Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. ve vztahu k životnímu prostředí

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí

Subsystém 4

Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 2014: dietární expozice (nutrienty), falšování potravin, výskyt GMO na trhu potravin v ČR Odborná zpráva za rok 2014

Státní zdravotní ústav Praha, září 2015

Řešitelské pracoviště: Státní zdravotní ústav Praha Ředitel ústavu: Ing. Jitka Sosnovcová Ředitelka Ústředí monitoringu: MUDr. Růžena Kubínová Garant subsystému: Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc., Centrum zdraví, výživy a potravin v Brně Řešitelé: kolektiv pracovníků CZVP SZÚ Spolupracující organizace: SZÚ Praha Materiál je zpracován na základě usnesení vlády ČR č. 369/1991, 408/1992, 810/1998, 1046/2002, 61/2010 Systém jakosti práce: akreditace podle ČSN EN ISO/IEC 17025 (593/2009, testovací laboratoř č.1137)

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ a. Souhrn V roce 2015 jsme se vrátili k údajům získaným v období 2012/2013 a provedli jsme hodnocení přívodu u vybraných nutrientů a mikronutrientů (vápník, hořčík, fosfor, železo, zinek, sodík, draslík, selen, jód, měď, chróm, mangan, molybden a nikl) s cílem posoudit adekvátnost přívodu pro různé skupiny populace ČR. K hodnocení byla použita data o spotřebě potravin z národní Studie individuální spotřeby potravin (SISP 04) a aktuální hodnoty obsahu minerálních látek v potravinách stanovených v rámci projektu IV Monitoringu. Na základě zjištěného individuálního denního přívodu pro všechny osoby ve výběrovém souboru SISP 04 (4-90 let) byla stanovena distribuce obvyklého přívodu („usual intake“) minerálních látek v jednotlivých populačních skupinách. Výsledné hodnoty pak byly porovnány s doporučenými dietárními referenčními hodnotami (DRV). Využita byla zejména nová evropská doporučení AR/AI (Average Requirement/Adequate Intake; EFSA, 2013 – 2015), americká doporučení EAR/UL (Estimated Average Requirement/Tolerable Upper Intake Level; USA, 2006) a v některých případech také ještě starší evropská doporučení AR/LTI (Average Requirement/Lowest Threshold Intake; EU, 1993). Všechna uvedená doporučení svým formátem vyhovují hodnocení adekvátnosti výživy u populačních skupin. V případě vápníku byl nízký přívod ve srovnání s výživovými dávkami zaznamenán ve všech hodnocených populačních skupinách, nejnižší hodnoty byly u starších osob (věk 60+). Při srovnání s evropským doporučením AR byl přívod vápníku nízký u 86 % žen a 76 % mužů ve věku 60 a více let. Při porovnání s doporučením EAR se přívod jevil jako nedostatečný dokonce u více než 95 % osob z této populační skupiny. U hořčíku byl nedostatečný přívod zjištěn napříč celou populací, s výjimkou věkové skupiny dětí 4-6 let. Nejzávažnější situace byla zjištěna ve skupině dospívajících dívek ve věku 15-17 let a starších žen (věk 60+), kde prakticky žádná osoba nedosáhla doporučených hodnot přívodu hořčíku podle doporučení EAR. Naopak v případě fosforu se přívod v populaci jeví většinou jako dostatečný. Překvapivou výjimkou jsou pouze dívky (11-14 let a 15-17 let), kde nižší přívod vykazovalo přibližně 25 % respektive 31 % populační skupiny, což může souviset se specifickým chováním těchto populačních skupin (vykazují obecně nízkou spotřebu potravin). Nedostatečný přívod železa byl zjištěn zejména u žen ve fertilním věku. V populační skupině dívek od 15 do 17 let dosahoval 84 % a ve skupině dospělých žen ve věku 18–59 dosahoval dokonce 88 %, při srovnání s doporučením EAR. V ostatních populačních skupinách byl nedostatečný přívod železa zaznamenán u menšího počtu osob (1 % – 28 %). Přívod zinku byl nižší než by odpovídalo doporučením opět u dospívajících a dospělých žen a také starších mužů, kde nedostatek odpovídal přibližně 50 % jedinců podle doporučení EAR. Při hodnocení podle evropského doporučení AR byl zaznamenán nejvyšší podíl osob s nedostatečným přívodem u dívek ve věku 15-17 let, a to 92 %. U sodíku byly zjištěné hodnoty srovnány s nejvyšším tolerovatelným přívodem (UL, USA, 2006), vzhledem ke zdravotním rizikům, která z nadměrného přívodu plynou. Zvláště vysoký přívod sodíku vykazovala mužská část populace, kde více než 70 % osob, již od 11 let věku, překračovalo stanovené denní maximum UL (2300 mg). V této souvislosti je třeba zdůraznit, že do výsledné hodnoty není zahrnuta sůl použitá při přípravě pokrmů a dosolování. Celkový přívod tak bude nesporně ještě vyšší, než ukázalo naše šetření. V případě draslíku byl naopak zaznamenán nižší přívod ve srovnání s doporučeními, a to ve všech populačních skupinách. U žen ve věku od 15 let nebylo doporučení 3510 mg /osobu / den (WHO, 2012) pokryto ani u jedné osoby ve vzorku. Přívod selenu v populaci lze hodnotit jako nízký zejména u žen, kde přibližně 60 % dospívajících žen a 70 % dospělých a starších žen nemá přívod selenu odpovídající danému doporučení EAR. Při hodnocení přívodu jódu byl potvrzen možný nedostatek u dospělých žen, a to u 30 – 40 % osob. Jedná se však o hodnocení, které nebere v úvahu použití jódované soli při přípravě pokrmů a dosolování. Dá se tedy předpokládat, že celkový přívod jódu je vyšší než námi uváděné hodnoty. Podle jiné doplňkové studie, s využitím stanovení sodíku ve 24hod. moči je podíl těchto žen s malnutricí jódem odhadován na 7 – 10%. V případě mědi byl dostatečný přívod

1

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 zaznamenán u dětí a mužů, naopak u žen starších 14 let ho lze pokládat za nízký u 30 – 46 % osob. Hodnocení bylo provedeno pomocí amerického doporučení EAR. U chromu je možné porovnat zjištěné hodnoty s doporučením ve formátu adekvátního přívodu (AI, USA, 2006). Na základě tohoto srovnání lze považovat přívod ve všech populačních skupinách za dostatečný. U žen se pohybují doporučené hodnoty v rozmezí 20 – 25 ug/den a námi zjištěné střední hodnoty přívodu byly 27 – 49 ug/den. Obdobná byla situace u mužů. Doporučení je 25 – 35 ug/den, střední hodnoty reálných přívodů byly 35 – 57 ug/den. Pro mangan je k dispozici evropské doporučení, které je rovněž ve formátu AI. Pohybuje se na úrovni 2 – 3 mg/den. Aktuálně zjištěný přívod lze v tomto případě hodnotit jako dostatečný u mužů (3,1 – 3,8 mg/den), u žen je hodnocení obtížnější. Reálné střední hodnoty přívodu byly pod úrovní doporučení u žen od 15 let věku (2,3 – 2,4 mg/den oproti doporučeným 3 mg/den). Za této situace, vzhledem k formátu doporučení, není možné míru rizika nedostatečného přívodu specifikovat. Za pozornost v případě manganu stojí zjištění, že u dětí byl překročen stanovený nejvyšší tolerovatelný přívod (UL, USA, 2006) u více než 20 % jedinců. U molybdenu je k dispozici evropské doporučení AI a americké doporučení EAR. Závěry hodnocení adekvátnosti přívodu molybdenu jsou při použití obou doporučení shodné. Ve všech sledovaných skupinách populace ČR je přívod molybdenu dostatečný. Při použití doporučení EAR byl podíl osob s nízkým přívodem 0 – 1 %. Zjištěná střední hodnota přívodu niklu byla 60 – 118 ug/den, v závislosti na populační skupině. Pro nikl však není k dispozici žádné z výše uvedených doporučení. Lze využít doporučení pro německy mluvící země (DACH), které uvádí jako odhadovanou hodnotu pro přiměřený přívod 25 – 30 ug/den. Zjištěný přívod se tedy i v případě niklu jeví jako dostatečný. Z výsledků provedeného šetření vyplývá, že obecně je přívod řady minerálních látek nižší než by odpovídalo dostupným mezinárodním nebo národním doporučením, zvláště u žen od 15 let věku a starších mužů. Naopak nadměrný přívod byl zaznamenán zejména v případě sodíku u mužů již od 11 let věku. Malnutrice může mít řadu zdravotních důsledků. Obvykle jsou zdravotní důsledky popisovány pro samostatné mikronutrienty a nikoli pro kombinovanou malnutrici. Pohled na problematiku predikované malnutrice by v některých případech zpřesnily výsledky biologického monitoringu. Z našeho šetření také vyplynulo, že u řady minerálních látek s nízkým přívodem by došlo k jeho navýšení v případě dodržování obecně platných výživových doporučení. Pokud by spotřeba respektovala výživovou pyramidu, tak by procento osob s rizikem malnutrice bylo významně nižší.

b. Spolupracovníci projektu Na zpracování a analýze dat se podíleli pracovníci oddělení hodnocení zdravotních rizik a aplikované výživy CZVP, SZÚ: Ing. Jitka Blahová, Mgr. Marcela Dofková, Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. Analýzu vzorků potravin na obsah sledovaných prvků prováděli pracovníci laboratoří AAS a LC oddělení analýzy bezpečnosti potravin CZVP, SZÚ: Ing. Zuzana Holubová, PhD., Mgr. Radek Kavřík, Dana Matulová, Ing. Jana Nevrlá, RNDr. Hana Paskerová, RNDr. Jana Řeháková, RNDr. Irena Řehůřková, PhD.

c. Základní informace o projektu, použitá metodika Centrum zdraví, výživy a potravin SZÚ v rámci „Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí“ provádí od roku 1994 sledování dietární expozice. Tento systematický program umožňuje zhodnotit přívod některých nutrientů a mikronutrientů (vápník, hořčík, fosfor, železo, zinek, sodík, draslík, selen, jód, měď, chróm, mangan, molybden a nikl) v populaci s využitím aktuálních analytických dat o jejich obsahu v potravinách. Na základě výsledků je možné identifikovat populační skupiny v riziku deficitu. Získané poznatky lze následně využít při formulování výživových doporučení nebo při plánování preventivněintervenčních programů. Tato část odborné zprávy podává přehled o expozici populace ČR vybraným

2

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 nutrientům na úrovni jednotlivých populačních skupin, hodnotí adekvátnost přívodu ve srovnání s výživovými doporučeními a uvádí nejvýznamnější zdroje přívodu běžnou stravou. Údaje o spotřebě potravin, které byly využity pro stanovení přívodu ve vybraných populačních skupinách, pocházejí z národní Studie individuální spotřeby potravin (SISP) realizované Centrem zdraví, výživy a potravin SZÚ v letech 2003–2004. Sběr dat se uskutečnil prostřednictvím metody opakovaného 24-hodinového recallu ve dvou na sobě nezávislých dnech. Studie byla realizována na reprezentativním vzorku populace ČR, celkový počet účastníků byl 2590 mužů a žen ve věku od 4 do 90 let. Sběr dat byl naplánován na celý rok, aby se vyloučil případný vliv sezónnosti ve spotřebě některých potravin. Spotřeba potravin byla následně popsána pro deset skupin populace (děti 4-6 let, děti 7-10 let, chlapci 11-14 let, dívky 11-14 let, muži 15-17 let, ženy 15-17 let, muži 18-59 let, ženy 18-59 let, muži 60 a více let, ženy 60 a více let). Data o obsahu nutrientů v potravinách byla čerpána z výsledků subsystému IV Monitoringu v letech 2012–2013. Vzorky potravin pro analýzu byly pořízeny nákupem v tržní síti. Během dvouletého monitorovacího cyklu byly vzorky odebírány v 96 různých prodejnách, na 48 místech republiky, v 8 časových obdobích tak, aby byl zahrnut očekávaný vliv velikosti sídelních míst, typů prodejen i možných sezónních změn v zásobování potravinami. Systém vzorkování potravin je dostatečně reprezentativní pro obvyklou stravu populace v ČR (výběr druhů potravin reprezentuje přes 95 % hmotnosti diety). Nakoupené potraviny byly následně standardně kulinárně upraveny, zkombinovány do 143 různých kompozitních vzorků a analyzovány na obsah vybraných chemických látek. Podrobný popis složení analyzovaných vzorků potravin je k dispozici v odborné zprávě subsystému IV Monitoringu z roku 2014, použité analytické metody a meze stanovitelnosti jsou uvedeny v následující tabulce: Látka vápník hořčík fosfor železo zinek sodík draslík selen jód měď chróm mangan molybden nikl

Minimální LoQ 2 0.1 2 0.2 0.02 2 2 0.4 15 0.01 0.7 0.01 5 2

Maximální LoQ 40 2.0 40 4.0 0.40 40 40 8.0 15 0.20 14 0.20 100 40

Jednotka mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg ug/kg ug/kg mg/kg ug/kg mg/kg ug/kg ug/kg

Analytická metoda AES AAS spektrofotometrie AAS AAS AES AES AAS spektrofotometrie AAS AAS AAS AAS AAS

Pro všechny osoby ve výběrovém souboru byl na základě výše uvedených údajů o spotřebě potravin a analytických hodnot o obsahu dané minerální látky v potravinách vypočten aktuální denní přívod. Cílem dalšího kroku bylo stanovit distribuci obvyklého přívodu v jednotlivých populačních skupinách. Obvyklý přívod („usual intake“) vyjadřuje teoretickou hodnotu odhadovaného přívodu dané složky potravy při její dlouhodobé každodenní expozici stravou a vystihuje tedy lépe skutečnou dlouhodobou hodnotu přívodu nutrientu. V případě krátkodobých šetření spotřeby potravin jej lze stanovit na základě statistického modelování, kdy je třeba odstranit vliv intra-individuální variability tak, aby výsledná distribuce přívodu nutrietu odrážela pouze inter-individuální variabilitu. Pro zjištění obvyklého přívodu vybraných minerálních látek jsme v našem případě využili statistickou aplikaci MSM (Multiple Source Method), která byla vyvinuta v rámci mezinárodního projektu EFCOVAL. Zjištěné hodnoty obvyklého přívodu byly porovnány s výživovými doporučenými dávkami pro sledované věkové skupiny. Z dostupných referenčních hodnot byly zvoleny ty, které jsou vhodné pro hodnocení adekvátnosti přívodu na úrovni populačních skupin. Využita byla zejména nová evropská doporučení AR/AI (Average Requirement/Adequate Intake; EFSA, 2013 – 2015), americká doporučení EAR/UL (Estimated Average Requirement/Tolerable Upper Intake Level; USA, 2006) a v některých případech také ještě starší evropská 3

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 doporučení AR/LTI (Average Requirement/Lowest Threshold Intake; EU, 1993) a doporučení WHO (2004, 2012). Evropské doporučení AR je obdobou amerického doporučení EAR, které je definováno jako hodnota průměrného denního přívodu nutrientu, naplňující požadavky poloviny zdravých jedinců příslušné věkové skupiny a pohlaví. Hodnota AI představuje stejnou nebo vyšší hodnotu potřebnou k udržení nutričního stavu zdravé populace. UL představuje horní hranici tolerovatelného přívodu naopak LTI udává spodní hranici tolerovatelného přívodu nutrientu. Posouzení podílu osob s neadekvátním přívodem dané minerální látky v určité populační skupině bylo provedeno tzv. „EAR cut-point“ metodou. Tato metoda je zjednodušením obecnějšího pravděpodobnostního přístupu a vychází z teoretického předpokladu, že podíl osob s přívodem nutrientu nižším než EAR, odpovídá přibližně podílu osob s neadekvátním přívodem nutrientu v dané populační skupině. Na základě zjištěných výsledků byly také určeny nejvýznamnější zdroje vybraných minerálních látek ve stravě. Předností provedeného šetření je použití dat, která se opírají o aktuálně naměřené koncentrace minerálních látek v potravinách a individuální data o spotřebě potravin zjištěná na reprezentativním vzorku populace ČR. Možné nejistoty hodnocení obvyklého přívodu mohou vyplývat z delšího časového intervalu, který uběhl od roku 2003–2004, kdy byla data o spotřebě potravin pořízena. Dalším faktorem, se kterým je třeba počítat, je ve skutečnosti pravděpodobně mírně vyšší přívod minerálních látek vzhledem k tomu, že potraviny zahrnuté do laboratorní analýzy reprezentovaly pouze 95 % hmotnosti stravy a nebyly tedy zahrnuty některé minoritní potraviny, které však mohou být také dietárním zdrojem.

