,4 51,1 58,4 51,8 64,6 62,1 78,1 87,9 22,6 23,4 37,2 59,7 62,5 46,0 64,6 59,1 73,2 92,0 17,4 33,7 40,2 34,0 50,7 58,3 48,8 62,8 84,7 97,5 17,9 26,9 31,0 46,4 45,1 52,5 51,3 66,6 77,8 87,8 38,7 40,9 41,1 70,2 53,1 54,1 57,1 65,9 76,8 86,3 21,2 27,1 34,5 41,8 58,4 53,3 58,2 67,5 79,1 85,6 32,8 42,2 49,5 56,8 77,2 65,2 69,4 75,3 99,9 109,4 30,1 32,4 46,3 57,4 77,4 80,2 85,0 91,5 100,0 99,2 22,7 25,0 26,2 32,9 47,2 49,6 57,2 62,7 64,2 81,9 8,4 8,9 16,6 25,5 31,1 34,0 36,0 42,3 61,2 68,7 35,7 37,5 46,2 65,5 96,7 45,1 58,5 53,8 83,5 85,3 24,0 28,2 39,9 56,9 63,6 28,1 33,7 40,9 52,1 68,1 17,1 23,0 22,2 48,3 56,8 48,8 51,8 60,3 77,5 88,3 31,8 26,8 36,6 49,1 58,1 54,6 50,9 56,0 67,4 90,0 34,6 26,3 40,8 50,9 58,5 45,3 43,6 64,5 60,8 78,7 26,8 30,3 38,6 42,1 76,4 41,5 56,4 58,2 73,5 66,5 27,8 31,5 39,3 52,0 60,5 54,7 59,3 65,7 78,6 86,0

1999-02 78,5 116,4 90,2 81,7 83,2 86,1 98,3 93,5 73,9 91,9 91,6 98,1 96,5 113,6 95,2 95,7 94,9 101,2 104,6 106,0 118,8 125,8 98,8 80,1 95,7 84,5 102,7 85,5 80,5 91,8 97,1



34

8 Mapky Mapka č.1: Incidence ZN (C00-C97 a D00-D09 bez dg.C44) v okresech České republiky, průměr let 1999-2002, muži

Děčín Liberec Ústí n.L. Česká Lípa Jablonec n.N.

Teplice Most Chomutov

Semily

Litoměřice

Trutnov

Sokolov Karlovy Vary Cheb

Louny

Mělník

Mladá Boleslav

Kladno Rakovník

Plzeň-sever Tachov

Rokycany Plzeň-město

Domažlice

Náchod

Jičín

Praha-v Nymburk Hlavní město Praha Praha-z Kolín Beroun

Ústí n.O. Chrudim

Benešov

Bruntál

Šumperk

Opava Ostrava-město Karviná

Svitavy

Havlíčkův Brod Klatovy

Jeseník

Pardubice

Kutná Hora Příbram

Plzeň-jih

Hradec Králové Rychnov n.K.

Olomouc

Písek

Tábor

Strakonice

Pelhřimov

Nový Jičín

Žďár nad Sázavou Blansko

Jihlava Prachatice Jindřichův Hradec České Budějovice

Prostějov

Brno-město Vyškov

Třebíč

Znojmo Břeclav

Vsetín

Kroměříž Zlín

Brno-venkov

Český Krumlov

Frýdek-Místek

Přerov

Uherské Hradiště Hodonín

do 440,0 440,1 - 480,0 480,1 - 520,0 nad 520,0

Zdroj: Data ÚZIS

Mapka č.2: Incidence ZN (C00-C97 a D00-D09 bez dg.C44) v okresech České republiky, průměr let 1999-2002, ženy

Děčín Liberec Ústí n.L. Česká Lípa Jablonec n.N.

Teplice Most Chomutov Sokolov Cheb

Litoměřice

Semily Trutnov

Mladá Boleslav Mělník Jičín

Louny

Karlovy Vary

Náchod

Kladno Rakovník

Tachov

Domažlice

Praha-v

Nymburk

Hlavní město Praha

Plzeň-sever Rokycany Plzeň-město Plzeň-jih

Beroun

Hradec Králové Rychnov n.K.

Kolín

Praha-z


Benešov

Ústí n.O. Chrudim

Písek Strakonice

Opava Ostrava-městoKarviná Olomouc

Tábor

Nový Jičín

Žďár n.S.

Pelhřimov

Blansko


Český Krumlov

Bruntál

Šumperk

Svitavy


Jeseník

Pardubice

Třebíč

Prostějov

Brno-město Vyškov Brno-venkov

Znojmo Břeclav

Frýdek-Místek

Přerov Vsetín

Kroměříž Zlín


do 440,0 440,1 - 460,0 460,1 - 520,0 nad 520,0

Zdroj: Data ÚZIS

35

Mapka č.3: Incidence ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C21) v okresech České republiky, průměr let 1999-2002, muži

Děčín Teplice

Liberec

Ústí n.L.