d. Vysvětlivky AAS – atomová absorpční spektrometrie AES – atomová emisní spektrometrie AI (EU, USA) – Adequate Intake – doporučený průměrný denní přívod nutrientu, který je založen na pozorovaném nebo experimentálně určeném odhadu přívodu nutrientu u skupiny nebo skupin zjevně zdravých osob, jejichž výživový stav je pokládán za uspokojivý. Používá se pokud, není dostatek údajů pro stanovení PRI (EU), resp. RDA (USA). Acc. R. (EU) – Accetable Range of Intake – Pro některé esenciální živiny není k dispozici dostatek údajů pro stanovení doporučených hodnot. V těchto případech je uváděno rozpětí přívodu založené na pozorování, jehož mezní hodnoty se jeví jako uspokojivé, aby byl vyloučen nedostatečný nebo nadměrný přívod. AR (EU) – Average Requirement – hodnota přívodu nutrietů, která je dostatečná pro polovinu jedinců v populační skupině, za předpokladu normálního rozložení potřeby nutrientu. DDP (DACH – Německo, Rakousko, Švýcarsko) – Doporučený denní příjem – dávka by měla pokrýt potřeby téměř 98 % populace a měla by být dostatečná k ochraně před vznikem deficitu. DRIs (USA) – Dietary Reference Intakes – soubor referenčních hodnot pro přívod nutrietů, zahrnuje EAR (Estimated average intake), RDA (Recommended Dietary Allowance), AI (Average Intake), UL (Tolerable Upper Intake Level), AMDRs (Accetable Macronutrient Distribution Ranges). DRVs (EU) – Dietary Reference Values – soubor referenčních hodnot pro přívod nutrietů, zahrnuje PRI (Population Reference Intake), AR (Average Requirement), LTI (Lower Threshold Intake), AI (Adequate Intake), RI (Reference Intake Ranges for Macronutrients). EAR (USA) – Estimated Average Requirement – hodnota průměrného denního přívodu nutrientu, která naplňuje požadavky poloviny zdravých jedinců (50 %) příslušné věkové skupiny a pohlaví. LoQ – mez stanovitelnosti analytické metody

4


LTI (EU) – Lowest Threshold Intake – při přívodu nižším než je LTI, není na základě současných znalostí u většiny jedinců pravděpodobné udržení metabolické integrity podle kritérií zvolených pro jednotlivé živiny. OHMP (DACH – Německo, Rakousko, Švýcarsko) – Odhadované hodnoty pro minimální příjem – používají se u živin, u kterých nebyla jejich potřeba prozatím přesně stanovena, využívá se výsledků z experimentálních a výživových studií a hodnoty nevedou k poškození dané populační skupiny. OHPP (DACH – Německo, Rakousko, Švýcarsko) – Odhadované hodnoty pro přiměřený příjem – používají se u živin, u kterých nebyla jejich potřeba prozatím přesně stanovena, využívá se výsledků z experimentálních a výživových studií a hodnoty nevedou k poškození dané populační skupiny. PRI (EU) – Population Reference Intake – dávka, která pokryje potřebu nutrientu prakticky u většiny (97 – 98 %) zdravých osob v populaci. UL (EU, USA) – Tolerable Upper Intake Level – nejvyšší průměrný denní přívod nutrientu, který pravděpodobně nepředstavuje riziko vedlejších účinků u většiny jedinců v běžné populaci. Přívod vyšší, než je UL, může zvyšovat potenciální riziko vedlejších účinků.

e. Použitá literatura EFSA Scientific Opinion on principles for deriving and applying Dietary Reference Values. EFSA Journal 2010; 8(3):1458. EFSA Scientific Opinion on Dietary Reference Values for molybdenum. EFSA Journal 2013; 11(8):3333. EFSA Scientific Opinion on Dietary Reference Values for manganese. EFSA Journal 2013; 11(11):3419. EFSA Scientific Opinion on Dietary Reference Values for iodine. EFSA Journal 2014; 12(5):3660. EFSA Scientific Opinion on Dietary Reference Values for zinc. EFSA Journal 2014; 12(10):3844. EFSA Scientific Opinion on Dietary Reference Values for chromium. EFSA Journal 2014; 12(10):3845. EFSA Scientific Opinion on Dietary Reference Values for selenium. EFSA Journal 2014; 12(10):3846. EFSA Scientific Opinion on Dietary Reference Values for calcium. EFSA Journal 2015; 13(5):4101. EFSA Scientific Opinion on Dietary Reference Values for phosphorus. EFSA Journal 2015; 13(7):4185. EFSA Scientific Opinion on Dietary Reference Values for magnesium. EFSA Journal 2015; 13(7):4186. GERMAN NUTRITION SOCIETY (DACH) Referenční hodnoty pro příjem živin. Výživaservis s.r.o., Praha, 2011. DGE, ÖGE, SGE, SVE Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr. D-A-CH, 2015. Dostupné z: https://www.dge.de/wissenschaft/referenzwerte/ De Boer EJ, et al. Rationale and methods of the European Food Consumption Validation (EFCOVAL) Project. Eur J Clin Nutr. 2011 Jul; 65(supplement 1): S1-S4. Harttig U, Haubrock J, Knüppel S, Boeting H. The MSM program: web-based statistics package for estimating usual dietary intake using the Multiple Source Method. Eur J Clin Nutr. 2011 Jul; 65(supplement 1): S87-S91. Ruprich J, Dofková M, Řehůřková I, Slaměníková E, Resová D. Individuální spotřeba potravin - národní studie SISP04. CHPŘ SZÚ, Praha, 2006. Dostupné z: http://czvp.szu.cz/spotrebapotravin.htm. 5


Ruprich J, et al. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí – subsystém IV, Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 2013: dietární expozice chemickým látkám z potravin („Total Diet Study“ – 2012/2013) a výskyt GMO na trhu potravin v ČR – Odborná zpráva za rok 2013. SZÚ, Praha, 2014. Dostupné z: http://czvp.szu.cz/monitor/tds13c/tds13c.htm. SCF Nutrient and energy intakes for the European Community. DGI, Brussels, 1993. SCF, NDA EFSA Tolerable Upper Intake Levels for Vitamins and Minerals. Scientific Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies EFSA, 2006. WHO Trace element in human nutrition and health. WHO, Geneva, 1996. Dostupné z: http://www.who.int/nutrition/publications/micronutrients/9241561734/en/index.html. WHO Guideline: Potassium intake for adults and children. WHO, 2012. WHO Guideline: Sodium intake for adults and children. WHO, 2012. WHO, FAO Vitamin and Mineral Requirements in Human Nutrition. WHO, FAO, Geneva, 2004. Dostupné z: http://www.who.int/nutrition/publications/micronutrients/9241546123/en/ USDA Dietary Reference Intakes Essential Guide Nutrient Requirements. Institute of Medicine, The National Academies Press, N. W. Washington, DC, 2006. USDA Dietary Reference Intakes for Calcium and Vitamin D. Institute of Medicine, 2010. Dostupné z: http://www.iom.edu/vitamind

6


Draslík Zjištěné hodnoty obvyklého přívodu: Odhad distribuce obvyklého přívodu draslíku pro jednotlivé věkové kategorie je zobrazen v tabulce níže. Střední hodnota přívodu (p50) byla u dětí 4-6 let na úrovni 1979 mg/den, u dětí 7-10 let 2066 mg/den, u chlapců 11-14 let 2474 mg/den, u dívek 11-14 let 2319 mg/den, u mužů 15-17 let 2793 mg/den, u žen 15-17 let 2058 mg/den, u mužů 18-59 let 2673 mg/den, u žen 18-59 let 1895 mg/den, u mužů starších šedesáti let 2367 mg/den a u žen starších šedesáti let 1882 mg/den. Výsledné hodnoty nezahrnují přívod z doplňků stravy. Tabulka 1: Obvyklý přívod draslíku podle věku a pohlaví, srovnání s doporučeními DRASLÍK mg/d

4-6 let 7-10 let

P5 P25 P50 P75 P95

11-14 let muži ženy n = 182 n = 311 n = 54 n = 55 1346 1412 1562 1273 1735 1808 2209 1762 1979 2066 2474 2319 2265 2405 2739 2727 2744 3086 3527 3383

AI (mg/d) USA 2006

3800

Prevalence ns nedost. přívodu LTI (mg/d) EU 1993 % < LTI WHO recommendation (mg/d) 2012 % < WHO rec. ns – nelze specifikovat 1 AI 4-8 let 2 AI 9-13 let 3 AI ≥14 let

1

1

2

2

15-17 let 18-59 let ≥ 60 let muži ženy muži ženy muži ženy n = 55 n = 55 n = 711 n = 746 n = 166 n = 255 1761 1114 1789 1272 1483 1179 2420 1713 2328 1608 1965 1528 2793 2058 2673 1895 2367 1882 3475 2410 3041 2193 2839 2151 4635 2992 3734 2782 3421 2747

3800 2 4500

4500

4500

4700

ns

ns

ns

-

-

-

3

3

3

3

3

3

4700

4700

4700

4700

4700

ns

ns

ns

ns

ns

ns

-

-

-

1600 2

1600 24

1600 7

1600 28

-

-

3510

3510

3510

3510

3510

3510

-

-

78

100

91

100

97

100

Doporučení pro přívod draslíku: U draslíku lze k hodnocení využít AI (Adequate Intake, USDA, 2006), avšak pomocí AI lze adekvátnost přívodu hodnotit pouze omezeně. Pokud je střední hodnota přívodu v populační skupině vyšší než AI, pak lze uvažovat o tom, že přívod je adekvátní. V opačném případě nelze hodnocení provést. EU (1993) definovala LTI (Lowest Threshold Intake) pro dospělé osoby ve výši 1600 mg/d. WHO v roce 2012 vydalo doporučení, kde navrhuje jako minimální přívod draslíku ve výši 3510 mg/d pro dospělé osoby (jako dospělé osoby jsou uvažováni jedinci ve věku 16 let a více).

Jiná doporučení pro přívod draslíku: Pro děti ve věku 4-6 let uvádí EU (1993) doporučení PRI (Population Reference Intake) ve výši 1100 mg/den, DACH (2011) uvádí odhadované hodnoty pro minimální příjem (OHMP) 1400 mg/den. Pro děti ve věku 7-10 let EU udává PRI ve výši 2000 mg/den, DACH doporučuje pro toto věkové rozmezí OHMP 1600–1700 mg/den. Pro chlapce a dívky ve věku 11-14 let EU uvádí PRI ve výši 3100 mg/den, DACH uvádí OHMP v rozmezí 1700– 1900 mg/den. Pro muže ve věku 15-17 let EU uvádí PRI ve výši 3100 mg/den, DACH uvádí OHMP ve výši 2000 mg/den.

1

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Pro ženy ve věku 15-17 let EU uvádí PRI ve výši 3100 mg/den, DACH uvádí OHMP ve výši 2000 mg/den. Pro muže a ženy starší 18 let EU uvádí PRI ve výši 3100 mg/den, DACH uvádí OHMP ve výši 2000 mg/den. Takto definované referenční hodnoty však nejsou příliš vhodné pro posouzení adekvátnosti přívodu u populačních skupin.

Hodnocení obvyklého přívodu: Při porovnání s americkým doporučením AI není možné prevalenci nedostatečného přívodu blíže specifikovat. Při srovnání s doporučením WHO lze přívod považovat za nízký ve všech hodnocených populačních skupinách. V případě žen ve věku od 15 let nebylo doporučení WHO pokryto u 100 % respondentů. Jak vyplývá z modelu znázorněného v grafu 1, pokud by spotřeba jednotlivých skupin potravin v populaci odpovídala doporučení podle výživové pyramidy, došlo by u většiny populačních skupin k podstatnému navýšení přívodu draslíku. Graf 1: Modelový přívod draslíku (mg/osobu/den) u vybraných populačních skupin (výpočet podle doporučených dávek potravin)

Nejvýznamnější zdroje ve stravě: Nejvýznamnějším zdrojem draslíku ve stravě byla zelenina, která představovala asi 24 % z celkového přívodu. Mezi další významné zdroje patřilo také pečivo, ovoce, nápoje a mléko. Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu je uveden v grafu 2. Nejvyšší obsah draslíku byl zaznamenán u sóji a sójových výrobků, kakaa, fazolí a koření. Potraviny s nejvyšším obsahem draslíku, jak byly zjištěny v projektu IV Monitoringu, jsou uvedeny v grafu 3.

2

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Graf 2: Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu draslíku

Graf 3: Potraviny s nejvyšším obsahem draslíku (na kg potraviny „jak nakupováno“)

3


Fosfor Zjištěné hodnoty obvyklého přívodu: Odhad distribuce obvyklého přívodu fosforu pro jednotlivé věkové kategorie je zobrazen v tabulce níže. Střední hodnota přívodu (p50) byla u dětí 4-6 let na úrovni 1055 mg/den, u dětí 7-10 let 1112 mg/den, u chlapců 11-14 let 1394 mg/den, u dívek 11-14 let 1268 mg/den, u mužů 15-17 let 1724 mg/den, u žen 15-17 let 1134 mg/den, u mužů 18-59 let 1576 mg/den, u žen 18-59 let 1042 mg/den, u mužů starších šedesáti let 1363 mg/den a u žen starších šedesáti let 986 mg/den. Výsledné hodnoty nezahrnují přívod z doplňků stravy. Tabulka 1: Obvyklý přívod fosforu podle věku a pohlaví, srovnání s doporučeními FOSFOR mg/d P5 P25 P50 P75 P95 EAR (mg/d) USA

4-6 let

11-14 let muži ženy n = 182 n = 311 n = 54 n = 55 843 797 957 840 948 968 1237 1027 1055 1112 1394 1268 1166 1298 1568 1456 1344 1631 1897 1686 1

405

AI (mg/d) EU 2015 Prevalence nedost. přívodu 1 EAR 4-8 let 2 EAR 9-18 let 3 EAR ≥19 let

1

2

2


1055

1055

1055

6

25

440

405 2 1055 0 40 440

640

nízká

nízká

nízká

2006

% < EAR

7-10 let

0

2

2

3

3

3

3

1055

580

580

580

580

3

31

0

3

0

4

640

640

640

550

550

550

550

nízká

nízká

nízká

nízká

nízká

nízká

nízká

Doporučení pro přívod fosforu: Pro hodnocení byla využita referenční hodnota EAR (Estimated Average Requirements, USDA, 2006), která svým formátem pro daný účel vyhovuje a nově publikované doporučení EFSA (2015), které je stanoveno jako AI (Adequate Intake) pro všechny věkové kategorie. Pomocí AI lze adekvátnost přívodu hodnotit jen omezeně. Pokud je střední hodnota přívodu v populační skupině vyšší než AI, pak lze uvažovat o tom, že přívod je adekvátní. V opačném případě nelze hodnocení provést.

Jiná doporučení pro přívod fosforu: Pro děti ve věku 4-6 let uvádí DACH (2011) doporučený příjem (DP) ve výši 600 mg/den. Pro děti ve věku 7-10 let DACH uvádí DP v rozmezí 800–1250 mg/den. Pro chlapce ve věku 11-17 let DACH uvádí DP ve výši 1250 mg/den. Pro dívky ve věku 11-17 let DACH uvádí DP ve výši 1250 mg/den. Pro muže a ženy starší 18 let DACH uvádí DP ve výši 700 mg/den. Takto definované referenční hodnoty však nejsou příliš vhodné pro posouzení adekvátnosti přívodu fosforu u populačních skupin.

1

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Hodnocení obvyklého přívodu: Při srovnání s dostupnými doporučeními EAR a AI je možné přívod fosforu v populaci hodnotit jako dostatečný. Pouze u dívek ve věku 11-14 let a 15-17 let bylo při srovnání s doporučením EAR zjištěno, že u 25 respektive 31 % z nich byl přívod fosforu nižší než by odpovídalo danému doporučení. Je však nutné vzít v úvahu, že EAR je v těchto věkových kategoriích významně vyšší než nové doporučení EU.

Nejvýznamnější zdroje ve stravě: K nejvýznamnějším zdrojům fosforu ve stravě patřilo pečivo, sýry, masné výrobky, mléko, maso a droby. Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu je uveden v grafu 1. Nejbohatším zdrojem fosforu byl sýr tvrdý Eidam společně se sójou a sójovými výrobky. Vysoké hodnoty byly dále zjištěny u různých typů sýrů, kakaa, arašídů, fazolí a vepřových jater. Potraviny s nejvyšším obsahem fosforu, jak byly zjištěny v projektu IV Monitoringu, jsou uvedeny v grafu 2.

Graf 1: Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu fosforu

2

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Graf 2: Potraviny s nejvyšším obsahem fosforu (na kg potraviny „jak nakupováno“)

3


Hořčík Zjištěné hodnoty obvyklého přívodu: Odhad distribuce obvyklého přívodu hořčíku pro jednotlivé věkové kategorie je zobrazen v tabulce níže. Střední hodnota přívodu (p50) byla u dětí 4-6 let na úrovni 159 mg/den, u dětí 7-10 let 174 mg/den, u chlapců 11-14 let 212 mg/den, u dívek 11-14 let 195 mg/den, u mužů 15-17 let 264 mg/den, u žen 15-17 let 178 mg/den, u mužů 18-59 let 260 mg/den, u žen 18-59 let 178 mg/den, u mužů starších šedesáti let 222 mg/den a u žen starších šedesáti let 166 mg/den. Výsledné hodnoty nezahrnují přívod z doplňků stravy. Tabulka 1: Obvyklý přívod hořčíku podle věku a pohlaví, srovnání s doporučeními. HOŘČÍK mg/d

4-6 let

EAR (mg/d) USA

110

P5 P25 P50 P75 P95

11-14 let muži ženy n = 182 n = 311 n = 54 n = 55 108 125 144 116 138 152 192 162 159 174 212 195 178 203 227 232 215 260 333 265 1

2006

% < EAR

6

AI (mg/d) EU 2015 230 Prevalence ns nedost. přívodu ns – nelze specifikovat 1 EAR 4-8 let 2 EAR 9-13 let 3 EAR 14-18 let 4 EAR 19-30 let 5 EAR ≥31 let

7-10 let

1

2

2

15-17 let 18-59 let ≥ 60 let muži ženy muži ženy muži ženy n = 55 n = 55 n = 711 n = 746 n = 166 n = 255 180 100 164 110 126 107 229 145 224 149 178 139 264 178 260 178 222 166 315 210 302 211 262 199 388 256 376 264 336 250 3

3

110 2 200 1 73 230

200

200

340

300

35

55

89

100

300

250

300

ns

ns

ns

ns

4

4

5

5

255 5 265 93 95 300

350

265

96

97

250

330 5 350 86 90 350

350

300

ns

ns

ns

ns

ns

Doporučení pro přívod hořčíku: Pro hodnocení byla využita referenční hodnota EAR (Estimated Average Requirements, USDA, 2006), která svým formátem pro daný účel vyhovuje a nově publikované doporučení EFSA (2015), které je stanoveno jako AI (Adequate Intake) pro všechny věkové kategorie. Pomocí AI lze adekvátnost přívodu hodnotit jen omezeně. Pokud je střední hodnota přívodu v populační skupině vyšší než AI, pak lze uvažovat o tom, že přívod je adekvátní. V opačném případě nelze hodnocení provést.

Jiná doporučení pro přívod hořčíku: Pro děti ve věku 4-6 let DACH (2011) uvádí doporučený příjem (DP) 120 mg/den. Pro děti ve věku 7-10 let DACH doporučuje rozmezí DP 170–250 mg/den. Pro chlapce ve věku 11-14 let DACH uvádí DP v rozmezí 230–310 mg/den. Pro dívky ve věku 11-14 let DACH udává DP v rozmezí 250–310 mg/den. Pro muže ve věku 15-17 let DACH uvádí DP ve výši 400 mg/den. Pro ženy ve věku 15-17 let DACH uvádí DP ve výši 350 mg/den. Pro muže a ženy starší 18 let DACH uvádí DP v rozmezí 300–400 mg/den. Takto definované referenční hodnoty však nejsou příliš vhodné pro posouzení adekvátnosti přívodu hořčíku u populačních skupin.

1


Hodnocení obvyklého přívodu: Při srovnání s doporučením EAR byl nedostatečný přívod zjištěn napříč celou populací, s výjimkou věkové skupiny dětí 4-6 let. Nejzávažnější situace byla pozorována ve skupině dospívajících dívek ve věku 15-17 let a starších žen (věk 60+), kde prakticky žádná osoba nedosáhla doporučených hodnot přívodu hořčíku. Při porovnání hodnot s evropským doporučením AI nelze adekvátnost přívodu posoudit, protože zjištěná střední hodnota přívodu byla ve všech věkových skupinách nižší než uvedené doporučení. Jak vyplývá z modelu znázorněného v grafu 1, pokud by spotřeba jednotlivých skupin potravin v populaci odpovídala doporučení podle výživové pyramidy, byl by přívod hořčíku většinou na úrovni přibližně 75. percentilu ze skutečně zjištěného přívodu (a to i bez započtení nápojů). Z grafu také vyplývá, že přívod hořčíku při stravování podle výživové pyramidy v průběhu let mírně kolísal a má spíše klesající tendenci.

Graf 1: Modelový přívod hořčíku (mg/osobu/den) u vybraných populačních skupin (výpočet na základě doporučených dávek potravin)

Nejvýznamnější zdroje ve stravě: K nejvýznamnějším zdrojům hořčíku ve stravě patřily nápoje, pečivo a zelenina. Tyto skupiny potravin se na celkovém přívodu hořčíku podílely přibližně z 50 %. Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu je uveden v grafu 2. Nejvyšší obsah hořčíku byl zaznamenán u koření, kakaa, sóji a vlašských ořechů. Potraviny s nejvyšším obsahem hořčíku tak, jak byly zjištěny v projektu IV Monitoringu, jsou uvedeny v grafu 3.

2

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Graf 2: Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu hořčíku

Graf 3: Potraviny s nejvyšším obsahem hořčíku (na kg potraviny „jak nakupováno“)

3


Chrom Zjištěné hodnoty obvyklého přívodu: Odhad distribuce obvyklého přívodu chromu pro jednotlivé věkové kategorie je zobrazen v tabulce níže. Střední hodnota přívodu (p50) byla u dětí 4-6 let na úrovni 47 ug/den, u dětí 7-10 let 48 ug/den, u chlapců 11-14 let 51 ug/den, u dívek 11-14 let 49 ug/den, u mužů 15-17 let 57 ug/den, u žen 15-17 let 33 ug/den, u mužů 18-59 let 42 ug/den, u žen 18-59 let 30 ug/den, u mužů starších šedesáti let 35 ug/den a u žen starších šedesáti let 27 ug/den. Výsledné hodnoty nezahrnují přívod z doplňků stravy. Tabulka 1: Obvyklý přívod chromu podle věku a pohlaví, srovnání s doporučeními CHROM ug/den P5 P25 P50 P75 P95 AI (ug/d) USA

4-6 let n = 182 26 38 47 58 74 1

15

2006

Prevalence nízká nedost. přívodu 1 AI 4-8 let 2 AI 9-13 let 3 AI muži 14-50 let 4 AI ženy 14-18 let 5 AI ženy 19-50 let 6 AI ≥51 let

7-10 let

11-14 let muži ženy n = 311 n = 54 n = 55 26 26 24 37 35 36 48 51 49 61 60 62 89 85 109 1

2

2

15-17 let 18-59 let ≥ 60 let muži ženy muži ženy muži ženy n = 55 n = 55 n = 711 n = 746 n = 166 n = 255 34 14 25 16 22 16 47 23 34 23 30 21 57 33 42 30 35 27 73 46 50 36 42 33 96 66 66 51 56 49 3

15 2 25

25

21

35

nízká

nízká

nízká

nízká

4

3

5

6

6

24

35 6 30

25 6 20

30

20

nízká

nízká

nízká

nízká

nízká

Doporučení pro přívod chromu: U chromu lze k hodnocení využít AI (Adequate Intake, USDA, 2006), avšak pomocí AI lze adekvátnost přívodu hodnotit pouze omezeně. Pokud je střední hodnota přívodu v populační skupině zdánlivě zdravých lidí vyšší než AI, pak lze uvažovat o tom, že přívod je adekvátní. V opačném případě nelze hodnocení provést.

Jiná doporučení pro přívod chromu: Pro děti ve věku 4-6 let DACH (2011) uvádí odhadované hodnoty pro přiměřený příjem (OHPP) 20–80 ug/den. Pro děti ve věku 7-10 let DACH udává rozmezí OHPP 20–100 ug/den. Pro chlapce a dívky ve věku 11-14 let DACH uvádí OHPP v rozmezí 20–100 ug/den. Pro muže a ženy ve věku 15-17 let DACH uvádí OHPP v rozmezí 30–100 ug/den. Pro muže a ženy starší 18 let DACH uvádí OHPP v rozmezí 30–100 ug/den. Takto definované referenční hodnoty však nejsou příliš vhodné pro posouzení adekvátnosti přívodu chromu u populačních skupin.

Hodnocení obvyklého přívodu: Při srovnání s dostupným americkým doporučením AI, lze vyhodnotit pravděpodobnost nedostatečného přívodu chromu jako nízkou u všech sledovaných populačních skupin obyvatel.

1


Nejvýznamnější zdroje ve stravě: K nejvýznamnějším zdrojům chromu ve stravě patřily cukrovinky a pekařské výrobky, které představovaly více jak 50 % z celkového přívodu. Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu je uveden v grafu 1. Nejvyšší obsah chromu byl zaznamenán v kakau dále pak v koření, čokoládě a dalších výrobcích s obsahem kakaa. Potraviny s nejvyšším obsahem chromu, jak byly zjištěny v projektu IV Monitoringu, jsou uvedeny v grafu 2.

Graf 1: Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu chromu

Graf 2: Potraviny s nejvyšším obsahem chromu (na kg potraviny „jak nakupováno“)

2


Jód Zjištěné hodnoty obvyklého přívodu: Odhad distribuce obvyklého přívodu jódů pro jednotlivé věkové kategorie je zobrazen v tabulce níže. Střední hodnota přívodu (p50) byla u dětí 4-6 let na úrovni 141 ug/den, u dětí 7-10 let 137 ug/den, u chlapců 11-14 let 169 ug/den, u dívek 11-14 let 139 ug/den, u mužů 15-17 let 188 ug/den, u žen 15-17 let 121 ug/den, u mužů 18-59 let 162 ug/den, u žen 18-59 let 103 ug/den, u mužů starších šedesáti let 140 ug/den a u žen starších šedesáti let 112 ug/den. Výsledné hodnoty nezahrnují přívod z doplňků stravy. Tabulka 1: Obvyklý přívod jódu podle věku a pohlaví, srovnání s doporučeními JÓD ug/den P5 P25 P50 P75 P95 AI (ug/d) EU 2014 Prevalence nedost. přívodu EAR (ug/d) USA

4-6 let 7-10 let



90

90

120

120

130

130

150

150

150

150

nízká

nízká

nízká

nízká

nízká

ns

nízká

ns

ns

ns

1

65

2006

% < EAR

0

1

65 2 73 0 1

2

2

73

73

95

0

0

2

3

95

3

95

3

95

3

95

3

95

3

11

5

40

12

34

ns – nelze specifikovat 1 EAR 4-8 let 2 EAR 9-13 let 3 EAR ≥14 let

Doporučení pro přívod jódu: U jódu lze k hodnocení využít AI (Adequate Intake, EFSA, 2014), avšak pomocí AI lze adekvátnost přívodu hodnotit pouze omezeně. Pokud je střední hodnota přívodu v populační skupině vyšší než AI, pak lze uvažovat o tom, že přívod je adekvátní. V opačném případě nelze hodnocení provést. K hodnocení adekvátnosti přívodu v populaci byla také využita referenční hodnota EAR (Estimated Average Requirements, USDA, 2006), která pro tento účel vyhovuje a je stanovena i pro věkové kategorie dětí.

Jiná doporučení pro přívod jódu: Pro děti ve věku 4-6 let DACH (2011) uvádí doporučený příjem (DP) ve výši 120 ug/den. Pro děti ve věku 7-10 let DACH udává rozmezí DP 140–180 ug/den. Pro chlapce a dívky ve věku 11-14 let DACH uvádí DP v rozmezí 180–200 ug/den. Pro muže a ženy ve věku 15-17 let DACH uvádí DP ve výši 200 ug/den. Pro muže a ženy starší 18 let DACH uvádí DP v rozmezí 180–200 ug/den. Takto definované referenční hodnoty však nejsou příliš vhodné pro posouzení adekvátnosti přívodu jódu u populačních skupin.

1

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Hodnocení obvyklého přívodu: Při porovnání hodnot s evropským doporučením (AI) byla zjištěna nízká prevalence nedostatečného přívodu u dětí i dospívajících s výjimkou dívek ve věkové skupině 15-17 let. U dospělých mužů ve věku 18-59 let je pravděpodobnost nedostatečného přívodu jódu také malá. V ostatních populačních skupinách není možné prevalenci nedostatečného přívodu specifikovat, vzhledem k tomu, že střední hodnoty zjištěného přívodu jsou nižší než doporučení AI. Při srovnání s doporučením EAR (USA) lze hodnotit přívod jako adekvátní u dětí a mužů. U žen byl potvrzen možný nedostatek, vzhledem ke skutečnosti, že 11 % dospívajících, 40 % dospělých a 34 % starších žen nemělo přívod jódu odpovídající danému doporučení. Je třeba poznamenat, že se však jednalo o hodnocení, které nebere v úvahu použití jódované soli při přípravě pokrmů a dosolování. Dá se tedy předpokládat, že celkový přívod jódu je vyšší než námi uváděné hodnoty. V doplňkové studii s využitím stanovení sodíku ve 24-hod. moči byl podíl žen s malnutricí jódem odhadnut na 7– 10 %. Jak vyplývá z modelu znázorněného v grafu 1, pokud by spotřeba jednotlivých skupin potravin v populaci odpovídala doporučení podle výživové pyramidy, došlo by u většiny osob k navýšení přívodu jódu.

Graf 1: Modelový přívod jódu (ug/osobu/den) u vybraných populačních skupin (výpočet na základě doporučených dávek potravin)

Nejvýznamnější zdroje ve stravě: K nejvýznamnějším zdrojům jódu ve stravě patřilo pečivo, mléko a dále mléčné, masné a rybí výrobky. Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu je uveden v grafu 2. Nejvyšší obsah jódu byl zaznamenán u polévek v prášku (v důsledku použití jódované soli při výrobě), u mléčných výrobků, masných výrobků a mořských ryb. Potraviny s nejvyšším obsahem jódu, jak byly zjištěny v projektu IV Monitoringu, jsou uvedeny v grafu 3. Jak již bylo zmíněno, uvedené hodnoty nezahrnují použití jódované soli při přípravě pokrmů a dosolování.

2


Graf 2: Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu jódu

Graf 3: Potraviny s nejvyšším obsahem jódu (na kg potraviny „jak nakupováno“)

3


Mangan Zjištěné hodnoty obvyklého přívodu: Odhad distribuce obvyklého přívodu manganu pro jednotlivé věkové kategorie je zobrazen v tabulce níže. Střední hodnota přívodu (p50) byla u dětí 4-6 let na úrovni 2,3 mg/den, u dětí 7-10 let 2,6 mg/den, u chlapců 11-14 let 3,1 mg/den, u dívek 11-14 let 2,8 mg/den, u mužů 15-17 let 3,8 mg/den, u žen 15-17 let 2,3 mg/den, u mužů 18-59 let 3,4 mg/den, u žen 18-59 let 2,4 mg/den, u mužů starších šedesáti let 3,2 mg/den a u žen starších šedesáti let 2,4 mg/den. Výsledné hodnoty nezahrnují přívod z doplňků stravy. Tabulka 1: Obvyklý přívod manganu podle věku a pohlaví, srovnání s doporučeními MANGAN mg/den P5 P25 P50 P75 P95 AI (mg/d) EU 2013 Prevalence nedost. přívodu AI (mg/d) USA 2006 Prevalence nedost. přívodu UL (mg/d) USA

4-6 let 7-10 let

11-14 let muži ženy n = 182 n = 311 n = 54 n = 55 1,5 1,7 2 2,2 1,9 2,2 2,7 2,5 2,3 2,6 3,1 2,8 2,8 3 3,6 3,1 4,1 3,8 4,4 3,4 1

1,5

2

2

3

3

3

3

3

3

nízká

nízká

nízká

nízká

nízká

ns

nízká

ns

nízká

ns

1,5

1

nízká 1

3

2006

% > UL

15-17 let 18-59 let ≥ 60 let muži ženy muži ženy muži ženy n = 55 n = 55 n = 711 n = 746 n = 166 n = 255 2,4 1,5 2,1 1,3 1,9 1,5 3,3 2,1 2,8 2 2,6 2 3,8 2,3 3,4 2,4 3,2 2,4 4,4 2,8 4 2,8 3,7 2,8 5,8 3,4 5,2 3,6 5 3,6

22

1

2

1,5 2 1,9

1,9

nízká

nízká

1

3 2 6 24 0

1,6

2

nízká

2,2

3

nízká

1,6

3

nízká

2,3

4

nízká 4

1,8

4

nízká 4

2,3

4

nízká 4

1,8

4

nízká

2

6

2

6

3

9

3

9

11

11

11

11

4

0

0

0

0

0

0

0

0

ns - nelze specifikovat 1 AI, UL 4-8 let 2 AI, UL 9-13 let 3 AI, UL 14-18 let 4 AI, UL ≥19 let

Doporučení pro přívod manganu: U manganu lze k hodnocení využít doporučení AI (Adequate Intake, EFSA, 2013 a USDA, 2006), avšak pomocí AI lze adekvátnost přívodu hodnotit pouze omezeně. Pokud je střední hodnota přívodu v populační skupině vyšší než AI, pak lze uvažovat o tom, že přívod je adekvátní. V opačném případě nelze hodnocení provést. V případě manganu je zajímavá také hodnota nejvyššího přípustného denního přívodu. V tomto případě lze využít UL (Tolerable Upper Intake Levels), které USDA stanovila pro všechny věkové kategorie.

Jiná doporučení pro přívod manganu: Pro děti ve věku 4-6 let DACH (2011) uvádí odhadované hodnoty pro přiměřený příjem (OHPP) v rozmezí 1,5– 2,0 mg/den. Pro děti ve věku 7-10 let DACH uvádí OHPP v rozmezí 2,0–5,0 mg/den. Pro chlapce a dívky ve věku 11-14 let DACH udává OHPP v rozmezí 2,0–5,0 mg/den. Pro muže a ženy ve věku 15-17 let DACH uvádí OHPP v rozmezí 2,0–5,0 mg/den. Pro muže a ženy starší 18 let DACH uvádí OHPP v rozmezí 2,0–5,0 mg/den.

1

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Takto definované referenční hodnoty však nejsou příliš vhodné pro posouzení adekvátnosti přívodu manganu u populačních skupin.

Hodnocení obvyklého přívodu: Při porovnání hodnot s evropským doporučením (AI) je pravděpodobnost nedostatečného přívodu manganu nízká u dětí do 14 let věku a také ve všech věkových kategoriích mužů. V případě žen od 15 let věku není možné prevalenci nedostatečného přívodu specifikovat, protože střední hodnota zjištěného přívodu je nižší než uvedené doporučení. Při srovnání s americkým doporučením, které je ve stejném formátu (AI) lze hodnotit přívod manganu jako dostatečný u všech populačních skupin. Za pozornost stojí zjištění, že v případě dětí bylo překročeno stanovené UL u více než 20 % jedinců.

Nejvýznamnější zdroje ve stravě: K nejvýznamnějšímu zdroji manganu ve stravě patřilo pečivo, které pokrývalo téměř 50 % z celkového přívodu. Významné jsou také výrobky ze skupiny ostatních potravin (zejména mouka, rýže, koření), dále ovoce, zelenina a nápoje. Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu je uveden v grafu 1. Nejvyšší obsah manganu byl zaznamenán u koření, vlašských ořechů, sóji, kakaa a snídaňových obilovin. Potraviny s nejvyšším obsahem manganu, jak byly zjištěny v projektu IV Monitoringu, jsou uvedeny v grafu 2.