Chomutov Sokolov

Jablonec n.N.

Česká Lípa

Most Litoměřice

Semily Trutnov

Louny

Karlovy Vary

Mělník

Mladá Boleslav

Náchod

Jičín

Cheb Kladno Rakovník

Praha-v

Beroun

Tachov

Hradec Králové

Pardubice Ústí n.O.


Plzeň-jih

Chrudim

Opava

Svitavy

Ostrava-město Karviná Olomouc

Písek

Blansko Jihlava

Brno-město

Třebíč

Jindřichův Hradec

České Budějovice

Nový Jičín

Žďár n.S.

Pelhřimov

Tábor

Strakonice

Prachatice

Bruntál

Šumperk

Benešov Havlíčkův Brod

Klatovy

Jeseník

Rychnov n.K. Kolín

Praha-z


Domažlice

Nymburk


Plzeň-sever

Frýdek-Místek

Prostějov

Přerov

Zlín

Brno-venkov Český Krumlov

Znojmo Břeclav

Vsetín

Kroměříž

Vyškov


do 80,0 80,1 - 90,0 90,1 - 100,0 nad 100,0

Zdroj: Data ÚZIS

Mapka č.4: Incidence ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C21) v okresech České republiky, průměr let 1999-2002, ženy

Děčín Teplice Most Chomutov Sokolov Cheb

Liberec

Ústí n.L.

Česká Lípa

Jablonec n.N. Semily

Litoměřice

Trutnov Louny

Karlovy Vary

Mělník

Mladá Boleslav

Jičín

Náchod

Kladno Rakovník

Domažlice

Rokycany Plzeň-město Plzeň-jih

Nymburk


Plzeň-sever Tachov

Praha-v

Beroun

Hradec Králové

Praha-z

Pardubice


Benešov

Ústí n.O. Chrudim

Písek Strakonice

Opava Ostrava-město Karviná Olomouc

Tábor

Nový Jičín

Žďár n.S.

Pelhřimov

Blansko


Český Krumlov

Bruntál

Šumperk

Svitavy


Jeseník

Rychnov n.K. Kolín

Třebíč

Prostějov


Znojmo Břeclav

Frýdek-Místek

Přerov Vsetín

Kroměříž Zlín


do 55,0 55,1 - 60,0 60,1 - 65,0 nad 65,0

Zdroj: Data ÚZIS

36

Mapka č.5: Incidence ZN plic a průdušnice (C33-C34) v okresech České republiky, průměr let 1999-2002, muži

Děčín Teplice

Liberec

Ústí n.L.

Chomutov Sokolov

Jablonec n.N.

Česká Lípa

Most

Semily

Litoměřice

Trutnov Louny

Karlovy Vary

Mělník

Mladá Boleslav

Náchod

Jičín


Praha-v

Tachov

Domažlice

Nymburk

Hradec Králové


Plzeň-sever Beroun

Praha-z


Pardubice


Plzeň-jih

Ústí n.O.

Klatovy

Strakonice

Opava

Svitavy

Ostrava-městoKarviná Olomouc

Pelhřimov

Tábor

Nový Jičín

Žďár n.S. Blansko

České Budějovice

Brno-město

Třebíč

Jindřichův Hradec

Frýdek-Místek

Prostějov

Jihlava

Prachatice

Bruntál

Šumperk

Chrudim


Písek

Jeseník

Rychnov n.K. Kolín

Vyškov

Přerov

Český Krumlov

Vsetín

Kroměříž Zlín

Brno-venkov


Znojmo Břeclav

do 80,0 80,1 - 90,0 90,1 - 110,0 nad 110,0

Zdroj: Data ÚZIS

Mapka č.6: Incidence ZN plic a průdušnice (C33-C34) v okresech České republiky, průměr let 1999-2002, ženy

Děčín Teplice

Liberec

Ústí n.L.

Chomutov Sokolov Cheb

Jablonec n.N.

Česká Lípa

Most

Semily

Litoměřice

Trutnov Karlovy Vary

Louny

Mělník

Mladá Boleslav

Náchod

Jičín

Kladno Rakovník

Praha-v

Tachov

Domažlice

Beroun Rokycany Plzeň-město Plzeň-jih

Nymburk

Hradec Králové


Plzeň-sever

Praha-z

Pardubice


Ústí n.O. Chrudim

Klatovy

Strakonice

18,1 - 25,0

Tábor

České Budějovice

Český Krumlov


Jindřichův Hradec

Nový Jičín

Žďár n.S.

Pelhřimov

Blansko

Třebíč

Brno-město Brno-venkov

do 18,0

Opava

Svitavy

Jihlava

Prachatice

Bruntál

Šumperk


Písek

Jeseník

Rychnov n.K. Kolín

Znojmo Břeclav

Prostějov

Vyškov

Frýdek-Místek Přerov Vsetín

Kroměříž Zlín


25,1 - 32,0 nad 32,0

Zdroj: Data ÚZIS

37

Mapka č.7: Incidence zhoubného melanomu kůže (C43) v okresech České republiky, průměr let 1999-2002, muži

Děčín Teplice

Liberec

Ústí n.L.