Graf 1: Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu manganu

2

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Graf 2: Potraviny s nejvyšším obsahem manganu (na kg potraviny „jak nakupováno“)

3


Měď Zjištěné hodnoty obvyklého přívodu: Odhad distribuce obvyklého přívodu mědi pro jednotlivé věkové kategorie je zobrazen v tabulce níže. Střední hodnota přívodu (p50) byla u dětí 4-6 let na úrovni 0,8 mg/den, u dětí 7-10 let 0,9 mg/den, u chlapců 11-14 let 1,0 mg/den, u dívek 11-14 let 0,9 mg/den, u mužů 15-17 let 1,2 mg/den, u žen 15-17 let 0,8 mg/den, u mužů 18-59 let 1,1 mg/den, u žen 18-59 let 0,7 mg/den, u mužů starších šedesáti let 0,9 mg/den a u žen starších šedesáti let 0,7 mg/den. Výsledné hodnoty nezahrnují přívod z doplňků stravy. Tabulka 1: Obvyklý přívod mědi podle věku a pohlaví, srovnání s doporučeními MĚĎ mg/d

4-6 let

7-10 let

P5 P25 P50 P75 P95

n = 182 n = 311 0,5 0,6 0,7 0,7 0,8 0,9 0,9 1 1,1 1,2

EAR (mg/d)

0,34

1

1

% < EAR

0

AR (mg/d)

-

0,34 2 0,54 0 2 -

-

USA 2006

11-14 let muži ženy n = 54 n = 55 0,6 0,6 0,9 0,8 1 0,9 1,2 1,1 1,8 1,3 0,54

2

0,54

2

15-17 let muži ženy n = 55 n = 55 0,9 0,5 1,1 0,7 1,2 0,8 1,5 1 1,7 1,1 0,685

3

3

18-59 let muži ženy n = 711 n = 746 0,7 0,5 0,9 0,6 1,1 0,7 1,2 0,9 1,5 1,1

0,685

0,7

4

0,7

4

≥ 60 let muži ženy n = 166 n = 255 0,6 0,5 0,8 0,6 0,9 0,7 1,1 0,9 1,3 1,1 0,7

4

0,7

4

2

0

0

30

5

44

12

46

-

-

-

-

0,8

0,8

0,8

0,8

-

-

-

-

-

12 0,6

66 0,6

25 0,6

66 0,6

-

-

-

-

-

2

23

4

25

EU 1993

% < AR LTI (mg/d) EU 1993

% < LTI EAR 4-8 let 2 EAR 9-13 let 3 EAR 14-18 let 4 EAR ≥19 let 1

Doporučení pro přívod mědi: K hodnocení adekvátního přívodu mědi u populačních skupin lze využít referenční hodnotu EAR (Estimated Average Requirements, USDA, 2006), která je stanovena pro různé věkové kategorie včetně dětí. Dále lze využít i starší evropská doporučení z roku 1993 ve formátu AR (Average Requirement) a LTI (Lowest Threshold Intake), která jsou ale stanovena pouze pro dospělé osoby.

Jiná doporučení pro přívod mědi: Pro děti ve věku 4-6 let uvádí EU (1993) doporučení PRI (Population Reference Intake) ve výši 0,6 mg/den, DACH (2011) uvádí odhadované hodnoty pro přiměřený příjem (OHPP) 0,5–1,0 mg/den. Pro děti ve věku 7-10 let EU udává PRI ve výši 0,7 mg/den, DACH doporučuje pro toto věkové rozmezí OHPP 1,0–1,5 mg/den. Pro chlapce a dívky ve věku 11-14 let EU uvádí PRI ve výši 0,8 mg/den, DACH uvádí OHPP v rozmezí 1,0–1,5 mg/den. Pro muže a ženy ve věku 15-17 let EU uvádí PRI ve výši 1,0 mg/den, DACH uvádí OHPP v rozmezí 1,0–1,5 mg/den. Pro muže a ženy starší 18 let EU uvádí PRI ve výši 1,1 mg/den, DACH uvádí OHPP v rozmezí 1,0–1,5 mg/den.

1

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Takto definované referenční hodnoty však nejsou příliš vhodné pro posouzení adekvátnosti přívodu mědi u populačních skupin.

Hodnocení obvyklého přívodu: Při srovnání s doporučením EAR (USA) je možné přívod mědi hodnotit u dětí a mužů jako adekvátní. Nedostatečný přívod byl zaznamenán u žen starších 15 let a týkal se od 30 % do 46 % osob v závislosti na populační skupině. Pokud bylo k posouzení použito evropské doporučení AR, prevalence nedostatečného přívodu u mužů dosahovala až 25 % a u žen 66 %. S přibývajícím věkem podíl osob s nedostatečným přívodem narůstal a byl výrazně vyšší u žen než u mužů. Jak vyplývá z modelu znázorněného v grafu 1, pokud by spotřeba jednotlivých skupin potravin v populaci odpovídala doporučení podle výživové pyramidy, byl by přívod mědi u velké části osob vyšší (modelový přívod je většinou na úrovni alespoň 75. percentilu ze skutečně zjištěného přívodu).

Graf 1: Modelový přívod mědi (mg/osobu/den) u vybraných populačních skupin (výpočet na základě doporučených dávek potravin)

Nejvýznamnější zdroje ve stravě: K nejvýznamnějším zdrojům mědi ve stravě patřilo pečivo, zelenina a zeleninové výrobky, ostatní potraviny (obiloviny), cukrovinky a ovoce. Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu je uveden v grafu 2. Nejvyšší obsah mědi byl zaznamenán u kakaa, sóji a sójových výrobků, koření a ořechů. Potraviny s nejvyšším obsahem mědi, jak byly zjištěny v projektu IV Monitoringu, jsou uvedeny v grafu 3.

2

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Graf 2: Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu mědi

Graf 3: Potraviny s nejvyšším obsahem mědi (na kg potraviny „jak nakupováno“)

3


Molybden Zjištěné hodnoty obvyklého přívodu: Odhad distribuce obvyklého přívodu molybdenu pro jednotlivé věkové kategorie je zobrazen v tabulce níže. Střední hodnota přívodu (p50) byla u dětí 4-6 let na úrovni 81 ug/den, u dětí 7-10 let 93 ug/den, u chlapců 1114 let 119 ug/den, u dívek 11-14 let 96 ug/den, u mužů 15-17 let 138 ug/den, u žen 15-17 let 93 ug/den, u mužů 18-59 let 129 ug/den, u žen 18-59 let 86 ug/den, u mužů starších šedesáti let 120 ug/den a u žen starších šedesáti let 86 ug/den. Výsledné hodnoty nezahrnují přívod z doplňků stravy. Tabulka 1: Obvyklý přívod molybdenu podle věku a pohlaví, srovnání s doporučeními MOLYBDEN ug/den P5 P25 P50 P75 P95 AI (ug/d) EU 2013 Prevalence nedost. přívodu EAR (ug/d) USA

4-6 let n = 182 54 69 81 93 114

11-14 let muži ženy n = 311 n = 54 n = 55 68 79 69 82 108 83 93 119 96 107 136 110 140 173 142


20

30

45

45

65

65

65

65

65

65

nízká

nízká

nízká

nízká

nízká

nízká

nízká

nízká

nízká

nízká

1

17

2006

% < EAR EAR 4-8 let 2 EAR 9-13 let 3 EAR 14-18 let 4 EAR ≥19 let

7-10 let

0

1

17 2 26 0

2

2

26

26

33

0

0

0

3

3

4

4

4

4

33

34

34

34

34

0

0

1

0

1

1

Doporučení pro přívod molybdenu: U molybdenu lze k hodnocení využít AI (Adequate Intake, EFSA, 2013), avšak pomocí AI lze adekvátnost přívodu hodnotit pouze omezeně. Pokud je střední hodnota přívodu v populační skupině vyšší než AI, pak lze uvažovat o tom, že přívod je adekvátní. V opačném případě nelze hodnocení provést. K hodnocení lze také využít referenční hodnotu EAR (Estimated Average Requirements, USDA, 2006), která je stanovena pro všechny věkové kategorie. Jiná doporučení pro přívod molybdenu: Pro děti ve věku 4-6 let DACH (2011) uvádí odhadované hodnoty pro přiměřený příjem (OHPP) 30–75 ug/den. Pro děti ve věku 7-10 let DACH udává rozmezí OHPP 40–100 ug/den. Pro chlapce a dívky ve věku 11-14 let DACH uvádí OHPP v rozmezí 50–100 ug/den. Pro muže a ženy ve věku 15-17 let DACH uvádí OHPP v rozmezí 50–100 ug/den. Pro muže a ženy starší 18 let DACH uvádí OHPP v rozmezí 50–100 ug/den. Takto definované referenční hodnoty však nejsou příliš vhodné pro posouzení adekvátnosti přívodu molybdenu u populačních skupin. Hodnocení obvyklého přívodu: Při srovnání s doporučením AI (EU) lze hodnotit prevalenci nedostatečného přívodu jako nízkou. Také při porovnání hodnot s americkým doporučením (EAR) se jeví přívod molybdenu jako dostačující ve všech sledovaných populačních skupinách.

1

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Nejvýznamnější zdroje ve stravě: K nejvýznamnějším zdrojům molybdenu ve stravě patřilo pečivo, zelenina a zeleninové výrobky, produkty ze skupiny ostatních potravin (obiloviny, koření). Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu je uveden v grafu 1. Nejvyšší obsah molybdenu byl zaznamenán v luštěninách včetně sóji, v játrech a v koření. Potraviny s nejvyšším obsahem molybdenu, jak byly zjištěny v projektu IV Monitoringu, jsou uvedeny v grafu 2.

Graf 1: Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu molybdenu

Graf 2: Potraviny s nejvyšším obsahem molybdenu (na kg potraviny „jak nakupováno“)

2


Nikl Zjištěné hodnoty obvyklého přívodu: Odhad distribuce obvyklého přívodu niklu pro jednotlivé věkové kategorie je zobrazen v tabulce níže. Střední hodnota přívodu (p50) byla u dětí 4-6 let na úrovni 91 ug/den, u dětí 7-10 let 96 ug/den, u chlapců 11-14 let 103 ug/den, u dívek 11-14 let 103 ug/den, u mužů 15-17 let 118 ug/den, u žen 15-17 let 76 ug/den, u mužů 1859 let 98 ug/den, u žen 18-59 let 68 ug/den, u mužů starších šedesáti let 84 ug/den a u žen starších šedesáti let 60 ug/den. Výsledné hodnoty nezahrnují přívod z doplňků stravy. Tabulka 1: Obvyklý přívod molybdenu podle věku a pohlaví, srovnání s doporučeními NIKL ug/den P5 P25 P50 P75 P95

4-6 let n = 182 51 72 91 109 144 -

7-10 let

11-14 let muži ženy n = 311 n = 54 n = 55 54 50 58 77 74 78 96 103 103 114 116 123 157 188 162 -

-

-

15-17 let 18-59 let ≥ 60 let muži ženy muži ženy muži ženy n = 55 n = 55 n = 711 n = 746 n = 166 n = 255 68 34 55 36 45 35 95 54 81 52 68 46 118 76 98 68 84 60 145 100 121 85 104 75 177 132 156 123 136 107 -

-

-

-

-

-

Doporučení pro přívod niklu: WHO (1996) odhaduje bazální potřebu niklu pod 100 ug/den. DACH uvádí odhadovanou hodnotu pro přiměřený příjem 25-30 ug/den. USDA (2006) nemá definovaný AI, ale uvádí UL pro dospělé ≥ 19 let 1000 ug/den. EFSA (2006) vychází z toho, že odhadovaný denní přívod niklu je kolem 150 ug/den (tj. 2,5 ug/kg t.hm.), ale UL nestanovila.

Hodnocení obvyklého přívodu: Při srovnání zjištěného přívodu s dostupnými doporučeními se jeví přívod niklu jako dostatečný a současně nedosahuje hodnot, které by bylo možné považovat za rizikové z hlediska toxicity.

Nejvýznamnější zdroje ve stravě: K nejvýznamnějším zdrojům niklu ve stravě patřil cukr a cukrovinky, pečivo, zelenina a zeleninové výrobky, produkty ze skupiny ostatní potraviny, nápoje a ovoce. Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu je uveden v grafu 1. Nejvyšší obsah niklu byl zaznamenán v luštěninách, kakau, koření, vlašských ořeších a čokoládě. Potraviny s nejvyšším obsahem niklu, jak byly zjištěny v projektu IV Monitoringu, jsou uvedeny v grafu 2.

1

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Graf 1: Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu niklu

Graf 2: Potraviny s nejvyšším obsahem niklu (na kg potraviny „jak nakupováno“)

2


Selen Zjištěné hodnoty obvyklého přívodu: Odhad distribuce obvyklého přívodu selenu pro jednotlivé věkové kategorie je zobrazen v tabulce níže. Střední hodnota přívodu (p50) byla u dětí 4-6 let na úrovni 36 ug/den, u dětí 7-10 let 39 ug/den, u chlapců 11-14 let 49 ug/den, u dívek 11-14 let 44 ug/den, u mužů 15-17 let 62 ug/den, u žen 15-17 let 42 ug/den, u mužů 18-59 let 61 ug/den, u žen 18-59 let 40 ug/den, u mužů starších šedesáti let 53 ug/den a u žen starších šedesáti let 38 ug/den. Výsledné hodnoty nezahrnují přívod z doplňků stravy. Tabulka 1: Obvyklý přívod selenu podle věku a pohlaví, srovnání s doporučeními SELEN ug/d

4-6 let

7-10 let

AI (ug/d) EU 2014 Prevalence nedost. přívodu EAR (ug/d) USA

20

35

55

55

70

70

70

70

70

70

nízká

nízká

ns

ns

ns

ns

ns

ns

ns

ns

P5 P25 P50 P75 P95


1

23

2006

% < EAR

0

1

23 2 35 1 31

2

2


35

35

45

4

9

7

3

3

45

59

3

45

3

45

3

45

45

3

9

67

27

70

ns – nelze specifikovat 1 EAR 4-8 let 2 EAR 9-13 let 3 EAR ≥14 let

Doporučení pro přívod selenu: U selenu lze k hodnocení využít evropské doporučení AI (Adequate Intake) (EFSA, 2014), avšak pomocí AI lze adekvátnost přívodu hodnotit pouze omezeně. Pokud je střední hodnota přívodu v populační skupině vyšší než AI, pak lze uvažovat o tom, že přívod je adekvátní. V opačném případě nelze hodnocení provést. K hodnocení lze také využít referenční hodnotu EAR (Estimated Average Requirements) (USDA, 2006), která je stanovena i pro věkové kategorie dětí. Jiná doporučení pro přívod selenu: Pro děti ve věku 4-6 let DACH (2015) uvádí odhadované hodnoty pro přiměřený příjem (OHPP) 20 ug/den. Pro děti ve věku 7-10 let DACH doporučuje pro toto věkové rozmezí OHPP 30–45 ug/den. Pro chlapce a dívky ve věku 11-14 let DACH uvádí OHPP v rozmezí 45–60 ug/den. Pro muže a ženy ve věku 15-17 let DACH uvádí OHPP v rozmezí 60–70 ug/den. Pro muže a ženy starší 18 let DACH uvádí OHPP v rozmezí 60–70 ug/den. Takto definované referenční hodnoty však nejsou příliš vhodné pro posouzení adekvátnosti přívodu selenu u populačních skupin.

1

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Hodnocení obvyklého přívodu: Při porovnání středních hodnot s evropským doporučením (AI) nelze u většiny populačních skupin adekvátnost přívodu selenu vyhodnotit. Pouze u dětí ve věku 4-10 let je možné konstatovat, že prevalence nedostatečného přívodu je nízká. Při hodnocení pomocí amerického doporučení (EAR) byl zaznamenán nedostatečný přívod zejména u žen, kde přibližně 59 % dospívajících, 67 % dospělých a 70 % starších mělo přívod selenu nižší než uvedené doporučení. U mužů, stejně jako u žen, podíl osob s neadekvátním přívodem roste s věkem. Téměř třetina (27 %) starších mužů (od 60 let) měla přívod nižší než uvedené doporučení EAR. V grafu 1 je znázorněn přívod selenu, pokud by spotřeba jednotlivých skupin potravin v populaci odpovídala doporučení podle výživové pyramidy. Pro výpočet přívodu v jednotlivých letech se využívá stejná spotřeba odpovídající doporučeným dávkám potravin. Změny ve vypočtené hodnotě přívodu v průběhu času jsou tedy dány změnami obsahu selenu v potravinách. Z grafu je patrné, že obsah selenu v potravinách má stoupající trend, což lze hodnotit příznivě.

Graf 1: Modelový přívod selenu (ug/osobu/den) u vybraných populačních skupin (výpočet na základě doporučených dávek potravin)

Nejvýznamnější zdroje ve stravě: K významným zdrojům selenu ve stravě patřily potraviny živočišného původu (především maso, masné výrobky, vejce, ryby) a pečivo. Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu je uveden v grafu 2. Nejvyšší obsah selenu byl zaznamenán v čočce, vepřových játrech, rybích výrobcích a drůbežích drobech. Potraviny s nejvyšším obsahem selenu, jak byly zjištěny v projektu IV Monitoringu, jsou uvedeny v grafu 3.

2


Graf 2: Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu selenu

Graf 3: Potraviny s nejvyšším obsahem selenu (na kg potraviny „jak nakupováno“)

3


Sodík Zjištěné hodnoty obvyklého přívodu: Odhad distribuce obvyklého přívodu sodíku pro jednotlivé věkové kategorie je zobrazen v tabulce níže. Střední hodnota přívodu (p50) byla u dětí 4-6 let na úrovni 1384 mg/den, u dětí 7-10 let 1652 mg/den, u chlapců 11-14 let 2505 mg/den, u dívek 11-14 let 1851 mg/den, u mužů 15-17 let 3426 mg/den, u žen 15-17 let 1784 mg/den, u mužů 18-59 let 3306 mg/den, u žen 18-59 let 1740 mg/den, u mužů starších šedesáti let 2762 mg/den a u žen starších šedesáti let 1849 mg/den. Výsledné hodnoty nezahrnují přívod z doplňků stravy.

Tabulka 1: Obvyklý přívod sodíku podle věku a pohlaví, srovnání s doporučeními SODÍK mg/d

4-6 let 7-10 let

P5 P25 P50 P75 P95


AI (mg/d) USA 2006

1200

1

Prevalence nedost. nízká přívodu 1 UL (mg/d) USA 1900

WHO recommendation (mg/d) 2012 % > WHO rec. 1 AI, UL 4-8 let 2 AI, UL 9-13 let 3 AI 14-50 let 4 AI 51-70 let 5 UL 14-70 let

2

2

1500

1500

1500

nízká

nízká

nízká

nízká

1

2

2

2200

2200

2300

78

0

89

-

-

-

-

-

-

-

-

6

3

1200 2 1500

1900 2 2200 25 10

2006

% > UL

1


5

3

3

3

1500

1500

1500

nízká

nízká

nízká

5

2300

5

5

4

4

1300

1300

nízká

nízká

5

5

2300

2300

2300

2300

12

86

19

70

29

<2000

<2000

<2000

<2000

<2000

<2000

95

27

93

34

82

38

Doporučení pro přívod sodíku: Pro hodnocení lze u sodíku využít definované doporučení AI (Adequate Intake) (USDA, 2006). Pomocí AI lze adekvátnost přívodu hodnotit pouze omezeně. Pokud je střední hodnota přívodu v populační skupině vyšší než AI, pak lze uvažovat o tom, že přívod je adekvátní. V opačném případě nelze hodnocení provést. V případě sodíku má větší význam hodnocení s ohledem na jeho nadměrný přívod. K tomuto účelu lze využít srovnání s hodnotou vymezující tolerovaný horní limit přívodu nutrientu v populaci (UL – Tolerable Upper Intake Level, USDA, 2006). UL pro 4-8leté děti byl stanoven na úrovni 1900 mg/den, pro chlapce a dívky ve věku 9-13 let ve výši 2200 mg/den, u chlapců a dívek, mužů a žen starších 14 a mladší 70 let ve výši 2300 mg/den. EU (1993) uvádí pro sodík Akceptovatelné rozmezí přívodu pro dospělou populaci (Acceptable range of intake), které má rozpětí 575–3500 mg/den. WHO v roce 2012 doporučilo snížit přívod sodíku pod 2 g/den (nebo 5 g soli/den) u dospělých (jako dospělé osoby jsou uvažováni jedinci ve věku 16 let a více).

1

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Jiná doporučení pro přívod sodíku: Pro děti ve věku 4-6 let uvádí DACH (2011) odhadované hodnoty pro minimální příjem (OHMP) 410 mg/den. Pro děti ve věku 7-10 let DACH doporučuje OHMP v rozmezí 460–510 mg/den. Pro chlapce a dívky ve věku 11-14 let DACH uvádí OHMP v rozmezí 510–550 mg/den. Pro muže a ženy ve věku 15-17 let DACH uvádí OHMP ve výši 550 mg/den. Pro muže a ženy starší 18 let DACH uvádí OHMP ve výši 550 mg/den. Takto definované referenční hodnoty však nejsou příliš vhodné pro posouzení adekvátnosti přívodu u populačních skupin.

Hodnocení obvyklého přívodu: Vzhledem ke zdravotním rizikům, které vyplývají z nadměrného přívodu sodíku stravou, byl obvyklý přívod porovnán s hodnotami UL (USA). Odhad prevalence nadměrného přívodu v populaci lze hodnotit jako vysoký. Zvláště vysoký přívod sodíku vykazovala mužská část populace, kde minimálně 78 % mužů již od 11 let až do věku nad 60 let překračovala stanovenou denní hranici přívodu UL. U žen ve věku 15-17 let byl zaznamenám přívod sodíku nad UL u 12 % a u žen starších 17 let se nadměrný přívod týkal 19–29 % osob. Při srovnání s doporučením WHO by byl podíl osob s nadměrným přívodem ještě vyšší, až 95 % v případě mužů a až 38 % v případě žen. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že do výsledných hodnot přívodu není zahrnuta sůl použitá při přípravě pokrmů a dosolování. Celkový přívod tak bude nesporně ještě vyšší, než ukázalo naše šetření.

Nejvýznamnější zdroje ve stravě: K nejvýznamnějším zdrojům sodíku ve stravě patřilo pečivo a masné výrobky, které společně tvořily více než 60 % z celkového přívodu. Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu je uveden v grafu 1. Nejvyšší obsah sodíku byl zaznamenán u polévek v prášku, masných výrobků zvláště u různých typů salámů a šunky, sýrů s plísní uvnitř hmoty a trvanlivého slaného pečiva. Potraviny s nejvyšším obsahem sodíku, jak byly zjištěny v projektu IV Monitoringu, jsou uvedeny v grafu 2. Jak již bylo zmíněno, uvedené hodnoty nezahrnují použití soli při přípravě pokrmů a dosolování.

2

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Graf 1: Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu sodíku

Graf 2: Potraviny s nejvyšším obsahem sodíku (na kg potraviny „jak nakupováno“)

3


Vápník Zjištěné hodnoty obvyklého přívodu: Odhad distribuce obvyklého přívodu vápníku pro jednotlivé věkové kategorie je zobrazen v tabulce níže. Střední hodnota přívodu (p50) byla u dětí 4-6 let na úrovni 719 mg/den, u dětí 7-10 let 710 mg/den, u chlapců 11-14 let 800 mg/den, u dívek 11-14 let 796 mg/den, u mužů 15-17 let 919 mg/den, u žen 15-17 let 743 mg/den, u mužů 18-59 let 704 mg/den, u žen 18-59 let 586 mg/den, u mužů starších šedesáti let 598 mg/den a u žen starších šedesáti let 546 mg/den. Výsledné hodnoty nezahrnují přívod z doplňků stravy. Tabulka 1: Obvyklý přívod vápníku podle věku a pohlaví, srovnání s doporučeními VÁPNÍK mg/d P5 P25 P50 P75 P95 EAR (mg/d)

4-6 let

7-10 let

n = 182 485 622 719 813 1027

n = 311 426 582 710 862 1098

1

800

1

% < EAR

72

AR (mg/d)

680

800 2 1100 69 95 680

40

45

USA 2010

11-14 let muži ženy n = 54 n = 55 476 422 608 598 800 796 1036 926 1287 1088 2

2

15-17 let muži ženy n = 55 n = 55 488 424 707 656 919 743 1230 935 1867 1151

1100

1100

1100

83

97

960 72

2

2

3

3

≥ 60 let muži ženy n = 166 n = 255 360 271 482 433 598 546 735 679 1010 984 4

4

1100

800

800

1000

1000

68

92

64

83

95

96

960

960

960

81

56

78

860 6 750 71 57

EU 2015

% < AR

18-59 let muži ženy n = 711 n = 746 409 313 577 465 704 586 895 742 1216 984

5

5

860 6 750 88 76

6

6

750

750

76

86

1

EAR 4-8 let EAR 9-18 let 3 EAR muži 19-70 let, ženy 19-50 let 4 EAR muži ≥ 71 let, ženy ≥ 51 let 5 AR 18-24 let 6 AR ≥ 25 let 2

Doporučení pro přívod vápníku: USDA (2010) uveřejnila referenční hodnotu EAR (Estimated Average Requirements), která je stanovena i pro věkové kategorie dětí. EFSA (2015) stanovila obdobné doporučení AR (Average Requirement) také pro všechny věkové kategorie.

Jiná doporučení pro přívod vápníku: Pro děti ve věku 4-6 let uvádí EFSA (2015) doporučení PRI (Population Reference Intake) ve výši 800 mg/den, DACH (2015) uvádí doporučený příjem (DP) 750 mg/den. Pro děti ve věku 7-10 let EU udává PRI ve výši 800 mg/den, DACH doporučuje pro toto věkové rozmezí DP 900– 1100 mg/den. Pro chlapce ve věku 11-14 let EU uvádí PRI ve výši 1150 mg/den, DACH uvádí DP v rozmezí 1100–1200 mg/den. Pro dívky ve věku 11-14 let EU uvádí PRI ve výši 1150 mg/den, DACH uvádí DP v rozmezí 1100–1200 mg/den. Pro muže ve věku 15-17 let EU uvádí PRI ve výši 1150 mg/den, DACH uvádí DP ve výši 1200 mg/den. Pro ženy ve věku 15-17 let EU uvádí PRI ve výši 1150 mg/den, DACH uvádí DP ve výši 1200 mg/den. Pro muže a ženy starší 18 let EU uvádí PRI v rozmezí 950 – 1000 mg/den, DACH uvádí DP ve výši 1000 mg/den. Takto definované referenční hodnoty však nejsou příliš vhodné pro posouzení adekvátnosti přívodu vápníku u populačních skupin.

1

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Hodnocení obvyklého přívodu: Při srovnání s doporučením EAR (USA) je možné přívod vápníku hodnotit jako nedostatečný napříč celou populací. U minimálně 70 % populace lze považovat přívod vápníku za nižší než by odpovídalo danému doporučení s výjimkou mužů ve věku 18-59 let, u nichž je odhad prevalence nedostatku nejnižší a činí cca 64 %. Při srovnání s evropským doporučením AR, prevalence nedostatečného přívodu vápníku dosahuje nižších hodnot, a to cca 20 % u mužů a 44 % u žen mladších 60 let a 41 % u mužů a 50 % u žen ve věku 60 let a více. Tyto hodnoty však stále představují vysoký podíl osob s nedostatečným přívodem vápníku. Jak vyplývá z modelu znázorněného v grafu 1, pokud by spotřeba potravin v populaci odpovídala doporučení podle výživové pyramidy, byl by přívod vápníku u velké části osob vyšší (modelový přívod je většinou na úrovni alespoň 75. percentilu ze skutečně zjištěného přívodu).

Graf 1: Modelový přívod vápníku (mg/osobu/den) u vybraných populačních skupin (výpočet na základě doporučených dávek potravin)

Nejvýznamnější zdroje ve stravě: K nejvýznamnějším zdrojům vápníku ve stravě patřily sýry, mléko, mléčné výrobky, pečivo a nápoje. Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu je uveden v grafu 2. Nejvyšší obsah vápníku byl zaznamenán v různých druzích sýrů. Potraviny s nejvyšším obsahem vápníku, jak byly zjištěny v projektu IV Monitoringu, jsou uvedeny v grafu 3.

2

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Graf 2: Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu vápníku

Graf 3: Potraviny s nejvyšším obsahem vápníku (na kg potraviny „jak nakupováno“)

3


Zinek Zjištěné hodnoty obvyklého přívodu: Odhad distribuce obvyklého přívodu zinku pro jednotlivé věkové kategorie je zobrazen v tabulce níže. Střední hodnota přívodu (p50) byla u dětí 4-6 let na úrovni 6,5 mg/den, u dětí 7-10 let 7,1 mg/den, u chlapců 11-14 let 9,8 mg/den, u dívek 11-14 let 8,4 mg/den, u mužů 15-17 let 12 mg/den, u žen 15-17 let 7,1 mg/den, u mužů 1859 let 11 mg/den, u žen 18-59 let 7 mg/den, u mužů starších šedesáti let 9,5 mg/den a u žen starších šedesáti let 6,9 mg/den. Výsledné hodnoty nezahrnují přívod z doplňků stravy. Tabulka 1: Obvyklý přívod zinku podle věku a pohlaví, srovnání s doporučeními ZINEK mg/d P5 P25 P50 P75 P95 AR (mg/d)

4-6 let

7-10 let

11-14 let muži ženy n = 54 n = 55 6,9 5,9 8,5 6,6 9,8 8,4 11 9,1 13 12

15-17 let muži ženy n = 55 n = 55 9,2 4,4 10,8 6,2 12 7,1 14 8,6 18 10

n = 182 5,3 5,8 6,5 7,2 8,3

n = 311 5,1 6,2 7,1 8,3 10

4,6

6,2

8,9

8,9

11,8

9,9

2

24

34

65

37

92

EU 2014

% < AR EAR (mg/d)

4,0

2

2

4,0 3 USA 2006 7,0 % < EAR 0 0 46 1 přívod fytátů na úrovní 1200 mg/d 2 EAR 4-8 let 3 EAR 9-13 let 4 EAR 14-18 let 5 EAR ≥19 let

7,0 5

3

7,0

3

29

8,5 0

4

7,3

4

51

18-59 let muži ženy n = 711 n = 746 7,2 4,3 9,6 5,8 11 7 13 8,4 16 10

≥ 60 let muži ženy n = 166 n = 255 5 4,1 7,9 5,7 9,5 6,9 12 8,2 16 10

7,5 1 (12,7) 7 (71) 5 9,4

6,2 1 (10,2) 32 (95) 5 6,8

7,5 1 (12,7) 18 (83) 5 9,4

6,2 1 (10,2) 35 (95) 5 6,8

24

46

47

48

Doporučení pro přívod zinku: U zinku lze ke zhodnocení přívodu v populaci využít evropské doporučení AR (Average Requirement, EFSA, 2014) a americké referenční hodnoty EAR (Estimated Average Requirements, USDA, 2006). Obě doporučení jsou stanoveny i pro věkové kategorie dětí.

Jiná doporučení pro přívod zinku: Pro děti ve věku 4-6 let uvádí EU (2014) doporučení PRI (Population Reference Intake) ve výši 5,5 mg/den, DACH (2011) uvádí doporučený příjem (DP) 5 mg/den. Pro děti ve věku 7-10 let EU udává PRI ve výši 7,4 mg/den, DACH doporučuje pro toto věkové rozmezí DP 7–9 mg/den. Pro chlapce a dívky ve věku 11-14 let EU uvádí PRI ve výši 10,7 mg/den, DACH uvádí DP v rozmezí 7–9,5 mg/den. Pro muže ve věku 15-17 let EU uvádí PRI ve výši 14,2 mg/den, DACH uvádí DP ve výši 10 mg/den. Pro ženy ve věku 15-17 let EU uvádí PRI ve výši 11,9 mg/den, DACH uvádí DP ve výši 7 mg/den. Pro muže starší 18 let EU uvádí PRI v rozmezí 9,4–16,3 mg/den v závislosti na přívodu fytátů, DACH uvádí DP ve výši 10 mg/den. Pro ženy starší 18 let EU uvádí PRI v rozmezí 7,5–12,7 mg/den v závislosti na přívodu fytátů, DACH má DP ve výši 7 mg/den.

1

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Takto definované referenční hodnoty však nejsou příliš vhodné pro posouzení adekvátnosti přívodu zinku u populačních skupin.

Hodnocení obvyklého přívodu: Při srovnání s doporučením AR (EU) se jeví přívod zinku jako nedostatečný napříč celou populací s výjimkou skupiny dětí 4-6 let. U žen se prevalence nedostatku pohybuje mezi 32–95 % napříč věkovým spektrem. Muži mají přívod zinku vyšší než ženy, přesto se neadekvátní přívod pohybuje v rozmezí 7–83 %. Při hodnocení se musí brát ohled i na velikost přívodu fytátu, jelikož se vzrůstajícím přívodem fytátů by měl stoupat i přívod zinku. Při srovnání s americkým doporučením EAR se podíl osob s nedostatečným přívodem jeví jako mírně nižší. U žen byl nejnižší přívod zjištěn ve věkové skupině 15-17 let, u mužů ve skupině osob starších šedesáti let (51 resp. 47 %). Jak vyplývá z modelu znázorněného v grafu 1, pokud by spotřeba jednotlivých skupin potravin v populaci odpovídala doporučení podle výživové pyramidy, byl by přívod zinku u velké části osob vyšší.

Graf 1: Modelový přívod zinku (mg/osobu/den) u vybraných populačních skupin (výpočet na základě doporučených dávek potravin)

Nejvýznamnější zdroje ve stravě: K nejvýznamnějším zdrojům zinku ve stravě patřilo maso (vepřové a hovězí), běžné pečivo, masné výrobky, sýry. Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu je uveden v grafu 2. Nejvyšší obsah zinku byl zaznamenán v játrech, sóji a sójových výrobcích, hovězím mase a tvrdých sýrech. Potraviny s nejvyšším obsahem zinku, jak byly zjištěny v projektu IV Monitoringu, jsou uvedeny v grafu 3.