Chomutov Sokolov

Jablonec n.N.

Česká Lípa

Most

Semily

Litoměřice

Trutnov Louny

Karlovy Vary

Mělník

Mladá Boleslav

Náchod

Jičín


Praha-v

Beroun

Tachov

Hradec Králové

Plzeň-jih



Chrudim

Opava

Svitavy

Ostrava-městoKarviná Olomouc

Písek

Blansko

Jihlava

Brno-město

Třebíč

Jindřichův Hradec

České Budějovice

Nový Jičín

Žďár n.S.

Pelhřimov

Tábor

Strakonice

Prachatice

Bruntál

Šumperk


Klatovy

Jeseník

Rychnov n.K. Kolín

Praha-z


Domažlice

Nymburk


Plzeň-sever

Frýdek-Místek

Prostějov

Přerov

Český Krumlov

Znojmo Břeclav

Vsetín

Kroměříž

Vyškov

Zlín

Brno-venkov


Zdroj: Data ÚZIS do 10,0

10,1 - 13,0

13,1 - 16,0

nad 16,0

Mapka č.8: Incidence zhoubného melanomu kůže (C43) v okresech České republiky, průměr let 1999-2002, ženy Děčín Liberec Ústí n.L. Česká Lípa Jablonec n.N.

Teplice Most Chomutov Sokolov Cheb

Semily

Litoměřice

Trutnov Louny

Karlovy Vary

Mělník

Mladá Boleslav

Náchod

Jičín

Kladno Rakovník

Tachov

Domažlice

Praha-v

Nymburk


Plzeň-sever Rokycany Plzeň-město Plzeň-jih

Beroun

Hradec Králové Pardubice


Benešov

Ústí n.O. Chrudim

Písek Strakonice

Opava Ostrava-město Karviná Olomouc

Tábor

Nový Jičín

Žďár n.S.

Pelhřimov

Blansko


Český Krumlov

Bruntál

Šumperk

Svitavy


Jeseník

Rychnov n.K. Kolín

Praha-z

Třebíč

Prostějov


Znojmo Břeclav

Frýdek-Místek

Přerov Vsetín

Kroměříž Zlín


do 10,0 10,1 - 13,0 13,1 - 16,0 nad 16,0

Zdroj: Data ÚZIS

38

Mapka č.9: Incidence ZN prsu u žen (C50) v okresech České republiky, průměr let 1999-2002

Děčín Teplice

Liberec

Ústí n.L.

Chomutov

Jablonec n.N.

Česká Lípa

Most

Semily

Litoměřice

Trutnov

Sokolov

Louny

Karlovy Vary

Mělník

Mladá Boleslav

Náchod

Jičín

Cheb Kladno Praha-v

Rakovník

Beroun

Tachov


Domažlice

Nymburk

Hradec Králové


Plzeň-sever



Plzeň-jih

Chrudim

Opava

Svitavy


Písek

Blansko

Jihlava

České Budějovice

Nový Jičín

Žďár n.S.

Pelhřimov

Tábor

Strakonice

Prachatice

Bruntál

Šumperk


Klatovy

Jeseník

Rychnov n.K. Kolín

Praha-z

Brno-město

Třebíč

Jindřichův Hradec

Frýdek-Místek

Prostějov

Přerov Vsetín

Kroměříž

Vyškov

Zlín

Brno-venkov Český Krumlov

Znojmo Břeclav


do 85,0 85,1 - 90,0 90,1 - 100,0 nad 100,0

Zdroj: Data ÚZIS

Mapka č.10: Incidence ZN prostaty (C61) v okresech České republiky, průměr let 1999-2002

Děčín Liberec

Teplice Ústí n.L.

Česká Lípa

Most Chomutov Sokolov Cheb

Jablonec n.N. Semily

Litoměřice

Trutnov Louny

Karlovy Vary

Mělník

Mladá Boleslav

Náchod

Jičín

Kladno Rakovník Plzeň-sever Tachov

Domažlice

Rokycany Plzeň-město Plzeň-jih

Praha-v Nymburk Hlavní město Praha Kolín Beroun Praha-z

Hradec Králové


Benešov

Ústí n.O. Chrudim

Písek Strakonice

Opava Ostrava-město Olomouc

Tábor

Pelhřimov

Blansko

Prachatice Jindřichův Hradec České Budějovice

Třebíč

Prostějov


Znojmo Břeclav

Karviná

Nový Jičín

Žďár n.S. Jihlava

Český Krumlov

Bruntál

Šumperk

Svitavy


Jeseník

Rychnov n.K. Pardubice

Frýdek-Místek

Přerov Vsetín

Kroměříž Zlín


do 50,0 50,1 - 58,0 58,1 - 65,0 nad 65,0

Zdroj: Data ÚZIS

39

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Hodnocení zdravotního stavu

Recommend Documents