2


Graf 2: Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu zinku

Graf 3: Potraviny s nejvyšším obsahem zinku (na kg potraviny „jak nakupováno“)

3


Železo Zjištěné hodnoty obvyklého přívodu: Odhad distribuce obvyklého přívodu železa pro jednotlivé věkové kategorie je zobrazen v tabulce níže. Střední hodnota přívodu (p50) byla u dětí 4-6 let na úrovni 6,6 mg/den, u dětí 7-10 let 7,2 mg/den, u chlapců 11-14 let 8,8 mg/den, u dívek 11-14 let 7,4 mg/den, u mužů 15-17 let 11,0 mg/den, u žen 15-17 let 6,3 mg/den, u mužů 18-59 let 9,5 mg/den, u žen 18-59 let 6,1 mg/den, u mužů starších šedesáti let 8,1 mg/den a u žen starších šedesáti let 5,8 mg/den. Výsledné hodnoty nezahrnují přívod z doplňků stravy. Tabulka 1: Obvyklý přívod železa podle věku a pohlaví, srovnání s doporučeními ŽELEZO mg/d

4-6 let n = 182 4,3 5,7 6,6 7,7 9,7

P5 P25 P50 P75 P95 EAR (mg/d)

4,1

1

7-10 let

11-14 let muži ženy n = 311 n = 54 n = 55 4,8 4,9 5,1 6,1 7,4 6,6 7,2 8,8 7,4 8,5 11 8,9 11 15 12 1

% < EAR

2

AR

-

4,1 2 5,9 1 22 -

% < AR

-

LTI

USA 2006

(mg/d)

5,9

2

5,7

2

15-17 let muži ženy n = 55 n = 55 7,4 4 9,7 5,1 11 6,3 13 7,4 16 9,1 7,7

3

7,9

3

18-59 let muži ženy n = 711 n = 746 6 3,7 8 5 9,5 6,1 11 7,2 15 9,2 6,0

4

6,0

4

5,0

5

11

7

84

5

88

14

28

-

-

-

-

7

7

6

-

-

-

-

-

12

30

55

-

-

-

-

-

-

5

5

4

-

-

-

-

-

-

2

10 6 (6) 97 (47) 7 6 (4) 70 (7)

5

9

EU 1993

% < LTI

4

8

EU 1993

(mg/d)

8,1

≥ 60 let muži ženy n = 166 n = 255 5,1 3,6 6,7 4,9 8,1 5,8 11 6,9 13 9,6

1

EAR 4-8 let EAR 9-13 let 3 EAR 14-18 let 4 EAR muži ≥ 19 let, ženy 19-50 let 5 EAR ženy ≥ 51 let 6 ženy po menopauze 2

Doporučení pro přívod železa: Pro všechny věkové kategorie, včetně dětí USDA (2006) udává referenční hodnotu EAR (Estimated Average Requiments). Pro hodnocení lze také použít starší doporučení EU (1993), které je stanoveno ve formátu AR (Average Requirement) ve výši 7 mg/den pro dospělé muže, 10 mg/d pro dospělé ženy před menopauzou a 6 mg/d pro ženy po menopauze. Evropská doporučení definují rovněž LTI (Lowest Threshold Intake), a to na úrovni 5 mg/d pro muže, 7 mg/d pro ženy před menopauzou a 4 mg/d pro ženy po menopauze. Pro děti v tomto případě není doporučení k dispozici.

Jiná doporučení pro přívod železa: Pro děti ve věku 4-6 let uvádí EU (1993) doporučení PRI (Population Reference Intake) ve výši 4 mg/den, DACH (2011) uvádí doporučený příjem (DP) 8 mg/den.

1

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Pro děti ve věku 7-10 let EU udává PRI ve výši 6 mg/den, DACH doporučuje pro toto věkové rozmezí DP 10–15 mg/den. Pro chlapce ve věku 11-14 let EU uvádí PRI ve výši 10 mg/den, DACH uvádí DP 12 mg/den. Pro dívky ve věku 11-14 let EU uvádí PRI v rozmezí 18–22 mg/den, DACH uvádí DP 15 mg/den . Pro muže ve věku 15-17 let EU uvádí PRI ve výši 13 mg/den, DACH uvádí DP ve výši 12 mg/den. Pro ženy ve věku 15-17 let EU uvádí PRI ve výši 17–21 mg/den, DACH uvádí DP ve výši 15 mg/den. Pro muže a ženy starší 18 let EU uvádí PRI ve výši 9–20 mg/den, DACH uvádí DP ve výši 10–15 mg/den. Takto definované referenční hodnoty však nejsou příliš vhodné pro posouzení adekvátnosti přívodu železa u populačních skupin.

Hodnocení obvyklého přívodu: Nedostatečný přívod železa byl zjištěn zejména u žen ve fertilním věku. Při srovnání s doporučením (EAR, USA) dosahovala prevalence nedostatečného přívodu 84 % u dívek ve věku 15-17 let a až 88 % u žen ve věku 18-59 let. U starších žen (60 a více let) pak klesá na 28 %. U mužů věkového rozpětí 11-59 let se prevalence nedostatečného přívodu železa pohybuje pod 8 %, ve věkové kategorii 60 let a více dosahuje 14 %. Při srovnání s evropským doporučením (AR, EU) by prevalence nedostatečného přívodu železa dosahovala ještě vyšších hodnot (viz tabulka). Pod hodnotou LTI (EU) se nacházelo 2–9 % jedinců v hodnocených populačních skupinách s výjimkou žen 18-59 let, kde byl podíl takových osob vyšší, vzhledem k větším nárokům na přívod železa (bylo by to až 70%, ovšem při srovnání s doporučením pro ženy ve fertilním věku). Jak vyplývá z modelu znázorněného v grafu 1, pokud by spotřeba potravin u žen odpovídala doporučení podle výživové pyramidy, byl by přívod železa u velké části osob vyšší.

Graf 1: Modelový přívod železa (mg/osobu/den) u vybraných populačních skupin (výpočet na základě doporučených dávek potravin)

2


Nejvýznamnější zdroje ve stravě: K nejvýznamnějším zdrojům železa ve stravě patřilo pečivo, cukrovinky, zelenina, maso a masné výrobky. Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu (intake) je uveden v grafu 2, není zohledněna využitelnost (uptake) z uvedených zdrojů. Nejvyšší obsah železa byl zaznamenán v kakau a výrobcích z něj, koření, játrech, sóji a ostatních luštěninách. Potraviny s nejvyšším obsahem železa, jak byly zjištěny v projektu IV Monitoringu, jsou uvedeny v grafu 3. Graf 2: Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu železa (není zohledněna využitelnost)

Graf 3: Potraviny s nejvyšším obsahem železa (na kg potraviny „jak nakupováno“)

3


CÍLENÝ MONITORING HYGIENICKÉ A ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOSTI POTRAVIN V ČR a. Souhrn Rok 2014 byl prvním rokem, kdy probíhala studie "HYGIMON" zaměřená na na detekci a identifikaci geneticky modifikovaných organismů (GMO) v potravinách a na falšování potravin živočišného původu. K diagnostice byla využita molekulárně biologická metoda polymerázové řetězové reakce (dále PCR). Ve čtyřech odběrových termínech byly ve 24 lokalitách v ČR odebrány v obchodní síti vzorky rýže, vzhledem k pravidelným záchytům GM rýže v systému Rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) a na trhu EU v předchozích letech. Celkem bylo v roce 2014 odebráno a analyzováno 96 vzorků rýže. K detekci GM rýže byla využita kvalitativní screeningová metoda polymerázové řetězové reakce. Přítomnost GM ve vzorcích rýže nebyla zjištěna. GM rýže není v EU povolena k uvádění na trh. V roce 2014 bylo ve spolupráci s KHS Středočeského kraje odebráno celkem 19 vzorků pokrmů a výrobků z hovězího masa. Diagnostika byla zaměřena na detekci koňského masa. Ve třech případech byla přítomnost koňského masa prokázána v pokrmech z mletého masa, které bylo deklarováno jako hovězí. Provedené analýzy prokázaly, že koňské maso se v pokrmech stále vyskytuje i přes zavedení akčního plánu, který Evropská komise představila v březnu 2013 v reakci na odhalení rozsáhlé sítě podvodníků, kteří vydávali koňské maso za hovězí. Další diagnostika byla zaměřena na detekci a identifikaci ryb čeledi treskovitých (Gadidae) a rodu štikozubec (Merluccius spp.) v pokrmech a výrobcích z mořských ryb. Ve spolupráci s KHS Středočeského kraje bylo celkem odebráno 57 vzorků pokrmů a výrobků z mořských ryb, deklarovaných jako treska (47 vzorků) nebo štikozubec (6 vzorků), případně rybí filé (4 vzorky). Treskovité ryby byly prokázány u 44 vzorků, štikozubec u pěti vzorků. U jednoho vzorku rybího filé byly prokázány treskovité ryby a u tří vzorků byl prokázán štikozubec. Další analýza spočívala v identifikaci jednotlivých druhů tresek, treska obecná (Gadus morhua), treska aljašská (Theragra chalcogramma) a treska tmavá (Pollachius virens). U jednoho vzorku deklarovaného jako treska aljašská nebyly prokázány ani treskovité ani štikozubec a stanovený obsah rtuti odpovídal spíše množství, které známe u sladkovodních ryb. U dvou vzorků deklarovaných jako treska aljašská byl detekován pouze štikozubec. U pěti vzorků deklarovaných jako treska aljašská byla také prokázána přítomnost i tresky obecné. Jeden vzorek deklarovaný jako treska modrá byl detekován jako treska obecná. Výsledky analýz zaměřených na falšování ryb potvrdily naší hypotézu, že dochází k záměně druhů ryb na trhu v ČR i v provozovnách společného stravování.

b. Spolupracující organizace a odborníci Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin v Brně (Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc., Doc. MVDr. Vladimír Ostrý, CSc., Ing. Veronika Kýrová, Ph.D., RNDr. Irena Řehůřková, Ph.D., Ing. Pavla Surmanová, Ivana Procházková), Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze (Ing. Marie Jechová, Ing. Josef Hrdina, MBA, JUDr. Ivo Krýsa, Ph.D., LL.M.)

c. Základní informace V roce 2013 se do popředí zájmu kontrolních orgánů a veřejnosti dostalo závažné zjištění týkající se falšování potravin živočišného původu. Jednalo se o případy výskytu koňského masa v různých druzích pokrmů z hovězího masa v rámci EU včetně ČR. EU na uvedenou situaci zareagovala přípravou akčního plánu pro boj s podvodnými praktikami v oblasti potravin, který je realizovaný od roku 2014.

1

© Ruprich,J a kol., Zpráva MZSO, projekt IV, rok 2014, CZVP SZÚ, Brno 2015 Uvedeným problémem se operativně začalo také zabývat Centrum zdraví, výživy a potravin SZÚ v Brně. Bylo rozhodnuto o restrukturalizaci studie „GENOMON“ a rozšíření řešeného tématu v zájmu mapování problematiky falšování potravin, ale i dalších aktuálních témat. Cílem této části monitoringu je reakce na zhoršující se situaci v oblasti falšování potravin a jejich hygienické kvality, která je nedílnou součástí „bezpečnosti potravin“ kontrolované OOVZ (typování námětů na kontrolní akce). Studie „HYGIMON“ je zaměřená na monitoring potravin „hygienicky závadných“ s využitím molekulárně-biologických metod (PCR). Jde zejména o: 1) detekce a identifikace GMO v potravinách 2) druhové falšování potravin a klamání spotřebitele

d. Detekce a identifikace GMO Ve studii jsme se zaměřili na průkaz GM rýže. Analýza kukuřičné mouky a potravin na bázi sóji byla ukončena, protože u vzorků s pozitivním výsledkem se jednalo o GMO povolené pro uvádění na trh. Analýza byla provedena u vzorků rýže, které byly sváženy z 24 míst republiky (region A = Beroun, Písek, České Budějovice, Vlašim, Votice, Trhový Štěpánov, region B = Odolená Voda, Kostelec nad Labem, Líbezníce, Kladno, Jičín, Praha, region C = Ostrava, Litovel, Lutín, Slatinice, Chrudim, Šumperk, region D = Jihlava, Brno, Mikulov, Hrušovany nad Jevišovkou, Drnholec, Kyjov).

Použitá metoda Metoda PCR PCR metody slouží pro diagnostiku specifických sekvencí DNA. Tato metoda umožňuje in vitro zmnožení vybraného úseku DNA, který se nachází mezi dvěma místy o známé sekvenci nukleotidů. Jako cílová sekvence může vystupovat veškerá vnesená DNA – tj. promotor, samotný gen, terminátor nebo genový marker, použitý pro selekci transgenních organismů. V našem případě byla pro detekci geneticky modifikované rýže využita screeningová PCR metoda (35S promotor, NOS terminátor). Zabezpečení kvality práce Metody použité ve studii byly validovány. Zkoušky byly akreditovány u Českého institutu pro akreditaci (ČIA) podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025. Metody jsou zpracovány do formy Standardních operačních postupů (SOP). Při práci jsou používány certifikované referenční materiály, testovací materiály a laboratoř se pravidelně účastní mezinárodních mezilaboratorních porovnávacích zkoušek (GeMMA). Strategie analytického postupu Pro analýzu byla vybrána rýže, která podle informací z RASFF v posledních letech byla několikrát zachycena a v EU není povolena žádná GM rýže pro uvádění na trh. Vzorky rýže byly vyšetřeny pomocí screeningové PCR, zaměřené na obecně se vyskytující nové geny ve více typech GMO (35S promotor, NOS terminátor). Tento analytický postup umožňuje záchyt i nepovolených GMO.

Výsledky laboratorní analýzy Celkem bylo v roce 2014 vyšetřeno 96 vzorků rýže. Vzorky byly vyšetřeny screeningovou metodou PCR (35S promotor, NOS terminátor) a přítomnost GM rýže ve vzorcích rýže nebyla touto metodou zjištěna. V průběhu sledovaného období došlo k poklesu výskytu GM rýže na trhu jak je vidět grafu (obr. 1).

2


Obr. 1

Pozitivní vzorky rýže v letech 2007-2014 Positive samples of rice in years 2007-2014 30 25 20 +n (%) 15 Rýže / Rice 10 5 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Rok Year

Závěr GM rýže není v EU dosud povolena k uvádění na trh! Získané výsledky dokazují, že v průběhu dlouhodobého sledování dochází k poklesu výskytu příměsí nepovolené GM rýže v tržní síti v ČR. V průběhu roku 2014 nebyly publikovány žádné nové aktuální vědecké údaje, které by signalizovaly možná zdravotní rizika pro člověka při konzumaci potravin na bázi GMO. V ČR je povoleno uvádět do oběhu ty potraviny na bázi GMO, které jsou povoleny v EU, viz. příloha č. 1 (zdroj: http://ec.europa.eu/food/dyna/gm_register/index_en.cfm). Značení výrobků je povinné od 0,9% GM.

e. Falšování potravin živočišného původu Podvodné nebo nepřesné údaje o složení potravin jsou široce rozšířený problém, zejména v případě dražších potravin. Nejčastěji jde o nahrazení jednoho druhu/produktu podobným, ale lacinějším, méně kvalitním či snáze dostupným. V EU se jednalo o případy výskytu koňského masa v různých druzích pokrmů z hovězího masa. Do studie byla proto také zařazena detekce koňského masa. Vzhledem k narůstajícímu zájmu spotřebitelů o mořské ryby, které jsou považovány za součást zdravé výživy, vyvstalo podezření, zda rovněž nedochází k jejich falšování, což je dobře známé ze zahraničí. Tresky jsou nejčastěji importovanou mořskou rybou do ČR. V roce 2014 bylo v rámci systému RASFF přijato několik hlášení týkajících se druhového falšování tresek. Vzhledem k těmto informacím byla další diagnostika zaměřena na falšování rybího masa čeledi treskovitých (Gadidae) a detekci masa ryb rodu štikozubec (Merluccius spp.) v pokrmech a výrobcích z mořských ryb

3


Použitá metoda Metoda PCR Vzhledem k tomu, že byly analyzovány hlavně zpracované potraviny a pokrmy, u kterých není možné morfologické zkoumání, bylo proto nezbytné využití molekulárně biologických metod. Detekce koňského masa byla provedena za použití komerčního kitu kvalitativní metodou PCR. Pro důkaz čeledi treskovitých (Gadidae) v potravinách v syrovém stavu i tepelně upraveném byla provedena amplifikace genu mitochondriálního cytochromu b. Pro důkaz rodu štikozubec (Merluccius spp.), tresky obecné (Gadus morhua), tresky tmavé (Polachius virens), tresky aljašské (Theragra chalcogramma) byla provedena amplifikace genu pantophysin I (PanI). Zabezpečení kvality práce Metody použité ve studii byly validovány. Zkouška pro detekci koňského masa byla akreditována u Českého institutu pro akreditaci (ČIA) podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025. Metody jsou zpracovány do formy Standardních operačních postupů (SOP). Při práci jsou používány testovací materiály a laboratoř se účastní mezinárodních mezilaboratorních porovnávacích zkoušek (FAPAS). Strategie analytického postupu Pro analýzu byly vybrány výrobky a pokrmy, u kterých je předpoklad výskytu koňského masa. Treskovité ryby byly vybrány k analýze, protože jsou nejčastěji imporovaným druhem ryb do ČR a vzhledem k dostupnýcm informacím ze systému RASFF dochází také k druhovému falšování.

Výsledky laboratorní analýzy V roce 2014 bylo ve spolupráci s KHS Středočeského kraje odebráno celkem 19 vzorků pokrmů a výrobků z hovězího masa. Diagnostika byla zaměřena na detekci koňského masa. Ve třech případech byla přítomnost koňského masa prokázána v pokrmech z mletého masa, které bylo deklarováno jako hovězí. Další diagnostika byla zaměřena na falšování a detekci ryb čeledi treskovitých (Gadidae) a rodu štikozubec (Merluccius spp.) v pokrmech a výrobcích z mořských ryb. Ve spolupráci s KHS Středočeského kraje bylo celkem odebráno 57 vzorků pokrmů a výrobků z mořských ryb, deklarovaných jako treska (47 vzorků) nebo štikozubec (6 vzorků), případně rybí filé (4 vzorky). Treskovité ryby byly prokázány u 44 vzorků, štikozubec u pěti vzorků. U jednoho vzorku rybího filé byly prokázány treskovité ryby a u tří vzorků byl prokázán štikozubec. Další analýza spočívala v identifikaci jednotlivých druhů tresek, treska obecná (Gadus morhua), treska aljašská (Theragra chalcogramma) a treska tmavá (Pollachius virens). U jednoho vzorku deklarovaného jako treska aljašská nebyly prokázány ani treskovité ani štikozubec a stanovený obsah rtuti odpovídal spíše množství, které známe u sladkovodních ryb. U dvou vzorků deklarovaných jako treska aljašská byl detekován pouze štikozubec. U pěti vzorků deklarovaných jako treska aljašská byla také prokázána přítomnost i tresky obecné. Jeden vzorek deklarovaný jako treska modrá byl detekován jako treska obecná. U jednoho vzorku deklarovaného jako treska tmavá a dvou vzorků tresky obecné byly prokázány pouze treskovité. Podrobné výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1: Výsledky detekce čeledi treskovitých a štikozubce Deklarováno jako Treskovité (G) Treska aljašská (Tc) Treska obecná (Gm) Treska tmavá (Pv) Treska modrá (Mp) Štikozubec (Msp) Rybí filé Celkem

n 11 22 7 6 1 6 4 57

G 10 19 7 6 1 1 44

Tc 3 12 15

Gm 2 3 1 6

Pv 3 3

Výsledky detekce Msp Tc+Msp 2 1 5 3 10 1

Tc+Gm 2 5 1 8

Gm+Pv 2 2

4


Závěr Provedené analýzy prokázaly, že koňské maso se v pokrmech stále vyskytuje i přes zavedení akčního plánu, který Evropská komise představila v březnu 2013. Výsledky analýz zaměřených na falšování ryb potvrdily naší hypotézu, že dochází k záměně druhů ryb na trhu v ČR i v provozovnách společného stravování. Nejčastějším důvodem pro falšování mořských ryb jsou důvody ekonomické, kdy je dražší druh (treska tmavá) zcela nahrazen nebo použit ve směsi s levnějším druhem ryb (treska aljašská, štikozubec). Do jisté míry lze očekávat i jiné nutriční složení a obsah škodlivin. Falšování potravin je problém, se kterým je nutné stále počítat. Legislativa, kontrola dozorových orgánů, zdokonalování analytických metod pro průkaz falšování potravin jsou kroky vedoucí k ochraně spotřebitele.

5


Příloha č. 1

EU register of genetically modified food and feed Genetically modified cotton Transformation event/ Unique ID/ Company

Genes Introduced / Characteristics

Authorized use

Cotton (MON1445)

Genetically modified cotton that contains: cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to the herbicide glyphosate nptII and aadAgenes inserted as selection markers

Food produced from MON1445 cotton

Genetically modified cotton that contains: cry2Ab2 andcry1Ac genes which confer protection against certain lepidopteran pests uidA gene inserted as a selection marker nptII and aadAgenes inserted as selection markers

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON-15985-7 cotton Feed containing, consisting of, or produced from MON-15985-7 cotton Products other than food and feed containing or consisting of MON-15985-7 cotton for the same uses as any other cotton with the exception of cultivation Food produced from MON 531 cotton

MON-Ø1445-2

Monsanto Cotton (MON15985) MON-15985-7 Monsanto

Cotton (MON531) MON-ØØ531-6 Monsanto Cotton (MON531 x MON1445 ) MON-ØØ531-6 x MON-Ø1445-2 Monsanto Cotton (LLCotton25) ACS-GHØØ1-3

Genetically modified cotton that contains: cry1A(c) gene inserted to confer insectresistance nptII and aadAgenes inserted as selection markers Genetically modified cotton that contains: cry1A(c) gene inserted to confer insectresistance cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to the herbicide glyphosate nptII and aadAgenes inserted as selection markers Genetically modified cotton that contains: pat gene inserted to confer tolerance to the glyphosinate-ammonium herbicide

Bayer

Cotton (GHB614)

Genetically modified cotton that expresses:

BCS-GHØØ2-5 [ Bayer ]

Cotton (281-24236x3006-210-23) DAS-24236-5xDAS-

2mepsps gene inserted to confer tolerance to the glyphosate herbicides

Genetically modified cotton that expresses: cry1Ac and cry1F genes which provide

Authorization Expiration Date

26/04/2025 Feed produced from MON1445 cotton 26/04/2025

26/04/2025

26/04/2025 26/04/2025

26/04/2025 Feed produced from MON 531 cotton 26/04/2025

Food produced from MON531 x MON1445 cotton Feed produced from MON 531 x MON 1445 cotton

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from ACS-GHØØ1-3 cotton (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from ACS-ACS-GHØØ1-3 cotton (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of ACS-GHØØ1-3 cotton for the same uses as any other cotton with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from BCSGHØØ2-5 cotton (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from BCS-GHØØ2-5 cotton (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of BCS-GHØØ2-5 cotton for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from DAS-242365xDAS-21Ø23-5 cotton (including food additives)

26/04/2025

26/04/2025

28/10/2018

16/06/2021

21/12/2021

7


21Ø23-5 [ Dow AgroSciences ]

protection to certain lepidopteran pests pat gene inserted to confer tolerance to the glufosinate-ammonium herbicides

Products other than food and feed containing or consisting of DAS-24236-5xDAS-21Ø23-5 cotton for the same uses as any other maize with the exception of cultivation

Cotton (T304-40)

Genetically modified cotton which expresses:

BCS-GHØØ4-7 pat gene which confers tolerance to glufosinate-ammonium herbicides

[ Bayer ]

cry1Ab gene which confers protection against certain lepidopteran pests

Cotton (MON 88913) MON-88913-8

Genetically modified cotton that contains: cp4 epsps gene which confers tolerance to glyphosate-based herbicides

[ Monsanto ]

Genetically modified cotton which expresses:

Cotton (GHB614xLLCotto n25)

pat gene which confers tolerance to glufosinate-ammonium herbicides

BCS-GHØØ25xACS-GHØØ1-3

cp4 epsps gene which confers tolerance to glyphosate herbicides

[ Bayer ]

Feed containing, consisting of, or produced from DAS-24236-5xDAS-21Ø23-5 cotton (feed materials and feed additives)

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from BCS-GHØØ4-7 cotton Feed containing, consisting of, or produced from BCS-GHØØ4-7 cotton Products other than food and feed containing or consisting of BCS-GHØØ4-7 cotton for the same uses as any other cotton with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of or produced from MON-88913-8 cotton Feed containing, consisting of, or produced from MON-88913-8 cotton Products other than food and feed containing or consisting of MON-88913-8 cotton for the same uses as any other cotton with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from BCS-GHØØ25xACS-GHØØ1-3 cotton

26/04/2025

26/04/2025 26/04/2025

26/04/2025 26/04/2025

26/04/2025

26/04/2025

Feed containing, consisting of, or produced from BCS-GHØØ2-5xACS-GHØØ1-3 cotton

26/04/2025

Products other than food and feed containing or consisting of BCS-GHØØ2-5xACSGHØØ1-3 cotton for the same uses as any other cotton with the exception of cultivation

26/04/2025

Genetically modified maize

Transformation event/ Unique ID/ Company


Maize (Bt11) SYN BT Ø11-1

Genetically modified maize that contains:

Syngenta

Maize (DAS59122) DAS-59122-7 [ Pioneer and Dow AgroSciences ]

Authorized use

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from SYNBTØ11-1xMON-ØØØ21-9 cryIA (b) gene inserted to confer Feed containing, consisting of, or produced insect-resistance from SYN-BTØ11-1xMON-ØØØ21-9 pat gene inserted to confer Products other than food and feed tolerance to the herbicide containing or consisting of SYN-BTØ11glufosinate-ammonium 1xMON-ØØØ21-9 Foods and food ingredients containing, Genetically modified maize that consisting of, or produced from DAS contains: the cry34Ab1 and cry35Ab1 genes inserted to confer protection against certain Feed containing, consisting of, or produced coleopteran pests such as corn from DAS-59122-7 maize (feed materials rootworm larvae (Diabrotica and feed additives) spp.) pat gene inserted to confer


27/07/2020

23/10/2017

8


Maize (DAS1507)

tolerance to the glufosinateammonium herbicide

Products other than food and feed containing or consisting of DAS-59122-7 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation


Foods and food ingredients containing, consisting or produced from DAS1507 maize (including food additives)

02/03/2016

Feed produced from DAS1507 maize (feed materials and feed additives)

15/03/2016

Feed produced from DAS1507 maize (feed materials and feed additives)

02/03/2016

Other products containing or consisting of DAS1507 with the exception of cultivation

15/03/2016

DAS-Ø15Ø7-1 Pioneer and DowAgroScienses

cry1F gene inserted to confer resistance to the European corn borer and certain other lepidopteran pests pat gene inserted to confer tolerance to the herbicide glufosinate-ammonium

Maize (GA21)


MON-ØØØ21-9 Monsanto

Maize (MON810) MON-ØØ81Ø-6 Monsanto

Maize (MON863)

epsps gene inserted to confer tolerance to herbicide glyphosate


Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MONØØØ21-9 maize (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from MON-ØØØ21-9 maize (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of MON-ØØØ219 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Foods and food ingredients produced from MON810 (including food additives)

Renewal of authorisation ongoing

Feed containing or consisting of MON810 maize


Pollen produced from MON810 maize

05/11/2023

Feed produced from MON810 maize (feed materials feed additives)


Seeds for cultivation

Renewal of authorisation ongoing 12/01/2016

270/3/2018

cryIA (b) gene inserted to confere resistance to lepidopteran pests


Food containing, consisting of, or produced from MON 863 maize

a trait gene cry3Bb1 inserted to confer insectresistance nptII gene inserted as a selection marker

Food additives produced from MON 863 maize Feed containing or consisting of MON 863 maize

Renewal of authorisation ongoing 12/02/2016

Feed produced from MON 863 maize (feed materials and feed additives)


Other products containing or consisting of MON863 with the exception of cultivation

12/02/2016

MON-ØØ863-5 Monsanto

Maize (MON863 x NK603) MON-ØØ863-5 x MON-ØØ6Ø3-6 Monsanto

Genetically modified maize that contains: cry3Bb1 gene inserted to confer protection against certain coleopteran pests cp4 epsps gene inserted to

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MONØØ863-5xMON-ØØ6Ø3-6 maize Feed containing, consisting of, or produced from MON-ØØ863-5xMON-ØØ6Ø3-6 maize)

01/03/2020

9


confer tolerance to glyphosate Products other than food and feed, herbicides containing or consisting of MON-ØØ863nptII gene inserted as a selection 5xMON-ØØ6Ø3-6 maize for the same uses marker as any other maize with the exception of cultivation Genetically modified maize that Foods and food ingredients containing, Maize (MON863 x MON810 ) contains: consisting of, or produced from MONØØ863-5xMON-ØØ81Ø-6 maize MON-ØØ863-5 x MON-ØØ81Ø-6 cry3Bb1 gene inserted to confer protection against certain coleopteran pests Monsanto Feed containing, consisting of, or produced cry1Ab gene inserted to confer from MON-ØØ863-5xMON-ØØ81Ø-6 protection against certain maize lepidopteran insect pests Products other than food and feed, nptII gene inserted as a selection containing or consisting of MON-ØØ863marker 5xMON-ØØ81Ø-6 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Genetically modified maize that Foods and food ingredients containing, Maize (NK603) contains: consisting of, or produced from MONØØ6Ø3-6 maize MON-ØØ6Ø3-6 cp4 epsps gene inserted to Feed containing, consisting of, or produced confer tolerance to the herbicide Monsanto from MON-ØØ6Ø3-6 maize glyphosate Products other than food and feed containing or consisting of MON-ØØ6Ø36 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Genetically modified maize that Foods and food ingredients containing, Maize (NK603 x MON810) contains: consisting of, or produced from MONØØ6Ø3-6xMON-ØØ81Ø-6 maize MON-ØØ6Ø3-6 x MON-ØØ81Ø-6 cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to the herbicide (including food additives) glyphosate; cryIA (b) gene Monsanto inserted to confer resistance to lepidopteran pests Feed containing, consisting of, or produced from MON-ØØ6Ø3-6xMON-ØØ81Ø-6 maize (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of MON-ØØ6Ø36xMON-ØØ81Ø-6 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Genetically modified maize that Foods and food ingredients containing, Maize (T25) contains: consisting of, or produced from ACSZMØØ3-2 maize ACS-ZMØØ3-2 pat gene inserted to confer tolerance to the herbicide Bayer Feed containing, consisting of, or produced glufosinate-ammonium from ACS-ZMØØ3-2 maize

Maize (DAS1507xNK603) DAS-Ø15Ø7-1xMON-ØØ6Ø3-6 Pioneer and Dow AgroSciences

Products other than food and feed containing or consisting of ACS-ZMØØ32 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from DASØ15Ø7-1xMON-ØØ6Ø3-6 maize (including food additives)

Genetically modified maize that expresses: the Cry1F protein which confers protection against certain lepidopteran pests such as the Feed containing, consisting of, or produced European corn borer (Ostrinia from DAS-Ø15Ø7-1xMON-ØØ6Ø3-6 nubilalis) and species belonging maize (feed materials and feed additives) to the genus Sesamia, the PAT protein which confers tolerance to the glufosinate-ammonium Products, other than food and feed, herbicide the CP4 EPSPS protein containing or consisting of DAS-Ø15Ø7which confers tolerance to the 1xMON-ØØ6Ø3-6 maize for the same uses glyphosate herbicide as any other maize with the exception of cultivation

01/03/2020

26/04/2025

26/04/2025 26/04/2025

23/10/2017

23/10/2017

26/04/2025

26/04/2025

26/04/2025

23/10/2017

10


Maize (MON88017) MON-88Ø17-3 Monsanto

Maize (MON89034) MON-89Ø34-3 Monsanto

Genetically modified maize that contains: modified cry3Bb1 gene inserted to confer protection to certain coleopteran pests and cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to glyphosate herbicides

Genetically modified maize that contains: cry1A.105 and cry2Ab2 genes inserted to confer protection to certain lepidopteran pests


Maize (59122xNK603) DAS-59122-7xMON-ØØ6Ø3-6 Pioneer

cry34Ab1 and cry35Ab1 genes inserted to confer protection against certain coleopteran pests pat genes inserted to confer tolerance to the glufosinateammonium herbicides cp4 epsps genes inserted to confer tolerance to glyphosate herbicides Genetically modified maize that contains:

Maize (MIR604) SYN-IR6Ø4-5

modified cry3A gene inserted to confer protection against certain coleopteran pests

Syngenta pmi gene inserted as selection marker Genetically modified maize that contains:

Maize (DAS59122) DAS-59122-7 Pioneer and Dow AgroSciences

Maize (MON863xMON810xNK603) MON-ØØ863-5xMON-ØØ81Ø-

the cry34Ab1 and cry35Ab1 genes inserted to confer protection against certain coleopteran pests such as corn rootworm larvae (Diabrotica spp.)

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON88Ø17-3 maize (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from MON-88Ø17-3 maize (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of MON-88Ø17-3 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON89Ø34-3 maize (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from MON-89Ø34-3 maize (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of MON-89Ø34-3 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from DAS59122-7xMON-ØØ6Ø3-6 maize (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from DAS-59122-7xMON-ØØ6Ø3-6 maize (feed materials and feed additives)

29/10/2019

29/10/2019

29/10/2019

Products other than food and feed containing or consisting of DAS-591227xMON-ØØ6Ø3-6 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from SYNIR6Ø4-5 maize (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from SYN-IR6Ø4-5 maize (feed materials and feed additives)

29/11/2019

Products other than food and feed containing or consisting of SYN-IR6Ø4-5 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from DAS59122-7 maize (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from DAS-59122-7 maize (feed materials and feed additives)

pat gene inserted to confer tolerance to the glufosinateammonium herbicide

Products other than food and feed containing or consisting of DAS-59122-7 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation

Genetically modified maize that contains: cry3Bb1 gene inserted to confer protection against certain

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MONØØ863-5xMON-ØØ81Ø-6xMONØØ6Ø3-6 maize

23/10/2017

01/03/2020

11


6xMON-ØØ6Ø3-6 Monsanto

Maize (Bt11xGA21) SYN-BTØ11-1xMON-ØØØ21-9 Syngenta

Maize (MON88017xMON810) MON-88Ø17-3xMON-ØØ81Ø-6 Monsanto

Maize (MON89034 xNK603) MON-89Ø34-3x MON-ØØ6Ø3-6 Monsanto

Maize (59122x1507xNK603) DAS-59122-7xDAS-Ø15Ø7xMONØØ6Ø3-6 Pioneer

coleopteran pests Feed containing, consisting of, or produced cry1Ab gene inserted to confer from MON-ØØ863-5xMON-ØØ81Øprotection against certain 6xMON-ØØ6Ø3-6 maize lepidopteran insect pests cp4 epsps gene inserted to Products other than food and feed, confer tolerance to glyphosate containing or consisting of MON-ØØ863herbicides nptII gene inserted as a selection 5xMON-ØØ81Ø-6xMON-ØØ6Ø3-6 maize for the same uses as any other maize with marker the exception of cultivation Genetically modified maize that expresses: the cry1Ab gene which confers protection against certain lepidopteran pests the pat gene which confers tolerance to the glufosinateammonium herbicides the mepsps gene which confers tolerance to glyphosate herbicides Genetically modified maize that expresses: the cry1Ab gene which confers protection against certain lepidopteran pests the cry3Bb1 gene which provides protection to certain coleopteran pests the cp4 epsps gene which confers tolerance to glyphosate herbicides Genetically modified maize that expresses: the cry1A.105 and cry2Ab2 genes which provide protection to certain lepidopteran pests the cp4 epsps gene which confers tolerance to glyphosate herbicides Genetically modified maize that expresses: the cry1F gene which confers protection against certain lepidopteran pests the cry34Ab1 and cry35Ab1 genes which provide protection to certain coleopteran pests the pat gene which confers tolerance to the glufosinateammonium herbicides the cp4 epsps gene which confers tolerance to glyphosate herbicides

Maize (1507x59122) DAS-Ø15Ø7x DAS-59122-7

Genetically modified maize that expresses: the cry1F gene which confers

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from SYNBTØ11-1xMON-ØØØ21-9 Feed containing, consisting of, or produced from SYN-BTØ11-1xMON-ØØØ21-9

27/07/2020

Products other than food and feed containing or consisting of SYN-BTØ111xMON-ØØØ21-9 Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON88Ø17-3xMON-ØØ81Ø-6 Feed containing, consisting of, or produced from MON-88Ø17-3xMON-ØØ81Ø-6

27/07/2020

Products other than food and feed containing or consisting of MON-88Ø173xMON-ØØ81Ø-6 Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON89Ø34-3x MON-ØØ6Ø3-6 Feed containing, consisting of, or produced from MON-89Ø34-3x MON-ØØ6Ø3-6

27/07/2020

Products other than food and feed containing or consisting of MON-89Ø343x MON-ØØ6Ø3-6 Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from DAS59122-7xDAS-Ø15Ø7xMON-ØØ6Ø3-6

Feed containing, consisting of, or produced from DAS-59122-7xDAS-Ø15Ø7xMONØØ6Ø3-6

27/07/2020

Products other than food and feed containing or consisting of DAS-591227xDAS-Ø15Ø7xMON-ØØ6Ø3-6 Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from DASØ15Ø7x DAS-59122-7

27/07/2020

12


Pioneer

protection against certain lepidopteran pests the cry34Ab1 and cry35Ab1 genes which provide protection to certain coleopteran pests the pat gene which confers tolerance to the glufosinateammonium herbicides Genetically modified maize that expresses:

Maize (MON89034 xMON88017) MON-89Ø34-3x MON-88Ø17-3 [ Monsanto ]

cry1A.105 and cry2Ab2 genes which provide protection to certain lepidopteran pests cry3Bb1 gene which provides protection to certain coleopteran pests cp4 epsps gene which confers tolerance to glyphosate herbicides

Maize (MIR604 xGA21) SYN-IR6Ø4-5 x MON-ØØØ21-9 [ Syngenta ]

SYN-BTØ11-1 x SYN-IR6Ø4-5 [ Syngenta ]

SYN-BTØ11-1xSYN-IR6Ø45xMON-ØØØ21-9 [ Syngenta ]

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON89Ø34-3x MON-88Ø17-3 maize (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from MON-89Ø34-3x MON-88Ø17-3 maize (feed materials and feed additives)

16/06/2021

Products other than food and feed containing or consisting of MON89Ø34-3x MON-88Ø17-3 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation

21/12/2021

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from SYNBTØ11-1xSYN-IR6Ø4-5 maize (including food additives)

cry1Ab gene which provide Feed containing, consisting of, or produced protection to certain lepidopteran from SYN-BTØ11-1xSYN-IR6Ø4-5 maize pests cry3A gene which provides (feed materials and feed additives) protection to certain coleopteran pests pat gene which confers Products other than food and feed tolerance to the glufosinatecontaining or consisting of SYN-BTØ11ammonium herbicides 1xSYN-IR6Ø4-5 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Genetically modified maize that expresses:

Maize (Bt11xMIR604xGA21)

Products other than food and feed containing or consisting of DAS-Ø15Ø7x DAS-59122-7

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from SYNIR6Ø4-5xMON-ØØØ21-9 maize Genetically modified maize that (including food additives) expresses: Feed containing, consisting of, or produced cry3A gene which provides from SYN-IR6Ø4-5xMON-ØØØ21-9 protection to certain coleopteran maize (feed materials and feed additives) pests mepsps gene which confers Products other than food and feed tolerance to glyphosate containing or consisting of SYN-IR6Ø4herbicides 5xMON-ØØØ21-9 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation

Genetically modified maize that expresses: Maize (Bt11xMIR604)

Feed containing, consisting of, or produced from DAS-Ø15Ø7x DAS-59122-7

21/12/2021

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from SYNBTØ11-1xSYN-IR6Ø4-5xMONØØØ21-9 maize (including food additives)

cry1Ab gene which provide protection to certain lepidopteran pests cry3A gene which provides protection to certain coleopteran pests pat gene which confers Feed containing, consisting of, or produced tolerance to the glufosinatefrom SYN-BTØ11-1xSYN-IR6Ø4ammonium 5xMON-ØØØ21-9 maize (feed materials herbicides mepspsgene which and feed additives) confers tolerance to glyphosate

21/12/2021

13


herbicides Products other than food and feed containing or consisting of SYN-BTØ111xSYN-IR6Ø4-5xMON-ØØØ21-9 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation

Maize (MIR162)


SYN-IR162-4 [ Syngenta ]

vip3Aa20 gene inserted to confer insect-resistance

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from SYNIR162-4 Feed containing, consisting of, or produced from SYN-IR162-4

18/10/2022

Products other than food and feed containing or consisting of SYN-IR162-4

Maize (MON 89034×1507× MON88017×59122) MON-89Ø34-3xDAS-Ø15Ø71xMON-88Ø17-3xDAS-59122-7 Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from the GMOs, specified in column 1 (including food additives)

and four related GM maizes combining three different single GM events: (MON89034×1507×MON88017) MON-89Ø34-3xDAS-Ø15Ø71xMON-88Ø17-3, (MON89034×1507×59122) MON-89Ø34-3xDAS-Ø15Ø71xDAS-59122-7, (MON89034×MON88017×59122) MON-89Ø34-3xMON-88Ø173xDAS-59122-7, (1507×MON88017×59122) DAS-Ø15Ø7-1xMON-88Ø173xDAS-59122-7 and four related GM maizes combining two different single GM events: (MON89034x1507) MON-89Ø34-3xDAS-Ø15Ø7-1,

Genetically modified maize that contains: Cry1A.105, Cry2Ab2, Cry1F genes inserted to confer protection against certain lepidopteran pests such as the European corn borer (Ostrinia nubilalis) and species belonging to the genus Sesamia, Cry3Bb1, Cry34Ab1 and Cry35Ab1 genes inserted to confer protection against certain coleopteran pests such as corn rootworm larvae (Diabrotica spp.)

05/11/2023 Feed containing, consisting of, or produced from the GMOs, specified in column 1 (feed materials and feed additives)

pat gene inserted to confer tolerance to the glufosinateammonium herbicide cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to the glyphosate herbicide

(MON89034x59122) MON-89Ø34-3xDAS-59122-7, (1507xMON88017) DAS-Ø15Ø7-1xMON-88Ø17-3, (MON88017x59122) MON-88Ø17-3xDAS-59122-7

Products, other than food and feed, containing or consisting of the GMOs, specified in column 1, for the same uses as any other maize, with the exception of cultivation

[Monsanto and Dow AgroSciences]

14



Maize (MON89034×1507×NK603) MON-89Ø34-3×DAS-Ø15Ø71×MON-ØØ6Ø3-6 [ Monsanto and Dow AgroSciences]

Cry1A.105, Cry2Ab2, Cry1F genes inserted to confer protection against certain lepidopteran pests such as the European corn borer (Ostrinia nubilalis) and species belonging to the genus Sesamia, pat gene inserted to confer tolerance to the glufosinateammonium herbicide cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to the glyphosate herbicide


Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON89Ø34-3×DAS-Ø15Ø7-1×MON-ØØ6Ø3-6 maize (including food additives)

Feed containing, consisting of, or produced from MON-89Ø34-3×DAS-Ø15Ø71×MON-ØØ6Ø3-6 maize (feed materials and feed additives)

05/11/2023

Products, other than food and feed, containing or consisting of MON-89Ø343×DAS-Ø15Ø7-1×MON-ØØ6Ø3-6 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of or produced from MON 8746Ø-4 maize

Maize (MON 87460) MON 8746Ø-4

cspB gene inserted to reduce yield loss caused by drought stress

[ Monsanto ] nptII gene inserted as selection marker

Feed containing, consisting of, or produced from MON 8746Ø-4 maize

26/04/2025

Products other than food and feed containing or consisting of MON 8746Ø-4 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation

Genetically modified oilseed rape Transformation event/ Unique ID/ Company


Authorized use


Oilseed rape (GT73)

Genetically modified oilseed rape that contains:

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON-ØØØ73-7 oilseed rape with the exception of isolated seed protein

26/04/2025

MON-ØØØ73-7 Monsanto

cp4 epsps and goxv247 genes inserted to confer tolerance to the herbicide glyphosate Feed containing and consisting of GT73 oilseed rape

20/02/2017

Feed produced from MON-ØØØ73-7 oilseed rape 26/04/2025 Other products containing or consisting of GT73 with the exception of cultivation Swede-rape (MS8, RF3, MS8xRF3) ACS-BNØØ58ACS-BNØØ36ACS-BNØØ5-8 x ACS-BN003-6 Bayer

Genetically modifieds oilseed rape that contains: a bar (pat) gene inserted to confer tolerance to herbicides based on glufosinate amonium

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from ACS-BNØØ5-8ACS-BNØØ36ACS-BNØØ5-8 x ACS-BN003-6 oilseed- rape (including food additives)

20/02/2017 24/06/2023

barnase gene inserted to leads to lack of viable pollen and male sterility barstar gene inserted to leads to

15


lack of viable pollen and male sterility

Feed containing or consisting of ACS-BNØØ58ACS-BNØØ3-6ACS-BNØØ5-8 x ACS-BN003-6 oilseed- rape Feed produced from ACS-BNØØ5-8ACS-BNØØ36ACS-BNØØ5-8 x ACS-BN003-6 oilseed- rape

Oilseed rape (T45)

Genetically modified oilseed rape that contains:

ACS-BNØØ8-2 Bayer

pat gene inserted to confer tolerance to the herbicide glufosinate-ammonium

Other products containing or consisting of ACSBNØØ5-8ACS-BNØØ3-6ACS-BNØØ5-8 x ACSBN003-6 oilseed- rape with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing or produced from ACS-BNØØ8-2 oilseed rape (including food additives) Feed containing or produced from ACS-BNØØ8-2 oilseed rape (feed materials and feed additives)

24/05/2017

24/06/2023

24/05/2017

09/03/2019

Products other than food and feed

Oilseed rape (MON 88302) MON-883Ø2-9 [ Monsanto ]

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON-883Ø2-9 oilseed rape

26/04/2025

Genetically modified oilseed rape which expresses:

Feed containing, consisting of, or produced from MON-883Ø2-9 oilseed rape

26/04/2025

cp4 epsps gene which confers tolerance to glyphosate herbicides

Products other than food and feed containing or consisting of MON-883Ø2-9 oilseed rape for the same uses as any other oilseed rape with the exception of cultivation

26/04/2025

Genetically modified soybean Transformation event/ Unique ID/ Company


Authorized use

Soya (MON40-3-2)

Genetically modified soya that contains:

Food containing, consisting of, or produced from MON 40-3-2 soybean (including food additives)

MON-Ø4Ø32-6 Monsanto

cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to the herbicide glyphosate

Soybean (A270412)

Genetically modified soybean that contains:

ACS-GMØØ5-3 Bayer

pat gene inserted to confer tolerance to the glyphosinateammonium herbicide

Soybean (MON89788)


MON-89788-1


Feed containing or consisting of MON 40-3-2 soybean Feed produced from MON 40-3-2 soybean (feed materials and feed additives) Other products containing or consisting of MON 40-3-2 soybean with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from ACS-GMØØ5-3 soybean (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from ACS-GMØØ5-3 soybean (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of ACS-GMØØ5-3 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON-89788-1 soybean (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from MON-89788-1 soybean (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of MON-89788-1 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation

Monsanto


09/02/2022

07/09/2018

03/12/2018

16


Soybean (MON87701)


Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON-877Ø12 soybean (including food additives)

MON-877Ø1-2

cry1Ac gene inserted to confer protection against certain lepidopteran pests

Feed containing, consisting of, or produced from MON-877Ø1-2 soybean (feed materials and feed additives)

[ Monsanto ]

Soybean (356043)


DP-356Ø43-5 [ Pioneer ]

gat gene inserted to confer tolerance to the herbicide glyphosate gm-hra gene inserted to confer tolerance to the ALS-inhibiting herbicide

Soybean (A5547127)


ACS-GMØØ6-4

pat gene inserted to confer tolerance to the glufosinateammonium herbicide

[ Bayer

Soybean (MON87701 x MON89788) MON-877Ø1-2 x MON-89788-1

Genetically modified soybean that contains: cry1Ac gene inserted to confer protection against certain lepidopteran pests

[ Monsanto ]


Soybean (MON 87705)

Genetically modified soybean which contains: cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to glyphosate herbicides fragments ofFAD21A andFATB1-A genes resulting in inhibition of the expression of the FAD2-1A and FATB1-A genes by RNA interference (RNAi), which leads to an increased oleic acid and reduced linoleic acid

MON-877Ø5-6 [ Monsanto ]

09/02/2022

Products other than food and feed containing or consisting of MON-877Ø1-2 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from DP-356Ø43-5 soybean (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from DP-356Ø43-5 soybean (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of DP-356Ø43-5 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation

09/02/2022

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from ACS-GMØØ6-4 soybean (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from ACS-GMØØ6-4 soybean (feed materials and feed additives)

09/02/2022

Products other than food and feed containing or consisting of ACS-GMØØ6-4 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON-877Ø1-2 x MON89788-1 soybean (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from MON-877Ø1-2 x MON-89788-1 soybean (feed materials and feed additives)

27/06/2022

Products other than food and feed containing or consisting of MON-877Ø1-2 x MON-89788-1 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of or produced from MON-877Ø5-6 soybean

26/04/2025

Feed containing, consisting of, or produced from MON-877Ø5-6 soybean

26/04/2025

Products other than food and feed containing or consisting of MON-877Ø5-6 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation.

26/04/2025

Soybean (MON 87708)

Genetically modified soybean which expresses:

Foods and food ingredients containing, consisting of or produced from MON-877Ø8-9 soybean

26/04/2025

MON-877Ø8-9

DMO gene which confers tolerance to dicamba-based herbicides

Feed containing, consisting of, or produced from MON-877Ø8-9 soybean

26/04/2025

[ Monsanto ]

Products other than food and feed containing or consisting of MON-877Ø8-9 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation

26/04/2025

17


Soybean (MON 87769) MON-87769-7 [ Monsanto ]

Soybean (305423) DP-3Ø5423-1 [ Pioneer ]

Soybean (BPSCV127-9) BPS-CV127-9 [ BASF ]

Genetically modified soybean which expresses: Pj.D6D gene which results in conversion of linoleic acid to αlinolenic acid Nc.Fad3 gene which results in conversion of α-linolenic acid to stearidonic acid Genetically modified soybean which expresses: a fragment of the endogenousfad2-1 gene resulting, through RNA interference, in the silencing of the endogenous fad21 gene, which leads to an increased oleic acid and reduced linoleic acid Glycine max-hragene which confers tolerance to acetolactate synthase-inhibiting herbicides Genetically modified soybean which expresses: acetohydroxyacid synthase large sub-unit of Arabidopsis thaliana gene inserted to confer tolerance to the imidazolinone herbicides

Food containing, consisting of, or produced from MON-87769-7 soybean Feed containing, consisting of, or produced from MON-87769-7 soybean Products other than food and feed containing or consisting of MON-87769-7 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of or produced from DP-3Ø5423-1 soybean Feed containing, consisting of, or produced from DP-3Ø5423-1 soybean Products other than food and feed containing or consisting of 3Ø5423-1 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from BPS-CV127-9 soybean Feed containing, consisting of, or produced from BPS-CV127-9 soybean with the exception of forage Products other than food and feed containing or consisting of BPS-CV127-9 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation

26/04/2025 26/04/2025 26/04/2025

26/04/2025 26/04/2025

26/04/2025

26/04/2025

26/04/2025

26/04/2025

Genetically modified sugar beet Transformation event/ Unique ID/ Company


Authorized use

Sugar beet (H7-1)

Genetically modified sugar beet that expresses: a CP4 EPSPS protein confers tolerance to glyphosate containing herbicides

Foods and food ingredients produced from KMØØØH71-4 sugar beet

KM-ØØØ71-4 KWS SAAT and Monsanto


23/10/2017 Feed produced from KM-ØØØH71-4 sugar beet

Genetically modified microorganisms Transformation event/ Unique ID/ Company


Authorized use

Bacterial biomass

Bacterial protein, by-product from the production by fermentation of L-Lysine HCl obtained from (Brevibacterium lactofermentum) the recovered killed microorganisms. The source is the Brevibacterium lactofermentum strain SO317/pCABL

Feed produced from GMO bacteria: " bacterial biomass"

(pCABL- Bacterial biomass ) Ajinomoto Eurolysine SAS



18


Yeast biomass (pMT742 or pAK729-Yeast biomass ) NOVO Nordisk A/S

NOVO Yeast Cream is a product produced from genetically modified yeast strains (Saccharomyces cerevisiae) cultivated on substrates of vegetable origin. The source is the Saccharomyces cerevisiae strain MT663/pMT742 or pAK729

Feed materials produced from GMO yeast: "yeast biomass" Renewal of authorisation ongoing

Zdroj: http://ec.europa.eu/food/dyna/gm_register/index_en.cfm

19

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. ve vztahu k životnímu prostředí

Recommend Documents